Bankovní institut vysoká škola Praha
Porovnání bankovního trhu České republiky a Slovenska Diplomová práce
Bc. Jan Teplík
Duben 2015
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Porovnání bankovního trhu České republiky a Slovenska Diplomová práce
Autor:
Bc. Jan Teplík Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Cetlová
Duben 2015
2
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 26. 4. 2015
Bc. Jan Teplík
3
Poděkování: Tímto bych rád poděkoval paní Ing. Heleně Cetlové (vedoucí práce), za její ochotu, trpělivost a rady při psaní diplomové práce.
4
Annotace: Porovnat a vyhodnotit bankovní trh ČR a Slovenska. Dílčím cílem je rovněţ porovnat vybrané subjekty bankovního trhu ČR a Slovenska, z hlediska jejich produktové nabídky a cen.
Annotation: Compare and evaluate the banking market of the Czech republic and Slovakia. Sectional target is to compare selected subjects of the banking market in Czech republic and Slovakia, in terms of their product offer and prices.
Klíčová slova: Česká spořitelna, Slovenská sporitelńa, bankovní trh, retail, korporátní klientela, úvěry Keywords: Czech savings bank, Slovak savings bank, banking market, retail, corporate clients, loans
5
Obsah Úvod práce.................................................................................................................................. 9 1.
Struktura bankovního systému a bankovní produkty ....................................................... 11 1.1.
Podmínky vzniku trhu ................................................................................................ 11
1.1.1.
Fungování trhu.................................................................................................... 12
1.1.2.
Cena .................................................................................................................... 15
1.2.
Bankovní trh v době Československa ........................................................................ 16
1.3.
Bankovní systém a jeho organizace ........................................................................... 16
1.4.
Funkce a pravomoci centrální banky ......................................................................... 17
1.5.
Regulace bankovního sektoru centrální bankou ........................................................ 19
1.5.1
Povinné minimální rezervy, dále jen (PMR) ...................................................... 20
1.5.2
Kapitálová přiměřenost....................................................................................... 20
1.5.3
Úvěrová angaţovanost........................................................................................ 20
1.5.4
Bankovní tajemství ............................................................................................. 20
1.6.
Rozdělení bankovních obchodů ................................................................................. 21
1.6.1.
Neutrální bankovní obchody .............................................................................. 21
1.6.2.
Aktivní bankovní obchody ................................................................................. 22
1.6.3.
Pasivní bankovní obchody .................................................................................. 22
1.7.
Rizika bankovních obchodů....................................................................................... 22
1.7.1.
Riziko celkové .................................................................................................... 23
1.7.2.
Úvěrová rizika .................................................................................................... 23
1.7.3.
Úrokové riziko .................................................................................................... 23
1.8.
Členění bankovních subjektů ..................................................................................... 24
1.8.1.
Česká exportní banka (ČEB) .............................................................................. 25
1.8.2.
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB) ...................................... 25
1.8.3.
Členění bank podle rozsahu poskytovaných sluţeb ........................................... 26 6
1.8.4. 1.9.
Členění obchodních bank podle vlastnictví ........................................................ 26
Finanční trh ................................................................................................................ 28
1.9.1. 1.10.
2.
Členění finančních trhů ...................................................................................... 29 Bankovní produkty a bankovní úvěry .................................................................... 31
1.10.1.
Běţný účet....................................................................................................... 31
1.10.2.
Termínované vklady ....................................................................................... 32
1.10.3.
Kreditní karty .................................................................................................. 33
1.10.4.
Stavební spoření .............................................................................................. 34
1.10.5.
Kontokorentní úvěr (KK) ................................................................................ 35
1.10.6.
Směnečné úvěry .............................................................................................. 35
1.10.7.
Eskontní úvěr .................................................................................................. 36
1.10.8.
Spotřební úvěr ................................................................................................. 37
1.10.9.
Střednědobé a dlouhodobé úvěry .................................................................... 37
1.10.10.
Konsorciální (syndikátní) úvěr ....................................................................... 38
1.10.11.
Dokumentární akreditiv .................................................................................. 39
1.10.12.
Bankovní záruka ............................................................................................. 40
1.10.13.
Platební záruka ................................................................................................ 41
1.10.14.
Neplatební záruky ........................................................................................... 41
Dosavadní vývoj bankovního trhu České republiky a Slovenska .................................... 42 2.1.
Historie 50. léta 20 století .......................................................................................... 42
2.1.1.
Investiční banka (IB) .......................................................................................... 42
2.1.2.
Ţivnostenská banka (ŢB) ................................................................................... 43
2.1.3.
Československá obchodní banka (ČSOB) .......................................................... 43
2.2.
Druhá polovina 80. let................................................................................................ 43
2.3.
Rozdělení Československa ........................................................................................ 45
2.3.1.
Konsolidační program I. ..................................................................................... 47
2.3.2.
Konsolidační program II..................................................................................... 47 7
3.
2.3.3.
Stabilizační program 1997 .................................................................................. 48
2.3.4.
Privatizace Komerční banky ............................................................................... 49
2.3.5.
Privatizace České spořitelny............................................................................... 49
2.3.6.
Privatizace Investiční a Poštovní banky ............................................................. 50
2.3.7.
Privatizace Ţivnostenské banky ......................................................................... 50
2.4.
Rozdělení současného bankovního systému ČR........................................................ 51
2.5.
Bankovnictví na Slovensku ....................................................................................... 52
2.5.1.
Instituce podporující činnost obchodních bank .................................................. 56
2.5.2.
Národní banka Slovenska (NBS) ........................................................................ 57
2.5.3.
Národní banka Slovenska a její postavení ......................................................... 58
Analýza a porovnání bankovního trh ČR a Slovenska ..................................................... 62 3.1.
Historie spořitelen na území České republiky a Slovenské republiky - Česká
spořitelna a.s. a Slovenská sporitel´ňa a.s. ........................................................................... 63 3.2.
4.
Dosaţené ukazatele porovnání................................................................................... 64
3.2.1.
Ocenění ............................................................................................................... 64
3.2.2.
Klientská zóna .................................................................................................... 66
3.2.3.
Úvěrová stránka banky ....................................................................................... 68
3.2.4.
Makroekonomické ukazatele .............................................................................. 70
Budoucí vývoj bankovního trhu ....................................................................................... 74 4.1.
Strategické cíle ........................................................................................................... 74
4.2.
Makroekonomické předpoklady ................................................................................ 75
4.3.
Budoucí vývoj klientské zóny České spořitelny ........................................................ 75
Závěr ......................................................................................................................................... 77 Zdroje: .................................................................................................................................. 80 Tabulky: ................................................................................................................................ 81 Obrázky: ............................................................................................................................... 82
8
Úvod práce Bankovnictví se dotýká kaţdého z nás, bohuţel většina lidí se v něm ztrácí. Je to velmi obsáhlý a spletitý obor s mnoha produkty. Laická veřejnost bez hlubší znalosti tohoto oboru vyuţívá pouze základní produkty, jako je běţný účet a debetní karta. Ve většině případů ještě vyuţívají spořící účty, z důvodu státní podpory a zlepšení zhodnocení finančních prostředků. V mé diplomové práci budu představovat bankovní trh se svými bankovními subjekty, kde se především zaměřím na dvě spořitelny, a to českou a slovenskou. Tyto dvě spořitelny jsem si vybral za prvé, z důvodu jejich postavení na bankovním trhu, jejich všeobecné známosti u široké veřejnosti a v neposlední řadě z důvodu jejich vlastnictví jednou společností, tj. Erste group. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se budu zabývat finančním a bankovním trhem obecně, bankovními subjekty, Českou národní bankou, specializovanými bankami a největší část této kapitoly budou bankovní produkty. Druhá kapitola bude obsahovat nynější vývoj bankovního trhu České a Slovenské republiky. Zaměřím se jak na historii od 50. let 20. století, aţ po současnost. Také v této kapitole budu rozebírat Národní banku Slovenska a její postavení na svém území. Předposlední třetí kapitola bude analýza bankovního trhu České republiky a Slovenska. Tuto kapitolu budu začínat historií spořitelen na území České a Slovenské republiky. Pro porovnání obou spořitelen pouţiji důleţité ukazatele, jako je dosaţené ocenění bank, klientskou zónu se zaměřením na počet klientů, zaměstnanců, uţivatelů přímého bankovnictví, počet platebních karet, bankomatů a poboček. Dále zmapuji dosaţená ocenění bank. Jedno z nejdůleţitějších částí této kapitoly bude úvěrová stránka kaţdé banky. Druhou nejdůleţitější částí této kapitoly budou makroekonomické ukazatele bank, bilanční suma, kapitálová přiměřenost, vlastní kapitál a rating. Ke konci této kapitoly budu srovnávat jeden produkt, který mají obě spořitelny společný.
9
Ve čtvrté kapitole pojednám jiţ o mém názoru na budoucí vývoj bankovního trhu v české a slovenské republice. Tato kapitola bude rozdělena do tří bloků, které budou strategické cíle, makroekonomické ukazatele a doporučení na zlepšení klientské zóny. Diplomová práce bude pojata jako analýza bankovního trhu, zaměřeného na bankovní subjekty České a Slovenské republiky se společným vlastníkem. Zvolená metoda „Analýza“ mi přijde jako nejvhodnější způsob, pro zpracování bankovního trhu. Dále aplikuji porovnávací metodu na jeden produkt nabízený oběma bankovními subjekty. Veškeré získané poznatky budou vyhodnoceny v poslední kapitole.
10
1. Struktura bankovního systému a bankovní produkty V první kapitole „Struktura bankovního systému a bankovní produkty“ se budu zabývat podmínkami vzniku trhu, fungováním trhu, poptávkou, nabídkou a cenou, které tyto tři veličiny s trhem souvisejí. Budu analyzovat bankovní trh v době Československa, bankovní systém a jeho organizace. Velkou část budu věnovat centrální bance České republiky a členěním bank jako takových. Ke konci kapitoly se zaměřím na bankovní produkty nabízené bankami.
1.1.
Podmínky vzniku trhu
"Trh je komunikační prostředek, jehož prostřednictvím vstupují kupující a prodávající do vzájemného kontaktu, aby se dohodli na ceně a množství nakoupených a prodaných statků. Předpokladem vzniku trhu je dělba práce. Z původní biologické dělby práce mezi muži a ženami, mladými a staršími se vyvinuly další stupně dělby práce, které postupně přes pastevectví,
zemědělství,
řemesla
a
obchod
vyústily
do
vzniku
jednotlivých
národohospodářských odvětví. Dělba práce vedla k nutnosti výměny výsledků výbory mezi jednotlivými výrobci - ke směně. Její původní forma, kdy byl měněn jeden statek za jiný (naturální či barterová směna), byla těžkopádná a zdlouhavá. Později se vyvinula její dokonalejší podoba - peněžní směna, která využívá ke zprostředkování výměny statků peněz. Peníze jsou univerzálním statkem, který je přijímán jako platidlo ke kupování výrobků a služeb." 1
1
PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha: Vodnář, 2010, 172 s. ISBN 978-80-7439-005-0.
11
Trh můţeme rozdělit do tří segmentů: domácnosti, firmy, stát. Domácnosti působí na trhu jako kupující a jako prodávající. Jako kupující vystupují jako ti spotřebitelé, kteří nakupují výrobky a sluţby. Jako prodávající vystupují jako ti, kteří nabízejí výrobní zdroje, tzn. práci, půdu nebo finanční úspory (kapitál). Firmy vstupují na trh za účelem realizace obchodů nebo za účelem optimalizovat zisk. Na trhu statků jako prodávající a na trhu výrobních zdrojů působí jako kupující. Stát je pro fungování trhu velice důleţitý, a proto vystupuje i jako domácnost, i jako firma. Z pohledu domácnosti vystupuje jako subjekt kupující statky a jako prodávající obchoduje se se statky a kapitálem. Jako firma prodává statky např. doprava (pokud je ve státním vlastnictví) a na druhé straně je tím subjektem kupující výrobní zdroje.
1.1.1. Fungování trhu V současné době je fungování trhu ve většině zemí zaloţeno na tzv. smíšeném ekonomickém systému. To je trţní systém, který stát ovlivňuje svými rozhodnutími. Systém trhu funguje na principu pokus - omyl, a díky postupné aproximaci se oblast výroby a cen dostává do rovnováhy. "Základními prvky tržního mechanismu jsou nabídka, poptávka, cena a tržní subjekty (domácnosti, firmy, stát). Je to systém, který řeší tisíce rovnic o mnoha neznámých každý den, každou hodinu i minutu. Přesto neupadne do chaosu a zajišťuje určitý řád. Dokáže zkoordinovat činnost miliónu jednotlivců bez centrálních direktiv."2
2
PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha: Vodnář, 2010, 172 s. ISBN 978-80-7439-005-0.
12
Trţní mechanismus vţdy řeší následující ekonomický problém: co vyrábět (zaloţeno na principu uspokojení spotřebitelů, co jsou ochotni koupit a co ne), jak vyrábět (hraje zde roli konkurenční prostředí, výše nákladů apod.), pro koho vyrábět (závisí na úrovni mezd, úroků, zisků atd.). 1.1.1.1.
Poptávka
"Křivka poptávky vyjadřuje chování těch, kdo vytvářejí poptávku po statcích a službách, tj. spotřebitelů."3 Je obecně známo, ţe spotřebitelé se chovají určitým "poptávkovým" způsobem, proto povaţujeme křivku poptávky za křivku behaviorální (od slova to behave = chovati se). Dle ekonomické teorie můţeme poptávku chápat také jako určitou efektivní koupěschopnost, která představuje tak velký rozsah poptávky, do jaké míry je to umoţněno velikostí příjmů. Na straně poptávky z bankovního hlediska jsou převáţně obchodní banky, které poptávají dostupné finanční prostředky. Centrální banky poptávají dostupné finanční prostředky u mezinárodní banky (WB - World Bank). A dále na straně poptávky stojí jak potencionální, tak stávající klienti. Poptávku můţeme rozdělit do tří úrovní: dílčí poptávka (tzn. poptávka po jednom výrobku, individuální poptávka (tzn. poptávka od jednoho kupujícího nebo poptávka směřující na jednoho výrobce, agregátní poptávka (tzn. poptávka za určité období, většinou období jednoho roku a je zpravidla určována mnoţstvím statků a cen, za něţ jsou kupující ochotni zaplatit). "Je všeobecně známo, že množství výrobků a služeb, jež budou lidé kupovat v určité době, závisí na ceně. Čím vyšší cena těchto statků, tím méně je lidé budou kupovat a naopak. Existuje tedy v dané okamžiku pevný vztah mezi cenou statku a rozsahem poptávky."4 3
PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha: Vodnář, 2010, 172 s. ISBN 978-80-7439-005-0.
13
1.1.1.1.1.
Faktory ovlivňující poptávku
Faktory, které ovlivňují poptávku jsou: cena poţadovaného statku, výše důchodu kupujících, objem trhu, určité subjektivní faktory (kaţdá země má jiné zvyklosti, tradice, reklamy, móda). 1.1.1.2.
Nabídka
"Stejně jako u poptávky, rozlišujeme i u nabídky její tři úrovně: Dílčí (nabídka jediného výrobku na trhu od různých výrobců), individuální (nabídka jednoho výrobce) a agregátní (dána objemem výroby všech výrobků a cenami, za které chtějí své výrobky prodat). Vztah mezi cenou statku a rozsahem nabídky se nazývá nabídková funkce, tento vztah platí samozřejmě při zachování neměnnosti podmínek."5 Z bankovního pohledu na straně nabídky stojí bankovní subjekty, které nabízejí potencionálním a stávajícím klientů peněţní prostředky a jejich případné zhodnocení (úvěry, půjčky, termínované vklady, stavební spoření). Z pohledu klientů nabízejí bankovním subjektům své peněţní prostředky, se kterými banky dále obchodují.
1.1.1.2.1.
Faktory ovlivňující nabídku
Faktory, které ovlivňují nabídku, jsou: cena a druh určitého statku, 4
PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha: Vodnář, 2010, 172 s. ISBN 978-80-7439-005-0. 5
PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha: Vodnář, 2010, 172 s. ISBN 978-80-7439-005-0.
14
vynaloţené náklady na výrobu určitého statku, způsob organizování trhu, limitující faktory (např. emise u automobilů). 1.1.2. Cena Rovnováha trhu nastává při takové ceně a mnoţství, kdyţ jsou síly nabídky a poptávky vyrovnány. Při tomto mnoţství a ceně se objem, který kupující chtějí kupovat rovná objemu, který nabízející chtějí prodávat. Tuto cenu můţeme nazvat také jako rovnováţnou cenu.
Obrázek 1: Graf rovnovážné ceny6
Výše uvedený graf ukazuje tvorbu rovnováţné ceny pomocí nabídkové a poptávkové křivky. Vzájemným přizpůsobováním křivek nabídky a poptávky se přibliţují k bodu rovnováţné ceny.
6
PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha: Vodnář, 2010, 172 s. ISBN 978-80-7439-005-0.
15
Cenou na bankovním trhu jsou převáţně úroky z poskytnutých finančních prostředků klientů, úroky z vloţených finančních prostředků klienty, po případě nejrůznější poplatky za např. vedení účtu.
1.2.
Bankovní trh v době Československa
Struktura bankovního trhu v České republice je zaloţena na dvoustupňovém bankovním systému. Je tomu tak od roku 1989, v té době šlo ještě o banku Československou. V roce 1993 se Česká republika a Slovensko rozdělily na dva samostatné státní celky. Na našem území zůstala centrální banka, kterou známe jako Českou národní banku, dále jen (ČNB) a Slovenskou národní banku na Slovensku. Zavádění dvoustupňového bankovního systému vznikalo uţ v roce 1990, kdy stále se navyšující hospodářské problémy podpořily myšlenku reformovat bankovní systém. Vznikly tak dva nové zákony č.190/1989 Sb. a č. 158/1989 Sb. Rozdělení bankovního systému umoţnilo vnik dvou nových bank (Komerční banka a banka Všeobecně úvěrová). Důvodem bylo docílit co nejvyššího oţivení bankovního trhu a také oţivení Investiční banky. Státní banka Československá se začala soustředit pouze na emisní činnost, tzn. emise oběţných mincí, celostátní a měnovou politiku.
1.3.
Bankovní systém a jeho organizace
Nezbytnost bankovního systému je jeho kvalitní organizace. Banky shromaţďují dočasně volné peněţní zdroje a dále je redistribuují, tzn., jsou prostředníky mezi poptávkou a nabídkou po penězích. Proto je důleţité, pro kvalitně fungující bankovní systém mít danou jasnou organizaci bankovního sektoru. Organizace bankovního systému jsou vlastně způsoby uspořádání vztahů mezi bankovními institucemi. Od roku 1950 do roku 1989 byl na našem území jednostupňový bankovní systém, který je charakteristický pro trţní ekonomiky (centrálně plánované), většinu operací provádí jedna jediná banka.
16
Následně vznikl dvoustupňový bankovní systém, kde bylo funkčně odděleno centrální a obchodní bankovnictví, coţ je charakteristické pro trţní ekonomiky. V prvním stupni je centrální banka, která má svá funkční specifika, které budu více rozvádět v podkapitole 1.4. Funkce centrální banky. Ve druhém stupni se nacházejí obchodní a specializované banky. Tyto banky podnikají s penězi za účelem své zisku, ale v rámci regulace, kterou provádí centrální banka, ale i obchodně právní rámec. Pro lepší zobrazení dvoustupňového bankovního systému obrázek č. 2. Dvoustupňový bankovní systém.
I. stupeň CENTRÁLNÍ BANKA neúvěruje „podnikatelský“ sektor přímo neřídí činnost ostatních bank II. stupeň OBCHODNÍ A DALŠÍ BANKY podnikají s penězi za účelem zisku podnikají v rámci regulace (nejen od CB, ale i obchodně-právní rámec) a dohledu Obrázek 2: Dvoustupňový bankovní systém7
1.4.
Funkce a pravomoci centrální banky
ČNB řídí emisi hotovostního oběţiva a s tím spojené sluţby jako správa hotovostního oběţiva, správné dodávání hotovostního oběţiva, stará se o tisk bankovek a raţbu mincí, 7
Zdroj: ŘEŢÁBEK, Ing. Pavel. Česká národní banka. www.cnb.cz [online]. 28.8.2007 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/rezabek_20070828_libinst.pdf
17
provádí výměnu poškozených bankovek a stará se o správné nakládání s padělanými penězi. Dále se stará o kvalitu a stabilitu měny, řídí mnoţství peněţ v oběhu atd. měnová regulace ovlivňuje nejen mnoţství peněz v oběhu, ale i ostatní faktory jako jsou úrokové míry, devizový kurz, cenovou hladinu, zaměstnanost, zahraniční obchod, platební bilanci apod. Mezi hlavní činnosti patří: vedení účtů obchodním bankám (PMR = povinné minimální rezervy – více viz. bod 1.5.1.), poskytování úvěrů obchodním bankám, lombardní úvěry, repo operace, refinanční a reeskontní úvěry, dohled nad celým bankovním trhem, uděluje licence bankám a bankovním subjektům, nebo naopak odebírá bankovní licence při porušování pravidel, řídí podmínky pro obezřetné chování bank (kapitálová přiměřenost, úvěrová angaţovanost, přiměřenost likvidity atd.), provádí platební styk (v jiných zemích můţe platební styk provádět specializovaná banka, pod názvem clearingová banka), banka státu (správa státního dluhu a státních financí), řídí kurz domácí měny. Níţe uvádím pro lepší orientaci a představu bilanci centrální banky.
18
Aktiva
Pasiva
Zlato a zlaté certifikáty
Oběţivo
Vklady u zahraničních bank
Závazky vůči zahraničním bankám
Vklady v mezinárodních institucích
Závazky vůči mezinárodním institucím
Pohledávky vůči zahraničí
Závazky vůči tuzemským bankám
Pohledávky vůči tuzemským bankám
Vklady klientů
Úvěry poskytnuté klientům
Závazky vůči státnímu rozpočtu
Pohledávky za státním rozpočtem
Vlastní kapitál banky
Cenné papíry a účasti
Ostatní vlastní prostředky
Pokladna
Ostatní pasiva
Ostatní aktiva
8
Tabulka 1: Bilance centrální banky
1.5.
Regulace bankovního sektoru centrální bankou
Centrální banka řídí celý bankovní trh a snaţí se o zachování bezpečnosti, obzvláště při poskytování úvěrů obchodním bankám. Obchodní banky mají drţet poţadované mnoţství vlastního kapitálu ve vztahu k aktivům a poţadované mnoţství rezerv. Při nedodrţování stanovených pravidel můţe centrální banka nařídit opatření k nápravě. Mezi hlavní opatření patří: udělí bance lhůtu, do které musí sjednat nápravu, omezení bankovní licence na vybrané činnosti, vyhlášení mimořádného auditu, provedení nucené správy, uloţení pokuty aţ do výše 50 mil. Kč, sníţení kapitálu banky s ohledem na výši její ztráty.
8
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
19
1.5.1 Povinné minimální rezervy, dále jen (PMR) PMR je způsob tvorby rezerv stanovený centrální bankou, za účelem zlepšení likvidity obchodních bank a zajištění menší rizikovosti. Tvoří se z primárních vkladů od nebankovních klientů, u nás jsou to 2%. Peníze jsou uloţeny na speciálním účtu u centrální banky. Sazba povinných minimálních rezerv můţe být upravována podle aktuálních potřeb na bankovním trhu. 1.5.2 Kapitálová přiměřenost Kapitálovou přiměřenost musí dodrţovat všechny banky působící na bankovním trhu. Je tvořena podílem mezi vlastním kapitálem banky a rizikově váţenými aktivy. V ČR je hodnota kapitálové přiměřenosti 8% a na Slovensku 9%. 1.5.3 Úvěrová angažovanost Toto pravidlo je vytvářeno za účelem, co nejvíce sníţit riziko u poskytovaných úvěrů jedné osobě nebo vůči jedné ekonomicky spjaté skupině. Zjednodušeně řečeno, banky nesmějí poskytnout velké úvěry, které by odčerpaly většinu jejich kapitálu, protoţe v případě, ţe by dluţník nemohl nebo nebyl ochoten úvěr splácet, ohrozilo by to fungování samotné banky a v některých případech by to mohlo ovlivňovat fungování celého bankovního trhu. Úvěrová angaţovanost se v ČR pohybuje kolem 25 % kapitálu banky. U majetkových účastí je angaţovanost odlišná. Deseti procentní majetková účast u jednoho subjektu nesmí přesáhnout částku, která se rovná 20 % kapitálu banky. 1.5.4 Bankovní tajemství "Předmětem bankovního tajemství jsou všechny bankovní obchody, včetně stavů na účtech klientů. Klient má ve vztahu k bance právo na ochranu své soukromé hospodářské sféry, zatímco banka má povinnost o skutečnostech týkajících se klienta zachovávat mlčenlivost zaměstnanci bank členové bankovních představenstev a dozorčích rad, jakož i pracovníci bankovního dohledu jsou zavázáni mlčenlivostí ve všech služebních, které se dotýkají zájmů banky a jejich klientů".9
9
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
20
Na druhé straně se však mohou vyskytnout okolnosti, za kterých je banka (ze zákona) povinna podat podrobné informace o klientovi, který je např. vyšetřován z neoprávněných činností. Informace jsou pak podávány bez souhlasu klienta, přes písemné vyţádání od vyššího správního orgánu. Porušení bankovního tajemství neprobíhá při komunikaci mezi obchodní bankou a bankou centrální, ani při komunikaci s institucemi, které dohlíţí na bankovní trh. V rámci komunikace mezi bankami lze sdělovat informace o bankovních údajích, které obsahují identifikační náleţitosti o klientovi, hodnocení jeho bonity atd. Banky se získanými informacemi musejí zacházet stejně, jako by se jednalo o informace ohledně vlastních klientů banky. Získané údaje zlepšují informovanost o klientech ostatních bank a sniţuje se tak rizikovost při poskytování úvěrů a ostatních sluţeb.
1.6.
Rozdělení bankovních obchodů
"Členění bankovních obchodů dle odrazu v bilanci banky. Neustálý rozvoj bankovního prostředí i bankovnictví obecně činí rozdělení bankovních produktů značně nesnadným. Tradiční přístup systemizuje produkty (obchody) podle jejich odrazu v bilanci obchodní banky, a to na obchody aktivní, pasivné a (bilančně) neutrální."10 1.6.1. Neutrální bankovní obchody Neutrální bankovní obchody se nijak neodráţejí v bilanci banky. Nemají dluţnický ani věřitelský charakter. Výnosy z těchto bankovních obchodů bývají např. poplatky a provize, za provedené sluţby. Banka díky nim udrţuje a zlepšuje vztahy se svými klienty. "Z hlediska obsahového, ale i organizačně pracovního, lze bankovní služby rozčlenit do těchto základních skupin: služby v oblasti platebního styku, služby úvěrového charakteru, vkladové služby, 10
PTATSCHEKOVÁ, Jitka a Jaroslava DITTRICHOVÁ.Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice.Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4681-4
21
služby v oblasti cenných papírů, poradenská činnost."11
1.6.2. Aktivní bankovní obchody Aktivní bankovní obchody jsou v bilanci banky vykazovány na straně aktiv, banka zaujímá pozici věřitele. Jedná se např. o nákup cenných papírů a poskytování úvěrů. Tento typ bankovních operací je pro banku velice výnosný, na druhou stranu představuje vyšší riziko z pohledu nesplnění závazku bankou, které je poskytován bankovní úvěr. Riziko v těchto operacích přestavuje neochotu nebo neschopnost klienta dostát svým závazkům (splácet úvěr). Výše výnosu je přímo závislá na splátkách dluţníka. V dnešní době ale nastala situace, kdy příjmy z poplatků za nepřeberné mnoţství sluţeb převýšily úrokové poplatky.
1.6.3. Pasivní bankovní obchody Banka při těchto obchodech vystupuje v pozici dluţníka. Jedná se o příjem vkladů od svých klientů, prodej cenných papírů (někdy i vlastních), přijímá půjčky od ostatních bank nebo od centrální banky. Přes veškeré tyto příjmy získává banka volné finanční zdroje, které pak dále poskytuje jako úvěry svým klientům.
1.7.
Rizika bankovních obchodů
Jelikoţ banky disponují a obchodují z velké části s cizím kapitálem, jejich rizikovost je jedna z nejvyšších vůbec. Výnosnost bankovních operací bývá úměrná výši rizikovosti, čím vyšší výnosnost, tím větší riziko a naopak.
11
PTATSCHEKOVÁ, Jitka a Jaroslava DITTRICHOVÁ.Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice.Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4681-4
22
1.7.1. Riziko celkové Riziko celkové můţeme rozdělit na další dvě rizika, riziko jedinečné a riziko systémové. Riziko jedinečné má vazbu jak na klienta banky, tak i na povahu bankovní transakce a typ bankovního produktu. Banka ho můţe ovlivňovat vysokou obezřetností při poskytování bankovních sluţeb nebo je můţe diverzifikovat mezi operace s menším rizikem, záleţí na povaze investora. Systémové riziko má oproti jedinečnému riziku, vazbu na politický a ekonomický systém. Ekonomický systém můţeme v tomto případě blíţe charakterizovat jako hladinu HDP, stádiem hospodářského cyklu a stupněm inflace. Ochrana proti systémovému riziku je moţná, ale jelikoţ se zapojuje velké mnoţství faktorů, bývá velice obtíţná a nákladná.
1.7.2. Úvěrová rizika Úvěrová rizika nejčastěji vznikají z důvodu, kdy klient není ochoten nebo schopen splácet svůj finanční závazek vůči bance. Banka musí být schopna získat co nejvíce informací o klientovi, a poté zhodnotit jeho finanční situaci a dle toho rozhodnout o poskytnutí úvěru. Důleţitou část tvoří i způsob zajištění úvěru. Pro banku je vţdy důleţité zajištění, které bude moţno rychle změnit na finanční prostředky v případě, ţe klient není schopen úvěr splácet. Banka musí kalkulovat se stupněm návratnosti, dle toho upravit délku splatnosti, výši úroků a způsob splácení. Ztráty z úvěrů mohou být způsobeny i tzv. vnějšími faktory, se kterými banka můţe počítat, ale nemůţe je nijak ovlivnit. Jsou to zejména ekonomické faktory jako průběh hospodářského cyklu, změny v kurzech zahraniční měny apod.
1.7.3. Úrokové riziko Úroková rizika jsou z nejvíce případů spojena se změnou trţních sazeb. Úroková rizika téţ patří do skupiny systémových rizik.
23
"Pro úroková rizika je důležitá celá řada faktorů, zejména: doba splatnosti jednotlivých položek aktiv a pasiv, rozsah a struktura různě citlivých položek aktiv a pasiv na změny úrokových sazeb, volatilita (šíře výkyvů) jednotlivých úrokových měr, souvztažnost poskytovaných úvěrů se zdroji, z nichž jsou tyto úvěry financovány, což souvisí především s dobou splatnosti úvěru a jejich zdrojů."12 Doba splatnosti úvěrů přímo ovlivňuje stupeň rizika Na čím delší dobu je úvěr poskytován, o to více je zde pravděpodobnost změny úrokových měr. Pokud je úvěr sjednáván na pevnou úrokovou míru, hrozí zde pro banku riziko ze ztráty, které vznikne rozdílem mezi trţní úrokovou sazbou a sazbou sjednané u úvěrů. Z tohoto důvodu by banky měly dodrţovat tzv. ,,zlaté bankovní pravidlo", které říká, ţe dlouhodobá aktiva mají být financována z dlouhodobých bankovních zdrojů, stejně tak u střednědobých a krátkodobých investicích.
Mezi ostatní bankovní rizika patří: riziko likvidní, riziko provozní, riziko měnové, riziko politické, riziko refinanční, riziko dodavatelské.
1.8.
Členění bankovních subjektů
V českém bankovním sektoru nyní dominují pouze dva druhy bank, obchodní banky (z nichţ některé mají charakter univerzálních bank), které nabízejí širokou škálu finančních sluţeb pro kteroukoliv finanční skupinu lidí nebo institucí. Jedná se např. o přijímání depozit, poskytují úvěry, provádějí platební styk, poradenskou sluţbu, obstaravatelskou sluţbu nebo komisionářkou sluţbu. Banka můţe provádět pouze takové finanční a ostatní sluţby, které má 12
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
24
povolené od ČNB a tudíţ vlastní licenci. Mezi univerzální banky na českém trhu patří např. Česká spořitelna, Československá obchodní banka nebo Komerční banka. Druhým základním typem obchodních bank jsou banky specializované, které se specializují pouze na určitý druh finančních sluţeb. Jedná se zejména o investiční banky, hypoteční banky, záruční a spořitelní banky. Klientelu těchto bank hlavně tvoří např. zemědělci, drobní podnikatelé a také velká část z odvětví těţkého průmyslu nebo zahraničního obchodu. Mezi hlavní důvody specializace bank patří určitý stupeň náročnosti sluţeb, které banky poskytují svým klientům. Např. odborná kvalifikace pracovníků, zvláštnosti daného odvětví podnikání a náročnost finančních potřeb. Mezi hlavní specializované banky patří Česká exportní banka a Česko moravská rozvojová a záruční banka.
1.8.1. Česká exportní banka (ČEB) Česká republika Českou exportní banku zaloţila za účelem podpory vývozu. Je přímo a nepřímo vlastněna státem. Vznikla v roce 1995 a je nedílnou součástí českého exportu. Díky ČEB se čeští vývozci stávají více konkurenceschopní, ČEB obecně zlepšuje mínění o českém exportu. Financuje, jak dílčí, tak i velké finanční kontrakty a velké finanční transakce do zahraničí. Poskytuje zvýhodněné úvěry, pro malé střední podniky a také se snaţí poskytnout zvýhodněné financovaní na nově vznikající kapacity v zahraničí.
1.8.2. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB) ČMRZB vznikla v roce 1992, jako jediný akcionář je Česká republika, která je v tomto případě zastoupena Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Nejčastěji se zaměřuje na podporu regionů malého a středního podnikání, zlepšování infrastruktury a ostatních sektorů v ekonomice, které mají potřebu veřejné podpory. Její 25
podpory směřuje hlavně k malým a středním podnikatelům prostřednictvím záruk a zvýhodněným úvěrům.
1.8.3. Členění bank podle rozsahu poskytovaných služeb Banky lze členit z různých hledisek. Nyní uvedu dle rozsahu poskytovaných sluţeb: maloobchodní (retail banking), velkoobchodní (wholesale banking). Maloobchodní bankovnictví se skládá z menších bankovních subjektů (tzn. banky s bilanční sumou pod 50 mld. Kč), ale za to širokou sítí poboček. Jedná se o tradiční bankovní sluţby a bankovní operace. Mohou to být např. hotovostní sluţby (jak vklady, tak i výběry), depozitní sluţby, malé půjčky, kreditní karty, hypotéky apod. Velkoobchodní bankovnictví je tvořeno velkými bankami (tzn. banky s bilanční sumou nad 250 mld. Kč) s širokým polem působnosti a širokou škálou finančních obchodů. Tyto sluţby jsou nejčastěji nabízeny institucím se zdravou finanční pozicí a bonitním klientům. Mezi ně patří penzijní fondy nebo statní agentury. Produkty tohoto typu bankovnictví jsou provozní úvěry, obchodní hypotéky, leasing, sluţby s devizovými obchody, obchody s cennými papíry, řízení hotovosti (sluţby jako řízení hotovosti nebo leasing nabízejí i maloobchodní banky), poradenstvím při velkých fúzích a akvizicích a ostatní bankovní sluţby. V USA se těmto finančním institucím říká "finanční supermarkety", jelikoţ poskytují celý koš finančních sluţeb. Jsou to jednak brokerské firmy nebo depozitní finanční instituce (např. banky a finanční sdruţení). Tento trend vznikl počátkem 80. let, kdy banky a ostatní finanční instituce začaly soupeřit o své klienty a snaţily se je nalákat na široký výběr sluţeb pod jednou střechou.
1.8.4. Členění obchodních bank podle vlastnictví Dalším moţným a velmi obvyklým členěním je podle vlastnictví instituce: 26
soukromé banky, druţstevní záloţny, veřejnoprávní vlastnictví bank. 1.8.4.1.
Soukromé banky
Soukromé banky jsou akciové společnosti, stejně jako ostatní obchodní banky. Vlastníky těchto institucí jsou akcionáři a majitelé podílů na akciovém trhu. Akcionáři mohou realizovat vlastnická práva přes účast na řízení společnosti, také přes shromáţdění na valné hromadě, podílem na zisku. Při zániku společnosti jim vstává nárok na podíl z likvidačního zůstatku.
1.8.4.2.
Družstevní banky
Druţstevní banky jsou vytváření a vlastněny určitou skupinou druţstevníků, fungují na svépomocném principu, který je uplatňován při poskytování úvěrů a při podpoře hospodaření členů druţstva (banky). Zatímco u klasické banky jsou zákazníci klienti banky, u druţstevních bank jsou zákazníci zároveň vlastníky banky. K druţstevním bankám se nejčastěji obracejí klienti, kterým nebyl schválen úvěr u klasických bank. Základní kapitál u druţstevních bank je 35 mil. Kč. "Jejich členy jsou výrobní, nákupní a spotřebitelská družstva, která vyžadují náročnější a kvalifikovanější bankovní služby, jež nemohou poskytovat malé družstevní spořitelní a úvěrové spolky."13 Pro větší klienty provádějí také platební a úvěrový styk se zahraničím a také úvěrovou a vkladovou činnost.
13
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
27
1.8.4.3.
Veřejnoprávní vlastnictví banky (VVB)
VVB je nejčastěji je zakládáno za konkrétním finančním účelem, např. na financování určitých ekonomických aktivit (rozvoj investičních a podnikatelských záměrů). Zakladatelem můţe být jak stát, tak i jiné veřejnoprávní útvary (země, města, obce). VVB nabízí státem podporované záruky a pojištění. Jejich cílem není zisk, i kdyţ fungují na těchto principech.
1.9.
Finanční trh
Finanční trh je definován jako: místní a časové soustředění nabídky volných peněžních prostředků (fondů peněžních prostředků) a poptávky po nich, disponibilních platebních prostředků a kapitálu, soustavu institucí, jejich vzájemných vztahů a nástrojů používaných společností lidé k soustřeďování, rozdělování a používání (umisťování) těchto volných peněžních prostředků, soubor různých finančních služeb spojených s pohybem peněz za těmito účely.14 Subjekty působící na finančním trhu jsou např. finanční zprostředkovatelé, pojišťovny, finanční a investiční společnosti, banky a depozitní úvěrové instituce, fondy, specializované podniky, které obchodují s cennými papíry. Můţeme ho dále dělit na sektor podnikový, sektor pro domácnosti a veřejnoprávní sektor. Pod tento sektor spadají orgány pro místní samosprávu a orgány ústřední vlády. Dále humanitární a ostatní společenské organizace. Na finančním trhu se soustředí finanční majetek, který se přelévá od skupin s přebytkem finančních zdrojů k finančním skupinám, které zaznamenávají úbytek finančních zdrojů. Neboli soustředění poptávky a nabídky, kdy nabízející skupina (zapůjčující) jde na finanční trh za účelem poskytnout (investovat) svůj finanční majetek s co nejvyšším výnosem a co nejmenším rizikem. Zpravidla to ale funguje tak, ţe čím větší výnos investor očekává, tím
14
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
28
vyšší bývá riziko. Záleţí proto na povaze investora, do jaké míry je schopen podstupovat riziko spojené s výší výnosu. Ti, kteří poptávají finanční prostředky, nazýváme jako vypůjčovatele nebo potencionální dluţníky. Snaţí se nakoupit co největší obnos finančních prostředků na co nejdelší dobu za co nejvýhodnější cenu. Peníze plynoucí od vlastníků na finanční trh se mění v tzv. finanční aktiva. Jak uţ napovídá název "finanční aktivum", zapůjčujícímu investorovi vzniká nárok na výnos (jmění), plynoucí od subjektu, který si zapůjčil finanční obnos na finančním trhu a je tak nucen splnit svůj finanční závazek ve prospěch poskytovatele. 1.9.1. Členění finančních trhů Finanční prostředky, se kterými se obchoduje na finančních trzích, se zpravidla liší pouze stupněm likvidity a disponibility, způsobem obchodování a podle účelu obchodování. Základním rozdělením je na peněţní trh a kapitálový trh. 1.9.1.1.
Peněžní trh
Na peněţním trhu se obchoduje s krátkodobými peněţními prostředky, které jsou většinou úvěrové, se splatností do 1 roku. Finanční přebytky směřují k těm, kteří mají krátkodobý nedostatek. Na peněţním trhu se nejčastěji obchoduje s hotovostními peněţními prostředky, mezi které patří: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky (vládní, i emitované centrální bankou), vkladové listy, vkladní kníţky, depozitní certifikáty, obchodní cenné papíry podniků.
1.9.1.2.
Kapitálový trh
Na kapitálových trzích se obchoduje s cennými papíry se splatností delší neţ 1 rok, tedy o cenné papíry, které jsou jiţ méně likvidní, neţ tomu bylo u cenného papíru na peněţním trhu. Důleţitá část na kapitálovém trhu je trh se střednědobými a dlouhodobými úvěry, které poskytují jak bankovní, tak i nebankovní instituce (vlády). Kapitálový trh se soustředí na obchodování s akciemi, obligacemi, státními dluhopisy, hypotečními zástavními listy a forfaitingovými dokumenty. 29
1.9.1.3.
Primární, sekundární, volný a smluvní trh
Další dělení finančních trhů je rozdělení na trh primární, sekundární, volné a smluvní trhy. Primární trh zprostředkovává prvotní nákup a prodej finančních aktiv, můţe se jednat o peněţní vklad u banky nebo o nákup nově emitovaného cenného papíru, který se objevil poprvé na trhu. Na sekundárním trhu se obchoduje s finančními aktivy, které jiţ byly uvedeny na trhu primárním. Jsou to např. jiţ vydané cenné papíry, sekundární prodej depozit na mezibankovním trhu. Umoţňuje další rozdělení finančních zdrojů, které byly nashromáţděny na primárním trhu a vytváří tak moţnost měnit finanční aktiva na peníze. Zajišťování poţadované likvidity probíhá přes výběry vkladů nebo přes prodej cenných papírů. Dalším způsobem můţe být i nákup jiného, více likvidního nebo lépe zhodnoceného cenného papíru nebo naopak nákup méně rizikového nebo levnějšího cenného papíru s niţším rizikem. Organizovaný trh kaţdý trh má svá určitá specifika, existují určité obecné principy obchodování. Organizovaný trh musí mít předem stanoveno, kde a kdy se obchoduje, kdo smí vstoupit, s čím můţe obchodovat, jaké obchody mohou být realizovány a jakým způsobem se stanoví cena. Příkladem organizovaného trhu je burza cenných papírů. Obchody na burze mohou provádět pouze schválení obchodníci a makléři. Ostatní zájemci, kteří nejsou členové burzy, musí vyuţít sluţeb členů burzy. Volný trh je na rozdíl od organizovaného trhu odlišný tím, ţe je veřejně přístupný, není zaloţen na individuálním přístupu jako předešlé trhy. Průběh obchodování na těchto trzích probíhá na způsobu aukce.
30
1.10.
Bankovní produkty a bankovní úvěry
Mezi nejzákladnější bankovní produkty patří běţný účet, termínovaný vklad, kreditní karta, stavební spoření, kontokorent, spotřební úvěr, hypoteční úvěr a mnoho dalších, kterými se budu v této podkapitole více zabývat.
1.10.1. Běžný účet Jeho základním účelem je schopnost hospodaření s peněţními prostředky v bezhotovostní formě a provádět přes něj bezhotovostní platební styk. Není určen ke spoření, a i proto jeho úročení bývá velice nízké. Aţ na výjimky se pohybují od 0,00% aţ po1% p. m. (za měsíc). Běţný účet je určen pro veřejný, i neziskový sektor, tak i pro podnikatele a malé firmy. Být majitelem běţného účtu je skoro nevyhnutelné, protoţe většina firem poţaduje po svých zaměstnancích číslo účtu z důvodu zasílání mezd (důchodu). Navíc běţný účet můţe slouţit jako bezpečné uloţení přebytečné hotovosti, jelikoţ nyní jsou veškeré vklady pojištěny do 100% a maximálně do 100 tisíc EUR. Peníze lze na účet vkládat, buď v hotovostní formě na přepáţce banky, nebo převodu z jiného účtu. Odvodu peněţních prostředků z běţného účtu docílíme výběrem z bankomatu, při platbě kartou, anebo bezhotovostním převodem na jiný bankovní účet (spořící, jiný běţný účet nebo na účet podílového fondu). K výběru peněţní hotovosti není potřeba vyuţívat pouze bankomat Vaší banky, ale kterýkoliv bankomat. Bývá aţ na výjimky zpoplatněno. Většina bank nyní nabízí i novou sluţbu, která umoţňuje placení kartou "bezkontaktním" způsobem. Coţ ve zkratce znamená, ţe při placení jednoduše přiloţíte kartu k bankovnímu terminálu a po přehrání zvukového tónu víte, ţe platba proběhla úspěšně. Do určité výše platby není nutno pouţít Váš PIN kód, bývá to do výše 500 Kč. (např. u České spořitelny). Běţný účet je nejčastěji vyuţíván také pro zadávání příkazů k úhradě, k úhradě inkasa atd. Všechny běţné účty mají dnes funkci přímého bankovnictví, které obsahuje telebanking, GSM banking, internet banking a homebanking. Takţe můţeme spravovat a sledovat bankovní operace na svém účtu 24 hodin denně 7 dní v týdnu. 31
Níţe v tabulce vidíme srovnání běţných účtů, kde jsem se zaměřil především na úročení, poplatky za vedení účtu a na poplatky při výběru z bankomatu.
Poplatky za vedení
Výběr z vlastního
Rok 2014
Úročení účtu
účtu
bankomatu
Air bank, a.s.
1,30%
0,00 Kč
0,00 Kč
Raiffeisenbank, a.s.
0,01 %
169,00 Kč
20,00 Kč
GE Money bank, a.s.
0,01 %
0,00 Kč
0,00 Kč
Česká spořitelna, a.s.
0,01 %
29,00 Kč
6,00 Kč
ČSOB, a.s.
0,01 %
50,00 Kč
6,00 Kč
Komerční banka, a.s.
0,01 %
59,00 Kč
9,00 Kč
15
Tabulka 2: Srovnání běžných účtů u vybraných bank
Úročení účtu s 1,3% má Air bank, ostatní banky mají úročení velmi nízké a shodné na 0,01%, coţ je dle mého minimum běţného úročení. Nejdraţší vedení účtu je u Raiffeisenbank, kde za vlastní účet zaplatíme 169 Kč měsíčně, a shodně má tato banka nejdraţší výběr z vlastního bankomatu za 20 Kč.
1.10.2. Termínované vklady Termínovaný vklad je způsob uloţení finančních prostředků u banky, na přesně stanovenou dobu za přesně stanovenou úrokovou sazbu, s moţností výpovědní lhůty nebo bez ní. Hladina úročení závisí na délce, na kterou jsou finanční prostředky ukládány a výši vkladu. Čím vyšší je vklad a na čím delší dobu jsou peníze vloţeny, tím větší je finanční zhodnocení. Termínované vklady představují pro banku relativně bezpečný zdroj, který lze pouţít k financování střednědobých nebo dlouhodobých aktivit (zvláště k úvěrům). Pro banku představují tyto vklady celkem bezpečnou finanční základnu, převáţně v případě, ţe vklad
15
www.mesec.cz, Dostupné z: http://www.mesec.cz/produkty/osobni-ucty/
32
přijímá bez moţnosti výpovědní lhůty. V případě předčasného výběru jsou sankce tvořeny jako sníţení úročení vkladu.
1.10.3. Kreditní karty Na rozdíl od debetní karty umoţňuje kreditní karta čerpat úvěr aţ do výše úvěrového rámce, který je stanoven při zakládání karty. Při pouţití karty k výběru hotovosti z bankomatu nebo placením v obchodě si vlastně berete od banky půjčku, kterou pak splácíte. Můţete si uţívat finanční "hotovost", i kdyţ na účtu nemáte ţádné peníze. Samozřejmě v případě, ţe je ve stanoveném termínu vrátíte. Kreditní karty jsou především určeny k bezhotovostním transakcím. Výběry z bankomatu nebo nově pouţívaná funkce cash back lze vyuţít. Tyto operace zatíţeny vysokými poplatky. Funkce cash back umoţňuje drţitelům platebních karet výběr hotovosti nejen z bankomatu, ale i výběr hotovosti např. na pokladnách v supermarketech apod. Stejně jako ostatní úvěry, i kreditní úvěry jsou úročeny. Zde je moţnost se splácením úroků vyhnout v tzv. bezúročném období. Tedy v době, kdy svůj dluh vůči bance můţete splatit bez úroků. Tato doba bývá stanovena v rozmezí 40 aţ 55 dnů. Lhůtu bezúročného období nelze nijak prodluţovat, tedy pokud začnete utrácet peníze aţ např. 30. den, splatnost bude stále mezi 40. aţ 55. dnem. Částku, kterou je třeba zaplatit, obdrţí majitel karty vţdy na konci měsíce. V případě, ţe neuhradí celou částku, přichází ke slovu postupné splácení, které je uţ úročeno. Úrokové sazby u postupného splácení se zhruba pohybují mezi 20 aţ 25%. Mezi doplňkové sluţby patří samozřejmě pojištění proti odcizení karty, pojištění schopnosti splácet a dokonce i cestovní pojištění, do kterého lze zahrnout, jak majitele karty, tak i celou jeho rodinu. Vybrané instituce poskytující kreditní karty: GE Money Bank, Citybank Europe, Cofidis, Česká spořitelna, 33
Home credit, LBBW Bank, ESSOX, ČSOB, Unicredit bank, Zuno bank. 1.10.4. Stavební spoření Stavební spoření je typ spoření, které vzniklo za účelem podpory veřejnosti v oblasti bydlení. Úvěr ze stavebního spoření můţe poskytnout pouze stavební spořitelna, ţádný jiný finanční subjekt. Na účtu lze jak spořit, tak později zaţádat o předem zmiňovaný úvěr ze stavebního spoření, ale i o úvěr překlenovací, navíc stavební spoření je vţdy podporováno státem. Podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření je minimálně šestiletá vázací doba při úloţce 20 000 Kč ročně. Státní podpora je maximálně 2 000 Kč ročně. Úspory jsou pojištěny a po ukončení šestileté vázací doby je můţete vyuţít na cokoli. Základem je zaloţení smlouvy o stavebním spoření, kde je stanovena cílová částka a předem sjednané podmínky spoření. Spořit lze jak pravidelně, tak i nepravidelně. Částky jsou úročeny úrokovou sazbou z vkladů a je k nim jednou ročně připisována státní podpora. Při ţádosti o klasický úvěr musíte ze zákona spořit nejméně po dobu dvou let. Po schválení úvěru je nutno splnit další podmínky, které si kaţdá spořitelna stanovuje individuálně. Můţe se jednat o určitou procentuální výši naspořené cílové částky a dosaţením určitého hodnotícího čísla a důkladném předloţení bonity klienta. Získaný úvěr můţe být pouţit výhradně na úhradu nákladů na bytové potřeby a je vyţadováno prokázání, ţe finanční prostředky šly na bytové potřeby. Při nesplnění některých z podmínek spoření můţete poţádat o tzv. úvěr překlenovací, který vám můţe být přidělen okamţitě po uzavření smlouvy. Slouţí k překlenutí doby, neţ vám bude přidělen standardní úvěr. Jak splácíte úroky z překlenovacího úvěru, zároveň spoříte na účet, který máte u stavební spořitelny do doby, neţ bude splněna doba, kdy vám bude přidělen klasický úvěr, kterým se zároveň splatí úvěr překlenovací. Stavební spoření končí vypovězením smlouvy nebo po celkovém splacení poskytnutého úvěru. 34
Velká oblíbenost stavebního spoření tkví v přesně stanovených parametrech spoření a výhodnou státní podporou. Předem určené úrokové parametry a následné úvěry ze stavebního spoření utvářejí velice výhodného pomocníka při bytových rekonstrukcí, přestaveb apod. 1.10.4.1. Subjekty poskytující stavební spoření Níţe uvádím nejznámější poskytovatele stavebního spoření: Modrá pyramida, stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Českomoravská stavební spořitelna, Wüstenrot stavební spořitelna.
1.10.5. Kontokorentní úvěr (KK) KK je krátkodobý bankovní úvěr většinou se splatností do 1 roku. Vţdy je poskytován za určitých podmínek a splatnosti. Klientovi je vţdy určen úvěrový rámec, do kterého můţe čerpat. Poskytuje se na kontokorentním účtu, ze kterého můţe klient provádět platební styk, coţ je jeho velkou výhodou. Úvěr lze libovolně čerpat aţ do výše stanoveného rámce (lze stanovit dočasné překročení úvěrového rámce). Splácení úvěru probíhá průběţně, tak jak peníze přicházejí na účet. Tento druh úvěru je drahý, protoţe banka musí pro klienta neustále drţet určitou finanční hladinu (sedlinu), coţ je pro ni velice nákladné. Tento úvěr je dalo by se říci nejdraţší, ale přesto velmi oblíbený a bohatě vyuţívaný.
1.10.6. Směnečné úvěry
Směnečný úvěr můţeme nejlépe charakterizovat jako druh zvláštního dluţního úpisu. Jedná se o dluţnický závazek (je bezpodmínečný) sepsaný podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. Majiteli vzniká právo obdrţet ve stanovený den danou peněţní částku, jeţ je uvedena na směnce. Směnečné úvěry mohou být dvojího druhu, buď jako směnka vlastní, kdy se dluţník zavazuje, nebo směnka cizí, kdy je zavázán věřitel. Směnečné úvěry mají povahu 35
směnky, s rozdílem, ţe směnka lze pouţít i na zajištění jiných druhů úvěru. Směnečné úvěry můţeme dále členit jako úvěry avalové, eskontní, akceptační a ručitelské.
1.10.7. Eskontní úvěr Směnečný eskontní úvěr vzniká nákupem směnky bankou před její splatností se srážkou tzv. diskontu, úroku za dobu od data nákupu do data splatnosti směnky. Banka nakupuje směnku od jejího majitele, prvního nebo dalšího, jenž nabyl směnku jako její poslední právoplatný indosant po případné řadě indosamentů (indosament = rubopis, žiro směnky znamená její převod na jiného majitele, na tzv. indosatáře). Při eskontu směnky se stává indosatářem banka, která směnku koupila a zároveň jsou na ni tímto aktem převedena směnečná práva. Banka tím přebírá postavení věřitele směnečného úvěru. 16 Úvěr se poskytuje na tu částku, na kterou je směnka vystavena a vţdy na tu dobu, ode dne určeného eskontu směnky aţ po dobu její splatnosti. V den splatnosti (dospělosti směnky) předloţí banka směnku k proplacení dluţníkovi, který by měl neprodleně částku uhradit. V případě, ţe dluţník není ochoten nebo schopen dostát závazku vůči bance, musí banka předloţit směnku poslednímu majiteli směnky, který ji jako poslední poskytl bance. Mezi výhody u eskontního úvěru můţeme povaţovat např. niţší náklady, neţ je moţné u jiných druhů úvěrů. Peněţní prostředky získáme okamţitě díky prodeji a později splatnou pohledávku a navíc si klient nemusí lámat hlavu kvůli dodatečným zárukám. Výhodou pro banku u eskontního úvěru můţeme zařadit např. niţší úvěrové riziko, v případě ţe ţadatel o úvěr i následný směnečný dluţník jsou bonitní. Pro banku je v tomto ohledu velice příjemné, ţe směnka lze reeskontovat, tzn., můţeme ji prodat jiným obchodním bankám nebo dokonce bance centrální.
16
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
36
1.10.8. Spotřební úvěr
Spotřební úvěry jsou pouţívány pro drobné ţivnostníky nebo pro soukromé domácnosti. Můţeme je rozdělit na spotřební úvěry krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobý spotřební úvěr bývá nejčastěji spíše přečerpáním účtu a bývá nazýván dispoziční úvěr. Jsou to nejčastěji vklady soukromých osob na tzv. vkladech na viděnou, coţ jsou vklady na běţných účtech, sporoţirové účty nebo postţirové účty. Banka umoţňuje vykázat klientovi krátkodobý zůstatek po časově omezenou dobu a hrazení úvěru bývá stanoveno v pravidelných intervalech. Střednědobé a dlouhodobé spotřební úvěry jsou oblíbené u příjemců platů a mezd a poskytují se na základě osobních poměrů příjemce. Výše úvěru, úroku a doba splatnosti je u kaţdé banky jiná, ale splácení úvěru měsíčně je u všech bank stejné. Účel úvěru můţe být účelový či neúčelový. U účelového úvěru funguje nakoupená věc zároveň jako zajištění úvěru. Banky také poţadují u tohoto typu úvěrů ručení třetí osoby nebo právo na obstavění příjmů a někdy dokonce poţadují zajištění prostřednictvím předmětu, který se za půjčku pořizuje. Dále to mohou být zástavy vkladů, postoupení nároků plynoucí z ţivotního pojištění nebo i zástava nemovitostí (obvyklé u větších půjček s delší dobou splatnosti). Spotřební úvěry a jejich společné znaky: výše zapůjčené částky se pohybuje v desítkách tisíc nebo maximálně ve statisících, doba splatnosti bývá nejméně od 6 měsíců a nejvýše do doby 6 let, veškeré náklady jsou vypočteny při sjednávání úvěru, jsou zahrnuty do měsíčních splátek a ty jsou neměnné. Splácení úvěru probíhá anuitním způsobem, coţ znamená, ţe částka měsíční splátky je vţdy stejná. Obsahuje dvě sloţky, jedna část splátky je na umoření půjčky a část druhá a je splátka úroků z úvěru, která má vztah k aktuálnímu zůstatku.
1.10.9. Střednědobé a dlouhodobé úvěry Střednědobé a dlouhodobé financování se nejčastěji pouţívá jako investiční úvěry, hypoteční úvěry nebo jako úvěry ze stavebního spoření. Splatnost těchto úvěrů se pohybuje od 1 roku výše, kdy u investičních úvěrů můţe být splatnost cca 10 let a u hypotečních úvěrů cca 20 let.
37
Ve výjimečných případech to dokonce můţe být splatnost 30 nebo 40 let, ale je to velice ojedinělé, spíše pouţívané na americkém kontinentu. Dlouhodobé úvěry můţeme téţ charakterizovat jako úvěry účelové, někdy dokonce přísně účelové. Jsou určeny k financování hmotného a nehmotného investičního majetku nebo k financování výroby (i jako rozšíření výroby) nebo na bytovou výstavbu. V minulosti byly případy, kdy se tyto úvěry poskytovaly neúčelově, pouze ve výjimečných případech, protoţe zde hrozí riziko nenávratnosti, coţ u těchto finančně náročných operací není pro banku výhodné ani bezpečné.
1.10.10.
Konsorciální (syndikátní) úvěr
Konsorciální úvěry bývají nejčastěji investičního charakteru, poskytované jako úvěry střednědobé aţ dlouhodobé. Název "konsorciální" úvěr vznikl proto, ţe k poskytnutí úvěru se vytváří (podílí) tzv. konsorcium, neboli sdruţení více bank. Konsorciální úvěr je poskytován v případě, kdy velikost úvěru přesahuje rámec úvěrové angaţovanosti jedné banky. Úvěrová angaţovanost značí, ţe finanční závazek k jednomu dluţníkovi nesmí přesahovat 25% vlastního kapitálu banky (hrozí zde riziko, ţe kdyţ by klient nemohl nebo nechtěl splácet, ohrozilo by to jak danou banku, tak i celý bankovní trh). Je zde snaha o co nejlepší diverzifikaci rizik. Konsorcium můţe být dokonce vytvořeno i na národní úrovni. Banky, které se účastní financování úvěru, vţdy volí vedoucí banku konsorcia, která poté zodpovídá za veškeré jednání s klientem, zjištění a zpracování veškeré dokumentace, udrţování obchodního spojení s klientem, shromáţdění veškerých úvěrových zdrojů od všech členů konsorcia, přijímání splátek a úroků a rozloţení mezi ostatní členy konsorcia a také ovšem poskytuje samotný úvěr. Kaţdý člen konsorcia odpovídá za část poskytnutého úvěru, platí i pro vedoucí banku. Proto je více neţ vhodné, aby si kaţdá zúčastněná banka udělala vlastní prověrku a sestavila vlastní analýzy.
38
1.10.11.
Dokumentární akreditiv
Dokumentární akreditiv vznikl z důvodu náročnosti mezinárodního obchodu. To znamená, ţe obchodující strany od sebe bývají často vzdáleny a vzniká tak větší riziko. V některých případech se obchodní strany ani nemusejí znát. Protoţe v takových případech platba předem nebo dodávka zboţí za úvěr je velice neoblíbená a dokonce odmítaná, vstupují mezi tyto obchodní partnery banky, které díky svému bohatému finančnímu zázemí a silným postavením vnášejí do rizikových mezinárodních obchodů určitý stupeň jistoty.
Příčiny způsobující nedůvěru a nejistotu u mezinárodních obchodů jsou: neznalost smluvních stran a odlišnost jazyků, způsobující komunikační problémy, pochybnosti o včasném dodání zboţí a pochybnosti spojené s placením za nakupované zboţí či sluţby, problémy spojené s ekonomickou a politickou situací ve státě dovozce či vývozce. Obecná charakteristika dokumentárního akreditivu je písemný závazek banky vůči svému klientovi (ţadatele), o poskytnutí určité (předem stanovené) platby třetí osobě za předpokladu, ţe budou splněny všechny smluvní podmínky. Jedná se sice o mezinárodní bankovní sluţbu, ale obchodní zákoník nevylučuje variantu pouţít tento typ i v tuzemském obchodě. Mezi důleţité vlastnosti dokumentárních akreditivů patří skutečnost, ţe banky se zabývají pouze správností poţadovaných a doloţených dokladů třetí osobou, nikoli však kvalitou, ani mnoţstvím dodávaného zboţí. Hlavní dokumentace pro banku je tzv. akreditivní text. Neboli neručí za odlišnosti, které vzniknou v dodávce zboţí či jiných sluţeb. Tyto nesrovnalosti řeší mezi sebou strany kupujících a prodávajících. Banky také neručí ani za formu a pravost doloţených dokumentů, ani za právní účinnost přijatých dokladů od příjemce. Kontrola dokladů probíhá s určitým stupněm péče a kontroluje se správná forma dokladů a její formální správnost.
39
Banka neručí: za konání třetích osob, které by mohly způsobit nesrovnalosti v provedení dokumentárního akreditivu, za ztrátu dokladů, správu nebo zpoţdění zásilky, za ekonomickou a politickou nerovnováhu ve státě, která by způsobila problémy se zásilkou nebo ohroţení obchodní činnosti obou smluvních stran, za konání ostatních účastníků dokumentárního akreditivu. Sjednání dokumentárního akreditivu probíhá tak, ţe strana kupujícího zaţádá banku o otevření akreditivu. Banka nejprve prozkoumá veškeré údaje, aby mohla rozhodnout o uskutečnění a uzavření smlouvy. Ve druhém případě byl otevřen akreditiv ve prospěch zahraničního subjektu, obrací se banka na banku, kterou prodávající uvedl jako banku korespondenční. Poté se ověří správnost a úplnost akreditivu. Podmínky musí vyhovovat oběma stranám. Akreditiv má několik druhů a ty jsou: neodvolatelný a odvolatelný akreditiv, nepotvrzený akreditiv, akreditiv na viděnou, remboursní neboli směnečný akreditiv, akreditiv s odsunutou splatností, akreditiv s červenou doloţkou, revolvingový akreditiv, převoditelný akreditiv, back-to-back akreditiv, akreditiv pohotovostní. Jednotlivými druhy dokumentárních akreditivů se nebudu dále zabývat, protoţe to není předmětem mé diplomové práce.
1.10.12.
Bankovní záruka
"Bankovní záruka je neodvolatelný závazek banky zaplatit určenou sumu peněz v případě nedodržení podmínek kontraktu dodavatelem nebo nezaplacení zboží a služeb odběratelem."17 Banka můţe vystupovat, buď jménem vývozce, nebo jménem dovozce. Bankovní záruka je poskytována fyzickým osobám (podnikatelům), právnickým osobám a také obce a kraje. Je široce vyuţívána ke zmírnění obchodních rizik. Banka se písemně zaručí věřiteli (beneficientovi), ţe pokud třetí osoba (dluţník) nesplní svůj závazek ve všech dohodnutých podmínkách a věřitel ano, vyplatí banka věřiteli určitou finanční částku, která byla předem domluvena ve smlouvě mezi věřitelem a bankou. 17
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
40
Specifika bankovních záruk, kterým by se měla věnovat maximální pozornost: neodvolatelnost záruky a plnění na první vyţádání, veškerá ujednání a ustanovení musí být přesně definována, údaje o příjemci, splatnost musí být pevně stanovena, jelikoţ po uplynutí doby splatnosti závazek zaniká, přesně stanovena výše závazku, za kterou banka ručí, musí být stanoveno, jestli bude záruka převoditelná či nepřevoditelná, pokud se nestanoví jinak, záruka by měla být řízena zákonem v daném státě.
1.10.13.
Platební záruka
Banka je povinna zaplatit poţadovanou finanční platbu, buď příjemci, nebo bance příjemce v případě, ţe klient (dluţník) banky není schopen nebo ochoten dostát svým finančním závazkům.
1.10.14.
Neplatební záruky
Jak je jiţ vidno z názvu, v neplatebních zárukách nelze uplatnit peněţní plnění. Je nejčastěji vyuţívána pro zajištění dodavatelských závazků, tzn. v případě, ţe dodavatel řádně nesplní své závazky. Dále to mohou být následující druhy: vadium (bid bond) záruka za nabídku, kauce za dobré provedení kontraktu (Performance bond), záruka za vrácení akontace (advance payment guarantee), zádrţné (money guarantee), záruka za zaplacení splátek úvěru (loan guarantee), celní záruka (customs guarantee).
41
2. Dosavadní vývoj bankovního trhu České republiky a Slovenska V této kapitole tj. "dosavadní vývoj bankovního trhu České republiky a Slovenska" se budu zabývat historií od 50. let 20 století, kdy vznikla Státní banka Československá. Dále budu pokračovat druhou polovinou 80. let, neboli inovací bankovního sektoru oddělením emisního a centrální bankovnictví od obchodního bankovnictví. Poté se přenesu do roku 1993, kdy došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy. Stručně proberu Konsolidační program I. a II. a Stabilizační program 1997. Největší částí této kapitoly bude analýza bankovnictví na Slovensku.
2.1.
Historie 50. léta 20 století
V 50. letech 20. století prošlo bankovnictví řadou reforem. Státní banka Československá (SBČS) zahájila svoji činnost 1. 7. 1950. Slouţila jako emisní banka státu, jako poskytovatel provozních úvěrů, řídila platební styk a nabízela ostatní sluţby, které slouţily k podpoře státních i druţstevních podniků. SBČS měla více poboček, které vykonávaly totoţnou činnost, jako centrála. Síť poboček vznikla díky dříve znárodněným bankám. Banky, působí na Československém trhu vedle SBČS byly Investiční banka, Ţivnostenská banka, Československá obchodní banka, kterými se budu zabývat v dalších bodech. 2.1.1. Investiční banka (IB) Hlavní náplní bylo poskytování úvěrů a financí těm národním podnikům, které potřebovaly kapitál na výstavbu, investiční pomoc národním druţstvům a také poskytovala kapitál na financování provozu stavebních a montáţních organizací. Její činnost byla v roce 1958 přesunuta pod křídla SBČS, pod kterou začala působit jako banka pro správu cenných papírů a správu určených finančních účtů a další činnosti, které byly stanoveny vládou.
42
2.1.2. Živnostenská banka (ŽB) Účelem ŢB bylo provádění platebního styku se zahraničním a následné zúčtování pro část soukromé klientely a malou část devizových transakcí.
2.1.3. Československá obchodní banka (ČSOB) ČSOB začala působit v roce 1965. Plnila funkce pro mezinárodní platby, starala se o zúčtovací a úvěrový styk, financovala podniky zahraničního obchodu a prováděla určité devizové činnosti.
2.2.
Druhá polovina 80. let
V této době byly lepší podmínky pro bankovní reformu, neţ v letech 1968 a 1969, kdy snaha o inovaci nebyla úspěšná z politických důvodů.
Inovace obsahovaly jednak oddělení
emisního a centrálního bankovnictví od bankovnictví obchodního. Nebyl však podporován fakt, ţe banky byly nadále řízeny státem. Otevřela se moţnost pro vznik nových podnikatelských a bankovních subjektů. Počátek ledna roku 1990 byl ve znamení platnosti nových zákonů. Jednalo se následující zákony: Zákon o bankách a spořitelnách č. 21/1992 Sb., Zákon o Státní bance Československé č. 22/1992 Sb. Oba tyto zákony vnesly zcela nová pravidla o bankovní činnosti a téţ přinesly institucionální změny. SBČS zůstala jako emisní banka státu, která měla pravomoc ovlivňovat bankovní sektor jak přímými tak i nepřímými nástroji. Převáţná část přímých nástrojů byla bance odebrána, měla moţnost ovlivňovat pouze stanovení maximální výše úrokových sazeb a také stanovení úvěrových limitů ostatním obchodním bankám. Navíc jiţ nadále nebyla podřízena státu, pouze částečně podřízena parlamentu, který jmenoval guvernéra banky. Podle nového zákona byly vyčleněny 3 nové banky, které měly univerzální podobu a byly ve státním vlastnictví. 43
Byla to banka Komerční, která měla sídlo v České republice, banka Všeobecně investiční se sídlem na Slovensku a banka Investiční, která figurovala na obou bankovních trzích. Mezi další banky, které dostaly univerzální bankovní licenci, patřily: Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Československé obchodní banky, Ţivnostenské banky. Nové zákony umoţňovaly moţnost pro vznik nových bank jako akciových společností a druţstev, jejichţ základní kapitál musel být nejméně 50 mil. KČS. Všechny banky vzniklé v této době mohli působit jako banky univerzální. Veškeré zahraniční banky měly zakázáno zřizovat na území ČSR své pobočky, mohly zde působit pouze jako dceřiné společnosti. "Do konce roku 1990 udělila SBČS licence 23 novým bankám na území celé tehdejší ČSFR, z toho na území České republiky 21 bance a na konci roku 1992 bylo již uděleno v ČSFR 57 licencí, z toho v ČR 45. Nové banky vznikaly se 100% účastí zahraničního kapitálu nebo s částečnou účastí zahraničního kapitálu, ale vznikaly i četné univerzální jen s českým soukromým kapitálem. Během let 1990 - 1992 vzniklo několik nových soukromých obchodních bank. Byly rovněž zřízeny specializované banky: Českomoravská záruční a rozvojová banka, akciová společnost, jako společný podnik státu (50%) a velkých obchodních bank (rovněž 50%), určený k podpoře soukromého podnikání poskytováním garanci za úvěry od bank a hrazení části úrokových nákladů začínajícím podnikatelům; Konsolidační banka, státní peněžní ústav, jako státní banka, která převzala od existujících bank část špatně návratných úvěrů, které tyto banky byly nuceny poskytnout před rokem 1989 z rozhodnutí vlády. Tato banka byla současně určena 44
k úvěrování projektů, které pro standardní obchodní banky nebudou dostatečně zajímavé, ale budou významné pro realizaci ekonomické reformy ve státě".18 "SBČS již jen jako centrální banky opustila v roce 1990 systém přímého řízení bank a postupně přecházela na systém nepřímého řízení. Byla vypracována pravidla obezřetného chování bank, která jsou dále upravována a doplňována."19 Mezi další změny, které změnily charakter bankovního trhu, byly zákon o bankách č. 21/1992 Sb. a zákon o Státní bance Československé č. 22/1992 Sb. jejichţ změny měly následující dopad: centrální banka jiţ nadále nebyla ve státní moci, byla zřízena bankovní rada ČNB (nejvyšší orgán), zvýšení bankovního dohledu a kontroly. Změny u obchodních bank: přesné vymezení pojmu banka, byl zvýšení základní kapitálu u bank na 300 mil. Kč, snaha sníţit rizikovost bank, nutnost licence u vybraných bankovních produktů, veškeré banky získaly formu akciových společností, aţ na banku Konsolidační, která zůstala jako peněţní ústav, co nejvíce podpořit opatření proti praní špinavých peněz, poskytnutí povolení zahraničním bankám o vzniku poboček na území ČR.
2.3.
Rozdělení Československa
Rok 1993 byl velice významný, jelikoţ v tomto roce došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy. Coţ mělo za následek rozdělení stávajících měna a rozdělení celé bankovní 18 19
KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8 KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8
45
soustavy. Vznikla Česká národní banka (ČNB) a Národní banka Slovenská (NBS). Vznikla tak i nová národní měna, Česká koruna (Kč) a Slovenská koruna (SK). Úpravy a změny v bankovním systému probíhaly i v dalších letech, jako byly: vznik stavebních spořitelen, jejichţ účel byl vymezen jako podpora pro bytové výstavby a spoření se státní podporou, změna základního kapitálu u bank, která byla zvýšena na mil. Kč, pojištění korporátních vkladů fyzických osob do 100 tis. Kč, vzniklo také hypoteční bankovnictví, které slouţilo jak podpoře výstavby, tak i jako dlouhodobé investování do hypotečních zástavních listů, vznik nových institucí obchodující s cennými papíry (Burza cenných papírů Praha, RM - Systém), vznik leasingových společností, vznik institucí zabývající se Faktoringem a Forfaitingem, makléřské a brokerské společnosti. 12/93
1/94
12/95
12/96
12/97
12/98
Státní peněţní ústavy
1
1
1
1
1
1
Tuzemské obchodní banky
24
15
13
12
10
6
Banky s částečnou zahraniční účastí
12
14
14
11
10
10
Banky s plnou zahraniční účastí
10
11
11
13
12
12
Pobočky zahraničních bank
8
8
9
10
10
10
Stavební spořitelny
2
6
6
6
6
6
Celkem činných bank
57
55
54
53
49
45
Ostatní banky s licencí
0
2
0
0
0
0
Celkem bankovních licencí
57
57
54
53
49
45
Tabulka 3: Počet bank v České republice 1993 - 199720
20
VENCOVSKÝ,F. JINDRA, Z. NOVOTNÝ,J. PULPÁK,K. DVOŘÁK,P. a kolektiv.Dějiny bankovnictví v
českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0
46
Jiţ během prvního roku samostatného bankovního sektoru se začaly objevovat jisté problémy a přišly první finanční skandály. Mezi největší rozhodně patřily spatně poskytnuté úvěry, u kterých se nedbalo na správnou obezřetnost. Spoustu dalších problémů bylo způsobeno jednak vstupem nově zřízených bank na bankovní trh, nedostatečná schopnost regulace trhu a spousta dalších finančních institucí, které neměly ţádnou finanční minulost, coţ zvyšovalo rizikovost na bankovním trhu. Centrální banka musela změnit systém poskytování bankovních licencí a ve značné míře je omezila. Některé licence byly dokonce úplně zastaveny. Výše zmíněné špatně poskytnuté úvěry způsobili v roce 1996 velké potíţe pro celý bankovní sektor, které vedly ke dvěma nově vytvořeným Konsolidačním programům. 2.3.1. Konsolidační program I. Hlavní prioritou tohoto programu bylo jednoznačně posílení a zlepšení kapitálu bank, u kterých byla státní účast. Významným krokem bylo odkoupení špatných pohledávek od obchodních bank bankou Konsolidační (jednalo se o obchodní banky jako Česká spořitelna, Komerční banka, Investiční poštovní banka). Tím, ţe Konsolidační banka odkoupila úvěry, které klienti (podniky) nebyli schopni splácet, umoţnilo zlepšení likvidity "postiţených bank" a zároveň byla posílena bilanční rovina bank. Ve druhé části Konsolidačního programu I. se do procesu zlepšení bankovní situace zapojil Fond národního majetku (FNM), který emitoval obligace, díky kterými svými výnosy posílily kapitál výše zmíněných bank na hodnotu 50 mld. Kč.
2.3.2. Konsolidační program II. Cílem bylo zvýšit kapitál u bank, podobně jako u předešlého Konsolidačního programu. Teď se však jednalo o malé a střední banky. Bohuţel u některých těchto bank byla vyhlášena nucená správa, na základě oznámení ČNB. Jako první banka, na kterou byla uvalena nucená správa, byla Ekoagrobanka, poslouţila jako exemplární případ pro ostatní banky, které se potýkaly se stejnými problémy. Následovalo několik dalších, některé uvádím v tabule č. 4.
Název banky
Způsob řešení
47
Ekoagrobanka
Nucená správa, převzetí Union bankou
COOP banka
Nucená správa, převzetí Foresbankou
První slezská banka
Likvidace
Podnikatelská banka
Nucená správa
Realitbanka
Nucená správa
Velkomoravská banka
Nucená správa
Kreditní banka Plzeň
Likvidace
Agrobanka
Nucená správa, garance vkladů centrální bankou
Bankovní dům Skala
Převzetí Union bankou
Evrobanka
Převzetí Union bankou
Tabulka 4: Přistup ČNB k problémovým bankám v roce 199621
2.3.3. Stabilizační program 1997 Vznikla další opatření, které musely banky dodrţovat, k nimţ zejména patřila následující opatření: kapitálová přiměřenost (8%) a snaha ji zvyšovat, tvorba rezerv, omezení výplaty dividend a zpětný odkup pohledávek, obchody s cennými papíry na vlastní účet byly silně omezeny, snaha co nejvíce minimalizovat mzdové a provozní náklady. V dalších letech vznikly dvě nové novely (malá a velká), které vnesly do bankovního systému další opatření a inovace. Jednalo se o tlumení propojení mezi bankovní a nebankovní sférou, zcela se oddělilo investiční a komerční bankovnictví. Platil zákaz předávání informací mezi určenými organizačními útvary v rámci banky, silné zpřísnění v udělování bankovních licencí a posílení systému pro pojišťování vkladů. Stále trvající problémy se solventností bank na českém bankovním trhu měly za následek privatizování bank. Mezi první tři privatizované banky patřily, Komerční banka, Investiční banka a Česká spořitelna. U těchto bank si stát ponechal významné podíly.
21
VENCOVSKÝ,F. JINDRA, Z. NOVOTNÝ,J. PULPÁK,K. DVOŘÁK,P. a kolektiv.Dějiny bankovnictví v
českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0
48
Mezi banky, které nejvíce ovlivňovaly bankovní trh po roce 1990, byly jednoznačně: Investiční a Poštovní banka, a.s., Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka (ČSOB), a.s., Ţivnostenská banka, a.s.
2.3.4. Privatizace Komerční banky Komerční banka se díky privatizačním schválením stala akciovou společností. Do té doby totiţ působila jako peněţní ústav. Významnou změnou bylo, ţe všichni akcionáři byli přesunuti do Fondu národního majetku České a Slovenské republiky, kde tvořili podíl 44%. Některé akcie byly převedeny mezi Dotační investiční fond (s podílem 4,6%) a mezi Restituční investiční fond, kde byl podíl 3%. Poté v letech 1995-1996 byla značná část akcií transformována na globální depozitní certifikáty, coţ znamenalo moţnost odkupu některými zahraničními investory, k čemuţ poté došlo. Uţ v roce 1992 se mluvilo o privatizaci části podílu, který patřil státu. Avšak neshody způsobily dlouhou prodlevu mezi návrhem a uskutečněním. Ta byla způsobena politickou nestabilitou a probíhající ekonomickou situací. Aţ v roce 1998, kdy banka začala vykazovat špatné ekonomické výsledky, bylo rozhodnuto o prodeji části vlastněné státem. Potvrdila se dřívější očekávání, ţe banka měla být privatizována mnohem dříve, kdyţ byla moţnost a banka měla lepší výsledky, protoţe konečný prodej ukázal značný pokles u ceny akcií.
2.3.5. Privatizace České spořitelny V roce 1992 byla změněna právní forma České spořitelny z peněţního ústavu na akciovou společnost. Česká spořitelna si v této době vedla velice dobře, jako první začala poskytovat 49
karty v širším měřítku. Jako univerzální banka se snaţila co nejvíce rozšířit svoje bankovní sluţby. Např. obchody s cennými papíry, devizový trh a poskytování soukromým osobám a podnikatelským subjektům. Na druhé straně se banka potýkala i s řadou problémů, i kdyţ je povaţována za průkopníka mezi bankovními kartami, nebyla schopna dobře rozvrstvit svou síť bankomatů a nezvládla pojmout velké mnoţství svých klientů. Jednalo se o běţné účty. Ostatní banky tak měly moţnost v mnoha ohledech Českou spořitelnu předběhnout v ostatních sluţbách. Nakonec tedy přišla částečná privatizace i na ni. Proběhlo tak v první vlně kuponové privatizace, 1. listopadu 1991. K prodeji bylo nabídnuto celkem 37% akcií, které se rozdělily mezi 40 tis. drţitelů a dalších 90 investičních fondů. Stát si ponechal 40% podíl, 20% šlo mezi města a obce (formou daru) a 3% byla ponechána jako rezerva pro restituční potřeby. Významná investice do kapitálu banky byla provedena v roce 1997, kdy byl 7% akciový podíl prodán americkým a evropským investorům ve formě depozitních certifikátů. Druhým největším akcionářem v České spořitelně se v roce 1998 stala Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která vlastnila 9 mil. akcií. Cílem byla podpora domácího trţního hospodářství a větší stabilita systému.
2.3.6. Privatizace Investiční a Poštovní banky S plánovanou privatizací byla banka rozdělena na část slovenskou a na část českou. V 90. letech byla banka velice úspěšná, zaznamenala v těchto letech nejvyšší rozvoj. Při privatizaci byla rozdělena mezi 80 investičních fondů s podílem 42,38%, ostatních 7,2% získali individuální akcionáři a 3% přišla stejně jako u České spořitelny do restitučního fondu. Banka byla postupně privatizována, aţ v roce 1998 byla zcela odkoupena společnosti Nomura Europe plc.
2.3.7. Privatizace Živnostenské banky Jako první úspěch pro Ţivnostenskou banku rozhodně patří, ţe jí byla udělena univerzální bankovní licence, díky které mohla rozšířit svou činnost. Její zaměření nejvíce směřovalo k poskytování sluţeb privátní a personální bankovní sféře a téţ k investičnímu bankovnictví. 50
Jako ostatní uvedené banky téţ dostala povolení působit jako banka na místo dosavadního peněţního ústavu. Při privatizaci byla značná část odkoupena německou bankou BHF - Bank, která získala podíl 40%, banka Internacional Finance Corporation získala 12%. Díky těmto dvěma investorům, se Ţivnostenská banka stala první bankou ve střední Evropě, která byla privatizována vstupem zahraničního kapitálu. Zbytek akcií bylo odkoupeno investičními fondy (30%), fyzické osoby získaly 12,8% a zbytek 5,2% byl ponechán Fondu pro národní majetek. Po dlouholeté absenci se roku 1996 vrátily na český trh Spořitelní a Úvěrová druţstva (druţstevní záloţny). Absence byla způsobena pochybnostmi o schopnosti konkurovat více rozvinutým bankám v období, kdy byl bankovní sektor v silném rozvoji. Úvěrová druţstva totiţ poskytují úvěry a ostatní sluţby pouze těm, kteří jsou členy druţstva. Nevztahoval se na ně ani zákon o bankovním dohledu, takţe nepodléhaly pod regulaci ČNB. Regulaci prováděla specializovaná instituce. Členem druţstva se můţe stát pouze fyzická osoba, jejíţ práva a povinnosti nejsou převoditelná. Navzdory těmto poţadavkům se během prvních pár let existence druţstevních záloţen stále zvyšovala a začala zaujímat značnou část na bankovním trhu. To bylo způsobeno jak díky velkým objemům u vkladů, tak i mnoţstvím poskytnutých úvěrů, viz tabulka č. 5. 31.12.1996
31.12.1997
Počet záložen
48
71
Počet členů
11 600
21 400
Vklady celkem (v Kč)
470 mil.
1,15 mld.
Poskytnuté úvěry celkem
25 mil.
90 mil.
Tabulka 5: Vývoj družstevních záložen v ČR22
2.4.
Rozdělení současného bankovního systému ČR
Na českém bankovním trhu můţeme dělit banky podle velikosti bilanční sumy. 22
VENCOVSKÝ,F. JINDRA, Z. NOVOTNÝ,J. PULPÁK,K. DVOŘÁK,P. a kolektiv.Dějiny bankovnictví v
českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0
51
Rozdělení: velké banky (bilanční suma nad 250 mld. Kč), střední banky (bilanční suma mezi 50 - 250 mld. Kč), malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč), pobočky zahraničních bank, stavební spořitelny.
Skupina Banky a pobočky zahraničních bank dle velikosti -- Velké banky -- Střední banky -- Malé banky -- Stavební spořitelny -- Pobočky zahraničních bank Druţstevní záloţny
03.2014 12.2013 12.2012 12.2011 12.2010 12.2009 44
44
43
44
41
39
4 8 6 5 21 12
4 8 6 5 21 12
4 8 6 5 20 13
4 6 8 5 21 14
4 4 9 5 19 14
4 4 8 5 18 17
Tabulka 6: Rozdělení bank podle velikosti rok 2009 - 201423
2.5.
Bankovnictví na Slovensku
Slovenský bankovní sektor můţeme povaţovat za srovnatelný s bankovními sektory států vyspělých trţních ekonomik, je specializovaný a univerzální. Jeho vznik a vývoj můţeme charakterizovat jako čtyři fáze restrukturalizace, kterými byly konsolidace, privatizace a vstup zahraničního kapitálu, proces fůzí a akvizicí a normativní a státní regulací. Slovenské bankovnictví bylo po druhé světové válce postupně zlikvidováno a pohlceno českými bankami v procesu centralizace a koncentrace, která byla řízena státem. Budování dvoustupňového bankovního systému bylo typické pro trţní ekonomiky (centrální banka a komerční banky), k čemuţ došlo v lednu 1990, takţe v době, kdy ostatní státy mohly transformovat vlastní bankovní sektor, na Slovensku teprve vznikal. Překrývaly se zakladatelské úlohy s řešením problémů s vysokou úrokovou mírou a také s celkem nízkou vybaveností rezervního bankovního kapitálu a také s velkým rozsahem nenávratných úvěrů. 23
www.cnb.cz, Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB30.CAS_RADA_DRUHA_STAT4
52
Pomalu se však tato nevýhoda začala měnit ve výhodu, problémy při vzniku zpomalovaly růst počtu nových bank, coţ ale v tomto případě znamenalo vyšší kvalitu bankovních subjektů. Vytváření nových podmínek pro mezibankovní konkurenci, tedy zvyšování počtu bank na trhu poskytováním bankovních licencí, bylo znatelně pomalejší neţ u okolních států. Začátky slovenského bankovnictví můţeme charakterizovat dominujícím postavením státních bank, státní podíl v 15 největších bankách činil v roce 1994 přibliţně 70%. Bylo tomu tak z důvodu, ţe 18 dalších bank s významnou pozicí na trhu mělo ještě málo rozvinutou síť poboček a jejich privatizování probíhalo pomaleji. Mezi důleţitá opatření patřila i snaha o finanční uzdravení bank, které bylo nazýváno různě, restrukturalizace, transformace nebo rekapitalizace. Šlo hlavně o kapitálové posílení rezervních fondů bank, které byly spojené s řešením špatných nebo nenávratných pohledávek. Riziko bylo dost vysoké, v některých případech se totiţ jednalo aţ o 40% všech poskytnutých úvěrů a hrozilo tak krachem, jak bankovních subjektů, tak později i podniků, které bance dluţily. Jedním z přístupů řešení byl vstup zahraničního kapitálu na slovenský bankovní trh. Bylo přijato alternativní řešení pro "špatné úvěry", ty byly přiřazeny speciálním institucím, kterým byly přiděleny státní dotace na posílení kapitálu. V lednu roku 1993 byl podíl zahraničního kapitálu uţ 14,4%. S dalšími roky se tento podíl na trhu neustále zvyšoval a v roce 2000 jiţ tvořil 28%. Další velká změna nastala v letech 2000 aţ 2001, kdy došlo k prodeji největších státních bank. Jednalo se o Všeobecnou úvěrovou banku, Slovenskou spořitelnu a Investiční a rozvojovou banku. Tyto tři banky obstarávaly 48% aktiv celého bankovního sektoru Slovenska. Slovenský bankovní sektor můţeme vymezit následovně: banky se sídlem na území Slovenska, pobočky zahraničních bank, úvěrové instituce poskytující volné zahraniční bankovní sluţby, které na území Slovenska nezakládají své pobočky.
53
Definice banky na Slovenském trhu zní: "Banka je právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky založená jako akciová společnost, přijímá vklady, poskytuje úvěry a další služby, které jsou uvedeny v její bankovní licenci."24 Mezi další sluţby, které mohou banky poskytovat na bankovním trhu Slovenské republiky, patří tuzemské a zahraniční převody peněţních prostředků, poskytování investičních sluţeb a investování do cenných papírů na vlastní účet, a to jak s nástroji kapitálového trhu, tak i nástroji finančního trhu. Dále jsou to správy cenných papírů a pohledávek klienta, finanční leasing, poskytování záruk, poskytování akreditivů, výdej a správa cenných papírů, sluţba bezpečnostních schránek atd. Podmínky pro udělení bankovní licence: 16 600 000 EUR (cca. 450 mil. Kč), u hypotečních bank 33 200 000 EUR (cca. 900 mil. Kč). Výše uvedené hodnoty jsou přepočítány dle aktuálního kurzu ke dni 3. 4. 2015, který činil 27,57 Kč/1€. V roce 2013 působí na bankovním trhu SR 14 komerčních bank se sídlem na Slovensku. 1. Československá obchodní banka (ČSOB), a.s. 2. ČSOB Stavební spořitelna, a.s. 3. OTP Banka Slovensko, a.s. 4. Poštovní banka, a.s. 5. Prima banka Slovensko, a.s. 6. Privatbanka, a.s. 7. První stavební spořitelna, a.s. 8. Slovenská spořitelna, a.s. 9. Slovenská záruční a rozvojová banka, a.s. 10. Tatra banka, a.s. 11. Uni-Credit Bank Slovakia, a.s. 24
MEDVEĎ,J. TKÁČ,M. a kolektiv.Banky historie teorie a praxe. Bratislava: Sprint 2, 2013. ISBN 978-80-
89393-73-2
54
12. Sberbank Slovensko, a.s. 13. VOLKSBANK Slovensko, a.s. 14. Všeobecná úvěrová banka, a.s. Všeobecné pojetí poboček zahraničních bank bereme jako organizační sloţkou zahraniční banky, která je umístěná na území Slovenské republiky, a která vykonává veškeré bankovní činnosti. Od ostatních činností bank působící na Slovenském trhu se nijak zvlášť neliší, pouze se nejedná o samostatné subjekty, ale pouze organizační sloţky zahraničních bank, které jsou umístěny na území Slovenské republiky. V roce 2004 vstoupilo Slovensko do Evropské unie, coţ způsobilo určitě změny. Jednalo se o účinnost ustanovení zákona o bankách č. 483/2011 Z.z., které povolovalo moţnost, ţe úvěrové instituce se sídlem v evropském hospodářském prostoru mohou vykonávat činnosti na území Slovenské republiky, bez bankovního povolení uděleného Národní bankou Slovenska. V takovém případě mluvíme o jednotné bankovní licenci (single passport), který je upraven ve směrnici 2000/12 ES o základním podnikání úvěrových institucí. Banka se sídlem v evropském hospodářském prostoru, která chce zaloţit svojí pobočku na území členského státu, musí písemně poţádat orgán v domovském státě o udělení souhlasu o zaloţení pobočky na území členského státu EU. Banka musí do ţádosti uvézt zemi, ve které chce zaloţit svou pobočku, sídlo pobočky v členském státu, osoby které budou zodpovědné za řízení pobočky, obchodní plán pobočky, specifikace bankovních činností, organizační struktura a ekonomické předpoklady. Regulační orgán v hostitelském státu má 3 měsíce na vyjádření o povolení nebo zamítnutí ţádosti. Při poskytnutí povolení regulační orgán stanoví podmínky, které musí zahraniční pobočka splnit. Hlavně tedy výši vlastních zdrojů, výpočet přiměřenosti vlastních zdrojů, údaje o přiměřenosti vlastních zdrojů a podrobnosti o pojištění vkladů v daném státě. Zastoupení zahraniční banky je pouze organizační sloţka zahraniční banky, která propaguje její činnost a získává informace o moţnostech spolupráce se Slovenskou republikou, mezi které patří např: zastoupení zahraniční banky nesmí poskytovat bankovní činnosti ani jakkoli podnikat, nezapisuje se od Obchodního registru, vzniká na základě ţádosti, která se předkládá Národní bance Slovenska (NBS), zastoupení zahraničních bank musí mít v názvu ,,zastoupení''.
55
V roce 2013 působily na Slovenském bankovním trhu 3 zastoupení zahraničních institucí. Byly to: Banque Privee Edmond de Rothschild Europe,Europen Band form Reconstruction and Development a První Česko-Ruská Banka. 2.5.1. Instituce podporující činnost obchodních bank Jediným organizátorem regulovaného trhu s cennými papíry na Slovensku je Burza cenných papírů, a.s. sídlící v Bratislavě. 2.5.1.1.
Fond ochrany vkladů
Tento fond je pověřený zabezpečováním a prováděním výkonové činnosti související s ochranou vkladů fyzických osob a ze zákona vymezených právnických osob, uloţených v bankách a pobočkách zahraničních bank, ty které se účastní systému pro ochranu vkladů. Jedná se o soustředění finančních prostředků od bank a poboček zahraničních bank do Fondu a následné nakládání s těmito finančními prostředky. Poskytuje náhrady u nedostupných vkladů, v takovém rozsahu a za takových podmínek, které jsou ustanoveny v zákoně o ochraně vkladů a všeobecnými podmínkami ve spojení s vyplácením náhrad a nedostupných vkladů. Účastníky systému ochrany a pojištění vkladů jsou podle zákona všechny banky a zahraniční pobočky na území Slovenské republiky, tzn., ţe banka se stává účastníkem ve chvíli, kdy je jí poskytnuta bankovní licence s moţností působit na bankovním trhu Slovenska, pokud to zákon o ochraně vkladů nestanový jinak.
2.5.1.2.
Sdružení pro bankovní karty
Mezi hlavní podmínky této instituce patří vytváření podmínek pro lepší a snadnější vyuţívání platebních karet v platebním styku. A také podpora a rozvoj jedné společné sítě bankomatů a obchodníků pro všechny drţitele bankovních karet.
2.5.1.3.
Centrální depozitář cenných papírů
56
Centrální depozitář cenných papírů na Slovensku se zejména stará o zúčtování a vyrovnání burzovních obchodů s investičními nástroji, eviduje zaknihované cenné papíry v registru emitentů, stará se o správu evidence majitelů cenných papírů, shromaţďuje informace o cenných papírech klientů v rozsahu ustanoveným zákonem o cenných papírech. Pro bankovní sektor Slovenska je charakteristický vysoký podíl zahraničního kapitálu. Zahraniční kapitál tvoří na bankovním trhu Slovenské republiky 93%, základní kapitál bank a zahraničních poboček byl v roce 2012 částku 2 749 mil. EUR, z čehoţ zahraniční kapitál byl 2553 mil. EUR. Rozdělení kapitálu z teritoriálního hlediska v roce 2012: Rakousko 641 mil. € (25%), Česká republika 664 mil. € (26%), Belgie 256 mil. € (10%), Lucembursko 417 mil. € (16%), Kypr 301 mil. € (12%). Ostatní země jako Holandsko, Německo, Maďarsko, Polsko a Rakousko mají oproti předešlým zemím niţší podíl, který se pohybuje od 1 aţ po 3 % z celkové sumy (100%).
2.5.2. Národní banka Slovenska (NBS) Národní banka Slovenska vznikla 1. ledna roku 1993 z důvodu rozdělení Československa na dva samotně stojící státní celky. Působila jako první banka na slovenském trhu a působila jako banka centrální. Byla zřízena zákonem NR SR č 566/1992 o Národní bance Slovenska, působila jako nezávislá banka. Tento zákon v počátcích nedefinoval centrální banku jako nezávislou instituci, ale jako banku emisní. To však nebylo v souladu s činností, kterou centrální banka vykonávala. Emisní činnost byla totiţ jenom jedna činností, kterou centrální banka tuto dobu vykonávala. Aţ rok 2001 přinesl poţadovanou změnu s účinností nového zákona c90/2001 Z.z., který jiţ definoval centrální banku jako banku nezávislou. V roce 2009 se NBS stala součástí Eurosystému, který tvoří systém centrálního bankovnictví v eurozóně v rámci systému centrálních bank v Evropské unii. V roce 2009 bylo téţ zavedeno euro jako zákonné platidlo pro Slovenskou republiku. 57
Mezi hlavní cíle Národní banky Slovenska jednoznačně patří cenová stabilita a její udrţování. Proto se snaţí provádět veškerá potřebná opatření, aby tomu tak bylo: podílí se na společné měnové politice, která je určována Evropskou centrální bankou, podle přesně stanovených předpisů v eurozóně vydává eurobankovky a euromince, snaţí se co nejvíce podporovat plynulé fungování platebních systémů, zabezpečuje peněţní oběh, platební styk a zabezpečuje jeho plynulý průběh, musí udrţovat předepsané mnoţství rezerv, díky nimţ zprostředkovává devizové operace, a operuje s dalšími činnostmi, které vyplývají z jejích povinností v rámci systému evropských bank. Národní banka Slovenska samozřejmě plní i úlohy v oblasti finančního trhu, kde nejvíce usiluje o jeho stabilitu, zabezpečení a jeho zdravé fungování. Mezi zájmy centrální banky také patří ochrana klientů finančního trhu, udrţování jeho důvěryhodnosti a dohled nad dodrţováním předepsaných pravidel. NBS rovněţ působí jako hlavní dohled a regulátor nad bankovními institucemi na slovenském bankovním trhu, včetně zahraničních poboček bank, obchodníky s cennými papíry, burzou cenných papírů, pojišťovnami, podílovými fondy atd. 2.5.3. Národní banka Slovenska a její postavení 25 "Představuje nejvyšší orgán měnové politiky v autonomním postavení. Jak již bylo řečeno dříve, funguje jako nezávislá instituce, což je důležité z pohledu nutnosti oddělit pravomoc vynakládat peníze od pravomoci vydávat peníze. Vláda by mohla mít zájem snížit úrokové míry, aby snížila náklady státního dluhu. To by však v dlouhodobém horizontu způsobilo růst inflace. Nezávislost centrální banky je tedy nevyhnutelným předpokladem zabezpečení cenové stability, která je cílem jak centrální banky, tak i měnové politiky." Ve Slovenské republice plní národní banka tyto úlohy: Tvorba a řízení měnové politiky, 25
MEDVEĎ,J. TKÁČ,M. a kolektiv.Banky historie teorie a praxe. Bratislava: Sprint 2, 2013. ISBN 978-80-
89393-73-2
58
o určuje směřování měnové politiky a nástrojů, které mají být použité pro její uskutečnění, o stanovuje výšku povinných minimálních rezerv, jako i pravidla pro jejich tvorbu a dodržování, o má právo ustanovit úrokové sazby, rámce, splatnosti a další podmínky obchodů, o má oprávnění obchodovat s bankami, ze zahraničními bankami a s jinými finančními institucemi a s cennými papíry vymezenými Národní bankou Slovenska, o má právo vydávat státní pokladniční poukázky a jiné cenné papíry a obchodovat s nimi, o vykonává práva a plní povinnosti vyplývající z účasti v Evropském systému centrálních bank. Emise bankovek a mincí do peněžního oběhu, koordinuje a dohlíží na platební systémy, o řídí, koordinuje a zabezpečuje peněžní oběh a zúčtování dat platebního styku, stará se o jejich plynulost a hospodárnost. Banka státu o úzce spolupracuje se Státní pokladnou a Agenturou pro řízení dluhu a likvidity (ARDAL). Banka bank, o centrální banka je věřitelem poslední instance pro komerční banky. Dohled nad finančním trhem, o vykonává dohled nad finančním trhem, přispívá ke stabilitě finančního systému, ochraňuje klienty, přispívá k dodržování pravidel hospodářské soutěže. Jako orgán zodpovědný za integrovaný dohled nad finančním trhem ve SR se Národní banka Slovenska zapojuje i do aktivit Evropského systému finančního dohledu (ESFS), který vznikl 1. ledna 2011 zřízením nových orgánů v makroobezřetnostními a mikroobezřetnostními oblasti. Makroobezřetnostní kompetence byly zveřejněné Evropskému výboru pro systémová rizika (ESRB), přičemž na zásadní Generální rady ESRB se bude účastnit guvernér Národní banky Slovenska. Na mikroobezřetnostní úrovni Národní banka Slovenska 59
participuje na činnosti Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropského
orgánu
pro
bankovnictví
(EBA)
a
Evropského
orgánu
pro pojišťovnictví a důchodové pojištění zaměstnanců (EIOPA). Uvedené Evropské orgány dohledu (ESAs) nahradily 1. ledna 2011 tzv. 3L3 výbory (CEIOPS, CEBS, CESR). Reprezentant v konání před mezinárodními finančními institucemi, o národní banka Slovenska klade v mezinárodní sféře důraz na integraci a spolupráci v rámci evropských struktur. Od vstupu SR do Evropské unie dne 1. května 2004 je Národní banka Slovenska členem Evropského systému centrálních bank a guvernér Národní banky Slovenska je členem Generální rady Evropské centrální banky. Od 1. ledna 2009, kdy byla v SR zavedena společná evropská měna, se Národní banka Slovenska stala součástí eurosystému a guvernér získal členství v Radě guvernérů ECB. NBS má možnost vstupovat nepřímo do rozhodovacího procesu orgánů EU, a to ve vybraných výborech a pracovních skupinách Rady EU a Evropské komise a Komise pro záležitosti EU. Guvernér NBS zastává funkci guvernéra za SR v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a je náhradou guvernéra za SR v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBOR). Víceguvernér Národní banky Slovenska je členem mezinárodních institucí zaměřených na spolupráci v oblasti dohledu nad finančním trhem (BIS, IOPS, IOSCO, IAIS). Národní banka Slovenska se aktivně zapojuje i do činností jiných mezinárodních institucí (např. OECD)." Národní banku Slovenska řídí Bankovní rada NBS a je to nejvyšší orgán. Určuje měnovou politiku a tvoří nástroje na její uskutečňování, rozhoduje o dalších měnových operacích apod. Mezi další činnosti, které bankovní rada vykonává, je tvorba zásad pro činnost a obchodování Národní banky Slovenska, schvalování a tvorba rozpočtu, tvorba účetní závěrky, tvorba a publikace výročních zpráv o hospodaření banky. Dále také rozhoduje o organizační struktuře uvnitř banky, určuje výši příspěvků, které musí obchodní banky plnit během období jednoho roku, organizuje a řídí postupy pro výdej eurobankovek a euromincí.
60
Stanovuje výši platů pro guvernéra banky, víceguvernéra a ostatní členy bankovních rady, vybírá a koordinuje a organizuje další orgány banky, dále má na starost schvalování právních předpisů Národní banky Slovenska. Bankovní rada musí svým výkonem podporovat a respektovat pravomoci a své pole působnosti podle pravidel pro Evropský systém centrálních bank, která platí pro celý Euro systém. Bankovní radu tedy tvoří guvernér, poté dva víceguvernéři a další dva členové bankovní rady. Stejně jako guvernér i víceguvernér je jmenován a odvoláván jedině prezidentem Slovenské republiky a to podle návrhu vlády. Ostatní dva členy bankovní rady jmenuje nebo odvolává vláda, ale na návrh guvernéra NBS. Členství v bankovní radě je vţdy na dobu 5 let a mohou působit nanejvýš dvě období za sebou. Guvernér vţdy předsedá celé bankovní radě a pokud není přítomen tak jeho post zaujímá víceguvernér (při jednání, ne při řízení). Příjem opatření a rozhodnutí probíhá většinovým souhlasem od členů bankovní rady. Pokud nastane situace shody, o výsledku rozhoduje předsedající komisi, tedy guvernér nebo víceguvernér.
61
3. Analýza a porovnání bankovního trh ČR a Slovenska Na bankovním trhu je velmi mnoho subjektů a celá kapitola by byla velmi obsáhlá, kdybych se měl zabývat převáţnou většinou bankovních subjektů, a proto se v této kapitole „Analýza a porovnání bankovního trhu ČR a Slovenka“ především zaměřím na porovnání dvou bank, které jsou v silném zázemí středoevropské finanční skupiny Erste Bank, České spořitelny a Slovenské spořitelny. Tyto banky jsem si vybral z důvodu stejného zázemí a zajímalo mne, zda dvě banky s nadřazenou korporací jsou opravdu stejné, i kdyţ jsou na jiném území. Tyto dvě banky jsem si také vybral z důvodu velkého povědomí mezi širokou veřejností. Budu se věnovat obnobí roku 2013, popřípadě roku 2012 v některých případech pro lepší porovnání, kde vyuţiji především informace z výročních zpráv společností České spořitelny a Slovenské spořitelny. Tato kapitola bude rozdělena do bloků ocenění, na klientskou zónu, úvěrovou stránku bank, makroekonomické ukazatele jako je ROE a ROA a dále na výkaz zisku a ztráty a samozdřejmě také na rating, který je důleţitý u finančních subjektů obchodující s financemi. Která osoba by si uloţila k zhodnocení finančních prostředků do instituce se špatným ratingovým hodnocením? Rating udává jak dokáţe subjekt dostát svým pohledávkám a závazkům, tj. zda je spolehlivé do určitého subjektu investovat nebo dát zhodnotit své finance.
62
3.1.
Historie spořitelen na území České republiky a
Slovenské
republiky - Česká spořitelna a.s. a Slovenská
sporitel´ňa a.s. V historii spořitelen se zaměřím nejdříve na pro nás, jako Čechy známější Českou spořitelnu. Česká spořitelna navazuje na dlouho tradici spořitelen a záloţen, které působily v českých zemích od roku 1825. Česká spořitelna je nyní moderní bankou orientovanou na drobné klienty, malé a střední firmy a v neposlední řadě na města a obce. Má nezastupitelnou roli ve financování velkých korporací a v poskytování sluţeb v oblasti finančních trhů. Česká spořitelna je jedním ze základních pilířů českého bankovního systému v čele s panem Pavlem Kyselkou jako předsedou představenstva. Od roku 2000
Obrázek 3: logo České spořitelny
se můţou klienti opřít o silné zázemí středoevropské finanční skupiny Erste Bank. Tato banka patří k těm, která udává trend v zavádění moderních bankovních sluţeb. Erste Group se od roku 1997 vyvinula v jednoho z největších poskytovatelů finančních sluţeb ve východní části Evropské unie. Erste Group je jedním z předních poskytovatelů retailového bankovnictví v zemích střední a východní Evropy s více neţ 46 000 zaměstnanci. Poskytuje sluţby více neţ 16 milionům klientů v téměř 2 800 pobočkách v 7 zemích. Do Erste Group patří Česká spořitelna, Slovenská spořitel´ňa, Banca Comerciala Romana, Erste Bank Rakousko, Erste Bank Maďarsko, Erste Bank Chorvatsko, Erste Bank Srbsko.26 Nyní se podíváme na historii Slovenské sporitel´ni. Kořeny Slovenské sporitel´ni šahá do 19. století a tím se stává bankou s nejdelší tradicí spořitelnictví na území Slovenska. Roku 1990 se stala univerzální bankou a rozšířila své sluţby o segment klientů.
podnikatelských Během
roku
a 1994
institucionálních se
spořitelna
Obrázek 4: Logo Slovenské sporitel´ni, a.s.
přetransformovala do akciové společnosti. V roce 2001 vstoupila do Erste Group.
26
Zdroj: Profil Erste Group. Česká spořitelna [online]. 2015 [cit. 2015-04-2]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-erste-group-d00014564
63
Slovenská sporitel´ňa je nyní největší komerční bankou na Slovensku, disponuje největším podílem na trhu vkladů, nejrozšířenější sítí vlastních obchodních míst a má dominantní postavení v oblasti vydávání bankovních platebních karet. V čele má pana Jozefa Sikelu jako předsedu představenstva a generálního ředitele. Pokud se podíváme na historii jednotlivých bank, je dosti dalo by se snad i říci dosti stejná. Obě sahají s počátky do 19. století. Obě banky byly jednotnou institucí v době Československa a rozdělili se společně s rozdělením České republiky a Slovenské republiky na dvě na sobě nezávislé banky. Nyní jsou spojeny, dalo by se opět říci, jedním „holdingem“ v Erste Group. Při srovnání vstupů jednotlivých bank do silné finanční skupiny Erste Bank, musíme konstatovat, ţe naše Česká spořitelna vstoupila dříve sice jen o rok, ale dříve.
3.2.
Dosažené ukazatele porovnání
Nyní se budeme zabývat mnohem důleţitějšími ukazateli srovnání, jako je dosaţené ocenění bank, klientskou zónou, kde se podíváme na počet klientů jednotlivých bank, elektronické bankovnictví, počty poboček jednotlivých bank a také počet bankomatů na území jednotlivých států.
3.2.1. Ocenění Česká spořitelna v soutěţi Fincentrum roku 2013 získala titul Banka roku 2013 a to jiţ podesáté v řadě. Dále získala titul nejdůvěryhodnější banka roku 2013, kde hlasují výhradně klienti bank. Pavel Kyselka téţe roku obhájil první místo z loňského, tj. 2012 a předloňské roku, tj. 2011 místo jako Bankéř roku. V březnu roku 2013 hodnotil americký časopis Global Finance Českou spořitelnu. Ta se stává nejlepší bankou České republiky. Tento časopis jmenuje celosvětově banky na rozvíjejících se trzích včetně střední a východní Evropy. Myslím si, ţe i oceněním je, kdyţ se společnost podílí na nějaké nadační pomoci. Česká spořitelna je jedním z největších firemních dárců v České republice. Nadace České spořitelny 64
podporuje desítky projektů. Prostřednictvím Nadace Depositum Bonum podporuje kvalitu výuky na českých školách. V dubnu a srpnu roku 2013 v soutěţi OVB Vstřícná banka získala spořitelna za 1. Čtvrtletí 2013. Následně v srpnu za 2. Čtvrtletí získala ocenění OVB Nejvstřícnější banka Hyndicap Friendly za svůj přístup k osobám se zdravotním handicapem. V červnu roku 2013 získala v jedenáctém ročníku soutěţe Zlatá koruna, ocenění pro nejlepší finanční produkty na českém trhu za Investiční úvěr 5 PLUS v kategorii Podnikatelské úvěry. V září roku 2013 získala spořitelna další ocenění od Euromoney Best Bank in the Czech Republic 2013, tímto ocenění se stala nejlepší bankou v České republice a obhájila prvenství z roku 2013. Toto ocenění uděluje kaţdoročně magazín Euromoney, coţ je odborný měsíčník specializující se na bankovní a kapitálové trhy. Česká spořitelna v posledních pěti letech toto ocenění získala jiţ třikrát. Česká spořitelna získala, jedno z nejvýznamnější a nejprestiţnějších ocenění v oblasti firemní filantropie a společenské odpovědnosti firem v České republice, VIA BONA. Touto cenou byla oceněna za dlouhodobou angaţovanost v prevenci a boji s drogovou závislostí. Spořitelna nominovala občanské sdruţení SANANIM, se kterým Nadace České spořitelny spolupracuje jiţ 13 let. V prosinci roku 2013 získala další ocenění, v soutěţi Fincentrum titul Banka roku 2013, Nejdůvěryhodnější banka roku. Hypotéka České spořitelny skončila druhá v kategorii Hypotéka roku, stejně jako sluţby privátního bankovnictví v kategorii Privátní banka roku. Druhé místo pak obsadila banka v hlasování handicapovaných spoluobčanů v kategorii Banka bez bariér. Vypsal jsem nejdůleţitější ocenění České spořitelny dosaţené v roce 2013, celkem dosáhla deset nejvíce cennějších míst na českém bankovním trhu. Ocenění jí dostává do pozice nejţádanější banky na českém trhu. A jak si stojí Slovenská sporitel´ňa s oceněním na Slovenském trhu? Slovenská sporitel´ˇna roku 2013 obhájila ocenění udělované na domácím trhu Trend Banka roku, jako je ocenění 65
pro nejlepší banku na Slovensku od renomovaných magazínů The Banker, Euromoney či Global Finance. Toto ocenění mají obě banky společné, kaţdá na svém území. Jiţ druhý rok po sobě si Slovenská sporitel´ňa odnesla nejprestiţnější ocenění udělované bankám na Slovensku Trend TOP Banka roku 2013, toto ocenění jí udělil prestiţní magazín The Banker, které patří mezi nejrespektovanější index globálního bankovnictví a je povaţované za mezinárodně uznávaný ukazatel zdraví, síly a ziskovosti bank. Slovenská sporitel´ňa získala ocenění banka roku i od amerického časopisu Global Finance a uţ třetí rok po sobě jí byla udělena cena Nejlepší banka na Slovensku, podobně jako České spořitelně, toto jí bylo uděleno britským odborným časopisem Euromoney. Projekt Nadácie Slovenskej sporitel´nně „Cvičná banka“ se dostala na seznam celosvětovej soutěţe E-learning Award Awards for Excellence. Při srovnání ocenění bank jsem došel k závěru, ţe obě banky dosahují stejných míst ve stejných soutěţích jen kaţdá na svém území republiky.
3.2.2. Klientská zóna Česká spořitelna je s počtem klientů přesahujících 5,3 milionu největší bankou na území České republiky. Tato spořitelna vydala 3,2 milionu platebních karet a má 653 poboček s více neţ 1 536 bankomatů a platbomatů. V červnu roku 2013 Česká spořitelna vydala svou miliontou bezkontaktní platební kartu Visa. Díky tomu má nejširší síť bankovních poboček a bankomatů v České republice. Zaměřuje se i na rozšiřování sítě bezbariérových poboček a bankomatů pro nevidomé. V dubnu roku 2013 překonalo přímé bankovnictví SERVIS 24 a BUSINESS 24 České spořitelny hranici 1,5 milionu aktivních uţivatelů. V červnu roku 2013 spořitelna připravila, pro občany zasaţeny červnovými povodněmi, speciální nabídku Půjčky s fixní sazbou 6,9% p.a. bez jakýchkoliv poplatků. Výhodou této půjčky bylo vedle nízké úrokové sazby i rychlost schválení, penízy byly k dispozici prakticky do 5 minut od podpisu smlouvy.
66
V roce 2013 Slovenská sporitel´ňa vytvořila nové komutační kanály SporoChat, SporoCall a Skype, které ještě víc zpřístupnily banku klientům a zničily náklady na komunikaci s bankou. Operátoři Sporotelu přispěli ke splnění obchodních cílů banky a tj. aktivní oslovování klientů. Velký klad nyní dávám Slovenské sporitel´ně, která se zaměřila na zkvalitnění a zefektnění, jak z hlediska času tak finančních nákladů, komunikace s klienty. Naše Česká spořitelna se akorát pochlubila s miliontou vydanou bezkontaktní kartou, která dle mého není zrovna výhrou na trhu. Nejsem zastáncem bezkontaktní karty s limitem výběru bez PIN do výše 500,. Kolik lidí je schopno i s touto výší vybrat účet? Dále se v této části budu zabývat porovnáním České spořitelny a Slovenské sporitel´ni z hlediska počtu klientů, zaměstnanců, počtu aktivních platebních karet, bankomatů a poboček. Dále se zaměřím na porovnání kapitálové přiměřenosti, vkladů, zisku, poskytnutých úvěrů, ROE a ROA a samozřejmě srovnání jednotlivých produktů, které jednotlivé banky nabízejí. Také poukáţu ratingové hodnocení bank od ratingových agentur Moody´s, Standard & Poor´s a Fitch. Tyto agentury jsem zvolil z hlediska jejich největší známosti na trhu. Česká spořitelna, a.s.
Slovenská sporitel´ňa, a.s.
5 258 892
2 400 000
10 651
4 208
Uţivatelé přímého bankovnictví
1 591 355
845 000
Platební karty
3 233 725
1 327 197
1 530
770
653
292
Klienti Zaměstnanci
Bankomaty Pobočky
Tabulka 7: Porovnání České spořitelny a Slovenské sporitel´ni v roce 201327
27
Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf A dále Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.slsp2013.sk/
67
3.2.3. Úvěrová stránka banky Česká spořitelna má úvěry rozděleny na půjčky, dle mého názvu„rychlé prachy nebo peníze běžného života“ (většinou na rychlé pořízení drobných věcí do domácností, zaplacení účtů nebo na cokoliv jiného, motto půjčky je „my vám splníme vaše přání získat peníze rychle a snadno“28), spotřebitelský úvěr (nejčastěji vyuţívání na financování automobilu, pračky, úhradu školného pro děti), úvěr od Buřinky (financování koupelny, zateplení domu, motto je „Úvěr od Buřinky splní vaše přání mít hezké bydlení“), půjčka pro studenty (tato půjčka má zvýhodněnou úrokovou sazbu bez nutnosti prokazování účelu pouţití půjčených prostředků), Dotace EU (moţnost získání financování dotací ze Strukturálních fondů EU od Grantiky České republiky). Dále poskytuje konsolidaci půjček, kde nezáleţí na tom od koho půjčky, úvěry, kontokorenty nebo kreditní karty jsou, ale rozhodující je celková výše všeho dohromady a to nesmí přesáhnout 600.000,- Kč. Česká spořitelna samozřejmě poskytuje i kontokorent a kreditní kartu s názvem Odměna, kde si můţete ke klasickým funkcím kreditní karty vybrat odměnu a slevu za kaţdou platbu touto kartou. Dalšími poskytovanými úvěry, jsou úvěry na bydlení. Kam patři hypotéka České spořitelny, americká hypotéka (neboli spotřebitelský úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti, který je určený k financování sluţeb a zboţí nebo pro získání hotovosti), úvěr ze stavebního spoření (podmínkou tohoto úvěru je, ţe klient musí mít uzavřené stavební spoření a naspořených minimálně 40% cílové částky). Česká spořitelna je jedničkou na českém hypotečním trhu. V roce 2013 poskytla podle statistik Ministerstva pro místní rozvoj fyzickým osobám přes 25 tisíc nových hypoték v objemu 39,7 mil. Kč. Pokud srovnáme všechny banky na české území, zjistíme, ţe lidé si pro hypotéku nejčastěji zamířili právě do České spořitelny. Ale pokud bychom se podívali na srovnání se slovenskou republikou, zjistíme v porovnání s převodem na české koruny zajímavá čísla. Slovenská sporitel´ňa poskytla celkem o 40 mld. více úvěrů. Bohuţel jsem nemohl najít přesná čísla poskytnutých překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření, úvěrů ze stavebního spoření a dále konsolidaci půjček a kreditních karet. Na Slovensku to nazývají
28
Zdroj: Úvěry. Česká spořitelna [online]. 2015 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uvery-d00019540
68
Sociálne úvery. Pokud bychom ale nepřepočítávali jednotlivé úvěry na české koruny, domnívám se, ţe bychom byli s Českou spořitelnou a jejím poskytováním peněţních prostředků lépe. Přece jen nemůţeme srovnávat dvě měny s přepočtem na stejný kurz. Kurz je pohyblivý, i kdyţ pouţijeme kurz střed s aktuální výší. Proto se domnívám, ţe tento ukazatel je nepříliš důvěryhodný. Dále také z hlediska poskytovatelů úvěrů na území kaţdé z republik. Na území České republiky je to 46 bank a poboček zahraničních bank, na Slovensku je to pouhých 25 institucí.29 Našel jsem dva důleţité rovnocenné mezníky, proč tyto čísla mezi sebou nelze srovnávat, jak přepočet na stejný kurz, tak neshodný počet institucí poskytujících finanční úvěry. Česká spořitelna
Slovenská sporitel´ňa a.s.
a.s. Název úvěru
Celková výše v mld. Kč
Hypotéky
Rok 2013 (v Kč Rok 2013 (v €)
– kurz 27,57 Kč30)
39,7 mld.
4, 002 mld.
6 mld.
Zahrnu to níţe
Překlenovací úvěr ze stavebního spoření
37,6 mld.
Zahrnu to níţe
Spotřebitelské úvěry
21,3 mld.
1, 001 mld.
Konsolidace půjček
15,2 mld.
Zahrnu to níţe
Kreditní karta
4,7 mld.
Zahnu to níţe
Kontokorent
5,81 mld.
0,085 mld.
2,34 mld.
0,002 mld.
0,06 mld.
Úvěr ze stavebního spoření
Sociálne úvěry Celkem v Kč
130,31 mld.
110,3 mld.
57,6 mld.
170,3 mld.
Tabulka 8: Výše vybraných úvěrů poskytnutých Českou spořitelnou a Slovenskou sporitel´ňou v roce 201331
Z grafu níţe je názorně vidět, ţe se potvrdilo, motto „Česká spořitelna je jedničkou na trhu v poskytování
hypotečních
úvěrů“.
Výše
poskytnutých
hypoték
převyšuje
oproti
29
Zdroj: Podľa podrobného hodnotenia ECB musia banky prijať ďalšie opatrenia. http://www.nbs.sk/sk/informacie-pre-media/tlacove-spravy/spravy-vseobecne/detail-tlacovej-spravy/_podlapodrobneho-hodnotenia-ecb-musia-banky-prijat-dalsie-opatrenia a dále https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 30 Kurz k 3.4.2015 dostupný z: http://www.cnb.cz/cs/index.html 31 Zdroj. Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf a dále Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Slovenská sporitel´ňa [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.slsp2013.sk/
69
překlenovacím úvěrům ze stavebního spoření o 2,1%. Nejméně v roce 2013 poskytla kreditní karty. Kreditní karty jsou dle mého na ústupu a většina lidí si pořizuje debetní karty.
Výběr nejvýznamnějších úvěrů v mld. Kč 110.3
120 100 80 60
57.6 39.7
37.6
40 20
21.3 6
15.2
4.7
Česká spořitelna a.s.
5.81
0
Slovenská sporitel´ňa a.s.
Obrázek 5: názorné zobrazení výše nejčastěji poskytnutých úvěrů Českou spořitelnou v roce 201332
3.2.4. Makroekonomické ukazatele V náročném
ekonomickém
prostředí
roku
2013
proţila
Česká
spořitelna
jeden
z nejúspěšnějších roků ve své dlouhé historii. Důkazem úspěšného roku je dosaţený hospodářský výsledek, růst úvěrů a vkladů, zlepšující se kvalita úvěrového portfolia. Dalším důkazem úspěšného vývoje je také celá řada tuzemských ale i mezinárodních ocenění, kterými jsem se podrobněji zabýval v subkapitole 3.2.1. Ocenění. Bilanční suma dosáhla k 31. Prosinci 2013 výše 968,7 mld. Kč, coţ představuje nárůst o 48,3 mld. Kč v meziročním srovnání. Roku 2013 přijala Česká spořitelna více neţ 90 ţádostí o financování v objemu přes 0,4 mld. Kč, z toho poskytnuté úvěry činily téměř 250 mil. Kč. Hypoteční zástavní listy představovali 23,3 mld. Kč, objem emitovaných dluhopisů činilo 2,0 mld. Kč. Kapitálová přiměřenost České spořitelny v roce 2013 převyšovala úroveň 8%, která je vyţadována Českou národní bankou a to o celých 9,73%.
32
Zdroj: pouţitá data z tabulky výše
70
Vklady klientů v roce 2013 činily 12 616 mil. Kč, coţ je o 3 292 mil. Kč méně neţ v roce 2012. Vlastní kapitál poprvé překročil hranici 100 mld. Kč, byl ve výši 100,7 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 8% a to zejména vlivem nárůstu nerozděleného zisku. Provozní zisk roku 213 činil 5 797 mil. Kč, který se zvýšil oproti minulému roku o 13 mil. Kč. Slovenská sporitel´ňa dosáhla v roce 2013 čistý zisk ve výši 185 mil. Eur, coţ je s aktuálním kurz k 3.4.2015 32 241,43 mil. Kč. Dále budu pouţívat hodnoty pouze v českých korunách. Sporitel´ňa poskytla úvěry v hodnotě 207 133,41 Kč. Kapitálová přiměřenost je 25,2%. Klienti si v této bance uloţili přes 250 mld. Kč.
Česká spořitelna a.s. Klíčové ukazatele
Slovenská sporitel´ňa a.s. Rok 2013 (v Kč –
Rok 2013 (v Kč)
Rok 2013 (v €)
968,7 mld.
11 699 mil.
32 241,43 mil.
Poskytnuté úvěry
250 mil
7 513 mil.
207 133,41 mil.
Kapitálová přiměřenost
17,73%
25,2 %
25,2 %
Vklady klientů
12 616 mil
9 091 mil.
250 638,87 mil.
Vlastní kapitál
100,7 mld.
1 291 mld.
35 592,87 mld.
Čistý zisk
5 797 mil.
185 mil.
Bilanční suma
Tabulka 9: Klíčové ukazatele České spořitelny a Slovenské sporitel´ňi pro rok 2013
kurz 27,57 Kč33)
5 100,45 mil. 34
33
Kurz k 3.4.2015 dostupný z: http://www.cnb.cz/cs/index.html Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf a dále Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Slovenská sporitel´ňa [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.slsp2013.sk/ 34
71
Dalším důleţitým ukazatelem je rating. Rating
Moody´s
Standard & Poor´s
Fitch
Česká spořitelna, a.s Krátkodobý
Prime – 1
A1
F1
Dlouhodobý
A2
A
A
Rating
Moody´s
Standard & Poor´s
Fitch
Slovenská sporitel´ňa, a.s. Krátkodobý Dlouhodobý
F1 A
A
Tabulka 10: Rating České spořitelny a Slovenské sporitel´ni v roce 201335
Ratingové hodnocení „A2“ je třetím nejlepším hodnotícím stupněm na stupnici ratingu u společnosti hodnotící ratingy Moody´s. Prime – 1 značí velmi dobrou schopnost banky dostát včas svým krátkodobým závazkům. Na první pohled vypadá, ţe si obě spořitelny drţí stejný rating. Řekl bych, ţe jejich ratingové hodnocení je především dáno jejich členstvím v Erste Group. Níţe je srovnání ve vybraných ukazatelích České a Slovenské spořitelny. Vybral jsem si osobní účet kaţdé banky. Obě banky pouţívají Visa karty a mají i srovnatelné poplatky za vedení účtu, výběru z bankomatů a i výpisy z osobního účtu. Česká spořitelna mi přijde výhodnější v moţnostech volitelnosti osobního účtu. Česká spořitelna má více moţností pojištění a také více moţností jak si navolit osobní účet na míru kaţdého zákazníka. Dle mého názoru by, ale obě spořitelny měli mít stejný koncept marketingu a produktů, který je jim udávaný jejich členstvím v Erste Group. Očividně je vidět, ţe kaţdá banka má svou politiku zaměřenou na potřeby svých obyvatel. Naše republika nejspíš více potřebuje nekonzervativní styl a vzhled své debetní karty (moţnost vlastního obrázku na kartě), dále více poţadujeme,
35
Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf A dále Výroční zpráva České spořitelny pro rok 2013. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.slsp2013.sk/
72
tzn. Balíčky k vedení účtu. Ať jsou v balíčku zvýhodněné tři sluţby, např. vedení účtu do věku člověka 25 let, zasílání elektronického výpisu do emailu, 3 výběru z bankomatů jiné banky měsíčně, nebo je to pojištění, které se můţe sjednat přímo na pobočce České spořitelny. Dále také chceme, abychom při přihlášení do elektronického bankovnictví viděli veškeré účty, moţnosti sjednání dalších půjček na jednom místě. Slovenská sporitel´ňa má dle mého názoru více konzervativní produkty k vedení osobního účtu. Nemají tolik moţností pojištění a dalších moţností, jak si navolit svůj osobní účet přímo na míru kaţdého klienta. Česká spořitelna, a.s.
Slovenská sporitel´ňa, a.s.
Název produktu Typ karty Vedení debetního účtu ročně / měsíčně Výběr z vlastního bankomatu Výběr z ostatních bankomatů Výběr z bankomatu v zahraničí Kreditní zůstatek na osobním účtu Nepovolený debetní zůstatek na osobním účtu CashBack Měsíční výpis poštou / elektronický Elektronické bankovnictví Podmínky vydání karty
Osobní účet ČS II Visa Classic 828 Kč / 69 Kč 29 Kč u výhodného balíčku zdarma 40 Kč 29 Kč 0,01% p. a. REPO sazba ČNB + 7% p. a.
Osobný účet VISA Electron / Maestro Při objemu aktiv v minimální výši 15 000 € - Zdarma / 1 € 0,20 € 2,00 € 5,00 € 0% 10,00 €
Zdarma 25 Kč / zdarma
0,10 € Zdarma / zdarma
Zdarma Občan ČR nebo povolení pobytu, účet v ČS
Minimální úvěrový rámec Maximální úvěrový rámec Bezúročné období Pojištění
5 000 Kč 100 000 Kč Rok
1,00 € měsíčně za účet Pravidelný měsíční příjem, občan SR nebo povolení pobytu, účet v SS 300 € Neuvádí se 45 dní Cestovní pojištění, pojištění ztráty a krádeţe karty
Cestovní pojištění, ţivotní pojištění, autopojištění ČS, pojištění bytové jednotky a domácnosti, pojištění pohřbu, pojištění karty a osobních věcí, pojištění právní ochrany, pojištění nemovitosti, pojištění vyčerpané částky ke kreditním kartám, pojištění odpovědnosti k osobnímu kontu, pojištěné pravidelných plateb, pojištěné shodnosti splácet
Tabulka 11: Porovnání České spořitelny a Slovenské sporitel´ni 36
36
Zdroj: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/tuzemsky-platebni-styk-d00022719 a dále http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-cs-ii/o-produktu-d00022392 , dále
73
4. Budoucí vývoj bankovního trhu V této kapitole „Budoucí vývoj bankovního trhu“ bych se rád zaměřil na prognózu vývoje obou spořitelen jak České tak Slovenské. Zaměřím se na strategické cíle obou spořitelen, makroekonomické agregáty a budoucí vývoj klientské zóny.
4.1.
Strategické cíle
Česká spořitelna měla v roce 2014 stabilní vývoj, coţ jí pomohlo k získání celé řady prestiţních ocenění, jak od klientů, laické veřejnosti, tak i od specializovaných institucí. Z mého pohledu chce Česká spořitelna být dále pro své klienty velmi zajímavou, a chce jít s dobou. Česká spořitelna by si měla nadále udrţovat vysokou loajalitu svých klientů a tím dosahovat finančních výsledků nad průměrem bankovního trhu. Česká spořitelna je v České republice přezdívána jako banka „hlavní“. Tuto přezdívku si vyslouţila díky svému prvnímu místu v oblasti retailových klientů. Bohuţel u korporátních klientů má druhé místo. Myslím si, ţe by měla zapracovat Česká spořitelna v roce 2015 právě na segmentu korporátních klientů, aby si obhájila svou přezdívku hlavní banka. Pro obhájení hlavní banky by měla zajistit tyto hlavní priority: zjednodušení produktů, orientace na klienta, lepší strategické řízení nákladů (internet banking), soulad s kladenými poţadavky regulace při optimalizaci vynaloţených investic a nákladů, v neposlední řadě angaţovanost vlastních zaměstnanců (kladné ohlasy vlastních zaměstnanců vůči bance), zrušení reklam na cestovní pojištění, různé druhy úvěrů při běţném výběru hotovosti z bankomatu.
http://www.slsp.sk/ActiveWeb/Page/sk/credit_card_visaclassic/kreditna_karta_visa_classic.html dále http://www.slsp.sk/ActiveWeb/Page/card_maestroscipom/
74
A nyní se zaměřím na Slovenskou sporitel´ňu (dále jen sporitel´ňa). Sporitel´ňa je jako naše Česká spořitelna vedoucí bankou na svém území. Má vedoucí pozici v retailovém segmentu, jak na straně vkladů, tak i na straně úvěrů. Sporitel´ňa by se měla dále zaměřovat na potřeby a očekávání klientů. Z toho vyplývá, ţe by měla klást větší důraz na komunikační kanály, pro výrazné zlepšení dojmu jak svých, tak i potencionálních klientů. Výše zmíněné hlavní priority České spořitelny by také měla mít Slovenská spořitel´ňa.
4.2.
Makroekonomické předpoklady
V této subkapitole se budu zabývat pouze českým bankovním trhem a to z důvodu zkresleného porovnání mezi trhem v eurech a trhem v českých korunách. Budoucí vývoj hlavních makroekonomických agregátů bude ovlivněn především dopady kurzových intervencí ze strany České národní banky. A dále realizací programových priorit české vlády. Česká vládá, předpokládá vyšší investice do infrastruktury a odklon od strohé fiskální
restrikce.
Česká
spořitelna
pro
rok
2015
vychází
především
z těchto
makroekonomických předpokladů: stagnující nebo jen mírně rostoucí míra nezaměstnanosti, stagnace celkové inflace na úrovni předchozího roku, oslabení koruny vůči ostatním měnám, zaloţené na intervencích ze strany ČNB.
4.3.
Budoucí vývoj klientské zóny České spořitelny
Česká spořitelna se chystá sníţit od 1. června 2015 úroky na spořicích účtech. Klientům, kterým bude Česká spořitelna sniţovat úrokové sazby na spořicích účtech, nebude jim od 1. dubna do 30. června 2015 účtovat vstupní poplatky u otevřených podílových fondů. Jiţ nyní má rekordně nízké sazby u hypoték tj. pevná sazba od 1,99% ročně. Sníţením úroků na spořicích účtech a sníţenou sazbou u hypoték je dlouhodobě neudrţitelné, a proto bude banka od 1. června sniţovat úroky svých depozit.
75
Česká spořitelna by se i na dále měla snaţit hledat moţnosti výraznějšího zhodnocení finančních prostředků svých klientů, protoţe se sazby nyní blíţí k nule.
76
Závěr Bankovní trh je neustále se vyvíjející. Tento trh je také vystavován vnějším vlivům okolního světa. Je to především v důsledku makroekonomických situací, jako je vývoj měnových kurzů, národohospodářského produktu a v neposlední řadě inflace a úrokových měr. Protoţe existuje přímé propojení s finančním světem, musí se přímý chod bankovního trhu kaţdého území přizpůsobovat. Práce byla pojata jak z hlediska teoretického, legislativního, tak i reálného. Jak jiţ vyplývá z názvu diplomové práce, zaměřil jsem se v analýze a porovnání pouze na Českou a Slovenskou spořitelnu. Pro tvorbu své práce jsem vycházel především z veřejně přístupných výročních zpráv České a Slovenské spořitelny. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat a porovnat Český bankovní trh se Slovenským bankovním trhem. Pro analýzu jsem si vybral Českou spořitelnu, pro své hlavní postavení na Českém bankovním trhu, Slovenskou sporitelńu, také pro své hlavní postavení na svém bankovním trhu, a především pro jejich společného vlastníka Erste group. Velmi mne zajímalo, zda budou mít obě spořitelny obdobné nebo stejné výsledky. Právě pro jejich vlastnictví Erste group. První oblastí analýzy byla historie obou spořitelen. Historie obou spořitelen sahá do 19. století, obě spořitelny byly jednotnou institucí v době Československa a rozdělily se na dvě instituce společně s rozdělením České republiky a Slovenské republiky na dva samostatné celky. Nyní jsou opět spojeny, a to jedním holdingem v Erste group, kam Česká spořitelny vstoupila o rok dříve, neţ Slovenská sporitelńa. Druhou částí bylo dosaţené ocenění obou spořitelen, kde Česká spořitelna získala dle mého nejdůleţitější titul, a to banka roku a nejdůvěryhodnější banka roku. Slovenská sporitelńa obhájila Trend banka roku, coţ je ocenění pro nejlepší banku. Dalším velmi významným titulem této spořitelny bylo Trend TOP Banka roku. Obě spořitelny mají dosaţená prvotní místa v ţebříčku jednotlivých nejprestiţnějších soutěţí bankovního trhu.
77
Třetí částí analýzy byla klientská zóna. Česká spořitelna má 5,3 mil. klientů, coţ je o 3 mil. více, neţ Slovenská spořitelna. Uţivatelů přímého bankovnictví u České spořitelny je 1,6 mil. a u Slovenské sporitelńi 845 tis. Zajímavý ukazatel je počet platebních karet, kdyţ si vezmeme, ţe Česká spořitelna má 5,3 mil. klientů a 3,2 mil. platebních karet, kolik lidí má zavedený účet nebo vyuţívá jiný produkt spořitelny, bez své platební karty. Obdobně je na tom Slovenská sporitelńa, která vydala 1,3 mil platebních karet, ale má 2,4 mil. klientů. Slovenská sporitelńa má o 760 méně bankomatů neţ Česká spořitelna s 1530 bankomaty. Česká spořitelna má 653 poboček, s 10 651 zaměstnanci. Slovenská sporitelńa má 292 poboček, s 4208 zaměstnanci. Ve všech šesti zkoumanými oblastmi klientské zóny má Česká spořitelna prvenství. Další zkoumanou oblastí byla úvěrová stránka kaţdé banky. Obě spořitelny jsou jedničkou na hypotečním trhu. Česká spořitelna poskytla 40 mld. Kč hypotečních úvěrů, kdeţto Slovenská sporitelńa v přepočtu 110 mld. Kč. Zajímavé jsou jednotlivé poskytnuté částky určitých druhů úvěrů. Slovenská sporitelńa poskytla v přepočtu o 40 mld. Kč více úvěrů, neţ Česká spořitelna. Bohuţel jednotlivé částky nemůţeme dost dobře srovnávat z důvodu rozlišných měn. Musíme pouţít aktuální měnový kurz, který nám zkresluje poskytnuté peněţní prostředky na Slovensku. Poslední částí srovnání byly makroekonomické ukazatele. Zaměřil jsem se na bilanční sumu, poskytnuté úvěry, kapitálovou přiměřenost, vklady klientů, vlastní kapitál, čistý zisk a rating. V náročném ekonomickém prostředí Česká spořitelna proţila jeden z nejúspěšnějších roků ve své historii. Důkazem byl dosaţený hospodářský výsledek, zlepšující se kvalita úvěrového portfolia a v neposlední řadě růst úvěrů a vkladů. Bilanční suma dosáhla výše 968,7 mld. Kč, coţ představovalo nárůst o 48,3 mld. v meziročním srovnání. Slovenská sporitelńa měla bilanční sumu 11 699 mil. €. Kapitálové přiměřenosti obou spořitelen převyšovala úroveň 8%. Česká spořitelna o celých 9,73%, Slovenská sporitelńa o 17,2%. Obě spořitelny jsou tedy z hlediska kapitálu dobře vybaveny. Z ratingového hodnocení jsou obě spořitelny hodnoceny třetím nejlepším hodnotícím stupněm na stupnici ratingu. Řekl bych, ţe jejich ratingové hodnocení je dáno především díky jejich holdingovému umístění v Erste group. Na závěr jsem srovnal osobní účet obou spořitelen. Na první pohled je vidět, ţe obě spořitelny mají svou politiku zaloţenou na potřeby obyvatel kaţdé republiky. Naše republika více potřebuje osobitý styl a vzhled debetní karty a více poţadujeme zvýhodněné balíčky k vedení 78
účtu. Slovenští klienti jsou dle mého názoru více konzervativní, a proto produkt osobního účtu, je méně variabilní ve srovnání s osobním účtem České spořitelny. Čtvrtá, tj. poslední kapitola byla zaměřena na můj budoucí odhad vývoje bankovního trhu, především na území České republiky. Z analýzy vyplývá několik mých doporučení. Česká spořitelna by měla zapracovat na uchování si svého vedoucího postavení bankovního trhu v České republice, zejména v oblasti retailové klientely. Měla by se více zaměřit na korporátní klientelu, aby dosáhla prvotního postavení v této oblasti.
79
Zdroje: Knižní zdroje: 1. KOLEKTIV AUTORŮ.Bankovnictví.Praha:Bankovní institut,2006.ISBN 80-7265-099-8 2. MEDVEĎ,J. TKÁČ,M. a kolektiv.Banky historie teorie a praxe. Bratislava: Sprint 2, 2013. ISBN 978-80-89393-73-2 3. PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z mikroekonomie a z dějin ekonomických teorií. Praha: Vodnář, 2010, 172 s. ISBN 978-80-7439-005-0. 4.
PTATSCHEKOVÁ, Jitka a Jaroslava DITTRICHOVÁ.Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice.Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4681-4
5. VENCOVSKÝ,F. JINDRA, Z. NOVOTNÝ,J. PULPÁK,K. DVOŘÁK,P. a kolektiv.Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 807265-030-0
Internetové zdroje:
1. https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 2. http://www.ceb.cz/kdo-jsme/profil-banky/ 3. http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme 4. http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konfere nce_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20070828_libinst.pdf 5. Kurz k 3.4.2015 dostupný z: http://www.cnb.cz/cs/index.html 6. http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-erste-group-d00014564 7. http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-cs-ii/o-produktu-d00022392 8. http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/tuzemsky-platebni-styk-d00022719 9. http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uvery-d00019540 10. http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.p df 80
11. http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/bezne-ucty/abeceda-beznych-uctu/co-je-tobezny-ucet/ 12. http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka/index.html 13. http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/statni_banka_ceskoslovenska_centralni _banka/ 14. http://www.mesec.cz/pujcky/spotrebitelske-uvery/pruvodce/ 15. http://www.nbs.sk/sk/informacie-pre-media/tlacove-spravy/spravy-vseobecne/detailtlacovej-spravy/_podla-podrobneho-hodnotenia-ecb-musia-banky-prijat-dalsieopatrenia 16. http://www.slsp.sk/ActiveWeb/Page/card_maestroscipom/ 17. http://www.slsp.sk/ActiveWeb/Page/sk/credit_card_visaclassic/kreditna_karta_visa_cl assic.html 18. http://www.slsp2012.sk/Konsolidovana_uctovna_zavierka.pdf 19. http://www.slsp2013.sk/
Tabulky: Tabulka č.1: Bilance centrální banky Tabulka č.2: Srovnání běţných účtů vybraných bank Tabulka č.3: Přístup ČNB k problémovým bankám v roce 1996 Tabulka č.4: Počet bank v České republice 1993 - 1997 Tabulka č.5: Vývoj druţstevních záloţen v ČR Tabulka č.12: Rozdělení bank podle velikosti rok 2009 - 2014 Tabulka č.13: Porovnání České spořitelny a Slovenské sporitel´ni v roce 2013 Tabulka č.14: Výše vybraných úvěrů poskytnutých Českou spořitelnou a Slovenskou sporitel´ňou v roce 2013 Tabulka č.15: Klíčové ukazatele České spořitelny a Slovenské sporitel´ňi pro rok 2013 Tabulka č.16: Rating České spořitelny a Slovenské sporitel´ni v roce 2013 Tabulka č.17: Porovnání České spořitelny a Slovenské sporitel´ni
81
Obrázky: Obrázek 1.: Graf rovnováţné ceny Obrázek 6: Dvoustupňový bankovní systém Obrázek 7: Logo České spořitelny Obrázek 8: Logo Slovenské sporitel´ni, a.s. Obrázek 9: názorné zobrazení výše nejčastěji poskytnutých úvěrů Českou spořitelnou v roce 2013
82