PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období ___________________________________________________________
118
Vládní návrh
zákon ze dne ..........2002,
kterým se mění zákon č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
-2-
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č.65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „ nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč “; věta druhá se zrušuje. 2. V § 6 odstavec 3 zní: „ (3) Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, na kterou bylo vydáno stavební povolení a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající půdorysu nadzemní části stavby, na níž bylo vydáno stavební povolení. “. 3. V § 13a odstavec 1 zní: „ (1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.“. 4. V § 13a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „ (2) Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze a) ke změně sazeb daně,
-3b) ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1, c) ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 3 a 4, anebo d) k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti upravené o změny podle písmen a) až d) a výsledek vyměření se poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.
(3) Povinnost podat daňové přiznání za podmínek podle odstavce 1 má též poplatník, na jehož majetek byl prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 5. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: „ § 17a (1) Obec může při řešení důsledků živelních pohrom zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelní pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození od daně z nemovitostí lze též stanovit za již uplynulé zdaňovací období. (2) Obecně závazná vyhláška podle odstavce 1 musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem. Obec je povinna zaslat obecně závaznou vyhlášku v jednom vyhotovení správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její účinnosti. (3) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 2 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo uplatňuje-li jej na běžné zdaňovací období po termínu pro podání daňového přiznání.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
-4-
Důvodová zpráva Obecná část Navrhovaná úprava zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, reaguje na dosavadní poznatky a zkušenosti a zároveň na změny v uplatňování souvisejících předpisů. Jedná se převážně o legislativně technickou úpravu zákona, např. odstranění nesrovnalostí při vymezení stavebního pozemku, zjednodušení podání daňového přiznání a celková racionalizace správy daně z nemovitostí. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, nezvyšuje sazby daně z nemovitostí, nepředpokládá ve srovnání s dosavadní úpravou daně z nemovitostí zásadní změnu jejího výnosu ani zvýšení počtu pracovníků správce daně. Naopak novela směřuje k podstatnému snížení administrativní náročnosti správy této daně a ke zjednodušení postupu ve prospěch poplatníka v daňovém řízení. Dále řeší důsledky živelních pohrom, a to možností částečného nebo plného osvobození od daně z nemovitostí s tím, že o poskytnutí rozsahu osvobození rozhoduje obec, na jejímž území k události došlo, neboť daň z nemovitostí plyne plně do rozpočtu obcí. Navrhovaná možnost řešit osvobození od daně z nemovitostí v oblastech postižených povodněmi může mít dopad do rozpočtu obcí snížením výnosu cca o 200 mil. Kč za jedno zdaňovací období. Realizace zbývající navrhované právní úpravy daně z nemovitostí nebude mít dopad na státní rozpočet. Právo Evropských společenství neupravuje otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu. Předložený návrh není v rozporu s Evropskou dohodou o přidružení České republiky k ES ani s obecnými zásadami práva ES. Účinnost navrhované právní úpravy se předpokládá od 1. ledna 2003, neboť dnem 31.prosince 2002 končí osvobození především u bytů převedených do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí nebo družstev, což se týká několika set tisíc poplatníků. S ohledem na časovou tíseň je proto žádoucí, aby podle § 90 odst.2 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny č.90/1995 Sb., s návrhem zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvním čtení. Zvláštní část K bodu 1.
-5Poslední novela oceňovacího předpisu ( vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů), podle kterého se určuje základ daně u pozemků rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, musela respektovat nový pohled na vodní díla podle zákona č. 254/2002 Sb., vodní zákon, a změnit oceňování pozemků příslušejících k těmto stavbám. Cena tohoto pozemku se odvozuje od základní ceny stavebního pozemku v daném místě stanovenou procentní sazbou. Obdobně jako došlo k úpravě výpočtu základu daně u pozemků hospodářských lesů, navrhuje se možnost stanovení základu daně obojím způsobem, takže poplatník si může vybrat, který způsob zvolí. K bodu 2. Navrhovaná novela odstraní negativa při výkladu stavebního pozemku. Výměra stavebního pozemku bude vždy jednoznačně dána zastavěnou plochou stavby, která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb. Upřesnění definice stavebního pozemku přispěje k právní jistotě u poplatníka i správce daně. K bodu 3. Jedná se o upřesnění dne, který se považuje z nemovitostí.
za den vyměření daně pro účely daně
K bodu 4. Zákonem č. 65/2000 Sb., kterým byl novelizován zákon o dani z nemovitostí s účinností od 1.1.2001, byl předmět daně ze staveb rozšířen o byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí nebo nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Za podmínek daných ustanovením § 9 odst. 1 písmeno j) zákona o dani z nemovitostí jsou byty osvobozeny od daně ze staveb do zdaňovacího období roku 2002 včetně. Pokud by nebyla navrhovaná změna zákona o dani z nemovitostí provedena, poplatníci bytů podléhající osvobození, by měli za povinnost podat do 31.1.2003 opět daňové přiznání. Tato skutečnost by znamenala jak zátěž pro poplatníky, tak i značnou administrativní náročnost pro správce daně, který na základě daňových přiznání podaných poplatníky v roce 2001 má již potřebné údaje zaneseny ve své evidenci. V zájmu poplatníka a zjednodušení administrativy se navrhovaná úprava vztahuje rovněž na případy, kdy podle příslušných ustanovení zákona o dani z nemovitostí uplynula zákonná lhůta přiznaného osvobození a předmět daně není ani částečně osvobozen z jiného důvodu. V důsledku přijetí navrhované úpravy poplatník nemá po skončení osvobození povinnost podat daňové přiznání. Ustanovení § 14a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, které pojednává o oprávněních a povinnostech správce konkurzní podstaty, je velmi obecné a ve vztahu k dani z nemovitostí může způsobit výkladové problémy. Zapracováním tohoto ustanovení do novely zákona o dani z nemovitostí se odstraní pochybnosti, zda je třeba podat v průběhu konkursu daňové přiznání k dani z nemovitostí. K bodu 5. Při uplatňování zákona o dani z nemovitostí v praxi mohou nastat podmínky, kdy nelze zcela nebo částečně uplatnit zákon, a to z objektivních důvodů na něm nezávislých. Vzhledem k tomu, že daň z nemovitostí plyne plně do rozpočtu obcí, je do zákona
-6zapracováno ustanovení zmocňující obce vydat obecně závaznou vyhlášku, která v případech živelních pohrom umožní v nezbytném rozsahu osvobození od daně z nemovitostí. K čl. II. Pro zdaňovací období 2003 je prozatím v platnosti ustanovení o povinnosti poplatníka podat opět daňové přiznání; v případě schválení navrhovaného ustanovení někteří poplatníci již tuto povinnost mít nebudou. S ohledem na jejich značný počet (týká se zejména vlastníků bytů), je třeba, aby tento zákon nabyl účinnosti nejpozději dnem 1. ledna 2003.
V Praze dne
listopadu 2002
Předseda vlády Vladimír Š p i d l a
Ministr financí Bohuslav S o b o t k a
-7-
Znění části zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn. §5
Základ daně (1) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů 1) je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhlášce 16b) vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona. (2) Základem daně u pozemků hospodářských lesů 2) a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 1) je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u pozemků hospodářských lesů může být i součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč za 1 m2. (3) Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. §6
Sazba daně (1) Sazba daně činí u pozemků a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0, 75% b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým 1)
Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.
16b)
2)
-8chovem ryb
0, 25%
(2) Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1m2 u a) zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč, b) stavebních pozemků 1,00 Kč, c) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč. (3) Staveními pozemky se rozumějí nezastavěné pozemky určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením; rozhodná je výměra pozemku, na kterou se rozhodnutí o umístění stavby nebo uvedené stavební povolení vztahuje. (3) Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, na kterou bylo vydáno stavební povolení a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající půdorysu nadzemní části stavby, na níž bylo vydáno stavební povolení. § 13a
Daňové přiznání (1) Daňové přiznáni je poplatník povinen podat příslušnému správci do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období. Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření včetně změny v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat rovnocenně bud‘ podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznáni. Dílčí daňové přiznáni se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí a poplatník v něm uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li pouze ke změně sazeb daně nebo průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím způsobem uvedeným v § 5 odst. 1 tohoto zákona nebo ke změně koeficientu stanoveného obcí podle § 6 odst. 4 písm. b) nebo podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 tohoto zákona, poplatník není povinen podat správci daně daňové přiznání, dílčí daňové přiznáni, ani mu sdělit tyto změny. Bylo-li daňové přiznání podáno v předchozích zdaňovacích obdobích a do 31. ledna běžného zdaňovacího období nebylo podáno daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, vyměří se daň k 31. lednu běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daňové povinnosti případně upravené změnou průměrné ceny nebo koeficientu. (1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze
-9daň přiznat buď podáním daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. (2) Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze a) ke změně sazeb daně, b) ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst.1 , c) ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 3 a 4, anebo d) k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti upravené o změny podle písmen a) až d) a výsledek vyměření se poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. (3) Povinnost podat daňové přiznání za podmínek podle odstavce 1 má též poplatník, na jehož majetek byl prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu. (4) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce. (5) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. (6) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly. § 17a (1) Obec může při řešení důsledků živelních pohrom zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelní pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození od daně z nemovitostí lze též stanovit za již uplynulé zdaňovací období. (2) Obecně závazná vyhláška podle odstavce 1 musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem. Obec je povinna zaslat obecně závaznou vyhlášku v jednom vyhotovení správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její účinnosti. (3) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 2 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo
- 10 uplatňuje-li jej na běžné zdaňovací období po termínu pro podání daňového přiznání.
- 11 -
