PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES

Mediální řada MED - 024

PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES

PŘELOŽENO UŽIVATELI: PŘEKLAD TELEVIZNÍCH SERÁLŮ JAKO PŘÍKLAD UŽIVATELSKY GENEROVANÉHO OBSAHU V NOVÝCH MÉDIÍCH Jaroslav Švelch

Mediální řada MED - 024

V Fakulta sociálních věd UK / Faculty of Social Sciences, Charles University Filozofická fakulta UK / Faculty of Arts, Charles University

2011

u

Přeloženo uživateli: Překlad …

2

Text prošel recenzním řízením. Studie vznikla v rámci výzkumného záměru MSM0021620841 Rozvoj české společnosti v EU: výzvy a rizika. Copyright  Jaroslav Švelch 2011 ISSN 1801 - 5999

Jaroslav Švelch


3

Jaroslav Švelch

Přeloženo uživateli: Překlad televizních seriálů jako příklad uživatelsky generovaného obsahu v nových médiích JAROSLAV ŠVELCH, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY

Abstract This paper introduces amateur subtitles, or user-generated subtitles, as a specific type of user-generated content. First, a theoretical outline of the phenomenon is provided, using concepts from both media studies and translation studies. User subtitling is conceptualized as a social activity, technical manipulation and semiotic operation. Motivation for usergenerated translation is explained using Bourdieu’s concepts of cultural and social capital. A case study of the Czech subtitles for the Game of Thrones TV series provides a detailed look into the processes, context and texts of amateur translation. A key informant interview with the amateur translator is used to shed light on the motivations behind and the logistics of his work. A qualitative analysis of the comments on the Titulky.com website provides a basic understanding of its users’ expectations related to amateur subtitling. A brief comparison between an institutional and a user-generated translation highlights the differences between translation strategies in different contexts.

Klíčová slova: uživatelský překlad, amatérský překlad, fan translation, produsage, uživatelsky generovaný obsah, nová média, aktivní publikum, mezikulturní komunikace Keywords: user-generated translation, amateur translation, fan translation, produsage, user-generated content, new media, active audiences, intercultural communication

KONTAKT NA AUTORA Mgr. Jaroslav Švelch ([email protected])


4

Jaroslav Švelch

Přeloženo uživateli: Překlad televizních seriálů jako příklad uživatelsky generovaného obsahu v nových médiích ÚVOD V posledním desetiletí došlo k zásadním změnám v tom, jak se mezi lidmi šíří mediální obsahy. Síťové a digitální technologie a především internet umožňují jejich distribuci vně tradičních institucionálních kanálů. Neoficiální a nelegální „pirátská“ distribuce mediálních obsahů doplňuje a částečně i nahrazuje centralizované fungování klasických vysílacích organizací (srov. Jenkins 2006). Americké seriály jako Big Bang Theory nebo Californication byly na „kolejních sítích“ českých vysokých škol populární ještě předtím, než byly oficiálně uvedeny českými televizními stanicemi. Jejich pirátské kopie byly dostupné v podobě digitálních souborů a současně bylo možné „stáhnout“ i soubory s českými titulky přeloženými uživateli z řad fanoušků těchto seriálů. Když 17. dubna 2011 kanál HBO odvysílal úvodní díl fantasy seriálu Game of Thrones, stovky českých fanoušků čekaly na to, až k němu překladatel-amatér hlawoun vytvoří české titulky a nahraje je na server Titulky.com. Titulky se na serveru objevily už necelý den po americké premiéře a několik hodin před odvysíláním na české HBO. Během čtyř měsíců si je stáhlo téměř dvacet tisíc uživatelů. Málokdo z nich tušil, že hlawoun, povoláním středoškolský učitel, na nich šest hodin pracoval v kabinetě během přestávek mezi výukou. Do aktivního vytváření a publikování překladových textů se dnes může zapojit bezprecedentní množství lidí, kteří již nejsou překladateli z povolání. Produkty jejich práce pak sledují až desetitisíce diváků. Práce některých „amatérů“ byly posléze oficiálně vydány a oni sami se stali profesionálními překladateli (Evans 2011). Na fenomén amatérského, či lépe uživatelského1, titulkování televizních seriálů lze nahlížet z pohledu několika disciplin. Studium překladu je tradičně doménou translatologie, původně spíše lingvistické a filologické discipliny, jež se ovšem od devadesátých let výrazněji obrací i k sociálnímu kontextu překladové činnosti. Uživatelské

1

Viz terminologická diskuse dále v textu.


5

Jaroslav Švelch

titulkování je ovšem i typickým příkladem posunů v produkci a recepci mediálních obsahů, jimiž se zabývá obor mediálních studií. Amatérští titulkáři jsou příkladem „produsers“, tedy uživatelů, kteří se stávají tvůrci obsahu; poskytují „uživatelsky generovaný obsah“; zpravidla jsou členy nebo „sympatizanty“ fanouškovských komunit; výsledný text může být do značné míry produktem kolektivní inteligence, upraveným na základě komentářů dalších uživatelů (Bruns 2008, Jenkins 2006, Jenkins 1992, Lévy 1997). Základem této studie je diplomová práce obhájená na Ústavu translatologie FF UK, jež věnovala velkou část pozornosti problematice překladatelských norem a jazykového transferu (Švelch 2011). Tento text se zaměří na uživatelský překlad jako na sociální aktivitu probíhající v určitém technologickém prostředí. Po shrnutí historie uživatelského překladu a jeho výzkumu a teoretickém exposé bude následovat případová studie zaměřená na český uživatelský překlad titulků k seriálu Game of Thrones (Hra o trůny), a to především na motivace překladatele, jeho pracovní postupy a na diskurz o přínosu a kvalitě titulků.

FENOMÉN „FANSUBS“ A DOSAVADNÍ VÝZKUM UŽIVATELSKÉHO TITULKOVÁNÍ Vzhledem k rozšíření a kulturnímu dopadu uživatelského překladu existuje k tomuto tématu dosud poměrně málo literatury. Většina z ní vyšla po roce 2000, kdy tento fenomén díky novým komunikačním technologiím začal nabývat na významu. Předmětem několika článků se stal fenomén „fansubs“ – fanouškovských titulků k japonským anime seriálům. Leonard (2005) poskytuje vhled do ekonomického a kulturního kontextu raného „fansubbingu“: západní fanoušci japonské animace pociťovali v osmdesátých letech nedostatek oficiálně vysílaných překladů nebo byli nespokojeni s jejich kvalitou. V komunitách fanoušků těchto seriálů se proto zformovaly týmy, které opatřovaly pirátské kopie japonských seriálů anglickými titulky, a to bez nároku na honorář. Tyto aktivity sice byly protizákonné, ale paradoxně „připravily“ americký trh pro budoucí oficiální uvádění japonských seriálů. Fansubbing se později rozšířil i do jiných jazykových kultur – fansubs vznikají i ve španělštině, francouzštině či němčině (Mattar 2008). Do poloviny devadesátých let se otitulkované epizody šířily na videokazetách či kompaktních discích, později se začaly distribuovat online. Fansubs nepodléhají obvyklým normám, jimiž se titulkování řídí – oproti „profesionálním“ titulkům například používají různé fonty během jednoho pořadu, barevně odlišují repliky jednotlivých postav, přidávají poznámky a vysvětlivky (např. odkazů na kulturu originálu) a používají více než dvě řádky textu (Díaz-Cintas – Muñoz-Sánchez 2006). Oproti tomu naprostá většina titulků dostupných na českých serverech jako Titulky.com alespoň po formální stránce odpovídá konvencím zavedeným v profesionálním titulkování, k čemuž přispívá i fakt, že bývají pořizovány překladem ze standardizovaných anglických titulků pro neslyšící. Proto pro ně označení fansubs používat nemůžeme. O’Haganová (2009) ve své práci představuje nové organizační modely překladu, například „crowdsourcing“ překladu. Tímto termínem se chápe organizační model, který využívá práce mnoha uživatelů, z nichž každý vykoná zdarma relativně malý díl práce. Jako příklad O’Haganová zmiňuje překladový projekt spuštěný sociální sítí Facebook. Do lokalizace této sítě do šestnácti světových jazyků se zapojilo na třicet tisíc uživatelů. Pro


6

Jaroslav Švelch

překlad byla vytvořena speciální aplikace, která obsahuje i možnost hodnocení a komentování překladů. Úspěch tohoto projektu autorka odůvodňuje jednak inherentním zájmem uživatelské základny o rozšíření služby do dalších jazykových oblastí, jednak systémem „tabulek vítězů“ (leaderboards), díky nimž mohli nejaktivnější a nejlépe hodnocení přispěvatelé získat uznání. Další studie se týkají kvality uživatelského překladu. Bogucki (2009) je vůči „amatérským titulkům“ velmi kritický a nepovažuje je ani za „plnoprávný překlad“, protože překladatel obvykle nemá přístup k psané podobě dialogů. To ovšem v případě většiny české produkce neplatí. Podle O’Haganové (2009) existují případy, ve kterých zjevný nedostatek překladatelského vzdělání kompenzuje znalost daného obsahu a žánru. Ačkoli v češtině existují práce hodnotící pozici uživatelsky generovaného obsahu v českém prostředí, překladem konkrétně se nezabývají (Javůrek 2009, Šesták 2011). Pošta (2011) se ve své příručce titulkování sice zaměřuje na produkci v profesionálním prostředí, ale důležité místo uživatelského překladu potvrzuje mimo jiné i otištěním rozhovoru s jednou z renomovaných původně „amatérských“ překladatelek. Kvalitu uživatelských titulků sice explicitně nehodnotí, ale cituje profesionální překladatelku Danu Hábovou, jež je vnímá spíše pozitivně: Jinak se přiznám, že jsem viděla několik stažených filmů, podepsaných všelijakými Krajtami a Kobrami, a líbily se mi. Byly přeloženy dobře, jen občas tam byly gramatické chyby nebo překladatelé nerozlišovali, jestli někdo mluví spisovně, nebo ne. Myslím, že amatéři překládají opravdu se zájmem a láskou, a je to vidět. (Pošta 2011: 130) K jednotlivým bodům diskuze naznačeným v tomto shrnutí se ještě vrátím; předtím je ovšem nutné představit domácí kontext a vyřešit některé základní terminologické a teoretické otázky.

„AMATÉRSKÝ“ A „PROFESIONÁLNÍ“ PŘEKLAD V ČESKÉM KONTEXTU Překladová činnost byla v české kultuře vzhledem k její velikosti a pozici významná už ve středověku (Levý 1996). Překlad bývá v mnoha situacích preferovaným řešením jazykové bariéry (oproti například multilingvismu). Etablovanou pozici překladatele jako profesionálního zprostředkovatele mezi různými jazykovými kulturami dokládá i nynější existence profesních organizací jako Obec překladatelů (OP) nebo Jednota tlumočníků a překladatelů (JTP)2. Důraz obou organizací na hájení „profesních“ zájmů pomáhá konstruovat pojem profesionálního překladatele – JTP se na svých webových stránkách prezentuje jako „profesní organizace profesionálních tlumočníků a překladatelů“, která „dbá na povznesení společenské prestiže profese i kvality překladu a tlumočení“ (JTP nedatováno). Amatérský překlad pak může být kladen do kontrastu s překladem

2

OP sdružuje literární překladatele, JTP překladatele a tlumočníky různých zaměření.


7

Jaroslav Švelch

profesionálním. I překlad odehrávající se mimo institucionalizované struktury kulturního života má v českém prostředí tradici. V osmdesátých a devadesátých letech v zemích bývalého sovětského bloku cirkulovaly neoficiálně nadabované verze západních filmů, podrobnější výzkum tohoto fenoménu však chybí. Jedním ze zdrojů tradice „amatérského“ překladu mohou být i samizdatové překlady, které se neoficiálně šířily před rokem 1989. Pro české fanoušky žánrové literatury byl například významný překlad Tolkienova Pána prstenů od anglistky Stanislavy Pošustové, jenž v předlistopadové době v různých verzích koloval mezi čtenáři a poté byl v devadesátých letech vydán oficiálně (Kales 2002). O uživatelském překladu počítačových her do češtiny máme doklady již z roku 1986 (Mikrobáze 1986). O’Haganová ostatně považuje kolektivy překladatelů open source softwaru (do nichž patřili především programátoři, nikoli překladatelé z povolání) spolu s fansubbery za předchůdce uživatelského překladu (2009). Třemi událostmi v polistopadových dějinách českého amatérského překladu, které získaly pozornost médií, byly fanouškovské3 překlady knih Harry Potter a Fénixův řád v roce 2003, Harry Potter a princ dvojí krve v roce 2005 (obojí od J. K. Rowlingové) a Kunderovy Totožnosti v roce 2009 (Ficová 2005, Janiš 2009). Rozmach „amatérského“ překladu v důsledku rozšíření nových mediálních technologií souvisí i se změnami ve vzdělávací politice. Ta určuje, kterým jazykům se budou žáci a studenti učit během svého studia. V Česku se nejvíce žáků základní školy učí anglicky (618,1 tisíc ve školním roce 2009/2010), němčina následuje s 111,2 tisíci žáků (Vančurová 2010). Vysoký počet mluvčích s kompetencí v angličtině na jednu stranu generuje potenciální amatérské překladatele z angličtiny, na druhou stranu může generovat i příjemce, kteří překlad nepotřebují, neboť dostatečně rozumí originálu. Jak uvidíme v případové studii, tyto skupiny se nutně nemusejí překrývat. Určitá míra vzájemné srozumitelnosti češtiny a slovenštiny zároveň rozšiřuje potenciální diváctvo českých i slovenských uživatelských titulků na rodilé mluvčí druhého z jazyků – to je ovšem téma na samostatnou práci.

JAK DEFINOVAT „AMATÉRSKÝ“ PŘEKLAD A TITULKY Už výše uvedené shrnutí českého kontextu ukázalo, že „profesionální“, popř. „amatérský“ překlad jsou pojmy vznikající v daném diskurzu o překladu a že je obtížné je nezávisle na tomto diskurzu definovat. V literatuře se setkáváme s několika termíny označujícími překlad vznikající v amatérském prostředí. Jsou to označení „fan translation“ (fanouškovský překlad) (O'Hagan 2009), „amateur translation“ nebo „amatérský překlad“ (Bogucki 2009, Pošta 2011) a „uživatelsky generovaný překlad“ (O'Hagan 2009). Každý z těchto termínů předpokládá určitou dichotomii ve způsobu tvorby titulků. Termín fan translation implikuje, že se jedná primárně o svépomocnou práci fanoušků konkrétního mediálního obsahu, podobně jako například v případě „fan fiction“ – fanoušky vytvořených, nekanonických extenzí fikčního světa (Bruns 2008). Oproti fanouškovskému překladu by pak stály překlady iniciované mediálními organizacemi – vlastníky autorských práv. 3

Vzhledem k jejich právnímu statutu byly někdy nazývány „pirátské“ (Ficová 2005). V oblasti titulkování se ovšem s tímto pojmem nesetkáváme.


8

Jaroslav Švelch

Termín amatérský překlad vymezuje jistý druh překladatelské aktivity vůči překládání profesionálnímu. V českém kontextu (a nejen v něm) je pojem „profesionality“ významnou součástí diskurzu o překladu, a to vzhledem k existenci profesních organizací i školy, která překladatele vychovává (Ústavu translatologie FF UK). První česká odborná monografie o titulkování se jmenuje Titulkujeme profesionálně a předkládá normy a standardy, kterými by se titulky měly řídit. Zmiňuje se i o „amatérských“ titulcích a přiznává, že často bývají vzhledem k těmto normám formálně kvalitnější než ty „profesionální“ (Pošta 2011). Ačkoli se jedná o běžně používané dělení, přijetím kategorizace na amatérské a profesionální titulky bychom přijali diskurzivní pozici profesionálních překladatelů. Stanovit na základě určitých externích rysů kategorickou definici amatérského překladu nezávislou na diskurzu je obtížné, protože hranice mezi amatérským a profesionálním překladem jsou velmi nejasné. Takovými rysy nemohou být neplacená povaha překladu ani profesní zařazení překladatele. Mnozí „profesionální“ překladatelé sdružení v profesních organizacích tvoří některé překlady bez nároku na honorář; jiné texty překládají odborníci na danou oblast, kteří se sice překladem neživí, ale stěží bychom je označili za amatéry. Problematické je i potenciální rozlišení podle toho, zda překlad vzniká se svolením vlastníka autorských práv. Mnohdy jeho autor toto svolení získá až po jeho dokončení: příkladem je oficiální (a legální) DVD edice seriálu Battlestar Galactica, která vycházela s původně neoficiálními titulky vytvořenými fanouškem Viktorem Dvořákem, v komunitě fanoušků vystupujícím pod přezdívkou Winner. Další možností, jak dospět k uspokojivému označení zkoumaného fenoménu, je obrátit se k diskurzu samotných tvůrců a uživatelů „amatérského překladu“ a vyjít z jejich terminologie a definic. Komentáře a rozhovory analyzované v této studii slovo „amatér“ nebo „amatérský“ vůbec neobsahují. Překladatelé se obvykle označují prostě za „titulkáře“. V jednom případě, kdy bylo nutné odlišit titulky HBO od titulků uživatele hlawouna, se o tomto překladateli hovořilo jako o „neprofesionálním titulkáři“. Zatímco „fansubs“ a „fansubber“ byly pojmy skutečně používané samotnou fanouškovskou komunitou (Leonard 2005), slovo „amatérský“ je tedy spíše nálepkou, jež je tomuto typu překladu připisována zvenčí, a navíc může nést negativní konotaci. Jak jsme uvedli výše, O’Haganová navrhuje obecnější termín „uživatelsky generovaný překlad“ (user-generated translation nebo UGT), motivovaný pojmem uživatelsky generovaný obsah (user-generated content nebo UGC), který se běžně používá v laickém i odborném diskurzu o nových médiích a který odráží decentralizovanou podobu tvorby obsahu v digitálním síťovém prostředí: […] v tomto článku používám termín “user-generated translation“ (UGT) pro širokou škálu Překladu4, vykonávaného v rámci dobrovolné participace uživatelů v prostředí digitálních médií, kde se Překladu věnují nespecifikovaní jedinci na základě své vlastní iniciativy. (O’Hagan 2009: 97)

4

O’Haganová užívá termínu Translation (Překlad) s velkým počátečním písmenem jako společného označení pro překlad a lokalizaci.


9

Jaroslav Švelch

Tento termín odkazuje především k novému systému tvorby překladu, nezávisle na tom, kdo překládá – klade tedy UGT do protikladu vůči institucionálně pořízenému překladu bez omezení potenciálních autorů pouze na fanoušky či „amatéry“. Vzhledem k tomu, že autorka vychází z konceptů z mediálních studií, jako jsou „produsage“ a „kolektivní inteligence“, je perspektivě této studie nejbližší. Budu tedy nadále používat jejího termínu, ovšem ve zkrácené podobě „uživatelský překlad“, a to z důvodu kolísajícího českého užití („uživatelsky generovaný obsah“ versus „obsah generovaný uživateli“) a možnosti utvoření odpovídajícího termínu „uživatelské titulkování“. Uživatelské titulkování je zvláštním případem titulkování, jež De Lindeová a Kay (1999) považují za jeden z typů „audiovizuálního jazykového transferu“ (audio-visual language transfer). Ten charakterizují jako transfer jazykového materiálu mezi dvěma různými jazyky a/nebo různými módy jazyka5 (tzv. vnitrojazykový překlad), který zároveň funguje ve vzájemném vztahu s dalším – vizuálním – sémiotickým systémem. Mezi základní rysy titulkování patří konverze mluveného dialogu do psaného textu (tím se odlišuje od dabingu), redukce množství jazykového materiálu tak, aby vyhovovalo technickým požadavkům média a schopnostem diváka titulky číst, a synchronicita mezi textovým a obrazovým materiálem (Díaz-Cintas – Remael 2007). Dodejme, že pojem „titulek“ (v jednotném čísle) se používá k označení současně zobrazovaného úseku titulků – zpravidla se jedná o maximálně dva řádky textu. Technicky lze titulky rozlišit na skryté a otevřené podle toho, zda je lze vypnout (Bartoll 2004). V kině obvykle vidíme otevřené titulky, kdežto „volitelné“ skryté titulky jsou standardem u DVD a při sledování komprimovaného videa na počítači. Skryté titulky se vysílají i v televizi. Dříve se realizovaly prostřednictvím teletextu, po nástupu digitalizace jsou vysílány digitálně ve formátu odpovídajícím standardu DVB. Pro uživatelský překlad je důležité, že v některých zemích musí provozovatelé televizního vysílání ze zákona opatřovat určitou část vysílání skrytými titulky. V USA to jsou s určitými výjimkami všechny nové pořady, v ČR je to 70 procent vysílání pro veřejnoprávní televizi a 15 procent vysílání v případě komerčních televizí (Federal Communication Commission nedatováno, Sbírka zákonů ČR 2001). V USA tedy provozovatelé vysílání na vlastní náklady zajišťují titulkování pořadů, které vysílají. To zaručuje existenci vnitrojazykových titulků k americkým televizním seriálům vysílaným v angličtině, jež pak slouží jako zdrojový text pro překlady do dalších jazyků.

AUDIOVIZUÁLNÍ OBSAH JAKO DATA: TECHNICKÝ KONTEXT PRODUKCE TITULKŮ Problematiku uživatelského titulkování můžeme popsat na třech vzájemně propojených úrovních: a) Technická operace. Produkce a recepce překladu v digitálním prostředí je manipulací s datovými soubory. b) Sémiotická operace. Výsledný text – uživatelské titulky – je řetězcem znaků, které jsou v určitém vztahu k sémiotickému materiálu originálního audiovizuálního díla.


10

Jaroslav Švelch

c) Sociální a kulturní aktivita. Překlad je činností, která je ovlivněná postavením jedinců, kteří překládají, v sociálním systému, stejně jako existujícími sociálními vazbami a institucemi. Vytvořením titulků se zároveň mění situace v přijímající kultuře a kolem titulků na internetu vzniká svébytný diskurz. Těžištěm této studie je sociální aspekt uživatelského titulkování a diskurz o něm; předtím je ovšem nutné popsat některé jeho technické a jazykové rysy. Distribuce audiovizuálních souborů a titulků probíhá na celé řadě technologických platforem; jádrem aktivity překladatelů a virtuálním prostorem, kde se stýkají s uživateli, jsou ovšem zpravidla titulkovací servery jako Titulky.com. Distribuce často probíhá dvoukolejně – titulkovací servery zpravidla poskytují titulky a prostor k diskusi, ale nehostují audiovizuální soubory. Ty jsou dostupné pomocí systémů sdílené distribuce (např. BitTorrent) nebo pomocí filehostingových služeb (např. Uloz.to). Kromě toho lze odkazy na titulky a audiovizuální soubory vyhledat pomocí internetových vyhledávačů a jsou shromažďovány i na specializovaných diskusních fórech. V oběhu je současně mnoho verzí audiovizuálních souborů s týmž sémiotickým obsahem (tj. např. toutéž epizodou televizního seriálu), jež se ovšem mohou lišit obrazovou kvalitou, střihem (zpravidla z důvodu odlišně vystříhaným reklam či úvodních a závěrečných titulků) či jazykem zvukové stopy. Stejně tak můžeme ke každé verzi audiovizuálního souboru najít řadu souborů s titulky v různých jazycích a od různých autorů. Autoři také mohou své titulky dále revidovat na základě připomínek uživatelů. Titulky se šíří zpravidla ve formátu SRT. Jedná se o textový soubor, jehož strukturu ukazuje následující příklad dvou titulků z hlawounova překladu epizody S01E01 seriálu Game of Thrones: 236 00:29:40,270 --> 00:29:44,007 Já se tě nesnažím poctít. Já chci, abys vládl, 237 00:29:44,041 --> 00:29:47,577 zatímco já budu jíst, pít a špásovat s děvčaty až do předčasného hrobu. Každý titulek je uveden pořadovým číslem; na dalším řádku následuje čas počátku a konce zobrazení titulků s přesností na milisekundy. Na následujících řádcích pokračuje samotný titulek, vepsaný do určitého počtu řádků, zpravidla jednoho až dvou. Uživatelé mohou v procesu produkce a recepce titulků k televizním seriálům vstupovat do různých rolí. Kategorizace rolí je analytickým konstruktem vycházejícím z popisu distribučního systému audiovizuálních souborů a titulků, jejich názvy se však běžně používají v uživatelském diskurzu o titulcích, s jedinou výjimkou „extraktora“.

5

Mluvenou, popř. psanou řečí.


11

Jaroslav Švelch

a) „Uploader“ umístí do oběhu audiovizuální soubor v digitální zkomprimované podobě vhodné k dalšímu šíření. Soubor může pomocí příslušného hardwaru a softwaru získat z DVD nebo z digitální televize. b) „Extraktor“6pomocí příslušných nástrojů získává titulky z vysílání digitální televize (zpravidla odpovídající standardu DVB) a převádí je do formátu SRT. Při tom je zároveň časuje. U titulků z odposlechu nebo z DVD tato role odpadá. c) „Překladatel“ vytváří nové titulky buď na základě zvukové stopy originálu (titulky „z odposlechu“) nebo na základě existujících cizojazyčných titulků. Titulky z odposlechu patří přinejmenším na serveru Tiulky.com k menšině. Vznikají především k novým filmům, které nejsou k dispozici v DVD či televizní kvalitě, ale kolují v pirátských záznamech natočených při promítání v kině (Buldra 2011). Titulky k seriálům se obvykle překládají z anglických titulků pro neslyšící. d) „Editor“ nebo „korektor“ vytváří nové titulky na základě titulků v témže jazyce. Velmi častým typem editora je „časovač“, který synchronizuje existující titulky s jinou verzí audiovizuálního souboru, než pro kterou byly původně určeny. e) „Divák“ sleduje audiovizuální obsah s titulky. Nemusí jít vždy o titulky v jeho rodném jazyce – řada českých diváků se na zahraniční seriály dívá s anglickými titulky, jež jsou také překladem, ač vnitrojazykovým. Jeden uživatel může vystupovat ve více rolích (překladatel může být svým vlastním editorem, uploader a extraktor mohou být jedna a tatáž osoba). Každý se přitom k audiovizuálním obsahům i titulkům může vyjadřovat prostřednictvím komentářů. Metakomunikace o titulcích probíhá souběžně s produkcí a recepcí titulků a slouží i ke koordinaci překladatelské činnosti. Překladatel, editor i divák ke splnění svých rolí nepotřebují víc než standardní domácí počítač a software, který zpravidla existuje v bezplatně dostupných variantách (ačkoli „profesionální“ titulkovací nástroje se komerčně prodávají) (Pošta 2011). Titulkovací programy jako Subtitle Workshop nebo Jubler kombinují přehrávač a textový editor a umožňují do titulků vkládat časové kódy. Pro získávání audiovizuálních souborů a titulků z digitálního TV signálu existuje jistá, i když nikoli restriktivní, vstupní bariéra – je zapotřebí speciálního hardwaru, který umožňuje nahrávat video v reálném čase. Zpravidla jde buď o speciální kartu přímo v počítači, nebo o videorekordér na bázi hard disku.

6

Překladatel titulků v případové studii používá pro tuto činnost nazývá „extrakce“ (Buldra 2011), slovo „extraktor“ jako název uživatelské role ovšem utvořil pro účely této studie autor. K této činnosti se používá mj. programu CCExtractor (CCExtractor 2010). Získávání audiovizuálních souborů i titulků z formátu neurčenému k dalšímu šíření se také říká „ripování“ (anglicky ripping).


12

Jaroslav Švelch

Výsledek je průběžně nebo následně zkomprimován. Jednotlivé role také vyžadují určitou míru technické (zejména v případě uploaderů a extraktorů) či jazykové kompetence (v případě překladatelů a editorů). Výše uvedené rozdělení rolí pomáhá utřídit empirická data, jež o uživatelích můžeme získat. Vysvětlit, proč uživatelé do určitých rolí vstupují a jak jejich práci interpretují ostatní uživatelé, je ovšem možné pouze s odvoláním na sociální kontext. Například editoři-časovači pravděpodobně obdrží uznání především od „videofilů“ se zájmem o obrazovou kvalitu, neboť zpravidla editují titulky tak, aby „sedly“ na soubory ve vysokém rozlišení. Důležitým rámcem pro interpretaci překladatelské aktivity je také časový průběh distribuce. Titulky publikované před oficiálním uvedením seriálu v ČR mají pro komunitu jiný dopad než ty publikované ex post. V případě, že vzniká několik soupeřících překladů, o popularitě často rozhoduje rychlost, s jakou se objeví (Buldra 2011).

JAZYKOVÝ TRANSFER: UŽIVATELSKÉ TITULKOVÁNÍ JAKO SÉMIOTICKÁ OPERACE Popis titulkování jako sémiotické operace je v translatologii relativně dobře zpracován vzhledem ke své okamžité praktické využitelnosti studenty překladu a profesionálními překladateli (Díaz-Cintas – Remael 2007, de Linde – Kay 1999). Jak jsme již uvedli v terminologickém exkurzu, titulkování je druhem audiovizuálního jazykového transferu; titulky přitom vstupují do vztahu s dalšími sémiotickými vrstvami audiovizuálního díla, jako jsou pohyblivé obrazy nebo zvuky a ruchy (de Linde – Kay, 1999, Mareš 1993). Podoba titulků je podmíněna řadou omezení, z nichž některá jsou technologická a jiná jsou daná překladatelskými normami. Například to, že se titulky obvykle zobrazují ve dvou řádcích nad sebou v dolní části obrazovky jako statický text (nikoli např. rolující), je výsledkem po desetiletí se vyvíjejících konvencí, které se rovněž mohou v různých prostředích a kulturách lišit. Standardní titulky se zobrazují na téže ploše jako pohyblivý obraz a měly by být zároveň synchronizované s dialogem v původním jazyce (Gottlieb 1994). Divák kompetentní v jazyce originálu i titulků má možnost oba znakové proudy porovnávat. Výsledný text titulků určitým způsobem koresponduje s dialogy. Tuto korespondenci nazývají de Lindeová a Kay „relevancí“ (1999), Pedersen „příznivostí“ (felicity) (2008) a Bogucki „ekvivalencí“ (2004). Různí autoři se pak rozcházejí v normativních představách o tom, v jakých charakteristikách, respektive na jaké jazykové rovině by tato korespondence měla nastat. Podle Pedersena (2008) je nejdůležitější, aby titulky vyjadřovaly tytéž řečové akty jako repliky, k nimž se vztahují, a volí tedy perspektivu pragmatickou. Dodržení pragmatické korespondence je při titulkování obzvlášť důležité, neboť fiktivní audiovizuální díla do jisté míry simulují skutečné komunikační situace. Podle Boguckého (2004) je ovšem obtížné identifikovat faktory, které by umožnily predikovat, jak bude publikum vnímat kvalitu výsledných titulků. V této studii se přikláním k pohledu Touryho (1995), který tvrdí, že o tom, zda budeme překlad či jeho jednotlivé segmenty považovat za ekvivalentní originálu, rozhodují intersubjektivní překladatelské normy. Samotný proces tvorby titulků v cílovém jazyce je zároveň produkcí lingvistických konstrukcí na základě konstrukcí v jazyce originálu. Popovič (1975) tento proces nazývá


13

Jaroslav Švelch

„překódováním“. Dodává k tomu, že překódování by se mělo uskutečnit na všech rovinách textu současně. Připouští však, že v praxi se většina překladatelů soustředí na jednu jazykovou rovinu (rovinu textu, úsek textu, větu, frázi, syntagma, slovo, morfém či foném). Jestliže ekvivalence je cílem překladu, překódování je jeho prostředkem, a normy ovlivňující pojetí ekvivalence proto budou ovlivňovat i volbu jazykové roviny. Specifický problém nastává ve vztahu norem mluveného a psaného jazyka. Ty se v mnoha rysech liší – typické prvky mluveného projevu jako hezitace a výplňová slova se v psaném projevu neobjevují. Assis Rosová (2001) na základě výzkumu titulků v portugalštině dospěla k názoru, že titulky zachovávají rysy mluvené řeči pouze ve výjimečných případech. Odůvodňuje to zejména tím, že rodilí mluvčí vnímají psaný jazyk jako prestižní formu komunikace, a jsou tedy velmi vnímaví k odchylkám od jeho normy. Titulkování tedy podle ní podléhá standardizaci směrem k normě psaného jazyka. Dalšími ze základních problémů při překladu titulků jsou mimojazykové kulturní reference (Pedersen 2008) a otázky lokalizace, jimiž se na obecnější rovině zabývali teoretici překladu jako Levý (1998) a Popovič (1975).

KOMUNITA A MOTIVACE: UŽIVATELSKÉ TITULKOVÁNÍ JAKO SOCIÁLNÍ AKTIVITA Uživatelští překladatelé se stávají zprostředkovateli mezikulturní komunikace, jež se díky digitálním a síťovým technologiím odehrává čím dál častěji mimo ustavené institucionální rámce (Appadurai 1996). Pro uživatele nových médií je typické, že mohou být jak tvůrci (producer), tak uživateli (user) obsahů, a volně přitom přecházet z jedné role do druhé (Bruns 2008). S konceptem „produsage“ souvisí i další jev uplatňující se v nových médiích: „kolektivní inteligence“ (Lévy 1997). Texty uživatelsky generovaného překladu jsou do určité míry produkty kolektivní inteligence. Jejich uživatelé v komentářích k titulkům navrhují zlepšení či opravy, jež překladatelé mohou, ale nemusejí přijmout. Uživatelsky generované překlady často procházejí mnoha různými verzemi; jejich autoři při tom často otevřeně žádají uživatele o komentáře, což dokazuje i následující citace7: Titulky ke třetímu dílu jsou hotové […]. Dnes více než kdy předtím prosím o vaši pomoc a připomínky, překlad byl opravdu náročný a ne vždy jsem si jistý. Finální verzi bych vydal po posouzení všech návrhů a námětů opět tak ve čtvrtek.8 Na řadě titulků se podílí týmy uživatelů – u druhé epizody čtvrté série seriálu True Blood například čteme: „Překlad a korekce: iHyi, Marketka a Miki226“.9 Týmová práce ovšem není neobvyklá ani v profesionálním překladu titulků – uživatelský překlad je tedy

7

Odkazy na citace z komentářů k titulkům uvádíme v následujícím tvaru: „název/zkratka názvu seriálu SxxEyy, hypertextový odkaz“, kde X je číslo označující server, na kterém diskuse proběhla (1 = Titulky.com, 2 = icefire.cz). Pro seriál Game of Thrones používáme zkratku GOT. Pro označení čísla epizody používáme formát SxxEyy, např. S02E03 = třetí epizoda druhé série. 8 2, GoTS01E03, komentář, http://www.icefire.cz/hra-o-truny-1x03-lord-snih 9 1, True Blood, S04E04,kredit, http://www.titulky.com/True-Blood-S04E04-178780.htm


14

Jaroslav Švelch

typický spíše svou otevřeností. Dalším typickým rysem je jeho pseudonymnost. Autoři ho obvykle nevypracovávají pod svým jménem, přestože mohou být v dané komunitě coby překladatelé známí. Mezi nejaktivnější uživatele patří fanoušci daných obsahů. Podle Jenkinse (1992) fanoušci nejsou pouhými konzumenty textů populární kultury – sdružují se do komunitních sítí, aktivně spolupracují a komunikují a mohou tvořit i fan fiction, příběhy založené na jejich oblíbených obsazích. Za fanouškovskou aktivitu můžeme považovat i tvorbu fansubs jiných druhů uživatelských titulků. Uživatelé se ve fanouškovské komunitě mohou věnovat více činnostem: Například Viktor „Winner“ Dvořák je nejen uživatelským překladatelem seriálu Battlestar Galactica, ale také autorem fan fiction z jeho fikčního světa. Uživatelští překladatelé tedy zpravidla nepracují izolovaně, ale jsou součástí určité virtuální komunity nebo s ní alespoň interagují. Motivace k překladatelské činnosti proto můžeme hledat právě v sociálním kontextu. Vhodnými nástroji pro analýzu těchto motivací jsou koncepty „kulturního“ a „sociálního kapitálu“, které rozpracoval Pierre Bourdieu. Bourdieu hovoří o důležitosti toho „ptát se, jaký zájem vede aktéry k tomu, aby jednali tak, jak jednají“ (1998: 105). Z jeho textů pak vyplývá, že jednání sociálních aktérů lze vyložit jako úsilí o zisk kapitálu v určitém poli (Bourdieu 1998). Za kulturní kapitál můžeme považovat přístup k textům kultury. V translatologii tento koncept uplatnili například Bassnettová a Lefevere (1998). Překlad je podle nich významným způsobem přenosu, distribuce a regulace kulturního kapitálu. Bassnettová a Lefevere se ve své práci zabývají výhradně texty „vysoké“ kultury, ke které se podle nich takový kapitál váže, a oddělují ji od textů informativních, zábavních a persvazivních (1998: 41). Tohoto konceptu však lze využít i v doméně zábavních obsahů. To, že člověk přečetl romány od Dostojevského, může znamenat jistou formu kapitálu stejně jako to, že zhlédl seriál Game of Thrones – záleží na tom, v jaké je roli a v jakém kulturním prostředí se právě pohybuje. Pro druh kapitálu, který divák získává tím, že zná (pokud možno aktuální) televizní seriály a další texty populární kultury, můžeme použít pracovní termín „popkulturní kapitál“.10 Ten, kdo kulturní materiál vytvořením uživatelských titulků zpřístupní, může v rámci dané komunity získat sociální kapitál. Ten Bourdieu definuje takto: Sociální kapitál je agregátem aktuálních nebo potenciálních zdrojů, jež jsou spojeny s vlastnictvím odolné sítě více či méně institucionalizovaných vztahů vzájemné známosti a uznání. (Bourdieu 2002: 286) Explicitním vyjádřením takového uznání je například následující komentář uživatele jandivis k titulkům uživatele hlawoun k desáté epizodě první série seriálu HBO Game of Thrones na serveru Titulky.com:

10

Nabízí se srovnání s prací Sarah Thorntonové o britských klubových subkulturách a její koncept “subkulturního kapitálu”, závisející na schopnosti sledovat nejnovější trendy (Thornton 1996).


15

Jaroslav Švelch

„Tam sedí jediný král, před kterým já ohnu koleno…“ ...a tady pracuje skvělý titulkář, před kterým já ohnu svůj hřbet a řeknu: "DÍKY".11 Děkování probíhá v celé řadě komunikačních prostorů, včetně diskusí na serveru Titulky.com, icefire.cz a serialzone.cz. Dialogové okno zobrazující reklamu a odpočet před stahováním titulků na Titulky.com uživatele vyzývá: Až si užijete titulky, prosím napište krátký komentář nebo poděkování autorovi, určitě jej to potěší.12 Ačkoli v možnosti nahrát titulky jsou si uživatelé serveru Titulky.com rovni13, přirozeně v komunitě vznikají jisté hierarchie, které v případě Wikipedie popisují Niedererová a Van Dijcková (2010). Tyto hierarchie, založené především na zásluhách jednotlivých uživatelů, jsou vyjádřeny například prostřednictvím tabulek nejoblíbenějších překladatelů. K soutěžení dochází i mezi jednotlivými servery – uživatel hlawoun dává jako příklad vztah soupeření mezi servery Titulky.com a titulkari.com; druhý jmenovaný přitom založili „odpadlíci“ z Titulky.com (Buldra 2011). Koncept sociálního kapitálu umožňuje vysvětlit i zodpovědnost překladatele: uživatelský překladatel není zodpovědný zadavateli překladu nebo svému zaměstnavateli, ale komunitě. Pokud již v komunitě má určitý kredit, může si být vědom očekávání, která ohledně jeho textů mají ostatní uživatelé, a jednat v souladu s nimi. Uživatelský překlad sice není primárně postaven na výměně ekonomického kapitálu (tedy finančních odměn), to ovšem neznamená, že s ním nepřichází do kontaktu. Autoři jako Van Dijcková a Nieborg ukazují, že obsah vytvořený uživateli je často využíván ke komerčním účelům. Amatéři podle nich poskytují „práci zdarma“ (free labour) poskytovatelům internetových služeb, kteří ovšem generují příjem na základě návštěvnosti daných stránek a zobrazované reklamy (Van Dijck – Nieborg 2009). Tak tomu je například i v případě serveru Titulky.com, provozovaného firmou Martevax, s. r. o. Bez konkrétních dat nelze posoudit, zda příjmy z provozování serveru pouze hradí jeho provoz, či zda tato služba firmě přináší zisk, ale podle kritiků tento druh spolupráce přináší ekonomické výhody především jedné straně, a to komerčním firmám (Van Dijck – Nieborg 2009). Ve světle této kritiky již není možné vnímat opakované pobídky provozovatelů serveru k tomu, aby diváci překladatelům děkovali za jejich práci, jako eticky motivované, ale spíše jako ekonomicky motivované. Aby překladatelé i nadále přispívali, je nutné, aby za to získávali uznání, ať už v jakékoli formě.

11

1, GOTS01E10, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E10-177500.htm?diskuze=1 Údaj platný k 23. 7. 2011. 13 Paralelně ovšem na serveru Titulky.com existuje dělení na kategorie uživatelů, jež je zakódováno přímo v softwaru, který server obsluhuje. 12


16

Jaroslav Švelch

PŘÍPADOVÁ STUDIE: SERIÁL GAME OF THRONES (HRA O TRŮNY) Pro účely výzkumu jsem zvolil seriál Game of Thrones, a to z několika důvodů. Je aktuální, neboť se jeho první série vysílala na jaře 2011. Patří k nejpopulárnějším dílům svého druhu mezi uživateli serveru Titulky.com (přesné statistiky níže). Kompletní sadu titulků k němu vypracoval uživatel hlawoun, jenž je kontinuálně jedním z nejlépe hodnocených uživatelských titulkářů. Jedná se proto o případ typický14 (Flyvbjerg 2011), který může poskytnout vhled do standardních procesů uživatelského titukování. Jeho oblíbenost je zároveň předpokladem pro zvýšenou aktivitu na diskusních fórech, a zaručuje tedy i existenci materiálu pro analýzu diskurzu. Seriál Game of Thrones (česky uvedeno jako Hra o trůny) vznikl v produkci televizní stanice HBO. Je adaptací prvního a zčásti i druhého dílu fantasy ságy George R. R. Martina A Song of Ice and Fire (česky Píseň ledu a ohně, vydal Talpress v roce 2000 a v reedici v roce 2011). Tvůrci seriálu jsou scenáristé David Benioff a D. B. Weiss, na scénářích se podílí i autor knižní předlohy. První série čítající deset epizod se vysílala v americké premiéře vždy každý týden počínaje 17. dubnem 2011. V ČR byla vysílána na kanálu HBO vždy o den později ve 22:00, takže souběžně existovaly minimálně dvoje titulky a z nich minimálně jedny uživatelské. Každá epizoda má délku zhruba 55 minut. Většina postav v seriálu hovoří britskou angličtinou, některé pasáže jsou však namluveny ve smyšleném jazyce jedné ze zemí fikčního světa – v dothračtině. Tyto pasáže byly pro původní vysílání opatřeny anglickými titulky. Do češtiny již byly přeloženy čtyři díly z knižní série. Její fanoušci provozují stránky icefire.cz. Překladatel hlawoun je s komunitou kolem této stránky v kontaktu a konzultoval s ní některé překladatelské problémy.

Ve studii jsem se zaměřil především na aktivitu na serveru Titulky.com. Ten byl založen v roce 2004 a nyní jej provozuje brněnská firma Martevax, s. r. o. (titulky.com 2011). Jeho funkce můžeme rozdělit do čtyř skupin: a) Distribuce titulků. Titulky lze vyhledávat v databázi pomocí příslušné funkce. Titulky jsou řazeny podle jednotlivých verzí audiovizuálních souborů – ke každému z nich mohou existovat různé verze titulků. b) Diskuse. Diskuse probíhá na stránkách jednotlivých titulků a ve vyhrazeném diskuzním fóru. Na stránkách jednotlivých titulků mohou uživatelé zanechat komentáře. Sekce komentářů je nazvaná „RECENZE“, ale většina příspěvků charakter recenze nemá. Proto je také nadále nazývám „komentáře“. Někdy se tyto komentáře stávají zárodkem dialogických interakcí mezi uživateli, zpravidla však na předchozí komentáře přímo nereagují. c) Koordinace překladatelské práce. Ke koordinaci slouží seznam požadovaných a rozpracovaných překladů (kam jednotliví uživatelé mohou vkládat své požadavky nebo informace o tom, co právě překládají) a částečně také diskusní


17

Jaroslav Švelch

fóra. Jak uvádí uživatel hlawoun, překladatelé se svými potenciálními spolupracovníky komunikují i jinými kanály, např. přes ICQ (Buldra 2011). d) Hodnocení uživatelů. Hodnocení uživatelů (nikoli titulků) probíhá dvěma různými způsoby. Jednak mají uživatelé možnost „dávat hlasy“ jednotlivým překladatelům, jednak administrátoři serveru přidělují body za nahrané titulky podle určitých pravidel. Pro co nejvšestrannější deskripci procesu uživatelského překladu a jeho recepce jsem použil kombinaci několika typů materiálu a metod. Základem pro popis motivace a pracovních postupů překladatele je osobní rozhovor s informantem – překladatelem seriálu vystupujícím pod přezdívkou hlawoun.15 Rekonstrukci distribuce titulků doplnilo emailové interview s uživatelkou honeybunny ze serveru addic7ed.com, která extrahovala a časovala anglické titulky, jež byly základem pro český překlad. Pro srovnání jsem provedl doplňující emailová interview s překladatelem titulků pro HBO Petrem Miklicou a se zástupkyní agentury SDI Media Czech Republic, která titulkovanou a dabovanou verzi pro HBO vyrábí. Poté jsem se dotázal hlawouna pomocí emailu na několik doplňujících otázek. Základním zdrojem informací o přijetí hlawounových titulků je materiál ze serveru Titulky.com, a to jak statistické údaje o počtu stažení, tak komentáře uživatelů k jednotlivým titulkům. Komentáře jsem podrobil kvalitativní analýze, provedené podle vzoru Homoláčovy analýzy internetových diskuzí o „cikánech“ a „Romech“ (Homoláč 2009). Metody analýzy měly za cíl zjistit, jakým způsobem se v diskusích utvářejí jednotlivé subjektové a objektové kategorie, tj. jak ti, kdo hovoří, definují sami sebe nebo ostatní mluvčí a jak definují objekty, o nichž hovoří. V této studii nás zajímá především to, jakým způsobem se definují hodnoty a kvality uživatelských titulků a vztah k překladateli. Třetím pohledem je analýza samotných překladových textů a komparace uživatelské verze s originálem a s překladem HBO. V následujících oddílech představím jednotlivé výše uvedené pohledy.

HLAWOUNOVA VOLBA: KARIÉRA V UŽIVATELSKÉM PŘEKLADU

Hlawoun, vlastním jménem Tomáš Buldra, je dvaačtyřicetiletý obyvatel Plzně, který v době, kdy překlad pořizoval, pracoval jako středoškolský učitel biologie a chemie. Titulky překládá již čtyři roky a za tu dobu jich do systému nahrál více než šest set. Vstup na titulkovací scénu zdůvodňuje takto:

14

Kromě typického případu Flyvbjerg rozlišuje také případy „extrémní“, „deviantní“ a „paradigmatické“, a to podle vztahu mezi objektem a subjektem zkoumání (2011). 15 Rozhovor by nahráván a jeho kompletní přepis je dostupný v diplomové práci, jež je základem této studie (Švelch 2011). Při transkripci jsem zachovával tvary obecné češtiny, upraveny nebyly ani větné konstrukce; vynechával jsem pouze opakování a hezitační prvky.


18

Jaroslav Švelch

Začal jsem s tím, jsou to asi čtyři roky, kdy jsem se dověděl o tom serveru Titulky.com. Začal jsem samozřejmě jako pasivní uživatel, stahoval jsem si, ale to mě nebavilo, já jsem k tomu vždycky chtěl nějak sám přispět. (Buldra 2011) Zpočátku pracoval jako časovač, zanedlouho však vstoupil do role překladatele. Hlawoun přitom české titulky ke sledování audiovizuálních děl sám potřebuje (na rozdíl od profesionálních překladatelů): […] nejsem ten, který by tvrdil, že to sám nepotřebuje. Já si to potřebuju přeložit i pro sebe, dívat se s anglickejma titulkama pro mě není ten zážitek. Takže to dělám i pro sebe. (Buldra 2011) Dalšími hlawounovými motivacemi jsou uznání a díky ostatních uživatelů a popularita v titulkovací komunitě: […] jedna z velkejch motivací je, že mě lidi znají, že získávám tam ty body, získávám hlasy, zviditelním se – myslím, že dneska tu přezdívku hlawoun zná hodně lidí. Baví mě to (Buldra 2011) Hlawoun tedy překládáním získává popkulturní kapitál (překládá pro sebe) sledováním daných seriálů i sociální kapitál v rámci komunity (překládá pro druhé). Samozřejmě nelze pominout to, že pro hlawouna je překládání podle jeho slov i „určitě největším koníčkem“ (Buldra 2011). Založil ostatně blog nazvaný Deník titulkového fanatika. K výběru konkrétního seriálu se hlawoun rozhodl po zhlédnutí a otitulkování dokumentu z natáčení seriálu, nazvaného Inside Game of Thrones. Jedním z důvodů byl i jeho zájem o historické seriály z produkce HBO. Nejsem takovej ten typ, kterej zná tu ságu Ice and Fire roky dopředu. […] Nicméně v souvislosti s tím [dokumentem z natáčení – J. Š.] jsem objevil tu stránku icefire.cz a domluvil jsem se s nima, pověsil jsem to i na Titulky.com a serialzone. Domluvil jsem s nima, že mám velkej zájem to překládat. […] Domluvil jsem se s adminem tý stránky přes email a přes ICQ, že to prostě budu dělat. […] První díl se jim líbil, takže od tý doby oni vzali ty titulky za svý. (Buldra 2011) Přestože věděl, že HBO bude seriál vysílat s titulky, které bude možné extrahovat,


19

Jaroslav Švelch

rozhodl se vytvořit svůj vlastní překlad: Věděl jsem o tom, že tam ten dabing a ty titulky půjdou. Ptali se mě, proč to nenechám, proč se to prostě nevyextrahuje. Já jsem říkal, že ne, že si to chci dělat po svým. Nevím, jestli to bylo horší, lepší – prostě je to jiný. (Buldra 2011) Hlawoun se sice zpočátku nepočítal za fanouška seriálu a knižní předlohy, ale dokázal získat záštitu serveru, na kterém se fanoušci shromažďují, a měl od počátku jejich podporu. Hlawoun sám tuto spolupráci považuje za důležitou, neboť podle něj alespoň v případě prvního dílu zabránila soupeření mezi jednotlivými překladateli. Důležitou roli sehrála i rychlost: […] kdyby se to nějak zdrželo, kdybych třeba čekal jeden den, tak určitě někdo s tím překladem přišel. Tentokrát ale jsem to měl takhle pojištěný tímhle způsobem, že lidi byli domluvení počkat. (Buldra 2011) Informace, že hlawoun bude titulky překládat, byla na fanouškovských stránkách icefire.cz zveřejněna již před zahájením vysílání, a fanoušci o něm tedy věděli. To ovšem neznamená, že by se o překlad titulků nesnažili další uživatelé – k pozdějším dílům se objevily zmíněné „konkurenční“ verze. Oproti těm jeho však měly výrazně menší ohlas. Ačkoli hlawoun nebyl k překladu motivován ziskem ekonomického kapitálu, v komentářích k poslednímu dílu seriálu se zmiňuje o své nepříznivé finanční situaci a dodává: To víš, kdyby mi každý člověk, který si stáhl tyhle titulky, poslal deset korun, bylo by po problému...16 Uživatelé ho posléze vyzvali k publikování čísla účtu a několik z nich mu poslalo finanční příspěvek17: Sešlo se mi něco mezi 3 000 až 5 000 Kč, přesné číslo bohužel nevím. Docela mě to překvapilo – příjemně. Takový můj názor – kdyby existovalo ještě pořád něco jako miniplatby na internetu, kde by člověk mohl poslat miničástku (třeba 1–10 Kč), myslím, že by mnoho lidí za titulky něco takového obětovalo. (Buldra, 2011b)

16 17

1, GOTS01E0101, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E10-177500.htm 1, GOTS01E0101, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E10-177500.htm


20

Jaroslav Švelch

Pro srovnání: Autor překladu pro HBO, Petr Miklica, je dvaačtyřicetiletý obyvatel Liberce, který v audiovizuálním překladu pracuje již jedenáct let. S firmou SDI Media spolupracuje jako externista. Vystudoval učitelství pro 2. stupeň ZŠ s aprobací čeština – angličtina. Za fanouška fantasy ani knižní série se nepovažuje, pro překlad konkrétní série tedy nebyl vybrán podle své osobní preference (Miklica 2011). Kromě něj na výsledné podobě titulků pracovali úpravci z firmy SDI Media.

CESTA TITULKŮ: TECHNICKÁ REALIZACE A PUBLIKACE V tomto oddíle se na základě rozhovorů a údajů ze serverů Titulky.com a addic7ed.com pokusím rekonstruovat průběh realizace titulků a jejich distribuce. V první fázi představím ideální model průběhu překladu. Ve skutečnosti se ovšem průběh u jednotlivých epizod v detailech lišil; na některé rozdíly poukážeme níže. a) Prvním krokem je premiéra daného seriálu. Každá epizoda byla nejprve vysílána na hlavním kanálu HBO v neděli ve 21:00 EST (času na východním pobřeží USA), tedy ve 3:00 SEČ. Vysílání skončilo zhruba v 4:05 SEČ. b) V pondělí zhruba v 7:45 SEČ se anglické titulky ke sledovanému seriálu objevují na serveru addic7ed.com, kam je vystavuje uživatelka honeybunny, popř. jiný člen mezinárodního týmu, který zajišťuje publikaci anglických titulků ve formátu SRT. V tu chvíli již také na internetu cirkulují audiovizuální soubory s první epizodou Game of Thrones. c) Hlawoun vyhledává audiovizuální soubor a anglické titulky, stahuje je a překládá do češtiny. To mu trvá přibližně šest hodin. d) Kolem 16:00 SEČ hlawoun nahrává na server Titulky.com první verzi svých titulků. Poté ji další uživatelé „přečasovávají“ na další verze audiovizuálního souboru. e) Téhož dne o šest hodin později, tedy ve 22:00 SEČ, je na HBO odvysílána verze s českými titulky vyrobenými firmou SDI Media. Později HBO uvede i verzi s českým dabingem. Vznik vnitrojazykových titulků ve standardním formátu SRT popisuje honeybunny následovně: Náš tým je úzce propojený, máme časový rozvrh a facebookovou skupinu, ve které diskutujeme o našich problémech, žádáme o záskok a tak podobně. […] Scénáře [sic – J. Š.] jen zřídka transkribujeme; jak je uvedeno v kreditech, synchronizujeme je a opravujeme je. Časový průběh závisí na tom, co se děje v našich životech. Já se obvykle snažím udělat, co můžu, než odejdu do práce.


21

Jaroslav Švelch

Ostatní čekají, až se probudí, protože jsou v jiných časových zónách, jiní čekají, až se vrátí z práce. Nikdy není pravidlem, že když titulky18 jednou vyjdou mezi sedmou a osmou, bude tomu tak i příští týden. (honeybunny 2011) Ačkoli odmítla odpovědět na otázku, jakým způsobem tým titulky získává, lze to odvodit vyloučením jiných možností. Vzhledem k tomu, že transkripcí titulky vznikají jen „vzácně“ (honeybunny 2011), je pravděpodobné, že je získávají extrakcí ze signálu digitální televize. Časový harmonogram překladu je strukturován politikou serveru Titulky.com. K okamžitě přidaným titulkům mají přístup pouze majitelé placených prémiových účtů, do běžně přístupného módu se titulky „překlápějí“ kolem 16:00. Překladatel tedy usiluje o nahrání titulků před tímto časem, aby byly ihned dostupné všem uživatelům. Hlawoun musí překladatelskou práci vměstnat do svého denního režimu. Na první, obzvlášť důležitý díl si vzal volno z práce, ty ostatní dokázal přeložit při práci, neboť měl v pondělí pouze dvě vyučovací hodiny (Buldra 2011). Výjimečná situace nastala o Velikonocích. Tehdy hlawoun v diskusi pod svými titulky ke GOTS01E01 avizoval, že titulky k druhému dílu budou až v úterý, neboť pondělí bude trávit s rodinou.19 Takové informace se mohou jevit jako pouhé detaily, ale pro vhled do prostředí uživatelského překladu jsou nezbytné. V první řadě ilustrují, že uživatelský překlad titulků k seriálům může podobně jako jiné způsoby uživatelské tvorby obsahu fungovat na bázi neformálních, ale zaběhnutých a velmi efektivních mechanismů. Za druhé ukazují i to, že průběh distribuce i produkce překladu přesto často závisí na vnějších událostech, jako jsou zmíněné Velikonoce. Za třetí pak podtrhují, že uživatelský překlad seriálů často probíhá ve značné časové tísni, což může ovlivnit překladatelské strategie a proces editace, a tedy i výslednou podobu titulků. Hlawounovy překlady existují v několika verzích – překladatel v nich opravuje chyby a zabudovává do nich připomínky uživatelů. Připomínky čerpá z komentářů na serveru Titulky.com, ale i z komentářů na dalších serverech a prostřednictvím osobní komunikace: Tak konkrétně u tý Hry o trůny jsem dával tak tejden čas, aby se k tomu vyjádřili lidi na všech serverech, který jsem sledoval, takže Titulky.com, iceandfire.cz a Edna. Dal jsem to dohromady, opravil jsem to a většinou v tu chvíli to měla bejt finální verze. (Buldra 2011) K některým dílům vznikly alternativní verze titulků od jiných uživatelů. Titulky ke GOTS01E02, GOTS01E06, GOTS01E07, GOTS01E08 a GOTS01E09 překládal navíc uživatel Helmhex; titulky ke GOTS01E09 a GOTS01E10 uživatel strapuch90; titulky ke GOTS01E03 uživatel anchik; titulky ke GOTS01E04 tompecka22; a titulky ke GOTS01E08 uživatel Dodo44, který se v textu samotných titulků podepisuje Hlawoun’s Little Bastard. 20 Tyto alternativní překlady byly obvykle publikovány až po

18

Honeybunny používá pro titulky slova „sub“ (plurál „subs“). 1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 20 Narážka na jednu z postav seriálu, která je nemanželským synem lorda. 19


22

Jaroslav Švelch

hlawounových, s výjimkou titulků ke GOTS01E02 od uživatele Helmhex, které byly k dispozici dříve kvůli výše zmíněným Velikonocím. Proces vzniku uživatelského překladu nyní můžeme srovnat s překladem HBO. V České republice byl seriál vysílán ve dvou verzích – s titulky a s dabingem. Kvůli dodržení termínu premiér byl seriál nejprve vysílán s titulky a o čtyři týdny později s českým dabingem (HBO 2011). Překlad vznikl původně pro dabing a poté byl upraven pro titulky – s výjimkou „prvních několika dílů“, pro které byl z důvodů časové tísně použit přímo překlad pro dabing bez následné úpravy (Evans 2011). Obě verze nicméně vycházejí z téhož překladu Petra Miklici. Miklica měl pro svůj překlad k dispozici podle jeho slov „standardní podklady“, tedy video s originálním zvukem a dialogové listiny. Průměrná doba na vyhotovení překladu jedné epizody byla jeden týden (Miklica 2011). Na překladu poté pracovali interní zaměstnanci SDI Media (Evans 2011). Profesionální titulky jsou tedy v zásadě týmovou prací, zatímco pro uživatelské to platí pouze v části případů. Uživatelské titulky k seriálům kromě toho vznikají obvykle ve výrazně kratším čase než ty profesionální. Hotové titulky si uživatelé stahují ze serveru Titulky.com, kam je hlawoun umisťuje přednostně, popřípadě později i z jiných webových stránek. Následující graf ukazuje počty stažení titulků k jednotlivým dílům série. Je však třeba podotknout, že tato data mají hlavně význam relativní – mohou sloužit k porovnání mezi jednotlivými díly nebo s jinými audiovizuálními soubory. Nevypovídají ovšem o celkovém počtu diváků, kteří tyto titulky použili, protože soubory s titulky se šíří i jinými cestami. Jeden uživatel se může o titulky „podělit“ s dalšími diváky. Na druhou stranu si uživatelé mohou titulky stahovat „do zásoby“ a nakonec je nepoužít. Graf 1: Počet stažení českých titulků k jednotlivým epizodám GOT ze serveru Titulky.com.21 Největší počet stažení zaznamenaly titulky k první epizodě, po níž zřejmě někteří diváci seriál přestali sledovat nebo se seriál rozhodli sledovat bez titulků. Pro srovnání s ostatními tituly uveďme, že nejstahovanějšími titulky na serveru Titulky.com jsou ty k filmu Slumdog Millionaire (Milionář z chatrče) s 66 688 staženími k 11. 8. 2011. Nejvýše umístěnou epizodou seriálu je S04E03 seriálu The IT Crowd (Ajťáci) na 76. místě, s počtem stažení (22 824) srovnatelným s nejúspěšnější první epizodou Game of Thrones (19 168). Můžeme tedy prohlásit, že titulky ke Game of Thrones zaznamenaly vysoký počet stažení. Z grafu je zjevný většinový podíl titulků od hlawouna nebo titulků z nich odvozených. Předpokládáme, že podobné rozložení bychom našli u většiny seriálů s věrnou fanouškovskou základnou, která je zvyklá na jednoho překladatele. Titulky ke druhé epizodě od uživatele Helmhex si sice stáhl řádově jeden tisíc uživatelů, ale ani toto nenarušilo hlawounův „monopol“ na tento seriál. Jistou roli tu může hrát „bandwagon effect“ (Leibenstein 1950) – titulky s velkým počtem stažení mohou být vnímány jako 21

Modře titulky k audiovizuálním souborům v nízkém rozlišení. Červeně titulky „přečasované“

z hlawounovy verze na jiné audiovizuální soubory. Zeleně ostatní titulky, tedy titulky od „konkurenčních“ uživatelů a titulky extrahované z vysílání HBO. Titulky HBO neuvádím zvlášť, protože mají tak nízký počet stažení (nikdy ne více než 400), že by na grafu nebyly zřetelné. Data k 11. 8. 2011. Do statistiky jsme zařadili pouze kompletní verze titulků.


23

Jaroslav Švelch

kvalitní, což vede k tomu, že si je stahuje ještě více uživatelů. Kolísající počet stažení u přečasovaných titulků odpovídá různé dostupnosti různých verzí audiovizuálních souborů. Absence přečasované verze desáté epizody je způsobena tím, že přečasování nebylo třeba – hlawounova verze titulků „seděla“ i na ve verzi ve vyšším rozlišení.

PŘEKLADATEL JAKO SPASITEL: ANALÝZA KOMENTÁŘŮ K TITULKŮM U každé ze sledovaných epizod uživatelé hlawounovy titulky komentovali. Počet komentářů při tom v průběhu času ode dne jejich publikování prudce klesá, což na příkladu deváté epizody ukazuje následující graf: Graf 2: Komentáře k hlawounovým titulkům ke GOTS01E09 na serveru Titulky.com podle data a hodnocení.22 Zahrnuli je období, během něhož se nepřetržitě každý den objevil alespoň jeden komentář. Za pozitivní byla považována vyjádření díků a pochvalné zmínky ohledně rychlosti, kvality překladu atd. Jako negativní byly kódovány jakékoli kritické výtky a upozornění na chyby. Pokud komentář obsahoval obojí, bylo přičteno 0,5 pozitivního a 0,5 negativního bodu. Do kategorie neutrálních jsem zařadil dotazy, osobní zprávy nebo komentáře vztahující se nikoli k titulkům, ale k seriálu samotnému. Zvláštní kategorii jsme vyhradil pro hlawounovy reakce. Pokles počtu komentářů lze vysvětlit poklesem zájmu o tyto titulky i tím, že pozdější uživatelé již neděkují – nejedná se už totiž o fanoušky, kteří na titulky netrpělivě čekají, ale o rutinní uživatele. Z grafů také vyplývá, že naprostá většina reakcí je pozitivní. To může být kromě vnímané kvality titulků způsobeno i etiketou či zvykem uživatelů za titulky děkovat, což doporučují i výzvy provozovatelů serveru Titulky.com. Měřítka, podle kterých uživatelé titulky hodnotí, a hodnoty, které v překladu hledají, jsem se snažil identifikovat pomocí kvalitativní analýzy samotných komentářů. Musíme však připomenout, že jsme při analýze odkázáni na textový materiál a nemáme přístup k osobním motivacím jednotlivých uživatelů k napsání daného komentáře, nemůžeme tedy určit, jak „to mysleli“. V diskusích o titulcích často narážíme na poukazování na jazykové „chyby“ nebo obecněji odchylky od očekávaného průběhu komunikace. Těmi se zabývá sociolingvistická „teorie jazykového managementu“ (language management theory nebo LMT) (Nekvapil 2009). Proces jazykového managementu probíhá v několika krocích. Účastník komunikace si může a) povšimnout vnímané odchylky, b) zhodnotit ji, c) navrhnout úpravu a d) úpravu implementovat; proces jazykového managementu se přitom může zastavit v jakékoli z těchto fází. Management lze dále rozdělit na „jednoduchý“ (v našem případě interakci mezi jednotlivými uživateli v diskusi) a „organizovaný“ (například zásahy administrátora, jež ovšem v našem případě nenastaly; za formu

22

Data k 11. 8. 2011.


24

Jaroslav Švelch

jazykového makro managementu můžeme považovat i vzdělávací politiku) (Nekvapil 2009). Při analýze některých komentářů budeme nástroje LMT používat. Poznatky z analýzy komentářů jsem uspořádal do několika tematických okruhů.

Osoba překladatele Děkovné komentáře jsou obvykle emocionálně zabarvené a hyperbolické. Hlawoun je v nich často popisován na základě své rychlosti. Je to „borec“, „živel“, „uragán“; je „rychlý jako šaratica“. Uživatelé jsou si vědomi časové náročnosti překladatelovy práce a oceňují jeho odhodlání. Píší komentáře jako „on snad ani nespí“ nebo „ty jsi snad cyborg“. Kromě toho překladatele popisují s ohledem na jeho schopnosti nebo inteligenci. Je to „hlavička“, „prekladatelský idol“, „překladatelské božstvo“. V několika případech ho uživatelé zvou na „virtuální drink“. Vztah k překladateli je někdy formulován jako vztah závislosti. Je to patrné jak z výše uvedeného označení „spasitel“, tak z následujícího komentáře uživatele STANO111: Veľmi pekne ďakujem za titulky nikdy som nevidel tak rýchlo a kvalitne preložiť tak dobrý seriál ešte raz vďaka. Čo by sme bez Vás robili..............23 To odpovídá teoretickému předpokladu, že fanoušci jsou na překladateli závislí jako na zprostředkovateli popkulturního kapitálu.

„Amatérství“ a „profesionalita“ Mnozí uživatelé jsou si stejně jako hlawoun vědomi existence titulků od HBO. V komentářích několika prvních epizod se diskutovalo o potřebnosti titulků uživatelských. Uživatel Boidilek123 se ptá:

Z ceho prekládáte? Protože HBO bude mít vlastní titulky, tak by me zajímalo, které budou lepší, co? 24 Podobně se táže i amazonak: Až na pár detailů pěkné titulky, ale nebylo by jednodušší je ripovat z HBO? řekl bych zbytečná práce dělat druhý překlad, když už jeden existuje 25 Odpovědi na tyto otázky se dají zařadit do dvou kategorií. Někteří uživatelé argumentují tím, že uživatelské a profesionální titulky srovnávat není třeba, protože každý plní svou funkci; jiní považují hlawounovy titulky za kvalitnější. Do první kategorie patří komentář uživatele postif: 23

1, GOTS01E101, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E10-177500.htm 1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 25 1, GOTS01E041, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E04-175667.htm 24


25

Jaroslav Švelch

NECHÁPU, JAK TU NĚKDO MŮŽE ŘEŠIT TITULKY HBO, JESTLI JSOU LEPŠÍ OD HLAWOUNA NEBO PRÁVĚ TY NA HBO?! Za prvé si myslím, že o to tu vůbec nejde, za druhé si myslím, že hlawoun patří mezi ty nejschopnější "neprofesionální titulkáře v čr", takže určitě mi tyto titulky bohatě stačí.26 Výraz „bohatě stačí“ ovšem dává prostor interpretaci, podle níž jsou uživatelské titulky horší, ale dostačující. Do druhé kategorie patří například uživatelka sweet V, která fanouška automaticky považuje za lepšího překladatele než „nefanouška“: […] Každopádně na HBO mají titulky (co tak posuzuju podle prvního poslechnutí) super, i když věřím, že jestli jsi fanda, budou 100000x lepší [emotikon: mrknutí ] 27 Představa, že fanoušek je nejlepším překladatelem, souvisí s tím, že věrnost knižní předloze je jednou z významných hodnot uživatelského překladu. Fanoušci věrnost hodnotí pozitivně –uživatel Gaaron například píše: „skvělé titulky, doufal jsem, že se budou držet české terminologie.“ 28 Uživatelé zároveň preferencí uživatelských titulků vyjadřují svou solidaritu s překladatelem.

Kdo má právo hodnotit překlad Na serveru Titulky.com mají sice všichni uživatelé možnost překlad kritizovat, využije jí však pouze několik z nich. Uživatel deadteam zmiňuje jeden z důvodů, proč tomu tak je: […] vzhledem k českému významu slova SER/SERE mě to pokaždé trochu zároveň rozesměje a zároveň trochu ruší […]. Ale vzhledem k přísloví: "Nekritizuj na čem sám nemáš podíl" se s tichým vděkem těším na další díly a k nim kvalitní titulky [emotikon: úsměv] 29 Deadteam se necítí být oprávněný ke kritice překladu, protože se na něm nepodílel – a také proto, že je vděčný, že může zdarma a pohodlně získat titulky. Může si „povšimnout“ odchylek, ale nehodlá je „hodnotit“. Tento „tichý vděk“ opět odkazuje ke vztahu závislosti diváka na překladateli. Co se týče samotné „odchylky“, šlechtický titul „ser“ se používá v českém překladu knižní předlohy i v titulcích HBO a fanoušky je obvykle považovaný za správný. Uživatel jdosek zpochybňuje způsobilost řadových uživatelů překlad hodnotit a formuluje požadavky na potenciální kritiky překladu:

26

1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 28 1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 29 1, GOTS01E051, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E05-176005.htm 27


26

Jaroslav Švelch

No…myslim, že kvalitu překladu by asi posoudil jen ten, kdo je odborník na ságu a zároveň umí anglicky... […] rozhodně jsem to nemyslel útočně...a když, tak ne na autora, ale na lidi, který vůbec netušej, jaká je kvalita překladu, protože neuměj žblebtnout anglicky, ale vykřikujou tady oslavné ódy - jejich motivace je mi záhadou.30 Jdosek poukazuje na problematiku kolektivní kritiky uživatelského obsahu. Poděkování za „kvalitu“ titulků lze těžko odlišit od poděkování za to, že titulky vůbec existují. I to může být jeden z důvodů, proč uživatel hlawoun považuje některé vybrané uživatele (zvlášť členy komunity icefire.cz) v tomto ohledu za autority a je s nimi v individuálním kontaktu.31

Kvalita a chyby překladu Měřítka kvality překladu souvisejí s očekáváními uživatelů, která obvykle vycházejí z intersubjektivních norem. V oblasti uživatelského překladu je můžeme rozdělit do tří oblastí – na očekávání týkající se a) jazykových norem cílového jazyka (tj. češtiny), b) technických a formálních požadavků a c) vztahu k originálu. Dodržení norem českého jazyka je důležitým měřítkem hodnocení, pro řadu uživatelů dokonce měřítkem jediným, což ukazuje komentář uživatele helencek: […] po anglicky neviem,a preto mi do očí bije hlavne pravopis-ten ovládam-a u teba ma nič nevyrušovalo,teším sa na ostatných 9 častí 32 Komentáře k technické stránce titulků se obvykle týkají chyb v načasování. Uživatel kubix007 okamžitě navrhuje úpravu: Opravit překrývání. […] 366 00:30:03,926 --> 00:30:05,793 Ohos.33 K ekvivalenci s originálem se uživatelé zpravidla nevyjadřují globálně, ale pouze upozorňují na dílčí chyby způsobené většinou neporozuměním zdrojovému textu. Uživatel amazonak k tomu používá typickou rétorickou strategii pro kritiku uživatelského překladu, tj. pochvalu následovanou konkrétním návrhem úpravy: Pěkné titulky […] Až na pár detailů: kastráti nepřicházejí o přirození, ale o koule (což je ostatně i řečeno v originále) a "getting along" znamená "vycházet spolu",

30

1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 32 1, GOTS01E011, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm 31


27

Jaroslav Švelch

nikoliv [být – J.Š.] okolo a peace s ohledem na kontext mi spíše vychází jako mír či příměří 34 Ačkoli celá řada stylistických řešení, jež by mohla být experty považována za diskutabilní, zůstane bez odezvy, některé odchylky vyvolají větší ohlas – jsou to především lexikální chyby ovlivňující pragmatiku dané repliky. Takovou chybou je např. překlad repliky „Halor, to the builder“ ze S01E07 jako „Halor, k průzkumníkům“. Ve zmíněné scéně velitel hlídky přiděluje jednotlivé novice k různým pracovním skupinám. Rozdíl mezi tím, zda Halor půjde ke stavitelům, nebo k průzkumníkům, může hrát ve fiktivním světě seriálu značnou roli. Posun v překladu tedy mění ilokuční sílu dané repliky v rámci fiktivní situace.

TITULKY ZBLÍZKA: KOMPARATIVNÍ ANALÝZA PŘEKLADOVÝCH TEXTŮ Na závěr případové studie shrnu některé základní poznatky z komparativní analýzy originálních titulků a překladů od hlawouna a od HBO35, a to především ty, které souvisí se sociálním kontextem vzniku překladu. Předtím je nutné připomenout, že anglické titulky obsahují kompletní, nekrácený přepis dialogů ze zvukové stopy jednotlivých epizod (a verbální popis zvukových efektů). Po formální stránce se uživatelské titulky od titulků HBO liší pouze v jednotlivostech. Počet znaků až na drobné výjimky nepřesahuje čtyřicet a řádky nejsou nikdy více než dva. Žádný titulek rovněž neobsahuje více než dvě repliky uvedené spojovníkem. Nejvýraznějším rozdílem je však velmi nízký podíl dvouřádkových titulků v hlawounově verzi, který činí u první epizody 21,1 procent oproti 50,4 procent titulků HBO a 40 procent titulků v anglické verzi. Preferenci jednořádkových titulků lze hypoteticky odůvodnit časovým omezením překladatelské činnosti – rozdělení titulků na dvě řádky je netriviální operace a program Jubler, který hlawoun používá, titulky nedělí automaticky. Dalším formálním rysem, který je součástí překladatelských norem, je čtecí rychlost titulku, tj. počet zobrazených znaků dělený trváním expozice titulku (Pošta 2011). Zatímco za standard se v současné době považuje maximálně 17 znaků za sekundu, všechny tři sady titulků tuto rychlost překračují. V páté epizodě, jež je velmi bohatá na dialogy, je 18,1 procent hlawounových titulků rychlejších než 17 znaků za sekundu (totéž platí pro 20,8 procent titulků v anglické verzi a 22,7 procent titulků ve verzi HBO). Co se týče samotného jazykového transferu, zajímavá je především volba jazykové roviny překladu. Sám hlawoun se k dané otázce vyjadřuje takto: […] musí člověk zvolit takovej kompromis mezi přesným překladem a tou přirozeností, aby to znělo česky, nešroubovaně. […] Já teda zastávám nějakou zlatou střední cestu.

33

1, GOTS01E081, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E08-176959.htm 1, GOTS01E091, komentář, http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E09-177214.htm 35 Použil jsem poslední aktualizovanou verzi titulků. 34


28

Jaroslav Švelch

(Buldra 2011) Hlawounův překlad ovšem více než překlad HBO tíhne k doslovnosti. K tomu zřejmě přispívá časová tíseň, kvůli níž překladatel volí „maxminimovou strategii“, při které se snaží vytvořit co nejméně náročný, ale stále ještě akceptovatelný překlad (Levý 1971). Překlad na rovině slov se ve výsledném textu může odrazit mimo jiné užíváním slovníkových ekvivalentů lexikálních jednotek a převzetím gramatické struktury a slovosledu originálu. Může někdy vést k řešením, jež může jazykový expert považovat za stylisticky diskutabilní, jako v následujícím příkladu: Příklad v Tab. 1 ilustruje některé tendence, jež se v hlawounových překladech objevují. Překlad „zaplatit návštěvu“ vznikl nerozeznáním frázového slovesa „pay a visit“. Poté hlawoun překládá „business“ jako „obchod“, což je první slovníkový význam tohoto slova. V ustálených spojeních stavějících do opozice „business“ a „pleasure“ se však podle slovníku jedná o „práci“ a „zábavu“. Takovéto odchylky nemají zásadní vliv na rekonstrukci příběhu a ty závažnější bývají na základě upozornění od uživatelů opraveny. Tab. 1 AJ pro neslyšící

Hlawoun

HBO

You should pay a visit to My brothel this evening.

Měl by sis večer zaplatit návštěvu v mém nevěstinci.

Měl bys večer navštívit můj nevěstinec.

First boy is on the house.

První chlapec je na podnik.

První chlapec bude zadarmo.

I think you're mistaking business with pleasure.

Myslím, že si pleteš obchod s potěšením.

Myslím, že zaměňuješ práci s potěšením.

Další jazykové rysy uživatelského překladu jsem podrobněji popsal ve své diplomové práci (Švelch 2011). Pro účely této studie je podstatné především to, že rozdíly v kontextu produkce a v kompetencích jednotlivých překladatelů se na podobě textu skutečně projevují, ačkoli uživatelé vnímají hlawounovy titulky převážně pozitivně.

ZÁVĚR Tato studie si kladla za cíl popsat překlad titulků k televizním seriálům jako příklad uživatelsky generovaného obsahu. Podobně jako v případě open source softwaru či kolektivně spravovaných serverů založených na systémech wiki se jedná o aktivitu probíhající v prostředí volně organizovaných online komunit, ve kterých probíhá diskuse o hodnotách a pracovních postupech. Uživatelské titulky jsou často jediným způsobem zprostředkování zahraničních audiovizuálních děl uživatelům, kteří dostatečně neovládají cizí jazyk. Mohou být i alternativou k titulkům oficiálním. Uživatelské titulky z českých titulkovacích serverech ovšem na rozdíl od fansubs nebývají alternativou nijak radikálně odlišnou. Jak ukazují kolektivně napsané „manuály“ pro uživatelský překlad, „amatéři“ v podstatě přijímají


29

Jaroslav Švelch

„profesionální“ normy (Araziel, nedatováno). Uživatelské titulky jsou tedy atraktivní spíš díky své okamžité a bezplatné dostupnosti, někdy také díky důvěře v to, že překladatelfanoušek bude věrnější předloze. V prostředí uživatelského překladu se projevuje jistá míra tolerance vůči potenciálním nedostatkům vznikajících textů. Může být ještě o to vyšší, že mnoho diváků může souběžně vnímat anglické dialogy a české titulky, a nejsou tedy závislí pouze na překladu. Případová studie popsala zapojení překladatele do komunity a organizační struktury, které rychlý překlad titulků umožňují. Obdobným příkladem z jiné oblasti nových médií jsou crackerské skupiny, které se předhánějí v tom, kdo jako první „nabourá“ nově vydaný software a umožní tak jeho další volné šíření. Tato studie také upozornila na specifický ekonomický model uživatelsky generovaného obsahu na internetu. Překladatelé z řad uživatelů pracují zdarma, neboť jsou motivováni mimo jiné ziskem sociálního kapitálu v dané komunitě, zatímco provozovatelé titulkovacích serverů jsou komerční firmy. Zastánci kritického pohledu na mediální průmysl tento stav považují za inherentně problematický (Van Dijck – Nieborg 2009). Uživatelské titulkování je v mnoha zemích světa výrazným fenoménem, který doplňuje oficiální toky mezikulturní komunikace a mediální distribuce a podstatně tak proměňuje mediální krajinu. Česká republika je jednou z těchto zemí, a proto si domácí uživatelský překlad zaslouží být i nadále objektem zájmu jak mediálních studií, tak translatologie.


30

Jaroslav Švelch

LITERATURA Appadurai, Arjan. 1996. Modernity At Large: Cultural Dimensions of Globalisation. Minneapolis: University of Minnesota Press. Assis Rosa, Alexandra. 2001. Features of Oral and Written Communication in Subtitling. Pp 213–221 in (Multi) Media Translation: Concepts, practices, and research. Ed. Gambier, Yves – Gottlieb, Henrik. Amsterdam: John Benjamins. Bartoll, Eduard. 2004. Parameters for the classification of subtitles. Pp. 53–61 in Topics in Audiovisual Translation. Ed. Oreiro, Pilar. Amsterdam: John Benjamins. Bassnett, Susan –Lefevere, André. 1998. Constructing Cultures: Essays on Literary Translation. Clevendon: Multilingual Matters. Bogucki, Łukasz. 2009. Amateur Subtitling on the Internet. Pp. 49–58 in Audiovisual Translation: Language Transfer on Screen. Ed. Díaz-Cintas, Jorge –Anderman, Gunilla. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Bourdieu, Pierre. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. Bourdieu, Pierre. 2002. The Forms of Capital. Pp. 208–290 in Readings in Economic Sociology. Ed. Biggart, N. W. Malden, MA: Blackwell. Bruns, Axel. Blogs, Wikipedia, Second life, and Beyond: from production to produsage. New York: Peter Lang, 2008. CCExtractor. 2010. CCExtractor Homepage. Sourceforge. Sourceforge. 16. prosinec 2010. http://ccextractor.sourceforge.net/ (28. 7. 2011). De Linde, Zoé – Kay, Neil. 1999. The Semiotics of Subtitling. Manchester: St. Jerome. Díaz-Cintas, Jorge – Muñoz-Sánchez, Pablo. 2006. Fansubs: Audiovisual Translation in an Amateur Environment. JoSTrans: The Journal Of Specialized Translation, 2006 (6): 37–52. http://www.jostrans.org/issue06/art_diaz_munoz.php (1. 7. 2011). Díaz-Cintas, Jorge – Remael, Aline. 2007. Audiovisual Translation: Subtitling. Manchester: St. Jerome. FCC. Closed Captioning. FCC Guide. Federal Communication Commission. Nedatováno. http://www.fcc.gov/guides/closed-captioning (30. 7. 2011). Ficová, Sylva. 2005. Pirátský Harry Potter. Český rozhlas - Umění a kultura. Český rozhlas. 27. 8. 2005. http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/186622 (10. 7. 2011). Flyvbjerg, Bent. 2011. Case Study. Pp. 301–306 in The Sage Handbook of Qualitative Research. Ed. Denzin, Norman K.– Lincoln, Yvonna S. Thousand Oaks, CA: Sage.


31

Jaroslav Švelch

Hais, Karel – Hodek, Břetislav. 1991. Velký anglicko-český slovník. Praha: Academia. HBO. Hra o trůny In českém i originálním znění. HBO. 29. duben 2011. http://www.hbo.cz/article/hra-o-truny-v-ceskem-i-originalnim-zneni_15991 (6. 7. 2011). Homoláč, Jiří. 2009. Internetové diskuse o cikánech a Romech. Praha: Karolinum. Janiš, Viktor. 2009. Lze pirátský překlad Kunderovy Totožnosti chápat jako chvalitebný počin? Literárky: Archiv 2004-2010. Literární noviny. 3. duben 2009. http://www.literarky.cz/index_o.php?p=clanek&id=2547&idpodrubrika=5&rok=&cislo= (10. 7. 2011). Javůrek, Adam. 2009. Vliv internetu na amaterizaci mediální produkce. Diplomová práce. Praha: Fakulta sociálních věd UK. Jenkins, Henry. 2006. Convergence Culture. New York: NYU Press. Jenkins, Henry. 1992. Textual Poachers: Television Fans and Participatory Culture. London: Routledge. JTP. Nedatováno. Vítejte na stránkách Jednoty tlumočníků a překladatelů. http://www.jtpunion.org/spip/ (1. 11. 2011). Leibenstein, Harvey. 1950. Bandwagon, Snob, and Veblen Effects in the Theory of Consumers' Demand. The Quarterly Journal of Economics, 1950, 64(2): 83–207. Leonard, Sean. 2005. Celebrating Two Decades of Unlawful Progress: Fan Distribution, Proselytization Commons, and the Explosive Growth of Japanese Animation. UCLA Entertainment Law Review, Spring 2005. http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=696402 (1. 2. 2010). Levý, Jiří. 1971. Bude literární věda exaktní vědou? Praha: Československý spisovatel. Levý, Jiří. 1998. Umění překladu. Praha: Ivo Železný. Lévy, Pierre. 1997. Collective Intelligence. New York: Basic Books. Mareš, Petr. 1993. Film a verbální komunikace. Pp. 65–164 in Text a komunikace: Jazyk In literárním díle a ve filmu. Macurová, Alena –Mareš, Petr. Praha: Karolinum. Mattar, Yasser. 2008. Perceptions and (Re)presentations of Familiarity and Foreignness: The Cultural Politics of Translation in the Subtitling of Japanese Animation By Fans. Leisure, 32 (2): 353–378. Nekvapil, Jiří. The integrative potential of Language Management Theory. Pp. 1–14 in Nekvapil, Jiří – Sherman, Tamah. Language Management in Contact Situations: Perspectives from Three Continents. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2009. Niederer, Sabine – Van Dijck, José. 2010. Wisdom of the crowd or technicity of content? New Media & Society, 12(8): 1368–1387.


32

Jaroslav Švelch

O'Hagan, Minako. 2009. Evolution of User-generated Translation: Fansubs, Translation Hacking and Crowdsourcing. Journal of Internationalisation and Localisation, 1: 94–121. Pedersen, Jan. 2008. High felicity: A speech act approach to quality assessment in subtitling. Pp. 101–115 in Between Text and Image: Updating research in screen translation. Ed. Chiaro, Delia – Heiss, Christine – Bucaria, Chiara. Amsterdam: John Benjamins Popovič, Anton. 1975. Teória umeleckého prekladu. Bratislava: Tatran. Pošta, Miroslav. 2011. Titulkujeme profesionálně. Praha: Apostrof. Sbírka Zákonů ČR. 2001. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (231/2001 Sb.). Sbírka zákonů České republiky. Šesták, Martin. 2011. Obsah vytvářený uživateli a jeho užití ve zpravodajských médiích. Rigorózní práce. Praha: Fakulta sociálních věd UK. Švelch, Jaroslav. 2011. Amatérský překlad televizních seriálů v sociálním kontextu. Diplomová práce. Praha: Filozofická fakulta UK. Thornton, Sarah. 1996. Club Cultures: Music, Media, and Subcultural Capital. Hanover, NH: Wesleyan University Press. Titulky.com. Informace a statistika serveru titulky.com. Titulky.com. Martevax. 29. červen 2011. http://www.titulky.com/index.php?Napoveda=7 (10. 7. 2011). Toury, Gideon. 1995. Descriptive Translation Studies and Beyond. Amsterdam: John Benjamins. Vančurová, Jindřiška. Výuka cizích jazyků na základních školách. Týdeník Školství. Dictum. 21. duben 2010. http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2010/16/vyukacizich-jazyku-v-zakladnich-skolach/ (15. 8. 2011). Van Dijck, José – Nieborg, David. 2009. Wikinomics and its discontents: a critical analysis of Web 2.0 business manifestos. New Media & Society, 11(5): 855–874.


33

Jaroslav Švelch

Primární zdroje Araziel. Nedatováno. Bez názvu [rady pro začínající překladatele]. http://araziel.wz.cz/subtitles.htm (15. 7. 2011). Benioff, David – Weiss, D. B. 2011. Game of Thrones, Season 1. TV seriál. HBO. Buldra, Tomáš. 2011. Osobní interview J.Š. s uživatelem hlawoun, 4. 8. 2011. Buldra, Tomáš. 2011b. Dodatečná emailová konverzace J.Š. s uživatelem hlawoun, 26. 10. 2011. Evans, Mirka. 2011. Emailová konverzace J. Š. s Mirkou Evans, zástupkyní firmy SDI Media Czech Republic, 10. 8. 2011. Hlawoun. 2011. Titulky k seriálu Game of Thrones. GOTS01E01– http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-174447.htm, GOTS01E05 – http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E05-176005.htm, GOTS01E09 – http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E09-177214.htm. (16. 8. 2011). Honeybunny. 2011. Emailová konverzace J. Š. s uživatelkou honeybunny, 17. 8.2011. Miklica, Petr. 2011. Emailová konverzace J. Š. s Petrem Miklicou, 15. 8. 2011. Miklica, Petr. 2011. Titulky k seriálu Game of Thrones (vysíláno na HBO). GOTS01E01– http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E01-179058.htm, GOTS01E05 – http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E05-179062.htm, GOTS01E09 – http://www.titulky.com/Game-of-Thrones-S01E09-179066.htm. (16. 8. 2011).


34

Jaroslav Švelch

PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE / PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES

Mediální řada 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018

019

Média a moc (Tomáš Trampota, Jan Křeček, Vlastimil Nečas) Zahraniční kapitál v českých vydavatelstvích časopisů (Josef Benda) Žurnalistika v informační společnosti: internetizace a digitalizace žurnalistiky (Milan Šmíd) Obraz politické situace Polska v českém tisku na přelomu 60. a 70. let (Petr Bednařík) Synové a dcery Jakuba skláře I: zachycení našich dějin v televizním seriálu Jaroslava Dietla (Petr Bednařík) Synové a dcery Jakuba skláře II: příběh opravdového člověka (Irena Reifová) Obraz veřejnosti v tisku na příkladu vládní krize. Analýza MF Dnes a Blesku (Eliška Jungová) Rudé právo v kontextu reforem konce 60. let: metodické poznámky ke kvantitativní analýze (Jakub Končelík, Tomáš Trampota) Počítačové hry a jejich místo v mediálních studiích (Jaroslav Švelch) Rudé nebezpečí před volbami 2006: hrozba, nebo strašák? (Lenka Vochocová, Jan Křeček) Constitutional Debate in the Czech Republic (Vlastimil Nečas) Ikonické vytváření koalic (Otakar Šoltys) Mediální reprezentace českých handicapovaných sportovců (Alice Tejkalová) Lidová demokracie 1986-1992: transformace deníku politické strany v období zásadních politických změn (Martina Řehořová) Dewesternizace mediálních studií: úvod do problematiky (Igor Pruša) Guerillové strategie v politické reklamě volební kampaně 2006 (Zdeněk Lokaj, Otakar Šoltys) Nastolování agendy u editovaných a participačních internetových médií ve veřejné sféře (David Klimeš) Zobrazení Edvarda Beneše a Klementa Gottwalda v československé kinematografii a televizních seriálech v období normalizace (Petr Bednařík, Šimon Dominik) Nová média a nová rizika: dvojí individualizace odpovědnosti (Irena Carpentier Reifová, Sylvie Fišerová, Jan Staněk)


020 021 022

023

35

Jaroslav Švelch

Úloha novinářské organizace v únorových událostech roku 1948 (Jan Cebe) Média za intervence: novináři a československý srpen 1968 Jakub Končelík) Srovnání jazyka komunistické a nacistické propagandy v úvodnících a vybraných komentářových textech deníku Rudé právo (leden – červenec 1950) a deníku Venkov (srpen – prosinec 1947) (Tomáš Bruner, Otakar Šoltys) Odraz společenského vývoje v české reklamě druhé poloviny devadesátých let dvacátého století (Bohumil Kartous, Otakar Šoltys)


36

Jaroslav Švelch

PŘELOŽENO UŽIVATELI: PŘEKLAD TELEVIZNÍCH SERIÁLŮ JAKO PŘÍKLAD UŽIVATELSKY GENEROVANÉHO OBSAHU V NOVÝCH MÉDIÍCH Jaroslav Švelch Edice PSSS Mediální řada MED - 024 Redakční rada Irena Reifová Jan Cebe Milan Šmíd Tomáš Trampota Vydavatel FSV UK, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1 Kontakt [email protected]

PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES

Recommend Documents