PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Vládní návrh. zákon ze dne ,

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období ___________________________________________________________

480

Vládní návrh

zákon ze dne ..........2003,

o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

-2Zákon ze dne ……2003, o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, jakož i městských částí hlavního města Prahy, a dobrovolných svazků obcí (dále jen „územní celek“), uložené zvláštními právními předpisy1) (dále jen „přezkoumání“), a stanoví předmět, hlediska, postup a pravidla přezkoumání.

§2 Předmět přezkoumání (1) Předmětem přezkoumání jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, tvořící součást závěrečného účtu podle zvláštního právního předpisu,2) a to a) plnění příjmů a výdajů rozpočtu3) včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků, b) finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů, c) náklady a výnosy hospodářské činnosti územního celku, d) peněžní operace, týkající se sdružených prostředků vynakládaných na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky,4) anebo na základě smlouvy s jinými právnickými nebo fyzickými osobami,5) 1)

§ 17 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. …/2003 Sb. § 42 a 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. …/2003 Sb. § 20 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb. a zákona č. … /2003 Sb. § 38 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. …/2003 Sb. 2) § 17 odst. 2 a 3 zákona č. 250/2000 Sb. 3) § 7 až 10 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 450/2001 Sb. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 568/2002 Sb. 4) § 48 zákona č. 128/2000 Sb. § 24 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb.

-3e) f)

finanční operace, týkající se cizích zdrojů ve smyslu právních předpisů o účetnictví,6)

hospodaření a nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu7) a s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních smluv,

g) vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám. (2) Předmětem přezkoumání dále je a) nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku včetně majetku, který byl předán do správy jím zřízeným organizačním složkám nebo městským částem hlavního města Prahy, jakož i s majetkem vloženým do dobrovolného svazku obcí, b) nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří územní celek, c) zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu,8) d) stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi, e) ručení za závazky fyzických a právnických osob,9) f) zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob,10) g) zřizování věcných břemen k majetku územního celku, h) výše stanovených a vyplacených platů zaměstnancům a odměn členům zastupitelstva územního celku, i) účetnictví vedené územním celkem. § 21 zákona č. 131/2000 Sb. § 54 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 27 zákona č. 129/2000 Sb. § 28 zákona č. 131/2000 Sb. 6) Příloha č. 1 písmeno D. k vyhlášce č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územně samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. 7) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 8) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. 9) § 38 odst. 3 a § 85 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb. § 17 odst. 3 a § 36 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 231/2002 Sb. § 35 odst. 6, § 59 odst. 3 písm. d), § 68 odst. 2 písm. o) a § 89 odst. 2 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 10) § 85 písm. g) a k) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb. § 36 odst. 1 písm. f) a j) a § 59 odst. 2 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb. § 59 odst. 3 písm. i) a n), § 68 odst. 2 písm. s) a § 89 odst. 2 písm. h) a i) zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 5)

-4§3 Hlediska přezkoumání (1) Předmět přezkoumání podle § 2 se ověřuje z hlediska a)

dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, zejména předpisy o finančním hospodaření územních celků,11) o hospodaření s jejich majetkem,12) o účetnictví13) a o odměňování,14) b)

souladu hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem,

c)

dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití,

d)

věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích.

(2) V souvislosti s přezkoumáním podle odstavce 1 lze posuzovat rovněž účelnost a hospodárnost nakládání s majetkem, včetně finančních prostředků. Postup při přezkoumání §4 Zabezpečení přezkoumání (1) Územní celky, které jsou podle zvláštních právních předpisů1) oprávněny požádat o přezkoumání Ministerstvo financí, tak učiní do 30. června každého kalendářního roku, anebo v téže lhůtě Ministerstvu financí oznámí, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“). Městské části hlavního města Prahy postupují na základě zvláštního právního předpisu15) obdobně vůči Magistrátu hlavního města Prahy. (2) Ministerstvo financí a Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „přezkoumávající orgán“), na základě oznámení podle odstavce 1, vypracují časové plány přezkoumání (dále jen „plán“) na období od sestavení plánu do 30. června následujícího roku.

11)

Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. …/2003 Sb. 12) § 38 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb. § 17 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 231/2002 Sb. § 35 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 13 ) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb. Vyhláška č. 505/2002 Sb. 14) Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 78/1994 Sb., nařízení vlády č. 142/1995 Sb., nařízení vlády č. 71/1996 Sb., nařízení vlády č. 326/1996 Sb., nařízení vlády č. 353/1997 Sb., nařízení vlády č. 248/1998 Sb., nařízení vlády č. 126/2000 Sb., nařízení vlády č. 454/2000 Sb., nařízení vlády č. 67/2002 Sb., nařízení vlády č. 469/2002 Sb. a nařízení vlády č. 582/2002 Sb. Nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. 15) § 38 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. …/2003 Sb.

-5(3) Na základě plánu se vykonávají do konce kalendářního roku dílčí přezkoumání za předchozí část kalendářního roku a po skončení kalendářního roku se vykonávají dílčí přezkoumání za zbývající část předchozího kalendářního roku a jednorázová přezkoumání za celý předchozí kalendářní rok. (4) Jednorázová přezkoumání může uskutečnit přezkoumávající orgán u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumání. (5) Pro účely přezkoumání podle odstavce 4 je rozhodující počet obyvatel přihlášených v obci k trvalému pobytu ke dni 1. ledna kalendářního roku, jehož se přezkoumání týká. (6) Rozhodne-li se územní celek zadat přezkoumání auditorovi, uzavře s ním písemnou smlouvu o poskytnutí auditorské služby podle zvláštního právního předpisu,16) jejímiž náležitostmi jsou rovněž předmět a hlediska přezkoumání a obsah zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, odpovídající ustanovením § 2, 3 a 10, a dále lhůta předání této zprávy.

(7) Územní celek informuje o tom, že uzavřel smlouvu s auditorem, příslušný přezkoumávající orgán bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 31. ledna následujícího roku. (8) Nesplnění povinnosti územního celku požádat o přezkoumání Ministerstvo financí, v případě městských částí hlavního města Prahy jeho magistrát, anebo zadat přezkoumání auditorovi, oznámí přezkoumávající orgán příslušnému zastupitelstvu nebo příslušnému orgánu svazku obcí do 28. února následujícího roku. §5 Předpoklady pro výkon přezkoumání (1) Ministerstvo financí pověří výkonem přezkoumání státní zaměstnance, zařazené v tomto ministerstvu, a Magistrát hlavního města Prahy pověří tímto výkonem zaměstnance hlavního města Prahy; zaměstnanci pověření výkonem přezkoumání (dále jen „kontrolor“) musí mít alespoň úplné střední vzdělání, musí splňovat požadavek praxe spočívající v činnosti, která souvisí odborně s předmětem přezkoumání, nejméně po dobu 3 let, a musí být bezúhonní. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.17) (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje zaměstnanec, který byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, anebo za trestný čin majetkové povahy, nebo za trestný čin související s výkonem veřejné správy spáchané z nedbalosti, pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jakoby nebyl odsouzen. (3) Přezkoumávající orgán oznámí písemně územnímu celku nejpozději 5 dnů přede dnem zahájení přezkoumání jeho počátek a jméno kontrolora pověřeného řízením přezkoumání. 16) 17)

§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2000Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků.

-6(4) Přezkoumání nemohou vykonávat kontroloři, u nichž lze mít se zřetelem na jejich poměr k předmětu kontroly, k územnímu celku, k jeho zaměstnancům nebo k členům jeho zastupitelstva pochybnosti o nepodjatosti a objektivnosti výkonu přezkoumání. (5) Dozví-li se kontrolor o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, je povinen bezodkladně oznámit tuto překážku výkonu přezkoumání svému nadřízenému. (6) Dozví-li se územní celek o skutečnostech nasvědčujících podjatosti kontrolora, je povinen bezodkladně namítnout tuto překážku výkonu přezkoumání přezkoumávajícímu orgánu. (7) Do rozhodnutí o podjatosti činí kontrolor, který oznámil překážku výkonu přezkoumání nebo vůči kterému byla tato překážka namítnuta, pouze úkony, které nesnesou odkladu. (8) Přezkoumávající orgán prošetří oznámení podjatosti podle odstavce 5 a námitku podjatosti podle odstavce 6 bez zbytečného odkladu po jejich obdržení. Jsou-li oznámení nebo námitka podjatosti důvodné, přezkoumávající orgán vyloučí podjatého kontrolora z výkonu přezkoumání a podle odstavce 1 pověří výkonem přezkoumání jiného kontrolora; v opačném případě oznámení odloží a oznamovateli sdělí, že z přezkoumání vyloučen není, jde-li o námitku, zamítne ji a tuto skutečnost sdělí územnímu celku.

Pravidla přezkoumání §6 Práva a povinnosti kontrolorů (1) Kontroloři jsou oprávněni a) vstupovat do objektů, na pozemky a do jiných prostor, pokud souvisejí s předmětem přezkoumání; nedotknutelnost obydlí je zaručena, b) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li, že jsou osobami určenými podle zvláštního právního předpisu a předloží-li osvědčení pro příslušný stupeň utajení, vydané podle zvláštního právního předpisu,18) c) přebírat písemnosti a další nosiče dat, obsahující informace související s přezkoumáním. (2) Kontroloři jsou dále oprávněni požadovat, aby jim územní celek a) poskytl v nezbytném rozsahu, který odpovídá jeho technickému vybavení, materiální a technické zabezpečení pro výkon přezkoumání, b) zajistil nezbytnou součinnost svých zaměstnanců, případně členů volených orgánů územního celku, jejichž účast je při přezkoumání nutná, c) poskytl vnitřní předpisy, upravující finanční hospodaření a hospodaření a nakládání s hmotným i s nehmotným majetkem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a), 18)

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., Nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

-7d) předložil ve stanovených lhůtách účetní doklady a další originální písemnosti, jakož i kopie databází k vyhodnocení v nich obsažených informací souvisejících s předmětem kontroly, e) poskytl pravdivé a úplné informace o předmětu přezkoumání a o okolnostech, vztahujících se k němu, f) umožnil seznámit se s výsledky předcházejících přezkoumání a finančních kontrol jeho hospodaření, uskutečněných příslušnými kontrolními orgány v kalendářním roce, jehož se přezkoumání týká, nebo v roce mu předcházejícím, jakož i s výsledky dalších kontrol, které vykonal územní celek na základě zvláštního právního předpisu.19) (3) Kontroloři jsou povinni a) oznámit představiteli územního celku, uvedenému v § 11 odst. 1, nebo osobě jím pověřené, zahájení přezkoumání a prokázat se při něm písemným pověřením a služebním průkazem, b) postupovat tak, aby při přezkoumání byl zjištěn skutečný stav věci, zejména na základě dokladů a jiných písemností o finančním hospodaření a o hospodaření a nakládání s hmotným i s nehmotným majetkem územního celku a na základě úplných a pravdivých informací, a aby při výběrovém způsobu šetření byly použity metody zabezpečující reprezentativnost daného výběru, c) šetřit práva a právem chráněné zájmy územního celku, jeho zaměstnanců a členů jeho volených orgánů, d) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při přezkoumání, pokud nejde o soudní řízení, nebo pokud příslušného kontrolora nezbaví povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu kontrolor tuto povinnost má; jdeli o veřejný zájem, může kontrolora zbavit mlčenlivosti příslušný vedoucí státní zaměstnanec, zařazený v Ministerstvu financí, a je-li přezkoumávajícím orgánem Magistrát hlavního města Prahy, jeho ředitel; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu,20) e) písemně potvrdit převzetí všech písemností a dalších nosičů dat, které si od územního celku vyžádali; v případě převzetí originálních písemností a záznamů ponechat územnímu celku jejich kopie, f) zajistit řádnou ochranu převzatých originálních písemností a dalších nosičů dat proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, g) vrátit neprodleně převzaté písemnosti a další nosiče dat územnímu celku, pominou-li důvody, pro které byly vyžádány, h) vést o průběhu přezkoumání spisovou dokumentaci, i) pořídit zprávy z jednotlivých dílčích přezkoumání (dále jen „dílčí zpráva“) a zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 10), j) seznámit územní celek s obsahem dílčí zprávy za účelem přijetí opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků v ní uvedených,

19) 20)

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Například § 46 zákona č. 148/1998 Sb., ve znění zákona č. 363/2000 Sb.

-8k) předat územnímu celku návrh zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, podepsaný kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání, l) umožnit územnímu celku podat k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření písemné stanovisko do 5 pracovních dnů od předání návrhu této zprávy, pokud kontrolor pověřený řízením přezkoumání v odůvodněném případě nestanoví lhůtu delší; stanovisko se doručuje kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání, m) prověřit námitky uplatněné ve stanovisku podle písmena l) a písemné závěry z tohoto prověření, podepsané kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání nebo jeho nejbližším nadřízeným, předat územnímu celku a projednat je s ním bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů od doručení stanoviska, pokud s územním celkem v odůvodněném případě nedohodne kontrolor pověřený řízením přezkoumání lhůtu delší, n) předat územnímu celku konečné znění zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. (4) Jestliže kontrolor při přezkoumání zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, postupuje podle zvláštního právního předpisu21) a neprodleně o nich písemně informuje příslušné zastupitelstvo, případně statutární orgán dobrovolného svazku obcí.

§7 Práva a povinnosti územních celků (1) Územní celek, u něhož se přezkoumání koná, má právo a) být seznámen s počátkem přezkoumání podle § 5 odst. 3 a s jeho zahájením podle § 6 odst. 3 písm. a), b) předat námitku podle § 5 odst. 6 kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání nebo přezkoumávajícímu orgánu, směřuje-li námitka vůči tomuto kontrolorovi, c) být informován předem o přibraných osobách (§ 8), d) být seznámen s obsahem dílčích zpráv, e) být seznámen s návrhem zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 10) a obdržet její stejnopis, f) doručit kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání písemné stanovisko k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a požadovat jeho přiložení ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, g) být seznámen se zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření a obdržet její stejnopis. (2) Územní celek je na žádost kontrolorů povinen vytvořit podmínky k uskutečnění přezkoumání, a to 21)

§ 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb.

-9a) umožnit kontrolorům a přibraným osobám (§ 8) vstupovat do objektů, na pozemky a do jiných prostor, pokud souvisejí s předmětem přezkoumání, b) poskytnout kontrolorům a přibraným osobám, v nezbytném rozsahu, který odpovídá jeho technickému vybavení, materiální a technické zabezpečení pro výkon přezkoumání, c) zajistit součinnost svých zaměstnanců, případně členů volených orgánů územního celku, jejichž účast je při přezkoumání nutná, d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke zmaření účelu přezkoumání, e) poskytnout kontrolorům informace a dále písemnosti a další nosiče dat jimi požadované podle § 6 odst. 2 písm. c), d) e) a f). §8 Osoby přibrané k přezkoumání (1) Přezkoumávající orgán může v zájmu odborného posouzení věci přibrat k přezkoumání další osoby, například znalce nebo jiné odborné experty (dále jen „přibraná osoba“). Práva a povinnosti přibraných osob se v rozsahu jejich pověření podle odstavce 3 řídí přiměřeně ustanoveními tohoto zákona o právech a povinnostech kontrolorů; práva a povinnosti územního celku vůči přibraným osobám se v rozsahu jejich pověření řídí přiměřeně ustanoveními tohoto zákona o právech a povinnostech územního celku vůči kontrolorům. (2) Při výběru přibrané osoby je přezkoumávající orgán povinen dbát práv a právem chráněných zájmů územního celku. (3) Výběr přibraných osob schvaluje, pověření jim vystavuje a o jejich přibrání předem územní celek informuje vedoucí zaměstnanec, který v přezkoumávajícím orgánu pověřuje kontrolory podle § 5 odst. 1. Pověření musí být omezeno na potřebný rozsah přezkoumání a na nezbytně nutnou dobu. Přibrané osoby musí být přezkoumávajícím orgánem poučeny o jejich právech a povinnostech při účasti na přezkoumání. §9 Osoby povinné poskytnout součinnost při přezkoumání (1) Osobou povinnou poskytnout potřebnou součinnost při přezkoumání je právnická nebo fyzická osoba, která pro územní celek dodává nebo dodala zboží, koná nebo konala práce, anebo poskytuje nebo poskytovala služby, případně se na této činnosti podílí nebo podílela (dále jen „povinná osoba“). Tím není dotčena zvláštními právními předpisy stanovená povinnost mlčenlivosti. (2) Zjistí-li kontrolor u územního celku nesrovnalosti v dokladech o činnostech uvedených v odstavci 1, použije při kontrole dokladů u povinné osoby ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a c), § 6 odst. 2 písm. b), d) a e) a § 6 odst. 3 písm. a), b), c), d), e), f) a g) obdobně. (3) Pokud se povinná osoba již předem ve smlouvě o činnostech uvedených v odstavci 1, případně i v jiné smlouvě nezavázala poskytnout při přezkoumání potřebnou součinnost ve smyslu odstavce 2, je povinna předložit na vyžádání kontrolora pověřeného řízením přezkoumání doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace. Kontrolor je povinen

- 10 písemně potvrdit povinné osobě převzetí všech písemností a dalších nosičů dat, které si od ní vyžádal; v případě převzetí originálních písemností a záznamů je kontrolor povinen ponechat povinné osobě jejich kopie. (4) Při přezkoumání je dále povinna poskytnout potřebnou součinnost i územním celkem zřízená příspěvková organizace. U příspěvkové organizace přezkoumávající orgán kontroluje hospodaření a nakládání s majetkem a s příspěvky, které jí územní celek poskytl; při výkonu kontroly použije přezkoumávající orgán ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a c), § 6 odst. 2 písm. b), d) a e) a § 6 odst. 3 písm. a), b), c), d), e), f) a g) obdobně. § 10 Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření a její náležitosti (1) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření se zpracovává na základě výsledků jednorázového přezkoumání, anebo na základě dílčích zpráv. (2) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření musí obsahovat a) identifikační údaje, jimiž jsou název územního celku, jména a funkce kontrolorů zúčastněných na přezkoumání a přibraných osob, místo kde se přezkoumání uskutečňovalo, období v němž probíhalo, dále rok, za který bylo přezkoumání vykonáno, a datum vyhotovení této zprávy, b) popis zjištěných chyb a nedostatků včetně uvedení povinností, stanovených zvláštními právními předpisy, nebo jiných hledisek přezkoumání, které nebyly dodrženy, c) označení dokladů a jiných materiálů, ze kterých zjištění podle písmena b) vychází a které musí tvořit přílohu této zprávy, d) závěr z přezkoumání, e) podpisy kontrolorů zúčastněných na přezkoumání a datovanou doložku o převzetí zprávy představitelem územního celku uvedeným v § 11 odst. 1, stvrzenou jeho podpisem. (3) Závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření ve smyslu odstavce 2 písm. d) musí obsahovat vyjádření, zda při přezkoumání podle § 2 a 3 a) b)

nebyly zjištěny chyby a nedostatky, nebo

byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků uvedených pod písmenem c), anebo c)

byly zjištěny nedostatky, spočívající

1. v porušení rozpočtové kázně, 2. v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví, 3. v pozměňování záznamů nebo dokladů v rozporu se zvláštními právními předpisy, 4. v porušení povinností nebo překročení působnosti územního celku stanovených zvláštními právními předpisy, 5. v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky, nebo 6. v nevytvoření podmínek pro přezkoumání podle § 7 odst. 2, znemožňující splnit požadavky stanovené v § 2 a 3.

- 11 (4) Povinnou náležitostí závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření je dále a)

upozornění na případná rizika, která lze dovodit ze zjištění podle odstavce 2 písm. b) a která mohou mít negativní dopad na hospodaření územního celku v budoucnosti,

b)

uvedení podílu pohledávek a závazků na rozpočtu územního celku a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku.

(5) Součástí zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření může být i upozornění na případy, kdy územní celek se svým majetkem včetně finančních prostředků účelně a hospodárně nenakládal a z jakých důvodů k takovému závěru přezkoumávající orgán dospěl. (6) Povinnou přílohou zprávy je i stanovisko podle § 7 odst. 1 písm. f), pokud bylo příslušnému kontrolorovi doručeno. (7) Povinnost zajistit řádné a včasné vypracování zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření má kontrolor pověřený řízením přezkoumání. § 11 Projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a její předání Kontrolor pověřený řízením přezkoumání projedná zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření se starostou, u statutárního města s primátorem, u hlavního města Prahy s primátorem hlavního města Prahy, u kraje s hejtmanem kraje a u dobrovolného svazku obcí s osobou určenou stanovami dobrovolného svazku obcí a předá jim její stejnopis. § 12 Přezkoumání auditorem (1) Auditor se při přezkoumání řídí ustanoveními § 2, 3 a 10 a § 17 odst. 2. (2) Projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem se řídí ustanovením o projednání zprávy o ověření účetní závěrky podle zvláštního právního předpisu22) obdobně. Stejnopis zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem předá územní celek přezkoumávajícímu orgánu do 15 dnů po jejím projednání v orgánech územního celku.23) (3) Přezkoumání vykonávané auditorem podle tohoto zákona je podle zvláštního zákona24) auditorskou službou k ověřování dalších skutečností16) a auditor při něm, na základě smlouvy uzavřené podle § 4 odst. 6, jinak postupuje podle zvláštního právního předpisu.24)

22)

§ 14 odst. 5 zákona č. 254/2000 Sb. § 17 odst. 5 a 7 zákona č. 250/2000 Sb. § 43 zákona č. 128/2000 Sb. § 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb. a zákona č. …/2003 Sb. § 39 zákona č. 131/2000 Sb. 24) Zákon č. 254/2000 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb. 23)

- 12 § 13 Přijetí a plnění opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků (1) Územní celek je povinen a) přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených v dílčí zprávě, a to bezodkladně poté, co byl s nimi seznámen podle § 6 odst. 3 písm. j), a podat o tom písemnou informaci přezkoumávajícímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne seznámení s obsahem dílčí zprávy, pokud kontrolor pověřený řízením přezkoumání v odůvodněném případě nestanoví lhůtu delší, b) přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované přezkoumávajícím orgánem, nebo auditorem a podat o tom písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu, a to nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku.23) (2) Územní celek je dále povinen v informacích podle odstavce 1 uvést lhůtu, ve které podá příslušnému přezkoumávajícímu orgánu písemnou zprávu o plnění přijatých opatření, a v této lhůtě příslušnému přezkoumávajícímu orgánu uvedenou zprávu zaslat. (3) Přezkoumávající orgány jsou oprávněny kontrolovat plnění opatření, přijatých podle odstavce 1. Kontroloři se při kontrole plnění opatření řídí ustanoveními § 6 odst. 1, 2 a 3 písm. a), b), c), d), e), f), g) a h).

Pořádkové pokuty § 14 Územnímu celku, který a)

neumožní kontrolorům nebo přibraným osobám vstup do objektů, na pozemky a do jiných prostor, pokud souvisejí s předmětem přezkoumání (§ 7 odst. 2 písm. a)),

b)

neposkytne kontrolorům nebo přibraným osobám materiální a technické zabezpečení pro výkon přezkoumání, a to v nezbytném rozsahu, který odpovídá technickému vybavení územního celku (§ 7 odst. 2 písm. b)),

c)

nezajistí součinnost zaměstnanců územního celku, případně součinnost členů volených orgánů územního celku, jejichž činnost je při přezkoumání nutná (§ 7 odst. 2 písm. c)),

d)

jedná způsobem, který by mohl vést ke zmaření účelu přezkoumání (§ 7 odst. 2 písm. d)),

e)

neposkytne kontrolorům informace anebo písemnosti nebo další nosiče dat jimi požadované podle § 6 odst. 2 písm. c), d), e) a f) (§ 7 odst. 2 písm. e)),

f)

nepřijme opatření k nápravě chyb a nedostatků zjištěných při dílčích přezkoumáních, anebo o tom nepodá písemnou informaci přezkoumávajícímu orgánu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne seznámení s obsahem dílčí zprávy, nebo ve lhůtě delší stanovené kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání (§ 13 odst. 1 písm. a)),

g)

nepřijme opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, anebo o tom nepodá písemnou informaci příslušnému

- 13 přezkoumávajícímu orgánu, a to nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku (§ 13 odst. 1 písm. b)), h)

neuvede v informacích podle § 13 odst. 1 lhůtu, ve které podá příslušnému přezkoumávajícímu orgánu písemnou zprávu o plnění přijatých opatření k nápravě chyb a nedostatků (§ 13 odst. 2),

i)

nezašle příslušnému přezkoumávajícímu orgánu ve lhůtě uvedené podle § 13 odst. 2 písemnou zprávu o plnění přijatých opatření územním celkem podle § 13 odst. 1, nebo

j)

nevytvoří Ministerstvu financí podmínky k uskutečnění dozoru nad přezkoumáním podle § 20 odst. 3,

lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 200 000 Kč a při opakovaném jednání, za které již tato pokuta uložena byla, až do výše 1 000 000 Kč. § 15 Příspěvkové organizaci zřízené územním celkem, která neposkytla potřebnou součinnost podle § 6 odst. 2 písm. b), d) a e) (§ 9 odst. 4), lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 200 000 Kč a při opakovaném jednání, za které již tato pokuta uložena byla, až do výše 1 000 000 Kč. § 16 Osobě povinné poskytnout součinnost, která nepředložila při přezkoumání doklady vyžádané kontrolorem podle § 9 odst. 3, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 200 000 Kč a při opakovaném jednání, za které již tato pokuta uložena byla, až do výše 1 000 000 Kč. § 17 (1) Územnímu celku, který nevyhoví požadavku auditora ve smyslu zvláštního právního předpisu25) na poskytnutí veškerých jím vyžádaných dokladů a jiných písemnosti, informací a vysvětlení, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 200 000 Kč a při opakovaném jednání, za které již tato pokuta uložena byla, až do výše 1 000 000 Kč. (2) Pokuta podle odstavce 1 se ukládá na základě podnětu auditora, v němž musí být uvedeny významné skutečnosti s tímto podnětem spojené. § 18 (1) Řízení o uložení pořádkové pokuty podle tohoto zákona vede příslušný přezkoumávající orgán. (2) V řízení podle § 17 auditor není účastníkem řízení. (3) Pokutu lze uložit do 60 dnů od prvého dne porušení povinnosti uložené tímto zákonem. (4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit,

- 14 k okolnostem, za nichž k němu došlo, a k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo. (5) Pokuty vybírá a vymáhá přezkoumávající orgán podle zákona upravujícího správu daní.26) Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 2 let po uplynutí lhůty stanovené k jejímu zaplacení. (6) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu, nebo rozpočtu hlavního města Prahy v případě, že je uložil Magistrát hlavního města Prahy.

§ 19 Ustanovení § 14 až 18 se nepoužijí, byl-li za totéž porušení právních předpisů uložen trest za trestný čin nebo za správní delikt podle zvláštních právních předpisů.

Dozor nad dodržováním zákona § 20 (1) Přezkoumání podléhá dozoru státu v případě, že je vykonal Magistrát hlavního města Prahy nebo auditor. Dozor nad přezkoumáním přísluší Ministerstvu financí. (2) Při dozoru nad přezkoumáním vykonaným Magistrátem hlavního města Prahy se postupuje podle zvláštního právního předpisu.27) (3) Při dozoru nad přezkoumáním vykonaným auditorem se postupuje podle ustanovení § 6 a 7 přiměřeně a Ministerstvo financí jej provádí pouze u příslušného územního celku. Písemnou zprávu o výsledku dozoru nad přezkoumáním předává Ministerstvo financí Komoře auditorů České republiky k dalšímu postupu podle zvláštního právního předpisu.28)

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná § 21 Společná ustanovení

25)

§ 15 odst. 2 zákona č. 254/2000 Sb., Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 27) § 106 až 117 zákona č. 131/2000 Sb. 28) § 21, § 23 odst. 1 a § 29 písm. a) zákona č. 254/2000 Sb. 26)

- 15 (1) Na postup podle tohoto zákona se, s výjimkou § 14 až 18, obecné předpisy o správním řízení nevztahují. (2) Tímto zákonem není dotčena působnost správců kapitol státního rozpočtu a ostatních kontrolních orgánů vykonávat u příjemců dotací kontrolu dodržení účelu a podmínek poskytnutí dotací podle zvláštních právních předpisů.29) § 22 Přechodná ustanovení (1) Přezkoumání zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.30) (2) Lhůta pro oznámení způsobu přezkoumání podle § 4 odst. 1 za rok 2003 končí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. § 23 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 2. Vyhláška č. 67/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

§ 24 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

29)

Například § 1 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 30) Vyhláška č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášky č. 67/2003 Sb.

- 16 -

Důvodová zpráva k návrhu zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

Obecná část Návrh výše uvedeného zákona byl vypracován Ministerstvem financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra na základě věcného záměru zákona, schváleného vládou dne 20. února 2002 usnesením č. 165, jímž vláda svěřila přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků Ministerstvu financí. Podle připomínek Legislativní rady vlády byl návrh zákona rozdělen do dvou předloh, a to -

zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ( dále jen „ zákon o přezkoumání“) a současně s ním předkládaného zákona o změně zákonů souvisejících.

Návrhy obou zákonů vláda projednala dne 17. září 2003 a schválila je v předloženém znění beze změn ( naprostou většinou přítomných členů vlády) svým usnesením č. 911.

I. Zhodnocení platného právního stavu v oblasti přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků Platný právní stav v oblasti přezkoumávání je reprezentován dvěma skupinami právních úprav, jimiž jsou: 1. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a k němu vydaná prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášky č. 67/2003 Sb. 2. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Ad 1) Povinnost dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok je všem územním samosprávným celkům a dobrovolným svazkům obcí uložena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě

- 17 zmocnění uvedeného v tomto zákoně1) Ministerstvo financí vydalo k němu prováděcí předpis – vyhlášku č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (dále jen „územní celek”), kterou novelizovalo vyhláškou č. 67/2003 Sb. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v § 17 odst. 4 sice upravuje předmět přezkoumání hospodaření územních celků, ale jeho vymezení ponechává na prováděcím předpisu, jímž je uvedená vyhláška č. 41/2002 Sb. Bližší rozvedení této právní materie ve zmíněné vyhlášce není vyhovující, neboť zmíněná prováděcí právní úprava se týká pouze obsahu a podmínek přezkoumání, nikoliv způsobu přezkoumání a procesních pravidel při něm uplatňovaných. Navíc po zrušení okresních úřadů se touto vyhláškou řídí při přezkoumání pouze krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy. Pro auditory, kteří vykonávají uvedenou činnost na základě zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, vydala Komora auditorů České republiky v roce 1998 za tímto účelem auditorskou směrnici č. 52 – „Audit obcí a organizací veřejného sektoru”, kterou v roce 2002 přepracovala a vydala pod názvem „Audit územních samosprávných celků“. Vyhodnocení pozitivněprávního stavu v dané oblasti vede nutně k závěru, že je třeba řešit vztahy týkající se předmětného přezkoumání ucelenou a provázanou zákonnou úpravou tak, aby byl jednotně stanoven předmět a způsob přezkoumání ( hlediska při něm uplatňovaná a postup přezkoumání), včetně procesněprávního postavení a vztahu účastníků, vyplývajícího z přezkoumání, tj. pravidla přezkoumání. Ad 2) Povinnost dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok je kromě toho zakotvena pro obce včetně statutárních měst a pro dobrovolné svazky obcí v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pro kraje v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích ( krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a pro hlavní město Prahu v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, přičemž se v těchto zákonech upravuje částečně i způsob přezkoumání a některé další okolnosti. Způsob přezkoumání si mohly podle původního znění těchto zákonů územní celky (s výjimkou městských částí a městských obvodů statutárních měst takto členěných) zvolit, a to tak, že buď zadají toto přezkoumání auditorovi, nebo požádají o přezkoumání příslušný státní orgán. U obcí a u dobrovolných svazků obcí byl tímto státním orgánem okresní úřad, u statutárních měst, u hlavního města Prahy a u krajů Ministerstvo financí. Podle uvedené právní úpravy byly tedy přezkoumávajícími orgány Ministerstvo financí a okresní úřady, na které se obrátilo se žádostí o přezkoumání přes 6000 obcí, tj. 90 % všech obcí. Novely zákona o obcích a zákona o krajích přijaté v květnu a v červnu loňského roku, které nabyly účinnosti 1. ledna 2003, podstatně změnily a zkomplikovaly stav uvedené právní úpravy, která pozbyla účinnosti koncem roku 2002.

1)

§ 17 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.

- 18 Především odňaly územním celkům od 1. ledna 2003 možnost volby pro zadání přezkoumání a stanovily povinnost dát si přezkoumat hospodaření auditorem,2) a to: -

obcím nad 5 000 stálých obyvatel včetně statutárních měst a všem dobrovolným svazkům obcí (zákon č. 313/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích),

-

všem krajům (zákon č. 231/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích).

U obcí do 5 000 stálých obyvatel ponechal zákon č. 313/2002 Sb. možnost zadat přezkoumání auditorovi nebo požádat o přezkoumání kraj, který není státním orgánem, ale především subjektem samosprávným, a proto tuto činnost vykonává v přenesené působnosti. Do procesu přezkoumání jsou zákonem č. 313/2002 Sb. nově začleněny finanční úřady. Podle § 45 odst. 1 může finanční úřad ve správním řízení uložit obci pokutu do výše 100 000 Kč, jestliže si o přezkoumání nepožádá a zabezpečí provedení přezkoumání obce auditorem na náklad povinné obce.3) Naprosto odlišná pravidla pro přezkoumání platí podle zákona č. 131/2000 Sb., pro hlavní město Prahu a pro jeho městské části. Hlavnímu městu Praze i jeho městským částem zůstává možnost volby. Zatímco kraje musí zadat přezkoumání hospodaření auditorovi, hlavní město Praha může využít také této možnosti, anebo může o přezkoumání požádat Ministerstvo financí. Také městské části hlavního města Prahy mohou bez ohledu na jejich velikost požádat o přezkoumání Magistrát hlavního města Prahy, nebo zadat výkon přezkoumání auditorovi. Tyto nerovné podmínky pro způsob přezkoumání hospodaření - dané na jedné straně zákonem č. 131/2000 Sb., který pro hlavní město Prahu a pro všechny městské části (i s počtem stálých obyvatel nad 50 000) dává možnost volby při zadávání výkonu přezkoumání a na straně druhé odnětí možnosti této volby pro obce s počtem stálých obyvatel nad 5 000, pro všechna statutární města a pro dobrovolné svazky obcí na základě zákona č. 313/2002 Sb. a pro kraje na základě zákona č. 231/2002 Sb., (a to za současně jim uložené povinnosti zadat přezkoumání auditorovi a hradit náklady s tím vzniklé ze svých prostředků) - vytváří nerovné postavení zmíněných územních celků, provázené u obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů omezením jejich rozhodovací pravomoci. Situací, která vznikne po zrušení okresních úřadů v oblasti přezkoumání hospodaření se vláda zabývala již 4. prosince 2000 v souvislosti s projednáním koncepce zvýšení účinnosti kontroly a přijala usnesení č. 1217. Zprávou, kterou na základě tohoto usnesení předložilo Ministerstvo vnitra, se vláda opět zabývala na svém zasedání 13. června 2001 a přijala usnesení č. 587, v němž uložila ministru vnitra ve spolupráci s ministrem financí a s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu připravit a předložit vládě do 31. prosince 2001 2)

Tento způsob přezkoumání založený na komerční bázi si podle uvedených novel hradí územní celek ze svých rozpočtových prostředků, tedy z prostředků veřejných, aniž má možnost jiné volby; v zákoně není řešena situace, kdy obec na úhradu nebude mít finanční prostředky, které může pro tento účel uvolnit.

3)

V zákoně není řešeno: - jakým způsobem finanční úřad získá informace o tom, že obec o přezkoumání nepožádala, - jakým způsobem finanční úřad zabezpečí provedení přezkoumání u auditora; kdo bude zadavatelem, který uzavře s auditorem smlouvu, - jak obec získá prostředky na zaplacení, pokud vlastní prostředky nemá.

- 19 věcný záměr zákona, jímž by se řešilo přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků (ne zcela správně označované jako veřejný audit). Předmětný věcný záměr vláda projednala dne 20. února 2002 a přijala k němu zmiňované usnesení č. 165. Citovaným usnesením vláda schválila věcný záměr tohoto zákona, a to ve znění varianty A. Oproti vládou zamítnuté variantě B, ve které se předpokládalo zřízení nového ústředního úřadu státní správy (pro koordinaci postupu veřejných auditorů ustanovených pro přezkoumání hospodaření), bylo podle schválené varianty A přezkoumání hospodaření svěřeno do oboru působnosti Ministerstva financí. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra na základě citovaného usnesení vlády vypracovalo předkládaný návrh zákona o přezkoumání hospodaření územních celků. Pro realizaci uloženého řešení je třeba novelizovat zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a dále zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

II. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy Principy navrhované právní úpravy vycházejí -

ze zadání vlády schváleného jejím usnesením č. 125/1999, podle něhož měl být novelizován zákon č. 552/1991Sb., o státní kontrole, nebo vypracován zákon nový upravující kontrolní proces,

-

ze souboru koncepcí k reformě veřejné správy projednaného vládou dne 4. prosince 2000 a schváleného usnesením vlády č. 1217 ke zvýšení účinnosti kontroly územních samosprávných celků,

-

z usnesení vlády č. 587 ze dne 13. června 2001 k legislativnímu řešení situace po zrušení okresních úřadů,

-

z usnesení vlády č. 165 ze dne 20. února 2002 k věcnému záměru zákona o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, jímž byla schválena pro způsob přezkoumání varianta A věcného záměru zákona, podle níž gesce za přezkoumání hospodaření spadá do působnosti Ministerstva financí,

-

z mezinárodních zvyklostí v oblasti kontroly veřejnoprávních korporací.

Hlavní principy zakotvené v navrhovaném zákonu jsou následující: a) princip kontinuálnosti právního řádu a kompatibility právních předpisů. Za tímto účelem

- 20 -

vrací se územním celkům původní možnost volby způsobu přezkoumání hospodaření mezi zadáním přezkoumání auditorovi nebo požádáním o toto přezkoumání státní orgán nebo Magistrát hlavního města Prahy v případě městských částí, a to ve stejném rozsahu jak byla upravena v předchozím znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a jak je upravena v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,

-

zaniklé okresní úřady, jakožto územní státní orgány, se ve funkci přezkoumávajících orgánů nahrazují jiným státním orgánem, v daném případě Ministerstvem financí, které plnilo funkci přezkoumávajícího orgánu již podle právní úpravy z roku 2000, a to vůči statutárním městům (podle zákona č. 128/2000 Sb.), vůči krajům (podle zákona č. 129/2000 Sb.) a vůči hlavnímu městu Praze (podle zákona č. 131/2000 Sb.),

-

navazuje se po věcné i terminologické stránce zejména na zmiňované zákony o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze a na další zákony (např. na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů),

-

sbližují se postupy uplatňované při přezkoumání hospodaření přezkoumávajícími orgány upravené v tomto návrhu zákona s postupy upravenými v zákoně č. 254/2000 Sb., o auditorech, jako např. způsob předání a projednání zprávy o výsledku přezkoumání nebo postup při informování v případě podezření z naplnění skutkové podstaty trestného činu.

b) princip rovnoprávného postavení územních celků z hlediska volby způsobu přezkoumání jejich hospodaření. -

oproti úpravě způsobu přezkoumání provedené v novele zákona o obcích a zákona o krajích, které nabyly účinnosti k 1. 1. 2003, návrh tohoto zákona ponechává všem územním celkům stejné možnosti volby jako má hlavní město Praha podle zákona č. 131/20000 Sb., a to bez rozdílu kolik má územní celek stálých obyvatel.

c) princip zvýšení účinnosti kontroly územních celků (jak předpokládal soubor koncepcí k veřejné správě z prosince 2000) a zvýšení efektivnosti jejího výkonu.

Za tímto účelem se v návrhu zákona -

dosavadní jednorázové přezkoumání hospodaření za uplynulý rok vykonávané po jeho skončení rozkládá u většiny přezkoumávaných subjektů do dílčích přezkoumání v průběhu roku, jehož se přezkoumání týká (tj. běžného roku) a na začátku následujícího roku; tento postup umožní řádné přezkoumání hospodaření podle ustanovení navrhovaného zákona a rovnoměrné vytížení kontrolorů v průběhu celého roku, které zbaví kontrolory nárazového jednorázového pracovního zatížení v první polovině následujícího roku a vytvoří tak časový prostor v běžném i v následujícím roce pro získávání informací od kontrolorů za účelem průběžného napravování zjištěných chyb a nedostatků v územních celcích a tím i pro zlepšení jejich hospodaření,

-

zavádí dozor státu nad správností přezkoumání hospodaření v těch případech, kdy výkon této státní správy je svěřen subjektu, který není státním orgánem (Magistrát hl. m. Prahy, auditoři).

d) princip rovného procesněprávního postavení účastníků vztahů vyplývajících z přezkoumání. Za tímto účelem se do přezkoumání hospodaření -

zavádí kontrolní řád, při jehož uplatňování budou (na rozdíl od zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole) respektovány zvláštnosti řídících orgánů a samosprávné kompetence územních celků, jakož i adekvátní práva přezkoumávajících orgánů včetně jejich kontrolorů na straně jedné a územních celků včetně jejich zaměstnanců na straně druhé.

- 21 e) princip slučitelnosti se zahraničními obecně uznávanými zvyklostmi v oblasti kontroly veřejnoprávních korporací. Za tímto účelem v návrhu zákona -

nejsou použity některé termíny ze zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,4) které neodpovídají běžně užívaným výrazům v kontrole veřejnoprávních korporací v demokratických státech,

-

je zapracována povinnost orgánů vykonávajících přezkoumání oznámit písemně územnímu celku počátek přezkoumání předem, a to nejpozději 5 dnů před jeho vlastním uskutečněním,

-

je dána územním celkům možnost zaujmout k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání písemné stanovisko a po projednání stanoviska s kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání přiložit konečné stanovisko k výsledné zprávě; tím zpráva o přezkoumání přestává být jednostranným aktem kontrolujícího orgánu, ale stává se komplexním výsledným materiálem předkládaným k projednání příslušnému orgánu (např. zastupitelstvu obce), k přijetí opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a k vyvození případných důsledků a stává se tak i motivujícím nástrojem k hospodárnějšímu chování územních celků.

III. Nezbytnost navrhované úpravy Nezbytnost navrhované právní úpravy přezkoumávání hospodaření územních celků vyplývá z nutnosti

4)

-

řešit problematiku přezkoumání hospodaření územních celků komplexně a uceleně ( na rozdíl od její dosavadní roztříštěnosti),

-

stanovit podrobný výčet oblastí hospodaření tvořících předmět přezkoumání, který by zahrnoval i úseky činnosti dosud nekontrolované, které však mohou výrazně ovlivnit jejich hospodaření a finanční situaci (například nakládání s pohledávkami, přijímání závazků územního celku, poskytování záruk a zástav územního celku, učiněných ve prospěch třetích osob),

-

dát státnímu orgánu, v daném případě Ministerstvu financí, dosud neexistující možnost výkonu kontroly hospodaření a nakládání s majetkem a příjmy obcí a krajů a vytvořit tak i předpoklady pro plné zabezpečení kontrol nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu a s dalšími prostředky poskytnutými České republice z EU určenými pro územní celky,

-

sjednotit způsob přezkoumání hospodaření tak, aby všechny obce, kraje a dobrovolné svazky obcí měly možnost volby mezi přezkoumáním hospodaření státním orgánem nebo auditorem,

-

umožnit v souladu s požadavky EK kontrolu dokladů u právnických nebo fyzických osob podílejících se na dodávkách zboží nebo služeb pro územní celky,

-

nově, a to v souladu s evropskými zvyklostmi, upravit procesní pravidla tohoto přezkoumání, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran a umožnit územním celkům zaujmout k výsledkům přezkoumání své stanovisko, a tím pro oblast územních samosprávných celků prakticky splnit úkol jímž bylo uloženo Ministerstvu financí

Zákon č. 552/1991 Sb. je v podstatě nepřesným přepisem vyhlášky ministra státní kontroly č. 75/1959 Ú. l., kterým se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost.

- 22 usnesením vlády č. 125/1999 novelizovat zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, nebo vypracovat zákon nový, -

zavést dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o přezkoumání hospodaření.

IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Návrh zákona o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků odpovídá ústavnímu pořádku České republiky a odstraňuje některé nedostatky stávající právní úpravy, které se v této oblasti vyskytly, jak vyplývá z I. oddílu této důvodové zprávy. Řešení uvedené v návrhu zákona zabraňuje rozšiřování počtu úkonů státní správy vykonávaných vyššími územními celky v přenesené působnosti namísto úkonů realizovaných ústředními orgány státní správy. V návrhu zákona se důsledně uplatňuje princip nevměšování se do samosprávné působnosti územních celků ve smyslu ustanovení hlavy sedmé Ústavy České republiky. Za tím účelem se působení přezkoumávajících orgánů omezuje na činnost kontrolní, aniž jsou jim dána oprávnění k zásahům do samosprávné působnosti, například formou ukládání opatření k nápravě nebo pozastavení činnosti. Koncepce navrhovaného zákona vychází z předpokladu, že tyto kompetence náleží zastupitelstvu územního celku. Přezkoumání hospodaření se tím - kromě jiného - obdobně jako finanční kontrola ve veřejné správě (upravená zákonem č. 320/2001 Sb.) podstatně liší od dozoru nad samostatnou a přenesenou působností, vykonávaného krajským úřadem a Ministerstvem vnitra podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, jakož i od dozoru, vykonávaného podle § 20 návrhu tohoto zákona. Pravidla uvedená v tomto návrhu navíc odpovídají mezinárodním zvyklostem v oblasti kontroly a uvádějí vztahy kontrolujících a kontrolovaných do souladu s Listinou základních práv a svobod.

V. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Cílem této úpravy je, aby navrhovaný způsob přezkoumání hospodaření přispěl ke zvýšení transparentnosti veřejných financí a k zamezování schodků v hospodaření územních samosprávných celků v souladu s ustanovením čl. 104 (ex čl. 104c) Smlouvy o založení Evropského společenství. Návrh zákona o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků stejně jako návrh novely zákona o obcích, návrh novely zákona o krajích a návrh novely zákona o hlavním městě Praze nejsou v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právními akty Evropských společenství. Daná problematika není komunitárním právem upravena.

- 23 -

Navrhované řešení přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků respektuje hlavní principy kontroly veřejnoprávních korporací uplatňované v Evropské unii, jakož i zásady obsažené v Evropské směrnici Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí pro implementaci kontrolních standardů INTOSAI5) (Luxemburg, 1998), které by měly být v kontrolním systému organizačních složek veřejné správy zabudovány. Ke spolupráci s cílem rozvíjet účinné kontrolní systémy podle standardních metod a postupů Společenství se Česká republika zavázala v Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (čl. 84 odst. 2 Evropské dohody). Z článku 69 Evropské dohody pak vyplývá pro Českou republiku závazek sbližovat svůj právní řád s právem Evropských společenství, jehož součástí jsou i implementované auditní standardy mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí INTOSAI. Do návrhu zákona jsou promítnuty také principy finančního hospodaření aplikované v Evropském společenství, které vyžadují, aby finanční prostředky byly ve veřejné správě využívány hospodárně a účelně od jejich přidělení České republice, až ke konečnému uživateli. Tyto principy, které vycházejí z předpisů ES č. 1605/2002, č. 2342/2002 a č. 2343/2002, upravují způsob finančního hospodaření i v podnikatelské sféře, kde kromě hospodárnosti a účelnosti se hodnotí i efektivnost daného procesu.6) Návrh respektuje zásadu rovného zacházení s prostředky veřejných rozpočtů a s prostředky Evropské unie a zásadu jednotného přístupu k jejich kontrole.

VI. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy V části „Věcné řešení“ vládou schváleného věcného záměru předmětného zákona se pro zabezpečení přezkoumání hospodaření obcí počítalo „s převedením zaměstnanců finančních referátů okresních úřadů pod Ministerstvo financí k 1. 1. 2003“. Vzhledem k tomu, že tento předpoklad nebyl naplněn, uvažovalo Ministerstvo financí v původní důvodové zprávě s personálním zajištěním této činnosti novými zaměstnanci získanými v rámci náboru. Počítalo se s tím, že tuto činnost bude zabezpečovat 310 kontrolorů, neboť tento počet osob vykonával přezkoumání hospodaření obcí na bývalých okresních úřadech, byl ověřen také letošní praxí na krajských úřadech a vyplývá i z provedené analýzy potřeby počtu těchto kontrolorů. V důsledku nově prosazovaného trendu, směřujícího ke snížení počtu zaměstnanců ve veřejné správě a s tím spojeným úsporám prostředků státního rozpočtu, došlo na Ministerstvu financí k přehodnocení výše uvedeného způsobu personálního zabezpečení předmětné činnosti. Přezkoumání hospodaření nebude zajišťováno v rámci náboru získanými novými zaměstnanci, ale dosavadními zaměstnanci státu, zařazenými v jiných orgánech Ministerstva 5)

INTOSAI je zkratka pro International Organization of Supreme Audit Institutiones ( Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí. 6) Pro analýzu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti je podle anglických výrazů Economic, Efficency a Effectiveness používáno v zahraničních pramenech označení „3E“.

- 24 financí, u nichž se počítá s potřebnou rekvalifikací. Dále se předpokládá, že i technické vybavení pro tyto kontrolory bude předisponováno z oblasti rušených úřadoven Celní správy a bude zařazeno na tento nový úsek činnosti Ministerstva financí k jeho účelnému využití. Uvažovaný způsob řešení si oproti současnému stavu neklade žádné nové finanční nároky.

- 25 -

Zvláštní část

K§1 Ustanovení § 1 vymezuje cíl zákona, jímž je úprava přezkoumání hospodaření územních celků, reprezentovaných kraji, obcemi, včetně hlavního města Prahy a statutárních měst, a dále městských částí a obvodů v hlavním městě Praze, a rovněž přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí. Reaguje tak na povinnost zmíněných subjektů dát si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok, která je jim uložena v ustanoveních zvláštních právních předpisů. Dále stanoví předmět, hlediska, postup a pravidla přezkoumání, které jsou podrobněji upraveny v ustanoveních § 2 až 13 návrhu zákona.

K§2 V odstavci 1 tohoto paragrafu je předmět přezkoumání vymezen v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, tedy v souladu s obsahem závěrečného účtu, a to za účelem celkového zhodnocení rozpočtového hospodaření územního celku. Pod plněním příjmů a výdajů rozpočtu uvedeným v písm. a) se rozumí plnění veškerých příjmů vlastních (daňových, nedaňových, kapitálových) a přijatých dotací, jakož i všech výdajů (běžných i kapitálových) podle rozpočtové skladby. Cizími zdroji se rozumí pasiva uváděná v rozvaze pod písmenem D. Předmětem přezkoumání jsou také prostředky ze zahraničí, které jsou poskytnuty na základě mezinárodních smluv (např. prostředky PHARE, ISPA, SAPARD, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti) a vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám. Podle odstavce 2 je předmětem přezkoumání u územního celku rovněž nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku a v jeho organizačních složkách nebo městských částech hlavního města Prahy, jakož i s majetkem vloženým do dobrovolného svazku obcí. Předmět přezkoumání je dále rozšířen o další oblasti, které významně ovlivňují nebo by do budoucna mohly ovlivňovat hospodaření a finanční situaci územního celku, s dopadem především na zadluženost obcí (např. pohledávky a závazky územního celku, záruky a zástavy územního celku, učiněné ve prospěch třetích osob a zřizování věcných břemen). Zadávání a realizace veřejných zakázek bude předmětem tohoto přezkoumání s výjimkou úkonů a postupů, přezkoumaných a zkontrolovaných již Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem přezkoumání je také výše stanovených a vyplacených platů zaměstnancům a odměn členům zastupitelstva územního celku a účetnictví vedené územním celkem.

- 26 Do předmětu přezkoumání není zahrnuto přezkoumání hospodaření příspěvkových organizací a územním celkem zřízených právnických osob. Vykonávat tuto kontrolu je povinností územního celku v rámci veřejnosprávní kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Přezkoumávající orgán může pouze hodnotit, jak územní celek tuto svoji povinnost plní. K§3 V § 3 jsou uvedena hlediska, ze kterých se předmět uvedený v § 2 přezkoumává, a je zde výčet úkonů, které mají být učiněny při jeho přezkoumání. Rovněž je kladen důraz na posouzení účelnosti a hospodárnosti přezkoumávaných operací, a to v souladu s ustanoveními zákonů o územních celcích a v souladu s požadavky Evropské komise, obsaženými v předpisech ES č. 1605/2002, č. 2342/2002 a č. 2343/2002, kladenými na kontrolu veřejnoprávních korporací. Účelně a hospodárně využívat majetek kraje a obce včetně hlavního města Prahy ukládá těmto územním celkům § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 17 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích a § 35 zákona č. 131/2000Sb., o hlavním městě Praze. Nejhospodárnějším způsobem plnit úkoly hrazené ze státního rozpočtu jsou dále povinny všechny organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky, tedy i územní celky, podle ustanovení § 30 odst. 2 vyhlášky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. Hospodárností podle našich právních předpisů (např. podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole) se rozumí použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Účelností se rozumí takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. K§4a5 V § 4 a 5 je uveden postup při přezkoumání. K§4 V souladu s ustanoveními zvláštních právních předpisů je územní celek povinen dát si přezkoumat hospodaření za každý uplynulý kalendářní rok. O způsobu zabezpečení přezkoumání rozhoduje územní celek. Pro obce, včetně hlavního města Prahy a statutárních měst, pro kraje a dobrovolné svazky obcí je ponechána volba způsobu vykonání přezkoumání mezi auditorem, auditorskou společností (dále jen „auditor“) anebo Ministerstvem financí. Městské části hlavního města Prahy mohou přezkoumání zadat auditorovi nebo požádat Magistrát hlavního města Prahy. O zvoleném způsobu přezkoumání je územní celek povinen informovat Ministerstvo financí nebo Magistrát hlavního města Prahy, a to do 30. června roku, jehož se přezkoumání týká (dále jen „běžný rok“). Ministerstvo financí a Magistrát hlavního města Prahy v návaznosti na informaci o nutnosti vykonat přezkoumání u územního celku a stejně tak statutární město vypracují časový plán přezkoumání. Časový plán

- 27 zahrnuje dílčí přezkoumání, která budou vykonána již v průběhu běžného roku a v roce následujícím. Vytváří se tím možnost průběžně odstraňovat chyby a nedostatky, zjištěné již v běžném roce. Jednorázové přezkoumání po skončení běžného roku se předpokládá pouze u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob, kde rozsah a složitost přezkoumávaného hospodaření umožňuje v krátkém časovém úseku přezkoumat jejich hospodaření v celém rozsahu navrhovaného zákona, v opačném případě se uskuteční dílčí přezkoumání v běžném i v následujícím roce. V případě výkonu přezkoumání auditorem stanoví zákon požadavek písemné smlouvy, která musí obsahovat kromě obecných náležitostí smlouvy náležitosti taxativně stanovené v odstavci 6. Územní celek poskytuje auditorovi finanční plnění na základě uzavřené smlouvy ze svých rozpočtových prostředků. K§5 V § 5 jsou stanoveny předpoklady pro výkon přezkoumání. Přezkoumávající orgány, jimiž jsou Ministerstvo financí a Magistrát hlavního města Prahy pověří výkonem přezkoumání příslušné zaměstnance, kteří budou splňovat odborné kvalifikační předpoklady. Těmito předpoklady jsou zákonem taxativně stanoveny – dosažení alespoň středního vzdělání a absolvování nejméně tříleté praxe v odborné činnosti, vztahující se k předmětu přezkoumání a musí být bezúhonní. Při pověřování kontrolorů k výkonu přezkoumání bude přezkoumávající orgán u jednotlivých zaměstnanců Magistrátu hl. m. Prahy vycházet při hodnocení odborných předpokladů také z podmínek, stanovených zákonem o úřednících územních samosprávných celků č. 312/2002 Sb. Na Ministerstvu financí se předpokládá vydání interního prováděcího předpisu, který blíže stanoví kriteria posuzování odborných předpokladů k výkonu přezkoumání, jakož i další odborné vzdělávání kontrolorů. Přezkoumávající orgán písemně oznámí územnímu celku počátek přezkoumání a jméno kontrolora pověřeného řízením přezkoumání nejpozději 5 dní předem. V zájmu právní jistoty územních celků a v zájmu objektivity výsledků přezkoumání je nezbytné zamezit, aby se přezkoumání účastnily osoby, které pro svůj vztah k územnímu celku nebo předmětu přezkoumání vzbuzují pochybnosti o nezaujatém výkonu přezkoumání. V případě zjištění, že osoba vykonávající přezkoumání je ve vztahu k územnímu celku podjatá, je nutné bezprostředně informovat kontrolora pověřeného řízením přezkoumání, případně přezkoumávající orgán o podjatosti. Do rozhodnutí o podjatosti vykonává příslušný kontrolor pouze úkony, které nesnesou odkladu, aby nedošlo ke zmaření účelu kontroly. V případě prokázání podjatosti bude kontrolor z přezkoumání vyloučen, v opačném případě vykonává kontrolu nadále. K § 6 až 13 V § 6 až 13 jsou obsažena pravidla přezkoumání. K§6a7

- 28 V těchto ustanoveních jsou založena jednak práva a povinnosti kontrolorů, a jednak práva a povinnosti územních celků. Při přezkoumání hospodaření územního celku auditorem postupuje auditor v souladu s podmínkami, uvedenými v uzavřené smlouvě podle § 4 odst. 6 tohoto zákona a podle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech. V ustanoveních § 6 jsou nejdříve uvedena nezbytná oprávnění, tj. právo vstupovat do objektů a na pozemky vztahující se k předmětu přezkoumání, které je základním předpokladem pro zajištění přezkoumání. Vždy musí jít pouze o prostory bezprostředně související s předmětem přezkoumání. Zvláště je zde zdůrazněna povinnost respektovat ústavní právo na nedotknutelnost obydlí podle článku 12 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod. Právo seznamovat se s utajovanými skutečnostmi mají pouze kontroloři na základě osvědčení vydaného Národním bezpečnostním úřadem, a to v rozsahu v osvědčení stanoveném. Kromě toho jsou zde uvedena další oprávnění kontrolorů, jež mohou uplatnit vůči územnímu celku při vykonávání přezkoumání, a která mají zajistit kontrolorovi přístup k originálům písemností, dokladů, zápisů a k informacím, umožňujícím zjištění skutečného stavu věci a prokázání kontrolních zjištění. V zájmu hospodárnosti a eliminace duplicitních kontrolních šetření mají kontroloři právo seznámit se s výsledky předchozích přezkoumání a finančních kontrol vykonaných u územního celku podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, jakož i s výsledky finančních kontrol vykonaných samotným územním celkem. K povinnostem kontrolora patří, aby oznámil zahájení přezkoumání územnímu celku a prokázal se písemným pověřením a služebním průkazem. Během přezkoumání má postupovat tak, aby zjistil skutečný stav věci, který následně popíše ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (dále jen “zpráva o výsledku přezkoumání”). Kontrolní zjištění musí být objektivní, úplná a doložená a při výběrovém způsobu šetření musí být použity metody zabezpečující reprezentativnost daného výběru. V případě nezbytnosti převzetí originálních dokladů přebírá kontrolor zároveň povinnost pečovat o jejich ochranu a zabezpečit jejich neprodlené vrácení, jakmile pominou důvody jejich zajištění. Důležitou povinností kontrolora je pořídit zprávy z jednotlivých dílčích přezkoumání nebo zprávu o výsledku jednorázového přezkoumání. Zprávy z dílčích přezkoumání (dále jen “dílčí zpráva”) slouží kontrolorům ke shrnutí zjištění z příslušných dílčích přezkoumání a jsou podkladem ke zpracování souhrnné zprávy o výsledku přezkoumání za uplynulý kalendářní rok. Dílčí zprávy kromě popisu zjištěných chyb a nedostatků včetně uvedení případného porušení právních předpisů nebo jiných předpisů vydaných na jejich základě a označení dokladů, o které se zjištění opírá, obsahují pouze takové identifikační údaje a náležitosti, které kontrolor potřebuje k sestavení zprávy o přezkoumání za celý uplynulý rok. Zákon neukládá kontrolorovi povinnost předat dílčí zprávu územnímu celku. Za účelem operativního přijetí opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků je však kontrolor povinen seznámit představitele územních celků s jejím obsahem. Návrh takto zpracované zprávy o výsledku přezkoumání předá kontrolor pověřený řízením přezkoumání příslušnému představiteli územního celku, aby se tento mohl ke zprávě vyjádřit v písemném stanovisku.

- 29 Územnímu celku je tedy zajištěno právo podat ke skutečnostem uvedeným ve výsledné zprávě písemné stanovisko ve lhůtě 5 pracovních dnů od seznámení s návrhem výsledné zprávy; tato lhůta může být kontrolorem prodloužena. Kontrolor je povinen prověřit případné námitky vznesené ve stanovisku územního celku ke skutečnostem, uvedeným ve zprávě a s konečnými závěry neprodleně, nejpozději však do 15 dnů od obdržení stanoviska, územní celek seznámit. Z výčtu povinností kontrolora je důležité dále zmínit povinnost mlčenlivosti o všech věcech, které se kontrolor při přezkoumání dozví, s odkazem na povinnost postupovat podle § 8 trestního řádu v případě podezření ze spáchání trestné činnosti. Právům a povinnostem kontrolorů adekvátně odpovídají povinnosti a práva územních celků, uvedená v § 7. Práva územního celku zajišťují, aby územní celek byl vždy a včas informován o počátku přezkoumání a o jeho zahájení, průběhu přezkoumání a o výsledku přezkoumání a aby mohl s kontrolory konzultovat celkový postup přezkoumání. Územní celek se může rovněž ohradit proti podjatosti kontrolora, vykonávajícího přezkoumání. Územní celek je však také povinen zajistit spolupráci s kontrolory, poskytovat jim potřebné podklady pro přezkoumání a především zdržet se chování, které by mohlo vést ke zmaření účelu přezkoumání. K§8 Ustanovení § 8 umožňuje přezkoumávajícímu orgánu přibrat k přezkoumání další osoby a jim zadat v rámci přezkoumání posouzení odborné problematiky, k jejímuž řešení sám nedisponuje personální kapacitou. Zpravidla se jedná o znalce nebo odborné experty. Práva, povinnosti a činnost přibraných osob se řídí ustanoveními tohoto zákona, a to v rozsahu jejich zmocnění. Výběr přizvaných osob schvaluje vedoucí zaměstnanec, který v přezkoumávajícím orgánu pověřuje zaměstnance k přezkoumání (§ 5 odst. 1). Ten také vystavuje pověřeným osobám pověření v potřebném rozsahu a na stanovenou dobu. Jeho povinností je také pověřené osoby poučit o jejich právech a povinnostech při účasti na přezkoumání a informovat příslušný územní celek o účasti těchto osob na přezkoumání. K§9 Osoby povinné poskytnout součinnost při přezkoumání jsou fyzické nebo právnické osoby, které pro územní celek dodávají zboží, konají práce, nebo poskytují služby, nebo se na těchto dodávkách podílejí, tj. plní veřejné zakázky. Uvedené osoby mají povinnost spolupůsobit při přezkoumání územního celku s kontrolorem. Pokud kontrolor zjistí u územního celku nesrovnalosti v dokladech o uvedených činnostech, pak při přezkoumání u dodavatele použije přiměřeně postup jako u územního celku. Toto ustanovení, důležité pro kontrolu zákonnosti a hospodárnosti vynakládaných veřejných prostředků na úhradu nákladů veřejných zakázek, koresponduje s ustanovením § 2 písm. e) a § 13 odst. 3 a 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, které do něho bylo vloženo na základě jednoznačného požadavku Evropské komise. Vynutitelnost

- 30 povinnosti spolupůsobit se zajišťuje u uvedených osob jejich závazkem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb, případně i v jiné smlouvě. K § 10 Zpráva o výsledku přezkoumání zachycuje výsledky z ukončených jednorázových nebo dílčích přezkoumání hospodaření územního celku. Ustanovení vymezuje náležitosti zprávy (např. název územního celku, místo kde se přezkoumání uskutečnilo, jména kontrolorů). Součástí závěru této zprávy je vyjádření, zda při přezkoumání nebyly zjištěny chyby a nedostatky, nebo byly zjištěny závažné chyby a nedostatky, jejichž výčet je uveden v daném ustanovení, anebo byly zjištěny jiné chyby a nedostatky, které nejsou v daném výčtu. Kontrolor pověřený řízením přezkoumání, který zpravidla osobně vypracovává zprávu o výsledku přezkoumání, je povinen rovněž v jejím závěru popsat, zda z hlediska budoucího vývoje hospodaření územního celku se ukazují již v současné době možnosti vzniku rizik (např.zhoršující se ekonomická situace dlužníků obce a s tím spojené riziko splácení dluhu obci, nebo situace třetích osob, za něž obec převzala záruky nebo v jejich prospěch učinila zástavy majetku, výpadek příjmů z místních poplatků z klimatických důvodu apod.), která by měla negativní dopad na hospodaření územního celku v budoucnosti. Náležitostí závěru zprávy je rovněž uvedení, jaký podíl činí jak pohledávky, tak i závazky na rozpočtu územního celku a jaký je podíl zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku. Součástí zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření může být i upozornění na případy, kdy územní celek se svým majetkem včetně finančních prostředků účelně a hospodárně nenakládal a z jakých důvodů k takovému závěru přezkoumávající orgán dospěl. Povinnou přílohou zprávy je i stanovisko k návrhu zprávy, pokud bylo příslušnému kontrolorovi doručeno. K § 11 Vypracovanou zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření projedná kontrolor pověřený řízením následně se starostou, u statutárního města s primátorem, u hlavního města Prahy s primátorem hlavního města Prahy, u kraje s hejtmanem kraje a u dobrovolného svazku obcí s osobou určenou stanovami dobrovolného svazku obcí a předá jim její stejnopis, a to tak, aby spolu se závěrečným účtem (jehož je součástí) její konečné znění bylo k dispozici 15 dnů před projednáním závěrečného účtu v orgánech územního celku. K § 12 Přezkoumání hospodaření auditorem podle tohoto zákona je auditorskou službou podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech. Pokud přezkoumání hospodaření územního celku vykonával auditor, řídí se projednání zprávy o výsledku přezkoumání ustanoveními § 14 odst. 5 citovaného zákona o auditorech. V tom případě je povinen územní celek jakožto příjemce státních dotací zajistit z důvodu možné verifikace doručení kopie auditorské zprávy Ministerstvu financí nebo Magistrátu hlavního města Prahy, a to ve lhůtě 15 dnů po jejím projednání v příslušných orgánech územního celku.

- 31 -

K § 13 Smyslem uvedeného ustanovení je přimět územní celek bezodkladně reagovat na chyby a nedostatky zjištěné kontrolorem v průběhu dílčích i jednorázových přezkoumání. Územní celek vypracuje vlastní opatření k nápravě ve vztahu k zjištěným chybám a nedostatkům, tj. způsob nápravy a lhůtu, do které musí být chyba a nedostatek odstraněn a průběžně informovat orgán přezkoumání o zjednaných nápravách. Podle tohoto paragrafu je proto územní celek povinen přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků zjištěných při dílčích přezkoumáních, a to bezprostředně poté, co byl s nimi seznámen a podat o tom informaci orgánu přezkoumání nejpozději však do 30 dnů ode dne seznámení. Opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání je povinen územní celek přijmout podle zvláštních právních předpisů (zákon o obcích, o krajích a o rozpočtových pravidlech územních celků) na základě projednání zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku. V odst. 1 písm. b) se ukládá územnímu celku podat přezkoumávajícímu orgánu písemnou informaci o opatřeních, která byla přijata jak na základě zprávy o přezkoumání vykonaného přezkoumávajícím orgánem, tak i na základě zprávy o přezkoumání vykonaného auditorem, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však 15 dnů po projednání zprávy v orgánech územního celku. V obou informacích podaných podle odst. 1 územní celek uvede lhůty, jež si sám stanoví pro podání zprávy příslušnému orgánu přezkoumání o plnění přijatých opatření. Ve lhůtách, které si územní celek stanovil k nápravě chyb a nedostatků a které uvedl ve výše zmiňovaných informacích, je územní celek povinen zaslat příslušnému orgánu přezkoumání zprávu o plnění opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků uvedených jak v dílčích zprávách, tak ve zprávě o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok. K § 14 až 19 V § 14 až 19 jsou obsažena ustanovení o sankcích za porušení povinností stanovených tímto zákonem - pořádkové pokuty. Možná porušení povinností jsou členěna na porušení ze strany územního celku (§ 14), ze strany příspěvkové organizace zřízené územním celkem (§ 15) a ze strany osoby povinné poskytnout součinnost (§ 16). V jednotlivých písmenech § 14 až 16 jsou uvedeny skutkové podstaty vymezení jednání, s nímž příslušné ustanovení návrhu zákona spojuje určitou povinnost, s tím, že za jejich porušení by Ministerstvo financí bylo oprávněno uložit pořádkovou pokutu odstupňovanou, s odkazem na příslušná písmena, podle závažnosti protiprávního jednání. Pořádkové pokuty vymáhá přezkoumávající orgán a jsou příjmem státního rozpočtu, nebo rozpočtu hl. m. Prahy v případě, že je uložil Magistrát hl. M. Prahy. Pokud přezkoumání hospodaření územního celku vykonával auditor, a územní celek nevyhoví

- 32 požadavku auditora ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 254/2000 Sb., ukládá pořádkovou pokutu na základě podnětu auditora přezkoumávající orgán. Byl-li za totéž porušení právních předpisů uložen trest za trestný čin nebo za správní delikt, ustanovení § 14 až 18 se nepoužijí. K § 20 Dozor nad dodržováním zákona je svěřen Ministerstvu financí jako věcně příslušnému ministerstvu (v souladu se zákony o obcích, o krajích a o hl. m. Praze) nad přezkoumáním hospodaření v těch případech, kdy výkon této státní správy je zabezpečován v přenesené působnosti jiným subjektem než orgánem státní správy, tj. Magistrátem hlavního města Prahy nebo auditorem. Při dozoru nad přezkoumáním vykonaným Magistrátem hl. m. Prahy se postupuje podle ustanovení § 106 až 117 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Při dozoru nad přezkoumáním vykonaným auditorem se postupuje podle ustanovení § 6 a 7 přiměřeně, přičemž Ministerstvo financí jej provádí pouze u příslušného územního celku. Písemnou zprávu o výsledku dozoru nad přezkoumáním předává Ministerstvo financí Komoře auditorů České republiky k dalšímu postupu podle zákona č. 254/ 2000 Sb., o auditorech. K § 21 až 24 V § 21 až 24 jsou obsažena ustanovení společná, přechodná a závěrečná. K § 21 Ustanovení v odstavci 1 uvádí paragrafy tohoto zákona, na jejichž postupy se vztahuje správní řád. Odstavec 3 obsahuje ustanovení o nedotčenosti jiných kontrolních činností podle jiných právních předpisů. K § 22 Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 4 odst. 1 mají územní celky oznamovat orgánu přezkoumání zvolený způsob přezkoumání do 30. června běžného roku, v roce 2003 tato lhůta končí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. K § 23 Současně se schválením tohoto zákona je nutné zrušit dosavadní vyhlášku Ministerstva financí, která upravuje přezkoumání hospodaření v současné době, včetně vyhlášky, která ji novelizovala.

- 33 K § 24 Nabytí účinnosti tohoto zákona se předpokládá uplynutím jednoho měsíce ode dne vyhlášení.

V Praze dne 17. září 2003

PhDr. Vladimír Š p i d l a v. r. předseda vlády

Mgr. Bohuslav S o b o t k a v. r. ministr financí

- 34 Příloha Platná vybraná znění zákonů s vyznačením změn a doplňků

Návrh ZÁKON o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

ČÁST PRVNÍ Platná vybraná znění zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 63/2000 Sb., s vyznačením změn a doplňků Čl. I §4 (1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. (2) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance. (3) Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci.

- 35 -

ČÁST DRUHÁ Platná vybraná znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., s vyznačením změn a doplňků Čl. II § 17 Závěrečný účet (1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.

(2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. (3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok.11) Předmětem tohoto přezkoumání je hospodaření podle rozpočtu, hospodaření s ostatními finančními prostředky a nakládání s majetkem. Obsah a podmínky přezkoumání stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok.11) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis. 11b)

(5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí. (6) Návrh závěrečného účtu územního samosprávného celku musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku. Připomínky k závěrečnému účtu mohou občané uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva. (7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo

- 36 -

b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu. -----------------------------------------------------------------11) § 42 zákona č. 128/2000 Sb. § 20 zákona č. 129/2000 Sb. § 38 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 11) § 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. … /2003 Sb. § 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb. a zákona č. … /2003 Sb. § 38 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. … /2003 Sb. 11b) Zákon č. … /2003 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. § 22 Porušení rozpočtové kázně

(1) Sankce za neoprávněné použití nebo zadržení státních peněžních prostředků a prostředků poskytnutých prostřednictvím Národního fondu stanoví zvláštní zákon.12) (2) Porušením rozpočtové kázně v územních rozpočtech je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků patřících či svěřených územnímu samosprávnému celku. Územní samosprávný celek uloží osobě, která se tohoto porušení kázně dopustila, odvod do svého rozpočtu ve výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu spolu s povinností zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Povinná osoba musí uložený odvod spolu s penále odvést do rozpočtu územního samosprávného celku ve stanovené lhůtě.

(3) Za porušení rozpočtové kázně se považuje též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených tímto zákonem pro hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí anebo uložených podle tohoto zákona orgány k tomu oprávněnými. Za porušení rozpočtové kázně se považuje též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených tímto zákonem pro hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí, včetně povinnosti dát si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok a povinností stanovených pro přípravu a projednávání závěrečného účtu, anebo povinností uložených podle tohoto zákona orgány k tomu oprávněnými. Za toto porušení rozpočtové kázně lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. O jejím uložení rozhoduje u krajů Ministerstvo financí a u obcí a svazků obcí příslušný finanční úřad. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. (4) Penále podle odstavce 2, které v jednotlivém případě nepřekročí 1 000 Kč, se neuloží.

- 37 -

(5) Penále podle odstavce 2 a pokutu podle odstavce 3 nelze uložit po uplynutí 10 let počítaných od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (6) Příslušný územní samosprávný celek může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevu z povinností uložených podle odstavce 2. Ministerstvo financí může z téhož důvodu povolit úlevu z povinností uložených podle odstavce 3.

(7) Při ukládání, vybírání a vymáhání sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně se postupuje podle zvláštního zákona.14) -----------------------------------------------------------------12) § 38 zákona č. 218/2000 Sb.

14) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘETÍ Platná vybraná znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb., s vyznačením změn a doplňků

Čl. III § 42

(1) Obec, která má alespoň 5000 obyvatel, dá přezkoumat auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. (2) Obec, která má méně než 5000 obyvatel, dá přezkoumat hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok krajským úřadem nebo auditorem. Hospodaření obce přezkoumává krajský úřad v přenesené působnosti.

(3) Obec, která dala přezkoumat hospodaření obce auditorem, oznámí neprodleně tuto skutečnost finančnímu úřadu. (1) Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“). (2) Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce Ministerstvo financí. (3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis. 15b)

- 38 -

(4) Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel v obci, pro potřeby přezkoumání hospodaření obce, je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, za který se provádí přezkoumání hospodaření obce. (5) V územně členěných statutárních městech přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části magistrát tohoto města. Magistrát přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti. (6) (4) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků. ________________________________ 15b)

Zákon č. … /2003 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

§ 45

(1) Jestliže obec nepožádá o přezkoumání svého hospodaření podle § 42 do 31. ledna, může jí finanční úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč ve správním řízení a zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření obce auditorem na náklad povinné obce. (2) Při rozhodování o výši pokuty přihlíží finanční úřad k povaze, závažnosti a následkům jednání podle odstavce 1 a dále k výši příjmů a výdajů rozpočtu obce. (3) Řízení o uložení pokut podle odstavce 1 lze zahájit nejpozději do 2 let ode dne, do kterého byla obec povinna požádat o přezkoumání svého hospodaření. (4) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. § 53 (1) Svazek obcí dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok. (1) Svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi. (2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcí ze svých rozpočtových prostředků. (3) Ustanovení § 43 a 45 platí pro svazek obcí obdobně.

- 39 (3) Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcí obdobně. § 123 (1) Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonává krajský úřad 36b) v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy. Jde-li o dozor nad dodržováním povinností stanovených pro přezkoumání hospodaření tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem,15b) vykonává dozor Ministerstvo financí podle zvláštního právního předpisu.15b)

(2) Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn a) požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách, b) navrhnout obci změnu nebo zrušení nezákonné obecně závazné vyhlášky obce, rozhodnutí nebo jiného opatření jejích orgánů, c) požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem; nesplní-li obec úkol stanovený jí zákonem a po upozornění krajským úřadem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon na návrh krajského úřadu Ministerstvo vnitra na náklady obce, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit. ________________________________________ 36b) § 69a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ČTVRTÁ Platná vybraná znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 231/2002 Sb., s vyznačením změn a doplňků

Čl. IV § 20

(1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá kraj přezkoumat auditorem. Náklady spojené s přezkoumáním hospodaření auditorem hradí kraj ze svých rozpočtových prostředků. (1) Kraj požádá o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“). Náklady na přezkoumání hospodaření kraje auditorem uhradí kraj ze svých rozpočtových prostředků. (2) Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

- 40 -

(3) Jestliže kraj nepožádá auditora o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna, může mu Ministerstvo financí ve správním řízení uložit pokutu do výše 100 000 Kč; v takovém případě zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření kraje auditorem na náklad povinného kraje. (4) Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu. (3) Nepožádá-li kraj o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření kraje Ministerstvo financí. (4) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.9c) ________________________________ 9c)

Zákon č. … /2003 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. § 80a

(1) Výkon samostatné i přenesené působnosti kraje podléhá dozoru státu (dále jen "dozor"). Dozor vykonávají věcně příslušná ministerstva a jiné věcně příslušné ústřední správní úřady. Jde-li o dozor nad dodržováním povinností stanovených pro přezkoumání hospodaření tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem,9c) vykonává dozor Ministerstvo financí podle zvláštního právního předpisu.9c) (2) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů kraje a aby nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.

ČÁST PÁTÁ Platná vybraná znění zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., s vyznačením změn a doplňků

Čl. V § 26 (1) Svazek dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok. (1) Svazek požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“).

- 41 (2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků. (3) Ustanovení § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně. (3) Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně. § 38 (1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá hlavní město Praha přezkoumat auditorem nebo Ministerstvem financí. Městská část dá přezkoumat hospodaření auditorem nebo za podmínek stanovených Statutem, Magistrátem hlavního města Prahy. (1) Hlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Městská část hlavního města Prahy požádá o přezkoumání hospodaření Magistrát hlavního města Prahy anebo zadá přezkoumání hospodaření auditorovi. Magistrát hlavního města Prahy přezkoumává hospodaření městské části v přenesené působnosti. (2) Nepožádá-li hlavní město Praha o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Ministerstvo financí. Nepožádá-li městská část hlavního města Prahy o přezkoumání svého hospodaření Magistrát hlavního města Prahy, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Magistrát hlavního města Prahy. (3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11a) (2) (4) Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu a přezkoumávání hospodaření městských částí. (3) (5) Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Praze při postupu podle odstavce 2 podle odstavce 4 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému provedení kontrol a přezkoumání hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části. (4) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol a přezkoumání hospodaření přijímat a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření informovat hlavní město Prahu. (6) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol podle odstavce 4 přijmout a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření a opatření přijatých na základě přezkoumání hospodaření informovat hlavní město Prahu.

(5) (7) Hlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření přijatých podle odstavce 4 uvedených v odstavci 6.

- 42 -

(6) (8) Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1. (7) (9) Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků. ________________________________ 11a)

Zákon č. … /2003 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. § 42

(1) Jestliže hlavní město Praha nebo městská část nezajistí do 31. ledna přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok podle § 38 odst. 1, může jí Ministerstvo financí uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu.12) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy v takovém případě provede Ministerstvo financí. Přezkoumání hospodaření městské části v takovém případě provede Magistrát hlavního města Prahy. (2) Nesplní-li městská část povinnost uvedenou v § 38 odst. 3 a 4, může jí hlavní město Praha uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu.12) Výnos pokut je příjmem hlavního města Prahy. -----------------------------------------------------------------12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

§ 106 (1) Výkon samostatné i přenesené působnosti hlavního města Prahy podléhá dozoru státu (dále jen "dozor"). Dozor nad výkonem působnosti hlavního města Prahy vykonávají v rámci své věcné příslušnosti příslušná ministerstva. Jde-li o dozor nad dodržováním povinností stanovených pro přezkoumání hospodaření tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem,11a) vykonává dozor Ministerstvo financí podle zvláštního právního předpisu.11a) (2) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů hlavního města Prahy a nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.

(3) Dozor se nevztahuje na rozhodnutí hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.

- 43 -