POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Podniky
Nová průmyslová revoluce Evr o p a m us í n ab ýt zp ět d ůvěr u ve s vo u s c ho p n o s t vyn al ézat , p o d n ik at v novýc h o b o r ec h, in ovovat a r ůs t . P r o t o by s e m ěl a zam ěřit n a r eál nou eko no m ik u a p r ům ys l – s vo ji s il no u s t r án ku.
OBSAH Proč Evropa potřebuje průmyslovou politiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Jak EU vytváří a řídí průmyslovou politiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Jak EU podporuje malé podniky . . . 8 Jak EU podporuje klíčová průmyslová odvětví . . . . . . . . . . . . . 10
Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která prezentuje činnost EU v různých oblastech, důvody jejích opatření a jejich výsledky.
Perspektivy: vedoucí postavení v nové průmyslové revoluci . . . . . . . . . . . . 16
Elektronické verze publikací najdete na této internetové stránce:
Další informace . . . . . . . . . . . . . . . . 16
http://europa.eu/pol/index_cs.htm http://europa.eu/!KC38XK
Jak funguje Evropská unie Evropa ve 12 lekcích Evropa 2020 – Evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bankovnictví a finance Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální média Mezinárodní spolupráce a rozvoj Migrace a azyl Námořní záležitosti a rybolov Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Spotřebitelé Spravedlnost, základní práva a občané Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí
Politiky Evropské unie: Podniky Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Informace pro občany 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v březnu 2013 Ilustrace na obálce a na str. 2: © Dynamic Graphics/Jupiterimages 16 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-42044-3 doi:10.2775/50349 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 © Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
3
P O D N I K Y
Proč Evropa potřebuje průmyslovou politiku Z hospodářské krize se Evropa vzpamatovává poměrně pomalu a těžce. Od počátku se především snaží zlepšit stav veřejných financí a posílit evropský finanční systém. I když jsou tyto otázky stále důležité, je pro hospodářské oživení zásadní posílit reálnou ekonomiku, tzn. průmyslové podniky a další firmy dodávající konkrétní zboží a služby. Kromě toho bude s ohledem na globalizaci a rostoucí konkurenci z rozvíjejících se zemí dlouhodobá hospodářská prosperita Evropy záviset na tom, jak silná bude naše průmyslová základna: naše hospodářství se nemůže opírat pouze o sektor služeb a bankovnictví. EU zaujímá ve světě vedoucí pozici v oblasti energetické účinnosti a zahraničních investic. Nicméně produktivita průmyslu je v jednotlivých zemích EU značně nevyvážená. Naštěstí je průmysl EU v řadě oborů technologicky na špičce a skýtá v sobě velký potenciál hospodářského růstu. To je cíl, který evropská průmyslová politika sleduje.
Průmysl je motorem růstu v Evropě.
Evropa 2020 a průmyslová politika Vedle nutnosti vytvořit nová pracovní místa a zvýšit naši konkurenceschopnost, se musíme vypořádat i s problémy stárnutí populace v Evropě a růstu světové populace, se zvyšováním poptávky po surovinách a dodávkách energie, s potřebou reagovat na změny klimatu, chránit ekosystémy a uskutečnit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Na tyto výzvy nabízí řešení řada nových technologií. V dnešní době je jich navíc tolik, že se dá již mluvit o nové průmyslové revoluci. Právě uskutečnění nové průmyslové revoluce je základním cílem strategie Evropa 2020, unijní strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Dvě ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 se týkají průmyslu: • „Průmyslová politika pro éru globalizace“, v jejímž rámci se mají zlepšit podmínky pro podnikání, zejména pro malé a střední podniky (MSP) a podporovat rozvoj silné a udržitelné průmyslové základny, která bude schopná konkurovat v celosvětovém měřítku. • „Unie inovací“: jejím cílem je zlepšit podnikatelské prostředí a možnosti financování výzkumu a inovací, aby na základě inovativních myšlenek vznikly skutečné výrobky a služby, jež budou zdrojem růstu a pracovních míst.
© iStockphoto.com/Tate Carlson
V roce 2012 Evropská komise modernizovala svou stěžejní iniciativu v oblasti průmyslové politiky „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“, aby se mohlo z této nové průmyslové revoluce vytěžit co nejvíce. Úkolem iniciativy je povzbudit inovace v průmyslu a posílit reálnou ekonomiku. Součástí iniciativy je i snaha zapojit podniky v zemích mimo EU do vzájemně prospěšných vztahů s Unií – důležitou součástí politiky EU je pomoci evropským podnikům nalézt nové trhy a zvýšit jejich konkurenceschopnost, tzn. jejich schopnost úspěšně konkurovat na světových trzích.
© iStockphoto.com/acilo
4
Pro prosperitu EU je zásadní její vedoucí postavení v automobilovém průmyslu.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
MSP a podnikání: základ hospodářského růstu Zvláštní pozornost je věnována potřebám malých a středních podniků (MSP). Podpora MSP a propagace podnikání jsou pro hospodářské oživení klíčové. Malé a střední podniky (23 milionů) představují 98 % podniků v Evropě. Poskytují 67 % pracovních míst a vytvářejí 85 % nových pracovních příležitostí. Existuje celá škála podpůrných nástrojů, které těmto podnikům pomáhají zvládat správní a právní požadavky a formality, podporují jejich přeshraniční činnost a usnadňují jim přístup k financím a dalším obchodním příležitostem.
Cílem EU v oblasti průmyslu a inovací do roku 2020 je —— upevnit průmyslovou základnu EU zvýšením její konkurenceschopnosti, —— podporovat přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, —— pomáhat při rozvoji inovací, díky nimž je možné vytvářet nové zdroje hospodářského růstu a uspokojovat potřeby společnosti, —— podporovat zakládání a rozvoj malých a středních podniků a prosazovat podnikatelskou kulturu,
MSP JSOU ZÁKLADEM HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU Počet podniků (v tisících) Střední podniky Velké podniky 219 43 Malé podniky 1 378
Převážnou většinu malých podniků představují mikropodniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo roční bilanční suma Mikropodniky nepřesahuje 19 199 2 miliony eur.
—— zajišťovat otevřenost vnitřního trhu se zbožím.
Počet zaměstnaných osob (v milionech)
Potřeba opatření na úrovni EU Opatření na úrovni EU jsou nutná k zajištění trans parentního a spravedlivého prostředí na jednotném trhu se zbožím a službami. Na mezinárodní úrovni zastupuje evropské zájmy Evropská komise, která se otevíráním trhů a další liberalizací obchodu stará o to, aby podniky z EU mohly soutěžit za rovných podmínek na světových trzích. Komise kromě toho sleduje konkurenceschopnost 40 průmyslových odvětví a průmyslu EU jako celku a zveřejňuje svá zjištění ve výroční zprávě o konkurenceschopnosti a pololetní zprávě o skladbě průmyslu. Mají-li být zaručena budoucí pracovní místa a vyhlídky na růst, je nanejvýš důležité podmínky pro podnikání v EU neustále zlepšovat. To vyžaduje součinnost opatření na úrovni EU a členských států.
Zaměstnanost je mezi
Mikropodniky 38,9 jednotlivé podniky
Velké podniky 43,3
Střední podniky 22,0
Malé podniky 26,6
rozložena rovnoměrně, přestože malé a střední podniky představují dvě třetiny všech pracovních míst v EU.
Přidaná hodnota (v miliardách eur) Velké podniky 2 486
Střední podniky 1 067 Zdroj: Evropská komise.
Mikropodniky Malé a střední podniky 1 293 tvoří více než polovinu
hodnoty vytvořené v ekonomice EU.
Malé podniky 1 132
5
P O D N I K Y
Jak EU vytváří a řídí průmyslovou politiku
Pro ekonomický blahobyt v Evropě je zásadní silný, konkurenceschopný a rozmanitý zpracovatelský průmysl. Zpracovatelský průmysl a související obchodní služby představují více než 50 % zaměstnanosti v soukromém sektoru, 75 % vývozu a 80 % soukromého výzkumu a vývoje v EU. Kromě toho se podniky EU čím dál více integrují do globálních hodnotových řetězců. Maximalizaci domácího podílu vývozu proto lze považovat za důležitou hnací sílu konkurenceschopnosti průmyslu. Podle údajů za rok 2009 se přibližně 87 % hodnoty unijního vývozu v EU i vyrábí. Průmyslová politika zahrnuje opatření na podporu inovací, internacionalizace podniků a posílení jednotného trhu s produkty a službami.
Opatření EU na podporu inovací Evropská komise formuluje, ovlivňuje a případně realizuje politiky a programy, jejichž cílem je zvýšit inovační schopnost Evropy. Patří k nim například: • Srovnávací přehled Unie inovací, který porovnává všech 27 členských států EU z hlediska jejich inovační výkonnosti a výzkumných a inovačních systémů. • Síť sociální inovace pro Evropu, která podporuje vznik nových myšlenek, jež naplňují společenské potřeby a současně vytvářejí nové sociální vztahy nebo příležitosti spolupráce. • Evropský výbor předních představitelů v oblasti designu, jenž plní poradenskou funkci ohledně širšího využívání inteligentních konstrukčních řešení k vývoji produktů s vysokou hodnotou a k účinnějšímu využívání zdrojů. • Monitorování inovací v regionech (RIM), které poskytuje informace o regionálních inovačních politikách 20 členských států EU. • Ekologické inovace v oblastech, jako je nakládání s odpady, recyklace a obnovitelné zdroje energie, které v Evropě zaměstnávají přibližně 3,4 milionu lidí a dosahují obratu ve výši 227 miliard eur. Mezi dalšími iniciativami lze jmenovat podporu průmyslových a spotřebních produktů, které se vyrábějí z obnovitelných biologických surovin (např. z rostlin a stromů). Komise za tímto účelem vytvořila ad hoc poradní skupinu pro bioprodukty.
Komise kromě toho spravuje několik programů podporujících spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, které poskytují zřetelnou přidanou hodnotu inovačnímu cyklu v EU, podnikům a vědecké obci. V současné době probíhá realizace sedmého rámcového programu pro výzkum a rozvoj (FP7) s celkovým rozpočtem více než 50 miliard eur a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). Na sedmý rámcový program naváže od roku 2014 program Horizont 2020, který se zaměří na výzkum a inovace.
Internacionalizace podniků v EU Aby evropské podniky mohly úspěšně konkurovat na světových trzích za spravedlivých podmínek, stará se Komise o zlepšení přístupu na trhy a sleduje a podporuje mezinárodní obchodní systém založený na mnohostranném i dvoustranném obchodu. Například oznamovací postup v rámci dohody Světové obchodní organizace (WTO) o technických překážkách obchodu Komisi umožňuje, aby sledovala, jaké návrhy požadavků na výrobky předkládají jednotliví obchodní partneři, a zasáhla v případě, že by tyto požadavky vytvořily neopodstatněné překážky obchodu.
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Komise s členskými státy spolupracuje na zlepšení podnikatelského prostředí, odstranění překážek obchodu a investicím a podporování společných předpisů týkajících se výrobků. V rámci evropské politiky sousedství (EPS) se Komise snaží upevnit hospodářské vztahy se státy ve svém okolí. Vyjednává dohody o posuzování shody, které sbližují technické předpisy a normy EU a předpisy partnerských zemí mimo EU, a tím usnadňují volný pohyb průmyslových výrobků. Technické předpisy mají velký vliv na uvedení zboží na trh v zemích mimo EU. V zájmu podpory vývozu Unie podporuje spolupráci se svými důležitými zahraničními obchodními partnery s cílem technické předpisy harmonizovat nebo zajistit jejich slučitelnost nebo vzájemné uznávání výsledků zkoušek a posuzování shody.
6
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Vedle zavádění právních předpisů EU týkajících se práv duševního vlastnictví (IPR) se Komise také snaží evropské podniky na zásadní význam práv duševního vlastnictví upozorňovat a pomáhá posuzovat dopad a účinnost jejich využívání. Byla také vytvořena asistenční služba, která malé a střední podniky informuje o otázkách práv duševního vlastnictví ve třetích zemích (např. v Číně). Služba poskytuje individualizované poradenství, které respektuje zásadu důvěrnosti.
© Evropská unie
Jednotný trh se zbožím
Existence jednotného trhu se zbožím je významným předpokladem pro blahobyt v EU.
NASLOUCHAT ZAINTERESOVANÝM STRANÁM NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI Aby Komise mohla poskytovat poradenství ohledně hlavních obchodních partnerství, navázala vztahy s průmyslovými federacemi a některými specifickými subjekty, jako jsou například transatlantický obchodní dialog, transatlantický spotřebitelský dialog, obchodní jednání u kulatého stolu mezi EU a Japonskem a kulatý stůl představitelů průmyslu EU a Ruska.
PODPORA MEZINÁRODNÍ ČINNOSTI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V globalizovaném světě musí být malé a střední podniky neustále schopny konkurovat podnikům z rozvinutých a rozvíjejících se ekonomik. Navíc existuje spojitost mezi internacionalizací malých a středních podniků a jejich rozvojem. Strategie Komise „Malé podniky, velký svět“ si klade za cíl vnést do evropské ekonomiky novou dynamiku tím, že pomáhá malým a středním podnikům rozšířit jejich působnost mimo území EU.
Jednotný nebo vnitřní trh se zbožím představuje pro EU jednu z nejdůležitějších priorit. Zajišťuje firmám rovné podmínky, podněcuje hospodářskou soutěž a spotřebitelům nabízí větší transparentnost. Tím, že je možno snadno nakupovat a prodávat výrobky kdekoli v EU, se také zvyšuje efektivita a stimuluje hospodářský růst. Aby nedocházelo k neodůvodněnému omezování obchodu mezi zeměmi EU, byla do smluv o EU zakotvena zásada volného pohybu zboží.
OCHRANA JEDNOTNÉHO TRHU: ÚLOHA KOMISE Hlavním cílem Komise je zajistit lepší fungování jednotného trhu. Proto odstraňuje stávající překážky obchodu a zamezuje vzniku nových. Zajišťuje rovné podmínky pro všechny a snaží se, aby vnitrostátní právní předpisy poskytovaly informace a právní jistotu, kterou firmy potřebují. Komise může zahájit právní řízení proti kterékoli zemi EU, která by přijala nebo naopak nezrušila pravidla či správní postupy, jež porušují právo EU. Také se může rozhodnout, že navrhne celoevropskou harmonizaci těchto pravidel. Zamezit překážkám obchodu je nesmírně důležité především pro malé a střední podniky, neboť často nabízejí vysoce specializované produkty, po nichž je na trhu poptávka.
ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNĚJŠÍCH VÝROBKŮ Jednotný trh s výrobky je utvářen harmonizovanými pravidly, která umožňují jejich prodej a koupi kdekoli v EU. Evropské předpisy se zaměřují hlavně na bezpečnost výrobků a často vyžadují zkoušky spolehlivosti výrobku. Například označení CE značkou výrobku prokazuje, že odpovídá požadavkům právních předpisů EU. Označení je povinné např. u zdravotnických prostředků, elektroniky a hraček. Evropské právní předpisy o odpovědnosti za vady chrání spotřebitele před kazovými výrobky a dávají jim možnost požádat o odškodné v případě vzniku škody.
7
P O D N I K Y
Inteligentní regulace Zatímco stávající regulační rámec podporuje bezproblémové fungování jednotného trhu, Komise si je vědoma toho, že právní úpravu řady oblastí je třeba neustále zlepšovat. Cílem pravidel inteligentního vnitřního trhu je: —— systematicky vyhodnocovat přínosy a náklady stávajících právních předpisů („kontrola účelnosti“), —— zlepšit konzultace se zúčastněnými stranami, —— zlepšit kvalitu posuzování dopadu, —— zjednodušit právní předpisy EU a snížit administrativní zátěž, —— zlepšit začleňování právních předpisů EU do legislativy jednotlivých členských států, a posléze jejich provádění a prosazování.
Zabránit překážkám obchodu na jednotném trhu dříve, než vzniknou Vnitrostátní právní předpisy mohou v některých případech podnikům prodej výrobků v jiných členských státech komplikovat. Postup pro sdělování podle práva EU proto členským státům ukládá povinnost informovat
KONTROLA NOVÝCH PRAVIDEL PODLE ODVĚTVÍ PRŮMYSLU 2 500 2 250
2 085
2 000
1 876
1 750 1 482 1 524
1 500
1 599
1 250 1 000 750 401
438
Energie, minerály, dřevo
258
Domácí a rekreační zařízení
250
255
Internetové služby
500
Léčiva a kosmetické přípravky
626
712
515
114 Zemědělství, rybolov a potraviny
Telekomunikace
Doprava
Strojnictví
Stavebnictví
Chemické látky
Životní prostředí
Zboží a výrobky
Zdraví/zdravotnictví
0
Zdroj: Evropská komise.
Díky oznamovacímu postupu EU se daří odstraňovat překážky obchodu. Země EU mají povinnost oznámit Evropské komisi tvorbu nových pravidel pro výrobky. Od roku 1984 bylo ověřeno na 12 000 předloh nařízení, aby se zajistilo, že jsou v souladu s pravidly jednotného trhu.
Evropskou komisi a ostatní členské státy o návrzích technických předpisů týkajících se výrobků ještě před tím, než se stanou právně závaznými. Během tříměsíční „odkladné lhůty“ členské státy a Komise zjišťují, zda navrhované nařízení nevytváří překážky obchodu. Od roku 1984 bylo takto prověřeno více než 12 000 předloh nařízení, aby se zajistilo, že nebudou blokovat obchodování na vnitřním trhu.
Přínos norem Firmy vyrábějící mobilní telefony nebo software se každý den předhánějí v tom, kdo bude nejlépe splňovat normy, což potvrzuje význam norem v prostředí mezinárodní konkurence. Není pochyb o tom, že dobrá norma může spotřebitelům usnadnit život, podpořit udržitelný rozvoj a posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií na světových trzích. Normy jsou soubory technických a jakostních kriterií pro výrobky, služby a výrobní postupy. Jejich dodržování je dobrovolné, nabízí však mnoho výhod. Normy jednak pomáhají podnikům spolupracovat, jednak spotřebitelům usnadňují život a šetří jim peníze. Společné normy v Evropské unii jsou důležité pro fungování jednotného trhu, Jejich vytvářením se zabývají evropské normalizační orgány (ENO). Evropské normy nahrazují normy členských států, jež bývají často protichůdné a mohou vytvářet technické překážky pro vstup na trh. Evropská komise pravidelně orgány ENO pověřuje, aby vypracovaly nové normy. Vypracovat novou evropskou normu však často trvá několik let a některé takto vytvořené normy pak za rychle se vyvíjejícími technologiemi příliš zaostávají. Některá odvětví navíc nechtějí být normami svázána. Komise se zasazuje o zavedení většího množství mezinárodních norem, jež by byly používány po celém světě v těch hospodářských sektorech, ve kterých je Evropa světovou špičkou. I nadále pak bude prosazovat sbližování s mezinárodními normami a využívání dobrovolných norem v právním prostředí. K rychlejšímu přijímání norem Komise rovněž využívá pomoci spotřebitelů, malých podniků, sociálních organizací a organizací v oblasti životního prostředí.
8
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Jak EU podporuje malé podniky
Vzhledem k tomu, že malé a středními podniky představují 98 % všech podniků a 67 % pracovních míst v EU, jsou hlavní hnací silou hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Evropská komise proto podporuje úspěšné podnikání a zlepšuje podmínky pro působení malých a středních podniků.
k dispozici vyvážený soubor možností financování: strukturální fondy, programy na podporu výzkumu a inovací, mikrofinancování Progress a poskytování úvěrů od Evropské investiční banky. Do poloviny roku 2012 využilo více než 175 000 MSP finančních nástrojů rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). V letech 2008–2011 poskytla Evropská investiční banka více než 210 tisícům malých a středních podniků půjčky ve výši zhruba 40 miliard eur. Od roku 2014 budou moci MSP čerpat další podporu z Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME).
Iniciativa „Small Business Act“ Iniciativa „Small Business Act“ je politickou koncepcí EU zaměřenou na malé a střední podniky. Jádrem iniciativy je zásada „zelenou malým a středním podnikům“. Ta staví MSP do popředí tvorby politik a pomáhá zajistit, aby právní předpisy nebyly pro podniky další zátěží. Proto byl zaveden „test dopadů na malé a střední podniky“, při němž se ověřuje, zda budou mít nové politiky a právní předpisy EU dopad na MSP. V květnu 2011 byla zřízena síť zmocněnců pro malé a střední podniky, jejímž úkolem je zajistit, aby politiky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni více zohledňovaly potřeby MSP.
Podnikání mimo EU: Hospodářský růst jako mise V dnešním globalizovaném světě musí být malé a střední podniky neustále schopny konkurovat podnikům z rozvinutých a rozvíjejících se ekonomik. Navíc existuje spojitost mezi internacionalizací malých a středních podniků a jejich rozvojem. Strategie Komise „Malé podniky, velký svět“ si klade za cíl vnést do evropské ekonomiky novou dynamiku tím, že pomáhá malým a středním podnikům rozšířit jejich působnost mimo území EU.
Snazší přístup malých a středních podniků k financování
Komise podporuje internacionalizaci MSP pořádáním tzv. „služebních cest podporujících hospodářský růst“. Ty mají přispívat k uzavírání dohod mezi podniky
Hlavní prioritou je rovněž usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování. Evropa jim dává
CO STOJÍ V CESTĚ TĚM, KTEŘÍ SE CHTĚJÍ V EU STÁT PODNIKATELEM? Průzkum veřejného mínění ve 27 zemích EU k otázce: S tímto tvrzením rozhodně souhlasíte, souhlasíte, nesouhlasíte, důrazně nesouhlasíte? Zahájit vlastní podnikání je obtížné kvůli nedostatku dostupné finanční podpory.
35
Zahájit vlastní podnikání je obtížné kvůli složitým administrativním postupům.
29
Je obtížné získat dostatek informací o tom, jak založit podnik.
17
Lidé, kteří založili vlastní podnik a posléze zkrachovali, by měli dostat druhou šanci.
28
Člověk by neměl začít podnikat, pokud hrozí riziko, že zkrachuje.
19
Rozhodně souhlasím
46
10
42
16
34
29
4 9
53 33
Nesouhlasím
9
3 13
Rozhodně nesouhlasím
7
12
10
31
Souhlasím
2
7 5
Nevím/Neuvedeno
Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometru č. 283.
Hlavními překážkami v zakládání podniků v Evropě je nedostatek financování a složité administrativní postupy.
P O D N I K Y
a napomáhat při pořádaní akcí, které zprostředkovávají navazování kontaktů mezi Evropskou platformou spolupráce mezi klastry a partnerskými organizacemi např. z Japonska, Brazílie, Indie a Tuniska. Komise rovněž v Evropě vytvořila síť Enterprise Europe Network (podpora v podnikání a inovacích pro MSP) a rozšířila ji do Asie, severní Afriky a Ameriky. Síť seznamuje MSP s právními předpisy EU a prostřednictvím 600 regionálních partnerů poskytuje podpůrné programy a internacionalizační služby v 54 zemích světa. Pomáhá MSP zajistit financování a poskytuje obchodní a technické posudky i poradenské služby v oblasti práv duševního vlastnictví.
Podpora podnikání – Evropa potřebuje více podnikatelů Politika EU se zaměřuje na propagaci podnikání. Ačkoli v současné době podniká pouze 10 % evropských občanů, o podnikání by jich mělo zájem 45 %. V zájmu uvolnění tohoto obrovského potenciálu pro růst a zaměstnanost vytvořila Komise řadu iniciativ. • Klastry a podnikatelské sítě: Klastry jsou skupiny specializovaných podniků a dalších podpůrných aktérů v určité lokalitě, které úzce spolupracují. Jedná se například o organizace, regionální iniciativy a další
© iStockphoto.com/Jacob Wackerhausen
Ženy jsou nevyužitým podnikatelským talentem a potenciálem Evropy.
9
formy obchodních sítí. Příkladem takového klastru je „Aerospace Valley“ se sídlem v Toulouse ve Francii, který především proslavily konstrukce, vývoj a výroba letadel Airbus. Klastry urychlují vznik nových průmyslových odvětví. EU se podílí na několika činnostech, jejichž cílem je zlepšit normy a transparentnost klastrů, zejména prostřednictvím Evropské platformy spolupráce mezi klastry, iniciativy European Cluster Excellence a evropského inovačního centra pro oblast služeb. • Vzdělávání v oblasti podnikání: Ve většině evropských zemí nachází vzdělávání podnikatelů stále větší podporu. Komise navíc začala jako další podnět pořádat Evropský týden malých a středních podniků. Jedná se o kampaň na podporu podnikání v celé Evropě, která podnikatele informuje o dostupné podpoře. Další konkrétní iniciativou je „Erasmus pro mladé podnikatele“, výměnný program, který umožňuje podnikatelům učit se od zkušenějších kolegů v jiných zemích EU. • Více žen v podnikání: Evropa má obecně nedostatek podnikatelů. U podnikatelek to platí dvojnásob. V roce 2012 pouze 30 % podnikatelů v Evropě byly ženy. Komise zřídila evropskou síť vyslankyň v podnikání, která by měla ženy do podnikání přilákat. Na 270 podnikatelek této skupiny má být inspirací pro další ženy, které by si chtěly podnikání zkusit.
10
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Jak EU podporuje klíčová průmyslová odvětví Inovace: hnací síla růstu a zaměstnanosti EU poskytuje přímou finanční podporu pro tvůrce inovací, např. podniky a výzkumné instituty, prostřednictvím těchto programů financování: Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), který bude brzy nahrazen programem COSME, a operační programy evropských strukturálních fondů. Inovace vyžadují interakci a spolupráci mnoha aktérů: tvůrců inovací, podniků, výzkumných center, inovačních a rozvojových agentur, center pro přenos technologií, vzdělávacích a školících institucí, investorů atd. EU podněcuje k tomu, aby k těmto interakcím docházelo v rámci regionálních a klastrových iniciativ. Předávání vědomostí a spolupráci mezi členskými státy a regiony EU podporuje Komise sponzorováním některých iniciativ, např. projektu Europe Innova, jenž rozvíjí a testuje nové nástroje podporující inovace, či iniciativy PRO INNO Europe, jejímž cílem je předávat osvědčené postupy a přispět k rozvoji nových, propracovanějších politik inovací.
Suroviny mízou evropského průmyslu Obrat ve výši 1 324 miliard eur a 30 milionů pracovních míst v EU závisí na nepřetržitém přístupu k surovinám. Ty pro evropský průmysl představují životodárnou mízu. Kromě toho mají také zásadní význam pro vývoj moderních technologií šetrných k životnímu prostředí, například elektromobilů a fotovoltaických článků. Evropská komise prosazuje přístup založený na třech pilířích: zajištění regulérních a udržitelných dodávek surovin z mezinárodních trhů; podpora udržitelných dodávek surovin v rámci EU; zvýšení účinnosti zdrojů a prosazování recyklace.
JSOU EVROPANÉ INOVATIVNÍ? Spojené státy Japonsko Jižní Korea Evropská unie
Klíčové základní technologie Hnací silou hospodářského a technologického rozvoje jsou klíčové základní technologie (KET), např. nanotechnologie, mikroelektronika a nanoelektronika včetně polovodičů, pokročilé materiály, biotechnologie a fotonika. Evropská komise provádí strategii na zvýšení průmyslové výroby produktů založených na klíčových technologiích v Evropě. Cílem je, aby Evropa udržela krok se svými hlavními mezinárodními konkurenty, aby došlo k obnovení hospodářského růstu v Evropě, byla vytvářena nová pracovní místa v průmyslu a zároveň nalezena řešení současných společenských problémů.
Kanada Austrálie Rusko Čína Indie Brazílie Jižní Afrika 0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
Zdroj: Evropská komise.
Pětiletý index různých ukazatelů inovativnosti jednotlivých zemí. Ukazatele zahrnují například úroveň výzkumu, vzdělávání, počet nových patentů, počet inovativních malých a středních podniků apod. Vyšší hodnota indexu znamená větší inovativnost.
11
P O D N I K Y
© iStockphoto.com/Alexander Raths
Inovace: zdroj růstu a zaměstnanosti.
Nové technologie kromě toho umožní těžbu surovin z hlubších ložisek, či v hůře dosažitelných oblastech a drsnějších podmínkách. Komise podporuje cílené inovační a výzkumné úsilí, převratné technologie a multidisciplinární přístup, jakož i opatření na straně poptávky (např. prostřednictvím norem, veřejných zakázek a regulačních opatření). Například evropské inovační partnerství v oblasti surovin sdružuje kapitál a lidské zdroje ve snaze zlepšit průzkum, těžbu a zpracování surovin v Evropě. Příkladem takového partnerství je prohlášení o záměru mezi EU a Grónskem o průzkumu a těžbě nerostných surovin.
Strategické potřeby EU a surovinový potenciál Grónska Grónsko má: —— významný potenciál pro šest ze 14 prvků na seznamu kritických surovin EU (niob, kovy ze skupiny platiny, vzácných zemin a tantal) a mírný potenciál pro tři z těchto prvků, —— vysoký počet potenciálních ložisek prvků vzácných zemin, —— podíl 3,4–9,2 % globálních zdrojů prvků vzácných zemin (tj. zhruba 4,89–12 milionů tun).
12
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
© iStockphoto.com/Ivan Rubanov
Přístup k surovinám a jiným vzácným zeminám je zásadní pro pokračující úspěch evropského průmyslu.
Světově nejpropracovanější předpisy týkající se chemických látek Chemický a gumárenský průmysl a průmysl plastů patří mezi největší a nejdynamičtější průmyslová odvětví v EU. Společně vytvářejí kolem 3,2 milionu pracovních míst ve více než 60 000 podniků a představují přibližně 30 % světového prodeje chemických látek. „Registrací, hodnocením, povolováním a omezením chemických látek“ se od roku 2007 zabývá nařízení REACH. Na jeho základě musí výrobci a dovozci chemických látek hodnotit a řídit rizika spojená s určitými chemickými látkami a poskytovat uživatelům příslušné bezpečnostní informace. Jeho systém klasifikace určuje chemické látky, které jsou nebezpečné pro zdraví a životní prostředí, a stanoví informace, které musí být uvedeny na etiketách chemických výrobků určených pro pracovníky i spotřebitele. Nové právní předpisy o klasifikaci, označování a balení chemických látek (předpisy CLP) přizpůsobily od roku 2011 systém klasifikace EU globálně harmonizovanému systému OSN. Stejná nebezpečí jsou díky tomu popsána a označována týmž způsobem po celém světě.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zřízená v červnu 2007 odpovídá za řízení právních předpisů REACH a CLP a za poskytování vědeckého poradenství k otázkám souvisejícím s bezpečnostními a socioekonomickými aspekty používání chemických látek. Chemický průmysl hraje klíčovou roli, pokud jde o inovační materiály a technologická řešení, které mají dopad na celkovou konkurenceschopnost evropského průmyslu. EU se proto snaží podporovat mezinárodní konkurenceschopnost svého chemického průmyslu a zajistit jeho větší udržitelnost.
Vesmír: vize moderního světa Většina důležitých služeb, které považujeme v moderním světě za samozřejmé, je založena na technologiích vytvořených v rámci objevování vesmíru – od telekomunikací přes televizní vysílání, předpovědi počasí, až po světové finanční systémy. Obor vesmírných technologií může poskytnout i nástroje k řešení mnoha globálních problémů. Evropa proto potřebuje účinnou politiku pro oblast vesmíru, výzkum vesmíru a kosmický program, který Unii umožní, aby se ve strategických oblastech vyrovnala světovým lídrům na tomto vysoce konkurenčním trhu.
P O D N I K Y
13
Evropa vyváží prvotřídní vesmírné systémy pro obchodní a vědecké účely. Unie uznává, že k udržení její pozice musí být v kosmickém průmyslu zajištěna trvalá úroveň výzkumu nových technologií a jejich využívání. GALILEO: EVROPSKÝ GLOBÁLNÍ DRUŽICOVÝ NAVIGAČNÍ SYSTÉM Galileo je globální družicový navigační systém Evropské unie pod evropskou civilní kontrolou. Umožňuje uživatelům zjistit jejich přesnou polohu v čase a prostoru, stejně jako GPS, avšak s mnohem větší přesností a spolehlivostí.
Evropská družicová navigace již dnes umožňuje bezpečnější přistávání letadel a pomáhá omezovat zpoždění letů, jejich odchýlení od trasy nebo zrušení. Určování polohy pomocí družicové navigace se od roku 2009 neustále zdokonaluje a informace získané díky této technologii můžete získat do vašeho počítače, i když nemáte možnost družicový signál přijímat. Díky opravě chyb způsobených faktory atmosférických poruch byla v roce 2012 zahájena zdokonalená služba pro pokrytí navigací. Tím by se zvýšila přesnost družicové navigace a podpořily by se závislé aplikace vyžadujících vysokou míru přesnosti.
GMES: MONITOROVÁNÍ PLANETY V ZÁJMU CELOSVĚTOVÉ BEZPEČNOSTI Řízení přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti, sledování stavu oceánů, monitorování chemického složení naší atmosféry – chceme-li mít na tyto oblasti vliv, potřebujeme přesné a včas poskytnuté informace. Evropská iniciativa pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) poskytuje údaje, díky nimž lze řešit širokou škálu problémů a úkolů – od změny klimatu až po ostrahu hranic. Díky rychlému sledování a mapování kapacit může GMES rovněž podporovat poskytování celosvětové pomoci v případě výskytu přírodních pohrom, průmyslových havárií nebo humanitárních krizí. Podle OECD by světový trh s údaji z pozorování Země mohl do roku 2017 vzrůst o 3 miliardy amerických dolarů ročně. Přínos GMES by měl až desetkrát převýšit jeho počáteční investiční náklady.
© iStockphoto.com/Rafal Olechowski
Odhaduje se, že asi 6–7 % evropského HDP, tzn. 800 miliard eur, se již používá na satelitní navigační aplikace. Kromě toho se současná hodnota světového trhu s produkty a službami globální družicové navigace odhaduje na 124 miliard eur ročně a očekává se, že by se do roku 2020 mohla zvýšit až na 244 miliard eur. Celkový hospodářský dopad Galilea v příštích 20 letech bude činit přibližně 90 miliard eur. Na oběžnou dráhu již bylo vypuštěno několik družic Galileo. Plně by pak systém měl začít fungovat v roce 2014.
Evropský globální družicový navigační systém Galileo bude podporovat mnoho hodnotných aplikací.
Výzkum v oblasti bezpečnosti chránící naši společnost Cílem výzkumu v oblasti bezpečnosti je, aby Evropa svým občanům zajišťovala větší bezpečnost a byla odolná vůči vnějším faktorům. EU investuje do zlepšení ochrany naší infrastruktury a do posílení našeho bezpečnostního průmyslu.
Automobilový průmysl: upevnění přední pozice Evropy EU je předním výrobce vozidel. Evropský automobilový průmysl je proto pro její prosperitu klíčový. Toto odvětví zaměstnává obrovské množství kvalifikovaných pracovníků a je důležitým zdrojem znalostí a inovací, vývozcem. Významnou měrou se podílí na HDP EU a je největším evropským soukromým investorem do oblasti výzkumu a vývoje.
14
V posílení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu je hlavním činitelem technická harmonizace, neboť zjednodušuje přístup na trhy a snižuje náklady na podnikání. V rámci EU mohou výrobci získat schválení typu vozidla v jednom členském státě, a poté ho prodávat na trhu v celé EU, aniž by ho musely podrobit dalším zkouškám. Na půdě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) usiluje Evropská komise o zavedení podobné technické harmonizace na celosvětové úrovni. Komise se zaměřuje na tyto priority: 1) Podporovat investice do vyspělých technologií a inovací pro ekologická vozidla provedením uceleného balíčku opatření, která mají za cíl řešit emise CO2, znečišťující látky a snížení emisí hluku.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Činnost Evropské komise v oblasti bezpečnosti motorových vozidel se týká bezpečnosti všech účastníků silničního provozu. Nedávno přijaté právní předpisy zavedly standardní bezpečnostní prvky, např. elektronické systémy kontroly stability u všech motorových vozidel, vyspělé systémy nouzového brzdění a systémy varování při vybočení z jízdního pruhu u těžkých nákladních vozidel. Automobily musí být nyní vybaveny systémy asistence při brzdění, které mají zabránit střetům s chodci a cyklisty, a zajistit, aby ke střetům, jimž nelze zabránit, alespoň docházelo při mnohem nižších rychlostech. Nové právní předpisy pro mopedy a motocykly dále navrhují standardní vybavení těchto vozidel pokročilými brzdnými systémy chránícími řidiče. Komise navrhla jednodušší pravidla pro registraci vozidel, která by podstatně usnadnila přeregistraci automobilu v jiné zemi EU.
2) Zlepšit tržní podmínky posílením jednotného trhu na základě zdokonalení systému schvalování typu vozidla a zefektivnění finančních pobídek na ekologická vozidla a jednotného uplatňování zásad inteligentní regulace. 3) Podporovat odvětví v jeho vstupu na světové trhy uzavíráním vyvážených obchodních dohod, prosazováním a rozvíjením dvoustranných dialogů s hlavními trhy třetích zemí a zintenzivněním práce na mezinárodní harmonizaci předpisů týkajících se vozidel.
Harmonizace technických aspektů automobilů ze strany EU podporuje jednotný trh.
© iStockphoto.com/Chad Truemper
P O D N I K Y
Cestovní ruch: klíčové odvětví Odvětví cestovního ruchu v EU přímo vytváří více než 5 % HDP Unie. Působí v něm přibližně 1,8 milionu firem, které zaměstnávají asi 5,2 % z celkového počtu pracovních sil v EU (odhadem 9,7 milionu pracovních míst). Vezmou-li se v úvahu i související odvětví, podílí se cestovní ruch nepřímo na 12 % zaměstnanosti. Cílem EU je, aby Evropa zůstala i nadále přední světovou turistickou destinací. Za tímto účelem podporuje diverzifikaci a kvalitu nabízených služeb. Hlavní roli hrají inovace a udržitelnost, a to zejména u MSP. Program EU Calypso usnadňuje výměnné pobyty určitých cílových skupin mezi státy EU mimo hlavní sezónu (např. seniorů, tj. skupiny mající na trhu významný potenciál).
15
„Křižovatka Evropy“ je každoroční událost se zaměřením na kulturní turistiku zdůrazňující místa a trasy v Evropě, na nichž se setkávají různé kultury. Cílem je stimulovat nový druh cestovního ruchu. Iniciativa s názvem „Evropské destinace nejvyšší kvality“ (EDEN) podporuje netradiční a udržitelné turistické destinace. Zahrnuje národní soutěže, v nichž vybírá „turistické destinace nejvyšší kvality“ odpovídající tématu, které se každý rok mění. Komise zřídila inovativní spolupráci mezi Jižní Amerikou a Evropou na základě iniciativy „50 000 turistů“, která podporuje cestování mimo hlavní sezónu, využívá volné kapacity leteckých společností a hotelového ubytování. Ke zdůraznění kvality evropského cestovního ruchu navrhuje Evropská komise zavedení evropské značky kvality v oblasti cestovního ruchu, která by autorizovala stávající štítky na základě společných kritérií. Díky tomu by měli turisté možnost lépe porovnávat jednotlivé destinace.
Cestovní ruch nepřímo vytváří více než 10 % HDP Evropské unie. V rychle se měnícím světovém hospodářství si musí Evropa udržet své postavení přední světové destinace.
© iStockphoto.com/Maridav
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Perspektivy: vedoucí postavení v nové průmyslové revoluci Průmysl sehrává důležitou úlohu v podpoře udržitelného růstu, vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a řešení společenských výzev, kterým čelíme. V 21. století důležitost průmyslu v Evropě poklesla. Tomuto propadu je nutné zabránit. Cílem EU je zvýšit do roku 2020 přínos průmyslu k růstu ze současných 15,6 % HDP EU na alespoň 20 %. Komise proto navrhuje řadu prioritních opatření na podporu investic do nových technologií, zlepšení podnikatelského prostředí, usnadnění přístupu na trhy a k financování, zejména pro MSP, a zajištění kvalifikace pracovní síly, kterou průmysl potřebuje. Evropský průmysl má pro tento úkol ideální podmínky: celosvětově zaujímá Evropa vedoucí postavení v mnoha strategických odvětvích, k nimž patří automobilový průmysl, letectví, inženýrství, kosmický průmysl, chemický a farmaceutický průmysl. Průmysl stále představuje čtyři pětiny vývozu, přičemž 80 % celoevropského vývozu a soukromých investic do výzkumu a vývoje pochází ze zpracovatelského průmyslu. Pokud se podaří obnovit důvěru investorů a tím získat nové investice, může evropský průmysl podávat lepší výsledky a začít znovu růst.
Uskutečnit revoluci V zájmu uskutečnění nové průmyslové revoluce se Unie zaměřuje na stimulaci průmyslových odvětví, zlepšení přístupu k financím, podporu malých a středních podniků a upevnění práv spotřebitelů. ZLEPŠIT PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ A PODPOROVAT MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Podniky v EU dnes čelí úvěrové krizi, která se pravděpodobně ještě zhorší, až banky provedou restrukturalizaci a zbaví se špatných aktiv. Komise proto zkoumá možnosti, jak zlepšit financování, zejména pro malé a střední podniky. Nové financování bude poskytovat Evropská investiční banka (EIB). Kromě toho Komise navrhuje poskytnout v období 2014–2020 v rámci programu COSME 1,4 miliardy eur v dluhových a kapitálových nástrojích na podporu MSP. POSÍLIT POSTAVENÍ SPOTŘEBITELŮ A PODPOŘIT TAK PRŮMYSLOVÉ INOVACE Rozvoj průmyslových inovací mohou popohnat i spotřebitelé. Pokud např. provozovatelé autokarové dopravy požádají výrobce vozidel, aby na střechy autobusů umístili solární panely, mohl by průmysl vyrábět takové vozy v širším měřítku a za nižší cenu.
Další informace XX XX XX XX XX XX XX
Přehled průmyslové politiky EU: http://ec.europa.eu/enterprise/index_cs.htm Evropa 2020 – Strategie EU v oblasti růstu: http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm Finanční prostředky EU pro malé a střední podniky: http://www.access2finance.eu/ Síť Enterprise Europe Network: http://portal.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/ Evropská kosmická agentura: http://www.esa.int/esaCP/index.html Evropská agentura pro chemické látky: http://echa.europa.eu/ Máte dotazy týkající se EU? Obraťte se na službu Europe Direct: 00 800 6 7 8 9 10 11 http://europedirect.europa.eu
ISBN 978-92-79-42044-3 doi:10.2775/50349
NA-04-14-867-CS-C
16
