Spravodaj c 77 - 13.septembra o 16.00 hod. predná ková sála S1- (Poslucháre Jána Andreja Segnera), I. poschodie, Strojnícka fakulta STU, Nám. slobody 17, Predná ka Dr.Cyrila Hromníka:
Sloveni, Slováci, kde sú va e korene . K prame om najstar ej histórie Slovenska pribli ne od roku 3000 pred Kristom. Dr. Cyril Hromník, slovenský historik dlhodobo ijúci v Ju nej Afrike, kde pracuje ako bádate rannej histórie Afriky. ++++++++++++++++++++++++ - 19. septembra o 15.oo hodine, nede a. Zhroma denie na obranu sochy krala Svatopluka , svojou ú as ou zabranite, ze ten fetos a paholcik nebude mat odvahu sochu premiestnovat. NEDE A 19. sept. 2010 o 15.00 Stretnutie pod sochou Svätopluka. Po lite iroko alej, a prive te mladých!!! ++++++++++++++++++++++++ -
http://narod.sk/aktivity-szt/190-pozvanka-na-dni-panovnika-rastislava
Pozvánka na Dni panovníka Rastislava HRONSKÝ SV. BE ADIK 13. 09.
19. 09. 2010
Program: 13.09. - pondelok 17.00 Slávnostné otvorenie pri Skale predkov 18.30 Seminár Význam panovníka Rastislava pre sú asnos 14. 09. - utorok 18.30 Seminár Ranný stredovek
kodifika ná základ a slovenského jazyka
15. 09. streda 11.00 Svätá om a 12.00 Koncert umelcov v katedrále pri príle itosti sviatku Sedembolestnej Panny Márie 14.00 Slávnostné posedenie v hradnom areáli 16. 09. - tvrtok 18.30 Seminár Duchovný a svetský význam Hronského Be adika v stredoveku 17. 09. - piatok 18.30 Seminár Bývanie v stredoveku
stavebné slohy
20.00 Koncert umelcov v novovybudovanom hradnom areáli 18. 09. - sobota 10.00 Ma ovaný stredovek o ami detí 11.00 Poézia pod lipami 16.00 Menovanie krá ovského vincúra 18.00 Krá ovský hodokvas
stredoveké hry
19. 09. - nede a 11.00 Slávnostná svätá om a 12.00 Závere ný ceremoniál pri pamätníku Srde ne vás pozývame!!! Bli ie informácie na íslach: 0911 519 922, 0907 749 137, 0944 130 288.
++++++++++++++++++++++++ - http://www.bibiana.sk/index.php?id=153 Digitalna bibiana
++++++++++++++++++++++++ Vyzva k zjednoteniu narodnych sil, ktoru sme adresovali predsedom d.u. organizacii: Akad. maliar Viliam Horná ek
KORENE/SLOVAKIA PLUS/SKSI
[email protected]
JUDr. Milan Jani ina Panslovanská ünia
[email protected],
[email protected],
[email protected] PhDr. Drahoslav Machala
KONGRES SLOVENSKEJ INTELIGENCIE
[email protected] [email protected] Privitali by sme Vase podporne stanovisko, ktore laskavo zaslite priamo na uvedene emailove adresy predsedov PANSU/KSI a KORENE
Dopredu Vam pekne dakujeme za Vasu pomoc pri rozsirovani nasej VYZVY. S úctou Július Bo ko / Nemecko
[email protected] Du an Klimo / Nemecko
[email protected] Aristid Zelenay / vaj iarsko
[email protected] 12.09.2010 Priloha: Vyzva k zjednoteniu narodnych sil Július Bo ko Planegg / Nemecko Du an Klimo Reutlingen / Nemecko Aristid Zelenay Winterthur / vaj iarsko
Výzva k zjednoteniu národných síl Akad. maliar Viliam Horná ek KORENE/SLOVAKIA plus/SKSI JUdr. Milan Jani ina Panslovanská únia PhDr. Drahoslav Machala Kongres slovenskej inteligencie
Vá ený pán predseda, prijmite úprimné pozdravy od nás troch Slovákov, ijúcich u vy e tyridsa rokov v zahrani í. Z tých 42 rokov nás 22 rokov delila elezná opona od na ej milovanej
vlasti, od na ich rodín a priate ov. Aj napriek týmto nepriaznivým okolnostiam nikdy v ak neochabla na a láska k ot ine a nielen e sme neprestali dúfa , e sa jedného d a do káme návratu do slobodného, zvrchovaného a demokratického Slovenska, ale na ou innos ou sme predstavovali slobodnému svetu oprávnenú po iadavku, aby Slováci mali opä svoj vlastný a demokratický tát. Sen vä iny slovenského národa, a teda aj ná sen, sa naplnil 1. januára 1993, ke do lo k obnoveniu slovenskej tátnosti a k vzniku Slovenskej republiky. Novej, slobodnej a demokratickej Slovenskej republiky, ktorej lánok 7 Ústavy hovorí, e...Slováci ijúci v zahrani í sú integrálnou sú as ou slovenského národa... Mnohí z nás sme neprestali by Slovákmi aj napriek tomu, e u desa ro ia ijeme a pôsobíme v zahrani í. Od samého za iatku boja o zvrchovanos Slovenska a procesu, ktorý vyústil do vzniku samostatnej Slovenskej republiky, sme s ve kým záujmom sledovali politické dianie v na ej vlasti, ba nemálo z nás sa aj aktívne zapojilo do innosti v rôznych politických zoskupeniach. Kde sme mohli, ponúkali sme na u pomoc, na e skúsenosti, ktoré sme nazbierali po as ná ho ivota na Západe . Varovali sme pred chybnými krokmi vtedaj ích elných slovenských politických predstavite ov, opakovane sme dôrazne poukazovali na hroziace nebezpe ie v dôsledku podcenenia strategického významu printových a elektronických masovokomunika ných prostriedkov, ktoré sa slovenským vládam v r. 1992 1998 nepodarilo udr a , ba o o hor ie, tieto boli ahkomyse ne prepustené tým záujmovým skupinám, ktoré medzi asom ovládajú celý mediálny sektor a svoju dominantnú pozíciu bezoh adne zneu ívajú na kodu slovenského národa.
Nami úprimne a nezi tne podávaná pomocná ruka sa na slovenskej strane nie v dy stretla s pochopením a s pozitívnym ohlasom, o u mnohých odu evnených slovenských vlastencov v zahrani í viedlo ku sklamaniu a zatrpknutiu.
Pre o Vám, vá ený pán predseda, v etko toto pí eme? Je to krátke objasnenie pozadia a podstaty na ich podnetov a návrhov, s ktorými sa chceme obráti na Vás, na predsedu jednej z troch najvyprofilovanej ích organizácií na Slovensku, s jasnou pronárodnou orientáciou.
Vysoko si vá ime prácu v etkých pronárodne orientovaných organizácií, zoskupení i obetavých jednotlivcov. Na základe dlhoro ných pozorovaní musíme v ak s po utovaním kon tatova , e vä ina pronárodne orientovaných organizácií dáva prednos samostatnému, izolovanému vystupovaniu na verejnosti, bez toho, aby sa sna ili spolo ne s al ími organizáciami vyu i synergetický efekt, spája a koordinova aktivity a tým ove a ú innej ie mohli pôsobi v prospech slovenského národa. Nazdávame sa, e jednou z prí in tohto nepriaznivého stavu nie je neochota, i neschopnos elných predstavite ov pronárodne orientovaných zoskupení nadviaza dialóg medzi sebou, ale je to aj smutné dedi stvo tvrdej kontroly totalitného re imu, v ktorom akéko vek spol ovanie sa a proslovenské aktivity viedli k perzekúciám. Ka dému musí by jasné, e roky pretrvávajúci stav nejednotnosti, roztrie tenosti proslovensky orientovaných síl je na kodu slovenskému národu. Na druhej strane u ah uje sa tým pôsobenie tých záujmových skupín doma
i v zahrani í Slovenska.
a tie politických strán, ktorých innos nie je zameraná na prospech
Obraciame sa preto na Vás, vá ený pán predseda, s naliehavou prosbou, aby ste o najskôr urobili prvý krok smerom k predsedom tých druhých dvoch organizácií, ktorí na u výzvu na zjednotenie dostali v rovnakom ase ako Vy. Vá ený pán predseda, je najvy í as, aby ste spolu s Va imi kolegami na li cestu k vzájomnosti a so zjednotenými silami vytvorili akcieschopný slovenský národný prúd, ktorý by zmobilizoval v etkých roduverných Slovákov a Slovenky doma (na celom Slovensku nielen v Bratislave) a tie aj v zahrani í. o najskor ie vytvorenie spolo nej názorovej základne je prvým predpokladom konkrétnych aktivít, ktoré by ú inne pôsobili proti v etkým protinárodne zameraným tendenciám, ktoré na li v politickom vývoji ostatných nieko kých mesiacov výraznú podporu. Na záver chceme zdôrazni na u dobrú vô u a ochotu o najú innej ie pomôc v procese zjednocovania slovenských pronárodných síl. Táto na a výzva je prvým krokom a dúfame, e sa stane aj tým správnym impulzom, ktorý prispeje k vytvoreniu atmosféry dôvery a dobrej vôle smerujúcej k vytú enej jednote a svornosti. So srde nými krajanskými pozdravmi, slovenskej veci oddaní
Július Bo ko Du an Klimo Aristid Zelenay 12.septembra 2010 Kontakt: Július Bo ko / Planegg Nemecko T: 0049 89 859 36 18 E:
[email protected] Du an Klimo / Reutlingen Nemecko T: 0049 7121 - 23 662 E:
[email protected] Skype: dklimo Aristid Zelenay / Winterthur vaj iarsko T: 0041 52 233 4968 E:
[email protected] Skype: tidoze ++++++++++++++++++++++++
++++++++++++++++++++++++ http://www.pluska.sk/slovensko/rozhovory/jan-kulich-radsej-zdochnem.html
JÁN KULICH: RAD EJ ZDOCHNEM! MARTINA KUBÁNIOVÁ 09. september 2010, Ján Kulich: Tvrdí, e rad ej zdochne, ako by sa mal stretáva s nevzdelancami, ktorí sa vyhlasujú za povolaných. Prvýkrát od pádu komunistického re imu zakúsil Ján Kulich opä chu slávy a obdivu. Výstavu na Bratislavskom hrade mu s po ehnaním bývalej vládnej strany Smer zorganizovala pri príle itosti jeho blí iacich sa osemdesiatin jeho rodina. Na vernisá pri li tomuto bývalému dvornému sochárovi komunistickej strany gratulova najmä akademickí rovesníci. Po prvotnej neochote venoval pár minút aj nám. Pre o nevystavujete iadneho Svätopluka, ke ste hovorili, e prvého ste urobili u v trinástich? Ten je stále zachovaný, s ním som il a rástol. Doma mám pä jeho modelov. Chcel som nejakého aj tu, ale dal som vo nú ruku mojim de om a toto je ich výber. Ve a sa tu toho nezmestilo. Chýbajú skice, túdie, nedá sa to v etko vystavi , nedá sa to ani v etko strávi a som rád, e u asi zdochnem, aby som u prestal robi (smiech). V príhovore odznelo, e vystavujete po 30 rokoch. Pre o? Mal som iba komorné výstavy. Takúto vä iu som mal ma naposledy pred 20 rokmi v Slovenskej národnej galérii. U bolo v etko pripravené, ale pri iel spolo enský zlom a bolo po výstave aj po Kulichovi. Teraz sa o vás opä asto hovorí, ale najmä v spojitosti so sochou Svätopluka, ktorá je len pár metrov od va ej výstavy. Vnímam to trápne, ale som rád, e na výstavu pri lo to ko krásnych udí. Ja sa toti s ka dým dielom budím aj zaspávam. A poviem vám, e jedna kresbi ka je niekedy viac ako drina, ktorá sa mi nedarí, lebo umenie je h adanie, to je názor. A dnes sa hádame o nejakej farbi ke i zna ke, o si vymý ajú nejakí blbci, ktorí sa vystavujú za povolaných udí a nevedia ani najzákladnej ie veci.
Na o nará ate? Nechcem hovori o sochárstve, ale o názoroch na kum t. Rad ej zdochnú , ako sa s týmito u mi stretáva , lebo sú to nevzdelanci. o chcú? Spolitizujú a na kum t zabudnú. o hovoríte na závery komisie, ktorá chce sochu premiestni ? To sa spýtajte toho najpovolanej ieho experta, bojovníka za Svätopluka (ukazuje na historika Matú a Ku eru, ktorý inicioval výzvu na podporu Svätopluka). Myslím v ak, e to vyhráme. Budete ochotný urobi na soche Svätopluka nejaké zmeny? Dohodnú sa na kompromise? Nie, nie som. Nie som kupec, som sochár, ktorý ke vo a o spraví, tak si za tým stojí. Ke to nechcú, nech si s tým robia, o chcú.
Matica: Svätoplukov tít nie je gardistický Matica slovenská spochybnila rozhodnutie o odstránení sochy Svätopluka z nádvoria Bratislavského hradu. Odborná komisia pri Slovenskom historickom ústave a Historickom odbore Matice slovenskej vydala stanovisko, v ktorom kritizuje zostavenie komisie pod vedením Maríny Zavackej. Vy íta jej predov etkým neobjektívnos . Preto sa Matica rozhodla zostavi vlastný tím udí. Devä odborníkov pod vedením profesora Júliusa Bartla sa zhodlo na tom, e socha sp a po iadavky kladené na umelecké dielo a jej umiestnenie nie je v rozpore s historickými zdrojmi. Odborníci navy e tvrdia, e znak pripomínajúci symbol Hlinkovej gardy, ktorý komisia odporu ila prerobi , nemá s gardistami ni spolo né. Na gardistickom symbole sa v etky tri ramená krí a dotýkajú okraja kruhu. Tento oficiálny symbol Hlinkovej gardy, ktorý sa nosil aj ako rukávová páska, ani náznakom nepripomína symbol zo títu jazdeckej sochy krá a Svätopluka, pí e sa v stanovisku. ++++++++++++++++++++++++
Teodor Kri ka
Svätopluk Aj ke si do m a kopne nedouk, aj ke si kopnú pluky nedoukov, slovenský krá sa volá Svätopluk, a býval krá om ozaj svätých plukov.
Pred nepriate om ruky nezopol, pia zeme nedal za bieleho ko a. Nepadol do zajatia - na Zobor iel skloni hlavu, do Bo ieho lona.
aká tam tisíc rokov na chrabré slovenské srdcia, kým sa nenarodia. Kým neprestanú k aka pod able, o bez súcitu rúbu do národa.
aká tam v svätej zemi nad Nitrou, kde tejto zemi ehná svätý Metod. Anjeli Bo í chodia chráni rov ve kého krá a v hroznom ase slepôt.
Kým asy si nás vodia na vôdzke ako pán psíka, aká, varí z mála prastarú nádej, e sa otrocké putá v nás zlomia, Boh nám vráti krá a.
Presta te sa bá ! Horkým medom z lúk otroctva nech nik deti neponúka. Len z chrabrosti sa znova Svätopluk narodí de om krá a Svätopluka. 11. 9. 2010 ++++++++++++++++++++++++
Protestny list proti odstraneniu soch krala Svatopluka z nadvoria Bratislavskeho hradu 12/9/10 Vazeny pan prezident Slovenskej Republiky. Vazeni poslanci Narodnej Rady Slovenskej Republiky. Ziadame vas ako Slovaci v zahranici, o ponechanie terajsej sochy krala Svatopluka tak ako je na nadvori Bratislavskeho hradu! Argumenty proti soche su neopravnene. Podla kriterii obsiahnutych v argumentoch by neobstala socha ani jedneho panovnika a uz vobec nie socha sv.Stefana, ci socha sv. Vaclava, nehovoriac o takej historickej oblude ako Atila- a tymto z vinimkou toho druheho sochy na Slovensku postavene boli, nie tak davno! Jednostrana komisia vytvorena sucastnou vladou na Slovensku- mimochodom z tych stran, ktorych poslanci dodnes nevedia nazvat Slovensko jeho menom a nazyvaju ho len "tato krajina"- pripomina komisie z obdobia stalinskych procesov! Znamych ako demon suhlasu! Bez moznosti zvazit a zobrat v uvahu aj argumenty inych nez "touto vladou" vybratej komisie pre "tuto krajinu"!! Kritika proti autorovi sochy je bezpredmetna, ved potom by museli byt kriticky zvazovane vsetky jeho diela, a nie len socha krala Svatopluka!!!! Peniaze minajuce sa na tuto kauzu by mohli byt pouzite ovela ucelnejsie na ovela dolezitejsie projekty pre potreby a zaujmy Slovenska, pravda u tych co Slovensko nazyvaju len tato krajina, je to asi bezpredmetne!!!! Za ucelom postavenia sochy na mieste kde stoji bola zozbierana celonarodna zbierka. Celonarodna zbierka, je cosi ako referendum - a to zavazuje!! Pravda asi nie tych ktori Slovensko nazyvaju, len a len - tato krajina!!!! Vlada, ktora nerespektuje taketo rozhodnutie ludu ktoremu vladne, si nezasluzi byt vladou!! A najma nie taka vlada, ktora nenazyva krajinu jej vlastnym menom, ale len pejorativne- tato krajina- taki by nemali sediet ani v parlamente, nie to vo vlade!!!! Kde inde na svete vlady inych statov nenazyvaju ich staty podla vlastneho mena, ale len pejorativne tato krajina? Takato vlada si nezasluzi byt vladou ani cele volebne obdobie, ale byt co najskor ludovym protestom odvolana!!!
So srdecnym krajanskym pozdravom.
Jaruj Kazok
Australia
Bol by som rad keby ste tiez vypracovali a poslali protestne listy- emaily voci tomuto aktu vandalizmu! ++++++++++++++++++++++++ SME AKO ONI(?) Jozef Hlu ek Bránime sochu Svätopluka pred vandalom, ktorý ju chce, zrejme ani sám nevie pre o, zlikvidova . Pravdepodobne tak robí iba preto, aby sa naba il moci, ktorú mu dáva jeho sú asné postavenie. Bránime sa zatia viac menej len re ami pri pive proti pokusom na ej vlády, vybavi si to s nami raz nav dy, pomocou (na invalidoch vyskú aného) tzv. kaníkoveho ( krtiaceho) opáska, ktorý pre nás pripravujú Miklo a spol. Bránime ná tát pred oraz o ividnej ím popieraním jeho národnej a kres anskej podstaty, pred jeho zánikom. Sme národ holubi í , nikdy sme na nikoho ani proti ni omu nezauto ili, nikdy sme si ni nevydobýjali, stále sa, alebo kohosi a i osi, iba bránime ale ako?! Sochu Svätopluka bránime raz katolíci, inokedy luteráni a e te inokedy slovenská mláde (ktorú do krvi zmláti slovenská polícia (pod velením lováka ) podobnos s udalos ami v ernovej je zatia skôr náhodná (?). Bráni ju aj Matica slovenská a azda aj ivena. Je pravdepodobné, e s obrannými iniciativami prídu e te al ie spolky a spolo enstvá. Bráni ju ka dý osobitne, len, preboha, nie spolu, akoby sme v etci naraz, ktovie pre o, nemohli by tí praví Slováci, tí praví obráncovia, tí ktorí v etci naraz boli prví , tí ktorí v etci v záujme veci si navzájom priznajú prvenstvo, i rovnakú silu svojich argumentov. Tí, ktorí si nebudú navzájom h ada blchy v ko uchu minulosti, ale uprú zrak cielene do budúcnosti. Chudák Svätopluk, bránime ho pred vandalom, ale jeho odkaz popierame. Tri prúty pre nás ani teraz ni neznamenajú. Na prí ine je u kohosi iba je itnos , u iného narcizmus, u vä iny, ia , pecificky na a, slovenská, zadubenos . Bránili sme aj i ky, i zamestnancov na výrobu komponentov do televízorov, v ich boji za udské pracovné podmienky a spravodlivú mzdu nie v etci, iba niektorí, aj tí len re ami pri pive . Vä ina na ej zlatej SaS mláde e v ak v ich boji videla osi nezodpovedného a ohavného, o mô e odradi zahrani ných investorov, aby u nás investovali, o mô e v kone nom dôsledku e te zvý i aj tak katastrofálnu nezamestnanos . Táto mláde - vä inou odkázaná na peniaze svojich, podobným osudom ako i ky skú aných rodi ov namiesto aby vedela precíti sociálnu situáciu postihnutých, sa správa rovnako ako vidridu ský podnikate . Ako je to mo né, e nám takáto mláde vyrástla? Predsa ju nemohol zmagori jeden demagóg, na to nemal silu (i keby mal lány marihuany). Zmagorila ich výchova v rodine a v kole. A tát teda, my v etci - ktorý nedbá na výchovu k mravnosti a namiesto pozitívnych vzorov jej denne v tla i televízii, rozhlase, ponúka nemorálnu, polovzdelanú lúzu alias smotanku . Namiesto citovej výchovy zasa banditizmus, vra dy a - sexuálnu výchovu. Nu , nenadávajme na mláde , je taká, akí sme my v etci. e proti tomu nemô eme ni urobi , e to v etko je biznis , nevyhnutná sú as ná ho ivota?! Nad biznisom sú predsa zákony a na ich dodr iavanie má dba polícia, prokuratúra, súdy. No, predov etkým, ka dý z nás a v etci spolo ne. Len e ako, ke spolo ne nevieme ochráni ani sochu Svätopluka?
Bránime aj ná tát, len e tie ka dý po svojom a najmä ka dý proti ka dému. Ni o je na e (a nie moje) sa nám nepá i, v etko chceme stále, len o sa naskytne príle itos , vylep ova ústavu, hymnu, ale aj schválené projekty, na ktoré sa vynálo ili milióny aj miliárdy eúr. Jedni chcú stava ako ochranu proti povodniam priehrady, iní hate, jedni chcú likvidova lýko ruta, iní ho chcú silou mocou chráni , jedni chcú stava dia nicu tade, iní zasa inou trasou, at . Ka dý máme svoje argumenty a argumenty tých druhých nás zásadne nezaujímajú a tak vyhráva nie pravda, nie najlep ie rie enie, ale ten kto je vä í krik ún, arogantnej í, vytrvalej í a bezzásadovej í. A na e spolo né peniaze tak idú navnivo - namiesto blahobytu rastie bieda, namiesto zamestnanosti, nezamestnanos , namiesto sebavedomia, beznádej. Ako sa dosta z tohto bludného kruhu, i dejinného prekliatia? To odklínanie by sme mali za a práve pri soche Svätopluka, v boji o jej záchranu. A mali by s nim za a slovenskí intelektuáli a vôbec inteligencia. Tým, e sa prestanú deli a vyde ova , e sa doká u aspo v tejto triviálnej káuze zjednoti . U preto, e ak neurobíme rázny koniec obrazoborectvu, okrem hanby svetových rozmerov, ktorú u za ívame, ka dý mô e prís , skôr alebo neskôr, na rad. Preto bokom konfesie, minulos taká alebo onaká (okrem kriminálnej), bokom zástupné problémy ( i Svätopluk bol alebo nebol na Bratislavskom hrade, i je umelecké stvárnenie a umiestnenie sochy dobré alebo zlé ( to je skuto ne iba vec názoru), i na sochu bola alebo nebola vypísaná sú a (túto vec mo no rie i úplne osobitne), i Svätopluk mal alebo nemal rád Slovákov (aj to odznelo), at ., sú to v etko hlúposti, ktoré nectia ich autorov (vä inou sko ili na lep urnalistom, ktorí ani nevedia í vlastne sú). Nesmie zavá i ani to, e predstavitelia SMER-u (ve mi ne astne) vyu ili Svätopluka vo svojej volebnej kampani. V etci spolo ne sa postavme proti vandalizmu, ktorý od pä desiatych rokov minulého storo ia nemá v Európe, tobô na Slovensku obdobu!!! Je to jedine ná príle itos opä po rokoch, tak ako pri Mati nom návrhu Zákona o slovenskom jazyku zjednoti národ, postavi sa na jeho elo a ukáza politikom (bez výnimky), e nie sme ako oni. Sú asných koalí nikov to azda primäje nielen necha sochu krá a starých Slovákov na pokoji ale aj prehodnoti svoj sorosovsko-kaníkovský program. Ak to nedoká eme, potom sme ako oni a krá Svätopluk nech je rad ej po druhý krát pochovaný. Aby nemusel pozera na na u ignoranciu a definitívny zánik. ++++++++++++++++++++++++ O o vlastne ide? Ing. Ján Klincok
V Hospodárskych novinách zo 7. septembra 2010 ma upútal clánok s názvom "Rana Svätoplukovi". Písalo sa v nom o rozhodnutí odstránit sochu krála Svätopluka z hradného nádvoria. Podla môjho presvedcenia Svätopluk ziadnu ranu nedostal - tú ranu si dalo Slovensko samo sebe - a to poriadne silno. Preco sa tak stalo? O co tu ide? V ziadnom prípade sa nejedná o Svätopluka ani o sochára, ktorý vytvoril jeho sochu, ani o dvojkríz ci Hlinkovu gardu.. Ide tu o malost cloveka, o ludskú hlúpost a politickú materskú skôlku, ktorá zasadla do poslaneckých lavíc slovenského parlamentu. Musíme si priznat - ci sa nám to páci alebo nie - ze máme u nás privela hlúpych ludí. Nechcem sa nikoho dotknút, nechcem nikoho urazit. Je to fakt, skutocnost, ktorú uzná kazdý, kto má odvahu pozriet sa na problém z nadhladu a dostatok sebavedomia priznat pravdu. Zial, toto konstatovanie neplatí len o osobách na vysokých postoch, ktorí o nás rozhodujú, ako aj o odborníkoch a umelcoch - ako sa sami hrdo nazývajú. Ak totiz obvinujeme umelcov ktorí
tvorili za socializmu zo servilnosti k vtedajsiemu rezimu alebo dokonca z jeho podpory, musíme sa spýtat, koho podporuje "komisia historikov" vymenovaná na posúdenie a vyriesenie kauzy "Svätopluk" a komu je servilná ona. A ci existuje nejaký rozdiel medzi umelcami a historikmi minulého rezimu a toho súcasného. Za sedemnást rokov sme sa ani o kúsok nepriblízili k tomu, aby sme sa cítili Slovákmi, aby sme si ctili a obhajovali nasu históriu, chválili sa osobnostami, ktorí ju tvorili - a ktorí sa zaslúzili o to, ze sme este stále Slovákmi. Donedávna to bolo obdobie prvej Slovenskej republiky, neskôr obdobie od roku 1918 a dnes sme uz v deviatom storocí. Miesto toho, aby sme sa poobzerali okolo seba a poucili sa ako zdôraznovat svoje historické poslanie a upevnovat postavenie v Európe, sypeme si neustále popol na hlavu a brýzgame na nasich dedov, ich dedov a pradedov - aj za veci, ktoré nespáchali, alebo im nemohli zabránit. Vsetky európske státy uz dávno zabudli na svoju nedávnu fasistickú minulost (nielen Nemecko a Taliansko, ale napr. aj Madarsko, Bulharsko, Rumunsko), na kolaboráciu s fasistickým Nemeckom (napr. esi a Francúzi), iba my Slováci sa tvárime akoby sme vyvolali 2. svetovú vojnu a budovali koncentracné tábory. A dnes zacíname podobne so Svätoplukom. Je zbytocné predkladat akékolvek argumenty takým, co ich nechcú pocúvat. Je zbytocné diskutovat s ludmi, ktorí diskutovat nechcú, alebo to majú zakázané. Je zbytocné presviedcat o pravde niekoho, kto ju nechce poznat alebo sa jej bojí Národ môze byt povazovaný za národ iba vtedy, ak má svoju históriu. My ju máme. Dostatocne dlhú, bohatú a máme byt na co hrdí. Ale správame sa tak, ako by sme národom neboli alebo nechceli ním byt. To sa netýka iba krála Svätopluka alebo prezidenta Tisu. Ani Hlinka, Stefánik, Mach ci Dubcek mnohým "nevonajú". A co nasi najblizsí susedia? Madari pred nedávnom pochovali fasistického vodcu Horthyho ako národného hrdinu a Cesi oslavujú tatícka Masaryka, ktorý zruinoval slovenský priemysel a vyhnal desattisíce Slovákov do cudziny za prácou. Kto mal moznost pocúvat a vidiet ceské televízne programy a diskusie o dávnej i nedávnej histórii urcite sa nestretol s nicím takým ako zazívame casto na Slovensku. Ako sa Slovensko "dopracovalo" k tomu co vidíme a pocujeme v súvislosti so sochou Svätopluka? Predovsetkým treba opät zdôraznit, ze sa nejedná o Svätopluka ani o miesto kde stojí. Rovnako by dopadol aj Janko Hrasko keby jeho sochu slávnostne odhalil bývalý premiér (bez ohladu na jeho meno). Máme totiz politikov, ktorí síce majú moc ale nemajú nic co k nej patrí. Musíme vsak súcasne priznat, ze máme volicov, ktorí sa nie a nie poucit. Takýchto prípadov "Svätopluk" sme od roku 1993 zazili mnoho a este ich mnoho zazijeme. S tým sa musíme zmierit. Mnoho Slovákov totiz este nedorástlo ani na vlastný stát, ani na to aby o nom mohli zodpovedne rozhodovat. Ako teda dalej? Ostáva iba jediná cesta: Zdruzit vsetky institúcie, zdruzenia, spolky, strany, osobnosti, ktoré to myslia so Slovenskom dobre a poctivo. Vytvorit mohutný slovenský front, ktorý získa váznost a bude mat silu nieco presadit. Prestat sa hrat na vlastnom piesocku a tvárit sa ako prezident galaxie. Pripravit program a spôsob ako vrátit Slovákom národnú hrdost. Este stále táto moznost existuje. ++++++++++++++++++++++++ Slovenskí intelektuáli U nás v d y boli p ríle itosti, p ri ktorých sa rad i stretávali intelektu áli. N ep ochybne tak bolo u v asoch, ktoré akosi v na ich hlavách nezap ad ajú d o na ich d ejín. Ted a e te v asoch pred Kristom, ke p o náro ných obchodných cestách, ktoré trvali roky, prichádzali k na im predkom a k horám plným pokladov na konci s kovovým tra (Tatra, Fatra, Matra, ale aj Nitra) Indovia (Dravidi). Popíjali medovinu a nem l ali rovnako, ako to bolo v asoch Sam ových a Pribinových. Med ovinu p oznajú d ejiny es sitíc rokov! Aj v asoch Turzovcov, p ijú cich tokajské, aj v asoch ich následníkov po dcérach. Napríklad
tren ianskych Ile háziovcov, z ktorých Miku lá (1653 1723), u p an a uhorský kancelár, pre ú rad níkov tren ianskeho p anstva vyd al p o slovensky p ísané in tru kcie a ktorý poveril Jána Baltazára Magina, správcu fary v Dubnici, aby vyp racoval obranu tren ianskych Slovákov. O stretávaní sa slovenských intelektuálov v neskor ích asoch vôbec nep ochybu jem e, ba isto viem e, e tú rovci si p o návrate z Devína radi posedeli v kr m i ke p ri vínku . A debatovali p od obne, ako d nes na i intelektu áli nap ríklad v klu be sp isovate ov. Alebo v bratislavskej Slovenskej re tau rácii p o as osláv ju bilea jed ného z nich. Ktovie, i vo v etkom boli a sú slovenskí intelektu áli v etkých ias rovnakí. No v jed nom asi u r ite: v sp orovitosti . Lebo sme takí. U v 6. storo í starý Prokop ios nap ísal, e Sloveni a Anti sa ked ysi nazývali Sp orm i a cisár Mauríkios, ktorý vládol v rokoch 587 602 p ísal o na ich p rap red koch, e navzájom sa nenávidia..., medzi nim i vlád ne rozli nos m ienok..., ka d ý m á za lu bom nie o iné a nikto nechce u stú p i d ru hém u ... V asoch ve kom oravských d op u stili na i p red kovia, aby m ed zi nim i ú sp e ne intrigoval Viching... V tú rových asoch rebelovali tefanovi ovci, neskôr iní a iní. A dnes, ke m ám e svoj tát, ale ten akoby sa otriasal v základoch, ako je to dnes? Akoby nám ani ne lo o sp olo nú vec, akoby nám v etkým osi zaslep ovalo zrak. Mam ona? Vlastný p rosp ech? Pre o sm e totálne kritickí ku v etkém u okolo, len nie k sebe? Preto, e sme toho dokázali málo a asp o v etko bijú ca kritika nás vy ahu je nad hlad inu , dokazuje iným , e sm e tu ? Pre o sm e nesm ierne kritickí vo i v etkém u , o navrhu je ná su sed , kam arát, p riate ? Pre o ak napríklad chce jeden z nás ozd ravi na u p osvätnú u stanovize tak, e starý obsah chce od ie d o nového atu , hne za u je, e je to ú p lne naop ak? N aozaj p otrebu jem e nový obsah v starých atách ? To naozaj chcem e d o starých iat od ieva na ich m lad ých? N evid ím e, e tým o nich prídeme definitívne? A p otom ... Pre o lip nem e na fu nkciách? Pre o v nich zotrvávam e roky, ba d esa ro ia? Pre o si m yslím e, e sm e nenahrad ite ní? Pre o ned oká em e reálne zhod noti svoje iny? Pre o ned oká em e p rizna chybu , ak sa stala? Pre o u taju jem e inform ácie, o ktorých by mali ved ie v etci, ktorých sa d otýkajú ? Pre o to v etko? Preto, e sm e Slováci? e sm e slovenská inteligencia? Ve ne sa sporiaca a nespolupracujúca? N aozaj nevid ím e, e na i nep rajníci akajú len na to? Aby nám d okázali, e neviem e hosp od ári . A e sm e nenapravite ní extrém isti. A ke sa za ne d ym i , spoznáme, e nám horí strecha nad hlavou ? Marián Tká 10. septembra 2010
++++++++++++++++++++++++ http://plus7dni.pluska.sk/plus7dni/nasa-fikcia/2009/09/figel-vsetkychrozosmial.html
FIGE V ETKÝCH ROZOSMIAL
Nový predseda kres anských demokrat ov vyvrát il f ámy, e j e rovnako nudný ako j eho predchodca Hru ovský
Zdá sa, e kres anských demokrat ov aká nová, lep ia budúcnos . Doslova okom, ale príj emným, bolo u prvé verej né vyst úpenie ich nového predsedu Jána Fige a. Mu , kt orého doposia v et ci ozna ovali za oby aj ného suchára a prirovnávali ho pre st arosvet ský výzor, konzervatívny oblek a monot ónny hlas k zaklína ovi hadov, v et kým ukázal, e sa t ie vie riadne odviaza z re aze a na rozdiel od svoj ho predchodcu Pavla Hru ovského doká e by aj mimoriadne zábavný a vt ipný. U pri príchode na pódium vyvolal búrlivú vlnu smiechu, ke sa ako e pot kol a popri t om na sediacich v prvom rade prevrhol vedro s vodou. Na pobavenie prít omných povedal nieko ko vydarených vt ipov o farároch a mní kach, zopár t ak t ro ku dvoj zmyselných nará ok na bociana Kristiána a potlesk si vyslú il, aj ke mu z gombíkovej dierky st riekala voda rovno do t váre Pavla Hru ovského. No nesporne naj vä iu salvu smiechu vyvolal j eho skvelý bonmot o t om, e ke KDH vyhrá budúcoro né vo by, presadí legalizáciu sobá ov homosexuálov. Na záver ka dý z prítomných dost al zadarmo spiat o nú let enku do Vat ikánu od spolo nost i SkyEurope. Prít omní boli mimoriadne spokoj ní, aj ke viacerí márne o akávali, e Fige bude napríklad ve a bielize alebo sú a i s Hru ovským v kráj aní chleba. MILAN LUKÁ
++++++++++++++++++++++++ http://komentare.sme.sk/c/5540346/hideghety-je-len-spickou-ladovca.html
Hideghéty je len pi kou adovca Strana Most-Híd sa rozhodla takpovediac notársky overi a potvrdi v etky podozrenia a obvinenia, e je stranou kontroverzných podnikate ov a vznikla najmä na základe ich ekonomických záujmov ( asto prepojených na ekonomické záujmy rovnako kontroverzných udí v pozadí Smeru). a ko inak nazva taký pre ap, akým bol návrh postavi opä na elo Slovenského pozemkového fondu Franti ka Hideghétyho. Nehovoriac o vytrvalom obhajovaní tejto nominácie Bélom Bugárom. o je ve mi neobvyklá anga ovanos u loveka s vynikajúcou schopnos ou di tancova sa v záujme svojho imid u od ohoko vek, s ím predtým hoci aj sám pri iel. Stopnutie Hideghétyho vymenovania koali nými partnermi na ele s premiérkou je prejavom pudu sebazáchovy koalície, ktorý Mostu za ína chýba . Hideghéty je v krátkom ase u druhý podobný personálny karambol Mosta po Bugárom taktie obhajovanom návrhu dosadi na elo ministerstva ivotného prostredia Ru inského z Transpetrolu. Ak pri takých skúsených politikoch neveríme na náhlu stratu súdnosti a pudu sebazáchovy, zostáva u len jedna mo nos . Záväzky lídra Mosta sú vo i Hideghétymu, loveku, ktorý bol aj niekde pri po iatkoch jeho kariéry podnikate a, a príli silné. A to isté platí aj o záväzkoch ministra po nohospodárstva Simona a celej strany vo i juhoslovenským podnikate ským skupinám, ktorých je Hideghéty len pi kou adovca. Tak e Bugárovi a Simonovi nezostalo ni iné, ne to aspo skúsi , bez oh adu na mo né riziko. O korupcii a klientelizme v ma arskej komunite sa toho v slovenskom prostredí vie ve mi málo. Pri om sú tam asi silnej ie, ne na Slovensku v eobecne. Samozrejme nie preto, lebo by k nim mali Ma ari vä ie sklony. Systém jednej strany ovládajúcej celú komunitu, absencia nezávislých médií a nezávislej ob ianskej sféry sú pre korupciu a klientelizmus jednoducho ideálne. To sa paradoxne podstatne nezmenilo ani po vzniku Mosta. SMK a Most síce na seba vy ahujú rôzne veci, o korupcii v ak ml ia, i o nej hovoria len v náznakoch. Politici oboch strán vedia, e v tom idú spolu, a ak by za ali na protivníkov nie o vy ahova , tí by im to mohli odpláca rovnakou mincou. Ak by sa pretrhla hrádza ml ania, voda by zmietla v etkých.
++++++++++++++++++++++++ Züri ská universita ETH. túdium v Zürichu.
http://www.stv.sk/online/archiv/hlava-xxi ++++++++++++++++++++++++ Pravda o 11. septembri http://www.youtube.com/watch?v=4GC7puj4VsI
++++++++++++++++++++++++ Vnútorné prí iny krízy (Príspevok do Stálej konferencie Panslovanskej únie) 7. september 2010 www.pansu.sk Biznis a trhový mechanizmus (TM) sa obsahmi vylu ujú. Biznis stru ne a výsti ne charakterizuje veta v na ej legislatíve o podnikaní: Podnikate podniká, aby dosiahol zisk , i e sebectvo, robi pre seba. TM naopak sa riadi heslom výroba pre spotrebu nadväzuje na pestros základných udských záujmov jednotlivcov, lebo ka dý chceme robi o nás baví a spotrebováva pod a chute a zá uby a preto vznikla de ba práce a výmena výrobkov trh. Tým sa tvoria základy dobroprajných hmotných a duchovných vz ahov medzi u mi, základ rozvoja spolo nosti. Z h adiska hospodárnosti sa tak etria prírodné zdroje aj udská práca o je efektívnos a v pe a nom vyjadrení zisk. Zisk síce vy íslujú podnikatelia, ale vyu íva , investova sa má do rozvoja hospodárstva a spolo nosti a nie vyu íva na osobné potreby podnikate a. Tak to za ias vyu ívania TM fungovalo, samozrejme s chybami z omylov a zo zlomyse nosti. A kapitalizmus priniesol biznis, liberalizmus, relativizmus, iróniu a iné zamaskované zlá, ktoré narú ajú v etky zákonitosti. Uvedieme dva príklady zahmlievania. Médiá priniesli ako správu, e finan níci investujú do kúpy zlata, v Nemecku kúpili 44 ton, v Indií 41,5 ton a v íne 37 ton zlata. A to je ekonomický blud, nie pravda. Investovanie je aktivita, ktorá roz iruje a skvalit uje výrobno-reproduk ný proces. Kúpou zlata sa mo nosti, prostriedky na investovanie zmen ujú alebo odkladajú. Skuto ný investovaním by sa kúpa stala len v prípade vyu itia zlata na výrobok. (V na om prípade kupovanie zlata je prejavom sebectva a strachu podnika ). Druhý príklad je jasnej í : Istý autor za al písa o kríze vetou: Korene finan nej krízy zasial prezident Nixon v auguste 1971, ke zru il zlaté krytia dolára. Ve to sú nepravdy! Korene sa nesejú ale presádzajú a e te vä ia nesprávnos je dáva do súvisu korene s krízou, lebo korene rastlín za ínajú premenu anorganických látok na organické, ím plnia dôle itú u achtilú funkciu v prírode, kým finan ná kríza je zlo a ka dé zlo vzniká a zvä uje sa ka dým mylným a e te viac zlomyse ným poru ovaním zákonitostí. Ve ka dý vieme, e hmotné statky hodnoty sa tvoria len vo výrobe a v hmotných slu bách a ako sme u uviedli, ohodnocujú sa pod a ponuky a dopytu na trhu. Na strane spotreby sa hodnotí objem a truktúra potreby a ve kos chcenia príslu ného výrobku ; na strane výrobcu jeho schopnosti a námahy pri navrhovaní, projektovaní a reálnom vyrobení výrobku. Sú to v etko výrobno výmenné- obchodné a spotrebné vz ahy udí ako výrobcov a ako spotrebite ov. Peniaze slú ia len na vyjadrenie hodnoty v pe a ných jednotkách, procesu hodnotenia sa nezú ast ujú. Suroviny a výrobné zariadenia vstupujú do hodnoty výrobku alebo slu by, peniaze nie. Ke podnikatelia si za ali prisvojova zisk a reklamou nahradzova trh, zmenili tým základné vz ahy vo výrobno reproduk ných procesoch. Ob ania ako spotrebitelia pasívne kupujú tovary pod a mohutnosti a formálnej vtipnosti reklamy. Tým zanikla spotreba ako subjekt základného vz ahu TM výroba pre spotrebu . Pracovníci ve kých obchodov nie sú obchodníci, nepoznajú vlastnosti tovarov a kupujúci jednotlivci nemô u by partnermi
obchodného domu. Z pe azí na reklamu sa mali vytvori in titúcie a nástroje, ktoré by zachytávali a spracovali nové poznatky vedy, techniky a organizovania z h adiska spotreby , pripravovali zdravú spotrebu a ivotný týl a potom boli trhovými partnermi pri tvorení sortimentu výrobkov a slu ieb a v tvorení cien. Bez subjektu spotreby nemô e by trh, bez trhu sa nemô u tvori ekonomické ceny s kriteriálnou funkciou a bez ekonomických cien nemô eme zisti a vy ísli ekonomickú efektívnos potrebnú na tvorenie pomerov proporcií v reproduk ných procesoch. Tieto vz ahy a procesy sú zákonité a sú obsahom TM a do ich fungovania sa nesmie zasahova , aby sa nenaru ila efektívnos a nadväzne tvorba proporcií. Reklama to urobila. Vzniká otázka, ako sa tvoria teraz ceny?, tak e sa od erpáva to ko pe azí od obyvate ov, ko ko uznajú za vhodné mocní finan níci. Málokto si napríklad uvedomuje, e vysoké príjmy v oblasti finan níctva dvíhajú ceny a tie berú peniaze aj od ob anov nefinan níkov a idú do pokladníc finan níkov a do tátnej pokladnice. Teda finan níci rozhodujú ako budú bohatí a ostatní ob ania chudobní. Nie TM je prí inou rastu bohatstva a chudoby ale jeho ignorovanie spôsobené liberalizmom, relativizmom a ironizovaním pravdy a dobra, teda nemorálnos . Ne akané vyhlásenie krízy bolo zo strachu, e alej to nemô e pokra ova a situácia sa nedá rie i . Globalizácia cestou moci pe azí je nereálna, rozde uje nielen morálne ale aj (formálne) ekonomicky. Vznikol blok dlhov, aleko najsilnej ia krajina USA a blok verite ov, krajiny Ázie, ktoré atlantický biznis-hospodárenia neprevzali a ich hospodársky rast pokra uje a preto vznikajú nové menové teritóriá. Problém vyrovnávania poh adávok je v tom, e vplyvom pekulatívnych obchodov sa mení, spochyb uje reálnos hmotný obsah poh adávok. Preto je hrozba vojny. Pomôc mô u vedci a odborníci o nemajú ni s biznisom. Oni mô u nezainteresovane posúdi a aktualizova konkrétne poh adávky a pod a ich návrhov by poh adávky mali partneri vyrovnáva . Bol by to krô ik k obnoveniu vyu ívania TM. V záujme posilnenia presved enia o nutnosti obnovenia TM pripome me si zdanlivo podrobnosti z jeho obsahu. Sú ekonómi aj teoretici , ktorí tvrdia, e podnikatelia a ich pracovníci sú protivníci s opa nými záujmami, o je lo , ktorý vyvoláva triedny boj. Podnikate chce aby jeho podnik fungoval a rástol. To chcú aj pracovníci, inak stratia prácu a odborné skúsenosti. Protichodnos záujmov kto z koho mô e by len v rozde ovaní výnosov z podnikania, ale to je vec morálky, nie zákonitosti ekonomických vz ahov a väzieb vo výrobno-reproduk ných innostiach. TM hovorí jednozna ne, zisk treba investova a odme ova spravodlivo pod a zásluh a tie sa dajú vypozorova a kvantifikova z priebehu tvorenia hmotných statkov, od nápadov, projektov a po reálne tvorenie. A po me e te hlb ie, k základnej otázke podnikania, ako sa podie a vlastnenie výrobných statkov a ako pracovníci na tvorení hodnoty výrobkov? Otázku mô eme leni na jednoduch ie: Mô e podnikate úspe ne podnika , vysta i bez odbornosti pracovníkov pri tvorení a udr iavaní pracovných postupov, noriem výrobkov, informa ných tokov a pod.? Komu patrí podnikate ská múdros ? Je mzda optimálne prepojenie podnikate a a pracovníkov? Ka dá firma má svoje odpovede. Ba a pova oval pracovníkov za spolupodnikate ov a v obuvníctve dobyl svet. A príjmy v jeho firme boli najvy ie v hospodárstve SR. Tomá Ba a , v 1932 roku povedal: To, omu sme zvyknutý hovori hospodárska kríza, je iné meno pre mravnú biedu. Mravná bieda je prí ina, hospodársky úpadok následok. V na ej zemi je mnoho udí, ktorí sa domnievajú, e hospodársky úpadok je mo no sanova peniazmi. Hrozím sa dôsledku tohto omylu. V postavení, v ktorom sa nachádzame nepotrebujeme iadne geniálne obraty ako kombinácie. Potrebujeme mravné stanoviská k u om a k práci a k verejnému poriadku. Nepodporova bankrotárov, nerobi dlhy, nevyhadzova hodnoty za ni , nevydiera pracujúcich .
Záver je jednozna ný, ozdravi morálku. Najvä ím prejavom zla vo svete je dnes rast ierneho obchodu (drogy, zbrane aj lieky, udské orgány, m tvoly a udia na prácu a sex). Rastie preto, lebo rastie dopyt a to je prejav v eobecného morálneho úpadku. Treba doda , e do tohto obchodu sa zapája stále viac a viac udí na rôznych (v etkých) pozíciách spolo ností a organizátori navonok vystupujú udomilne. Je as vyu i nad asové mo nosti , skúma o majú svetové nábo enstvá spolo né a na tom základe ich spája v smere obnovenia morálky ( ve ké nábo enstvá sú morálne preto pre ívajú). To má by program nie nezávislých spolo enstiev ale vlád a financovaný z prvotného rozdelenia výnosov výrobno-reproduk ného procesu, teda ako náklad na morálku. Ing. udovít Urminský ++++++++++++++++++++++++ Tyzden.cz
Kauza Kop iva Mohou nahrávky noviná
slou it u soudu jako d kaz?
Autor: Josef Hympl Skon í úplatká ská aféra bývalého nám stka ministerstva obrany Jaroslava Kop ivy u soudu? Policie se rozplétáním úplatká ské aféry na ministerstvu obrany, kterou odhalili noviná i Mladé fronty Dnes, intenzivn zabývá. ádné obvin ní v ak doposud nepadlo. Renomovaný pra ský právník Tomá Sokol v bec pochybuje, e celý p ípad p ed soudem skon í. "Zdaleka si nejsem jistý, zda se v bec jedná o trestný in. To, e se n kdo s n kým baví o tom, e by rád n koho zkorumpoval a jak by to ud lal, jsou samoz ejm e i na vyhození(z práce). Bez diskuze. Jestli je to ale ji trestný in, to si nejsem jist," tvrdí Sokol, který nemá se samotným p ípadem nic spole ného. Podle n j bude v sou asném vy et ování p ípadu st ejní, zda jeho akté i pro uskute n ní svých plán n co dal ího ud lali. "Nap íklad jestli skute n n koho kontaktovali na Slovensku, aby jim s jejich zamý leným inem pomohl," dodal advokát. Kdo po izoval nahrávky? P es ur itou skepsi se p ípad nám stka Kop ivy a lobbisty Josefa Jindry, kte í zástupci finské zbroja ské firmy Patria popisovali zp sob, jak obejít výb rové ízení, a dohadovali se dokonce o procentech do vlastních kapes, m e skon it u soudu. Bude ov em zále et na tom, zda soud p ipustí odposlechy rozhovor jako d kaz. Jde toti o pom rn slo itou a nep ehlednou problematiku. V p ípad policejních odposlech je st ejní soudní povolení. Pom rn voln j í je pou ití nahrávací techniky soukromými osobami. Pokud jsou v ak nahrávány privátní rozhovory, bývá praxe tuzemských soud rozli ná. V n kterých p ípadech takový d kaz p ipustily, v jiných ov em nikoli. Bude zále et i na tom, jak p esn bylo v e zaznamenáno. Doposud nebylo ani z ejmé, zda je po ídili p ímo redakto i MF Dnes, najatá firma nebo t eba zástupce zbroja , se kterým Kop iva s Jindrou hovo ili. "Ten zp sob, jak byly nahrávky po ízeny, je na e výrobní tajemství. To je informace, kterou nechceme zve ejnit. Jediné, co mohu íct, je, e se to nahrávalo na í technikou," ekl éf domácího zpravodajství MF Dnes Ji í Kubík. Já bych s tím nem l problém, íká soudce Místop edseda M stského soudu v Praze pro trestní ízení Lubo Vlasák má v obecné rovin na pou ití podobných nahrávek p ed soudem jednozna ný názor. "Já bych s tím osobn nem l problém, to je m j
osobní názor," tvrdí. Jako d kaz podle n j m e být p ed soudem pou ito v podstat cokoli, co není získáno v rozporu s trestním ádem. "V obecné rovin trestní ád upravuje odposlechy, které po izují orgány inné v trestním ízení. Tam musí být rozhodnutí soudu, musí být ádn od vodn no a musí být stanovena doba. Pokud ale takovou nahrávku po ídí soukromá osoba nap íklad s od vodn ním, e se obávala n jakých korup ních tlak , jako d kaz je to samoz ejm mo né pou ít. Stejné je to s noviná i," ekl on-line deníku TÝDEN.CZ Vlasák. Podle n j je to situace podobná té, která je u eských soud pom rn b ná. "Klasický p ípad. N kdo krade v obchodním dom . Obchodník policii p edlo í videozáznam. Nikdo neje í, e nebyl dán souhlas soudu, aby byl snímán. Toté nap íklad záznam z bezpe nostní kamery m stské policie," doplnil soudce. ++++++++++++++++++++++++ Domaci.iHNed.cz, 8.9.2010
Rychetský Klausovi: Soud m o moc nejde. Spole nost je bezradná éf KS M Filip souhlasí s prezidentem a chce omezit pravomoci Ústavního soudu. Soudy nemohou podle p edsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského ovlivnit to, o jaké agend budou rozhodovat. Ta je podle n ho daná vývojem ve spole nosti. Reagoval tak na úterní kritiku prezidenta Václava Klause, který uvedl, e si soudy pro sebe uzurpují v t í díl moci, ne jim p íslu í, a Ústavnímu soudu vy etl, e bezprecedentn zasáhl, kdy zru il lo ské chystané p ed asné volby. ÚS odmítl zp sob, kterým sn movna k p ed asným volbám cht la dosp t. Zákon o zkrácení volebního období podle Rychetského m l jednorázový ú inek, p sobil zp tn a nespl oval základní znaky ústavního zákona. Pravomoc p ezkoumat podobné zákony si ústavní soudci ponechali i do budoucna. Klaus v úterý ve sn movn prohlásil, e dolní komora by se m la zabývat zm nou postavení Ústavního soudu tak, aby se nemohl chovat jako nekontrolovatelná t etí parlamentní komora. "Pro demokracii je ni ivé, budeli pokra ovat trend, který v posledních letech pozorujeme u nás i v celé Evrop , e si r zná soudní t lesa pro sebe uzurpují v t í díl moci, ne jim p íslu í," ekl. "Pan prezident mluvil o soudcokracii. K tomu bych cht l podotknout, e soudy nikdy netou ily po tom, aby na n byla navalena tak ostrá agenda, jak tomu je v reálu," ekl na jednání ústavn právního výboru Rychetský. Podle n ho nastal pr lom po druhé sv tové válce. Bezradnost spole nosti "P ed válkou v t inu t ch spor , které soudy e í, e il pan starosta, policie nebo pan fará , ale to nesouvisí s touhou soudu strhnout na sebe n jakou moc. To je prost bezradností spole nosti po zku enostech s holokausty, po druhé sv tové válce, kdy se vytratil v emi akceptovaný nepsaný zvyk, který bylo t eba n ím
nahradit," dodal Rychetský. ást poslanc hned v úterý postoj Klause k Ústavnímu soudu odmítla, mezi nimi nap íklad ú adující éf sociální demokracie Bohuslav Sobotka i p edseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ministr spravedlnosti Ji í Pospí il (ODS) prohlásil, e vláda zatím ádnou novelu, která by postavení Ústavního soudu m nila, nechystá. Naopak pro omezení soudu se vyjád il p edseda KS M Vojt ch Filip. P íslu nou novelu zákona prý p ipraví. ++++++++++++++++++++++++
Zeman: Paroubek vzal vliv
SSD 10 procent. Já p ecenil sv j
9.9.2010 9:40 - Milo Zeman se p iznal, e p ecenil vliv, který mu z stal z vysoké politiky a v il proto, e se jeho Strana práv ob an dostane do sn movny. I kdy ale nakonec jeho strana ve volbách neusp la, cítí jisté zadostiu in ní - je toti p esv d en o tom, e zemanovci pomohli k odchodu Paroubka. Expremiér Milo Zeman v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes íká, e podcenil TOP 09 a zejména V ci ve ejné, které se do sn movny dostaly, kde to Strana práv ob an - Zemanovci nikoliv. Jako vysv tlení namítá, e strana nem la dobudovanou organiza ní strukturu. Já a mí p átelé jsme pon kud p ecenili m j vliv a m j význam ve spole nosti. Hrál jsem roli jakéhosi títu, ale ten tít je u do zna né míry zchátralý a opot ebovaný. Je to výzva k tomu, aby vyrostly nové osobnosti," p iznal. Chceme p ímou volbu starost V komunálních volbách mohou na i zastupitelé slíbit p ímou volbu starost . Zavá ou se toti , e budou hlasovat pro takového starostu, který ve volbách dostane nejvíce preferen ních hlas . Zadruhé budeme prosazovat místní referendum o investi ních prioritách obce, tedy umo níme ob an m, aby o investicích rozhodovali v ichni," uvedl Zeman dále v rozhovoru. Op tovn se vyjád il i k p átelství k Miroslavu loufovi, jemu je prý vy ítáno, e je takzvaný komunistický aparát ík. Stejnou výtku by v ak lo podle Zemana adresovat i Mariánu alfovi. louf nikdy nebyl z ni eho obvin n, nato aby byl ob alován nebo odsouzen," hájil svého p ítele. Jde na ob d s ruským velvyslancem P esto e se expremiér v nejvy í politice nepohybuje ji dlouho, i tak prý za ním jezdí na chalupu známí lidé, nap íklad nedávno u n j byl na náv t v izraelský velvyslanec. Mám na p í tí pond lí pozvání ruského velvyslance k ob du na rozlou enou. ídím se zásadou, e p átelské vztahy s Ruskem, Izraelem a dal ími zem mi - zejména t mi, kde máme ekonomické zájmy - jsou nezbytnou sou ástí politiky. Lituji lidi, kte í z ideologických d vod nabourávají na e ekonomické vazby," konstatoval k tomu. Mým cílem nebylo zni it Paroubka, ale SSD jsme pomohli Zeman se také krátce vyjád il k sociální demokracii, které podle jeho soudu objektivn pomohli Zemanovci tím, e p isp li k odchodu Ji ího Paroubka. "Mým cílem to ale nebylo," poznamenal k tomu.
Myslím, e Paroubek p ipravil SSD o deset procent, které by strana jinak získala," doplnil expremiér s dov tkem, e se ale do sociální demokracie vrátit nechce a do konce ivota z stane v rný Stran práv ob an , kterou sám zalo il. Ne as? Ten je m e být dobrým premiérem K premiéru Petru Ne asovi pak zmínil, e má p edpoklady k tomu, stát se dobrým p edsedou vlády. "Má politickou zku enost a jako ministr práce a sociálních v cí si podle mne nevedl nejh ." Naopak kroky vlády nevidí jako p íli astné. "Vládní tábor chce jenom krtat. To je nedostatate né, pokud sou asn nezvý íte dan a nezískáte tak dal í p íjmy," dodal s tím, e nás m e proto potkat osud ecka. ParlamentnímList m.cz pak Zeman koncem srpna k politice ekl, e podle jeho soudu tato zem by m la sm ovat ke skandinávskému systému. "Ov em voli i si vybrali jiné strany, které tento systém rozhodn nep edstavují," zmínil. Nepokládá prý ani za korektní se vyjad ovat k nyn j ím pom r m v SSD, která dostala nálepku jako rozhádaná strana: "Vzhledem k tomu, e jsem stranu p ed t emi roky, jak jist víte, opustil, nepokládám za korektní se k tomu vyjad ovat." ++++++++++++++++++++++++ Domaci.iHNed.cz, 7.9.2010
Návrat bílých koní: Dluhy p evést na cizince a d m na man elku Z "chovu" bílých koní se stal kvetoucí kriminální byznys. Martin Hrube stojí na zápra í svého novotou zá ícího domu a ani v nejmen ím se nezdá, e by strádal. Nemám zájem cokoliv vysv tlovat," odbývá reportéra HN a sp n mizí v útrobách domu vystav ného v nové tvrti na okraji Loun. Pro by také m l? P edlu enou firmu p evedl na dva Ukrajince, ve kerého majetku se zbavil a vilku, kterou jako jediný v ulici u dostav l, vlastní nyní jeho man elka. Hrube v p íb h je názorným p íkladem toho, jak je v esku snadné zbavit se svých dluh a stát se finan n neposti itelným. Sta í vsadit na správné kon . Na bílé kon . Prohlubujícím se problémem je nedohledatelnost dlu ník ," pí e se v nejnov j í analýze da ové správy za rok 2009, kterou mají HN k dispozici. Jde hlavn o osoby, které jsou p ihlá eny k pobytu na takzvané ohla ovací administrativní adrese, tedy na m stském ú adu. Firmy jsou pak bez skute ného sídla, mnohdy s nekontaktním statutárním orgánem - cizincem." Renesance bílých koní, o nich se nejvíce mluvilo v devadesátých letech, kdy kryli ob í podvody s lehkými topnými oleji, dnes srá í na kolena jak státní finance, tak soukromé firmy a ivnostníky. Pro názornost: loni ozna ili berní ú edníci za naprosto nedobytné da ové nedoplatky v hodnot 49,6 miliardy korun, co je p esn polovina v ech nedoplatk na daních. Podle Asociace na ochranu v itel se z chovu" bílých koní stal kvetoucí kriminální byznys. Podnikatelé, kte í se
p ipravují na p evod svých rozkradených firem, nemusí bílé kon hledat pod mosty mezi bezdomovci. Prost se obrátí na firmy, které iroce propagují výkup zadlu ených firem v tisku i na internetu," uvádí zástupci asociace.
Ukrajinská klika Milionové dluhy, které po sob zanechala Hrube ova firma G.M.L., pozd ji p ejmenovaná na G.M.L. East, u rovn pomalu mí í do kategorie Nevymahatelné. Toti : kdy si loni spole nosti, které mu dodávaly elektromateriál, za aly st ovat, e neplatí, p evedl podíl na jistého t iadvacetiletého Ilyu Zenkoviche. Zmizela kancelá G.M.L. a Zenkovich nebyl na své pra ské adrese k zasti ení. Krátce nato podle notá ského zápisu navíc získal plnou moc jeho krajan, estadvacetiletý Mykola Lypukhu. Úkony trestního ízení pro podez ení z podvodu jsme zahájili loni v prosinci," íká mluv í st edo eských kriminalist So a Budská. Dosud nebyl nikdo obvin n, proto e jsme dohledali dal í po kozené." popisuje policejní mluv í. Jen e: ím dál postupuje vy et ování, tím je z eteln j í, e se v itelé svých pen z nedomohou. A to navzdory tomu, e hlavní viník nouzí netrpí. Jak ukazují výpisy z katastru nemovitostí, kdy se kolem Hrube e za ala stahovat policejní smy ka, za al se najednou jeho majetek rozplývat. Ve stejné dob , kdy p evedl firmu na bílé kon , prodal byt v Lounech a majitelkou ve kerých pozemk se stala jeho man elka. Hrube na ni p epsal i d m, z jeho zápra í vyhání noviná e. Stav l ho p itom je t v dob , kdy svou firmu hnal k bankrotu. "Makalo se tady ve dne v noci," vzpomínají sousedé, jejich okolní domy je t p ipomínají staveni t . "Finan ní et ení jsme provedli, ale nebyl zji t n ádný majetek," popisuje policejní mluv í Budská. "Podali jsme návrh na zaji t ní majetku, který je napsaný na man elku. Jen e státní zastupitelství návrh neakceptovalo," dodává. D vod? "Nepamatuji si p esn ten p ípad, ale zjevn nebyly spln ny zákonné podmínky pro zaji t ní," reaguje v krátkosti alobkyn Kv toslava Eimanová, která odmítla d m zabavit. I v tomto bod je Hrube v p íb h modelový: eská justice zpravidla nechá dlu ník m as, aby majetek ukryli. "K postihu majetku pachatel prakticky nedochází, obvykle pro jejich nesolventnost. V ad p ípad pachatelé sta í v as uklidit nelegáln nabytý majetek p evodem na sp ízn né osoby," pí e se ve zpráv Nejvy ího státního zastupitelství za rok 2009.
Velkochov bílých koní Podle Asociace na ochranu v itel se z "chovu" bílých koní stal kvetoucí kriminální byznys. "Podnikatelé, kte í se
p ipravují na p evod svých rozkradených firem, nemusí bílé kon hledat pod mosty mezi bezdomovci. Prost se obrátí na firmy, které iroce propagují výkup zadlu ených firem v tisku i na internetu," uvádí zástupci asociace. "Majitelé takových firem obvykle disponují jak vysoko kolsky vzd lanými a kvalifikovanými koni, tak t mi, kte í jsou pou itelní jen jednorázov ." A analýzy státních ú edník dochází ke stejným záv r m. "Stále ast ji zji ujeme, e da oví dlu níci ukon í podnikatelské aktivity, ani by uhradili nedoplatky v i státu, a p esto dále pokra ují v nov z ízených firmách se stejným p edm tem innosti," stojí v záv re né zpráv eské da ové správy. Ostatn , i jméno Martina Hrube e figurovalo v dal ích dvou firmách, které podnikaly ve stejném oboru. Jednu z nich, G.M.L.I., podle aktuálního obchodního rejst íku "koupil" jistý Oleksandr Khlyst. Autor/ i: Radek Kedro
++++++++++++++++++++++++
Autor: Bari, Eurozpravy.cz Bárta vyhodil p tinu ú edník . Sebral jim mobily a zakázal vstup Ministerstvo dopravy propustilo skoro p tinu ú edník , jejich mají zvládnout zbylí Sliby vlády o propou t ní ú edník se napl ují. Zatím nejrazantn ji propou tí dopravy, které poslalo a p tinu ú edník . Propou tí také ministerstvo pro místní rozvoj a ivotního prost edí, ostatní ze tíhlení teprvechystají. Bárt v resort v propou t ní zatím vede Resort Víta Bárty je zatím nejak n j í, kon í sedmnáct procent v ech zam stnanc . Jejich práci budou muset zvládnout zbylí ú edníci. P esto e jim výpov dní lh ta b í od íjna, jsou zam stnanci u doma. "Ned lá dobrotu, kdy tu lidé, kte í u v dí, e skon í. Navíc jsme se setkali s p ípady, e ti, jich se propou t ní týká, si narychlo stahovat n která citlivá data z ," vysv tlujevrchní editel úseku Ji í Franc pro iDNES.cz. ++++++++++++++++++++++++ parlamentnilisty.cz
Zeman: Paroubek vzal SSD 10 procent. Já p ecenil sv j vliv 9.9.2010 9:40 - Milo Zeman se p iznal, e p ecenil vliv, který mu z stal z vysoké politiky a v il proto, e se jeho Strana práv ob an dostane do sn movny. I kdy ale nakonec jeho strana ve volbách neusp la, cítí jisté zadostiu in ní - je toti p esv d en o tom, e zemanovci pomohli k odchodu Paroubka. Expremiér Milo Zeman v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes íká, e podcenil TOP 09 a zejména V ci ve ejné, které se do sn movny dostaly, kde to Strana práv ob an - Zemanovci nikoliv. Jako vysv tlení namítá, e strana nem la dobudovanou organiza ní strukturu. Já a mí p átelé jsme pon kud p ecenili m j vliv a m j význam ve spole nosti. Hrál jsem roli jakéhosi títu, ale ten tít je u do zna né míry zchátralý a opot ebovaný. Je to výzva k tomu, aby vyrostly nové osobnosti," p iznal. Chceme p ímou volbu starost V komunálních volbách mohou na i zastupitelé slíbit p ímou volbu starost . Zavá ou se toti , e budou hlasovat pro takového starostu, který
ve volbách dostane nejvíce preferen ních hlas . Zadruhé budeme prosazovat místní referendum o investi ních prioritách obce, tedy umo níme ob an m, aby o investicích rozhodovali v ichni," uvedl Zeman dále v rozhovoru. Op tovn se vyjád il i k p átelství k Miroslavu loufovi, jemu je prý vy ítáno, e je takzvaný komunistický aparát ík. Stejnou výtku by v ak lo podle Zemana adresovat i Mariánu alfovi. louf nikdy nebyl z ni eho obvin n, nato aby byl ob alován nebo odsouzen," hájil svého p ítele. Jde na ob d s ruským velvyslancem P esto e se expremiér v nejvy í politice nepohybuje ji dlouho, i tak prý za ním jezdí na chalupu známí lidé, nap íklad nedávno u n j byl na náv t v izraelský velvyslanec. Mám na p í tí pond lí pozvání ruského velvyslance k ob du na rozlou enou. ídím se zásadou, e p átelské vztahy s Ruskem, Izraelem a dal ími zem mi - zejména t mi, kde máme ekonomické zájmy - jsou nezbytnou sou ástí politiky. Lituji lidi, kte í z ideologických d vod nabourávají na e ekonomické vazby," konstatoval k tomu. Mým cílem nebylo zni it Paroubka, ale SSD jsme pomohli Zeman se také krátce vyjád il k sociální demokracii, které podle jeho soudu objektivn pomohli Zemanovci tím, e p isp li k odchodu Ji ího Paroubka. "Mým cílem to ale nebylo," poznamenal k tomu. Myslím, e Paroubek p ipravil SSD o deset procent, které by strana jinak získala," doplnil expremiér s dov tkem, e se ale do sociální demokracie vrátit nechce a do konce ivota z stane v rný Stran práv ob an , kterou sám zalo il. Ne as? Ten je m e být dobrým premiérem K premiéru Petru Ne asovi pak zmínil, e má p edpoklady k tomu, stát se dobrým p edsedou vlády. "Má politickou zku enost a jako ministr práce a sociálních v cí si podle mne nevedl nejh ." Naopak kroky vlády nevidí jako p íli astné. "Vládní tábor chce jenom krtat. To je nedostatate né, pokud sou asn nezvý íte dan a nezískáte tak dal í p íjmy," dodal s tím, e nás m e proto potkat osud ecka. ParlamentnímList m.cz pak Zeman koncem srpna k politice ekl, e podle jeho soudu tato zem by m la sm ovat ke skandinávskému systému. "Ov em voli i si vybrali jiné strany, které tento systém rozhodn nep edstavují," zmínil. Nepokládá prý ani za korektní se vyjad ovat k nyn j ím pom r m v SSD, která dostala nálepku jako rozhádaná strana: "Vzhledem k tomu, e jsem stranu p ed t emi roky, jak jist víte, opustil, nepokládám za korektní se k tomu vyjad ovat." ++++++++++++++++++++++++ Moravske hnutie
Moravská hymna [Václav Novotný] Náp v podle Polenského sokolského zp vníku spole ., III. díl, 1904
stereofonní [3,2 MB] 1. Jsem Moravan to chlouba má, kdo, rcete, ot inu mou zná?
2. Zde Rostislav, zde Svatopluk mé drahé mluvy st ehli zvuk.
Kdo zná ten po ehnaný kraj, ten ut ený zemský ráj? Ó Moravo ty vlasti má, tys zem moje p emilá!
Zde posvátný konával d j na Velehrad Metod j. Ó Moravo, ó vlasti má, tys dávnou slávou v n ená!
3. Zde Olomúc, kde Jaroslav byl pot el Tatar vrahóv dav; zde Moravan v dy k boji stál, kdy ve zbra volal jeho král! Ó Moravo, ó vlasti má, tys krví otc sv cená!
4. Zde ka dý kraj má nový div zde dobrodu ný lid je iv. Ten miluje svou Moravu a dbá o její oslavu. Jsem Moravan, k tomu se znám a za vlast statek, ivot dám!
http://moravskelisty.host.sk/audio/hymna.mp3 Moravo, Moravo [text: Václav Hanka, hudba: Ludvík Dietrich] 1. 2. Moravo, Moravo, Moravi ko milá, Moravo, Moravo, Moravi ko drahá, co z tebe pochází, chasa u lechtilá. pro se p idr uje úhlavního vraha? Chasa u lechtilá, ádostivá boje. Úhlavního vraha, Pán B h na to pat í, A jaké to ko stvo rodí p da tvoje. e jsme my echové tvoji vlastní brat i. 3. 4. Moravo, Moravo, v dycky ´s p i nás byla, Moravo, Moravo, tvá orlice pestrá ty jsi s námi první Kalich Pán pila. eského lva byla v dy up ímná sestra. Kalich Pán pila, slávu vojny nesla; V dy up ímná sestra budi i nadále, pro bys te krkavci v dravé spáry klesla? máme hrdinného a dobrého krále
Moravo, Moravo [text: Miroslav Pale ek, Michal Janík, 1992, hudba: Ludvík Dietrich]
1. Moravo, Moravo, i ty, státe! P átelé z Moravy, vy se máte. Víne ko nebude nám nic platný, a bude ten tv j stát samostatný. 3. Moravo, Moravo, tak u i ty! Bolí to hledání identity. ekni si, co jen chce , v echno dám ti, nevym eli e tí furianti.
2. Jist nám postaví p ed vinicu pr hat závoru a celnicu. Nespat ím nikdy víc zlat rybku, nebude cesty víc do tvých sklípk . 4. Kdekdo si p isolí, kdekdo míchá gulá , co naplní na e b icha. Halu ky, brabci a brambora ka, jen aby z toho nebyla
Morav [hudba: J. afa ík, slova: J. Havelka] stereofonní [2,5 MB] 1. 2. Morav nko, drahá inou eky st íbrop nné máti, dý e dálkou luzný klid; ó, jak krásná si ty zem! hle, ty vísky ut ené a v nich chrabrý, dobrý lid. jak t nemá milovati, komu ty si domovem!
3. Modré hory, hory 4. jasné Morav nko, slavná máti, les umných temný lem, p edrahá nám zem v em. hle, ty nivy Jak t nemá milovati, komu ty si domovem! divukrásné, klas mo e kolkolem.
http://moravskelisty.host.sk/audio/moravenko.mp3
Symboly identity Moravy a Moravan [L. E. Havlík: Symboly moravské identity, Moravská orlice . 14/1990] Morava na úsvit d jin království Moravan a pak po dlouhá staletí Moravské markrabství tvo ila samosprávný nebo té státoprávný subjekt historie a mezinárodního práva, alespo do dob, tak ne p íli dávno minulých. Výrazem jejího postavení a identity jsou podobn , jako u jiných zemí (nap . Rakous, Slezska, Polska, ech, Uher nebo Slovenska, Chorvatska, Bavorska, Anglie, atd.) heraldické mezinárodn uznávané a známé symboly, které svým p vodem mohou mít své ko eny v minulosti velmi vzdálené. Mezi takové symboly nále í i znamení orla i orlice s královskou elenkou, která se pokládá za znak suverenity. Byl vysloven názor (Z. Klanica), e symbol královské koruny s perut mi se na Moravu dostal z Východu s p íchodem migrujících dru in koncem 7. nebo na po átku 8. století, které p isp ly ke vzniku moravského státu. O korun moravských král 9. a 10. století není nic známo. Jen zp tn se podle koruny vévody B etislava za jeho p ímé vlády na Morav (po 1025 1034) uva ovalo, e by koruna zobrazená na jeho mincích mohla souviset s 9. stoletím (P. Radom rský). lo o korunu se pi atými listy zakon enými perlami, která je myln zam ována s korunou pé ovou. Korunu se pi atými listy nacházíme na hlav byzantského císa e Heraklia (7. stol.) i Konstantina I. (4. stol.) a té n kterých arménských král . Schematizovanou podobu této východní koruny lze nalézt v zobrazeních T í král z Východu. Podle jiné verze (J. Hásková) se taková koruna dostala k nám v 10. století prost ednictvím Skandinávie. Královskou korunu na hlav moravské orlice nalézáme od jejího nejstar ího zobrazení. V privilegiu císa e Fridricha III. (1462) má koruna t i goticky projmuté za pi at lé listy zakon ené perlami. V díle B. Paprockého má zase renesan ní korunu (1593) a takté v Knize stavu panského Markrabství moravského (1670), kde v ak u nad celým erbem podle heraldického pojetí své doby vévodí korunka markrabská. Nicmén trojcípou korunu nalézáme je t na moravských mincích z po átk 17. století (moneta Moravia). O symbolech Moravan a Moravy 8. 11. století, pokud existovaly, nmáme ádné údaje a m eme o nich jen vyslovovat více nebo mén pravd podobné domn nky. Platí to nap . té o dvojramenném k í i, pozd j ím znaku uherských apo tolských král . Tento symbol byzantského císa e jako ochránce k es anství jak uvnit a vn (zejména východní) ímské í e, tak i církve, nalézáme na mincích byzantských císa (Theofila, Michaela III., Lva IV., Konstantina VII. Porfyrogenéta). Na Moravu se zcela z ejm mohl dostat s byzantskou misí Konstantina a Metod je r. 863. Je ov em otázkou, zda tento symbol získaly Uhry jako d dictví po Morav , nebo zda lo spí e o výsledek p ímých kontakt Ma ar s Byzancí v polovin 10. století. Prost ednictvím Uher se pak symbol dvojramenného k í e dostal té do znaku Slovenska. Otázky budí samoz ejm i p vod moravské orlice i vlastn orla. Byl to pták modré oblohy, nebes, posel boh (nap . Dia, Peruna), pták král , kterého m l na svém títu u Alexandr Veliký a pod znamením orla téhly do boje i ímské legie. Z íma získal symbol orla u Karel Veliký. Na st edním Dunaji se symbol orla, který hrudí chrání k í , objevil v nálezu z 8. století, co by nebránilo domn nce, e se pozd ji v souvislosti s ímskou patronací pro Svatopluka a jeho královskou hodností (880 885) stal orel symbolem jeho vlády a následn i Moravy. Vrátíme-li se od více nebo mén pravd podobných hypotéz na pevn j í p du pozitivních zji t ní, je nutno konstatovat, e orel i orlice jako symbol Moravy se
objevuje a v dob moravského markrabství, a to od 13. století (1233, 1293). Lat. aqzuilqa je sice en. rodu, znamená v ak jak orla, tak orlici. Heraldicky jde ov em v dy o orla [u nás se pro jednohlavého orla pou ívá názvu orlice; orel je dvouhlavý pozn. V.O.] (srovn. nap . angl. eagle, n m. Adler). V eském prost edí se sice pou ívá ozna ení orlice snad pod vlivem en. rodu lat. termínu jde v ak o orla, jak byl erb Moravy správn ozna en u v díle B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského (1593). Podle n kterých domn nek byla moravská orlice odvozena z erné orlice ve zlatém poli, znaku to ímské í e, její císa ud lil Moravu r. 1182 jako p ímé vn j í léno Impéria moravskému markrabímu. Takovou ernou orlici nalézáme (ve st íbrném poli) ve znaku ech a (ve zlatém poli) ve znaku Slezska. Podle nejstar ího barevného zobrazení moravského znaku v Cury ské roli (Züricher Wappenrolle) z po átku 14. století byla moravská orlice bílo(st íbrn ) erven achovaná, byla umíst na v modrém poli a m la zlatou královskou korunu a zlatou zbroj (zobák a pa áty). Takovou orlici nalézáme té spolu s eským lvem na tvrceném títu Václava I. a na korouhvi moravských markrabí, jak ji zobrazil jihlavský písa Jan z Gelnhausenu v l. 1406 1407. Na ádost Jind icha z Lipé, nejvy ího hejtmana Moravského markrabství a mar álka eského království, jako i moravských stav , zm nil ímský císa Fridrich III. r. 1462 zvlá tním privilegiem bílo ervené achování orlice na zlato ervené. A v r. 1479 potvrdil mezi jinými svobodami a privilegii i toto císa ské privilegium o polep ení moravského znaku uherský král Matyá Korvín, jako král ech a markrabí Moravy. Tím sice získalo privilegium z r. 1462 státoprávní platnost i pro domo, nicmén se v ak i potom setkáváme s orlicí bílo erven achovanou, jak ji v grafickém provedení zobrazují nap . ti t ná zemská z ízení z r. 1546, 1562 a 1604. Stejn tak je výslovn orel zobrazen i v díle B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského (1593). Platnost privilegia z r. 1462 potvrdil v plném rozsahu ímský císa Ferdinand II., co eský král a moravský markrabí, a to r. 1628 p i vyhlá ení Obnoveného z ízení zemského Markrabství moravského. Privilegium tak znovu nabylo pro Moravu platnosti zákona. Mimo Moravu se nicmén stále pou íval erveno bíle achovaný orel (P. Stránský, 1634). T. Pe ina z echorodu (1663) se pak na základ dávné p íbuznosti s Chorvaty domníval, e p vodn lo o erveno bíle achovanou orlici se zlatou královskou korunou. Zákon se pln neuplatnil ani na Morav , jak prozrazuje erveno bíle kostkovaný orel v Knize stavu panského Markrabství moravského z r. 1670. Tý orel se pou íval také v ti t ných zprávách a usneseních Moravského zemského sn mu. Privilegium a jeho potvrzení upadly z ejm koncem 17. a v 18. století v zapomenutí a objevilo je a novodobé historické bádání v první polovin 19. století. Kdy se rakouský císa Ferdinand V., král ech a markrabí Moravy, ujal vlády a dal r. 1836 vypracovat znaky v ech zemí v etn Moravy, kterou v císa ském znaku reprezentoval erveno bílý orel v modrém poli, morav tí stavové obeznámeni s privilegiem z roku 1462 a s jeho potvrzeními z l. 1479 a 1628, protestovali u císa e a ádali opravu znaku podle privilegia. Dvorská kancelá nevyjád ila r. 1838 ádné pochybnosti o platnosti privilegia a uznala své nedopat ení, av ak pro velké obtí e se zm nou barev na znacích v monarchii i v zahrani í setrvala s omluvou u ji pou ívaného císa ského erbu. Moravan m ov em povolovala, aby se ídili privilegiem z r. 1462. Spory o symbolické barvy Moravy vyvolalo r. 1848 eské národní obrození, jeho pov domí pronikalo na Moravu a sna ilo se na Morav s ohlédnutím na star í pou ívání bílo erveného orla prosadit stejné národní barvy s echami, resp. barvy slovanské. Tak i zástupci ech z Moravy pochodovali na Slovanském sjezdu v Praze sice odd len a samostatn , a to pod vlajkou bílo erveno modrou. Rozdíl od slovanské trikolóry, kterou za sv j prapor p ijalo Slovensko, tkv l v tom, e modrá barva byla ve spodním pruhu, zatímco u slovanské trikolóry se nalézá v pruhu st edním. Na Morav se v ak ve shod s privilegiem z r. 1462 a císa sko královským potvrzením z roku 1628 a s p ihlédnutím k p ípisu dvorské kancelá e z r. 1838 prosazovala trikolóra zlato( luto) erveno modrá. Jako výsledek staletého historického vývoje hájil tuto skute nost A. V. embera, a p vodem ech. Tato opová livost , jak tuto legální skute nost a projev moravské identity protektorsky ozna ila urnalistika v echách, m la ov em svoji kladnou odezvu té v moravském zemském sn mu, kde slovan tí jak se tehdy íkalo poslanci z moravského venkova m li v i moravské patriotické lecht naprostou v t inu. Proto byl tento sn m nazýván té selským sn mem. A práv tento sn m to byl, který v nové ústav
Moravského markrabství schválil i lánek o zemském znaku a barvách Moravy: »Zem moravská podr í dosavadní (!) sv j znak; erb zemský, toti orlici vpravo hledící v poli modrém a erveno zlat kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a ervená.« Na základ tohoto ústavního zákona pak Moravský zemský výbor ádal r. 1849 ve Vídni znovu, aby v císa ském znaku se p íslu n zm nila bílá(st íbrná) barva v kostkování orla (Adler) ve lutou (zlatou). Rakouské ministerstvo vnitra poukázalo v ak op t na obtí e p i zm n barev na znacích monarchie v zahrani í, podobn jako to u inila dvorská kancelá r. 1838. Není ov em pravdou, ale jen d sledkem eské agitace, e zlato( luto) ervené barvy prosazovali na Morav zejména N mci, kterým by spí vyhovovaly barvy luto erné. Nejde ani o barvy n mecké, jak n kdy vyhla ují národn e tí vlastenci. Nutno k tomu podotknout, e lutá a ervená barva je nap . té státním znakem pan lska a v r zných kombinacích s modrou dále Andory, Bolivie, Belgie, Rumunska nebo Venezuely a pouze v kombinaci s ernou smbolem Spolkové republiky N mecko, p i em Bavorsko reprezentují barvy bílá a modrá, Franky bílá a ervená stejn jako echy. A stejné barvy jako echy má koneckonc i Rakousko (rot weiß rot). Zlatá lutá a ervená jsou i barvy Prahy a ta je p ece eská! V r. 1888 odpov d lo Rakouské ministerstvo vnitra na novou ádost o zm nu barev moravského znaku v císa ském erbu podobn jak to u inilo v r.1849 a dvorská kancelá r. 1838. Ministerstvo ov em souhlasilo, aby se do kone ného vy ízení ádostí o zm nu barvy v císa ském erbu pou ívaly na Morav barvy podle privilegia z r. 1462. Zatímco historický vývoj zemských barev dosp l na Morav ke zlaté ( luté) a ervené, eské národní obrození se sna ilo prosadit na Morav barvy shodné s echami a na císa ském erbu, bílou a ervenou, pop ípad barvy slovanské. Bílá, ervená a modrá nejsou samoz ejm jen barvy slovanské. Na svých praporech je v nejr zn j ích kombinacích pou ívá celá ada stát , a jde nap . o Nizozemsko, Francii, Jugoslávii, Lucembursko, Thajsko, Spojené státy americké, Anglii a mnoho dal ích zemí. Zákon eskoslovenské republiky z r. 1920, vycházející z koncepce jednotného eskoslovenského národa a státu, za respektování jednotlivých historických zemí, za adil do svého st edního a velkého státního znaku eskoslovenské republiky, té znak Moravy, a to v souladu s barvami moravského orla na rakouském císa ském erbu a opomenul barvy uzákon né na Morav v dob markrabství v l. 1462 1918. Z ejm zde lo o návrat k barvám orla, které m l p ed ud lením privilegia ímského císa e z habsburského rodu. Znak Moravy byl v zákon ur en takto: »Na modrém tít vpravo hledící orlice s elenkou, st íbrn a erven kostkovaná.« V r. 1968 na základ nacionální koncepce esko slovenské dvojfederace bez z etele k historickým zemím a pospolitostem se ve znaku státu znak Moravy neobjevil v bec. Heraldicky tak vznikl dojem, e Morava není více sou ástí eskoslovenska, nebo st íbrný lev v erveném poli je historicky a heraldicky pouze znakem ech a reprezentuje pouze echy, nikoliv v ak Moravu nebo jiné zem . To platí i pro znak eskoslovenské republiky, který byl uzákon n r. 1960, a v plném rozsahu pro malý znak eské republiky. V jejím sou asném velkém znaku v ak ji znak Moravy nalézáme. Orlice je st íbrn (bíle) a erven kostkovaná se zlatou královskou korunou a zlatou zbrojí, hledí vpravo a je umíst na v modrém poli. Znak Moravy se nalézá v hlav títu v jeho pravé (heraldicky levé) p li. Podobn jako je st íbrný (bílý) lev v erveném poli pouze znakem ech a nikoliv i Moravy, jsou bílá a ervená barva na praporu pouze symboly ech, i kdy se je eské národní obrození sna ilo prosadit i na Morav i ve Slezsku, kde se jako zemské barvy ustálily zlatá ( lutá) a ervená a zlatá ( lutá) a erná.
Stru n o Morav a Moravanech [Robert Keprt pro Ro enku Moravského národního kongresu 1993/94] (zkráceno) D jiny v srdci Evropy jsou dány dialektickou jednotou kontinuity a diskontinuity. Platí to i pro území, nazývané dnes Moravou. Kontinuitu udr ují Slované, které m eme s velkou mírou pravd podobnosti pova ovat i za její p vodní obyvatele. 1
Ke skute ným st hováním národ , jakými byla n mecká kolonizace horských oblastí ve st edov ku a odsun N mc v letech 1946 1947, docházelo jen z ídka. Ostatní zm ny lze vykládat vesm s jako pohyb vojenských dru in, vyu ívajících s rozdílnou mírou úsp nosti vlastní síly k p evzetí politické moci, a u lo o konflikt s vládou nep átelskou, nebo vládou, vyplácející old. Po ovládnutí státu následoval asto i jazykový diktát cizinc nejde o asimilaci v nov p íchozím obyvatelstvu, ale o zm nu národního v domí, její p í iny se ztrácejí v ase (poma ar t ní Slovan v Panonii). Obyvatelstvo se tak nem ní, m ní se jen jeho národnost. Diskontinuitu vedle zm n národního v domí p edstavují i zm ny jména v t inu obyvatel Rakousko-Uherska tvo ili Slované, ale sv t mluvil jen o Raku anech a Ma arech, nebo tyto men iny m ly v rukou politickou moc; ve Francii neznají Slavkov, ale Austerlitz, p esto e nikdy nem l n meckou v t inu. To, co platí pro skute nost, lze asto analogicky promítat i do historie. Z etnografického a historického pohledu m eme roz lenit dne ní Moravu na ást západní (hanácká a, brn nská a znojemská: horní povodí Dyje a Svratky od jejich soutoku, hranici mezi Brn nskem a Znojemskem tvo í Jihlávka; b, olomoucká: horní povodí Moravy od soutoku s D evnicí), ást východní (slovenská: a, slovácká dolní povodí Dyje a Moravy; b, vala ská povodí D evnice, horní povodí Be vy od Hranic a obec Rusava) a severní (la ská povodí Odry) 2. Celek dopl ují je t okrajové oblasti v povodí Labe, stejn jako promítáním do dávn j í minulosti ásti ech, Slovenska a Rakouska v povodí Moravy; k rakouskému povodí Moravy se p imyká i levé povodí Dunaje mezi Lincem, ev. ekou Gusen a soutokem s Moravou. Hranici mezi Brn nskem a Olomouckem, i kdy se nekryje v dy s rozvodím, m eme sledovat od neolitu tém po celý prav k, zatímco hranice mezi dne ní Moravou a Rakouskem v archeologických pramenech a do st edov ku v podstat neexistuje. Od p elomu letopo tu se setkáváme s názvy jednotlivých kmen , které m eme pova ovat za protomoravské a které op t alespo áste n sledují vnit ní len ní zem . Jsou to v rámci Svév (Sláv ?) zvlá t Markomané na západní Morav a Kvádové na Morav východní a na Slovensku. V 9. století je obyvatelstvo Moravy ozna ováno ji nejen jako Slované (tehdy synonymum nejen Slov n , ale také Slovák , Slovinc a Slavonc ) 3, ale i jako Moravané. Horské oblasti, a do poloviny 13. století neosídlené nebo osídlené jen ídce, v blízkosti cest a vodních tok , kolonizovali N mci Bavo i a Frankové, a jejich pronikání se projevuje, zejména na Ji ní Morav , i pon m ováním Slovan v ní inách. V dobách, kdy v echách za íná národní obrození, ústí strach z pon m ení i na Morav v et z zm n národního v domí, probíhající uvnit slovanského tábora a rozru ující slovansko-n meckou vzájemnost v hranicích moravského vlastenectví. Objevuje se my lenka panslavismu, hlásající, e Moravané, stejn jako Slováci a e i, jsou jen v tvemi jednoho slovanského národa. Pozd ji byli Moravané, Slováci a e i prohla ováni za v tve národa eskoslovanského, a kdy v roce 1918 vzniklo eskoslovensko, stal se z národa eskoslovanského národ eskoslovenský. Vznikem Slovenského státu v roce 1939 (resp. ud lením autonomie Slovensku v r. 1938) se z Moravan stali e i, a echy jsme z stali a do roku 1989. Zm ny národního v domí moravského obyvatelstva mají d vody politické. Panslovanství a echoslovanství m lo pozadí austroslavistické jeho programem bylo získat ztracené pozice Slovan v rámci Rakouska (Rakousko-Uherska). eskoslovenský národ vznikl v touze vytvo it ve st ední Evrop pro její Slovany stát a udr et v n m Slovan m pozice, rozbití eskoslovenského národa si vy ádal eský centralismus, jako soupe slovenské touhy po autonomii, a rozdíl mentality. Bez vlivu nebyl patrn ani mocenský vzestup N mecka. O moravském národ m eme ale na Morav mluvit nep etr it nejen do doby národního obrození, kdy je moravanství dominantním, ne-li jediným národním v domím Moravan , ale i pozd ji, kdy se ov em stává v domím men inovým 4. Jestli e se od roku 1989 p ibli n jedna t etina Moravan hlásí k moravské národnosti, jsou tu op t d vody politické z ir ího pohledu rozpad komunistického bloku a následný egocentrismus jako p irozený projev vracejícího se kapitalismu, v u ím smyslu d vody blízké slovenským. Ztracená autonomie, touha po pravd
promítaná i do poznávání zaml ovaných, ne-li p epsaných vlastních d jin (co je ov em problém v ech Slovan , dnes zvlá t v Makedonii), sen sociální spravedlnosti a úsilí z stat sám sebou: rozdíl mentalit a nábo enského cít ní 5. D vody nemají povahu útoku jde o obranu!
1) Výklad p ekra uje rámec této studie. 2) Spory, zda existovala í e Velkomoravská, nebo Velkoslovenská absurdní.
(Velkoslovanská), jsou
3) V dal ím textu dle souvislosti moravský té ve smyslu národnostn moravský (obdobn i eský místo národnostn eský a pod.) a severní Morava povodí Odry (nikoli Severomoravský kraj), východní Morava Slovácko a Vala sko. 4) Bez pov imnutí nelze p ejít skute nost, e Moravané se k moravské národnosti asto ani hlásit nemohli, národnost moravská nebyla v p edchozích s ítáních brána v úvahu, p esto e se ást Moravan ke svému moravskému národu nep estala hlásit nikdy (viz K. V. Zap: esko-moravská kronika, I., Praha 1880, s. 24: Národ Moravský , J. F. N me ek: Mírov, in. alm Moravy, Praha Brno 1948, s. 82-83: Ty nejsi ádný ech, ty jsi Moravec ). 5) Nelze podce ovat vulgární výpady proti Moravan m v Lidových Slovák ).
Cesky ludovy schauvinizmus
novinách (zra ující i cít ní
++++++++++++++++++++++++ http://beo.sk/spolocnost/1147-vzdelanostna-vedomostna-alebo-vediaca-spolocnost++++++++++++++++++++++++ Svätopluk akám , kedy sa na Sulíka a na vládu podá trestné oznámenie. Aké právo majú odstra ova sochu, ktorú nezaplatili ? Mimochodom , ide o typické slovenské Kocúrkovo. Kto v echách skúma, i Václavove sochy majú dobové ostrohy, alebo v Ma arsku, i tefanov kô nemá prive ké prirodzenie ? vlado Gregor
++++++++++++++++++++++++ Cesty svetom Najprv kliknú avým tla idlom my ky na pod iarknutý riadok tu dolu... Potom kliknú na tát a na rozosvietené krú ky (mestá) at .; kliknutím na obrázok sa tento zvä í... http://alovelyworld.com/index2.html ++++++++++++++++++++++++
Ako spravi z Ficovej vlády neschopnú? Takto! 9. september 2010, Pre ítané 103x, krija, Ekonómia, Klamal by som, keby som nechcel dnes napísa resp. poveda týmto lánkom viac, lebo spôsob ako to urobia dúhoví je tak jednoduchý, e by som ho dokázal opísa v dvoch troch riadkoch. Vlastne to mô em urobi hne . Zhodou okolností dnes priniesla SITA tla ovú správu o tom, e slovenská vláda ide vydáva al ie dlhopisy a pokladni né pouká ky. Zacitujme si Daniela Byt ánka, éfa Agentúry pre riadenie dlhu a likvidity: Vy í ako plánovaný objem emisií súvisí s vy ím rozpo tovým deficitom a iasto ným predfinancovaním pre úvod roka 2011. Zadl ia nás viac e te vo Ficovom roku , aby sa v roku 2011 mohli búcha do p s, e akí sú oni vlastne borci. Na za iatku budúceho roka sa nezabudnite ís pozrie na stránky na ej Sociálnej pois ovne, e ako hospodárila v tomto roku (2010). Zistíte tam, e ko ko si vláda po i ala, aby udr ala nad vodou 2. tunel pilier. Ale s úbil som, e chcem poveda trochu viac. Tento systém sa blí i v ka dom prípade ku svojmu koncu. S Ficom, alebo s Radi ovou a Miklo om, v etko jedno. Ve ké európske banky stoja pred krachom. Nebudem to rozvádza , ale pre o asi robia na západe taký cirkus so Slovenskom pre pár drobných? Naplnilo sa Lincolnovo proroctvo:
Moc pen z se v dob míru p i ivuje na národu a v dobách protivenství proti n mu strojí spiknutí. Je despoti t j í ne monarchie, nestoudn j í ne samovláda, sobe t j í ne byrokracie. V blízké budoucnosti vidím p íchod krize, která m znervóz uje a vyvolává u m obavy o bezpe nost mé vlasti. Na tr n byly posazeny korporace, bude následovat éra korupce na vysokých místech a moc pen z v zemi se bude sna it roz í it svou vládu tím, e bude pracovat na p edsudcích lidu, dokud nebude bohatství této zem soust ed no v rukou n kolika lidí a Republika nebude zni ena V této chvíli se bojím o osud své vlasti víc ne kdykoli p edtím, dokonce víc ne v dobách války. Pre úplnos uvediem e te pár slov od al ieho z radu amerických prezidentov, Andrewa Jacksona. Na adresu skupiny bankárov po as prezidentskej kampane v roku 1828 povedal: Jste doup zmijí. Mám v úmyslu va e hnízdo vypálit a s pomocí Bo í ho vypálím. Kdyby lidé pochopili, do jaké míry je ná pen ní a bankovní systém nespravedlivý, do rána by byla revoluce. Jackson alej tvrdil: Má-li Kongres podle Ústavy právo vydávat papírové peníze, bylo mu toto právo dáno proto, aby ho pou íval a ne proto, aby ho delegoval na jednotlivce nebo spole nosti. ízení centrální banky bylo provád no n kolika jednotlivci nezávisle na vlád , kte í získali kontrolu nad pracovní silou a p íjmy v t iny lidí. Jeho motto znelo: Nech vládne ud. Máte pocit, e to v o nás skorumpované vlády uvrhli je vláda udu, alebo otroctvo? ++++++++++++++++++++++++ Abdikácia predsedu AZN V Trnave, d a 10. 09. 2010. Vá ený pán podpredseda, vá ení lenovia predsedníctva o.z. Aliancia za nede u Slovensko, na základe uvá livého prehodnotenia situácie, môjho preddôchodkového veku a hlavne asovým zaneprázdnením Vám oznamujem, e d om 1. Októbra 2010 odstupujem z postu predsedu o.z. Aliancia za nede u Slovensko. Zárove touto cestou sa chcem po akova za nezi tnú pomoc p. Ziolkovskému v prospech m a a aj v prospech celému o.z. Aliancia za nede u Slovensko, pri tlmo ení mojej prosby súvisiacej s mojou cestou do Bruselu na medzinárodnú konferenciu oh adom práce v nede u, za iatkom tohto roku, na zasadnutí KBS a aj zrete nú odpove na moju prosbu. Taktie chcem po akova televízii TV LUX za intenzívne sa venovanie problematike nede nej práce a aj informovanie svojich televíznych divákov o na ich snahách presadi na pôde NR SR zákon o obmedzení nede nej práce.
Tie sa chcem po akova poslankyni EP p. Záborskej a jej man elovi za pomoc v prospech o.z. Aliancia za nede u Slovensko a aj pomoc s ú as ou na u spomínanej medzinárodnej konferencii v Bruseli. Dúfam, e jej dlhoro ná snaha tu na Slovensku, ako poslankyni NR SR, v prospech uzákonenia obmedzenia nede nej práce sa za teraj ej vládnej koalície, ke KDH je jej plnou sú as ou, vo ve mi krátkom ase aj podarí. Peter Novoveský, Predseda AZN Slovensko. Kontakt: Tel.: 0905 443 941 E mail:
[email protected] www.azn.nawebe.net
++++++++++++++++++++++++
SLOVÁK M VADILO ADRO V REKLAM , ROMÁN PRO MU E V AK UVIDÍ PRVNÍ 10. zá í 2010 10:55 BRATISLAVA - Nový eský film Román pro mu e uvidí nejd íve diváci na Slovensku. Jeho slavnostní premiéra se v sobotu uskute ní v Tatrách, proto e se tam natá ela v t ina záb r . Film v ak v zemi vzbudil pozornost u p ed premiérou. Reklama na n j musela být sta ena z vlak a o osudu billboard chce je t rozhodovat Rada pro reklamu. Rozruch zp sobila reklama, která se v lét objevila ve vlacích do Tater. Je na ní Donutil s mladou enou, která má odhalené prso. Koncem srpna dala elezni ní spole nost Slovensko plakátky stáhnout. Prý jí nevadil erotický motiv, ale to, e eleznice p ed tím fotografii autorky Sáry Saudkové nevid ly. "Ná partner hrub poru il smlouvu, proto e nám dop edu nep edlo il vizuály ke schválení," ekl mluv í eleznic Milo ikovský. Spole nost to v ak ozna ila za nedorozum ní. "Je to nesmyslná cenzura," reagovala Biermannová. "Myslím si, e v novinách nebo v televizi i v odpoledních hodinách jsou i hor í v ci ne takovýto vkusný um lecký vizuál," dodala. Nejnov ji té hrozí, e budou sta eny i billboardy k filmu. Rada pro reklamu toti dostala podn t, podle kterého je reklama neetická.
Podle kodexu rady sice není zakázané pou ívat v reklam obrázek lidského t la, nesmí v ak propagovat nadm rné podléhání sexualit . edesát procent filmu se odehrává na Slovensku Premiéru za p ítomnosti tv rc a herc , nap íklad Miroslava Donutila a Miroslava Vladyky, uvidí asi 900 lidí. Podobný po et divák se m e p ijít na snímek podívat v ned li, na tento termín z stává je t asi polovina lístk . " edesát procent filmu se odehrává na Slovensku ve Vysokých Tatrách, kam vlastn jede hlavní p edstavitel strávit poslední chvíle," ekla Biermannová. Jiný d vod toho, e se premiéra uskute ní vedle skokanských m stk na trbském Plese, podle ní neexistuje. "Je to ist eský film," dodala. Slovensko do filmu podle románu nejúsp n j ího eského spisovatele Michala Viewegha p isp lo jen prost ednictvím producenta Rudolfa Biermanna, kostýmového výtvarníka Milana orby a dvou here ek - Táni Pauhofové a Agi Gubíkové. eské filmy v t inou p icházejí na Slovensko s n kolikam sí ním zpo d ním. V esku filmy podle Vieweghových p edloh pat í k divácky nejúsp n j ím, nap íklad Román pro eny vid lo p es 600.000 divák . eská premiéra novinky je naplánována na 23. zá í. TK Lidovky.cz ++++++++++++++++++++++++
Oskar Schindler, pouhý mýtus?
Filmu Stevena Spielberga "Schindlerov zoznam" po uvedení do kín uverili milióny udí. Film získal 7 Oscarov a Spielbger zarobil milióny. V Pardubickom kraji, Schindler sa narodil meste ku Svitavy, v uplynulom roku vydali knihu "Osobnosti Pardubického kraja", v ktorej mal by aj Oskar Schindler. Nakoniec sa tento agent abwehru a sudetský Nemec do knihy nedostal. Historický in titút Akadémie vied eskej republiky, kde sa poslanci kraja obrátili na analýzu tejto osoby, im poslal o Schindlerovi celkom iné informácie ako izraelské ve vyslanectvo. Histori ka Jitka Gruntová, ktorá vydala o Schindlerovi aj knihu "Oskar Schindler - Mýty a legendy" sa o om vyslovuje ako o "opilecovi, sukni károvi, zradcovi vlasti, piónovi a úplatnom loveku." Tento lovek, ktorého preslávila kniha Thomasa Kenneallyho a film Stevena Spielberga dostal v Izraeli cenu "Záchranca národov sveta." Schindler zomrel nakoniec v biede a nedostatku /v roku 1974/ a jeho ena Emilia, ktorú opustil a ktorá tie vydala knihu "Ja, Emilia Schindler", nenachádza pre svojho mu a nijaké teplé slová.. Ako hovorí Jitka Gruntová, nie je náhoda, e tak Keneally ako aj Spielberg sa zaujímali len o vojnové asy ivota Schindlera, lebo v jeho predvojnovom období a ko nájs hrdinské skutky.
V archívoch toti existujú dokumenty, e v polovi ke 30- tych rokov ob an eskoslovenskej republiky Schindler bol zverbovaný nemeckou vojenskou rozviedkou - abwehrom. A svoju pioná nu innos vied svojej vlasti, za o ho l8. júla 1938 zadr ala eskoslovenská rozviedka v Brne. Svoju spoluprácu s Cana abwehrom zdôvodnil tým, e si chcel zarobi peniaze. Po Mníchovskej dohode bol odovzdaný e orgánmi do oblasti, ktorú zabrali Nemci. Do rodných Svitáv sa vrátil ako ví az. Vstúpil do NSDAP a pokr pracova v abwehre. Svoju pioná nu prácu roz íril aj o Po sko. Zo spomienok niektorých vyplýva, e s podie al napríklad na prepadnutí po skej vysiela ky v Gliwiciach , ktorým sa za ala druhá svetová vojna tak, e dostal od abwehru úlohu získa nemecké uniformy, ktoré aj získal. Mo no v tejto súvislosti hovo zaujímavej informácii, ktorá na Slovensku historicky nie je nikde uverejnená. Pôvodne bol útok proti Po stanovený na 26.8 1939, ale na poslednú chví u bol odvolaný. Nemecká diverzná jednotka vyrazila zo horským terénom cez Mosty u Jablunkova v ak odvolanie rozkazu rádiom nedostala a preto zaúto ila. P nedorazila nemecká armáda, ako pod a pôvodného plánu diverzanti o akávali, stiahli sa z obsadeného priestoru, ich velite sa potom musel po skému velite ovi na Te ínsku formálne ospravedlni za "nezodpovednos podriadeného." Za vernú slu bu abwehru po skon ení druhej svetovej vojny Po sko a eskoslovensko h adali Oskara Schindlera ako vojnového zlo inca. Podarilo sa mu v ak zmiznú v Argentíne. Oscara Schindlera obletovali eny, tak ako ich obletoval aj on, miloval víno, peniaze. Emília Schindlerová o tom vedela, ale ako ortodoxná katolí ka a o rozvode nechcela ani po u . Vo svojej knihe, ktorá vy la krátko pred jej smr ou v Argentíne pí e: Oskar nebol lovekom, ktorý mal rád udí, nebol ani dobrým mu om, bol len samo úbym a extravagantným lovekom, ktorý robil nepredvídané veci a samozrejme don Juanom. Vedel sypa prach do o í a i si krásne. Ve a protire ivých faktov existuje na obdobie, ke Schindler vlastnil porcelánovú fabriku a v tej súvislosti o záchrane idov z krakovského getta. Pod a spomienok väz ov, k ú ovú úlohu v tejto fabrike zohral Avraam Bankier, ktorý riadil technologický proces, i tam bol Schindler alebo ako tomu bolo astej ie, nebol. Tento mu mal slobodný priechod z getta, produkciu fabriky predával es krát drah ie, ako bola cena na iernom trhu a za získané peniaze kupoval ko ak, okoládu a cigarety, ktoré i li na pohostenie vedenia SS. "Schindlerov zoznam", ako o tom hovorila Emília Schindlerová v roku 1999 bol vytvorený lovekom , ktorý sa menoval Goldman." On vpisoval do tohto zoznamu udí - za peniaze. Kto nemal peniaze, do zoznamu sa nedostal. Existuje aj verzia, e "Schindlerov zoznam vznikol" po likvidácii
krakovského getta, ke sa premiest ovali udia do iných koncentra ných i pracovných táborov. V roku 1943 sa porcelánová fabrika premiestnila do tábora v Pla ove. V roku 1944 bola závod otvorený u v eskom meste ku Brn nec, kde Schindler, ke dostal peniaze od "Rí e " vytvoril si svoj vlastný tábor. Práve o tomto období, ktoré je najviac podlieha mýtom pí e Jitka Gruntová : "Úmrtnos v tomto tábore bola najvä ou zo v etkých táborov v Sudetoch, ktoré patrili do materského tábora Gross-Rosen". Zo v etkého najviac Schindlerovi sved ila sentimentalita. V Spielbergovom filme je epizóda, ke pred odchodom Schindlera mu Simon Eret dáva svoju zlatú zubnú protézu, z ktorej zlatník robí na pamiatku Schindlerovi prste , na ktorom je nápis " akujem." Ak by bol Spielberg nakrúcal pokra ovanie, musel by poveda aj o tom, e v roku 1962 musel ten istý zlatník urobi novú kópiu prste a. Ten prvý toti Schindler prepil. Histori ka Jitka Gruntová jednozna ne a na základe faktov tvrdí, e nena la ani jediný záznam, ktorý by potvrdzoval, e Schindler bol vedomým záchrancom 1200 idov a taktie tvrdí, e táto legenda vznikla len na základe rozprávania pamätníkov. Naopak tvrdí, e Oskar Schindler bol vojnový zlo inec a informácie o tom, ako zachránil idovské eny z Oswiencimu sú len rozprávka. Jitka Gruntová zistila, e tieto eny boli do závodu v Brn nci pridelené na prácu. Oskar Schindler v ak vedel udí okolo seba presved i o nepravde a tak mohol polo i základy svojej legendy. Histori ka sa stretla s jednou pani, ktorá bola v tábore v Brn nci. Tá vôbec nevedela, e nejaký Schindler existuje a videla ho, a ke ju na neho ostatní väzni upozornili. Pod a kartotéky Gruntová zistila, e v tábore boli celé rodiny idov, pre ktorých mohol vyzera Schindler ako záchranca. Schindler v ak len kúpil fabriku a do nej pres ahoval koncentra ný i pracovný tábor. Je celkom zrejmé, e na Schindlerovom mýte sa podie ali samotní idia, pod a histori ky mnohí mohli by kolaboranti alebo takí, o Schindlerovi dobre zaplatili. Nie je celkom jasné ani to, ako sa dostal Oskar Schindler do Argentíny, kde sa dostávali len vyvolení nacisti.
++++++++++++++++++++++++
Osm n á ct le t v ze n í za pr a vdu Mordechaj Vanunu pracoval v letech 1976-1985 jako jaderný technik v továrn Dimona, tajném izraelském jaderném za ízení (Dimona byla podzemní továrna na výrobu plutonia, která fungovala v p ísném utajení). Pracoval tam v dob , kdy Izrael oficiáln trval na tom, e nechce být státem, který jako první p inese jaderné zbran na blízký východ. Vanunu odkryl, e Izrael tajn vyvíjí rozsáhlý jaderný program, jeho existenci skrýval jak p ed izraelským lidem a parlamentem, tak i p ed celým sv tem. Se snímky, které v Dimon po ídil, potom odcestoval do Sydney, kde se obrátil na k es anství a vstoupil do anglikánské církve. Vanunu poskytl informace o izraelském jaderném programu a fotografie, které jej dokazovaly, deníku Sunday Times v Londýn . Poté byl v Itálii unesen izraelskou tajnou slu bou Mossad a uv zn n. Vanun v p íb h byl oti t n 5. íjna 1986, a poskytl tak sv tu sv dectví, e Izrael se stal silnou jadernou velmocí s materiálem zhruba na 200 jaderných hlavic. Vanunu byl obvin n z velezrady a pioná e. Soudní p elí ení se konalo v nejvy ím utajení a skon ilo drakonickým rozsudkem osmnáct let v zení. Vanunu propu t n krátce p ed vypr ením trestu.
21. dubna 2004 vy el z v zení v p ístavním m st Ashkelon, kde byl p ivítán blesky fotoaparát a máváním svých p íznivc . Na tiskové konferenci ekl, e je hrdý na, to co ud lal a odsoudil kruté a barbarské zacházení ze strany izraelské zpravodajské slu by. I po propu t ní pro Vanunu platila p ísná vydaná izraelskou vládou. Nebylo mu dovoleno opustit zemi, kamkoli el, byl kontrolován a nesm l mluvit s cizinci. Navzdory t mto opat ením souhlasil s poskytnutím tohoto rozhovoru. Ptala se Amy Goodman z rozhlasového a televizního programu Democracy Now! ze Spojených stát . Jaké to je být svobodný? Je to báje né být na svobod . Ale nemám dovoleno mluvit s cizinci a nemám dovoleno opustit tuto zemi. Tak e nejsem zase a tak astný. Na druhou stranu jsem rád, e se mohu t it alespo z n jaké svobody. I zraelská vláda vás ozna ila za zrádce. Co si o tom myslíte? Dob e, odpovím na to. Jsem rád, astný a hrdý, e jsem odhalil jaderné tajemství Izraele celému sv tu a ukázal na hloupost a nebezpe nost této politiky. Nejsem zrádce. Skute ní zrádci, kte í jsou v izraelské vlád , prosazují tuto politiku ty icet let a stále pokra ují. Zradili izraelské ob any, arabskou komunitu a celé lidstvo. Oni jsou opravdovými zrádci. Co t aj ného j st e vlast n odhalil a m yslít e si, e t o bylo t o nej d le it j í? To je zcela jasné: Tajemství, která byla oti t na v Sunday Times. Hlavní bylo mno ství izraelských jaderných zbraní. To nikdo nemohl p edvídat nebo v d t, ani americká tajná slu ba CIA. Ta po ítala tak s 10 a 20 kusy, ale já p i el s íslem 150 a 200. Dal í v cí bylo, e nikdo nev d l o výrob vodíkové bomby mnohem dokonalej í a siln j í atomové bomby, která m e zabít miliony lidí. A j ak j st e t o v d l vy? V d l jsem to, proto e jsem tam pracoval, moje práce spo ívala ve výrob materiálu pro jaderné zbran . Vyráb l jsem plutonium, které se u ívalo pro atomovou bombu. V d l jsem, kolik se vyrobí za den, za rok. Vyráb l jsem také materiál pro vodíkovou bombu. Nazývali to lithium-6 a tritium. Nebylo to sou ástí mé práce, ale poda ilo se mi vyfotografovat vodíkovou bombu. Odhalil jsem také, e Izrael za al s výrobou neutronové bomby. To znamená, e Izrael byl p ipraven u ít jaderné zbran v dal í válce, v roce 1986 to m la být válka s Irákem, Iránem nebo Sýrií. Tak e vy íkát e, e m li 150 a 200 hlavic a e j e dále vyvíj eli. Pracovali na vodíkové a neut ronové bom b ? Ano. Myslít e, e t ent o program dále rozvíj eli? Je t o p eci j enom osm náct let ... Nevím, co d lali b hem t ch osmnácti let. M eme p edpokládat, e mají mnohem siln j í a vysp lej í zbran , nové po íta ové systémy, cokoli jim mohlo usnadnit a pomoct sestrojit mnohem více jaderných zbraní. Nemám ádné nové informace. Ud lal j st e n j aké fot ografie a cht l j st e dost at inform ace ven. Jak j st e t ohle v echno provedl? Kdy jsem pracoval v továrn Dimona v roce 1980, rozhodl jsem se, e ty informace zve ejním. Tak e jsem ve keré informace m l v hlav . Pracoval jsem tam ka dý den, tak e jsem znal v echny detaily. Ale pot eboval jsem n jakou pom cku. Tou pom ckou byl fotoaparát. Propa oval jsem ho, nebyl to ádný problém. Vyfotil jsem 60 snímk v dob , kdy nikdo v budov nehlídal. Na no ních sm nách nebo o sobotách tam bylo málo lidí. Filmy jsem necht l vyvolávat, proto e jsem v d l, e jestli to ud lám, uv zní m tajná slu ba. Rozhodl jsem se opustit Izrael jakmile to bude mo né a filmy vzít do USA. Také jsem nem l p íli velké zku enosti s médii. Ale na své cest jsem potkal n koho, kdo m vzal do deníku Sunday Times, kde jsem jim ekl sv j p íb h.
Jak j st e byl zat en? Kdy to sly eli v tajných slu bách a donesly se jim informace o tom, co jsem ud lal v Londýn . Je t p ed tím za mnou v Sydney p i li dva agenti Mossadu, kdy jsem se setkal s reportérem Sunday Times a za ali m sledovat. Sledování pokra ovalo i v Londýn a pokou eli se v emi silami zabránit vydání lánku. Rozhodli se m proto unést. Necht li to ud lat p ímo v Anglii, tak poslali n koho, kdo by m nalákal do íma. Poslali agentku, enu pracující pro n jakou americkou tajnou organizaci. Poté, co vy el lánek v Sunday Times, jsem se rozhodl utéct do íma. Kdy jsme p ijeli do íma, ekali na m u ní doma. Tam m p epadli, omámili, nalo ili do auta a odvezli do opu t ného zálivu, kde ekala lo . Tak m unesli a poslali zp t do Izraele. Byl j st e uv zn n na osm náct let . Jak s vám i zacházeli ve v zení? Tajné slu by byly mým odhalením velmi rozzu ené. Byli roz ilené, a zkou ely zni it lov ka, který z nich ud lal nuly p ed celým sv tem. Cht ly dokázat, e jsou stále silná pioná ní organizace. Ze za átku m dali na samotku na sedm týdn . Nikdo nev d l, kde jsem. Po soudním p elí ení se rozhodli dát m znovu na samotku. První dva roky m 24 hodin denn dr eli v malé místnosti s kamerou a rozsvíceným sv tlem. Nemohl jsem dva roky spát, pokou eli se m zlomit. U ívali psychický nátlak. Cht l jsem se setkat s kn zem, ale nemohl jsem s ním mluvit, pouze jsme si mohli psát. Cela byla izolovaná od ostatní v znice. M l jsem dovoleno se setkat se svoji rodinou ka dé dva týdny na dv hodiny. Nebylo mi dovoleno u ívat telefon. T i m síce jsem dostával opo d nou a cenzurovanou po tu. A kelonská v znice byla kontrolována Mossadem, proto e m li jeden usek uvnit v znice. V ili byste, e Mossad sedí uvnit v znice a schovává se p ed lidmi? K hlídání v znice Kde j e Ashkelonská v znice? Je to asi 40 mil od Tel Avivu. Jaké bylo va e du evní zdraví? Kolik let jste strávil na samotce? Strávil jsem tam jedenáct let. Od prvních týdn jsem byl rozhodnutý, e to bude válka mezi mnou a Mossadem, který je dosud mým nep ítelem a d lá v e proto, aby m zni il, zatímco já d lám v e proto, abych p e il. Tak e jednodu e vyu ívám sv j mozek a iniciativu. Jako kdy mi ekli, e nemohu mluvit, tak jsem se rozhodl, e mohu mluvit, a etl si nap íklad potichu z Nového zákona. D lával jsem spoustu du evních a fyzických cvi ení. Poslouchám BBC, Hlas Ameriky a tu knihy. Jste po osm náct i let ech venku z v zení. Mát e dovoleno telefonovat? Mám dovoleno u ívat telefon, ale nesmím mluvit s cizinci. Nyní, kdy s vámi mluvím, tak je to v rozporu s na ízeními. Ale proto e jsem ji poskytl rozhovor BBC a nic se nestalo, tak si myslím, e bít n koho kv li tomu, e mluví o své svobod , svobod slova, svobod projevu, lidského bytí a lidských právech, vypadá velice hloup . Tak e si nemyslím, e by byli tak hloupí, aby mne uv znili nebo vyslýchali. Mordechaj i, m et e m i íci n co o na ízeních, která na vás byly uvalena od t é doby, co j st e opust il v zení? P edev ím , kde v bec j st e? Od doby, kdy jsem opustil v zení, co bylo 21. dubna, rovnou jsem si vzal auto a jel p ímo do katedrály svatého Ji í na východ Jeruzaléma. Tak e nyní jsem v dom pro hosty. Biskup m p ijal a o ekává, e zde z stanu. Podle na ízení nemohu po dobu esti m síc mluvit s cizinci. Je to velmi hloupé na ízení. Mohu mluvit o emkoliv s izraelskými ob any, ale ne s cizinci. Dal ím na ízením je, e kdy chci vycestovat z Jeruzaléma do jiného m sta, m l bych se jít nahlásit na policii. Kamkoliv chci jet, m l bych se nahlásit. Kdy chci spát v jiném dom , m l bych se nahlásit na policii. Nemám dovoleno jít na jinou ambasádu, proto e mají obavy, e bych mohl za ádat o azyl. Dal í d le ité a velmi nebezpe né na ízení je neopustit zemi po dobu jednoho roku. Nemám dovoleno opustit Izrael jeden rok, oni mi nedají pas. To jsou ta na ízení. Odvolali jsme se k nejvy ímu soudu. Jeho p edseda ale jde Mossadu na ruku. Nejvy í soud tak op t dokázal jak je nespravedlivý a nerespektuje ani základní principy demokracie a lidských práv. Cht l byst e opust it I zrael? Samoz ejm . Chci opustit Izrael poté, co jsem v n m protrp l sedmnáct a p l roku v naprosté izolaci a po velmi krutém a barbarském zacházení ze strany Mossadu ve v znici. Také
proto, e izraelská média o m u idovských obyvatel Izraele vytvo ila fale né p edstavy. N kte í z nich m nenávidí, n kte í m zastra ovali, kdy jsem byl propu t n. N kte í z nich jsou proti mn , proto e jsem se stal k es anem, tak e v této zemi nejsem svobodný a ani v bezpe í. ádal jsem o mo nost opustit Izrael abych byl svobodný a to m u být pouze ve svobodné zemi jako jsou USA nebo Evropa. Odst hoval byst e se rád do USA? Ano. Mám v Minnesot adoptivní rodi e. V USA mám mnoho p átel, kte í mi posílali dopisy a pohledy b hem t ch 18 let ve v zení. P e etl jsem mnoho o historii USA a velice oce uji jejich ústavu a svobodu. íkal j st e, e I zrael m l 100 a 200 at om ových bom b a vyvíj el neut ronovou a vodíkovou bombu. Vodíková bomba za ala být sestrojována v letech 1985 1986. Vyfotografoval jsem ást skute né vodíkové bomby, a ta forografie byla pozd ji oti t na v Sunday Times. A I zrael m l j i vyrobeno t ch 100 nebo 200 at om ových bomb? Ano, u ívali k výrob ka doro n zhruba 40 kg plutonia, co je dost pro 10 atomových bomb. Jaká byla va e práce v elekt rárn Dim ona a j ak dlouho j st e zde pracoval? V elektrárn jsem vyráb l plutonium a také lithium 6, tritium a také jsem m l vedlej í práci v oblasti nukleárního odpadu. Ale mojí hlavní inností bylo to, co jsem zmínil ji d íve. V továrn jsem pracoval 9 let. Kdy j st e hovo il se svým i spolupracovníky, byli m ezi nim i lidé, kt e í sdíleli va e pocit y? Ne, nikdo. Mo ná n kdo z nich byl znepokojen tím, e Izrael vyrábí jaderné zbran , ale nikdo nepochyboval o tom, co to bylo za politiku. Mo ná se n kdo z nich ve svém srdci obával, co bude následovat, ale nikdo necht l p ijít a mluvit o tom. To je ten rozdíl. A co j st e vid l v t é elekt rárn ? Vid l j st e lidi z j iných zem í nebo n j aké Ne, nemám ádné informace o cizincích , kte í by tam pracovali. Kdy jsem tam pracoval, nav tívil nás premiér imon Peres v zá í 1985. V roce 1984 jsem vid l ministra obrany. P i el ka dý nový premiér a nový ministr obrany. Na izraelskou jadernou moc se jezdili dívat i p edstavitelé Mossadu. Ale ne cizinci. Mo ná tam byli, ale já jsem o nich nev d l. Co se zm nilo? Jak vidít e I zrael dnes? Je to od let 19851986 velká zm na. V roce 1985 zde bylo velmi silné mírové hnutí. Bylo málo nacionalist . Bylo také málo idovských pravicových a nábo enských stran. V sou asnosti je v Izraeli velice slo itá situace. Za t ch osmnáct let se tu odehrálo hodn násilí mnoho sebevra edných atentát , které poskytly ospravedln ní pro izraelskou politiku. Situace se zhor ila. Zapomínáme, co Izrael provedl v Palestin v roce 1948, zapomínáme, co provedl v roce 1967 a p ipomínáme si pouze intifádu a sebevra edné atentátníky. Zapomínáme, co Izrael provedl mnohem, mnohem d ív. To je velký rozdíl a situace je velice patná. To je m j pocit. A j aký j e vá post oj k sebevra edným at ent át ník m ? Jsem proti tomu, jsem proti násilí, proto e si myslím, e Palestinci takovou reakcí na izraelské násilí kodí sami sob . M li by v d t, e Izrael vyu ívá jejich sebevrahy k tomu, aby mohl d lat to, co chce vál it a zabírat víc p dy. Palestinci by m li v d t, e Izrael vyu ívá tyhle v ci k ospravedln ní agrese. A tou Izrael nedosáhne skute ného míru. Vyj ád il vám n kdy sym pat ie izraelský v ze , za t o co j st e ud lal, e j ste odhalil izraelské jaderné tajemství? Ne, tém nikdo. N kte í z nich íkali: Ano, v íme ti. Ale nikdo ne ekl: Ano, jsme proti jaderným zbraním . To je problém lidí v Izraeli. V t ina z nich nemá odvahu íct, e idé nemají právo na u ití zbraní atomového holocaustu. To je to, co chci íct. Tito idov tí lidé, kte í trp li za holocaustu, nemají právo pou ívat atomové bomby, proto e atomové bomby se dají vyu ít pouze proti m st m a civilizacím, co znamená, e atomové bomby jsou vyhlazovací zbran . A to je nyní problém celého Izraele. Nenajdeme jediného idovského mu e, jednoho z jakékoliv strany, a u z levého nebo pravého k ídla, který ekne: Nemáme právo mít jaderné zbran . Tak e jsem nepotkal nikoho, kdo by se mnou sympatizoval, pouze n kolik levicov orientovaných lidí a to velmi malou skupinu, kte í jsou stejného nebo podobného názoru. Ale mnoho id následuje slep svého v dce Sharona. Jaký je
vá názor na izraelského prem iéra Ariela Sharona? Mohli byste si vzpomenout, e izraelský premiér Sharon bombardoval irácký reaktor v roce 1981, kdy byl ministrem obrany Beginovy vlády. V roce 1981, kdy jsem pracoval v elektrárn Dimona, Sharon p ikázal zni it irácký reaktor. Znamená to, e kdy Izrael zni il irácký reaktor, cht l zni it ve keré jaderné zbran na blízkém východ ? Ne, Izrael cht l pouze mít moc a sám vlastnit nukleární zbran . ádali jsme Sharona, který je nyní premiérem, aby následoval vlastní p íklad a ud lal to samé s elektrárnou Dimona a prohlásil, e Izrael bude osvobozen od jaderných zbraní. Ale namísto tohoto d le itého problému mu izraelská tajná slu ba poskytla dal í problémy, kterými se m l zabývat. Problémy jako druhá intifáda, a tak Sharon spadl do pasti a bojoval velmi agresivn s Palestinci, zabíjí, ni í, zabírá více p dy, vál í a zapomíná, e skute ný problém je Dimona. Propagoval politiku osvobození blízkého východu od jaderných zbraní. Tak e mo ná te si na n j m e vzpomenout n kdo z USA a p ijít pomoct a p ivést ho k politice zni ení jaderných zbraní. Byl zde Mohamad el Baradei, ale pouze sliboval, e by cht l následovat tu politiku, ale ve skute nosti Izrael není schopen ud lat v této v ci nic.
++++++++++++++++++++++++ http://www.sme.sk/c/5544084/cirkev-chce-o-odlukediskusiu.html#ixzz0zDZ4QMLq "Katolícka cirkev vlastní dos majetku na to, aby sa financovala sama," tvrdí Zavacká, ktorej sa nepá i bránenie sa finan nému auditu: Kontrola by ukázala, e sa jej dávno vrátilo v etko, o jej komunisti vzali. Navy e sa nerada priznáva, e niektoré majetky arizovala idom." Cirkev chce o odluke diskusiu O odluke cirkvi od t át u sa hovorí ka dé volebné obdobie. V médiách v dy na chví u vznikne virvar, aby potom ustal a neskôr sa zopakoval. Takt o t o bolo za Mikulá a Dzurindu, ke za odluku broj ila ANO, aj za Robert a Fica, ke osi nahryzol Du an aplovi , aby nakoniec vyhral pakt o neút o ení medzi avicou a cirkvou. Ni nenazna uj e, e SaS Richarda Sulíka dopadne inak. Formulácia v programovom vyhlásení vlády j e vágna, k ni omu nezaväzuj e: Vláda SR ot vorí celospolo enskú diskusiu o problemat ike financovania cirkví."
Rokovania v príprave Minist er kult úry Daniel Kraj cer pre SME nazna il, e cirkvi nemusia ma st rach. Ur it e nehrozí, e by vláda pri la s nej akou legislat ívou, kt orú by si navrhla a schválila v parlament e bez t oho, aby cirkvi mali mo nos na t ú t ému diskut ova ." Hovorca KBS Jozef Ková ik pot vrdil, e st ret nut ie s úradníkmi má by u
koncom t oht o t ý d a".
Exhovorca KBS a kat olícky k az v Devíne Marián Gavenda v ak upozor uj e, e t reba zist i vô u ob anov, lebo SaS nereprezent uj e v et kých. Treba na t o pozera z poh adu t át nika - t ým j e t en, kt o pozerá alej ne po naj bli í rozpo et ," nazna uj e s t ým, e mu chýba odborná a obj ekt ívna verej ná diskusia. Na poznámku, i za t o nezodpovedá aj cirkev, pripú a, e do ist ej miery áno, ale hlavný vplyv na verej nú mienku maj ú vlast níci pe azí a médií".
Dnes je to e te nemo né Ak sa spomenie odluka cirkvi od t át u, mnohí si predst avia financie. t át im dal t ot i v roku 2009 viac ako 37 miliónov eur. Ková ik sa pýt a - Ide len o odluku ekonomickú alebo odluku ako t akú? Sú t o dve rôzne veci, pri om médiá aj verej nos v t om maj ú zmät ok." Ot ázka t eda znie - ide len o platy duchovných a peniaze na
chod cirkevných úst redí alebo o zru enie akéhoko vek prepoj enia medzi t át om a cirkvami? K ist ým záväzkom sme t ot i viazaní Základnou zmluvou medzi SR a Svät ou st olicou z roku 2000. Hist ori ka práva zo SAV Katarína Zavacká, ktorá sa venovala aj vz ahom t át u a cirkví, si pret o myslí, e celková odluka j e dnes, bohu ia nemo ná. Jednost ranne sa vypoveda nedá. A ke e zmluva j e výhodná pre Vat ikán, pret o e SR sa zaviazala k podpore cirkvi, a ko aka , e by sa t ej t o výhody vzdal." So záväzkami vyplývaj úcimi zo zmluvy operuj e aj Ková ik. Zmenám vo financovaní cirkvi sa nebráni, podmienkou j e, aby sa rokovania diali na odbornej , nie emocionálnej úrovni. Výsledok musí ma charakt er medzinárodnej zmluvy so Svätou stolicou."
Plati
i neplati ?
Argument zást ancov odluky znie, pre o by mali financova zábavku" veriacich. Zavacká t vrdí, e plat i t akt o plo ne j e nehoráznos . Ob ania musia prispieva povinne bez oh adu na t o, i sú veriaci, alebo at eist i." Gavenda t o odmiet a. Aj veriaci financuj ú veci, o kt orých ast o j ednak nevedia, j ednak sa ich nikt o nepýt a, i súhlasia. Trebárs s vysielaním návodov o t om, ako st rie a udí v Devínskej Novej Vsi. Mnohé filmy v STV sú o vyt váraní kult úry násilia, pri om sa financuj ú aj z ich daní." Na poznámku, e aj veriaci musia prispieva na t o, s ím nesúhlasia, t rebárs na fut bal, hist ori ka práva priznala, e j e pravdivý. Tie nevidím dôvod prispieva na poduj at ia, kt oré sú boj iskom rôznych ivlov. U vôbec nie na zásahy polície po as zápasov. Iná vec j e príspevok na port ové i kult úrne akt ivit y det í v rámci mimo kolskej innost i. Ak ich organizuj e cirkev, príspevok pat rí aj j ej ." Kraj cer spomenul dva základné modely, z kt orých sa pri zmene financovania dá vychádza . V Taliansku, pokia nedát e peniaze na cirkev, automaticky prejdú do iného prostredia, z ktorého sa financuje kultúra, kolst vo. Alebo j e t u nemecký model, kde vy rozhoduj et e, i dát e peniaze a ak nedát e, t ak vám ost anú. To j e drsnej í model vo vz ahu k cirkvám."
Hodnota majetku nejasná Katolícka cirkev vlast ní dos maj et ku na t o, aby sa financovala sama," t vrdí Zavacká, kt orej sa nepá i bránenie sa finan nému audit u: Kont rola by ukázala, e sa j ej dávno vrát ilo v et ko, o j ej komunist i vzali. Navy e sa nerada priznáva, e niekt oré maj et ky arizovala idom." Ková ik t o odmiet a, pod a neho sa cirkvi po revolúcii vrát ilo pribli ne 40 percent nehnut e ného maj et ku. Gavenda pova uj e audit hodnot y v et kého maj et ku za t aký t echnicky náro ný, a j e nemo ný. Ako chcet e vy ísli hodnot u kult úrnej pamiat ky? Ak v dedinke vlast níme kost olík, j eho hodnot a j e vysoká, ale finan ný prínos nulový. Vlast níme lúky a polia, pri om zisk z nich ast o nie j e iadny, hoci plat íme dane. Mie aj ú sa t u slivky s orechmi. Jedna vec je hodnota majetku, druhá príjmy z neho." Má cirkev preh ad o celkovej hodnot e svoj ho maj et ku? Nemá súhrnnú t at ist iku, lebo ka dá farnos j e samost at ný právny subj ekt ," vysvet uj e Gavenda. Keby sme chceli ohodnot i v et ko, o cirkev vlastní, musel by t o urobi znalec. Bol by t o proces t rvaj úci roky, st ál by ve ké peniaze, a výsledok neist ý. Na o by vlast ne slú il?" Fakt om j e, e ani príj my zo zbierok v kost oloch povinnost i verej ného vyú t ovania nepodliehaj ú. t át navy e prispieva nielen na plat y k azov a chod úst redí, nemalé peniaze ho st oj í aj cirkevné kolst vo, plat y u it e ov nábo enst va a podobne. Gavenda vraví, e peniaze na plat y duchovných (pod a k azov na úrovni pribli ne 400 eur v ist om) a chod biskupských úradov musia t át u vyú t ova , pret o sú pod kont rolou. Navy e na rozdiel od súkromného sekt ora, kde prebieha ka doro ná valorizácia, plat y duchovných sa hýbu po nieko kých rokoch a len vyrovnávaj ú zame kanú valorizáciu." Zavacká oponuj e, e na vý ke nezále í. Ide o princíp, e ob ania plat ia de fact o t át nych zamest nancov, kt orých slu by nevyu ívaj ú."
Zvládol by to súkromný sektor? Ková ik pripomína, e cirkev vykonáva mno st vo akt ivít , prospe ných pre celú spolo nos - charitu, prevádzkovanie hospicov, opravy pamiatok a podobne. Urobt e si sú et v et kého, o cirkev t ý denne robí v
j ednot livých farnost iach, a porovnaj t e t o s inými organizáciami," dop a ho Gavenda. Zavacká oponuj e, e o peniaze by sa mali uchádza napríklad zariadenia sociálnych slu ieb, i u súkromné, alebo cirkevné. Na opravy pamiat ok akt ívne prispieva t át ." Gavenda namiet a, e súkromník sa chyt í len t oho, o j e ziskové a t ret í sekt or t ie nepôj de v ade, pri om rozsah j eho akt ivít v porovnaní s cirkvou by bol na zvá enie."
Niektorí peniaze od tátu nechcú Vä ina oslovených men ích cirkví a nábo enských spolo nost í sa k ot ázke odluky vyj adrila, e si po ká, a snahy t át u nechcela koment ova . Pod a niekt orých odborníkov by práve ony vzh adom na po et veriacich a vý ku maj et ku mohli na finan nú odluku doplat i naj viac. Nie v et ky v ak poberaj ú príspevky t át u, viaceré ho principiálne odmiet aj ú u dnes.
Príspevky tátu v roku 2009 Rímskokatolícka cirkev: 21,3 milióna Gréckokatolícka cirkev: 3,8 milióna Evanjelická cirkev augsb. vyzn.: 3,7 milióna Slovenská katolícka charita: 2,3 milióna Reformovaná kres anská cirkev: 1,9 milióna Pravoslávna cirkev: 1,7 milióna Konferencia vy ích predst . enských reholí: 421-tisíc Apo t olská cirkev: 370-tisíc Cirkev bratská: 318-tisíc Bratská jednota baptistov: 287-tisíc Evanjelická cirkev metodistická: 266-tisíc Diakonia Evanjelickej cirkvi a. v.: 209-tisíc Konferencia biskupov Slovenska: 147-tisíc idovské nábo enské obce: 125-tisíc Starokatolícka cirkev: 103-tisíc Cirkev eskoslov. husit ská: 102-tisíc Ekumenická rada cirkví: 70-tisíc Úst redie diakonie Reform. kres anskej cirkvi: 27-tisíc Cirkev advent ist ov siedmeho d a: 19-tisíc Zdroj: MK SR, sumy sú zaokrúhlené
++++++++++++++++++++++++ Dejá vu
Domnívám se, e b hem zásahu NATO na Kosovu existuje jeden initel, o kterém nikdo nem e pochybovat: nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlu n humanitární... Le Monde, 29. 4. 1999. New York 2001 Belehrad 1999
++++++++++++++++++++++++
++++++++++++++++++++++++ ++++++++++++++++++++++++
++++++++++++++++++++++++
Volba?
Je as zvolit v dce sv ta a vá hlas má rozhodnout. Tady jsou fakta o t ech nejslibn j ích kandidátech: Kandidát A:Spol uje se s politiky, kte í ne v dy hrají istou hru, a svoje iny konzultuje s astrologem. M l dv milenky. Kou í a pije 8-10 Martini denn . Kandidát B:Dvakrát ho vyhodili ze zam stnání, spí do ob da, na univerzit bral opium a ka dý ve er vypije tvrt láhve whisky. Kandidát C:Byl vyznamenaný jako vojenský hrdina. Je vegetarián, nekou í, pije jen p íle itostn pivo a nem l ádné mimoman elské aféry. Kterého z t chto kandidát byste si vybrali? Pro Va i informaci: Kandidát A je Franklin D. Roosevelt Kandidát B je Winston Churchill Kandidát C je Adolf Hitler
++++++++++++++++++++++++
V era ve er jsme s mojí ivotních situacích. P i la
e
enou vedli trochu hlub í rozhovor o r zných
na eutanázii.
K tomuto citlivému tématu o volb poznamenal :
mezi
ivotem a smrtí jsem
- Nechci aby jsi m nechala ít v takovém stavu, kdy bych byl závislý na p ístrojích a ivený tekutou stravou z n jaké fla ky. Kdybys m n kdy takhle vid la, vypni ty ma iny co m dr í na ivu. - Ona vstala, vypla televizi, po íta Záchodu.
... No není
i ledni ku a vylila mi pivo do
blbá !??
++++++++++++++++++++++++ A mimochodem, co by jste poradili en , která je t hotná a má u osm d tí, z nich t i jsou hluché, dv slepé, jedno mentáln retardované, a ona sama má syfilis. Doporu ili byste jí potrat? ******* Pokud ano, tak jste práv zabili Beethovena.
++++++++++++++++++++++++ Ma ar inu zaviedli Turci ako novú diplomatickú re v okupovaných pa alíkoch, namiesto latin iny a ujala sa. Túto novú re "vypracovali" hebrejský vzdelanci a preto mala charakter príbuzný s hebrej inou. Tu mas chybu, nie Madarcina, ale Uhorska rec. Pozri Duricu. Jozef II. chcel Uhorsku rec (teda Slovencinu), ako diplomaticku rec. ale je to úvaha, e aj ma ar ina bola diplomatickým jazykom namiesto latin iny teda v tej istej úlohe a funkciách. alebo e te iná povedané: - nik nemal latin inu ako materinský jazyk - nik nemal ma ar inu ako materinský jazyk To úplne a vy erpávajúco vysvet uje aj ma arský geneticko-jazykový paradox, ako aj úplnú absenciu etnickej ma arskej kultúry. - ani latinská etnická kultúra v Uhorsku nebola známa - ani ma arská etnická kultúra v Uhorsku nebola známa To s tou diplomatickou re ou sa mi nezdá, pozrite sa o pí e urica: 1790 20. február - Umrel Jozef II. Pred smr ou e te odvolal v etky svoje reformy v Uhorsku okrem toleran ného patentu a zru enia poddanstva. Anton Bernolák vydal v Bratislave prvú gramatiku slovenského jazyka, "Grammatica Slavica". Uhorským krá om sa stal syn Márie Terézie LEOPOLD II. Uhorský snem v Bratislave vyhlásil Uhorsko za slobodné a nezávislé krá ovstvo s vlastnou ústavou. Odhlasoval tie "nástupnícke právo" ma ar iny ako úradného jazyka po zru enej latin ine. (Za ma ar inu sa vyslovilo 22 stolíc, za latin inu 19 stolíc a 8 stolíc odporú alo dvojjazy nos .) Juraj Alojz Belnaj, profesor dejín, filozofie a práva na Krá ovskej akadémii v Bratislave, vydal v latin ine i v nem ine svoje "Reflexiones", úvahy o
po iadavkách v etkých ne achtických ob anov Uhorska, v ktorých sa do adoval pod vplyvom Francúzskej revolúcie demokratického zrovnoprávnenia v etkých ob anov, sprístupnenia úradov a ochrany osobnej i majetkovej bezpe nosti vo i achte. Vy iel anonymný spis "Politisch-kirchliches Manch-Hermaeon", v ktorom sa Ma arom pripomína, e v Uhorsku opravdivých Ma arov sú iba dva milióny, kým Nema arov je dva razy to ko. o sa týka jazykov Uhorska, odporú a sloven inu ako najprimeranej iu rokovaciu a diplomatickú re . 1849 21. december - Alexander Bach vyhlásil za jazyk zákonov a vládnych nariadení pre Slovákov "staroslovien inu", ako nazývali najmä slovenskí protestanti v ich cirkvi pou ívaný eský jazyk. Aj "Slovenské noviny", ktorých hlavným redaktorom bol kollárovec Daniel Lichard, za ali od roku 1850 vychádza v tomto jazyku, ba neskôr Kollár presadil zavedenie novej e tiny. (Andreja Radlinského u v lete prelo ili do Budína). To v ak vzbudilo nové konflikty medzi slovenskými kultúrnymi pracovníkmi, ktorí u vo ve kej vä ine odmietali písa a íta v cudzom jazyku. Ani Bachov absolutizmus, ani Kollárova autorita nemohli zastavi historický vývin kultúry slovenského národa. Cisár Franti ek Jozef I. Vymenoval za ostrihomského arcibiskupa Jána Scitovského, pôvodom Slováka, ktorý bol predtým biskupom v Ro ave a v Pä kostolí. V roku 1853 sa stal kardinálom rímskej cirkvi.
Tak potom mi ukazte jedineho etnickeho Madara!!!
Zo slovnej zásoby z konca 17-teho storo ia Dictionarium Ungarico-Latino-Germanicum Hungaro Latino - Deutsch MA str. 317 Magyar = Ungarus, Hungarus, Hunnus, Panno, Pannonius = Die Ungar, Hunn, Pannonier (Uhor , Hún , Panónec) Magyarország = Hungaria, Ungaria, Pannonia = Ungarn, Pannonien Magyarországi = Hungaricus, Ungaricus, Pannonicus = Ungarisch, Pannonisch Magyarsag = Ungarismus, Item, Gens Ungarica = Die Ungarische Nation TO str. 524 Tót = Sclavus, Dalmata, Illyricus = Ein Sclavonier, Dalmatier, Illyrier Totország = Dalmatia, Sclavónia, Illyrica = Dalmatien, Sclavónien, Illyrien Totorszagi = Dalmaticus, a. Sclavonicus, a. Illyricus = Dalmatisch, Sclavonisch, Illyrisch Tsöcz = Mamma, vide Czöcz = WeiberBrust Czeh = Bohemus = Ein Böheim Czehországh = Bohemia = Böhmen Czöcz = Uber Mamma, Ruma = ?? Muter Brustmarke -----------t november 13, 2008 9:56 pm Predmet: Odpoveda s citátom Slayer napísal: [ img ]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/9/96/Hufuneral_sermon_and_prayer_OSZK.jpg[ /img ]
Je to z konca 12ho storocia.[/img] Slayer to je koniec 16teho storo ia. A Bude Bosák Magyár Nyelvu Levelezése (výmena listov budínskeho pa u v ma arskej re i) Alex Takács ... Budapest,Franklin I.1915 Ma ar inu zaviedli Turci ako novú diplomatickú re v okupovaných pa alíkoch, namiesto latin iny a ujala sa. Túto novú re "vypracovali" hebrejský vzdelanci a preto mala charakter príbuzný s hebrej inou. Rozsiahle kore podencie sú aj s cisárskym dvorom vo Viedni. K tejto téme kultúrnej histórie je na západe dostatok mteriálov. Samotná Viede posielala koli pisárov v ma ar ine do Konstantinopolu. Mnohí u ivatelia tejto náhrady za latin inu nielen e nevedeli písa a íta v ma ar ine, ale ani ou nehovorili. Pou ívala sa aj ako tajná re . medzi honorom bolo zriedkavé nájs vzdelenca. na ú eli kore pondencie sa vyu ívali peciálne v Kon tantínopole kolení pisári a tlmo níci. samozrejme neskôr sa ujala v Sedmohradsku i pre súkromné ú ely podobne ako inde latin ina. Je zaujímavé, e v prekladových slovníkoch onej doby sa nenájde slovo pre Moravanov ani Slovákov, Slovenov. pod pojmom Magyar je v latin ine uvedené: Hungarus, Hungarus, Hunnus, Pannonus pod Tot - Sclavonus, Dalmatinus, Ilyrikus tie názvy odpovedajú vtedaj ím geografickým pojmom a pomenuvávajú jej obyvate ov Teda z: Dalmácie, Illyrie, Sclavónie, Panónie, Ungárie, Húnnie a Hungárie - to bol pravdepodobne v eobecný zjednocujúci pojem, ale nemusel. Teraz je otázne kam priradi Hunnov = ... Húnov? Hungarov = ... Uhrov? ----- ferko www.sns.sk/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=12151#12151 ++++++++++++++++++++++++
