Mediální řada MED - 025
PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES
SVĚTY „TĚCH DRUHÝCH“. AGENDA ZAHRANIČNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÝCH TELEVIZNÍCH STANIC 2011 Tomáš Trampota, Kateřina Kučerová
Mediální řada MED - 025
V Fakulta sociálních věd UK / Faculty of Social Sciences, Charles University Filozofická fakulta UK / Faculty of Arts, Charles University
u
Světy „těch druhých“…
2
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Text prošel recenzním řízením. Studie vznikla v rámci výzkumného záměru MSM0021620841 Rozvoj české společnosti v EU: výzvy a rizika. Copyright Tomáš Trampota, Kateřina Kučerová 2011 ISSN 1801-5999
Světy „těch druhých“…
3
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Světy „těch druhých“. Agenda zahraničního zpravodajství českých televizních stanic TOMÁŠ TRAMPOTA, KATEŘINA KUČEROVÁ, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY
KARLOVY
Abstract International news coverage is an important source of information about the “world of the others” for television audiences. Its production is connected with hidden logic of selection of issues, geographical areas and actors. International news flows are influenced by news values, cultural and geographical contexts and historical backgrounds. This article presents a study of foreign affairs coverage in the Czech television news programs based on quantitative content analysis. It deals with questions such as: Which countries or continents are included in the television news agendas? or What is intensity of coverage and how is the news flow affected by the news values?
Klíčová slova: zahraniční zpravodajství, televizní zpravodajství, agenda Keywords: international news, television news, agenda
KONTAKT NA AUTORY PhDr. Tomáš Trampota (
[email protected]) Mgr. Kateřina Kučerová (
[email protected])
Světy „těch druhých“…
4
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Světy „těch druhých“. Agenda zahraničního zpravodajství českých televizních stanic ÚVOD Zpravodajství se svou manifestní funkcí informovat patří k typu mediálních obsahů, kterému se studium masové komunikace od počátku své institucionalizované formy spojené ve většině západních demokracií s první polovinou 20. století velmi intenzivně věnovala. Výzkumy zpravodajské produkce se postupně rozšířily z výzkumů považovaných za základ sociologie zpravodajství (zejména práce Davida Manninga Whitea Gatekeeping [1997] a Warrena Breeda Social Control in the Newsroom [1997]) vzniklých v 50. letech 20. století v USA na důkladnější zkoumání samotných obsahů zpráv. Výzkumy zpravodajských obsahů pak představují rozpětí od prosté kvantifikace tématické agendy – vycházející později, zejména od počátku 70. let, z logiky, že agenda médií ovlivňuje, jaká témata budou v rámci veřejnosti kolovat jako podstatná – po kvalitativní analýzy reprezentace různých sociálních skupin včetně minorit, sociálních jevů až po případové studie reprezentace konkrétních událostí ve zpravodajství. Řada výzkumů je zároveň spojena s normativním pohledem a s uplatněním představy, jak se případná zpravodajská produkce liší od ideální podoby zpráv vycházející z normativních očekávání uplatňovaných daným mediálním systémem, veřejností, či některými jejich složkami (viz například četné výzkumy Glasgow University Media Group – Eldridge 1995). Normativní princip je uplatňován zejména u zpráv, které tématicky představují určité kolbiště názorů (Hallin [1986] označuje tuto tematickou oblast jako oblast legitimní kontroverze), zejména zprávy z domácí politiky. Zahraniční zpravodajství je naopak odrazem mezinárodních informačních toků. Intenzivnější zájem o obsahy zahraničních zpráv spustila studie Johana Galtunga a Marie Holmboe Rugeové Structure of Foreign News z roku 1965, která vyústila ve vyjmenování dvanácti zpravodajských hodnot (news values). Ty označují podle autorů faktory ovlivňující výběr zahraničních zpráv do obsahů médií a začaly být posléze v rámci mediálních studií užívány jako vysvětlení výběru zpráv obecně. Zahraniční zpravodajství a výběr oblastí, o kterých je informováno, jsou do určité míry reflexí mezi-kulturní informační výměny a často souvisí s politickými nebo
Světy „těch druhých“…
5
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
ekonomickými toky mezi danými geografickými oblastmi. Již starší studie poukázaly na propojení zahraničního zpravodajství a ekonomiky (viz například Boyd-Barrett – Rantanen 1998). Vlivným příspěvkem do výzkumu zahraničních toků byla dále studie Jörgena Westerstahla a Folke Johanssona, kteří definovali pět faktorů uplatňovaných při výběru zahraničních zpráv. Prvním z nich je význam (důležitost), kterou Westerstahl s Johanssonem chápou jako národní charakteristiku měřitelnou například pomocí údajů o velikosti populace nebo hrubého národního produktu, další zpravodajskou hodnotou je blízkost definovaná jako vztah mezi dvěma zeměmi. Podle autorů jde o relativní hodnotu, kterou lze chápat jako blízkost geografickou (měřitelnou podle vzdáleností hlavních měst), ekonomickou a kulturní. Výběr zahraničních zpráv ovlivňuje také dramatičnost, která „se týká událostí, spíše než států, a která zahrnuje řadu zpravodajských hodnot vázaných jak k samotné události, tak k prezentaci události“ (Westerstahl, Johansson 1994: 74). Tyto tři hodnoty jsou podle Westerstahla a Johanssona základní; rozšiřují je další dvě, které mohou ovlivnit jejich uplatňování (ibid.: 73–75) – hodnota ideologie a hodnota přístupu. Zkoumání mezinárodních informačních toků nabylo na intenzitě zejména od 80. let 20. století. Jedním z opakujících se závěrů těchto studií bylo potvrzení existující hierarchie a disproporce mezi zeměmi mezinárodního systému ovlivňujících obsah, směr a rozsah informačních toků mezi zeměmi, zejména mezi zeměmi rozvinutými a méně rozvinutými (Chang 1998). Tato nerovnováha zemí v mezinárodním informačním systému vychází z rozdílné dispozice finančními zdroji a komunikačními technologiemi souvisejícími s historickým vývojem. Problematika a důsledky této disproporce byly komunikovány také při debatě o potřebě nového světového informačního řádu NWICO během 70. let (New World Information and Communication Order) probíhající na půdě UNESCO v režii McBrideovy komise (Boyd- Barrett – Rantanen 1998). Disproporce v komunikačním systému přitom byla během vývoje interpretována různě; jako projev kulturního imperialismu (viz například Schiller 1969), výsledek nerovnoměrné koncentrace moci nebo bohatství (Schramm 1964) nebo označováním některých zemí jako elitních (Galtung, Ruge 1965). Tsan Kuo Chang ve své studii All Countries Not Created Equal to Be News (1998) vychází při rozdělení zemí z teorie světového systému (a její extenze závislostní teorie), na jejichž základě dělí země do tří „interaktivních sfér nebo zón ekonomických, politických, sociálních a kulturních vztahů: centra, semiperiférie a periférie“ (Chang 1998: 530). Podle Changa zařazení vychází z postavení ve světovém systému s tím, že větší pohyb a interakce existuje mezi zeměmi „jádra“ než s potenciálními protějšky z ostatních dvou zón a směr toků směřuje spíše od vrchní vrstvy ke spodní (Chang 1998). Chang řadí mezi centrální země mezinárodního informačního systému Spojené státy, země západní Evropy (zejména Velkou Británii, Německo a Francii), Japonsko a Kanadu. Mezi semiperiferní země pak podle něj patří ostatní země západní Evropy (jako například Švédsko a Švýcarsko) a relativně pokročilé ekonomiky jako je jižní Korea, Singapur, Malajsie, Argentina, Mexiko, Egypt. Periferní země pak odkazují k méně rozvinutým zemím včetně zemí bývalého východního bloku. Čínu a Rusko považoval za země semiperiferní (Chang 1998: 539). Je nutné samozřejmě brát
Světy „těch druhých“…
6
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
v potaz skutečnost, že zmiňovaná studie je staršího data a od roku 1998 mezinárodní informační systém prošel dalším vývojem zejména ve spojitosti s bohatnutím některých zemí a s posilováním některých oblastí také v rámci mezinárodního politického systému. Důležitou roli při zkoumání mezinárodních informačních toků hrají zahraniční zpravodajské agentury a jejich tradiční oblasti zájmu. Jak poukazují Boyd-Barrett a Rantanenová, globální zpravodajský systém byl od druhé poloviny 20. století do velké míry kontrolován „velkou čtyřkou“ západních agentur – AFP, AP, Reuters a UPI – a dvěma hlavními státními agenturami socialistického bloku – sovětskou TASS a čínskou Chinoua (Xinhua) (Boyd-Barrett, Rantanen 1998). V mezinárodní výměně audiovizuálních informací pak hrají důležitou roli APTV – televizní odnož agentury AP a Reuters Television (ibid.). „Globální zpravodajský systém je stále velmi hierarchický, malý počet globálních agentur dodává světové zpravodajství odběratelům z celého světa, včetně národních zpravodajských agentur, tato hierarchie je nicméně udržována spíše akumulací výhod vycházejících z postavení na trhu než formální dohodou hlavních hráčů“ (Barrett, Rantanen 1998: 27). Právě formální dohoda mezi prvními mezinárodními agenturami (Havas, Reuters, Wolff) hrála roli při rozdělení oblastí světa na přelomu 19. a 20. století. I přes vědomí důležitosti vlivu zpravodajských agentur na konečnou podobu zpravodajských obsahů jsme tuto skutečnost v předkládaném výzkumu neanalyzovali, zejména z důvodu technické náročnosti analýzy tohoto prvku produkce televizních zpráv a nutnosti ji zkoumat spíše výzkumem podmínek produkce v mediální organizaci, než výzkumem konečných zpravodajských obsahů televizních zpráv. Předkládaná studie se na základě dosavadních zjištění četných studií mezinárodních informačních toků zaměřuje zejména na otázku, které země dostávají prostor v rámci zahraničního zpravodajství českých televizních stanic, do jaké míry hrají roli vybrané ekonomické ukazatele a vzájemná vzdálenost a obchodní výměna.
METODIKA Pro výzkum zastoupení států v zahraničním zpravodajství jsme zvolili tradiční kvantitativní obsahovou analýzu. Konstrukce vzorku byla několikastupňová. Oporou výběru byly hlavní zpravodajské relace českých celoplošných televizních stanic ČT1, TV Nova a Prima TV Události, Televizní noviny a Zprávy odvysílané v roce 2010. Tyto televizní stanice byly z nabídky televizního vysílání vybrány jednak kvůli jejich plnoformátovému zaměření a dále kvůli výsledkům sledovanosti, zvolené televizní stanice jsou totiž dlouhodobě třemi nejsledovanějšími.1 Vzorek analýzy tvořily zpravodajské příspěvky celkem 156 hlavních zpravodajských relací ČT1, TV Nova a Prima TV odvysílaných v roce 2010. Výběr jednotlivých dnů vysílání byla zvolena metoda systematického náhodného výběru zohledňující odlišnosti vysílání v jednotlivých dnech týdne. Po prvním vybraném dnu byl vybrán následující den příštího týdne (d1 + 8). Tím bylo zaručeno omezení 1
Více viz http://www.ato.cz/
Světy „těch druhých“…
7
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
vlivu sezonality médií a různící se agendy zpravodajství v závislosti na období kalendářního roku a zároveň disproporční zastoupení různých dnů týdne. Po vytřídění zahraničních zpráv soubor vzorku představoval 823 jednotlivých příspěvků. Takováto konstrukce vzorku znamenala odlišný počet zahraničnězpravodajských příspěvků jednotlivých stanic, na druhou stranu zajišťovala shodné extramediální podmínky ve vybraných dnech pro všechny tři stanice a tato skutečnost nám připadala pro komparaci mezi stanicemi důležitější, než dorovnání počtu příspěvků u vybraných stanic jinými dny. Základní kódovací jednotkou byl příspěvek, definovaný jako „formálně i obsahově ucelená sekvence, informující obrazem, slovem či kombinací obojího o jediné události, resp. jediném tématu“ (Štětka 2007: 94). Při vyfiltrování zahraničních zpráv bylo využito hledisko geografického zakotvení. Za zahraničí zprávy jsou považovány zprávy bez vztahu k České republice, kdy se celá zpráva věnuje jen událostem, které se staly vně hranic České republiky, a dále také tzv. „bohemika“, a to v podobě zahraniční zprávy se vztahem k dění v České republice i domácí zprávy se vztahem k zahraničnímu dění. V případě bohemik o zařazení do výzkumného vzorku rozhodovala první zmíněná lokalita.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZY Analýza zahraničního zpravodajství bude rozdělena do dvou částí. První, formulovaná jako výzkumná otázka, se zaměří na výskyt cizích zemí v zahraničním zpravodajství. Druhá část analýzy bude zkoumat faktory ovlivňující přístup těchto států do zpráv. Východiskem byly analýzy amerických médií provedené Guyem Golanem (2008) a Denisem Wu (2007). Ty jako klíčové faktory stanovily velikost populace, rozlohu státu, HDP, výši obratu zahraničního obchodu a geografickou vzdálenost. Cílem analýzy bude prověření platnosti těchto faktorů v českém mediálním prostředí. Údaje týkající se velikosti populace, rozlohy a HDP budou čerpány z publikace The World Factbook, kterou v elektronické podobě zveřejňuje americká Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency, CIA). Využity budou údaje z roku 2010.2 Geografická vzdálenost bude stanovena jako vzdušná vzdálenost hlavních měst poměřovaných států. Obrat zahraničního obchodu s Českou republikou bude vycházet z údajů zveřejněných českým ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým statistickým úřadem.3
2
Central Intelligence Agency [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. The World Factbook. Dostupné z
WWW:
. 3
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor ekonomických analýz; Český statistický úřad,
Odbor statistiky zahraničního obchodu. Zahraniční obchod České republiky 2009 [online]. 1. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odbor informatiky, 2010 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: .
Světy „těch druhých“…
8
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
VO1: O jakých zemích informovaly Události, Televizní noviny a Zprávy TV Prima v roce 2010? H1: Hlavní zpravodajské pořady českých televizních stanic budou nejčastěji informovat o zemích ekonomicky a politicky silných s globálním vlivem. Dále bude pozornost věnována státům sousedním, s nimiž Českou republiku pojí těsná ekonomická spolupráce a kulturní i jazyková blízkost. H2: Čím větší je rozloha státu, tím častěji se objevuje v zahraničním zpravodajství českých televizních stanic. H3: Čím větší je populace dané země, tím častěji je v zahraničním zpravodajství zmiňována. H4: Čím vyšší je ekonomická výkonnost země poměřovaná prostřednictvím hrubého domácího produktu (HDP), tím častěji o ní české televizní stanice referují. H5: Čím kratší vzdálenost dělí daný stát od České republiky, tím častěji se vyskytuje v zahraničním zpravodajství. H6: Čím větší je obrat zahraničního obchodu České republiky s danou zemí, tím častěji o ní české televizní stanice informují.
ZASTOUPENÍ KONTINENTŮ A ZEMÍ V ZAHRANIČNÍM ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÝCH TELEVIZNÍCH STANIC Postavení jednotlivých států i kontinentů v rámci komunikačních toků směrem k českým médiím je značně nerovnoměrné. Hlavní zpravodajské pořady televizních stanic ČT1, TV Nova a Prima TV informovaly ve sledovaném vzorku z roku 2010 o dění v 106 zemích světa z celkového počtu přibližně 2004. Události v téměř polovině států tedy české televizní stanice nepovažovaly za natolik významné, aby o nich vůbec informovaly. Nejrozmanitější pohled na dění v zahraničí nabídly ve sledovaném roce Události, které informovaly o dění v celkem 92 zemích světa.
4
Počet států je uveden jen přibližně, neboť některé státy jako například Kosovo, Tchaj-wan nebo
Palestina uznává jako suverénní a nezávislé jen část mezinárodního společenství. V rámci tohoto výzkumu jsou jako samostatné státy považovány Kosovo, Stát Palestina a Vatikán, a to v souladu se zahraniční politikou České republiky.
Světy „těch druhých“…
9
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Graf č. 1 Počet zemí, které se v roce 2010 objevily v Událostech, Televizních novinách a Zprávách TV Prima
Televizní noviny věnovaly pozornost událostem v 78 zemích a nejméně rozmanité byly v otázce počtu zmíněných států Zprávy TV Prima s pouhými 63 zeměmi. Některé státy jako například geograficky vzdálená Etiopie, Benin nebo Francouzská Polynésie, ale i nedaleké Slovinsko, Lotyšsko a Makedonie se v zahraničním zpravodajství objevily jen jednou. Jiné země jako Spojené státy americké (USA), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen Velká Británie) a Rusko se naopak objevovaly téměř v každém zkoumaném vydání zpravodajských pořadů. Nejvíce pozornosti se ale dostalo evropským zemím, kterým se věnovala nadpoloviční většina zpráv. Graf č. 2 Zastoupení kontinentů v zahraničním zpravodajství televizních stanic ČT1, TV Nova a Prima TV
Světy „těch druhých“…
10
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Evropské země se vyskytovaly v 58 procentech všech zahraničních zpráv zkoumaného vzorku Událostí, Televizních novin a Zpráv TV Prima. Dominantní postavení Evropy v přístupu do českého zahraničního zpravodajství je dáno nejen ekonomickou provázaností a geografickou blízkostí, ale také zapojením televizních stanic do systému zpravodajských výměn s dalšími evropskými televizemi. Česká televize je jako médium veřejné služby členem Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union, EBU), která zaštituje systém televizních výměn Eurovision. TV Nova je zapojena do podobného projektu komerčních televizních stanic European News Exchange (ENEX), do kterého přispívají evropské i americké soukromé televizní stanice. Navíc TV Nova využívá i výměn zpravodajských příspěvků s dalšími televizními stanicemi, které vlastní společnost CME (tzv. CME portál). Přibližně stejné zastoupení měla ve zkoumaném vzorku v českém zahraničním zpravodajství Severní Amerika a Asie. Zprávy o událostech v Severní Americe tvořily 15 procent a události v asijských zemích získaly pozornost ještě o dva procentní body vyšší. Celkem byla dění v zemích těchto kontinentů věnována jedna třetina zpráv. Nejméně často se v Událostech, Televizních novinách a Zprávách TV Prima objevovaly státy Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie a okolí. Jižní Amerika byla zastoupena pouze v 5 procentech z celkem 823 zahraničních příspěvků. Zpravodajské pokrytí zemí tohoto regionu by ale pravděpodobně v jiném roce bylo ještě o něco nižší. Ve zkoumaném roce 2010 totiž pozornost českých televizí poutala silná kontinuální událost – záchrana horníků v Chile.5 O dva procentní body nižší zastoupení měly ve zpravodajských příspěvcích africké státy a vůbec nejméně pozornosti věnovaly hlavní zpravodajské pořady dění v Austrálii, která s pouhými dvěma procentními body skončila na posledním místě. Pro zpravodajské příspěvky z těchto tří nejméně sledovaných regionů – tedy Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie – je charakteristické, že o překročení prahu mediální pozornosti rozhodovaly spíše vlastnosti samotných událostí jako například jejich negativita, neočekávanost nebo dramatičnost spíše než kontextové vztahy s Českou republikou v podobě ekonomické spolupráce, politické, kulturní a jiné blízkosti. České televizní stanice tedy v terminologii Tsan-Kuo Changa preferovaly při výběru událostí ze zemí Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie tzv. „event-oriented“ zprávy, díky čemuž je lze z hlediska směru informačních a komunikačních toků považovat za periferní zónu světa (Chang 1998). Toto tvrzení lze doložit nejen již uvedenou záchranou chilských horníků, ale i dalšími událostmi z Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie, o kterých české televizní stanice referovaly. V případě Jižní Ameriky se do zpráv dostalo již zmiňované Chile také v souvislosti s únorovým zemětřesením, které vychýlilo zemskou osu. Brazílie se v hlavních zpravodajských pořadech objevila kvůli konfliktu drogových gangů s bezpečnostními silami v chudinské čtvrti Rio de Janeira. Televizní noviny 5
Horníky uvěznil v dole na zlato a měď na počátku srpna zával, pod zemí strávili 69 dní, než se je v polovině října podařilo zachránit. V průběhu necelých tří měsíců česká média informovala o několika neúspěšných pokusech zavalené horníky vyprostit, o jejich komunikaci s rodinami, zdravotním stavu, přípravách na úspěšné vyproštění a poté i o jejich dalších osudech. Tato událost, která naplňuje hned několik zpravodajských hodnot zároveň5, tedy zcela nepochybně zvýšila zájem českých médií o Chile a celkově tedy i Jižní Ameriku.
Světy „těch druhých“…
11
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
a Zprávy TV Prima věnovaly pozornost sesuvům půdy a záplavám v Peru, které si v dubnu vyžádaly životy nejméně 20 lidí. Africké státy se do zpravodajských pořadů dostaly například kvůli aféře ugandského deníku, který otiskl fotografie homosexuálů s titulkem „Pověste je!“, nebo kvůli politické krizi v Pobřeží slonoviny. Ta vypukla po volbách v prosinci 2009, kdy se oba kandidáti prohlásili vítězi voleb a nehodlali ustoupit. Austrálie se ve zprávách objevovala nejčastěji v souvislosti s rozsáhlými povodněmi, zvolením historicky první premiérky nebo kvůli záchraně keporkaků a ptakopyska, který uvízl ve vodní nádrži. Naproti tomu centrální a semiperiferní země lze s ohledem na zastoupení jednotlivých kontinentů hledat v Evropě, Severní Americe a Asii, kterým české televizní stanice věnovaly nejvíce prostoru. Příslušnost zemí k centrální zóně utvrzuje vedle charakteristik vybíraných událostí spojovaných s danými zeměmi také četnost, s níž se v zahraničním zpravodajství vyskytují (viz níže uvedená Tabulka č. 1). Jako centrální země českého televizního zpravodajství tak lze označit USA, Velkou Británii, Rusko a dále také Francii, Německo, Čínu a Rusko. Ačkoli ve zpravodajství z těchto zemí nechyběly ani tzv. „event-oriented“ události, jako například zpráva o mladíkovi, který na východě Francie zajal 21 dětí a učitelku v mateřské škole a zadržoval je jako rukojmí, převažovaly tzv. „context-oriented“ zprávy, u nichž nad charakteristikami události převažují kontextové vztahy. Chang k výše uvedeným státům centrální zóny řadí ještě Japonsko a Kanadu, ty se ale ve zkoumaných zpravodajských pořadech vyskytovaly jen zřídka a z pohledu České republiky je nelze v rámci toků mezinárodní komunikace považovat za klíčové. Spadají proto do kategorie semiperiferních zemí. Srovnáme- li výsledky naší studie s výsledky již citované Changovy práce (Chang 2000: 509) bylo by možné vzhledem k četnosti a charakteru vybíraných události českého televizního zpravodajství Rusko a Čínu z kategorie semiperiferních zemí přesunout mezi země „centrální“. Jako semiperiferní země pak lze považovat další země z první desítky, tedy Slovensko, Polsko a z dalších zemí mimo první desítku také například Rakousko, a Nizozemsko.
Světy „těch druhých“…
12
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Tabulka č.1 Deset nejfrekventovanějších zemí v zahraničním zpravodajství relací Události, Televizní noviny a Zprávy TV Prima v roce 2010 Pořadí Země
Počet výskytů Procentuální zastoupení (v %)
1
USA
186
14
2
Velká Británie 96
7
3
Rusko
89
6,7
4
Německo
64
4,8
5
Slovensko
53
4
6
Polsko
45
3,4
7
Francie
37
2,8
8
EU
33
2,5
9
Afghánistán
28
2,1
10
Čína
27
2
Ačkoli z hlediska kontinentů dominovala zahraničnímu zpravodajství Evropa, z jednotlivých zemí se ve zprávách nejvíce objevovaly Spojené státy americké (USA). Z 823 zahraničních příspěvků byly USA zastoupeny ve 186 z nich, tedy ve 14 procentech. O polovinu nižší pokrytí výzkum odhalil v případě dalších dvou nejfrekventovanějších států. Druhým nejčastěji zmiňovaným státem byla se sedmiprocentním pokrytím Velká Británie. Jen o tři desetiny nižší pokrytí pak mělo Rusko, které se stalo třetí nejčastěji zmiňovanou zemí. Postavení těchto zemí v zahraničním zpravodajství českých televizí je v souladu s teorií, podle níž se pozornost médií upírá k zemím s výrazným politickým a ekonomickým vlivem. A takovými zeměmi, tedy ekonomicky silnými a s globálním vlivem, USA, Velká Británie a Rusko nepochybně jsou. Do této skupiny zemí lze z první desítky zařadit ještě Německo, Francii, Čínu a Evropskou unii jako celek. Mezi nejfrekventovanějšími zeměmi nechybí ani sousední státy Slovensko a Polsko. Ty naopak naplňují tezi o upřednostňování států s ekonomickými, kulturními, jazykovými a dalšími vazbami. Překvapivým je ale umístění Afghánistánu, který se stal devátou nejčastěji zmiňovanou zemí. Ačkoli v roce 2010 nedošlo v této středoasijské zemi k výraznému posunu v bojích mezi spojeneckými zahraničními vojenskými silami a radikálním islamistickým hnutím Taliban a na dopadení vůdce mezinárodní teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina musel Afghánistán čekat ještě dalších pět měsíců po skončení roku 2010, přesto zůstal ve středu pozornosti jako symbol celosvětového boje proti terorismu. Mezi nejvýznamnější události roku 2010 totiž patřilo zahájení ofenzivy spojenců v jihoafghánské provincii Hílmand, která byla nejrozsáhlejší od začátku bojů, a také rekordní statistika, kdy v tomto roce v Afghánistánu padlo nejvíce
Světy „těch druhých“…
13
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
zahraničních vojáků od počátku invaze v roce 2001. Dalším faktorem, který výrazně zvýšil výskyt Afghánistánu v českém zahraničním zpravodajství, byla nepochybně i účast českých vojáků v misích vojenských jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Mise českých vojáků ve středoasijské zemi byla ve sledovaném roce nejpočetnější vojenskou akcí české armády, a i proto jí patřilo nejvíce pozornosti. Afghánistán se proto stal cílem zahraničních zpravodajů, kteří mapovali život na základnách, a nechybělo ani zpravodajství o zraněních, která čeští vojáci na misi v Afghánistánu utrpěli. Jak ukazuje následující tabulka, mezi jednotlivými zpravodajskými pořady existují v pořadí prvních deseti zemí, o nichž televizní stanice referují nejčastěji, jen drobné odchylky od celkového pořadí. Na prvních třech místech figurují v Událostech, Televizních novinách i Zprávách TV Prima shodné země, dále se pořadí různí a mezi jednotlivými pořady existují i rozdíly v zastoupení zemí. Hlavní zpravodajské relace se od celkového pořadí prvních deseti nejfrekventovanějších států odlišují maximálně zařazením jiných dvou zemí. Ačkoli je tento rozdíl na první pohled nepříliš významný, je jedním z projevů odlišné organizace televizních stanic podle způsobu jejich vlastnictví a financování – tedy charakteristik komerčního a veřejnoprávního média. Tabulka č. 2 Deset nejčastěji zmiňovaných států v jednotlivých hlavních zpravodajských relacích Pořadí země Události
Televizní noviny Zprávy TV Prima
1
USA
USA
USA
2
Rusko
Velká Británie
Velká Británie
3
Velká Británie Rusko
Rusko
4
Německo
Německo
Slovensko
5
EU
Francie
Německo
6
Slovensko
Slovensko
Polsko
7
Polsko
Polsko
Francie
8
Afghánistán
Austrálie
EU
9
Čína
Čína
Rakousko
10
Řecko
Afghánistán
Nový Zéland
V případě Událostí se mezi prvními deseti zeměmi objevilo na rozdíl od relací obou komerčních televizních stanic Řecko, o kterém Česká televize informovala zejména v souvislosti s ekonomickým děním. Komerční protějšky tolik pozornosti ekonomickým zprávám nedávaly. Veřejnoprávní televize také věnovala největší pozornost dění v Evropské unii jako celku, což je způsobeno i tím, že jako jediná česká televizní stanice má v Bruselu stálého zahraničního zpravodaje. Díky tomu přináší více informací z jednání představitelů evropské sedmadvacítky, které ostatní televizní stanice v řadě případů opomíjejí. Televizní noviny naopak daly více prostoru Francii a Austrálii. I přesto je ale u těchto dvou hlavních
Světy „těch druhých“…
14
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
zpravodajských pořadů patrná největší shoda. Největší odchylky od celkového pořadí i ostatních pořadů tedy vykazují Zprávy TV Prima. V první desítce nejfrekventovanějších zemí zcela chybí Afghánistán a Čína. Středoasijská země, kam Česká televize i TV Nova vyslala v roce 2010 své ad hoc zpravodaje, se v pořadí počtu příspěvků umístila až na 25. příčce, což je oproti Událostem a Televizním novinám výrazný rozdíl. Také Čína, která ve zprávách České televize i Novy obsadila devátou pozici, se na Primě s pouhými třemi příspěvky propadla na 15. příčku. Místo těchto dvou zemí věnovaly Zprávy TV Prima více pozornosti Rakousku a Novému Zélandu. Kromě prvních deseti nejfrekventovanějších zemí se mezi sebou jednotlivé pořady značně liší. I přesto lze ale vysledovat podobnost mezi zpravodajstvím České televize a TV Nova. Příkladem je případ Severní Koreje, která je mezinárodním společenstvím dlouhodobě považována za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Zatímco v Událostech a Televizních novinách patří tato země do prvních dvaceti zemí, o nichž pořady v roce 2010 informovaly nejčastěji, ve Zprávách TV Prima obsadila s pouhými dvěma příspěvky až 32. pozici.
USA, VELKÁ BRITÁNIE A RUSKO – HLAVNÍ ZDROJE UDÁLOSTÍ Jak již bylo uvedeno, Události, Televizní noviny i Zprávy TV Prima shodně věnovaly nejvíce pozornosti dění v USA, Velké Británii a Rusku. A zatímco v umístění Velké Británie a Ruska panovaly mezi zkoumanými pořady odlišnosti, první nejfrekventovanější zemí zahraničního zpravodajství se staly USA. V 52 zkoumaných vydáních Událostí a Televizních novin jim bylo věnováno shodně 79 příspěvků, případně byly Spojené státy zmiňovány v souvislosti s dalšími státy. V každém vydání obou zpravodajských pořadů figurovaly USA nejméně v jednom příspěvku. Výjimkou ale nebyla vydání, kdy se USA vyskytovaly ve třech příspěvcích. Maximum pak analýza odhalila ve vydání Událostí z 18. listopadu 2010, kde se Spojené státy objevily čtyřikrát. Výrazně nižší zastoupení měly USA ve Zprávách TV Prima, které jim věnovaly pozornost jen v 28 příspěvcích. Jedna zpráva informující o Spojených státech tedy připadá průměrně na dvě vydání.
Světy „těch druhých“…
15
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Graf č. 3 Počet příspěvků, které Události, Televizní noviny a Zprávy TV Prima věnovaly dění v USA, Velké Británii a Rusku
Velké Británii a Rusku věnovaly Události o polovinu méně příspěvků než Spojeným státům. Velká Británie byla v Událostech zastoupena v 41 příspěvcích, tedy v 79 procentech vydání. Televizní noviny o této druhé nejfrekventovanější zemi informovaly v 37 příspěvcích, tzn. v 71 procentech vydání. Zprávy TV Prima se opět od obou relací odchylovaly a věnovaly jí pozornost jen v 18 zprávách, což představuje 35 procent vydání. Podobně rozložená pozornost byla i v případě Ruska. Tomu opět nejvíce pozornosti věnoval hlavní zpravodajský pořad České televize, Rusko se vyskytlo ve 43 příspěvcích, což představuje zastoupení v 83 procentech vydání. V Televizních novinách Rusko figurovalo v 29 zprávách, tedy v 56 procentech vydání. Nejméně se dění v Rusku opět věnovaly Zprávy TV Prima, které o něm informovaly v 17 příspěvcích, tzn. 33 procentech vydání.
ANALÝZA FAKTORŮ ROZHODUJÍCÍCH O PŘÍSTUPU ZEMĚ DO ZAHRANIČNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ Jak ukázal žebříček deseti států, o nichž hlavní zpravodajské pořady českých televizních stanic informovaly nejčastěji, jednalo se až na výjimky o země s významným globálním politickým i ekonomickým vlivem. Z toho lze usoudit, že o přístupu státu do zahraničního zpravodajství významnou měrou rozhoduje jeho postavení v hierarchii národů. Prominentní postavení lze odvodit od několika charakteristik. Těmi základními jsou rozloha státu, počet obyvatel a především jeho ekonomická výkonnost v podobě hrubého domácího produktu (HDP). Těsnost závislosti vztahu mezi těmito ukazateli a četností výskytu státu ve zpravodajství českých televizních stanic, ukazuje následující tabulka.
Světy „těch druhých“…
16
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Tabulka č. 3 Pearsonova korelace proměnných HDP, velikosti populace a rozlohy k počtu výskytu země v zahraničním zpravodajství
Pearson Correlation HDP Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Počet obyvatel Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Rozloha Sig. (2-tailed) N
Počet výskytů ,644** ,000 106 ,228* ,019 105 ,503** ,000 106
**. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). *. Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). Nejvýznamněji se při rozhodování o přístupu státu do zahraničního zpravodajství uplatňuje ekonomická výkonnost země poměřovaná prostřednictvím HDP. Pearsonův korelační koeficient těsnosti závislosti vztahu mezi četností výskytu ve zpravodajských příspěvcích a HDP tvoří r = 0,644, což značí vysokou závislost. Druhým nejvýznamněji se uplatňujícím faktorem z těchto tří zkoumaných je rozloha státu. Korelační koeficient v tomto případě činí r = 0,503, což opět značí význačnou závislost. Nízkou míru závislosti korelační analýza odhalila mezi četností výskytu země a počtem obyvatel. Pro velikost populace činí r = 0,228 a i když je míra korespondence prokazatelná, na přístup státu do zpravodajství má jen malý vliv. Příkladem může být Indie, která má druhou největší populaci na světě, v pořadí četnosti výskytu v Událostech, Televizních novinách a Zprávách TV Prima skončila až na 18. příčce s celkovým počtem 16 příspěvků. Naopak Francie, která je v počtu obyvatel až dvacátou zemí v pořadí, je co do výskytu v zahraničním zpravodajství mezi prvními deseti státy. Další skupina faktorů, která se při výběru států projevuje, je blízkost. Zcela zřetelná je například při pohledu na zpravodajství o sousedním Slovensku, s nímž Českou republiku spojuje nejen srozumitelný jazyk, společná historie, ale samozřejmě i geografická blízkost. Při pohledu na rozložení původu zpráv z jednotlivých kontinentů, kdy jednoznačně převládají evropské země, se může zdát, že právě geografická vzdálenost od České republiky hraje velkou roli. Korelační analýza ale odhalila, že tomu tak není.
Světy „těch druhých“…
17
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Tabulka č. 4 Pearsonova korelace proměnných obrat zahraničního obchodu a vzdálenost od České republiky k počtu výskytu země v zahraničním zpravodajství
Počet výskytů Pearson Correlation ,430** Obchod Sig. (2-tailed) ,000 N 105 Pearson Correlation -,128 Vzdálenost od ČR Sig. (2-tailed) ,192 N 106 **. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Pearsonův korelační koeficient pro závislost vztahu mezi geografickou vzdáleností a četností výskytu země ve zpravodajství se pohybuje v záporných hodnotách, a to znamená, že těmito dvěma proměnnými neexistuje žádná závislost. Výsledek korelační analýzy je v tomto případě v rozporu s teorií Jörgena Westerstahla a Folke Johanssona, podle nichž je blízkost chápaná jako vzdálenost mezi státy jedním z pěti faktorů, které ovlivňují výběr událostí pro zahraniční zpravodajství. Poměřujeme-li blízkost státu na základě ekonomické spolupráce, je výsledek zcela opačný. Míra korespondence mezi zastoupením cizího státu ve zpravodajství a velikostí obratu obchodu mezi danou zemí a Českou republikou je sice mírná, avšak prokazatelná. Korelační koeficient činí r = 0,430 a to je ze všech zkoumaných faktorů třetí nejvyšší závislost.
ZÁVĚR Výzkum ukázal, že z hlediska kontinentů se zahraniční zpravodajství českých televizí zabývá nejvíce Evropou, které je věnováno téměř šest z deseti zahraničních zpráv. Nejprominentnější země zahraničního zpravodajství jsou Spojené státy, Velká Británie a Rusko, nicméně zastoupení zemí se u jednotlivých televizních stanic odlišuje. Zatímco komerční stanice zařazovaly po Spojených státech nejčastěji Velkou Británii, veřejnoprávní Česká televize poskytovala po Spojených státech nejčastěji prostor Rusku. Pohled na vybrané faktory ovlivňující výběr země do zpravodajství ukázal, že nejvýznamnějším faktorem je ekonomická výkonnost země poměřovaná prostřednictvím HDP následovaná rozlohou státu. Naopak počet obyvatel již tak významnou roli při výběru nesehrával. Jako málo podstatná se ukázala také geografická blízkost země. Určitou výjimkou se může zdát Slovensko, které bylo pátou nejčastější zemí, které se zpravodajství věnovalo. Naopak jako vcelku zásadní faktor, faktor s třetí nejvyšší korelací, se ukázala blízkost ekonomická – tedy míra obchodní výměny mezi Českem a danou zemí. Výzkum vzorku ukázal, že mezinárodní informační výměna do jisté míry kopíruje výměnu obchodní.
Světy „těch druhých“…
18
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
LITERATURA Boyd- Barrett, Oliver – Rantanen, Terri. 1998. The Globalizatin of News. London: SAGE. Breed, Warren. 1997. Social Control in the Newsroom: A Functional Analysis. In Berkowitz, Daniel. Social meanings of news: a text-reader. London: SAGE. Eldridge, John. 1995. Glasgow University Media Group. Vol. I: News Content, Language and Visuals. London, New York: Routledge. Golan, Guy J. 2008. Where in the World is Africa?: Predicting Coverage of Africa by US Television Networks. International Communication Gazette, 70(1): 41–57. Hallin, Daniel. 1986. The Uncensored War: The Media and Vietnam. Berkley: University of California Press. Chang, Tsan- Kuo. 1998. All Countries Not Created Equal to Be News. World System and International Communication. Communication Research, 25(5): 528—563. Štětka, Václav. 2007. Mediální integrace národa v době globalizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. Trampota, Tomáš. 2006. Zpravodajství. Praha: Portál. Westerstahl, Jörgen Johansson, Folke. 1994. Foreign News: News Values and Ideologies. European Journal of Communication, 9(1): 71–89.
White, Daniel Manning. 1997. The „Gate Keeper“: A Case Study in the Selection of News. In Berkowitz, D. (ed.), Social meanings of news: a text-reader. London: SAGE. Wu, H. Dennis. 2007. A Brave New World for International News? Exploring the Determinants of the Coverage of Foreign Nations on US Websites. International Communication Gazette. 69(6): 539–551.
Světy „těch druhých“…
19
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE / PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES
Mediální řada 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018
019
Média a moc (Tomáš Trampota, Jan Křeček, Vlastimil Nečas) Zahraniční kapitál v českých vydavatelstvích časopisů (Josef Benda) Žurnalistika v informační společnosti: internetizace a digitalizace žurnalistiky (Milan Šmíd) Obraz politické situace Polska v českém tisku na přelomu 60. a 70. let (Petr Bednařík) Synové a dcery Jakuba skláře I: zachycení našich dějin v televizním seriálu Jaroslava Dietla (Petr Bednařík) Synové a dcery Jakuba skláře II: příběh opravdového člověka (Irena Reifová) Obraz veřejnosti v tisku na příkladu vládní krize. Analýza MF Dnes a Blesku (Eliška Jungová) Rudé právo v kontextu reforem konce 60. let: metodické poznámky ke kvantitativní analýze (Jakub Končelík, Tomáš Trampota) Počítačové hry a jejich místo v mediálních studiích (Jaroslav Švelch) Rudé nebezpečí před volbami 2006: hrozba, nebo strašák? (Lenka Vochocová, Jan Křeček) Constitutional Debate in the Czech Republic (Vlastimil Nečas) Ikonické vytváření koalic (Otakar Šoltys) Mediální reprezentace českých handicapovaných sportovců (Alice Tejkalová) Lidová demokracie 1986-1992: transformace deníku politické strany v období zásadních politických změn (Martina Řehořová) Dewesternizace mediálních studií: úvod do problematiky (Igor Pruša) Guerillové strategie v politické reklamě volební kampaně 2006 (Zdeněk Lokaj, Otakar Šoltys) Nastolování agendy u editovaných a participačních internetových médií ve veřejné sféře (David Klimeš) Zobrazení Edvarda Beneše a Klementa Gottwalda v československé kinematografii a televizních seriálech v období normalizace (Petr Bednařík, Šimon Dominik) Nová média a nová rizika: dvojí individualizace odpovědnosti (Irena Carpentier Reifová, Sylvie Fišerová, Jan Staněk)
Světy „těch druhých“…
020 021 022
023 024
20
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Úloha novinářské organizace v únorových událostech roku 1948 (Jan Cebe) Média za intervence: novináři a československý srpen 1968 Jakub Končelík) Srovnání jazyka komunistické a nacistické propagandy v úvodnících a vybraných komentářových textech deníku Rudé právo (leden – červenec 1950) a deníku Venkov (srpen – prosinec 1947) (Tomáš Bruner, Otakar Šoltys) Odraz společenského vývoje v české reklamě druhé poloviny devadesátých let dvacátého století (Bohumil Kartous, Otakar Šoltys) Přeloženo uživateli: Překlad televizních seriálů jako příklad uživatelsky generovaného obsahu v nových médiích (Jaroslav Švelch)
Světy „těch druhých“…
21
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
SVĚTY „TĚCH DRUHÝCH“. AGENDA ZAHRANIČNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÝCH TELEVIZNÍCH STANIC Tomáš Trampota, Kateřina Kučerová Edice PSSS Mediální řada MED - 025 Redakční rada Irena Reifová Jan Cebe Milan Šmíd Tomáš Trampota Vydavatel FSV UK, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1 Kontakt [email protected]
Světy „těch druhých“…
22
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Světy „těch druhých“…
23
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová
Světy „těch druhých“…
24
Tomáš Trampota,Kateřina Kučerová