PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Vládní návrh. zákon ze dne , o zaměstnanosti

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období ___________________________________________________________

527

Vládní návrh

zákon ze dne ..........2003,

o zaměstnanosti

-2-

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Hlava I Předmět úpravy §1 Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství1)) upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Hlava II Základní ustanovení §2 Státní politika zaměstnanosti (1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména a) zabezpečování práva na zaměstnání,

1)

Směrnice Rady ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství (68/360/EHS). Směrnice Rady ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky (76/207/EHS). Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (89/48/EHS). Směrnice Rady ze dne 28. června 1990 o právu pobytu (90/364/EHS). Směrnice rady ze dne 28. června 1990 o právu pobytu pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnosti (90/365/EHS). Směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje Směrnice 89/48/EHS. Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty. Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.

-3b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f) tvorbu a zapojení do mezinárodních a programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. CELEX: 32000L0043 CELEX: 32000L0078

(2) Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. (3) Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"), b) úřady práce. §3 Účastníci právních vztahů (1) Účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou a) Česká republika zastupovaná ministerstvem a úřady práce, b) fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem;2) fyzickými osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek cizinci,3) kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto zákonem,

2) 3)

§ 11 zákoníku práce. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb.

-4c) zaměstnavatelé;4) za zaměstnavatele se považují rovněž organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,5) d) právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních předpisů,6) vykonávající činnosti podle tohoto zákona. (4) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie (dále jen „občan Evropské unie“) a jeho rodinný příslušník7) mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak. CELEX: CELEX: CELEX: CELEX: CELEX: CELEX:

12002E 31968R1612 31970R1251 31990L0364 31990L0365 31993L0096

§4 Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání (1) Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis. (5) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. (6) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného v odstavci 2, pokud z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. (7) Za diskriminaci se rovněž nepovažují zákonem stanovená opatření, jejichž cílem je předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v odstavci 2 a opatření přijímaná podle § 6 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. c). 4) 5) 6)

7)

§ 8 odst. 1 zákoníku práce. Například § 21 obchodního zákoníku. Například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb., zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 404/2002 Sb. a zákona č. 229/2003 Sb. Nařízení rady (EHS) 1612 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství.

-5(8) Přímou diskriminací se rozumí jednání, kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. (9) Nepřímou diskriminací se rozumí jednání, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání. Za nepřímou diskriminaci se nepovažuje, pokud zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup jsou objektivně odůvodněny cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné, nebo pokud u osob se zdravotním postižením je právnická nebo fyzická osoba povinna učinit vhodná opatření k odstranění nevýhod vyplývajících z takového rozhodnutí, rozlišování nebo postupu. (10) Obtěžováním se rozumí jednání, které je druhou fyzickou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí. (11) Sexuálním obtěžováním se rozumí jakákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, jehož cílem nebo výsledkem je narušení důstojnosti osoby, zejména když se vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející prostředí. (12) Obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci. (13) Dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby a) bylo upuštěno od tohoto porušování, b) byly odstraněny následky tohoto porušování a c) jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. (14) Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost a nebylo postačující zajištění nápravy podle odstavce 10, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. (15) Výši náhrady podle odstavce 11 určí na návrh fyzické osoby soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo. CELEX: 32000L0043 CELEX: 32000L0078 CELEX: 32002L0073 CELEX: 31976L0207

-6§5 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) identifikačními údaji 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště, 2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, 3. u fyzické osoby, která je podnikatelem8) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 4. u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice, b) bydlištěm 1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky, 2. u cizince,3) který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje, 3. u cizince,3) který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky, c) vážnými důvody důvody spočívající v 1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let, 2. nezbytné osobní péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18 let, 3. nezbytné osobní péči o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, 4. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte, 5. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela, 6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo 7. jiných vážných osobních důvodech, např. etických, mravních či náboženských, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže, d) soustavnou přípravou na budoucí povolání - doba denního studia na středních a vyšších odborných školách, doba prezenčního studia na vysokých školách, doba denního studia na jiných školách, na kterých se podle zvláštních právních předpisů provádí soustavná příprava na budoucí povolání,9) a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku,

8) 9)

§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku. Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 139/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 284/2002 Sb. a zákona č. 181/2003 Sb. Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., Nálezu Ústavního soudu uveřejněného

-7e) nelegální prací, 1. pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v § 13 odst. 3 písm. a), nebo 2. pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v § 13 odst. 3 písm. a) nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno. Hlava III Působnost ministerstva §6 (1) Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom f) g)

h) i) j)

k)

l) m)

n)

zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí, zabezpečuje tvorbu národní soustavy povolání v souladu s vývojem trhu práce, řídí úřady práce, přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, rozhoduje o jejich použití, zajišťuje národní financování opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, která jsou obsažena v programech Evropského sociálního fondu a zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému v oblasti zaměstnanosti a koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti, zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropským společenstvím, spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu, zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postižením,

pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb., zákona č. 19/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 284/2002 Sb. a zákona č. 182/2003 Sb. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 31/1984 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 390/1991 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 19/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.109/2002 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb.

-8o) vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí, p) uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce a kontroluje jejich činnost, q) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně ukládání pokut, (16) Evidence vedené podle odstavce 1 písm. j) vycházejí z údajů úřadů práce a mohou být využívány k účelům stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné účely (např. odstavec 1 písm. a) a b)) se údaje používají anonymně. CELEX: 32000L0043 CELEX: 32000L0078 CELEX: 31996L0071

Hlava IV Úřady práce a jejich působnost §7 (1) Úřady práce jsou správní úřady. V čele úřadu práce je ředitel; jeho jmenování a odvolání se řídí zvláštním právním předpisem.10) (2) Správní obvody úřadů práce jsou shodné s územními obvody okresů.11) Správním obvodem Úřadu práce hlavního města Prahy je území obvodů hlavního města Prahy.11) Názvy a sídla úřadů práce jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění. (5) Úřady práce vytvářejí za účelem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením odborné pracovní skupiny, složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením. §8 (1) Úřad práce

10) 11)

§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.

-9a) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem spolupracuje s koordinačními úřady práce a může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti, b) spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností, c) přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, d) zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce, uskutečňované v jeho správním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropského společenství ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, e) provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona, f) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti, g) zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, h) poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, i) vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem (§ 6 odst. 1 písm. j)), j) poskytuje na žádost orgánu sociálního zabezpečení12) údaje o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a dále informace o součinnosti uchazeče o zaměstnání s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, k) potvrzuje občanovi Evropské unie pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, l) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně ukládání pokut, 12)

Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb.

- 10 m) plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů.13) CELEX: CELEX: CELEX: CELEX: CELEX: CELEX:

32000L0043 32000L0078 31968L0360 31970R1251 31999R1784 31999R1260

(17) Úřad práce uvedený v příloze č. 2 pro územní obvod v této příloze vymezený zabezpečuje kromě činností uvedených v odstavci 1 a) b) c) d)

zpracování koncepce a strategie zaměstnanosti a zpracování statistik, rozborů a výhledů, koordinaci činnosti úřadů práce při provádění aktivní politiky zaměstnanosti, činnost Evropských služeb zaměstnanosti, spolupráci při vytváření mezinárodních programů nebo programů s mezinárodní účastí, týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování z prostředků Evropských strukturálních fondů, e) zřizování školících a rekvalifikačních středisek a pro osoby se zdravotním postižením pracovně rehabilitačních středisek, f) spolupráci v otázkách zabezpečování zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů, g) zpracování podkladů pro udělování investičních pobídek. Hlava V §9 Součinnost zdravotnických zařízení při posuzování zdravotního stavu fyzických osob (1) Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce do 14 dnů provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby (§ 21). (18) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů. Maximální ceny specifických zdravotních výkonů stanoví Ministerstvo financí podle zvláštních právních předpisů.14) Úhradu poskytne příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením. Hlava VI Právo na zaměstnání § 10 Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu15) (dále jen „zaměstnání“), na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. 13) 14) 15)

Například zákon č. 118/2000 Sb., ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb. a zákona č. 124/2003 Sb. Zákoník práce.

- 11 § 11 Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí. § 12 (1) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které a) mají diskriminační charakter, b) nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo c) odporují dobrým mravům. (19) Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, informace, které odporují dobrým mravům a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. Ustanovení § 4 odst. 3 platí i zde. CELEX: 31976L0207 CELEX: 32000L0078 CELEX: 32000L0043 CELEX: 32002L0073

§ 13 (1) Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. (2) Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů,16) které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. (20) Povinnost stanovená v odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů a) zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů, b) zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce (§ 66), nebo c) právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli. (21) Plnění běžných úkolů podle odstavce 3 písm. c) lze svěřit jen zaměstnavateli, který má činnosti (úkoly), které mu mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. 16)

Například živnostenský zákon.

- 12 ČÁST DRUHÁ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ Hlava I Obecná ustanovení § 14 (1) Zprostředkováním zaměstnání se rozumí a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen „uživatel“), c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. (22) Za zprostředkování zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) se rovněž považuje, je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly. (23) Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem a) úřady práce, b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení ke zprostředkování (dále jen „agentury práce“).

zaměstnání

(24) Právo fyzických nebo právnických osob, usazených17) za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě Evropské unie v souladu s jeho právními předpisy, poskytovat na území České republiky služby v oblasti zprostředkování zaměstnání dočasně a ojediněle,18) tím není dotčeno; tyto osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení této činnosti na území České republiky písemně oznámit ministerstvu údaje uvedené v § 61 odst. 1 nebo odst. 3 a dobu, po kterou bude tato činnost vykonávána. CELEX: 12002E

(25) Úřady práce mohou provádět pouze zprostředkovatelskou činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) a c). Agentury práce mohou provádět i zprostředkovatelskou činnost uvedenou v odstavci 1 písm. b). (26) Úřady práce a agentury práce spolupracují při řešení situace na trhu práce. § 15 Poradenství pro fyzické osoby se zaměřuje na posouzení osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech a volných pracovních silách. 17) 18)

Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.. Čl. 49 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.

- 13 § 16 Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání sdělovacími prostředky nebo prostřednictvím elektronických médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí. § 17 (1) Osobní údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích lze získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání a statistické účely. Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro zpracování osobních údajů zvláštní právní předpis.19) (27) Osobní údaje o fyzických osobách, kterým úřad práce nebo agentura práce zprostředkovává zaměstnání nebo poskytuje další služby podle tohoto zákona, lze zpracovávat pouze se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají. (28) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce zprostředkovává zaměstnání v rámci členských států Evropské unie, a k předání těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob v České republice do členských států Evropské unie a Evropskému koordinačnímu výboru, se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.19) CELEX: 31968R1612 CELEX: 31995L0046 CELEX: 32003D0008

(29) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce zprostředkovává zaměstnání mimo území členských států Evropské unie, ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým agentury práce zprostředkovávají zaměstnání do zahraničí, k předání těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob v České republice do zahraničí, se vyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.19) Hlava II Zprostředkování zaměstnání úřady práce § 18 (1) Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání na celém území České republiky; v případech stanovených vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. Zaměstnání do zahraničí lze zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. (2) Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání podle právních předpisů Evropských společenství upravujících volný pohyb osob v rámci Evropských společenství.20)

19)

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.

- 14 CELEX: 31968R1612 CELEX: 32003D0008

(3) Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné. § 19 (1) Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu práce, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech může fyzická osoba požadovat u kteréhokoliv úřadu práce. (2) Úřad práce je povinen poučit zájemce o zaměstnání a uchazeče o zaměstnání o právech a povinnostech, zejména o povinnosti poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a o povinnosti řídit se pokyny tohoto úřadu. § 20 Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,21) b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,22) c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. § 21 (1) Fyzická osoba, které úřad práce poskytuje služby podle tohoto zákona, je povinna úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem23) registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo pro dospělé nebo v případě, že registrujícího lékaře nemá, posudkem jiného ošetřujícího lékaře24) (dále jen „ošetřující lékař“). (2) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost úřadu práce podrobit vyšetření 20) 21)

22) 23) 24)

Rozhodnutí Komise č. 2003/8 k provádění Nařízení Rady č. 1612/1968, týkající se dosažení rovnováhy mezi volnými pracovními místy a žádostmi o zaměstnání. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. § 83a zákoníku práce. § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 285/2002 Sb. § 9 odst. 2 zákona č. 20/19996 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb.

- 15 ve smluvním zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce,25) pokud 1. žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo 2. uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci, b) příslušným lékařem závodní preventivní péče,26) pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k provádění závodní preventivní péče, ošetřujícím lékařem. a)

(3) Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2 hradí úřad práce. § 22 Zájemce o zaměstnání (1) Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Zájemce o zaměstnání má právo na zabezpečení vhodného zaměstnání a na rekvalifikaci. (2) Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání. (3) Úřad práce ukončí vedení v evidenci zájemců o zaměstnání na základě žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že zájemce o zaměstnání neposkytuje úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost nebo ji maří. Úřad práce je povinen po ukončení vedení v evidenci zájemců o zaměstnání údaje týkající se jeho osoby zablokovat do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. § 23 Evidence zájemců o zaměstnání Evidence zájemců o zaměstnání obsahuje zejména identifikační údaje zájemce o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání a údaje o jeho zdravotních omezeních souvisejících se zprostředkováním zaměstnání. Údaje z evidence zájemců o zaměstnání jsou určeny výhradně pro účely zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely. Uchazeč o zaměstnání § 24 Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění 25)

26)

§ 9 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. § 11 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. § 18a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

- 16 zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. § 25 (1) Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která není a) v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 5, b) osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu,27) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, c) společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo společníkem veřejné obchodní společnosti, vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy, d) členem představenstva akciové společnosti, vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy, e) členem dozorčí rady obchodní společnosti, vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy, f) členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy, g) soudcem, h) poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové, j) prezidentem republiky, k) členem vlády, l) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu, m) Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochrance práv, n) ředitelem Bezpečnostní informační služby, o) členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, p) nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního předpisu28) nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu,29) a to v době, kdy tuto činnost vykonává, 27) 28)

§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb. a zákona č. 126/2002 Sb., zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000

- 17 q) pěstounem vykonávajícím pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče,30) r) výdělečně činná v cizině, nebo s) fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání. (2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou a) b) c) d) e) f)

je uznána dočasně neschopnou práce, vykonává základní nebo náhradní službu,31) vykonává civilní službu,32) vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě, pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. (3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby22) a měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy, nebo b) výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna je nižší než polovina minimální mzdy. Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti, její rozsah a výši odměny ohlásit a doložit. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají. (4) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. (5) Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (§ 20) a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu tří měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen „krátkodobé zaměstnání“). (6) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).

29) 30) 31)

32)

Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 403/2002 Sb., zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 101/2003 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 210/2003 Sb. § 70 a následující obchodního zákoníku. § 44 a 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 286/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 520/2002 Sb. Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění zákona č. 135/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 151/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb.

- 18 Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání § 26 (1) Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností. (2) Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje zejména identifikační údaje uchazeče o zaměstnání a souhlas s jejich zpracováním, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání, zdravotních omezeních a údaje, které uchazeče o zaměstnání omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání. (3) Nesplňuje-li fyzická osoba podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, vydá o tom úřad práce rozhodnutí. Evidence uchazečů o zaměstnání § 27 (1) Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s úřadem práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely stanovené zvláštními právními předpisy. (2) Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání; změny těchto skutečností je povinen oznámit nejpozději do osmi kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je povinen oznámit důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu. (3) Uchazeč o zaměstnání, který změní v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání bydliště, je povinen tuto skutečnost nejpozději do osmi kalendářních dnů ohlásit úřadu práce, u něhož je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Úřad práce převede ke dni změny bydliště evidenci uchazeče o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště. § 28 Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušný úřad práce (§ 24) o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, v jehož správním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje. Dohodnou-li se úřady práce do 10 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona úřad práce, v jehož správním obvodu se uchazeč o zaměstnání skutečně zdržuje. Jestliže se úřady práce nedohodnou, určí ministerstvo, který úřad práce bude zprostředkovávat zaměstnání a vykonávat další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

- 19 § 29 Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání ukončí úřad práce vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem a) nástupu do zaměstnání, s výjimkou případů uvedených v § 25 odst. 3 a 5, nebo zahájení jiných činností uvedených v § 25 odst. 1, a to na základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání, b) podání písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, c) nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nebo d) následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého. § 30 Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (1) Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v odstavci 2 písm. a), d) a e), b) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, c) uchazeč o zaměstnání je ve vazbě po dobu delší než 6 měsíců, d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci, (2) Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážných důvodů a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20), b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, c) neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu (§ 33 odst. 2), d) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2), nebo e) maří součinnost s úřadem práce (31). (3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení podle odstavce 1 písm. a) nelze vydat po uplynutí tří let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. (4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodů uvedených v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

- 20 § 31 a) b) c) d) e) f)

Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči úřadu práce a přesto je neplní, neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce, neoznámí rozhodné skutečnosti ve stanovené lhůtě (§ 27, § 42), se nedostaví na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů (§ 5 písm. c), neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo jiným jednáním zmaří nástup do zaměstnání. § 32

(1) Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je úřad práce povinen vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. (2) Úřad práce je povinen po ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29) a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30) zablokovat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. § 33 Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména a) fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67), b) fyzické osoby do 25 let věku, c) absolventi vysokých škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, d) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, e) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, f) fyzické osoby starší 50 let věku, g) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců, h) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. (2) Úřad práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání uvedeným v odstavci 1 může vypracovat individuální akční plán směřující ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce; uchazečům o zaměstnání uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) je úřad práce povinen vypracování tohoto plánu nabídnout. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce, a to v souladu s dosaženou kvalifikací, možnostmi a schopnostmi uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost při vypracování individuálního akčního plánu a plnit podmínky v něm stanovené.

- 21 Volná pracovní místa § 34 Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci úřadu práce, od kterého může vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání nebo za pomoci agentury práce. § 35 Zaměstnavatel je povinen do deseti kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do deseti kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa. § 36 Zaměstnavatel na vyžádání úřadu práce vybere z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33). § 37 Úřad práce vede evidenci volných pracovních míst, která obsahuje základní charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách. Dále evidence obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit. § 38 Úřad práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických mediích. Úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru, nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§ 127) a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Úřad práce rovněž není povinen nabízet a zveřejňovat nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, který opakovaně a prokazatelně porušuje povinnosti vyplývající z pracovněprávních a mzdových předpisů. Hlava III Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci § 39 (1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

- 22 a) vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období (§ 41) zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) (dále jen "předchozí zaměstnání"), b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. (2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů33) nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů,34) a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu. (3) O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce. § 40 (1) Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce (§ 109) a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. (2) O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce. (3) Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace, s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1. § 41 (1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. (2) Pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) se do předchozího zaměstnání započítává i náhradní doba zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti vykonávaných v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a § 25 odst. 3) a krátkodobé zaměstnání. Překrývají-li se doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a náhradní doba zaměstnání, započítává se pouze doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 71),

33) 34)

Například § 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. § 116 až § 119 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. § 119 až § 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., § 12 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. § 10 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

- 23 pobírání plného invalidního důchodu,35) výkonu vojenské základní (náhradní) služby, výkonu civilní služby, osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, f) osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, g) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra. b) c) d) e)

(4) Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3, započítávají se pouze jednou. § 42 (1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. (2) Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, a to například potvrzením o zaměstnání, dohodou o pracovní činnosti, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, potvrzením o účasti na důchodovém pojištění a vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit úřadu práce nejpozději do osmi kalendářních dnů. (3) Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst.1 nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností. § 43 (1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání a) do 50 let věku 6 měsíců, b) od 50 do 55 let věku 9 měsíců, c) nad 55 let věku 12 měsíců. (2) Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. 35)

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb.

- 24 (3) Podmínkou pro poskytování podpory v nezaměstnanosti po dobu 9 měsíců je celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 25 roků, a pro poskytování podpory v nezaměstnanosti po dobu 12 měsíců celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 30 roků. Splnění podmínky celkové doby účasti na důchodovém pojištění prokazuje uchazeč o zaměstnání. (4) Nedoloží-li uchazeč o zaměstnání celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění uvedenou v odstavci 3 nejpozději do 1 měsíce ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, rozhodne úřad práce o jejím přiznání po podpůrčí dobu 6 měsíců. (5) Doloží-li uchazeč o zaměstnání celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 3 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, úřad práce rozhodnutím délku podpůrčí doby ve smyslu odstavce 1 písm. b) nebo c) prodlouží. § 44 (1) Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu a) poskytování starobního důchodu, b) poskytování dávek nemocenského pojištění, c) vazby. (2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 úřad práce poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci rozhodnutím zastaví. (3) Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci.

po dobu, po

§ 45 Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká a) uplynutím podpůrčí doby, b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29), nebo c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30). § 46 Do podpůrčí doby se nezapočítává doba a) po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti (§ 44 odst. 1 písm. b)), b) poskytování podpory při rekvalifikaci (§ 40, § 71 odst. 5 a § 74 odst. 2), c) vazby. § 47 Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, s výjimkou § 30 odst. 1 písm. b), a to v délce tří měsíců ode dne vyřazení.

- 25 § 48 Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) po dobu alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže byla doba zaměstnání nebo výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání (§ 39 odst. 1 písm. a)). § 49 Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,21) a to po dobu alespoň šesti měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise36) nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání (§ 39 odst. 1 písm. a)). Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci § 50 (1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku,37) který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů;38) pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů. 38) (2) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu21) v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. (3) Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první tři měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo 36) 37) 38)

§ 46 odst. 1 písm. a), b) a c) zákoníku práce. § 275 zákoníku práce. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.

- 26 vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. (4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu. (5) Vypočtená výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,5 násobek částky životního minima39) platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 2,8 násobek částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni nástupu na rekvalifikaci. (7) U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek33) nebo příspěvek za službu34) a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39), se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti stanovenou podle odstavce 3 věta první a výsluhovým příspěvkem nebo příspěvkem za službu. § 51 (1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví z částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni podání žádosti o tuto podporu, jestliže a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání (§ 39 odst. 1 písm. a)) započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. (2) Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v odstavci 1 stanoví z částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni nástupu na rekvalifikaci. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (3) Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje v případech uvedených v § 50 odst. 4, pokud je znám alespoň jeden z průměrných měsíčních čistých výdělků nebo vyměřovací základ.

39)

§ 3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

- 27 § 52 Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jiné výdělečné činnosti, která zakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. § 53 (1) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány. (2) Jsou–li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 54 (1) Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí. (2) Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o její přiznání k pozdějšímu datu. (3) O dodatečném přiznání nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí. (4) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo jejich jednotlivých splátek zaniká uplynutím pěti let ode dne, od kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty. § 55 (1) Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání přiznána nebo je poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se poskytuje neprávem, rozhodne úřad práce o jejím snížení nebo o zastavení její výplaty, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. (2) Byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci přiznána a poskytována neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že uchazeč o zaměstnání zamlčel nebo nesprávně uvedl

- 28 některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je uchazeč o zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit. (3) O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí. (4) Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci nebo jejich splátek poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím pěti let ode dne, od kterého nenáležela vůbec nebo v poskytnuté výši. § 56 (1) Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit poskytnutou podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nebo jejich části, bylo-li a) příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení jeho pracovněprávního vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále, b) příslušným orgánem rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností uvedených v § 25 odst. 1 neskončil, c) úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán starobní důchod nebo plný invalidní důchod podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo d) úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byly poskytovány dávky nemocenského pojištění. (2) Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je uchazeč o zaměstnání povinen vrátit úřadu práce za dobu, po kterou se jejich poskytování překrývá s dobou a) trvání pracovněprávního vztahu nebo výkonu jiných výdělečných činností, s výjimkou činností uvedených v § 25 odst. 3 a 5, b) pobírání starobního důchodu, c) pobírání plného invalidního důchodu podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo d) pobírání dávek nemocenského pojištění. (3) O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí. (4) Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci nebo jejich částí zaniká uplynutím pěti let ode dne jejich přiznání. § 57 Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytují do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Hlava IV Zprostředkování zaměstnání agenturami práce § 58 (1) Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky.

- 29 (2) Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Při zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada. (3) Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci. § 59 Agentury práce pro statistické účely sdělují do 31. ledna běžného roku ministerstvu zejména tyto údaje za předchozí kalendářní rok a) počet volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a), b) počet jimi umístěných fyzických osob, c) počet jejich zaměstnanců, kteří vykonávali práci u uživatele. § 60 (1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 3 písm. b) vydává ministerstvo na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby o a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky, b) povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území České republiky, nebo c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí. (2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě je dosažení věku nejméně 23 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost a bydliště na území České republiky. (3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku. Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba bezúhonnost dokládá též odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních třech letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Doklady nesmí být starší tří měsíců. CELEX: 31989L0048 CELEX: 31992L0051

(4) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, anebo která má ukončené středoškolské vzdělání a nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno. (5) Uznávání odborné kvalifikace a praxe získané mimo území České republiky se řídí zvláštním právním předpisem.

- 30 (6) Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen „odpovědný zástupce“). Fyzická osoba nemůže být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pro více než dvě právnické osoby. (7) U právnických nebo fyzických osob uvedených v § 14 odst. 3 je ministerstvo oprávněno přezkoumat jejich způsobilost poskytovat zprostředkovatelkou činnost, pokud existuje důvodné podezření, že dochází k závažnému ohrožení chráněných zájmů nebo k neoprávněnému poskytování zprostředkovatelské činnosti. Při přezkoumání postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu. CELEX: 61974J0033 CELEX: 61993J0023

§ 61 (1) Právnická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání uvést a) b) c) d) e) f)

identifikační údaje právnické osoby, předmět podnikání, formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno, druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno, územní obvod, ve kterém hodlá zprostředkování zaměstnání provádět, identifikační údaje odpovědného zástupce. (2) Právnická osoba je povinna k žádosti připojit

a) potvrzení o bezúhonnosti a doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce, b) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět. (3) Fyzická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání uvést a) b) c) d) e)

identifikační údaje fyzické osoby, místo a předmět podnikání, formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno, druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno, územní obvod, ve kterém hodlá zprostředkování zaměstnání provádět. (4) Fyzická osoba je povinna k žádosti připojit

a) potvrzení o bezúhonnosti, b) doklad o odborné způsobilosti, c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět. (5) Doklady o splnění podmínek uvedených v § 60 odst. 2, 3 a 4 musí být předloženy v ověřeném opise nebo ověřené kopii.40) U cizojazyčných dokladů se předkládá též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. 40)

Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod zákona č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb., zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

- 31 (6) Fyzická osoba, která je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání prokáže odbornou způsobilost a praxi předložením dokladů osvědčujících předpoklady pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání v členském státě Evropské unie, pokud nesplňuje podmínky odborné způsobilosti a praxe podle § 60 odst. 4. CELEX: 31989L0048 CELEX: 31992L0051

(7) Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna doložit skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 6 při podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Případné změny, které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna oznamovat nejpozději do jednoho měsíce ministerstvu. (8) Podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu.41) § 62 (1) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném právnické osobě se uvedou a) identifikační údaje, b) jméno, popřípadě jména a příjmení odpovědného zástupce, c) územní obvod, forma zprostředkování a druhy prací, pro zaměstnání povoluje, d) doba, na kterou se povolení vydává.

které se zprostředkování

(2) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném fyzické osobě se uvedou a) identifikační údaje fyzické osoby, s výjimkou rodného čísla, b) územní obvod, forma zprostředkování a druhy prací, pro zaměstnání povoluje, c) doba, na kterou se povolení vydává.

které se zprostředkování

(3) Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na dobu tří let; povolení lze vydat opakovaně.

41)

Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 276/2003 Sb.

- 32 § 63 (1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, b) výmazem podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční osoby z obchodního rejstříku, c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo d) rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení. (2) Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže právnická nebo fyzická osoba a) přestane splňovat podmínky uvedené v § 60, b) zprostředkovává zaměstnání v rozporu s podmínkami pro zprostředkování zaměstnání stanovenými v tomto zákoně nebo v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, anebo c) o to požádá. (3) Bylo-li povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. b), může právnická nebo fyzická osoba požádat o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. § 64 Vláda může nařízením stanovit druhy prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. § 65 Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede ministerstvo. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62, adresu agentury práce a seznam jejích pracovišť. Veřejně přístupná část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až e) a v § 61 odst. 3 písm. a) až e) kromě rodného čísla, datumu a místu narození a bydliště. § 66 Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst.1 písm. b) se rozumí uzavření pracovního poměru mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu.42)

42)

§ 38a odst. 2 zákoníku práce.

- 33 ČÁST TŘETÍ ZAMĚSTNÁVANÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM § 67 (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, c) rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“). (3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění. (5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. § 68 (1) Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením a údaje o poskytování pracovní rehabilitace. (2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. (3) Úřad práce je povinen po ukončení poskytování služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. Pracovní rehabilitace § 69 (1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky.

- 34 (2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením. (3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (4) Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 5). (5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí; úřad práce je povinen zařazení ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. (6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání se vztahuje § 132, § 166 a 167 zákoníku práce; ustanovení § 133 až 135 zákoníku práce se použijí přiměřeně. (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady. § 70 Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,43) b) přípravu k práci, c) specializované rekvalifikační kurzy. § 71 (1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. (2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí

43)

Například zákon č. 29/1984 Sb.

- 35 a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta, b) v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob. (3) O přípravě k práci uzavírá úřad práce s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu, která obsahuje a) b) c) d) e)

identifikační údaje účastníků dohody, obsah přípravy k práci, dobu a místo konání přípravy k práci, způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a dovedností, ujednání o vypovězení dohody.

(4) Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna. (5) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod, nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu přípravy k práci na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. § 72 (1) Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele (§ 71 odst. 2 písm. a)) uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

identifikační údaje účastníků dohody, identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je příprava k práci určena, obsah a délku přípravy k práci, způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci, dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou asistenta, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k práci, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší než náležela, a lhůtu pro vrácení, ujednání o vypovězení dohody.

(2) O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby (§ 71 odst. 2 písm. b) a c)) uzavírá úřad práce s touto osobou písemnou dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje a) b) c) d)

označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí, základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci, místo a způsob provedení, rozsah teoretické a praktické přípravy.

(3) Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která je prováděna podle § 71 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským zákoníkem.

- 36 § 73 (1) Přípravu k práci osoby se zdravotním postižením zabezpečuje úřad práce nebo může zabezpečením přípravy k práci na základě dohody pověřit jinou právnickou nebo fyzickou osobu. (2) Dohoda o přípravě k práci osoby se zdravotním postižením mezi úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje a) b) c) d) e)

identifikační údaje účastníků dohody, místo a způsob provedení přípravy k práci, obsah a délku přípravy k práci, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, ujednání o výši úhrady právnické nebo fyzické osobě za zabezpečení přípravy k práci. § 74

(1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109). (2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod, nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna § 75 (1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. (4) Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání.

- 37 (5) K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu. (6) Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku chráněného pracovního místa, c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postižením, d) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno, e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j) ujednání o vypovězení dohody. (7) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.44) (8) Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7 s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. (9) Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. § 76 (1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

44)

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

- 38 (2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením.Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. (4) Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné dílně, c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná osoby se zdravotním postižením, d) dobu, po kterou bude chráněná dílna provozována, e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j) ujednání o vypovězení dohody. (5) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.44) (6) Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet. § 77 (1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny a způsob poskytování příspěvku.

- 39 (2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu, sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením § 78 (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Výše příspěvku činí měsíčně a) 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 písm. a)), b) 0,33 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 písm. b) a c)). (3) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. (4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Součástí žádosti je doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením. Nárok musí být doložen nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti příslušnému úřadu práce. (5) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že a) zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, b) zaměstnavatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. (6) Jestliže nejsou splněny podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4, nebo jestliže zaměstnavatel uplatní nárok na příspěvek po lhůtě uvedené v odstavci 3, vydá úřad práce rozhodnutí o tom, že příspěvek nebude poskytnut. (7) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši.

- 40 (8) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (9) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce § 79 a) b) c) d)

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. § 80

Zaměstnavatelé jsou povinni a) u míst oznamovaných úřadu práce podle § 35 označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením, b) informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, e) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 písm. a) až c), f) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. CELEX: 32000L0078

§ 81 (1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4%. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní a) zaměstnáváním v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek

- 41 těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením,45) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou46) nebo obecně prospěšnou společností,47) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům, nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c). (3) Do plnění povinného podílu podle odstavce 2 písm. b) lze započíst pouze odebírání výrobků nebo služeb od přímých výrobců nebo poskytovatelů služeb. (4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. (5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 82 (1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 1,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. (2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. (3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.48) (4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele.

45) 46)

47)

48)

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb. Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 208/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

- 42 § 83 Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce příslušnému podle § 82 odst. 2. § 84 Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

ČÁST ČTVRTÁ ZAMĚSTNÁVANÍ ZAMĚSTNANCU ZE ZAHRANIČÍ Hlava I Povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí § 85 (1) Zaměstnavatelé mohou na základě povolení příslušného úřadu práce získávat zaměstnance ze zahraničí na volná pracovní místa (§ 35), na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Za zaměstnance ze zahraničí (dále jen „cizinec“) se pro účely zaměstnávání podle tohoto zákona považuje fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem. (2) Rozhodnutí o povolení k získávání cizinců vydává příslušný úřad práce na základě žádosti zaměstnavatele. Žádost obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele a údaje o pracovním místě a jeho charakteristice (§ 37). Povolení se vydává na dobu určitou. (3)

Podání žádosti o vydání povolení k získávání cizinců podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.41) § 86 (1) O vydání povolení k získávání cizinců nežádá zaměstnavatel, který hodlá zaměstnávat cizince, a) kterému je vydáváno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce (§ 97), nebo b) u kterého se povolení k zaměstnání nevyžaduje (§ 98). (2) Povolení k získávání cizinců se nevyžaduje, pokud cizinec a) vykonává jako společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo člen družstva nebo člen statutárního orgánu družstva pro družstvo práce, které jsou předmětem činnosti obchodní společnosti nebo družstva (§ 89), nebo b) žádá o prodloužení povolení k zaměstnání podle § 94.

- 43 § 87 Nastoupí-li do zaměstnání cizinec, u něhož se podle § 98 písm. b), d) a j) nevyžaduje povolení k zaměstnání, je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které je cizinec svým zaměstnavatelem vyslán na základě smlouvy k výkonu práce, povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu cizince k výkonu práce. § 88 (1) Zaměstnavatel je povinen písemně informovat příslušný úřad práce, jestliže cizinec a) nenastoupil do práce, nebo b) ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno. (2) Informační povinnost podle odstavce 1 musí zaměstnavatel splnit nejpozději do pěti kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy ukončil zaměstnání. Hlava II Povolení k zaměstnání cizince § 89 Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání, pokud tento zákon nestanoví jinak, a platné povolení k pobytu na území České republiky; za zaměstnání se pro tyto účely považuje i plnění běžných úkolů (§ 13 odst. 2 ) zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. § 90 O vydání povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně úřad práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán nebo ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce. § 91 (1) Žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje a) b) c) d) e) f)

identifikační údaje cizince, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, identifikační údaje budoucího zaměstnavatele, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. (2) K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit

a) vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná, b) doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání, c) lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince, které nesmí být starší jednoho měsíce,

- 44 d) další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas s jíž je Česká republika vázána. (3) Doklady uvedené v odstavci 2 se předkládají v originálním znění a v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. § 92 (1) Povolení k zaměstnání může vydat úřad práce za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo (§ 35), které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Při vydávání povolení k zaměstnání úřad práce přihlíží k situaci na trhu práce. (2) O povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí. Povolení se vydává nejdéle na dobu jednoho roku. (3) Povolení k zaměstnání obsahuje a) b) c) d) e) f)

identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává, další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. § 93

(1) Cizinec, vyjma cizince uvedeného v § 97, může být vyslán k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání na dobu delší než 30 kalendářních dnů, pokud mu bylo vydáno povolení k zaměstnání úřadem práce příslušným podle nového místa výkonu práce cizince. (2) Vyslání cizince k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání v rozsahu 7 až 30 kalendářních dnů a vyslání cizince uvedeného v § 97 na dobu delší než 30 kalendářních dnů je zaměstnavatel povinen předem písemně oznámit úřadu práce příslušnému podle nového místa výkonu práce cizince. § 94 (1) Povolení k zaměstnání může úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu jednoho roku. Podmínkou prodloužení povolení k zaměstnání je, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele. Žádost o prodloužení povolení k zaměstnání podává cizinec příslušnému úřadu práce, nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání. (2) Žádost o prodloužení povolení k zaměstnání obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání (§ 91). K žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále zaměstná. (3) O prodloužení povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí.

- 45 § 95 (1) Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území České republiky. (2) Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k výkonu práce na území České republiky, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba povinna projednat s příslušným úřadem práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání. (3) Žádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává právnická nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán k výkonu práce na území České republiky. Tato osoba je odpovědna za to, že cizinci mají platná povolení k zaměstnání a povolení k pobytu po celou dobu jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem. (4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 pronájem pracovní síly, může úřad práce vydat cizinci povolení k zaměstnání, pokud bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 60 odst. 1 písm. b) a zároveň jsou splněny podmínky stanovené v § 92 odst. 1. § 96 Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude a) zaměstnán v příhraniční oblasti České republiky a nejméně jednou za kalendářní týden se bude vracet do státu sousedícího s Českou republikou, kde má své bydliště a jehož je státním příslušníkem; příhraniční oblastí České republiky se rozumí území okresu11) přiléhajícího ke státním hranicím, nebo b) sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně šesti měsíců. § 97 Splnění podmínek uvedených v § 92 odst. 1 se nevyžaduje při vydání povolení k zaměstnání cizinci a) vykonávajícímu v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve výzkumných institucích, b) který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku. Toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice, c) do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní, d) který je duchovním církve registrované v České republice nebo náboženské společnosti registrované v České republice, e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

- 46 f)

kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,3) nebo g) který je žadatelem o udělení azylu, nebo kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu,49) nejdříve však po uplynutí dvanácti měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu. § 98 Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince a) s povoleným trvalým pobytem, b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost, c) kterému byl udělen azyl, 49) d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce a osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce, e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom a v případech humanitární pomoci, g) zaměstnávaného v mezinárodní hromadné dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem, h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků, i) který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona,50) j) který vykonává práci v rámci přípravy na budoucí povolání ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení, nebo k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.18) CELEX: 12002E

§ 99 Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který a) v České republice požádal o udělení azylu, a to po dobu dvanácti měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu, nebo b) nesplňuje některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání povolení k zaměstnání. 49) 50)

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb. § 5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

- 47 § 100 (1) Platnost povolení k zaměstnání zaniká a) b) c) d)

uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo zánikem oprávnění k pobytu z jiného důvodu.

(2) Povolení k zaměstnání může úřad práce rozhodnutím odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, nebo jestliže bylo vydáno na základě nepravdivých údajů. § 101 Podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání a podání žádosti o prodloužení povolení k zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.41) Hlava III Evidence povolení k zaměstnání § 102 (1) Úřad práce vede evidenci cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání a evidenci cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání podle § 98 písm. b), d) a j). Evidence obsahuje údaje uvedené v § 92 odst. 3. (2) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b) a c), dále dobu, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání a na kterou mu byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. (3) Údaje o cizincích vedených v evidenci úřadu práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze sdělovat, jen dá-li k tomu cizinec písemný souhlas, nebo v případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána. Hlava IV Zmocnění k přijetí národních opatření v oblasti zaměstnávání § 103 (1) Pokud členský stát Evropské unie vůči občanům České republiky a jejich rodinným příslušníkům, za podmínek stanovených smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, uplatní národní opatření či úplně nebo částečně pozastaví uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) 1612/68, může vláda nařízením stanovit, vůči kterému členskému státu a v jakém rozsahu přijme Česká republika rovnocenná opatření. (2) Pokud v souvislosti s volným pohybem osob na základě žádosti České republiky oznámí Evropská komise, za podmínek stanovených smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, úplné nebo částečné pozastavení uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) 1612/68 Českou republikou za účelem obnovení běžného stavu trhu práce v dané oblasti nebo

- 48 zaměstnání, může vláda nařízením stanovit, vůči kterému členskému státu a v jakém rozsahu Česká republika pozastaví uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) 1612/68. CELEX: 12002E CELEX: 31968R1612 CELEX: 31970R1251 CELEX: 31976L0207 CELEX: 31990L0364 CELEX: 31990L0365 CELEX: 31993L0096 CELEX: 32002L0073 CELEX: AKT o podmínkách přistoupení ČR, ER, KR, LoR, LiR, MR, RM, PR, RS a SR a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, příloha V, odst. 7, 10 a 11

ČÁST PÁTÁ AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Hlava I Opatření a nástroje § 104 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. (2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména a) b) c) d) e) f) g) h)

rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. § 105 (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž

a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78, c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120). (2) Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, např. pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností.

- 49 (3) Dohoda mezi úřadem práce a odborným zařízením o provedení poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) b) c) d) e) f)

identifikační údaje účastníků dohody, obsah a rozsah poradenské činnosti, místo a způsob provedení poradenské činnosti, termín provedení poradenské činnosti, náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady, závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, g) ujednání o vypovězení dohody. (4) Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 106 V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. § 107 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření z těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem.44) Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. (2) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle části třetí a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky nelze poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím.

Hlava II Rekvalifikace § 108 (1) Rekvalifikací se rozumí udržení, obnova nebo získání nových kvalifikačních předpokladů uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání pro výkon vhodného zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. (2) Rekvalifikaci může provádět pouze akreditované zařízení a vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Akreditovaným

- 50 zařízením, vzdělávacím nebo zdravotnickým zařízením s akreditovanými vzdělávacími programy se rozumí vzdělávací zařízení podle zvláštních právních předpisů nebo zařízení, popřípadě ke vzdělávání určený útvar zaměstnavatele, které získají akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle podmínek stanovených v prováděcím právním předpise vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem a zdravotnické zařízení podle podmínek určených Ministerstvem zdravotnictví podle zvláštního právního předpisu51) (dále jen „rekvalifikační zařízení“). (3) Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s úřadem práce provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání, může úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací. (4) Dohoda mezi úřadem práce a rekvalifikačním zařízením o rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání rekvalifikováni, c) základní kvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do rekvalifikace, d) rozsah teoretické a praktické přípravy, e) místo a způsob provedení rekvalifikace, f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady, h) závazek rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci, i) závazek akreditovaného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody. § 109 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání (1) Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. (2) Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce l musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) b) c) d)

identifikační údaje účastníků dohody, pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována, způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání, podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací,

51)

Zákon č. …….Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů .

- 51 e) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, f) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci a druhy nákladů, které bude povinen úřadu práce uhradit, g) ujednání o vypovězení dohody. (3) Porušení podmínek poskytnutí příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací nebo porušení povinnosti jeho vrácení je porušením rozpočtové kázně.44) (4) Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí úřad práce stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem. § 110 Rekvalifikace zaměstnanců (1) Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jestliže pro zaměstnavatele zajišťuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením. (2) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) b) c) d) e) f) g) h)

i)

identifikační údaje účastníků dohody, pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni, základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení do rekvalifikace, rozsah teoretické a praktické přípravy, místo a způsob provedení rekvalifikace, doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady, závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, ujednání o vypovězení dohody.

(3) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován, c) rozsah teoretické a praktické přípravy,

- 52 d) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností. (4) Rekvalifikace podle odstavce 1 se uskutečňuje v pracovní době; za tuto dobu přísluší zaměstnanci mzda. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení. (5) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou a) je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo b) zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho dosavadní kvalifikace. V tomto případě se postupuje podle příslušných ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na školení a studiu při zaměstnání.52) (6) Formy rekvalifikace zaměstnanců, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem. Hlava III Investiční pobídky § 111 (1) Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,53) hmotně podporuje a) vytváření nových pracovních míst, b) rekvalifikace nových zaměstnanců. (2) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti za dvě ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky53) dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. (3) Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti, uvedená v odstavci 2, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců. Do celkového počtu rekvalifikovaných zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Počet rekvalifikovaných zaměstnanců nemůže být vyšší než počet nově vytvořených pracovních míst. 52)

53)

§ 141a zákoníku práce. Vyhláška Ministerstva školství č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

- 53 (4) Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nových zaměstnanců poskytuje ministerstvo. (5) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst musí obsahovat a) b) c) d) e) f) g) h)

i)

identifikační údaje účastníků dohody, počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena, datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců, druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít, výši a termín poskytnutí hmotné podpory, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, způsob a termín zúčtování hmotné podpory, závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší než náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory, ujednání o vypovězení dohody. (6) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nových zaměstnanců obsahuje

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

identifikační údaje účastníků dohody, počet zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace, obsah rekvalifikace, způsob a dobu jejího zabezpečení, předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci, datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován, druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít, výši a termín poskytnutí hmotné podpory, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, způsob a termín zúčtování hmotné podpory, závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší než náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory, k) ujednání o vypovězení dohody. (7) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nových zaměstnanců jsou účelově určeny a nemohou být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich poskytnutí. (8) Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavce 5 a 6 nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.44) (9) Územní oblastí se rozumí území okresu,11) v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území do obce, v níž je umístěna investiční akce, netrvá doba dojíždění prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu. (10) Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se pro účely poskytnutí hmotné podpory použije pouze pro zaměstnavatele, který vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, a to v případě, že průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese, v němž je investiční akce umístěna.

- 54 (11) Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením. (12) Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora podle odstavce 1, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti. Hlava IV Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti § 112 Veřejně prospěšné práce (1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. (2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. § 113 Společensky účelná pracovní místa (1) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. (2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku. (3) Výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo, pokud v kalendářním měsíci přecházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení nebo vyhrazení více než deseti pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.

- 55 (4) Výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo, pokud v kalendářním měsíci přecházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení nebo vyhrazení více než deseti pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy. (5) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. § 114 Překlenovací příspěvek (1) Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1. (2) Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu tří měsíců, v měsíční výši rovnající se polovině částky životního minima39) platného pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni uzavření dohody. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1. § 115 Příspěvek na dopravu zaměstnanců (1) Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. (2) Pro účely poskytnutí příspěvku na dopravu se zaměstnavatelem rozumí i zaměstnavatel - dopravce, který má závazek veřejné služby,54) avšak dopravní obslužnost není, s ohledem na zajištění dopravy jeho zaměstnanců do zaměstnání, dostatečně zajištěna. (3) Příspěvek se poskytuje maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců.

54)

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

- 56 § 116 Příspěvek na zapracování (1) Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33). (2) Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. § 117 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (1) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.22) (2) Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. Poskytování příspěvků § 118 (1) O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat a) identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, b) místo a předmět podnikání, c) druh příspěvku, o který se žádá. (2) K žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je nutné přiložit a) doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti, b) potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek, c) doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu. (3) Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.

- 57 § 119 (1) O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů6) písemnou dohodu. (2) Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat a) b) c) d) e) f) g)

identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku, h) ujednání o vypovězení dohody. (3) V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. (4) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.44) (5) Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Hlava V Cílené programy k řešení zaměstnanosti § 120 (1) Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství. (2) Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo. (3) Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku , který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku. (4) Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických

- 58 nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu. ČÁST ŠESTÁ VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE § 121 Základní podmínky (1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba a) mladší 15 let, nebo b) starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení. (2) Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen „činnost dítěte“) pro právnickou nebo fyzickou osobu ( dále jen „provozovatel činnosti“), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj55). Dítě může tuto činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení vydaného pro určité dítě a určitou činnost (dále jen „ povolení“). (3) Za činnost dítěte se nepovažuje a) zájmová kulturní činnost v amatérských souborech a základních uměleckých školách, b) vystupování na uměleckých a kulturních akcích pořádaných školou, školským zařízením nebo ústavem sociální péče nebo na akcích, na kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně podílí, c) činnost konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských zařízeních v souladu se vzdělávacími programy, d) účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti za odměnu, nebo e) činnost konaná v rámci mimoškolní výchovy a při ostatních nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu. (4) Provozovatel činnosti je povinen zajistit a) soustavný dohled způsobilou osobou v době dohodnuté pro činnost dítěte, případně i při dopravě na ni, pokud ji nevykonává zákonný zástupce, b) vhodné podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě vykonávat. (5) Na činnost dítěte se vztahuje § 132 ,§ 166 a 167 zákoníku práce; ustanovení § 133 až 135 zákoníku práce se použijí přiměřeně. CELEX: 31994L0033

55)

§ 11 zákoníku práce.

- 59 Povolování výkonu činnosti dítěte § 122 (1) O povolení rozhoduje úřad práce na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen „zákonný zástupce“). (2) Pro účely povolení podle odstavce 1 se považuje za činnost a) uměleckou a kulturní vytváření autorských děl nebo provádění uměleckých výkonů podle zvláštního právního předpisu56) a provádění úkonů zejména v oblasti hudební, pěvecké a taneční, b) reklamní provádění úkonů v reklamě57)a propagaci výrobků, služeb nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu, c) sportovní provádění sportovních výkonů na veřejnosti. (3) Žádost o povolení musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte a bydliště, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zákonného zástupce dítěte, bydliště nebo místo, kde se zdržuje, c) písemný souhlas dítěte s tím, že bude činnost vykonávat, je-li dítě s ohledem na věk a rozumovou vyspělost schopno vyjádřit svůj názor, d) lékařský posudek praktického lékaře pro děti a dorost o tom, že činnost, kterou bude dítě vykonávat a doba jejího konání, vzhledem k časovému vymezení jejího výkonu, je přiměřená z hlediska zdravotního a že dítě je ze zdravotního hlediska způsobilé tuto činnost vykonávat. Lékařský posudek v době vydání povolení nesmí být starší než tři měsíce. Posudek vydává lékař na základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Podkladem pro vydání posudku jsou údajů zpracované provozovatelem činnosti v rozsahu písmene e), e) druh činnosti, kterou bude dítě vykonávat, její popis, charakteristika pracovních podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě činnost vykonávat a bude-li vykonávat více druhů takových činností, uvádějí se u každého z druhů těchto činností, f) údaje o právnické nebo fyzické osobě, pro kterou bude dítě činnost vykonávat nebo o provozovatelích činnosti, bude-li dítě vykonávat činnost pro více provozovatelů činnosti, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), bude-li provozovatelem činnosti fyzická osoba, 2. obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, budeli provozovatelem činnosti právnická osoba, g) dobu, po kterou bude dítě činnost vykonávat, a časové vymezení doby jejího výkonu. (4) Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti, sjednat pojištění; sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení.

56) 57)

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 132/2003 Sb.

- 60 (5) Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě trojnásobek částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni vzniku škody. Povinnost provozovatele činnosti nahradit škodu je však dána i v případě, kdy provozovatel činnosti dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (6) V řízení o povolení výkonu činnosti dítěte je účastníkem řízení také provozovatel činnosti. (7) Povolení vydává úřad práce příslušný podle trvalého pobytu dítěte a pokud dítě nemá trvalý pobyt, podle místa, kde se zdržuje. (8) Povolit dítěti výkon činnosti lze nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě jdoucích, které následují po dni právní moci rozhodnutí úřadu práce o povolení, nejdéle však do doby, do které je fyzická osoba považována podle tohoto zákona za dítě. Bude-li vykonávat dítě činnost u více provozovatelů, vydává se samostatné povolení k výkonu činnosti u každého provozovatele. (9) Úřad práce si může vyžádat vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zda mu nejsou známy skutečnosti, které by bránily dítěti ve výkonu činnosti nebo zda není činnost pro dítě vhodná. CELEX: 31994L0033

§ 123 Obsah a časové vymezení povolení (1) V povolení výkonu činnosti dítěte úřad práce stanoví a) maximální rozsah jejího výkonu u dítěte do šesti let věku 2 hodiny denně, přičemž její celková délka za týden nesmí přesáhnout 10 hodin, b) maximální rozsah jejího výkonu u dítěte od šesti do deseti let věku 3 hodiny denně, přičemž její celková délka za týden nesmí přesáhnout 15 hodin, c) maximální rozsah jejího výkonu u dítěte od deseti do patnácti let věku 4 hodiny denně, přičemž její celková délka za týden nesmí přesáhnout 20 hodin, d) podmínky pro výkon činnosti upravující rozvrh činnosti a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu činnosti, způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti a minimální požadavky na zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti. (2) Vykonává-li dítě činnost pro více provozovatelů činnosti, doby těchto činností se sčítají; jejich součet nesmí být vyšší, než je uvedeno v odstavci 1. (3) Dítě nesmí činnost vykonávat v době mezi 22. a 6. hodinou; pokud u dítěte, které plní povinnou školní docházku, není následující den po dnu, kdy končí tato doba, dnem školního vyučování, je výkon činnosti zakázán v době mezi 22.30 a 6. hodinou. (4) Dítě musí mít po skončení výkonu denní činnosti nepřetržitý odpočinek nejméně v délce 14 hodin. Pokud vykonává činnost po sobě 5 jdoucích kalendářních dnů, nesmí

- 61 vykonávat činnost nejméně v následujících dvou po sobě jdoucích kalendářních dnech. V kalendářním týdnu nesmí dítě činnost vykonávat alespoň 2 kalendářní dny. (5) Povolení lze prodloužit, pokud úřad práce o prodloužení rozhodl před uplynutím období, na něž byl výkon takové činnosti dítěti povolen. O prodloužení povolení žádá zákonný zástupce dítěte písemně nejpozději 30 kalendářních dnů před uplynutím období, na něž byl výkon této činnosti dítěti povolen. Při rozhodování o prodloužení povolení vychází úřad práce z údajů uvedených v žádosti o vydání povolení doplněných zákonným zástupcem o nové skutečnosti rozhodné pro vydání povolení; vždy je nutno předložit nový lékařský posudek. Povolení lze prodloužit nejdéle na dobu dalších šesti měsíců po sobě jdoucích. Úřad práce je povinen o žádosti o povolení rozhodnout nejpozději do 30 kalendářních dnů od jejího doručení úřadu práce. (6) O povolení je možno žádat opakovaně. Byla-li žádost o vydání povolení zamítnuta s ohledem na lékařský posudek, lze žádost o vydání povolení výkonu téže činnosti konané za stejných podmínek podat znovu nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kterým nabylo právní moci rozhodnutí úřadu práce o zamítnutí vydání povolení. (7) Úřad práce rozhodnutí o povolení výkonu činnosti dítěte nebo rozhodnutí o nepovolení výkonu činnosti dítěte bez zbytečného odkladu doručí zákonnému zástupci dítěte, provozovateli činnosti a úřadu práce, který je příslušný k výkonu kontrolní činnosti. (8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vydaným povolením zůstávají nedotčeny obsah a forma smluv, které se sjednávají podle zvláštních právních předpisů, jakož i nároky z nich vyplývající. (9) Úřad práce vede evidenci povolení vydaných k činnosti dítěte. CELEX:31994L0033

§ 124 Řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte (1) Úřad práce výkon činnosti dítěte zakáže, jestliže zjistí, že a) dítě vykonává činnost bez povolení, b) provozovatel činnosti při výkonu činnosti dítěte porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo c) podle lékařského posudku vydaného v době po vydání rozhodnutí o povolení není výkon této činnosti pro dítě vhodný. (2) Výkon činnosti je úřad práce povinen zakázat bezprostředně poté, co se o skutečnostech uvedených v odstavci 1 dozvěděl, a to prohlášením sděleným zákonnému zástupci dítěte a provozovateli činnosti. Ode dne sdělení tohoto prohlášení má zákonný zástupce povinnost činnost dítěte ukončit; takovou povinnost má i provozovatel činnosti. (3) Při důvodném podezření, že u dítěte došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti nebo k jiným skutečnostem znemožňujícím dítěti výkon činnosti, je zákonný zástupce dítěte, ošetřující lékař, Inspektorát bezpečnosti práce a příslušný orgán sociálněprávní ochrany dítěte povinen sdělit tyto skutečnosti příslušnému úřadu práce. (4) Prohlášení o zákazu činnosti dítěte může úřad práce učinit písemně nebo ústně. Byloli prohlášení učiněno ústně, je úřad práce povinen provést o tomto ústním prohlášení zápis,

- 62 a to téhož dne, kdy k prohlášení došlo. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, vydá úřad práce na místě písemné potvrzení. Prohlášení učiněné písemně a písemné potvrzení obdrží zákonný zástupce dítěte a provozovatel činnosti. (5) Úřad práce je povinen nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne sdělení písemného nebo ústního prohlášení o zákazu činnosti dítěte zákonnému zástupci vydat rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti dítěte a doručit ho též provozovateli činnosti. CELEX: 31994L003

ČÁST SEDMÁ KONTROLNÍ ČINNOST § 125 Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce a ministerstvo (dále jen „orgány kontroly“). § 126 (1) Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u a) zaměstnavatelů, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,58) b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci, c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona (dále jen „kontrolovaná osoba“). (2) Úřady práce dále kontrolují dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů59) v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k těmto předpisům výhodněji pro zaměstnance. (3) Ministerstvo kontroluje a) plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci (§ 111), b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120). (4) Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

58) 59)

§ 273 zákoníku práce. Například § 21 zákoníku práce, § 18 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., § 20 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 217/2000 Sb.

- 63 § 127 Pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy, z nichž vznikají účastníkům práva nebo povinnosti z pracovněprávních vztahů.60) § 128 Pro účely kontrolní činnosti se za zaměstnavatele považuje také právnická osoba nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštních právních předpisů,16) i když nikoho nezaměstnává. § 129 Postup při provádění kontroly podle tohoto zákona se řídí zvláštním právním předpisem,61) pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu podle tohoto zákona a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně platí zvláštní právní předpisy.62) § 130 Zaměstnanci orgánu kontroly, kteří plní úkoly podle tohoto zákona, prokazují své oprávnění k této činnosti služebním průkazem, jehož vzor a náležitosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 131 Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, dále jsou oprávněni 60)

61) 62)

Například zákoník práce, zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb., zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb., zákon č. 118/2000 Sb., zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb. § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

- 64 vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly a poskytovat zaměstnancům orgánů kontroly potřebnou součinnost. § 132 (1) Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti a nejde-li o osoby uvedené v § 13 odst. 3 písm. a) i prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. U cizinců jsou dále oprávněni vyžadovat předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a povolení k pobytu. (2) Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další skutečnosti uvedené v odstavci 1. § 133 Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená a obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajištění výroby nebo poskytování služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů. § 134 Zjistí-li orgán kontroly porušení povinností, jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat, je zaměstnanec orgánu kontroly, který kontrolu provádí, povinen vyžadovat na kontrolované osobě odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtách jím k tomu určených a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních. § 135 Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila doklady potřebné k provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě. § 136 Zaměstnanci orgánů kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly, a nezneužívat znalosti těchto skutečností. Zaměstnance orgánu kontroly může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí orgánu kontroly. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.63)

63)

Např. § 8 trestního řádu.

- 65 § 137 Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu nebo podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke skutečnostem zjištěným orgánem kontroly. CELEX: 31976L0207 CELEX: 32000L0043 CELEX: 32000L0078 CELEX: 32002L0073

§ 138 V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby, kde by výkonem kontroly mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola prováděna jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby jen se souhlasem jejich ředitele. Přestupky a správní delikty § 139 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz diskriminace nebo rovného zacházení podle tohoto zákona nebo dalších pracovněprávních předpisů, b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon, c) umožní dítěti výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší, d) umožní fyzické osobě výkon nelegální práce, nebo e) odmítne prokázat svoji totožnost nebo skutečnosti, které je orgán kontroly oprávněn vyžadovat podle § 132. (2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel a) poškodí práva zaměstnance, když 1. neposkytne zaměstnanci mzdu (plat) a jejich náhrady nebo náhrady cestovních výdajů a jiná peněžitá plnění, ačkoliv podmínky pro jejich poskytnutí stanovené v pracovněprávním předpisu, kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech byly splněny, 2. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu týkající se dovolené na zotavenou, pracovních podmínek (§ 126 odst. 1 písm. a) a náhrady škody, 3. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, nebo 4. nesplní jiné povinnosti stanovené v pracovněprávních předpisech pro vznik, změny a skončení pracovního poměru nebo povinnosti vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

- 66 b) nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neinformuje úřad práce o volných pracovních místech pro tyto osoby, nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně zaměstnavatelem vyhrazena nebo neplní další povinnosti ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, uvedené v § 80, c) nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce, nebo d) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 1. (4) Cizinec se dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2. (5) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší. (6) Za přestupek a) podle odstavce 1 písmene a) a podle odstavce 2 písmene a), b) a c) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, b) podle odstavce 1 písmene b), c) a d) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč, c) podle odstavce 1 písmene e) lze uložit pokutu do 5 000 Kč d) podle odstavce 2 písmene d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, e) podle odstavců 3 a 4 lze uložit pokutu do 10 000 Kč, f) podle odstavce 5 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 140 (1) Právnická osoba se správního deliktu dopustí tím, že a) poruší zákaz diskriminace nebo rovného zacházení podle tohoto zákona nebo dalších pracovněprávních předpisů, b) nezajišťuje plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, pokud nejde o případ uvedený v § 13 odst. 3, c) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon, d) umožní dítěti výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší, nebo e) umožní fyzické osobě výkon nelegální práce. (2) Právnická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel a) poškodí práva zaměstnance, když 1. neposkytne zaměstnanci mzdu (plat) a jejich náhrady nebo náhrady cestovních výdajů a jiná peněžitá plnění, ačkoliv podmínky pro jejich poskytnutí stanovené v pracovněprávním předpisu, kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech byly splněny,

- 67 2.

poruší ustanovení pracovněprávních předpisů, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu týkající se dovolené na zotavenou, pracovních podmínek (§ 126 odst. 1 písm. a) a náhrady škody, 3. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, nebo 4. nesplní jiné povinnosti stanovené v pracovněprávních předpisech pro vznik, změny a skončení pracovního poměru nebo povinnosti vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, b) nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neinformuje úřad práce o volných místech pro tyto osoby, nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně zaměstnavatelem vyhrazena nebo neplní další povinnosti ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, uvedené v § 80, c) nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce, nebo d) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů. (3) Za správní delikt lze právnické osobě uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce l písmene a) a podle odstavce 2 písmene a), b) a c), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písmene b), c), d) a e), c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písmene d) . § 141 (1) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li 1 rok ode dne, kdy se kontrolní orgán o něm dověděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy bylo spáchán. (3) Přestupky a správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává příslušný úřad práce (§ 7 odst. 3). (4) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný územní finanční orgán. (5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (6) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.48) (7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislost s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

- 68 ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Hlava I Společná ustanovení § 142 Na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob podle § 26 odst. 3, § 30 odst. 1 a 2, § 39 odst. 3, § 40 odst. 2, § 43 odst. 4 a 5, § 44 odst. 2, § 54 odst. 3, § 55 odst. 1 a 3, § 56 odst. 3, § 60 odst. 1, § 63 odst. 2, § 85 odst. 2, § 92 odst. 2, § 94 odst. 3, § 100 odst. 2, § 122 odst. 1, § 124 odst. 1, na rozhodování o předchozím souhlasu zaměstnavateli k rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením,64) na rozhodování o uložení pokuty podle § 139 a 140 se vztahuje správní řad.65) § 143 Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30), o zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 44), o snížení nebo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 55), o odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání povolení činnosti dítěte a o vydání nebo nevydání povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5), nemá odkladný účinek. § 144 Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání času stanovená ve zvláštním právním předpise.66) V případě, že pro splnění podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů. § 145 Povolení k získávání cizinců nebo povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce vydá úřad práce, který o povolení rozhoduje,67) po vyjádření úřadu práce, v jehož správním obvodu má být zaměstnání vykonáváno. § 146 (1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle části třetí a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je poskytovateli do 15. února následujícího roku, s výjimkou příspěvků poskytovaných podle § 112, § 115, § 116 a § 117, které jsou poskytovány zpětně na základě předložených vyúčtovaných nákladů a příspěvku podle § 78 odst. 1. Příspěvky poskytované podle § 75 odst. 1, § 76 odst. 1, § 109, § 110, § 113

64) 65) 66) 67)

§ 50 zákoníku práce. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. § 266 zákoníku práce. § 7 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

- 69 a hmotná podpora poskytovaná podle § 111 nemusí být vyčerpány v roce jejich poskytnutí, musí však být čerpány dle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí. (2) Nevyčerpanou část příspěvku je příjemce povinen poskytovali neprodleně vrátit; nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.44) § 147 Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie, se nevztahují ustanovení § 35, § 80, § 81 a § 85; povinnosti uvedené v § 35, § 81 a § 85 se nevztahují na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady,68) pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Ustanovení § 35 a § 85 se nevztahují na místa obsazovaná volbou nebo jmenováním.69) Hlava II Přechodná a závěrečná ustanovení § 148 Přechodná ustanovení (1) Nárok na hmotné zabezpečení přiznaný přede dnem účinnosti tohoto zákona zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za květen 2004, jestliže nejsou po 1. květnu 2004 splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené tímto zákonem. (2) Výše hmotného zabezpečení přiznaného před 1. květnem 2004 se stanoví nově od splátky podpory v nezaměstnanosti náležející za květen 2004. (3) Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se posuzuje běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se upraví podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. (4) Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů. (5) Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo fyzické osobě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je platné po dobu, na kterou bylo vydáno s tím, že po dobu 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona může tato právnická nebo fyzická osoba na základě tohoto povolení zprostředkovávat zaměstnání i formou zaměstnávání fyzických osob za účelem jejich dočasného přidělení k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě. (6) Právnická nebo fyzická osoba je povinna vztahy vzniklé v souvislosti s dočasným přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě upravit podle tohoto zákona nejpozději do čtyř měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 68)

69)

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb. § 27 zákoníku práce.

- 70 (7) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně znevýhodněné podle tohoto zákona. (8) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního zabezpečení uznány plně invalidními, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle tohoto zákona. (9) Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností podle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 474/2001 Sb. za rok 2004 se řídí dosavadními právními předpisy. (10) Práva a povinnosti vyplývající z dohod o zabezpečení odborné praxe absolventům středních a vysokých škol a z dohod o zabezpečení získání kvalifikace mladistvým pracovníkům, uzavřené podle § 6a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 272/1992 Sb., které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů. (11) Pohledávky, které vznikly státu podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, vůči právnickým a fyzickým osobám, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zanikly bez právního nástupce, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají a dále se neevidují. (12) Poskytování zálohy na II. čtvrtletí 2004 na příspěvek podle § 24a zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb., se řídí dosavadními předpisy. (13) Práva a povinnosti vzniklé na základě dohod sjednaných podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. (14) Pokud dítě vykonává činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bude ji vykonávat nadále před dosažením věku 15 let nebo po dosažení věku 15 let, ale před ukončením povinné školní docházky, i po uplynutí 30 dnů po účinnosti tohoto zákona, je zákonný zástupce dítěte povinen požádat úřad práce o povolení výkonu takové činnosti dítěte, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (15) Požádal-li zákonný zástupce dítěte o povolení výkonu činnosti dítěte ve lhůtě uvedené v odstavci 15, může dítě vykonávat tuto činnost bez tohoto povolení do dne rozhodnutí o povolení výkonu umělecké nebo sportovní činnosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (16) Nepožádal-li zákonný zástupce ve lhůtě stanovené v odstavci 15 o povolení výkonu činnosti dítěte, nesmí dítě ode dne následujícího po uplynutí uvedené lhůty tuto činnost vykonávat.

- 71 (17) Cizinec, který jako společník, statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti zajišťuje plnění běžných úkolů pro obchodní společnost anebo jako člen družstva, člen statutárního nebo jiného orgánu družstva zajišťuje plnění běžných úkolů pro družstvo je povinen požádat o vydání povolení k zaměstnání nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (18) Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ředitele úřadů práce ministr práce a sociálních věcí. Závěrečná ustanovení § 149 Úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy podle zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, jsou úřady práce podle tohoto zákona. § 150 Zrušuje se: 1. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. 2. Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. 3. Zákon č. 64/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. 4. Zákon č. 305/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. 5. Zákon č. 272/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb. 6. Zákon č. 369/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 474/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 8. Zákon č. 220/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 9. Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek. 10. Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb. 11. Vyhláška č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností. 12. Vyhláška č. 324/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb. 13. Vyhláška č. 399/1992 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky postupu při sjednávání dohod mezi zaměstnavateli a úřady práce při omezení provozní činnosti v souvislosti s přechodem na nový podnikatelský program. 14. Vyhláška č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací.

- 72 15. Vyhláška č. 232/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností. 16. Vyhláška č. 242/2002 Sb., o bližších podmínkách poskytování příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností z celkového počtu svých zaměstnanců a vyúčtování tohoto příspěvku. § 151 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2004.

- 73 -

Příloha č. 1 k zákonu č. …./2004 Sb.

Názvy a sídla úřadů práce 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.

Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad

práce v Benešově se sídlem v Benešově práce v Berouně se sídlem v Berouně práce v Blansku se sídlem v Blansku práce Brno – město se sídlem v Brně práce Brno – venkov se sídlem v Brně práce v Bruntále se sídlem v Bruntále práce v Břeclavi se sídlem v Břeclavi práce v České Lípě se sídlem v České Lípě práce v Českých Budějovicích se sídlem v Českých Budějovicích práce v Českém Krumlově se sídlem v Českém Krumlově práce v Děčíně se sídlem v Děčíně práce v Domažlicích se sídlem v Domažlicích práce ve Frýdku-Místku se sídlem ve Frýdku-Místku práce v Havlíčkově Brodě se sídlem v Havlíčkově Brodě práce v Hodoníně se sídlem v Hodoníně práce v Hradci Králové se sídlem v Hradci Králové práce v Chebu se sídlem v Chebu práce v Chomutově se sídlem v Chomutově práce v Chrudimi se sídlem v Chrudimi práce v Jablonci nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou práce v Jeseníku se sídlem v Jeseníku práce v Jičíně se sídlem v Jičíně práce v Jihlavě se sídlem v Jihlavě práce v Jindřichově Hradci se sídlem v Jindřichově Hradci práce v Karlových Varech se sídlem v Karlových Varech práce v Karviné se sídlem v Karviné práce v Kladně se sídlem v Kladně práce v Klatovech se sídlem v Klatovech práce v Kolíně se sídlem v Kolíně práce v Kroměříži se sídlem v Kroměříži práce v Kutné Hoře se sídlem v Kutné Hoře práce v Liberci se sídlem v Liberci práce v Litoměřicích se sídlem v Litoměřicích práce v Lounech se sídlem v Lounech práce v Mělníku se sídlem v Mělníku práce v Mladé Boleslavi se sídlem v Mladé Boleslavi práce v Mostě se sídlem v Mostě práce v Náchodě se sídlem v Náchodě práce v Novém Jičíně se sídlem v Novém Jičíně práce v Nymburku se sídlem v Nymburku práce v Olomouci se sídlem v Olomouci práce v Opavě se sídlem v Opavě

- 74 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77.

Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad Úřad

práce v Ostravě se sídlem v Ostravě práce v Pardubicích se sídlem v Pardubicích práce v Pelhřimově se sídlem v Pelhřimově práce v Písku se sídlem v Písku práce v Plzni se sídlem v Plzni práce Plzeň - jih se sídlem v Plzni práce Plzeň – sever se sídlem v Plzni práce hl.m.Prahy se sídlem v Praze práce Praha - východ se sídlem v Praze práce Praha - západ se sídlem v Praze práce v Prachaticích se sídlem v Prachaticích práce v Prostějově se sídlem v Prostějově práce v Přerově se sídlem v Přerově práce v Příbrami se sídlem v Příbrami práce v Rakovníku se sídlem v Rakovníku práce v Rokycanech se sídlem v Rokycanech práce v Rychnově nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou práce v Semilech se sídlem v Semilech práce v Sokolově se sídlem v Sokolově práce v Strakonicích se sídlem v Strakonicích práce ve Svitavách se sídlem ve Svitavách práce v Šumperku se sídlem v Šumperku práce v Táboře se sídlem v Táboře práce v Tachově se sídlem v Tachově práce v Teplicích se sídlem v Teplicích práce v Trutnově se sídlem v Trutnově práce v Třebíči se sídlem v Třebíči práce v Uherském Hradišti se sídlem v Uherském Hradišti práce v Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem práce v Ústí nad Orlicí se sídlem v Ústí nad Orlicí práce ve Vsetíně se sídlem ve Vsetíně práce ve Vyškově se sídlem ve Vyškově práce ve Zlíně se sídlem ve Zlíně práce ve Znojmě se sídlem ve Znojmě práce ve Žďáře nad Sázavou se sídlem ve Žďáře nad Sázavou

- 75 -

Příloha č. 2 k zákonu č. …/2004 Sb.

Úřady práce podle § 8 odst. 2 a vymezení jejich územních obvodů 1.

Úřad práce hl. města Prahy Správním obvodem je území hl. města Prahy.

2.

Úřad práce v Příbrami. Správním obvodem jsou území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram a Rakovník.

3.

Úřad práce v Českých Budějovicích. Správním obvodem jsou území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

4.

Úřad práce v Plzni. Správním obvodem jsou území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň- město, Plzeň – sever, Plzeň – jih, Rokycany a Tachov.

5.

Úřad práce v Karlových Varech. Správním obvodem jsou území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.

6.

Úřad práce v Mostě. Správním obvodem jsou území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem.

7.

Úřad práce v Liberci. Správním obvodem jsou území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily.

8.

Úřad práce v Hradci Králové. Správním obvodem jsou území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.

9.

Úřad práce v Pardubicích. Správním obvodem jsou území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí.10)

10. Úřad práce v Jihlavě. Správním obvodem jsou území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. 11. Úřad práce Brno – venkov. Správním obvodem jsou území okresů Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

Brno – město, Brno – venkov,

- 76 -

12. Úřad práce v Olomouci. Správním obvodem jsou území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. 13. Úřad práce v Ostravě. Správním obvodem jsou území okresů Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. 14. Úřad práce ve Zlíně. Správním obvodem jsou území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Důvodová

zpráva

Obecná část A. Zhodnocení platného právního stavu Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku zaměstnanosti, je upravena zejména zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, zákonem č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti a dalšími, zejména prováděcími předpisy k těmto zákonům. Tyto předpisy vznikaly, ve srovnání se současností, za jiných společensko-ekonomických podmínek a byly v průběhu dvanácti let mnohokráte novelizovány. Mnohdy již nemohou účinně regulovat právní vztahy vznikající v oblasti zaměstnanosti a ani nedisponují vhodnými právními nástroji a instituty, které by napomohly rozvoji trhu práce a snižování nezaměstnanosti. Pro praktické potřeby a lepší informovanost nezaměstnaných osob se ukazuje jako vhodné upravit právní vztahy v oblasti zaměstnanosti jedním zákonem. Právní řád České republiky neupravuje vůbec práci dětí mladších 15 let a práci mladistvých ve věku od 15 let do 18 let upravuje v případech, kdy je vykonávána v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Přitom Směrnice Rady ze dne 22.6.1994 č. 94/33/EC o ochraně mladých lidí při práci stanoví opatření pro právní úpravy členských států. Např. by měly přijmout opatření k zákazu práce dětí a zajistit podmínky stanovené Směrnicí pro práci mladistvých. Některá z těchto opatření je nutné nově zapracovat do právního řádu České republiky. Důležité postavení při zabezpečování úkolů v této oblasti by mělo náležet úřadům práce. Z tohoto důvodu je nutné platný stav právních předpisů v oblasti zaměstnanosti doplnit. B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Hlavním účelem navrhovaného zákona o zaměstnanosti je změna stávající právní úpravy, která má převzít vše pozitivní a fungující, co obsahují dosud platné právní

- 77 předpisy o zaměstnanosti, precizovat některé instituty a zároveň je dopracovat tak, aby úprava byla kompatibilní s právem Evropské unie (dále jen „EU“). Mezi hlavní principy nové právní úpravy patří -

upřesnění postupů a zpřísnění podmínek při zprostředkování zaměstnání úřady práce, zejména podmínek pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to za účelem zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání ke spolupráci s úřadem práce v procesu zajišťování zaměstnání, - zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, změna výše podpory v nezaměstnanosti a délky podpůrčí doby jejího poskytování, - úprava částečné nezaměstnanosti, - stanovení závazných pravidel při zprostředkovávání zaměstnání agenturami práce v souladu s požadavky Úmluvy MPO č. 181 o soukromých agenturách práce, - komplexní úprava problematiky osob se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce, - možnost úřadu práce požádat o posouzení zdravotního stavu fyzických osob pro účely zaměstnanosti určené zdravotnické zařízení a povinnost fyzické osoby podrobit se vyšetření zdravotního stavu, - zavedení nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které přispějí k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti a k prohloubení individuálního přístupu k uchazeči o zaměstnání, - úprava postavení občanů států EU na trhu práce v České republice (dále jen „ČR“) v souladu s požadavky stanovenými v právních aktech EU, - zapracování ochrany dětí při umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti v souladu s požadavky Směrnice Rady ze dne 22.6.94 č. 94/33/EC o ochraně mladých lidí při práci. Další změny jsou navrženy v oblasti zaměstnávání cizinců a oblasti kontroly a správního řízení, např. rozšíření pravomoci úřadů práce při provádění kontrolní činnosti při potírání nelegálního zaměstnávání. Platná právní úprava zaměstnanosti provedená v zákonech č. 1/1991 Sb. a č. 9/1991 Sb., byla spojena do jedné komplexní právní normy. Tím bylo vyhověno doporučení Legislativní rady vlády ze dne 14. března 2001 k návrhu věcného záměru zákona. C. Nezbytnost navrhované právní úpravy Naléhavost a nezbytnost navrhované právní úpravy vyplývá z odůvodnění předchozích písmen (např. agenturní zaměstnávání, nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, potírání nelegální práce apod.). Navrhovaná právní úprava neomezuje malé a střední podnikání. Naopak, vytváří legislativní podmínky k jeho dalšímu rozvoji. D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR, mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, její slučitelnost s právními akty Evropského společenství

- 78 -

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Tato právní úprava dále umožňuje aplikování Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 181 o soukromých agenturách práce ( dále jen „Úmluva“) v plném rozsahu. Parlament ČR vyslovil v r. 1999 souhlas s ratifikací Úmluvy. Úmluva byla prezidentem ČR ratifikována a její ratifikace byla zaregistrována u Mezinárodního úřadu práce 9. října 2000. Tímto opatřením bylo umožněno působení soukromých agentur práce na ziskovém základě. Při provádění Úmluvy byla uplatněna výjimka na aplikování jedné z forem zprostředkování práce, tzv. zapůjčování zaměstnanců. Umožnění této formy zprostředkování práce vyžadovalo podrobnou úpravu v právních předpisech. Návrhem zákona o zaměstnanosti a navrhovanou změnou zákoníku práce dochází k této úpravě. Na základě této úpravy lze tedy provádět Úmluvu v plném rozsahu. Návrh zákona je plně kompatibilní s právními akty EU. Je to odůvodněno i skutečností, že tento návrh zákona není prvním předpisem z oblasti zaměstnanosti, který je za účelem harmonizace s právem EU předkládán. S harmonizací právních předpisů na úseku zaměstnanosti bylo započato již dříve zákony č. 167/1999 Sb. a č. 220/2002 Sb. Návrh tohoto zákona je dovršením celkového procesu harmonizace v oblasti zaměstnanosti. Návrh zákona zapracovává tyto směrnice : 31968L0360 - Směrnice Rady ze dne 15. října 1968 o zrušení omezení pro pohyb a bydlení pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství 31976L0207 - Směrnice Rady ze dne 9.února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy pokud jde o přístup k zaměstnání, odborné přípravě a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky 31989L0048 - Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988 o obecné úpravě pro uznávání vysokoškolských diplomů udělených po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělání 31990L0364 - Směrnice Rady ze dne 28.června 1990 o právu pobytu 31990L0365 - Směrnice Rady ze dne 28.června 1990 o právu pobytu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnost 31992L0051 - Směrnice Rady EHS ze dne 18.6.1992 o druhém obecném systému uznávání odborného vzdělávání, která doplňuje Směrnici 89/48 EHS 31992L0085 - Směrnice Rady ze dne 19. října 1992 o zavedení opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic a pracovnic krátce po porodu nebo kojících dítě 31993L0096 - Směrnice Rady ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty 31994L0033 - Směrnice Rady ze dne 22.6.1994 o ochraně mladých lidí v práci

- 79 31995L0046 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. 31996L0071 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb 32000L0043 - Směrnice Rady ze dne 29. června 2000, kterou se provádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ 32000L0078 Směrnice Rady ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a při výkonu povolání 32002L0073 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky Navrhovaná právní úprava výkonu činnosti dětí respektuje mezinárodní dokumenty, jimiž je Česká republika vázána, a rovněž dokumenty, k nimž by měla v dohledné době přistoupit. Pokud jde o úmluvy pro Českou republiku již závazné, návrh respektuje článek 32 Úmluvy o právech dítěte a článek 7 Evropské sociální charty. Zájmem České republiky je také ratifikace Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 138 o minimálním věku pro vstup do zaměstnání, která patří mezi devět prioritních úmluv MOP. Tato úmluva vyžaduje právní úpravu činností v oblasti kulturní, umělecké, sportovní nebo reklamní. Z práva Evropských společenství se na danou problematiku vztahuje Směrnice Rady Evropské unie č. 94/33/ES o ochraně mladých lidí v práci, která v článku 5 požaduje zajištění ochrany dětí při jejich zaměstnávání v kulturní, umělecké, sportovní nebo reklamní oblasti.

E. Finančně ekonomický rozbor a nároky na státní rozpočet Návrh zákona předpokládá, že aktivní politika zaměstnanosti bude realizována na základě schváleného státního rozpočtu v rámci rozepsaných limitů pro jednotlivé úřady práce, které budou moci samy zvážit vhodné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a použijí je pro optimální zapojování uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Nelze proto exaktně vyčíslit ve většině případů dopad jednotlivých nástrojů na státní rozpočet, neboť kvantitativně se samotným rozšířením těchto nástrojů výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti nezvýší (kromě níže uvedených), rozdíl bude pouze kvalitativní, ve vnitřním členění struktury aktivní politiky zaměstnanosti. Kvalifikovaný odhad nejvýznamnějších výdajů na hmotné zabezpečení uchazečů o

- 80 zaměstnání vycházel z meziročního růstu průměrného měsíčního nároku na hmotné zabezpečení o cca 8 % ve výši 3 730 Kč v roce 2004, dle průměrného indexu růstu předchozích let. K orientaci byla použita i věková struktura uchazečů o zaměstnání k 31.12.2002, ze které je možno předpokládat obdobné procentní složení věkové struktury uchazečů o zaměstnání v roce 2004 ve věkových skupinách takto: od 50 let věku do 55 let: 13, 0 %,

55 let věku a více: 7, 0 %.

Výchozími parametry pro orientační propočet byla uvažovaná průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2004 ve výši 9 % (cca 470 tis. uchazečů o zaměstnání)

a

průměrný počet

osob

pobírajících

měsíčně

hmotné

zabezpečení cca 165 tis. osob. S ohledem na navrhovaný posun účinnosti zákona z 1.1.2004 na 1.5.2004 byl orientační propočet vypracován za období od 1.5.2004 do 31.12.2004.

1. Odhadované zvýšení výdajů na úpravu informačního systému OK práce Zvýšení výdajů o cca 23,0 mil. Kč (Oproti původnímu návrhu, který počítal s účinností zákona od 1.1.2004, se jedná o vyšší výdaje) 2. Odhadované zvýšení výdajů v důsledku zvýšení procentní sazby z měsíčního čistého výdělku při poskytování hmotného zabezpečení - první 3 měsíce zůstává 50 %, další 3 měsíce se zvyšuje ze 40 % na 45 % Zvýšení výdajů o cca 12,3 mil. Kč (Oproti původnímu návrhu se jedná o nižší výdaje o cca 51,8 mil. Kč). 3. Odhadované snížení výdajů v důsledku prodloužení doby vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ze 3 měsíců na 6 měsíců Snížení výdajů o cca 23,9 mil. Kč 4. Odhadované snížení výdajů (odvody do SR na pojistné a daň z příjmu fyzických osob) v důsledku umožnění souběhu hmotného zabezpečení a výdělečné činnosti při cca 5 % uchazečů o zaměstnání Snížení výdajů o cca 12,1 mil. Kč (Oproti původnímu návrhu souběh hmotného zabezpečení a výdělečné činnosti kromě ekonomické motivace má pozitivní dopad i v omezení sociální exkluze).

- 81 -

5. Odhadované zvýšení výdajů v důsledku prodloužení podpůrčí doby uchazečů o zaměstnání ve věku od 50 let věku do 55 let a ve věku nad 55 let při splnění podmínky celkové doby zaměstnání včetně náhradních dob alespoň 25 let: Zvýšení výdajů o cca 300,3 mil. Kč Odhadované snížení výdajů v důsledku předčasných odchodů do starobního důchodu občanů z evidence uchazečů o zaměstnání: Snížení výdajů o cca 63 mil. Kč (Z hlediska výdajů státního rozpočtu je snížení výdajů relativní, ale je třeba s ním uvažovat v oblasti zaměstnanosti, i když se jedná o klesající trend předčasných odchodů – v roce 2002 cca přes 20 tis. osob) 6.

Odhadované zvýšení výdajů v důsledku poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením: rok 2002 – příspěvek podle § 24a zákona o zaměstnanosti - 411 mil. Kč předpoklad roku 2003 – nárůst počtu osob se ZPS a vzrůst průměrné mzdy v NH za celý rok 2003 – 465,2 mil. Kč za 8 měsíců roku 2003 – 310,1 mil. Kč předpoklad příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v období květen až prosinec 2004 ( 8 měsíců) – na základě dostupných údajů a odhadu je uvažováno 7 tis. osob se ZP, 1 tis. osob s TZP, s průměrnou mzdou v NH za 1. až 3. čtvrtletí 2002 ve výši 15 172,- Kč. 360,5 mil. Kč. Zvýšení výdajů o cca 50,4 mil. Kč

Realizace zákona od 1. května 2004 si vyžádá výdaje ze státního rozpočtu ve výši cca 287,0 mil. Kč. Návrh zákona o zaměstnanosti významným způsobem rozšiřuje pravomoc a působnost úřadů práce. Zavedením nových institutů, mezi jejichž hlavní účel patří zejména požadavek na permanentní snižování nezaměstnanosti a potírání tzv. nelegální práce, vzroste agenda úřadů práce a zvýší se psychická i fyzická náročnost práce zaměstnanců těchto úřadů. Půjde např. o zajištění osobního kontaktu s uchazeči o zaměstnání přímým, neformálním jednáním zaměstnanců úřadů práce, zejména s uchazeči, jimž je nutno věnovat zvláštní pozornost. Mezi ně patří i absolventi škol, mladí lidé, fyzické osoby se zdravotním postižením atd. ( viz § 33 návrhu zákona o zaměstnanosti), s nimiž úřad práce může vypracovat individuální akční plán směřující ke zvýšení možností uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Vyšší náročnost bude na úřady práce kladena i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie ( např. zaměstnávání cizinců, agenturní zaměstnávání), s agendou spojenou s novými formami aktivní politiky zaměstnanosti ( např. překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu, příspěvek na zapracování apod),s opatřením v oblasti poskytování podpor fyzickým osobám ( diferenciace podpůrčí doby, nové prvky v úpravě rekvalifikace apod), s rozšířením předmětu kontroly ( např. potírání tzv. nelegální

- 82 práce, dodržování zákazu dětské práce apod), s povolováním umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí apod. Rovněž se rozšiřuje i agenda pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením bude sestavovat individuální plán pracovní rehabilitace. Z uvedených skutečností je zřejmé, že rozšířená agenda úřadů práce zvýší i nároky na její personální zabezpečení. K těmto vnitřním věcným faktorům a novým nebo rozšířeným legislativním institutům v navrhovaném zákoně přistupuje mezinárodní aspekt, že Česká republika musí vytvořit předpoklady pro plnění svých závazků v národní politice zaměstnanosti, které vyplývají z přistoupení k EU, zejména dlouhodobých cílů tzv. lisabonského procesu. Problémy obecního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být podle návrhu zákona o zaměstnanosti řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů a programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství. To vše vytváří další tlak na zvýšení počtu zaměstnanců, odborně a jazykově fundovaných. Vývoj trhu práce v posledních letech v České republice je charakterizován snižující se zaměstnaností a zvyšující se nezaměstnaností v důsledku řady faktorů, především vlivu demografického vývoje, restrukturalizací ekonomiky, privatizací podniků, zapojením národní ekonomiky do světového trhu a stavu ekonomického cyklu u našich hlavních obchodních partnerů. Poptávka po pracovní síle nepokrývá její nabídku, která se následně přelévá do nezaměstnanosti. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti (republikově téměř 40%, v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti 50-60%) vyžaduje více času a individuální přístup odborníků úřadů práce, adresně diferencovaný přístup k různým skupinám uchazečů, jako jsou absolventi škol, zdravotně postižení občané, romská komunita apod. Celkově se potvrzuje nejen potřeba, ale i nutnost akceptování preventivního a aktivizačního přístupu v politice zaměstnanosti, který je také v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti.

- 83 -

Zvláštní část

ČÁST PRVNÍ K § 1: Ustanovení definuje předmět zákonné úpravy, kterým je v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce (dále jen "MOP"), zejména úmluvou č. 168 o podpoře zaměstnanosti, zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, s cílem dosažení plné zaměstnanosti v duchu závěrů vrcholného zasedání Rady EU v Lisabonu v roce 2000. K § 2: Státní politika zaměstnanosti je zabezpečována Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen "MPSV") a úřady práce a je zaměřena na dosažení plné zaměstnanosti a na ochranu před nezaměstnaností. Okruh úkolů a činností spadajících pod politiku zaměstnanosti se stále vyvíjí v souvislosti se situací na vnitrostátním trhu práce, jakož i s požadavky a podněty ze strany ES. Jsou do ní zahrnuty pouze nejdůležitější oblasti, aby tento výčet odpovídal základním potřebám. Navrhovaná úprava je rovněž v souladu s mezinárodními normami, zejména úmluvami MOP (č. 88 o službách zaměstnanosti, č.122 o politice zaměstnanosti, č.150 o správě práce - úkoly, oprávnění a organizace, č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů, č. 168 o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti) a úpravou v členských státech EU. Navrhovaný obsah politiky zaměstnanosti umožňuje rovněž účast na programech a projektech podporovaných EU a reflektuje na požadavek rovného zacházení s muži a ženami, neboť Smlouva o založení ES v čl. 2 prohlašuje rovnost zacházení s muži a ženami za jeden z hlavních cílů Společenství a čl. 3 stanoví, že při provádění politiky zaměstnanosti ES usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení s muži a ženami. Další skupiny osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, jsou skupiny uvedené v § 33 tohoto návrhu a úřady práce jsou povinny jim věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Jedná se např. o osoby se zdravotním postižením, mladé lidi do 25 let, fyzické osoby pečující o děti do 15 let věku atd. Rovněž Evropská sociální charta stanoví povinnost státu snažit se o dosažení co nejvyšší úrovně zaměstnanosti a povinnost státu poskytovat bezplatné služby zaměstnanosti. V souladu s Evropskou sociální chartou se deklaruje úlohu státu při zabezpečování práva na zaměstnání. Vedle státu je podstatné, aby se na realizaci politiky zaměstnanosti podílely i další složky trhu práce, tj. fyzické osoby na straně nabídky pracovních sil, především jako zaměstnanci reprezentovaní odborovými organizacemi, a zaměstnavatelé. Garantována je i spolupráce se sdruženími osob se zdravotním postižením, s krajskými a obecními úřady a profesními organizacemi. Tento systém je zabezpečen institucionálně

- 84 zejména Radou sociální a hospodářské dohody na úrovni nejvyšší a poradními sbory na úrovni regionální.

K § 3: Navrhuje se uvést účastníky právních vztahů. Způsobilost fyzické osoby být zaměstnancem vychází z definice dané zákoníkem práce (§ 11). S ohledem na účast cizinců ve vztazích podle tohoto zákona se dosavadní pojem "občan" nahrazuje pojmem "fyzická osoba", který je významově širší. Definice zaměstnavatele je upravena vyčerpávajícím způsobem v zákoníku práce a zahrnuje jak podnikatelské subjekty, tak veškeré další zaměstnavatele a navrhuje se ji převzít a doplnit o zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů, tak jak tomu je v současné době. Zvláštními předpisy upravujícími oprávnění zahraniční právnické nebo fyzické osoby podnikat na území ČR se rozumí zejména obchodní zákoník a zákon o živnostenském podnikání. Účastníkem právních vztahů v postavení zaměstnavatele se rozumí rovněž stát, který je právnickou osobou a zaměstnavatelem ve smyslu § 8b zákoníku práce; v právních vztazích podle tohoto zákona za stát podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jednají příslušné organizační složky, tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Okruh účastníků právních vztahů podle tohoto zákona se rozšiřuje o další subjekty, které vykonávají činnost v oblasti zaměstnanosti a na úseku trhu práce, např. územní samosprávné celky, ale i zařízení provádějící rekvalifikaci, pracovní rehabilitaci a pod. Právní úprava obsažená v odstavci 2 vychází zejména z Nařízení Rady 1612/68 EHS o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství, směrnice Rady 90/365/EHS o právu pobytu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení její pracovní činnosti a z Nařízení komise (EHS) 1251/70 o právu pracovníků zůstat na území členského státu poté co byli v tomto státě zaměstnáni a zajišťuje občanům z členských států EU a jejich rodinným příslušníkům stejné právní postavení při uplatňování na trhu práce ČR jako občanům ČR. Znamená to, že oproti občanům států, které nejsou členy EU, jde o odlišnou právní úpravu spočívající např. v tom, že k výkonu práce na území ČR nebudou muset mít povolení k zaměstnání od úřadu práce. Uvedený návrh dále zapracovává do zákona o zaměstnanosti čl. 39 Smlouvy o založení ES, který umožňuje volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství a dává možnost např. ucházet se o zaměstnání, pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání apod. Stejné právní postavení vyplývá i pro rodinné příslušníky občana členského státu EU, kteří sami nejsou občany členského státu EU. Vzhledem k tomu, že Nařízení rady jsou přímo aplikovatelná, odkazuje se na definici rodinného příslušníka v Nařízení rady (EHS) 1612 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. K § 4: Jedná se o ustanovení, které zakazuje diskriminaci při přístupu osoby k zaměstnání a které bylo zakotveno od samého počátku v preambuli zákona. Od roku 1999 bylo pojato jako

- 85 normotvorné, na jehož základě lze osobě poskytovat ochranu a postihovat prostřednictvím úřadů práce toho, kdo ustanovení poruší. Do návrhu tohoto ustanovení byl v souladu s čl. 2 směrnice Rady 76/ 207/ES a čl. 2 odst.4 směrnice Rady 2000/43/ES zapracován zákaz tzv. nepřímé diskriminace a navádění k diskriminaci. Obdobné ustanovení obsahuje zákoník práce a zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku a zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost. Zároveň se doplňuje i zákaz obtěžování a sexuálního obtěžování a právo domáhat se, aby bylo upuštěno od diskriminačního jednání, a právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. K § 5: Toto ustanovení upravuje vymezení základních pojmů pro účely tohoto zákona.Taxativně se uvádí, co se rozumí identifikačními údaji fyzické osoby, právnické osoby, fyzické osoby, která je podnikatelem a zahraniční osoby. Bydliště je definováno pro účely tohoto zákona jak pro občana ČR, tak pro cizince, neboť od místa bydliště fyzické osoby se v tomto zákoně odvozuje místní příslušnost úřadu práce pro účely zprostředkování zaměstnání, popř. další služby úřadu práce. Ustanovení uvádí výčet nejčastěji se vyskytujících vážných osobních (rodinných) důvodů, které se mohou u uchazeče o zaměstnání vyskytnout a které mohou být skutečně vážnou překážkou nejen pro přijetí vhodného zaměstnání, ale např. i pro odmítnutí nástupu na rekvalifikaci. Oblast soustavné přípravy na povolání se vymezuje tak, aby bylo zřejmé, kdo může být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Pro účely zprostředkování se přihlíží pouze ke studiu, které je "denní", neboť jiné formy studia, jako dálkové nebo distanční nebrání fyzické osobě v tom, aby pracovala a tudíž ani v tom, aby jí zaměstnání bylo zprostředkováváno. Z téhož důvodu se za soustavnou přípravu pro povolání nepovažuje doba přerušení studia. Jinými školami, na kterých se podle zvláštních právních předpisů soustavná příprava pro povolání provádí, se rozumí zejména ty školy, které jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Nově se právní úprava navrhuje doplnit o ustanovení týkající se tzv. nelegální práce a tímto způsobem přispět k odhalování negativního jevu v naší ekonomice, který má rovněž dopad do pracovněprávních vztahů a do sociální oblasti.

K § 6: V souvislosti se spojením dosavadních dvou právních předpisů na úseku zaměstnanosti, obsahuje toto ustanovení kompetence ministerstva při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, které se upřesňují a rozšiřují, např. v souvislosti s vývojem spolupráce a financování ve vztahu k EU, nebo o rozvoj lidských zdrojů na úseku trhu práce, jehož součástí je i oblast dalšího profesního vzdělávání, o úkoly v oblasti diskriminace a o

- 86 zabezpečení tvorby národní soustavy povolání. Národní soustava povolání popisuje aktuální strukturu světa práce, odráží reálnou dělbu práce a je uspořádána podle složitosti, specializace a druhu práce. Národní soustava povolání je vytvářena ve spolupráci se sociálními partnery. K § 7: Ustanovení definuje postavení úřadů práce jako správních úřadů zabezpečujících státní správu na úseku zaměstnanosti ve správních obvodech vymezených územím okresů. Jejich výčet včetně sídel je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Místní příslušnost se řídí podle místa výkonu práce, což nejvíce vyhovuje potřebám praxe z hlediska řešení situace na trhu práce. Zákon v některých případech stanovuje odlišnou místní příslušnost, např. pro evidenci uchazečů o zaměstnání, pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby pro účely zaměstnanosti apod. Pro provádění státní politiky zaměstnanosti zřizují úřady práce poradní sbory na tripartitním základě. Nově po dohodě se zástupci zdravotně postižených se navrhuje rovněž zřízení odborných pracovních skupin pro otázky spojené s posuzováním vhodných forem pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. K § 8: Kompetence úřadu práce jsou ve většině převzaty z dosavadní právní úpravy. Nově se upřesňuje možnost zabezpečování a podpory programů a projektů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů včetně mezinárodních projektů a programů financovaných z Evropských strukturálních fondů. Programy se rozumějí operační programy schválené Českou republikou a Evropskou komisí nebo národní programy přijaté Českou republikou. Projekty se rozumí akce, kterými se tyto programy naplňují. Vybrané úřady práce vykonávají kromě běžných kompetencí úřadu práce ještě koordinační činnost k zabezpečení státní politiky zaměstnanosti ve správních obvodech, složených ze správních obvodů několika úřadů práce. Úřady práce, které jsou pověřeny tzv. koordinační činností, a jejich správní obvody jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.Vybrané úřady práce již v současné době mají rozšířené kompetence, nově se navrhuje zakotvit tyto kompetence přímo v zákoně. Evropské služby zaměstnanosti jsou informační systém, který shromažďuje, poskytuje a aktualizuje informace o volných pracovních místech, životních a pracovních podmínkách v jednotlivých státech EU, o mobilitě pracovní síly a o stavu a vývoji na trhu práce.

K § 9: Posouzení zdravotního stavu fyzické osoby pro potřeby zaměstnanosti má úzkou návaznost na provádění politiky zaměstnanosti, zejména při zprostředkování zaměstnání nebo při volbě vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V souvislosti s tím, že úřad práce nemá vlastního lékaře, pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby spolupracuje s dalšími lékaři a zdravotnickými zařízeními a z toho důvodu je v zákoně upravena jejich vzájemná součinnost a její podmínky.

- 87 -

K § 10: Návrh ustanovení je formulován tak, aby byla dána garance státu při získávání zaměstnání fyzickou osobou. Za zaměstnání se podle návrhu zákona považuje pracovněprávní vztah tj. základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr) a další právní vztahy účasti na práci, na které se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví (přímá působnost) nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy a dále ty vztahy, které se řídí zákoníkem práce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Součástí práva na zaměstnání je rovněž možnost požádat o zprostředkování zaměstnání podle tohoto zákona prostřednictvím úřadů práce nebo agentur práce. Tyto subjekty mohou občanům poskytovat i další služby a informace vztahující se k orientaci na trhu práce a zabezpečení zaměstnání. K § 11: Návrh tohoto ustanovení garantuje možnost volby zaměstnání fyzické osoby na základě jejího svobodného uvážení na území ČR nebo v zahraničí a klade odpovědnost při hledání zaměstnání především na fyzickou osobu. Pokud fyzická osoba si neobstará zaměstnání sama, může se obrátit na úřad práce, který ji za podmínek dále stanovených tímto zákonem zaměstnání zprostředkovává. K § 12: Toto ustanovení souvisí s ustanovením § 4 a zakazuje takovou inzerci pracovních míst, která je z uvedených důvodů diskriminační nebo jinak nevhodná. Nedodržení tohoto ustanovení lze postihnout a sankcionovat úřady práce. Do předpisů o zaměstnanosti bylo zapracováno v roce 1999. Článek 3 Směrnice Rady 76/207/EEC o realizaci zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odborné přípravě a postup v zaměstnání a o pracovní podmínky, požaduje, aby zaměstnavatel nevyžadoval

ani

jinak

nezjišťoval

informace

o

fyzických

osobách

zajímajících se o zaměstnání, týkající se manželského a rodinného stavu, aby výběrové řízení bylo formulováno neutrálně a neodrazovalo fyzické osoby z hlediska pohlaví, rasy, zaměstnanců

byl

prováděn

víry,

tak,

věku

aby

apod.

a

nedocházelo

rovněž

výběr

k diskriminaci

zaměstnanců. K § 13: Návrh ustanovení téměř přebírá dosavadní právní stav. Vychází ze zásady, že zaměstnavatel je povinen plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti

- 88 zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích. Z této zásady zákon povoluje určité výjimky, např. výkon činnosti pro právnickou osobu prostřednictvím jeho společníků nebo členů anebo o plnění běžných úkolů dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Toto ustanovení umožňuje i svěřit plnění všech běžných úkolů nebo jen některého jiné právnické nebo fyzické osobě za podmínky, že svěřené činnosti má ve svém předmětu činnosti a bude je zajišťovat zaměstnanci v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce. Návrh tohoto ustanovení i nadále vytváří legislativní zábrany k rozšiřování tzv. švarcsystému, který by jinak umožnil zneužití ochrany zaměstnanců, zvýšil riziko zneužití trhu práce cizinci a měl by negativní dopad do oblasti odvodů pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a znemožnil by provádění kontroly závislé práce vykonávané mimo pracovněprávní vztah úřady práce.

ČÁST DRUHÁ K § 14: Tato definice vychází z úmluvy MOP č. 88 o službách zaměstnanosti a je v souladu s úmluvou MOP č. 181 o soukromých agenturách práce, která definuje, co všechno se rozumí zprostředkováním zaměstnání a s úmluvou č. 150 o správě práce. Pojem zprostředkování je poněkud širší, než bylo stanoveno předchozími úmluvami MOP č. 34 a č. 96 upravujícími tuto oblast, což je dáno novými formami smluvních vztahů a požadavky zaměstnavatelů na větší flexibilitu pracovní síly. K ochraně zaměstnanců pak slouží zejména to, že každý subjekt, který má zájem o některou z forem zprostředkování zaměstnání, musí mít povolení k této činnosti a vykonávat ji v souladu se stanovenými podmínkami. Ustanovení zakotvuje zprostředkování zaměstnání jako činnost, která vzhledem ke své důležitosti, co do společenského významu a též ochrany fyzické osoby, vylučuje jinou úpravu, než stanoví tento zákon a která může být vykonávána kromě úřadů práce také agenturami práce, pokud k této činnosti mají povolení. Úřady práce však nemohou zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnanců k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, tato forma je výhradně v kompetenci agentur práce. V tomto ustanovení i následujících, která do návrhu zapracovávají právní akty ES, se jedná o návrh směrnice EU ke zprostředkování zaměstnání. Spolupráce mezi subjekty zprostředkovávajícími zaměstnání je velmi prospěšná a předpokládá ji i úmluva MOP č. 181. Základním cílem úřadů práce i agentur práce je umístění osoby do zaměstnání. Nejedná se tedy o konkurenty v pravém slova smyslu a je proto žádoucí, aby tyto subjekty spolu vzájemně spolupracovaly a informovaly se o předpokládaném vývoji na trhu práce, o počtech umístěných osob apod. Ustanovení zaručuje podle článku 49 Smlouvy o založení ES právo příslušníkům členských států EU, usazených za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy, poskytovat v ČR služby v oblasti zprostředkování zaměstnání ojediněle a dočasně bez nutnosti založení organizační složky nebo pobočky.

- 89 -

K § 15: Poradenství jako takové nebylo dosud výslovně v předpisech o zaměstnanosti upraveno. Vzhledem k tomu, že na základě úmluvy MOP č. 181 lze zprostředkování zaměstnání vykonávat na ziskovém i neziskovém základě a že tedy poradenství poskytují i jiné subjekty než úřady práce, je třeba, aby zákon upravil okruh činností, které poradenství zahrnuje. Poradenství poskytuje v souladu s úmluvou MOP č. 142 o poradenství pro volbu povolání a odborné výchově pro rozvoj lidských zdrojů, ucelené služby nezbytné k profesní orientaci. Do činnosti poradenství pro volbu povolání je zahrnuto řešení problémů spojených s rozvojem osobnosti fyzických osob, s jejich pracovním zařazením a s vytvářením souladu mezi jejich osobností a nároky vykonávané nebo navrhované profese, souvisejících s odborným výcvikem (odbornou výchovou) a rekvalifikací, s výkonem, výkonností a optimalizací profesního zaměření fyzické osoby, s vyhledáváním vhodných pracovních příležitostí a se sociální a pracovní adaptací. K § 16: Ustanovení shodně s dosavadní praxí vymezuje činnosti, které se nepovažují za zprostředkování zaměstnání a tudíž je lze vykonávat bez povolení ke zprostředkovatelské činnosti. K § 17: Ustanovení zpřesňuje dosavadní princip spočívající v ochraně osoby před tím, aby její osobní údaje nemohly být zneužity a sloužily pouze k účelu, ke kterému byly získány. Na ochranu osobních údajů se vztahuje zákon č. 101/2000 Sb. Ve smyslu § 27 odst. 2 písm. g) citovaného zákona se navrhuje, aby zpracování a předávání osobních údajů v rámci členských států ES bylo možné realizovat bez povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů, ale se souhlasem osob, jichž se osobní údaje týkají. Navrhovaná právní úprava je v souladu s Nařízením Rady 1612/68 i se směrnicí 95/46/ES.

K § 18: Návrh ustanovení o bezplatném zprostředkování je v souladu s úmluvou MOP č. 88 o službách zaměstnanosti, na základě které jsou státy povinny zabezpečit bezplatné zprostředkovatelny práce. Úřady práce od svého vzniku bezplatné služby poskytují. V souladu se změnami v rámci mezinárodního trhu práce je již dnes umožňováno, aby úřady práce prováděly zprostředkování i v mezinárodním rozsahu. Do budoucna se toto zprostředkování předpokládá realizovat zejména prostřednictvím i u nás dnes připravovaného systému EURES se státy ES, kde tato forma zprostředkování je běžně využívána. K § 19: Fyzická osoba se může zajímat o zprostředkování zaměstnání za pomoci úřadu práce buď jako zájemce o zaměstnání, což je v podstatě forma shodná s postavením fyzické osoby

- 90 ve zprostředkovatelnách práce, nebo jako uchazeč o zaměstnání, kdy mu vznikají při splnění stanovených podmínek nároky na dávky podle tohoto zákona, jakož i podle dalších právních předpisů. Zájemce o zaměstnání má pouze právo na zabezpečení zaměstnání, popřípadě rekvalifikace podle tohoto zákona, nikoliv na podporu v nezaměstnanosti a na podporu při rekvalifikaci.

K § 20: Stávající definici vhodného zaměstnání, která odpovídá požadavkům úmluvy MOP č. 168, a která se v uplynulých letech ukázala jako vyhovující pro zprostředkovávání vhodného zaměstnání uchazečům o zaměstnání, se navrhuje doplnit o hledisko "dopravní dosažitelnosti" zaměstnání. Toto hledisko je rovněž jedním z kritérií, která se v Doporučení k úmluvě MOP č. 168 doporučují akceptovat. Takováto dikce doplnění se navrhuje z toho důvodu, že není dost dobře možné v zákoně stanovit, do jaké vzdálenosti v km je možné považovat zprostředkované zaměstnání za vhodné - např. dopravní vzdálenosti v Praze mohou být značné, ale vzhledem k vhodnému spojení městskou hromadnou dopravou nečiní problém, na rozdíl od většiny regionů, kde vzdálenosti nemusí být až tak velké, ale vzhledem k dopravní obslužnosti je dojížďka do zaměstnání vyloučena. Pro zajištění účasti na důchodovém pojištění a větší právní jistoty fyzických osob, kterým úřady práce zprostředkovávají zaměstnání, se považuje za vhodné zaměstnání pouze takové, ze kterého vyplývá plátci povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nově se navrhuje doplnit i možnost zprostředkovávat zaměstnání i na kratší pracovní úvazek nebo časově omezené, neboť tato varianta zvyšuje flexibilitu pracovního trhu a napomáhá umístění většího počtu fyzických osob. Stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí pracovní doba uvedená v zákoníku práce v § 83a s tím, že pracují-li zaměstnanci na pracovištích uvedených v odst. 2 tohoto ustanovení, vychází se z týdenní pracovní doby stanovené pro jednotlivá pracoviště.

K § 21: Je potřebné vymezit oblast součinnosti fyzické osoby jako nezbytného předpokladu pro poskytování služeb podle tohoto zákona. Proto se nově navrhuje povinnost fyzické osoby informovat úřad práce o všech okolnostech souvisejících s jejími zdravotními omezeními, které ovlivňují zprostředkování vhodného zaměstnání. Nově je také dána povinnost sdělit a doložit, že je osobou se zdravotním postižením. Povinnost podrobit se lékařskému vyšetření je stanovena v taxativně uvedených případech, a to ve smluvním zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce nebo příslušným lékařem závodní preventivní péče. K § 22: Definice zájemce o zaměstnání umožňuje fyzické osobě, aby se u úřadu práce zajímala o zaměstnání, které si sama z nejrůznějších osobních, rodinných, profesních a dalších důvodů zvolí. Návrh tohoto ustanovení rovněž zakládá povinnost součinnosti zájemce o zaměstnání s úřadem práce, např.reagovat na informace a výzvy úřadu práce související s nabízenými

- 91 místy. S případným ukončením evidence nejsou spojeny žádné sankce v oblasti dávek v nezaměstnanosti ani v oblasti jiných systémů, např. zdravotního a důchodového pojištění. Zprostředkovatelské služby úřadu práce jsou poskytovány bezplatně. K § 23: Ustanovení uvádí údaje, které jsou pro vedení v evidenci nutné, aby bylo možno zájemci o zaměstnání zprostředkovávat vhodné zaměstnání.

K § 24: Z hlediska potřeb fyzické osoby se ukázalo v praxi jako nejvhodnější, aby jí zaměstnání zprostředkovával a při jejím zapojení na trhu práce poskytoval pomoc úřad práce příslušný podle místa bydliště. Tento úřad práce má rovněž možnost poskytovat informace i dalším subjektům, jestliže jejich služby souvisejí s vedením fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání (např. pro účely dávek státní sociální podpory, sociálního zabezpečení apod.). K § 25: Stávající definice uchazeče o zaměstnání již delší dobu nevyhovuje dnešnímu spektru právních forem výdělečné činnosti, proto je třeba stanovit taxativním výčtem, kdo může být uchazečem o zaměstnání. Vedle fyzických osob, které vykonávají zaměstnání v pracovněprávním vztahu nebo v rámci služebního poměru, je vhodné, aby jako uchazeči o zaměstnání byly eliminovány další fyzické osoby, které svoji výdělečnou činnost realizují podle jiných právních předpisů. Okolnosti uvedené v odst. 2 tohoto ustanovení brání fyzické osobě v nástupu do zaměstnání, a proto ji nelze v těchto případech zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání. Fyzické osoby plně invalidní, u kterých poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nemohou být zařazeny do evidence uchazečů o zaměstnání. Tímto opatřením se zabezpečuje, aby výkon zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce nezhoršoval zdravotní stav těchto osob. Postavení osob s těžším zdravotním postižením jim však podle § 67 náležet bude, tzn. že budou moci např. uplatňovat své právo na pracovní rehabilitaci podle tohoto zákona. Možnost určitého výdělku v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru v rozsahu omezeném polovinou stanovené týdenní pracovní doby se připouští v odst. 3, neboť se jedná o vztahy, které mají sice formu pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru, ale jejich rozsah je tak malý, že jsou ve své většině vykonávány vedle běžného zaměstnání, např. roznáška sobotních novin v malých místech, zřízená veřejná telefonní stanice, úklid společných prostor v domě apod. Výkon tohoto zaměstnání neslouží ani nemůže sloužit jako hlavní zdroj příjmů fyzické osoby, tím je hlavní zaměstnání, které fyzická osoba ztratila.

- 92 Maximální hranice možného výdělku je tady stanovena proto, aby se zamezilo nežádoucímu zvýhodňování určité skupiny uchazečů o zaměstnání. Obdobně je možnost přivýdělku upravena v odst. 1 u jednotlivých dalších výdělečných činností. Ve světě je běžně známa kategorie tzv. "částečné zaměstnanosti", jsou dány prahové hodnoty týkající se výdělku nebo časového rozsahu v takovémto omezeném zaměstnání, které připouští výkon i vedle zaměstnání řádného. Bývá proto pravidlem, že při částečné zaměstnanosti jsou fyzické osoby zabezpečovány dávkami v nezaměstnanosti a mají nárok na zprostředkování řádného zaměstnání. Za současného vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se nepřipouští žádný další výkon jakéhokoliv zaměstnání nebo činnosti, což vede v řadě případů k neodůvodněné tvrdosti zákona, jeho obcházení, popř. ztráty motivace nalézt si alespoň nějakou činnost v době, kdy je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci. Opatření, které zákon již dnes umožňuje, je zprostředkování činností úřadem práce uchazeči o zaměstnání, kdy je uchazeč o zaměstnání po určitou dobu zaměstnán při výkonu nárazových, časově omezených prací, např. při sklizni zeleniny nebo ovoce, při odstraňování následků živelných pohrom apod.(tzv. krátkodobé zaměstnání). Tento systém se navrhuje zachovat i nadále. Aby se zvýšila motivace k těmto často velice potřebným a naléhavým činnostem, navrhuje se dále, aby souběžně s výdělkem při takovémto zaměstnání byla uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti. V souvislosti s tím, že pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a pro zprostředkování zaměstnání je nezbytné zpracovávat osobní údaje, je jejich neposkytnutí nebo neposkytnutí souhlasu nebo jeho zrušení překážkou zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

K § 26: Právní úprava zařazování do evidence v praxi vyhovuje. Navrhuje se však oproti dosavadní úpravě rozšířit okruh fyzických osob, kterým se evidence předřazuje o 3 dny, i na další skupiny, aby nebyli zvýhodňováni pouze ti uchazeči, kteří před zařazením do evidence ukončili zaměstnání. O zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se nerozhoduje ve správním řízení, neboť o žádosti uchazeče se v plném rozsahu vyhovuje; úřad práce však ve správním řízení rozhodne v případě nezařazení fyzické osoby do evidence uchazečů o zaměstnání, neboť praxe ukázala, že v případě sporů o oprávněnost vzetí do evidence je současné neformální nezařazení problémem. Ustanovení uvádí údaje, které obsahuje žádost o zprostředkování zaměstnání.Tyto údaje jsou pro zprostředkování vhodného zaměstnání bezpodmínečně nutné. K § 27: Ustanovení vymezuje údaje, které obsahuje evidence uchazečů o zaměstnání a jejich účelové určení. Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání musí uchazeč osvědčit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Krajní formou osvědčování je čestné prohlášení osoby o ukončení pracovního poměru, event. i o dalších skutečnostech, které fyzická osoba nemůže při první návštěvě na úřadu práce doložit a jsou rozhodné pro její zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

- 93 Toto ustanovení stanoví uchazeči o zaměstnání lhůtu, ve které je povinen oznámit úřadu práce změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, změnu svého bydliště, a stanovuje povinnost úřadu práce převést evidenci uchazeče o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště. K § 28: Případy, kdy uchazeč o zaměstnání má vážné osobní nebo rodinné důvody, které odůvodňují jeho zájem o zprostředkování zaměstnání jiným než místně příslušným úřadem práce, jsou v praxi poměrně časté, dosavadní právní úprava je však neřešila. Bylo by neúčelné vyžadovat od takového uchazeče o zaměstnání plnění povinností vůči úřadu práce místně příslušnému podle jeho trvalého pobytu, když se v jeho územním obvodu z vážných důvodů skutečně nezdržuje. Nově se proto navrhuje možnost uchazeče o zaměstnání požádat místně příslušný úřad práce o přenesení zprostředkování zaměstnání na úřad práce v místě, kde se skutečně zdržuje. K § 29: Toto ustanovení nově upravuje způsoby ukončení evidence v případech, kdy uchazeč o zaměstnání ze subjektivních nebo objektivních příčin přestal splňovat podmínky pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. V těchto případech se nerozhoduje ve správním řízení, neboť jde o situace vzniklé na základě určité právní skutečnosti, která je dána.

K § 30 a 31: V odstavci 1 jsou taxativně vyjmenovány důvody, kdy je ukončena evidence uchazeče o zaměstnání na základě rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence. Jedná se o důvody, které brání uchazeči ve spolupráci s úřadem práce, např. proto, že jeho zdravotní stav se natolik zhoršil, že mu podle lékařského posudku vůbec neumožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Výjimka týkající se uchazečů o zaměstnání v době jejich dočasné pracovní neschopnosti nebo v době pobírání peněžité pomoci v mateřství je odůvodněna tím, že k této situaci nedošlo jejich zaviněním. Ukončení evidence z důvodu nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu vazby je řešeno samostatně. Nově se jako důvod pro vyřazení z evidence zavádí též skutkový stav výkonu nelegální práce, definované v § 5. O vyřazení se rozhoduje ve správním řízení, tj. občan má právo se v případě nesouhlasu s rozhodnutím úřadu práce odvolat. V odstavci 2 jsou taxativně vyjmenovány důvody, kdy bude ukončena evidence uchazeče o zaměstnání na základě rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence. Jedná se o případy, kdy uchazeč o zaměstnání zaviněně přestal plnit své povinnosti vyplývající mu ze zákona o zaměstnanosti. Upřesňuje se tak dosavadní právní úprava podle poznatků z praxe úřadů práce. V případech vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle tohoto ustanovení může být fyzická osoba opět zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí zákonem stanovené doby jen na základě nové písemné žádosti. Pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce stačí i jednání z nedbalosti. Současně se navrhuje rozšířit okruh důvodů pro sankční vyřazení z evidence o neplnění podstatných povinností při rekvalifikaci, neplnění podmínek stanovených v individuálním akčním plánu a odmítnutí podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem

- 94 úřadu práce nebo lékařem nebo zdravotnickým zařízením určeným úřadem práce. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu odmítnutí nástupu na rekvalifikaci bude přicházet v úvahu tehdy, pokud uchazeč o zaměstnání po dobrovolném uzavření dohody o rekvalifikaci odmítne do sjednaného kurzu nastoupit. Právo smluvní volnosti tím tedy není dotčeno. Nově se rovněž definuje, jaké jednání uchazeče o zaměstnání se považuje za maření součinnosti s úřadem práce.

K § 32: Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jsou započitatelnými dobami pro některé nároky v oblasti sociálního zabezpečení. Je proto žádoucí, aby fyzická osoba obdržela potvrzení o existenci těchto dob. Ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů navržené ustanovení stanoví úřadům práce, ve kterých případech jsou povinny zablokovat a nepoužívat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání.

K § 33: V návrhu jsou vyjmenované skupiny fyzických osob, kterým má být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Navrhuje se věnovat zvýšenou péči fyzickým osobám do 25 let věku, kteří nemají dostatečné pracovní návyky ani praxi, která by byla pro zaměstnavatele motivující k jejich přijímání. Vedle absolventů středních škol a vyšších odborných škol se týká i těch, kteří buď vůbec neabsolvovali přípravu pro povolání nebo neukončili úspěšně studium nebo studia zanechali. U absolventů vysokých škol se vzhledem k délce studia navrhuje zvýšená péče maximálně do 30 let věku. Pojem " fyzická osoba do 25 let věku" byl použit v souvislosti s podklady vypracovanými pro statistiky EU, pro informace a opatření v rámci evropské strategie zaměstnanosti a koresponduje rovněž s přístupem MOP k plnění úmluv MOP, např. Úmluvy č. 44. V ČR je takto věkově omezená kategorie uváděna v Národním akčním plánu zaměstnanosti, aby opatření zde přijatá korespondovala s požadavky EU. U osob se zdravotním postižením došlo k nové úpravě cílené činnosti úřadů práce, směřující k začleňování těchto osob do zaměstnání prostřednictvím nástrojů upravených v samostatné části zákona. Okruh fyzických osob, kterým je věnována zvýšená péče, zahrnuje např. i kojící ženy a ženy v období 9 měsíců po porodu, což je v souladu se Směrnicí Rady ES 92/85/EEC. Individuální akční plán je používán v rámci EU pro zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Jeho cílem je zvýšení aktivity uchazeče o zaměstnání formou individuálního přístupu ze strany úřadu práce. Uvedený nástroj je v současné době zkoušen některými úřady práce. Řada úřadů práce podobný postup s úspěchem využívala neformálně již dříve. Navrhuje se proto motivace uchazečů o zaměstnání použitím tohoto nástroje, jestliže však neplní dohodnutá opatření, navrhuje se postih spočívající ve vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, neboť je nutno vycházet z toho, že pro použití tohoto nástroje se rozhodl dobrovolně a použití tohoto nástroje znamená pro úřad práce vynaložení zvýšeného

- 95 úsilí a prostředků. V zájmu zvýšené péče o mladé lidi včetně absolventů je úřad povinen jim nabídnout uzavření individuálního akčního plánu ke zvýšení možnosti jejich uplatnění na trhu práce, záleží však na nich, zda této nabídky využijí.

K § 34: Každý zaměstnavatel má právo na výběr zaměstnanců v potřebném počtu a struktuře sám podle svých potřeb a předpokladů fyzických osob, které se o místo u zaměstnavatele ucházejí. Tato svoboda výběru musí být zachována. Rovněž se doporučuje ponechat stávající službu úřadů práce zaměstnavatelům v oblasti poskytování informací, nově se navrhuje doplnit i poradenskou činnost, která se v praxi osvědčila. K § 35: Oznamovací povinnost zaměstnavatele, pokud se týká volných pracovních míst a jejich obsazování, by měla zůstat zachována, aby byla zajištěna informovanost úřadů práce o možnostech pracovních míst u zaměstnavatelů; úřad práce může nabízet uchazečům o zaměstnání pouze pracovní místa, která mu byla nahlášena. Prostřednictvím nahlášených volných míst je úřad práce zároveň informován o nabídce na trhu práce, může směřovat svoji činnost na zabezpečování rekvalifikací pro nedostatkové profese, získává přehled o místech vhodných pro zaměstnávání cizinců apod. Lhůta pro splnění oznamovací povinnosti se na základě poznatků z praxe prodlužuje z dosavadních pěti na deset pracovních dnů.

K § 36: Spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli se v činnosti úřadů práce v uplynulých letech osvědčila, neboť přispívá k pracovnímu uplatnění fyzických osob, které jsou na trhu práce obtížněji umístitelné.

K § 37: Návrh tohoto ustanovení obsahuje vedle údajů nezbytných pro charakteristiku pracovního místa, která odpovídá podstatným náležitostem pracovní smlouvy a základním informacím o vykonávané práci a pracovních podmínkách, i další fakultativní údaje, které jsou pro nabízené zaměstnání významné. Ponechává se nově na zaměstnavateli, aby upozornil na některé další okolnosti spojené se zaměstnáváním. K § 38: Praxe ukázala, že je nemorální, aby úřady práce nabízely a zveřejňovaly pracovní místa u těch zaměstnavatelů, kteří neplní vůči zaměstnancům základní povinnosti, tj. nevyplácejí mzdu, nebo vyplácejí, ale v částkách nižších, než by náleželo, nedodržují právní předpisy o pracovní době, podmínky stanovené pro uzavírání a ukončování pracovních poměrů apod.

- 96 -

K § 39: Navrhuje se, aby o podpoře v nezaměstnanosti bylo rozhodováno na základě

žádosti

uchazeče

o

zaměstnání. Rozhodování

o hmotném

zabezpečení z moci úřední přinášelo v praxi značné problémy, zejména proto, že nebylo možno přerušovat správní řízení v souladu se správním řádem pro absenci potřebných dokladů; o hmotném zabezpečení muselo být navíc mnohdy rozhodováno i v případech, kdy uchazeč o zaměstnání z určitých osobních důvodů o něj neměl zájem. Možnost ovlivnit podáním samostatné žádosti počátek doby poskytování podpory v nezaměstnanosti je pro uchazeče o zaměstnání výhodnější. Doba zaměstnání, potřebná pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, tj. alespoň 12 měsíců v posledních třech letech, je upřesněna tak, že toto zaměstnání musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, což odpovídá principu, že ten, kdo přispíval na státní politiku zaměstnanosti, má nárok na to, aby mu z těchto prostředků byla hrazena podpora v nezaměstnanosti v době, kdy zaměstnání nemá. Ten, kdo do tohoto systému

zapojen nebyl nebo byl, ale po kratší než

stanovenou dobu, má nárok na služby ze strany úřadu práce, ale podporu v nezaměstnanosti nepobírá. Tato právní úprava umožní i započítání doby pravidelného výkonu prací osob ve výkonu trestu odnětí svobody jako doby zaměstnání, neboť se jedná o činnost zakládající povinnost odvádět pojistné

na

důchodové

pojištění

a

příspěvek

na

státní

politiku

zaměstnanosti. Vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti u toho uchazeče o zaměstnání, který je poživatelem starobního důchodu, je podloženo skutečností, že tento uchazeč je finančně zabezpečen z jiného systému. Podpora v nezaměstnanosti nenáleží také uchazeči o zaměstnání, který je zabezpečen výsluhovým příspěvkem nebo příspěvkem za službu podle zvláštních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, které by jinak uchazeči o zaměstnání náleželo. Uchazeč o zaměstnání, který byl uznán plně invalidním a který je schopen pro zdravotní

postižení

soustavné

výdělečné

činnosti

jen

za

zcela

- 97 mimořádných podmínek, bude mít i nadále při splnění zákonných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti. K § 40: O podpoře při rekvalifikaci se rozhoduje ze zákona a poskytuje se po celou dobu rekvalifikace. Podmínkou pro její přiznání je skutečnost, že rekvalifikaci zabezpečuje úřad práce a že uchazeč o zaměstnání není ke dni, od něhož má být podpora při rekvalifikaci přiznána, poživatelem starobního důchodu, neboť ten je finančně zabezpečen z jiného systému. V případě fyzických osob uznaných plně invalidními platí stejná zásada jako při rozhodování o nároku na podporu v nezaměstnanosti. K § 41: Rozhodným obdobím pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední tři roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pro uznání doby předchozího zaměstnání je rozhodující skutečnost, zda toto zaměstnání zakládalo povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pokud fyzická osoba před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na státní politiku zaměstnanosti přispívala, má nárok na započtení této doby pro účely podpory v nezaměstnanosti. Nepřihlíží se pouze ke krátkodobému zaměstnání a zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které byly vykonávány v souběhu s evidencí uchazečů o zaměstnání, i když zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ustanovení dále taxativně vypočítává okruh činností, které se považují za tak závažné, aby byly rovnocenné době zaměstnání. Péče o dítě do čtyř let věku koresponduje s právní úpravou poskytování rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Výkon vojenské služby formou základní nebo náhradní služby nemusí být prováděn pouze v Armádě ČR, která je podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jednou ze složek ozbrojených sil. Základní nebo náhradní službu je také možno podle zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), vykonávat i v ozbrojených silách jiných států. Oproti dosavadní právní úpravě je z náhradních dob zaměstnání vyloučena doba soustavné přípravy pro povolání. Zkušenosti z praxe ukázaly, že řada mladých lidí splní obecnou podmínku doby zaměstnání (tj. 12 měsíců v předchozích třech letech) během studia a nárok na podporu v nezaměstnanosti jim vznikne z tohoto titulu. Opatření by mělo motivovat mladé lidi k uzavírání řádných pracovněprávních vztahů vedoucích k zápočtu dob pro podporu v nezaměstnanosti. Rovněž vyloučí případy rodin, kdy rodiče přimějí dítě, aby zanechalo přípravy pro povolání a pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Podle Úmluvy MOP č. 168 je stát povinen chránit alespoň tři kategorie osob. Tato povinnost je i při vyloučení doby soustavné přípravy pro povolání z náhradních dob splněna. K § 42: Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání bude o podporu v nezaměstnanosti žádat, bude poskytováno ode dne podání žádosti. Přiznání podpory v nezaměstnanosti ode dne následujícího po ukončení zaměstnání v případech, kdy je žádost podána nejpozději do tří

- 98 pracovních dnů od ukončení zaměstnání, se v praxi osvědčilo, a proto se navrhuje tento postup zachovat. Dosavadní praxe, kdy se o přiznání hmotného zabezpečení rozhoduje bez žádosti uchazeče o zaměstnání, se ukázala jako ne zcela vyhovující. Proto se navrhuje, aby o přiznání podpory v nezaměstnanosti bylo rozhodováno na základě žádosti uchazeče o zaměstnání, který by tímto způsobem měl možnost ovlivnit počátek běhu podpůrčí doby. Toto ustanovení přebírá dosavadní praxi týkající se dokládání skutečností rozhodných pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, kdy je na uchazeči o zaměstnání, aby si příslušné doklady obstaral (zejména od zaměstnavatele nebo okresní správy sociálního zabezpečení) a úřadu práce je doložil. Lze to prokázat například pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti, mzdovým vyúčtováním, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výdělku, výpovědí nebo dohodou o skončení pracovního poměru atd.

K § 43: Uchazeči o zaměstnání vyšších věkových kategorií obtížněji hledají uplatnění na trhu práce, proto se navrhuje odstupňovaná délka podpůrčí doby podle jejich věku a podle doby účasti na důchodovém pojištění. U těch uchazečů o zaměstnání, kteří splňují podmínku celkové doby účasti na důchodovém pojištění v trvání alespoň 25 let, lze předpokládat, že v předchozích letech vykonávali činnosti, které zakládají účast na důchodovém pojištění a jsou spojeny s odvodem příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že u věkové kategorie od 55 let věku se podpůrčí doba prodlužuje na dvojnásobek, stanoví se zde podmínka účasti na důchodovém pojištění v trvání alespoň 30 let. Smyslem podpory v nezaměstnanosti je poskytnout tuto dávku uchazeči o zaměstnání v době, kdy je zpravidla v sociálně tíživé situaci, neboť jeho uplatnitelnost na trhu práce je obecně obtížnější. Nedoloží-li uchazeč o zaměstnání celkovou dobu zaměstnání do jednoho měsíce, rozhodne úřad práce při splnění všech zákonem stanovených podmínek o přiznání podpory v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu 6 měsíců. Jestliže doloží uchazeč o zaměstnání doby dodatečně ve lhůtě šesti měsíců od podání žádosti, což je dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby si uchazeč o zaměstnání obstaral příslušné doklady, úřad práce mu podpůrčí dobu prodlouží. K doložení celkové doby zaměstnání po uplynutí 6 měsíců se nebude přihlížet z důvodu poskytování dávek z dalších systémů (zejména ze sociálního zabezpečení, státní sociální podpory), které by mohlo vést k přeplatkům a duplicitnímu plnění. Po propojení informačních systémů se předpokládá, že uchazeč o zaměstnání již nebude muset výše uvedené skutečnosti sám dokládat.

K § 44: Ustanovení upravuje případy, kdy za trvání evidence uchazeče o zaměstnání nastane skutečnost, která brání poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Jeho výplata se zastavuje rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Zároveň se vylučuje souběh podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. K § 45:

- 99 Ustanovení vychází ze skutečnosti, že podpora v nezaměstnanosti náleží pouze fyzické osobě, která se stala uchazečem o zaměstnání. V případě ukončení evidence nebo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání přestane fyzická osoba splňovat tuto základní podmínku pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. Nově se navrhuje upřesnit zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti uplynutím podpůrčí doby; tento způsob zániku nároku zcela logicky vyplývá z povahy věci, ale činil potíže, a proto byl uplatňován pouze ve výkladové praxi. K § 46: Ustanovení taxativně vyjmenovává doby, které se nezapočítávají do podpůrčí doby a její plynutí fakticky staví. Jedná se o skutečnosti, při kterých se poskytování podpory v nezaměstnanosti rozhodnutím zastaví, a poté co pominou, se v poskytování podpory v nezaměstnanosti pokračuje a plynutí podpůrčí doby se obnoví. K § 47: Toto ustanovení stanovuje, kdy se podpůrčí doba nestaví, ale tato doba plyne, přestože podpora v nezaměstnanosti není poskytována. K § 48: Jedná se o úpravu, která byla do zákona o zaměstnanosti zařazena v roce 1999, osvědčila se, a proto je vhodné ji zachovat. Navrhuje se pouze prodloužit podmínku odpracované doby zaměstnání mezi jednotlivými evidencemi na dobu tří měsíců, která je shodná s maximální délkou zkušební doby podle zákoníku práce tak, aby se v co největší míře zamezilo spekulativnímu navazování krátkodobých pracovněprávních vztahů.

K § 49: Ustanovení

řeší

případy

opětovného

poskytování

podpory

v

nezaměstnanosti, ke kterému dochází v navazujících evidencích. Aby nemohlo docházet ke spekulativnímu vstupu a výstupu z evidence uchazečů

o

zaměstnání

a

uplatňování

nároku

na

podporu

v nezaměstnanosti, je tímto ustanovením zaručeno, že běh nové podpůrčí doby může nastat až po určité době, kdy uchazeč o zaměstnání skutečně pracoval a podílel se na vytváření zdrojů pro financování státní politiky zaměstnanosti. Pokud se jedná o zdravotní důvody, mají se na mysli důvody uvedené v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, organizačními důvody se rozumí důvody uvedené v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce.

- 100 Splnění povinnosti odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu šesti měsíců se nebude vyžadovat rovněž v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání z důvodu porušení podstatné povinnosti, která vyplývá z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Jde např. o nároky na delší dovolenou na zotavenou, další pracovní volno apod. K § 50: Stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, používaného u uchazeče o zaměstnání naposledy pro pracovněprávní účely se přebírá z dosavadní právní úpravy. Stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období u uchazeče, který před zařazením do evidence uchazečů vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se přebírá z dosavadní právní úpravy. Toto ustanovení se při stanovení výše procentní sazby opírá o úmluvu MOP č. 168 o podpoře zaměstnanosti a o ochraně proti nezaměstnanosti. Rozdílná výše sazby má motivovat uchazeče o zaměstnání k hledání zaměstnání v počátečním období nezaměstnanosti. Celková výše podpory v nezaměstnanosti má být rovněž motivační, avšak přiměřená k předchozím příjmům tak, aby umožnila překlenout přechodné období nezaměstnanosti. Vyšší procentní sazba při stanovení výše podpory při rekvalifikaci se navrhuje z důvodu motivace uchazeče o zaměstnání ke změně zaměstnání v případech, kdy v oboru, ve kterém získal kvalifikaci, není na trhu práce pracovní uplatnění. Ustanovení upravuje řešení těch případů, kdy posledním zaměstnáním uchazeče o zaměstnání je více zaměstnání, včetně jiné výdělečné činnosti, která skončila v jeden den. Při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a výše podpory při rekvalifikaci je třeba vycházet ze všech dosažených příjmů ze zaměstnání a z jiné výdělečné činnosti, ze kterých bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci koeficientem 2,5 a 2,8 násobku částky životního minima platné pro jednotlivého občana staršího 26 let věku bylo provedeno na základě poslaneckého návrhu v souvislosti s přijetím zákona č. 167/1999 Sb. Podle dlouhodobých statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí je hmotné zabezpečení v maximální výši vypláceno necelému 1 % uchazečů o zaměstnání z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, kteří pobírají hmotné zabezpečení. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, kteří pobírali hmotné zabezpečení při rekvalifikaci, bylo v maximální výši vypláceno necelé 0,1 % uchazečů o zaměstnání. V návaznosti na ustanovení § 40 je upravena výše podpory v nezaměstnanosti těch uchazečů o zaměstnání, kterým vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti v souběhu s nárokem na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu.

- 101 -

K § 51: Jako kriterium pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u taxativně vyjmenovaných skupin uchazečů o zaměstnání se i nadále navrhuje ponechat životní minimum platné pro jednotlivého občana staršího 26 let věku. Toto ustanovení se použije pouze v případě, když fyzická osoba splnila podmínku předchozí doby zaměstnání započtením náhradní doby nebo, ačkoliv prokazatelně pracovala, nemůže svůj příjem doložit, a je třeba ji přechodně zabezpečit alespoň touto minimální částkou. V případě, že fyzická osoba dodatečně doloží potvrzení o svých příjmech, úřad práce podporu v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci doplatí, pokud nárok na ni bude vyšší než poskytovaná částka. Jestliže uchazeč o zaměstnání ukončil více zaměstnání nebo zaměstnání a jinou výdělečnou činnost v jeden den a je-li znám měsíční příjem alespoň z jednoho z nich, stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci pouze z tohoto příjmu. K § 52: Dosavadní právní úprava neumožňovala poskytnout hmotné zabezpečení těm uchazečům o zaměstnání, kteří např. sice naposledy pracovali v cizině, ale před tímto posledním zaměstnáním vykonávali výdělečnou činnost, ze které bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ustanovení vychází z toho, že pokud uchazeč o zaměstnání v posledních třech letech přispíval na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti, nemůže být skutečnost, že jeho posledním zaměstnáním byla výdělečná činnost nezakládající povinnost odvádět příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, např. práce v cizině, překážkou pro poskytování podpory v nezaměstnanosti.

K § 53: Ustanovení vychází z dosavadní právní úpravy, pro posílení právní jistoty uchazečů o zaměstnání však upřesňuje splatnost podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. K § 54: Ustanovení řeší situace, kdy je třeba uchazeči o zaměstnání později podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci buď doplatit, nebo dodatečně přiznat, aby nebyl zkrácen ve svých nárocích. Dosavadní praxe ukázala, že doba tří let, ve které bylo možno uplatnit nárok na přiznání a poskytnutí hmotného zabezpečení, je nedostatečná, a byla proto prodloužena na pět let. K § 55: Ustanovení umožňuje řešit situace, kdy při výplatě podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci došlo k neoprávněnému zvýhodnění uchazeče o zaměstnání bez jeho zavinění (např. chybou zaměstnavatele při výpočtu průměrného měsíčního výdělku). Jestliže úřad práce takovou skutečnost zjistí ještě v době, kdy je podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci poskytována, rozhodne o zastavení její výplaty nebo o snížení

- 102 poskytované částky. Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání pobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v dobré víře, přeplatek nevrací. Ustanovení upravuje rovněž situace, kdy dojde k neoprávněnému poskytování prostředků úřadem práce zaviněním uchazeče o zaměstnání. V těchto případech je spravedlivé, aby uchazeč o zaměstnání měl povinnost neoprávněně získané částky vrátit. Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci zaniká uplynutím pěti let. K § 56: Toto ustanovení řeší vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci úřadu práce v případech, kdy fyzická osoba jeho přiznání a neoprávněné poskytování svým jednáním nezavinila. Vzhledem k tomu, že starobní důchod je v některých případech přiznáván zpětně, navrhovaná úprava by měla zabránit duplicitnímu poskytování prostředků z obou systémů. Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci zaniká uplynutím pěti let. K § 57: Uchazeč o zaměstnání má při poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci vyvíjet potřebnou součinnost s úřadem práce, která spočívá zejména ve snaze najít si nové pracovní uplatnění. Jestliže je uchazeč o zaměstnání v cizině, tato součinnost nemůže fakticky existovat, rovněž zasílání podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci do ciziny je komplikované, a není naplňován účel, pro který je uchazeč o zaměstnání evidován a hmotně zabezpečován. Mezinárodní smlouvy mohou zabezpečit vzájemnou spolupráci úřadů práce nebo obdobných orgánů, které v zahraničí provádějí ochranu osob v nezaměstnanosti. V případech, kdy se fyzická osoba stala nezaměstnanou na území ČR a je vhodné jí v souladu s mezinárodními úmluvami poskytovat podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci z prostředků ČR v době, kdy se na jejím území nezdržuje, umožňuje zákon zvláštní smluvní úpravu. K § 58: Tato forma zprostředkování zaměstnání a odměny za zprostředkování zaměstnání právnickým a fyzickým osobám, které tuto činnost provádějí, odpovídá úmluvě MOP č. 181. Odpovídá též dosavadní praxi v ČR, která se osvědčila a neměla by být měněna. Poslední právní úprava týkající se agentur práce byla uskutečněna v roce 2000 zákonem č. 155/2000 Sb.

K § 59: V souvislosti s plněním úkolů ministerstva v oblasti státní politiky zaměstnanosti je nezbytná jeho informovanost o zprostředkování zaměstnání agenturami práce. K § 60, § 61 a § 62:

- 103 Tato právní úprava byla přijata v roce 1999 a plně se osvědčila. Z uvedeného důvodu se navrhuje její přijetí i v novém zákoně o zaměstnanosti. Vzhledem k nutnosti splnění podmínky pětileté odborné praxe je dosavadní minimální hranice 18 let nedostatečná, a proto se zvyšuje na 23 let. Nově se v souladu se směrnicí Rady 89/48/ES navrhuje pro účely vydávání povolení k zaměstnání uznávat u občanů EU nebo jejich rodinných příslušníků, kteří sami žádají o vydání tohoto povolení nebo plní funkci odpovědného zástupce žádající právnické osoby, pokud nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem, doklady o plnění odborné kvalifikace a praxe, které jsou pro tuto činnost nezbytné v členském státě EU. Ministerstvu se dává oprávnění v odůvodněných případech přezkoumat způsobilost právnických nebo fyzických osob usazených za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy, poskytovat v ČR služby v oblasti zprostředkování zaměstnání. K § 63: Tato právní úprava byla přijata v roce 1999 a plně se osvědčila. Z uvedeného důvodu se navrhuje její převzetí do nového zákona o zaměstnanosti. Navíc se návrh rozšiřuje o dodržování dobrých mravů, jak si vyžádala praxe, čímž by se mělo přispět k určité kultivaci vztahů souvisejících s nabídkami zaměstnání, popř. s nabídkami zaměstnanců. V ustanovení se nově taxativně vyjmenovávají skutečnosti, které způsobují zánik povolení ke zprostředkování zaměstnání. Nově se také navrhuje možnost postihu v případech, kdy zprostředkování zaměstnání bylo prováděno v rozporu se zákonnými podmínkami. K § 64: V souladu s Úmluvou MOP č. 181 o soukromých agenturách práce se umožňuje stanovit prováděcím právním předpisem druhy prací, které nemohou agentury práce zprostředkovávat. K § 65: Evidence agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, obsahuje základní údaje o agentuře, včetně seznamu jejích pracovišť. K § 66: Uvedený způsob zprostředkování zaměstnání je obvyklý v průmyslově vyspělých zemích, včetně států EU, v souvislosti s novými formami smluvních vztahů a požadavky zaměstnavatelů na větší flexibilitu pracovní síly. Obsah dohod uzavíraných mezi agenturou práce a zaměstnavatelem, u kterého bude dočasně přidělený zaměstnanec agentury práce vykonávat práci (uživatel) a obsah pokynu, na základě kterého agentura práce svého zaměstnance přiděluje k uživateli, upravuje novela zákoníku práce. Tato novela zákoníku práce rovněž upravuje společnou odpovědnost agentury práce a uživatele za to, že pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebudou horší než pracovní a mzdové podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele, což je nejen v zájmu ochrany dočasně přidělených zaměstnanců, ale i v zájmu ochrany stálých zaměstnanců uživatele, aby

- 104 nedocházelo k jejich nahrazování hůře placenými a nedostatečně chráněnými pracovními silami. ČÁST TŘETÍ K § 67: Zohlednění zdravotního postižení jako funkční poruchy zdravotního stavu odpovídá mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům, stejně jako hlavní zásada, že fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapovány, se při přístupu k zaměstnání i při zaměstnávání samém poskytuje zvýšená pomoc a péče. Definice a úprava pro oblast zaměstnanosti je obsažena v tomto zákoně, ochranu v pracovněprávních vztazích zakotvuje zákoník práce. Doposud platný pojem "občan se změněnou pracovní schopností" byl překonán mimo jiné i z důvodů neslučitelnosti terminologie s pojmy používanými v EU. Zároveň jsou respektovány závazky a dohody našeho státu vůči MOP (úmluva č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů), WHO a EU z hlediska zvýšené pomoci osobám se zdravotním postižením při jejich integraci do pracovního a veřejného života. Novou úpravou se precizněji vymezuje okruh fyzických osob, kterým bude poskytována zvýšená péče na trhu práce. Vazbou na plnou a částečnou invaliditu se respektuje společensky uznaná tíže zdravotního postižení a její nesporný dopad na výdělečnou schopnost a z toho vyplývající následné podpory na trhu práce. Zvýšená podpora bude poskytována rovněž fyzickým osobám, které jejich zdravotní stav znevýhodňuje na trhu práce. Za osoby s těžším zdravotním postižením se budou oproti dosavadní právní úpravě považovat i fyzické osoby, které byly uznány plně invalidními podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Navržené řešení zajišťuje potřebnou kontinuitu se současným stavem, zejména z pohledu hodnocení podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a plnění stanovených kvót u zaměstnavatelů. Nepředpokládá se výrazné navýšení počtu fyzických osob, kterým bude přiznán statut osoby zdravotně znevýhodněné. K § 68: Evidence osob se zdravotním postižením, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona, je žádoucí pro provádění politiky zaměstnanosti. Na údaje z této evidence se vztahuje zákon č. 101/ 2000 Sb., o ochraně osobních údajů. K § 69: Pracovní rehabilitace je souvislá péče poskytovaná osobě se zdravotním postižením s cílem umožnit jí získat a zachovat si vhodné zaměstnání a usnadnit její zapojení nebo opětovný návrat na trh práce. Představuje nástroj politiky zaměstnanosti ve vztahu k osobě se zdravotním postižením, k vyrovnání jejích příležitostí na trhu práce a součást komplexu

- 105 činností a opatření vedoucích k plné integraci zdravotně postiženého do pracovního procesu. Může se uskutečňovat různými formami, vhodnými s ohledem na zdravotní stav osoby se zdravotním postižením, jako např. vhodným studiem nebo jinou formou přípravy na povolání (podle školských předpisů), teoretickou a praktickou přípravou pro zaměstnání, vyhledáváním vhodného zaměstnání úřadem práce apod. Jednotlivé formy pracovní rehabilitace jsou podrobně popsány v tomto návrhu zákona s výjimkou poradenství, které bude podrobněji upraveno prováděcím právním předpisem. Pracovní rehabilitace je jednou z částí rehabilitace definované "Standardními pravidly pro vyrovnání příležitostí pro fyzické osoby se zdravotním postižením", které vydalo Valné shromáždění OSN v roce 1993. Pracovní rehabilitace se všem kategoriím fyzických osob se zdravotním postižením poskytuje přímo na základě jejich žádosti, náklady spojené s pracovní rehabilitací hradí úřad práce. Stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace pro osobu se zdravotním postižením v individuálním plánu musí vycházet z objektivního posouzení jejího zdravotního omezení, pracovních schopností a dalších osobních faktorů, zároveň je však také důležitá situace na trhu práce. Pro posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace si úřady práce vytváření odborné pracovní skupiny. Ustanovení upravuje i možnost zařazení fyzické osoby do pracovní rehabilitace již v době, kdy je fyzická osoba ještě v pracovní neschopnosti, ale některá z forem pracovní rehabilitace je již vhodná. Úřad práce je povinen oznámit tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s jejím prováděním a způsob jejich úhrady. K § 70: Příprava na budoucí povolání probíhá podle školských předpisů, příprava k práci jakož i specializované rekvalifikační kurzy probíhají podle tohoto zákona. Jedná o osvědčené rozdělení mezi vzdělávací zařízení a úřady práce. K § 71 a 72: Základní charakteristika tohoto nástroje přebírá dosavadní stav, kdy příprava k práci slouží k postupnému přizpůsobování se osoby se zdravotním postižením k pracovnímu výkonu. Tento nástroj lze realizovat nejen u zaměstnavatele, u kterého tato fyzická osoba je nebo po absolvování přípravy k práci bude v pracovním poměru, ale i u jiných subjektů, které mohou vhodný zácvik fyzické osoby provádět. Rovněž je vhodné, aby osoba se zdravotním postižením byla po dobu přípravy k práci hmotně zabezpečena; nemá - li proto jiné zdroje, úřad práce jí poskytne podporu při rekvalifikaci, které je shodné, jako kdyby fyzická osoba byla uchazečem o zaměstnání a absolvovala rekvalifikaci. Ustanovení obsahuje náležitosti dohod, které jsou uzavírány k zabezpečení přípravy k práci a řeší rovněž otázku náhrady škody. V případě pracovní rehabilitace prováděné zaměstnavatelem osoby se zdravotním postižením na jeho pracovišti je možno dohodnout i dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou asistenta. K § 73:

- 106 -

Toto ustanovení umožňuje zabezpečovat přípravu k práci i prostřednictvím jiného subjektu, než je úřad práce. Zejména pro osoby s těžším zdravotním postižením trh práce nenabízí dostatek vhodných pracovních míst, a proto úřad práce může využít rovněž služeb subjektu, který na základě dohody s úřadem práce bude nejen zajišťovat přípravu k práci, ale případně i vyhledání vhodného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a její nástup do vhodného zaměstnání. K § 74: Pro osoby se zdravotním postižením mohou být zabezpečovány i specializované rekvalifikační kurzy, a to za stejných podmínek jako rekvalifikace podle tohoto zákona. Pokud osoba se zdravotním postižením není zabezpečena z jiných systémů (např. dávkami nemocenského pojištění, starobním důchodem atd.)., náleží jí podpora při rekvalifikaci, a to i v případě, kdy není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. K § 75: Navrhovaná právní úprava na základě předchozích zkušeností umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Ustanovení obsahuje podmínky pro uzavření dohody o vytvoření chráněného pracovního místa a maximální výši příspěvku na jeho vytvoření. Konkrétní výše příspěvku je uvedena v dohodě. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je možno na základě dohody poskytnout i osobě se zdravotním postižením, která začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tím se umožní její uplatnění na trhu práce. Jestliže to bude vyžadovat situace, může úřad práce poskytnout i finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, aby provozování takovéhoto místa nebylo pro zaměstnavatele nebo pro osobu samostatně výdělečně činnou ztrátové. K § 76: Zákon upravuje vymezení pojmu chráněná pracovní dílna, základní podmínky pro její vytvoření a maximální výši příspěvku. Příspěvek na vytvoření pracovních míst v chráněné pracovní dílně je podmíněn tím, že chráněná pracovní dílna je vytvářena po dohodě s úřadem práce. Cílem chráněných pracovních dílen je zařazování do pracovního procesu zejména těch fyzických osob, které nelze umístit na trhu práce, tj. osob s těžším zdravotním postižením. Aby takto obsazená chráněná pracovní dílna měla možnost fungovat a prosperovat, je nutné, aby v dílně nepracovaly pouze osoby se zdravotním postižením, ale je žádoucí, aby těchto osob v chráněné pracovní dílně byla alespoň nadpoloviční část; proto se navrhuje spodní hranice ve výši 60 % osob se zdravotním postižením. Tyto dílny ve své většině nebývají ziskové a je společensky potřebné podporovat jejich činnost i tehdy, jestliže jsou ztrátové, k čemuž slouží příspěvek na provoz.

K § 77:

- 107 Prováděcí předpis bude upravovat charakteristiku chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, druhy provozních nákladů, na které lze přispívat, a způsob poskytování příspěvků. K § 78: Zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením byli od roku 1993 do roku 2000 podporováni formou dotací ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva financí. Od roku 2001 v souvislosti s účinností zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, byly finanční prostředky vyčleněné na tyto dotace převedeny do rozpočtové kapitoly MPSV. V roce 2001 byly tyto nenárokové dotace poskytovány na základě příkazu ministra práce a sociálních věcí, s účinností od 1.1.2002 byly novelou zákona o zaměstnanosti změněny na nárokový příspěvek, náležející zaměstnavatelům, kteří přizpůsobili svůj výrobní program a pracovní podmínky zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tato právní úprava je nedostatečná, protože umožňuje různé výklady pojmu zaměstnavatele, který má na příspěvek nárok, a nestanoví přesně účel poskytování příspěvku. Proto se navrhuje přesná definice zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením, přičemž se vychází z průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců. Procentní hranice zaměstnávání osob se zdravotním postižením vychází z textu úkolu 7d Národního plánu vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, předloženého Vládním výborem pro zdravotně postižené občany a schváleného usnesením vlády č. 256/98. Ustanovení obsahuje podmínky poskytování příspěvku a jeho výši. Způsob zjišťování průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. K § 79: Toto ustanovení umožňuje, aby úřad práce prostřednictvím svých služeb napomáhal zaměstnavatelům při vyhrazování a vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a poskytoval poradenskou činnost zaměstnavatelům při vytváření vhodných pracovních podmínek pro tyto fyzické osoby.

K § 80: V tomto ustanovení jsou vyjmenovány jen základní povinnosti zaměstnavatelů, které jsou podstatné pro provádění politiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením a její usměrňování. Vedení evidence zaměstnanců se zdravotním postižením je podstatné zejména pro plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a pro kontrolu plnění této povinnosti. Evidence obsahuje zejména identifikační údaje o zaměstnancích a doklad o tom, že jsou osobami se zdravotním postižením. Ochrana osobních údajů se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. K § 81: Povinný podíl byl zaveden v roce 1991 jako povinnost zaměstnavatele přijímat do zaměstnání občany se změněnou pracovní schopností až do výše povinného podílu, stanoveného nařízením vlády. V r. 1999 na základě zákona č. 167/1999 Sb. došlo ke změně spočívající v povinnosti každého zaměstnavatele naplnit povinný podíl zaměstnáváním osob

- 108 se změněnou pracovní schopností nebo odebíráním výrobků nebo zadáváním výrobních programů; jako významná změna se objevila další možnost plnění, a to formou odvodu do státního rozpočtu. S účinností od 1.1.2002 pak došlo k další změně právní úpravy, která se v podstatě přebírá. Ustanovení upřesňuje, že pro zápočet lze uznat pouze odebírání výrobků nebo služeb od přímých výrobců nebo poskytovatelů služeb. Způsob zjišťování průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely výpočtu povinného podílu a jeho plnění, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. K § 82: Výše odvodu se navrhuje v takovém rozsahu, aby jeho placení nebylo kontraproduktivní a nevedlo zaměstnavatele k obcházení nebo neplnění této povinnosti, zároveň však musí být tak vysoká, aby motivovala zaměstnavatele k většímu využívání formy plnění povinného podílu přímým zaměstnáváním nebo odebíráním výrobků. Po zkušenostech z praxe se navrhuje odvod ve výši 1,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, za který povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu vznikla. Odvod má co do celkového odvedeného objemu značný význam pro vytváření nových pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Ustanovení rovněž určuje termín pro zaplacení odvodu, místní příslušnost úřadu práce a postup úřadu práce v případě, že zaměstnavatel svou povinnost nesplní. K § 83: Ustanovení zakládá oznamovací povinnost zaměstnavatele o plnění povinného podílu. K § 84: Ustanovení zakládá povinnost součinnosti správních úřadů (zejména okresních správ sociálního zabezpečení) při zjišťování plnění povinného podílu zaměstnavateli, neboť úřad práce často nemá k dispozici potřebné údaje o skutečném počtu zaměstnanců zaměstnavatele. ČÁST ČTVRTÁ K § 85: Toto ustanovení, v souladu se stávající právní úpravou, zajišťuje ochranu trhu práce v ČR tak, aby cizinci mohli být zaměstnáváni pouze na místech, na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání evidovaného na úřadu práce. Výslovně se v něm uvádí, že za cizince se nepovažují občané České republiky, občané EU ani jejich rodinní příslušníci. Ustanovení zároveň upravuje základní náležitosti žádosti zaměstnavatele a jednoznačně stanoví, že rozhodnutí se vydává na dobu určitou, a to z důvodů ochrany trhu práce. Stávající právní úprava, kdy je zpoplatňováno pouze kladné rozhodnutí úřadu práce, nevyhovuje. Administrativní náročnost procesu povolování získávání zaměstnanců ze zahraničí je poměrně značná a jeví se proto vhodné zpoplatnit již samu žádost.

- 109 -

K § 86: Ustanovení taxativně vymezuje, ve kterých případech zaměstnavatel nemusí mít povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí. Jedná se zejména o situace, kdy zaměstnáváním cizinců nemůže dojít k ohrožení situace na trhu práce v ČR. K § 87: Toto ustanovení oproti stávající právní úpravě časově posouvá informační povinnosti ke dni nástupu cizince do zaměstnání. V současné době je plnění oznamovací povinnosti následné a úřad práce tak nemůže posoudit oprávnění zaměstnávání cizince v tomto zjednodušeném režimu. K § 88: Navrhované ustanovení odstraňuje nedostatek stávající právní úpravy, podle níž nemá zaměstnavatel povinnost informovat příslušný úřad práce o ukončení pracovního poměru cizince před uplynutím doby povolení, na kterou bylo vydáno. I když platnost povolení k zaměstnávání ze zákona zaniká, nemohou nastat zákonné důsledky ve vztahu k právu pobytu cizince na území ČR, není-li tato skutečnost příslušným orgánům známa. Důsledkem toho je zvyšující se možnost nelegálního zaměstnávání. K § 89: Cizinci jako účastníci právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona mají stejná práva a povinnosti jako občané ČR. Pro nástup do zaměstnání však ve většině případů potřebují povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Tento systém se navrhuje zachovat s tím, že je zdůrazněna skutečnost, že povolení k zaměstnání je podkladem pro vydání povolení k pobytu a že obě povolení musí být platná nejen při vzniku pracovněprávního vztahu, ale po celou dobu jeho trvání. Toto ustanovení má rovněž zamezit nežádoucím jevům na trhu práce. Ze zkušeností úřadů práce, správ sociálního zabezpečení, živnostenských úřadů a cizinecké policie vyplynulo, že v současné době činí v praxi problém účelové zakládání obchodních společností o velkém počtu společníků - cizích státních příslušníků, kteří se tímto postupem vyhýbají povinnosti získat pro zaměstnání na území ČR povolení a účelově tak obchází zákon o zaměstnanosti. Z těchto důvodů se navrhuje, aby povinnost získat povolení k zaměstnání se vztahovala i na cizí státní příslušníky, kteří jsou společníky obchodní společnosti, statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů obchodní společnosti nebo členy družstva nebo členy statutárního nebo jiného orgánu družstva a zajišťují pro obchodní společnost nebo družstvo plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti obchodní společnosti nebo družstva. K § 90: Stávající právní úprava, podle které je povolení k zaměstnání vydáváno na základě žádosti, zůstává beze změny, navrhuje se však možnost, aby cizinec mohl podat žádost prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého by měl pracovat. Zaměstnavatel tak bude na řízení více zainteresován a zároveň osvědčí úřadu práce skutečnosti rozhodné pro udělení povolení k zaměstnání; totéž by mělo být i u prodloužení tohoto povolení.

- 110 -

K § 91: Ustanovení nově upravuje základní náležitosti žádosti a vyjmenovává doklady, které je třeba k žádosti přiložit. Jedná se o doklady, které mají osvědčit základní skutečnosti nezbytné pro zaměstnávání cizince na území ČR. Stanoví se zde rovněž povinnost předkládat tyto doklady nejen v originálním znění, ale i v úředně ověřeném překladu do českého jazyka.

K § 92: Toto ustanovení upravuje podmínky pro vydání povolení k zaměstnání a náležitosti povolení vzhledem k právní jistotě cizince i za účelem kontroly na úseku zaměstnávání cizinců ze strany úřadu práce, popřípadě jiných správních úřadů (cizinecká policie, finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení apod.). Rovněž se stanoví maximální doba jednoho roku, na kterou může být povolení k zaměstnání vydáno. K § 93: V praxi dochází k účelovému získávání povolení k zaměstnání u úřadů práce, kde situace na regionálním trhu práce umožňuje povolení získat, a zaměstnavatelé pak cizince vysílají k výkonu práce do regionů, kde by toto povolení s ohledem na situaci na trhu práce nezískali. Proto se navrhuje časově omezit dobu, po kterou může být cizinec vyslán na do jiného místa výkonu práce tak, že bez vědomí úřadu práce je toto vyslání možné do 7 kalendářních dnů a s vědomím úřadu práce, kam je cizinec vyslán, do 30 kalendářních dnů. Při pracovní cestě nad 30 kalendářních dnů je třeba povolení k zaměstnání vydaného úřadem práce místně příslušným podle nového místa výkonu práce. Doba 30 dnů vychází z povinnosti cizince hlásit změnu svého pobytu na území ČR, pokud tato změna bude delší než 30 dnů (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů).

K § 94: Oproti stávající právní úpravě přijaté v roce 1999 (zákon č. 167/1999 Sb.) se navrhuje, aby cizinec měl možnost pokračovat v zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele na základě prodloužení platného povolení k zaměstnání a nemusel žádat o vydání nového povolení. Podmínkou pro prodloužení povolení k zaměstnání je aktuální situace na trhu práce, tj. nedostatek volných pracovních sil na trhu práce v ČR. Navrhovaná právní úprava by měla odstranit problémy, které má ČR při sjednávání mezinárodních dohod, neboť i ve státech EU je obvyklé prodlužování pracovních povolení, nikoliv opakované vydávání nových. K § 95: Projednání vstupu cizinců na území ČR před uzavřením smlouvy umožní lépe reagovat na aktuální situaci na trhu práce, doporučit umístění části občanů ČR, zejména

- 111 uchazečů o zaměstnání, na práce, které český subjekt potřebuje, a vyhnout se nepříjemnostem spojeným s eventuálními následky vzniklými neudělením povolení k zaměstnání cizincům po sjednání smlouvy. Je nutno trvat na tom, aby za cizince žádal o povolení k zaměstnání český subjekt, což ve většině případů situaci urychlí. Z hlediska odpovědnosti za cizince na trhu práce není vhodné zprošťovat český subjekt odpovědnosti, neboť zahraničního zaměstnavatele lze jen velmi obtížně postihnout za neplnění povinností vyplývajících z tohoto zákona. Uvedený aspekt je rovněž v zájmu tuzemského subjektu, neboť má záruku, že cizinci splňují předpoklady pro výkon práce, a nevznikne jim újma eventuelním vypovězením cizinců nesplňujících tyto předpoklady. V souvislosti s právní úpravou tzv. agenturního zaměstnávání je v případech, kdy je obsahem smlouvy mezi zahraničním zaměstnavatelem a českým subjektem pronájem pracovní síly, podmínkou pro udělení povolení k zaměstnání cizinci skutečnost, že zahraniční zaměstnavatel cizince získal od ministerstva povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 60 odst. 1 písm. b) formou dočasného zapůjčování svých zaměstnanců uživateli.

K § 96: Ustanovení upravuje podmínky pro zaměstnávání cizinců v příhraničních okresech a při sezónních pracích. Při rozhodování o povolení k zaměstnání musí úřad práce přihlížet k situaci na trhu práce. K § 97: Toto ustanovení zjednodušuje vstup na trh práce těm skupinám cizinců, které nemohou ohrozit tuzemský trh práce. Stávající právní úprava ve své většině vyhovuje, v souvislosti s novou právní úpravou povolování pobytu cizinců na území ČR a udělování azylu je však třeba výčet těchto případů rozšířit o cizince, kterým bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu. K § 98: Stanovení okruhu cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, upravuje současný zákon o zaměstnanosti a v praxi vyhovuje. Navrhuje se proto zachovat tento výčet i nadále. Za cizince s povoleným trvalým pobytem se považuje i cizinec, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Výčet se rozšiřuje ještě o cizince, kteří mají na území České republiky vykonávat práce v rámci přípravy na povolání ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení. Pokud se v tomto ustanovení mluví o "vzájemnosti" na základě mezinárodních smluv, rozumí se tím stejný přístup k cizincům v ČR jako k našim občanům v cizině. Zvláštním zákonem se rozumí zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky (konkrétně § 5). K § 99:

- 112 Navrhuje se zachovat současnou právní úpravu, která umožňuje, aby žadateli o azyl nemohlo být vydáno povolení k zaměstnání po dobu 1 roku ode dne podání žádosti o udělení azylu. Benevolentnější přístup by vedl k účelovému obcházení povolení k zaměstnání a ke zneužívání institutu azylu. Řeší i případy, kdy cizinec nesplňuje některou ze zákonných podmínek pro vydání povolení k zaměstnání. K § 100: Ustanovení stanoví okolnosti, za kterých platnost povolení k zaměstnání zaniká a vymezuje případy, kdy úřad práce může povolení k zaměstnání odejmout. K § 101: Stávající právní úprava, kdy je zpoplatňováno pouze kladné rozhodnutí úřadu práce, nevyhovuje. Administrativní náročnost procesu povolování zaměstnání cizincům je poměrně značná a jeví se proto vhodné zpoplatnit již samu žádost. K § 102: Toto ustanovení ukládá úřadům práce vedení evidence vydaných povolení k zaměstnání a evidence cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání a o jejichž nástupu do zaměstnání je zaměstnavatel povinen úřad práce informovat, a zaměstnavatelům vedení evidence cizinců, které zaměstnává nebo kteří k němu jsou vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Údaje jsou shromažďovány zejména pro účely sledování a vyhodnocování situace na trhu práce a pro účely kontroly. K § 103: S ohledem na harmonizaci našeho právního řádu s právem EU se výslovně uvádí, že občan členského státu EU se nepovažuje za cizince a zároveň umožňuje přijetí odpovídajících opatření v případech, kdy členský stát Evropské unie úplně nebo částečně pozastaví uplatňování čl. 1 až 6 nařízení EHS 1612/68. Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii obsahuje i detailní úpravu přechodného období na volný pohyb pracovníků, kdy je možno odchýlit se od možnosti volného přístupu na trh práce členských zemí. Tuto komplikovanou právní úpravu není nutné přejímat do českého práva, postačí forma mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy. Je ale nutné upravit způsob, kterým se použije přechodné období ze strany České republiky, a to buď a) jako reciproční reakce na zavedení přechodného období ze strany členského státu, nebo b) jako samostatné zavedení přechodného období vůči novým členským státům, pokud budou jeho státní příslušníci představovat vážné narušení trhu práce v ČR nebo pokud se předvídá takové narušení, které by mohlo vážně ohrozit životní úroveň nebo úroveň zaměstnanosti v dané oblasti nebo povolání. Právní rámec pro možnost České republiky upravit přechodné období je dán smlouvou o přistoupení, faktický obsah odchýlení se od volného pohybu pracovníků je ale předem nejasný a závisí v případě a) na rozsahu, v jakém přechodné období vůči ČR použije členský stát a v případě b) na rozsahu, v jakém bude český trh práce narušen nebo ohrožen. Přechodné

- 113 období je možno používat jen na nezbytnou dobu a v minimálním nezbytném rozsahu, základní podmínkou proto je i rychlost, se kterou se přechodné období zavede nebo zruší jako okamžitá reakce na zavedení nebo zrušení přechodného období ze strany členského státu. Nařízení vlády je jediný dostatečně flexibilní nástroj, kterým je možno přechodné období pro volný pohyb pracovníků jako prostředek k regulaci přístupu na český trh práce použít. Úprava formou zákona není dostatečně rychlá, úprava formou mezinárodní smlouvy záleží i na dobré vůli druhé smluvní strany a cesta výkladem smlouvy o přistoupení není podle názoru předkladatele dostatečně detailní. Nařízení vlády případně také upraví ve smyslu smlouvy o přistoupení a v rámci poskytování služeb společnostmi usazenými v Rakousku nebo Spolkové republice Německo dočasný pohyb pracovníků, jejichž právo na přístup k zaměstnání v České republice bude recipročně podléhat národnímu režimu. Znění článků 1 až 6 Nařízení Rady (EHS) 1612/68 ze dne 15. října 1968 je pro informaci uvedeno v příloze této důvodové zprávy. ČÁST PÁTÁ K § 104: Vzhledem k absenci definice aktivní politiky zaměstnanosti v současné právní úpravě je nutné tento termín jakožto nedílnou součást státní politiky zaměstnanosti náležitě upravit. Je žádoucí ponechat většinu těchto činnosti na regionální úrovni, aby bylo možno pružně reagovat na problémy regionu, nevylučuje se však ani centrální úroveň (investiční pobídky). Navrhované ustanovení vyjmenovává jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.

K § 105: Ustanovení blíže určuje další součásti aktivní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je nalézt fyzickým osobám vhodné zaměstnání, a to včetně osob se zdravotním postižením, jakož i reagovat pružně na potřeby trhu práce. Pro volbu zaměstnání a rekvalifikace u fyzických osob, jakož i pro vhodné nasměrování osob se zdravotním postižením je třeba co nejlépe rozpoznat jejich schopnosti a možnosti a sladit jejich osobní předpoklady s nabídkou na trhu práce. K tomuto účelu slouží poradenství, které provádějí úřady práce svými kvalifikovanými zaměstnanci, popř. za pomoci jiných specializovaných subjektů, a hradí náklady s touto činností spojené. Ustanovení upravuje rovněž náležitosti dohod uzavíraných mezi úřadem práce a výše uvedeným specializovaným subjektem. Pro řešení situace trhu práce v několika sousedících regionech (např. Ostravsko, severní Čechy apod.) nebo řešení nezaměstnanosti určité skupiny osob (např. absolventů) se umožňuje využívat cílených programů. Poskytování příspěvku podle § 78 je vyjmuto z aktivní politiky zaměstnanosti, protože se jedná o nárokový příspěvek, který je mandatorním výdajem státního rozpočtu. K § 106:

- 114 -

Zkušenosti ukazují, že trh práce se vyvíjí a potřebuje nové nástroje, které by přispěly k zaměstnávání osob. Ne vždy je vhodné, aby úprava nových nástrojů byla nejdříve zakotvena v právních předpisech, neboť řada poznatků vedla k tomu, že zahraniční zkušenosti nejsou použitelné. Ve spolupráci a za financování PHARE byly některé projekty odzkoušeny a pouze ty, které se osvědčily, jsou realizovány (např. příspěvek na dopravu). Do budoucna by proto úřady práce měly mít možnost odzkoušení těchto nástrojů financovat z prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti. Nástroje, které se osvědčí, je vhodné následně promítnout do právní úpravy (zákona nebo vyhlášek), tak jak je tomu např. nyní s příspěvkem na dopravu.

K § 107: Vedle dosavadní praxe úhrady nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se umožňuje rovněž přispívat na jiné programy, např. programy regionálního rozvoje, jestliže tyto programy slouží ke zvýšení zaměstnanosti. S postupnými kroky při začleňování do evropských struktur je nezbytné umožnit zákonné využití prostředků z evropských fondů. Zamezuje se rovněž poskytování příspěvků na stejný účel a poskytování příspěvků organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím.

K § 108: Toto ustanovení definuje pojem rekvalifikace a rozšiřuje možnost zabezpečit rekvalifikaci i pro zájemce o zaměstnání, pokud jsou např. ohroženi ztrátou zaměstnání, neboť potom mohou nastoupit do nového zaměstnání, aniž by byli v evidenci úřadu práce. O provedení rekvalifikace uzavírá úřad práce dohodu s akreditovaným zařízením. Akreditace vzdělávacích zařízení obecně je v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podmínky pro získání akreditace stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí prováděcím právním předpisem. Zdravotnická zařízení, která budou provádět rekvalifikaci, mohou získat akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví. Ustanovení dále obsahuje i náležitosti dohod, uzavíraných mezi úřadem práce a akreditovaným zařízením. K § 109: Rekvalifikace se uskutečňuje stejně jako doposud na základě dohody uzavírané mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání, resp. zájemcem o zaměstnání. Ustanovení vymezuje místní příslušnost úřadu práce a upřesňuje náležitosti dohody. Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a druhy nákladů s ní spojených budou stanoveny v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem.

- 115 K § 110: Úřady práce mohou na základě dohody se zaměstnavatelem přispívat i na rekvalifikaci jeho zaměstnanců, kterým se tak vytvoří podmínky pro jejich další pracovní uplatnění. Pokud pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci jeho zaměstnanců akreditované zařízení, stává se toto akreditované zařízení účastníkem dohody a tím je úřadu práce dána možnost sjednat v dohodě poskytování úhrady nákladů na rekvalifikaci a nákladů s ní spojených přímo akreditovanému zařízení. K § 111: Investiční pobídky jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti byly do právního řádu zakotveny v souvislosti s přijetím zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, v roce 2000. Navrhuje se převzít tuto právní úpravu, oproti které došlo pouze k upřesnění náležitostí dohod a k zamezení souběhu s ostatními příspěvky z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti. K § 112: Jedná se o klasický nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který se doporučuje zachovat vzhledem ke skutečnosti, že na veřejně prospěšné práce jsou mnohdy umísťováni velmi obtížně zaměstnatelní uchazeči o zaměstnání a tato činnost tudíž zamezuje ztrátě pracovních návyků těchto osob. Z těchto důvodů se nově navrhuje možnost opakovaného vytváření veřejně prospěšných prací. Ustanovení nově definuje, co se rozumí veřejně prospěšnými pracemi a stanoví maximální výši příspěvku, který může být zaměstnavateli poskytnut.

K § 113: Jedná se o modifikovanou formu současných společensky účelných pracovních míst, která je v praxi často využívána a je proto vhodné ji zachovat. Umožňuje se zároveň, aby se jednalo nejen o místa nová, ale i místa vyhrazená pro určitý okruh uchazečů o zaměstnání (např. pro absolventy); na těchto místech by mohli být uchazeči o zaměstnání obměňováni. Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst. Úřadům práce se obdobně jako podle současné právní úpravy ve vyhlášce č. 35/1997 Sb. ukládá povinnost vyžádat si vypracování odborného posudku v případech, kdy má být zřízeno více než 5 pracovních míst. K § 114: Překlenovací příspěvek slouží při zahájení samostatné výdělečné činnosti osobě, která se rozhodla řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti. Praxe ukazuje, že úřad práce sice poskytne dotaci na zřízení pracovního místa, ale fyzická osoba často nemá prostředky na běžné denní potřeby. Předpokládá se, že nejdéle během 3 měsíců by již tato fyzická osoba mohla svojí činností základní prostředky na obživu získat. Stanoví se i maximální výše příspěvku.

- 116 -

K § 115: Příspěvek se poskytuje zaměstnavateli pro řešení situace jeho zaměstnanců, nikoli dopravci, který dopravu provozuje. Výjimkou jsou dopravci, kteří mají zřízen závazek veřejné služby. Závazek veřejné služby vyplývá ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o závazky provozní, přepravní a tarifní ve veřejné linkové dopravě, které je dopravce ve veřejné linkové dopravě povinen přijmout ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území, i když by je jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo přijal jen zčásti. Tím nemůže dojít k situaci, že jsou ze státního rozpočtu poskytovány prostředky na dopravní obslužnost z jiných zdrojů než předpokládají kompetence územních samosprávných celků a Ministerstva dopravy. Cílem tohoto nového opatření je napomoci řešení zaměstnanosti osob, jejichž hlavní překážkou v přístupu k zaměstnání je nedostatečné dopravní spojení. Příspěvek je určen k zabezpečení dopravy zaměstnanců zejména z odlehlých obcí, zaměstnanců pracujících ve druhých směnách a zaměstnanců v nepřetržitém provozu. Poskytnutí příspěvku by mělo rozšířit možnosti pro zaměstnávání osob a zároveň vytvářet zaměstnavatelům příhodnější podmínky pro jejich podnikání. Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti byl již úspěšně testován z prostředků poskytnutých PHARE-PALMIF a očekává se, že přinese zlepšení mobility pracovních sil. Ustanovení upravuje i maximální výši příspěvku.

K § 116: Příspěvek na zapracování je novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Ustanovení upravuje i maximální výši příspěvku.

K § 117: Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti upravený již v současné době; není sice využíván příliš často, ale je vhodné v zájmu předejití nebo omezení propouštění zaměstnanců tento nástroj zachovat. Nový podnikatelský program představuje takovou změnu výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám, a to buď z důvodu celkové situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, nebo z důvodu změny předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení provozní činnosti nové. Přechodem na nový podnikatelský program naopak není omezení provozní činnosti dané finančními potížemi zaměstnavatele, nezájmem o výrobek ze strany odběratelů nebo nasyceností trhu, kdy po přechodné období dojde k zastavení výroby, aby posléze byla zahájena výroba téhož výrobku.

- 117 Ustanovení upravuje i maximální výši příspěvku. K § 118: Navrhuje se, aby byly jako doposud příspěvky na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti poskytovány na základě žádosti. Ustanovení vyjmenovává podstatné náležitosti žádosti a doklady, které je třeba k žádosti přiložit. Nově se na základě požadavků úřadů práce, České správy sociálního zabezpečení, zástupců zaměstnavatelů a dalších navrhuje, aby žadatel osvědčil, že nemá daňové nedoplatky a nedluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v prodlení se splácením těchto splátek.

K § 119: Dohody upravované tímto zákonem byly již v době vzniku předpisů o zaměstnanosti součástí právní úpravy. Toto ustanovení obsahuje základní náležitosti dohod a možnost sjednat podle charakteru jednotlivých příspěvků další ujednání. Formy příspěvků a způsob jejich poskytování upraví ministerstvo prováděcím právním předpisem. K § 120: Pro řešení určitých specifických situací je žádoucí mít zákonnou možnost operativního postupu. V případech, kdy se situaci na trhu práce nedaří zvládnout ostatními nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, nebo kdy je vhodné spolupracovat i s dalšími subjekty při řešení problémů určitého regionu nebo vybrané skupiny osob, je nejvhodnějším nástrojem ucelený program, zahrnující všechny aspekty. Tyto programy byly využívány i doposud. Navrhuje se, aby celorepublikové programy schvalovala vláda, obecní, okresní a krajské programy ministerstvo. Cílené programy mohou být zabezpečovány přímo, spoluprací s jinými subjekty nebo na základě dohody prostřednictvím jiných subjektů a jsou určeny např. i pro absolventy škol. Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. Stanoví se maximální výše příspěvku, který může být v rámci tohoto cíleného programu poskytnut. Doposud byla tato oblast podporována formou investičních dotací poskytovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí.

ČÁST ŠESTÁ

K § 121 až § 124: Podle navrhované úpravy bude moci dítě ve věku do 15 let nebo dítě starší 15 let do doby skončení povinné školní docházky vykonávat jen činnost uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní (dále jen „výkon činnosti“) na základě povolení úřadu práce. O tomto povolení bude úřad práce vydávat rozhodnutí, a to na základě písemné žádosti osoby odpovědné za výchovu dítěte. Uvedená ustanovení upravují postup zúčastněných stran (subjektu, pro něhož

- 118 bude činnost dítěte vykonávána- dále jen „provozovatel činnosti“ a dítěte - zákonného zástupce) při rozhodování o vydání povolení k výkonu činnosti. Práce dětí ve věku do 15 let dětí starších 15 let do doby skončení povinné školní docházky bude zakázána. Tento zákaz je upraven v doprovodném zákoně- v novele zákoníku práce. Děti budou moci vykonávat práci po získání pracovněprávní způsobilosti jen v pracovněprávním vztahu. Uvedené řešení vyplývá z článku 4 Směrnice č. 94/33/ES o ochraně mladých lidí v práci, který umožňuje členským státům, aby přijaly opatření k zákazu práce dětí. Členské státy mohou rovněž přijmout opatření, podle kterých se zákaz práce dětí nebude vztahovat na činnosti umělecké, kulturní, sportovní a reklamní, případně na tzv. lehké práce. Návrh tohoto zákona využívá oprávnění dané směrnicí a připouští činnost dětí v uvedených oblastech jen na základě individuálního předchozího schválení příslušným orgánem, kterým je úřad práce. Postup uvedený v návrhu zákona vedoucí k vydání povolení se nebude vztahovat na činnost zájmovou v uvedených oblastech, pokud nepůjde o výkon činnosti za odměnu. Obsahem písemné žádosti, kterou podává zákonný zástupce dítěte nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (návrh na povolení může podat např. ústav sociální péče), budou všechny údaje potřebné pro rozhodnutí o vydání povolení, včetně posudku lékaře o vhodnosti činnosti pro dítě. Bude se zpravidla jednat o lékaře, v jehož zdravotní péči dítě je. Rozhodující bude konkrétní a objektivní lékařský posudek o tom, zda dítě může ze zdravotnického hlediska vykonávat zvolené úkony při uvedené konkrétní činnosti. V návrhu se stanoví provozovateli činnosti povinnosti k zajištění bezpečných podmínek při výkonu činnosti. Jde např. o zajištění bezpečnosti s ohledem na možná rizika, která mohou být zejména u malých dětí vysoká. Odpovědnost za dodržení těchto povinností budou mít všichni vedoucí zaměstnanci provozovatele činnosti v rozsahu svých funkcí, jako je tomu v pracovněprávním vztahu. Předmětem výkonu činnosti dětí rovněž nemohou být práce, které jsou jim zakázané podle § 167 zákoníku práce a podle vyhlášky č.261/1997 Sb., o zakázaných pracích pro mladistvé. Na výkon činnosti dítěte se dále přiměřeně použijí ustanovení § 133 až 135 zákoníku práce. Zejména se jedná o prevenci rizik, zajištění osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění vhodného prostředí, v němž bude činnost probíhat, možnost kontroly odborových orgánů a orgánů státního odborného dozoru apod. Přiměřenost použití bude pro provozovatele znamenat povinnost přihlédnout ke konkrétním a individuálním podmínkám prostředí, kde se bude činnost uskutečňovat i k osobě dítěte, jeho věku, charakteru a náročnosti úkonu, které bude vykonávat. Mezi ochranné podmínky pro činnost je i její vymezení v časovém období v denní i noční době. V návrhu je stanovena horní týdenní hranice pro výkon činnosti na 20 hodin. Je však limitována denním výkonem v maximálním rozsahu 4 hodiny. Teoreticky by to znamenalo, že dítě může vykonávat tuto činnost 5 dnů v týdnu, maximálně po 4 hodinách

- 119 denně. To je však maximální rozsah, který přichází v úvahu u dětí vyššího věku blížící se hranici pracovněprávní způsobilosti a s prokazatelnou fyzickou a duševní vyspělostí. Tyto okolnosti bude hodnotit lékař ve svém posudku k rozsahu zamýšlené činnosti. Bude-li dítě vykonávat činnost pro více provozovatelů činnosti, bude se doba výkonu sčítat a nemůže překročit stanovený denní, případně týdenní limit. Činnost dítěte je zakázána v noční době, tedy od 22 do 6 hodin. Výjimka je pouze pro dny, po nichž následuje odpočinek dítěte a neexistuje v následující den povinnost dítěte ke školní docházce. Jedná se např. o dny, po nichž následuje sobota a neděle nebo svátky (případně školní prázdniny). Náhrada škody je řešena jednak povinným pojištěním, které musí sjednávat provozovatel činnosti a podle občanskoprávní úpravy (občanský zákoník) s určitými modifikacemi. Podle navrhované úpravy se např. v případě úrazu dítěte při výkonu činnosti bude hodnotit, zda ke škodě došlo porušením právní povinnosti ( protiprávním úkonem) ze strany osob, které za provozovatele činnosti jednaly nebo činnost dítěte prováděly a za tuto činnost byly odpovědny. Dále musí být splněny další podmínky: vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinností a vznikem škody a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Přitom bude platit, že odpovědnost provozovatele činnosti bude i v případech, kdy dodržel všechny předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle občanského zákoníku bude posuzován i způsob a rozsah náhrady škody. Za skutečnou škodu se podle tohoto zákoníku považuje majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v důsledku škodní události ve zničení, ztrátě, zmenšení, snížení či jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného, jeho věcí a jiných práv, jakož i hodnot ocenitelných penězi, jako jsou pohledávky, duševní vlastnictví apod. a jež představuje majetkové hodnoty nezbytné k uvedení věci v předešlý stav. Ve vztahu k zákoníku práce je takový pojem náhrady škody podle občanského zákoníku nesporně širší a pro potřeby uplatnění náhrady škody v případě činnosti dětí také plně použitelný. Jde např. o pojem „duševní vlastnictví“, nebo jiné majetkové hodnoty, které zákoník práce nezná. Pro zvolenou úpravu podle občanského zákoníku svědčí i další skutečnost. Lze-li část škody zjistit jen s nepoměrnými obtížemi či nelze-li ji zjistit vůbec (např. při úrazu dítěte ve velmi nízkém věku), určí ji v těchto výjimečných případech soud podle své volné (nikoli libovolné) úvahy (§ 136 občanského soudního řádu). V tomto případě by soud pro určení výše škody nebo pro ztrátu hodnoty ocenitelné penězi hodnotil objektivní i subjektivní okolnosti (např., věk dítěte, jeho vlohy, nadání, schopnosti apod.), což pracovněprávní úprava neumožňuje. Kromě uvedeného může být podle občanského zákoníku dítěti hrazen i ušlý zisk (podle zákoníku práce jen náhrada za ztrátu na výdělku, která v případě úrazu dítěte neexistuje). Tuto úpravu je možno plně aplikovat i na náhradu škody způsobenou provozovateli činnosti např. malým dítětem, u něhož by se dalo předpokládat, že nebýt škodní události, došlo by v budoucnosti ke zvětšení jeho majetku. Ve smyslu uvedených zásad bude řešena i náhrada škody, kterou dítě způsobí provozovateli činnosti s navrženým omezením. Vychází se ze situace, kdy dítě ještě nemá žádný výdělek a postup při uplatňování náhrady škody v plné výši by byl neodůvodnitelný.

- 120 V návrhu se rovněž uvádí, že obsah, forma smluv i nároky z nich plynoucí zůstávají nedotčeny,pokud byly sjednány podle jiných předpisů k provádění uvedených činností. Jestliže např. dítě sjednalo smlouvu podle občanského zákoníku nebo podle autorského zákona k výkonu umělecké nebo kulturní činnosti, nároky z toho plynoucí jsou nedotčeny. Podle navrhované úpravy musí však k této činnosti být vydáno povolení, aby byly zajištěny ochranné podmínky při výkonu činnosti.

ČÁST SEDMÁ

K § 125: Toto ustanovení přebírá dosavadní stav, kdy kontrolu vykonává MPSV a úřady práce. Kontrolní činnost v navrhovaném rozsahu zůstane v kompetencích těchto správních úřadů do doby, než bude zřízena inspekce práce, která by měla převzít kontrolu dodržování určité části pracovněprávních předpisů. K § 126: Nově se rozlišuje rozsah kontrolních oprávnění ministerstva a úřadů práce. Ministerstvo bude oprávněno kontrolovat plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci (§ 111) a plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120). Rozsah kontrolních oprávnění úřadů práce je v podstatě shodný s dosavadní právní úpravou, která se osvědčila. Upřesňuje se pouze, že jsou oprávněny kontrolovat i kolektivní smlouvy nebo vnitřní předpisy, a to v těch částech, ve kterých mohou být nároky zaměstnanců upraveny výhodněji od pracovněprávních předpisů. Okruh subjektů, které úřad práce může kontrolovat, se výslovně rozšiřuje i na právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona. Jedná se zejména o agentury práce, při jejichž činnosti by mohlo docházet k diskriminaci osob při zprostředkování zaměstnání. Kontrolní oprávnění úřadů práce je zde proto významné. Zákon nově umožňuje kontrolovat i fyzické osoby, kterým úřady práce poskytují určité služby podle zákona o zaměstnanosti; službami se rozumí např. zprostředkování zaměstnání, poskytování podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikace nebo pracovní rehabilitace, poskytování příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti apod. K § 127: Pracovněprávními předpisy se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zákon o zaměstnanosti, zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání, zákony upravující mzdy, platy a cestovní náhrady, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a další právní předpisy, z nichž účastníkům vznikají práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jako např. zákon o úřednících územních samosprávných celků.

- 121 Aby předmět kontroly úřadů práce, kterým je podle § 126 dodržování pracovněprávních předpisů, nebyl omezen jen na předpisy výslovně v zákoně uvedené, uvádí se obecně všechny právní předpisy, včetně předpisů prováděcích, z nichž účastníkům budou vznikat práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. K § 128: Ustanovení umožňuje kontrolní činnost i u podnikatelských subjektů, které sice nezaměstnávají žádné zaměstnance, ale přesto by u nich mohlo docházet k porušování pracovněprávních předpisů, např. nelegálním zaměstnáváním. K § 129: Postup při provádění kontroly zůstává stejný jako doposud. Zvláštním právním předpisem je zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Pro finanční kontrolu je zvláštním právním předpisem zákon č. 320/2000 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. K § 130: Toto ustanovení upravuje možnost vykonávat kontrolní činnost operativněji, než tomu bylo dosud, kdy bylo při zahájení kontroly nutno předložit pověření ke kontrole zaměstnavateli nebo jeho statutárnímu zástupci. Tím bylo znemožněno zjištění skutečné situace na pracovišti, zvláště v případech nelegální práce. Z toho důvodu mohou zaměstnanci orgánu kontroly prokazovat oprávnění ke kontrolní činnosti pouze služebním průkazem. K § 131: Dosavadní právní úprava se doplňuje o výslovné oprávnění požadovat informace k předmětu kontroly nejen od zaměstnanců zaměstnavatele, ale i od zaměstnavatelů samotných. K § 132: Návrh tohoto ustanovení je prvním krokem k legislativnímu řešení stále se rozšiřujícího negativního jevu na trhu práce – výkonu nelegální práce. V tomto ustanovení jsou navržena oprávnění orgánů kontroly a tomu odpovídající povinnosti kontrolovaných osob. Podle § 13 návrhu zákona je zaměstnavatel povinen (kromě v zákoně uvedených výjimek) plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích. Půjde-li o cizince musí mít i povolení úřadu práce (§ 89). Fyzické osoby uvedené v tomto ustanovení jsou povinny osvědčit před kontrolním orgánem svou totožnost a prokázat, že vykonávají práci v pracovněprávním vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Půjde např. o prokázání existence tohoto vztahu pracovní smlouvou, dohodou o práci konané mimo pracovní poměr nebo smlouvou sjednanou osobou samostatně výdělečně činnou podle obchodního zákoníku nebo jiného předpisu. Jelikož nelze předpokládat, že by fyzické osoby měly výše uvedené doklady s sebou denně na pracovišti, je možné je doložit kdykoliv v průběhu kontroly.

- 122 K § 133: Toto ustanovení definuje, co se rozumí pracovištěm zaměstnavatele, což doposud v právní úpravě zaměstnanosti nebylo pregnantně vyjádřeno a působilo problémy zejména při výkladu spojeném s dodržováním tohoto ustanovení a kontrolní činností. K § 134: Toto ustanovení umožňuje zajistit nápravu zjištěných nedostatků ve lhůtách stanovených orgánem kontroly a zpětné ověření účinnosti kontroly. K § 135: Toto ustanovení rozšiřuje možnosti způsobu provedení kontroly. Zvláště u malých zaměstnavatelů, kteří nemají např. vlastní provozovnu, je to přitom jediný možný způsob provedení kontroly. V případě zaměstnavatelů s omezenými prostorovými možnostmi jedině takto nedojde k narušení jejich běžné činnosti kontrolou. Stanovení povinnosti kontrolované osobě uposlechnout v odůvodněných případech výzvy orgánu kontroly je nutné z toho důvodu, aby ze strany kontrolované osoby nedocházelo k maření kontroly. Za nesplnění této povinnosti nebude považováno, prokáže-li kontrolovaná osoba vážnou překážku, která ji neumožnila povinnost splnit. K § 136: Tímto ustanovením je zajištěna ochrana před zneužitím skutečností zjištěných při kontrole. K § 137: Povinnost písemně informovat byla upravena zákonem č. 167/1999 Sb. a navrhuje se ji zachovat i nadále. Ustanovení nově upravuje v souladu s požadavky EU informační povinnost speciálně pro případy, kdy se jedná o oblast diskriminace. Zavedení principu rovného zacházení s muži a ženami současně předpokládá fungování institucí, u kterých se zaměstnanci mohou účinně domáhat odstranění diskriminace praktikované vůči nim zaměstnavateli. Na základě dlouholetých zkušeností se členské státy EU nespoléhají v tomto ohledu pouze na soudy, ale zřizují nebo posilují orgány pracovního dozoru, případně podporují odbory nebo jiné zainteresované veřejné instituce, které ověřují oprávněnost podnětů a stížností zaměstnanců na diskriminaci v zaměstnání, přispívají k nápravě nežádoucího stavu a vyvozují příslušné důsledky. Tento trend má původ v závazném požadavku, "aby členské státy EU zavedly nezbytná opatření k tomu, aby se umožnilo všem osobám, které se v zaměstnání cítí být poškozeny nerovným zacházením z důvodu příslušnosti k pohlaví, domáhat se svých nároků soudní cestou poté, co se mohly uchýlit k jiným kompetentním orgánům" (čl. 2 směrnice 75/117/EHS o sladění zákonů členských států týkajících se rovné odměny pro muže a ženy a čl. 6 směrnice 76/207/EHS o rovném zacházení s muži a ženami v zaměstnání). Záměry posilovat instituce zajišťující prosazení rovnosti mužů a žen byly v konkrétní formě oficiálně Evropské komisi potvrzeny též vládou ČR, a to schválením Programu přípravy ČR na členství v EU, Národního plánu zaměstnanosti (opatření bodu 4.1.) a Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. Stejná právní ochrana se zajišťuje i pro další skupiny fyzických osob, které mohou být diskriminovány z jiných důvodů než z důvodu pohlaví (směrnice Rady 2000/43/ES a

- 123 směrnice Rady 2000/78/ES). Svým posláním a územním rozmístěním jsou k naplnění zmíněných vládních záměrů nejvhodnější kontrolní orgány zaměstnanosti, tj. úřady práce a ministerstvo. K § 138: Ustanovení respektuje zvláštní postavení některých organizací a orgánů. K § 139 až 141: V zákoně se nově navrhuje odpovědnost fyzické osoby a právnické osoby za porušení pracovněprávních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů v souladu s nově navrhovanou koncepcí správního trestání. Ustanovení definují, jaké jednání se považuje za přestupek nebo správní delikt, a stanoví peněžité sankce. Rovněž se upravuje postup při ukládání pokut a stanoví orgán příslušný pro jejich vybírání a vymáhání, kterými jsou finanční úřady.

ČÁST OSMÁ K § 142: Postup podle správního řádu zabezpečuje účastníkům právních vztahů podle tohoto zákona dostatečnou právní ochranu jejich práv a povinností. K § 143: Odejmutí odkladného účinku odvolání se navrhuje pouze u těch rozhodnutí, která podmiňují nároky fyzických osob v oblasti sociální, která souvisí s legálností pobytu cizince na území ČR nebo s povolováním činnosti dítěte. K § 144: Ustanovení by mělo v praxi přinést pro účely zaměstnanosti jednoznačnou úpravu počítání času tak, aby nedocházelo k rozdílným výkladům a aplikacím. K § 145: Místní příslušnost úřadu práce je obecně dána místem výkonu práce. Toto ustanovení řeší jednodušší postup v případech, kdy má mít cizinec více míst výkonu práce a tato místa se nacházejí ve správních obvodech několika úřadů práce. K § 146: Toto ustanovení upravuje způsob a termíny vyúčtování prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a povinnost vrátit ve stanovené lhůtě nevyčerpanou část příspěvku poskytovateli. K § 147:

- 124 -

Právní úprava týkající se výjimek ze zákona o zaměstnanosti je obsažena i v dosud platném zákoně č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Má se za to, že některé složky, které působí jako zaměstnavatelé, by neměly být podřízeny obecnému režimu, neboť jsou natolik specifické, že vyžadují určité výjimky. Rovněž pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním musí splňovat určitá kriteria a nelze je podřadit obecně platné právní úpravě v plném rozsahu. K § 148: Přechod na novou právní úpravu v oblasti poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se navrhuje upravit tak, aby ode dne účinnosti tohoto zákona se všem uchazečům o zaměstnání, kterým v té době bude poskytováno hmotné zabezpečení, přepočítala částka podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci v nové procentní sazbě. Rovněž délka podpůrčí doby bude těmto uchazečům o zaměstnání prodloužena podle tohoto zákona, pokud ve stanovené lhůtě prokáží splnění podmínek pro její prodloužení. Zároveň je řešena i situace, kdy uchazeč o zaměstnání, kterému byl přiznán nárok na hmotné zabezpečení přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebude ode dne účinnosti tohoto zákona již podmínky nároku splňovat. V těchto případech nárok na podporu v nezaměstnanosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká. V případech, kdy nebylo uchazeči o zaměstnání podle dosavadních předpisů přiznáno hmotné zabezpečení a z toho důvodu mu plynula podpůrčí doba, její běh se dnem účinnosti tohoto zákona zastaví.

V současné době zprostředkovává zaměstnání necelých 300 právnických nebo fyzických osob, kterým MPSV vydalo povolení ke zprostředkování zaměstnání maximálně na dobu tří let. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby původní platnost povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaných před účinností tohoto zákona zůstala zachována. Pokud však bude agentura práce mít zájem o zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení svých zaměstnanců k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, může tak na základě povolení vydaného před účinností tohoto zákona činit maximálně po dobu čtyř měsíců od účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí tohoto období může tuto činnost vykonávat již jen na základě povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaného podle tohoto zákona. Rozhodnutí o přiznání změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením budou platit po přechodnou dobu, maximálně tří let od nabytí účinnosti nového zákona. Doba tří let je jak z hlediska občana, tak z hlediska zaměstnavatelů dostatečně dlouhým obdobím, aby se na novou situaci připravili po všech stránkách.

- 125 Dle návrhu ustanovení § 89 se za zaměstnání u cizince bude považovat i plnění běžných úkolů zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost a plnění běžných úkolů družstva členy družstva a členy statutárního nebo jiného orgánu družstva. Z toho důvodu se stanovuje 3 měsíční lhůta pro podání žádosti o povolení k zaměstnání. Práva a povinnosti vyplývající z dohod sjednaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů. V přechodných ustanoveních je rovněž řešena možnost zániku některých starších pohledávek, které vznikly podle zákona č. 1/1991 Sb. a zákona č. 9/1991 Sb. a které jsou tzv. nedobytné proto, že dlužník zanikl bez právního nástupce. Tím by se měla zpřehlednit evidence pohledávek.

K § 149: V zájmu potvrzení právní kontinuity se konstatuje, že jde o úřady práce podle zákona č. 9/1991 Sb. K § 150: Návrh zákona o zaměstnanosti obsahuje komplexní právní úpravu na úseku zaměstnanosti a odstraňuje dosavadní duálnost právní úpravy. Vzhledem k tomu se navrhuje dosavadní zákony o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. a č. 9/1991 Sb. zrušit. Dále se jedná o prováděcí právní předpisy, které upravují podrobnosti realizace jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava okruh těchto nástrojů rozšiřuje a dosavadní nástroje upravuje tak, aby odpovídaly současným potřebám trhu práce, je

třeba

dosavadní

prováděcí

předpisy zrušit.

Rovněž se navrhuje zrušit vyhlášku č. 242/2002 Sb., která upravuje bližší podmínky poskytování příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% zaměstnanců se změněnou

- 126 pracovní schopností, protože návrh zákona o zaměstnanosti staví podporu těchto zaměstnavatelů na jiných principech.

K § 151: Účinnost zákona se navrhuje od 1.května.2004, a to v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie.

K příloze č. 1: Příloha obsahuje seznam všech úřadů práce v České republice, které byly zřízeny zákonným opatřením předsednictva České národní rady č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce, s uvedením jejich sídla.

K příloze č. 2: Příloha obsahuje seznam úřadů práce, které kromě činností uvedených v § 8 odst. 1 vykonávají ve vymezených územních obvodech další činnosti stanovené tímto zákonem.

V Praze dne 12. listopadu 2003

předseda vlády PhDr. Špidla v.r.

ministr práce a sociálních věcí Ing. Škromach v.r.

- 127 -