STATUS QUO V PŘÍPRAVĚ PROSTŘEDÍ PRO PPP Filip Drapák 17.3.2004
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. ledna 2004 č. 7 o Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice
CO OBSAHUJE USNESENÍ VLÁDY Vláda I.
s c h v a l u j e Politiku Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice obsaženou v příloze tohoto usnesení;
II.
II. u k l á d á 1. místopředsedovi vlády a ministru financí ve spolupráci s ministry a vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy a) vytvořit v průběhu I. pololetí 2004 podmínky k výkonu metodické a regulační funkce pro potřeby systémové aplikace Partnerství veřejného a soukromého sektoru, b) metodicky podporovat činnost týmů pro systémovou aplikaci Partnerství veřejného a soukromého sektoru na jednotlivých ministerstvech a ostatních ústředních orgánech státní správy, c) zpracovat a vládě předložit do 31. července 2004 informaci o stavu systémové implementace Partnerství veřejného a soukromého sektoru, 2. místopředsedovi vlády a ministru financí zřídit do 31. prosince 2004 v působnosti Ministerstva financí Centrum pro implementaci Partnerství veřejného a soukromého sektoru, 3. ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy a) průběžně posuzovat použití Partnerství veřejného a soukromého sektoru jako jedné z alternativ zajišťování veřejných služeb, b) o vhodných projektech Partnerství veřejného a soukromého sektoru informovat vládu, c) navrhovat změny zákonů, eventuelně návrhy nových právních předpisů podmiňujících systémovou proveditelnost projektů Partnerství veřejného a soukromého sektoru, d) při uvedených činnostech spolupracovat s místopředsedou vlády a ministrem financí.
Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních, orgánů státní správy
Hrozí z titulu PPP fiskální nebezpečí?
CZECH
P P P
EUROSTAT ROZHODL O PRAVIDLECH ÚČTOVÁNÍ VEŘEJNÉHO DLUHU A PPP
Eurostat učinil 11.2.2004 závažné rozhodnutí o tom co bude a co nebude považovat za dluh veřejného sektoru u kontraktů typu PPP (partnerství veřejného a privátního sektoru). Na tyto pravidla čekaly evropské vlády řadu měsíců, budou totiž rozhodující pro to, zda se PPP budou počítat do veřejného dluhu a tudíž zda budou podléhat limitům Maastrichtských kritérií a nebo zda budou považovány za mimobilanční položky z hlediska veřejného sektoru. Zásadní rozhodnutí Eurostatu spočívá v tom, že doporučuje PPP klasifikovat jako neveřejné aktivum a tím pádem položku stojící mimo vládní bilanci.
To má ale dvě podmínky, které musí být současně naplněny: 1) privátní partner musí nést stavební riziko, 2) privátní partner musí nést buďto riziko dostupnosti a nebo riziko poptávky.
Jestliže privátní partner neponese tato dvě rizika současně pak bude považována investice kapitálu za veřejný dluh a započítávána do deficitu veřejných rozpočtů. Forma jakou se to dostane do účetnictví je forma přeneseného dluhu. Eurostat učinil 11.2.2004 závažné rozhodnutí o tom co bude a co nebude považovat za dluh veřejného sektoru u kontraktů typu PPP (partnerství veřejného a privátního sektoru). Na tyto pravidla čekaly evropské vlády řadu měsíců, budou totiž rozhodující pro to, zda se PPP budou počítat do veřejného dluhu a tudíž zda budou podléhat limitům Maastrichtských kritérií a nebo zda budou považovány za mimobilanční položky z hlediska veřejného sektoru.
CZECH
P P P
ROZBOR OČEKÁVÁNÍ EUROSTATU
Eurostat, jehož misí je zajistit homogenitu vládních statistik a porovnatelné vykazování zejména ve vztahu na Maastrichtská kritéria přistoupil k tomuto kroku vzhledem k velkému nárůstu transakcí typu PPP a i díky podpoře, které se této formě dostává v zemích EU. Eurostat se ve svém rozhodnutí rozhodl abstrahovat na definici PPP ale zmiňuje několik základních charakteristik konceptu, mezi které patří: specifikace výstupů (služeb) jenž má zajistit určité aktivum, potřeba investice kapitálu na počátku transakce, dodávka dohodnutých služeb, která vyžaduje použití tohoto aktiva a které mají dané kvalitativní a objemové charakteristiky.
Eurostat definoval rizika pro účely svého rozhodnutí takto: a) Stavební riziko: je riziko vznikající při stavbě aktiva a to zejména pozdní dodávky, nerespektování definovaných parametrů, dodatečných nákladů, technických závad a negativních dopadů na okolí. b)
Riziko dostupnosti: je riziko, že nebudou výstupy dodány v množství nebo kvalitě, která byla dohodnuta
c) Riziko poptávky: je riziko, že nebude aktivum využíváno tak jak předpokládal projekt (například po silnici neprojede dostatek aut..)
Aby bylo možné jednoznačně toto rozhodnutí aplikovat i v české republice, bude potřeba, aby se Ministerstvo financí v roli regulátora PPP (podle schválené vládní politiky pro PPP ze dne 7.1.2004) dohodlo s Českým statistickým úřadem na konkrétní aplikaci a aby byla vydána pravidla závazní nejenom pro ústřední orgány ale i pro sféru územě správní.
Bude veřejný sektor schopen pracovat se sektorem privátním?
Nehrozí rent-seeking?
Nehrozí nám Ferrari efekt?
KONCEPČNÍ PRACOVNÍ PLÁN II. – PO SCHVÁLENÍ POLITIKY 2004 1 Fáze Fáze22--získání získání formálního formálního souhlasu souhlasuvlády vlády Fáze Fáze33–– legislativní legislativníaa operativní operativní příprava příprava
2
3
4
2005 6
5
7
8
9
10
11
12
Schválení politiky vládou ČR dne 7.1.2004 Zpráva vládě
WB PPP Forum
Vytvoření akčního plánu Implementovat kroky nezávislé na legislativě Vytvoření PPP Centra Fáze Fáze44-implementace implementace
Příprava legislativních změn
Příprava pracovních manuálů Příprava vzorové smluvní dokumentace
Příprava a schválení PPP programu pro ČR
Nastartování pilotních projektů dle programu
Vytvoření a schválení případových studií Výběr poradců
Uvedení programu na trh
Příprava výběrových řízení
6
JAK BUDEME PRACOVAT VE FÁZI 3 A 4 Tým řešitelů (zástupci resortů a municipalit)
• Poradenská role ve vztahu na vládu
Řídící výbor projektu • Jiří Volf (MFCR) • Kateřina Helikarová (MFCR)
REGULACE
• Definování politiky pro PPP Centrum
• Zajišťovat připomínkové řízení v rámci resortů
• Definovat PPP program
• Jan Juchelka (NPF) • Filip Drapák (NPF)
PPP CENTRUM
• Koordinovat práci v rámci veřejného sektoru
Zástupci ministerstev
Zástupci obcí a krajů
Tým procesní podpory -Partnerships UK -IPFA -WB
Legislativní tým -Právní poradce -Legislativci
Komunikace s privátním sektorem
ZADAVATELÉ 8
PROČ BÝVÁ PPP VNÍMÁNO ČERNOBÍLE? Skupina jedna – PPP je řešením všech problémů - PPP dělat musíme Skupina dva - PPP je příliš riskantní - PPP dělat nesmíme Skupina tři – PPP ať běží, ale neřízeně - PPP nemusíme podporovat, bude fungovat samo Skupina čtyři – PPP je potřebná alternativa - ale musíme PPP podporovat a regulovat
SPECIFIKACE VÝSTUPŮ - DOPADY Veřejný sektor PPP
Inovace Přenesení rizik
DEFINICE VÝSTUPŮ
Standardy kvality Řízení rizik u měnících se standardů Monitoring standardů
PROJEKT FINANCOVÁNÍ
Relace na ostatní smluvní dokumenty
STAVBA PROVOZ ÚDRŽBA
1
2
3
4-34
SPECIFIKACE VÝSTUPŮ JE NEJVĚTŠÍ ZMĚNA Co je a co není specifikace výstupů? NENÍ
JE
V každém lůžkovém pokoji musí být alespoň 2 světla s výkonem 100W.
V každém lůžkovém pokoji musí být adekvátní osvětlení.
Nemocnice musí mít min. 18 hodin denně ostrahu a to od 5:00 do 23:00.
Nemocnice musí mít zajištěnou adekvátní ostrahu.
Úklid nemocnice musí být prováděn minimálně jednou denně ráno a generální jednou týdně.
Úklid nemocnice musí být prováděn tak, aby byla čistá, splňovala hygienické a estetické normy.
Před nemocnicí musí být minimálně 250 parkovacích míst.
Před nemocnicí musí být vždy dostatečný počet parkovacích míst.
Nemocnice bude mít 6 pater a na každém patře 32 pokojů pro pacienty.
Nemocnice bude mít kapacitu 320 pacientů.
