PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období ___________________________________________________________
393
Vládní návrh
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů
1
ZÁKON ze dne......... 2003, kterým se mění zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců Čl. I Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. ...../2003 Sb., se mění takto: 1.
V § 17 odst. 2 větě druhé se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu“ a číslo „50“ se nahrazuje číslem „25“.
2.
V § 18 odst. 1 větě druhé se slova „před vstupem do zaměstnání a“ zrušují.
3.
V § 18 odst. 2 se slova „kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž“ nahrazují slovy „období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém“.
4.
V § 18 odstavec 3 zní:
„(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.“. 2
5.
V § 18 odst. 4 se slovo „doba“ nahrazuje slovem „období“ a slova „dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti“ se nahrazují slovy „konce tohoto kalendářního měsíce“.
6.
V § 18 odstavec 6 zní:
„(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň 1 kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ.“.
7.
V § 18 odstavec 8 zní:
„(8) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 7 se upraví tak, že a) za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90%, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží, b) od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč počítá v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží.“. 8.
V § 18 odst. 9 větě první se za slovo „základu“ vkládají slova „upravená podle odstavce 8“ a věta druhá se zrušuje.
9.
V § 18 se odstavce 10 a 11 zrušují. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 10.
10.
V § 40 odst. 1 se slova „a 9 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9“ nahrazují slovy „nebo částky uvedené v § 18 odst. 8“.
11.
V § 40 odst. 2 se slova „a 9“ zrušují.
3
12.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a Ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije.“. Čl. II Přechodné ustanovení
Pokud nárok na nemocenské nebo na podporu při ošetřování člena rodiny vznikl před 1. lednem 2004, tyto dávky se stanoví a poskytují ve výši podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2004, i když nárok na ně trvá i po 31. prosinci 2003. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění Čl. III Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto: 1.
V § 5 odst. 3 se za slovo „nemocenského“ vkládají slova „od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti“.
2.
V § 8 odst. 1 se za slovo „nemocenské“ vkládají slova „od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách Čl. IV
V zákoně č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb., se za § 17 vkládá nový § 17a, který zní:
4
„§ 17a Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.
5
Důvodová zpráva Obecná část Návrh zákona je součástí komplexu právních úprav, kterými bude provedena reforma veřejných rozpočtů České republiky. V rámci této reformy, jejímž cílem je postupné snížení deficitu veřejných rozpočtů České republiky, se navrhují také úsporná opatření v sociální oblasti. -
V systému nemocenského pojištění se navrhuje zejména prodloužit rozhodné období, ze kterého se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, z kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců, snížit denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (karantény) nebo potřeby ošetřování ze současných 100% na 90% u částky do 480 Kč, snížit nemocenské za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti z 50% na 25%, prodloužit dobu, po kterou nebudou zvyšovány redukční hranice denního vyměřovacího základu, i na roky 2004 a 2005; toto opatření se navrhuje i v systému nemocenské péče v ozbrojených silách.
Navrhované změny zákona o nemocenském pojištění budou znamenat úsporu finančních prostředků vynakládaných na dávky nemocenského pojištění. Předpokládá se, že některé úpravy omezí možnost zneužívání těchto dávek, což také přinese další úspory finančních prostředků v této oblasti. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předpisy Evropských společenství konkrétní uspořádání národních systémů sociálního zabezpečení ponechávají plně v kompetenci členských států Evropské unie. Národní předpisy členských států Evropské unie však musí respektovat Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství, a příslušné prováděcí Nařízení Rady (EEC) 574/72. Všechny změny zákonů, které se navrhují v oblasti nemocenského pojištění, jsou slučitelné s oběma uvedenými nařízeními, s ratifikovanými úmluvami Mezinárodní organizace práce, s Evropskou sociální chartou a Evropským zákoníkem sociálního zabezpečení. V oblasti nemocenského pojištění ratifikovala Česká republika úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 130. Jejím předmětem je posuzování úrovně nemocenských dávek. Navrhovaná novela zákona o nemocenského pojištění upravuje rozhodné období a parametry v konstrukci nemocenských dávek, což se projeví snížením jejich úrovně. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 130 je plněna, jestliže náhradový poměr (dávka nahrazuje příjem před pojistnou událostí), tj. podíl přiznané dávky k předchozímu příjmu, dosahuje normou stanovené výše. Uvedená úmluva požaduje pro nemocenské náhradový poměr 60%. 6
Úmluva je plněna, jestliže uvedený náhradový poměr je dosažen alespoň pro jednoho vybraného typického příjemce. Pro nemocenské je typickým příjemcem zaměstnanec se dvěmi dětmi a se mzdou rovnající se 1,25 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství nebo mzdou kvalifikovaného dělníka. Protože v České republice nemocenské dávky nepodléhají dani z příjmů, ani se z nich neodvádí pojistné na sociální ani zdravotní pojištění, připouští úmluva pro Českou republiku porovnávat podíl dávek nemocenského pojištění a čisté mzdy. Z následující tabulky vyplývá, že u nemocenského přiznaného podle navrhované právní úpravy bude v letech 2004 a 2005 náhradový poměr pro případ čisté mzdy kvalifikovaného dělníka vyšší než 60%. Česká republika bude tedy plnit úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 130 i při přijetí navrhovaných změn. Rok
Vym. zák. pro nemoc v Kč měs.
Mzda v Kč měs.*)
hrubá
čistá
Nemocenské v Kč **)
Přídavky na 2 děti v Kč
Podíl nemoc./mzda v% Hrubá
Čistá
2004
17 012
18 220
15 069
9 237
1 319
54,0
64,4
2005
18 220
19 678
16275
9 681
1 319
52,4
62,5
*)V roce 2002 byla mzda kvalifikovaného dělníka 15 989 Kč a odhady pro roky 2003-2005 předpokládají její růst stejný tempem jako průměrná mzda v národním hospodářství. Ve výši přídavků není zohledněn jejich růst do roku 2005. **) Parametry konstrukce: Rozhodné období 12 měsíců. Redukční hranice 480 a 690 Kč, redukce 14 dnů 90% DVZ a 60% DVZ. Dávka za první 3 dny 25% redukovaného DVZ. Uvedena výše dávky za 30 dnů nemoci.
Finanční dopady Navrhovaná opatření v nemocenském pojištění povedou k úspoře výdajů na nemocenské pojištění v letech 2004 a 2005 o cca 11% až 15%. Jednotlivá opatření budou mít na výdaje nemocenského pojištění následující finanční dopad : Úspory výdajů na nemocenské pojištění v mil. Kč Opatření
v roce 2004
2005
2006
Změna rozhodného období
904
1 010
802
Nezvyšování redukčních hranic
783
1 821
3 138
Redukce započitatelného příjmu za prvních 14 dnů nemoci
1 084
1 127
1 157
Snížení dávky za první 3 dny
1 034
983
1 023
Celkem
3 805
4 941
6 120
7
Očekává se, že snížení výše dávek vyplývající z navržených změn bude působit proti zneužívání nemocenského a tím ke snížení nemocnosti, zejména krátkodobé. Kromě úspor vyplývajících ze změn ve výpočtu dávek lze proto očekávat i úspory vyplývající ze snížení nemocnosti. Při snížení nemocnosti o 0,5 procentního bodu by tyto další úspory činily cca 2 mld. Kč ročně. Ve výši dávek se navrhované změny projeví jejich snížením. Např. při čtrnáctidenní nemoci dojde ke snížení o 563 Kč u nemocenského z příjmu ve výši poloviny průměrné mzdy, o 1 063 Kč u nemocenského z průměrné mzdy a o 1 262 Kč u nemocenského z příjmu vyššího než 1,3 násobek průměrné mzdy. Podíl výše nemocenského k čisté mzdě se u nemocenského z příjmu do 1,3 násobku průměrné mzdy sníží o 16 až 18 procentních bodů; nejvíce se sníží u nemocenského z 0,9 násobku průměrné mzdy, a to z 83% na 65%. Úpravy tedy povedou ke snížení podílu nemocenského ke mzdě zejména u nižších a středních příjmových pásem, u nichž byl tento podíl značně vysoký ve srovnání s podílem u nemocenského z vyšších mezd (u dvojnásobku průměrné mzdy činí v současné době 49%). Ještě k výraznějšímu snížení dojde v případě třídenní nemoci, kdy bude snížení činit 480 Kč u nemocenského z průměrné mzdy a 255 Kč u nemocenského z poloviny průměrné mzdy. Podíl výše nemocenského k čisté mzdě se tak sníží z 59 až 64% na 26 až 28% u dávek z příjmu do 1,2 násobku průměrné mzdy. Podrobnější údaje obsahují tabulky a graf v příloze. Zvláštní část K čl. I K bodu 1 Navrhuje se snížit procentní sazbu nemocenského za období prvních tří kalendářních dnů pracovní neschopnosti z 50% na 25%. Předpokládá se, že snížení výše dávek na začátku pracovní neschopnosti omezí zájem o využívání krátkodobé pracovní neschopnosti a povede tak k celkovému snížení pracovní neschopnosti a tím i k dalšímu snížení výdajů. Navrhované opatření se bude vztahovat i na poskytování nemocenského z důvodu karantény nařízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví. K bodu 2 Rozhodné období začíná nejdříve ode dne vstupu zaměstnance do zaměstnání. Proto je nadbytečné ustanovení, podle kterého se vylučují dny před vstupem do zaměstnání z počtu dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, a navrhuje se vypustit. K bodům 3 až 6 Rozhodné období se navrhuje prodloužit ze současného kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců. Do tohoto delšího rozhodného období se tak budou zahrnovat složky příjmů poskytované zaměstnanci za delší časové období. Tím se odstraní neodůvodněné rozdíly ve výši dávek nemocenského pojištění způsobené zúčtováním příjmů náležejících za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, popřípadě zvýšením nebo snížením započitatelných příjmů.
8
K bodu 7 Podle současné právní úpravy se z částky denního vyměřovacího základu do první redukční hranice, která od 1. ledna 2002 činí 480 Kč, započítává 100%. Navrhuje se započítávat pro výpočet nemocenského za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény jen 90% uvedené částky. Předpokládá se, že tato úprava bude působit proti zneužívání pracovní neschopnosti. K bodu 8 Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na změnu uvedenou v bodu 7. K bodu 9 Zjištěný denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského při první pracovní neschopnosti bude již v průběhu první pracovní neschopnosti delší 14 kalendářních dnů přepočítáván s ohledem na zavedení redukce příjmu i do výše první redukční hranice v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti. Ustanovení týkající se neměnnosti zjištěného a upraveného denního vyměřovacího základu se proto zrušují. K bodům 10 a 11 Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na změnu uvedenou v bodu 8. K bodu 12 Systém nemocenského pojištění je založen na pojistných principech, a proto by výše dávek měla být v úzké vazbě na výši pojistného při zohlednění určité míry příjmové solidarity. K zohlednění příjmové solidarity dochází při stanovení výše dávek uplatněním redukce započitatelných příjmů. Pokud se redukční hranice nezvyšují úměrně růstu zaplaceného pojistného, dochází k nežádoucímu snižování podílu výše dávek k pojistnému. Proto bylo v roce 1999 zavedeno každoroční pravidelné zvyšování redukčních hranic podle růstu průměrných mezd. V souvislosti s řešením důsledků povodní v roce 2002 bylo z úsporných důvodů zákonem č. 420/2002 Sb. pozastaveno pro rok 2003 zvyšování redukčních hranic, které tak od 1. ledna 2002 činí 480 Kč a 690 Kč. Navrhuje se výši těchto částek zachovat do konce roku 2005. Opatření se bude dotýkat 55% zaměstnanců. V důsledku stagnace druhé redukční hranice bude u 25% zaměstnanců docházet pouze k růstu plateb pojistného (v souvislosti s růstem jejich příjmů), aniž by se tento růst mohl jakkoliv projevit ve výši nemocenských dávek. U 30% zaměstnanců se růst plateb pojistného projeví ve výši dávky jen částečně. K čl. II Jedná se o obvyklé přechodné ustanovení upravující nároky vzniklé přede dnem účinnosti nové právní úpravy. K čl. III K bodům 1 a 2 U peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se nenavrhuje snížení denního vyměřovacího základu za dobu prvních 14 kalendářních dnů nároku na tyto dávky, neboť toto snížení by nebylo účelné vzhledem k tomu, že oproti nemocenskému a podpoře při ošetřování člena rodiny náležejí po delší dobu. Jelikož podle příslušných ustanovení zákona č. 88/1968 Sb. se výše peněžité pomoci v mateřství 9
stanoví stejným způsobem jako nemocenské a denní vyměřovací základ pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, je třeba tato ustanovení zákona upřesnit tak, že uvedeným způsobem se postupuje jako při výpočtu nemocenského od patnáctého dne pracovní neschopnosti. K čl. IV Zachování současné výše redukčních hranic pro denní vyměřovací základ pro roky 2004 a 2005 se navrhuje vztáhnout i na příslušníky ozbrojených sil, a to ze stejných důvodů jako u zaměstnanců (čl. I bod 12). K čl. V Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2004.
V Praze dne 30. června 2003
předseda vlády PhDr. Vladimír Špidla v.r.
ministr práce a sociálních věcí Ing. Zdeněk Škromach v.r.
10
Příloha k důvodové zprávě
Porovnání nemocenského za 14 dnů nemoci (1. - 14. den pracovní neschopnosti) návrh: RH 480 Kč a 690 Kč, redukce 90%, 60% , denní dávka 1. - 3. den 25% DVZ, další dny 69% DVZ, rozhodné období za 12 měsíců
v roce 2004 Násobek mzdy
Rozdíl oproti současnému stavu
Výše nemocenského za 14 dnů PN současný stav
návrh
Podíl nemocenského k čisté mzdě současný stav
návrh
0,5
2 727
2 164
-563
82
65
1,0
5 150
4 087
-1 063
81
64
1,5
5 928
4 666
-1 262
64
50
2,0
5 928
4 666
-1 262
49
39
2,5
5 928
4 666
-1 262
41
32
v roce 2005 Násobek mzdy
Rozdíl oproti současnému stavu
Výše nemocenského za 14 dnů PN současný stav
návrh
Podíl nemocenského k čisté mzdě současný stav
návrh
0,5
2 939
2 322
-617
82
64
1,0
5 560
4 292
-1 268
81
62
1,5
6 402
4 666
-1 736
64
46
2,0
6 402
4 666
-1 736
49
36
2,5
6 402
4 666
-1 736
41
30
11
Podíl výše nemocenského za prvních 14 dnů nemoci k čisté mzdě 90
náhradový poměr v %
80 70 60 50
souč. stav v roce 2004 návrh v roce 2004
40
návrh v roce 2005
30 20 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2,0 2,5 3,0 násobek průměrné mzdy
12
Platné znění částí zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn *** Oddíl třetí Peněžité dávky Nemocenské § 15 (1) Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu11) uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „pracovní neschopnost“). Nemocenské nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem; nemocenské dále nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které po stanovenou dobu náleží zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu11a) místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „vyměřovací základ“) podle zvláštního zákona.1) (2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. (3) Nemocenské se poskytuje od prvního kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“). (4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou: a) jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem; pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění. Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání). (5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby. § 16 Nemocenské náleží zaměstnanci po dobu karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem; § 15 odst. 1 věta druhá platí zde obdobně.
11) 11a) 1)
§ 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení. Například § 111 služebního zákona. Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
13
§ 17 (1) Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu zjištěného podle § 18. (2) Výše nemocenského za kalendářní den činí 69% denního vyměřovacího základu. Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nebo karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu činí však výše nemocenského 50 25 % denního vyměřovacího základu. (3) Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 18 (1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby3) a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c). (2) Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak. (3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost. (3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. (4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba období od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti konce tohoto kalendářního měsíce. (5) Za vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období považuje i změna činnosti zaměstnance, která zakládá nemocenské pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele. (6) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 neměl započitatelný příjem, ačkoliv byl pojištěn, je rozhodným obdobím první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem; jestliže není takové čtvrtletí nebo nelzeli zjistit rozhodné období podle odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost. (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň 1 kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 3)
Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
14
nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ. (7) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře,8) se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá. (8) Převyšuje-li denní vyměřovací základ vypočtený podle předchozích odstavců částku 480 Kč, počítá se částka 480 Kč v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 690 Kč se nepřihlíží. (8) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 7 se upraví tak, že a) za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90%, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží, b) od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč počítá v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. (9) Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 8 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Přesahuje-li denní vyměřovací základ 480 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle odstavce 8. (10) Denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců pro stanovení nemocenského při první pracovní neschopnosti v kalendářním čtvrtletí se použije pro stanovení nemocenského při všech dalších pracovních neschopnostech zaměstnance vzniklých do konce tohoto kalendářního čtvrtletí. (11) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních čtvrtletí. (1210) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů. § 19 a 20 zrušeny § 21 Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).
§ 22 a 23 zrušeny § 24 8)
§ 30 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
15
Naformátováno: Odrážky a číslování
(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost v úmyslu vylákat nemocenské, nebo zaviněnou účastí ve rvačce, nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok. (2) Má-li zaměstnanec rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; zaměstnanci bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm. b), c) a d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny. a) b) c) d)
§ 25 Podpora při ošetřování člena rodiny (1) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených zaměstnanci (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí 1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo 2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo 3. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou. (2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije se zaměstnancem v domácnosti; splnění podmínky domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem. (3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá. (4) Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se podpora při ošetřování člena rodiny poskytuje nejvýše po dobu prvních 16 kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá. (5) Podpora při ošetřování člena rodiny se stanoví stejným způsobem jako nemocenské. Výše podpory za kalendářní den činí 69% denního vyměřovacího základu. (6) V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému. ***
Část čtvrtá Zvýšení vyměřovacího základu § 40
16
(1) Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 naposledy zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění12) stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než 1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru. (2) Výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9, a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek. § 40a Ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije. ***
12)
§ 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
17
Platné znění částí zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění., s vyznačením navrhovaných změn *** Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství §4 (1) Zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění. K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení zaměstnankyně na jinou práci, se však nepřihlíží. (2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu. §5 (1) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen „vyrovnávací příspěvek“) se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, s výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm. a) až d). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu. (2) Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Ustanovení § 4 odst. 1 věty druhé platí i zde. (3) Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako se stanoví při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím. (4) Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které a) trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa nařízená podle zvláštních právních předpisů b) ošetřovala (pečovala) o člena rodiny, c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží náhrada příjmu, d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci. (5) Pokud k převedení zaměstnankyně na jinou práci anebo ke skončení tohoto převedení došlo v průběhu kalendářního měsíce, postupuje se obdobně podle odstavce 4 s tím, že se přihlíží k započitatelnému příjmu za celý takový kalendářní měsíc a tento příjem se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci s výjimkou dnů uvedených v odstavci 4 písm. a) až d). (6) Započitatelný příjem se zjišťuje stejným způsobem jako se zjišťuje při stanovení nemocenského.
18
Peněžitá pomoc v mateřství §6 Podmínky nároku (1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží zaměstnankyni, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů nemocenského pojištění (§ 3 odst. 1). (2) Do doby 270 dnů se započítávají také dřívější období, v nichž zaměstnankyně v posledních dvou letech před porodem a) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách, b) byla poživatelkou důchodu ze sociálního zabezpečení, c) byla účastna zabezpečení podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, anebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, d) pobírala po zániku pojištění, popřípadě jiného zabezpečení (péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, e) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, (3) Pro nároky na peněžitou pomoc v mateřství z několika zaměstnání se započítává do doby 270 dnů v každém zaměstnání jen doba účasti na nemocenském pojištění z takového zaměstnání. Dobu účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání lze započítat jen jednou, a to v tom rozsahu, v jakém toto nemocenské pojištění trvalo před vznikem nemocenského pojištění, z něhož je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Jestliže se doby účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání navzájem kryjí, lze překrývající se doby započítat též do doby 270 dnů pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství v dalších zaměstnáních; v takovém případě lze však dobu účasti na jednom nemocenském pojištění započítat jen jednou. Předchozí věty platí obdobně pro zápočet dob uvedených v odstavci 2 do doby 270 dnů. Do doby 270 dnů se započte doba účasti na nemocenském pojištění z jiného zaměstnání, popřípadě doby uvedené v odstavci 2, pokud jsou podle předchozích vět započitatelné do doby 270 dnů, v tom zaměstnání, z něhož náleží peněžitá pomoc v mateřství ve vyšší denní částce (§ 8 odst. 2). (4) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také ženě, která byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů pojištění (péče, zabezpečení) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění4) ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, nebo jestliže až do počátku tohoto týdne pobírá nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění. §7 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem (§ 5 odst. 6) z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou jí náleží započitatelný příjem. (2) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 10. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, 4)
§ 42 odst. 2 a 3 zákona o nemocenském pojištění a § 71 až 74 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.
19
poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o zaměstnankyni uvedenou v § 10, jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu. (3) Poskytuje-li se zaměstnankyni, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství. (4) V případech uvedených v § 6 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství a způsob jejího stanovení a poskytování §8 (1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví stejným způsobem jako nemocenské od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou; u zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. (2) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. ***
20
Platné znění části zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, s vyznačením navrhovaných změn *** § 17 (1) Nemocenské se stanoví z průměrné částky připadající na kalendářní den z měsíčního platu, který náleží v době vzniku neschopnosti k službě. Převyšuje-li částka uvedená v předchozí větě částku 480 Kč, počítá se částka 480 Kč v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 690 Kč se nepřihlíží; výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru s tím, že přesahuje-li částka uvedená v prvé větě částku 480 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle části věty před středníkem. (2) Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v odstavci 1 nebo částky uvedené v odstavci 1 naposledy zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění1) stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než 1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru. (3) Výše dávek nemocenské péče, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny částky uvedené v odstavci 1, a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek. (4) Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 17a Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije. ***
1)
§ 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
21
