Studijní materiál - Manažer či pedagog?

Studijní materiál - Manažer či pedagog? Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.05/04.0008

MODUL I

Základní právní předpisy a jejich aplikace ve školství

Mgr. Miroslav Hanzelka, 2012, 41 stran

Materiál je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.

OBSAH 1 2

3

4

5

6

7

8

Základní právní předpisy, které upravují oblast školství .......................................... 2 Vzdělávání a vzdělávací soustava ............................................................................. 4 2.1 Vzdělávací soustava ....................................................................................... 4 2.2 Organizace škol .............................................................................................. 5 Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin ............................ 6 3.1 Vyučovací jazyk ............................................................................................. 6 3.2 Vzdělávání příslušníků národnostních menšin ............................................... 6 3.3 Vyučování náboženství .................................................................................. 6 3.4 Vzdělávání cizinců ......................................................................................... 6 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ............... 7 4.1 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami .... 7 4.2 Práva dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ............... 8 4.3 Asistent pedagoga .......................................................................................... 8 4.4 Individuální vzdělávací plán .......................................................................... 8 4.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných ................................................... 9 Předškolní vzdělávání ............................................................................................... 9 5.1 Cíle předškolního vzdělávání ......................................................................... 9 5.2 Organizace předškolního vzdělávání ............................................................. 9 5.3 Přijímání k předškolnímu vzdělávání ........................................................... 10 5.4 Ukončení předškolního vzdělávání .............................................................. 10 5.5 Úplata za předškolní vzdělávání .................................................................. 10 Povinná školní docházka ......................................................................................... 11 6.1 Plnění povinnosti školní docházky............................................................... 11 6.2 Odklad povinné školní docházky ................................................................. 12 6.3 Plnění povinné školní docházky v zahraničí ................................................ 12 6.4 Plnění povinné školní docházky ve střední škole......................................... 13 6.5 Individuální vzdělávání ................................................................................ 13 6.6 Splnění povinné školní docházky................................................................. 13 Základní vzdělávání ................................................................................................ 13 7.1 Cíle základního vzdělávání .......................................................................... 13 7.2 Stupeň základního vzdělání .......................................................................... 13 7.3 Přípravné třídy základní školy...................................................................... 14 7.4 Přijímání k základnímu vzdělávání .............................................................. 14 7.5 Průběh základního vzdělávání ...................................................................... 14 7.6 Učebnice, učební texty, školní potřeby ........................................................ 15 7.7 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků .......................................................... 15 7.8 Ukončení základního vzdělávání ................................................................. 15 Střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři .......... 16 8.1 Cíle středního vzdělávání ............................................................................. 16 8.2 Stupně středního vzdělání ............................................................................ 16 8.3 Přijímání ke vzdělávání ve střední škole ...................................................... 16 8.4 Omlouvání a dokládání nepřítomnosti ......................................................... 18 8.5 Uvolňování ................................................................................................... 19

8.6 Hodnocení žáků ............................................................................................ 19 8.7 Ukončování středního vzdělávání ................................................................ 19 8.8 Vzdělávání v konzervatoři ........................................................................... 19 8.9 Vyšší odborné vzdělávání ............................................................................ 19 8.9.1 Organizace ................................................................................................ 20 8.9.2 Ukončování vyššího odborného vzdělávání ............................................. 20 9 Základní práva a povinnosti účastníků vzdělávání ................................................. 20 9.1 Základní práva a povinnosti žáků a studentů ............................................... 20 10 Rada školy a školská rada ....................................................................................... 21 10.1 Rada.............................................................................................................. 21 10.2 Školská rada ................................................................................................. 22 11 Postavení ředitele školy .......................................................................................... 22 11.1 Odpovědnost ředitele školy .......................................................................... 22 11.2 Ředitel školy a státní správa ve škole........................................................... 23 11.3 Jmenování ředitele........................................................................................ 24 11.4 Odvolání ředitele .......................................................................................... 24 12 Správní řízení.......................................................................................................... 24 12.1 Činnosti ředitele školy jako správního orgánu ............................................. 25 12.2 Účastníci řízení ............................................................................................. 25 12.3 Podání ........................................................................................................... 25 12.4 Spis ............................................................................................................... 26 12.5 Zahájení řízení o žádosti .............................................................................. 26 12.5.1 Zahájení řízení z moci úřední ................................................................... 26 12.5.2 Řízení, které lze zahájit pouze na žádost účastníka .................................. 26 12.5.3 Řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední ........................................... 26 12.5.4 Řízení, které lze zahájit jak na žádost, tak z moci úřední ......................... 26 12.6 Podklady pro vydání rozhodnutí .................................................................. 27 12.7 Zastavení řízení ............................................................................................ 27 12.8 Rozhodnutí ................................................................................................... 27 12.9 Lhůty pro vydání rozhodnutí ........................................................................ 27 12.10 Doručování ................................................................................................... 28 12.11 Uložení ......................................................................................................... 28 12.12 Odvolací řízení ............................................................................................. 28 13 Vyřizování stížností, oznámení, podnětů ............................................................... 29 13.1 Základní pravidla.......................................................................................... 29 13.2 Věcná a místní příslušnost ........................................................................... 29 13.3 Přijímání stížností......................................................................................... 30 13.4 Šetření stížností ............................................................................................ 30 13.5 Vyřizování stížností...................................................................................... 30 13.6 Postup při podání peticí ................................................................................ 31 14 Ředitel školy a Česká školní inspekce .................................................................... 31 14.1 Působnost ČŠI .............................................................................................. 31 14.2 Kritéria hodnocení ........................................................................................ 32 14.3 Inspekční zpráva ........................................................................................... 32 15 Kontrolní funkce České školní inspekce ................................................................ 32 15.1 Státní kontrola .............................................................................................. 33

3

15.1.1 Práva kontrolních pracovníků................................................................... 33 15.1.2 Povinnosti kontrolních pracovníků ........................................................... 33 15.1.3 Povinnosti kontrolovaných osob .............................................................. 33 15.2 Protokol o kontrole ....................................................................................... 33 15.3 Finanční kontrola ve veřejné správě............................................................. 34 15.3.1 Cíle finanční kontroly ............................................................................... 34 15.3.2 Druhy kontrol ........................................................................................... 34 15.3.3 Opatření k nápravě.................................................................................... 34 16 Rejstřík škol a školských zařízení .......................................................................... 35 16.1 Rejstřík škol.................................................................................................. 35 16.2 Řízení o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku ......................... 36 16.3 Řízení o zápisu změny údajů vedených v rejstříku ...................................... 37 16.4 Řízení o výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku........................... 37 17 Poskytování informací týkajících se činnosti školy veřejnosti ............................... 37 17.1 Základní povinnosti ...................................................................................... 37 17.2 Postup při podávání a vyřizování písem. žádostí o poskytnutí informace ... 38 17.3 Rozhodnutí ................................................................................................... 38 17.4 Odvolání ....................................................................................................... 39 17.5 Hrazení nákladů............................................................................................ 39 17.6 Výroční zpráva ............................................................................................. 39 18 Ochrana osobních údajů ......................................................................................... 39 18.1 Základní pojmy ............................................................................................ 40 18.2 Povinnosti správce........................................................................................ 40

4

1

ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY, KTERÉ UPRAVUJÍ OBLAST ŠKOLSTVÍ

Základní právní předpisy1 ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práva a svobod usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku sdělení FMZV č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních zákon č. 262/2006 Sb., Zákon Zákoník práce zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví občanský zákoník č. 40/1964 Sb.2 zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zákon č. 89/ 1995 Sb., o státní statistické službě zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů zákon č. 128/2000 Sb., o obcích zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotní pojištění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení… zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých zákon č. 94/1963 Sb., o rodině zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů

1 2

stav v srpnu 2010 od ledna 2014 nový občanský zákoník

2

Prováděcí předpisy 671/2004 Sb. 211/2010 Sb. 10/2005 Sb. 12/2005 Sb. 13/2005 Sb. 14/2005 Sb. 15/2005 Sb. 16/2005 Sb. 17/2005 Sb. 33/2005 Sb. 47/2005 Sb. 177/2009 Sb., 48/2005 Sb. 54/2005 Sb. 55/2005 Sb. 64/2005 Sb. 71/2005 Sb. 72/2005 Sb. 73/2005 Sb. 74/2005 Sb. 108/2005 Sb. 223/2005 Sb. 317/2005 Sb. 492/2005 Sb. 364/2005 Sb.

263/2007 Sb. 416/2004 Sb. 75/2005 Sb.

564/2006 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání Vyhláška o podmínkách uznávání rovnocennosti a nostrifikaci vysvědčení vydaných zahraničními školami Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhláška o předškolním vzdělávání Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška o organizaci školního roku Vyhláška o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Vyhláška o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatořích absolutoriem Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou Vyhláška o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška o náležitostech konkursního řízení a o konkursních komisích Vyhláška o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání Vyhláška o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška o zájmovém vzdělávání Vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Vyhláška o některých dokladech o vzdělání Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Vyhláška o krajských normativech Vyhláška o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky Vyhláška, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb. Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě 3

Základní principy právního systému Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

2

VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA

Vzdělávání poskytované podle školského zákona je podle ustanovení § 2 odst. 3 školského zákona veřejnou službou. Obecnými cíli vzdělávání jsou podle ustanovení § 2 odst. 2 školského zákona např: rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání Vzdělávání je podle školského zákona založeno např. na zásadách: vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání

2.1 Vzdělávací soustava Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Školy poskytují vzdělávání. Školská zařízení poskytují školské služby. Druhy škol jsou: mateřská škola; základní škola; střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště); konzervatoř (konzervatoř je nyní samostatným druhem školy a nepatří již mezi střední školy); e) vyšší odborná škola; f) základní umělecká škola; g) jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. a) b) c) d)

4

Školská zařízení poskytují školské služby. Doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí nebo zajišťují ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Druhy školských zařízení jsou např.: školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků; školská poradenská zařízení; školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání: středisko volného času školní klub školní družina školní jídelna atd.

2.2 Organizace škol Vyhlášky stanoví nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení (např. v ZŠ 17 a 30). Zřizovatel školy může podle školského zákona povolit výjimku do 4 dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem. V případě vyššího počtu za předpokladu, že zvýšení počtu dětí, žáků a studentů není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. (ustanovení neplatí pro církevní a soukromé školy) Školní rok Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování se člení na pololetí. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce – umožňuje-li to povaha věci, ředitel školy s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne zřizovateli a zveřejní je způsobem umožňujícím dálková přístup. Vyučovací hodina Vyučovací hodina v základním, základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 60 minut. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 5

povinných vyučovacích hodin týdně, v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně.

3

VYUČOVACÍ JAZYK A VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN

3.1 Vyučovací jazyk Vyučovacím jazykem je jazyk český. Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.

3.2 Vzdělávání příslušníků národnostních menšin Zřizovatel - obec, svazek obcí, kraj, ministerstvo - zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v mateřských, základních a středních školách, v nichž byl v souladu se zvláštním právním předpisem9) zřízen výbor pro národnostní menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem. Třídu příslušného ročníku mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí. Třídu příslušného ročníku základní školy - pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině.

3.3 Vyučování náboženství V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka - učitele náboženství stanovuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících…

3.4 Vzdělávání cizinců Osoby se státní příslušností jiného státu mají přístup k základnímu vzdělávání a školským službám podle školského zákona za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Předškolní vzdělávání cizinců Osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané ČR.

6

Cizinci, kteří nejsou občany EU nebo jejich rodinnými příslušníky, mají k předškolnímu vzdělávání zajištěn přístup za stejných podmínek jako státní občané ČR za podmínky, že na našem území mají oprávnění k pobytu nad 90 dnů, popřípadě pokud jsou azylanty, osobami požívajícími dočasné ochrany. Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání se jich také týká přednostní právo na přijetí dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a další. Poznámka: Krajský úřad zajišťuje bezplatnou přípravu k začlenění cizinců do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků - § 20 školského zákona.

4

VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ NADANÝCH

Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

4.1 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Děti, žáci a studenti (dále jen „žáci“) se speciálními vzdělávacími potřebami jsou podle školského zákona: a) žáci se zdravotním postižením - mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. b) žáci se zdravotním znevýhodněním - zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. c) žáci se sociálním znevýhodněním – např. z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, sociálně patologickými jevy, postavení azylanta, uložená ochranná výchova; Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Jejich činnost upravuje vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

7

4.2 Práva dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o dva školní roky. Žáci se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Žákům, kteří mají smyslové postižení se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí prostředků odpovídajících postižení – např. znakové řeči, Braillova hmatového písma... Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty. Žákům přípravných tříd základních škol, prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 školského zákona a žákům se zdravotním postižením, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány základní školní potřeby. Žákům se zdravotním postižením druhého a vyšších ročníků základní školy se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. Se souhlasem krajského úřadu mohou být v rámci školy pro žáky se zdravotním postižením zřízeny jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy.

4.3 Asistent pedagoga Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu (§ 7 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.) ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga.

4.4 Individuální vzdělávací plán Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření – pro žáky se zdravotním postižením např. formou individuální nebo skupinové integrace. V případě potřeby, zejména žákům individuálně integrovaným, je možné na základě žádosti žáka, resp. jeho zákonných zástupců povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího

8

plánu. K povolení je třeba písemné doporučení školského poradenského zařízení - § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb.

4.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání. Přeřazení do vyššího ročníku Mimořádně nadaného žáka lze přeřadit bez absolvování předchozího ročníku, a to na jeho žádost, resp. na žádost jeho zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Vzdělávání podle individuální vzdělávacího plánu Nadanému žáku je možné povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Náležitosti stanovuje § 13 vyhlášky č. 73/2005 Sb.

5

PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

5.1 Cíle předškolního vzdělávání § 33 školského zákona: „Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.“

5.2 Organizace předškolního vzdělávání Předškolní vzdělávání má tři ročníky. První ročník je pro děti do 4 let, druhý do 5 let, poslední pro děti do šesti let a děti s odkladem povinné školní docházky. Do jedné třídy mateřské školy lze zařadit děti z různých ročníků. Nejvyšší počet dětí ve třídě je 24. Výjimku povoluje zřizovatel do výše 4 dětí z nejvyššího počtu, nižší počet za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem. 9

Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení. Pokud po projednání se zřizovatelem omezí nebo přeruší mateřská škola provoz v měsících červenci a srpnu, musí tuto skutečnost ředitel s nejméně dvouměsíčním předstihem oznámit rodičům. Ředitel ve spolupráci se zřizovatelem zároveň projedná s řediteli jiných mateřských škol v obci možnosti a podmínky předškolního vzdělávání dětí mateřské školy v jiných mateřských školách po dobu omezení nebo přerušení provozu. V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení, ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí. Výše úplaty bude shodná s výší úplaty v této jiné mateřské škole.

5.3 Přijímání k předškolnímu vzdělávání Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. O přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání rozhoduje v rámci správního rozhodování v případě veřejných mateřských škol pouze ředitel mateřské školy. Ředitel mateřské školy musí přednostně přijmout dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky.

5.4 Ukončení předškolního vzdělávání Ředitel mateřské školy může též ukončit předškolní vzdělávání dítěte, pokud byly naplněny podmínky pro ukončení vzdělávání v mateřské škole uvedené ve školském zákoně. V sociálních případech – např. při neplacení úhrady za vzdělávání může ředitel po dohodě se zřizovatelem stanovit lhůty na její splátku.

5.5 Úplata za předškolní vzdělávání Je upravena ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Základní částku stanoví ředitel k 1. září a při přijetí dítěte do mateřské školy. Základní částka se stanoví pro všechny měsíce období od 1. září do 31. srpna pro všechny ve stejné výši. Ředitel mateřské školy může rozhodnout o snížení nebo osvobození od úplaty. 10

Je povinen osvobodit od úplaty zákonného zástupce dítěte, který prokazatelně pobírá sociální příplatek nebo fyzickou osobu, která o dítě osobně pečuje a pobírá dávky pěstounské péče a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy. Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole, popřípadě dítěte v příslušném druhu provozu mateřské školy, v uplynulém kalendářním roce. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se poskytuje dítěti bezúplatně po dobu nejvýše 12 měsíců. Omezení bezúplatnosti předškolního vzdělávání na 12 měsíců neplatí pro děti se zdravotním postižením. Vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.

6

POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA

Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

6.1 Plnění povinnosti školní docházky Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky, dále na občany jiných států, na něž se vztahuje vzhledem k charakteru pobytu právní systém České republiky. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. Povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce se realizuje v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

11

Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu ("spádová škola") pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

6.2 Odklad povinné školní docházky Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádáli o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky. Pokud se u žáka v prvním pololetí projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

6.3 Plnění povinné školní docházky v zahraničí Žák může plnit povinnou školní docházku také ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole zřízené na území České republiky cizím státem. Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku uvedeným způsobem, plní povinnou školní docházku formou individuální výuky. Žák, který plní povinnou školní docházku uvedeným způsobem, je zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané do rejstříku škol, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli spádové školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky uvedeným způsobem, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice, vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy. 12

6.4 Plnění povinné školní docházky ve střední škole Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve střední škole.

6.5 Individuální vzdělávání O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. Další viz § 41 školského zákona.

6.6 Splnění povinné školní docházky Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky.

7

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky

7.1 Cíle základního vzdělávání § 44 školského zákona: „Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.“ Cíle základního vzdělávání rozpracovává RVP pro základní vzdělávání a následně ŠVP v konkrétní základní škole.

7.2 Stupeň základního vzdělání Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.

13

Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole.

7.3 Přípravné třídy základní školy Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. O zařazení dítěte rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah předškolního vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.

7.4 Přijímání k základnímu vzdělávání Ředitel školy stanoví místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku a oznámí to způsobem v místě obvyklým.

7.5 Průběh základního vzdělávání Přestup a převedení O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech… Při přestupu nebo převedení žáka vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů. Omlouvání a dokládání nepřítomnosti Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.

14

Uvolňování Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení lékaře. Z první nebo poslední vyučovací hodiny může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

7.6 Učebnice, učební texty, školní potřeby Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu MŠMT (mají schvalovací doložku). Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději dokonce školního roku. Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.

7.7 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.3

7.8 Ukončení základního vzdělávání Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání (tj. devátý ročník…), nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.

3

Novelou školského zákona bylo od ledna 2012 zrušeno výstupní hodnocení

15

8

STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI

Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatořích absolutoriem Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

8.1 Cíle středního vzdělávání § 57 školského zákona: „Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.“

8.2 Stupně středního vzdělání Střední vzdělání - absolventi oborů denní formy vzdělání s jednoletou nebo dvouletou přípravou, která nekončí výučním listem. Střední vzdělání s výučním listem – absolventi programu denní formy ve dvouletých a tříletých oborech. Střední vzdělání s maturitní zkouškou - absolventi šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání. Vláda stanoví obory vzdělání, v nichž bude možné dosáhnout současně středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou.

8.3 Přijímání ke vzdělávání ve střední škole § 59 - 64 školského zákona - na střední škole veřejné i neveřejné (soukromé, církevní) s výjimkou přijímání do prvního ročníku víceletých gymnázií a uměleckých středních škol. Přijímací řízení je vyhlašované v termínu stanoveném vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách. Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou nejpozději do 31. října, do ostatních oborů vzdělání do 31. ledna, a to zveřejněním na veřejně 16

přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se koná v pracovních dnech v termínech od 22. dubna do 7. května. Případná další kola přijímacího řízení jsou v kompetenci ředitele školy. Talentová zkouška do oboru vzdělání s talentovou zkouškou v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 2. do 15. ledna. Talentová zkouška v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 15. do 31. ledna. Ředitel školy stanoví jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok a zveřejní je do konce března. Součástí pozvánky k přijímací zkoušce nebo talentové zkoušce jsou informace o požadavcích na tyto zkoušky, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení, stanovené ředitelem školy. Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat 2 přihlášky. Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí a zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí. Pokud se přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí. Rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání, které nelze doručit uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče, se ukládá po dobu 5 pracovních dnů, pak je považováno za doručené. Zápisový lístek K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání na dané střední škole slouží zápisový lístek. Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oborů vzdělání s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče zápisový lístek krajský úřad příslušný dle místa trvalého bydliště uchazeče. Každý uchazeč o vzdělávání ve střední škole, který se účastní přijímacího řízení pro následující školní rok, obdrží jeden zápisový lístek. Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, oznámení rozhodnutí. Zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou; to neplatí v případě, že uchazeč chce uplatnit zápisový lístek na škole, kde byl přijat na základě odvolání. 17

Přijímání ke vzdělávání ve víceletých gymnáziích Podmínkou přijetí do nižšího stupně gymnázia je úspěšné ukončení příslušného ročníku základní školy (v případě šestiletého vzdělávacího programu gymnázia sedmého ročníku základní školy, v případě osmiletého vzdělávacího programu pátého ročníku základní školy) a splnění podmínek stanovených pro přijímací řízení. Do vyššího stupně se pak mohou hlásit nejen uchazeči, kteří ukončili nižší stupeň gymnázia, ale i ostatní uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku. Pokud se uchazeč hlásí do vyššího stupně gymnázia, může současně s touto přihláškou podat i další přihlášku na jinou střední školu. Průběh středního vzdělávání Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí. V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti. O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let.

8.4 Omlouvání a dokládání nepřítomnosti Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti. Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád. Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.

18

8.5 Uvolňování Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.

8.6 Hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, k provedení hodnocení nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

8.7 Ukončování středního vzdělávání Pro obory vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, nebo středního vzdělání s výučním listem je stanovena závěrečná zkouška. Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Právní vymezení k ukončování středního vzdělávání obsahují §§72 až 82 školského zákona.

8.8 Vzdělávání v konzervatoři Konzervatoř je samostatný druh školy. Přijímací řízení se liší od přijímání na běžné školy, rozhodující je prokázání talentu v daném oboru vzdělání. Vzdělávání v konzervatoři se ukončuje zpravidla absolutoriem. Právní vymezení - § 86 - 91 školského zákona.

8.9 Vyšší odborné vzdělávání § 86 - 91 školského zákona.: „vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností.“

19

8.9.1 Organizace Délka studia je tři roky, přičemž se do této doby počítá i praktická složka studia. Výjimku tvoří pouze zdravotnické obory, kde je délka vzdělávání až tři a půl roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna.

8.9.2 Ukončování vyššího odborného vzdělávání Vyšší odborné vzdělávání je ukončováno absolutoriem. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS.").

9

ZÁKLADNÍ PRÁVA VZDĚLÁVÁNÍ

A

POVINNOSTI

ÚČASTNÍKŮ

9.1 Základní práva a povinnosti žáků a studentů Žáci a studenti mají právo: a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona, b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat, e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona. b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Žáci a studenti jsou povinni: a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat, b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni: a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

20

c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.

10 RADA ŠKOLY A ŠKOLSKÁ RADA Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

10.1 Rada § 130 – Rada je kromě ředitele orgánem školské právnické osoby, pokud ji zřídila jiná právnická nebo fyzická osoba, nežli ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí. Uvedený zřizovatel školské právnické osoby, může ve zřizovací listině delegovat své pravomoci uvedené na radu školské právnické osoby. Některé kompetence rady dbá na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních prostředků, schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku, schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školské právnické osoby, projednává návrhy změn zřizovací listiny, rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti školské právnické osoby, schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření do peněžních fondů školské právnické osoby. Členství v radě rada má nejméně 3 a nejvíce 15 členů počet členů stanoví zřizovatel ve zřizovací listině

21

členy rady zpravidla jmenuje a odvolává zřizovatel, který jim může poskytnout odměnu ze zlepšeného hospodářského výsledku funkční období člena rady je 5 let

10.2 Školská rada § 167 a 168 školského zákona - zřizuje se při základních, středních a vyšších odborných školách (a konzervatořích). Zabezpečuje zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům, zřizovateli a dalším osobám podíl na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu školskou radu. Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá volební řád. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady. Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně. Funkční období členů školské rady je tři roky. Ředitel školy nemůže být členem školské rady, ale je povinen (nebo jím pověřený zástupce) zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy. Pravomoci školské rady vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování; schvaluje výroční zprávu o činnosti školy; schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád a navrhuje jejich změny; schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách; podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy; projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření; projednává inspekční zprávy České školní inspekce podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy podává návrh na odvolání ředitele podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy

11 POSTAVENÍ ŘEDITELE ŠKOLY 11.1 Odpovědnost ředitele školy Školský zákon v § 164 stanovuje, že ředitel školy: a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak, 22

b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými, c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření, e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje, f) zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21(zákonní zástupci, zletilí žáci) byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem, h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení. Z ustanovení školského zákona vyplývá, že ředitel školy odpovídá za poskytované vzdělávání ve škole, kterou řídí. Odpovídá také za naplňování zákonem stanovených zásad: zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání poskytování vzdělávání jako veřejné služby Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení, b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu ... v souladu s účelem, na který byly přiděleny.

11.2 Ředitel školy a státní správa ve škole Školský zákon v § 165 definuje odpovědnost a povinnost ředitele školy vykonávat státní správu ve škole (rozhodovací odpovědnost, která má vztah ke správnímu řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3, b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47, c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37, d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2, e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2, f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88, 23

g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97, h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1, i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4, j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100, k) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle § 41.

11.3 Jmenování ředitele Ředitelem příspěvkové organizace může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zákonem č. 563/2004 Sb. Ředitele příspěvkové organizace jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení na období 6 let. V průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele školy nebo školského zařízení na dobu určitou, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením, může zřizovatel vyhlásit konkurs na ředitele školy nebo ředitele školského zařízení pro další období. Zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, navrhne-li to nejpozději 6 měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru na dobu určitou Česká školní inspekce nebo školská rada. Nedojde-li k vyhlášení konkursu, prodlužuje se doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ředitele školy nebo školského zařízení o dalších 6 let. Ředitel příspěvkové organizace je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává.

11.4 Odvolání ředitele Ředitele příspěvkové organizace zřizovatel odvolá z vedoucího pracovního místa v případě a) pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení, b) nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace, c) nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení, d) organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele Ředitele může zřizovatel v průběhu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou odvolat z důvodu závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno Českou školní inspekcí nebo zřizovatelem, nebo na návrh školské rady nebo České školní inspekce.

12 SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ Právní vymezení Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 24

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

12.1 Činnosti ředitele školy jako správního orgánu Výše uvedený § 165 školského zákona stanovuje řediteli školy a školského zařízení vykonávat státní správu, která se projevuje tím, že ve zde uvedených případech ředitel školy postupuje ve správním řízení podle správního řádu. Jiná rozhodnutí učiněná ředitelem školy mimo rámec vymezený body a) až k) nepodléhají správnímu řízení. Rozhodování ve všech výše uvedených případech se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Správní řízení je podle § 9 správního řádu postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se určité věci prohlašují, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Tzn., že se správním řízením zakládá právní vztah mezi školou a dítětem, žákem či studentem.

12.2 Účastníci řízení Podle § 27 správního řádu jsou účastníky obě strany řízení: žadatel a další dotčené osoby z moci úřední dotčené osoby Ve školských správních řízeních je účastníkem dítě, žák nebo student, i když je nezletilé/ý v tomto případě je v řízení zastupují zákonní zástupci.

12.3 Podání Účastníci mají právo zahájit řízení, navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, nahlížet do spisu, vyjádřit stanovisko, vyjádřit se k podkladům řízení. Své úkony vůči správním orgánům činí prostřednictvím podání. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Z podání musí být patrno: kdo jej činí (např. jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování) které věci se týká co se navrhuje Podání je možno učinit: písemně; ústně do protokolu; v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. 25

12.4 Spis § 17 správního řádu - v každé věci se vede spis, který musí mít svou spisovou značku. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí - dokumenty, doklady a důkazy, které správní orgán ve věci použije, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Nahlížet do spisu, právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu, mají právo zejména účastníci a jejich zástupci.

12.5 Zahájení řízení o žádosti Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh (např. přihláška ke vzdělávání), kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (řediteli školy). Žádost musí mít náležitosti podání a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá.

12.5.1 Zahájení řízení z moci úřední Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci …a podpis oprávněné úřední osoby.

12.5.2 Řízení, které lze zahájit pouze na žádost účastníka: a) o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku a povolení individuálního vzdělávacího plánu; b) o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a ukončení předškolního vzdělávání c) o odkladu povinné školní docházky; d) o přijetí k základnímu vzdělávání, přestupu žáka a převedení žáka do jiného vzdělávacího programu, povolení pokračování v základním vzdělávání; e) o přijetí ke vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole a v konzervatoři; f) o přestupu, změně oboru vzdělání a přerušení vzdělávání; g) o opakování ročníku po splnění povinné školní docházky; h) o uznání dosaženého vzdělání; i) o povolení individuálního vzdělávání žáka.

12.5.3 Řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední o převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy; o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení; o stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem v zařízení.

12.5.4 Řízení, které lze zahájit jak na žádost, tak z moci úřední o snížení nebo prominutí úplaty za poskytování vzdělávání a školských služeb; o zrušení individuálního vzdělávání žáka.

26

12.6 Podklady pro vydání rozhodnutí V průběhu řízení správní orgán shromažďuje podklady pro vydání rozhodnutí – např. návrhy účastníků, důkazy, podklady od jiných orgánů…

12.7 Zastavení řízení Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže např.: žadatel vzal svou žádost zpět (zpětné vzetí žádosti musí splňovat náležitosti podání); byla podána žádost zjevně právně nepřípustná, atd.

12.8 Rozhodnutí Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách. Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Náležitosti rozhodnutí V rozhodnutí se uvede: označení "rozhodnutí" označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal číslo jednací datum vyhotovení otisk úředního razítka jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby jména a příjmení všech účastníků. Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. výroková část - řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků. odůvodnění - důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. poučení - zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

12.9 Lhůty pro vydání rozhodnutí Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

27

Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení.

12.10 Doručování Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Poznámka: Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní, střední a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění a v případě středních škol též poučení o právních následcích neodevzdání zápisového lístku podle § 60a odst. 7. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.

12.11 Uložení Nebyl-li adresát zastižen, písemnost se uloží. Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 15 dnů vyzvedl, současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Jestliže si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Poznámka: Rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání, které nelze doručit uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče, se ukládá po dobu 5 pracovních dnů, pak je považováno za doručené. Písemnost, kterou nelze doručit, se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jeho prostřednictvím.

12.12 Odvolací řízení Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání musí mít náležitosti pro podání a musí obsahovat údaje o tom: ke kterému rozhodnutí směřuje; v jakém rozsahu ho napadá. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí; v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.

28

Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. V ostatních případech předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Odvolacím orgánem je v řízeních uvedených v ustanovení § 165 odst. 2 školského zákona krajský úřad. Poznámka: Odvolání uchazeče proti rozhodnutí ředitele školy o výsledku přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů od doručení rozhodnutí. Podle ustanovení § 154 správního řádu se některá ustanovení správního řádu vztahují i na vydávání různých vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení. Pokud v to potřeba, v těchto případech se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu.

13

VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ, OZNÁMENÍ, PODNĚTŮ

Právní vymezení Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním

13.1 Základní pravidla Ředitel školy nebo školského zařízení je „osobou vykonávající působnost v oblasti veřejné správy (tj. správní orgán)“. K šetření stížností spadajících do výkonu jeho veřejné správy se vztahuje § 175 správního řádu. Stížnosti podle tohoto zákona mohou směřovat pouze proti postupu správního orgánu při jeho činnosti v oblasti veřejné správy. Ředitel školy nebo školského zařízení je povinen zveřejnit podle § 5 zákona o svobodném přístupu k informacím … místo a způsob… kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí.

13.2 Věcná a místní příslušnost Správní orgán (dále ředitel) je věcně příslušný jednat a rozhodovat ve věcech, které mu byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona a které se vztahují k místům, kde probíhá vzdělávání. Dojde-li podání (stížnost), které věcně nebo místně nepřísluší řediteli, bezodkladně je postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil.

29

13.3 Přijímání stížností Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní ředitel písemný záznam. Stížnost se podává u ředitele. Ředitel odloží prošetření stížnosti v případě, že vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není stížností, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil.

13.4 Šetření stížností Ředitel je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Jednotlivé úkony související s prošetřením se dějí písemně – postup podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

13.5 Vyřizování stížností Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je ředitel povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. O stížnosti se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané stížnosti. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Poznámka: V případě ústního podání stížnosti a ze všech ústních se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam. Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci oprávněné úřední osoby, která úkony provedla. Údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby se rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona. Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu protokolu se v protokolu zaznamenají. Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena. 30

13.6 Postup při podání peticí Peticemi se občané obracejí na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. ¨ K sestavení petice, opatření podpisů, doručení státnímu orgánu a jednání s ním se vytváří petiční výbor. Zastupovat petiční výbor může jen osoba starší 18 let. Petice kromě vlastního textu obsahuje: jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil; jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat; jméno, příjmení a bydliště občanů přistupujících k petici. Státní orgán musí petici přijmout. Pokud není příslušný k jejímu vyřízení, postoupí ji do 5 dnů příslušnému orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. Termín k vyřízení je 30 dnů. Osobě zastupující petiční výbor se sdělí stanovisko a způsob vyřízení.

14 ŘEDITEL ŠKOLY A ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a o výkonu inspekční činnosti

14.1 Působnost ČŠI Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe, v rámci inspekční činnosti: a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy - (výroční zpráva ČŠI) b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů (inspekční zpráva) c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem (inspekční zpráva) d) vykonává státní kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb; státní kontrolu vykonává podle zvláštního právního předpisu - zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (protokol ze státní kontroly) e) vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (protokol ze státní kontroly). Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele. Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce. Výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě. 31

Ředitel školy vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření.

14.2 Kritéria hodnocení Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených školským zákonem. Základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Schválená kritéria hodnocení zveřejňuje ministerstvo.

14.3 Inspekční zpráva Obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob podpisy inspektorů a ředitele kontrolované školy, předškolního nebo školského zařízení poučení o možnosti podat připomínky k inspekční zprávě, které se stanou její součástí Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena ve škole, předškolním a školském zařízení a v příslušném inspektorátu České školní inspekce po dobu 10 let. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Adresáti inspekční zprávy: zřizovatel ředitel školy či školského zařízení školská rada Poznámka: Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. Školská rada projednává inspekční zprávy České školní inspekce. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.

15 KONTROLNÍ FUNKCE ČESKÉ ŠKOLNÍ INSPEKCE Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 32

Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a o výkonu inspekční činnosti Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve státní správě

15.1 Státní kontrola Kontrolní činnost vykonávají školní inspektoři a kontrolní pracovníci na základě písemného pověření a prokazují se průkazem školního inspektora nebo kontrolního pracovníka.

15.1.1 Práva kontrolních pracovníků vstupovat do objektů a na pozemky, kde probíhá výchova nebo vzdělávání; požadovat originální doklady, data apod.; seznamovat se s utajovanými skutečnostmi; požadovat pravdivé informace; zajišťovat doklady a vydávat o tom potvrzení; požadovat písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě; ukládat pořádkové pokuty; používat telekomunikační prostředky.

15.1.2 Povinnosti kontrolních pracovníků oznámit zahájení kontroly a předložit pověření; umožnit účast řediteli nebo jím pověřenému zaměstnanci školy, popřípadě i pověřenému zástupci zřizovatele; zajistit ochranu převzatých dokladů; vrátit doklady, pominou-li důvody jejich převzetí; šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob; kontrolní zjištění doložit doklady; zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly, a nezneužít znalost těchto skutečností.

15.1.3 Povinnosti kontrolovaných osob vytvořit podmínky; poskytnout materiální a technické zabezpečení k provedení kontroly; poskytnout součinnost. Ředitel kontrolované školy nebo školského zařízení je oprávněn být přítomen kontrole po celou dobu jejího průběhu, popřípadě pověřený zaměstnanec školy nebo pověřený zástupce zřizovatele.

15.2 Protokol o kontrole Obsahuje: označení kontrolních orgánů; označení kontrolované školy, předškolního nebo školského zařízení; čas provedení kontroly; 33

předmět kontroly; popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků; označení právních předpisů, které byly porušeny; označení dokladů a ostatních materiálů, o které se protokolární zjištění opírá; podpisy kontrolních pracovníků a ředitele kontrolované školy, předškolního nebo školského zařízení; poučení o námitkovém řízení Námitky k protokolu může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci zpravidla do 5 dnů po jeho převzetí.

15.3 Finanční kontrola ve veřejné správě Kontrola veřejných financí je kontrola vynakládání veřejných výdajů, a to před jejich použitím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití.

15.3.1 Cílem finanční kontroly je mj.: dodržování právních předpisů a opatření v mezích těchto předpisů; zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností;

15.3.2 Druhy kontrol 15.3.2.1

Průběžná kontrola

při které ČŠI zjišťuje např.: zda kontrolované osoby dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací; zda provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích a zda zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení a zpráv. 15.3.2.2

Následná kontrola

při které ČŠI zjišťuje např.: zda ředitel plní přijatá opatření. Škola, předškolní nebo školské zařízení jsou povinny předložit na vyžádání výsledky předchozích kontrol, které mají vztah k předmětu kontroly.

15.3.3 Opatření k nápravě bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené inspekcí; ČŠI předává svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření k nápravě (např. zřizovatelům škol, finančnímu úřadu); orgány jsou povinny ČŠI písemně informovat o odstranění nedostatků;

34

Poznámka: Další kontrolní orgány (úřady práce, finanční úřady, zdravotní pojišťovny, inspektoráty bezpečnosti práce atp.) postupují způsobem obdobným zejména podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Zřizovatel, kontrolní útvar krajského úřadu a dalších územně správních celků obdobně provádí finanční kontrolu.

16 REJSTŘÍK ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Právní vymezení § 141 - § 152 školského zákona

16.1 Rejstřík škol Rejstřík škol je veřejný seznam, který obsahuje: rejstřík škol a školských zařízení; rejstřík školských právnických osob. Každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Na požádání vydá orgán, který vede školský rejstřík, úřední výpis údajů ze školského rejstříku. Ministerstvo zveřejňuje rejstřík škol a školských zařízení také v elektronické podobě na webových stránkách (www.uiv.cz). Zápisem školy a školského zařízení do rejstříku vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení: a) právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené školským zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu b) nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za podmínek stanovených školským zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu Údaje o každé z činností škol nebo školských zařízení, které právnická osoba vykonává, jsou vedeny samostatně. Údaje v rejstříku vede ministerstvo a krajský úřad. Krajský úřad vede v rejstříku údaje o: a) mateřských školách, které nezřizuje ministerstvo; b) školských zařízeních s výjimkou školských zařízení, o nichž údaje vede ministerstvo (viz níže), a to: školské poradenské zařízení; školské zařízení pro zájmové a další vzdělávání; školské účelové zařízení; výchovné a ubytovací zařízení; zařízení školního stravování. Ministerstvo vede v rejstříku např. údaje o: mateřských školách zřízených ministerstvem; 35

školských zařízeních zřízených ministerstvem; ostatních školách – základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola, státní jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky; Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje: a) druh a typ školy nebo školského zařízení a jejich resortní identifikátor; b) název, sídlo, identifikační číslo, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; c) název, sídlo a identifikační číslo a právní forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba; d) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb; e) nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení; f) nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání (základní umělecká škola neposkytuje vzdělávání v oborech vzdělání ale v uměleckých oborech, proto se „kapacita“ oboru neuvádí); g) označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby (v síti uváděna odloučená pracoviště; vzhledem k tomu, že se nejedná o rejstřík právnických osob, je třeba uvádět činnost jaké školy nebo školského zařízení právnická osoba na konkrétním pracovišti vykonává); h) vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český; i) jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení; j) jméno a příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení (u právnických osob zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí či svazkem obcí se jedná o stejnou osobu – ředitel školy se objeví dvakrát); k) doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena; l) den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Řízení ve věcech údajů v rejstříku se řídí správním řádem. Účastníkem řízení ve věcech rejstříku je navrhovatel; v případě příspěvkové organizace také jejich zřizovatel. Navrhovatelem je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; v případě příspěvkové organizace může být navrhovatelem také její zřizovatel. Pokud je navrhovatelem příspěvková organizace, je součástí návrhu souhlas jejího zřizovatele.

16.2 Řízení o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku pro následující školní rok se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, do 30. září. Orgán, který vede rejstřík, rozhodne o žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů.

36

16.3 Řízení o zápisu změny údajů vedených v rejstříku Zápis změny v těchto údajích - seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb, nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, počet lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek a nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání se žádost podává na příští školní rok do 30. září ke krajskému úřadu. Žádost o zápis změny v ostatních údajích se podává přímo orgánu, který vede rejstřík, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo - žádost se podává přímo k ministerstvu.

16.4 Řízení o výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku Řízení o výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku lze zahájit např.: na žádost navrhovatele; jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb; Poznámka: Žádost není třeba podávat na předepsaných formulářích – i když na www.msmt.cz jsou formuláře připravené ministerstvem.

17 POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE ČINNOSTI ŠKOLY VEŘEJNOSTI Právní vymezení Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

17.1 Základní povinnosti Školy a školská zařízení jsou povinny poskytovat informace. Škola je povinna na všeobecně přístupném místě zveřejnit tyto údaje a umožnit pořízení jejich kopií: a) důvod a způsob založení povinného subjektu, podmínky a principy, za kterých provozuje svoji činnost; b) popis organizační struktury místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost nebo stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí; c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí s výslovným uvedením požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, a popřípadě názvy formulářů a kde je lze získat; d) postup, který musí škola, předškolní nebo školské zařízení dodržet při vyřizování všech žádostí a návrhů včetně uvedení lhůt, které je třeba dodržet; e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž škola postupuje; f) sazebník úhrad za poskytování informací; 37

g) výroční zprávu za předchozí kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací. Tyto informace musí škola nebo školské zařízení zveřejnit i na internetu. Pokud nemá internet k dispozici, využije ke zveřejnění například internet svého zřizovatele.

17.2 Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace Žádost o poskytnutí informace se podává ústně, písemně, telekomunikačním zařízením. Datem podání žádosti je den, kdy ji škola obdržela. Náležitosti žádosti jsou: komu je podání určeno; kdo je činí (nikoli anonymně). Pokud tyto náležitosti chybí, není podání považováno za žádost ve smyslu tohoto zákona. Posouzení žádosti řádná žádost - do 15 dnů od přijetí nebo od upřesnění žádosti poskytne škola, předškolní nebo školské zařízení požadovanou informaci, a to písemně, nahlédnutím do spisu, možností pořídit si kopii nebo poskytnutí informace na paměťových médiích. nesrozumitelná žádost, příliš obecná - žadatel se vyzve k upřesnění do 30 dnů (nedodržení lhůty má za následek rozhodnutí o odmítnutí žádosti); požadovaná informace se nevztahuje na činnost školy, předškolního nebo školského zařízení - žádost se odloží a sdělí se to do tří dnů žadateli. O postupu se pořídí záznam. Škola může omezit poskytnutí informace: a) pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům školy; b) jestliže jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí školy. Škola informaci neposkytne, jestliže např.: informace byla předána škole osobou, která povinnost poskytovat informace nemá, a tato osoba s poskytnutím informací nesouhlasí; zveřejnění informace ukládá zákon v předem stanovených pravidelných termínech až do nejbližšího následujícího období.

17.3 Rozhodnutí Ředitel vydá rozhodnutí, pokud, byť i jen zčásti žádosti o poskytnutí informace, nevyhoví. Náležitosti rozhodnutí jsou: a) označení školy; b) číslo jednací; 38

c) d) e) f) g) h)

datum vydání rozhodnutí; označení žadatele = příjemce rozhodnutí; výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno; odůvodnění každého omezení práva na informace; poučení o místě, době a formě podání opravného prostředku; vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka školy s uvedením jména, příjmení a funkce.

Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele.

17.4 Odvolání Odvolací lhůta proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti podat informaci je 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u školy, která rozhodnutí vydala nebo měla vydat. O odvoláních rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení, pokud informace poskytuje jeho podřízený, pokud informace poskytuje ředitel školy nebo školského zařízení, zřizovatel.

17.5 Hrazení nákladů Škola nebo školské zařízení jsou oprávněny žádat úhradu nákladů spojených s vyhledáním informací, pořízením kopií, náklady na technické nosiče dat, odeslání informace žadateli. Na žádost žadatele musí škola, předškolní nebo školské zařízení potvrdit předpokládanou výši nákladů. Škola nebo školské zařízení může podmínit vydání informací zaplacením nákladů nebo zálohy. Úhrada je příjmem školy nebo školského zařízení.

17.6 Výroční zpráva Do 1. března jsou školy nebo školská zařízení povinny zveřejnit výroční zprávu o poskytování informací za předcházející rok, která obsahuje: počet podaných žádostí o informaci; počet podaných odvolání proti rozhodnutí; opis podstatných částí každého rozsudku soudu; výsledky řízení o sankcích za nedodržování tohoto zákona bez uvádění osobních údajů; další informace vztahující se k naplnění tohoto zákona. Poznámka: Pokud má povinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu, údaje začleňuje do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem "Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

18 OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ Právní vymezení Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 39

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

18.1 Základní pojmy osobní údaj - jakýkoli údaj, z něhož jde přímo nebo nepřímo určit identitu bez nepřiměřeného množství času, úsilí či materiálních prostředků; citlivý údaj - údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestní činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě; správce - každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj; zpracovatel - každý subjekt, který zpracovává osobní údaje na základě zákona nebo pověření správce.

18.2 Povinnosti správce stanovit účel zpracování osobních údajů stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů shromažďovat pouze údaje pro stanovený účel a v nezbytném rozsahu zpracovávat osobní údaje jen v souladu s účelem, k jinému účelu jen se souhlasem subjektu údajů Povinností správce a zpracovatele je přijmout opatření: aby nedošlo k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům; aby nedošlo k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k neoprávněným zpracováním; aby nedošlo k jinému zneužití osobních údajů. Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů. Citlivé údaje lze zpracovávat pouze za předpokladu, že byl dán výslovný souhlas podepsaný subjektem údajů. Ze souhlasu musí být patrno: k jakým údajům je dáván jakému správci údajů k jakému účelu na jaké období kdo jej poskytuje. Souhlas může být kdykoli odvolán. Poznámka: Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje osobní nebo citlivé údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi.

40

Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem.

41