Předpoklady cestovního ruchu ve městě Moravské Budějovice

Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Katedra geografie

Předpoklady cestovního ruchu ve městě Moravské Budějovice Conditions of tourism in town Moravské Budějovice

Bakalářská práce Brno 2012

Autor práce:

Martin Vít

Vedoucí práce:

Mgr. Ing. Libor Lněnička

Anotace Město Moravské Budějovice, a jeho blízké i vzdálenější okolí, nabízí spoustu turistických zajímavostí, které nejsou většině „jen projíţdějících“ návštěvníků známy. Proto bych rád tyto zajímavosti uvedl v jednom uceleném díle. Zejména bych se rád zabýval kulturněhistorickými památkami, přírodními zajímavostmi, moţnostmi sportovního vyţití, turistickou infrastrukturou, kterými město disponuje. Abstract The town of Moravské Budějovice, and its close and distant surroundings, offers a lot of tourist place of interest that majority of tourist going through the town don’t know. In order to I would like to mention these interests in one coherent work. Especially I would like to occupy with cultural-historical sights, natural interests, opportunities of sports activities, touristic infrastructure, that town has at one’s disposal.

Klíčová slova Moravské Budějovice, cestovní ruch, druhy a formy cestovního ruchu, předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady, lokalizační předpoklady, realizační předpoklady, lokalizace a charakteristika města, symboly města, přírodní podmínky, klimatické podmínky, hydrologické podmínky, ochrana přírody, historie města, cestovní ruch města, kulturní památky, sportovní a kulturně-společenská zařízení, turistická infrastruktura, dopravní struktura Keywords Moravské Budějovice, tourism, sorts and forms of tourism, preconditions of tourism, selective

preconditions,

preconditions

of

localization,

implementing

preconditions,

localization and characterization of town, signs of town, natural conditions, climatic conditions, hydrologic conditions, nature conservation, history of town, town tourism, cultural monuments, sporting and cultural-social facilities, touristic infrastructure, traffic

Poděkování Rád bych tímto poděkoval panu Mgr. Ing. Liboru Lněničkovi, který mi metodologicky pomohl a poskytl důleţité rady a připomínky při vypracovávání bakalářské práce a dále mé rodině za poskytování podpory během studia. Martin Vít

Prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 17. 4. 2012 .................................. podpis

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 6 1.1. Cíl práce .......................................................................................................................... 6 1.2. Metodologie práce ........................................................................................................... 7 2. Teoretický koncept cestovního ruchu ................................................................................. 8 2.1. Ekonomický význam cestovního ruchu .......................................................................... 8 2.2. Vývoj cestovního ruchu .................................................................................................. 9 2.3. Geografie rekreace ........................................................................................................ 10 2.4. Druhy a formy cestovního ruchu ................................................................................... 10 3. Teoretický koncept předpokladů cestovního ruchu ........................................................ 14 3.1. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu................................................................... 14 3.2. Selektivní předpoklady cestovního ruchu ..................................................................... 18 3.3. Realizační předpoklady cestovního ruchu..................................................................... 20 4. Předpoklady cestovního ruchu v Moravských Budějovicích ......................................... 23 4.1. Lokalizační předpoklady v Moravských Budějovicích ................................................. 23 4.2. Selektivní předpoklady v Moravských Budějovicích ................................................... 62 4.3. Realizační předpoklady v Moravských Budějovicích ................................................... 63 5. SWOT analýza cestovního ruchu ve městě a okolí a návrhy řešení .............................. 70 Závěr ........................................................................................................................................ 84 Resumé .................................................................................................................................... 87 Pouţité zdroje ......................................................................................................................... 88 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 93 Seznam grafů .......................................................................................................................... 93 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 93 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 94 Přílohy ..................................................................................................................................... 97

Seznam příloh Příloha č. 1: Charakteristika města ........................................................................................... 97 Příloha č. 2: Obyvatelstvo ........................................................................................................ 98 Příloha č. 3: Symboly města ................................................................................................... 100 Příloha č. 4: Klimatické oblasti dle Quitta ............................................................................. 102 Příloha č. 5: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v kraji Vysočina............................................................................................................ 103 Příloha č. 6: Fotogalerie ......................................................................................................... 104

1. Úvod Moravské Budějovice jsou vlídné město poloţené v malebné zvlněné krajině jihozápadní Moravy na okraji Českomoravské vrchoviny, které se nemůţe chlubit příliš velkým mnoţstvím památek. Moţná proto se turistický ruch ve městě rozvíjí váhavě a Moravské Budějovice se skromně krčí ve stínu pěti nedalekých jihomoravských měst: Telče, Dačic, Jemnice, Třebíče a Jaroměřic nad Rokytnou, kam kaţdoročně zavítají velké davy turistů. Moravské Budějovice leţí na bývalé císařské silnici1 spojující Prahu s Vídní; spousta lidí zná město jenom z průjezdů po silnici první třídy 38 (E 59) mezi Jihlavou a Znojmem, nebo silnici první třídy 152, v úseku mezi Jemnicí a Jaroměřicemi nad Rokytnou, nebo po ţelezniční trati 241 mezi Okříškami a Znojmem. Město s téměř osmi tisíci obyvatel je důleţitým hospodářským i kulturním střediskem jihozápadní Moravy, nabízí spoustu zajímavostí a hlavně je skvělým výchozím bodem pro výlety nejen do blízkého okolí, ale i do Podyjí – jedné z nejkrásnějších turistických oblastí České republiky.2

1.1. Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat a navrhnout vhodnou kategorizaci předpokladů pro cestovní ruch ve městě Moravských Budějovicích, tyto předpoklady zpracovat a zařadit do vhodných kategorií. Dále seznámit čtenáře s přírodními a kulturními památkami, se sportovním

a

kulturním

zařízením

města,

dopravní

dostupností

a

turistickou

infrastrukturou. Práce se zaměřuje pouze na samotné Moravské Budějovice, nezahrnuje zpracování předpokladů cestovního ruchu v přidruţených částech (obcích), ani v obcích blízkých.

1

„Těmto umělým silnicím předcházely obchodní cesty, jejichţ směr byl dán jednak povahou terénu, ale také hospodářskými, politickými a kulturními vztahy míst, kudy byly vedeny. Morava byla odnepaměti spíše průchozí zemí, kterou protínaly cesty: trstenická, haberská, jívovská, rudná, skalická. Moravské Budějovice leţely na haberské cestě. Tyto cesty jsou na Moravě doloţeny jiţ od 12. století a jejich směr zůstal v podstatě zachován do dnešních dnů. … Popud k její výstavbě nastal za vlády císaře Karla VI. (1711 – 1740). Provoz na císařské silnici byl zahájen roku 1749.“ (VLK, František. 1749 – 1999 – 250 let císařské silnice Vídeň – Praha. Moravské Budějovice : Muzejní spolek a Městské kulturní středisko – publikační materiál, s. 4) 2 KLEVISOVÁ, Michaela. Moravské Budějovice – brána do Podyjí. Deník Hospodářské noviny s přílohou IN magazín [online]. Říjen 2003, č. 44, s. 3-6. Copyright 1996 – 2011, dostupné na WWW: http://hn.ihned.cz/c113565060-moravske-budejovice-brana-do-podyji [cit. 20.1.2011]

6

1.2. Metodologie práce Pro vyhotovení bakalářské práce bylo nejprve nutno vyhledat vhodnou literaturu a další zdroje, ve kterých bych nalezl důleţité a potřebné informace, a následně je prostudovat. Poté bylo nutno získané poznámky generalizovat. Podstatnou součástí pro další získání informací byla návštěva místního turistického informačního centra, kde jsem obdrţel potřebné informace a materiály týkající se cestovního ruchu daného města (z hlediska návštěvníka/turisty). Provedl jsem několik rozhovorů s místními obyvateli – historiky, kteří mi přiblíţili historii Moravských Budějovic. Pro lepší představu o místě poslouţí mnou pořízené fotografie spolu s vybranými dobovými snímky, které fotograficky zpracoval pan František Čábel z archivních materiálů zapůjčených od místních obyvatel. Zpracovávání bakalářské práce jsem provedl po konzultacích s vedoucím práce v programech softwaru MS Office. V bakalářské práci jsem pouţil následující metody: analytická metoda (pouţita v kapitole 2. Teoretický koncept cestovního ruchu a 3. Teoretický koncept předpokladů cestovního ruchu) deskriptivní metoda (pouţita v kapitole 4. Předpoklady cestovního ruchu v Moravských Budějovicích) literární rešerše (pouţita v kapitole 2. Teoretický koncept cestovního ruchu, 3. Teoretický koncept předpokladů cestovního ruchu a 4.1. Lokalizační předpoklady v Moravských Budějovicích) nestrukturalizovaný rozhovor (pouţit v kapitole 4.1. Lokalizační předpoklady v Moravských

Budějovicích,

4.3.

Realizační

předpoklady

v Moravských

Budějovicích a 5. SWOT analýza cestovního ruchu ve městě a okolí a návrhy řešení) terénní průzkum (mnou pořízené fotografie; dobové snímky, které byly poskytnuty místními obyvateli, reprodukoval pan František Čábel)

7

2. Teoretický koncept cestovního ruchu Cestovní ruch a rekreace patří mezi nejvýznamnější a nejkompletnější součásti volného, tj. mimopracovního času, zabezpečuje potřebu člověka se realizovat a uplatnit jeho společenské potřeby. Za cestovní ruch povaţujeme moţnost cestovat, pobývat na určitém místě a mít s ním spojenou veškerou činnost, kterou účastník vykonává mimo své trvalé bydliště ve volném čase. Obsahem cestovního ruchu není produkt, ale proţitek nejrozmanitějších činností a aktivit. „Rozmanitost je výrazem potřeby změny, která je jedním ze základních činitelů určujících dynamiku a proměnlivost potřeb, poţadavků a nároků lidí na rekreaci – rekreativitu. Navíc souvisí úzce s růstem ţivotní úrovně, se zvětšujícím se podílem volného času, se stoupající mobilitou společnosti…“3 „Objektem cestovního ruchu je krajinná sféra s předpoklady pro tuto činnost. Subjektem je člověk, účastník cestovního ruchu. Spojení objektu se subjektem zprostředkovává doprava a umoţňuje je materiálně-technická základna.“4 Cílem účastníků cestovního ruchu je rekreace a s ní spojené veškeré činnosti, které jsou uskutečňovány ve volném čase v rekreačním prostoru nejen s příznivými přírodními podmínkami, ale i ve městech (obcích), která lákají svou jedinečností. Lidé především cestují také proto, aby kompenzovali negativní civilizační proces. „Schopnost vnějšího prostředí poskytovat člověku rekreační a regenerační hodnoty se označují jako valorita prostředí. Valorita vyplývá ze vztahu rekreačních a regeneračních potřeb člověka k ţivotnímu prostředí a je vlastností tohoto vztahu. Valorizace rekreačního prostoru je v podstatě hodnocení vlastností vnějšího prostředí pro plnění funkce zotavení.5 2.1. Ekonomický význam cestovního ruchu Atraktivita rekreačního regionu přitahuje účastníky cestovního ruchu. Tím dochází k rozvoji spotřebního i potravinářského průmyslu a zemědělství, rozvoji dopravní infrastruktury, výstavbě nových ubytovacích, stravovacích a ostatních zařízení cestovního ruchu, rozvoji sluţeb atd. Tím zároveň vznikají nové pracovní pozice pro místní obyvatele. Samotné výdaje účastníků pak podporují další rozvoj cestovního ruchu díky moţným investicím z příjmů. Cestovní ruch je ovlivňován také politikou jednotlivých regionů. Největší vliv na rozvoj cestovního ruchu má územní plánování, které rozhoduje o funkčním vyuţití krajiny 3

CHALUPA, Petr. 1992 s. 39 MIRVALD, Stanislav a kol. 1996 s. 6 5 CHALUPA, Petr. 1992 s. 48 Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 296 4

8

a současném zachování existujícího potenciálu krajiny. „Potenciál oblasti (střediska) pro vyuţití cestovním ruchem … znamená objektivní způsobilost … bez ohledu na to, zda se v konkrétním čase realizuje.“6 „Specifickou charakteristikou přírodních a kulturních komplexů je jejich kapacita.“7 „Kapacita oblasti (střediska) je vyjádřena limitujícími hodnotami, které dovolují předpokládat, ţe nenastane negativní narušení vlastního potenciálu.“8 2.2. Vývoj cestovního ruchu Počátky vývoje cestovního ruchu můţeme nalézat jiţ v dobách starověku. „Počátky moderního cestovního ruchu jsou kladeny do 16. – 18. století.“9 Tehdy myšlenky francouzských osvícenců navrací člověka zpátky k přírodě. Vlivem průmyslové revoluce v 19. století a díky růstu ţivotní úrovně mají lidé více volného času, cestují do přírody za účelem získávání nových zkušeností a záţitků. Na přelomu 19. a 20. století se rozvíjí mnohá turistická sdruţení a spolky. Začínají se tvořit regiony s dlouhodobou tradicí cestovního ruchu, které získávají novou funkci. Probíhá zde výstavba ubytovacích a stravovacích zařízení; současně vznikají cestovní kanceláře nabízející dopravní sluţby. Cestovním ruchem se vedle geografie začíná zabývat i ekonomie. „Po druhé světové válce se cestovní ruch stává běţnou základní potřebou člověka. Nejintenzivnější rozvoj zaznamenal krátkodobý cestovní ruch provozovaný převáţně formou příměstské rekreace, s kterým se setkáváme zejména u nás. Příčinou jeho priority bylo neustálé zhoršování ţivotního prostředí měst, zvyšování stupně automobilizace a prodluţování délky volného času. Cestovní ruch se časově přesunuje zčásti z letní sezóny na zimní měsíce.“10 Rozvíjí se nejen ve smyslu kvantitativním, ale zejména ve smyslu kvalitativní variability. Vznikají zařízení, která účastníkovi cestovního ruchu nabízejí kromě materiálně-technického zajištění i nejrůznější aktivity či zábavu. V současnosti vznikají v rámci územního plánování regionální politiky nová zařízení, která mohou nabídnout návštěvníkovi potřebné komplexní sluţby. Vlivem těchto skutečností došlo ke vzniku nové disciplíny – geografie rekreace, která prochází neustálým vývojem.11

6

HRALA, Václav. 2002 s. 32 CHALUPA, Petr. 1992 s. 40 8 HRALA, Václav. 2002 s. 32 9 MIRVALD, Stanislav a kol. 1996 s. 6 10 MIRVALD, Stanislav a kol. 1996 s. 7 11 Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 295 7

9

2.3. Geografie rekreace „Objektem studia geografie rekreace jsou územní rekreační systémy či rekreační regiony všech hierarchických řádů i velikostních a typologických rozrůznění.“12 Geografie rekreace zkoumá systém (region) komplexně jako celistvý útvar. Tyto systémy jsou vţdy systémy prostorové, svým základem jsou systémem sociálně-geografickým, heterogenním, jsou typické svou funkční a územní celistvostí. Jsou tvořeny z více subsystémů (účastníci cestovního ruchu, obsluhující personál, přírodní a kulturní komplexy, infrastruktura aj.). Geografie rekreace studuje objektivní zákonitosti utváření a rozvoje rekreačních systémů, přitom spolupracuje s dalšími negeografickými disciplínami (ekonomie, architektura, sociologie, psychologie, hygiena aj.). „Soubor vztahů mezi rekreanty a ostatními subsystémy nazýváme zpravidla rekreační strukturou.“13 2.4. Druhy a formy cestovního ruchu Mnozí autoři rozdělují cestovní ruch podle druhů, kde, kdy a jakým způsobem je cestovní ruch uskutečňován; a také podle forem, jaká je převládající činnost účastníků. 2.4.1. Druhy cestovního ruchu14 Druhy cestovního ruchu mají určité specifické charakteristiky. Vzájemně se odlišují cílovým místem rekreace, délkou trvání, rozloţením během celého roku, organizací, motivem (podnětem, stimulem) a v neposlední řadě výběrem účastníků cestovního ruchu. Cílovým místem cestovního ruchu můţe být území vlastního státu účastníka, pak se jedná o domácí cestovní ruch. V případě návštěvy cizího státu jde o zahraniční cestovní ruch. Budeme-li toto dělení hodnotit z ekonomického hlediska, lze cestovní ruch rozdělit na aktivní a pasivní. O aktivní cestovní ruch jde tehdy, kdyţ účastník s finančními prostředky disponuje na území domoviny; o pasivní se jedná, kdyţ s finančními prostředky cestuje do zahraničí. Z geografického hlediska rozdělujeme cestovní ruch podle délky pobytu jeho účastníků na krátkodobý a dlouhodobý (pobytový). Krátkodobý cestovní ruch trvá obvykle do 3 dnů 12

CHALUPA, Petr. 1992 s. 41 CHALUPA, Petr. 1992 s. 40 14 Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 307-309 nebo VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 104 13

10

a můţeme jej dále rozdělit na výletní15 (jednodenní) a víkendový (2 – 3 denní). Dlouhodobý cestovní ruch trvá zpravidla více neţ 7 dnů a jde většinou o pobyty nebo zájezdy. Dalším kritériem členění cestovního ruchu je jeho rozloţení v průběhu kalendářního roku. Rozlišujeme cestovní ruch celoroční a sezónní letní nebo sezónní zimní. Organizovaný cestovní ruch má přesně stanovený program, který nelze účastníky nijak měnit. Bývá realizován hlavně cestovními kancelářemi, jde zejména o poznávací zájezdy. Neorganizovaný cestovní ruch nijak účastníka neomezuje, má moţnosti voleb (výběr cílového místa, činností, sluţeb apod.). Hlavním motivem (podnětem) účastníků k cestování můţe být potřeba léčby či odpočinku – mluvíme o zotavovacím cestovním ruchu; anebo nejrůznější specifické potřeby či zájmy, např. potřeba se vzdělávat, poznávat, bavit se atd. – jde o speciální cestovní ruch. Výběrem účastníků se cestovní ruch dělí na volný (individuální), kterého se můţe účastnit kdokoli, není pro nikoho omezen; a vázaný (skupinový), který je omezen jen pro určitou skupinu lidí anebo má výběrovou formu a je realizován společným dopravním prostředkem, cílem a délkou pobytu. 2.4.2. Formy cestovního ruchu16 Formy dělení cestovního ruchu se dle jednotlivých autorů mohou značně lišit, avšak obsah jejich hlavní náplně je prakticky stejný. Mirvald a kol. (1996) uvádějí dělení cestovního ruchu na rekreační, který je zaměřen na obnovení fyzických a duševních sil; poznávací, kdy si účastníci rozšiřují své znalosti, případně zkušenosti (přírodní, historické, kulturní, technické aj.); kulturní, kdy jsou vedle lidského poznání důleţité i proţitky z nejrůznějších kulturních akcí, tradic, uměleckých památek a zajímavostí; sportovněturistický, jehoţ cílem je upevnění fyzické kondice a tvorba volních vlastností; léčebný, který jak jiţ z názvu vyplývá, má funkci nejen léčebnou, ale i preventivní a regenerační, spojenou s odpočinkem a kulturním vyţitím. Specifické formy cestovního ruchu se mohou velmi lišit. Sem můţeme zařadit mototuristiku, sociální turistiku pro sociálně slabší obyvatele, kongresový cestovní ruch, pobyty v přírodě, návštěvu sportovních akcí a další. Chalupa (1992) rozděluje cestovní ruch podle forem na odpočinkový, který dále dělí na turistický, rekreační (s pobytem na jednom místě a zaměřením na jednu aktivitu17) 15

CHALUPA, Petr. 1992 s. 43 uvádí „kaţdodenní“ cestovní ruch Srov. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 104-105 17 „Uskutečňuje-li se krátkodobě v blízkosti většího sídla, hovoříme o příměstské rekreaci.“ CHALUPA, Petr. 1992 s. 44 16

11

a léčebný (motivovaný zlepšením zdravotního stavu); na zaměstnanecký (sluţební cesty, konference apod.) a speciální (návštěva veletrhů, speciální druhy lovu, rybolovu apod.). Vystoupil, Šauer et al. (2011) povaţují „za základní formy cestovního ruchu následující: městský a kulturně-poznávací, přírodní (členěný na letní rekreaci u vody, zimní a letní rekreace a cestovní ruch v horách, venkovský cestovní ruch, vinařská turistika), lázeňský, kongresový a incentivní cestovní ruch.“18

Graf 1: Kompilace rozdělení druhů a forem cestovního ruchu podle Mirvalda a kol. (1996) a Chalupy (1992)

18

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 104

12

Graf 2: Formy cestovního ruchu podle Vystoupila, Šauera et al. (2011)

13

3. Teoretický koncept předpokladů cestovního ruchu Nejzákladnější (nejobecnější) rozdělení cestovního ruchu podle předpokladů je dělení na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační.19 3.1. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Lokalizační předpoklady mají nezastupitelné postavení v rozvoji cestovního ruchu. Vyjadřují způsobilost krajiny poskytovat ţádoucí podmínky pro rozvoj jeho jednotlivých forem. Jedná se o přírodní a společenské podmínky a atraktivity konkrétního místa (oblasti) cestovního ruchu. Můţeme říct, ţe objektivně sledujeme kvalitu těchto faktorů a jejich realizaci v rámci uspokojování poptávky po cestovním ruchu. Lokalizační podmínky jsou ve vzájemné interakci a jsou závislé na selektivních a realizačních předpokladech, které je ovlivňují. Lokalizační předpoklady můţeme rozdělit na přírodní, společenské a ostatní. 3.1.1. Přírodní předpoklady20 Přírodní podmínky jsou charakteristické (jedinečné) pro kaţdé konkrétní místo, avšak působí spíše na rozsáhlejší ploše. V průběhu roku se mění; mohou působit pozitivně (regenerace fyzických i duševních sil) i negativně (stres). „Přírodní předpoklady krajiny studujeme ve vztahu k účasti osob na cestovním ruchu a rekreaci. Hodnota předpokladů klesá v případě, ţe počet účastníků překračuje kritickou hodnotu únosnosti krajiny. Uţíváme v této souvislosti i pojmu potenciál krajiny pro cestovní ruch a rekreaci (popř. termín rekreační potenciál nebo kapacita krajiny). Někteří odborníci vyjadřují i tzv. atraktivnost krajiny z hlediska cestovního ruchu a rekreace, coţ je komplexní vyjádření přitaţlivosti určitého území z hlediska cestovního ruchu.“21 Atraktivnost oblasti cestovního ruchu je pro účastníky přitaţlivější právě z důvodu jedinečnosti, exotičnosti apod. Přírodní předpoklady, které ovlivňují rozmístění cestovního ruchu především v neosídlené nebo sporadicky osídlené krajině, jsou klima, hydrologické poměry, reliéf, flóra a fauna. Při jejich hodnocení bychom však měli upřednostňovat komplexní přístup.

19

Srov. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 34 Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 310-311 nebo VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 35-36 21 CHALUPA, Petr. 1992 s. 44-45 20

14

Klima (mikroklima) ovlivňuje rozmístění a rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím těchto prvků: teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, mnoţství a druhu sráţek, popř. pravidelností sráţek, délkou slunečního svitu, silou větru, mlhami, inverzemi, příp. velkými výkyvy počasí apod. Rozhodující je i období sezóny (letní a zimní), kdy jsou tyto předpoklady nejpříznivější. Dobré hydrologické podmínky jsou nejdůleţitějšími a stále významnějšími lokalizačními předpoklady. Vodstvo můţeme rozdělit na podpovrchové (podzemní) a povrchové. Podzemní vody mají pro cestovní ruch bodový (lokální) charakter. Zde zpravidla vyvěrají minerální prameny (např. lázeňská střediska) nebo gejzíry (např. národní parky). Hodnotíme léčebné účinky, teplotu vody, chemické sloţení vody, vydatnost a formu vývěru pramene. Rozlišujeme mezinárodní, celostátní, regionální a lokální atraktivitu. Povrchové vodstvo můţe mít jak liniové, tak plošné vyuţití pro cestovní ruch. Je však závislé na příznivých teplotních podmínkách (především v letní sezóně), chemickém sloţení, čistotě a hloubce vody, rozloze vodní plochy, kvalitě dna, členitosti, výšce a charakteru břehů, kvalitě a rozloze břehů a pláţí, přístupu k vodě, vyuţitelnosti břehů pro rekreaci, přilehlém zázemí; u tekoucích vod navíc závisí na měsíčním průtoku vody, průměrné rychlosti proudu, šířce koryta toku apod. Pro cestovní ruch je významná charakteristika reliéfu a morfologické poměry (horizontální a vertikální členitost). Lidé dávají přednost oblastem s větší členitostí ve vrchovinách a hornatinách, v extrémních případech velehornatinám; a dále místům, která jsou svým reliéfem zajímavá (jedinečná) (např. skalní města, skalní útvary, soutěsky, kaňony, krasové oblasti). Důleţitou charakteristikou kvality reliéfu je nadmořská výška, relativní výšková členitost, sklon a expozice svahu, výskyt kontrastních forem reliéfu, estetická hodnota. Rozhodující úlohu mají však příznivé klimatické podmínky, proto můţeme opět hodnotit vhodnost cestování podle sezónnosti. Vrchoviny a hornatiny, které zabírají rozsáhlejší území, a proto jsou z hlediska cestovního ruchu klidnější, jsou vyuţívány především k turistice a rekreaci. Vysokohorské oblasti lákají návštěvníky svou jedinečností, kvalitou přírodního prostředí, a proto jsou intenzivně vyuţívány nejen v letní, ale především v zimní sezóně. Koncentrace návštěvníků však můţe způsobovat řadu negativních rysů. „Biosféra je významnou součástí komplexních přírodních předpokladů. Má vliv na subjektivní vjemy návštěvníků, spolupodílí se na estetice krajiny, má zdravotní účinky.“22 Cestovní ruch však ovlivňuje relativně méně, pokud ovšem účastníci nevyhledávají přímo tento způsob poznávání přírody. Objektem zájmu cestovního ruchu se mohou stát chráněná

22

MIRVALD, Stanislav a kol. 1996 s. 19

15

území (př. národní parky), vzácně se vyskytující chráněné rostliny či ţivočichové. Zvláštní význam mají lesní porosty nesouvislých ploch, kam směřují návštěvníci především v letních měsících. U nich hodnotíme rozlohu, délku okrajů lesa, stáří porostů a druhovou skladbu. „Vliv fauny na rozvoj cestovního ruchu a rekreace určují především moţnosti lovu, rybolovu, výskyt rezervací chráněné zvěře a výskyt speciálních obor a zoologických zahrad.“23 3.1.2. Společenské předpoklady24 Společenské podmínky se v průběhu historie neustále vytvářejí a mění; vznikly tvořivou činností člověka. Účastníci cestovního ruchu vyhledávají poučení, vzdělávání a zábavu; nejde však o kvantitu, nýbrţ o kvalitu uspokojování potřeb. Tyto předpoklady mají nejen odlišný původ, specifické je i jejich bodové rozmístění do sídel (center cestovního ruchu), které však můţe být posilováno i přírodními podmínkami. Společenské předpoklady můţeme dále rozdělit na kulturněhistorické památky, kulturní zařízení a akce, sportovní a zábavní zařízení a akce.

3.1.2.1. Kulturněhistorické památky

Kulturněhistorické památky jsou ze společenských předpokladů nejvýznamnější. Jde nejen o hmotné památky jednotlivých historických slohů a epoch či moderní architektury, ale i o nehmotné (kultura, hudba, folklór, nářečí, tradice, zvyky a obyčeje, náboţenství aj.). Atraktivita památek je závislá na jedinečnosti, vzácnosti, proslulosti apod. Ostatní nevýznamné pamětihodnosti pak mají doplňující funkci. Hmotné mohou spolu dohromady tvořit různé komplexy a památkové rezervace. Pro cestovní ruch můţe být významná i výzdoba interiéru těchto objektů. „Nehmotné kulturní památky neovlivňují přímo rozvoj cestovního ruchu, ale ovlivňují ho prostřednictvím hmotných kulturních památek.“25 Kulturněhistorické pamětihodnosti můţeme rozdělit podle časových období, podle kvalitativních hledisek na světové, národní a lokální (regionální).26

23

CHALUPA, Petr. 1992 s. 46 Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 311-312 nebo VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 56-57 25 CHALUPA, Petr. 1992 s. 47 26 Srov. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 58-66 24

16

Mirvald a kol. (1996) je člení na národní kulturní památky, památkové rezervace, národněhistorické památky, urbanistické památky, výtvarné památky (umělecko-historické), parky a zahrady, památky lidové kultury, historické stavby. 27

3.1.2.2. Kulturní zařízení a akce

Kulturní zařízení a akce zpravidla doplňují kulturněhistorické památky, neboť nejsou tak významné pro cestovní ruch. Výjimku mohou tvořit pouze ty, které soustřeďují a slibují výjimečné záţitky. Můţe se jednat o tato zařízení: muzea, galerie, knihovny, skanzeny, hvězdárny a planetária apod. a o tyto akce: divadelní představení, festivaly, karnevaly, koncerty, folklórní a další slavnosti, kongresy a sympozia, náboţenské slavnosti a poutě apod. Některá kulturní zařízení mohou mít i svou historickou či architektonickou hodnotu, můţe jít tedy i o památné stavby. Některé akce se mohou sice konat jen jednorázově, ale svůj účel – přilákat turisty – splní.28

3.1.2.3. Sportovní a zábavní zařízení a akce

Pravidelné i jednorázové sportovní a zábavní akce lákají do center konání davy turistů, kteří zde vystupují pasivně jako diváci. Zařízení, která jsou často pro tyto účely budovaná, plní význam pro cestovní ruch i později. Ze sportovních akcí sem můţeme zařadit olympijské hry, světová i regionální mistrovství, závody aj., pro které bývají budovány stadiony, plavecké bazény, závodní okruhy, hřiště a tělocvičny a další zařízení. K zábavním akcím se řadí karnevaly, různá folklórní a historická představení; zvláštní význam mají zábavní parky s nejrůznějšími atrakcemi. 3.1.3. Ostatní předpoklady Ostatní lokalizační předpoklady tvoří jakousi výjimku; nespadají ani do jedné výše zmiňované kategorie. Zpravidla jde o díla vytvořená člověkem, která jsou z pohledu návštěvníka zajímavá, někdy mohou působit aţ subjektivním dojmem. Zařaďme sem 27

„Architektonické památky či jiná umělecká díla nejsou přímo objektem geografického studia, ale jejich konkrétní vliv na směrování a koncentraci cestovního ruchu nelze přecházet.“ HRALA, Václav. 2002 s. 23 28 Srov. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 67-69

17

např. velkoměsta s výškovými budovami, průmyslové závody, dopravní zařízení (mosty, tunely, netradiční silniční síť, přístavy, vodní cesty), hráze vodních děl, televizní věţe, rozhledny, různé uţitkové (technické) stavby atd. 3.2. Selektivní předpoklady cestovního ruchu Selektivní, téţ stimulační, předpoklady jsou rovněţ nezastupitelné v postavení k rozvoji cestovního ruchu. Vyjadřují způsobilost společnosti k účasti na cestovním ruchu. Jsou prakticky nejdůleţitější, neboť ovlivňují účastníky nejrůznějšími společenskými podmínkami (skutečnostmi) v konkrétních oblastech (místech) cestovního ruchu a místech bydliště. Můţeme je rozdělit na předpoklady objektivní (politická situace, ekonomická i kulturní úroveň, úroveň urbanizace, kvalita ţivotního prostředí, demografické a sociologické skutečnosti) a subjektivní (psychické, kulturní, reklamní a další vlivy působící na účastníka cestovního ruchu).29 3.2.1. Objektivní předpoklady Rozvoj cestovního ruchu je stimulován světovým mírem, který je především ovlivňován politickým systémem a jeho charakterem uvnitř daného státu. Demokratická společnost můţe svobodně cestovat mimo hranice státu. Hraniční přechody však volný pohyb obyvatelstva soustřeďují na určité koridory. Politika států můţe ovlivňovat cestovní ruch pozitivně i negativně např. vydáváním cestovních pasů, různých povolení a víz, měnovou politikou, počtem hraničních přechodů apod. Dosaţená ţivotní úroveň obyvatel přispívá k rozvoji cestovního ruchu. Lidé s větším mnoţstvím volného mimopracovního času mají větší tendence a poţadavky; cestují, ţijí kulturně, sportují, baví se atd. S ţivotní úrovní souvisí i stupeň urbanizace. Role města v ţivotě lidí je nezanedbatelná. Přináší pracovní příleţitosti, které jsou lépe finančně ohodnoceny neţ na venkově, širokou nabídku sluţeb aj. Negativně se však projevuje hustota sídel a jejich velikost, větší hustota zalidnění, soustředěná zástavba, niţší kvalita bydlení a narušené ţivotní prostředí.30

29

Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 313-315 „Od počátku 20. století vzrostl v globálním měřítku počet městského obyvatelstva téměř 15krát a podíl městského osídlení se zvýšil ze 13,6 % na 50,6 %.“ HRALA, Václav. 2002 s. 13 30

18

„Kvalita ţivotního prostředí v bydlišti ovlivňuje rozhodování obyvatel o vycestování z bydliště.“31 S ní souvisí i koncentrace obyvatelstva ve městech. „Velkoměstské aglomerace32 a konurbace33 … patří k oblastem s největšími poţadavky na cestovní ruch …“.34 Právě v těchto místech, kde je ţivotní prostředí narušené, je snaha obyvatel vycestovat mimo bydliště při kaţdé příleţitosti, zatímco v místech s kvalitním ţivotním prostředím je potřeba cestování podstatně menší. Hovoříme-li pak o centrech cestovního ruchu s nenarušeným ţivotním prostředím, kam směřují tito návštěvníci, musíme ovšem dbát na kapacitu a potenciál tohoto místa35, aby nedošlo k jeho narušení. „Ţivotní prostředí je materiální, časově prostorový systém, jehoţ součásti tvoři sloţky (prvky) přírodního podsystému (reliéf, půdy, klima, vodstvo, fauna a flora) a sloţky (prvky) socioekonomického podsystému (obyvatelstvo, sídla, zemědělství, průmysl, sluţby). V systému ţivotního prostředí se navzájem ovlivňují a fungují podle zákonitostí, které jsou hodnoceny antropocentricky včetně přírodních realit …“36 Selektivní předpoklady cestovního ruchu můţeme hodnotit i z demografického a sociologického hlediska – podle hustoty obyvatelstva, věku, pohlaví, rodinného stavu, vzdělání, ekonomické aktivity a průměrného příjmu na člena domácnosti, sociální příslušnosti, vlastnictví dopravního prostředku a rekreačního objektu aj. Častěji cestují lidé z velkých měst, mladšího produktivního věku (15 – 39 let)37. Z nich převládají muţi. Svobodní lidé a rodiny s menším počtem dětí mají větší moţnosti cestovat. Pozitivně působí na cestovní ruch také vzdělanost a příjem financí člena domácnosti. Vlastnictví auta či jiného dopravního prostředku ulehčuje dostupnost rekreačních míst; vlastnictví rekreačního objektu se zaměřuje spíše na víkendovou, příp. příměstskou, rekreaci. 3.2.2. Subjektivní předpoklady Subjektivní vlivy, které směrují konání účastníků k cestování a poznávání, jsou zakotveny v jejich psychice. Tyto pohnutky musí působit pozitivně a musí vyvolávat pocity, které přesvědčí účastníka k realizaci cesty. S tímto působením se můţeme setkat např. v mediích (dokumentární pořady, cestopisné filmy, velkofilmy), literatuře, denním tisku, reklamě, 31

MIRVALD, Stanislav a kol. 1996 s. 15 nahromadění, nakupení, shluk, seskupení (LINHART, Jiří a kol. 2003 s. 21) 33 souměstí, aglomerace měst (ABC.cz: slovník cizích slov [online] Copyright 2005-2006, dostupné na WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ [cit. 24.1.2012]) 34 HRALA, Václav. 2002 s. 14 35 viz kapitola 2.1. Ekonomický význam cestovního ruchu nebo kapitola 3.1.1. Přírodní předpoklady 36 HRALA, Václav. 2002 s. 14 37 MIRVALD, Stanislav a kol. 1996 s. 14 32

19

cestovních katalozích, na besedách, doporučením blízké osoby, z důvodů přírodních (exotika a estetika krajiny) či kulturních atraktivit nebo změnou politického reţimu a otevřením hranic daného státu. Subjektivní předpoklady mohou v relativně krátkém čase zvýšit počty návštěvníků těchto míst a vyvolat tak změny v rozmístění mezinárodního cestovního ruchu. 3.3. Realizační předpoklady cestovního ruchu Velmi důleţité pro závěrečnou fázi realizace a rozvoj různých forem cestovního ruchu jsou realizační předpoklady. Zajišťují vhodné podmínky pro dosaţení rekreačních oblastí (středisek) a jejich vyuţití. Můţeme se mylně domnívat, ţe jsou podřazené lokalizačním předpokladům, ve skutečnosti jsou si rovnocenné (např. díky realizačním předpokladům se dostávají do povědomí návštěvníků lokalizační předpoklady). Jejich vyuţití je kapacitně omezeno. Dělíme je na dopravní předpoklady a předpoklady materiálně technické základny.38 3.3.1. Dopravní předpoklady39 Uskutečňování cestovního ruchu zajišťuje doprava. Zprostředkovává styk mezi výchozím místem (trvalým bydlištěm) účastníka a cílovou navštěvovanou oblastí (místem) s vhodnými lokalizačními předpoklady. Doprava je přímo úměrně závislá na poptávce po cestovním ruchu, s ní souvisí i modernizace, díky které se zvyšuje rychlost a kapacita přepravy, zároveň se sniţují náklady účastníků cestovního ruchu, a poskytuje jim pohodlí a větší bezpečnost. Moderní doprava zvyšuje a ulehčuje dostupnost středisek cestovního ruchu, tím přivádí turisty i ze vzdálenějších míst; zároveň však nepřímo ohroţuje potenciál prostředí negativními vlivy (zhoršování kvality ţivotního prostředí, velká koncentrace turistů apod.). „S přibývající vzdáleností, časem a náklady ovšem klesá přitaţlivost oblasti (místa); platí to především u krátkodobých forem cestovního ruchu.“40 Tyto charakteristiky současně ovlivňují výběr vhodného dopravního prostředku. „Postavení dopravy v systému cestovního ruchu je však ve skutečnosti komplikovanější, neboť doprava můţe představovat i hlavní náplň/aktivitu cestovního ruchu. Tato teze platí přesto, ţe v konkrétních případech můţe být rozlišení mezi čistě turistickým a účelovým vyuţitím dopravy (resp. určitého dopravního prostředku) sporné… . V takovém případě je

38

CHALUPA, Petr. 1992 s. 48 rozděluje realizační předpoklady na komunikační předpoklady, dostupnost území a materiálně technickou základnu. 39 Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 315 40 HRALA, Václav. 2002 s. 27

20

pro účastníky cestovního ruchu důleţitější samotná cesta, resp. pohyb v prostoru, cíl cesty je významný méně“.41 Některé dopravní stavby, které urychlují a usnadňují přepravu, se mohou stát samotnou atrakcí cestovního ruchu pro turisty (např. mosty, viadukty, tunely, netradiční silniční síť, letiště, přístavy, vodní cesty, lanovky, horské tratě aj.). Dopravní předpoklady hodnotíme na základě časové dostupnosti (u hromadné dopravy navíc i frekvenční dostupnosti anebo kapacitní dostupnosti) a podle dopravní situace v oblasti cestovního ruchu, kde sledujeme hustotu komunikací a jejich hierarchii, vytíţenost, vzájemnou spojitost a dostupnost míst atd. Doprava můţe být vyuţívána i v cílové destinaci, kde můţe umoţňovat sportovněrekreační vyţití. V tomto případě sem lze zařadit infrastrukturu zimních sportů (vybavenost zimních středisek pro lyţování), infrastrukturu pro pěší turistiku a cykloturistiku (značené trasy apod.) a další specifické dopravní sluţby (provoz lanovek, skibusů, cyklobusů apod.).42 3.3.2. Předpoklady materiálně technické základny Za materiálně technickou základnu povaţujeme veškerá trvalá či sezónní zařízení, která slouţí zcela anebo zčásti cestovnímu ruchu. Tato zařízení dělíme na základní, doplňková, dopravní, speciální a všeobecně prospěšná. Základní zařízení zabezpečují rozvoj středisek a realizaci cestovního ruchu. Často s sebou přinášejí kromě obchodů i další zařízení – doplňková a speciální (viz níţe). Koncentrují se v místech s vhodnými

lokalizačními

předpoklady, kterými

proudí

velké mnoţství

návštěvníků. Svým rozsahem a úrovní jsou však kapacitně limitovány zejména z důvodů ochrany ţivotního prostředí před negativními vlivy. Dělí se na ubytovací a stravovací zařízení. Ubytovací zařízení lze členit na pevná (hotel, penzion, chata atd.) a pohyblivá (lůţkový vůz, karavan, loď apod.). Stravovací zařízení lze dělit podle funkce na stravovací (restaurace, jídelna, hostinec), společenské (kavárna, vinárna) a doplňkového stravování (rychlé občerstvení, bufet). Doplňková zařízení mají za cíl pobavit (příp. přilákat) návštěvníky poskytováním nejrůznějších sluţeb. Jedná se o sportovní (hřiště, bazény a koupaliště, lyţařské sjezdovky, tělocvičny), kulturní (kina, divadla, knihovny, kulturní kluby) a zábavní zařízení (herny, noční kluby, zábavní parky). 41 42

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 90 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 91

21

Dopravní zařízení zajišťují chod dopravy. Kromě komunikací a dopravních staveb sem můţeme zařadit např. parkoviště, autoopravny, prodejny pohonných hmot a náhradních dílů. Speciální zařízení zahrnují cestovní kanceláře, informační centra, směnárny a hraniční přechody; mohou téţ poskytovat průvodcovské sluţby. Všeobecně prospěšná zařízení slouţí především místnímu obyvatelstvu, ale zároveň mohou poslouţit i návštěvníkům oblasti cestovního ruchu. Tato zařízení zahrnují komunální sluţby, technické sluţby, zdravotnická zařízení, policii a další.43

Graf 3: Členění předpokladů cestovního ruchu44

43

Srov. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. 2008 s. 315-317 nebo VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 78 44 Srov. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. 2011 s. 34

22

4. Předpoklady cestovního ruchu v Moravských Budějovicích V následujících částech bakalářské práce se budu zabývat lokalizačními, selektivními a realizačními předpoklady a pokusím se je popsat a zařadit do vhodných podkapitol. 4.1. Lokalizační předpoklady v Moravských Budějovicích V této podkapitole se dočtete o přírodních, klimatických a hydrologických podmínkách, ochraně přírody, následně o vývoji města a jeho společenských podmínkách; dále pak o místních kulturních památkách. 4.1.1. Přírodní podmínky Reliéf Krajina v okolí Moravských Budějovic se rozprostírá na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny a severozápadním okraji Znojemské pahorkatiny. Nekuda a kol. (1997) ji charakterizuje jako reliéf mírně zvlněný táhlými oblými hřbety, široce rozevřenými údolími, plošinami a nízkými pahorky. Většinu povrchu zaujímá rozsáhlá sníţenina ohraničená

pásem

pahorkatiny

a

plochých

hřbetů.

Sníţenina

je

odvodňována

nejvýznamnějším vodohospodářským tokem dané oblasti – Rokytkou, který odvodňuje území regionu, coţ je přítok Rokytné spolu se Štěpánovickým potokem, jednak Jevišovkou s přítokem Nedvekou. Údolí těchto říček a potoků jsou v pramenných úsecích velice plochá, s mírnými svahy. Směrem po proudu se údolí prohlubují, svahy zpříkřují a původní rozevřená údolí postupně přecházejí v sevřená. Hloubka údolních zářezů se také zvětšuje, jak se říčky přibliţují k údolí Dyje. Jejími přítoky jsou všechny zmíněné vodní toky pramenící či protékající touto oblastí. Toky Rokytná s Jevišovkou odtékají ze sníţeniny u Moravských Budějovic k jihovýchodu. Na území pramení větší mnoţství dalších místních toků, které určují charakteristický ráz krajiny.45 Směry údolí charakterizují celkový sklon povrchu, který je jihovýchodní. V regionu se nachází větší počet menších vodních nádrţí a rybníků, největší význam má rybník Nový u Háje západně od Moravských Budějovic. Nejvyšší bod sledované oblasti v katastru Moravských Budějovic včetně přiléhajících částí je na katastrální hranici obce Vranín s nadmořskou výškou 543 m n. m. poblíţ kopce

45

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 9

23

Velký Radvan s 548 m n. m.46, který leţí severovýchodně od obce Komárovice. Nejníţe je údolí Laţínského potoka na hranici katastru obce Vesce v nadmořské výšce 400 m n. m.47 Rozdíl krajních nadmořských výšek těchto bodů je 143 m. Znakem reliéfu území v okolí Moravských Budějovic je malá výšková členitost a sklonitost, která se projevuje plochostí reliéfu. Převládajícím typem reliéfu je členitá pahorkatina s výškovou členitostí do 150 m.48 Geomorfologické členění Sledovaný region leţí na jihozápadní Moravě a je součástí rozlehlé geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Moravskobudějovicko lze přiřadit, v rámci východní části Českomoravské vrchoviny, ke geomorfologickému celku – Jevišovické pahorkatině. Tu tvoří dvě mělké sníţeniny – Jemnická a Moravskobudějovická kotlina, oddělené tzv. Dešovskou pahorkatinou Bítovské pahorkatiny.49 Moravskobudějovická kotlina je „sníţenina nepravidelně obdélníkového tvaru protaţená v severojiţním směru a s osou uchýlenou k severozápadu. Na severu, u Horního Újezda, sníţeninu omezuje Výčapský hřbet, součást klučovské hrásti…“50, přiřazené ke Stařečské pahorkatině. Na západě omezuje Moravskobudějovickou kotlinu Zašovický hřbet Brtnické vrchoviny. „K východu a zejména k jihovýchodu se sníţenina otevírá jako rozlehlý plošinatý útvar, mírně členěný širokými hřbety a údolími. Nápadněji od úpatí Zašovického hřbetu k jihovýchodu vybíhá do nitra sníţeniny, směrem na Moravské Budějovice, se zuţující tzv. Babický hřbet.“51 Povrch Moravskobudějovické kotliny se převáţně sklání ve směru od severozápadu k jihovýchodu. „Uvedenému jihovýchodnímu sklonu povrchu se přizpůsobila i říční síť a to jak horní tok Rokytné i Rokytky v severní části kotliny, tak i Jevišovky a Nedveky v části jiţní.

46

Katastrální mapa obce Vranín – Publikace dat ISKN [online] dostupné na WWW: http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0 =785326&MarQParamCount=1&MarWindowName=nahlizenidokn [cit. 2.9.2011] 47 Katastrální mapa obce Vesce u Moravských Budějovic – Publikace dat ISKN [online] dostupné na WWW: http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0 =780464&MarQParamCount=1&MarWindowName=nahlizenidokn [cit. 2.9.2011] 48 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 9 49 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 12 Srov. JELÍNKOVÁ, Michaela. Komplexní socioekonomická charakteristika správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Olomouc, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: Szczyrba, Zdeněk. 50 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 13 51 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 13

24

Rokytka se na svém dolním toku, v úseku mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou, obrací ve dvou zákrutech k severovýchodu. Jihovýchodní sklon povrchu je povaţován za důsledek šikmého zdvihu jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny ke konci neogénu, pocházející od vrásnících Karpat. Na východě není omezení kotliny stejné v celé její délce.“52 Severovýchodní část sníţeniny „uzavírá Myslibořický hřbet… prostírající se mezi údolími Jihlavy a Rokytné. Od něj se povrch sklání (dostředivě – poznámka autora) do nitra Moravskobudějovické kotliny.“53 Jihovýchodní část sníţeniny je „v úseku mezi údolími Rokytné a Jevišovky k východu prakticky otevřená… a plynule přechází do Znojemské plošiny. … Směrem k jihu je sníţenina uzavřena nenápadně. Její nadmořská výška zde klesá pod 400 m. Od plochého rozvodí s Dyjí u Štítar se jiţní přítok Jevišovky obrací k severu. To ukazuje na změnu sklonových poměrů k jihu, na postupné zvyšování povrchu. Generální sklon povrchu k jihovýchodu je v severní části sníţeniny přerušen stupněm, který tvoří strmý východní svah nesouměrných údolí Rokytky, v úseku mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi (nad Rokytnou – poznámka autora)… . Nad tímto stupněm… se nachází rozsáhlá plošina (bývá označována jako plošina u Lukova či Lukovská plošina) představující nesouměrně poloţenou ústřední část Moravskobudějovické kotliny, od níţ se směrem k jihovýchodu, kam se kotlina otevírá, její povrch také uklání. V tomto úseku je východní hranice kotliny vedena mělkým údolím přítoku Nedveky, morfologicky zdůrazněná západním okrajem zdejšího lesního komplexu… .“54 Půdní poměry Jak uţ víme, Moravskobudějovicko charakterizuje převaţující pahorkatinný reliéf. Ten se nachází na krystalickém podloţí ţul a rul s malou výškovou členitostí a v mírně teplém a mírně vlhkém klimatu. Proto je sledovaný region na půdní poměry relativně jednotvárný. „Převaţujícím půdním typem jsou kyselé hnědé půdy, coţ je nejrozšířenější půda našich pahorkatin a vrchovin“ s obvyklým ročním úhrnem sráţek mezi 500 aţ 900 mm a průměrnou teplotou mezi 4 aţ 9 °C, vyskytující se v oblastech s nadmořskou výškou 450 aţ 800 m,

52

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 13 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 13 54 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 13-14 53

25

„původně pokrytá listnatými lesy od dubohabrových aţ po horské bučiny. S rostoucí nadmořskou výškou jsou hnědé půdy kyselejší.“55 V niţších nadmořských výškách sledovaného území se vyskytují, spíše však ostrůvkovitě, hnědozemě, hodnotné zemědělsky vyuţívané půdy s příznivým obsahem humusu, kde se roční úhrn sráţek pohybuje mezi 500 aţ 700 mm a průměrná roční teplota je 7 aţ 9 °C. „Původně vznikly pod dubohabrovými lesy v nadmořských výškách 200 aţ 450 m.“ Hnědozemě se vyvinuly na spraších a sprašových hlínách, proto se nejčastěji vyskytují v jiţním okolí Moravských Budějovic, na mírných svazích údolí Rokytky v úseku aţ po Jaroměřice nad Rokytnou. „Na těţších zvětralinových substrátech s jílem nebo na jílovitých sprašových hlínách (zejména v pramenných oblastech – poznámka autora) vznikají hnědé půdy oglejené56 s tendencí k zamokření. Mají vyvinut typický bělošedý glejový horizont s výskytem ţelezitých bročků a rezavých skvrn, který do půdní spodiny přechází v rezavě hnědý s bělošedým mramorováním.“ V menší míře pokrývají území na sprašových hlínách v údolí Jevišovky, zejména v okolí Krnčic, jiţně od Moravských Budějovic.57 Geologická stavba Geologickým podkladem Moravskobudějovicka jsou převáţně z 90 % různé typy přeměněných (metamorfovaných) hornin (krystalické břidlice), zbytek zaujímají horniny magmatické. Velkou část území pokrývají třetihorní a zejména čtvrtohorní sedimenty. Původně

byla

tato

oblast

přiřazována

k východní

části

moldanubika,

avšak

v sedmdesátých letech 20. století byla na základě litologie přiřazena k moraviku při zkoumání tzv. uherčických svorů.58 V prekambriu nebo i ve starších prvohorách (paleozoiku) zde existovalo moře, kde původně sedimentovaly horniny. Byly zde jak sedimenty hlubších facií59, tak i z prostředí 55

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 25 „Oglejení je půdotvorný proces na periodicky zamokřených půdách. Při nadbytku vody se sniţuje mnoţství kyslíku, tím dochází ke sníţení intenzity oxidačních procesů a dochází k hromadění organických látek v půdě. Dvojmocné ţelezo tvoří s hliníkem a kyselinou křemičitou H2SiO4 zelené aluminosilikáty. S fosforem pak můţe ţelezo tvořit modré fosfáty a se sírou šedočerný sirník. Odtud tedy chladný nádech takto vzniklých půd do šedozelena či zelenomodra. Při kolísání podzemní vody se do určité vrstvy půdy dostává kyslík. Ten oxiduje trojmocné ţelezo a vznikají rezivé skvrnky nebo na úrovni podzemní vody rezivé linie. Vzniká půda oglejená. V procesu oglejení mohou vznikat různé konkrece (horninová nebo minerálová nakupenina – poznámka autora).“ (Oglejení – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oglejení [cit. 24.1.2012]) 57 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 26 58 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 27 56

26

mělkovodního (písky, karbonáty). Ze sedimentů později metamorfózou vznikla většina krystalických břidlic. Výskyty amfibolitů60, představujících často přeměněné lávové proudy a pyroklastika61, dokazují místy podstatné uplatňování vulkanismu. Část amfibolitů však můţe pocházet z hlubinných vyvřelin (gaber).62 Starší horninové komplexy byly při horotvorných pohybech „přeměněny, zvrásněny a nakonec začleněny do mohutného variského (hercynského) pohoří, které vzniklo na konci devonu63 a začátku karbonu64. … V rané etapě orogeneze65 mohly být horninové soubory přesunuty na značnou vzdálenost… a tektonicky spojeny s horninami vzniklými ve spodní kůře, příp. i svrchním plášti (granulity, serpentinity).“66 Na závěr vývoje metamorfózy hornin vznikly některé ţíly křemene a karbonátů s rudnými minerály. Koncem prvohor mohla mít však oblast jiţ parovinný charakter, protoţe došlo k relativně rychlému zarovnávání pohoří. Doklady o geologickém vývoji z období druhohor chybí kromě ojedinělých nálezů jurských rohovců. Některé pestré zvětraliny (reziduální jíly) pocházejí pravděpodobně ze starších třetihor (paleogénu). Aţ v mladších třetihorách do oblasti opakovaně zasáhlo mělké moře. Rovněţ došlo před 15 milióny let (v mladším miocénu) ke katastrofické kolizi kosmického tělesa se Zemí (kráter Ries v německém Bavorsku). Část sledovaného území byla zasaţena „deštěm“ tektitů – vltavínů67. V chladných obdobích pleistocénu (starší čtvrtohory) byly

59

odlišná horninová jednotka (LINHART, Jiří a kol. 2003 s. 114) tmavošedá aţ černá krystalická břidlice sloţená z amfibolu a ţivce (tj. křemičitanu obsahujícího sodík, vápník aj.) (ABC.cz: slovník cizích slov [online] Copyright 2005-2006, dostupné na WWW: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/ [cit. 24.1.2012]) 61 pyroklastická hornina – hornina vzniklá nahromaděním a zpevněním materiálu vyvrţeného sopkami (LINHART, Jiří a kol. 2003 s. 311) 62 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 28 63 nejmladší útvar starších prvohor – poznámka autora 64 útvar mladších prvohor – poznámka autora 65 endogenní (vnitřní – poznámka autora) deformace zemské kůry, vedoucí k výzdvihu pohoří (ABC.cz: slovník cizích slov [online] Copyright 2005-2006, dostupné na WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ [cit. 24.1.2012]) 66 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 28-29 67 Nejvýznamnějším objektem neţivé přírody západní Moravy, a to i ze světového hlediska, jsou výskyty tektitů – vltavínů. První zmínka o výskytu těchto přírodních skel na Moravě pochází od profesora třebíčského gymnázia dr. F. Dvorského z r. 1880. „Vznik tektitů, tedy i našich vltavínů, je podle současných vědeckých názorů spjat s katastrofami kosmických rozměrů. V případě vltavínů jde o sráţku planety Země se zdvojeným (binárním) asteroidem před cca 14,5 mil. lety. Tato tělesa vytvořila kráter Ries o průměru 24 km a zároveň o mnoho menší kráter Steinheim (průměr 3,8 km). Oba leţí v Německu asi 400 km na západ od Moravských Budějovic. Při tomto střetu došlo k porušení, roztavení a vypaření velkého objemu povrchových hornin a to včetně samotného asteroidu. Jen nepatrná část přetavených povrchových jílovitých písků byla odmrštěna těsně před výbuchem směrem na východ. „Vltavínový déšť“ původně pokryl velkou část Čech a západní Moravy. Z původního mnoţství vltavínů o hmotnosti přes 1 milión tun se po rozbití a rozpuštění zachovalo jen asi 10 000 tun, které se ukrývají v sedimentech hlavně v jiţních Čechách a na západní Moravě, vzácněji i v okolí Chebu, v německé Luţici a v rakouském Waldviertelu.“ (Geologické, botanické a zoologické zajímavosti Moravskobudějovicka a Jemnicka – publikační materiál – s. 18-19) 60

27

naváty spraše, tvořily se hlinité sedimenty a půdy a v nejmladším období kvartéru – holocénu, trvajícím aţ dosud, zasahuje do krajiny stále více člověk.68 Mineralogie „Největšího plošného rozsahu dosahují ruly“ přeměněné z jílovitých sedimentů mořského původu (pararul). Někdy byly pararuly v důsledku vysoké teploty nataveny a vznikly tak migmatity. Někdy obsahují zelenavě modrá zrna cordieritu. Vloţky mramorů a diopsidových rul, tzv. erlanů (původně usazených vápenců a dolomitů místy znečištěných jílovými minerály a s příměsí křemene) dokazují mořský původ. „Mramory jsou ojediněle doprovázeny skarny, sloţenými z granátu – grossularu a diopsidu… .“ Počtem nalezených minerálů představují mramory a erlany v blízkosti Moravských Budějovic jedno z nejbohatších nalezišť minerálů u nás. „Křemenem bohaté, a proto zvětrávání značně odolné, jsou světlé ţivcové a slídnaté kvarcity (původně pískovce). Některé kvarcity obsahují i drobně šupinkovitý grafit… . Hojná příměs ţlutého síranu jarositu ukazuje na původní příměs pyritu nebo pyrhotinu.“ Tmavé amfibolity, které představují přeměněné původní čediče, dokládají vulkanickou činnost. Vyvřelé (magmatické) horniny jsou poměrně vzácné. „Na východní hranici území vystupuje rozsáhlý třebíčský pluton, charakteristický tmavými ţulosyenity (durbachity), vyznačujícími se relativně vysokou radioaktivitou vzhledem k vysokému obsahu thoria, radioaktivního izotopu draslíku, a také uranu. Je doprovázen biotitickými granity (ţulami) u Blatnice a Zvěrkovic. Jinak se vyskytují jen malé ţíly ţulového sloţení, které lze v případě hrubozrnného vývoje označit jako pegmatity.“ Velká část sledovaného území je pokryta různými typy zvětralin a usazených hornin. Jejich stáří není příliš jasné. „Mohou pocházet ze starších třetihor, ale i z druhohor, kdy se Český masív nacházel v teplém podnebí blíţe rovníku. Jejich nepatrné pozůstatky (jílovitých reziduí – poznámka autora), vyznačující se obsahem ţlutozeleného jílového minerálu nontronitu a opálu, jsou známy např. z … Lukova… .“ Z mladších třetihor (miocénu) pocházejí nejstarší sedimenty sladkovodního i mořského původu. Mezi ně náleţí písky u Krnčic a ţelezité pískovce u Nových Syrovic. Nálezy plochých a dokonale zaoblených valounů křemene přibliţně vyznačují pobřeţní čáru

68

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 29

28

miocénního moře nedaleko Lukova. „O něco mladší, ale rovněţ třetihorního stáří (okolo 14,5 mil. let), jsou některé vltavínonosné písčité jíly u Moravských Budějovic“ s příměsí štěrku, často doprovázené úlomky ţelezitých pískovců – ferolitů s ojedinělými šedými valounky rutilu a rezavými zrny vzácného maghemitu. Větrem naváté spraše a z nich vzniklé sprašové hlíny (cihlářské ţlutky) jsou pleistocénního69 stáří. Daly vzniknout dříve četným místním cihelnám.70 4.1.2. Klimatické podmínky Námi sledovaný region dle mapy klimatických oblastí E. Quitta lze charakterizovat jako mírně teplou oblast. Jsou zde však rozdíly mezi severozápadní částí a částí jihovýchodní. Severozápadní část regionu náleţí do oblasti MT5, pro kterou je typické dlouhé, teplé a mírně suché léto, krátká relativně chladná a suchá zima s ne příliš dlouhým trváním sněhové pokrývky. Jihovýchodní část náleţí do oblasti MT9, pro kterou je typické dlouhé, teplé a mírně suché léto, kratší relativně méně chladná a suchá zima s relativně kratším trváním sněhové pokrývky.71 „Na přírodní prostředí má vliv i sráţkový stín72 Českomoravské vrchoviny. … Projevují se zde častější vlivy mediteránního klimatu přívalovými dešti při jihovýchodním prouděni.“73 V regionu převaţují větry ze severozápadu a západu. Říční údolí ovlivňují výrazně teplotní inverze, protoţe jsou hůře provětrávána. Podrobnou Quittovu klasifikaci podává Tab. 9 uvedená v příloze č. 4, kde jsou přehledně rozděleny jednotlivé klimatické oblasti podle určených charakteristik. Na Obr. 1 můţeme pro názornost vidět hranici mezi klimatickými oblastmi MT5 a MT9 ve sledovaném regionu.

69

pleistocén – starší oddělení čtvrtohor, diluvium (LINHART, Jiří a kol. 2003 str. 294) citováno a parafrázováno z Geologické, botanické a zoologické zajímavosti Moravskobudějovicka a Jemnicka – publikační materiál – s. 11-13 71 JELÍNKOVÁ, Michaela. Komplexní socioekonomická charakteristika správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Olomouc, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: Szczyrba, Zdeněk. 72 Sráţkový stín je meteorologický jev způsobený působením horských celků, které znemoţňují přenášet převládajícím větrům vlhkost. Oblačnost se na návětrné straně hor zachytí a zde také spadne většina sráţek. Závětrná strana je pak podstatně sušší. (Srážkový stín – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sráţkový_stín [cit. 24.1.2012]) 73 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 61 70

29

Obr. 1: Výřez mapy klimatických oblastí dle Quitta74

4.1.3. Hydrologické podmínky Nejvýznamnějšími vodními toky námi sledované oblasti jsou řeky Rokytka a Jevišovka. Řeka Rokytka (zvané téţ Jaroměřice)75, (č. h. p. 4-16-03-010) patří k povodí Dunaje, Moravy, Dyje, Svratky, Jihlavy a Rokytné; náleţí tedy k úmoří Atlantského oceánu a Černého moře. Rokytka pramení v nadmořské výšce 535 m n. m. severovýchodně od obce Štěpkov. Délka jejího toku činí 22,5 km, kdy se vlévá do řeky Rokytné jako pravostranný přítok jihozápadně od Jaroměřic nad Rokytnou. Plocha jejího povodí činí 97,8 km2. Od pramene na východ protéká Partyzánským a Pivovarským rybníkem do obce Domamil. Za obcí přijímá vody Podhorského potoka a mírně se stáčí k jihovýchodu. Za Litohoří přijímá vody levostranného přítoku Jakubovky a vtéká do rybníka Nový u Háje (rozloha 28 ha), kam vtéká rovněţ

Vranínský

potok.

Za

rybníkem

se

stáčí

na

východ

a

dále

pak u moravskobudějovického letního koupaliště k severu. Za sokolovnou se prudce stáčí opět k východu. Za obcí teče severně, proteká obcí Lukov. Za Lukovem se tok otáčí k východu, kde klesá koryto na 435 m n. m. To uţ Rokytka přijala vody levostranného přítoku Vícenického potoka. Dále protéká esovitým korytem do Bohušického rybníka (rozloha 17 ha), dále obcí Bohušice na východ, odkud teče k severu, kde se vlévá do řeky Rokytné v nadmořské výšce 420 m n. m. U ústí činí průměrný průtok 0,31 m3/s.

74

Klimatické regiony ČR (dle Quitt, 1971) [online] dostupné na WWW: http://www.ovocnarskaunie.cz/web/web-sispo/klimreg/klimapa.html [cit. 4.9.2011] 75 místními obyvateli nazývána téţ „Regulačka“ (poznámka autora)

30

Řeka Jevišovka (č. h. p. 4-14-03-001) patří k povodí Dunaje, Moravy a Dyje; náleţí tedy k úmoří Atlantského oceánu a Černého moře. Jevišovka pramení v nadmořské výšce 560 m n. m. západně od Komárovic. Délka jejího toku činí 83 km, kdy se vlévá do Dyje jako levostranný přítok východně od stejnojmenné obce Jevišovka, poblíţ státních hranic s Rakouskem, východně od Hrušovan nad Jevišovkou. Plocha jejího povodí činí 779 km2. Od pramene protéká obcemi Komárovice, Jackov, Krnčice, Častohotice, Blíţkovice, Grešlové Mýto, Boskovštejn, Jevišovice, Černín, Vevčice, Plaveč, Výrovice, Tvořihráz, Lechovice, Boţice, Hrušovany nad Jevišovkou a Jevišovka. Hlavními přítoky Jevišovky jsou zprava Syrovický potok a Doubravka, zleva Nedveka, zprava Plenkovický potok a Únanovka, zleva Skalička a Břeţanka. V Hrušovanech nad Jevišovkou, 4,9 km od ústí do Dyje, činí průměrný průtok 1,35 m3/s. Z vodních ploch jsou nejvýznamnější rybník Nový a Nový u Háje na Rokytce a jejích přítocích, dále oba Hrachovce a Jackovský rybník na Jevišovce. Pro Moravské Budějovice mají místní význam rybníky Mastník a tzv. „Na plovárně“.

4.1.4. Ochrana přírody Námi

sledované

území

patří

biogeograficky

k Jevišovickému

bioregionu.

Moravskobudějovická oblast je z větší části odlesněna. Zemědělská krajina zaujímá podstatnou část popisovaného území a je dlouhodobě vyuţívána. „K největším negativním změnám došlo v rozmezí let 1950-1985, neboť při scelování pozemků a zkulturňování tzv. „dočasně nevyuţívaných ploch“ došlo k obrovskému úbytku protierozních zábran.“ Byla zrušena většina cest, mezí, remízků, stromových, keřových a travních porostů. Jejich protierozní funkce a zároveň stanoviště pro ţivočišstvo tak byla výrazně aţ drasticky sníţena. „Bylo provedeno radikální zornění luk, nivních76 porostů a zatrubnění vodních toků.“ Byla upravena koryta mnohých toků.77 Docházelo k nadměrnému a nekontrolovatelnému hnojení průmyslovými hnojivy a pouţívání chemických ochranných prostředků. Tím se narušily veškeré ekosystémy; výrazně ubyla zvěř v krajině, méně výrazně ubyla druhová skladba a četnost druhů rostlinné říše. Části lesních porostů v hluboce 76

kaţdé dno říčního údolí – poznámka autora Celkové zkracování délky vodní sítě a její napřimování vedlo ke zrychlení odtoku, k vysoké rozkolísanosti průtoku a dokonce vysychání některých vodních toků v letních měsících. V kaţdém případě by větší toky měly mít obnoveny meandrové pruhy s volnými meandry, které lze stabilizovat břehovými dřevinami a keři. Je bezpodmínečně nutné obnovit nivní louky s křovinami a luţními lesíky proloţenými vodními nádrţemi. Transformace niv na ornou půdu je činem zřetelně protiekologickým. (Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011]) 77

31

zaříznutých údolích, především v hlubokých údolích řek a potoků na nivách, mají dodnes přirozenou skladbu dřevin, za coţ vděčí své nepřístupnosti.78 Většina mělkých a méně úrodných půd je zalesněna, zatímco hlubší půdy na starších zvětralinách a s podílem spraší jsou rozorány. „V průměru se vyskytuje vegetace 1. dubového aţ 4. bukového vegetačního stupně79. V kulturních porostech převaţují ve vyšších polohách smrkové“80 a v niţších polohách borové monokultury.81 Převaha monokultur je proti stabilizaci ekosystému krajiny. Je potřebná změna na alespoň smíšené lesy s bohatším druhovým sloţením i v podrostu. Monokulturám navíc hrozí polomy, vývraty a jiné kalamity, včetně větší náchylnosti k šíření škůdců. Nejsou zcela uznány nivy potoků jako ekologicky důleţité. I v lesích by však měla být uznávána vodní síť a nivy by měly mít luţní vegetaci.82 Příznivější je sloţení lesních porostů v údolí Jevišovky. Výjimečně se v oblasti nacházejí listnaté háje (les Ochoza83 u Mor. Budějovic) s bohatou hájovou květenou. Okraje lesů – lesní lemy – mají příliš tvrdé přechody, ale vyskytují se i lemy lesů s listnatými dřevinami a keři. Ty by měly být rozšířeny na všechny lesní lemy. Navíc by měly být zastoupeny louky, nejdříve především nivní, a dále okrajové vodní nádrţe. Tyto části krajiny lze vyuţít i rekreačně.84 Plošiny jsou většinou přeměněny na rozsáhlé agrocenózy85 bez cestní sítě a jakékoliv zeleně, s fragmenty dubohabřin a acidofilních (kyselomilných) doubrav. Zemědělská půda vykazuje vysoké procento zornění, coţ je dáno způsobem vyuţití rostlinné velkovýroby. Okraje obcí jsou bohaté na sady a zahrady – jejich plocha by se však měla ještě zvýšit, aby byly obce odděleny a ochráněny od chemizovaných polí.

78

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 61-62 vegetační stupně (od nejniţších poloh): 1. dubový, 2. bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový (více informací na: Vegetační stupeň dle Zlatníka – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetační_stupeň_dle_Zlatníka [cit. 24.1.2012]) 80 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 61 81 „Po přírodních katastrofách v posledních letech (kůrovec, vítr, námraza, sucho) došlo k destrukci rozsáhlých monokultur a bude velmi obtíţné jejich opětné zalesnění. Proto se v posledních letech mění i názor lesních hospodářů na dřevinnou skladbu lesních porostů a je snaha vysazovat alespoň v některých oblastech lesní porosty s dřevinnou skladbou blíţící se přírodním podmínkám a porosty se zpevňovacími pásy listnatých dřevin.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 62) 82 Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 83 některé zdroje uvádí Ochoz či Ochoţ – poznámka autora 84 Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 85 člověkem uměle vytvořené a udrţované společenstvo organizmů produkující velké výnosy, ale ekologicky velmi citlivé (ABC.cz: slovník cizích slov [online] Copyright 2005-2006, dostupné na WWW: http://slovnikcizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/agrocenoza [cit. 24.1.2012]) 79

32

Nelesní přirozená vegetace téměř zcela z krajiny zmizela. Najdeme jen smutné zbytky remízků, mezí a solitérních stromů, případně křovin. Hlavním typem rozptýlené zeleně jsou rozsáhlé liniové topolové porosty kolem vodotečí a rybníků, ojediněle kolem cest, sázené v 50. a 60. letech 20. století.86 Vegetací říčních údolí, která jsou výrazně ovlivňována teplotní inverzí, které jsou v kontrastu s extrémně suchými a teplými polohami na jiţních svazích, jsou často suťové lesní porosty a reliktní (zbytkové) bory, které jsou bohaté na rostlinné a ţivočišné druhy. Tyto lesní porosty mají často dřevinnou skladbu blízkou přírodním podmínkám. Nad zarovnaný reliéf vystupují nápadnější hřbety, jako je Sv. Vít u Moravských Budějovic. Prostorová skladba krajinných ekosystémů je nestabilní. Nejzranitelnějšími částmi jsou orná půda a smrkové monokultury. Doporučuje se ekologicky zlepšit lesní lemy vodními nádrţemi, listnatými dřevinami, křovinami, loukami; obnovit protierozní meze, které mohou být potřebnými stanovišti ţivočišstva, nivy vodních toků87. Nenajdeme souvislé pruhy přirozené vegetace, jeţ by bylo moţné označit za regionální biokoridory, které by se staly základem sítě biokoridorů a pak biocenter; maximálně se zde objevují lokální biokoridory.88 „V kaţdém případě je nezbytné posílení polyfunkčního vyuţívání krajiny. Není ţádný problém spojit biokoridory s pěší a cyklistickou turistikou. Vytvoření systému ekologické stabilizace krajiny tak můţe slouţit i rekreaci. Pěší turisté a cyklisté jsou zpravidla k přírodě krajiny ohleduplnější neţ motoristé. Ale i pro ty lze učinit krajinu atraktivní za předpokladu, ţe budou zpřístupněny především atraktivní části výše uvedených…“89 biokoridorů.

86

Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 87 Srov. NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 str. 62 – „Jedná se o území ekologicky nestabilní, kde bude nutno co nejdříve provést mnoho opatření ke zvýšení ekologické stability. Jde především o zatravnění pozemků na svazích a v údolních nivách kolem vodotečí a rybníků, revitalizaci povodí potoků a řek, nové začlenění zeleně do krajiny především kolem cest, potoků a na hranicích mezi pozemky, případně katastry, obnovu některých sadů.“ 88 Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 89 Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011]

33

Stav znečištění ovzduší je charakterizován stupněm č. 1 – nezávadné ovzduší. Zhoršené smogové situace hrozí jen za zimních inverzí. Kromě přinášeného znečištění z jiných regionů se zde nevyskytují větší zdroje znečištění.90 Území má řadu pramenů a jiných lokálních vodních zdrojů. Kvalita vody je v lesích přijatelná, v orné půdě jsou však vodní toky přetíţeny agrochemikáliemi. V luţních společenstvích mohou meandrující vodní toky vyuţívat své samočistící schopnosti. V Moravských Budějovicích ani v blízkém okolí není ţádné velkoplošné zvláště chráněné území (národní park, chráněná krajinná oblast). V blízkosti Moravských Budějovic je však řada maloplošných zvláště chráněných území, v nichţ je moţné se setkat se vzácnými a ojedinělými druhy rostlin a ţivočichů a zajímavými geologickými útvary. K Moravským Budějovicím ty nejbliţší jsou uvedeny v Tab. 1.

Tab. 1: Přehled maloplošných zvláště chráněných území91 označení

název

Přírodní rezervace

Habrová seč

Přírodní památka

U Lusthausu

katastrální území

Stručný popis

Vyhlášená v r. 1988, část lesního porostu přirozeného charakteru komplexu Novosyrovických lesů 200 m jiţně Nové Syrovice od hájenky „Za Sičkou“ a asi 2 km jiţně od Nových Syrovic na zaobleném hřbetu protaţeném ve směru SZ-JV a mírném údolním svahu Spetického potoka. Vyhlášená v r. 1988, olšiny s hájovou květenou v úvalovitém údolí podél pravostranného přítoku Ctidruţického potoka v komplexu Nové Syrovice (Spetického) Syrovického lesa,

Výměra (ha)

13,1592

0,94

3 km jiţně od Nových Syrovic.

„Nové kategorie zvláště chráněných území, ač byly původně vyhlášeny v kategoriích převáţně jiných, vycházejí z kategorizace podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.“93 90

Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 91 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 63 a Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org =9890&id=270109&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 92 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 63 udává 11,50 ha 93 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 66

34

„V zájmovém území se nacházejí tyto významné krajinné prvky (číslování podle evidence prvků okresu Třebíč)94 … 357 – údolí říčky Nedveky – meandrující přirozený tok s břehovými porosty v nivách, zbytky mokřadů 358 – les Ochoza u Dvorku (Moravských Budějovic) – doubrava s hájovou květenou význačných druhů, prameniště Nedveky, mokré louky na prameništi s výskytem význačných druhů, např. upolín evropský 359 – údolí Rokytky pod Moravskými Budějovicemi – mělké údolí s meandrujícím tokem většinou v přirozeném korytě, zbytky údolních niv a rozptýlená zeleň na svazích a mezích 360 – Lukovská hora – rozsáhlý lesní komplex, drobné zbytky původní dřevinné skladby 361 – Budějovické rybníky – ornitologická lokalita, význačné hnízdiště vodních a bahenních ptáků, zbytky mokřadů. Na pastvinách ocún jesenní. 362-363 – údolí Jevišovky – význačná rekreační oblast od Komárovic k Jackovu se soustavou rybníků, zbytky mokřadů s typickou květenou a ţivočichy, část toku v přirozeném korytě s břehovými porosty“ Dále to jsou historické parky a zahrady:95 Moravské Budějovice – 0,3 ha – původní renesanční zámek upraven na barokní, u něj malý park na okraji náměstí, roste zde 87 druhů domácích a introdukovaných dřevin.

94 95

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 67-68 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 68

35

4.1.5. Společenské podmínky Počátky vývoje města Počátky města Moravských Budějovic96 nejsou přesně datovatelné. Zásadní úlohu při jejich vzniku sehrála dálková komunikace, tzv. Haberská stezka, která je písemně doloţená jiţ od 12. století a která si udrţela svoji důleţitost jako spojnice Prahy s Vídní prakticky do dnešních dob. Odhaduje se, ţe obec vznikla pravděpodobně ve 12. století, nejpozději však v 1. polovině 13. století.97 První osídlení se předpokládá na návrší v severozápadní části dnešních Budějovic nad ohybem říčky Rokytky (původní název říčky není znám) v místech dnešní sokolovny98 poblíţ dvorce velkostatku a u kostela sv. Jiljí. Archeologické výzkumy však potvrzují osídlení z 12. století v místě dnešního kostela a fary. Do dnešní doby není jisté, zda v Moravských Budějovicích existoval hrad. Je doloţen historický pomístní název "hrad", "starý hrad", "pustý hrad", týkající se lokality dnes zvané "na valech", ale písemné prameny o něm mlčí a archeologický průzkum zde neproběhl. Pravděpodobnější je zde opevněný zeměpanský dvorec, nelze však vyloučit ani mnohem starší opevněné sídliště. Tento zeměpanský dvorec slouţil jako centrum menší správní jednotky – provincie99 se správním centrem na bítovském hradě.

96

„Název Budějovice je odvozován od jména Budivoj, někdy téţ Budislav či Budimír. Ze zdrobněliny těchto jmen "Buděj" vznikl název "Budějivici", doslova lidé patřící Budějovi, či ves lidí Budějových. Název města byl převáděn do psané podoby několika způsoby. Postupně se ustaluje označení Budwicz, nebo Pudwicz a z těchto latinských označení pak vzniká i německé Budwitz. Pro odlišení od později zaloţených Českých Budějovic je roku 1406 poprvé doloţeno pouţití přívlastku "moravské" za jménem města. Protoţe však názvy obou měst byly v psané formě odlišné, vţívalo se označení "Moravské" Budějovice jen pozvolna.“ (Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&p1=1914 [cit. 3.7.2011]) „Názvy města v pramenech: r. 1231 Budewigez, 1235 Budwiz, 1240 Bůdwice, Budiwice, 1256 Budwicz, 1270 Pudwicz, Pudewiz, ve 14. st. I Buduicz, Budnicz, 1406 Budiowicze, 1417 Budwicz, 1420 oppit Budwitz, 1525 rada a všecka obec miesta Budieyowicz, téhoţ roku rada a starší miesta Budieowitz Moravských, 1551 měšťan Bůdieyowských, 1588 purkmistru a radě a vší obci Budiegowicz Moravských, 1592 Budieyovice, 1667 wir Burgemeister der Stadt Märischen Buedtivtz, 1695 Mährisch Budwitz, 1737 Mährisch Budweis, 1837 Budwitz Mährisch, Moravské Budějovice“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 495) SAMEK, Bohumil. 1999 s. 567 uvádí: „Kvůli rozlišení od stejnojmenného města v jiţ. Čechách objevil se poprvé r. 1491 přívlastek Moravské Budějovice.“ 97 „Připomíná se údajně i v Kosmově kronice v r. 1101 (název nesou po zakladateli Budivojovi, synovi bítovského kastelána).“ (AXAMITOVÁ, Jana a kol. 2001 s. 550) 98 Kolektiv autorů, Brno v minulosti a dnes IX, 1970 s. 145 Srov. „Zde se měl pod strategicky výhodnou vyvýšenou polohou v místech dnešní budějovické fary nacházet brod přes Rokytku a právě u něj se rozvíjí nejstarší osídlení postiţitelné v tomto prostoru jiţ od 12. století. Do těchto míst je také lokalizován předpokládaný zeměpanský dvorec a v jeho blízkosti vzniká nejpozději před rokem 1231 farní kostel sv. Jiljí.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 186-187) 99 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 178

36

S provinciemi se na našem teritoriu zeměpanského Bítovska poprvé setkáváme roku 1231, kdy se připomínají v listině100 papeţe Řehoře IX. (1227-1241), kdy dne 10. dubna stvrzuje věno, které král Přemysl Otakar I. udělil své manţelce české královně Konstancii Uherské po jejich svatbě roku 1198. V tomto dokumentu jsou tedy Moravské Budějovice poprvé zmíněny písemně. Postavení Budějovic v této době není zcela zřejmé. Nejpravděpodobněji šlo o trţní osadu kolem Haberské stezky. „Prvotní vývoj celé aglomerace je postiţitelný i z analýzy městského půdorysu. Právě Horní náměstí (dnes nám. Čs. armády, dříve Husovo) situované od farního kostela (sv. Jiljí – poznámka autora) směrem na východ k místům bývalé Horní brány je moţno pokládat za rozšířenou ulici vznikající podél Haberské cesty směřující k sídelnímu areálu kostela.“101 V 30. aţ 40. letech 13. století přicházejí noví osadníci z Podunají a přistupují k výstavbě karneru u kostela sv. Jiljí. V 2. polovině 13. století dochází k patrně zeměpanskému pokusu o zaloţení města. Je vysazeno velké prostorné trţiště Dolní rynek (dnes náměstí Míru, dříve Havlíčkovo) nepravidelného lichoběţníkovitého tvaru s delší osou sever-jih, které se pravoúhle napojuje na stávající osadu Horního náměstí v podobě písmene L. Od této doby byl průběh Haberské cesty s největší pravděpodobností převeden přes nově lokovanou část sídliště. Ve stejném období, tedy v 2. pol. 13. století, byly Budějovice povýšeny Přemyslem Otakarem II. na město. Město za Lichtenburků Bítovský správní okrsek spravoval rod pánů z Lichtenburka (Lichnice). Počátkem 14. století

(r.

1307)

Raimund z Lichtenburka,

jej

získává moravský

do

vlastnictví zemský

včetně hejtman,

Moravských za

cenné

Budějovic sluţby

pro Jindřicha Korutanského. Tím se Budějovice dostávají ze zeměpanské drţby do vlastnictví Lichtenburků a jako manství panovníka v něm spolu s Bítovem zůstávají aţ do roku 1498. V době spravování oblasti Lichtenburky se v blízkosti Budějovic „vytváří síť předměstí a předměstských osad (sev. od města Podolí (v písemných pramenech poprvé r. 1498, německy Podoly – poznámka autora), severových. Heřmanice (ves se uvádí poprvé r. 1417, od 1. pol. 16. století souběţně s německým ekvivalentem Herzmanitz – poznámka autora), 100

Listinou „… papeţ přijímá v ochranu vdovu po Přemyslovi Otakarovi I. (1192-1193, 1197-1230) a jeho druhou manţelku, dceru uherského krále Bély III., královnu Konstancii Uherskou (svatba 1198, smrt 1240) i s jejími věnnými statky – provinciemi břeclavskou, přibyslavickou, kunovickou, hodonínskou, bzeneckou a budějovickou.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 178) 101 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 187

37

jiţně aţ jihozáp. od centra Německá Ves čili Horní Víska, záp. Dolní či Malá Víska (poprvé se uvádí r. 1522, později téţ něm. Klein Dörffl – poznámka autora)) a kolem roku 1406 je v jedné z nich – Dolní (Malé) Vísce jihozápadně od jádra Budějovic – zaloţen i špitál.“102 Poblíţ byl vybudován špitální kostelík (dnešní kaple sv. Anny) se hřbitovem. V dubnu 1417 dostalo město od pánů Smila a Jana z Lichtenburka důleţité privilegium – právo odúmrti. „Pro obyvatele města … to znamenalo, ţe mohli svobodně odkazovat a dědit majetek i tehdy, zemřel-li měšťan bez potomků.“103 V roce 1421 obnovil Zikmund Lucemburský na ţádost pánů z Lichtenburka Moravským Budějovicím právo mílové104 (tedy zákaz vaření a prodeje piva v okruhu 1 míle od města). 7. března 1498 se Budějovice stávají poddanským městem105, kdy král Vladislav II. Jagellonský propouští bítovsko z manství. Daruje je Herychovi z Lichtenburka, potvrzuje městu dosavadní privilegia, včetně práva uţívat znak106 a pečeť. Město za Valdštejnů „V roce 1522 se zde zakoupili páni Brtničtí (Zdeněk a Burian (Burjan) – poznámka autora) z Valdštejna; Jindřich Bítovský z Lichtenburka jim prodal Moravské Budějovice s Heřmanicemi, Malou a Německou Vískou. Valdštejnové postupně přikoupili několik dalších vesnic v okolí a vytvořili malé moravskobudějovické panství.“107 Roku 1532 byla podstatná část města zničena rozsáhlým poţárem, včetně panského stavení. „Katastrofa sice zbrzdila ekonomický vzestup, ale nezastavila příliv obyvatel do města. Domy a pozemky v Moravských Budějovicích byly tehdy ve srovnání s blízkou Třebíčí nebo třeba Jemnicí tak levné, ţe sem zblízka i zdaleka přicházeli ţít další a další lidé.“108 Jako nové panské stavení si Valdštejnové koupili městský dům vladyky Heřmana 102

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 191 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 498 104 „Podle textu listiny Moravské Budějovice měly jiţ dříve tuto výsadu od markrabat moravských, ale v době bouří a vojenských nepokojů o původní listinu přišly.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 499) 105 „Plnohodnotným poddanským městem se Budějovice stávají teprve ve 2. čtvrtině 16. věku.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 191) 106 „Protoţe se tak stalo na přímluvu Burjana z Lichtenburka, je v městském znaku obsaţen štít s erbem pánů z Lichtenburka.“ (Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&p1=1914 [cit. 3.7.2011]) 107 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 250 Srov. KLEVISOVÁ, Michaela. Moravské Budějovice – brána do Podyjí, Deník Hospodářské noviny s přílohou IN magazín [online]. Říjen 2003, č. 44, s. 3-6. Copyright 1996 – 2011, dostupné na WWW: http://hn.ihned.cz/c1-13565060-moravske-budejovice-brana-do-podyji [cit. 20.1.2011] 108 „Příliv přistěhovalců zesílil hlavně koncem 16. století. Většina z nově příchozích byli Němci, kteří nakupovali aţ třetinu prodávaných domů. Moravské Budějovice si ale zachovaly český ráz – němečtí obyvatelé se rychle přizpůsobili, často dokonce přijali počeštěnou podobu svého jména. Byli to hlavně řemeslníci a městu hodně 103

38

Hostákovského z Arklebic, který byl dostačující pro jejich pouze občasné návštěvy. Právě občasné návštěvy majitelů městu a okolním vesnicím nemálo prospěly, protoţe bylo dlouhou dobu bez přímé vrchnostenské správy, avšak pod jejich kontrolou. Valdštejnové si jediného města na jejich budějovickém panství obzvlášť povaţovali, proto mu udělovali nejrůznější privilegia a podporovali jeho rozvoj. Dbali na náboţenskou svobodu. Město za jejich vlády proţívalo zlaté časy, procházelo největším rozvojem ve své dosavadní historii. Rozmach prokazovala řemeslná výroba. Byla zaloţena místní škola, která se řadila k nejlepším na Moravě, kde vyučovali absolventi praţské univerzity. Bylo vydláţděno celé náměstí, kde Valdštejnové podporovali konání jarmarků, byl vybudován městský vodovod a kanalizační sběrač. Byly vystavěny lázně a nový hřbitov za Horní branou. Kostel byl opatřen novým stropem a zděnou věţí. Byly vybudovány 2 rybníky (Šerkraut (dnes nazýván Nový – poznámka autora) a Hrachovec). Také městská samospráva a soud včetně hrdelního soudu (1525) zaţívali nebývalý rozkvět. Není ovšem známo, zda měly Moravské Budějovice ještě za dob Lichtenburků či Valdštejnů městské opevnění. Z prostoru tzv. farského dvora u kostela sv. Jiljí je opevnění známo, můţe se však jednat pouze o fortifikaci tohoto objektu. Můţeme však předpokládat dřevohlinitou fortifikací s příkopem ve smyslu vymezení vlastního intravilánu města, neboť město disponovalo třemi branami. Na severu Podolskou, někdy nazývaná téţ Dolní, na jihovýchodě (od Znojma) Horní, na jihu Dolní, někdy nazývaná tzv. „Stiftthor“ či „brána pod farou“ či „při faře“. Tyto brány se do dnešních dnů nedochovaly, byly zbourány roku 1840. Označení bran Horní a Dolní se tedy vztahovalo jen k Hornímu rynku (dnešnímu Náměstí ČSA). Dále město disponovalo a dodnes disponuje dvěma brankami neboli fortnami na západě, které umoţňovaly i přístup k řece. Jiţnější leţela „pod farou“ směrem k Dolní či Malé Vísce a severnější bývala nazývána dle výchozího směru „litohořskou“ nebo téţ „jakubovskou“.109 Zlaté časy násilně utnula třicetiletá válka. „Město se pro svou důleţitou polohu na cestě Jihlava–Znojmo, resp. Vídeň–Praha stalo od r. 1620 doslova průchodištěm vojenských pomohli. Moravské Budějovice se staly rušným obchodním centrem, kde se dařilo hlavně řezníkům, pekařům a soukenářům. Byly tu dva mlýny, dva pivovary a (nejméně – poznámka autora) tři hostince a jedna „kuchyň“ (restaurace – poznámka autora). Na radnici se stáčelo vynikající víno a nemalé zisky putovaly do kasičky města.“ (KLEVISOVÁ, Michaela. Moravské Budějovice – brána do Podyjí, Deník Hospodářské noviny s přílohou IN magazín [online]. Říjen 2003, č. 44, s. 3-6. Copyright 1996 – 2011, dostupné na WWW: http://hn.ihned.cz/c1-13565060-moravske-budejovice-brana-do-podyji [cit. 20.1.2011]) 109 Srov. NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 191-192 nebo SAMEK, Bohumil. 1999 s. 567-568

39

oddílů.“110 Důvodem byla bitva na Bílé hoře a její důsledky. „Jiţ tenkrát se pobyt vojáků neobešel bez váţných problémů. Vojáci brali lidem dobytek …“111 ničili okolí, rabovali. Výjimkou nebylo ani vypalování, zajímání a vraţdění. „Dvacátá léta přinesla tedy první vlnu neúměrného hospodářského zatíţení celého regionu.“112 Město za Schaumburků Měšťany velice oblíbený Zdeněk (II.) Brtnický z Valdštejna (poslední majitel panství z rodu Valdštejnů) se aktivně účastnil stavovského povstání (r. 1618). Za tuto účast byl roku 1621 v Jihlavě zatčen, odsouzen k trestu smrti, ale trest mu byl zmírněn na doţivotní ţalář na Špilberku, kde však záhy (24. června 1623) zemřel. Moravskobudějovické panství bylo v roce 1623 zkonfiskováno za pohledávky vůči císaři a získal je polní maršál Hanibal ze Schaumburka, který se účastnil bitvy na Bílé hoře na císařské straně. V březnu 1626 se stal jeho majitelem. Roku 1634 dědí panství jeho bratr Jan Reinhard. V letech 1643 a 1645 Moravské Budějovice utrpěly největší škody v celé historii. Prošly tudy armády švédského generála Lennarta Torstenssona, které město poničily a vydrancovaly, později tudy prošlo i císařské vojsko.113 Období strádání tím ani zdaleka nekončilo. V roce 1648 získává budějovické panství tvrdý, bezohledný a nenáviděný Reinhardův synovec Rudolf Jindřich ze Schaumburka, který se zde rozhodl usadit, osobně spravovat panství a vybudovat v letech 1666 aţ 1672 zámek114, který dodnes zůstává dominantou města.

110

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 260 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 259 112 „Na sklonku roku 1623 zostřila těţkosti ještě tzv. mincovní kalada. Patent o poklesu reálné hodnoty mince … na pouhou desetinu její nominální hodnoty přinesl do ţivota poddaných další ztráty. … Měšťanstvo jiţ tehdy počínaly tíţit také dluhy vůči městu na vojenské kontribuci.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 260) 113 Válečné události přinesly značné ztráty na lidských ţivotech. Mnozí lidé odešli kvůli bídě. Ve srovnání s dobou před Bílou horou ubyla na Moravě přibliţně třetina obyvatel. (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 263) 114 „Způsob jakým toho dosáhl vypovídá o jeho bezohledném způsobu správy města. Ke 3 domům, které vlastnil, zabral bez náhrady další 3 a obsadil i radnici, která v té době byla zdaleka nejvýstavnější budovou ve městě. Jako náhradu za ni dal městu malý zchátralý dům. Těchto 7 domů se stalo základem pro stavbu zámku.“ (Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&p1=1914 [cit. 3.7.2011]) Zdroje se v počtu domů, ze kterých byl zámek postaven, liší. Moţná příčina je taková, ţe odlišují obytné budovy a hospodářské budovy. Srov. „Zámek vznikl v l. 1666-72 přestavbou z radnice a čtyř patrových renesančních domů.“ (AXAMITOVÁ, Jana a kol. 2001, s. 550) „Nynější budova (zámku – poznámka autora) vznikla mezi r. 1666-72 sloučením a nenáročnou a pouze část. přestavbou radnice, někdejšího panského a tří či čtyř sousedních měšťanských domů“ (SAMEK, Bohumil. 1999 s. 568) „K bývalému panskému (Valdštejnskému – poznámka autora) a tzv. Volfovskému a Mráčkovu domu, které mu patřily, si přivlastnil radnici, nejdraţší objekt ve městě. Měšťanům vnutil jako rovnocennou náhradu levnější dům na Horním rynku (1666). S dalšími dvěma pustými, Richtrovým, Májovým a později i Krauzovým domem, získal dostatečný prostor k realizaci rozsáhlého zámeckého objektu i pro potřebné hospodářské budovy“ (NEKUDA, Václav a kol. 1997 s. 505) „A tak v letech 1666-1668 scelením pěti domů vytvořil obytnou část zámku a dodatečnou přestavbou dvou domů 111

40

„Rudolf Jindřich ze Schaumburka odmítal od počátku respektovat městská práva, byť i několik staletí stará. Necítil ţádnou sounáleţitost s původně nekatolickým a převáţně českým městem a choval se v něm jako neomezený pán. Nutil měšťany odkupovat produkty z jeho nově zřízeného statku, neuznával jejich samosprávu, dokonce je nutil k robotě, z níţ se městu podařilo vykoupit za pravidelnou roční rentu. Schaumburk tvrdil, ţe privilegia městu udělená nekatolickou vrchností pozbývají po Bílé hoře platnost. Neobtěţoval se však dodrţovat ani privilegia udělená českými nepochybně katolickými panovníky.“115 Poniţovaní měšťané se s Schaumburkem nemohli domluvit, proto byli nuceni řešit spor soudní cestou. Ztráceli víru ve vítězství, protoţe mnozí z nich přecházeli na stranu hraběte, který jim poskytoval různé výhody. O sporu se několikrát dověděl i sám císař a Schaumburkovo jednání kritizovali dokonce i královští úředníci. Tento spor, který byl velmi ekonomicky nákladný, měšťané nakonec po dlouhých skoro 30 letech (1674 a 1677) vyhráli. Císař sám potvrdil všechna dosavadní městská privilegia, Schaumburk však na nic z toho nebral ohled.116 Ještě v době utlačování, v roce 1673 město opět postihl velký poţár, kdy měla shořet celá jeho polovina. Navíc v důsledku neutěšených poměrů po třicetileté válce docházelo k výraznému poklesu obyvatel města. Rozkoly s měšťany ukončila smrt Rudolfa Jindřicha Schaumburka. Jeho vdova Maxmiliána Konstancie uzavřela roku 1695 smír s utlačovanými měšťany, ve kterém uznala rozsudek královského soudu a práva potvrzená privilegii; odmítla však uhradit škody způsobené městu. Město za Wallisů Dalšími majiteli se aţ v dalším století (r. 1736) stal rod pánů z Wallisu. Polní maršál hrabě František Václav z Wallisu koupil Moravské Budějovice117 od Marie Anny Leopoldiny Konstancie ze Schaumburka. Tehdy byly zchudlým nevýznamným městem a jeho obyvatelé

v zadním traktu přistavil k zámku v letech 1671-1672 hospodářské budovy.“ (NEKUDA, Václav a kol. 1997 s. 458) 115 Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&p1=1914 [cit. 3.7.2011] Srov. NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 506 116 Srov. NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 506 117 „K panství mimo město Moravské Budějovice s přivtělenými vesnicemi Heřmanice a Víska patřily dále vsi Laţínky, Vesce, Dolní Vranín a dále ještě statek Jackov a ves Krnčice, koupené r. 1753 od bratrů Fr. Kašpara a Filipa Jakuba z Ostašova a nakonec i ves Horní Vranín, koupená r. 1796 Josefem z Wallisu od hraběte Dominika Kounice-Rittberga.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 275)

41

morálně zlomení. Wallisové pak panství spravovali aţ do roku 1882, sídlili tu však aţ do roku 1928, kdy zemřel poslední muţský majitel Josef Wallis.118 Wallisové se starali jen o zisk, ale oproti Schaumburkům nastal obrat k lepšímu. Vztahy měšťanů s majiteli byly povětšinou dobré. Napomohlo k tomu i jmenování primátora města a také dalších úředníků.119 „Moravské Budějovice měly dle tereziánského katastru v r. 1750 ve vlastním městě 53 domů, na předměstích 107 domů a v celém městě bylo ještě 8 chalup. V té době mohlo ve městě i s předměstími ţít kolem 700 obyvatel. V r. 1837 udává Wolny pro vlastní město 74 domy s 496 obyvateli a pro předměstí 255 domů s 1499 obyvateli.“120 „Jiţ od 90. let 18. století se Rakousko zúčastňovalo koaličních válek s revoluční Francií. Zapojilo se i do tzv. Třetí protifrancouzské koalice (spolu s Ruskem a Anglií). Tato válka vyvrcholila bitvou u Slavkova 3. 12. 1805 …“121. Městem často táhla vojska vlastní i cizí.122 Válka s Napoleonem si však vyţádala velké náklady. V zemi nastal státní bankrot. V březnu 1811 vyhlásil Josef Wallis (nejznámější majitel budějovického panství z rodu Wallisů, vnuk Františka Václava) jako prezident rakouské dvorské komory (ministr financí – poznámka autora) první měnovou reformu u nás, kdy rakouská měna devalvovala o 80 %.123 „Revoluce roku 1848 měla zavést v habsburské monarchii ústavní zřízení, které by vystřídalo dosavadní absolutistický způsob vlády.“124 V Moravských Budějovicích se jako v jednom z pěti měst na Moravě konaly volby do tzv. Frankfurtského sněmu (konán 18. 5. 1848, jehoţ prvořadou úlohou bylo přijetí ústavy sjednoceného Německa – poznámka autora). Po zrušení poddanství byl vytvořen nový systém veřejné správy. Roku 1850 byl 118

„… kdy panství přešlo na Annu Marii Schaffgotschovou (za svobodna hraběnka Salmová, neteř Josefa Wallise – poznámka autora).“ (KLEVISOVÁ, Michaela. Moravské Budějovice – brána do Podyjí, Deník Hospodářské noviny s přílohou IN magazín [online] Říjen 2003, č. 44, s. 3-6. Copyright 1996 – 2011, dostupné na WWW: http://hn.ihned.cz/c1-13565060-moravske-budejovice-brana-do-podyji [cit. 20.1.2011]) „V roce 1945 bylo toto panství vyvlastněno a v roce 1946 ministerstvo zemědělství darovalo městu budovu zámku s nádvořím a hospodářskými budovami pro zřízení muzea (dnes Muzeum řemesel – poznámka autora).“ („Vítejte opět u nás…“ [online] odkaz ke staţení na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org = 9890&id_ktg =15094&p1=23651 [cit. 5.10.2011]) Srov. Zámek Moravské Budějovice – Kraj Vysočina – Atlas Česka [online] Copyright 2007-2011, dostupné na WWW: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/zamekmoravske-budejovice/ [cit. 5.10.2011] 119 „Moravské Budějovice spravoval primátor se 12 konšely (4 starší, 4 mladší, 4 obecní). Na pořádek dohlíţel rychtář a významnou pozici měl syndikus, písař znalý práva. Radu svolával posel nazývaný konšelskej a k úředním osobám patřili hospodáři sladoví a k pivovaru, dva váţní a 3 správcové k rybníkům a ke špitálu.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 269) 120 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 276 121 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 280 122 Zdroje uvádí, ţe francouzská vojska, která byla nepřátelská, se chovala disciplinovaně a spořádaně a nechybělo jim sebevědomí. (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 281 a Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp ?id_org=9890&id =42807&p1=1914 [cit. 3.7.2011]) 123 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 281 124 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 283

42

ve městě zřízen soudní a berní okres, které spadaly pod politický okres Znojmo. Městská samospráva byla vytvořena na základě zákona o obecním zřízení a volebním řádu aţ v r. 1861. Roku 1882 se město osamostatnilo a byl zvolen první starosta Josef Purcner. Aţ roku 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a Moravské Budějovice se staly městem okresním.125 Převáţně český soudní okres Moravské Budějovice126 se tak vyčlenil z německého okresu Znojmo. V období druhé poloviny 19. a počátku 20. století je v Českých zemích obrovský zájem o společenské aktivity, veřejnou činnost a kulturní a vzdělávací programy a vznikají nejrůznější spolky. V Moravských Budějovicích se o společenský a kulturní ţivot zaslouţil především advokát JUDr. Eduard Špatinka. Vzniká zde roku 1864 Čtenářský spolek slovanský Budivoj, jeden z prvních českých spolků na Moravě, který se zaslouţil o významný rozvoj města.127 Ve stejné době (počátkem 20. století) vzniká městské muzeum, jsou vydávány místní noviny (Buditel – do 1909, Naše noviny – 1902-1914), je postavena místní sokolovna, slavnostně otevřena 11. července 1903128. Rozvoj města zajistila ţeleznice z Vídně do Prahy (tzv. Rakouská severozápadní dráha) vybudovaná v letech 1869-1871 vedoucí přibliţně podél prastaré Haberské cesty a dále ţeleznice vedoucí z Moravských Budějovic do Jemnice vybudovaná roku 1896.129 Eisllerovi zřizují pilu (1870-1893); velkého hospodářského významu dosahují Továrny hospodářských strojů a slévárny Matěje Smrčky (zaloţené r. 1882) vyrábějící hospodářské stroje se dokonce stávají největší továrnou na západní

125

„Nově vytvořený politický okres Moravské Budějovice pak sestával z českého soudního okresu Moravské Budějovice a z národnostně smíšeného soudního okresu Jemnice, který byl vyjmut z politického okresu Dačice.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 286) 126 „… při sčítání obyvatelstva roku 1880 … bylo zjištěno v soudním okrese Moravské Budějovice 23735 osob hlásících se k českému obcovacímu jazyku a pouze 590 osob se přihlásilo k německému obcovacímu jazyku. Do roku 1930 se počet německého obyvatelstva sníţil v budějovickém soudním okrese na 140 a počet obyvatel české národnosti se zvýšil na 25799.“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 289) 127 Budivoj organizoval kulturní a vzdělávací činnost, zřídil městskou knihovnu, z podnětu byla zřízena Vzájemná záloţna (1869 – poznámka autora) a z jejích prostředků byl postaven Národní dům tzv. Beseda (1893 – poznámka autora), pořádající kulturní akce dodnes. V roce 1874 byla z podnětu Budivoje zaloţena i Městská spořitelna, která podpořila rozvoj průmyslu, ale i celého města. (Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org= 9890&id= 42807&p1=1914 [cit. 3.7.2011] a Moravské Budějovice – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravské_Budějovice [cit. 1.9.2011]) 128 NEKUDA, Vladimír a kol., 1997 s. 291 129 Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&p1=1914 [cit. 3.7.2011] a Moravské Budějovice – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravské_Budějovice [cit. 1.9.2011] a NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 511

43

Moravě. Menší firma Josefa Fabeše vyráběla mlátičky. Obuvnická firma Kaufmann-Schloss (1881-1914) zaměstnávala aţ 400 dělníků. Po roce 1900 do začátku 1. světové války byly ve městě 4 větší dílny vyrábějící perleťové knoflíky (s asi 150 dělníky). V Moravských Budějovicích taktéţ vznikají mnohé školy. Město od roku 1918 Po vzniku Československa se roku 1919 konaly první obecní volby, ve kterých zvítězilo seskupení socialistických stran, které vedly město prakticky aţ do konce třicátých let. Veškerý veřejný ţivot se zpolitizoval. Město začalo zaţívat všeobecný rozvoj. „Od převratu (1918 – poznámka autora) do června 1929 bylo v Moravských Budějovicích postaveno 178 domů, z toho deset dvoupatrových, dvě velké továrny, dvě parní pily, tři budovy Hospodářského druţstva aj.“130 Jednalo se například o dostavěnou budovu Gymnasia (1919), budovu Okresní nemocenské pokladny (1923), nové pošty (1924), budovu Městské spořitelny (1927) na dnešním náměstí Míru, budovu Okresního úřadu a Okresního soudu (1930) (dnešní léčebna dlouhodobě nemocných – poznámka autora), budovu Masarykovy obecné školy (1936) (dnes ZŠ TGM – poznámka autora), domy Orla (1927, ul. Komenského) a Sokola (1930, ul. Na Valech). 1921 byla vystavěna městská elektrárna. Hospodářská krize, která vypukla roku 1929, způsobila těţkosti všem podnikům ve městě. Mnohé z nich zkrachovaly, jiné omezily výrobu, mnoho lidí se stalo na dlouhou dobu nezaměstnanými. Politická situace ve městě se začala zhoršovat od roku 1938. Důvodem bylo politické působení Hitlera v Německu. Ze zabraného Znojemska tudy ustupovaly jednotky československé armády a do vnitrozemí odcházely tisíce uprchlíků. Město na ně pořádalo sbírky a zajišťovalo azyl pro asi 3000 z nich aţ do května 1945. Ze Znojma byly do Moravských Budějovic přemístěny rovněţ veřejné instituce, mezi nimi i Krajský soud, peněţní ústavy, hospodářské organizace, vojenské instituce, školy (viz výše). Moravské Budějovice se tak staly jako největší německými vojsky neobsazené město na naší jiţní hranici důleţitým hospodářským, politickým i kulturním centrem.

130

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 318

44

Heydrichiáda přinesla domácímu odboji těţké časy. Jednak do roku 1943 byla většina odbojových skupin rozbita, navíc vyvrcholila i rasová persekuce. Nejvíce stíhanými byli Ţidé131 a Cikáni132. V létě 1944 jiţ byli Němci na ústupu na všech válečných frontách. Teprve 8. května 1945 německé jednotky bez jakéhokoliv odporu začaly z důvodu sovětského náletu na Heřmanice, kde byly ukryty německé obrněné transportéry, opouštět město. O ústup Němců se zaslouţili i partyzánské skupiny, které dobývaly město. To pak zaţilo ještě druhý nálet na ustupující německé jednotky na znojemsko-jemnické křiţovatce. Rudá armáda vjela do města 9. května 1945 v 1:25 hod. Po válce byla dekretem č. 121/45 Sb. obnovena předválečná správní organizace. Byla zřízena síť národních výborů (okresní národní výbor v Moravských Budějovicích byl podřízen Zemskému národnímu výboru v Brně, který byl později zákonem č. 280/48 Sb. zrušen a bylo zavedeno krajské zřízení). V roce 1946 se konaly na dlouhou dobu poslední demokratické volby, ve kterých v moravskobudějovickém okrese i v samotném městě zvítězili lidovci. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. rozdělilo území republiky do 19 krajů a stanovilo nové hranice okresů v nově zřízených krajích. V 50. letech byly ve městě rozšiřovány průmyslové a zemědělské podniky, které přecházely do správy národních podniků, roku 1953 vzniklo JZD Budoucnost. Město se rozšiřovalo o nová sídliště s příchodem nových obyvatel – zaměstnanců těchto podniků. Roku 1960 byl s účinností k 1. 7. zrušen okres Moravské Budějovice. Většina obcí včetně města byla přičleněna k okresu Třebíč, jiné ke Znojmu a Jindřichovu Hradci. S účinností od 1. 1. 2000 byl okres Třebíč začleněn do nového samosprávného kraje Vysočina.

131

„Např. 19. května 1942 bylo z Moravských Budějovic odvezeno 82 občanů ţidovské národnosti, z nichţ se po válce vrátili jen dva. Zahynul i 4letý Petr Hauser, 10 letý Pavel Rosenberg a o rok starší Lea Landová“ (NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 331) 132 „Z nich se z koncentračních táborů vrátil jen jeden.“ (Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id =42807&p1 =1914 [cit. 3.7.2011])

45

4.1.6. Kulturní památky Nyní se pokusím uvést nejvýznamnější a nejzajímavější pamětihodnosti Moravských Budějovic, které by si měl zvídavý turista při návštěvě určitě prohlédnout. Historické jádro města bylo prohlášeno 20. 11. 1990 městskou památkovou zónou a má vyhlášeno ochranné pásmo. Stav těchto památek a jejich další vyuţití a propagace je pro další rozvoj cestovního ruchu v území velice významný. Náměstí Míru Centrem historického jádra Moravských Budějovic je bezpochyby lichoběţníkovité náměstí Míru (dříve Dolní rynek), jemuţ na jiţní straně dominuje budova zámku. Náměstí pochází z 2. pol. 13. století. Do roku 1532, kdy město utrpělo velkým poţárem, zde stávala nádherná radnice a řada honosných měšťanských domů. Ty později dostaly renesanční podobu.

Obr. 2: Náměstí Míru (autor: Martin Vít)

Významné historické domy Dům na Purcnerově ulici č.p. 64 má základ stavby goticko-renesanční s klasicistním průčelím. Dnes zde sídlí Městské kulturní středisko Beseda. Pořádají se zde nejrůznější kulturní a společenské akce a divadelní představení.

46

Obr. 3: Národní dům č.p. 64, téţ nazýván „Besední“, v Purcnerově ulici (autor: Martin Vít)

Nejlépe dochovaný renesanční dům č.p. 60, tzv. Blaţkův dům či kupecký, stojí na rohu náměstí Československé armády a Purcnerovy ulice. Jádro domu pochází ze středověku (před rokem 1532); je zčásti jednopatrový (objekt zahrnuje dvě renesanční stavení). Vysoká atika a cimbuří sjednocují oba původně samostatné domy. Na nároţí dominuje renesanční arkýř obdélníkového půdorysu na mohutných krakorcích, novogoticky upravený v 19. století. Ve dvoře lze shlédnout fasádní sgrafito. V objektu se nachází Erbovní vinárna, bar a internetová kavárna Café 60.

Obr. 4: Blaţkův dům čp. 60 (autor: Martin Vít)

Budova č.p. 31 dnešního Městského úřadu včetně dvorních křídel pochází z dob renesance. Byla několikrát upravovaná. Dodnes se zachoval jen renesanční vstupní kamenný portálek (patrně byl přenesen z radničního domu, který byl začleněn do budovy zámku) s latinským nápisem datovaný rokem 1592 oznamujícím dokončení stavby (ostění nese latinský nápis vyzývající ke spravedlnosti v soudních přích), a klenuté vnitřní prostory. Dílčí stavební úpravy jsou klasicistní, povrchová úprava průčelí je z 20. let 20. století.

47

Obr. 5: Dům č.p. 31 dnešního Městského úřadu (autor: Martin Vít)

Na náměstí dodnes stojí unikátní památka měšťanské pozdně gotické architektury – dům č.p. 32133 ze 14. století s podélně přepaţeným mázhausem. Přízemí domu je pozdně gotické; v 16. století byl dům renesančně přestavěn. Dvoudílné barokní průčelí se dvěma volutovými štíty pochází z třetí čtvrtiny 18. století. Zůstal zde zachován předělený mázhaus, ze kterého je sedlovým portálem vlevo přístupna místnost zaklenutá dvěma poli kříţové ţebrové klenby134. „Z mázhausu můţeme vstoupit nejen do prvního patra domu, ale také do pravoúhlého dvora, obestavěného jednopatrovými domovními trakty s pavlačemi a několika zachovalými gotickými portály a okny. Kolem poloviny 16. století byl dům rozšířen připojením domu, který stál na sousední parcele a jehoţ obdélnou síň překlenuje kříţová ţebrová klenba s hřebínky.“135 Roku 1785 byla v tomto prostoru zřízena lékárna „U bílého jednoroţce“, která fungovala aţ do roku 1952. Dodnes se zde mluví o „staré lékárně“. V současné době dům slouţí jako penzion a restaurace Venuše a prodejna ovoce a zeleniny.

Obr. 6: Dům č.p. 32, tzv. „stará lékárna“ (autor: Martin Vít) 133

Srov. SAMEK, Bohumil. 1999 s. 570 „Sedmnáct centimetrů vysoké ţebroví, tak typické pro církevní stavby, je velice vzácné u světských staveb.“ (Penzion Venuše – historie [online] Copyright Penzion Venuše 2009, dostupné na WWW: http://www.venusemb.cz/historie [cit. 19.9.2011]) 135 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 445 134

48

Zámek a muzeum Jiţní části Dolního rynku (náměstí Míru) vévodí budova barokně klasicistního zámku postaveného v letech 1666-72 hrabětem Jindřichem Rudolfem ze Schaumburka. Zámek zřejmě stojí zčásti na místě bývalého zeměpanského dvorce, jehoţ existenci předpokládá údaj o budějovické provincii r. 1231. Vznikl přestavbou a spojením radnice a dalších čtyř aţ šesti136 renesančních patrových měšťanských domů. „Scelením takto sestaveného bloku do nového průčelí vlastně zdevastoval a skryl tu nejzajímavější renesanční sgrafitovou výzdobu původních domů. Ta byla objevena aţ při opravách (v polovině 90. let – poznámka autora) ve 20. století.“137 V průjezdu jsou k roku 1681 datovány nástěnné a nástropní malby. V interiéru bývalé radnice se v 1. patře zachovala restaurovaná torza renesanční nástěnné figurální malby, doplněné typickými renesančními ornamenty. V největším rozsahu se dochovala v tzv. erbovní světnici. Krystýnovský dům, který patřil Valdštejnům, je pozoruhodný tím, ţe stěny v síni prvního patra zdobí zlidovělým pojetím renesanční ornamentální malby. Po roce 1736 byly za Wallisů v patře zámku upraveny světnice s rovnými stropy na fabionech138, některé místnosti byly novobarokně ornamentálně vymalovány pomocí šablon. Zámek dostal klasicistní fasádu, rizalit139 s hlavním vstupem byl osazen štítem s rodovým znakem Wallisů, třemi ozdobnými vázami a vysokou mansardovou střechou. Nejpozději na počátku 18. století byla na severovýchodním svahu u zámku zřízena okrasná francouzská zahrada, která byla před r. 1824 přeměněna na přírodně krajinářský park, přístupný barokní bránou z jiţní části náměstí Míru. „Další část zámecké zahrady vznikla poč. 19. stol. pod Pivovarskou ul. na obou březích regulovaného toku Rokytky (dnešní dolní městský park a areál letního kina – poznámka autora); kromě tamní dosavadní zeleně zahrada zabírala i nynější školní hřiště.“140 Od roku 1946 patří zámek městu, které tu od roku 1947 provozuje muzeum – dnes Muzeum řemesel. Západomoravské muzeum v Třebíči zde vytvořilo expozici věnovanou zaniklým a zanikajícím řemeslům a historii města. Část sbírek Muzea řemesel je umístěna ještě v prostoru Masných krámů jiţně od zámku a kostela sv. Jiljí. V areálu zámku se nacházejí také bývalé zámecké konírny, v nichţ jsou dnes často pořádány nejrůznější výstavy a koncerty. 136

Zdroje se v počtu domů liší, viz poznámka pod čarou 114. NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 458 138 zaoblený nebo profilovaný přechod mezi stěnou a stropem (LINHART, Jiří a kol. 2003 s. 114) 139 předsunutá část průčelí stavby po celé její délce (LINHART, Jiří a kol. 2003 s. 326) 140 SAMEK, Bohumil. 1999 s. 569 137

49

Otevírací doba v květnu aţ září je Út-Ne 9:00-17:00, od října do dubna pouze pro skupiny na objednání.

Obr. 7: Zámek s muzeem (autor: Martin Vít)

Masné krámy První písemná zmínka o Masných krámech pochází z roku 1522. Původně stávaly na Dolním rynku (náměstí Míru), kde slouţily aţ do roku 1837 – tehdy byly zrušeny městem na nátlak občanů z důvodu zápachu. V roce 1839 bylo v dnešní Purcnerově ulici (jiţně od kostela sv. Jiljí a zámku) postaveno 12 nových jednoprostorových prodejních krámů v přízemním plochostropém stavení podkovovitého půdorysu s půlkruhovitě zaklenutým vjezdem do dvora v pozdně klasicistním stylu. Krámky zde slouţily aţ do 30. let 20. století. Později byly pronajímány pro nejrůznější účely. V roce 1972 sem byla po rekonstrukci objektu umístěna část expozice Muzea řemesel.141 Otevírací doba v květnu aţ září je Út-Ne 9:00-17:00, od října do dubna pouze pro skupiny na objednání.

141

Srov. Masné krámy – Moravské Budějovice – Kraj Vysočina – Atlas Česka [online] Copyright 2007-2011, dostupné na: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/masne-kramy-moravske-budejovice/ [cit. 5.10.2011]

50

Obr. 8: Vstup do areálu masných krámů (autor: Martin Vít)

Místo stvořené k odpočinku můţe poskytnout areál přiléhající ke kostelu sv. Jiljí, faře a jiţní části zámku tvořící menší park se spoustou vzrostlých stromů. Chrám sv. Jiljí Chrám sv. Jiljí lze povaţovat za nejpohlednější stavbu, která je zároveň dominantou vytvářející charakteristické panorama města. Řadí se mezi nejstarší stavby města (první zmínka o něm je z roku 1235). Byl postaven kolem roku 1300 na základech staršího románského kostela, připomínaného roku 1240, ale z původní podoby kostela nezbylo nic. „Přestavba proběhla slohově shodně s výstavbou ostatních raně gotických kostelíků v okolí. Lišila se od nich pouze měřítkem, coţ bylo dáno nepochybně významem mladé trhové vsi na důleţité obchodní trase. Z této stavební etapy se do dneška dochovaly na vnějšku polygonálně uzavřeného presbytáře (kněţiště – poznámka autora) pouze opěrné pilíře a torza lomených oken.142 Původně byl vybudován jako jednolodní s dřevěným stropem a dřevěnou zvonicí na západní straně. Z období gotiky pochází přístavba kněţiště, kde je dnes hraběcí hrobka rodu Wallisů. Roku 1532 kostel vyhořel stejně jako většina tehdejších významných staveb. Letopočet 1586 na presbytáři datuje jeho renesanční přestavbu, kdy byl jednolodní gotický chrám rozšířen a přestavěn v trojlodní baziliku (jiţní loď vznikla rozšířením kaple sv. Josefa, severní z kaple sv. Františka Xaverského)143 s klenutým stropem a fasáda presbytáře a části jiţní lodi byla vyzdobena sgrafitovým kvádrováním. Velkorysý farář Ondřej František Chudánek, který tu působil v letech 1702 aţ 1733, nechal překlenout trojlodí

142

NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 450 DOBEŠ, Jiří. 2009 s. 4 uvádí přestavbu na trojlodní baziliku aţ v letech 1696 aţ 1783. SAMEK, Bohumil. 1999 s. 571 uvádí: „Severním směrem byla loď zvětšena přístavkem a v jeho východním čele v letech 1733-59 zřízena kaple sv. Františka Xaverského.“ 143

51

chrámu valenými klenbami s lunetami, jiţní loď rozšířil na východě o kapli Panny Marie Bolestné144 (malba na kopuli znázorňuje uctívání sedmibolestného srdce Panny Marie145), na východní straně nechal propojit opěrné pilíře kněţiště oblouky se stříškami, do vzniklých výklenků osadil pět dřevěných figur pašijových výjevů znázorňujících Umučení Páně (Kristus na Olivové hoře, Bičování, Kristus v okovech, Kristus klesá pod kříţem a sv. Veronika, Kristus na kříţi) (v současné době jsou sochy umístěny na zdejší faře; uvaţuje se však jejich přemístění do věţe kostela), pořídil nové varhany, rovněţ nechal v letech 1712-14 z větší části odbourat věţ v ose západního průčelí a přistavět na severní straně presbytáře kostela novou 49,9 m vysokou věţ s hodinami a římsou ve výšce 26 m slouţící jako ochoz, který obepínal světnici věţníka. V přízemí věţe zřídil sakristii a v prvním patře oratoř spojenou krytou chodbou se zámkem.146 Ve věţi se dodnes dochovaly dva zvony ulité mistrem Matějem ve Velkém Meziříčí – první z roku 1532147 o váze 300 kg148 a druhý z roku 1535 o váze 1700 kg; a hodinový stroj z roku 1602. Chudánkův nástupce, farář Ondřej Šťastný (17331759) rozšířil severní loď na východě o kapli Panny Marie Lurdské (prostorový protějšek kaple Panny Marie Bolestné). Roku 1774 byla v rámci úprav hrobky Wallisů přistavěna malá předsíň na jiţní straně presbytáře. Ke kostelu přiléhal hřbitov hrazený zdí, který byl roku 1784 zrušen. Roku 1875 byla věţ opatřena současnou střechou. Posledními stavebními úpravami kostela v letech 1909-10 bylo přistavěno západní průčelí, v místech kněţiště byla přistavěna hrobka Wallisů a nová sakristie při jiţní straně kněţiště. „Barevné vitráţe v oknech jsou z let 1910 a 1932, varhany na kůru pocházejí z roku 1938, v roce 2003 byly rozšířeny a upraveny. Hlavní oltář z roku 1883 byl v roce 1950 nahrazen jiným dle návrhu Claudia Mydlmayera149. Nové lavice byly rozmístěny v roce 1973. Olejomalby Kříţové cesty byly nahrazeny dřevořezbami od Jana Floriana ze Staré Říše v roce 1979. Od roku 1982 je v kostele mramorová podlaha.“150 Oltářní obraz sv. Jiljí namaloval v roce 1851 vídeňský malíř Ignác 144

SAMEK, Bohumil. 1999 s. 571 uvádí: „Podle Gr. Wolného byla prý jiţ r. 1696 přistavěna k jiţní zdi lodi kaple Bolestné Panny Marie; je však velice pravděpodobné, ţe východní část kaple, vymezená na vnějšku opěrnými pilíři, stála jiţ v 1. pol. 16. stol. (byl v ní hrob Pavla Soukeníka, zemřelého r. 1564).“ 145 „… nebeská sféra s Bohem Otcem trůnícím v oblacích s okřídlenými hlavičkami; andělé se koří Mariinu srdci, další andělé nesou kartuše obsahující Představení Krista v chrámě a Útěk do Egypta.“ (SAMEK, Bohumil. 1999 s. 572) 146 SAMEK, Bohumil. 1999 s. 571 uvádí: „Patrně někdy v této době (1733-59 –poznámka autora) byla také mezi tělo věţe a východní zeď severní boční kaple vloţena klenba nesoucí uzavřenou chodbu, spojující kostel s 1. patrem sousedního zámku.“ Zdroje se tedy liší v době výstavby klenby s chodbou – vznikla buď za Ondřeje Františka Chudánka nebo aţ za jeho nástupce Ondřeje Šťastného. 147 SAMEK, Bohumil. 1999 s. 573 uvádí rok 1538 148 DOBEŠ, Jiří, 2009 s. 4 uvádí hmotnost 370 kg 149 Srov. SAMEK, Bohumil. 1999 s. 572 uvádí: „Hlavní oltář, zhotovený r. 1950 podle návrhu Klaudia Mydlmayra za účasti řezbáře Heřmana Kotrby (rám a nástavec se sousoším sv. Trojice), obsahuje také figury sv. Petra a Pavla, podle Gr. Wolného pořízené r. 1850…“ 150 DOBEŠ, Jiří. 2009 s. 4

52

Dullinger. V průčelí hlavní lodi jsou proti sobě dva oltáře z doby kolem roku 1739, severní zobrazuje sv. Vendelína (přemaloval I. Dullinger, 1860) a jiţní sv. Jana Nepomuckého (Peter Fritz, 1739; byl autorem původního obrazu sv. Vendelína). Kazatelna se schodištěm pochází z 3. čtvrtiny 18. století. Kostel je přístupný v době bohosluţeb v Po a Čt 7:00; St, Pá, So 18:00; Ne 7:30 a 10:30, popřípadě v době koncertů. Z vyhlídkového ochozu věţe, který je otevřen v květnu aţ září v Út-Ne 9:00-17:00, od října do dubna pouze pro skupiny na objednání, můţe veřejnost shlédnout panorama celého města a jeho okolí.

Obr. 9: Kostelní věţ chrámu sv. Jiljí – fotografie z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 10: Chrám sv. Jiljí – pohled z jihu (autor: Martin Vít)

53

Obr. 11: Interiér hlavní lodi chrámu sv. Jiljí (autor: Martin Vít)

Obr. 12: Jeden ze zvonů ve věţi chrámu sv. Jiljí (autor: Martin Vít)

Fara s opevněním a pararulová vrása Západně od kostela leţí farní areál. Rozsáhlá patrová budova fary s pozdně renesančním jádrem údajně v letech 1535 a 1663 vyhořela. Na barokním štítu fary je uveden rok 1779, kdy byla budova upravována. Roku 1818 byly přistavěny dvě světnice. Na průčelí štítu se nachází i pamětní deska, která připomíná působení obrozeneckého spisovatele a buditele pátera Václava Kosmáka (1843–1898) v Moravských Budějovicích. Fasádu člení v přízemí pásová rustika, v patře jsou prolomena okna s dekorativním rámováním.

54

Obr. 13: Budova fary s čelním portálem (autor: Martin Vít)

Součástí farního areálu jsou i zbytky opravovaného gotického městského opevnění a okrouhlá dvoupodlaţní válcová bašta s kuţelovou stříškou za farní budovou a souvislé úseky hradební zdi. Z 15. století se dodnes dochovaly dvě fortny – „Litohořská“ (téţ „jakubovská“) stojící severně od areálu fary a jiţní „pod farou“.151

Obr. 14: Válcová bašta s opevněním za budovou fary (autor: Martin Vít)

Kdyţ turista projde fortnou „pod farou“ a půjde z kopce Pivovarskou ulicí, můţe si prohlédnout skálu, na níţ se vypíná budova fary s válcovou baštou a městským opevněním. Laika skála moţná nijak zvlášť nezaujme. Tato skála se však řadí mezi geologické unikáty; v celé České republice nemá obdoby. Zřetelně viditelná pararulová vrása leţatého typu vznikla za tzv. kodomské horotvorné činnosti, která probíhala před 600 – 800 milióny lety. Na vrásu se přijíţdějí dívat z celé republiky odborníci a studenti geologie.

151

Srov. SAMEK, Bohumil. 1999 s. 567

55

Obr. 15: Pararulová vrása – geologický unikát v ČR (autor: Martin Vít)

Karner sv. Michala Mezi nejstarší budovy ve městě patří karner152 (kostnice, téţ rotunda či kaple) sv. Michala. Je svědectvím o kolonizaci města obyvatelstvem z Podunají. Původně románský karner pochází pravděpodobně z 30. či 40. let 13. století. „Předpokládá se, ţe nejdříve byl vystavěn chrám sv. Jiljí (první zmínka o něm je z roku 1235), kolem něho byl zaloţen hřbitov obehnaný zdí a karner byl jeho součástí. Zasvěcení sv. Michalovi je doloţeno k roku 1494.“153 Jde o válcovou dvoupodlaţní stavbu s odsazenou kuţelovou střechou stojící na svahu v těsné blízkosti jihovýchodně od kostela sv. Jiljí. Jeho spodní část slouţila jako kostnice, kam se ukládaly kosti z nově vykopaných hrobů. Horní prostor, do kterého vede krátké schodiště, slouţil jako kaple. Karner byl opraven roku 1676 nebo 1677, neboť byl zcela zdevastován. Roku 1714 byl karner zrestaurován (došlo k obnově a zaklenutí kaple) farářem Ondřejem Františkem Chudánkem a roku 1726 byla v dolním podlaţí zrušena kostnice a zhotoven tzv. Kristův ţalář (socha Krista v ţaláři z 2. pol. 17. století a Krista na kříţi z pol. 18. století. Téhoţ roku byla v kapli v prvním podlaţí prolomena nová okna a vymalována nástropní freska Posledního soudu, jejímţ hlavním motivem je bílá holubice, archanděl Michael a troubící apokalyptičtí andělé. Nacházel se zde i oltář (vysvěcen rovněţ roku 1726) a obraz sv. Michaela, který byl přemístěn do severní lodi kostela sv. Jiljí.154 V roce 1784 byl kolem kostela a karneru zrušen hřbitov z důvodu zákazu pohřbívání v obydlených částech a ostatky byly přeneseny do společného hrobu na hřbitově sv. Jana Nepomuckého, v dnešním

152

„Ten je odvozen z latinského „carnarium“, coţ znamená „kostnice“. Na rozdíl od rotund, se kterými jsou často zaměňovány, byly karnery vţdy dvoupodlaţní.“ Moravskobudějovicko. Moravské Budějovice : Městské kulturní středisko Beseda, září 2011, ročník 36. s. 22 153 Moravskobudějovicko. Moravské Budějovice : Městské kulturní středisko Beseda, září 2011, ročník 36. s. 22 154 Moravskobudějovicko. Moravské Budějovice : Městské kulturní středisko Beseda, září 2011, ročník 36. s. 22

56

gymnazijním parku. Roku 1892 byla u karneru strţena apsida a opravena nástropní freska Posledního soudu.

Obr. 16: Karner sv. Michala (autor: Martin Vít)

Kaple sv. Anny Předměstská špitální kaple sv. Anny v Dolní Vísce, stojící na břehu Rokytky, leţí jihozápadně od centra města. Dochovalo se o ní jen málo zpráv. Neví se ani, kdy byla postavena, jen se odhaduje její výstavba kolem roku 1406155, kdy tu byl zaloţen špitál156. Ke kapli přiléhal hřbitov. Jednolodní kaple dostala gotickou podobu a na hřebenu střechy zvoničku; měla však plochý strop. V 2. pol. 16. století byla fasáda kaple opatřena sgrafitem. V baroku byla dvakrát přesvěcena, v 17. století sv. Markovi157 a v 18. století definitivně sv. Anně. Roku 1715158 byla kaple díky faráři Ondřeji Františku Chudánkovi na jeho vlastní 155

DOBEŠ, Jiří. 2009 s. 5 datuje kapli do 13. století. Jiné zdroje (Památky a jiné zajímavosti: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp ?id_org=9890&id=370773&p1=1914 [cit. 1.9.2011] a Mapa města Moravské Budějovice. 1. vyd. Moravské Budějovice : Raffael-art, 2005.) odhadují dobu výstavby kaple mezi 13. a 15. stoletím. Podle těchto zdrojů zde údajně na jednu noc bylo uloţeno i tělo českého krále Přemysla Otakara II. při převozu ze Znojma do Prahy roku 1297 (Přemysl Otakar II. padl 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli). HORA – HOŘEJŠ, Petr. 1991 s. 60 uvádí: „… Zato máme takřka jistotu, ţe legenda o králi, který zůstal ţiv, jenom zmizel a zase se vrátí jak blanický rytíř, vskutku mezi lidem kolovala. To byl také důvod, proč Rudolf dal mrtvolu svého soupeře na třicet týdnů veřejně vystavit ve vídeňském františkánském klášteře. Na jaře 1279 bylo Přemyslovo balzámované tělo převezeno do Znojma a tam aţ do roku 1297 v prostém hrobě čekalo na důstojný církevní pohřeb – zádušní obřady se nesměly konat, neboť král byl v církevní klatbě. Teprve kdyţ jí byl po osmnácti letech zbaven, dostaly se ostatky českého krále do svatovítského chrámu v Praze (nejprve do románské baziliky, za Karla IV. pak do nově budované gotické katedrály).“ 156 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 191 157 podle vizitačního protokolu z r. 1671 (SAMEK, Bohumil. 1999 s. 573) 158 SAMEK, Bohumil. 1999 s. 574 uvádí: „… údajně r. 1715, podle jiného pramene kolem r. 1720…“

57

náklady barokně přestavěna. Byl zaklenut strop, poloţena cihlová podlaha, prolomena nová okna a západní průčelí dostalo dnešní podobu. Kaple si však uchovala renesanční sgrafito, byla vybavena umělecky hodnotným mobiliářem a střecha pokryta šindelem, který roku 1853 nahradila pálená krytina. Roku 1890 byla okna nahrazena novými. Roku 1903 byly zazděny boční dveře z ulice. Další opravy proběhly v letech 1910, 1985-88, kdy byl zbořen přilehlý špitál, a 1991. Renesanční sgrafito zakryla nová fasáda. V interiéru kaple dodnes zůstalo zachováno krátké pětiboké kněţiště, kde jsou klenební ţebra profilována do klínu a teprve na zdi upravena dvojím okosením. Hlavní oltář z doby barokní přestavby zdobí obraz sv. Anny Samotřetí se sv. Jáchymem. Kaple není pro turistu běţně přístupná.

Obr. 17: Kaple sv. Anny – pohled ze severu (autor: Martin Vít)

Obr. 18: Kaple sv. Anny – pohled ze západu (autor: Martin Vít)

Vedle kaple sv. Anny je přes Rokytku most spojující ulice Smetanovu a Peroutku, s dvěma sochami – sv. Jana Nepomuckého z roku 1796 a sv. Jana Sarkandera z roku 1862.

58

Kaple sv. Jana Nepomuckého Východně od centra při hlavní silnici (Tyršova ulice) směrem na Znojmo objevíme u gymnázia drobnou obdélnou kapli sv. Jana Nepomuckého s půlkruhovým závěrem, která pochází z roku 1713. V letech 1617 – 1620 byl v těchto místech vybudován tzv. nový hřbitov. Kapli nechala postavit na přání zesnulého manţela Terezie Polyxena z Rottalu, vdova po Václavu Renaltovi ze Schaumburka (+ 1704). Vstupní průčelí zdobí nároţní pilastry a štít s výklenkem, kam dala vdova na přání zemřelého manţela umístit sochu sv. Jana Nepomuckého a nad vchodový portál nechala umístit erby aichpichlovský a schaumburský. Na hřebenu střechy vyrůstá zvonička. Vedle kaple byl v prostoru hřbitova (zrušeného roku 1921) zřízen gymnazijní park, kde se dodnes nalézá několik náhrobků. Interiér kaple má valeně klenutý strop dosedající na pilastry. Původní dřevěný kůr je nesen dvěma dřevěnými sloupy. Na kůru jsou varhany z roku 1905 od Jana Zachystala. Hlavní oltář z doby vzniku stavby zdobí obraz sv. Jana Nepomuckého z roku 1824 od Vincence Štípy (1948 opravován). Dnes kaple slouţí Českobratrské církvi evangelické a je přístupná v době mší konaných zde nepravidelně.

Obr. 19: Kaple sv. Jana Nepomuckého v Tyršově ulici (autor: Martin Vít)

59

Další zajímavé objekty Ve městě se nachází i několik architektonicky zajímavých domů a škol: Salačův dům159 č.p. 914 v Praţské ulici z let 1938-39 dle projektu Karla Fišera; Pavlíčkův dům č.p. 1172 v Komenského ulici z let 1970-73 dle projektu Františka Antla; dům městské spořitelny č.p. 2 na náměstí Míru z let 1925-27 dle projektu Vlastislava Hofmana; budova školy č.p. 11 v Dobrovského ulici na okraji náměstí Míru z roku 1888 (úpravy a přístavby z roku 1907 navrhl Alois Spáčil); budova Masarykovy základní školy č.p. 903 na náměstí Svobody z let 1935-36 dle projektu Václava Velvarského; budova gymnázia č.p. 365 v Tyršově ulici z roku 1914, dokončená roku 1919.

Obr. 20: Salačův dům čp. 914 v Praţské ulici (autor: Martin Vít)

Obr. 21: Dům městské spořitelny č.p. 2 na náměstí Míru (autor: Martin Vít)

159

bydliště Miss ČR 2000 Michaely Salačové (poznámka autora)

60

Obr. 22: Budova školy č.p. 11 v Dobrovského ulici - dobová fotografie z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 23: Masarykova základní škola č.p. 903 na náměstí Svobody (autor: Martin Vít)

Obr. 24: Budova gymnázia č.p. 365 v Tyršově ulici (autor: Martin Vít)

Zahrneme-li do památek města i kapličky, kříţe a boţí muka, pak jednu kapličku můţeme nalézt při silnici na Krnčice asi 1,5 km jihozápadně od středu města. Jde o malou stavbu s volutovým štítem z 18. století. Kříţ u kruhového objezdu směrem na Jemnici je datován do roku 1877. Boţí muka v křiţovatce ulic Husovy a Polní pocházejí z 1. pol. 16. století (opravena roku 1882); v parku u autobusového nádraţí v ulici 1. máje jsou boţí muka z 16. století tvořena

61

třemi nesourodými částmi; boţí muka v zahradě při silnici na Znojmo, asi 1 km od centra města, jsou datována do 2. pol. 17. nebo 18. století. Zajímavým místem je i místní ţidovský hřbitov leţící asi 1,5 km jihozápadně od centra města při silnici směrem na Vranín, zaloţený roku 1908. Slouţil do roku 1942, kdy byly z města z rasových důvodů odvezeni do koncentračních táborů Ţidé160, co nestačili během války odejít. Na ploše 1422 m2 se dnes nachází asi 43 náhrobků, staré macevy161 z původního středověkého ţidovského hřbitova (viz dále) sem přemístěny nebyly. Je zde opravená obřadní síň a domek hrobníka. Hřbitov je obehnán zdí a je veřejnosti nepřístupný. Původně byla ve městě středověká ţidovská čtvrť se synagogou a hřbitovem; po vypovězení Ţidů z města roku 1564 však zanikla. Od poloviny 19. století se do města Ţidé začali vracet. V místech dnešní budovy autobusového nádraţí na Praţské ulici (naproti Salačovu domu), kde je dnes pamětní deska, vybudovali secesní synagogu, která po válce slouţila jako skladiště osiv a roku 1977 byla zbořena (z důvodu výstavby budovy autobusového nádraţí). „Moţný potenciál z pohledu rozvoje cestovního ruchu nabízí rozsáhlé (několikapatrové – poznámka autora) podzemí pod zámkem a pod některými domy na náměstí, zejména č.p. 60 „Blaţkův dům“ (vyuţití v budoucnu např. na restaurační společenské účely aj.).“162 4.2. Selektivní předpoklady v Moravských Budějovicích Selektivní předpoklady mohou být ovlivněny jednak mými subjektivní dojmy (proto se jimi nebudu zabývat), zároveň také pocity turistů, které mohou být různé. V případě objektivních dojmů jde v současné době o aspekt politický (správa obce), ekonomický (finanční moţnosti obce a zároveň návštěvníků), kulturní aspekt a také kvalitu ţivotního prostředí. Musím podotknout, ţe městská politika zabývající se rozvojem cestovního ruchu v Moravských Budějovicích, je na velmi dobré úrovni. Městská správa výrazným způsobem podporuje údrţbu a opravy místních památek, dbá na celkový vzhled a čistotu prostředí města, zajišťuje kulturu prostřednictvím Městského kulturního střediska, čímţ rovněţ přispívá 160

viz poznámka pod čarou 131 ţidovský náhrobek (poznámka autora) 162 Cestovní ruch: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp? id_org =9890&id=270009&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 161

62

rozvoji cestovního ruchu v celém regionu, propaguje projekty místního rozvoje regionu a finančně přispívá na jejich realizaci. Dokonce spolupracuje a působí i v nadregionálním významu – partnerství s rakouským městysem Kautzen. Domnívám se, ţe by městu v rozvoji cestovního ruchu pomohla výraznější a viditelnější propagace

(nejen

však jen na regionální

prostřednictvím úrovni.

místního

Měla

by se

tisku), rozšířit

která

je

v současné

i do vzdálenějších

době oblastí

např. prostřednictvím billboardů a informačních popisků, značek, upoutávek a tabulí v rámci reklamního značení; rovněţ by prospěly informační tabule u jednotlivých významných objektů města. Rozvoji cestovního ruchu by taktéţ napomohl větší počet cyklostezek a pěších turistických tras. Propagace města prostřednictvím internetu je bohuţel nedostačující. 4.3. Realizační předpoklady v Moravských Budějovicích Realizační předpoklady jsou ty, kterými je uskutečňován a podporován samotný rozvoj cestovního ruchu, jde tedy o turistickou infrastrukturu, materiální základnu, dopravní dostupnost. 4.3.1. Sportovní a jiná zařízení Moravské Budějovice nabízejí spoustu zajímavých míst, kde mohou návštěvníci relaxovat či vyţívat se sportovně. Pokusím se je uvést. Areál letního koupaliště se nachází v klidné okrajové části Mor. Budějovic na adrese Husova 1499. Byl otevřen v roce 1988. Jeho kapacita je 2.500 návštěvníků, rozloha 2,5 ha z toho 1,5 ha tvoří zatravněné plochy se zelení. V blízkosti je rozsáhlé parkoviště. Otevírací doba v červnu a září je Po-Pá 13:00-20:00, So-Ne 9:00-20:00, v červenci a srpnu Po-Ne 9:00-20:00. Koupaliště nabízí tři bazény: velký plavecký, dětský s tobogánem pro neplavce a brouzdaliště se skluzavkou. Podrobnosti udává Tab. 2. Dále nabízí moţnost aquazorbingu a masáţí. Součástí areálu jsou tři hřiště na pláţový volejbal, popř. pláţový fotbal, hřiště s umělým povrchem na tenis, popř. nohejbal, volejbal či basketbal, dále minigolf, kuţelky a stolní tenis. Sportovní potřeby jsou návštěvníkům k dispozici za malý poplatek. Pro nejmenší jsou v areálu houpačky, dětská autodráha a dětský koutek. V areálu je rovněţ samoobsluha, bufet s venkovním posezením a několik stánků.

63

Kaţdoročně zde probíhají turnaje v pláţovém volejbale, nohejbalu a triatlon.

Tab. 2: Informace o bazénech a tobogánu na letním koupališti v Moravských Budějovicích163 Rozměry hloubka /m/ laminát 50 x 21 1,5aţ1,8 laminát 25 x12,5 1,3 obklad 25x12,5 0,4 laminát 47 m

Bazén/tobogán Materiál Velký plavecký bazén Dětský bazén s toboganem Brouzdaliště Tobogán

Plocha Objem /m2/ vody /m3/ 1.050 1.700 310

400

310

120

V blízkosti koupaliště je nově vybudované hřiště pro příznivce skateboardingu na ploše cca 400 m2. Za koupalištěm byl v letech 2003 – 2005 vybudován krytý zimní stadion hokejového klubu HC Moravské Budějovice 2005. Rozměry hrací plochy jsou 57 x 27 m. Kapacita hlediště činí 1350 diváků. Probíhají zde mistrovská utkání krajské ligy a hodiny veřejného bruslení164. Návštěvník můţe vyuţít během veřejného bruslení nebo hokejových zápasů návštěvy baru „U Ţihadel“. V červnu 2004 byla na Tyršově ulici otevřena bowlingová herna, která kromě 2 bowlingových drah nabízí kulečníkový stůl, šipky, stolní fotbal a stolní hokej. Součástí komplexu je restaurace a vinárna. Často zde vyhrává pro hosty ţivá hudba. Návštěvník, který by měl zájem zahrát si tenis, můţe vyuţít kurtů tenisového oddílu TJ SOKOL Moravské Budějovice. Je nutné se však předem domluvit se správcem kurtů.165 Na fotbalovém hřišti na ulici Havlíčkova probíhají nejrůznější sportovní akce, ať uţ samotná fotbalová utkání, kaskadérská show nebo sokolnické ukázky a přednášky… Aktivně zaloţení návštěvníci mohou vyuţít značených cyklistických (č. 5124 Knínice – Moravské Budějovice – Javořice v délce 58 km, č. 5103 Mastník – Moravské Budějovice – Hostim v délce 27 km, č. 5233 Moravské Budějovice – Zblovice v délce 14 km) a pěších tras do širokého okolí. Tyto trasy vyuţívají stávající dopravní komunikace niţších tříd v území, jeţ jsou vyuţívány pro motorovou dopravu (cyklotrasy). Speciální trasa pro cyklisty 163

Koupaliště Moravské Budějovice [online] Copyright 2011, ANTEE s.r.o., dostupné na WWW: http://www.koupalistemb.cz/index.php?nid=2958&lid=CZ&oid=2363470 [cit. 1.9.2011] 164 Rozpis hodin veřejného bruslení si musí návštěvník předem zjistit, protoţe se mohou den ode dne lišit. K dispozici na webových stránkách zimního stadionu: http://www.zimnistadionmb.cz/index.php v sekci Rozpis ledu. 165 správce: Dan Kabelka, telefon: 724720250 nebo [email protected] (Tenisový oddíl TJ SOKOL Moravské Budějovice [online] dostupné na: http://www.tenismb.cz/?page_id=50 [cit. 3.9.2011])

64

(cyklostezka) zatím v regionu není, ale v současnosti probíhá realizace výstavby nadregionální cyklostezky Jihlava – Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou – Moravské Budějovice – Jemnice – Raabs an der Thaya (délka trasy cca 120km).166 Kříţí se zde i několik turistických tras pro pěší. Nejvýznamnější trasa je tzv. Březinova cesta, značená červeně, dlouhá celkem 64,5 km, která prochází krajinou severně od Moravských Budějovic. Od vlakového nádraţí začíná modrá (Moravské Budějovice – Dešov – Bítov – Nové Syrovice) a zelená trasa (Moravské Budějovice – Svatý Vít – Babice – Kojetice). Místní Graselova stezka v Nových Syrovicích (jiţně od Moravských Budějovic) je pojmenovaná podle slavného loupeţníka a místního rodáka Johanna Georga Grasela. 4.3.2. Kulturní a jiná zařízení Moravské Budějovice také nabízejí spoustu zajímavých kulturních a společenských záţitků. V oblasti rozvoje kultury, pořádání, zprostředkování a organizování kulturních pořadů, společenských a sportovních akcí, vzdělávacích přednášek či besed, výstav, koncertů, nejrůznějších festivalů – akcí regionálních, nadregionálních i mezinárodních významů – hraje v Moravských Budějovicích důleţitou úlohu Městské kulturní středisko Beseda, příspěvková organizace města (MěKS). Poskytuje kompletní servis pro kulturní akce včetně přípravy, propagace, programové náplně, technického zajištění, prodeje občerstvení, dokumentace a dalších aktivit. MěKS rovněţ zabezpečuje provoz a pronájem výstavních prostor (v zámeckých konírnách, Besedě…), spolupořádá a garantuje společné přeshraniční projekty s Dolním Rakouskem, spolupracuje s místními organizacemi a spolky, provozuje půjčovnu krojů, poskytuje inzertní činnost, vydává místní tiskoviny (Zpravodaj, Listy Budějovicka). S MěKS úzce spolupracuje Turistické informační centrum (TIC) sídlící v budově zámku. Jeho hlavní činností je poskytování informací o městě turistům, o ubytování, o dopravních spojích, nabídka propagačních materiálů, prodej upomínkových předmětů, přehled kulturních, společenských a sportovních akcí, předprodej vstupenek na kulturní akce (pořádané MěKS). TIC nabízí rovněţ moţnost kopírování a tisku, internet pro veřejnost zdarma a dětský koutek.

166

Další etapa projektové přípravy je v současné době řešena za pomoci finančních prostředků Iniciativy společenství Interreg IIIA. (Cestovní ruch: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id =270009&p1=7793 [cit. 4.7.2011])

65

Muzeum řemesel, které je pobočkou Muzea Vysočiny v Třebíči, sídlí v budově zámku a v Masných krámech. V budově zámku je k vidění stálá expozice o historii města a lidovém nábytku; Masné krámy nabízejí expozici o zanikajících řemeslech. Muzeum dále pořádá nepravidelné výstavy a tradiční červnový řemeslnický jarmark. Městská knihovna v Moravských Budějovicích vytváří významné zázemí pro aktivity přispívající k rozvoji kultury a vzdělanosti. Nabízí čtenářům více neţ 41 000 svazků knih, odebírá tři deníky a 30 titulů různorodých periodik. Pro veřejnost jsou zde pořádány besedy a kulturně-vzdělávací akce. Návštěvníci města mohou také pro trávení volného času vyuţít místního kina Na Valech (jeho provozování je však z finančních důvodů nepravidelné). V letním kině, které se nachází v blízkosti fotbalového hřiště, se tradičně jiţ několik let konají nejrůznější festivaly, např. Proti proudu, Loučení s prázdninami nebo Letní filmový festival. Rovněţ se zde konají koncerty známých osobností a hudebních skupin. Tímto se město rovněţ dostává do povědomí návštěvníků. Při různých příleţitostech (např. státní svátky) jsou rovněţ ve městě pořádány jarmarky, zpravidla bývají na náměstí Míru nebo na zámeckém nádvoří. V tyto dny městem procházejí průvody místních spolků a organizací (v současné době je jich dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů, evidováno 40), bývají často doplněné doprovodným programem (toto zajišťuje MěKS). 4.3.3. Turistická infrastruktura Pro příznivý rozvoj cestovního ruchu je potřeba vedle přírodních a kulturních památek a zajímavostí mít dostatečně vybudovanou síť sluţeb, která by rovněţ přilákala návštěvníky, zajistila jim delší pobyt, případně umoţnila odpočinek a relaxaci. Kromě sportovních a kulturních zařízení jsou pro pobyt návštěvníka nejdůleţitější zejména ubytovací a stravovací zařízení. Seznam stravovacích a zábavních zařízení podává Tab. 3, seznam ubytovacích zařízení pak Tab. 4.

66

Tab. 3 Stravovací a zábavní zařízení s kontakty167 Název zařízení BENY CLUB, Bowling Sport Bar Moravské Budějovice, Café 60, Club Eden Díra Erbovní vinárna Hotel Stern, NIX Pizza Bar u Koňa, Pizzeria Mária POGO BAR, Ponorka bar Pub u Koníčka Restaurace Bílý Dům Restaurace Grand Restaurace a penzion Venuše, Sahara Znojemská hospůdka,

Adresa Šafaříkova 1300 Tyršova 682 Purcnerova 60 Tovačovského sady 80 nám. Míru 5 Purcnerova 60 Praţská 809 nám. Míru 5 nám. ČSA 38 nám. ČSA 34 Tovačovského sady 3 nám. Míru 5 nám.ČSA 38 Janáčkova 1331 nám. Míru 12 nám. Míru 32

WWW http://www.bowlingvinarna.com/

http://www.erbovni-vinarna.cz/ http://www.hotel-stern.cz http://www.pizzabarukona.cz/ http://www.pogobar.com http://www.restaurace-bilydum.cz/ http://www.venusemb.cz

nám. ČSA 56 Tovačovského sady 80

Tab. 4 Ubytovací zařízení s kontakty168 Název zařízení BENY CLUB, Hotel Stern, MPENZION NiKi MB, s.r.o., Restaurace a penzion Venuše, SOU ubytovna, Ubytovna Sokol,

Adresa Šafaříkova 1300 Praţská 809 Tyršova 388 Pivovarská 67 nám. Míru 32 Tovačovského sady 79 Tovačovského sady 80

WWW http://www.hotel-stern.cz http://www.ubytovani-mb.cz http://www.venusemb.cz

4.3.4. Dopravní dostupnost Poloha Moravských Budějovic je zvláště významná pro silniční dopravu, která zajišťuje prostřednictvím komunikace II. třídy č. 152 přiměřenou dostupnost bývalého okresního města Třebíče (od Jaroměřic nad Rokytnou silnice II. třídy č. 360), které je vzdálené 23 km, a Jemnice vzdálené 18 km; a prostřednictvím komunikace I. třídy č. I/38 (E 59) dobrou dostupnost krajského města Jihlavy, vzdálené 40 km, s moţností napojení na dálnici D1. Významný hraniční přechod ČR/Rakousko Hatě/Kleinhaugsdorf jiţně od Znojma je vzdálen od Moravských Budějovic 40 km jihovýchodním směrem. 167

Restaurace a ubytování: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=9890&id_u=988&p1=2314 [cit. 3.9.2011] 168 Restaurace a ubytování: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=9890&id_u=988&p1=2314 [cit. 3.9.2011] a Ubytování – Turistické informační centrum Moravské Budějovice [online] Copyright 2008, MěKS Beseda, Moravské Budějovice, dostupné na WWW: http://www.infomb.cz/node/87 [cit. 11.9.2011]

67

Dopravní polohu sledované oblasti lze charakterizovat jako tranzitně dobrou. Neprochází jí sice ţádná dálnice, ale velmi významná pro státní i transevropskou dopravu je silnice I. třídy č. I/38 (E 59)169 ve směru Doksy – Mladá Boleslav – Kolín – Kutná Hora – Čáslav – Golčův Jeníkov – Habry – Havlíčkův Brod – Jihlava – Ţeletava – Moravské Budějovice – Znojmo – hraniční přechod ČR/Rakousko Hatě/Kleinhaugsdorf. Vzhledem k tomu, ţe je komunikace tranzitně velmi vytíţená, byla nejhorší situace regionu přímo v Moravských Budějovicích, kudy prochází. Proto byl od 14. 5. 2008 vybudován silniční obchvat o délce 6,35 km, který byl slavnostně uveden do provozu dne 27. 10. 2010. Je zajímavý tím, ţe je zde nejdelší most v kraji Vysočina s celkovou délkou 477 m. Druhá nejvýznamnější silniční komunikace v oblasti je silnice II. třídy č. 152170 ve směru Nová Bystřice – Slavonice – Jemnice – Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Hrotovice – Ivančice – Modřice. Další významné silniční komunikace jsou silnice II. třídy č. II/411 vedoucí z Moravských Budějovic přes Dešov a Uherčice k hraničnímu přechodu ČR/Rakousko Vratěnín/Drosendorf, a silnice II. třídy č. II/151 vedoucí z Litohoře přes Domamil, Budeč, Dačice, Kunţak do Nové Bystřice. Ostatní silniční komunikace mají spíše místní charakter. Silnice III. tříd slouţí jako spojnice jednotlivých obcí. Místní komunikace pak zajišťují přímou obsluhu jednotlivých objektů. Ţelezniční doprava není na tak vysoké úrovní jak doprava silniční, ba naopak za silniční dopravou velmi zaostává a je nevýznamná. Nejvýznamnější tratí celostátního významu je trať č. 241 ve směru Okříšky – Moravské Budějovice – Znojmo. Další trať regionálního významu je trať č. 243 ve směru Moravské Budějovice – Jemnice. Provoz vlaků na této trati byl však k 31. 12. 2010 z ekonomických důvodů ukončen. Zvaţuje se však obnovení jejího provozu. Veřejná autobusová doprava zajišťuje spojení mezi jednotlivými obcemi regionu, avšak se sniţujícím se počtem spojů.

169

„I/38 – na území mikroregionu se intenzita dopravy na této komunikaci pohybuje v hodnotách okolo 3000 vozidel/den. Horší situace je přímo v Moravských Budějovicích, kde v některých úsecích na této komunikaci intenzita dopravy přesahuje aţ 8700 vozidel/den. V celé délce, kde tato komunikace prochází městem, neklesá intenzita dopravy pod hodnotu 6700 vozidel/den.“ (Doprava: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=269509&p1=7793 [cit. 4.7.2011]) 170 „II/152 – na území mikroregionu ve směru Moravské Budějovice – Jaroměřice n. Rok. projede po této komunikaci cca 5000 vozidel/den. V Moravských Budějovicích jde o hodnotu přesahující 5300 vozidel/den. Ve směru Moravské Budějovice – Jemnice se intenzita dopravy pohybuje v hodnotách okolo 2000 vozidel/den (na území města Moravské Budějovice jde o hodnotu vyšší – cca 3300 vozidel/den).“ (Doprava: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=269509&p1=7793 [cit. 4.7.2011])

68

Zahrneme-li do dopravy i cyklotrasy, na zvoleném území nalezneme cyklotrasy: č. 5124 Knínice – Moravské Budějovice – Javořice, č. 5103 Mastník – Moravské Budějovice – Hostim, č. 5233 Moravské Budějovice – Zblovice. Navíc se předpokládá realizace výstaveb dalších cyklotras.

Obr. 25: Výřez z turistické mapy s vyznačenými úseky cyklotras č. 5124, č. 5103 a č 5233 (převzato z Cykloserver: Cykloatlas on-line)

69

5. SWOT analýza cestovního ruchu ve městě a okolí a návrhy řešení V této kapitole provedu rozbor cestovního ruchu dle SWOT analýzy, která je uvedená v Tab. 5171. Z důvodu přehlednosti jsem z původní tabulky vyňal ukazatele, které nemají vazbu na cestovní ruch. Upozorním

na silné

a

slabé

stránky

současného

stavu

cestovního

ruchu

v Moravských Budějovicích a okolí; co jej podporuje a naopak odklání do jiných míst. Poukáţi na příleţitosti, které by mohly zajistit jeho rozvoj, ale současně by také mohly vést ke zkvalitnění sluţeb; dále uvedu faktory, které rozvoj turistiky ohroţují. Svoje postřehy, kterými bych tabulku doplnil, ale v převzaté tabulce chybí, uvedu v textu níţe.

Tab. 5: SWOT analýza cestovního ruchu S – silné stránky

W – slabé stránky

Celkově nedostatečná vybavenost území turistickou Existence kvalitního zázemí pro návštěvníky infrastrukturou (ubytovací, sportovně – rekreační v Moravských Budějovicích (koupaliště, zimní stadion) sluţby, nabídka venkovské turistiky) Blízkost významných turistických lokalit (Telč, Třebíč – UNESCO, Vranovská přehrada, Jevišovická Málo turistických programů pro zahraniční i tuzemské přehrada, rybník Hrachovec a oblast Kosová návštěvníky s komplexním zajištěním sluţeb u Jackova) Přírodní prostředí a reliéf krajiny vytváří vhodné Nestálá pokrývka sněhu, krátká zimní sezóna podmínky pro rozvoj venkovské turistiky Větší počet domů v obcích slouţících k rekreaci Zhoršený technický stav některých památek Kvalitní podmínky pro rozvoj cykloturistiky Existence značených cykloturistických tras v mikroregionu Aktivní činnost MěKS na poli kultury a rozvoje CR Poloha mikroregionu v blízkosti hranic s Rakouskem Pravidelné významné kulturní a sportovních akce na území mikroregionu O – Příleţitosti

T – Ohroţení

Zvýšení propagace mikroregionu s pohledu rozvoje cestovního ruchu, zvýšení počtu turistických programů Nedostatečná prezentace a tras (pro domácí i zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním sluţeb Podpora budování chybějících ubytovacích kapacit Nedocenění významu v obcích bohatství. Zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Podpora rozvoje hipoturistiky a agroturistiky Vyuţití místních tradic pro rozvoj cestovního ruchu 171

kulturního

a

přírodního

Upravená tabulka ze zdroje: SWOT analýza: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270209&query=swot [cit. 4.4.2012]

70

Podpora vyuţití volného venkovského méně kvalitního bytového fondu pro rekreaci obyvatelstva (chalupářství a pronájmy objektů). Zlepšení stavu památek a historických objektů, vyuţití zázemí těchto objektů pro rozvoj cestovního ruchu Podpora realizace netradičních a návštěvnicky zajímavých společenských akcí Podpora realizace tradičních kulturních a jiných společenských akcí Rozvoj (budování) cyklotras a turistických tras. Podpora realizace cyklostezky Jihlava – Raabs Prohloubení přeshraniční spolupráce – realizace společných projektů

Z hlediska turistiky a cestovního ruchu je popisovaná oblast velmi zajímavá. Bohuţel zde však nejsou ţádná turisticky atraktivní místa nadregionálního významu. Moravské Budějovice lákají turisty zejména z důvodu výhodné polohy (především díky silniční komunikaci I/38) pro další výlety (například v dostupnosti měst zapsaných na seznam světového kulturního a přírodní dědictví UNESCO – Třebíč a Telč), čistotou ovzduší a celkově dobrým ţivotním prostředím v regionu.172 Z tohoto důvodu lze město povaţovat jako přirozené středisko regionu. Slabou stránkou je kvalita komunikací ve městě a velká dopravní vytíţenost komunikace I/38 a II/152. Z tohoto důvodu byl jiţně od města vybudován silniční městský obchvat (stavba zahájena 14. 5. 2008; slavnostně uvedena do provozu dne 27. 10. 2010), který situaci ve městě částečně „uklidnil“ a komunikaci I/38 přeloţil mimo centrum obce. Celkovému

zklidnění

na Jaroměřice nad Rokytnou,

dopravní čímţ

situace by

se

by prospěl

obchvat

ve

směru

prodlouţila

ţivotnost

komunikací

v Moravských Budějovicích a nastalo by celkové uklidnění zdejší dopravní situace. Tento zásah by však pravděpodobně zásadním způsobem utlumil rozvoj města. Zejména je nutné zaměřit se na odklon tranzitní dopravy mimo Moravské Budějovice, a v rámci dopravy osobní do města lidi naopak přilákat. Tento problém by mohl být řešen umístěním poutačů na místní zajímavosti poblíţ příjezdových komunikací.

172

„Zdejší příroda a celkový reliéf krajiny vytváří vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky (cykloturistiky, pěší turistiky, rybaření, houbaření apod.). Toto potvrzuje také větší mnoţství bytů určených k rekreaci, které se na území mikroregionu nachází. Nejvíce rekreačních chalup se po Moravských Budějovicích a Ţeletavě nacházejí v obcích Lesonice, Martínkov a Dešov. V obci Nimpšov tvoří rekreační byty dokonce více něţ 30% ze všech bytů nacházejících se v této obci.“ (Cestovní ruch: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/ dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270009&p1=7793 [cit. 4.7.2011])

71

Nyní se zaměřím na dopravu veřejnou. Město místní hromadnou dopravu neposkytuje, ale mezi jednotlivými obcemi je dopravní spojení zajišťováno prostřednictvím autobusů společnosti TRADO-BUS, s. r. o. Bohuţel dopravní obsluţnost přilehlých obcí je na mnohem horší úrovni, neţ bývala dříve. Zejména o víkendech jsou menší obce zcela odříznuty od Moravských Budějovic. Počet zastávek je rovněţ nedostačující. Některé spoje do některých obcí z finančních důvodů ani nezajíţdějí. V současnosti jsou spoje dotovány krajem Vysočina. Některé malé obce dotují ze svého rozpočtu místní podnikatele poskytující dopravní sluţby, aby si zajistily alespoň v minimální nutné míře potřebné dopravní spojení s Moravskými Budějovicemi a okresním městem Třebíč. I přesto se však počet tímto způsobem zajištěných spojů neustále sniţuje. V jistém smyslu by mohla pomoci koordinace vlakové a autobusové dopravy173. V současné době je většina dopravních spojení autobusových i vlakových velmi výrazně omezena (v porovnání se stavem před rokem 1989). Důvodem bylo radikální sníţení počtu pracovních míst v Moravských Budějovicích, kdy byla zcela zrušena pobočka Královopolské strojírny

a.s.

Brno,

Sběrných

surovin

Brno,

UP závodů Rousínov,

Mlékárny

Moravské Budějovice, jejichţ produkty byly známé nejenom po území České republiky, ale i v zahraničí. Výrazným způsobem byl omezen provoz v Jihomoravských drůbeţářských závodech (dnes Drůbeţ Vysočina), Stavokonstrukcích (dnes Stavokonstrukce JAFO), v dřevozpracujícím průmyslu a dalších provozech. Likvidací výše uvedených podniků a redukcí počtu pracovních míst došlo k úbytku několika tisíc pracovních příleţitostí, za kterými denně přijíţděli lidé ze širokého okolí. Zřízením nových pracovních příleţitostí by se zvýšil nejen „pohyb lidí“ ve městě, ale i koupěschopnost obyvatelstva, která by pomohla dalšímu rozvoji města a činnosti místních podnikatelů. Příleţitost bych viděl ve výstavbě například průmyslových podniků v okrajových částech města (v blízkosti ţelezniční i silniční sítě). Nově zřízené podniky by přilákaly nejen místní obyvatele, ale zaručily by přísun pracovních sil i z okolních obcí. V návaznosti na produkci zmíněných podniků by došlo k rozvoji dopravy i infrastruktury. 173

V období první republiky byly Moravské Budějovice výrazně propojeny nejen regionálně, ale i mezinárodně. Podle vyjádření místních pamětníků, s nimiţ jsem hovořil, bylo zajištěno vlakové spojení mezinárodního charakteru – Vídeň – Znojmo – Moravské Budějovice – Havlíčkům Brod – Praha – Berlín – 14 vlakovými spoji denně!!! Tento stav si v současné době místní obyvatelé ani nedokáţou představit. V průběhu komunistického reţimu byla místní doprava zajišťována autobusovými spoji dálkovými – Znojmo – Moravské Budějovice – Praha – nebo dalšími směrem na Pardubice – Hradec Králové; směrem na Jemnicko a Dačicko jezdily spoje několikrát denně, a to jak autobusové, tak i vlakové. Skoro kaţdou hodinu a v období dopravních špiček i několikrát za hodinu jezdily autobusové spojeně do okresního města Třebíč a nedalekého Znojma.

72

Za úvahu by stálo poskytnutí finančních podpor a úlev na daních drobným podnikatelům a ţivnostníkům – na uskutečnění plánovaných projektů většího rozsahu se pokusit zajistit výhody z dotačních fondů poskytovaných příslušnými ministerstvy, ale zaměřit se také na vyuţití čerpání finančních fondů Evropské unie. Město Moravské Budějovice uzavřelo v roce 1996 smlouvu o spolupráci s rakouským městysem Kautzen, která probíhá na poli kulturním, vzdělávacím a sportovním. Domnívám se, ţe by mohli někteří ţivnostníci najít také společný podnikatelský cíl. Rozvoj

cestovního

ruchu

je

ovlivněn

také

atraktivností

okolní

krajiny.

Moravské Budějovice leţí v blízkosti rekreační oblasti Bítov u Vranovské přehrady, přírodních parků Rokytná a Jevišovka. Dostupný je rovněţ i Národní park Podyjí. Potenciál pro rozvoj turistiky můţe nabídnout i blízkost státní hranice s Rakouskem. Zdejší přírodní prostředí můţe vytvářet vhodné podmínky i pro rozvoj venkovské turistiky. K naplnění tohoto cíle by mohly poslouţit také venkovské domky, které jsou v hojném mnoţství nabízené ke koupi v obcích poblíţ Moravských Budějovic. Noví majitelé by nejenom uvedli domky do původního stavu, ale jejich zvelebením by podporovali moţnosti místní víkendové rekreace, případně by prostory mohli dále nabídnout k pronajímání za účelem rozšíření ubytovacích kapacit pro moţnosti uskutečňování agroturistiky a hipoturistiky. V popisované oblasti bylo v minulosti umístěno hodně ovčích a kozích farem, které byly zdrojem pracovních příleţitostí mnoha místních obyvatel; zpracování vlny pomáhalo rozvoji vlnařského průmyslu, který zde v současné době prakticky vůbec neexistuje. Zpracováním surovin, které ovce a kozy poskytují, by se mohl rozvíjet průmysl potravinářský, koţedělný a textilní, coţ by přilákalo řadu lidí ţijících zejména ve větších městech, aby svým potomkům ukázali, jak se na venkově ţije a jakým způsobem se suroviny zpracovávají. Pokud by v rámci agroturistiky byla zajištěna i kapacita ubytovací, domnívám se, ţe v návaznosti na nedaleké moţnosti vyuţití vodních ploch by se jednalo o region hodně zajímavý (Vranovská přehrada, Jevišovická přehrada, četné rybníky v okolí Moravských Budějovic, rybník Hrachovec u Jackova…). Jisté turisticky zajímavé podmínky mohou poskytnout i vodní toky a vodní plochy vhodné pro víceúčelové vyuţití. Jejich nedostatek však spočívá v horší kvalitě vody, coţ je způsobeno chemickými hnojivy a postřiky na polích (v současnosti se však přechází

73

k biologickým hnojivům a kvalita vody se zvyšuje), a v dřívější době způsobeným napřimováním toků. V současné době jsou propagovány cíle pro vznik původních nivních luk a návratu k původnímu přírodnímu prostředí v oblastech vodních toků. Tato místa by bylo moţné v budoucnu vyuţít nejen pro rekreační účely, ale zřídit zde pro turisty i moţnosti sportovního a rekreačního rybaření, zpracování turisty ulovených ryb v přilehlé restauraci či rybářské baště, která by kromě tradičních jídel nabídla i zdejší krajové speciality. Vhodné pro rozvoj cestovního ruchu by bylo jistě zřízení nových chráněných území a posílení polyfunkčního vyuţívání krajiny. V tomto případě by mohlo dojít rovněţ k rozvoji pěších turistických tras a cyklotras. Kromě současných cyklotras (č. 5124 Knínice – Moravské Budějovice – Javořice, č. 5103 Mastník – Moravské Budějovice – Hostim, č. 5233 Moravské Budějovice – Zblovice) by rozvoj cestovního ruchu v regionu kladně ovlivnily především nové cyklotrasy a cyklostezky s komplexními sluţbami; jsou zde pro jejich zřízení vhodné podmínky. V současné době probíhá budování cyklostezky Jihlava – Raabs (projekt Iniciativy společenství Interreg). Stávající cyklotrasy v okolí Moravských Budějovic by bylo vhodné propojit s dalšími regiony nejen u nás, ale i v Rakousku, a učinit je atraktivnější díky jejich délce a vzájemné propojenosti. Aby návštěvník Moravských Budějovic setrval ve městě a jeho okolí víc neţ několik hodin potřebných k jeho prohlédnutí, navrhl jsem několik lokálních cyklistických okruhů, které by turistu zavedly do zajímavých míst (výchozím a konečným bodem je vţdy park u autobusového nádraţí – na mapách značený kulatým bodem):

74

Obr. 26: Cyklistický okruh č. 1 – Moravské Budějovice – Lukovská hora – Jakubov u Moravských Budějovic – Litohoř – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz)

Obr. 27: Cyklistický okruh č. 2 – Moravské Budějovice – Nové rybníky – Litohoř – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz)

75

Obr. 28: Cyklistický okruh č. 3 – Moravské Budějovice – Kosová – Jackov – Nové Syrovice – Krnčice – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz)

Obr. 29: Cyklistický okruh č. 4 – Moravské Budějovice – Krnčice – Častohostice – Vesce – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz)

76

Obr. 30: Cyklistický okruh č. 5 – Moravské Budějovice – Laţínky – Blatnice – Lukov – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz)

77

Obr. 31: Cyklistický okruh č. 6 – Moravské Budějovice – Lukov – Bohušice – Jaroměřice nad Rokytnou – Popovice – Dolní Laţany – Vícenice – Lukovská hora – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz)

Některé kulturně-historické památky, především ty méně významné a ty nalézající se v přilehlých obcích, jsou v horším technickém stavu (bylo by vhodné jejich stav udrţovat, případně provést jejich rekonstrukci a vyuţít jejich existenci pro rozvoj cestovního ruchu). Jistě by prospěla i celková revitalizace obcí. Obecně by měla být u všech památek umístěna informační tabule, která by na jejich zajímavost či významnost upozorňovala přijíţdějící turisty. Současně by tyto památky mohly být propojeny pěšími trasami či cyklotrasami. V Moravských Budějovicích a jejich okolí je rozmístěno jen několik informačních tabulí, které se vztahují k okolní přírodě. Zcela chybí informace o samotných památkách. Na turisticky zajímavých místech navrhuji umístit informační tabule s popisem a upozornit na další objekty v blízkém okolí, které jsou hodny návštěvníkova zájmu. V Moravských Budějovicích by bylo přínosné umoţnit návštěvníkovi prohlídku místního muzea s průvodcovským výkladem. V současné době zajištěn není. U jednotlivých částí expozice jsou pouze umístěny popisky, coţ není z mého pohledu příliš turisticky atraktivní. Do ceny vstupenky za prohlídku muzea navrhuji zahrnout také prohlídku nedalekých Masných krámků a kostelní věţe, případně i kostela (nyní bývá otevřen pouze v době bohosluţeb).

78

Zpřístupnit alespoň v období letní turistické sezóny Masné krámky a kostelní věţ v rámci samostatné individuální prohlídky – nyní na informační tabulce na zdi objektů najde turista pouze odkaz, kde jsou umístěny klíče a kde je moţnost zakoupení vstupenek pro vstup do objektů. V rámci zvýšení atraktivity místa i pro rozšíření průvodcovského okruhu navrhuji zpřístupnit kryptu pod kostelem sv. Jiljí, kde jsou pohřbeni někteří členové rodu Wallisů (např. Josef Wallis, nejznámější majitel moravskobudějovického panství, který jako prezident rakouské dvorské komory (ministr financí) provedl první měnovou reformu u nás, kdy rakouská měna devalvovala o 80 %) a mecenáši města. V návaznosti na opravu krypty poţádat ministerstvo kultury ČR o poskytnutí dotace. Dalším turistickým magnetem by se mohly stát dosud veřejnosti nepřístupné několikapatrové sklepy v prostorách pod náměstím (zatím poslední ze sklepů objeven a odkryt v prosinci 2011). Stejně tak by mohl přilákat turisty stále nepřístupný ţidovský hřbitov nedaleko města (v jeho blízkosti vedou mnou navrhované cyklistické okruhy č. 2 a č. 3). V současné době je ţidovský hřbitov – po rozsáhlých stavebních úpravách – ve vynikajícím stavu. Pro zajištění jeho zviditelnění v oblasti turistiky navrhuji oslovit Ţidovskou obec a Ministerstvo kultury ČR, případně poţádat o dotace z fondů Evropské unie. Ve městě je celkově nedostačující kapacita ubytovacích zařízení. Bylo by proto vhodné rozšířit tuto turistickou infrastrukturu (dle moţností vybudovat hotel či ubytovnu) včetně doplňujících sluţeb a programů pro návštěvníky. Řešením by mohlo být rozšíření lůţkové kapacity ve stávajících prostorách. Pro tyto účely by bylo případně moţno vyuţít i přilehlých obcí a jejich usedlostí – viz výše zmiňovaná agroturistika a hipoturistika. Samotné město pak nabízí kvalitní zázemí koupaliště a zimního stadionu (myslím si, ţe by měly být více propagovány, zejména ve vzdálenějším okolí). Ostatní sportovní zařízení pak neposkytují komplexní sluţby. Problém tedy vidím v omezení na letní, popřípadě zimní, sezónu a v malé nabídce sluţeb. Vhodná by byla realizace víceúčelového sportovního zařízení, které by se zaměřilo na určité vybrané sportovní aktivity včetně doplňujícího zázemí (např. fitness a wellness centrum, masáţe, sauna; horolezecká stěna, lanové centrum, squash, autodráha, střelnice a další aktivity).

79

Pro děti a mládeţ je ve městě a přilehlých obcích nedostačující prostor pro volnočasové aktivity. V případě hřišť zde chybí pevné zázemí a jejich celková kvalita je na horší úrovni. Zlepšení by prospěla pravidelná údrţba a revitalizace stávajících hřišť a prostor pro volnočasovou aktivitu dětí a mládeţe. Rovněţ by těchto ploch mohlo být ve městě víc, není však pro ně v současné době vymezen vhodný prostor. Rozvoj cestovního ruchu na poli kultury významně ovlivňuje a zajišťuje Městské kulturní středisko Beseda (propagace kulturních akcí by měla probíhat i v širším okruhu okolních obcí a měst). Větší propagaci by si zaslouţily pravidelné tradiční, ale i netradiční kulturní, sportovní a jiné společenské akce, které jsou zde pořádány místními organizacemi a spolky. Některé místní akce a aktivity jsou pak pořádány přímo jednotlivými přilehlými obcemi (tyto jsou však jen místního významu, např. představení místního ochotnického hereckého spolku apod.).

Uvádím zde několik návrhů pěších okruţních městských tras, které by návštěvníka provedly po klidnějších částech a zajímavých místech Moravských Budějovic a ukázaly významné objekty města (viz podkapitola 4.1.6. Kulturní památky; výchozím a konečným bodem je opět park u autobusového nádraţí značený kulatým bodem):

Obr. 32: Pěší trasa č. 1 (mapový podklad z Mapy.cz)

80

Obr. 33: Pěší trasa č. 2 (mapový podklad z Mapy.cz)

Obr. 34: Pěší trasa č. 3 (mapový podklad z Mapy.cz)

81

Obr. 35: Pěší trasa č. 4 (mapový podklad z Mapy.cz)

Obr. 36: Pěší trasa č. 5 (mapový podklad z Mapy.cz)

82

Obr. 37: Pěší trasa č. 6 (mapový podklad z Mapy.cz)

83

Závěr O teorii cestovního ruchu bylo napsáno mnoho publikací. Cestovní ruch jako věda však neustále objevuje a poznává nové moţnosti a metody výzkumu, a proto se také neustále vyvíjí. Autoři cestovní ruch, jeho druhy, formy a předpoklady rozdělují různě – mají hodně podobné myšlenky. Podle toho můţeme usuzovat, jaký je obsah a jakým směrem se cestovní ruch vyvíjí. Moravské Budějovice mohou pro návštěvníka nabídnout mnoho zajímavých moţností a příleţitostí, kde a jak proţít (ať uţ aktivně nebo pasivně) volný čas. V bakalářské práci jsem uvedl nejvýznamnější kulturní památky města, popsal stručně jejich historii a seznámil čtenáře s některými zajímavostmi. Nejvýznamnějšími je bezpochyby chrám sv. Jiljí, který dominuje panoramatu města, zámek – dominanta náměstí, případně ještě Masné krámky, kde je umístěna část sbírek expozice řemesel, dále karner sv. Michala, který je ovšem pro návštěvníka nepřístupný. Příjemným zpestřením můţe být výstup na kostelní věţ, odkud je nádherný výhled na město a jeho široké okolí. Ostatní památky jsou místního významu. Z hlediska přírodních krás můţeme ve městě nalézt jen několik parků – nejvýznamnějším je park vedle zámku a park před gymnáziem v Tyršově ulici. Právě v těchto parcích je umístěno několik z mála naučných tabulí, které přivedou turistu i na další zajímavá místa v blízkém okolí Moravských Budějovic Pěší procházka a nebo cykloturistika můţe být příjemná v údolí řeky Jevišovky v blízkosti rybníků Hrachovce a Nového Hrachovce nebo v blízkosti rybníků Nový a Nový u Háje (nedaleko od nich se nachází ţidovský hřbitov; pro návštěvníka bohuţel nepřístupný). Další klidné místo je les Ochoz (Ochoza) východně od města, nebo také severozápadně situovaná Lukovská hora, kde se nachází zřícenina kaple sv. Víta. Severovýchodně se nachází další ze zajímavých lokalit – rybník Mastník a Heřmanské kopce.174 Ve vzdálenějším okolí je hodně dalších přírodních krás, které stojí za to navštívit. Nachází se zde několik maloplošných zvláště chráněných území (nejbliţší je přírodní rezervace U Lusthausu a Habrová seč u Nových Syrovic, cca 6 km jiţně od Moravských Budějovic). Najdeme zde vzácné druhy rostlin, ojedinělé druhy ţivočichů a zajímavé geologické útvary.

174

V daných lokalitách je umístěn informační panel.

84

Město nabízí i sportovní vyuţití. Nejvýznamnější a asi také nejznámější je letní koupaliště, které kromě tří bazénů a tobogánu nabídne moţnost volejbalu, basketbalu, tenisu, pláţového fotbalu, minigolfu… V jeho blízkosti leţí zimní stadion, kde můţe návštěvník v zimní sezóně kromě zápasů krajské hokejové ligy vyuţít i hodiny veřejného bruslení. Další sportovní zařízení jiţ nejsou významná. V oblasti kultury bych mohl uvést, ţe jejím hlavním garantem je Městské kulturní středisko Beseda, které zprostředkovává a zajišťuje nejrůznější akce, výstavy, taneční kurzy, kurzy kreativní tvorby (šití, zdobení kraslic, pečení, studené kuchyně…), plesy, divadelní představení, koncerty a festivaly nejrůznějších ţánrů, posvícení a jarmarky… Ve městě často účinkují známé osobnosti (např. Václav Hudeček, Eva Pilarová, bratři Nedvědové, Michal David a mnozí další). Tímto se město dostává do povědomí mnoha návštěvníků. Turistická infrastruktura je ve městě na docela slušné úrovni. Je zde mnoho stravovacích zařízení, klubů a barů, které jsou pro rozvoj cestovního ruchu dostačující. Nabízejí velkou kapacitu míst k sezení. Kladně můţe působit i příznivá cena za produkty a sluţby. Ubytovacích zařízení je však bohuţel nedostatek. Ve městě je jediné zařízení, které by bylo schopno celoročně ubytovat např. autobus turistů, a to Hotel Stern. Jisté moţnosti pak poskytují ubytovny SOU a Sokola, které mohou nabídnout ubytování pro větší počet osob pouze v letních měsících. Turisté městem však spíše projíţdějí do blízkých významnějších měst jako například Třebíče a Telče (UNESCO), nebo do Znojma, Jemnice a Dačic. O samotných Moravských Budějovicích bohuţel mnoho literatury není. To by se mělo změnit, protoţe město můţe návštěvníkovi mnoho ukázat a nabídnout. Propagace města je zajišťována především prostřednictvím oficiálních webových stránek města www.mbudejovice.cz, které spravuje samotné město. Tyto internetové stránky však nepodávají dostačující informace o nabídce sluţeb pro turisty. Mnohé z nich jiţ nejsou aktuální. V tomto případě by bylo vhodnější navštívit Turistické informační centrum, které kromě tipů na výlety nabízí i tištěné publikační materiály především o historii města a jeho památkách (tyto materiály jsou však velmi stručné). Propagace jednotlivých zařízení poskytujících sluţby je na celkově nízké úrovní. Mnohé z nich ani webové stránky nemají, coţ rozvoji cestovního ruchu nepřispívá. 85

Podle studie „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“, kterou v roce 2008 zpracoval Ústav územního rozvoje Brno dle zadání Ministerstva pro místní rozvoj, je město ohodnoceno celkově 89 body (viz Příloha č. 5). Nejlépe hodnoceným městem se ziskem 185 bodů byl Ţďár nad Sázavou. Moravské Budějovice se získaným počtem bodů řadí z celkem 15 sledovaných obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina na celkové 13. místo. Podle bodového hodnocení uvedeného v příloze č. 5 (Tab. 11) je umístění města klasifikováno vysokým potenciálem. Domnívám se, ţe zpřístupněním památek a objektů, na které jsem upozornil v textu výše, by město získalo na atraktivitě a bylo by více zviditelněno. Pro představu čtenáře jsem v příloze č. 6 poskytl několik fotografií, podle kterých si můţe kaţdý udělat o městě vlastní názor. Z pedagogického hlediska je místo vhodné nejen pro poznávání přírody, ale i kulturních památek, následně pro další výlety do bliţšího i vzdálenějšího okolí, které je vhodné i pro školní cyklovýlety. Stravovací zařízení mohou poskytnout vhodné podmínky pro dlouhodobější školní pobyty; předpokládám, ţe by bylo moţné případně zajistit stravu v některé z místních školních jídelen. Ubytovací zařízení však noclehy pro školní výlety poskytnout nemohou z důvodu malé lůţkové kapacity. V tomto případě by byla nutná předchozí telefonická domluva s ubytovnami SOU a Sokola, které by mohly tyto kapacity poskytnout a zajistit.

Zpracovávání bakalářské práce pro mě bylo velmi zajímavé a přínosné. Přesto, ţe jsem v Moravských Budějovicích vyrůstal, dozvěděl jsem se spoustu nových informací, o kterých jsem neměl ani tušení. Podařilo se mi navštívit historické prostory, které nejsou běţně přístupné, při jejich návštěvě se mi dostalo podrobného výkladu. Uskutečnil jsem rozhovory s pamětníky, kteří mě seznámili s vývojem města. Ve městě ţije několik amatérských historiků, s nimiţ jsem se osobně setkal. Velmi často vzpomínali na jiţ zemřelého pana Emila Jenerála, bývalého učitele základní školy, jehoţ znalosti o regionu byly encyklopedické. Jeho zájem byl zaměřen především

86

na Moravské Budějovice s jejich nejbliţším okolím a jejich historické stavební památky a události… V následující diplomové práci by mohlo být zajímavé provést zpracování statistiky návštěvnosti jednotlivých kulturních památek a porovnat je s návštěvností památek blízkých měst během jednotlivých měsíců v roce a během několika předchozích let. Zajímavé by jistě bylo zpracování problematiky ţidovského obyvatelstva, které zde ţilo v době středověku a pak od poloviny 19. století aţ do období 2. světové války, kdy většina z nich zahynula ve fašistických koncentračních táborech.

Resumé Bakalářská práce poskytuje v teoretické části základní informace o cestovním ruchu jako vědě a jeho rozdělení na druhy a formy. Předpoklady cestovního ruchu pak určují vhodné podmínky pro jeho rozvoj v určité lokalitě. Následující část podává popis o Moravských Budějovicích – přírodních podmínkách (charakteristice reliéfu, geomorfologii, půdě, geologické stavbě, mineralogii), klimatických a hydrologických podmínkách, ochraně přírody, o historii města. Cestovní ruch ve městě je ovlivněn existencí památek, sportovních a kulturních zařízení, dále turistickou infrastrukturou a dopravní dostupností. Ve SWOT analýze zaměřené na cestovní ruch jsou popsány silné a slabé stránky jeho rozvoje ve městě, moţné příleţitosti a ohroţení. Uvádím několik návrhů na řešení výše popsaných problémů. Zjištěné informace – uvedené v bakalářské práci – podávají potencionálnímu návštěvníkovi obecnou představu o městě a jeho nejbliţším okolí. Doufám, ţe čtenář získá o regionu určité povědomí a na základě získaných informací bude mít zájem tuto lokalitu navštívit, poté se sem rád vracet, a to nejen z důvodu rozvíjejícího se cestovního ruchu, ale především kvůli vlastní duši.

87

Pouţité zdroje Monografické publikace: 1. AXAMITOVÁ, Jana a kol. Turistický lexikon Čechy, Morava, Slezsko A-Z. 1. vyd. Praha : Olympia, 2001. ISBN 80-7033-644-7. 2. DOBEŠ, Jiří. Kostely na Moravě II : Moravské Budějovice, Znojmo, Vranov, Telč a okolí. 1. vyd. Roţnov pod Radhoštěm : Radovan Stoklasa, 2009. 143 s. 3. HORA – HOŘEJŠ, Petr. Toulky českou minulostí 2. 1. vyd. Praha : Vydavatelství a nakladatelství Práce, 1991. ISBN 80-208-0111-1. 4. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upravené vyd. Praha : IDEA SERVIS, 2002. ISBN 80-85970-36-8. 5. CHALUPA, Petr. Socioekonomická geografie I. : geografie nevýrobní sféry v přehledu a cvičeních. 1. vyd. Brno : MU Brno, 1992. ISBN 80-210-0447-9. 6. JELÍNKOVÁ, Michaela. Komplexní socioekonomická charakteristika správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Olomouc, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: Szczyrba, Zdeněk. 7. JENERÁL, Emil. Kaple a kapličky. Moravské Budějovice : Emil Jenerál, 1985. 8. Kolektiv autorů. Brno v minulosti a dnes IX. 1. vyd. Brno : Blok, 1970. 185 s. 9. LINHART, Jiří a kol. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov : Dialog, 2003. ISBN 80-85843-61-7. 10. MIRVALD, Stanislav a kol. Geografie cestovního ruchu. 3. upravené vyd. Plzeň : ZČU Plzeň, 1996. 128 s. 55-097-96. 11. NEKUDA, Vladimír a kol. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. 12. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J – N). 1. vyd. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. 13. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. 14. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7.

88

Internetové zdroje: 15. ABC.cz: slovník cizích slov [online] Copyright 2005-2006, dostupné na WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ [cit. 24.1.2012] 16. Bowling

Sport

Bar

Moravské

Budějovice

[online]

dostupné

na

WWW:

http://www.bowlingvinarna.com/main.php?id=8 [cit. 3.9.2011] 17. Bowling Sport Bar Moravské Budějovice: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW:

http://www.mbudejovice.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org

=9890&id_u=8193&query=bowling&p1=2314 [cit. 3.9.2011] 18. Cestovní ruch: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp? id_org =9890&id=270009&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 19. Cykloserver: Cykloatlas on-line [online] Copyright 2007, dostupné na WWW: http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/# [cit. 10.4.2012] 20. Demografické údaje o městě – Některé údaje o městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2. asp?id_org=9890&id=7341&p1=1914 [cit. 1.9.2011] 21. Doprava: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice [online]

dostupné

na

WWW:

http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org

=9890&id =269509&p1=7793 [cit. 4.7.2011] 22. „Geologické, botanické a zoologické zajímavosti Moravskobudějovicka a Jemnicka“ [online] odkaz ke staţení publikačního materiálu na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/ zobraz_dok.asp?id_org=9890&id_ktg=15094&p1=23651 [cit. 6.7.2011] 23. Historie – Gymnázium a střední odborná škola Moravské Budějovice [online] Copyright 2010, APPDATA, s.r.o., dostupné na WWW: http://www.gymsosmb.cz/info/historie [cit. 4.10.2011] 24. Historie

–

HC

Moravské

Budějovice

2005

[online]

dostupné

na

WWW:

http://www.hcmb.cz/documents/73.html [cit. 1.9.2011] 25. Historie města a zámku: O nás: Muzeum Vysočiny Třebíč, pobočka Muzeum řemesel Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://muzeum.mbudejovice.cz/vismo/ dokumenty2.asp?id_org=200085&id=1004&p1=52 [cit. 10.9.2011] 26. Historie města: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW:

http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&p1

=1914 [cit. 3.7.2011]

89

27. Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971) [online] dostupné na WWW:

http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/tabreg.html

[cit. 4.9.2011] 28. Jevišovka (řeka) – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Jevišovka_(řeka) [cit. 4.9.2011] 29. Katastrální mapa obce Vesce u Moravských Budějovic – Publikace dat ISKN [online] dostupné

na

WWW:

http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid

=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=780464&MarQParamCount=1&MarWin dowName=nahlizenidokn [cit. 2.9.2011] 30. Katastrální mapa obce Vranín – Publikace dat ISKN [online] dostupné na WWW: http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2B CEB5&MarQParam0=785326&MarQParamCount=1&MarWindowName=nahlizenidokn [cit. 2.9.2011] 31. KLEVISOVÁ, Michaela. Moravské Budějovice – brána do Podyjí. Deník Hospodářské noviny s přílohou IN magazín [online]. Říjen 2003, č. 44, s. 3-6. Copyright 1996 – 2011, dostupné

na WWW:

http://hn.ihned.cz/c1-13565060-moravske-budejovice-brana-do-

podyji [cit. 20.1.2011] 32. Klimatické

regiony

ČR

(dle

Quitt,

1971)

[online]

dostupné

na

WWW:

http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/klimapa.html [cit. 4.9.2011] 33. Koupaliště Moravské Budějovice [online] Copyright 2011, ANTEE s.r.o., dostupné na WWW:

http://www.koupalistemb.cz/index.php?nid=2958&lid=CZ&oid=2363470

[cit. 1.9.2011] 34. Mapy.cz [online] dostupné na WWW: http://www.mapy.cz/ [cit. 18.8.2011] 35. Masné krámy – Moravské Budějovice – Kraj Vysočina – Atlas Česka [online] Copyright 2007-2011, dostupné na WWW: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/masne-kramymoravske-budejovice/ [cit. 5.10.2011] 36. Městské

kulturní

středisko

BESEDA

[online]

dostupné

na

WWW:

http://www.besedamb.cz/ index.php [cit. 11.9.2011] 37. Moravské Budějovice – masné krámky – Turistika.cz [online] Copyright Turistika.cz s.r.o. 2007-2011, dostupné na WWW: http://www.turistika.cz/mista/moravske-budejovicemasne-kramky [cit. 19.9.2011] 38. Moravské

Budějovice

–

Wikipedie

[online]

dostupné

http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravské_Budějovice [cit. 1.9.2011]

90

na

WWW:

39. Mosty na silnici I/38 Moravské Budějovice – obchvat [online] Copyright 2002 – 2011 KONSTRUKCE

Media,

s.r.o.,

dostupné

na

WWW:

http://www.silnice-

zeleznice.cz/clanek/mosty-na-silnici-i-38-moravske-budejovice-obchvat/ [cit. 18.8.2011] 40. Oglejení – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oglejení [cit. 24.1.2012] 41. Památky a jiné zajímavosti: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné

na

WWW:

http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id

=370773&p1=1914 [cit. 1.9.2011] 42. Památky židovského osídlení – Extranet – Kraj Vysočina [online] dostupné na WWW: http://extranet.kr-vysocina.cz/download/pdf/edice/pamatky-zo.pdf [cit. 5.10.2011] 43. Pamětihodnosti.cz – Slovník odborných pojmů [online] Copyright 1998-2006, dostupné na WWW: http://www.pametihodnosti.cz/slovnik/538/ostrev_ostrve.html [cit. 24.1.2012] 44. Penzion Venuše – historie [online] Copyright Penzion Venuše 2009, dostupné na WWW: http://www.venusemb.cz/historie [cit. 19.9.2011] 45. Restaurace a ubytování: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW:

http://mbudejovice.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=9890&id_u=988&p1=2314

[cit. 3.9.2011] 46. Rokytka

(přítok

Rokytné)

–

Wikipedie

[online]

dostupné

na

WWW:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rokytka_(přítok_Rokytné) [cit. 4.9.2011] 47. Skatepark v Moravských Budějovicích: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné

na

WWW:

http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org

=9890&id=429541&query=skatepark [cit. 1.9.2011] 48. Srážkový stín – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Sráţkový_stín [cit. 24.1.2012] 49. SWOT analýza: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270209&query=swot [cit. 4.4.2012] 50. Tenisový oddíl TJ SOKOL Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://www.tenismb.cz/?page_id=50 [cit. 3.9.2011]) 51. Turistické informační centrum Moravské Budějovice [online] Copyright 2008, MěKS Beseda,

Moravské

Budějovice,

dostupné

[cit. 11.9.2011]

91

na

WWW:

http://www.infomb.cz/

52. Ubytování – Turistické informační centrum Moravské Budějovice [online] Copyright 2008, MěKS Beseda, Moravské Budějovice, dostupné na WWW: http://www.infomb.cz/node/87 [cit. 11.9.2011] 53. Vegetační

stupeň

dle

Zlatníka

–

Wikipedie

[online]

dostupné

na

WWW:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetační_stupeň_dle_Zlatníka [cit. 24.1.2012] 54. „Vítejte opět u nás…“ [online] odkaz ke staţení publikačního materiálu na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9890&id_ktg=15094&p1=23651 [cit. 5.10.2011] 55. Zámek Moravské Budějovice – Kraj Vysočina – Atlas Česka [online] Copyright 2007-2011, dostupné na WWW: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/zamek-moravske-budejovice/ [cit. 5.10.2011] 56. Zimní stadion Moravské Budějovice [online] Copyright 2011, ANTEE s.r.o., dostupné na WWW: http://www.zimnistadionmb.cz/index.php [cit. 1.9.2011] 57. Znak a prapor: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW:

http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=141748&

query=prapor [cit. 1.9.2011] 58. Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice – Wikipedie [online] dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ţelezniční_trať_Moravské_Budějovice_-_Jemnice [cit. 18.8.2011] 59. Židovský hřbitov Moravské Budějovice – Kraj Vysočina – Atlas Česka [online] Copyright 2007-2011, dostupné na WWW: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/zidovsky-hrbitovmoravske-budejovice/ [cit. 5.10.2011] 60. Životní prostředí: Moravskobudějovický mikroregion: Oficiální web města Moravské Budějovice

[online]

dostupné

na

WWW:

http://mbudejovice.cz/vismo/

dokumenty2.asp?id_org=9890&id=270109&p1=7793 [cit 4.7.2011] Ostatní zdroje: 61. Mapa města Moravské Budějovice. 1. vyd. Moravské Budějovice: Raffael-art, 2005. 62. Moravskobudějovicko. Moravské Budějovice: Městské kulturní středisko Beseda, září 2011, ročník 36. 22 s. 63. Veselý, R., Zajíčková, M., Táborská, I., Posád, Z. Strategický plán rozvoje města Moravské Budějovice (profil města), RRA Vysočina, leden 2008 64. VLK, František. 1749 – 1999 – 250 let císařské silnice Vídeň – Praha. Moravské Budějovice : Muzejní spolek a Městské kulturní středisko – publikační materiál 92

Seznam zkratek aj.

a jiný

m n. m.

metr nad mořem

apod.

a podobně

např.

například

atd.

a tak dále

pol.

polovina

a.s.

akciová společnost

r.

rok

cit.

citace, citováno

resp.

respektive

CR

cestovní ruch

s.

strana

č.

číslo

SOU

střední odborné učiliště

č.p.

číslo popisné

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

část.

částečný

srov.

srovnej

ČD

České dráhy

stol.

století

ČR

Česká republika

sv.

svatý

Čs.

československý

tab.

tabulka

et al.

a kolektiv

TJ

tělesná jednota

ha

hektar

tzv.

takzvaný

kg

kilogram

UP

uměleckoprůmyslový

km

kilometr

vyd.

vydání

kol.

kolektiv

WWW

webová strana

m

metr

Seznam grafů Graf 1: Kompilace rozdělení druhů a forem cestovního ruchu podle Mirvalda a kol. (1996) a Chalupy (1992) .......................................................................................................... 12 Graf 2: Formy cestovního ruchu podle Vystoupila, Šauera et al. (2011)................................. 13 Graf 3: Členění předpokladů cestovního ruchu........................................................................ 22 Graf 4: Věková struktura obyvatel Moravských Budějovic k 1. 1. 2009................................. 99 Seznam tabulek Tab. 1: Přehled maloplošných zvláště chráněných území ........................................................ 34 Tab. 2: Informace o bazénech a tobogánu na letním koupališti v Moravských Budějovicích. 64 Tab. 3 Stravovací a zábavní zařízení s kontakty ...................................................................... 67 Tab. 4 Ubytovací zařízení s kontakty ....................................................................................... 67 Tab. 5: SWOT analýza cestovního ruchu................................................................................. 70 Tab. 6: Rozloha Moravských Budějovic a jejich přidruţených částí (k 1. 1. 2009) ................ 97

93

Tab. 7: Vývoj počtu obyvatel města Moravských Budějovic a jeho přilehlých části .............. 98 Tab. 8: Věková struktura města Moravských Budějovic k 1. 1. 2009 ..................................... 98 Tab. 9 Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971) ............................. 102 Tab. 10: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v kraji Vysočina................................................................................................................... 103 Tab. 11: Rozdělení obcí a měst do intenzitních zón .............................................................. 103 Seznam obrázků Obr. 1: Výřez mapy klimatických oblastí dle Quitta ............................................................... 30 Obr. 2: Náměstí Míru (autor: Martin Vít) ................................................................................ 46 Obr. 3: Národní dům č.p. 64, téţ nazýván „Besední“, v Purcnerově ulici (autor: Martin Vít) 47 Obr. 4: Blaţkův dům čp. 60 (autor: Martin Vít) ...................................................................... 47 Obr. 5: Dům č.p. 31 dnešního Městského úřadu (autor: Martin Vít) ....................................... 48 Obr. 6: Dům č.p. 32, tzv. „stará lékárna“ (autor: Martin Vít) .................................................. 48 Obr. 7: Zámek s muzeem (autor: Martin Vít) .......................................................................... 50 Obr. 8: Vstup do areálu masných krámů (autor: Martin Vít) ................................................... 51 Obr. 9: Kostelní věţ chrámu sv. Jiljí – fotografie z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel) ...................................................................................................................................... 53 Obr. 10: Chrám sv. Jiljí – pohled z jihu (autor: Martin Vít) .................................................... 53 Obr. 11: Interiér hlavní lodi chrámu sv. Jiljí (autor: Martin Vít) ............................................. 54 Obr. 12: Jeden ze zvonů ve věţi chrámu sv. Jiljí (autor: Martin Vít) ...................................... 54 Obr. 13: Budova fary s čelním portálem (autor: Martin Vít) ................................................... 55 Obr. 14: Válcová bašta s opevněním za budovou fary (autor: Martin Vít) .............................. 55 Obr. 15: Pararulová vrása – geologický unikát v ČR (autor: Martin Vít) ................................ 56 Obr. 16: Karner sv. Michala (autor: Martin Vít) ...................................................................... 57 Obr. 17: Kaple sv. Anny – pohled ze severu (autor: Martin Vít) ............................................. 58 Obr. 18: Kaple sv. Anny – pohled ze západu (autor: Martin Vít) ............................................ 58 Obr. 19: Kaple sv. Jana Nepomuckého v Tyršově ulici (autor: Martin Vít) ............................ 59 Obr. 20: Salačův dům čp. 914 v Praţské ulici (autor: Martin Vít) .......................................... 60 Obr. 21: Dům městské spořitelny č.p. 2 na náměstí Míru (autor: Martin Vít) ......................... 60 Obr. 22: Budova školy č.p. 11 v Dobrovského ulici - dobová fotografie z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel) .................................................................................................. 61 Obr. 23: Masarykova základní škola č.p. 903 na náměstí Svobody (autor: Martin Vít) .......... 61 Obr. 24: Budova gymnázia č.p. 365 v Tyršově ulici (autor: Martin Vít)................................. 61 Obr. 25: Výřez z turistické mapy s vyznačenými úseky cyklotras č. 5124, č. 5103 a č 5233 (převzato z Cykloserver: Cykloatlas on-line) ............................................................... 69 Obr. 26: Cyklistický okruh č. 1 – Moravské Budějovice – Lukovská hora – Jakubov u Moravských Budějovic – Litohoř – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz) .................................................................................................................... 75 Obr. 27: Cyklistický okruh č. 2 – Moravské Budějovice – Nové rybníky – Litohoř – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz) .................................................................... 75 Obr. 28: Cyklistický okruh č. 3 – Moravské Budějovice – Kosová – Jackov – Nové Syrovice – Krnčice – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz) ............................... 76 Obr. 29: Cyklistický okruh č. 4 – Moravské Budějovice – Krnčice – Častohostice – Vesce – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz) ................................................... 76 Obr. 30: Cyklistický okruh č. 5 – Moravské Budějovice – Laţínky – Blatnice – Lukov – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz) ................................................... 77

94

Obr. 31: Cyklistický okruh č. 6 – Moravské Budějovice – Lukov – Bohušice – Jaroměřice nad Rokytnou – Popovice – Dolní Laţany – Vícenice – Lukovská hora – Moravské Budějovice (mapový podklad z Mapy.cz) .................................................................... 78 Obr. 32: Pěší trasa č. 1 (mapový podklad z Mapy.cz) ............................................................. 80 Obr. 33: Pěší trasa č. 2 (mapový podklad z Mapy.cz) ............................................................. 81 Obr. 34: Pěší trasa č. 3 (mapový podklad z Mapy.cz) ............................................................. 81 Obr. 35: Pěší trasa č. 4 (mapový podklad z Mapy.cz) ............................................................. 82 Obr. 36: Pěší trasa č. 5 (mapový podklad z Mapy.cz) ............................................................. 82 Obr. 37: Pěší trasa č. 6 (mapový podklad z Mapy.cz) ............................................................. 83 Obr. 38: Znak města Moravských Budějovic......................................................................... 100 Obr. 39: Prapor města Moravských Budějovic ...................................................................... 101 Obr. 40: Pamětní deska na budově autobusového nádraţí (autor: Martin Vít) ...................... 104 Obr. 41: Ţidovská synagoga – fotografie z 50. let 20. století (reprodukce: F. Čábel) ........... 104 Obr. 42: Budova autobusového nádraţí (dříve zde stála ţidovská synagoga) v Praţské ulici (autor: Martin Vít) ...................................................................................................... 104 Obr. 43: Autobusové nádraţí (autor: Martin Vít) .................................................................. 105 Obr. 44: Vlakové nádraţí (autor: Martin Vít) ........................................................................ 105 Obr. 45: Budova mlékárny (dříve zde stávala městská elektrárna) (autor: Martin Vít) ......... 105 Obr. 46: Park u dnešního autobusového nádraţí; v popředí boţí muka z 16. století, v pozadí vlevo ţidovská synagoga, uprostřed budova pro skladování a přípravu osiva (reprodukce: F. Čábel) ................................................................................................ 106 Obr. 47: Boţí muka z 16. století tvořena třemi nesourodými částmi v parku u autobusového nádraţí (vlevo); boţí muka v křiţovatce ulic Husovy a Polní pocházejí z 1. pol. 16. století (opravena roku 1882) (vpravo) (autor: Martin Vít) ................................... 106 Obr. 48: Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1796 (vlevo) a socha sv. Jana Sarkandera z roku 1862 (vpravo) na mostku u kaple sv. Anny (autor: Martin Vít)...................... 106 Obr. 49: Snímek městského domu č.p. 31 na dnešním náměstí Míru z roku 1915 (reprodukce: F. Čábel) ................................................................................................ 107 Obr. 50: Renesanční vstupní kamenný portálek (patrně byl přenesen z radničního domu, který byl začleněn do budovy zámku) s latinským nápisem datovaný rokem 1592 na budově městského úřadu č.p. 31 na náměstí Míru (autor: Martin Vít).................. 107 Obr. 51: Kříţová ţebrová klenba v domě č.p. 32, tzv. "staré lékárně", na náměstí Míru (autor: Martin Vít) ...................................................................................................... 107 Obr. 52: Blaţkův dům č.p. 60 – snímek z 1. čtvrtiny 20. století (reprodukce: F. Čábel) ...... 108 Obr. 53: Průjezd Blaţkova domu č.p. 60 (autor: Martin Vít) ................................................ 108 Obr. 54: Dvůr Blaţkova domu č.p. 60 (autor: Martin Vít) .................................................... 108 Obr. 55: Masné krámy v Purcnerově ulici (autor: Martin Vít) .............................................. 109 Obr. 56: Zámecké konírny se zámeckým nádvořím (autor: Martin Vít) ............................... 109 Obr. 57: Výstavní prostory v zámeckých konírnách (autor: Martin Vít) ............................... 109 Obr. 58: Pamětní deska na budově fary za kostelem sv. Jiljí (autor: Martin Vít) .................. 110 Obr. 59: Jiţní fortna, téţ nazývaná "pod farou", dochovaná z 15. století (autor: Martin Vít) 110 Obr. 60: Ulice Peroutka s kaplí sv. Anny kolem roku 1920 (reprodukce: F. Čábel) ............. 110 Obr. 61: Ulice Peroutka – rekonstruovaná historická zástavba (autor: Martin Vít) .............. 111 Obr. 62: Socha sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenné kapli v Tyršově ulici (autor: Martin Vít) .................................................................................................................. 111 Obr. 63: Erby aichpichlovský a schaumburský nad vchodem do kaple sv. Jana Nepomuckého (autor: Martin Vít) ...................................................................................................... 111 Obr. 64: Slévárny a strojírny bratří Smrčků v Tyršově ulici (v těchto místech dnes stojí supermarket Penny) (reprodukce: F. Čábel) ............................................................... 112 Obr. 65: Reklamní cedule Smrčkových strojíren a sléváren (reprodukce: F. Čábel) ............. 112

95

Obr. 66: Budova Sokola v Tovačovského sadech (autor: Martin Vít) ................................... 112 Obr. 67: Pohled na budovu Sokola ze západu – snímek z 30. let 20. století (reprodukce: F. Čábel) ..................................................................................................................... 113 Obr. 68: Zámek a věţ kostela sv. Jiljí – pohled z náměstí Míru (autor: Martin Vít) ............. 113 Obr. 69: Náměstí Míru se zámkem a kostelní věţí chrámu sv. Jiljí ve 40. letech 20. století (reprodukce: F. Čábel) ................................................................................................ 113 Obr. 70: Pohled na zámek z dnešního náměstí ČSA – snímek z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel) ................................................................................................ 114 Obr. 71: Dobový snímek dnešního náměstí ČSA – pohled od zámku – z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel) ................................................................................................ 114 Obr. 72: Náměstí Míru na počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel) ................................... 114 Obr. 73: Náměstí Míru dnes (autor: Martin Vít) .................................................................... 115 Obr. 74: Pohlednice ze 70. let 20. století (reprodukce: F. Čábel) .......................................... 115 Obr. 75: Pohlednice ze 70. let 20. století (reprodukce: F. Čábel) .......................................... 115 Obr. 76: Letecký snímek centra města z pol. 20. století (reprodukce: F. Čábel) ................... 116

96

Přílohy Příloha č. 1: Charakteristika města Moravské Budějovice leţí na jihozápadní Moravě v Jaroměřické kotlině v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 23 km jiţně od Třebíče, 18 km východně od Jemnice, 30 km severozápadně od Znojma, 40 km jihovýchodně od Jihlavy. Jsou také obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jackov, Laţínky, Vesce a Vranín. Městem protéká říčka Rokytka175, zvaná téţ Jaroměřice176. Rozloha samotných Moravských Budějovic činí 2119 ha, s částmi Jackov (477 ha), Laţínky (351 ha), Vesce (342 ha) a Vranín (426 ha) potom celkem činí 3715 ha, z toho zastavěná plocha odpovídá 90 ha. Podrobný přehled o rozloze města a rozdělení půdy udává tabulka 1 „Rozloha Moravských Budějovic a jejich přidruţených částí“. Vlastní katastr města zahrnuje historické jádro, předměstí (Horní a Dolní) Vísku a Podolí a Heřmanice.

Tab. 6: Rozloha Moravských Budějovic a jejich přidruţených částí (k 1. 1. 2009) Moravské Budějovice Jackov Laţínky Vesce Vranín Celkem

2119 ha 477 ha 351 ha 342 ha 426 ha 3715 ha

z toho: zemědělská půda z toho orná půda zahrady, sady louky a pastviny

2885 ha 2629 ha 102 ha 154 ha

nezemědělská půda z toho lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

829 ha 387 ha 88 ha 90 ha 264 ha

Nivelizační značka na věţi kostela sv. Jiljí je v nadmořské výšce 467 m, na nádraţí ČD je v 454 m n. m., střed náměstí pak v 466 m n. m.177 a řeka v parku v 445 m n. m.

175

Některé zdroje uvádí říčku Rokytnou, coţ je ale chyba. Říčka Rokytka je ve skutečnosti pravostranným přítokem k řece Rokytné, do které se vlévá před Jaroměřicemi nad Rokytnou. 176 SAMEK, Bohumil. 1999 s. 566 177 Některé zdroje uvádí nadmořskou výšku 465 m n. m.

97

Příloha č. 2: Obyvatelstvo V Moravských Budějovicích a k městu přilehlých obcích ţilo k 10. 3. 2011 dohromady 7695 obyvatel. Tab. 7: Vývoj počtu obyvatel města Moravských Budějovic a jeho přilehlých části Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007 2008 2009

Počet obyvatel vč. přilehlých pouze místní části částí 3503 2550 3957 2933 4334 3301 4554 3492 4728 3725 5007 3933 5130 4129 5209 4367 5985 5138 6367 5570 7265 6555 7884 7278 8004 7409 7783 7213 7757 7191 7700 7137

Tab. 8: Věková struktura města Moravských Budějovic k 1. 1. 2009 Věková struktura 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95-99 100+ Celkem

Muţi

Ţeny

26 146 170 202 285 303 293 353 255 247 265 270 252 224 161 120 106 74 23 4 1 0 3780

98

41 117 173 165 249 290 242 317 252 275 258 270 251 258 189 155 189 130 70 18 10 1 3920

Celkem 67 263 343 367 534 591 537 670 507 522 523 540 503 482 350 275 295 204 93 22 11 1 7700

Z grafu 4 „Věková struktura obyvatel Moravských Budějovic k 1. 1. 2009“ je patrno, ţe k tomuto datu převládá podíl muţské populace ve věku 1-34 let. Podíl obyvatel ve věkové struktuře od 35 do 59 let je relativně vyrovnán, od 60 let výše výrazně převládá ţenská část populace Moravských Budějovic.

Graf 4: Věková struktura obyvatel Moravských Budějovic k 1. 1. 2009

99

Příloha č. 3: Symboly města Znak Městský znak udělil Vladislav II. Jagellonský městu 7. března 1498 spolu s erbem, pečetí a dalšími privilegii. Tím byl vývoj moravskobudějovického znaku ukončen a můţeme jej takto znát dodnes. Znakem města je zakulacený zlatý štít se stříbrnou kvádrovou hradbou s cimbuřím a černě prolomenou otevřenou bránou uprostřed hradby se zlatou vytaţenou mříţí do jedné třetiny. Po stranách brány jsou zlatá vrata s dvojím černým kováním v podobě ostrve178 a po jednom černém zámku. Nad hradbou se po stranách zvedají dvě stříbrné kulaté kvádrové věţe s cimbuřím, kaţdá má jedno černě prolomené okno rozdělené ve tvaru kříţe na 4 menší okenní tabule. Mezi věţemi je zbrojnoš v brnění přirozené kovové barvy pootočený vpravo, který drţí v pravé ruce zvednuté nad hlavu tasený meč, levou rukou se opírá o zlatý štít, na kterém jsou dvě zkříţené černé ostrve, kaţdá se šesti suky (znak pánů z Lichtenburka), který je umístěn nad otevřenou bránou.179

Obr. 38: Znak města Moravských Budějovic

Prapor Praporem města je list, jehoţ poměr šířky k délce je 2:3. List je tvořen třemi svislými pruhy, dvěma bílými a ţlutým mezi nimi, v poměru 1:2:1. Ve ţlutém pruhu jsou dvě černé 178

ostrev, ostrve – kmen stromu s ponechanými pahýly odsekaných větví, jehoţ se uţívalo za útoku místo ţebříků k zlézání hradeb (Pamětihodnosti.cz – Slovník odborných pojmů [online] Copyright 1998-2006, dostupné na WWW: http://www.pametihodnosti.cz/slovnik/538/ostrev_ostrve.html [cit. 24.1.2012]) 179 Znak a prapor: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=141748& query=prapor [cit. 1.9.2011] Srov. NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 str. 520 nebo SAMEK, Bohumil. 1999 str. 567

100

ostrve uprostřed zkříţené, kaţdá o šesti sucích, jejichţ šířka je rovna jedné dvanáctině šířky listu.180

Obr. 39: Prapor města Moravských Budějovic

Pečeti „Na pečeti uţívané v 17. století je v pečetním poli oválný štít v bohaté kartuši. Na štítě je zeď s otevřenou branou, v níţ je padací mříţ, a s cimbuřím, po stranách zdi dvě věţe s cimbuřím mající kaţdá dvě okna nad sebou. Nad cimbuřím zdi je štítek se zkříţenými ostrvemi a nad ním rostoucí ozbrojenec. Opis mezi hladkými linkami zní: + SIGILLVM + CIVITATIS + MORAVO + BUDVICENSIS + A 1644 +. Průměr pečeti je 52 mm. Další pečeti známe z popisu: ze 16. století – průměr 29 mm, na štítě městský znak okolo štítu větvičky, nad nimi: – C + d + B +. Okraj hladký, řezba hrubá. Pečeť o průměru 30 mm. V pečetním poli městský znak, nad štítem B–M, po stranách štítu 16 – 46. Okraj tvoří dvě souběţné linky a věnec z listoví. Pečeť pocházející snad ze 17. století o průměru 29 mm. V pečetním poli štít s městským znakem, nápis se vine mezi hladkou linkou a listovím na okraji pečeti a zní: SIGILLVM : IVDIC : CIV : MORAV : BVDVICENSIS. Na razítkách pouţívaných při příleţitosti dobytčích trhů neměl hrad bránu a na zdi klečel místo rytíře se znakem pánů z Lichtenburka střelec s kuší.“181

180

Znak a prapor: O městě: Oficiální web města Moravské Budějovice [online] dostupné na WWW: http://mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=141748& query=prapor [cit. 1.9.2011] 181 NEKUDA, Vladimír a kol. 1997 s. 520

101

Příloha č. 4: Klimatické oblasti dle Quitta Tab. 9 Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971)182 TEPLÁ T2

T4

MÍRNĚ TEPLÁ MT2 MT3

oranţová červená khaki Počet letních dní

50-60

60-70

MT4

MT11

CH4

tmavě světle světle olivová zelená ţlutá zelená zelená ţlutá

okrová

šedá modrá

20-30

30-40

Počet dní 140- 120s teplotou 160-170 170-180 160 140 alespoň 10 °C Počet mrazových dní

100-110

Počet ledových dní

30-40

Průměrná teplota v lednu

-2 - -3

Průměrná teplota v dubnu

8-9

9-10

Průměrná teplota v červenci

18-19

19-20

Průměrná teplota v říjnu

7-9

9-10

Počet dnů se sráţkami 90-100 alespoň 1 mm

80-90

200-300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40-50

Počet dní jasných

120-140 110-120

Počet dní zataţených

40-50

50-60

40-50 140-160

110- 130130 160

110130

130140

110-130

40-50 -3 - -4

30-40

-2 - -3 -4 - -5 -2 - -3 -3 - -4

17-18

6-7 120130

7-8

110-120

100-120

350-450

90-100

400-450

250-300 80100

60100

60-80

150- 120160 150

150160

40-50

60100

200-250

60-80

50-60

120-150 50-60

182

350-400

40-50

CH7 světle modrá

0-20

10-30

80120

120-140

160180

140-160 50-60

-6 - -4 - -5 -3 - -4 7

7-8

16-17

CH6

60-70

-2 - -3

6-7

Sráţkový úhrn 450ve vegetačním 350-400 300-350 500 období Sráţkový úhrn v zimním období

CHLADNÁ

MT5 MT7 MT9 MT10

2-4

4-6

12-14 14-15

15-16

4-5

5-6

6-7

120140

140120-130 160

600-700

500-600

400-500

350-400

140160

120100-120 140

130150

150-160

30-40

40-50

Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971) [online] dostupné na WWW: http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/tabreg.html [cit. 4.9.2011]

102

Příloha č. 5: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v kraji Vysočina Tab. 10: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v kraji Vysočina Potenciál přírodního Potenciál kulturního subsystému subsystému Bystřice nad Pernštejnem 114 72 42 Havlíčkův Brod 161 54 107 Humpolec 104 47 57 Chotěboř 59 44 15 Jihlava 191 59 132 Moravské Budějovice 89 44 45 Náměšť nad Oslavou 125 68 57 Nové Město na Moravě 162 60 102 Pacov 97 40 57 Pelhřimov 154 35 119 Světlá nad Sázavou 87 62 25 Telč 180 49 131 Třebíč 115 53 62 Velké Meziříčí 117 55 62 Ţďár nad Sázavou 185 79 106 Zdroj: ÚUR Brno - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR in Strategický plán rozvoje města Moravské Budějovice (profil města) s. 98 Město

Celkový potenciál

Výsledkem je kategorizace všech měst a obcí podle jejich vnitřních přírodních a kulturních atraktivit, které mohou zaujmout turisty a návštěvníky. Skutečná návštěvnost lokalit či údaje o ubytovacích kapacitách nebyly předmětem hodnocení, pouze stávající míra atraktivity jednotlivých obcí. Ústav územního rozvoje Brno rozdělil obce s rozšířenou působností v kraji Vysočina podle následujícího bodového hodnocení:

Tab. 11: Rozdělení obcí a měst do intenzitních zón Bodové rozmezí

Intenzitní zóna

1 – 25

základní potenciál

26 – 50

zvýšený potenciál

51 – 100

vysoký potenciál

101 – 200

velmi vysoký potenciál

201 a více

výjimečný potenciál

Zdroj: ÚUR Brno - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR in Strategický plán rozvoje města Moravské Budějovice (profil města) s. 98

103

Příloha č. 6: Fotogalerie

Obr. 40: Pamětní deska na budově autobusového nádraţí (autor: Martin Vít)

Obr. 41: Ţidovská synagoga – fotografie z 50. let 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 42: Budova autobusového nádraţí (dříve zde stála ţidovská synagoga) v Praţské ulici (autor: Martin Vít)

104

Obr. 43: Autobusové nádraţí (autor: Martin Vít)

Obr. 44: Vlakové nádraţí (autor: Martin Vít)

Obr. 45: Budova mlékárny (dříve zde stávala městská elektrárna) (autor: Martin Vít)

105

Obr. 46: Park u dnešního autobusového nádraţí; v popředí boţí muka z 16. století, v pozadí vlevo ţidovská synagoga, uprostřed budova pro skladování a přípravu osiva (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 47: Boţí muka z 16. století tvořena třemi nesourodými částmi v parku u autobusového nádraţí (vlevo); boţí muka v křiţovatce ulic Husovy a Polní pocházejí z 1. pol. 16. století (opravena roku 1882) (vpravo) (autor: Martin Vít)

Obr. 48: Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1796 (vlevo) a socha sv. Jana Sarkandera z roku 1862 (vpravo) na mostku u kaple sv. Anny (autor: Martin Vít)

106

Obr. 49: Snímek městského domu č.p. 31 na dnešním náměstí Míru z roku 1915 (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 50: Renesanční vstupní kamenný portálek (patrně byl přenesen z radničního domu, který byl začleněn do budovy zámku) s latinským nápisem datovaný rokem 1592 na budově městského úřadu č.p. 31 na náměstí Míru (autor: Martin Vít)

Obr. 51: Kříţová ţebrová klenba v domě č.p. 32, tzv. "staré lékárně", na náměstí Míru (autor: Martin Vít)

107

Obr. 52: Blaţkův dům č.p. 60 – snímek z 1. čtvrtiny 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 53: Průjezd Blaţkova domu č.p. 60 (autor: Martin Vít)

Obr. 54: Dvůr Blaţkova domu č.p. 60 (autor: Martin Vít)

108

Obr. 55: Masné krámy v Purcnerově ulici (autor: Martin Vít)

Obr. 56: Zámecké konírny se zámeckým nádvořím (autor: Martin Vít)

Obr. 57: Výstavní prostory v zámeckých konírnách (autor: Martin Vít)

109

Obr. 58: Pamětní deska na budově fary za kostelem sv. Jiljí (autor: Martin Vít)

Obr. 59: Jiţní fortna, téţ nazývaná "pod farou", dochovaná z 15. století (autor: Martin Vít)

Obr. 60: Ulice Peroutka s kaplí sv. Anny kolem roku 1920 (reprodukce: F. Čábel)

110

Obr. 61: Ulice Peroutka – rekonstruovaná historická zástavba (autor: Martin Vít)

Obr. 62: Socha sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenné kapli v Tyršově ulici (autor: Martin Vít)

Obr. 63: Erby aichpichlovský a schaumburský nad vchodem do kaple sv. Jana Nepomuckého (autor: Martin Vít)

111

Obr. 64: Slévárny a strojírny bratří Smrčků v Tyršově ulici (v těchto místech dnes stojí supermarket Penny) (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 65: Reklamní cedule Smrčkových strojíren a sléváren (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 66: Budova Sokola v Tovačovského sadech (autor: Martin Vít)

112

Obr. 67: Pohled na budovu Sokola ze západu – snímek z 30. let 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 68: Zámek a věţ kostela sv. Jiljí – pohled z náměstí Míru (autor: Martin Vít)

Obr. 69: Náměstí Míru se zámkem a kostelní věţí chrámu sv. Jiljí ve 40. letech 20. století (reprodukce: F. Čábel)

113

Obr. 70: Pohled na zámek z dnešního náměstí ČSA – snímek z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 71: Dobový snímek dnešního náměstí ČSA – pohled od zámku – z počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 72: Náměstí Míru na počátku 20. století (reprodukce: F. Čábel)

114

Obr. 73: Náměstí Míru dnes (autor: Martin Vít)

Obr. 74: Pohlednice ze 70. let 20. století (reprodukce: F. Čábel)

Obr. 75: Pohlednice ze 70. let 20. století (reprodukce: F. Čábel)

115

Obr. 76: Letecký snímek centra města z pol. 20. století (reprodukce: F. Čábel)

116