TECHNICKÁ ANALÝZA VYBRANÝCH AKCIOVÝCH TITULŮ NA ČESKÉM A ZAHRANIČNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU. Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Studijní obor: Matematika – ekonomie

TECHNICKÁ ANALÝZA VYBRANÝCH AKCIOVÝCH TITULŮ NA ČESKÉM A ZAHRANIČNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Petr MÁLEK

Josef MAREK

Brno, 2011

Jméno a příjmení autora:

Josef Marek

Název bakalářské práce:

Technická analýza vybraných akciových titulů na českém a zahraničním kapitálovém trhu

Název práce v angličtině:

Technical analysis of chosen stock titles at Czech and foreign capital market

Katedra:

katedra financí

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Petr Málek

Rok obhajoby:

2011

Anotace: Předmětem bakalářské práce „Technická analýza vybraných akciových titulů na českém a zahraničním kapitálovém trhu“ je rozbor technické analýzy a zaměření se na použitelnost technické analýzy v praxi. Na začátku této práce je charakteristika finančního systému a zasazení technické analýzy do tohoto systému. Následuje popis jednotlivých prvků technické analýzy a uplatnění technických indikátorů na kapitálových trzích.

Annotation: Subject of thesis, „Technical analysis of choosen stock titles at Czech and foreing capital market“ is a study of both technical analysis and focus of usability of technical analysis in practice. The beginning of this thesis is consisted of characteristics of financial system and infliction of technical analysis into this system. Followed by description of individual elements of technical analysis and exercise of technical indicators at capital markets.

Klíčová slova: Finanční systém, kapitálový trh, technická analýza, grafické formace, technické indikátory

Keywords: Financial system, capital market, technical analysis, graphic formation, technical indicators

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Technická analýza vybraných akciových titulů na českém a zahraničním kapitálovém trhu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Málka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne:

vlastnoruční podpis autora

3

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Málkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

4

Obsah 1.

Úvod.....................................................................................................................................6

2.

Teoretický základ analýzy cen akcií .....................................................................................7 2.1

Finanční systém ............................................................................................................7

2.2

Finanční trh ..................................................................................................................8

2.3

Metody odhadu cen cenných papírů ...........................................................................9

2.3.1

Technická analýza .................................................................................................9

2.3.2

Fundamentální analýza .......................................................................................10

2.3.3

Psychologická analýza .........................................................................................11

2.4 3.

Teorie efektivního trhu ..............................................................................................11

Teorie technické analýzy ...................................................................................................13 3.1

Dowova teorie ............................................................................................................14

3.2

Trendy ........................................................................................................................16

3.2.1 3.3

Klouzavé průměry ......................................................................................................17

3.4

Metody založené na technických indikátorech..........................................................20

3.4.1

Indikátory vztahující se jen k cenám ...................................................................21

3.4.2

Indikátory vztahující se k objemu i k cenám .......................................................25

3.4.3

Indikátory vztahující se jen k objemu .................................................................25

3.5

4.

Grafické formace ........................................................................................................27

3.5.1

Reverzní grafické formace ..................................................................................28

3.5.2

Konsolidační grafické formace ............................................................................31

Uplatnění technické analýzy na vybraných titulech kapitálových trhů.............................34 4.1

Zkoumání vybraného titulu na domácím a zahraničním trhu....................................35

4.1.1

Indikátor Moving Average Convergence / Divergence (MACD) .........................35

4.1.2

Indikátor Rate of Change (ROC) ..........................................................................38

4.1.3

Indikátor Relative Strength index (RSI) ...............................................................40

4.1.4

Money flow index (MFI) ......................................................................................43

4.1.5

On Balance Volume (OBV) ..................................................................................46

4.2 5.

Trendové linie .....................................................................................................16

Celkové zhodnocení praktické části: ......................................................................48

Závěr ..................................................................................................................................50

Použitá literatura: .....................................................................................................................51 5

Úvod Technická analýza se začala vyvíjet již od 17. století a od počátku rozdělovala odbornou veřejnost na odpůrce a příznivce této teorie. Odpůrci hlavně prosazovali teorii efektivních trhů, podle které se nedá jakkoliv předpovědět cena akcie v budoucnosti. Příznivci naopak prosazovali názor, že cena akcie se dá předpovědět podle vývoje dat obchodů z minulosti (pohyby kurzu, objemů aj.). Postupně začal převládat názor příznivců a technickou analýzu dnes používají odborníci i široké investiční publikum.

Pro cíl bakalářské práce jsem si stanovil aplikování indikátorů technické analýzy na domácím i zahraničním trhu. K tomuto tématu mě přivedla zvědavost, do jaké míry se signály vytvořené jednotlivými indikátory technické analýzy potvrzují, tedy jak moc můžeme jednotlivým indikátorům technické analýzy důvěřovat při obchodování.

Práce

je

rozdělena

na

tři

části.

První

část

je

věnována

jednotlivým

trhům

v ekonomice a metodám, jak můžeme odhadnout cenu instrumentů na těchto trzích. Druhá část se zaměřuje na teoretickou část technické analýzy. Zde se popisuje teoretický základ celé technické analýzy. V poslední části je vybráno několik indikátorů technické analýzy a je provedena jejich aplikace na zahraniční akciový titul Bank of America z Newyorské burzy a na titul Erste bank z Burzy cenných papírů Praha.

6

1 Teoretický základ analýzy cen akcií 1.1

Finanční systém

Finanční systém slouží především k realokování zdrojů od přebytkových subjektů k deficitním. Např. přebytkovými subjekty mohou být některé domácnosti, které vytváří své úspory díky rozdílu svých příjmů a výdajů. Tyto úspory jsou dále využity ve finančním sektoru jako investice. Tyto i další přesuny si můžeme názorně ukázat na schématu viz. níže. Graf č. 1: Ekonomický systém

Pramen: FUCHS, D. Finanční trhy 1. vydání, Tiskárna BonnyPress, Brno, 2004 ISBN 80–210–3526–9

V našem modelu vidíme jak platební přesuny (přerušované šipky), tak i tok produkce (plné šipky). Finanční trh je srdcem našeho modelu, přichází s ním do styku domácnosti i podnikový sektor. Zde se právě přesunují volné peněžní prostředky od přebytkových subjektů k deficitním.

Díky finančním operacím probíhajících na finančním trhu jsou peníze směňovány za různé finanční instrumenty. To následně umožňuje nákup nových kapitálových statků, zvyšuje produkční možnosti ekonomiky a tudíž i urychluje ekonomický růst.1

1

FUCHS, D. Finanční trhy 1. vydání, Tiskárna BonnyPress, Brno, 2004 ISBN 80–210–3526–

9 7

1.2

Finanční trh

Finanční trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou peněz a kapitálu. Díky tomuto střetu nabídky s poptávkou vzniká cena finančního aktiva. Finanční trh můžeme dělit podle různých kritérií. Nejčastěji se finanční trh dělí podle jednotlivých druhů finančních instrumentů, které se na jednotlivých segmentech finančního trhu vyskytují. Jako základní čtyři segmenty finančního trhu považujeme trh s cizími měnami, peněžní trh, kapitálový trh a trh drahých kovů.

Peněžní trh – na tomto trhu se setkávají subjekty mající krátkodobý přebytek se subjekty, které díky jejich dočasnému nedostatku tyto peněžní prostředky poptávají. Základní vlastností finančních nástrojů vyskytujících se na tomto trhu je jejich krátkodobá doba splatnosti do jednoho roku. Peněžní trh dále dělíme na trh krátkodobých úvěrů a trh krátkodobých cenných papírů. Nejvýznamnější funkce peněžního trhu je poskytování krátkodobých peněžních úvěrů domácnostem, firmám, ale i financování krátkodobých deficitů státu.

Kapitálový trh - na kapitálovém trhu dochází prostřednictvím cenných papírů ke směně střednědobého a dlouhodobého kapitálu. Na kapitálový trh vstupují emitenti a investoři, kde emitenti pomocí emise cenných papírů se snaží získat od investorů zdroje pro vlastní činnost nebo rozvoj. Aby byl kapitálový trh v ekonomice efektivní (dostatek kvalitních informací, snížení transakčních nákladů) měl by se kapitálový trh určitým způsobem organizovat. K organizování kapitálového trhu slouží především burzy cenných papírů a organizované mimoburzovní trhy jako specializovaná místa pro obchodování s kapitálovými prostředky. Významnou roli mají také finanční zprostředkovatelé a regulátoři. Kapitálový trh můžeme rozdělit na trh dlouhodobých úvěrů a trh dlouhodobých cenných papírů. Na kapitálovém trhu jsou obvykle investice vyšších objemů a mají dlouhodobější charakter. Tento charakter je sice rizikovější, ale na druhé straně umožňuje vyšších výnosů.

Trhy s cizími měnami - trhy s cizími měnami můžeme rozdělit na trhy devizové a valutové. Devizové trhy jsou trhy s bezhotovostními formami cizích měn. Zde probíhá vzájemná směna různých konvertibilních měn. Valutové trhy jsou trhy s hotovostními formami cizích měn, na kterých se obchoduje za valutové kurzy. Tyto trhy jsou zpravidla odvozovány od devizových trhů, takže nemívají kurzotvorný charakter. 8

Trhy drahých kovů - za nejdůležitější jsou považovány trhy zlata a stříbra, ale zpravidla sem bývají přiřazovány také trhy platiny a paladia.

Způsobů dělení finančních trhů je spousta. Dále například můžeme finanční trhy dělit podle toho, jestli se jedná o nové finanční instrumenty nebo už nějakou dobu obchodované.2

1.3

Metody odhadu cen cenných papírů

Největší zájem investora je správně odhadnout cenu cenného papíru v budoucnosti. Na jeho odhadu potom závisí, jak bude jeho investování do cenných papírů ziskové. Pokud se odhad povede, může díky svým správně načasovaným rozhodnutím dosáhnout vysokého zisku. Metody odhadu cenných papírů můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií, a to na technickou analýzu, fundamentální analýzu a psychologickou analýzu. Investor by měl při svém rozhodování do jisté míry zohlednit všechny tři analýzy pro správné rozhodnutí.

Z krátkodobého hlediska se používá technická analýza, která nám podává signály pro nákup a prodej vybraného titulu. Akcii k obchodování si vybereme pomocí fundamentální analýzy. Abychom dosahovali vysokých zisků, musíme si vybrat akcie podniku s budoucím potenciálem. Čím se podniku více daří, tím i roste cena jeho akcií. My musíme zhodnotit, jak se bude podnik vyvíjet v budoucnosti a zohlednit různé vnější vlivy, které by ho mohly ovlivňovat. U poslední analýzy musíme přihlédnout k tomu, že trhy se občas chovají náladově a psychologie jednotlivých obchodníků může do velké míry ovlivnit chování daného trhu. Nyní si jednotlivé analýzy stručně charakterizujeme. 1.3.1 Technická analýza Technická analýza se snaží odhadnout vývoj cen akcie z vývoje cen akcie v minulosti. Snaží se o to pomocí vývoje ceny akcie a objemů obchodů obchodovaných s tímto titulem. Touto analýzou se budu ještě zabývat i v další části mé práce. 3

2

REJNUŠ, O. Finanční trhy 2. rozšířené vydání Ostrava: Key Publishing, 2010. ISBN 978-

80-7418-080-4 3

VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, 1997. ISBN 80-86009-13-0

9

1.3.2 Fundamentální analýza Základním cílem každého investora je dosažení zisku. Tento zisk se investoři snaží dosáhnout pomocí hledání podhodnocených akcií. Fundamentální analýza se snaží prognózovat vývoj ekonomiky a s tím související pohyby kurzů jednotlivých akciových titulů na třech úrovních: makroekonomická, odvětvová a úroveň jednotlivých společností.

Existují čtyři nejdůležitější makroekonomické veličiny, které výrazně ovlivňují akciové kurzy: •

potenciální výstup ekonomiky

•

změna peněžní nabídky

•

změny ve vládních výdajích

•

daně korporací.

Změna peněžní nabídky a změna ve vládních výdajích ovlivňují akciové kurzy pomocí dvou kanálů. Za prvé ovlivňují celkové výdaje, které společně s daňovým zatížením firem působí na zisky společností. Podle kladných reálných zisků společnosti se dá očekávat růst cen akciových titulů. Za druhé ovlivňují celkové výdaje, které společně s potenciálním výstupem ekonomiky mohou způsobit změnu cenové hladiny a reálného výstupu ekonomiky. Reálný výstup a cenová hladina jsou v inverzním vztahu k akciovým kurzům.4 V odvětvové analýze se zkoumá odvětví, ve kterém se vybraná firma vyskytuje. Podle vývoje odvětví můžeme odhadnout, jak se bude dařit i jednotlivým firmám v tomto odvětví.

Poslední a nejdůležitější analýzou je analýza vybrané firmy. Zde musíme rozebrat, jak si na tom daná firma stojí a jak se pravděpodobně bude vyvíjet v budoucnosti.

4

MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aukualizované a rozšířené vydání Praha, Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-70-5 10

1.3.3 Psychologická analýza Na účastníky akciových trhů při obchodování na finančních trzích působí mnoho faktorů, které ovlivňuje jejich chování. Mohou to být fundamentální faktory, díky kterým se účastníci zajímají o různé dlouhodobější vlivy na finanční trhy jako například inflace, dividendy společností, celkový vývoj ekonomiky atd. Na druhou stranu to mohou být faktory, které s vnitřní hodnotou aktiva nemají nic společného. Investor se může stát součástí investičního publika, kdy se jeho chování výrazně mnění a pod tlakem masové psychologie se celé publikum chová podobným způsobem. Tento projev se vyskytuje ojediněle a to hlavně v krátkém období.

Můžeme rozlišit několik základních psychologických teorií, vyskytujících se na akciových trzích: spekulativní rovnovážná hypotéza, Kostolanyho burzovní psychologie, teorie hlučného obchodování.5

1.4

Teorie efektivního trhu

Efektivní je takový trh, který dokáže rychle absorbovat neočekávané informace. Pokud je trh efektivní, tak po absorbování nových informací se na trhu nevyskytují žádné podhodnocené ani nadhodnocené akcie. Tedy teorie efektivního trhu tvrdí, že vytvořená cena je cenou objektivní, protože daná cena vstřebá všechny dostupné informace. Nyní uvedu jednotlivé podmínky pro efektivní chování akciových kurzů: •

Na akciovém trhu se podílí velké množství racionálních investorů, kteří neustále analyzují akciové instrumenty a provádějí s nimi transakce.

•

Každý účastník trhu včas dostává nové a pravdivé informace.

•

Subjekty tyto informace dostávají ve stejnou dobu a nedochází k jejich zkreslení. Účastníci akciových trhů rychle reagují na nové informace.

•

Na daném trhu neexistují žádná omezení a jsou zde minimální transakční náklady.

•

Na likvidním akciovém trhu neexistují žádné nepoctivé praktiky.6

5


Formy tržní efektivnosti: Slabá forma efektivnosti – tato forma obsahuje všechny informace, které lze získat z historických souborů dat. Změna kurzu je náhodná a investor nemůže prognózovat budoucí vývoj kurzových pohybů. Technická analýza je v tomto případě zcela bezúčelná.

Středně-silná forma efektivnosti – popisuje situaci na trhu, kde se akcie oceňují pomocí historických dat, ale i pomocí aktuálních veřejných informací. Akcie jsou dobře oceněné, takže nenalezneme na trhu ani podhodnocené ani nadhodnocené akcie. V této formě efektivnosti nemá smysl využívat technickou analýzu ani fundamentální analýzu, protože akcie jsou správně ohodnoceny.

Silná forma efektivnosti – akciový kurz již obsahuje všechny informace, které ho ovlivňují ať už veřejné nebo neveřejné. Akciový kurz tedy obsahuje i soukromé informace, takže na tomto trhu nejde dosahovat nadměrných zisků ani pro investory s privilegovanými informacemi.

6


2 Teorie technické analýzy „Technická analýza je metodou odhadu cen akcií, založenou na studiu chování jednotlivých akcií a celkového trhu, které je založené na vztahu nabídky a poptávky. Z vývoje cen a objemů obchodů v minulosti odvozuje pravděpodobný vývoj cen v budoucnosti.“7

Technická analýza se na rozdíl od fundamentální analýzy zabývá tržními daty. Za tato data můžeme označit ceny jednotlivých akcií, indexy, objemy obchodů a různé technické indikátory. Technická analýza se nesnaží zjistit vnitřní hodnotu akcie (myslí si, že stanovení vnitřní hodnoty akcie je velice náročné až nemožné). Hlavním cílem technické analýzy je odhalování cenových změn v krátkém časovém úseku. Technická analýza je založena na podílu optimistických a pesimistických investorů, kde technická analýza nám napomáhá rozpoznat strukturu této nálady neboli podíl optimisticky laděných investorů k pesimistickým. Napomáhá nám tedy k odhalení trendu v tržní psychologii. Dalším důležitým prvkem technické analýzy je hypotéza, že akciové kurzy vykazují trendový charakter chování. Kurzové chování není nahodilé a má v daný okamžik svůj trend, který se časem mění. Po sobě následující trendy na sebe navazují a vždy trvají určitou dobu. Vyšší zisk dosahují ti investoři, kteří zjistí rychleji změnu trendu a dokážou se tomuto trendu přizpůsobit.

Předpoklady technické analýzy: •

Tržní cena akcií je určována pouze střetem nabídky a poptávky po dané akcii.

•

Nabídka a poptávka po akciích je ovlivňována fundamentálními i psychologickými faktory.

•

Akciové kurzy se pohybují v trendech, protože chvíli trvá, než se cena akcie přizpůsobí nové rovnovážné ceně.

•

Změna trendu způsobí posun nabídky nebo poptávky.

•

Změny trendu se odhalí pomocí studia historických cen a objemů obchodů.

•

Grafické formace se pravidelně opakují, a proto umožňují prognózy budoucího vývoje kurzu.8

7

VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, 1997. ISBN 80-86009-13-0 (str. 12)

13

2.1

Dowova teorie

Autorem této teorie je Charles Henry Dow. Jedná se o první ucelenou teorii zabývající se určováním vývoje globálních trendů akciových trhů. Dow tuto teorii rozvíjel na přelomu 19. a 20. století. Později byla tato metoda rozpracovávána a vrcholu dosáhla ve 20. a 30. letech 20. století. Dowova teorie předpokládá, že většina akcií se chová podobným způsobem, zatímco jen malý vzorek akcií vykazuje jiné chování. Tato myšlenka umožňuje znázornit celkový trh pomocí indexů. Jestliže index posiluje je to tím, že posilují kurzy většiny akcií a naopak. Z tohoto vyplývá tvrzení technických analytiků, že určení budoucího trendu akciových titulů je základem úspěšného investování.9

Nyní uvedu některé ze základních myšlenek Dowovy teorie: •

Indexy reflektují všechny relevantní informace. Nové zprávy, které se předem nedají předpovídat, jsou trhem velmi rychle vstřebány a vytvoří se nová nabídka a poptávka po akcii.

•

Indexy tedy odráží nefalšovaný stav tržní situace.

•

Budoucí chování akciového trhu se dá odvodit z minulé tržní situace.

•

Pokud každé následující dno i vrchol dosahují v budoucnu vyšší úroveň, potom mluvíme o vzestupném primárním trendu (býčím trhu). Naopak medvědí trh nazýváme takovou tržní situaci kdy každé následující dno i vrchol je na nižší úrovni než ty předešlé (sestupný trend).

Býčí trh - první fáze je fáze vyvolána obchody, které se zakládají na neveřejných informacích. Druhá fáze, kde se zapojují sofistikovaní investoři pomocí veřejně dostupných informací. Ve třetí fázi se zapojuje i široké investiční publikum, protože je dostatek optimistických zpráv.

8


BRADA, J. Technická analýza. 1.vyd Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 171 s.ISBN 80-245-0096-5. 14

Medvědí trh- první fáze je fáze, kdy investiční publikum stále nakupuje, ale dobře informovaní investoři již prodávají, ve druhé fázi klesají akciové kurzy a prodávají institucionální investoři. Třetí fáze je fází, ve které klesají akciové kurzy a rozsáhlé prodejní příkazy realizuje i investiční veřejnost.

Změna býčího nebo medvědího trhu - pokud následující vrchol nebo dno nedosáhne úrovně toho současného, dochází k obrácení směru trendu z býčího na medvědí. Objem obchodů by měl potvrzovat trend. Pokud se kurzy pohybují ve směru primárního trendu, objemy obchodů by měli stoupat a naopak pokud trend slábne, tak dochází k poklesu objemů. Dowova linie je důležitý prvek v Dowově teorii. Jedná se o kolísání kurzu maximálně 5% od střední hodnoty po dobu nejméně 14 dní. Toto kolísání nám indikuje směr, kam by se kurz měl v budoucnu pohnout. Změna trendu musí být potvrzena průmyslovým i železničním indexem, pokud nedojde k potvrzení, tak se daná situace musí nadále analyzovat.

Dowova teorie byla průkopníkem technické analýzy a díky ní se začaly brát v potaz i faktory nefundamentálního typu. Současné akciové trhy se podstatně liší od trhů, které analyzoval Dow. Dowova teorie je v současné době neúspěšná při prognózování primárního trendu. Důvodem mohou být signály, které přicházejí příliš pozdě, tudíž se ztrácí část zisků z počáteční fáze. Dále signály nejsou vždy neomylné a ne vždy se dají jednoznačně interpretovat, proto tato teorie může poskytovat špatné a nejednoznačné informace k rozhodování. Dowova teorie se týká především celkového trhu a analyzuje pouze primární trend, přičemž i sekundární a terciální trend může vynést rizikovým investorům vysoké zisky.10

Moderní technická analýza se dělí na dvě základní skupiny metod a instrumentů a to na grafické metody a metody založené na technických indikátorech.

10


2.2

Trendy

„Trend je obecná tendence vývoje zkoumaného jevu za dlouhé období. Je výsledkem dlouhodobých a stálých procesů.“11 Cenové pohyby lze rozdělit podle doby trvání na trendy krátkodobé, střednědobé a trendy dlouhodobé. Definice jednotlivých trendů: Dlouhodobý trend (primární trend) – jde o rozhodující prvek kurzového pohybu. Je to dlouhotrvající rozsáhlé vzestupné nebo sestupné kolísání, které trvá od jednoho do několika let. Střednědobý trend (sekundární trend) – tento trend trvá od 3 měsíců do jednoho roku. Během tohoto trendu dochází k méně transakcím, a proto vyžaduje nižší transakční náklady. V tomto trendu se několikrát za rok vyskytují body zvratu. Pokud se tyto body zvratu správně interpretují, umožňují relativně vysoký výnos. Krátkodobý trend (terciální trend) – vyskytuje se v časovém horizontu několika dnů až čtyř týdnů. Jedná se o krátkodobé fluktuace akciového kurzu. Tento trend se obtížně identifikuje oproti ostatním trendům. Většinou je ovlivněn náhodnými událostmi. Podle Dowa tento trend nemá žádný význam.

Primární trend můžeme podle vývoje ceny na kapitálovém trhu rozdělit na býčí a medvědí trh. Tyto býčí a medvědí trhy jsme si blíže charakterizovali v kapitole Dowova teorie.Všichni účastníci trhu by měli mít nějakou informaci o všech třech trendech na kapitálových trzích. Podle orientace na dobu investice se více či méně zaměřujeme na jednotlivé trendy. 2.2.1 Trendové linie „Trendová linie je přímka spojující lokální maxima, resp. lokální minima v posloupnosti cen. Zřejmě nutnou podmínkou je existence alespoň dvou lokálních minim, resp. dvou lokálních maxim“12

Jedná se o jednu ze základních technik grafické analýzy a jednu z nejlépe pochopitelných technik technické analýzy. Oproti jejímu snadnému pochopení je zapotřebí hodně praktických 11

http://homen.vsb.cz/~oti73/cdpast1/KAP10/KAP10.HTM VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, 1997. ISBN 80-86009-13-0 (str. 38) 12

16

zkušeností k jejímu správnému využití. Správně sestavené trendové linie odrážejí cenový trend instrumentu a identifikují zónu podpory a zónu odporu pohybu ceny. Tyto dvě zóny jsou důležité pro určení, kdy daný instrument nakoupit a kdy prodat. Pokud protne cena linii podpory, tak daný instrument prodáme a naopak, pokud cena protne zónu odporu, tak instrument nakupujeme. Zlom mezi býčím a medvědím trhem nám naznačuje konsolidační oblast (kde probíhá reverzní pohyb). 13

Vzestupná trendová linie – jedná se o rostoucí přímku spojující první a poslední lokální minimum posloupnosti cen. Sestupná trendová linie – je klesající přímka spojující první a poslední lokální maximum posloupnosti cen. Graf č. 2: Vzestupná a sestupná trendová linie

Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, 1997. ISBN 80-86009-13-0

2.3

Klouzavé průměry

Klouzavé průměry jsou jedním z nejvíce používaných technických indikátorů. Klouzavé průměry se používají pro odhalování trendu a slouží k vyhlazení prudkých výkyvů dat. Nevýhodou klouzavých průměrů je jejich zpoždění za aktuálním vývojem dat. Obecně se rozlišuje šest typů klouzavých průměrů: jednoduchý, triangulární, vážený, exponenciální, variabilní a klouzavá regrese. Indikátor zjistíme z porovnání průměrného kurzu a aktuálního kurzu. Podle dlouhodobosti investice volíme velikost vzorku. Pro zjištění primárního trendu se bere v potaz vzorek z 200 obchodních dnů, pro analýzu střednědobého trendu je to vzorek z 50 obchodních dnů a pro krátkodobý trend se analyzují data z několika mála dnů.

13

FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, 1999. ISBN 80-7184895-6 17

Při zjišťování signálů pro prodej nebo jak obchodovat s vybraným titulem, studujeme chování klouzavého průměru a aktuálního kurzu. Neměli-bychom opomenout ani objem obchodů, protože ten je také důležitý pro predikci vývoje kurzu. Pokud nám protne denní křivka průměrnou křivku ze spodu nahoru, je to nákupní signál. Kurz by měl nadále stoupat. Pokud protne denní křivka průměrnou křivku seshora dolů, jedná se o prodejní signál, takže kurz by měl nadále klesat. Pokud se jedná o pokles obchodů doprovázený slabým nárůstem objemů obchodu, tento pokles nemá příliš velký význam. Pokud dojde s poklesem kurzu k velkému nárůstu objemů obchodu, jedná se o varovný signál, kde se předpokládá velký pokles kurzu. Většina odborníků však varuje, že investování založené na klouzavých průměrech není pro určování přesného okamžiku kdy prodat či nakoupit. Spíše se jedná o indikátor, který ujišťuje investora o daném trendu. Pro hledání správného okamžiku kdy prodat nebo nakoupit je zapotřebí použít i další indikátory. Všeobecně platí, že by se mělo používat více indikátorů k určení optimální doby nákupu.14

Nyní si definujeme jednotlivé klouzavé průměry.

Jednoduchý klouzavý průměr (Simple Moving Average) -

jedná se o jeden

z nejjednodušších technických indikátorů vzhledem k výpočtu. Vypočítá se jako podíl součtu jednotlivých kurzových hodnot za předem danou periodu počtem těchto hodnot. Nevýhodou tohoto indikátoru oproti snadnému výpočtu je nezohledňování dat vyskytujících se před zvolenou periodou a přiřazování stejné váhy starým i novým datům, i když význam těchto dat je rozdílný.

Vážený klouzavý průměr – je typem klouzavého průměru s lineárním rozložením vah. Současné hodnoty mají nejvyšší váhu, a čím jsou data starší, tím i jejich váha klesá. Vážený klouzavý průměr je vážený aritmetický průměr kurzových hodnot za pevně stanovené období. Tento průměr vždy klouže o jednu hodnotu dopředu. Tento indikátor stejně jako předchozí má problém v nezahrnování dat před zvolenou periodou. Tento indikátor patří k nejcitlivěji reagujícím klouzavým průměrům.

14

VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, 1997. ISBN 80-86009-13-0 18

Exponenciální klouzavý průměr – tento klouzavý průměr je typem váženého klouzavého průměru. Oproti předchozímu klouzavému průměru je rozložen exponenciálně, ne lineárně. Hodnota přiřazovaná poslednímu kurzu se nazývá vyhlazovací hodnota. Jeho výše vyplyne z délky periody klouzavého průměru, nebo ho analytik může stanovit. Citlivost indikátoru tedy může analytik ovlivnit pomocí volby vstupních parametrů.15

15

VESELÁ, J. Kapitálový trh a investování Praha, ASPI, a.s. 2007 19

2.4

Metody založené na technických indikátorech

Technické indikátory umožňují technickým analytikům zobrazovat grafy, které vycházejí z původních časových řad cen a objemů obchodů. Technické indikátory pomocí výpočetních formulí transformují původní hodnoty časových řad a zobrazí je ve formě nového grafu. Techničtí analytici je potom vyhodnocují a tyto indikátory generují nákupní nebo prodejní signály. Tedy pro daný okamžik určují, zda danou akcii prodat, koupit nebo s ní neprovádět žádnou operaci.

Metody založené na technických indikátorech můžeme dělit podle různých kritérií. Mohou také používat různé ceny jako například otevírací ceny (open), uzavírací ceny (close), nejnižší ceny (low), a nejvyšší ceny (high). Podle typu časové řady dělíme indikátory na: cenové indikátory, cenově-objemové indikátory, objemové indikátory. Profesionálové dělí indikátory do tří skupin: trendové indikátory, oscilátory a smíšené indikátory. Trendové indikátory nejlépe fungují, když se trhy pohybují nějakým směrem. Naopak dávají špatné signály, pokud je trh „mrtvý“. Mezi trendové indikátory můžeme zařadit MACD indikátor, On balance volume a další. Oscilátory zachycují body zvratu na netrendových trzích. Na trzích kde se začíná objevovat nový trend, pak dávají zmatené signály. Do oscilátorů řadíme indikátor jako ROC, RSI, momentum a jiné. Smíšené indikátory slouží hlavně k náhledu do intenzity býčích nebo medvědích trhů. Zahrnují New High New/Low ratio, Put-Call ratio atd.16 Dále můžeme indikátory rozdělit podle cíle, který sledují jako měřítko např. indikátory toku fondů, indikátory emocí, indikátory struktury trhu.

Techničtí analytici mohou tyto jednotlivé indikátory používat samostatně anebo je vyhodnocovat v různých kombinacích. Například v softwarech Reuters Graphics a MetaStock mohou jejich uživatelé vytvářet vlastní formule indikátorů.

17

Tajemství úspěchu

v obchodování je zkombinovat indikátory z různých skupin tak, aby se negativní vlastnosti těchto indikátorů navzájem vyrušily a pozitivní vlastnosti zůstaly nedotčené. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré kombinace, indikátory nám poskytují správné a dobře načasované signály pro nákup nebo prodej.

16

ELDER, A. Tradingem k bohatství Tetčice, Impossible, 2006. ISBN 80-239-7048-8

17


2.4.1 Indikátory vztahující se jen k cenám K těmto indikátorům patří zejména různé typy klouzavých průměrů, bollingerovy pásma a některé oscilátory jako např. RSI. Teď si jednotlivé indikátory rozebereme.

Nejpoužívanější cenou při konstrukci technických indikátorů je uzavírací (close) cena. Jedná se o cenu na konci sledovaného období. Pokud daný trh poskytuje i další ceny jako např. (high, low, open ceny) je možné je využít pro konstrukci indikátorů. Indikátor Average True Range vytváří průměr z nejvyšších hodnot tří diferencí. Z rozdílu dnešní nejvyšší a dnešní nejnižší ceny, dnešní nejvyšší a včerejší uzavírací ceny, dnešní nejnižší a včerejší uzavírací ceny. Tento indikátor nám poskytuje informace o kolísavosti dané akcie. Kolísavost akcie je pro technické analytiky důležitá ze dvou důvodů. Jednak když se rozhoduje jakou akcii vybrat pro obchodování a také kolísavost akcie nám může napomáhat k odhadu budoucího vývoje. Zejména u postranního trendu dochází před jeho změnou ke snížení volatility dané akcie. Pro spekulanty akcie s nízkou kolísavostí nebývají příliš výhodnými, zaměřují se proto na akcie s vysokou volatilitou (kolísavostí), které umožňují dosahovat vyšších zisků.

Klouzavé průměry se často využívají v technické analýze u řady indikátorů. Jedním z těchto indikátorů jsou Bollingerova pásma (Bollinger Bands - BB) – Bollingerova pásma odstraňují vážný nedostatek konstantního pásma u procentních pásem. U BB se šířka pásma mění v závislosti na volatilitě akcie a můžeme ji ovlivňovat změnou násobku směrodatných odchylek. Pro Bollingerova pásma se nejčastěji používá jednoduchý klouzavý průměr, ale lze použít i jiné klouzavé průměry s použitím uzavírací ceny. Bollingerova pásma jsou graficky znázorněny jako odchylky nad a pod průměrnými cenami akcie. Ceny, které se pohybují u podní hranice, značí přeprodaný trh a naopak ceny u horní hranice značí překoupený trh.18

Jako další indikátor založený na klouzavých průměrech je Moving Average Convergence / Divergence (MACD) – jedná se o trendový indikátor, který sleduje sbíhavost a rozbíhavost klouzavých průměrů. Pro tento indikátor se používají exponenciální klouzavé průměry. MACD definujeme jako MACDt(n1,n2) = Et(n1) – Et(n2) MACDt je indikátor MACD v čase t Et(ni) je exponenciální průměr délky ni v čase t počítaný z ceny akcie, i=1,2 18


21

Dále se konstruuje signální křivka St = Et(n3) Výpočet histogramu se provádí jednoduchým způsobem. Histogram = MACDt - St Nejčastěji se používá délka období pro n1 = 6, n2 = 12 a signální křivka se konstruuje pro období devíti dnů. MACD nám podává velmi kvalitní signály pro změnu trendu, ale odborníci ho nedoporučují používat v netrendové části. MACD generuje dva typy signálů. Prvním signálem je růst nebo pokles MACD histogramu. Pokud MACD histogram roste při růstu ceny, dochází k potvrzování rostoucího trendu. Naopak pokud cena akcie klesá při současném poklesu histogramu, potvrzuje se klesající trend. Nákupní nebo prodejní signály jsou generovány při změně růstu nebo poklesu histogramu. Pokud histogram MACD se změní z klesajícího na rostoucí, dochází k vytvoření nákupního signálu. Při změně rostoucího histogramu na klesající je vytvořen prodejní signál.

Další signál indikátoru MACD je signál divergence. Jedná se o divergenci mezi pohybem cen a pohybem histogramu. Tento signál většina analytiků považuje za jeden z nejsilnějších signálů technické analýzy. Divergenci MACD a ceny můžeme rozdělit na býčí a medvědí divergenci. Medvědí divergence je charakteristická dvěma cenovými vrcholy, kde druhý vrchol je vyšší než první, ale u histogramu MACD je druhý vrchol nižší než první. Tato situace je signál pro změnu trendu z býčího na medvědí a vytvoření prodejního signálu. Naopak býčí divergenci charakterizujeme tím, že ceny vytváří nová minima, ale MACD nové minimum nevytvoří. Tímto signálem je medvědí trh ukončen a trh začíná růst.19 3.4.1.1. Oscilátory Tyto indikátory sledují na daném trhu aktuální přeprodanost nebo překoupenost trhu a pomáhají nám najít body zvratu. Oscilátory nám primárně vytváří impulsy pro nákup nebo prodej akcie, pokud jsme již určili její trend. Obecně se oscilátory definují, že vykonávají kmitavý pohyb mezi dvěma limitními body nebo stavy. Před tím než oscilátor aplikujeme na trh, měli bychom si ujasnit, jaké jsou limitní omezení oscilátoru a co nám daný oscilátor říká. Jeden ze základních oscilátorů je indikátor Momentum.20

Momentum a Price Rate of Change (ROC) – Momentum a ROC jsou jednoduché technické oscilátory porovnávající rozdíl mezi dnešní uzavírací cenou s uzavírací cenou o N dní dříve. 19

ELDER, A. Tradingem k bohatství Tetčice, Impossible, 2006. ISBN 80-239-7048-8

20

http://www.fxstreet.cz/technicka-analyza-oscilatory.html 22

Indikátory nám sledují hybnost trhu, tedy zjišťují, jestli se trend zpomaluje, zrychluje nebo se rychlost trendu nemění. Tyto indikátory mají stejný nedostatek jako klouzavé průměry – při změně ceny se indikátor mění dvakrát. Jednou při přibrání nové informace a podruhé, když vypouští starou informaci. Absolutní momentum definujeme jako: Momentu = Pd – Pd-N Naproti tomu Rate of change definujeme jako:

dd-N d-n

Pd… uzavírací dnešní cena Pd-n… uzavírací cena N dní dříve Hlavní úkol oscilátorů je odhalení krátkodobých zvratů na trhu. Indikátor rate of change nám slouží k odhalování těchto krátkodobých zvratů, ale slouží i k odhalování slábnutí trendu. Dokud oscilátor dosahuje nových maxim, je bezpečné držet pozice. Pokud oscilátor dosahuje nového vrcholu, znamená to, že trend sílí a bude pravděpodobně pokračovat. Když ale indikátor vytvoří nižší vrchol, trend přestal zrychlovat a musíme být připraveni na zvrat trendu. Stejné zdůvodnění platí pro indikátor v případě dosahování minim v klesajícím trendu. Teď si vysvětlíme tři signály tohoto indikátoru. Prvním nákupním signálem je pokles ROC pod střední linii a následného růstu. Tento signál znamená zpomalení trendu. Stejně si můžeme vysvětlit i prodejní signál při růstu ROC na střední linii a následný jeho pokles.

Pokud ceny začnou klesat a indikátor ROC dosáhl rekordního vrcholu, je potom docela bezpečné držet dlouhé pozice. Indikátor nám značí, že dochází k býčímu trendu. Naopak pokud dochází k sérii klesajících vrcholů, je dobré prodat, protože indikátor ROC nám signalizuje slabost daného trendu. Opačný postup se může použít při klesajícím trendu. Jako třetí signál můžeme brát proražení trendové čáry zakreslené v indikátoru. Toto proražení většinou předchází proražení cenového trendu o dva, tři dny. Indikátor Relative Strength index (RSI) – Jedná se o jeden z nejznámějších a nejpoužívanějších oscilátorů. Je velmi populární hlavně na komoditním trhu, ale dá se využít i na jiných trzích. Jedná se o složitější typ oscilátoru, který má odstraňovat tři hlavní nedostatky oscilátoru. Jsou to: oscilátory potřebují husté časové řady. Bývá problémem správné zvolení horní a dolní hranice, u kterých při překročení se vytváří signál k nákupu nebo k prodeji; dalším problémem je, že většina oscilátorů bývá často ovlivňována minulými daty. Tyto data mohou být zavádějící a indikátor potom vytváří špatné signály. RSI indikátor se řadí mezi pomalejší

23

indikátory. Nejčastěji se používá jako signál pro opuštění trhu, ale také se může používat pro identifikaci trendů a k poskytování signálů pro vstup na trh.21 RSI indikátor je definován vztahem RSI = 100 – [100/(1+(U/D))], kde U = průměr kladných změn v ceně za x-dní D = průměr záporných změn v ceně za x-dní.

RSI se pohybuje v intervalu od 0 – 100. Nejčastěji se RSI pohybuje mezi hodnotami 30 a 70. Tyto hodnoty jsou také hodnoty překoupení (overbought) a přeprodání (oversold), ale tyto hodnoty neznamenají signál k nákupu nebo prodeji akcie. Ohlašují blížící se dno nebo vrchol a tím i signál pro změnu trendu. RSI musí být potvrzen i jinými signály, abychom mohli posuzovat, jestli prodat či nakoupit.22

Indikátor RSI podává tři typy obchodních signálů. Podle důležitosti jsou to tzv. býčí a medvědí divergence, grafové formace a hladina RSI. Divergence mezi RSI a cenami nám podávají nejsilnější signál RSI. Naznačují, kdy je trend slabý a připravený ke zvratu. Býčí divergence (signál k nákupu) se objevuje, když ceny klesnou k novému nižšímu dnu, ale indikátor vytváří mělčí dno. Analogicky platí pro medvědí divergenci. Dalšími signály jsou formace na grafech. Grafické formace na grafech podávají lepší výsledky než formace uplatňované na vývoji kurzu. Trendové čáry, hlava a ramena a další grafické formace dobře spolupracují s RSI. Tyto formace většinou jeden nebo dva dny dopředu signalizují změnu před cenovými trendovými čarami. Jako poslední signál úroveň RSI nám signalizuje překoupenost / přeprodanost trhu. Pokud RSI vzroste nad svou horní referenční linii, trh je překoupený a vstupuje do fáze prodeje. Pokud RSI klesne pod svou spodní referenční linii, trh je přeprodaný a dá se očekávat obrat vzhůru. Nakupovat podle tohoto signálu se vyplatí, pouze pokud se signál objeví v týdenním býčím nebo medvědím trhu. Nákupy by se měly realizovat v období, kdy RSI vystupuje z hranice pod dolní referenční linií nebo z hranice nad horní referenční linie.

21


22


2.4.2 Indikátory vztahující se k objemu i k cenám Objem obchodů je u řady indikátorů nepostradatelnou složkou. Bez této veličiny by některé indikátory ztrácely svoji vypovídací schopnost. Kombinace objemů a cen akcie pomocí jednoduchých aritmetických operací pomáhá lépe nahlédnout do pohybu trhu. Dva hlavní vztahy mezi objemem a cenou akcie pro předpověď vývoje budoucího trendu, se používá měřítko síly trhu. Pokud roste objem obchodů s rostoucí nebo klesající cenou akcie, tak pravděpodobně zůstane zachován dosavadní trend růstu nebo poklesu. Naopak pokud klesá objem obchodů s rostoucí nebo klesající cenou akcie můžeme předpokládat obrat trendu nebo jeho zastavení.23

Money flow index (MFI) jedná se o indikátor, který je udáván poměrem kladných toků peněz, neboli vloženými penězi do akcie a záporným tokem peněz (penězi vybranými) za určité časové období. MFI indikátor je obdobu indikátoru RSI, s tím rozdílem že MFI bere při výpočtu v úvahu i objem obchodu (volume). Poměr mezi záporným a kladným tokem peněz nazýváme Money Ratio a vzorec Money Flow Indexu definujeme takto: MFI = 100 – (100 / (1 + Money Ratio)) Indikátor MFI můžeme interpretovat dvojím způsobem. Buď se sleduje divergence mezi vývojem časové řady a vývojem indexu, nebo pokud se indikátor dostane z rozpětí mezi dolní a horní hranice, které jsou potenciálním dnem nebo vrcholem trhu dochází k vytvoření signálu prodej nebo kup. Dolní a horní hranice jsou konstanty, které nabývají hodnot od 0 do 100, kde dolní hranice (0 – 50) a horní hranice (50 – 100). Obvykle se jedná o dvojici hodnot : ( , 70,30 , 75,25 , 80,20 Pokud dochází ke zvyšování divergence mezi časovou řadou akcie a linií indikátoru, tak nám daná situace signalizuje změnu trendu.24 2.4.3 Indikátory vztahující se jen k objemu Objem obchodů je hybnou silou podporující nebo oslabující trend. Slouží k měření síly (slabosti) cenového pohybu. Pokud dochází k poklesu obchodních transakcí, je tato skutečnost vnímána technickými analytiky jako varovný signál. Jako dobrý indikátor síly nebo slabosti trhu může být vytvoření pásma okolo týdenního průměrného objemu ve výši 50% a 200%. Dolní hranice 50% nám značí slábnutí obchodů a větší pravděpodobnost na změnu trendu a u horní hranice je tomu naopak. Tyto signály jsou kvalitnější pro akcie s vyšší 23


24


likviditou (vyšším průměrným objemem obchodů) oproti trhům s nižší likviditou, které mají větší tendenci ke kolísání.

Základním indikátorem, který můžeme najít u každého grafu s akciemi, je indikátor Volume. Tento indikátor nám zobrazuje velikost objemů obchodů. Je zobrazován většinou pod grafem s akciemi a bývá typu vertikálních čar. Tento indikátor je velmi užitečný jako dodatečná informace pro předpovídání vývoje ceny akcie. On Balance Volume (OBV) - jedná se o jeden z nejpoužívanějších objemových indikátorů a eden z nejlehčích z hlediska výpočtu. Konstruování indikátoru OBV je závislé na třech podmínkových větách: 1. Je-li dnešní close cena > předchozí close cena instrumentu pak OBV = předchozí OBV – dnešní objem obchodů (volume). 2.

Je-li dnešní close cena < předchozí cena akcie pak OBV = předchozí OBV – dnešní objem obchodů (volume).

3. Je-li dnešní close cena = předchozí close ceně instrumentu, pak OBV = předchozí OBV.

Analýza OBV předpokládá předcházení změny OBV před změnami ceny akcie. Pokud investoři přesunou svoji pozornost k dané akcii, tak pohyb indikátoru a kurzu akcie se bude vyvíjet souhlasně. Odůvodnění najdeme v růstu OBV, kam jako první vstupují tzv. „Smart money“ (jedná se o účastníky trhu, kteří jsou dobře informováni a jsou schopni odhadnout trend, kam se daný trh bude vyvíjet). Po vstupu těchto investorů přichází s nákupem i ostatní investoři, takže s růstem OBV roste i cena akcie. Naopak pokud dojde k předcházení ceny před OBV, označujeme tento jev jako nepotvrzení vývoje. Vlastnosti OBV: vývoj ceny akcie a OBV je velmi podobný. Není důležitá celková výše OBV, takže počáteční hodnotu můžeme zvolit libovolně, ale je důležitá divergence mezi cenou akcie a OBV. 25 OBV při analyzování trhu může mít různý charakter. OBV může vytvářet tři různé signály. Jako první typ signálu můžeme považovat potvrzování trendu pomocí OBV. Když se OBV zvedá nebo klesá ve stejném směru jako trend, dochází

25


k potvrzení trendu. Pokud ceny dosáhnou nového vrcholu a indikátor OBV také dosáhne nového vrcholu, nebo pokud ceny dosáhnou nového minima a OBV také dosáhne nového minima, dochází k potvrzení trendu.

Za nejsilnější signál OBV můžeme považovat divergenci OBV a ceny. Pokud u cen dochází k dvojitému vrcholu s druhým vyšším vrcholem a OBV vytváří druhý vrchol nižší, dochází k vytvoření medvědí divergence a silného prodejního signálu. Naopak pokud se vytvoří dvě po sobě jdoucí dna, z nichž druhé je hlubší a OBV má druhé dno mělčí dochází k býčí divergenci a vytvoření silného nákupního signálu. Divergence vytvořené během několik týdnů mají mnohem větší sílu než divergence vytvořené během několika dnů. Jako poslední signál OBV je považován nákupní signál při prolomení hranice a dostání se OBV k novému vrcholu v netrendujícím trhu. Naopak pokud dojde k prolomení OBV směrem dolů a padne nové minimum, vytváří se signál pro vstup do krátké pozice.

Indikátor Volume Rate of Change (Volume R.O.C) - tento indikátor se počítá pomocí podílu změny objemu obchodních transakcí za určitý počet obchodních transakcí x a objemu obchodních transakcí před x časovými obdobími. Tento indikátor se může vyjadřovat v bodech nebo v procentech a osciluje kolem nuly. Jestli objem dnešních obchodních transakcí je menší než objem před x časovými obdobími, tak je indikátor kladný a naopak. 26

2.5

Grafické formace

Tyto metody se snaží nacházet pravidelně se opakující formace. Pokud se zaměříme na celkový trh, tak odhalujeme hlavní trend. Jestliže se zaměříme na dílčí akcie, motivem je získat prodejní nebo nákupní signály.

Podle očekávání jakým směrem se bude kurz v budoucnu pohybovat, rozlišujeme:

Formace vedoucí ke změně trendu (reverzní formace) – dává investorovi signál o změně trendu ze vzestupného na sestupný a naopak. Za tyto formace například považujeme (formace hlava - ramena, M-W formace nebo V formace) 26


Formace potvrzující trend (konsolidační formace) – jedná se o situace, kde trend krátkodobě nepokračuje v daném směru, ale za krátký čas se v něm znovu začne pohybovat. 2.5.1 Reverzní grafické formace Reverzní formace jsou grafické formace signalizující změnu v trendu ceny akcie. Všeobecně platí, že čím delší dobu trvá vytvoření formace, tím je generovaný signál spolehlivější.

Základní reverzní grafické formace: Vrchol, dno – jsou to jedny ze základních grafických formací. Vznikají během krátkého časového období a můžeme je často zpozorovat. Bývají součástí složitějších grafických formací Vrchol vytvořený během dvou dnů pracovních dnů, kde cena vyroste nad maximum předchozího dne, ale poté klesne minimálně na hodnotu předchozího dne. Dno vytvořené během dvou pracovních dnů, kde cena klesne pod úroveň předchozího dne, ale ten samý den se dostane minimálně na stejnou hodnotu nebo výš než předchozí den. Po utvoření formace vrcholu nebo dna se dá předpokládat další pokles, pokud se jedná o vrchol nebo vzestup pokud se jedná o dno.

Graf č. 3: Vrchol a dno Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, 1997. ISBN 80-86009-13-0

Hlava a ramena je speciální formace, která kombinuje dno a vrchol. Hlava a ramena – vrchol: Levé rameno se většinou formuje na konci většího růstu ceny. Poté co kurz klesne z prvního vrcholu, dochází k opětovnému oživení, cena znovu vzroste a vytvoří se hlava. Následuje pokles kurzu až k předcházejícímu minimu, který nastal po levém ramenu. Znovu dojde k oživení, ale cena se už nedostane na úroveň hlavy. Vzniká 28

pravé rameno a formace je ukončena. Objemy obchodu se vždy zvyšují pokud dochází k růstu ceny. Hlava a ramena – dno: vývoj ceny je opačný oproti předcházející formaci. Vývoj objemů obchodů vždy roste, když dochází k růstu kurzu. Největší růst objemu obchodu je při posledním růstu Graf č. 4: Hlava a ramena


Vzestupný a sestupný trojúhelník – jedná se o grafickou formaci, která se snaží uzavřít pohyb kurzu do určitého geometrického útvaru. Pokud cena později tento útvar opustí, dá se očekávat, že cena se bude vyvíjet ve směru opuštění této formace. Vzestupný trojúhelník: kurz kolísá mezi horní vodorovnou hranicí a spodní rostoucí hranicí. Důvodem tohoto kolísání je rostoucí poptávka, která se stále setkává s dostatečnou nabídkou. Až se nabídka vyčerpá, dochází k opuštění formace a nastává rychlý růst. Objemy obchodu klesají, pokud se přibližují k vrcholu trojúhelníka a při opuštění formace dochází k prudkému nárůstu objemů. Sestupný trojúhelník - vývoj ceny je opačný než u vzestupného trojúhelníka. Vývoj objemů obchodu je podobný. Při této formaci dochází k tomu, že nabídka akcie roste, ale ze začátku se setkává s dostatečnou poptávkou, až se poptávka vyčerpá, dochází k opuštění formace. Cena po opuštění formace by se měla chovat ve směru opuštění formace a to nejméně o počáteční výšku trojúhelníka. Trojúhelníková formace je považována za střednědobý indikátor, protože významnější trojúhelníkové formace se vytváří zhruba během jednoho až tří měsíců.

29

Graf č. 5: Vzestupný a sestupný trojúhelník


Obdélník – obdélník se často nazývá obchodní oblast nebo rozpětí. Obdélník je formace kde se nabídka za určitou vyšší cenu (horní hranice) a poptávka za určitou nižší cenu (dolní hranice) po akcii sobě rovnají. Pokud cena dosáhne spodní hranice, investoři jsou ochotni akcii nakupovat a tím se zvýší její cena. Naopak pokud cena akcie dosáhne horní hranici, investoři jsou ochotni akcii prodávat a akcie začne ztrácet cenu. Po prolomení hranice směr prolomení naznačuje budoucí vývoj kurzu. Pokud je vyšší objem obchodů při růstu ceny potom se dá předpokládat prolomení horní hranice. Naopak pokud je objem obchodů vyšší při poklesu ceny akcie dá se očekávat pokles ceny akcie pod dolní hranici. Obdélníkové formace se využívá i v krátkodobých spekulacích, kde se využívá rozdílů spodní a horní hranice. Investoři se brání proti prolomení hranice pomocí cenových limitů, které nastaví těsně nad horní hranice a těsně pod spodní hranici, aby minimalizovali možné ztráty. Graf č. 6: Obdélníky


Diamant – jedná se o kombinaci dvou formací. O formaci rozšiřujícího se trojúhelníka a trojúhelníka k němu symetrického. V první formaci se cenové výkyvy zvětšují a v druhé formaci se naopak zmenšují. Dochází k přerušení formace, pokud je jedna z přímek symetrického trojúhelníka prolomena. Po opuštění formace by se cena měla pohybovat nejméně o rozdíl dna a vrcholu diamantu, ve směru opuštění formace. K vytvoření formace

30

diamantu je potřeba vysoké objemy obchodu, proto se formace diamant vyskytuje spíše, když je trh na vrcholu než v jeho dnu. Graf č. 7: Diamant


Vzestupný a sestupný klín – jedná se o jakousi obdobu vzestupného a sestupného trojúhelníka. Vývoj objemů i cen je shodný, obě formace se liší pouze směrnicí hraničních přímek, mezi kterými se kurz pohybuje. Graf č. 8: Vzestupný a sestupný klín


2.5.2 Konsolidační grafické formace Konsolidační formace jsou formace, které signalizují pokračování původního trendu. Jedná se o dočasné horizontální přerušení růstu ceny akcie, po kterém následuje pokračování tohoto trendu. Období, kdy dochází ke krátkodobému přerušení trendu, nazýváme konsolidační oblast. Vlajky – jedná se o pausu v rychlém růstu nebo poklesu. Cena při počátku formace mírně koriguje původní prudký vzestup, následně však v tomto vzestupu pokračuje. Formace je ohraničena dvěma rovnoběžnými přímkami s mírným sklonem. Objemy obchodů jsou velmi vysoké před vznikem formace, v průběhu formace se snižují a při opouštění formace zase

31

prudce vzrostou. Po ukončení formace lze očekávat pokračování ceny v původním směru a o stejnou vzdálenost jako se pohybovala před vznikem vlajky. Graf č. 9: Vlajky


Praporky – grafická formace praporky je dost podobná formace jako formace vlajky. Tyto formace se od sebe liší pouze směrnicí hraničních přímek, kde hraniční přímky u praporku vytváří uzavřený trojúhelník místo rovnoběžek u vlajek. Objemy obchodů a ceny mají obdobný charakter jako u vlajek. Graf č. 10: Praporky


Symetrický trojúhelník – tato formace většinou vzniká samostatně, ale může se občas objevit i jako součást reverzní formace diamant. Na první pohled vypadá jako konsolidační formace praporek, avšak od této formace se odlišuje ve třech částích a to v rozdílné směrnice přímek, sklon přímek symetrického trojúhelníku je vodorovně symetrický. Trend, který symetrický trojúhelník koriguje, nemusí být rychlý a v trojúhelníku musí nastat minimálně čtyři body zvratu (lokální extrémy). Objemy obchodů klesají v průběhu formace, při prolomení formace dochází k prudkému nárůstu objemů. Cena by se měla po opuštění formace pohybovat ve směru tohoto opuštění. Následný růst nebo pokles kurzu by měl být minimálně stejně velký jako počáteční výška trojúhelníku. Máli být signál důvěryhodný musí dojít při prolomení horní hranice k velkému nárůstu objemů obchodů. Naopak při prolomení spodní hranice by 32

objemy měly chvíli zůstat na nízké úrovni a až po nějaké době by měly hodně vzrůst. Pokud dojde k prolomení dolní hranice při vysokém objemu nebo prolomení horní hranice při nízkém objemu obchodů, patrně jde o falešný signál. Graf č. 11: Symetrický trojúhelník


33

3 Uplatnění technické analýzy na vybraných titulech kapitálových trhů Technická analýza v praxi je velmi složitá a trader potřebuje hodně zkušeností, aby mohl dobře analyzovat jednotlivé situace. Finanční analytici většinou nepoužívají pouze jeden indikátor, protože většina indikátorů nepodává jednoznačné signály. Pokud se někdo rozhoduje o držení nebo uvolnění pozice, měly by se jednotlivé používané indikátory potvrzovat, jestli se tyto indikátory nepotvrzují, měli by investoři situaci znovu analyzovat a zjistit příčinu jejich nepotvrzování. Dál by měl investor určit, který indikátor podává falešné signály a podle toho se rozhodnout o koupi nebo prodeji. Úspěšní analytici si většinou vytváří skupinu indikátorů, které v jednotlivých situacích používají.

V této kapitole budu uplatňovat prvky technické analýzy na akciový trh. Pro svou analýzu jsem si vybral akciové tituly z New York Stock Exchange (NYSE) a Burzy cenných papírů Praha (BCPP). Z NYSE jsem si vybral akciový titul Bank of America Corporation (BAC) a z BCPP jsem si vybral titul ERSTE GROUP BANK (BAAERBAG). Erste group bank je obchodní banka operující ve střední Evropě se zaměřením na retailovou klientelu (fyzické osoby). Tato banka má pobočky zhruba v osmi zemích střední a východní Evropy, mimo jiné i v České republice. Největší podíl trhu zaujímá v Rakousku, kde má i sídlo. Tento akciový titul se na českém trhu obchoduje ve spadu BCPP což je nejlikvidnější trh České republiky a dále se zde obchoduje na burze RM systému. Druhý titul Bank of America Corporation se jedná o mezinárodní banku, která je součástí „velké čtyřky“. Jedná se o sdružení čtyř hlavních bank USA. Tato banka má sídlo v Charlotte v Severní Karolíně.

V praktické části mé práce budu aplikovat různé indikátory na vybraný trh a zkoumat jejich kvalitu signálů, které poskytují pro obchodování. Tuto analýzu budu provádět na dvou periodách, abychom si ukázali, jak tyto indikátory působí v různých časových obdobích. Technická analýza se zaměřuje spíše na krátkodobý a střednědobý horizont, proto jsem zvolil periody 1 měsíc a 6 měsíců. Na stránkách www.patria.cz nejsou prováděny analýzy jednotlivých technických indikátorů pro kratší periodu než jeden měsíc, proto za nejmenší periodu jsem zvolil jeden měsíc. Myslím, že na těchto periodách, bychom mohli dobře vidět rozdíly účinnosti jednotlivých indikátorů v kratším a střednědobém horizontu. Pro zkoumání vývoje trhu jsem si vybral MACD, MFI a OBV z trendových indikátorů. Z oscilátorů ROC a RSI. 34

3.1

Zkoumání vybraného titulu na domácím a zahraničním trhu

V této kapitole se budu zabývat jednotlivými indikátory a zkoumat rozdíly chování těchto indikátorů na domácím a zahraničním trhu. Vždy si indikátor aplikujeme na oba dva akciové tituly a nakonec provedeme zhodnocení rozdílů v chování indikátoru na jednotlivých trzích a celkové zhodnocení indikátoru.

Jak jsem již uvedl, z domácího trhu budu zkoumat titul ERSTE BANK. Jedná se o běžnou akcii obchodovanou jak na BCPP, tak i na RM-systému. Na BCPP se tato akcie obchoduje ve SPAD, což je hlavní a nejlikvidnější český trh. U analýzy jednotlivých indikátorů budu zobrazovat dva grafy. Vždy na prvním grafu bude zobrazena perioda jednoho měsíce a na druhém grafu bude perioda 6 měsíců. 3.1.1 Indikátor Moving Average Convergence / Divergence (MACD) Na stránkách www.patria.cz se používá u indikátoru MACD dvou klouzavých průměrů délky 12 a 26. Tyto délky jsou nejčastěji používanými délkami pro konstrukci tohoto indikátoru. U indikátoru MACD se vyskytují tři různé signály. Já tyto signály budu znázorňovat třemi různými barvami. Signál divergence typu A budu zobrazovat červeným obdélníkem spojujícím indikátor s kurzem akcie. Signál změny divergence budu znázorňovat černě a signál překřížení MACD křivky se signální křivkou budu znázorňovat žlutě. Graf č. 12: MACD – ERSTE BANK (1 měsíc)

Pramen: http://www.patria.cz/akcie/ERSTsp.PR/erste-bank/graf.html

35

Graf č. 13: MACD – ERSTE BANK (6 měsíců)


Na první grafu (graf č. 12) je zobrazen pouze signál změny růstu histogramu. Tento signál se považuje za středně silný a i z grafu je vidět, že tyto signály sice zachycují trend, ale jejich načasování není dobré, takže při dodržování těchto signálů by nám část zisků unikala. Na půlročním grafu se vyskytuje poměrně dost signálů divergence. Všechny tyto signály jsou velice kvalitní, protože po vytvoření signálu dochází k prudké změně kurzu cen a změně celého trendu. Na tomto grafu vidíme i poměrně dost signálů změny histogramu. Některé tyto signály dobře zachycují změnu cen, ale některé přicházejí se značným zpožděním.

Nyní se zaměřím na chování indikátoru na zahraničním trhu. Graf č. 14: MACD – Bank of America (1 měsíc)

Pramen: http://www.patria.cz/akcie/BAC.N/bank-of-america/graf.html

36

Graf č. 15: MACD – Bank of America (6 měsíců)


Stejně jako u českého titulu, ani zde se na grafu s měsíční periodou nevytvořil signál divergence. Vyskytují se zde tři signály změny divergence, které opět zachycují změny trendu, ale dochází k určitému zpoždění. Na dlouhodobém grafu se opět objevují oba signály MACD. První signál divergence byl chybný a došlo k následovnému růstu. To značí, že ani tento nejsilnější signál nemusí být vždy potvrzen. Mohlo k tomu přispět i vypořádání sporů mezi Bank of America a hypotéčními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Signály změny růstu histogramu podávají na tomto trhu mnohem lepší signály pro nákup a prodej akcie.

Zhodnocení MACD – signály změny histogramu poskytují lepší informace na zahraničním trhu než na českém trhu. Je možné, že je to způsobené vyšší likviditou tohoto trhu, ale analyzujeme půlroční vzorek vývoje kurzu. Je možné, že kdybychom si vybrali jiný titul z Newyorské burzy, že by nám dané signály mohly podávat i horší signály než na českém trhu. Naopak signál divergence se vyskytoval častěji na českém trhu a také nám lépe předpovídal budoucí vývoj. Na trhu ERSTE se nám vytvořily čtyři signály divergence a všechny signály se nám následně potvrdily. Naopak na trhu NYSE se nám vytvořily pouze dva tyto signály, z nichž jeden byl chybný. Indikátor MACD je dobrý indikátor pro předpověď kurzu.

37

3.1.2 Indikátor Rate of Change (ROC) Jako další indikátorem se budeme zabývat indikátorem Rate of Change. Tento indikátor má opět tři signály. První signál kdy dosahuje ROC rekordního vrcholu a ceny začínají klesat (znázorněno modře). Druhý signál pokles / růst na střední linii a následný pokles (znázorněno černě) a proražení trendové linie indikátoru. Trendovou linii jsem v indikátoru znázornil fialovou barvou. Graf č. 16: ROC – ERSTE BANK (1 měsíc)


Graf č. 17: ROC – ERSTE BANK (6 měsíců)


38

Na krátkodobém horizontu se nám nevyskytují skoro žádné signály. Znázornil jsem pouze jednu trendovou linii, která ještě ani nebyla proražena. Na střednědobém horizontu se nám vyskytují všechny tři signály. Máme zde čtyři signály poklesu / růstu pod středovou osu a následný růst / pokles. Tyto tři signály se nám nadále v krátkém horizontu potvrdily. Máme zde také dva signály prvního typu (znázorněno modře). U jednoho došlo k velkému růstu a změny trendu, ale u druhého došlo pouze ke krátkému poklesu a následné pokračování býčího trendu. Dále jsem zde znázornil i několik trendových linií, kde některé proražení těchto linií se potvrdily a některé ne.

Nyní bude následovat analýza ROC pro zahraniční trh. Graf č. 18: ROC – Bank of America (1 měsíc)


Graf č. 19: ROC - Bank of America (6 měsíců)


39

Na prvním grafu se nám vytvořily dva signály. Jeden signál druhého typu a jedna trendová linie. Signál druhého typu se nám následně potvrdil, kdy došlo ke značnému poklesu. U trendové linie nemám následný vývoj grafu, tedy nemůžeme odvodit kvalitu tohoto signálu. U grafu s delší periodou se nám vytvořilo hodně signálů všech tří typů. Všechny signály prvního a druhého typu se nám dále potvrdily a i trendové linie zakreslené v tomto indikátoru měli mnohem vyšší vypovídací schopnost než u českého titulu.

Zhodnocení indikátoru Rate of Change – tento indikátor z krátkodobého hlediska nevytváří mnoho signálů a proto je ho lepší používat pro střednědobý a dlouhodobý výhled. V dlouhodobějším horizontu indikátor vytváří poměrně dost kvalitních signálů. Dalším dobrým signálem ROC pro potvrzování trendu je sledování vrcholů (sedel) signálů a vrcholů (sedel) kurzu. Pokud dochází k vyššímu vrcholu u kurzu i indikátoru trend je potvrzen. Naopak pokud dochází k vyššímu vrcholu cen, ale indikátor nám vytváří nižší vrcholy, můžeme předpokládat obrat trendu. Tento signál se nám i několikrát objevil v obou půlročních grafech. Signály trendové linie v indikátoru se v našich grafech moc nepotvrzují. Může to být způsobeno i špatným konstruováním těchto linií, nebo se tyto signály nehodí pro tento trh. Ostatní dva signály se většinou potvrzují a podávají nám kvalitní signály.

3.1.3 Indikátor Relative Strength index (RSI) Tento indikátor nám vytváří tři druhy signálů. Já se zde budu zabývat pouze dvěma druhy. Signálem přeprodanosti / překoupenosti RSI a signálem divergence. Třetí signály grafických formací se zde nebudu zabývat. Grafické formace jsou velmi obsáhlé a bylo by třeba je rozebrat samostatně.

40

Graf č. 20: RSI – ERSTE BANK (1 měsíc)


Graf č. 21: RSI – ERSTE BANK (6 měsíců)


Na obou grafech českého trhu se vyskytuje pouze signál o překoupenosti nebo přeprodanosti trhu. Tyto signály jsou velice kvalitní a vytváří se zde vždy před větším poklesem nebo růstem cen.

41

Nyní se zaměříme na analýzu RSI na zahraničním trhu. Graf č. 22: RSI – Bank of America (1 měsíc)


Graf č. 23: RSI – Bank of America (6 měsíců)


Na krátkodobém zahraničním grafu se nám nevytvořil ani jeden signál pro prodej nebo nákup. Na dlouhodobějším grafu se nám vytvořil jeden signál divergence, který se nám však nepotvrdil a několik signálů překoupenosti / přeprodanosti trhu. Signály přeprodanosti pro nákup titulu jsou dobré a následoval růst po vytvoření tohoto signálu, ale signály překoupenosti pro prodej se nám nejeví dobře. Bud přícházejí pozdě nebo se nepotvrzují.

42

Zhodnocení RSI – Signál divergence se nám skoro vůbec nevyskytuje, a když se vyskytl, tak tento signál nebyl kvalitní. Naproti tomu signály překoupenosti / přeprodanosti se nám na střednědobém grafu vyskytují zhruba jednou měsíčně. Na českém trhu se tyto signály jevily jako velmi kvalitní a dobře předpovídaly následný vývoj cen. Oproti tomu na zahraničním trhu většina těchto signálů byla nekvalitní a podávaly špatné nebo zpožděné signály.

3.1.4 Money flow index (MFI) Money Flow index nám poskytuje dvoje signály. Jedny jsou prolomení horní nebo spodní hranice indikátoru a druhý signál je zvětšující se divergence mezi vývojem kurzu a linií indikátoru. První signál nám udává kdy prodat nebo nakoupit a druhý se zaměřuje na změnu trendu. Signál divergence jsem označil v následujících grafech červeným obdélníkem spojujícím kurz cen s indikátorem a signál překoupenosti / přeprodanosti jsem označil černou přímkou spojující indikátor s kurzem.

Graf č. 24: MFI – ERSTE BANK (1 měsíc)


43

Graf č. 25: MFI – ERSTE BANK (6 měsíců)


Na prvním grafu nám indikátor vytvořil pouze druhý typ signálů pro změnu trendu. Z nich pouze jediný má správnou vypovídací schopnost. U druhého grafu nám MFI vytvořil oba signály. Z nichž některé dobře popisují vývoj kurzu a některé ne. Indikátor vytvořil tři signály pro změnu trendu. U prvního signálu došlo ke změně trendu asi s týdenní pauzou, u druhého tento signál byl falešný a u třetího signálu to nemůžeme ještě určit, protože nevíme, jak se dál bude kurz vyvíjet. Signály přeprodanosti / překoupenosti nám na tomto grafu přicházely s určitým časovým zpožděním, takže by docházelo k určitým ztrátám zisku.

44

Vývoj indikátoru MFI na zahraničním trhu NYSE. Graf č. 26: MFI – Bank of America (1 měsíc)


Graf č. 27: MFI - Bank of America (6 měsíců)


Na grafech výše vidíme méně signálů než u grafů českého trhu. Na krátkodobém grafu se vytvořil jeden signál pro změnu trendu, který se i potvrdil a jeden signál pro nákup. Po vytvoření tohoto nákupního signálu nedošlo k růstu ani k poklesu cen, takže pro posouzení kvality tohoto signálu bychom potřebovali další vývoj cen tohoto titulu. Na půlročním grafu vidíme pouze dva signály pro nákup a tři signály změny trendu. První a poslední signál pro změnu trendu se nám potvrdily, ale po vytvoření prostředního signálu došlo v krátkém čase k následnému růstu cen a nepotvrzení tohoto signálu. 45

Zhodnocení MFI – MFI indikátor jak na českém tak i zahraničním trhu podával jak dobré tak i špatné signály. Tento indikátor většinou dobře popisoval vývoj kurzu, ale docházelo občas k určitým zpožděním, které tyto signály znehodnocovaly.

3.1.5 On Balance Volume (OBV) On Balance Volume je objemový indikátor. Pro jeho analýzu se využívá tří signálů, které tento indikátor poskytuje. Jedná se o signály divergence znázorněny červeným obdélníkem, o signály dosažení nového vrcholu nebo dna v netrendovém trhu a jako poslední funkci slouží OBV k potvrzování trendu. Graf č. 28: OBV – ERSTE BANK (1 měsíc)


Graf č. 29: OBV – ERSTE BANK (6 měsíců)


46

Na prvním grafu jsem nenašel ani jeden signál divergence a vrcholu v netrendové části. Ani v popisování trendu se OBV v tomto grafu nedařilo. Uprostřed, když kurz dosahoval nižších vrcholů, OBV dosahoval vyšších, takže nemělo docházet k potvrzování trendu, ale tento medvědí trend pokračoval dál. Na půlroční periodě se vytvořily dva signály divergence, kde první byl potvrzen, a kvalitu druhého nemůžeme určit. Vytvořili se zde i dva signály v netrendové části trhu. Jeden prodejní a jeden nákupní signál. Oba dva signály se potvrdily.

OBV analýza pro zahraniční trh NYSE. Graf č. 30: OBV - Bank of America (1 měsíc)


Graf č. 31: OBV - Bank of America (6 měsíců)


47

Na zahraničním trhu stejně jako na českém trhu se nevytvořilo moc signálů. Na jednoměsíčním trhu se nám nevytvořil ani jeden signál. Na půlročním grafu se nám vytvořil jeden silný signál divergence, který se nám také po uplynutí několika dnů potvrdil.

Zhodnocení OBV - indikátor OBV nám jak na českém, tak i zahraničním trhu nevytvořil moc signálů, ale všechny tyto signály byly kvalitní. Pouze potvrzování trendu pomocí OBV se nám ukázalo, že nemusí vždy fungovat.

3.2

Celkové zhodnocení praktické části:

V této podkapitole se zaměřím na celkové zhodnocení vybraných indikátorů a technické analýzy jako celku.

Jak jsme mohli vypozorovat z předchozí části, technické indikátory se do určité míry potvrzují, ale ne vždy. Může to být způsobeno působení dalších vlivů, změnou myšlení investorů, ale hlavně působením fundamentálních prvků. Fundamentální prvky jako vypsání dividend nebo vykázání jiných zisků než se očekávalo může zahýbat s trhem proti směru signálů technických indikátorů. Na tyto situace bychom si měli dát pozor a částečně zohledňovat obě dvě analýzy. Dále pro úspěšné obchodování je důležité vypozorovat chování jednotlivých indikátorů v různých situacích. Jednotlivé indikátory můžou v různých situacích a na různých trzích podávat stejné signály, ale ceny se pohybují jinak. Musíme se naučit rozpoznávat situace, kdy indikátory podávají falešné signály a snažit se takovým situacím předcházet.

Pro titul ERSTE BANK bych vybral na analýzu trhů indikátory MACD, ROC a OBV. Ze signálů těchto indikátorů bychom měli nevíce věnovat pozornost signálu divergence u MACD, signálu překoupenosti / přeprodanosti u RSI a oběma signálům indikátoru OBV. Zkoumal bych, jak se tyto indikátory pohybují a podle toho bych se snažil provádět nákupy nebo prodeje.

Pro titul Bank of America bych mohl využívat stejné indikátory jako pro titul Erste bank. Indikátor MFI bych úplně nezavrhoval, protože podával dobré i špatné signály. Spíš bych ho používal jako kontrolní signál, jestli se shoduje s ostatnímy indikátory a sledoval bych jeho vývoj v budoucnu. U indikátoru MACD bych se zabýval signály změny histogramu, u ROC 48

bych se zaměřil hlavně, kdy tento idikátor vytváří nové vrcholy nebo minima. U posledního indikátoru OBV bych sledoval divergence mezi indikátorem a vývojem kurzu. Po zhodnocení signálů bych se stejně jako u titulu ERSTE BANK rozhodoval o koupi nebo prodeji titulu. Pokud by se většina nákupních/prodejních signálů potvrzovala, provedl bych nákupní nebo prodejní operaci. Naopak kdyby se signály nepotvrzovaly, snažil bych se přijít proč tyto indikátory podávají rozdílné signály a prováděl bych další analýzu.

49

Závěr Technická analýza je soubor metod, které se snaží odhadnout, jak se bude vyvíjet cena na trhu v budoucnosti. Na cenu akcie působí více faktorů. Technická analýza popisuje náladu na trhu a pohyb kurzu způsobený nefundamentálními pvky. Ceny akcie se z krátkodobého hlediska mohou chovat chaoticky, ale dlouhodobě konvergují k vnitřní ceně akcie. Tedy technická analýza může sloužit jako doplněk k fundamentání analýze, kde technická analýza předpovídá vývoj kurzu, než se tato cena dostane ke své vnitřní hodnotě.

Hlavním cílem mé práce bylo zkoumání kvality signálů, které technická analýza vytváří pro obchodování. Tento cíl jsem se snažil naplnit v poslední části mé práce, kde jsem aplikoval jednotlivé indikátory na český i zahraniční kapitálový trh.

Svoji práci jsem rozdělil na tři kapitoly. V první kapitole jsem se snažil postupně charakterizovat začlenění technické analýzy do finančního systému a finančníh trhů. Ve druhé části jsem definoval jednotlivé prvky technické analýzy a vytvořil jsem teoretický základ pro praktické aplikování této analýzy na finanční trhy. V poslední části mé práce jsem aplikoval jednotlivé vybrané indikátory na český i zahraniční trh a zjišťoval jsem kvalitu jejich signálů.

Z výsledků mé práce můžeme usoudit, že technická analýza do určité míry dobře vypovídá o pohybu akcií,ale musíme si dát pozor, protože technická analýza nemusí vždy podávat kvalitní signály. Jednotlivé prvky technické analýzy mohou na různých trzích nebo na jednom trhu v jiném období podávat signály s různou kvalitou. Měli bychom si sestavit vždy správnou kombinaci jednotlivých indikátorů, které dobře popisují vývoj kurzu na trhu v daném období.

I v předešlé části aplikaci indikátorů si můžeme všimnout, že některé indikátory popisují lépe vývoj kurzu ve vybranném období a některé hůře. V poslední části praktické části jsem vytvořil zhodnocení indikátorů, které by bylo možno dále používat a které se nehodí pro další predikci vybraných titulů v daném období.

50

Použitá literatura: BRADA, J. Technická analýza. 1.vyd Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 171 s.ISBN 80-245-0096-5. ELDER, A. Tradingem k bohatství Tetčice, Impossible, 2006. ISBN 80-239-7048-8 FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, 1999. ISBN 80-7184895-6 FUCHS, D. Finanční trhy 1. vydání, Tiskárna BonnyPress, Brno, 2004 ISBN 80–210–3526–9 LYMBERSKY, CH. Financial Markets Principles 1. vydání Hamburk: Management Laboratory Press, 2009. ISBN 978-3941-579-30-9 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aukualizované a rozšířené vydání Praha, Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-70-5 REJNUŠ, O. Finanční trhy 2. rozšířené vydání Ostrava: Key Publishing, 2010. ISBN 978-807418-080-4 VESELÁ, J. Kapitálový trh a investování Praha, ASPI, a.s. 2007 VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, 1997. ISBN 80-86009-13-0

Internetové zdroje: http://homen.vsb.cz/~oti73/cdpast1/KAP10/KAP10.HTM (webové stránky zabývající se časovými řadami) http://www.fxstreet.cz/technicka-analyza-oscilatory.html (webová stránka zabývající se oscilátory technické analýzy) http://www.patria.cz/akcie/ERSTsp.PR/erste-bank/graf.html (webové stránky s technickou analýzou titulu ERSTE BANK) http://www.patria.cz/akcie/BAC.N/bank-of-america/graf.html (webové stránky s technickou analýzou titulu Bank of America)

51

Graf č. 1: Ekonomický systém .....................................................................................................7 Graf č. 2: Vzestupná a sestupná trendová linie ........................................................................17 Graf č. 3: Vrchol a dno ..............................................................................................................28 Graf č. 4: Hlava a ramena..........................................................................................................29 Graf č. 5: Vzestupný a sestupný trojúhelník .............................................................................30 Graf č. 6: Obdélníky..................................................................................................................30 Graf č. 7: Diamant .....................................................................................................................31 Graf č. 8: Vzestupný a sestupný klín .........................................................................................31 Graf č. 9: Vlajky .........................................................................................................................32 Graf č. 10: Praporky ..................................................................................................................32 Graf č. 11: Symetrický trojúhelník ...........................................................................................33 Graf č. 12: MACD – ERSTE BANK (1 měsíc) ...............................................................................35 Graf č. 13: MACD – ERSTE BANK (6 měsíců) ........................................................................36 Graf č. 14: MACD – Bank of America (1 měsíc).........................................................................36 Graf č. 15: MACD – Bank of America (6 měsíců) ......................................................................37 Graf č. 16: ROC – ERSTE BANK (1 měsíc)...................................................................................38 Graf č. 17: ROC – ERSTE BANK (6 měsíců) ................................................................................38 Graf č. 18: ROC – Bank of America (1 měsíc) ............................................................................39 Graf č. 19: ROC - Bank of America (6 měsíců)...........................................................................39 Graf č. 20: RSI – ERSTE BANK (1 měsíc)....................................................................................41 Graf č. 21: RSI – ERSTE BANK (6 měsíců) ..................................................................................41 Graf č. 22: RSI – Bank of America (1 měsíc) ..............................................................................42 Graf č. 23: RSI – Bank of America (6 měsíců) ............................................................................42 Graf č. 24: MFI – ERSTE BANK (1 měsíc) ...................................................................................43 Graf č. 25: MFI – ERSTE BANK (6 měsíců) .................................................................................44 Graf č. 26: MFI – Bank of America (1 měsíc).............................................................................45 Graf č. 27: MFI - Bank of America (6 měsíců) ...........................................................................45 Graf č. 28: OBV – ERSTE BANK (1 měsíc) .................................................................................46 Graf č. 29: OBV – ERSTE BANK (6 měsíců) ................................................................................46 Graf č. 30: OBV - Bank of America (1 měsíc).............................................................................47 Graf č. 31: OBV - Bank of America (6 měsíců) ..........................................................................47

52

TECHNICKÁ ANALÝZA VYBRANÝCH AKCIOVÝCH TITULŮ NA ČESKÉM A ZAHRANIČNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU. Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

Recommend Documents