Studijní materiál - Manažer či pedagog? Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.05/04.0008
MODUL IV
Organizace školy a pedagogického procesu
Mgr. Miroslav Hanzelka, 2012, 28 stran
Materiál je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.
OBSAH 1
2
3
4
5
6
7 8
Ředitel a organizace školy ........................................................................................ 2 1.1 Schválené vzdělávací programy ..................................................................... 2 1.1.1 Východiska pro vzdělávací programy ........................................................ 2 1.1.2 Školní vzdělávací program ......................................................................... 2 1.1.3 Charakteristika školního vzdělávacího programu ...................................... 3 1.1.4 Vzdělávací oblasti....................................................................................... 3 1.1.5 Tvorba ŠVP ................................................................................................ 5 1.2 Vzdělávací program pro základní školství ..................................................... 5 1.3 Vzdělávací program pro střední školy ........................................................... 6 Základní pedagogická dokumentace ........................................................................ 6 2.1 Povinná dokumentace vyplývající z uvedeného §: ........................................ 6 2.2 Školní matrika ................................................................................................ 7 2.3 Výroční zpráva o činnosti školy ..................................................................... 9 2.4 Skartace dokumentů ..................................................................................... 10 Plány sestavované ředitelem školy ......................................................................... 10 3.1 Koncepce rozvoje školy ............................................................................... 10 3.2 Roční plán školy ........................................................................................... 11 3.3 Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků .................................... 11 3.4 Krátkodobé operativní plánování ................................................................. 12 Organizační struktura školy .................................................................................... 12 4.1 Základní dokumenty organizace školy ......................................................... 12 4.1.1 Organizační řád......................................................................................... 12 4.1.2 Školní řád (vnitřní řád) ............................................................................. 13 4.1.3 Provozní řád.............................................................................................. 13 4.1.4 Další interní předpisy ve vztahu k organizaci školy ................................. 13 Kontrolní a hospitační činnost ředitele školy/školského zařízení .......................... 14 5.1 Plán kontrolní činnosti ................................................................................. 14 5.2 Systém kontrolní činnosti ............................................................................. 14 Evaluace školy, autoevaluace ................................................................................. 16 6.1 Evaluace a autoevaluace............................................................................... 16 6.2 Cíle evaluace ................................................................................................ 16 6.3 Oblasti evaluace ........................................................................................... 16 6.4 Postup při provádění autoevaluace ............................................................... 17 6.5 Tvorba metodiky vlastního hodnocení ......................................................... 17 6.6 Nástroje pro evaluaci .................................................................................... 17 6.7 Pravidla a termíny vlastního hodnocení školy ............................................. 17 Mechanismy ukončování stupně vzdělání .............................................................. 18 7.1 Způsoby ukončování středního vzdělávání .................................................. 18 BOZP při výchově a vzdělávání a úrazy dětí, žáků a studentů ............................... 19 8.1 Bezpečnost a ochrana zdraví a úrazy ........................................................... 20 8.1.1 Předškolní vzdělávání ............................................................................... 20 8.1.2 Základní vzdělávání .................................................................................. 20 8.1.3 Střední vzdělávání .................................................................................... 20
8.2 Úrazy ............................................................................................................ 21 8.3 Kniha úrazů .................................................................................................. 21 8.4 Záznam o úrazu ............................................................................................ 21 8.5 Hlášení úrazu ............................................................................................... 22 8.6 Zasílání záznamu o úrazu ............................................................................. 22 9 Činnost výchovného poradce ve škole ................................................................... 23 10 Soustava učebních a studijních oborů .................................................................... 23 11 Public relations ....................................................................................................... 24 11.1 Východiska vlastního obrazu PR ................................................................. 24 11.2 Směry public relations .................................................................................. 25 11.3 Komponenty public relations ....................................................................... 25 11.3.1 Veřejné mínění ......................................................................................... 26 11.3.2 Image (obraz) ............................................................................................ 26 11.3.3 Corporate identity (firemní identita)......................................................... 27 11.4 Nástroje public relations............................................................................... 27 11.5 Proces řízení public relations ....................................................................... 27
3
1
ŘEDITEL A ORGANIZACE ŠKOLY
Rolí ředitele v organizaci školy je především koordinace a řízení aktivit pracovníků školy. To znamená rozdělení činností a pracovních rolí zaměstnancům s cílem co nejefektivnějšího dosažení cílů školy a zajištění jejího fungování. Kvalitní organizací školy lze dosáhnout významných účinků. Mírou kvality organizace vzrůstá míra kvalitního klimatu, soupatřičnosti, loajality, odpovědnosti, tolerance a ohleduplnosti s dopadem sociální vztahy. Úkolem ředitele školy je být citlivým manažerem, který dokáže dobře formovat organizační systém školy. K zajištění funkční organizace jsou vystavěny především kvalitně vytvořená pravidla, postupy a způsoby, jimiž se ve škole rozděluje a řídí práce a úkoly a dosahuje se mezi nimi koordinace. Z psychosociálního hlediska podporuje organizaci školy organizační kultura jako systém hodnot a přístupů ve škole a organizační normy školy. Mezi ně organizační řád, školní řád, provozní řád, řády učeben, spisový a skartační řád, pracovní náplně, organizační směrnice a další pokyny. Tyto dokumenty jasně vymezují úlohu jednotlivých vedoucích zaměstnanců a stanovují okolnosti vzájemných vztahů ve škole, určují dělbu kompetencí, konkretizují jednotlivé stupně řízení, stanovují úkoly pro pracovní pozice. Zásadním prvkem kvality organizace školy je zejména kvalita organizace pedagogického procesu. Ten musí být vystavěn na kvalitním programu vzdělávání, odpovídajících pedagogických strategiích při realizaci programu a na kvalitní zpětné vazbě ve formě pedagogické evaluace a kontroly.
1.1 Schválené vzdělávací programy 1.1.1 Východiska pro vzdělávací programy Východiskem školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) je právní vymezení § 4 školského zákona o rámcových vzdělávacích programech a § 5 o školních vzdělávacích programech. Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Ty stanovují strukturu ŠVP s vymezením konkrétních cílů vzdělávání, jeho obsahu a časového rozvržení. ŠVP vymezuje materiální, personální, ekonomické podmínky vzdělávání a další okolnosti uskutečnění ŠVP.
1.1.2 Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů) - § 5 školského zákona.
2
Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení. Do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii.
1.1.3 Charakteristika školního vzdělávacího programu ŠVP chápe učivo jako prostředek k osvojení očekávaných výstupů, což jsou konkrétně zpracované dílčí cíle vzdělávání. ŠVP musí naplňovat svým obsahem tzv. klíčové kompetence vzdělávání, k jejichž dosažení se předpokládá uplatňovat nové strategie ve vzdělávání. Klíčové kompetence svým zaměřením vycházejí z koncepce celoživotního učení. Stanoveny jsou obecně tyto kompetence (souhrn schopností, vědomostí, dovedností, postojů a hodnot důležitých pro osobnostní rozvoj a uplatnění): kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence občanské kompetence pracovní V předškolním vzdělávání jsou poslední dvě uvedené kompetence definovány jako kompetence činnostní a občanské. V odborném vzdělávání jsou stanoveny kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám a dále tzv. odborné kompetence, které charakterizují jednotlivé obory vzdělávání, vztahují se k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní profil daného RVP a oboru vzdělání.
1.1.4 Vzdělávací oblasti Předškolní vzdělávání Pro realizaci ŠVP jsou v předškolním vzdělávání určeny oblasti: dítě a jeho tělo dítě a jeho psychika dítě a ten druhý dítě a společnost dítě a svět Všeobecné vzdělávání (základní a gymnaziální) V základním vzdělávání a gymnáziích jsou stanoveny vzdělávací oblasti: jazyk a jazyková komunikace (český jazyk a literatura, cizí jazyky) matematika a její aplikace informační a komunikační technologie člověk a jeho svět (společensko vědní a přírodovědná oblast na 1. stupni základní školy) 3
člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství) člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova, případně dramatická výchova) člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) člověk a svět práce Části jednotlivých oblastí je možné v programu různým způsobem integrovat se zachováním stanovených pravidel pro ŠVP. Do povinné součásti vzdělávání jsou začleněná průřezová témata, která reprezentují aktuální okruhy problematiky současného života: osobnostní a sociální výchova výchova demokratického občana výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech multikulturní výchova environmentální výchova mediální výchova Změnový list k RVP ZV platný k 1. 9. 2010 Opatřením ministra školství s účinností od 1. 9. 2010 se do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vkládá jako část 5.10.4 nový doplňující vzdělávací obor – Filmová/Audiovizuální výchova. Opatřením ministra školství s účinností od 1. 9. 2010 se do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vkládá jako část 5.10.5 nový doplňující vzdělávací obor – Taneční a pohybová výchova. S účinností k 1. 9. 2010 byl opatřením ministryně školství zařazen do Rámcového vzdělávacího programu doplňující vzdělávací obor Etická výchova. Střední odborné vzdělávání Ve středním odborném vzdělávání jsou stanoveny vzdělávací oblasti: Jazykové vzdělávání a komunikace Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání Matematické vzdělávání Estetické vzdělávání Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Ekonomické vzdělávání Odborné vzdělávání členěné podle obsahových okruhů – ve vazbě na obor vzdělávání Součásti vzdělávání jsou také začleněná průřezová témata, která reprezentují aktuální okruhy problematiky současného života: Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie.
4
1.1.5 Tvorba ŠVP příprava analýza školy s vyhodnocením pozitivních stránek a negativ, vysvětlení a pochopení principů struktury, obsahu a cílů RVP; řešení konstrukce učebního plánu, interdisciplinárních vazeb předmětů a řešení průřezových témat konstrukce stanovení základního a rozšiřujícího učiva jednotlivých předmětů podle RVP ve vztahu k očekávaným výstupům; rozdělení učiva a průřezových témat do jednotlivých ročníků, včetně mezipředmětových vazeb s možností ověřování dosažení závazných očekávaných výstupů a vazbou na realizaci ve vzdělávacím procesu; zpracování systému autoevaluace ŠVP a vazby programu na hodnocení výsledků vzdělávání žáků administrace porovnání vytvořeného ŠVP s RVP, projednání ŠVP s pedagogickou radou a jeho předložení školské radě k vyjádření (§ 168 školského zákona), dokončení ŠVP, jeho vydání a zveřejnění korekce, úprava a inovace ŠVP na základě evaluace např. po letech jeho realizace Poznámka: Učební osnovy učební osnovy vyjadřují vzdělávací cíle a obsah jednotlivých vyučovacích předmětů učební osnovy obsahují dvě základní části - pojetí předmětu a rozpis učiva Učební plán Učební plán je rozpracování učebních osnov podle jednotlivých předmětů a ročníků dle podmínek školy a podle vzdělávacího programu. Ředitel školy má pravomoc stanovit počty hodin jednotlivých předmětů, volit nepovinné a volitelné předměty.
1.2 Vzdělávací program pro základní školství Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání - č. j. 31504/2004-22 – novela v září 2005 – stanovuje mj. strukturu školního vzdělávacího programu (ŠVP). Školy mohly podle ŠVP zahájit výuku v 1. a 6. ročníku od září 2005 nebo 2006. Povinné zahájení výuky nastalo od 1. září 2007 v 1. a 6. ročníku. Poznámka: RVP ZV s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením byl schválen již v roce 2004 s platností od 1. 9. 2005. V průběhu roku 2007 byl pozměněn celkem dvakrát (3. opatřením ze dne 26. 6. 2007, kdy byla provedena úprava učebního plánu a vzdělávací oblasti Člověk a svět práce; 2. opatřením 5
ze dne 30. 4. 2007 – zařazením kapitoly 8.3). Platnost změn obou opatření nabyla platnosti dne 1. 9. 2007.
1.3 Vzdělávací program pro střední školy RVP ZV č. j. 31504/2004-22 pro nižší stupeň víceletých gymnázií. Ve školním roce 2005/2006 se mohlo podle RVP ZV postupovat v 1. ročnících nižšího stupně osmiletých gymnázií, pokud měla příslušná škola podle RVP ZV připravený školní vzdělávací program pro nižší stupeň osmiletého gymnázia v červenci 2007 vydalo MŠMT RVP pro obory vzdělání gymnázií střední vzdělávání - v oborech vzdělání, pro které byly v průběhu prvního pololetí roku 2007 vydány rámcové vzdělávací programy, postupně začali vyučovat podle školních vzdělávacích programů (počínaje 1. ročníkem) od 1. září 2007; školní vzdělávací programy nepodléhají žádnému schvalovacímu procesu ze strany MŠMT zásadní datum k zahájení výuky ve čtyřletých oborech vzdělávání gymnázií a středních škol je 1. září 2009 Struktura ŠVP: Charakteristika rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání Cíle středního odborného vzdělávání Kompetence absolventa Klíčové kompetence Odborné kompetence Uplatnění absolventa Organizace vzdělávání Kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti vzdělávání Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání Průřezová témata Zásady tvorby školního vzdělávacího programu Základní podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Základní pedagogické dokumenty jsou na www.msmt.cz, www.rvp.cz, pro odborné školství na www.nuov.cz
2
ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÁ DOKUMENTACE
Právní vymezení Dokumentaci škol a školských zařízení stanovuje především § 28 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
2.1 Povinná dokumentace vyplývající z uvedeného §: rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku evidenci dětí, žáků a studentů (školní matrika);
6
doklady o přijímání dětí, žáků a studentů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování; vzdělávací programy; výroční zpráva o činnosti školy; třídní knihy; školní řád, resp. vnitřní řád, rozvrh hodin záznamy z pedagogických rad knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popř. lékařské posudky (viz vyhláška č. 64/2005 Sb.) protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy; personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy – např. přehled dohledů nad žáky řády odborných učeben provozní řád organizační řád včetně pracovních náplní zaměstnanců školy (vztah k zákoníku práce) protokoly o komisionálních zkouškách, eventuálně jiné protokoly - o přijímacím řízení, o ukončování studia… plán DVPP individuální vzdělávací plány dokumentace výchovného poradce a metodika prevence (plán, záznamy o jednání se zákonnými zástupci, žáky, plán a organizace reedukace; podklady pro návrh k zařazení žáka do základní školy praktické)
2.2 Školní matrika Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi: jméno, příjmení, rodné číslo, místo narození, státní občanství a místo trvalého pobytu; údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání; obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu; datum zahájení vzdělávání ve škole; údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk; údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn, popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut; údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohlo mít vliv na průběh vzdělávání; datum ukončení vzdělávání ve škole, údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno; jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení. Rozsah a forma vedení školní matriky ve školní matrice školy se také uvádí:
7
a) označení rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dítěte nebo žáka, popřípadě označení akreditovaného vzdělávacího programu, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání studenta VOŠ b) označení pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů platných v době, kdy je žákovi nebo studentovi v příslušné škole poskytováno vzdělávání c) označení třídy, oddělení nebo studijní skupiny, do níž je dítě, jméno a příjmení třídního učitele, vedoucího oddělení nebo skupiny; jedná-li se o třídu, oddělení nebo studijní skupinu programem nebo s rozšířenou výukou některých předmětů nebo se sportovním zaměřením, uvede se také tato skutečnost
žák nebo student zařazen, a vedoucího učitele studijní s upraveným vzdělávacím skupin předmětů nebo třídu
d) názvy povinných, nepovinných, povinně volitelných nebo volitelných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, popřípadě zájmových útvarů, jména a příjmení jejich vyučujících nebo vedoucích a údaje o hodnocení výsledků vzdělávání žáka nebo studenta v těchto předmětech, jiných ucelených částech učiva a zájmových útvarech e) výchovná opatření a hodnocení chování žáka, pokud se chování hodnotí f) počet splněných let povinné školní docházky a způsob jejího plnění, pokud žák plní ve škole povinnou školní docházku g) údaje o docházce do školy, přehled zameškaných vyučovacích hodin a neomluvených zameškaných vyučovacích hodin h) údaje o případném přestupu žáka nebo studenta mezi školami nebo přeřazení do jiné třídy nebo studijní skupiny školy i) údaje o vydání vysvědčení, výučního listu nebo diplomu o absolutoriu Poznámka: Škola a školské zařízení vedou školní matriku v elektronické nebo listinné formě. V listinné podobě je vedena na předepsaných tiskopisech. V případě vlastních tiskopisů je povinnost respektovat obsah předepsaného tiskopisu. Na vysvědčení, výučním listu nebo na diplomu o absolutoriu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu musí být originální. Školy vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, výučních listů a diplomů o absolutoriu. Další informace - vyhláška č. 364/2005 Sb.
8
2.3 Výroční zpráva o činnosti školy Právní vymezení Vyhláška MŠMT ČR č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Obsah výroční zprávy o činnosti školy Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje: a) základní údaje o škole, jimiž jsou název, sídlo, charakteristika školy, zřizovatel školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový přístup, údaje o školské radě, b) přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje v souladu se zápisem ve školském rejstříku, c) rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy, d) údaje o přijímacím řízení nebo o zápisu k povinné školní docházce a následném přijetí do školy, e) údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy a podle poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií, f) údaje o prevenci sociálně patologických jevů, g) údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, h) údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti, i) údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí, j) základní údaje o hospodaření školy, k) údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů, l) údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení, m) údaje o předložených a školou realizovaných projektech financovaných z cizích zdrojů, n) údaje o spolupráci s odborovými organizacemi, organizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání. Pokud má povinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu, údaje začleňuje do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem "Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 9
Zpracování a administrace výroční zprávy o činnosti školy Výroční zpráva o činnosti školy se zpracovává za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy, a do 15. října se předkládá školské radě ke schválení. Po schválení školskou radou zasílá ředitel školy výroční zprávu do 14 dnů zřizovateli a zveřejní ji na přístupném místě ve škole.
2.4 Skartace dokumentů Skartaci dokumentů upravuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Poznámka: Při předávání dokumentů jiné škole se předávají pouze kopie dokumentů, originály zůstávají ve škole, která dokumentaci vedla.
3
PLÁNY SESTAVOVANÉ ŘEDITELEM ŠKOLY
Zásadním manažerským úkonem zajišťujícím rozvoj školy a kvalitní vzdělávání je vytvoření efektivního systému plánování. Plán zobrazuje zaměření a rozvrh úkolů, které zabezpečují směr rozvoje školy a jejích činností. Dobré plánování vytváří podmínku k celkovému zajištění zlepšování školy, zamezuje odklon od stanovených priorit řešením nepodstatných každodenních činností, zvyšuje efektivitu využívání lidských, materiálních a ekonomických zdrojů. Spoluúčast pracovníků na konstrukci a přijetí plánu zaměstnanci přispívají ke zkvalitňování personálních vztahů, zainteresovanosti zaměstnanců a klimatu školy. Dobře zpracovaný plán umožňuje účinnější provádění zpětné vazby. Právní vymezení Vyhláška MŠMT ČR č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy
3.1 Koncepce rozvoje školy Koncepce rozvoje školy je vyjádřením manažerského záměru ředitele školy na několik let dopředu. Doporučené oblasti: a) oblast řízení a správy – obraz školy jako instituce informační systém, personální práce, další vzdělávání pracovníků, zajišťování ekonomických zdrojů, materiální podmínky školy, b) oblast výuky – obraz vzdělávání a výchovy 10
vzdělávací program, podmínky pro vzdělávání, průběh a výsledky vzdělávání, poradenský a konzultační servis a podpora školy žákům c) oblast sociální – obraz školy v okolní komunitě angažovanost školy, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, školskou radou a dalšími partnery školy, informační systém, prezentace školy, public relations, budování image školy Otázky ke stanovení koncepce rozvoje školy: analýza současného stavu, vnější a vnitřních podmínek bilance a vyhodnocení stavu SWOT analýzou Kam chceme dojít? cílová hodnota, čeho chceme dosáhnout Co dělat, aby se to podařilo? zajištění dosažení cílů, stanovení úkolů, strategií k jejich dosažení, času realizace a odpovědnosti Podařilo se to? stanovení kritérií ke zhodnocení dosaženého stavu Kde jsme?
Poznámka: Koncepce rozvoje školy je základní ideový dokument školy, který manažersky zajišťuje její vzrůstající kvalitu. Aby mohla být realizována, musí být podporována, čehož se dosahuje zejména spoluprací a projednáváním s pracovníky, vyjednáváním se školskou radou a zřizovatelem. Projevem kultury managementu školy by měla být každoroční průběžná bilance plnění koncepčních záměrů a samozřejmě závěrečná bilance. Tu může plnit vlastní hodnocení školy.
3.2 Roční plán školy Roční plán školy ve své struktuře vesměs kopíruje roční rozpracování koncepci rozvoje školy a stanovuje harmonogram úkolů v daném školním roce. Zásady pro tvorbu ročního plánu základní konstrukce ročního plánu zobrazuje roční rozpracování koncepčního záměru – proto ho vytváří ředitel ve spolupráci s ostatními plán by měl být jasný a přehledný, reálný návrh plánu by měl být vytvořen s potřebným předstihem a předložen pracovníkům k doplnění a diskusi plán by měl zachycovat všechny oblasti činnosti školy oblasti kontrolní činnosti by měly být vytýčeny pro jednotlivé vedoucí zaměstnance školy
3.3 Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je povinným dokumentem. Je požadován zákonem č. 563/2004 Sb., který naznačuje jeho strukturu. Obsah tvoří zajištění vzdělávání ke splnění kvalifikačních požadavků, vzdělávání k výkonu funkcí ve škole a specializovaných činností, dalšího vzdělávání v oblastech vztahujících se k potřebám rozvoje kvality vyučování a případně program samostudia. Část plánu DVPP má přímý vztah ke koncepci rozvoje školy. 11
3.4 Krátkodobé operativní plánování Měsíční (týdenní, denní) plán - je výčtem aktuálních úkolů, operativních činností. Zpravidla je využíván při kumulaci činností v začátku školního roku, v pololetí a v závěru – a to zvláště ve velkých školách a školských zařízeních. Poznámka: Plán musí být vždy smysluplný, je prostředkem k usnadnění práce – k orientaci, k tomu, aby se neztratila souvislost s dlouhodobým záměrem. Nepřiměřené operativní plánování může vést ke ztrátě individuální odpovědnosti pracovníka.
4
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŠKOLY
Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 262/2006, zákoník práce Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Vyhláška MŠMT č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
4.1
Základní dokumenty organizace školy
Organizační strukturu zakládají dokumenty, které jasně vymezují úlohu jednotlivých vedoucích zaměstnanců a stanovují okolnosti vzájemných vztahů ve škole.
4.1.1 Organizační řád Vydává ředitel jako statutární orgán školy na základě ustanovení § 305 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, jako vnitřní předpis. Organizační řád zpravidla vydává proto, aby: vymezil základní charakteristiku organizace a členění školy na jednotlivé organizační součásti stanovil dělbu pravomocí a odpovědnosti mezi vnitřními organizačními jednotkami, aby upravil vnitřní organizaci podrobněji specifikoval základní úkoly organizace, které jsou pro organizaci stanoveny ve zřizovací listině vytvořil předpoklady pro správný výkon řídících vazeb v organizaci formou organizačního schématu jako nedílné součásti organizačního řádu srozumitelně všem zaměstnancům i externím uživatelům (např. kontrolním orgánům) znázornil vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti mezi řídícími a výkonnými složkami v organizaci (organizační schéma je přílohou organizačního řádu) definoval systém řízení, strukturu řízení, tj. úrovně jednotlivých oblastí řízení, poradní orgány, periodičnost porad vymezil zastupitelnost zaměstnanců a podmínky pro předávání funkcí
12
4.1.2 Školní řád (vnitřní řád) Jeho struktura je určena § 30 zákona č. 561/2004 Sb. Školní řád a vnitřní řád upravuje: a) podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, b) provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení, c) podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, d) podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů. Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů. Ředitel školy vydává školní řád, ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků. Ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium.
4.1.3 Provozní řád Kromě základních informací k provozu školy musí obsahovat podle §7 zákona č. 258/2000 Sb. ustanovení o hygienickém režimu ve škole: režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých podmínky jejich pohybové výchovy a otužování podmínky odborného výcviku a učební praxe režim stravování včetně pitného režimu
4.1.4 Další interní předpisy ve vztahu k organizaci školy vnitřní platový předpis spisový a skartační řád instrukce vztahující se k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím instrukce pro postup při vyřizování stížností další dokumenty Poznámka: Organizaci vystavět tak, aby byla efektivní a nepodporovala byrokracii ve škole. Dokumenty tyto vlastnosti podporují. 13
5
KONTROLNÍ A HOSPITAČNÍ ČINNOST ŘEDITELE ŠKOLY/ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ
Právní vymezení zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) § 164,165 zákon č. 262/2006, zákoník práce zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví zákon č. 552/1991Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
5.1 Plán kontrolní činnosti obsah – příklady: A. Pedagogická oblast kontrola plnění školního vzdělávacího programu kontrola dodržování pravidel hodnocení výsledků vzdělávání kontrola vedení dokumentace učiteli, třídními učiteli a výchovným poradcem kontrola efektivního využívání technologických prostředků školy (ICT ve výuce) kontrola pedagogické dokumentace B. Ekonomická oblast kontrola účetních operací - úplnosti a správnosti účetní dokumentace kontrola náležitostí pokladny kontrola majetku – inventarizace C. Provozní a správní oblast kontrola stavu, bezpečnosti majetku a opatření k ostraze majetku kontrola úklidových a údržbářských prací kontrola spisů a archivu kontrola zabezpečení budov a jejich provozu
5.2 Systém kontrolní činnosti Oblasti kontroly pedagogická oblast – pedagogická činnost a dokumentace ekonomická oblast provozní a správní oblast BOZP, PO Pedagogická oblast 14
Hospitační činnost Zpětnovazebně se vztahuje k posuzování úrovně a efektivity vzdělávání z několika hledisek: ke vztahu k naplňování příslušných cílů koncepce rozvoje školy k některé oblasti vzdělávání (např. úroveň motivace) k předmětům k některým učitelům k některým třídám k některým skupinám žáků se zvláštním zřetelem k vybraným žákům Fáze hospitační činnosti: plánování hospitační činnosti; stanovení pravidel a kriterií hospitační činnosti; příprava na hospitaci; vlastní hospitace; vyhodnocení hospitace a závěry z ní; analytické vyhodnocení hospitační činnosti. Sledované oblasti (vždy ve vztahu k cílům vzdělávání): příprava na vyučování – didaktická a materiálně technická podmínky vyučování řízení vyučování motivace hodnocení interakce a klima komunikace ve vyučování Kontrola pedagogické dokumentace – např. školní matrika vzdělávací program a jeho plnění třídní knihy zejména ve vztahu k plnění školního vzdělávacího programu aktuálnost řádů úplnost protokolů – zejména z komisionálních zkoušek kontrola plnění dalších úkolů souvisejících s pedagogickou činností Ekonomická oblast Kontrolu v ekonomické oblasti může provádět ten, kdo přidělil, anebo spravuje přidělené finanční prostředky. Ředitel si musí nastavit systém a parametry ekonomické kontroly podle rizik, která mohou manipulace s prostředky provázet. Východiskem jsou zákon o účetnictví, zákon o rozpočtových pravidlech, zákon o finanční kontrole a související právní normy. Vnitřní audit 15
Definuje zákon č. 320/2001 Sb. Týká se oblasti hospodaření s veřejnými finančními prostředky. Jestliže se v hospodaření školy neobjevují nepřiměřená rizika, může být vnitřní audit nahrazen výkonem veřejnoprávní kontroly ze strany zřizovatele Kontroly z oblasti BOZP Školský zákon stanovuje v § 29 oblast bezpečnosti a ochrany zdraví. Její zajištění vyžaduje kompletní systém. Vzhledem k náročnosti provádění i kontroly lze doporučit smluvní řešení se specialisty. Poznámka: Stejně jako mělo být při hodnocení žáků předsunuto před učitelovo hodnocení s argumentací sebehodnocení s argumentací, doporučuje se totéž uplatnit jako vycházející princip při kontrolní činnosti.
6
EVALUACE ŠKOLY, AUTOEVALUACE
Právní vymezení zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon vyhláška MŠMT ČR č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy
6.1 Evaluace a autoevaluace Evaluace znamená zjišťování, porovnávání, posuzování a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu, efektivnost vzdělávání Vnější evaluaci může ve škole provádět Česká školní inspekce podle zveřejněných kriterií. Totéž se týká i zřizovatele. Autoevaluace je zaměřena na hodnocení procesů probíhajících uvnitř školy. Cíle evaluace stanovuje právní předpis, metody, formy hodnocení a měřítka si škola stanovuje sama.
6.2 Cíle evaluace zjistit a zhodnotit vztah mezi cíli školy a výsledky, (v případě školy vztah mezi plánem – tj. koncepcí rozvoje školy se školním vzdělávacím programem a realitou) zjistit, co je ve škole dobré zjistit, co se musí zlepšit navrhnout opatření, jak to zlepšit vyhodnotit účinnost opatření ke zlepšení stavu
6.3 Oblasti evaluace Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou vždy: a) podmínky ke vzdělávání, 16
b) průběh vzdělávání, c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, v případě středních škol a vyšších odborných škol také uplatnitelnost absolventů na trhu práce, e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.
6.4 Postup při provádění autoevaluace vytvoření program vlastního hodnocení a jeho strukturu projednání struktury vlastního hodnocení s pedagogickou radou organizační a technické zajištění průběhu vlastního hodnocení školy – hodnotící materiály, skupiny hodnotitelů, termíny a další zpracování podkladů, zpracování výsledků do závěrů a bilancí projednání výsledků v pedagogické radě prezentace a využití závěrů z vlastního hodnocení
6.5 Tvorba metodiky vlastního hodnocení Zásady: přiřadit ke každé oblasti hodnocení indikátory, kterými lze posoudit kvalitu školy stanovit metody, jak hodnotu zjistit stanovit škálu pro hodnocení – zajistit měřitelnost hodnot stanovit si kvalitativní východiska, vůči nimž školu hodnotit
6.6 Nástroje pro evaluaci Evaluační nástroje jsou nástroje, jimiž se provádí zisk informací (podkladů) k hodnocení. Volba evaluačních nástrojů je záležitost školy. Příklady nástrojů: analýza produktů vzdělávání (písemné a výtvarné práce, žákovské www stránky apod.) anketa (zisk názorů na jev např. prostřednictvím www školy) diskuze dotazník hospitace pozorování SWOT analýza testy (standardizované)
6.7 Pravidla a termíny vlastního hodnocení školy Vlastní hodnocení školy se zpracovává průběžně za období 3 školních roků. 17
Návrh struktury vlastního hodnocení školy projedná ředitel školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit. Vlastní hodnocení školy se projedná v pedagogické radě do 31. října následujícího školního roku. Poznámka: nezaměňovat vlastní hodnocení školy (sebe – hodnocení) s vnějším hodnocením (jiní hodnotí nás) nezaměňovat pojmy vlastní hodnocení školy a evaluace vzdělávání před započetím vlastního hodnocení je vhodné vzdělávání zejména pedagogů s vysvětlením smyslu, cílů, oblastí, indikátorů, a dalších okolností, které zabezpečí kvalitu průběhu a výsledku autoevaluace
7
MECHANISMY UKONČOVÁNÍ STUPNĚ VZDĚLÁNÍ
Právní vymezení zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou
7.1 Způsoby ukončování středního vzdělávání Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání (1-2 roky) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouška u 20 až 30 témat, z nichž si žák vybírá. Umožňuje-li to ustanovení vzdělávacího programu, lze zkoušku rozdělit na dvě samostatně klasifikovatelné zkoušky. Trvá 15 minut. Praktická zkouška z odborných předmětů je předsunutá před teoretickou. Jedno z ze 3 až 5 témat se zkouší nejdéle 240 minut. Závěrečná zkouška probíhá v červnu. Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s výučním listem (2-3 roky) Písemná zkouška je z jednoho z nejméně 3 témat a trvá nejdéle čtyři hodiny. Praktická zkouška je z jednoho z témat, jejichž počet stanoví ředitel. Trvá nejdéle kromě výjimky po sedmi hodinách tři dny. Ústní zkouška je z jednoho z 25 až 30 témat a trvá 15 minut. Závěrečná zkouška se koná v červnu. Absolutorium v konzervatoři
18
Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. Maturitní zkouška v oborech vzdělávání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou (4 roky) Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky. Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně technologického základu podle své volby. Koná se písemně Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek. Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a termíny konání těchto zkoušek. Žák může dále konat nejvýše 4 nepovinné zkoušky. Ukončování vyššího odborného vzdělávání Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.
8
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ A ÚRAZY DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ
Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT (mohou jej podpůrně využívat i ostatní školy – jak je v pokynu uvedeno) – č. j. 37014/2005-251
1
na základě novely školského zákona platné od ledna 2012 vydá MŠMT vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.
19
8.1 Bezpečnost a ochrana zdraví a úrazy § 29 odst. 2 a 3 školského zákona Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
8.1.1 Předškolní vzdělávání § 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání … Právnická osoba, která vykonává činnost mateřské školy, vykonává dohled nad dítětem od doby, kdy je pedagogický pracovník převezme od jeho zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby, až do doby, kdy je pedagogický pracovník předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Předat dítě pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření vystaveného zákonným zástupcem dítěte. Ředitel mateřské školy stanoví počet pedagogických pracovníků tak, aby na jednoho pedagogického pracovníka připadlo nejvýše 20 dětí z běžných tříd, nebo 12 dětí ve třídě, kde jsou zařazeny děti se zdravotním postižením. Ředitel může stanovit omezenou výjimku.
8.1.2 Základní vzdělávání § 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání nebo akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání…, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění...
8.1.3 Střední vzdělávání odst. 5 § 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři 20
Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit … požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků. Praktické vyučování § 12 Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování obsahuje zejména…opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků.
8.2 Úrazy Vyhláška č. 64/2005 Sb. zpřesňuje způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.
8.3 Kniha úrazů V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů, ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. V knize úrazů se uvede: a) pořadové číslo úrazu; b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného; c) popis úrazu; d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události; e) zda a kým byl úraz ošetřen; f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů; g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
8.4 Záznam o úrazu Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje, jde-li o: a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů; b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze vyhlášky Na žádost zákonného zástupce žáka, zletilého žáka nebo orgánu uvedeného v § 4, škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden výše.
21
Škola nebo školské zařízení vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.
8.5 Hlášení úrazu O úrazu nezletilého žáka podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. O úrazu podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola nebo školské zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků, pokud škola nebo školské zařízení má takové pojištění sjednáno. Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu podle § 2 odst. 1 a 4 také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, popřípadě příslušnému úřadu, pokud k úrazu došlo při praktickém vyučování žáků středních škol nebo praktické přípravě studentů vyšších odborných škol.
8.6 Zasílání záznamu o úrazu Záznam o úrazu zasílá škola nebo školské zařízení za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce: a) zdravotní pojišťovně žáka; b) České školní inspekci. Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola nebo školské zařízení do 5 pracovních dnů po podání hlášení: a) zřizovateli; b) zdravotní pojišťovně žáka; c) České školní inspekci; d) místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Poznámka: nejdůležitější je úrazům předcházet základní metodou je před všemi činnostmi, kde lze úraz očekávat poučit prokazatelně děti, žáky, studenty o bezpečném chování v případě soudních řešení úrazů se bere v úvahu tato skutečnost a stupeň rozumové vyspělosti dítěte základní metodou je před všemi činnostmi, kde lze úraz očekávat poučit prokazatelně děti, žáky, studenty o bezpečném chování v případě soudních řešení úrazů se bere v úvahu tato skutečnost a stupeň rozumové vyspělosti dítěte 22
9
ČINNOST VÝCHOVNÉHO PORADCE VE ŠKOLE
Právní vymezení vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků Činnosti výchovného poradce Ve škole jsou zajišťovány poradenské služby zpravidla výchovným poradcem v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků školy zaměřené na: a) prevenci školní neúspěšnosti, b) primární prevenci sociálně patologických jevů, c) kariérové poradenství integrující vzdělávací, informační a poradenskou podporu vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění, d) odbornou podporu při integraci a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z jiného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním, e) péči o vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků, f) průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s neprospěchem a vytváření předpokladů pro jeho snižování, g) metodickou podporu učitelům při aplikaci psychologických a speciálně pedagogických poznatků a dovedností do vzdělávací činnosti školy. Poznámka: standardní činnosti výchovného poradce jsou vymezeny přílohou 3. vyhlášky č. 72/2005 Sb.
10 SOUSTAVA UČEBNÍCH A STUDIJNÍCH OBORŮ Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Soustava učebních a studijních oborů Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon), stanovuje existenci soustavy učebních a studijních oborů. Nařízením vlády č. 211/2010 Sb. byla určena soustava oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, s uvedením oborů vzdělání, v nichž lze dosáhnout 23
základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, vzdělání v konzervatoři a vyššího odborného vzdělání. Kmenové obory vzdělávání = kategorie – označení oborů vzdělávání, které se liší názvem, stupněm poskytovaného vzdělání, organizací vzdělávání i svým obsahem, ale jejich absolventi jsou vzděláváni pro uplatnění ve stejném nebo podobném profesním oboru. Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání Klasifikace je dvourozměrným systémem. V prvním rozměru se třídí kmenové obory vzdělání ve skupinách tvořících účelové uspořádání věd a nauk. Ve druhém rozměru (jedná se o alfabetický údaj) se uvádí dosažené (dokončené) vzdělání, navazující na třídění podle prvého rozměru. Pětimístným kódem lze u každého jedince vyjádřit jak kmenový obor studia, tak i dosažené vzdělání. Ukázka:
11 PUBLIC RELATIONS Public relations (PR) lze sociálněkomunikační aktivita.
přeložit
z angličtiny
jako
vztahy
s veřejností,
je
to
Public relations je cílevědomá, plánovitá, dlouhodobě koncepční činnost, která směřuje k vytvoření dobrého jména, reputaci školy především kvalitním řízením informací a komunikací uvnitř a vně školy. K ovlivňování vztahů a veřejného mínění o škole a styku s veřejností se používají techniky a nástroje, pomocí kterých škola staví a udržuje vztahy se svým okolím, reflektuje jeho reakce a snaží se je ovlivňovat.
11.1 Východiska vlastního obrazu PR Východiskem jsou čtyři charakteristické stavy toků informací mezi školou a veřejností:
24
otevřenost představuje všechny informace, chování, postoje a názory, které škola o sobě ví. Rozsah otevřenosti se mění v závislosti zejména na kvalitě a rozsahu komunikace a vhodného situačního stylu řízení školy. slepota představuje vědomosti a informace, které o škole mají druzí a které škola nemá. Rozsah slepoty se váže na nízké vědomí ředitele o sobě samém i o škole a je výrazem blokované komunikace a nevhodného stylu řízení. přetvářka představuje všechno, co škola ví, ale skrývá před ostatními. Rozsah přetvářky znamená vědomí, že je možná za co se stydět… neznámé představuje informace, o nichž škola, ani okolí neví. Rozsah neznámého je ukryt v malém povědomí o sobě i o škole a je často výrazem provincialismu. Problém se dá řešit s pomocí lidí s širším kontextem, kterým lze odborně a lidsky věřit.
11.2 Směry public relations vnitřní je zaměřen na podporu oboustranné komunikace mezi vedením školy a zaměstnanci informovanost a výměnu názorů mezi zaměstnanci navzájem. Smyslem je vytvoření takové formy vnitřní komunikace, vztahů, atmosféry, která produkuje soupatřičnost, hrdost na školu a její činnost, profesionální a reprezentativní jednání jednotlivce. vnější je zaměřen na optimální komunikaci školy navenek, podávání informací o stavu a činnosti organizace. Jsou jí ovlivňování žáci, rodiče, lidí z místní samosprávy, úředníci, dodavatelé, investoři, okolní komunita, veškerá společnost. Smyslem je vytvoření takové formy vnější komunikace, vztahů, atmosféry, která produkuje důvěru, porozumění, náklonnost, akceptaci.
11.3 Komponenty public relations veřejné mínění image (obraz) corporate identity (firemní identita/kultura)
25
11.3.1 Veřejné mínění je souhrn názorů, představ, přání, nálad, postojů směrem ke škole. Veřejné mínění očekává od školy: bezpečné prostředí důvěryhodné prostředí kultivované inspirující prostředí spolehlivé jednání profesionální jednání kvalitní vzdělávání respektování lidí porozumění kvalitní komunikaci Problémy veřejného mínění: ovlivnění náladami, současnými trendy, názory, tradicemi, zvyklostmi místního prostředí a společnosti ovlivnění subjektivností, nepřesností a dojmy ovlivnění masmédií – žurnalisty, politiky ovlivnění mnohdy více emocemi než rozumem, masovostí
11.3.2 Image (obraz) jsou představy jedince nebo skupiny veřejnosti o škole, řediteli, zaměstnancích školy... Identifikátory image školy: např. jak působí budova školy při pohledu z ulice? jak se cítím při vstupu do budovy? jaký první dojem získává návštěvník školy? jak a kdo mi odpoví na můj telefonát a jaká je reakce a ochota mi vyhovět? je chování a styl práce učitelů v souladu s proklamovanými hodnotami a posláním školy? jakou formou škola komunikuje s rodiči? jakým způsobem a jak často se prezentuje v médiích a na veřejnosti? jaké vizuální symboly (design) a kde škola užívá? jak často a jaká setkávání škola organizuje, kdo se jich účastní? Reputace je zásadní složkou image, znamená akt vytvoření dobrého jména školy, které vždy charakterizuje věrohodnost a spolehlivost. Reputace se vytváří osobními kontakty se školou, vnímáním výrazných znaků školy, komunikací s lidmi ve škole, přenosem od známých či médií, vstřebáváním různých forem prezentace školy, inovačními aktivitami školy, prostředím školy, chováním, jednáním,
26
vystupováním, atraktivností a profesionalitou pracovníků školy, pociťováním síly vedení školy, angažovaností školy, tradicí, vážností ve veřejnosti atd.
11.3.3 Corporate identity (firemní identita) je vyjádřením filozofie školy, hodnot, vizí, cílů, přístupů ve škole, které se projevují v komunikaci, jednání, chování, sociálním klimatu lidí ve škole. Charakteristické pro firemní identitu je přibližně shodný náhled všech lidí ve škole na dění uvnitř školy, jejich obdobná interpretace a hodnocení. Prostředky corporate identity kultura - systém hodnot, způsobů chování a jednání pracovníků školy; projevuje se respektováním osobnosti, prostorem pro seberealizaci lidí, vzájemnou důvěrou a podporou, spokojeností lidí ve škole, s dopady na osobní růst a zkvalitňování práce; komunikace – prezentace školy, komunikace školy, dialog školy uvnitř a s veřejností s rysy profesionality, soupatřičnosti, jednotnosti, s cílem nepoškodit obraz školy a zvýšit prestiž design - zvýraznění školy jednotným vizuálním stylem, který vytváří vlastní kreativní tvář školy služby – systém nabídky poskytovaných služeb školy všem lidem ve škole a veřejnosti
11.4 Nástroje public relations internetová prezentace školy osobní účast na zasedáních projevy a vystoupení články, tiskové zprávy akce pro rodiče, veřejnost propagační materiály osobní rozhovor e-maily telefonáty různé formy poskytování informací veřejnosti časopisy dopisy propagační prostředky věcné povahy logo a vlajka
11.5 Proces řízení public relations a) výchozí stav, zisk informací o stavu PR analýza výchozího stavu PR analýza stávajícího image školy přehodnocení 27
b) vize, záměry, rozhodnutí ke změně stanovení cílového stavu PR stanovení cílového stavu image, obrazu školy, kterého je nutné dosáhnout c) příprava, plán, strategie, komunikace, akce (přeměna rozhodnutí v realizaci) koncepce rozvoje PR stanovení jednotlivých cílů PR stanovení strategií v řízení PR časový horizont – harmonogram prostředky – nástroje rozpočet d) realizace, akce (přeměna rozhodnutí v realizaci), proces řízení motivace delegace pravomocí určení úkolů zajištění kooperace zajištění podpory „zájmových skupin“, veřejnosti publicita marketing e) evaluace, kontrola způsoby vyhodnocení kvality PR a image školy korekce
28