PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období ___________________________________________________________
234
Návrh
poslanců Zdeňka Koudelky, Pavla Němce, Miloslava Výborného a dalších
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
1
zákon ze dne ...............2003, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 se za slova "Nejvyššího soudu" vkládají slova "anebo Nejvyššího správního soudu". 2. V § 33 odst. 3 první větě se spojka "a" za slovy "evidence osob" nahrazuje spojkou "či", slova "evidence motorových" se nahrazují slovy "registr motorových" a za slova "motorových vozidel" se vkládá čárka a slova "orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny". Ve větě druhé se za slova "pracovník správce daně" vkládá čárka a slova "orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny" a na konci věty se poznámka pod čarou č. 7 zrušuje. 3. V § 34 odst. 1 se za slova "ji poskytnou" doplňuje slovo "bezplatně". Současně se doplňuje nová druhá věta, která zní: "Obdobně je soudní exekutor je při exekuční činnosti osvobozen od placení správních poplatků.“ 4. V § 128 se na konci doplňuje nová věta: „Za toto vysokoškolské vzdělání se považuje i zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštních právních předpisů.“
Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
2
Důvodová zpráva I. Obecná část: A. Zhodnocení platného právního stavu
Trvalým problémem exekučního řádu je poskytování součinnosti třetími osobami. I když podle § 34 odst. 2 exekučního řádu je stanovena povinnost poskytnout exekutorovi součinnost bez zbytečného odkladu. Nemalým problémem se jeví i součinnost ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, které zcela odmítají poskytovat soudním exekutorům součinnost s odůvodněním že ustanovení § 33 a 34 exekučního řádu (e.ř.) se na ně nevztahuje, vzhledem k tomu, že nevedou evidenci osob a jejich majetku. Z těchto důvodů soudní exekutoři velice těžce získávají informace o plátci mzdy povinného, ke kterým se dostanou maximálně v rámci případně zvoleného způsobu exekuce prodejem movitých věcí. Obdobné výhrady lze uplatnit i proti České správě sociálního zabezpečení a jejím územním pracovištím. V březnu 2002 iniciovala Exekutorská komora návrh dílčí novelizace exekučního řádu, která měla zmírnit a upravit některé problémové pasáže zákona, které činí v exekuční praxi velké problémy. Původní návrh, diskutovaný na půdě ústavně právních výborů Poslanecké sněmovny i Senátu byl podpořen i ze strany Ministerstva spravedlnosti. Tento návrh byl zařazen jako zvláštní část živnostenského zákona, který byl projednáván a posléze schválen pod sněmovním tiskem 978 v minulém volebním období Parlamentu. Senát se k zákonu vyjadřoval na své květnové schůzi a těsnou většinou novelizaci živnostenského zákona zamítl, přičemž k návrhu novely exekučního řádu neměl žádné připomínky a spíše ji podpořil. Na své poslední schůzi dne 13.6.2002 Poslanecká sněmovna záporné stanovisko Senátu k novelizaci zákona přehlasovala těsnou většinou. V červenci však prezident republiky novelu živnostenského zákona nepodepsal, čímž se situace na poli exekucí dále zhoršila. Část navrhované novely byla obsažena jako návrh Ústavně právního výboru i v části 40 tisku Poslanecké sněmovny 1142/2, 3. volební období – opakovaný pokus o přijetí nového správního řádu. Změna ustanovení § 33 je motivována zejména sjednocením pravidel při poskytování součinnosti soudům v občanském soudním řízení (tj. i v řízení o výkonu rozhodnutí) a soudním exekutorům v exekučním řízení. Dosavadní ustanovení § 33 obsahuje velmi roztříštěnou právní úpravu součinnosti poskytované soudním exekutorům, jejímž praktickým důsledkem je zhoršení postavení soudních exekutorů vůči některým třetím osobám (popř. orgánům) při poskytování součinnosti oproti postavení soudů.
B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství Navrhované věcné řešení je v souladu s Ústavou a s Listinou základních práv a svobod a respektuje i požadavky stanovené Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právem Evropské unie. Naopak úprava předpokládá výslovně uznání vysokoškolského vzdělání v zahraničí, a tedy i v Evropské unii, pokud tak bude znít mezinárodní smluvní závazek. C. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad, dopad na státní rozpočet Navrhovaná právní úprava má zlepšit vymahatelnost práva a tím i právní prostředí pro podnikatelské subjekty. Návrh zákona upravuje nejasnou otázku výběru správních poplatků při exekuční činnosti, což může vést k jejich nižšímu výběru. Tento vliv na státní rozpočet však bude zanedbatelný.
3
II. Zvláštní část: K čl. I bodu 1: Reaguje se zde na zřízení Nejvyššího správního soudu a postavení asistenta jeho soudců v případě uznání odborné praxe obdobně jak je tomu u asistentů Ústavního a Nejvyššího soudu. K čl. I bodu 2: Doplnění ustanovení § 33 odst. 3 o orgán sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny má přispět k vyloučení pochybností o tom, zda obecná povinnost sdělit exekutorovi požadované skutečnosti, nutné k výkonu exekuční činnosti, vylučuje povinnost mlčenlivosti, kterou různé osoby nebo orgány převzaly smluvně nebo jim vyplývá ze zvláštních právních předpisů. Doposud byla praxe taková, že některé orgány, přímo neuvedené ve zmíněném odst.3 § 33 se odvolávaly na skutečnost, že zákon zřejmě opomenutím jejich zproštění mlčenlivosti výslovně neuváděl, byť povinnost součinnosti mají obecně právnické osoby vedoucí evidenci majetku či osob. V důsledku toho činí novela nápravu vzniklého stavu. Vzhledem k zákonným změnám se upravuje pojmosloví registru motorových vozidel.
K čl. I bodu 3: Ustanovení § 33 odst. 3 vychází z § 128 OSŘ a navazuje na § 28 e. ř. (úkony exekutora se považují za úkony soudu). Výslovné určení bezplatnosti poskytování součinnosti soudním exekutorům vyplývá z dosavadní publikované judikatury vztahující se k § 128 OSŘ. Tímto výslovným určením může být předejito sporům, které již jednou byly, byť v případě soudů, vyřešeny. Jak se v dosavadní praxi ukázalo, ani právní závěr, že žádost exekutora o poskytnutí součinnosti není žádostí o placenou službu není dostatečný pro zajištění bezplatného získání informace v každém případě. Například některé banky požadují i za negativní informaci, že u nich není veden účet povinného i 2 000 Kč, což při počtu banka značně prodražuje exekuci a zatěžuje oprávněného. Proto se navrhuje ustanovení § 34 odst.1 doplnit též o výslovné určení, že soudní exekutor je osvobozen též od správních poplatků. Toto ustanovení zejména uvolní velmi nepřehlednou situaci ve vztahu ke katastrálním úřadům, které sice poskytují bezplatně informace, avšak musí tak činit na zvláštních výpisech, neboť výpisy z katastru nemovitostí jsou veřejnou listinou, jejíž vydání podléhá zaplacení správního poplatku, od kterého soudní exekutor není osvobozen. K čl. I bodu 4: Jedná se o promítnutí mezinárodních závazku našeho státu. Obdobná úprava uznávající zahraniční vzdělání na základě mezinárodní smlouvy či nostrifikací vzdělání platí i pro jiná právnická povolání – viz § 5 písm. b) a § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, § 180 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. K čl. II: Vzhledem k tomu, že úprava je jednoduchá navrhuje se účinnost dnem vyhlášení. Úprava se nedotýká přímo fyzických osob, ale především exekutorů a státních orgánů při exekuční činnosti a tedy není nutná legisvakance. Zdeněk Koudelka v.r.
Miloslav Kala v.r.
Pavel Němec v.r.
Stanislav Křeček v.r.
Miloslav Výborný v.r.
4
Vybraná ustanovení měněných částí exekučního řádu č. 120/2001 Sb. §9 (2) Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta podle tohoto zákona. Komora započítá zcela do exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, prokurátora, advokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta, notářského koncipienta, notářského kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může po vyjádření ministerstva započítat nejvýše 2 roky. § 33 (3) Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob a či jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k provedení exekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán, který vede evidenci registr motorových vozidel, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, Burza cenných papírů a Středisko cenných papírů. Pracovník správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.7) -----------------------------------------------------------------7) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 34 (1) Exekutor může požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji poskytnout bezplatně, doloží-li exekutor své pověření k provedení exekuce, a jen v souvislosti s jejím prováděním; není však povinen dokládat způsob provedení exekuce. Obdobně je soudní exekutor při exekuční činnosti osvobozen od placení správních poplatků. § 128 Vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich právních předchůdců se považuje za vysokoškolské právnické vzdělání podle § 9 odst. 1 písm. b). Za toto vysokoškolské vzdělání se považuje i zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštních právních předpisů.
5
