SYSTÉMY USTÁJENÍ CHOVU SKOTU
Cíl: Vytvoření optimálních podmínek chovu s ohledem na fyziologické a etologické potřeby zvířat a jejich produkci z hlediska příjmu krmiva, odpočinku, přirozeného i nuceného pohybu, dojení a klimatických podmínek.
Výrobní systémy v chovu skotu Podle intenzity chovu: Intenzivní a extenzivní Podle užitkového zaměření/typu skotu: Chov dojnic, chov KBTPM Podle zaměření výroby: Užitkový a plemenný chov Podle velikosti/počtu zvířat, chované kategorie, obratu stáda, technického vybavení, rentability chovu……….
Technické faktory – stavební řešení stájí Primární vliv na zvířata: -
Prostorové uspořádání stáje (farmy) Pohybová plocha Plocha k odpočinku Kvalita podlah Prostornost stavby (vzdušnost) Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy, zábrany)
Druhotný vliv na zvířata -
Stájové mikroklima Technologické postupy (krmná technika, dojení) Mechanizace a automatizace
Technické faktory – stavební řešení stájí ovlivňují zvířata: a) Přímo -
Pohybová plocha Plocha k odpočinku Kvalita podlah Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy)
b) Nepřímo -
Stájové mikroklima Mechanizace a automatizace Technologické postupy (krmná technika, dojení)
Typy ustájení • Vazné a volné
• Stelivové a bezstelivové
Typy ustájení • Vazné a volné
• Stelivové a bezstelivové
Typy ustájení Vazné ustájení Krmný žlab • příjem krmiva bez zvýšených tlaků na zábrany, • krmivo dosažitelné v celé šířce žlabu, • požlabnice do 30 cm výšky (tepelně izolovaná), • nejnižší bod žlabu min. 6 cm, lépe 10-15 cm nad úrovní předních končetin. Vázání – musí umožnit přirozený pohyb zvířat. Délka stání - přirozené a pohodlné stání a ležení. Délka krátkého stání je 150 - 175 cm, (97 % horizontální délky trupu +20 cm bezpečnostní odstup se sklonem 2,5-3 %.
Příklad vazného ustájení
Volné boxové stáje Zvířata odpočívají v boxových stlaných či bezstelivových ložích. Dobře řešený box zajišťuje: • snadnou orientaci zvířat při vstupu a důvěru ve vyhrazené místo k odpočinku, • pohodlí při uléhání, vstávání a prostor pro volný pohyb těla (hlavy), • dostatek místa pro boky a břišní krajinu při současném vyloučení příčného zaléhávání v boxech, • pevnost a trvanlivost podlahy a bočního hrazení. Dojnice leží v boxu 10 až 13 hodin denně, vstává a uléhá až 10 x denně. Důležitá je proto příprava zvířat na způsob ustájení již od mládí, kdy v odchovu je nejlépe připravovat telata, jalovice a starší věkové kategorie na ustájení v boxových ložích.
Schéma využití délky boxového lože při pohybu zvířete 1 řada boxových loží 2 protilehlé řady boxových loží
Základní stlané typy ustájení • Volné ustájení s plochými kotci se stlanou lehárnou a sníženým krmištěm • Volné ustájení s lehárnou na hluboké podestýlce a se zvýšeným zpevněným krmištěm • Volné ustájení s vysokou podestýlkou, sníženým krmištěm a lehárnou s podlahou o sklonu 7-10 %
Bezstelivové typy ustájení • • • • • • • •
Zcela odpadá transport stelivové slámy. Úspora 8 až 10 pracovních operací. Významně se snižují ztráty uhlíku jako humusotvorného zdroje. Kejda je vynikající plnohodnotné kapalné hnojivo. Odpadá několik časově náročných pracovních operací ve stáji a tím se min. o 20 % zvyšuje produktivita práce. Snižuje se četnost vyrušování zvířat nadbytečnými přesuny v době nastýlání a odklizu. Zvyšuje se kvalita stájového vzduchu podstatným snížením počtu prachových částic. Snižuje se četnost výskytu onemocnění paznehtů (při častém vyhrnování kejdy). Zvýšené pořizovací náklady na 6měsíční skladování kejdy, mechanizaci odklizu a homogenizaci jsou velmi rychle návratné.
USTÁJENÍ DOJNIC Produkční oddělení Příklad produkční volné boxové stáje pro 400 dojnic
Reprodukční stáje - volné boxové nebo
kotcové pro ustájení krav od 60 dní před do 5-10 dní po porodu.
4 oddělení pro: • Krávy stojící na sucho • Krávy v přípravném/tranzitní období
60 až 20 před porodem 20 až 0 dní před otelením
• IPK - individuální porodní kotce • Poporodní oddělení
0 až 5/7 dní po porodu
Příklad reprodukční stáje spolu s odchovem mléčných telat (rekonstrukce)
Studie novostavby pro 280 dojnic s rybinovou dojírnou 2x12 míst
Denní režim dojnic MINIMÁLNÍ LIMITY: • Odpočinek • Příjem krmiva • Stání a chůze • Manipulace se zvířaty • Dojení vč. přesunů
14 hod. 5 hod. 2 hod. 1 hod. do 2 hod.
Pobyt v dojírně (vč. čekání) max. 1 hod., resp. 45 min. na 1 dojení
Porodny krav Individuální a skupinové porodní kotce s minimální plochou 12, resp. 9m2 na kus.
Základní parametry pro výstavbu stájí pro dojnice • • • • • • • • • •
šířka boxových loží min. 120 cm délka boxových loží (u stěny) 250 cm délka boxových loží (protilehlých) 230 cm použití flexibilních (přestavitelných) boxových zábran minimální stájová kubatura - 6 m3 na 100 kg ž. hmotnosti (při roční užitkovosti 7500 kg mléka) maximální plocha vstupů čerstvého vzduchu do životní zóny zvířat (oteviratelné boční stěny) optimální počet zvířat vzhledem ke kubatuře i ploše stáje větší šířky pohybových chodeb (mezi boxy min. 250, krmiště min. 300 cm, lépe všako 0,5-1 m více) šířka krmného stolu min. 3,6 m osvětlení stájového interiéru celoročně po dobu 16 hodin na 200 Lx.
Technologie a technika dojení Předpoklady správného dojení a vysoké produktivity práce v dojírnách: • adekvátní podmínky (mikroklima, osvětlení, větrání atd.), • klidné zacházení se zvířaty, • vhodná dojící technika, • klidný a bezpečný vstup a výstup krav do a z dojírny, • šetrné a nepřerušované dojení spolu s jeho přípravou, • kontrola vemene před, v průběhu a po dojení • doba dojení jedné skupiny do 60, resp. 45 min.
Typy dojíren Rybinové dojírny Rybinová dojírna s rychlým výstupem Rybinová dojírna klasická
Možnost uspořádání v polygonu
Tandemová dojírna
Paralelní dojírna (side by side) s rychlým výstupem
Rotační dojírny •rototandem - od 6 do 16 dojnic. •rotorybina - od 18 do 60 dojnic. •rotoradiál – 30až 60 dojnic i více
Dojící roboty Dobrý dojicí robot zajišťuje následující pracovní operace a úkony: • identifikace zvířat • čištění vemene (struků) • příprava na dojení • oddojení prvních střiků • zkouška kvality mléka a kontrola vemene - vyšetření na mastitidu, měření pohybové aktivity s prognózou říje • nasazení dojicího stroje • vlastní dojení a dodojení • sejmutí dojicího stroje • sběr dat o množství nadojeného mléka a dalších ukazatelích
Čekárny u dojíren •Mechanické či elektrické přihaněče •Třídění krav v čekárně
Minimální plocha čekárny 1,4 -1,5 m2/kus Sklon podlahy 5 – 7 %
Ošetřování a skladování mléka • • • • •
• • •
Šetrné snížení jeho teploty bezprostředně po nadojení na teplotu 35 oC do 150-180 minut. Pokud možno chladicí nádrž na každé dojení Při mísení mléka nesmí přestoupit teplota 10 oC mléko z dalšího nádoje musí být zchlazeno na 3-5 oC do 150 až 180 minut. Při větších objemech je výhodné využít rekuperace biol. tepla mléka a odpadního tepla chladící kondenzační jednotky pro ohřev TUV. Při zchlazení 2 l mléka z teploty 35 oC na teplotu 5 oC lze ohřát nejméně 1 l vody na teplotu 45-50 oC. Vhodné podmínky a zařízení pro řádné vyčištění a dezinfekci nádrží nebo tanků po odvozu mléka do mlékárny. K přípravě čisticího a dezinfekčního roztoku se používá pitná voda. Jestliže se do kanalizace mléčnice vypouští desinfekční a čistící roztok, musí mít samostatnou jímku.
Automatická identifikace zvířat
Transpondéry pro identifikaci zvířat: • uchycené na krčním obojku • uchycené na končetině zvířete (pedometry) • vestavěné do ušní známky • určené k implantaci do těla zvířete (čipy)
TECHNOLOGIE A TECHNIKA KRMENÍ DOJNIC Zakládání a přihrnování TMR (Total Mixed Ration)
horizontální a vertikální míchací krmné vozy
„Pročechrávač“ kompostu
Kolo na přihrnování krmiva
TECHNOLOGIE A TECHNIKA ODKLIZU CHLÉVSKÉ MRVY A KEJDY Porovnání nákladů při užití stelivových a bezstelivových provozů (model – 400 krav) Provozní (Kč.ks-1.rok-1)
Energetické (MJ.ks-1.rok-1)
Pracovní (hod.ks-1.rok-1)
steliv ové
bezsteli vové
steliv ové
bezsteli vové
steliv ové
bezsteli vové
Sláma – sklizeň, transport, skladování
620
-
200
-
1,5
-
Podestýlání, odkliz kejdy (mrvy)
2480
450
180
8
12
1
Úprava a skladování organických hnojiv vč. odpadních vod
600
1100
22
42
1
1
Rozvoz hnoje (kejdy), rozmetání slámy
1280
1400
280
310
3,0
2,8
Provoz celkem Kč
4800
2850
682
360
17,5
4,8
%
162,2
100
182,2
100
364,6
100
Náklady
Produkce mrvy a technika nastýlání
Množství chlévské mrvy k manipulaci je dáno: •produkcí pevných výkalů a moče, •intenzitou stlaní, •stájovou kanalizací, •intenzitou odparu a pod. Denní produkce mrvy u krav: y pevné výkaly 28-35 kg y moč 15-20 kg
Denní podestýlání pro jednu krávu: y vazná stáj 3-5 kg (střední a dlouhé stání) y volná boxová či kombiboxová stáj 1-4 kg slámy
Pro intenzivnější nasávání močůvky a hnojůvky je vhodné nastýlat slámu řezanou na délku do 0,1 m.
Odkliz kejdy a) Z podroštových kanálů resp. jímek z • přeronových kanálů • jímkových kanálů • cirkulačních kanálů • čerpáním z podroštových jímek b) Vyhrnování z hnojných nezaroštovaných chodeb
TECHNOLOGIE A TECHNIKA NAPÁJENÍ DOJNICE o ž.h. 720 kg a dojivosti 42-45 l mléka přijímá:
Při 10 °C
118-125 l napájecí vody
Při 20 °C
132-148 l napájecí vody
Při 30 °C
155-188 l napájecí vody
10 cm hrany napajedla na krávu
Hlavní zásady: •voda musí být volně přístupná každému zvířeti, •odpovídající plocha vodní hladiny a její hloubka k ponoření mulce k přirozenému sání (na rozdíl od "usrkávání") vody, •dostatečný přítok vody - min.12 l, opt. 18 l za minutu, •situování mimo čekárny, naháněcí chodby, •snadná obsluha a čistitelnost s možností vypouštění, •znemožnění znečištění vody zakálením •bezprostřední odstranění poruch.
VĚTRÁNÍ STÁJÍ odvod teplého a vlhkého vzduchu se škodlivinami přívodní otvor čerstvého vzduchu
přívodní otvor čerstvého vzduchu
Systémy ochlazování – skrápění zvířat
TEPELNÝ STRES U VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC OD 21 -25° C.
Plocha vst. otvorů v podélné stěně
0,04-0,06 m2 / 100 kg ž.hm.
Plocha výstupních otvorů
0,025-0,035 m2 / 100 kg ž.hm. 25 mm/1 m rozponu stáje
Technika a technologie odchovu telat Ustájení v mlezivovém období •Venkovní individuální box (VIB) •Profylaktorium - prostorově oddělěné od porodny. •Ustájení společně s matkami (postupně se význam této metody snižuje). •Úzkorozměrové klece ve stáji na hnojné chodbě blízko matky v kravínech - nevhodné.
Ustájení v období mléčné výživy
Ustájení telat v období rostlinné výživy
V praxi rozšířené způsoby ustájení telat v RV: • posuvné přístřešky či boudy, • přístřešky se spádovými podlahami s vysokou podestýlkou, • přístřešky s boxovým ustájením, • přístřešky s hlubokou podestýlkou, • přístřešky z adaptovaných kůlen, skladovacích objektů aj.. Odchov telat s matkou Odchov telat u kojných krav
Odchov a ustájení jalovic POŽADAVKY: • Časné vytváření skupin (do 250 kg ž.hm.) • Velikost skupin v rozmezí 10-30 kusů • Stabilita skupin - nezařazování nových jedinců do již vytvořené a stabilizované skupiny. • Podlahová plocha na 1 kus musí být min. o 10 % vyšší oproti kategorii vykrmovaného skotu. • Včasné a pravidelné zakládání krmiva. • Včasné odrohování. • Možnost častého a pravidelného pozorování zvířat. • Pravidelné vážení. • Intenzivní větrání, výběh, pastva, slunce, stínění, dostatek pitné vody.
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Hluboká podestýlka Přednosti • zdravé ustájení navazující na příp. předchozí vzdušné ustájení telat • jednoduchá a relativně rychlá výstavba • plná mechanizace základních pracovních operací • univerzálnost pro všechny hmotnostní kategorie • produkce nejkvalitnějšího chlévského hnoje Nevýhody • rizika při extrémních, zvláště vysokých teplotách • nutnost vytvoření pohotovostní, nezamrzající krmné dávky • větší riziko poranění zvířat přišlápnutím ocasů, končetin, varlat apod. • relativně vyšší investiční náklady na budování nepropustné hnojné vany • nevhodnost pro rekonstrukce zateplených stájí Viz instruktážní video – výkrm býků.wmv
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Volné boxové ustájení Přednosti • vynikající zdravotní stav i v důsledku eliminace poranění • plná mechanizace pracovních operací • vynikající čistota zvířat • klid zvířat • větší intenzita růstu v důsledku minimalizace ztrát • rychlá návratnost investice, v důsledku nižších ztrát a vyšších přírůstků hmotnosti Nevýhody • náročnější přesuny zvířat mezi skupinami • větší náročnost na instalaci zábran • o 10-20 % vyšší investiční náročnost
Prezentace byla vytvořena v rámci řešení projektu FRVŠ č. 2685/2007/F4/d s využitím následujících zdrojů: • • • • • • • •
Bouška, J. et al.: Chov dojeného skotu. Nakladatelství Profi Press, s.r.o., Praha 2006, 186 s. ISBN 80-86726-16-9. Doležal, O. et al. Zásady welfare a nové standardy EU v chovu skotu. VÚŽV, Praha 2004, ISBN 80-86454-51-7. Doležal, O. et al.: Zemědělský poradce ve stáji - I. dojnice, VÚŽV Uhříněves, říjen 2007, ISBN: 978-80-86454-86-3 Vegricht, j. et al.:Katalog technických systémů vhodných pro nové a rekonstruované farmy skotu…., VÚZT, Praha 2005, ISBN 8086884-09-0. Hoard’s dairyman – The National Dairy farm Magazine, Fort Atkinson, WI 53538 USA. Metodické listy, VÚŽV Praha-Uhříněves Wathes, C. et al.(1994) : Livestock housing, CABI Publ., ISBN 0851987745 Albright, J. L. et al. (1997): The Behaviour of Cattle, CABI Publ., ISBN: 0851991963
© Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha