Rodinná politika ve Francii a v Německu Mgr. Karolína Dobiášová 10.4. 2012
Struktura přednášky Typologie sociálního státu ve vztahu k rodinné politice Německa a Francie Německo •Demografie - Německo •Rodinná politika v Německu: vývoj, charakteristika •Nástroje rodinné politiky v Německu Francie •Demografie – Francie •Rodinná politika ve Francii: vývoj, charakteristika •Nástroje rodinné politiky ve Francii •Krátký film
Modely rodinných politik dle Korpi (2000) • Model tradiční rodinné politiky - podpora je směřována především na tradiční rodiny, kde muž je živitel (breadwinner) a žena má hlavní odpovědnost za péči a domácí práce • Model rodinné politiky zaměřené na dvoupříjmové rodiny (dual-earner family policy model) – podpora rodinám, kde oba dva partneři pracují, tj. podpora žen na trhu práce a podpora mužů v péči o děti a o domácnost • Tržně orientovaný model rodinné politiky – slabá podpora tradiční i dvoupříjmové rodiny
Zdroj: Boye 2009
Klasifikace zemí podle typu familialismu
Leitnerová 2003, upraveno Bartáková Tomešová 2009: 51
Demografické ukazatele Německo • Dlouhodobě nízká porodnost, pokles porodnosti v nových spolkových zemích pod 1 dítě • 23,5% dětí mimo manželství, v NSZ (nové spolkové země) 40%
Německo – typ sociálního státu a rodinná politika • Korporativistický sociální stát • Jádrem sociální politiky je sociální pojištění (důchodové, nemocenské, úrazové a pojištění pro případ nezaměstnanosti) a sociální pomoc • Rodinná politika – explicitní rodinná politika, institucionalizovaná (v kompetenci dvou ministerstev) vysoká míra decentralizace (v řadě oblastí zodpovědnost na zemích : vzdělání, bydlení, péče o děti) rodinná politika: nezbytným úkolem státu nezávisle na politickém nebo ekonomickém systému zaměření na kompenzaci ekonomického znevýhodnění rodin s dětmi před bezdětnými, férové vyrovnání zátěže, uznání výkonu rodin, ne na zvýšení fertility=není propopulační
Německo - specifika historického vývoje • Význam a ochrana rodiny již ve Výmarské ústavě z roku 1919 • 30. léta – nacistický režim – silná pronatalitní politika, zákaz interupcí a mezirasových sňatků, rozsáhlý systém dětských přídavků a vytlačování žen z trhu práce • 1949: rozdělení Německa : v NSR v ústavě opět význam a ochrana rodiny a manželství, méně explicitní než ve Výmarské ústavě • Vznik NDR: varianta komunistického modelu: dvoupříjmová rodina, předškolní zařízení a přídavky na děti od r. 1950
Historický vývoj- pokračování • V bývalé NSR: zcela odlišný vývoj – 1955 založeno Ministerstvo, mládeže, rodiny, žen zdravotnictví a byl vypracován první komplexní systém rodinných přídavků a daňových úlev • 1975 od tohoto roku trend zvyšování rodinných přídavků a rozšíření daňových úlev i pro osamělé rodiče • 1983 – v důsledku rozpočtových problémů – zavedení means – testovaných dávek • 1986 – ekonomický růst – zavedení nového systému rodinných dávek „Familienpaket“ – kombinace přímé a nepřímé podpory • Po sjednocení NDR a NSR dvouletá lhůta, každý své zákonodárství, pak postupné přizpůsobení normám NSR
Současné priority • Implementace Úmluvy o právech dítěte, ochrana práv dětí , důraz na adopce • sladění práce a péče o rodinu: legislativa v roce 2003: zákon o rodičovském příspěvku, nárok na práci na částečný úvazek ,vše i pro otce, cíl: oba partneři participují na péči o děti • Posílení role otce při výchově dítěte • podpora manželství, daňově výhodnější • podpora rozšíření nabídky předškolních zařízení (zejména SSZ)
Peněžitá pomoc v mateřství • Pouze pojištěným ženám z nemocenského pojištění 6 týdnů před a 8 po porodu - 100% čisté mzdy (dle směrnice EU – nejméně 14 dnů mateřská dovolená) • Ostatní (ty, co nejsou pojištěny) – dostávají peníze od Spolkového fondu „Matka a dítě“ max. 210 EUR
Rodičovský příspěvek I • Od roku 2007 matky a otcové dostanou 67% čistého příjmu v posledních 12 měsících, ale ne méně než 300 a ne více než 1.800 eur měsíčně • Podmínka: nesmí vykonávat práci více než 30 hodin týdně • Maximální doba pobírání 12 měsíců • Vezme-li si druhý rodič (otec) dva měsíce, pak doba pobírání se prodlužuje o ty dva měsíce (otcovská kvóta) • Cíl: podpora otců v aktivnější roli při výchově dítěte (dříve pouze 5% otců žádalo RD), částka se odvozuje od čistého příjmu druhého rodiče v době před porodem dítěte • Práce do 30 hodin je s pobíráním kompatibilní i u otců, studenti mohou pracovat i déle
Rodičovský příspěvek II • Při vícenásobném porodu (vícerčata): dalších 300 eur • Mají-li dvě děti pod 3 roky nebo 3 děti pod 6 let: prémie o 10% víc na každé dítě • Možná varianta pobírání po jednou tak dlouhou dobu (do 2 let), každý z partnerů pak dostane poloviční dávku • Pracovně právní ochrana do tří let dítěte se nemění, náklady na tyto změny v roce 2008: 4,4miliardy,2009:3,9 (expirace starého systému)
Rodičovská dovolená vs. rodičovský příspěvek Rodičovská dovolená
Délka
Rodičovský příspěvek
Přenositelnost Délka práva
3 roky věku dítěte Oba rodiče
12 měsíců všichni
Výše měsíčního příspěvku 67 % příjmů (min. 300 Euro) Nebo 33 % podobu 24 měsíců
Pak v některých zemích na základě testování příjmu až do 3 let Zdroj: Leitnerová 2003, dle Tomešová – Bartáková 2009
Porodné Jednorázová dávka pro ženy, které nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství 77 EUR
Přídavky na děti • Univerzální, do 18 let věku, do 25 při studiu a neomezeně při zdravotním postižení • 1. a 2. dítě: 164 EUR • 3. dítě: 170 EUR • 4. a další : 195 Eur • Vyplácí se buď jako dávka nebo formou daňové dávky (snižuje se roční čistá daň z příjmu po zdanění) • V tom případě se vyplácí zpětně za celé zdaňovací období
Další dávky • Příspěvek na dítě pro nízkopříjmové rodiny – až do 36 měsíců věku dítěte • Příspěvek pro děti rodičů, kteří nepracují více než 30 hodin týdně a nedosahují určitého příjmu • Výživné: vypláceno zálohově, pokud druhý rodič neplatí • Příspěvek na bydlení: 3 skutečnosti počet členů domácnosti, příjmy a nájemné
Nepřímé dávky • Daňová politika: společné zdanění manželů: splitting - podporuje manžele v tradiční rodině Odpočitatelné položky: • Za dítě • Za péči o dítě, výchovu nebo profesní přípravu • Na domácnost • Na náklady péče o dítě pro pracující • Na speciální potřeby spojené s profesní přípravou
Služby péče o děti • Služby péče o děti: jesle, školky, družiny, denní centra - poplatky odstupňovány dle příjmu rodičů a počtu dětí, při nouzi kryty Úřadem pro mládež • Každé dítě od 3 let nárok na školku od r. 1999, ale v praxi není saturováno • 18 % všech dětí do 3 let využívá formální péče (Tomešová-Bartáková 2009)
Předškolní péče- další specifika • Nedostatek předškolních zařízení se řeší cestou zakládání zařízení z iniciativy rodičů : více než 8.500 takových zařízení, zpravidla pro děti od 2-6 let, od r. 1990 růst na pětinásobek, nejvíc v SSZ • Ustupuje snaha rozdělit je na jesle a školky • Německo: snaha do roku 2013 - 35% dětí do 3 let mít možnost umístit od předškolního zařízení
Flexibilní pracovní trh • Opatření na trhu práce - nárok na zkrácený úvazek pro rodiče s dětmi od r. 2001v délce 15-30 hodin týdně u zaměstnavatelů s více než 15 zaměstnanci
Další specifika • Růst významu zaměstnavatelů při pomoci sladit práci a péči o rodinu Podnik příznivý rodině
• Rodinná politika na regionální a lokální úrovni -Obec příznivá rodině
Shrnutí • Institucionalizovaná rodinná politika • Ne propopulační dimenze, ale snaha o kompenzaci finančního břemene reprezentovaného výchovou dětí • Po roce 2007: největší problém „lowest low fertility“ • Rovný přístup pro všechny typy rodin, ale manželé favority při zdanění • Model: spíše familistická rodinná politika
Francie – demografická situace
Populační specifika - růst populace a také migrace (od poloviny 50.let, z 2,9 dítěte v roce 1964 na 1,9 v roce 2001, dnes více než 2,0 dítěte na matku Sociální analýzy ukazují, že na rozdíl od jiných evropských zemí, je ve Francii relativně malý rozdíl v porodnosti mezi jednotlivými socioekonomickými skupinami (Thévenon, 2008, dle Hampl 2008). 17% neúplných rodin (v Paříži 25%), cca 50 % dětí narozených mimo manželství- vysoký počet, hned za severskými zeměmi, zrovnoprávněny od r. 1972, po roce 2001 i v dědickém právu po roce 1996: růst sňatečnosti, odstranění daňových výhod pro nesezdané páry, dnes daňově výhodnější manželství, a hlavně existence dětí
Sňatečnost
Rozvodovost
Děti narozené mimo manželství
Sociální stát a rodinná politika ve Francii • Korporativistický model sociálního státu – založený na sociálním pojištění (od r. 1967 Národní pokladna soc. zabezpečení se dělí na tři: starobní pojištění, nemocenské pojištění a rodinné přídavky) • Rodinná politika je explicitní a extensivní, má historické kořeny (patří k nejstarším v Evropě – tradice rodinných přídavků již na konci 19. století) • Francie má jeden z nejpropracovanějších a nejvyspělejších rodinných přídavků, ale také patří k nejnákladnějším v Evropě • Vynakládání vysokých nákladů na pomoc rodin s dětmi (započteme-li daňové úlevy 3,8 % HDP) – to je více než severské země, ale z přesunů mají největší užitek bohaté rodiny • Francouzská rodinná politika je silně pronatalitní, orientuje se na dvou a vícedětné rodiny • Vysoký podíl dětí umístěných v zařízeních péče o děti (již ve věku 2-3 let), velké množství matek i v nízkém věku dítěte pracuje • Francouzsky systém je duálni - je možno si zvolit alternativu podporuje nejen pracující rodiče, kteří využívají zařízeni péče o děti, ale také ty matky, které se rozhodnou odejít ze zaměstnáni kvůli péči o své děti.
Priority rodinné politiky
• Cíl : kompenzovat náklady spojené s výchovou dětí- solidarita bezdětných a rodin s dětmi, pronatalitní politika • Zajištění minimální životní úrovně pro všechny děti(soc. služby za sníženou cenu, vzdělání a lék. péče zdarma, životní minimum) • Ochrana dětí, v posledních letech i sladění práce a rodiny • Vysoká zaměstnanost žen
Francie - specifika historického vývoje • Rodinná politika se rozvíjela již od 20 let minulého století • V 70. letech 20. století nastal u rodinné politiky posun, podpora rodin se zvýšila a zaměřila se na neúplné rodiny a na přídavky na bydlení v závislosti na rodinné situaci. • V 80. letech 20. století je dominantní snaha sladit pracovní a rodinný život; to vedlo ke zvýšení počtu míst v jeslích a finančních příspěvků rodinám, které si zvolily soukromé opatrování dětí.
Rodinná legislativa • Registrované partnerství: 1999, smlouva „Občanský pakt solidarity“, dvě dospělé osoby bez ohledu na pohlaví, ne adopce dětí, smluvně upraveny majetkové vztahy, soc. zabezpečení jako manželství • Nesezdané soužití: důležité přihlášení se k rodičovství, určení otcovství, možnost adopce, • Zákaz adoptovat dítě homosexuálními partnery
Mateřská, otcovská a adoptivní dovolená • Mateřská: od roku 1928, 1.a 2. dítě 6 týdnů před a 10 po porodu, (3. dítě 8 a 18), pobírá nemocenské dávky, ale zaměstnavatel je může dorovnat do čisté mzdy • Otcovská: 2002 otec nárok kromě 3 dnů kolem porodu na dalších 11 dní- vybrat najednou v prvních 4 měsících věku dítěte, stejná pravidla jako ženy • Adopce. Jako mateřská, 2. rodič 3 dny
Rod. dovolená a rod. příspěvek • Rodiče mohou nastoupit současně nebo jeden po druhém, do 3 let věku dítěte • Možná kombinace s částečným úvazkem • Adopce: do 3 let po převzetí dítěte • Rodičovský příspěvek: od roku 2004 změnavyplácen i pro první dítě, když rodič buď přeruší práci, nebo jen na částečný úvazek • Buď 501,59EUR, nebo 339,94 podle toho, zda pracuje
Rodičovská dovolená vs. rodičovský příspěvek Francie Rodičovská dovolená
Rodičovský příspěvek
Délka
Délka
Výše měsíčního příspěvku
6 měsíců u prvního dítěte
530 Euro (2007)
3 roky u 2. a dalších dětí
U částečného čerpání méně
Přenositelnost práva
3 roky věku dítěte Oba rodiče
Zdroj: Leitnerová 2003, dle Tomešová – Bartáková 2009
Porodné • Porodné (dávka pro malé dítě) - od 5. měsíce těhotenství do 3 let věku dítěte, testovaná - jednorázová částka (855 eur- i při adopci (1710Euro), plus určitá měsíční dávka do 3 let věku dítěte podmíněná lékařskými prohlídkami dítěte
Přídavky na děti • Základní dávka pro rodiny s dětmi, plošná, poskytuje se do 20 let • Poskytuje se od druhého dítěte, výše podle počtu dětí a jejich věku • 2 děti 120 eur měsíčně • 3 děti 270 eur • 4 děti 430 eur • 5 dětí 585 eur a každé další o154 více • Pro dítě od 11-16 let dalších 31EUR, 16 -20 let 55 EUR
Další dávky pro rodiny s dětmi • Příspěvek na pečovatelku, která hlídá děti u sebe doma • Příspěvek na hlídání dětí pečovatelkou v jejich bydlišti • Rodinný doplněk: testovaná dávka, navazovala původně na dávku pro malé děti, je pro rodiny se třemi a více dětmi nad 3 roky (výše cca 144 eur) • Dávka pro neúplnou rodinu: příspěvek samoživiteli, který se stará o dítě (děti max. výše 521,52 eur) nebo je těhotná, vyplácí se podle výše příjmů a počtu dětí po dobu 12 měsíců, ale může se vyplácet až do 3 let věku dítěte • Rodinná podpora: plošná dávka, něco jako sirotčí dávka, buď pro osamělého rodiče (77,84E), nebo pro rodiče adoptovaného dítěte, a pro děti sirotky (103,78). Může být i v případě, kdy jeden z rodičů nepřispívá na dítě
Příspěvek na pečovatelku a hlídání dětí v jejich bydlišti • Příspěvek na pečovatelku, která hlídá děti u sebe doma - profesionální pečovatelka s licencí, pojištění jí hradí pokladna rodinných dávek, podle výše příjmů rodičů se řídí výše dávky, max. 85% příjmu pečovatelky • Příspěvek na hlídání dětí v jejich bydlišti - kryje určitou část sociálního pojištění pečovatelky, které je hrazeno rodičem, řídí se zase výší příjmu rodiče (max. 75% sociálního pojištění) • Využívají to zejména matky z vyšší střední třídy
Další dávky • Příspěvek na začátku školního roku , limitována příjmy, pro děti 6-18 let průměrná výše 253 Eur • Výživné: má-li rodič soudem stanované výživné, a nedostává je, může se obrátit na pokladnu rod. přídavků • Příspěvky na bydlení: dávky spojené s bydlením • Příspěvek na stěhování
Daňová politika • Výše daně podle rodinného kvocientu podle situace v rodině, snížení daní při narození každého dítěte, od 3.dítěte prakticky zbaveni daňové povinnosti (Hampl 2008) • Redukce daní prostřednictvím „rodinného kvocientu“ je přitom výhodná především pro bohatší rodiny, zejména pokud mají tři a více dětí. • Různé danění pro manželské páry a nesezdaná soužití - daňově výhodnější manželství • Snížení vypočtené daně o další položky: na hlídání dětí, na pečovatelku, na studium dítěte
Předškolní péče o děti • Po roce 1980- významný růst těchto zařízení, zejména jeslí (créches)
• Jesle (od 3 měsíců do 2 let): polovina financována z veř. zdrojů ( 60% pokladna), zbytek napůl rodiče a města (obce)
• stále ale nedostatek těchto míst (jeslí) - je tam jen 9% dětí pod 3 roky (je jich 2,4 mil. ve Francii).
Nedostatek míst je problém pro nízkopříjmové rodiny, nemohou si dovolit domácí vychovatelku či registrovanou vychovatelku i když příspěvek se to snaží kompenzovat
• Jsou stále víc potřeba (např. v Paříži pracuje 77,7% žen, z toho 21% na částečný úvazek)
• Školky (2-6 let): jsou zdarma, hradí ministerstvo školství – navštěvuje je 98 % dětí
Shrnutí • Finanční kompenzace nákladů rodinám na „produkci dětí“ • Dlouhodobě stabilní family – friendly rodinná politika bez ohledu na politické změny (rodina = národní zájem) • Poslední dvě desetiletí: extenzivní podpora zaměstnaným ženám • důsledky: jedna z nejvyšších zaměstnaností žen • zároveň nejvyšší fertilita (2,18 v roce 2009) • politika osciluje mezi podporou genderové rovnosti a bojem proti nezaměstnanosti • Systém nastaven pro všechny, profitují bohaté rodiny • stále asymetrie podle pohlaví ve výchově dětí : břemeno péče o domácnost na ženách, family-friendly nástroje(RD)- využívány skoro jen ženami-nakonec vede také k jejich diskriminaci
Zdroje
Council of Europe. Family Policy http://www.coe.int/t/dg3/familypolicy/Database/default_en.asp Hampl, O. a kol.: Analýza nerovného postavení rodin s dětmi a návrh na zmírnění této nerovnosti, 2008 Boye, K.: Work and Well-being in a Comparative Perspective—The Role of Family Policy, European Sociological Review, October 29, 2009 Thévenon, O.: Family Policies in OECD Countries: A Comparative Analysis, Population and Development Review 37(1) : 57–87 (MA RCH 2011) Mlčoch, L.: Rodina jako priorita: sociálně soudržná, ekonomicky konkurenceschopná, Veřejná politika a prognostika PPF – 037, 2009 MUNKOVÁ, G. a kol.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum, 2005
