9.12.2015
Přehled jednotlivých tržních struktur - rekapitulace kriterium
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Téma
Nedokonalá konkurence
Dokonalá konkurence
monopol
oligopol
monopolistická konkurence
počet firem v odvětví
velmi mnoho
jedna
málo
mnoho diferencovaný
produkt
homogenní
diferencovaný
diferencovaný
bariery vstupu
žádné
velké
určité
žádné
možnosti firmy ovlivnit cenu
žádné
výrazná
značná
omezená
podmínka rovnovážného objemu produkce
MR = MC
MR = MC
MR = MC
MR = MC
vztah ceny a MC
P = MC
P > MC
P > MC
P > MC
Úvod
TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ
Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Opak trhu výrobků a služeb – domácnosti nabízejí a firmy poptávají výrobní faktory. Trh výrobků a služeb – domácnosti poptávají zboží za účelem maximalizace užitku. Trh výrobních faktorů – firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.
Graf – Trh výrobního faktoru
Odlišnost trhu vstupů od trhu výrobků a služeb Poptávka po výrobních faktorech
PF
Poptávka je odvozená – závislá od poptávky po zboží a službách, na jejíchž výrobu se daný faktor používá. Firmy je poptávají z toho důvodu, že s nimi chtějí vyrobit zboží a poskytnout služby.
S
Nabídka výrobních faktorů PF*
Vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé (snaží se maximalizovat užitek). V případě práce (L) užitek podmiňují jak příjmové, tak nepeněžní aspekty zaměstnání. Je třeba rozlišovat nabídku výrobních faktorů celé ekonomice a nabídku faktorů jednotlivé firmě.
E
D F*
F
1
9.12.2015
Transferový výdělek a ekonomická renta
Cena výrobního faktoru
Transferový výdělek – výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití. Je to částka, kterou musí získat, aby přemístil svou službu do daného způsobu použití.
Je cena spojená se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem. Práce – za její službu se platí mzda a cenou této služby je mzdová sazba. Půda – za tuto službu se platí pachtovné a cenou je sazba pozemkové renty.
Ekonomická renta – část výdělku daného vstupu, která převyšuje transferový výdělek a představuje přebytek nad ním. Je to ta část výdělku, která není nutná k udržení výrobního faktoru v daném použití.
Kapitál – za tuto službu se platí úrok a cenou je úroková míra.
Obecně platí, že s rostoucí elasticitou nabídky ekonomická renta klesá.
Na trzích výrobních faktorů ovlivňuje zásadním způsobem vývoj rovnováhy časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (dokonalá, nedokonalá).
Čistá ekonomická renta – je ekonomická renta, která vzniká v případě vstupu s dokonale neelastickou nabídkou (výjimečné schopnosti, talent, pozemková renta).
Graf – Ekonomická renta PF
Pozemková renta (R) Pozemková renta – cena za pronájem půdy. Určitý způsob využívání půdy přináší pozemkovou rentu tehdy, když je celková nabídka půdy fixní (dokonale neelastická) a neexistuje jiná možnost jejího použití.
PF
PF
S
S
Výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté půdy. E
E D
Transferový výdělek
F
S
Pozemková renta může vznikat při: Pěstování určité plodiny Těžba surovin Stavební pozemek
E D
Ekonomická renta
D
F
F
Poptávka firmy po výrobním faktoru
Graf - Pozemková renta
Firma se na trhu výrobních faktorů rozhoduje, jaké vstupy a v jakém množství poptávat. S
R
E3
R3
E2
R2
Poptávka firmy po výrobních faktorech závisí na tom : jaký je výnos z výrobního faktoru (produktivita výrobního faktoru a cena produktu tímto faktorem vytvořená) jak vysoký je náklad na daný faktor
D3
E1
R1
D2
pozemková renta 0
Toto rozhodování firmy je určováno cílem firmy maximalizovat zisk = vyrábět s co nejvyššími výnosy a současně s co nejnižšími náklady.
D1 A1=A2=A3
A
2
9.12.2015
Příjem z mezního produktu Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem. Výši tohoto příjmu určuje: Přírůstek produktu, který dodatečná jednotka vytvoří. Přírůstek příjmu, který firma získá z prodeje tohoto produktu. To znamená, že každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje : Mezní fyzický produkt Cena výrobku
Příjem z mezního produktu Příjem z mezního produktu (Marginal Revenue Product MRP) – dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní. Jinými slovy vyjadřuje změnu celkového příjmu při zaměstnání dodatečné jednotky vstupu. MRP = MPP . P Při změně množství jednoho vstupu a při fixním množství ostatních vstupů produkt roste, přičemž se od určitého okamžiku jeho přírůstek snižuje. Od tohoto okamžiku produktivita vstupu klesá.
Příjem z mezního produktu V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb firma nemůže ovlivnit tržní cenu svého výrobku, cena, za níž své zboží prodává se při změně výše výstupu nemění. MPP
MPP F Kč
Příjem z mezního produktu se mění pouze v závislosti na změně mezního fyzického produktu.
Mezní náklady na faktor Množství výrobního faktoru, které firma najímá, závisí nejen na výnosech, ale také na nákladech. Mezní náklady na výrobní faktor (Marginal Factor Costs – MFC) – jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru. Jde o změnu v celkových nákladech firmy v důsledku zaměstnání dodatečné jednotky výrobního faktoru. MFC =
TC /
F
MRP=MPP.P F
Graf – Mezní náklady na výrobní faktor
Mezní náklady na faktor Při dokonalé konkurenci na trhu výrobních faktorů firma najímá vstupy za ceny určené trhem – firma přijímá tržní cenu. Firma najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu. Přírůstek nákladů na faktor je proto určen výší jeho ceny. MFC = PF
PF 100
MFC
F
Předpokládáme mzdovou sazbu 100Kč/hod. Křivka mezních nákladů na výrobní faktor je současně křivkou nabídky výrobního faktoru dané firmě = různé množství vstupu je nabízeno při určité (trhem určené) ceně výrobního faktoru.
3
9.12.2015
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu, dokud jí bude přinášet vyšší dodatečné příjmy než náklady (MRP > MFC). Firma je v rovnováze, pokud se příjem z mezního produktu faktoru shoduje s mezními náklady na výrobní faktor.
Je-li MRP > MFC Firma najímá další jednotky výrobního faktoru a rozšiřuje výrobu až na úroveň, při níž poklesne MRP na výši MFC na výrobní faktor.
MRP = MFC
Je-li MRP < MFC Firma snižuje nájem daného výrobního faktoru a omezuje výrobu, příjem z MRP příslušného faktoru roste až na úroveň MFC.
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
Protože v podmínkách dokonalé konkurence platí, že zvýšení množství vstupu nevede k růstu jeho ceny, tedy že MFC na faktor se rovnají jeho ceně, pro rovnovážný stav platí:
Firma zvyšuje množství najímaného výrobního faktoru, dokud se MRP tohoto výrobního faktoru nevyrovná s úrovní ceny výrobního faktoru. Pro jednotlivé výrobní faktory to znamená, že v rovnováze : MRP půdy = sazba pozemkové renty MRP práce = mzdová sazba MRP kapitálu = úroková míra
MRP = MFC = PF
Graf - Rovnováha firmy
Poptávka po výrobním faktoru Cena za faktor v dokonalé konkurenci nezávisí na chování jedné firmy, může se však měnit v závislosti na podmínkách trhu (změna tržní poptávky).
PF
Protože MFC = PF, změna ceny způsobí posun přímky MFC a v důsledku toho se posune bod rovnováhy – průsečík této přímky s křivkou MRP.
MFC
PF* (100) MRP
F*=5
F
Pro různé úrovně ceny vstupu existují rovnovážná množství daného faktoru daná průsečíkem MRP a MFC, křivka MRP je od určitého bodu (výše ceny) současně křivkou poptávky firmy po faktoru.
4
9.12.2015
Graf - Odvození křivky poptávky
Změna poptávky firmy po výrobním faktoru
firmy po výrobním faktoru
PF
PF
PF3 PF2 PF1
Změnu poptávky, která se projeví posunem křivky poptávky, mohou způsobit zejména následující faktory : Změna poptávky po finální produkci – zvýšení poptávky po automobilech zvýší jejich cenu a následně příjem z mezního produktu práce použité při jejich výrobě. Množství jiných vstupů – změna výrobního zařízení v automobilce mění produktivitu jejích zaměstnanců, příjem z mezního produktu a poptávku po jejich práci. Změny v technologii – rozvoj technologie zážehových motorů zvyšuje počet km, které je možné ujet s jedním litrem benzínu, a tak zvyšuje produktivitu benzínu.
E3
MFC3 E2
MFC2 E1
MFC1
PF3 PF2
E3 E2 E1
PF1
D
MRP F3 F2 F1
F
F3 F2 F1
F
Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci Stejně jako v podmínkách dokonalé konkurence, tak i v nedokonalé konkurenci, určuje poptávku firmy po výrobním faktoru MRP. Velikost MRP vstupu je však na podmínkách konkurence závislý. MRP výrobního faktoru je v případě nedokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb násobkem MPP a MR, získaného prodejem dodatečné jednotky zboží
Graf – MRP v nedokonalé konkurenci MPP
MPP F Kč
MRP = MPP . MR MRP=MPP.MR
MRP=MPP.P
V podmínkách DK na trhu výstupu je vývoj poptávky po vstupu určován klesající mezní produktivitou vstupu a konstantní cenou produkce, v případě monopolní síly firmy na trhu výstupu je určován jak klesajícím mezním produktem, tak klesajícím mezním příjmem.
F
Výrobní faktor práce
Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk.
TRH PRÁCE
Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence, tzn. velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.
5
9.12.2015
Poptávka po práci
Poptávka po práci
Poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRPL = MFCL = w
Křivka poptávky po práci
Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFCL .
Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost. Podoba pracovní činnosti : Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz. Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti.
MFCL
wA
MRPL=D
LA
Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.
Nabídka práce
w
A
Příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem mezního fyzického produktu (MPPL) a ceny produktu (P).
L
Nabídka práce Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : Pracovní čas Volný čas Cílem spotřebitele je maximalizace užitku = jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas.
Nabídka práce Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
6
9.12.2015
Substituční a důchodový efekt
Substituční a důchodový efekt
Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek :
Substituční a důchodový efekt působí protichůdně.
Substituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje volný čas prací). Důchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje práci volným časem).
Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : Substituční > důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce roste Substituční < důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce klesá
Zpět zakřivená křivka nabídky po práci Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. Při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce.
Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce w X wX
LX L (hod./týden)
Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.
Rovnováha na trhu práce Důvody proč není tržní křivka nabídky zpětně zakřivená : Různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci. Rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.
7
9.12.2015
Rovnováha na trhu práce
Rovnováha a mzdové rozdíly
w
SL
přebytek L
w2
E
wE w1
nedostatek L LE
DL
V podmínkách dokonalé konkurence působí na trhu identického výrobního faktoru tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny. Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet z hůře placeného zaměstnání do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou. To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce, ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná. Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.
L
Nerovnovážné rozdíly Některé rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji v jednotlivých odvětví.
Rovnovážné rozdíly Ne všechny mzdové rozdíly vedou k přemísťování pracovních zdrojů. Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány :
V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná. Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů.
Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce : Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem)
Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání
Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi, placeny příplatky za mimořádné služby, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu.
Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce: Monopson – trh s monopolní sílou na straně poptávajícího na trhu práce
Kolektivní smlouva Pracovně právní zákonodárství
Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně nabízejícího na trhu práce
Mzdové sazby jsou tak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce
8
9.12.2015
Monopson
Monopson Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům.
Jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti)
MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků.
Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce.
Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste: MFCL > w
Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.
Monopson Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci). V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson).
Monopson w MFCL
SL M N wM MRPL=DL LM
Odborové svazy na trhu práce Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí řady požadavků: vyšší mzdy větší bezpečnost práce lepší pracovní podmínky více pracovních příležitostí
LN
L
Odborové svazy na trhu práce Na daném trhu práce si můžeme představit tři základní možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb : Vyjednání vyšší mzdy (která je vyšší než rovnovážná mzda) Zvýšení rovnovážné mzdové sazby snížením nabídky práce Zvýšení rovnovážné mzdové sazby zvýšením poptávky po práci
My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.
9
9.12.2015
Mzdový práh Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu.
Efekt mzdového prahu w
S
w
Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. O
F
wO
S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce a sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.
E
wE
Snížení nabídky práce odbory SO
EO
Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady :
S
Odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu. Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů.
F
wO E
wE
LE
LF
LE
LF
L
Bilaterální monopol
MRPL=D
LO
L
LE
L
Zvýšení poptávky po práci S
w
F
wO
EO E
wE
DO
D LO
MFCL
wE D
LO
w
MFCLO
wO
D LF
LE
LO
Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci. Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží. Snaha omezit prodej konkurenčního zboží.
L
Výrobní faktor kapitál
Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda).
TRH KAPITÁLU
Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.
10
9.12.2015
Definice kapitálu a trhu kapitálu Hned na začátku ztotožníme kapitál a kapitálové statky.
Definice kapitálu a trhu kapitálu Tato situace je označována jako nepřímé metody výroby používající kapitálové statky.
K tomu, aby bylo možno vyrábět kapitálové statky, je třeba, aby se uvolnila část činitelů z výroby spotřebních statků.
Nepřímé metody výroby používající kapitálové statky
Spotřeba (na obyvatele)
Výroba kapitálových statků je spojena s omezováním přítomné spotřeby.
země B země A
Zapojování kapitálu do výroby má však za následek růst objemu výroby a tím větší spotřebu v následujících obdobích. t
Definice kapitálu a trhu kapitálu Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou = pouze se opotřebovávají, takže se jejich hodnota nepřenáší do nových výrobků najednou, ale postupně formou odpisů, neboli amortizace. Kapitálové statky ztrácejí svou funkčnost na základě : Doby, po kterou jsou využívány Rozvoje vědy a techniky = vyšší produktivita nových kapitálových statků
Definice kapitálu a trhu kapitálu Tento zdroj prostředků nazýváme obnovovací (restituční) investice (IR). Jestli lze z částky, kterou jsme získali amortizací, koupit nový kapitálový statek s vyšší produktivitou, potom mohou být obnovovací investice současně i zdrojem rozšiřování výroby. Hlavní podmínkou rozšiřování výroby je zvětšování existující zásoby kapitálových statků, tzv. čistých (netto) investic (IN).
t+x
čas (logický)
Definice kapitálu a trhu kapitálu Nelze přesně zjistit, jaká část původní ceny kapitálového statku byla skutečně přenesena do vyrobeného produktu, proto se amortizace stanovuje na základě účetního předpisu. Odpisy představují významnou součást výrobních nákladů a významným způsobem ovlivňují velikost zisku. Odpisy představují významný zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků, které mají nahradit již opotřebené kapitálové statky.
Definice kapitálu a trhu kapitálu Celkový vklad nových kapitálových statků do výroby, tzv. hrubé (brutto) investice (IB) se dělí na dvě složky: obnovovací a čisté investice. IB = IR + IN Kapitál je významným výrobním faktorem, ovlivňujícím růst celkové produktivity a společenského bohatství. Dále budeme vycházet z klasické teorie kapitálu, která využívá nabídku a poptávku jako hlavní nástroje.
11
9.12.2015
Trh kapitálu (klasické pojetí) Pokud se firma rozhodne pořizovat nové kapitálové statky, musí mít k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Ty může získat z : Vlastních zdrojů (amortizace, nerozdělené zisky) Cizích zdrojů (půjčky)
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Úspory – představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu; byla přeměněna na nabídku úvěrových prostředků na trhu kapitálu. Předpokládáme, že domácnosti dávají přednost spotřebě a odmítají čekat = vlastnost „netrpělivost“ (impatience) resp. časová preference. Domácnosti jsou ochotny se vzdát přítomné spotřeby a vytvářet úspory jen za předpokladu, že jim to zajistí zvýšení jejich budoucí spotřeby.
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Úroková míra (ir) - je dána poměrem úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla 1 rok) k této uspořené částce. ir = ((S1 – S0)/ S1 ) · 100 S1 je částka, kterou získáme za prodej úspor ve výši S0 na trhu kapitálu na dobu jednoho roku, neboli: ir = (
S / S1 ) · 100
∆S = S1 – S0 je úrok neboli výnos ze zapůjčené částky. Obě položky jsou měřeny v peněžních jednotkách dané měny. Úroková míra se zpravidla vyjadřuje v procentech p. a. (za jeden rok).
Trh kapitálu (klasické pojetí) Nabídka na trhu kapitálu – nabídku tvoří úspory ekonomických subjektů. Na trhu kapitálu dostávají úspory domácností (běžné i termínované vklady, pojistné, atd.) podobu kapitálu nabízeného podnikům. Poptávka po kapitálu – je dána potřebou financovat nákup investičních statků. Na trhu kapitálu se střetává nabídka úspor (domácnosti) s poptávkou po těchto úsporách (firmy). Cena, která se stanovuje na trhu kapitálu, je úroková míra (ir), která plní funkci tzv. vyčišťující ceny, tj. uvádí do souladu nabídku s poptávkou.
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Odměnou za čekání a vzdání se přítomné spotřeby je pro domácnosti vložená částka (S0), která se jim v budoucnosti vrátí zvýšená o určitý přírůstek. Tento přírůstek označujeme jako výnos z uspořené částky. Nejčastější podoba tohoto výnosu je úrok z vkladu, či obligace nebo dividendy z akcie, resp. kapitálového výnosu vyplývajícího z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou cenného papíru. Domácnosti však zpravidla nezajímá absolutní výše úroku z uspořené částky. Zajímá je tzv. úroková míra.
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Při dané úrokové míře se budoucí hodnota (S1) dnešní částky (S0) po uplynutí jednoho roku bude rovnat : S1 = ( 1 + ir ) · S0 Obecně je možné budoucí hodnotu dnešní částky po uplynutí n let (Sn) – za předpokladu, že se úroková míra nezmění – vyjádřit následovně : FV = ( 1 + ir )n · S0 Kde (1 + ir)n je tzv. úročitel, který nám říká, kolikrát se zvýší počáteční vklad za n let při dané úrokové míře. FV – budoucí hodnota dnes zapůjčené částky S0 po uplynutí n let – za předpokladu, že se úroková míra nemění a že i úroky za jednotlivé roky budou vyplaceny v n-tém roce.
12
9.12.2015
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Za předpokladu, že neexistuje riziko, rozhodují se domácnosti o úsporách při daných časových preferencích na základě úrokové míry.
Současná hodnota (PV) částky Sn, kterou dostaneme po n letech (za výše uvedených předpokladů), se potom bude při konstantní úrokové míře rovnat : PV = Sn / ( 1 + ir )n
Z krátkodobého hlediska je velikost úspor daná. Z dlouhodobého hlediska vede růst úrokové míry k růstu úspor.
Kde 1/(1 + ir)n je tzv. odúročitel neboli diskont, který vyjadřuje, kolikrát nižší je současná hodnota částky Sn, kterou získáme na konci n-tého roku při konstantní úrokové míře ir
To znamená, že úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry a jsou určeny na základě časové preference.
Graf – Nabídka na trhu kapitálu (krátkodobé hledisko) ir
ir
SSR
K
Graf – Nabídka na trhu kapitálu (dlouhodobé hledisko)
zásoba K
Poptávka na trhu kapitálu Poptávka po kapitálu - představuje poptávku firem po dočasně volných úvěrových prostředcích, které si firmy hodlají vypůjčit na investice do kapitálových statků. V podmínkách dokonalé konkurence je firma v rovnováze, pokud se MC na faktor rovnají MRP tohoto faktoru. Při rozhodování o investicích tedy firmy porovnávají MC na kapitál, které jsou v podmínkách dokonalé konkurence rovny úroku při dané tržní úrokové míře, s MRP kapitálu.
S1 S2 S3 S4
K1 K2
K3 K4
SLR
zásoba K
Poptávka na trhu kapitálu Míra výnosu z kapitálu je tedy v dokonale konkurenčních podmínkách bez rizika a nejistoty rovna tržní úrokové míře. Bude-li úrok, tedy náklad spojený s pořízením další dodatečné jednotky kapitálu nižší, než příjem z mezního produktu kapitálu, budou firmy nakupovat další jednotky kapitálu a rozšiřovat výrobu až do okamžiku, kdy se obě veličiny vyrovnají. Poptávka po kapitálu je tedy určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry (s růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu a naopak).
13
9.12.2015
Graf - Poptávka na trhu kapitálu Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu kapitálu.
ir
D
Rovnováha na trhu kapitálu Krátkodobé hledisko : Průsečík křivky poptávky po kapitálu a křivky nabídky po kapitálu (krátkodobé hledisko) představuje bod krátkodobé rovnováhy, ve kterém je při dané nabídce kapitálu a při dané funkci poptávky po kapitálu určena krátkodobá rovnovážná úroková míra irE(SR), která vyrovná nabídku s poptávkou a vytvoří krátkodobou rovnováhu na trhu kapitálu.
zásoba K
Určení rovnovážné úrokové míry (krátkodobé hledisko) ir
Dlouhodobé hledisko: Z dlouhodobého hlediska se předpokládá, že se mohou domácnosti rozhodnout, že budou nabízet větší úspory, když úroková míra vzroste. Nabídka na trhu kapitálu je tedy rostoucí funkcí úrokové míry. Křivka nabídky po kapitálu (dlouhodobé hledisko) má kladnou směrnici, protože s růstem úrokové míry roste ochota domácností vytvářet úspory. Průsečík křivek D a dlouhodobé křivky SLR určuje výši dlouhodobé rovnovážné úrokové míry irE(LR) a rovnovážnou úroveň zásoby kapitálu KE(LR)
SSR
E
irE(SR)
Rovnováha na trhu kapitálu
D KE(SR)
zásoba K
Určení rovnovážné úrokové míry (dlouhodobé hledisko) ir
SLR
Rovnováha na trhu kapitálu Rovnovážná úroková míra irE(LR) vyrovnává úspory a investice. Při dané technologii podněcuje takovou poptávku po kapitálu, která odpovídá zásobě kapitálu vytvořené v předcházejícím období z krátkodobého hlediska, resp. vyčerpá všechny úspory, ke kterým tato úroková míra podnítila domácnosti v dlouhém období. Přebytek úspor vede k poklesu úrokové míry, která má za následek pokles úspor a růst poptávky po kapitálu.
irE(LR)
E
Nedostatek úspor – opačný efekt
D KE(LR)
zásoba K
14
9.12.2015
Rovnováha na trhu kapitálu Z toho vyplývá, že úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu. Úroková míra plní dvě významné funkce: Vede domácnosti k tomu, aby obětovaly současnou spotřebu a zvyšovaly zásobu kapitálu. Podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí.
Výnosy z kapitálu V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopoly (náš výchozí předpoklad) platí, že se míra výnosu z kapitálu rovná tržní úrokové míře. Výnosy z kapitálu mohou mít různé formy : Nájemné – firma vlastní kapitálové statky, které pronajímá Zisk – nejčastější forma výnosu z kapitálu
Míra zisku vypočítaná jako poměr zisku k zásobě kapitálu může převyšovat (i v podmínkách rovnováhy) úrokovou míru z řady příčin. Příčiny:
Výnosy z kapitálu Při rozhodování o tom, zda vůbec investovat, či kam nejlépe investovat, firmy potřebují nějaké měřítko výnosu z kapitálu. Míra výnosu z kapitálu – udává čistý výnos v peněžních jednotkách za 1 rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu (v % za rok). Odhad potencionálních měr výnosu z investičního projektu = vypočítají se náklady spojené s nákupem kapitálových statků, pak firma odhadne roční čisté výnosy a vydělí je vypočtenými náklady. Ze všech uvažovaných investičních příležitostí volí potom tu, která je spojena s nejvyšší mírou výnosu z kapitálu.
Výnosy z kapitálu Problematika výpočtu míry výnosu z kapitálu je komplikovaná, statky setrvávají ve výrobním procesu po delší časové období. Výnos ve stávajícím roce má pro firmu větší význam než výnosy očekávané v pozdějších letech. Proto je důležité zjistit, jaká je současná hodnota celého toku budoucích výnosů z daného kapitálového statku.
Existence monopolu Zavádění technických inovací Riziko
Výnosy z kapitálu PV = ( N1 / (1 + ir )) + ( N2 / (1 + ir )2) + ... + ( Nn / (1 + ir )n)
PV = současná hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů Ni = čistý roční výnos z daného kapitálového statku v i-tém roce jeho životnosti, která je n let ir = roční úroková míra, o níž předpokládáme, že se nemění. Firma zvolí tu příležitost pro investování, která je spojena s nejvyšší současnou hodnotou očekávaného toku budoucích výnosů.
Trhy kapitálových statků Přeměna finančních prostředků v reálnou investici, neboli nákup nových kapitálových statků se děje na trzích kapitálových statků. Formování nabídky na těchto trzích je analogické trhům spotřebních statků. Poptávka však není určena na základě teorie mezního užitku, ale na základě principu míry výnosu z kapitálu. Maximální cena, kterou jsou poptávající firmy ochotny zaplatit za kapitálový statek, je dána na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů z tohoto kapitálového statku.
15
9.12.2015
Trhy kapitálových statků Za předpokladu, že se prosazuje zákon klesajících výnosů, platí, že s růstem množství kapitálových statků zapojených do výroby klesají výnosy z každé další dodatečné jednotky, a tedy i cena, kterou jsou poptávající firmy při dané úrokové míře a při daných cenách vyráběných produktů a služeb ochotny za tento kapitálový statek zaplatit.
Příští přednáška
Rozdělování důchodů Tržní selhání Externality
Rovnovážná cena je nastolena na základě vzájemného působení nabídky a poptávky analogicky jako na trzích spotřebních statků.
16
