PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období ___________________________________________________________
534
Návrh
poslanců Jaromíra Schlinga, Petra Rafaje, Ladislava Šustra, Ludvíka Hovorky, Mariana Bielesze, Jaroslava Gongola a Svatomíra Recmana
na vydání
zákona o převodu některého majetku, se kterým je příslušný hospodařit Česká správa letišť, státní podnik, z vlastnictví České republiky do vlastnictví některých krajů
-2-
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: §1 Účel zákona (1) Tento zákon upravuje postup a podmínky při přechodu vybraného majetku, který je ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“) a s nímž je příslušný hospodařit Česká správa letišť, státní podnik (dále jen „ státní podnik“).1) (2) Majetek podle odstavce 1 je specifikovaný v části A přílohy k zákonu.
§2 Přechod majetku (1) Dnem nabytí účinnosti rozhodnutí Ministerstva dopravy (dále jen „ministerstvo“) a)
přecházejí do vlastnictví příslušných krajů části podniku2) (dále jen „podnik“), uvedené v části B přílohy k zákonu, ke kterým měl státní podnik právo hospodařit,
b)
na jednotlivé kraje současně s přechodem podniku přecházejí veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů3), náležející k podniku.2)
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být písemné a musí obsahovat zejména obchodní firmu a sídlo státního podniku, vymezení přecházejícího podniku, včetně věcí, práv a závazků náležejících k podniku. Podnik bude určen celkovou hodnotou všech jeho složek zjištěnou na základě mimořádné inventarizace; rozsah věcí, práv, závazků a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot přecházejících do vlastnictví kraje se určí podle vnitropodnikové účetní evidence vedené státním podnikem podle zvláštního právního předpisu4) odděleně pro podnik podle stavu platného ke dni vydání rozhodnutí podle odstavce 1. Nemovité věci musí být dále označeny údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí.5) Rozhodnutí musí obsahovat datum vydání, datum účinnosti a razítko ministerstva. Rozhodnutí podepisuje ministr dopravy.
1) 2) 3) 4)
5)
§ 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. § 5 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. § 249 odst. 2 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
-3-
(3) Rozhodnutí je současně rozhodnutím o odejmutí majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit podle zvláštního právního předpisu.6) Na vydání tohoto rozhodnutí se nevztahuje správní řád. (4) Rozhodnutí musí být vydáno do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Nabývajícím krajem je kraj, na jehož území se nachází podnik k datu vydání rozhodnutí. Nabývající kraje jsou uvedeny v části B přílohy k zákonu. (6) Rozhodnutí zašle kraj do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj k provedení záznamu do katastru nemovitostí.7) §3 Pokud na věci náležející k podniku, které přecházejí v rámci podniku do vlastnictví krajů podle tohoto zákona, uplatnila nebo uplatní nárok osoba oprávněná podle zvláštních právních předpisů,8) stane se kraj dnem nabytí účinnosti rozhodnutí vydaného podle § 2 osobou povinnou podle těchto zvláštních právních předpisů.
§4 (1) Součástí podniku přecházejícího podle § 2 odstavce 1 je letiště podle zvláštního právního předpisu9) (dále jen „letiště“). Letiště musí zůstat po dobu deseti let ode dne nabytí letiště ve vlastnictví kraje a musí být po uvedenou lhůtu užíváno pouze k účelu, ke kterému bylo v souladu se zvláštním právním předpisem10) užíváno ke dni přechodu vlastnictví podle § 2, ledaže by ministerstvo v odůvodněném případě udělilo na základě žádosti kraje souhlas s jiným způsobem jeho naložení. (2) Po uplynutí lhůty dle odstavce 1 si musí kraj v případě převodu vlastnictví k letišti zachovat spoluvlastnický podíl v rozsahu nejméně 51 % na majetku tvořícím letiště. (3) Nesplní-li kraj povinnost uvedenou v odstavci 1 nebo 2, je právní úkon, kterým uskutečnil převod vlastnictví k letišti neplatný, pokud se neplatnosti dovolá ministerstvo. Ministerstvo může uplatnit toto právo do jednoho roku ode dne provedení takového právního úkonu.
§5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. 6)
7) 8)
9) 10)
§ 16 odst. 8 zákona č. 77/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů § 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 26 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
-4-
Příloha k zákonu č. …/2003 Sb.
Příloha obsahuje specifikaci státního podniku Česká správa letišť, s.p., ze kterého přecházejí části podniku z vlastnictví státu do vlastnictví krajů, účinností rozhodnutí Ministerstva dopravy, a uvedení těchto přecházejících částí podniku: Část A Státní podnik: obchodní firma, sídlo, identifikační číslo, zápis v obchodním rejstříku Česká správa letišť, s.p. (dále jen ČSL, s.p.) IČ: 62 41 33 76 Sídlo: Praha 6, letiště Ruzyně, PSČ 160 08 Zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, odd. A, vl. 13317 Část B Kraj přecházející část podniku -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kraj Karlovarský:
Letiště Karlovy Vary – Olšová Vrata 360 01 Karlovy Vary 1
Kraj Jihomoravský:
Letiště Brno – Tuřany 627 00 Brno
Kraj Moravskoslezský:
Letiště Ostrava – Mošnov 742 51 Mošnov.
-5-
Důvodová zpráva
I. Obecná část I.1. Úvod do problematiky Oddělení mezinárodních veřejných letišť Brno – Tuřany, Karlovy Vary – Olšová Vrata a Ostrava – Mošnov od státního podniku Česká správa letišť, s.p., je na Ministerstvu dopravy a Ministerstvu financí diskutováno dlouhodobě, v souvislosti se záměrem transformace státního podniku Česká správa letišť. Na základě vyhodnocení jednotlivých aspektů transformace a specifických požadavků vztahujících se k regionálním letištím a k letišti Praha – Ruzyně, byl přijat závěr provést transformaci ve dvou samostatných fázích, přičemž první fáze bude zahrnovat plné oddělení regionálních letišť od státního podniku Česká správa letišť, což významně zjednoduší realizaci druhé samostatné fáze, kterou bude časově i právně náročnější transformace státního podniku Česká správa letišť ve vztahu k mezinárodnímu veřejnému letišti Praha – Ruzyně. Požadavek oddělení regionálních letišť, a to jejich převodem do vlastnictví krajů, byl vznesen i ze strany příslušných územně samosprávných celků (krajem Moravskoslezským, Jihomoravským a Karlovarským) s cílem řešit dopravní politiku regionu, posílit význam těchto regionálních letišť pro rozvoj dopravní infrastruktury regionu a při leteckém spojení toho kterého regionu se zahraničními dopravními uzly. V průběhu roku 2003 schválila zastupitelstva uvedených krajů záměr bezúplatného převodu majetku regionálních letišť z vlastnictví státu do vlastnictví příslušných krajů. Při řešení této problematiky poukazují příslušné kraje zejména na požadavek převodu uvedených letišť z vlastnictví státu do vlastnictví příslušných krajů, jako podmínky pro čerpání příspěvků ze strukturálních fondů EU. Účelem tohoto zákona je vytvoření podmínek pro rozvoj regionálních letišť, posílení jejich významu v dopravní infrastruktuře regionu a vytvoření podmínek pro čerpání prostředků pro rozvoj těchto letišť ze strukturálních fondů EU. Na splnění závazků vyplývajících ze Schengenské dohody, bude třeba vynaložit značné finanční prostředky do příslušných úprav letišť (zejména úpravy odbavovacích hal). Rovněž na takové úpravy lze při změně vlastnictví uvedených letišť z vlastnictví státu do vlastnictví krajů čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. Termín k podání žádostí o poskytnutí příspěvku ze strukturálních fondů má časové omezení, žádost lze podat pouze v časově omezeném úseku, podle stanovisek odborníků se doporučuje podání žádostí ze strany krajů do konce června 2004, přičemž podání musí předcházet zpracování odpovídajícího projektu krajem. Předmětem navrhované úpravy je přechod majetku regionálních letišť, s nímž má právo hospodařit státní podnik Česká správa letišť, stanovení podmínek přechodu majetku z vlastnictví státu do vlastnictví krajů a ochrana veřejného zájmu ve vztahu k zachování letecké dopravní infrastruktury státu. Při převodu regionálních letišť do vlastnictví příslušných krajů bude zejména:
-6
zajištěn větší vliv regionu na utváření dopravní politiky v oblasti letecké dopravy; za současného stavu jsou letiště řízena centrálně ČSL, s.p., přičemž přirozenou prioritou a požadavkem je rozvoj letiště Praha – Ruzyně; kraje dosud nemají možnost podílet se aktivně na rozvoji letecké dopravní infrastruktury na jejich území dosaženo specifického přístupu k provozním potřebám a obchodní politice regionálních letišť, které vykazují zcela odlišné požadavky od letiště Praha – Ruzyně, následná koncentrace řízení pouze ve vztahu k letišti Praha – Ruzyně a k jednotlivým regionálním letištím samostatnými subjekty přispěje k zefektivnění a zkvalitnění řízení dotčených letišť sjednocen subjekt odpovědný za ekonomický rozvoj regionu a rozvoj dopravní infrastruktury regionu se subjektem odpovídajícím za regionální letiště, jako významné součásti dopravní infrastruktury, což povede k cílenému řízení provozování a rozvoje letiště v souladu s místními specifickými požadavky příslušného regionu.
I. 2.Postavení státního podniku Česká správa letišť Česká správa letišť je státním podnikem založeným Ministerstvem dopravy a podléhá právnímu režimu zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění. V souladu se zakladatelskou listinou má právo hospodařit k majetku tvořícímu mezinárodní veřejná letiště Praha – Ruzyně, Brno – Tuřany, Karlovy Vary – Olšová Vrata a Ostrava – Mošnov, vykonává činnost správce a provozovatele těchto letišť a zajišťuje další činnosti související s provozem uvedených letišť v rozsahu stanoveném zakladatelskou listinou. Stávající regionální letiště odpovídají vnitřní organizační struktuře ČSL, s.p. a představují samostatné vnitřní organizační složky ČSL, s.p. (ve smyslu samostatných vnitřních organizačních složek podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku). Tyto samostatné vnitřní organizační složky mají současně charakter části podniku ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění, jakožto souboru hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání . I. 3. Převod regionálních letišť do vlastnictví krajů Podle navrhované úpravy přecházejí do vlastnictví uvedených krajů příslušná regionální letiště jakožto ucelené funkční soubory majetku, včetně náležejících práv, závazků a jiných majetkových hodnot, tedy jako podniky ve smyslu ustanovení § 5 obchodního zákoníku, což zabezpečí plnou kontinuitu provozování letišť po jejich převodu na kraj a vytvoří odpovídající právní rámec pro následný smluvní vztah mezi krajem a příslušným provozovatelem letiště (v navrhované právní úpravě je tedy třeba odlišit pojem státního podniku podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a pojem podniku ve smyslu ustanovení § 5 obchodního zákoníku). Části podniku budou přecházet jako soubory majetku bez identifikačního čísla. Česká správa letišť, s.p. bude pak dále existovat ze zúženým rozsahem práva hospodařit a bude zabezpečovat správu a provoz mezinárodního letiště Praha – Ruzyně a to včetně souvisejících činností Vyjmutí regionálních letišť z ČSL, s.p. bude provedeno v souladu se zákonem o státním podniku odejmutím tohoto majetku jeho zakladatelem podle ustanovení § 16 odst. 8 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění (podle kterého může zakladatel podniku odejmout majetek, s nímž má státní podnik právo hospodařit, v případech a za podmínek stanovených zákonem). Navrhovaná úprava je požadovaným vymezením případu a
-7podmínky odejmutí majetku ve smyslu požadavku uvedeného v § 16 odst. 8 zákona č. 77/1997 Sb. Majetek regionálních letišť zahrnuje též tzv. určený majetek podle zákona o státním podniku. Podle ustanovení § 17 zákona o státním podniku je požadován naléhavý hospodářský zájem státu jako předpoklad pro oprávnění zakladatele měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku. Naléhavý hospodářský zájem státu je v daném případě prokazatelně podložen (viz shora – účel přijetí tohoto zákona – vyjmutí regionálních letišť z ČSL, s.p. významně usnadní vlastní transformační proces ČSL, s.p., převod regionálních letišť do vlastnictví krajů vytvoří podmínky pro čerpání prostředků pro rozvoj letišť ze Strukturálních fondů EU, budou vytvořeny kvalitativně lepší podmínky pro rozvoj regionálních letišť a tedy i pro rozvoj regionu, atd.). Navrhovaná úprava umožňuje přijetí jednotného a systémového řešení pro všechna předmětná regionální mezinárodní letiště spravovaná dosud ČSL, s.p. I. 4. Provozování regionálních letišť Provozování regionálních letišť zabezpečí kraje sami nebo prostřednictvím třetích subjektů oprávněných k provozování letiště, s využitím stávajícího kvalifikovaného personálu. Provozování letiště Brno – Tuřany je na základě smluvního vztahu s ČSL, s.p. zabezpečeno v rámci pilotního projektu transformace ČSL, s.p. od 1.7.2002 soukromým subjektem, oprávněným k provozování letiště. Po převodu letiště Brno – Tuřany na Jihomoravský kraj bude smluvní vztah dále realizován mezi krajem a tímto provozovatelem letiště. Kontrola státu nad zabezpečením řádného provozu regionálních letišť v souladu s právními předpisy a mezinárodními závazky bude po převodu regionálních letišť do vlastnictví krajů zabezpečena dle stávající právní úpravy prostřednictvím dohledu Úřadu pro civilní letectví ČR, který na základě splnění zákonných kvalifikačních požadavků uděluje oprávnění k provozování letiště, stanovuje podmínky jeho provozování a dohlíží na jejich plnění. Úřad pro civilní letectví rovněž vykonává funkci speciálního stavebního úřadu pro letecké stavby a uděluje souhlas ke zřizování zařízení a provádění činností v ochranném pásmu letišť a leteckých staveb, a mimo ochranné pásmo uděluje souhlas k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku nebo které mohou mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení. I. 5. Zabezpečení veřejného zájmu na zajištění provozu regionálních letišť Regionální letiště představují strategicky významnou část dopravní infrastruktury státu, zajištění jejich provozu i po převodu do vlastnictví krajů je veřejným zájmem. Z uvedeného důvodu navrhovaná úprava stanovuje omezení dispozice s majetkem tvořícím letiště ve smyslu zvláštního právního předpisu (kterým je zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů), a to ve vztahu ke zcizení majetku tvořícího letiště z vlastnictví příslušného kraje a k zachování jeho účelu využití po vymezený časový úsek. Navrhované omezení na dobu 10 let je navrženo především podle dřívější rozhodovací praxe Ústavního soudu. Na mysli tím předkladatelé mají nález Ústavního soudu publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 211/2003 Sb.), podle kterého „lze k omezení základních práv a svobod dojít v případě jejich kolize s jinou ústavně chráněnou hodnotou, jež nemá povahu základního práva či svobody, a to i v případě naléhavého veřejného zájmu.“ Omezení
-8nesmí přitom podle citovaného nálezu Ústavního soudu vykazovat prvky libovůle, ale musí být stanovené konkrétně a musí být posuzováno ve spojitosti s kritériem vhodnosti, potřebnosti a proporcionality a po časově vymezený úsek. Časové hledisko má pak vykazovat podle nálezu Ústavního soudu prvek dočasnosti, má být determinováno relativně krátkým přechodným časovým úsekem, v němž má kraj nabýt potřebných poznatků umožňujících mu zodpovědně s nabytým majetkem naložit, a má být posuzováno vzhledem ke konkrétním okolnostem. Problematika regionálních letišť je natolik specifická a vzhledem k rozsahu majetku natolik složitá, což je dáno zdlouhavým a komplikovaným územní a stavební řízením, výběrem a přípravou vhodné lokality, které v okolí velkých měst v České republice nejsou podle všeho v rozsahu potřebném pro zřízení nového letiště mnohde již ani k dispozici. Navrhovaná lhůta deseti let pro omezení dispozice vlastnického práva a účelu užívání se předkladatelům jeví pro daný případ odůvodněná a plně adekvátní. Dílčí omezení požadující vždy minimální spoluvlastnický podíl kraje v rozsahu nejméně 51 % je odůvodněno strategickým významem regionálních letišť v dopravní infrastruktuře státu a je koncipováno obdobně jako požadavek kladený zákonem o civilním letectví na letecké dopravce pro obchodní leteckou dopravu (§ 57 odst. 2 písm. b) zákona. č. 49/1997 Sb.). I. 6. Ekonomické aspekty převodu regionálních letišť Účetní hodnota nemovitého majetku ČSL, s.p. (budovy a pozemky) činila k 31. prosinci 2002 (podle Výroční zprávy ČSL, s.p. za rok 2002) částku 22.150 mil. Kč. Podíl majetku všech třech regionálních letišť představuje 8,1 % z této částky (1.795 mil. Kč). Oddělení regionálních letišť od ČSL, s.p. tedy negativně neovlivní hospodaření ani majetkoprávní postavení letiště Praha – Ruzyně. I. 7. Vztah návrhu k veřejným rozpočtům, k ústavnímu pořádku České republiky a ke komunitárnímu právu Evropské unie Navrhovaný zákon nevyvolává dodatečné nároky na státní rozpočet ani na jiné veřejné rozpočty Navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. Navrhovaná úprava není v rozporu s ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách. Předložený návrh dále není v rozporu s komunitárním právem Evropské unie. I. 8. Návrh na zkrácené projednání Předkladatelé navrhují, aby v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, byl s návrhem zákona vysloven souhlas již v prvním čtení. Důvodem pro tento návrh je naléhavost přijetí této právní úpravy především z důvodu čerpání příspěvků ze strukturálních fondů EU na úpravy letišť vyplývajících ze Schengenské dohody, o které je zapotřebí požádat v prvním pololetí 2004.
II. Zvláštní část K § 1:
-9Ustanovení vymezuje předmět navrhované právní úpravy a označuje subjekt, který má dosud právo hospodařit s majetkem České republiky, jenž je předmětem přechodu podle navrhované úpravy. Předkladatelé takto vymezeným účelem zákona navazují na dříve přijaté zákony, které obdobnou problematiku (převod majetku z vlastnictví státu do vlastnictví krajů nebo do vlastnictví nestátních právnických osob) upravovaly a podle nichž byly srovnatelné převody majetku v praxi reálně provedeny. Prvním z nich je zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Z titulu tohoto zákona přešly vždy dnem nabytí účinnosti rozhodnutí příslušného ústředního správního úřadu do vlastnictví krajů desítky státních příspěvkových organizací a organizačních složek státu (rozpočtových organizací). Druhým vzorem pro zpracování návrhu tohoto zákona se stal zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona byl v nedávné době rozdělena jedna z největších státních právnických osob (státní organizace zřízená zvláštním zákonem se subsidiární platností zákona o státním podniku) na nástupnickou státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a na akciovou společnost České dráhy. Podle tohoto zákona se uskutečnilo v průběhu roku 2003 odstátnění rozsáhlého majetku nacházejícího se prakticky na celém území České republiky a jeho převedení do vlastnictví akciové společnosti V případě tohoto zákona byla ústavnost zvoleného postupu zcizování majetku státu posuzována i Ústavním soudem (viz nález publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 83/2002 Sb.). Ústavní soud sice některá ustanovení citovaného zákona zrušil, nicméně klíčová ustanovení v zákonu nálezem zrušena nebyla, Ústavní soud tedy zákon jako celek nezpochybnil a umožnil tím naplnit účel zákona v plném rozsahu. Majetek byl tedy rozdělen a ze zákona vzniklé nové právnické osoby v současné době jím disponují a používají jej k naplňování svých cílů. V případě zcizování majetku státu, se kterým je nyní příslušný hospodařit České správa letišť, státní podnik, je situace věcně výrazně jednodušší, majetek není rozmístěn po celém území státu, respektive po celé navzájem propojené železniční síti, nýbrž je soustředěn do třech míst (Brno, Karlovy Vary, Ostrava). K § 2 odst. 1 Ustanovení § 2 je tím zásadním ustanovením návrhu zákona, kterým je stanoven způsob převodu majetku, který je dosud ve vlastnictví České republiky a s nímž je příslušný hospodařit státní podnik Česká správa letišť, do vlastnictví příslušných krajů. Přecházejícím majetkem jsou regionální letiště uvedená v části B k zákonu. Přecházející majetek má charakter „částí podniku“ podle § 5 obchodního zákoníku (tedy souboru hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání); pro označení souboru přecházejícího majetku tedy navrhovaná úprava používá odpovídající zákonný pojem „podniku“ ve smyslu zvláštního právního předpisu, t.j. podle ustanovení § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Na příslušné kraje v souladu s vymezením „podniku“ současně přecházejí veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které náležejí k přecházejícímu „podniku“. Rozhodující právní skutečností pro převedení majetku je nabytí účinnosti rozhodnutí příslušného správního úřadu – Ministerstva dopravy (úprava je tedy věcně srovnatelná s postupem uplatněným v zákona č. 157/2000 Sb.). K § 2 odst. 2: Specifikují se náležitosti rozhodnutí Ministerstva dopravy, a to z požadavkem na identifikaci státního podniku, a rovněž tak identifikaci přecházejícího podniku a všech jeho
- 10 složek. Ve vztahu k nemovitým věcem náležejícím k podniku se požaduje jejich označení tak, aby nevznikaly následné komplikaci při provedení záznamu do katastru nemovitostí. K § 2 odst. 3: V souladu s požadavkem obsaženým v zákonu č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se upravuje způsob odnětí majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit ke dni vydání rozhodnutí Ministerstva dopravy podle tohoto zákona. Vydání rozhodnutí není podřízeno režimu správního řádu – navrženo je tedy obdobné právní řešení jako v zákonech č. 157/2000 Sb. a č. 77/2002 Sb. K § 2 odst. 4: Vzhledem k omezenému časovému úseku, v němž mohou kraje uplatnit žádosti o příspěvek ze strukturálních fondů EU, se stanovuje lhůta šesti měsíců pro vydání rozhodnutí Ministerstva dopravy, jehož účinností přechází dotčený majetek do vlastnictví krajů.
K § 2 odst. 5: Nabývajícím krajem je v souladu s ostatními předpisy upravujícími přechod některých věcí, práv a závazků z vlastnictví státu do vlastnictví krajů, vždy ten kraj, na jehož území se nachází přecházející část podniku. K § 2 odst. 6: Vlastnické právo k nemovitému majetku, který je součástí přecházejícího podniku, vzniká ve prospěch kraje ze zákona, v katastru nemovitostí tedy bude v souladu se zvláštním právním předpisem proveden zápis záznamem na základě rozhodnutí Ministerstva dopravy. K § 3: V zájmu zajištění ochrany práv a uplatněných nároků oprávněných osob se navrhuje převzetí postavení povinné osoby krajem za stát v případech, kdy se jedná o zvláštní předpisy platné ke dni účinnosti tohoto zákona, pokud lhůty těmito zvláštními předpisy založené ke dni účinnosti tohoto zákona ještě nezanikly. Ustanovení tak garantuje, že přechodem vlastnictví podniku do vlastnictví krajů nebudou oprávněné osoby ve svých nárocích dotčeny či omezeny. Pokud by byly přijaty jiné další zvláštní předpisy ke zmírňování některých majetkových křivd, měl by být okruh povinných osob vymezen těmito zvláštními předpisy. Jde opět o modifikaci právní úpravy použité již dříve v právních předpisech upravujících zcizování státního majetku. K § 4:
- 11 Z důvodu veřejného zájmu se stanovuje omezení vlastnického práva ke strategické části majetku tvořící letiště podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů), ve vztahu ke zcizování takového majetku a zachování jeho dosavadního účelu užívání. Vynutitelnost splnění navrhovaného omezení je vůči kraji zabezpečena možností státu dovolávat se neplatnosti právního úkonu učiněného v rozporu se stanovenými podmínkami. Podrobnější komentář je uveden v obecné části důvodové zprávy. K § 5: Vzhledem k naléhavosti právní úpravy v navrhovaném zákonu, se stanovuje nabytí účinnosti zákona dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podrobnější zdůvodnění je obsaženo v obecné části důvodové zprávy. K příloze k zákonu: V části A navrhované přílohy se specifikuje státní podnik, ze kterého přechází dotčený majetek (části podniku ve smyslu obchodního zákoníku) do vlastnictví krajů, a v části B navrhované přílohy se uvádějí části podniku (podle § 5 obchodního zákoníku), které přecházejí do vlastnictví krajů. Jaromír Schling v.r. Petr Rafaj v.r. Ladislav Šustr v.r. Ludvík Hovorka v.r. Marian Bielesz v.r. Jaroslav Gongol v.r. Svatomír Recman v.r.
