Optimalizace struktury majetku a zdrojů financování

Bankovní institut vysoká škola Praha Oborová katedra financí a ekonomie

Optimalizace struktury majetku a zdrojů financování Diplomová práce

Autor:

Bc. Milena Ďurišová Studijní obor: finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Tomáš Marek

červen, 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Řepici dne 21. června 2015

Poděkování Mé poděkování patří panu Ing. Tomášovi Markovi, za jeho trpělivost, ochotu, pomoc a cenné rady při vedení mé diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině a především mému manželovi Miroslavovi Ďurišovi, za maximální podporu a trpělivost během celého studia.

Anotace V této diplomové práci se zaměřuji na optimalizaci struktury majetku a zdrojů financování, neboť od skladby majetku a skladby kapitálu se odvíjí cíl každého podniku a tím je maximalizace zisku. Optimální hospodaření s majetkem i kapitálem je výsledkem dobře fungujícího podniku. Teoretická část práce je orientována na strukturu majetku a zdrojů financování a na zásady jejich optimalizace. V praktické části jsou aplikovány teoretické poznatky z první i druhé části této práce a pomocí metod finanční analýzy je provedena analýza majetkové i kapitálové struktury konkrétního podniku a analýza nákladů, výnosů a aktivity. V závěru práce jsou navržena možná optimalizační opatření.

Klíčová slova: optimalizace majetku a kapitálu, struktura majetku, struktura zdrojů financování, rozvaha, výkaz zisků a ztráty, finanční analýza.

Annotation In this diploma thesis I focus on optimizing of an asset structure and financing sources because the goal of every company, which is profit maximization, depends on the asset structure and the capital. The optimal management of assets and capital is the result of a well-functioning company. The theoretical part of this thesis is aimed at the asset structure, the sources of financing and the principles of their optimization. In the practical part the theoretical knowledge from the first and the second part of the thesis is applied and the analysis of the asset and capital structure of a particular company and analysis of costs revenue and activity is done using the methods of financial analysis. The possible optimizing measures are suggested in the final part.

Key words: optimizing of assets and capital, asset structure, structure of financing sources, balance sheet, profit and loss account, financial analysis.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Struktura majetku a zdrojů financování a faktory jeho formování ............................ 8 1.1 Majetek podniku a jeho vliv na nákladovost produktu................................................ 8 1.2 Možné způsoby profinancování majetku podniku ..................................................... 16 1.3 Volba zdrojů financování podle druhů majetku, nákladovost, rizika ........................ 18 1.4 Rozvaha jako zobrazení skutečnosti i nástroj finančního plánování ......................... 23

2

Zásady optimalizace struktury majetku podniku a jeho profinancování .................. 29 2.1 Horizontální a vertikální analýza rozvahy ................................................................. 29 2.2 Rentabilita aktiv ......................................................................................................... 30 2.3 Pracovní kapitál ........................................................................................................ 32 2.4 Likvidita .................................................................................................................... 34 2.5 Aktivita ..................................................................................................................... 36 2.6 Optimalizace kapitálové struktury ............................................................................. 38 2.7 Rentabilita vlastního kapitálu ................................................................................... 39 2.8 Ukazatelé zadluženosti ............................................................................................. 40 2.9 Teorie kapitálové struktury ........................................................................................ 41

3

Majetek a jeho financování ve vybraném podniku ...................................................... 44 3.1 Charakteristika vybraného podniku ........................................................................... 44 3.2 Horizontální a vertikální analýza ............................................................................... 45 3.3 Analýza rentability a likvidity ................................................................................... 56 3.4 Analýza zadluženosti ................................................................................................. 61

4

Analýza vlivu majetku a zdrojů financování na nákladovost produktu .................... 64 4.1 Analýza výnosů a nákladů podniku ........................................................................... 64 4.2 Analýza aktivity ......................................................................................................... 71 4.3 Ukazatelé ekonomické výkonnosti EVA ................................................................... 73

5

Návrhy optimalizačních opatření .................................................................................. 77

Závěr ........................................................................................................................................ 80 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 83 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 85

Seznam tabulek ....................................................................................................................... 86 Seznam grafů .......................................................................................................................... 87 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 88 Seznam příloh ......................................................................................................................... 89

Úvod V dnešním globalizovaném světě je pro každý podnik velmi obtížné obstát na trhu. Aby byl podnik úspěšný i ve velké konkurenci ostatních, musí mít dostatek kvalitních, kvalifikovaných a především aktuálních informací, k tomu aby jeho produkt mohl být na trhu úspěšný. Pro schopnost konkurence je nutná efektivnost vstupů potřebných pro výsledný produkt. K vytváření produktu podniku je nutné zabezpečit potřebný majetek v ideálním objemu a potřebné struktuře. Samozřejmě velmi záleží na zaměření podniku a na tom, jaký je jeho produkt. Podle toho se mění i struktura a objem majetku. Pokud je podnik dobrým hospodářem, zabezpečuje optimální kombinaci všech faktorů, které vstupují do výrobního postupu konečného produktu. Zdroje, kterými je majetek profinancován musí podnik volit podle jeho struktury. Měl by k tomu použít prověřená pravidla pro financování a zároveň zohlednit i nákladovost zdrojů a rizikovost z pohledu vhodné skladby dlouhodobého a krátkodobého kapitálu a vhodné skladby vlastního a cizího kapitálu. Optimalizace je možná teprve tehdy, pokud je provedena důkladná analýza stávajícího majetku a použitých zdrojů financování. Optimalizační procesy potom mají za úkol skladbu majetku i zdrojů dostat do souladu se záměrem zajistit výhodnou nákladovost produktu, v zájmu vyšší ziskovosti podnikání. Analyzovaná firma bude uváděna s pozměněným jménem ENTRE a.s. Metody vedoucí k naplnění cílů práce, jsou standardní metody, zejména metody finanční analýzy (likvidnost, likvidita, absolutní a poměrové ukazatele apod.) a teorie optimální kapitálové struktury.

Cíl práce: posouzení efektivnosti skladby majetku a zdrojů financování vybraného podniku.

7

1 Struktura majetku a zdrojů financování a faktory jeho formování Strukturu majetku podniku i zdroje jeho financování lze vyčíst z účetních výkazů. Zjistit můžeme ale pouze stav k určitému datu, z výkazů nelze vyčíst například pohyb majetku. Struktura majetku závisí na velikosti podniku i na odvětví podnikání. Podle jeho zaměření se mění míra dlouhodobého majetku a oběžného majetku. Velikost podniku má vliv i na strukturu financování podniku. Podstatnou součástí zdatnosti podniku je i schopnost dodržovat vyhovující vztah mezi majetkem a kapitálem, vhodný poměr mezi jednotlivými druhy majetku a vhodný poměr mezi jednotlivými druhy kapitálu. Vyrovnanost mezi majetkem a kapitálem popisuje rozvaha. „Je možno říci, že rozvaha je celá o majetku, přičemž aktiva ukazují jeho existenční podstatu a pasiva jsou jakýmsi příslušenstvím majetku firmy, zobrazením práv a závazků, které pořízení a držbu majetku firmy provázely a stále provázejí“1

1.1 Majetek podniku a jeho vliv na nákladovost produktu Cílem podniku je ziskovost a zvyšování hodnoty podniku, to je realizováno prodejem produktu na trhu. Majetková struktura podniku má zásadní vliv na fungování podniku. Majetek slouží k vytváření produktu a má přímý vliv na jeho nákladovost. Mohli bychom říci, že majetek podniku zajišťuje výrobní vstupy pro produkci konečných výrobků a služeb. Je tedy nezbytné mít určitý majetek. Jeho vliv na nákladovost produktu se projevuje především ve dvou směrech a to: -

určení potřebné a optimální výše každé jednotlivé položky aktiv a celkového objemu aktiv, což by mělo vyloučit nehospodárnost a nečinnost

-

určení způsobu financování aktiv dle potřebného rozlišení aktiv krátkodobých a dlouhodobých

1

MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Studijní opora pro magisterské studium. Praha: BIVŠ 2014

8

Proto musí podnik náklady na produkt průběžně analyzovat a poté, pokud je třeba, zlepšovat procesy v podniku s cílem optimalizovat strukturu majetku i strukturu zdrojů financování, neboť to má zásadní vliv na nákladovost produktu. K vytváření produktu potřebuje podnik aktiva. Nabízí se otázka, jaká aktiva a jaké množství aktiv by měl podnik držet k zajištění hospodárného provozu. Je vhodná i minimalizace nákladů? Podnik by měl držet takové množství aktiv, které znamená plné využití kapacity. Potřebné množství musí podnik dobře zvážit, a to tak, aby byl majetek efektivně využit. Není žádoucí, aby se zároveň zvyšovaly náklady na větší opotřebení nadměrně využitého majetku. Můžeme říci, že nákladovost podniku se automaticky promítá do nákladovosti produktu. Tento fakt vychází z kalkulace ceny produktu, která musí zahrnovat veškeré vniklé náklady podniku a to včetně nákladů za využití vlastních i cizích zdrojů financování. Náklady podniku na financování se tedy připojují do tvorby konečné ceny produktu. Optimalizace struktury majetku tak má vliv zároveň i na nákladovost produktu. Pro zjištění nákladovosti produktu musí podnik analyzovat současnou strukturu majetku i zdrojů financování a zároveň zohlednit vývoj podniku a také zjistit, v jakém stadiu ekonomického života se nachází výsledný produkt. Nákladovost produktu je prakticky obsažena ve dvou skupinách nákladů. Jednou skupinou jsou variabilní – přímé náklady a druhou náklady fixní - nepřímé. Do variabilních nákladů se nám promítají náklady na produkt, které je možné přiřadit konkrétně. Jejich výše roste s růstem produktu a s jeho poklesem klesají. Projevují se především v oběžných aktivech. Fixní náklady nejsou přímo závislé na množství produktu, vznikají, i když podnik žádný produkt nevytváří. Jsou to náklady související s provozem podniku a jsou relativně neměnné. Jejich výše není ovlivněna množstvím objemu produktu a projevují se především ve stálých aktivech. Příčinou vzniku fixních nákladů je celkové zabezpečení činnosti firmy.2

2

KUCHARČÍKOVÁ, Alžběta a kol. Efektivní výroba. 1.vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2011. 344 s. (s.177) ISBN 978-80-251-2524-3

9

V současné době mají podniky vysoký podíl nepřímých, tedy fixních nákladů. Ve výrobních podnicích to může být více než polovina a v oblasti služeb i více než 80 %. 3 Obrázek č. 1: příklady variabilních a fixních nákladů Variabilní náklady

Fixní náklady

materiál

nájemné

část mzdových nákladů

pojistné

spotřeba pohonných hmot

leasingové splátky

běžné opravy a údržba

daň z nemovitostí

Zdroj: úprava vlastní Podstatná je proto skladba aktiv. Aktiva je možné rozdělit do dvou hlavních skupin a to: stálá aktiva a oběžná aktiva. Pro stabilitu podniku je potřeba věnovat pozornost i poměru mezi těmito skupinami – dlouhodobým a oběžným majetkem, což je mimo jiné důležité i pro udržování platební schopnosti a celkovou rentabilitu. Pokud si chce podnik zachovat dlouhodobou rovnováhu a stabilitu, měl by dodržovat „zlaté bilanční pravidlo“, podle kterého by měl podnik financovat dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek převážně zdroji krátkodobými. To znamená, „že kapitál pro financování majetku by měl odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhů majetku.“4 První skupina, stálá aktiva je majetek dlouhodobý. V podnikovém procesu je dlouhodobě využíván.

3

Ucetnikavarna.cz

[online]

©

2015

Wolters

Kluwer,

a.s.,

[cit.

2015-02-27].

Dostupné

z:

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d34243v43733-jak-zvolit-spravnou-kalkulacnimetodu/?search_query=$index=382 4

VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ a kolektiv. Podniková ekonomika. 1. Vydání. Praha. Grada Publishing a.s., 2012, 570 s. (s.65) ISBN 978-80-247-4372-1

10

Obrázek č. 2: skladba stálých aktiv Stálá aktiva

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek

Zdroj: úprava vlastní „S obstaráváním DNM a DHM se pojí ekonomická kategorie investice. Investice jsou jednorázově nebo ve velmi krátkém čase vynaložené zdroje podniku, které budou přinášet příjmy v budoucnosti“5 „Konkurenceschopnost podniků není zvyšována jen všudypřítomným tlakem na efektivnost a způsobem řízení podniku, které je obohaceno o nové postupy práce s lidskými zdroji, ale hlavně investicemi do nových technologií, tj. do výrobních faktorů.“6 Rozhodnutí o investicích má dlouhodobý účinek a je důležitým rozhodnutím o efektivnosti aktiv. Pokud by investice byla neefektivní, může v budoucnu vytvořit podniku velké potíže. Je tedy nutné sledovat využití majetku. Investice jsou plánovány vrcholovým mangementem na základě strategie podniku a i na základě plánovaného využití majetku. Většina dlouhodobého majetku se opotřebovává postupně a toto opotřebení se projevuje v nákladech formou odpisů. Odpisy jsou účetní a daňové a je v nich zásadní rozdíl. Účetní odpisy by měly kopírovat skutečné opotřebení majetku a daňové odpisy mohou být uplatněny pouze ve výši, kterou dovoluje zákon. Podle zákona o daních z příjmů je dlouhodobý odpisovaný majetek zařazen do jedné ze šesti skupin a je možné jej odepisovat dvěma 5


6


11

způsoby. Úkolem daňových odpisů je snížení daňového základu a dosáhnout tak daňových úspor. Na rozdíl od daňových odpisů si účetní odpisy určuje podnik podle svých potřeb a měly by být stanoveny tak, aby reálně odpovídaly faktickému opotření majetku a skutečné době životnosti. Proto by měly být stanoveny cíleně pro každý jednotlivý odpisovaný majetek. Ne všechen dlouhodobý majetek je možné odepisovat. Z odpisování jsou vyloučena například umělecká díla nebo kulturní památky a to z toho důvodu, že se neopotřebovávají. Neodepisují se rovněž pozemky. Na odpisy ovšem nemají ekonomové jednotný názor. Někteří považují odpisy za významný zdroj financování, jiní ale ne. A to především proto, že odpisy nejsou výdajem podniku. Výdaj byl již proveden v době pořízení, ale do nákladů se dostane až formou odpisů. Hodnota, způsob pořízení i délka opotřebení dlouhodobého majetku se promítá do ceny produktu. Pořízení dlouhodobého majetku je možné několika způsoby a každý z nich má rozdílný vliv na nákladovost produktu. Nejčastěji to jsou: Tabulka č. 1: posuzování pozitiv a negativ jednotlivých způsobů obstarání dlouhod. majetku Způsob pořízení Pozitiva způsobu Negativa způsobu Koupě

nejčastější způsob možnost ovlivnit cenu a parametry Vlastní výroba - využití vlastní kapacity - řešení při dočasném výpadku odběratelů Na základě - dlouhodobý majetek si svou smlouvy o koupi činností vytváří příjmy na najaté věci úhradu splátek - úplně nebo částečně bez vlastních finančních zdrojů Zdroj: Kucharčíková Alžběta a kol. Efektivní výroba (str. 131) -

12

-

absence vhodného dodavatele

-

vyšší náklady než pořízení koupí

-

vyšší cena pojistné plnění vyplácené ve prospěch pronajímatele

Další skupinou majetku jsou aktiva oběžná, někteří autoři jej označují jako krátkodobý majetek. Také bychom jej mohli označit jako pracovní kapitál. Čistý pracovní kapitál vznikne odečtením krátkodobých závazků od položek pracovního kapitálu.7 Obrázek č. 3: skladba oběžných aktiv

Oběžná aktiva

Zásoby

Pohledávky

Finanční majetek

Zdroj: úprava vlastní Oběžný majetek je v neustálém podnikovém procesu, stále obíhá, proto název oběžný majetek. Forma tohoto majetku se neustále mění. Z literatury je znám koloběh oběžných aktiv. Například podle Miloslava Synka se určitá část peněz přemění na materiál, ten se dále mění ve výrobky, ty se mění v pohledávky a pohledávky zpět v peníze. Tato přeměna se děje rychle, podle zaměření podniku to může být od několika dní až po několik týdnů či měsíců.

7

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3.vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 811s. (s.445) ISBN 97880-7400-194-9

13

Významným ukazatelem je v této souvislosti rychlost obratu zásob a rychlost obratu pohledávek. V ukazateli se nám objeví, jak dlouho trvá obrat, jaká doba je potřebná k tomu, aby peníze přešly zpět do formy peněz. 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛ý 𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑧á𝑠𝑜𝑏

Doba obratu zásob =

𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦

× 360

𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛ý 𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘

Doba obratu pohledávek =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦

× 360

Zde je důležitý i ukazatel doby obratu závazků, který vyjadřuje průměrnou dobu od vzniku závazku do úhrady závazku. Doba obratu závazků =

𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

× 360 8

„Ukazatele doby obratu pohledávek a doby obratu závazků jsou důležité pro posouzení časového nesouladu od vzniku pohledávky do doby jejího inkasa a od vzniku závazku do doby jeho úhrady. Tento nesoulad přímo ovlivňuje likviditu podniku. Pokud je doba obratu závazků větší než součet obratu zásob a pohledávek, dodavatelské úvěry financují pohledávky i zásoby, což je výhodné. Může se to ovšem projevit v nízkých hodnotách likvidity. Mezi výší likvidity a aktivity, je úzká vazba a je třeba hledat určitý kompromis.“9 Likvidita je přeměna jednotlivých aktiv na penežní prostředky. Likvidita podniku potom vyjadřuje schopnost uhradit své závazky. Pokud není podnik schopen dostát svým závazkům v době jejich splatnosti, je nelikvidní. Z toho vyplývá, že likvidita je důležitým ukazatelem stability podniku.

8

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240 s. (uvedené vzorce s.104 -105) ISBN 978-80-247-4456-8

9

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240 s. (s.105) ISBN 978-80-247-4456-8

14

Důležité pro podnik je určení výše oběžného majetku. Za optimální se obecně považuje taková výše, která zabezpečí běžný chod podniku a znamená pro podnik co nejnižší náklady. Zde je nutné zdůraznit pojem optimální výše, což není minimální výše oběžného majetku. Proto je nutná analýza a plánování každé jednotlivé složky oběžného majetku. Zvláště důležité je plánování zásob, kde je nutné zvážit možná rizika zásobování, čímž může být například výpadek od dodavatele. Proto je důležité počítat jak s běžnými zásobami, tak i s tzv. pojistnou zásobou, která by měla pokrýt odchylky v průběhu spotřeby zásob, ve výši jejich dodávek a v délce jejich dodání. Podle Synka je velmi důležitá standardizace normování pojistné zásoby, protože pokud je správně stanovena, zajistí i za problematických podmínek vysoký stupeň spolehlivosti krytí potřebné spotřeby zásob. Další důležitou součást oběžných aktiv tvoří pohledávky. Podle Evy Kislingerové je pozitivem pohledávek fakt, že jsou zdrojem financování pro odběratele, kterému umožní rozvoj a dodavateli umožňují odbyt výrobků. Taktéž délka splatnosti může hrát důležitou roli v konkurenčním boji. Bohužel je zde vždy riziko nezaplacení, případně opožděná úhrada pohledávky, což pro podnik znamená komplikaci. To má pochopitelně negativní dopady na chod podniku. Podnik je nucen použít financování z jiných zdrojů, za jejichž využití platí úroky. Z důvodu flexibility se předpokládá operativní financování cizím kapitálem. Velmi komplikovaná situace nastává, pokud podnik nemá přístup ke zdrojům, kterými by mohl financovat pozdě placené pohledávky. Může to dojít tak daleko, že se dostane do druhotné platební neschopnosti. Z důvodů nedobytnosti pohledávek si podniky prověřují své zákazníky předem a podle jejich důvěryhodnosti jsou stanoveny platební podmínky.10 Další položku oběžných aktiv tvoří krátkodobý finanční majetek. „Finanční majetek má podobu zůstatků na pokladnách, na běžných účtech, cenin a jiných krátkodobých finančních instrumentů, např. termínovaných vkladů a jiných depozitních produktů, podílových listů a cenných papírů, pokud jsou splatné nebo se uvažuje o jejich prodeji do jednoho roku od pořízení. Je to majetek, který stojí na začátku hotovostního cyklu a podnikání vůbec. Za něj se

10

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3.vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 811s. ISBN 978-807400-194-9

15

nakupují výrobní prostředky a vstupy a je výsledkem podnikání.“11 Podnik by tedy měl znát kolik finančního majetku minimálně potřebuje. Mohli bychom říci, že se zde vychází z analýzy peněžních toků, tedy cash flow. Výkaz cash flow zobrazuje skutečné příjmy a výdaje podniku.

1.2 Možné způsoby profinancování majetku podniku Při pořizování majetku volíme jeho financování podle jeho struktury. Liší se nákladovost i rizikovost podle použitých zdrojů. Profinancování majetku podniku by mělo být hospodárné, účelné a efektivní. Náklady na potřebné zdroje taktéž. Pro financování existuje několik základních pravidel, které by měl podnik dodržovat, pokud si chce zachovat dlouhodobou rovnováhu a stabilitu. Především je to „zlaté bilanční pravidlo“, podle kterého by měl podnik financovat dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Dalším z pravidel je „zlaté pravidlo přiměřenosti“, podle kterého by měl objem cizího kapitálu dosahovat maximálně objemu vlastního kapitálu. Velmi často není v silách podniku toto pravidlo dodržet. „Proto se využívají analýzy dluhové zátěže, likvidity apod. Při všech těchto pohledech na kapitálovou situaci podniku je sledován hlavní cíl - rentabilita a finanční stabilita, přijatelná míra rizikovosti zdrojů.“12 Dalším pravidlem je „pari pravidlo“. To říká, že podnik by měl krýt dlouhodobý majetek především vlastním kapitálem, z čehož opět vyplývá, že dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, viz „zlaté bilanční pravidlo“ a že by podnik měl používat pro financování provozní činnosti vlastní kapitál pouze v odůvodněných případech k bezpečnému profinancování stálého objemu oběžných aktiv.

11

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3.vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 811s. (s.449) ISBN 97880-7400-194-9

12

MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Studijní opora pro magisterské studium. Praha: BIVŠ 2014 (s.54)

16

Podnik má dvě možnosti financování: -

agresivní financování je možné použít pouze krátkodobě a to nejlépe v období růstu podniku. A znamená to, že dlouhodobý majetek je financován krátkodobým kapitálem, například krátkodobým úvěrem.

-

konzervativní financování znamená použití dlouhodobého kapitálu pro oběžný majetek. Riziko momentálního nedostatku kapitálu zde nehrozí, ale může docházet ke snižování výnosnosti investovaného kapitálu.

Rozhodnutí o způsobu financování má zásadní vliv na strukturu finančních zdrojů. Posledním z pravidel je „růstové pravidlo“, které říká, že by tempo růstu investic nemělo předbíhat tempo růstu tržeb. Jinými slovy – současné tržby musí nejprve na nové investice vydělat. Na tomto místě je vhodné zmínit i čistý pracovní kapitál (net working capital), ten ukazuje, jaká část oběžných aktiv je relativně volná. Čistý pracovní kapitál zjistíme odečtením krátkodobých závazků od oběžných aktiv. „Čistý pracovní kapitál je část oběžných aktiv krátkodobého majetku, který je financován dlouhodobými finančními zdroji a podnik s ním může volně disponovat při realizaci svých záměrů. Čistý pracovní kapitálvšak můžeme také chápat jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovat v jeho činnosti, pokud by byl nucen splatit převážnou část nebo všechny své krátkodobé závazky – jde tedy o finanční polštář pro případ nouze.“13

13

RůČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 144s. (s.51) ISBN 978-80-247-3916-8

17

1.3 Volba zdrojů financování podle druhů majetku, nákladovost, rizika Podnik musí ke své činnosti zajistit potřebné množství finančních zdrojů, a to tak, aby mohl realizovat efektivní vytváření svého produktu. Podle rozhodnutí se zvolené zdroje financování projeví v nákladovosti a projeví se i jejich různá rizikovost. Navíc dle výše nákladů se projeví i efektivnost zvoleného zdroje. Volba zdrojů financování má zásadní vliv na ziskovost podniku a je potřeba je rozlišit na dvě hlavní skupiny a to: vlastní zdroje financování a cizí zdroje financování. Při rozhodování o zdroji financování by měl management vycházet ze znalosti svého podniku a svého produktu. Je potřebná znalost struktury majetku a to především podíl dlouhodobého majetku na majetku celkovém a znalost trhu, pro který je produkt určen.14 Důležitou okolností je míra zadlužení, tedy poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Cizí kapitál je zpravidla levnější a to z důvodu působení tzv. finanční páky a úsporou na daních z příjmů, kterou nazýváme úrokovým daňovým štítem. Tabulka č. 2: modelový příklad na vliv daňového štítu Výnosnost Vlastní

Cizí

Zisk

Úroky

Zisk před

Daň

Zisk po

vlastního

Podnik

kapitál

kapitál

podniku

8%

zdaněním

40 %

zdanění

kapitálu

A

2000

0

400

0

400

160

240

12,0 %

B

1000

1000

400

80

320

128

192

19,2 %

Zdroj: SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. (s.54)

14

REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1.vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. 144s ISBN 978-80-247-1835-4

18

Vlivem tzv. daňového štítu se zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu, ovšem pouze pokud je podnik v zisku.15 Rentabilita vlastního kapitálu =

𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝𝑜 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í

16

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Úspora na dani z příjmu vzniká tím, že náklady v souvislosti s použitím cizího kapitálu jsou daňově uznatelným nákladem podniku. Finanční pákou označujeme děj, kdy podnik použije cizí kapitál, čímž zvedne výnosnost vlastního kapitálu, to za předpokladu, že úroková míra, kterou podnik za použití cizích zdrojů platí, je nižší než výnos dosažený s využitím těchto prostředků. „Pokud ponechají vytvořený zisk v podniku, může podnik dále růst, a to bez nutnosti upisování dalšího kapitálu, případně bez nutnosti zadlužování. Podíl vlastníků na majetku se tím zvyšuje a roste jejich bohatství. Na druhé straně omezování vstupu dalších investorů do podniku může vést k nehospodárnému vynakládání prostředků v podniku“

17

Z toho vyplývá,

že je potřeba znát náklady na financování prostřednictvím cizích zdrojů. Při využití cizích zdrojů, a to nejen při tom, je nutností znát vývoj cash flow a vědět, zda bude mít podnik dostatečné množství prostředků, aby mohl dostát svým závazkům v dohodnuté lhůtě. Jelikož především menší podniky mají obavu, zda budou schopny své závazky plnit včas a v dohodnuté výši, raději cizí zdroje nevyužívají. Důležité je nejenom vědět, zda podnik bude mít dostatečné zdroje na úhradu závazků, ale také to, jaká bude cena těchto zdrojů a jaké je riziko nekorektních podmínek. Na strukturu zdrojů financování by měl mít vliv i druh majetku, který pořizujeme, tedy likvidita financovaných aktiv. V zásadě by mělo platit, že dlouhodobý majetek by měl být

15

SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. (s.55) ISBN 978-80-247-1992-4

16

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240 s. (s.100) ISBN 978-80-247-4456-8

17

REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1.vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. 144s (s.104) ISBN 978-80-247-1835-4

19

financován dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek zdroji krátkodobými. To znamená, že zdroj financování by měl odpovídat stupni likvidity určitého majetku.18 Další faktory, které ovliňují strukturu kapitálu, jsou rychlost obratu finančních zdrojů, jejich disponibilita a výnosnost podniku. Vlastní kapitál patří majitelům a je hlavním nositelem podnikatelského rizika, ale také je ukazatelem určité finanční nezávislosti a jistoty podniku.19 Nevýhodou podle Evy Kislingerové je nákladovost vlastních zdrojů. Akcionáři požadují vyplácení podílu na zisku a ten je obvykle vyšší než úroková míra dluhu, protože jsou hlavními nositeli rizika. Podíl ze zisku nelze uplatnit do odčitatelných nákladů a tím se jeho nákladovost také zvyšuje.20 Akciový kapitál je nejméně rizikový, a proto je i nejdražší. Pokud je vlastního kapitálu v podniku tolik, že není možné ho využít efektivně, hovoříme o tom, že je podnik překapitalizován. Ukazatelem je poměr vlastního kapitálu a stálých aktiv. V obrácené situaci, kdy je kapitálu málo, hovoříme o podkapitalizování. Ukazatelem je např. poměr dlouhodobých zdrojů a stálých aktiv.21

18

VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ a kolektiv. Podniková ekonomika. 1. Vydání. Praha. Grada Publishing a.s., 2012, 570 s. (s.65) ISBN 978-80-247-4372-1

19


20

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3.vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 811s. (s.317) ISBN 978-80-7400-194-9

21


20

Podstatou cizího kapitálu je, že ho musí podnik v dohodnuté době splatit. Cenou za jeho používání jsou úroky a poplatky. Úrok z úvěru lze uplatnit do odčitatelných nákladů a tím se cizí kapitál pro podnik zlevňuje. náklad na cizí kapitál = úroková míra × (1 – sazba daně)22 Pochopitelně je značný rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým cizím kapitálem. Dlouhodobý cizí kapitál je dražší, má delší dobu splatnosti a tím stoupá riziko věřitele. A jak již bylo uvedeno výše, podle tzv. zlatého pravidla, by měl být dlouhodobý majetek financován dlouhodobými zdroji. Na rozhodování o struktuře kapitálu má vliv objem produktu na trhu, jeho nákladovost a z toho plynoucí zisk. Jestliže má podnik malý zisk, není dobré příliš využívat cizí kapitál, protože podíl cizího kapitálu snižuje rentabilitu kapitálu vlastního a to znamená větší finanční riziko. Pokud je podnik dostatečně ziskový, může zvýšením podílu cizího kapitálu rentabilitu vlastního kapitálu zvýšit. EBIT = 𝑟𝑑 ∙ (𝐸1 + 𝐷1 )

→ odpovídající rentabilita bude: 𝑟𝑑 ∙ (1 − 𝑡)

Při EBIT ˃ 𝑟𝑑 ∙ (𝐸1 + 𝐷1 ) je možné zvážit přiměřenou zadluženost a naopak nevhodné to je při EBIT ˂ 𝑟𝑑 ∙ (𝐸1 + 𝐷1 ) 23 Dále Kyslingerová uvádí pravidlo pro výběr cizího kapitálu a to: 𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐼 ∙ (1 − 𝑡) > ∙ (1 − 𝑡)24 𝐶 𝐷 22


23


24


21

Přičemž použití cizího kapitálu je bezproblémové pokud EBIT převyšuje hodnotu nákladových úroků 8krát. Pokud převyšuje pouze 3krát a méně, nastává již poměrně vysoké riziko. Ovšem cizích zdrojů se týká daleko více možných rizik. Například hned na počátku jednání o přijetí konkrétního cizího zdroje, je podstatné seznámení se a především reálné zhodnocení podmínek pro získání zdroje financování. S počátkem získávání cizích zdrojů je spjato i riziko nedostupnosti, kdy se může podnik věřiteli jevit jako nedostatečně bonitní a nebo se věřiteli nezdá dostatečné zajištění návratnosti jeho investice. Je velmi mnoho zdrojů rizik, a proto je velmi důležité riziko včas rozpoznat, posoudit ho a po jeho zhodnocení přijmout včasná opatření. Finanční rizika se mohou projevit přímým vlivem na stabilitu podniku a ta nefinanční ji mohou ohrozit nepřímo. Do finančních rizik je třeba zařadit např. -

úvěrové riziko, to znamená, že odběratel nesplní své závazky a předcházet mu můžeme vynucováním platební morálky a včasným prověřením zákazníka

-

riziko úrokové míry znamená nestabilní úrokovou míru

-

riziko měny znamená výkyvy v pohybech devizových kurzů

-

riziko hodnoty základního kapitálu znamená horší přístup k cizímu kapitálu

-

riziko likvidity znamená, že podnik není schopen hradit včas své závazky

-

riziko zdanění znamená změny v daňovém zatížení

Je velmi důležité snížit hrozbu rizika na minimum a to tím, že budeme včas pracovat na jeho rozpoznání a případném odstranění. Některá rizika je možné předvídat, a proto je možné eliminovat je dříve, než nastanou. Prvotní informace vycházejí z běžných účetních výkazů a z nich je možné vypočítat ukazatele, o které se může management opřít při svém rozhodování. Zde je velmi důležitá zpětná vazba, zda učiněná opatření byla vhodná a

dostatečná. Je potřebné přistupovat k možným rizikům podle rčení „štěstí přeje

22

připraveným“ a i když některá rizika nemůžeme předem odstranit, můžeme je včas identifikovat a včas učinit potřebné kroky k jejich snížení.25

1.4 Rozvaha jako zobrazení skutečnosti i nástroj finančního plánování Základním účetním výkazem podniku je rozvaha, která je nositelem informací jak o majetku, tak i o zdrojích financování. Údaje pro rozvahu najdeme pouze v účetnictví podniku a to v hlavní knize. Rozvahu sestavuje podnik podle svých potřeb. Může měsíčně či čtvrtletně, musí ji sestavovat ale minimálně jednou za rok a to ke konci účetního období. To je rozvaha řádná. Rozvaha jsou dva pohledy na majetek podniku, vyjádřené v penězích. Každý majetek, který podnik vlastní a který najdeme v rozvaze na straně aktiv, musí být profinancován. Zdroj financování najdeme v rozvaze na straně pasiv. Podstatou rozvahy tedy je zachycení stavu majetku a zdrojů, z nichž byl majetek pořízen, a to k určitému okamžiku. To jak byl podnik za určité období úspěšný a jak hospodařil, zjistíme z jiného výkazu a to z výkazu zisků a ztráty či jiným názvem z výsledovky. Rozvaha je i podkladem pro finanční plánování. Můžeme naplánovat rozvahu i výsledovku. Současné a budoucí výkazy jsou také podkladem pro analýzy a podle jejich výsledků se podnik rozhoduje jak postupovat dále ve své činnosti, tak aby byl finanční plán splněn, a rovněž jakým způsobem bude plněn. Při analýze rozvahy je nutné vždy zohlednit fakt, že v podstatě zobrazuje již historický okamžik. A stejně tak je důležité sledovat i přílohu, kde je možné najít různé okolnosti a vysvětlení k položkám, které se objevují v rozvaze.

25

SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS, Řízení rizik. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 272 s. ISBN 80-247-0198-7

23

Obrázek č. 4: zjednodušená struktura rozvahy

Aktiva

Pasiva

Stálá aktiva

Vlastní kapitál

dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek

základní kapitál fondy nerozdělený zisk minulých let výsledek hospodaření běž.roku

Oběžná aktiva

Cizí zdroje

zásoby pohledávky krátkodobý finanční majetek peníze

dlouhodobé závazky a úvěry krátkodobé závazky a úvěry

Zdroj: SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. (s.59)

Aktiva26 jsou v rozvaze řazena standardním způsobem a to: A. Pohledávky za upsaný základní kapitál -

zachycuje nesplacený stav akcií nebo podílů, které se zavázali zaplatit akcionáři či společníci při založení obchodní korporace nebo při zvyšování základního kapitálu obchodní korporace

26

PASEKOVÁ, Marie. Účetní výkazy v praxi. Praha: Kernberg Publishing, s.r.o., 2007. 210 s. ISBN 978-80903962-6-5

24

B. Dlouhodobý majetek -

zachycuje majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a který poskytuje ekonomický prospěch dlouhodobě, nespotřebovává se najednou, ale postupně se opotřebovává. Postupné opotřebení je vyjádřeno formou odpisů. 

Dlouhodobý majetek nehmotný: software – počítačové programy, know-how – soubor znalostí výrobních postupů a receptů, licence – právo na výrobu určitého produktu v daném složení, goodwill – dobré jméno podniku, ovlivňuje cenu podniku při prodeji



Dlouhodobý majetek hmotný: pozemky, stavby, stroje, umělecká díla, zvířata (pozemky, umělecká díla apod. se neodepisují, protože se neopotřebovávají a někdy se i zhodnodnocují)



Dlouhodobý majetek finanční – cenné papíry na dobu delší než jeden rok, dlouhodobé pohledávky. Dlouhodobý finanční majetek podnik pořizuje, pokud má zájem zhodnotit volné peněžní prostředky nebo pokud chce mít vliv či kontrolu nad jiným podnikem.

C. Oběžný majetek -

forma oběžného majetku se v podniku neustále mění, neustále obíhá a pracuje. Je to koloběh oběžných prostředků. Důležité je, aby podnik dostatečně plánoval a měl takové množství oběžného majetku, aby bylo zajištěno bezproblémové a hospodárné fungování podniku. To znamená, že na skladě by měla být stále potřebná zásoba, která není poddimenzovaná, že je stále takové množství peněz, aby bylo možné platit včas své závazky. Stejně tak je nutné neustále kontrolovat pohledávky. Nesplacené pohledávky ovlivňují především likviditu podniku a vyžadují náklady na jejich vymáhání. 

Zásoby: materiál, nedokončená výroba, výrobky, zboží, zvířata



Dlouhodobé pohledávky



Krátkodobé pohledávky



Krátkodobý finanční majetek: peníze, ceniny, účty v bankách, krátkodobé cenné papíry určené k obchodování nebo k držení do doby splatnosti 25

D. Časové rozlišení -

rozdělení nákladů a výnosů do období, s nímž časově a věcně souvisejí, tak aby byly správně zobrazeny položky v rozvaze. Najdeme zde výdaje, které budou nákladem až v dalším období a stejně tak i příjmy, které budou výnosem až v dalším období.

Aktiva se uvádějí v několika hodnotách. První sloupec rozvahy brutto, vyjadřuje vstupní cenu majetku, dále se uvádí korekce, což jsou dosavadní odpisy a opravné položky a ve sloupci netto, je vyjádřen rozdíl mezi hodnotou brutto a korekcemi a tím je zůstatková cena majetku. Pasiva27 jsou v rozvaze řazena standardním způsobem a to: A. Vlastní kapitál -

patří podniku a je tvořen peněžními i nepeněžními vklady. 

Základní kapitál: výše vkladů vlastníků, zapisuje se do obchodního rejstříku



Kapitálové fondy: zdroje od společníků, ale které nejsou součástí základního kapitálu, především je to emisní ážio – kladný rozdíl mezi prodejní cenou akcií a jejich nominální hodnotou



Fondy ze zisku: rezervní fond je tvořen povinně a je především určen na krytí ztráty, jiné fondy jsou dobrovolné a jsou tvořeny podle potřeb podniku. Tvoří se ze zisku po zdanění.



Výsledek hospodaření minulých let: zbytek zisku, který není rozdělen mezi společníky a zůstává v podniku k použití



Výsledek hospodaření běžného účetního období: zisk nebo ztráta zjištěná z výsledovky

27

PASEKOVÁ, Marie. Účetní výkazy v praxi. Praha: Kernberg Publishing, s.r.o., 2007. 210 s. ISBN 978-80903962-6-5

26

B. Cizí zdroje -

cizí zdroje jsou dluhy, se kterými podnik po určitou dobu disponuje a které musí do určité doby uhradit. Cizí zdroje se vytvářejí z kapitálu poskytnutého za úhradu a ze závazků vůči dalším osobám. Cizí zdroje mohou být méně nákladné než zdroje vlastní a to z důvodu působení tzv. finanční páky. 

Rezervy: tvoří podnik z nákladů buď povinně, na základě zvláštních právních předpisů nebo dobrovolně. Rezervy jsou určeny ke krytí budoucích závazků podniku.



Dlouhodobé závazky: dlouhodobé cizí zdroje, které mají splatnost delší než jeden rok



Krátkodobé závazky: krátkodobé cizí zdroje se splatností do jednoho roku



Bankovní úvěry a výpomoci: úvěry od finančních institucí nebo jiných subjektů

C. Časové rozlišení -

výdaje, které jsou nákladem v běžném období, ale budou placeny až v následujícím období a příjmy z běžného období, které jsou výnosem až období následujícího.

Faktorů, které ovlivňují strukturu majetku, je několik. V první řadě velmi záleží na velikosti podniku a na jeho oboru podnikání. Obor podnikání má zásadní vliv na poměr dlouhodobého majetku a oběžného majetku. Podnik, který se zabývá především službami pro zákazníky, nemá obvykle žádné zásoby a nebo má zásoby minimální. Naproti tomu výrobní podnik bude mít jistě zásoby poměrně velké. Je otázkou a věcí finanční analýzy, jaké zásoby a jaký oběžný majetek by byl pro určitý podnik ideální. Poměr dlouhodobého a oběžného majetku ovlivňuje technická náročnost výroby. To jaký je výsledný produkt a jakým způsobem se zpracovává, je zásadní pro skladbu majetku. Čím je technická náročnost vyšší, tím větší je podíl dlouhodobého majetku. Zpravidla je zde také poměrně velký podíl nehmotného majetku ve formě rozličných software, licencí a patentů. Technicky velmi náročné jsou například elektrárny či chemické podniky. 27

Dále také záleží na velikosti produkce podniku a na jeho ekonomické situaci. Podle velikosti produkce a podle stavu podniku se odvíjí potřeba velikosti majetku. Čím je ekonomický stav podniku horší, tím je větší tlak na snižování nákladů na produkt, není investováno do novějších technologí a to má pochopitelně vliv na složení majetku podniku. Důležitá je též úroveň využití majetku a jeho cena. Čím lépe je majetek využit, tím je dosaženo vyšší produkce a tím méně ho potřebujeme. Zanedbatelné není ani stáří dlouhodobého majetku, tedy to, jaká část majetku je již odepsána a zda může podnik investovat do majetku dalšího. V neposlední řadě je nutné zmínit i stupeň rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu. Čím je trh větší a čím je větší pestrost finančních produktů, tím větší je i rozmanitost finančního majetku podniku.

28

2 Zásady optimalizace struktury majetku podniku a jeho profinancování K tomu, aby mohl podnik vytvářet svůj produkt, potřebuje majetek a k získání majetku potřebuje zdroje. Aby mohl produkt obstát na trhu a přinést podniku dostatečný zisk, musí být trhem žádán a zákazníci musejí být ochotni za něj zaplatit. Do ceny produktu se promítají veškeré náklady podniku. To, aby byly náklady co možná nejnižší, znamená optimalizovat strukturu majetku i zdroje financování. Především tedy přijmout odpovídající poměr jednotlivých složek majetku vůči zdrojům financování. Dále je nutné využívat majetek efektivně a hospodárně a při jeho pořizování a držbě brát v úvahu stupeň jeho využití a rentability. Zdroje financování volit podle obecně přijatých pravidel, která říkají, že cizí kapitál je levnější než vlastní a krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý cizí kapitál. Ze vzájemného vztahu majetku a zdrojů financování jsou vyvozena tzv. zlatá bilanční pravidla a management podniku by měl dbát na jejich dodržování. To znamená: dlouhodobý majetek krýt dlouhodobými zdroji, dodržovat poměr mezi vlastním a cizím kapitálem, vlastního kapitálu mít méně než dlouhodobého majetku a růst investic by neměl předbíhat růst tržeb.

2.1 Horizontální a vertikální analýza rozvahy Horizontální a vertikální analýza rozvahy slouží pro prvotní seznámení s analyzovaným podnikem. Horizontální analýza se rovněž označuje jako analýza časových řad s komparací změny položek v rámci časové posloupnosti a návaznosti na jednotlivé položky. Každá změna může být zachycena v absolutním nebo relativním vyjádření.28 𝐴𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 (𝑡) − ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 (𝑡 − 1)

28

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Dotisk 1. Vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. 147 s. ISBN 978-80-251-1830-6

29

𝑅𝑒𝑙𝑎𝑡𝑖𝑣𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 =

𝐼𝑛𝑑𝑒𝑥 𝑧𝑚ě𝑛𝑦 =

𝐴𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 ∗ 100 ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 (𝑡 − 1)

ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 (𝑡) − ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 (𝑡 − 1) ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 (𝑡 − 1)

Vertikální analýza se zaměřuje na strukturu se stanovením procentního podílu dílčích složek na ukazateli nadřazeném (např. podíl oběžných aktiv na celkových aktivech), kterému je přiřazena hodnota 100 %.29 𝑉𝑒𝑟𝑡𝑖𝑘á𝑙𝑛í 𝑎𝑛𝑎𝑙ý𝑧𝑎 =

𝑉𝑒𝑙𝑖𝑘𝑜𝑠𝑡 𝑝𝑜𝑙𝑜ž𝑘𝑦 30 ∑ ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡 𝑝𝑜𝑙𝑜ž𝑒𝑘 𝑣 𝑟á𝑚𝑐𝑖 𝑢𝑟č𝑖𝑡éℎ𝑜 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑢

2.2 Rentabilita aktiv Rentabilita aktiv (ROA) poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů v podílu na zisku před zdaněním EBIT („Earning before Interests and Taxes“). Lze vyjádřit, jaká výše zisku je tvořena na 1 Kč použitých aktiv. Z hlediska doporučených hodnot je tak kladen důraz na maximalizaci ukazatele, který by svědčil o získané efektivnosti.31 𝑅𝑂𝐴 =

𝐸𝐵𝐼𝑇 32 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

29

SUCHÁNEK. Petr. Finanční management. 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2007

30

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240 s. ISBN 978-80-247-4456-8

31

KISLINGEROVÁ. E. a kol. Manažerské finance. 3.vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 811 s. (s.98) ISBN 97880-7400-194-9

32

KUBÍČKOVÁ, Dana, Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. v edici EUPRESS, 2006. 126s. (s.72) ISBN 80-86754-57-X

30

Obrázek č. 5: DuPontova analýza

ROA

Rentabilita tržeb

Čistý zisk

Tržby

Obrat aktiv

Tržby

Celková aktiva

Tržby

Ostatní náklady

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Zdroj: Kislingerová a kol. Manažerské finance, (s.102), úprava vlastní „Vhodným nástrojem, který je schopen zachytit vazby mezi ukazateli, jsou pyramidové soustavy ukazatelů. Jejich výhodou je, že postihují souvislosti mezi ukazateli. Samotné použití pyramidové soustavy ukazatelů však ještě nemusí být zárukou kvalitní finanční analýzy, neboť dvěma stěžejními momenty je jejich správná konstrukce a schopnost práce s tímto nástrojem. Pyramidové soustavy ukazatelů mohou sloužit také pro odhalení slabých stránek ve finančním hospodaření firmy a vytipování oblastí, kterým je třeba věnovat v následných rozhodnutích prioritu. Názorným a známým příkladem je DuPontův pyramidový rozklad, který patří mezi tradiční systémy měření výkonnosti.“33 Velice oblíbený je tak DuPontův rozklad rentability aktiv, který směřuje k postupnému rozkladu ukazatele na dílčí prvky pro kvantifikaci vztahu. Mohou být určeny výchozí oblasti,

33

MMSPEKTRUM. Diagnostika ekonomických problémů. [online] 2015 Dostupné z:

http://www.mmspektrum.com/clanek/diagnostika-ekonomickych-problemu-a-financni-analyza-2.html

31

které se hlavně podílejí na dosaženém výsledku a doporučují tak nutnost věnování patřičné pozornosti.

2.3 Pracovní kapitál 34 Odpovídající držba vhodného objemu pracovního kapitálu dokáže podniku zajistit solventnost. Je to rozdíl oběžného majetku a krátkodobých závazků. Rozdíl nám říká, jak velká část oběžného majetku je kryta dlouhodobými zdroji. Ovšem můžeme se i setkat s odlišnými názory na optimální výši: -

vyšší úroveň pracovního kapitálu je bezpečnější. Při nutnosti neočekávané úhrady většího množství závazků nedojde k ohrožení výroby a ke zdražování provozu

-

velikost pracovního kapitálu by neměla převyšovat hodnoty krátkodobých závazků s tlakem na snižování objemu. Je nutné dodat, že tento tlak působí ze strany majitelů podniku, kteří usilují o financování dlouhodobými zdroji co nejmenší části oběžného majetku a to kvůli nákladovosti, kdy dlouhodobé zdroje jsou poskytovány za vyšší cenu než zdroje krátkodobé. Čistý pracovní kapitál (NWC – „Net Working Capital“) ovšem tvoří pouze jednu třetinu běžně užívaného souboru nástrojů, doplněného o čisté pohotové prostředky a čistý peněžně pohledávkový fond. 𝑁𝑊𝐶 = 𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

34


32

Zde je nutné podotknout i slabou stránku ukazatele, a to v nemožnosti zachytit obsah dlouhodobě nelikvidních položek (např. dlouhodobé pohledávky nebo nedokončená výroba). Jsou tři možné způsoby financování: -

konzervativní strategie (NWC ˃ 0) tzn. podnik má kladnou výši pracovního kapitálu pro zajištění se proti nenadálým výdajům. Část oběžného majetku je kryta dlouhodobými zdroji

-

agresivní strategie (NWC ˂ 0) tzn. podnik má záporný stav čistého pracovního kapitálu a dochází ke krytí části dlouhodobých aktiv krátkodobými zdroji s nižší nákladovostí

-

vyrovnaná strategie (NWC = 0) tzn. je rovnost mezi krytím krátkodobých aktiv krátkodobými zdroji a dlouhodobých aktiv dlouhodobými zdroji35

Čisté pohotové prostředky (ČPP) ukazují schopnost uhradit závazky splatné okamžitě prostřednictvím peněz v hotovosti, prostřednictvím prostředků na bankovních účtech a peněžních ekvivalentů. Hodnota čistých pohotových prostředků by neměla být nižší než nula. Č𝑃𝑃 = 𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 − 𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡é 𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Čistý peněžně pohledávkový fond (ČPPF) vystupuje jako propojení obou předešlých ukazatelů do určitého kompromisu, při kterém dochází k odlišení nelikvidních položek od oběžných aktiv (zásoby a nelikvidní pohledávky). Teprve potom dochází k odečtu celkového objemu krátkodobých závazků. To, která pohledávka může být nelikvidní, je na posouzení ze strany podniku. Č𝑃𝑃𝐹 = (𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦) − 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

35


33

2.4 Likvidita 36 Ukazatele likvidity se zaměřují na určení schopnosti podniku dostát svým závazkům v době splatnosti. Jedná se o posouzení objemu prostředků, které jsou k dispozici pro úhradu splatných závazků s ohledem na rozličnou dobu likvidity. Do vzájemného poměru se dostávají různě likvidní aktiva a krátkodobé závazky, které se vyznačují splatností do jednoho roku. 37 𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Běžná likvidita udává, kolikrát jsou oběžná aktiva v celkovém vyjádření schopná pokrýt krátkodobé závazky. O hodnotu ukazatele se zajímají především krátkodobí věřitelé podniku, kteří tak čerpají informaci o míře ochrany jejich investice prostřednictvím krytí odpovídající hodnotou aktiv.

𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦 38 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

V sestavení vzorce pro vyjádření běžné likvidity je ovšem určitý nedostatek v započítávání i aktiv s relativně delší dobou přeměny na prostředky způsobilé splatit příslušný závazek. Jedná se především o zásoby a jejich možnou časovou prodlevu v době odprodání a tím

36


37


38

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240s. (s.91 – 92 vzorce likvidity) ISBN 978-80-247-4456-8

34

i získání hotových nebo bezhotovostních peněz. Tento nedostatek odstraňuje ukazatel pohotové likvidity, který v čitateli odečítá zásoby.39 𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑃𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Okamžitá likvidita představuje nejpřísnější nástroj s použitím výhradně peněžních prostředků, jako nejvíce likvidních krátkodobých aktiv. Obrázek č. 6: optimální hodnoty ukazatelů likvidity

Běžná likvidita

Pohotová likvidita

Okamžitá likvidita

1,5 - 2,5

0,5 - 1,5

0,5 - 0,7

Zdroj: MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Studijní opora pro magisterské studium.

V návaznosti na optimalizaci struktury majetku znamená pohyb pod doporučenými hodnotami signál o potřebě navýšit držený objem určitých aktiv (z hlediska celkového souboru oběžných aktiv, oběžných aktiv jiných než zásoby nebo hotovostních prostředků) pro dosažení pohybu v rámci dopuručených hodnot. Je nutné se zmínit, že pohyb pod minimem bývá často součástí agresivní strategie financování podniku s tlakem na maximální úspory nákladů vynaložených na aktiva. Není ovšem žádoucí ani pohyb převyšující daná maxima, kdy by se jednalo o neefektivní navyšování nákladů na držbu těchto prostředků. Provedení analýzy likvidity je v tomto ohledu

39

VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 80-861-1921-1.

35

přínosné hlavně v možnosti identifikovat přesné návrhy ke zlepšení struktury krátkodobých aktiv vůči krátkodobým pasivům.

2.5 Aktivita 40 Ukazatelé aktivity se zaměřují na jednotlivé složky aktiv, jejichž objem zhodnocují v analýze schopnosti efektivního zacházení a odpovídající držby. Pro podnik se analýzou nabízí čerpání přínosu identifikace vhodného a nevhodného množství pro zajištění hospodárnosti ve vazbě na uplatňovaný cíl.

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑇𝑟ž𝑏𝑦 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Obrat celkových aktiv vyjadřuje počet obrátek vzhledem k realizovaným tržbám. Je tak určeno, kolikrát se podílí současný objem aktiv na tržbách. Vyhodnocení spadá ke dvěma výsledkům. 41 -

obrat celkových aktiv ˃ 1 – to je ideální stav, kdy aktiva zajišťují tržby přesahující jejich celkové množství

-

obrat celkových aktiv ˂ 1 – to znamená, že podnik drží větší množství celkových aktiv, než by bylo třeba vzhledem k realizovaným tržbám. Jsou zde navyšovány náklady v identifikaci na výstupu se nepodílejících aktiv. Obrat dlouhodobých aktiv bývá označován jako obrat aktiv stálých s úzkým zaměřením na dlouhodobá aktiva, u nichž se může dle dosaženého výsledku posoudit navýšení dosavadního objemu, a nebo naopak jeho snížení.

40

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240s. ISBN 978-80-247-4456-8

41


36

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑇𝑟ž𝑏𝑦 𝐷𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

V ohledu na oběžná aktiva se pozornost ukazatelů aktivity zaměřuje hlavně na zásoby, které vykazují důležitost rozhodnutí v každém podnikatelském subjektu. Na jedné straně je nezbytné disponovat dostatečnými výrobními zdroji a na druhé straně držba zásob představuje zvyšování nákladů. Obrat zásob tak kalkuluje počet obrátek za sledované období v počtu změn zásob do jiných forem oběžného majetku až po realizaci konečného prodeje a opakovanému nákupu zásob.

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

𝑇𝑟ž𝑏𝑦 𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑇𝑟ž𝑏𝑦 365

Doba obratu zásob určuje počet dnů, po které je zásoba vázána v podniku až do jejího odprodeje nebo zpracování na konečný produkt. U obou ukazatelů přitom chybí přesné doporučení na výslednou hodnotu, kdy je vždy nutné brát ohled na specifické potřeby podniku. V případě oblasti, která se zabývá vývojem software je možné předpovídat důležitost zásob za nízkou s hlavním těžištěm v dlouhodobých aktivech.

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů =

𝑂𝑏𝑐ℎ𝑜𝑑𝑛í 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑇𝑟ž𝑏𝑦 365

𝑍á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑣ůč𝑖 𝑑𝑜𝑑𝑎𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙ů𝑚 𝑇𝑟ž𝑏𝑦 365

Doba obratu pohledávek určuje dobu držby inkasa ve formě pohledávky. Doba obratu závazků pak směřuje obráceně, nebo-li jak dlouho podnik drží platbu ve formě závazků. Pro správné využití obou ukazatelů je vždy důležité jejich současné vyhodnocení. Je obecně doporučeno využívat výhodnosti kratší doby obratu pohledávek oproti obratu závazků, kdy 37

tak podnik delší dobu vystupuje jako dlužník a kratší jako věřitel. Tento stav se někdy nazývá „obchodní deficit“

2.6 Optimalizace kapitálové struktury Odvozuje se od optimalizace objemu a struktury majetku (aktiv). Dalším podstatným hlediskem je určení vzájemného poměru mezi vlastním a cizím kapitálem. Důležitá je i nákladovost kapitálu, která zpravidla zatěžuje krátkodobý finanční majetek. „Kapitálová struktura podniku je optimální v momentě, kdy minimalizujeme náklady na zajištění kapitálu – tedy, náklad na vlastní kapitál plus náklad na zajištění cizího kapitálu.“ 42 Velmi zjednodušeně bychom mohli říci, že náklady na vlastní kapitál jsou požadovaná míra dividend a náklady na cizí kapitál jsou úroky a poplatky. Obecně platí, že půjčené finance přispívají k vyššímu zisku, a to pomocí finanční páky, kdy se jejím působením zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu. Velmi podstatné je však zvážení rozsahu cizího kapitálu, pokud je ho příliš mnoho, mohla by být narušena finanční stabilita podniku a také výdaje spojené s jeho užíváním neúměrně rostou. Neboť s větší mírou zadluženosti jsou spojené i vyšší úroky, které požaduje věřitel za vyšší riziko.43 Při rozhodování o využití cizích zdrojů je nutné vzít v úvahu i možný vývoj cash flow, proto aby bylo možné v budoucnu dostát svým závazkům včas. Nutné je též věnovat pozornost struktuře majetku, proto aby byl efektivně využit a i jeho likviditě. Pokud podnik nemá majetek s dostatečně vysokou likviditou, neměl by mít příliš vysoké zadlužení. Rizikovost optimalizace kapitálové struktury spočívá i ve správném vyhodnocení dostupných informací. Jednak je možné jejich zkreslení díky nedostatečnému množství odborných 42

VÁCHAL, Jan a Marek VOCHOZKA a kolektiv. Podnikové řízení. 1. Vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. 685 s. (s.207) ISBN 978-80-247-4642-5.

43

SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika, 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7400-336-3

38

zkušeností a nebo jejich vyhodnocení na základě falešných představ. Dalším rizikem může být i špatně určený cíl nebo nedokonalá či žádná zpětná vazba. I dobrá zpětná vazba ovšem nemůže být jen pouhou informací, je odezvou na učiněné kroky managementu. Díky ní je možné postupovat dále v již zahájeném způsobu a nebo včas rozhodnutí o způsobu změnit. Podnik musí také dobře zvážit dostupnost cizích zdrojů. Investor nemusí uznat návratnost své investice za dostatečnou a tím pádem podnik zdroje nezíská a nebo jsou tyto zdroje mnohem nákladnější. Při využití cizího kapitálu je nezbytné také dokonalé prostudování podmínek pro jeho získání, protože tyto podmínky mohou být nastaveny pro podnik velmi nevýhodně.44

2.7 Rentabilita vlastního kapitálu 45 Dopad využívání cizích zdrojů můžeme sledovat i ve struktuře majetku. Využívání cizích zdrojů znamená dodatečné náklady, které se projeví v hospodářském výsledku, je jimi snížen zisk a tím i daňová povinnost vůči státu, tzv. daňový štít. V modelovém příkladu financování podniku pouze na základě vlastních zdrojů, by se podnik ošidil o část zisku. Využití cizích zdrojů, většinou ve formě bankovních úvěrů, zvyšuje zhodnocení vlastního kapitálu, pokud je úroková míra nižší než výnosnost aktiv. To můžeme sledovat na základě ukazatele rentability vlastního kapitálu: 𝐸𝐴𝑇

ROE= 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE míří úzce na vlastní kapitál v posouzení poměru na zisk po zdanění EAT. Managementu je tím dána informace o projevu vlastního kapitálu do čistého zisku podniku.46

44 45

MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Studijní opora pro magisterské studium. Praha: BIVŠ 2014 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240s. ISBN 978-80-247-4456-8

39

2.8 Ukazatelé zadluženosti 47 Ukazatelé zadluženosti vyčíslují vstupní náhled na strukturu pasiv. Ukazatelé vychází ze zlatého pravidla přiměřenosti, kdy by se objem cizího kapitálu měl rovnat nejvýše objemu kapitálu vlastního. Je to vzah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku nebo-li to, jaký rozsah podnik využívá pro financování pomocí dluhové služby. 48 Bezpečnější jsou zdroje vlastní, ale ty jsou obecně dražší. Je tedy důležité rozhodovat zda použít zdroje dražší nebo zdroje rizikovější, ale levnější. Zde se využívá tzv. daňového štítu. Ovšem vysoké zadlužení jistě není pro podnik dobrou vizikou a navíc to není vhodné kvůli ostatním věřitelům, kteří se budou zdráhat zapůjčit podniku své prostředky. 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

Celková zadluženost = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Míra zadluženosti = 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Koeficient samofinancování = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Celková zadluženost srovnává celkový objem využívaných cizích zdrojů v jejich podílu na celkových aktivech. Vyšší hodnoty ukazatele ukazují stejnoměrný růst rizika na straně věřitelů a akcionářů. Míra zadluženosti nahrazuje objem celkových aktiv výlučně vlastním kapitálem a tím je výsledná hodnota nižší.

46

SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika, 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7400-336-3

47

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240s. ISBN 978-80-247-4456-8

48


40

Koeficient samofinancování se vztahuje k podílu vlastního kapitálu a celkových aktiv a určením potenciálu financovat provoz jedině vlastními zdroji.

2.9 Teorie kapitálové struktury Klasická teorie kapitálové struktury za „optimální finanční strukturu považuje takové rozložení kapitálu, které je spojeno s minimalizací veškerých nákladů na jeho pořízení a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem tržeb a zisku a v souladu s majetkovou strukturou podniku“ 49 Hlavním nástrojem pro optimalizaci kapitálové struktury jsou vážené průměrné náklady na kapitál. 50 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

WACC = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 ·𝑟𝑒 +𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 · 𝑟𝑑 ·(1-t) Náklady na cizí kapitál lze určit relativně snadno a to podle úroků, které jsou v účetních výkazech – ve výkazu zisků a ztrát - evidovány jako cena pořízení cizího kapitálu. 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦

𝑟𝑑 = ú𝑟𝑜č𝑒𝑛é 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 Úročené zdroje jsou především bankovní úvěry, za které se platí úroky. Ostatní cizí zdroje zde nejsou započítány, protože se z nich úroky neplatí, např. krátkodobé závazky k dodavatelům apod. Do vzorce pro určení WACC je potřeba ještě vyjádřit náklady na vlastní kapitál. Zde je nejvhodnější varianta, pokud má podnik ve svých interních směrnicích určenou sazbu. Pokud

49


50

VÁCHAL, Jan a kol. Podnikové řízení. 1.vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. 688 s. (s.207+vše týkající se WACC) ISBN 978-80-247-4642-5

41

tomu tak není, je možné použít odhad a nebo stanovit alternativní náklady. Často se používá pro výpočet model CAPM, v jehož vzorci je zohledněn vliv tří činitelů.51 𝑟𝐸 = 𝑟𝑓 + 𝛽𝑖 · (𝑟𝑀 - 𝑟𝑓 ) -

bezriziková výnosová míra = 𝑟𝑓

-

očekávaná úroková míra (tržní) = 𝑟𝑀 koeficient akcií podniku = β

Bezrizikovou výnosovou míru zastupují příjmy z držby státních dluhopisů. Očekávaná úroková míra vyjadřuje očekávaný výnos na základě specifik daného tržního prostředí. Koeficient akcií započítává vliv rizika v daném tržním prostředí. V klasické teorii optimalizace kapitálové struktury průměrné náklady kapitálu vykazují tvar U křivky, kdy nejdříve klasají, potom dosáhnou určitého minima a posléze opět stoupají.52 Teorie hierarchického pořádku zevšeobecňuje chování firem v oblasti kapitálové struktury. Podle ní manažeři dávají přednost nejvíce financování z interních zdrojů. Podle Josefa Valacha je to nejjednoduší, ale není to nejlevnější řešení a podle Milana Hrdého lze tuto optimalizaci doporučit spíše menším podnikům, které by těžko získávaly kapitál na finančních trzích.53 Teorie podle Modiglianiho a Millera představuje dva modely z let 1958 – 1965. První model předpokládá nedaňové prostředí a to, že tržní hodnota podniku není závislá na struktuře kapitálu, ale závisí pouze na aktivech a jejich využití. Druhý model již předpokládá daňové

51


52

Kolektiv autorů. Nové trendy 2013 – Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference © Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. 2013. ISBN 978-80-87314-54-8

53


42

prostředí a tvrdí se v něm, že podnik by měl co nejvíce využívat cizí kapitál, aby co nejvíce využil daňový štít. 54 „Teorie Brealyho a Myerse o čtyřech dimenzích kapitálové struktury zdůrazňuje čtyři základní dimenze a to sice daně, riziko, typ aktiv a finanční volnost. Je doporučováno, aby se více zadlužovala firma, která očekává zisk a bude platit daně, dále pak firma s menším rizikem podnikání, firma s převážně hmotnými aktivy a firma, která neočekává volné finanční příležitosti. Platí to pochopitelně i naopak. Tato teorie bere patrně nejvíce do úvahy jednotlivé determinanty kapitálové struktury, jako jsou právě daně, daňový štít, obor podnikání, finanční volnost, majetkovou strukturu, volné investiční příležitosti a také fungování kapitálového trhu“55 Teorie manželů Neumaierových představuje moderní pohled na optimalizaci kapitálové struktury. Model předpokládá, že hodnota aktiv není závislá na velikosti zadlužení a říká, že optimální zadlužení je tehdy, pokud je rentabilita vlastního kapitálu maximální. Tato teorie předpokládá poměr úroky/úvěry jako funkci vlastního kapitálu/aktiva. 56 � �

54


55


56


43

3 Majetek a jeho financování ve vybraném podniku 3.1 Charakteristika vybraného podniku Firma ENTRE a.s. vznikla v roce 1991 jako sdružení dvou fyzických osob a již o šest let později se stala akciovou společností. Má jediného akcionáře. Statutárním orgánem je tříčlenné představenstvo, kdy za společnost jedná předseda samostatně, nebo dva členové předsednictva společně. Dozorčí rada je též tříčlenná. Základní kapitál je 9.200.000 Kč a je splacen 100 %. Od vzniku firmy je hlavní činností vývoj, prodej a servis vlastních informačních podnikových systémů pro větší i menší podniky. Tyto systémy zpracovávají účetnictví, skladovou evidenci, personalistiku, plánování a řízení výroby apod. Firma ENTRE a.s. vlastní mezinárodní certifikát systému řízení jakosti dle ISO 9001 a tento certifikát je stále obnovován. Firma působí v České republice, kde má tři stálé pobočky a síť smluvních partnerů. Podle klasifikace ekonomických činností (CZ – NACE) spadá firma do skupiny činností v oblasti informačních technologií. Firma ENTRE a.s. má více než 8 500 zákazníků z řad živnostníků i větších podniků a její produkty jsou prodávány do 90 ti zemí světa. Strategií firmy je především vynikající kvalita produktů, motivovaní a angažovaní zaměstnanci. Cílem je udržení pozice na trhu, růst ziskovosti, spolehlivost a jistota.

Obrázek č.7: počet zaměstnanců ve sledovaných letech

počet zaměstnanců

2010

2011

2012

2013

2014

79

84

85

88

96

Zdroj: vlastní úprava dle výročních zpráv firmy

44

3.2 Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza je výchozím rozborem účetních výkazů. U analyzované firmy ENTRE a.s. sleduji období od roku 2010 do roku 2014. Podkladová data jsou čerpána především z výročních zpráv, dále veřejně dostupných dat firmy z obchodního rejstříku a případně doplněná informacemi přímo ze sledované firmy. Důležitou součástí, kromě účetních výkazů jsou i přílohy k účetní závěrce. Pro základní představu o firmě níže uvádím zkrácené účetní výkazy v netto hodnotách zkoumaných let. Tabulka č. 3: zkrácená rozvaha sledované firmy AKTIVA Aktiva celkem A. Pohledávky za ups.zákl.kapitál B Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek D.I. Časové rozlišení PASIVA Pasiva celkem A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného obd. B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C.I. Časové rozlišení

2010 55596 0 18086 12953 2669 2464 37060 0 1022 9747 26293 450

2011 68786 0 17046 10853 4975 1218 51183 0 971 12670 37542 557

2012 71570 0 15188 9600 5588 0 55471 0 1020 9363 45088 911

2013 64548 0 15891 11663 4228 0 47248 0 1032 13625 32591 1409

2014 83373 0 19858 16875 2983 0 63039 0 1065 12965 49009 476

2010 55596 13637 9200 1755 1840 0 842 23164 470 392 22302 0 18795

2011 68786 25377 9200 989 1840 842 12506 23347 3380 834 19133 0 20062

2012 71570 25588 9200 332 1840 0 14216 24636 2300 2209 20127 0 21346

2013 64548 23660 9200 332 1840 0 12288 18701 2900 0 15801 0 22187

2014 83373 35204 9200 332 0 5128 20544 22985 3515 0 19470 0 25184


45

Tabulka č. 4: horizontální analýza použitých položek aktiv Relativní Relativní Relativní Relativní změna změna změna změna (v %) (v %) (v %) (v %) 2011 2012 2013 2014

AKTIVA Aktiva celkem A. Pohledávky za ups.zákl.kapitál B Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1 Zřizovací výdaje 2 Nehm.výsledky výzkumu a vývoje 3 Software 4 Ocenitelná práva 5 Goodwil 6 Jiný nehm.majetek 7 Nedokon.dlouh.nehm.majetek 8 Poskytnuté zálohy na DNM B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 1 Pozemky 2 Stavby 3 Samost.movit.věci a soubory věcí 4 Pěstitelské celky 5 Základní stáda a tažná zvířata 6 Jiný dlouh.hm.majetek 7 Nedokončený dlouh.hm.majetek 8 Poskytnuté zálohy na DHM B.III.Dlouhodobý finanční majetek 1 Podíly v ovlád. a řízených osobách 2 Konsolidační rozdíl 3 Ostatní dlouh.cenné papíry a podíly 4 Půjčky a úvěry-ovl.a řídící osoba 5 jiný dlouhodobý finanční majetek 6 Pořizovaný dlouh.finanční majetek 7 Poskytnuté zálohy na dlouh.fin.maj. C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby 1 Materiál 2 Nedokončená výroba 3 Výrobky 4 Zvířata 5 Zboží 6 Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky 1 Pohledáv. z obchod. vztahů 2 Pohledávky-ovl.a řídící osoba 3 pohledávky-podstatný vliv 4 pohledávky za společníky… 5 Dlouhodobé poskytnuté zálohy 6 Dohadné účty aktivní 7 Jiné pohledávky 8 Odložená daňová pohledávka C.III.Krátkodobé pohledávky 1 Pohledáv. z obchod. vztahů 2 Pohledáv. ovlád. a řídící osoba 3 pohledávky-podstatný vliv 4 Pohledávky za společníky… 5 Sociální a zdravotní zabezpečení 6 Stát - daňové poplatky 7 Krátkodob.poskytnuté zálohy 8 Dohadné účty aktivní 9 Jiné pohledávky C.IV.Krátkodobý finanční majetek 1 Peníze 2 Účty v bankách 3 Krátkodobé cenné papíry a podíly 4 Pořizovaný dlouh.finanční majetek D.I. Časové rozlišení 1 Náklady příštích období 2 Komlexní náklady příštích období 3 Příjmy příštích období

Absolutní Absolutní Absolutní Absolutní změna změna změna změna (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) 2011 2012 2013 2014

23,72

4,05

-9,81

29,16

13190

2784

-7022

18825

-5,75 -16,21

-10,90 -11,54

4,63 21,49

24,96 44,69

-1040 -2100

-1858 -1253

703 2063

3967 5212

-18,80 -16,97

-0,39 -20,74

11,05 -26,17

62,02 -35,45

-1859 -66

-31 -67

884 -67

5510 -67

-6,54

-46,22

92,71

-8,92

-175

-1155

1246

-231

86,40

12,32

-24,34

-29,45

2306

613

-1360

-1245

2,73 153,30

-8,27 4,89

-0,66 -16,40

-4,40 -35,39

26 2301

-81 186

-59 -654

-37 -1180

-9,81 -50,57 -50,57

100 -41,97 -100 -100

-100 -51,79

-51,85

-21 -1246 -1246

589 -81 -1218 -1218

-589 -58

-28

38,11

8,38

-14,82

33,42

14123

4288

-8223

15791

-4,99

5,05

1,18

3,20

-51

49

12

33

-4,99

5,050

1,18

3,20

-51

49

12

33

29,99 31,29 227,53

-26,10 -37,01 -51,70

45,52 51,52 -54,52

-4,84 -5,92 224,21

2923 2359 1306

-3307 -3663 -972

4262 3212 -495

-660 -559 926

-59,93 -55,90 -86,71 100 42,78 267,99 39,50

270,09 40,76 1523,81 -100 20,10 13,80 20,34

119,24 -41,18 -100

-28,72 11,54

-1044 15

100 50,38 -72,17 53,79

1210 64 320 -266 7546 192 7354

1977 -91 -341

-27,72 -44,17 -27,12

-670 -199 -137 266 11249 1013 10236

-12497 -699 -11798

2 16418 -638 17056

23,78 30,75

63,55 -29,80

54,67 -36,32

-66,22 91,16

107 131

354 -166

498 -142

-933 227

-10

100

123,08

-100

-24

520

640

-1160

Zdroj: vlastní úprava dle výročních zpráv firmy 46

Z celkové sumy majetku můžeme vidět, že převážně roste. Za analyzované období od roku 2010 do roku 2014 tato bilanční suma vzrostla o téměř 50 %. Pouze v roce 2013 bilanční suma poklesla o necelých 10 procentních bodů a to z důvodu poklesu oběžných aktiv. Pokles účtů v bankách byl zapříčiněn především snížením krátkodobých jiných závazků. Dlouhodobý majetek je již z větší části, téměř z 85 %, odepsán. Účetní jednotka si stanovila ve vnitřních předpisech, že odpisy účetní jsou shodné s odpisy daňovými. Největší část a to téměř 70 % dlouhodobého majetku, tvoří samostatné movité věci a soubory věcí. Dlouhodobý nehmotný majetek nejprve zaznamenal pokles a následně růst. V posledním roce meziročně o 45 %. Zatímco dlouhodobý hmotný majetek nejprve rostl a v posledních dvou letech klesal meziročně o 20-30 %. Dlouhodobý finanční majetek ve druhém sledovaném roce klesl na nulu a to z důvodu prodeje obou dceřiných společností. K nejvýznamnějším pohybům dochází v rámci oběžných aktiv. Jak bylo již výše řečeno, největší změny jsou zaznamenány na účtech krátkodobého finančního majetku. Dlouhodobé pohledávky se týkají finančního leasingu a jsou stále přibližně ve stejných hodnotách. K významnějším změnám dochází u krátkodobých pohledávek. Největší výkyvy jsou zaznamenány u krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Největší pokles těchto pohledávek nastal v roce 2012, kdy byly navýšeny opravné položky o 1 094 tis. Kč, na celkových 1 824 tis. Kč, v procentuálním vyjádření to znamená snížení o 13,57 %. Další významné výkyvy jsou u krátkodobého finančního majetku.

Hodnota aktiv v tis. Kč

Graf č. 1: vývoj vybraných položek majetku firmy 81 000,00 71 000,00 61 000,00

aktiva celkem

51 000,00

oběžná aktiva

41 000,00

dlouh.majetek

31 000,00

krátk.pohledávky

21 000,00 11 000,00 1 000,00 2010

2011

2012

2013


2014

Tabulka č. 5: horizontální analýza použitých položek pasiv Relativní Relativní Relativní Relativní Absolutní Absolutní Absolutní Absolutní změna změna změna změna změna změna změna změna (v %) (v %) (v %) (v %) (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 2014

PASIVA Pasiva celkem

23,72 Vlastní kapitál 86,09 Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a obchod.podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy -43,65 Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceň.rozdíly z přeceň.maj. a záv. -43,65 oceňovací rozdíly z přecenění Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let 100 Nerozdělený zisk minul.let 100 Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného obd. 1385,27 Cizí zdroje 0,79 Rezervy 619,15 Rezervy podle zvl.právních předpisů Rezerva na důchody apo. Rezerva na daň z příjmů 538,3 Ostatní rezervy 100 Dlouhodobé závazky 112,76 Závazky z obch.vztahů Závazky ovl.a řídíví osoba Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům… Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky 164,74 Odložený daň.závazek -90 Krátkodobé závazky -14,21 Závazky z obch.vztahů -7,89 Závazky - ovládající a řídící osoba -76,07 Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům… Závazky k zaměstnancům 2,91 Závazky ze soc.a zdrav.zabezpečení 4,46 Stát - daň.závazky a dotace 158,07 Krátkodobé přijaté zálohy -67,57 Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní 253,66 Jiné závazky 6,1 Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení 6,74 Výdaje příštích období 271,25 Výnosy příštích období 5,61

4,05 0,83

-9,81 -7,53

29,16 48,79

13190 11740

2784 211

-66,43

-766

-657

-66,43

-766

-657

-7022 -1928

-100 -100 -100 -100

18825 11544

-1840 -1840

100 100

842 842

-842 -842

5128 5128

13,67 5,52 -31,95

-13,56 -24,09 26,09

67,19 22,91 21,21

11664 183 2910

1710 1289 -1080

-1928 -5935 600

8256 4284 615

-23,33 -100 164,87

26,09

-20,69 100

2530 380 442

-700 -380 1375

600

-600 1215

167,43 -100 5,2 8,51 -96,09

-100 23,22 64,92 -18,48

1383 -8 994 142 -1401

-2209

-21,49 -16,73 222,81

514 -72 -3169 -143 -4636

-4326 -303 127

3669 979 -34

-0,32 -1,52 -58,2 -25

14,29 14,09 8,94 -55,56

1,46 1,88 41,54 50

80 73 803 -25

-9 -26 -763 -3

403 237 49 -5

47 36 248 2

15,86 30,31

-100 -35,8

28,58

104 575

23 3031

-168 -4666

2391

6,4 -94,28 7,91

3,94 76,47 3,88

13,51 -100 13,66

1267 217 1050

1284 -280 1564

841 13 828

2997 -30 3027

-100


-2209

V celkových pasivech došlo k propadu v roce 2013. Nejvýznamnější pokles v tomto období nastal u cizích zdrojů, konkrétně u jiných krátkodobých závazků. Pokles vlastního kapitálu nastal pouze v roce 2013 a to z důvodu poklesu výsledku hospodaření běžného období, meziročně o 13,56 %. Toto bylo zapříčiněno především snížením tržeb z prodeje cenných papírů a podílů. Tento pokles nastal, protože ve dvou letech předtím byly prodávány obě dceřiné společnosti a žádné další již firma nevlastní. Kromě tohoto propadu, výsledek hospodaření rostl, v posledním roce meziročně dokonce o 67 %, ve finančním vyjádření o 8 256 tis. Kč. V roce 2014 byl zrušen zákonný rezervní fond a částka 1 840 tis. Kč byla převedena do nerozděleného zisku minulých let. Cizí zdroje zaznamenávají ve všech pozorovaných letech velké procentuální výkyvy. Tyto vykazují relativně meziročně velké rozdíly, v absolutních číslech toto ale neplatí. Pokud se podíváme na stav cizích zdrojů v rozvaze v absolutních číslech, můžeme říci, že ve všech sledovaných obdobích se stále drží přibližně na podobné úrovni. Tedy kromě roku 2013, kdy byl již zmíněný pokles a to především krátkodobých závazků. Firma nevyužívá žádné bankovní úvěry a výpomoci. Graf č. 2 : vývoj vybraných položek zdrojů financování firmy 90000 Hodnota pasiv v tis. Kč

80000 70000 60000

pasiva celkem

50000

cizí zdroje

40000

krátkodobé závazky

30000

vlastní kapitál

20000 10000 0 2010

2011

2012

2013


49

2014

Tabulka č. 6: zkrácený výkaz zisků a ztráty sledované firmy VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY + Přidaná hodnota * Provozní výsledek hospodaření * Finanční výsledek hospodaření * Mimořádný výsledek hospodaření *** Výsledek hospodaření za účetní obd. **** Výsledek hospodař.před zdaněním

2010 69853 1861 -514 0 842 1347


50

2011 84066 14545 889 0 12506 15434

2012 81017 11500 4828 0 14216 16328

2013 89846 15735 -507 0 12288 15228

2014 108172 21758 1003 0 20544 22761

Tabulka č. 7: horizontální analýza použitých položek výkazu zisku a ztráty Relativní Relativní Relativní Relativní změna změna změna změna (v %) (v %) (v %) (v %) 2011 2012 2013 2014 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlast.výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činností Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Náklady na zdrav.a soc.pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouh.nehm.a hmot.majetku Tržby z prodeje DM a materiálu Tržby z prodeje dlouh.majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného DM a mat. Zůstat.cena prodaného dlouh.majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opr.p.v prov.obl. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cen.papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouh.finančního majetku Výnosy z podílů v ovl. a říz.osobách Výnosy z ost.dlouh.cen.papírů a podílů Výnosy z ost.dlouh.finanč.majetku Výnosy z krátkodobého finanč.majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecen. cen.papírů a derivátů Náklady z přecen. cen.papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opr.pol.ve fin.obl. Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činn. Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimoř. Činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsl.hospod.společ. Výsledek hospodaření za účetní obd. Výsledek hospodař.před zdaněním

Absolutní Absolutní Absolutní Absolutní změna změna změna změna (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) 2011 2012 2013 2014

49,81 64,06 9,40 7,22 10,21

-63,73 -59,91 -79,95 -2,58 -2,03

167,76 160,00 233,77 8,52 5,44

55,05 56,84 43,19 20,55 16,14

671 638 33 8026 10565

-1286 -979 -307 -3076 -2318

1228 1048 180 9900 6078

1079 968 111 25905 19012

-32,87 -14,76 -3,56 -15,96 20,35 1,84 1,52 -28,95 2,31 10,13 2,65 -2,71 102,97 102,97

-14,62 -0,94 15,99 -3,01 -3,63 3,26 3,41

83,55 21,10 -6,34 24,73 20,40 8,68 5,82 73,54 8,75 20,59 12,50 37,94 -43,67 -43,67

-2539 -6154 -143 -6011 14213 1081 650 -22 335 118 4 -244 312 312

-758 -334 619 -953 -3049 1947 1485

3,09 0,31 87,74 -10,66 -89,43 -89,43

86,31 3,55 -5,15 4,83 10,90 9,28 5,74 3322,22 8,83 -0,39 -25,77 11,17 386,15 386,15

458 4 136 -932 -550 -550

3822 1251 -231 1482 8829 5722 2584 1794 1349 -5 -75 873 251 251

6893 7690 -270 7960 18326 5847 2770 1359 1454 264 27 3296 -138 -138

100,00 100,00

166,67 166,67

-100,00 -100,00

100,00 100,00

-3 -3

5 5

-8 -8

66 66

2014,29 -26,28 2,01

-3,51 200,14 -13,96

-41,88 56,58 -14,17

266,99 -60,48 -20,23

705 -262 30

-26 1471 -213

-299 1182 -186

1108 -2049 -228

681,57 100,00 100,00

-20,94 2039,10 16,88

36,83 -100,00 -100,00

38,28

12684 266 480

-3045 5424 81

4235 -5690 -561

6023

-21,40 -16,85 808,38 -36,98

41,69 14,37 -91,33 -46,69

-46,77 -13,76 -39,01

326,2 -50,84 80,23 -1,94

-113 -141 1447 -142

173 205 -1485 -113

-275 -124 -55

1021 -395 69 -25

273,54 479,80 557,89 -246,94 1385,27

443,08 -27,87 -29,33 88,89 13,67

-110,500 39,200 38,68 100,00 -13,56

297,83 -24,59 -24,59

3939 -816 -880 64 1710

-5335 828 820 8 -1928

1510 -723 -723

67,19

1403 2423 2544 -121 11664

1385,27 1045,81

13,67 5,79

-13,56 -6,37

67,19 48,88

11664 14087

1710 894

-1928 -1040

8256 7473


8256

Provozní výsledek rostl ve všech letech, kromě roku 2012. V tomto roce klesl provozní výsledek hospodaření o stejnou částku, jako klesla přidaná hodnota. Tento rok je také jediný, kdy klesla výkonnost firmy a to o 2,58 %. Poklesly tržby za zboží, ale zároveň klesly i náklady vynaložené na prodej zboží a stoupla spotřeba materiálu a energie. Tržby za prodej zboží i tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v ostatních letech rostly, zvláště v posledním roce je viditelný nárůst. Obchodní marže, i když není vysoká, musíme konstatovat, že klesla z původních 26 % na současných 12 %. Poměrně vysoké hodnoty aktivace znamenají, že firma si vlastními silami každoročně vyrábí určitý hmotný či nehmotný majetek. I u této položky můžeme konstatovat mírný pokles a poté opět růst, který je poměrně vysoký, relativně se jedná o zhruba 85 %. Ve všech sledovaných letech se osobní náklady zvyšovaly. Stejně tak i daně a poplatky. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nejprve mírně klesaly a poslední dva roky opět začaly růst. V posledním roce dokonce o téměř 40 %. Finanční výsledek hospodaření je buď záporný a nebo v poměru s provozním výsledkem hospodaření malý. Také jeho vliv na konečný výsledek hospodaření je malý. Kromě roku 2012, kdy byla prodána jedna z dceřiných společností. Výnosové úroky střídavě klesají a rostou. Zásadní nárůst je v posledním sledovaném roce a to o 326 %. Nákladové úroky se drží na přibližně stejné úrovni, s výjimkou posledního roku, kdy je patrný pokles o zhruba 50 %. Za celou sledovanou dobu firma nevykazuje žádné mimořádné náklady ani mimořádné výnosy. Výsledek hospodaření za účetní období stále roste, s výjimkou malého poklesu v roce 2013. Největší nárůst je zaznamenán v roce 2011 a další velmi významný nárůst v roce 2014 a to o 67,19 % oproti předchozímu roku. V tomto roce došlo také ke zřetelnému navýšení výkonů. Provozní výsledek hospodaření i výsledek hospodaření za účetní období mají stabilní stoupající tendenci.

52

Graf č. 3: vývoj vybraných položek výkazu zisků a ztráty 25000

hodnota v tis. Kč

20000 15000

provozní výsledek hospodaření

10000

finanční výsledek hospodaření výsledek hospodaření před zdaněním

5000 0 2010

2011

2012

2013

2014

-5000

Zdroj: vlastní úprava dle výročních zpráv firmy Tabulka č. 8: vertikální analýza použitých položek majetku 2010

AKTIVA Aktiva celkem B Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 3 Software 4 Ocenitelná práva B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 2 Stavby 3 Samost.movit.věci a soubory věcí 7 Nedokončený dlouh.hm.majetek 8 Poskytnuté zálohy na DHM B.III. Dlouhodobý finanční majetek 1 Podíly v ovlád. a řízených osobách C. Oběžná aktiva C.II. Dlouhodobé pohledávky 5 Dlouhodobé poskytnuté zálohy C.III. Krátkodobé pohledávky 1 Pohledáv. z obchod. vztahů 2 Pohledáv. ovlád. a řídící osoba 6 Stát - daňové poplatky 7 Krátkodob.poskytnuté zálohy 8 Dohadné účty aktivní 9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek 1 Peníze 2 Účty v bankách D.I. Časové rozlišení 1 Náklady příštích období 3 Příjmy příštích období

2011

2012

2013

2014

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 32,53% 24,78% 21,22% 24,62% 23,83% 23,30% 15,78% 13,41% 18,07% 20,24% 17,79% 11,68% 11,18% 13,76% 17,26% 0,70% 0,47% 0,36% 0,29% 0,15% 4,80% 7,23% 7,81% 6,55% 3,58% 1,72% 1,42% 1,26% 1,30% 0,96% 2,70% 5,53% 5,57% 5,17% 2,58% 0,82% 0,38% 0,28% 0,16% 0,08% 0,03% 4,43% 1,77% 4,43% 1,77% 66,66% 74,41% 77,51% 73,20% 75,61% 1,84% 1,41% 1,43% 1,60% 1,28% 1,84% 1,41% 1,43% 1,60% 1,28% 17,53% 18,42% 13,08% 21,11% 15,55% 13,56% 14,39% 8,71% 14,64% 10,66% 1,03% 2,73% 1,27% 0,64% 1,61% 2,01% 0,65% 2,32% 5,63% 3,11% 0,64% 0,23% 0,31% 0,20% 0,17% 0,28% 0,03% 0,48% 0,39% 47,29% 54,58% 63,00% 50,49% 58,78% 0,68% 2,02% 2,21% 1,37% 0,30% 46,61% 52,56% 60,79% 49,12% 58,49% 0,81% 0,81% 1,27% 2,18% 0,57% 0,77% 0,81% 0,55% 0,39% 0,57% 0,04% 0,73% 1,80%


Pokud se podíváme na vertikální analýzu majetku, lze konstatovat, že v průběhu sledovaných let nedocházelo k žádným zásadnějším změnám v procentuální skladbě majetku. Lze poznat, že podnik je s tímto poměrem majetku spokojen a nemá zájem o zásadní změny. Jednoznačně převažuje podíl oběžných aktiv, který má rostoucí trend. Procentuální poměr oběžných aktiv vzrostl o 9 %, ale jeho výše v absolutních číslech vzrostla zhruba o 70 %. Z oběžných aktiv patří více než polovina krátkodobému finančnímu majetku a to účtům v bankách. Firma ENTRE a.s. nemá žádné zásoby. Veškeré položky oběžných aktiv vykazují stabilně podobné procentuální hodnoty, kromě pohledávek z obchodních vztahů, které v roce 2012 vykazují viditelný pokles zhruba o 6 %. Toto bylo zapříčiněno navýšením opravných položek. Druhou velkou skupinou majetku je dlouhodobý majetek. Ten kromě prvního sledovaného roku nevykazuje žádné zásadnější rozdíly. V roce 2010 byl podíl dlouhodobého majetku o 8 % vyšší, než v dalších sledovaných letech. Tento rozdíl je způsoben především prodejem dceřiné společnosti v roce 2011. Více než polovinu dlouhodobého majetku tvoří dlouhodobý nehmotný majetek a to především software, což odpovídá předmětu podnikání. Dlouhodobý hmotný majetek vykazuje nárůst a posléze pokles. Toto kopíruje položku samostatné movité věci a soubory věcí, která též ve druhém sledovaném roce narostla, a v posledním roce došlo k jejímu snížení z 5,17 % na 2,58 % což znamená pokles téměř o 50 %. Ostatní položky majetku vykazují pouze mírné a nevýznamné změny. Graf č. 4: struktura majetku 100%

ostatní

90% 80%

krátkodobý finanční majetek

70% 60%

krátkodobé pohledávky

50% 40%

dlouhodobý hmotný majetek

30% 20%

dlouhodobý nehmotný majetek

10% 0% 2010

2011

2012

2013

2014


54

Tabulka č. 9: zkrácená vertikální analýza pasiv 2010

2011

2012

2013

2014

PASIVA Pasiva celkem A. A.I. 1 A.II. 1 3 A.III. 1 A.IV. 1 A.V. B. B.I. 3 4 B.II. 9 10 B.III. 1 2 5 6 7 8 10 11 B.IV. C.I. 1 2

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Vlastní kapitál 24,53% 36,89% 35,75% 36,65% 42,22% Základní kapitál 16,55% 13,37% 12,85% 14,25% 11,03% Základní kapitál 16,55% 13,37% 12,85% 14,25% 11,03% Kapitálové fondy 3,16% 1,44% 0,46% 0,51% 0,40% Emisní ážio 0,60% 0,48% 0,46% 0,51% 0,40% Oceň.rozdíly z přeceň.maj. a záv. 2,56% 0,96% Fondy ze zisku 3,31% 2,67% 2,57% 2,85% Zákonný rezervní fond 3,31% 2,67% 2,57% 2,85% Výsledek hospodaření minulých let 1,22% 6,15% Nerozdělený zisk minul.let 1,22% 6,15% Výsledek hospodaření běžného obd. 1,51% 18,18% 19,86% 19,04% 24,64% Cizí zdroje 41,66% 33,94% 34,42% 28,97% 27,57% Rezervy 0,85% 4,91% 3,21% 4,49% 4,22% Rezerva na daň z příjmů 0,85% 4,36% 3,21% 4,49% 2,76% Ostatní rezervy 0,55% 1,46% Dlouhodobé závazky 0,71% 1,21% 3,09% Jiné závazky 0,56% 1,20% 3,09% Odložený daň.závazek 0,14% 0,01% Krátkodobé závazky 40,11% 27,82% 28,12% 24,48% 23,35% Závazky z obch.vztahů 3,26% 2,43% 2,53% 2,34% 2,98% Závazky - ovládající a řídící osoba 10,96% 2,12% 0,08% 0,29% 0,18% Závazky k zaměstnancům 4,94% 4,11% 3,94% 4,99% 3,92% Závazky ze soc.a zdrav.zabezpečení 2,94% 2,48% 2,35% 2,97% 2,34% Stát - daň.závazky a dotace 0,91% 1,91% 0,77% 0,92% 1,01% Krátkodobé přijaté zálohy 0,07% 0,02% 0,01% 0,01% 0,01% Dohadné účty pasivní 0,07% 0,21% 0,23% Jiné závazky 16,95% 14,54% 18,21% 12,96% 12,90% Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení 33,81% 29,17% 29,83% 34,37% 30,21% Výdaje příštích období 0,14% 0,43% 0,02% 0,05% Výnosy příštích období 33,66% 28,73% 29,80% 34,30% 30,21%

Zdroj: vlastní úprava dle výročních zpráv firmy Každá ze tří hlavních skupin zdrojů financování tvoří zhruba jednu třetinu bilanční sumy. Je viditelný nárůst vlastního kapitálu a to z 24,53 % na konečných 42,22 % a viditelný pokles cizích zdrojů z 41,66 % na konečných 27,57 %. Můžeme říci, že firma má tendence využívat především vlastní zdroje financování. Vzhledem k poměru vlastního kapitálu a cizích zdrojů je nutné dále analyzovat rentabilitu vlastního kapitálu, protože obecně je známo, že využití vlastního kapitálu je nákladnější než využití cizích zdrojů. Bude záležet, zda rentabilita vlastního kapitálu poroste. Změny ve vlastním kapitálu zaznamenal zákonný rezervní fond. Z objemu 3,31 % klesnul na 0. Základní kapitál se pohybuje mezi 11-17 %. Podobný poměr 55

vykazují také jiné závazky, které se pohybují mezi 12-18 %. Celkově se cizí zdroje pohybují zhruba v poměru 30-40 % k bilanční sumě, firma nevyužívá bankovní úvěry a výpomoci. Největší položku tvoří výnosy příštích období, tato se pohybuje mezi 29-34 %. Žádná z dalších položek zdrojů financování již nemá zásadní vliv na jejich skladbu. Graf č. 5: struktura pasiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ostatní časové rozlišení krátkodobé závazky výsledek hospodaření běžného období základní kapitál 2010

2011

2012

2013

2014


Z pohledu vertikální analýzy je výsledek hospodaření před zdaněním tvořen především provozním výsledkem hospodaření. Finanční výsledek hospodaření má na konečný výsledek pouze minimální vliv. Největší podíl na výsledku hospodaření měl v době prodeje dceřiných společností. Mimořádný výsledek hospodaření firma nevykazuje žádný.

3.3 Analýza rentability a likvidity „Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu, je měřítkem schopnosti dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu, tj. schopnosti podniku vytvářet nové zdroje.57

57

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240s. (s.105) ISBN 978-80-247-4456-8

56

Obrázek č. 8: ukazatele rentability

2010 2011 2012 2013 2014 ROA 𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

ROE 𝐸𝐴𝑇 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

ROCE 𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑣𝑙. 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 + 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ. 𝑑𝑙𝑢ℎ

3,93

23,45

24,07

24,89

27,76

6,17

49,28

55,56

51,94

58,36

15,06

54,51

57,24

60,49

59,77

Zdroj: vlastní úprava Dalo by se říci, že ukazatele rentability patří mezi nejsledovanější. U všech vypočítaných ukazatelů rentability můžeme vyčíst nárůst a informaci, že firma je trvale zisková. Také je vidět, že ziskovost vložených zdrojů je vyšší než výnosové úroky poskytované bankami v těchto obdobích. Skokový nárůst je mezi roky 2010 a 2011, kdy se enormně zvýšil výsledek hospodaření. To mohlo být způsobeno otevřením druhé nové pobočky firmy v ČR. Prvním důležitým ukazatelem je ukazatel rentability celkového kapitálu - ROA (Return in Investments), který nám vyjadřuje efektivnost firmy, tedy to, jak dokáže firma z dostupného majetku vytvářet zisk. Firma ENTRE a.s vytvářela pouze v roce 2010 3,93 % zisku, ovšem v dalších třech letech se tato hodnota držela na zhruba 24 % a v roce 2014 dokonce překročila 27 %. Ukazatel rentability vlastního kapitálu - ROE (Return on Equity) by měl být větší než ukazatel ROA. Toto zkoumaná firma bohatě splňuje. Vlastníky nebo akcionáře zajímá, zda jejich zdroj vytváří dostatečný výnos. V této sledované firmě, vidíme, že cizí kapitál, opět kromě prvního sledovaného roku, kdy byla rentabilita vlastního kapitálu ve výši 6,17 %, od následujícího roku má vzestupný trend a pohybuje se mezi 49 % - 58 %. Jinými slovy bychom mohli říci, že každá vložená koruna přináší akcionářům ve sledovaných letech zisk mezi 0,06 Kč a 0,58 Kč, což je mimořádně dobrý výsledek. 57

Graf č. 6: vzájemný vývoj ROE a ROA 70% 60% 50% 40%

ROE

30%

ROA

20% 10% 0% 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní úprava Pro firmu je velmi zajímavý vztah mezi rentabilitou vlastního kapitálu a rentabilitou celkového kapitálu. Jestliže rentabilita vlastního kapitálu – ROE, je vyšší než rentabilita celkového – ROA, znamená to, že cizí kapitál zaplatil veškeré své náklady a ještě navíc přispěl i ke zvýšení vlastního kapitálu. Další z použitých ukazatelů, ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů - ROCE (Return on Capital Emloyed), vyjadřuje rentabilitu dlouhodobého kapitálu. Převedeme-li to opět na peněžní částku, každá vložená koruna dlouhodobých zdrojů přináší akcionářům ve sledovaných letech zisk 0,15 Kč – 0,59 Kč. Mezi hojně používané ukazatele rentability můžeme zařadit i ukazatel rentability tržeb - ROS (Return on Sales). Z tohoto ukazatele zjistíme, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Ukazatel rentability nákladů – ROC (Renturn on Costs) představuje poměr k tržbám a to, kolik nákladů vyjde na jednu korunu tržeb. Z níže uvedené tabulky je vidět, jak se tyto dva ukazatele navzájem doplňují. Hodnoty obou ukazatelů jsou rozdílné pouze v roce 2010 a v dalším období jsou v podstatě neměnné.

58

Obrázek č. 9: ukazatel rentability tržeb a rentability nákladů

2010 2011 2012 2013 2014 ROS 𝐸𝐴𝑇 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝐼. +𝐼𝐼. 1

ROC

0,008

0,107

0,126

0,103

0,147

0,992

0,893

0,874

0,897

0,853

1 - ROS

Zdroj: vlastní úprava Obrázek č. 10: ukazatele likvidity firmy ENTRE a.s.

2010 2011 2012 běžná likvidita 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑘. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

pohotová likvidita 𝑂𝐴 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

2013 2014

1,66

2,68

2,76

2,99

3,24

1,66

2,68

2,76

2,99

3,24

1,18

1,96

2,24

2,06

2,52

okamžitá likvidita 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Zdroj: vlastní úprava

U ukazatelů likvidity vidíme rostoucí trend a poměrně vysoké hodnoty. V odborné literatuře je doporučená hodnota běžné likvidity alespoň 1,5 a to firma splňuje. Pro pohotovou likviditu je doporučená hodnota alespoň 0,5.

59

„Likvidita je tedy důležitá z hlediska finanční rovnováhy firmy, neboť jen dostatečně likvidní podnik je schopen dostát svým závazkům.“58 Také pohotová likvidita tuto hodnotu překračuje. Výpočet pohotové likvidity pracuje s objemem oběžných aktiv, ze kterého se vyčleňují zásoby. To proto, aby se tímto způsobem odstranilo zkreslení, ke kterému může díky zásobám docházet. Je v naprosto stejných hodnotách jako likvidita běžná, protože firma ENTRE a.s. nemá v průběhu sledovaných let žádné zásoby. Hodnoty okamžité likvidity jsou doporučovány alespoň na úroveň 0,2 a i zde jsou hodnoty o hodně vyšší. Ze všech ukazatelů likvidity vyplývá, že firma je schopna pokrýt peněžními prostředky jak závazky z obchodního styku, tak i ty ostatní. Z hlediska věřitelů jsou vysoké hodnoty likvidity vítány, protože nehrozí nebezpečí platební neschopnosti. S likviditou velmi úzce souvisí čistý pracovní kapitál – NWC (net working capital). „Čistý pracovní kapitál však můžeme také chápat jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovatv jeho činnosti, pokud by byl nucen splatit převážnou část nebo všechny své krátkodobé závazky – jde tedy o finanční polštář pro případ nouze.“59 Obrázek č. 11: čistý pracovní kapitál a jeho podíl na celkových aktivech

2010 2011 2012 2013 2014 NWC OA (bez dlouh.pohl.) krátk.závazky

13 736

31 079

34 324

30 415

42 504

24,71 %

45,18 %

47,96 %

47,12 %

50,98 %

podíl NWC na aktivech 𝑁𝑊𝐶 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

Zdroj: vlastní úprava 58


59


60

Vzhledem k tomu, že i čistý pracovní kapitál se nachází na vysokých hodnotách, je nutné sledovat, zda se nesnižuje rentabilita. U firmy ENTRE a.s již z ukazatelů rentability víme, že neklesají, ale mají stabilní růst. Znamená to, firma prosazuje konzervativní přístup, a že má výbornou finanční stabilitu. Ovšem bude nutné stále sledovat rentabilitu dlouhodobých zdrojů (ROCE), protože část oběžných aktiv je financována právě z nich a ty, jak obecně známo, jsou nákladnější než zdroje krátkodobé.

3.4 Analýza zadluženosti Ukazatele zadluženosti zajímají věřitele firmy, zda existuje riziko nesplacení závazků. A management firmy zvažuje, zda je vhodné díky zadluženosti využít tzv. finanční páku a tím zvyšovat rentabilitu. Ovšem zde je nutné velmi dobře zvážit rizika takovéhoto počínání. Obrázek č. 12: ukazatele zadluženosti

2010 2011 2012 2013 2014 celková zadluženost 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

míra zadluženosti 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

41,66 %

33,94 %

34,42 %

28,97 %

27,57 %

169,86 %

92,00 %

96,28 %

79,04 %

65,29 %

24,53

36,89

35,75

36,65

42,22

4,08

2,74

2,80

2,73

2,37

koeficient samofinancování 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

finanční páka

𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Zdroj: vlastní úprava Celková zadluženost firmy prudce klesla, a to z 42,66 % na necelých 28 %. To znamená, že těmito procenty je majetek firmy financován cizím kapitálem a firma je tedy velmi málo zadlužena. Ještě razantněji než celková zadluženost, klesla míra zadluženosti a to z téměř 61

170 % na 65,29 %. Koeficient samofinancování tedy průběžně roste a z níže uvedeného grafu je viditelné zvyšování finanční nezávislosti podniku. Finanční páka se tím pádem ale také průběžně snižuje a to znamená zpomalení růstu rentability vlastního kapitálu. Graf č. 7: vývoj ukazatelů finanční stability firmy 50% 40% 30%

celková zadluženost

20%

koeficient samofinancování

10% 0% 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní úprava Finanční páka se tím pádem ale také průběžně snižuje a to znamená zpomalení růstu rentability vlastního kapitálu, která se v druhém sledovaném roce zvýšila o 43,11 procentních bodů, v dalším roce ale již pouze o 6,28 a v dalším meziročním srovnání dokonce klesla o 3,62 procentních bodů a v posledním se opět zvýšila o 6,42 procentní body. Přesto, jestliže se zároveň podíváme na ziskový účinek finanční páky, shledáváme, že je vyšší než 1 a drží se stále na přibližně stejných hodnotách, tudíž použití cizích zdrojů rentabilitu vlastního kapitálu zvyšuje. Obrázek č. 13: ukazatelé finanční páky a jejího účinku

2010

2011

2012

2013

2014

4,08

2,74

2,80

2,73

2,37

2,51

2,59

2,65

2,59

2,32

finanční páka 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

ziskový účinek finanční páky 𝐸𝐵𝑇 𝐸𝐵𝐼𝑇

.

𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙


62

Velmi důležitým měřítkem je i použití zlatého pravidla financování a to, že dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobým kapitálem. Obrázek č. 14: ukazatel krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji

𝑣𝑙. 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 + 𝑑𝑙. 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑑𝑙. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘

2010

2011

2012

2013

2014

0,80

1,74

1,98

1,67

1,95

Zdroj: vlastní úprava Jestliže je výsledný ukazatel menší než 1, jako to vykazuje firma v roce 2010, znamená to, že pokrývá část dlouhodobého majetku krátkodobými zdroji a podnik je podkapitalizován. V dalších letech sledovaného období je již zlaté pravidlo pokrytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji splněno.

63

4 Analýza vlivu majetku a zdrojů financování na nákladovost produktu Podnik vytváří produkt a náklady na něj zásadně ovlivňuje struktura, výše i využití majetku a stejně tak i výše nákladů na konkrétní druh kapitálu nákladovost produktu velmi ovlivňuje. Náklady musí být efektivní a hospodárné proto, aby produkt zajišťoval firmě dostatečný zisk.

4.1 Analýza výnosů a nákladů podniku Tabulka č. 10: horizontální analýza výnosů – pouze nenulové položky Relativní Relativní Relativní Relativní Absolutní Absolutní Absolutní Absolutní změna změna změna změna změna změna změna změna (v %) (v %) (v %) (v %) (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 2014 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tržby za prodej zboží Výkony Tržby za prodej vlast.výrobků a služeb Aktivace Tržby z prodeje DM a materiálu Tržby z prodeje dlouh.majetku Ostatní provozní výnosy Tržby z prodeje cen.papírů a podílů Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Výnosy

49,81 7,22 10,21 -32,87 102,97 102,97 -26,28 100,00 -21,40 808,38 9,03

-63,73 -2,58 -2,03 -14,62 -89,43 -89,43 200,14 2039,10 41,69 -91,33 0,54

167,76 8,52 5,44 86,31 386,15 386,15 56,58 -100,00 -46,77 -39,01 5,21

55,05 20,55 16,14 83,55 -43,67 -43,67 -60,48 326,2 80,23 19,60

671 8026 10565 -2539 312 312 -262 266 -113 1447 10347

-1286 -3076 -2318 -758 -550 -550 1471 5424 173 -1485 671

1228 9900 6078 3822 251 251 1182 -5690 -275 -55 6541

1079 25905 19012 6893 -138 -138 -2049 1021 69 25887

Zdroj: vlastní úprava dle výročních zpráv firmy Také u analýzy výnosů a nákladů je základem horizontální a vertikální analýza výkazu zisků a ztráty. Na první pohled z horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát vidíme, že výnosy stále rostou. Růst je stabilní, ale nerovnoměrný. Největší meziroční přírůstek a to 19,60 % měla firma v posledním sledovaném roce. Naopak nejmenší růst, který nedosáhl ani jednoho procenta byl v roce 2012. A to i přesto, že to byl jediný rok ze sledovaného období, kdy tržby klesly.

64

Hodnota v tis. Kč

Graf č. 8: vývoj vybraných položek výnosů 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

výnosy celkem tržby za prodej zboží tržby za prodej vl.výrobků a služeb tržby z prodeje dl.majetku 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní úprava Jestliže nahlédneme i do absolutních čísel výsledovky, zjistíme, že znatelnou položkou je i aktivace. Tato položka vykázala dvakrát meziroční pokles a v posledních dvou letech opět nárůst o více než 80 %. Položka ostatních provozních výnosů nejprve klesla o 26,28 %, poté začala růst a v posledním roce opět klesla. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů byly pouze 2x a to v období, kdy firma prodávala svůj podíl v dceřiných společnostech. Výnosové úroky vykazují pravidelné střídání poklesu a růstu. Mimořádné výnosy nevykazuje firma žádné. Tabulka č. 11: vertikální analýza výnosů – pouze nenulové položky

I. II. II.1. II.3. III. III.1. IV. VI. X. XI.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tržby za prodej zboží Výkony Tržby za prodej vlast.výrobků a služeb Aktivace Tržby z prodeje DM a materiálu Tržby z prodeje dlouh.majetku Ostatní provozní výnosy Tržby z prodeje cen.papírů a podílů Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Výnosy

2010

2011

2012

2013

2014

1,18% 97,07% 90,33% 6,74% 0,26% 0,26% 0,87%

1,62% 95,46% 91,30% 4,15% 0,49% 0,49% 0,59% 0,21% 0,33% 1,30% 100%

0,58% 92,50% 88,97% 3,53% 0,05% 0,05% 1,76% 4,53% 0,47% 0,11% 100%

1,48% 95,41% 89,16% 6,25% 0,24% 0,24% 2,56%

1,92% 96,17% 86,59% 9,59% 0,11% 0,11% 0,85%

0,24% 0,07% 100%

0,84% 0,10% 100%

0,46% 0,16% 100%

Zdroj: vlastní úprava dle výročních zpráv firmy Z vertikální analýzy výkazu zisků a ztráty, kde vztažnou veličinou jsou celkové výnosy, lze vyčíst, že největší a zcela zásadní význam mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, což je vzhledem k zaměření firmy na vývoj a výrobu software naprosto očekávané. Přes jedno 65

procento objemu výnosů vůči celkovým výnosům přesáhne již pouze položka tržeb za prodej zboží, a to pouze minimálně, neboť se v celém sledovaném období drží v rozmezí 1-2 %, kromě jediného roku, kdy nedosáhla ani na jedno procento celkového objemu. Položka aktivace se nachází v rozmezí 3,53 – 9,59 %, kdy svého nejvyššího podílu dosáhla v posledním roce. Graf č. 9: podíl vybraných položek na celkovém výnosu 100% 80%

ostatní

60%

tržby za prodej zboží

40% tržby za prodej vl.výrobků a služeb

20% 0% 2010

2011

2012

2013

2014


Z výše uvedeného vývoje můžeme vyčíst, že prodej produktu podniku se drží stále přibližně na rovině. Je z toho patrné, že produkt je na trhu zavedený a jeho prodej je více méně stabilní. Celkové výnosy rostou, tržby za produkt, kromě jednoho roku, také. Marže přidané hodnoty je též přibližně v jedné linii. Ovšem problém bychom mohli spatřovat v poměru tržeb za produkt vůči celkovým výnosům a to z toho důvodu, že tento poměr lehce klesá. Vysvětlením by mohl být stoupající objem aktivace. Ta za poslední dva roky překročila více než 80 % meziroční nárůst. Vysvětlení najdeme ve výroční zprávě, kde je v těchto dvou letech zmíněna zásadní modernizace prodávaného produktu a také kompletně přepracovaný design uživatelského prostředí na webu. Díky tomu je očekáváno posílení prodeje produktu do budoucna.

66

Tabulka č. 12: horizontální analýza nákladů – pouze nenulové položky Relativní Relativní Relativní Relativní změna změna změna změna (v %) (v %) (v %) (v %) 2011 2012 2013 2014 A. B. B.1. B.2. C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. F. F.1. G. H. J. N. O. Q. Q.1. Q.2.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Náklady vynaložené na prodej zboží Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Náklady na zdrav.a soc.pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouh.nehm.a hmot.majetku Zůstatková cena prodaného DM a mat. Zůstat.cena prodaného dlouh.majetku Změna stavu rezerv a opr.p.v prov.obl. Ostatní provozní náklady Prodané cenné papíry a podíly Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Náklady

64,06 -14,76 -3,56 -15,96 1,84 1,52 -28,95 2,31 10,13 2,65 -2,71 100,00 100,00 2014,29 2,01 100,00 -16,85 -36,98 479,80 557,89 -246,94 -1,16

-59,91 -0,94 15,99 -3,01 3,26 3,41 3,09 0,31 87,74 -10,66 166,67 166,67 -3,51 -13,96 16,88 14,37 -46,69 -27,87 -29,33 88,89 -0,92

160,00 3,55 -5,15 4,83 9,28 5,74 3322,22 8,83 -0,39 -25,77 11,17 -100,00 -100,00 -41,88 -14,17 -100,00 -13,76 39,200 38,68 100,00 7,61

56,84 21,10 -6,34 24,73 8,68 5,82 73,54 8,75 20,59 12,50 37,94 100,00 100,00 266,99 -20,23 -50,84 -1,94 -24,59 -24,59 14,72

Absolutní Absolutní Absolutní Absolutní změna změna změna změna (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl) 2011 2012 2013 2014 638 -6154 -143 -6011 1081 650 -22 335 118 4 -244 -3 -3 705 30 480 -141 -142 2423 2544 -121 -1317

-979 -334 619 -953 1947 1485 458 4 136 -932 5 5 -26 -213 81 205 -113 -816 -880 64 -1039

1048 1251 -231 1482 5722 2584 1794 1349 -5 -75 873 -8 -8 -299 -186 -561 -124 828 820 8 8469

968 7690 -270 7960 5847 2770 1359 1454 264 27 3296 66 66 1108 -228 -395 -25 -723 -723 17631

Zdroj: vlastní úprava dle výročních zpráv firmy V první řadě z horizontální analýzy nákladů vidíme, že celkové náklady v počátku sledovaného období slabě klesaly, ale v posledních dvou letech je viditelný růst a to nejprve o 7,61 % a v posledním roce o 14,72 %. Pokud se na náklady podíváme blíže, plynulý nárůst zaznamenáme u položky osobních nákladů. Tento nárůst je zapříčiněn přijetím dalších zaměstnanců, kdy za sledované období přibylo do firmy 17 nových zaměstnanců, což je od prvního sledovaného roku nárůst o 21,5 %. Další nárůst lze pozorovat v položce služeb, kde v polovině sledovaných let docházelo k poklesu a posléze k růstu a to až o 24,73 %. Poměrně důležitá položka nákladových úroků vykazuje, kromě jednoho období, pokles a to v porovnání s prvním sledovaným rokem o více než 50 %. Vzhledem k tomu, že firma využívá jen omezeně úročený cizí kapitál, jsou absolutní čísla nákladových úroků také nízká. Pokud bychom se podívali na absolutní čísla nákladů, uvidíme, že ostatní položky nevykazují žádné závratné změny.

67

Graf č. 10: vývoj vybraných nákladových položek 160000 Hodnota v tis. Kč

140000

náklady celkem

120000 100000

osobní náklady

80000 výkonová spotřeba

60000 40000

náklady vynaložené na prodej zboží

20000 0 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní úprava Ve vertikální analýze nákladů je použita jako vztažná veličina celkový objem nákladů. Opět jsou do tabulky použity pouze položky s nenulovými hodnotami. Tabulka č. 13: vertikální analýza nenulových položek nákladů firmy

A. B. B.1. B.2. C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. F. F.1. G. H. J. N. O. Q. Q.1. Q.2.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Náklady vynaložené na prodej zboží Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Náklady na zdrav.a soc.pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouh.nehm.a hmot.majetku Zůstatková cena prodaného DM a mat. Zůstat.cena prodaného dlouh.majetku Změna stavu rezerv a opr.p.v prov.obl. Ostatní provozní náklady Prodané cenné papíry a podíly Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Náklady

2010

2011

2012

2013

2014

0,88% 36,66% 3,53% 33,13% 51,56% 37,73% 0,06% 12,73% 1,02% 0,13% 7,91%

1,45% 31,62% 3,44% 28,17% 53,12% 38,75% 0,05% 13,18% 1,14% 0,14% 7,78% 0,001% 0,001% 0,66% 1,36% 0,43% 0,62% 0,22% 2,61% 2,67% -0,06% 100%

0,59% 31,61% 4,03% 27,58% 55,37% 40,45% 0,05% 13,71% 1,16% 0,26% 7,02% 0,01% 0,01% 0,64% 1,18% 0,50% 0,81% 0,12% 1,90% 1,90% -0,01% 100%

1,42% 30,42% 3,55% 26,87% 56,23% 39,75% 1,54% 13,87% 1,07% 0,18% 7,25%

0,35% 0,94%

1,94% 32,11% 2,90% 29,21% 53,27% 36,66% 2,33% 13,15% 1,12% 0,18% 8,72% 0,05% 0,05% 1,11% 0,65%

0,65% 0,11% 2,45% 2,45%

0,28% 0,08% 1,61% 1,61%

100%

100%

0,03% 1,32% 0,74% 0,34% 0,44% 0,40% 0,04% 100%


68

Největší část nákladů a to v objemu 51,56 – 56,23 % zaujímají osobní náklady. Ty průběžně rostou, stejně jako počet zaměstnanců, kromě posledního roku, kdy jejich procentní objem lehce klesl. Druhou zásadní položkou je výkonová spotřeba, konkrétně služby. Pohybuje se mezi 26,87 – 33,13 %. Výše objemu služeb je jistě velmi ovlivněna využíváním lesingu. Odpisy dlouhodobého majetku se pohybují stále na přibližně stejné hodnotě okolo 8 %. Nákladové úroky netvoří ani jedno celé procento z celkových nákladů, to především proto, že firma využívá jen omezeně úročený cizí kapitál. Ostatní položky jsou vzhledem k objemu již nevýznamné. Z níže uvedeného grafu je vidět, že procentní objem nákladových složek zůstává v podstatě nezměněn. Graf č. 11: podíl vybraných položek na celkových nákladech 100% ostatní 80% 60%

odpisy dlouhodobého majetku

40%

výkonová spotřeba

20%

osobní náklady

0% 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní úprava Úspornost a účinnost dokumentuje i metoda sledování nákladovosti, podle které můžeme zjistit výši nákladů na jednu peněžní jednotku výnosů.

𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣𝑜𝑠𝑡𝑖 =

𝑜𝑏𝑗𝑒𝑚 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑ů 𝑜𝑏𝑗𝑒𝑚 𝑣ý𝑛𝑜𝑠ů

Pro větší vypovídací schopnost tohoto ukazatele, je možné jej rozčlenit na jednotlivé druhy nákladů.60

60


69

Obrázek č. 15: objem nejvýraznějších nákladů materiálové náklady

osobní náklady

odpisy dl.majetku

ostatní náklady

náklady celkem

výnosy celkem

2010

42679

58620

8990

3408

113697

114539

2011

37163

59701

8746

6770

112380

124886

2012

35850

61648

7814

6029

111341

125557

2013

38149

67370

8687

5604

119810

132098

2014

46807

73217

11983

5434

137441

157985

Zdroj: vlastní úprava Obrázek č. 16: ukazatelé nákladovosti u vybraných položek materiálové náklady

osobní náklady

odpisy dl.majetku

ostatní náklady

náklady celkem

2010

0,373

0,512

0,078

0,030

0,993

2011

0,298

0,478

0,070

0,054

0,900

2012

0,286

0,491

0,062

0,048

0,887

2013

0,289

0,510

0,066

0,042

0,907

2014

0,296

0,463

0,076

0,034

0,869

Zdroj: vlastní úprava Je zřejmé, že největší část nákladů na jednotku výnosu zaujímají osobní náklady. Za tyto náklady se řadí náklady materiálové, potom odpisy dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku a nejmenší část zaujímají náklady ostatní. I u těchto ukazatelů vidíme, že jsou stále na přibližně stejných hodnotách a nevykazují žádné výkyvy. 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0

2014

2010

2011

výnos mzdové náklady materiálové náklady odpisy ostatní náklady

2013

2012

Graf č. 12: nákladovost u vybraných druhů nákladů na jednotku výnosu Zdroj: vlastní úprava 70

4.2 Analýza aktivity Ukazatelé aktivity nám říkají, jak efektivně hospodaříme. „R. C. Higgins uvádí výklad ukazatelů obratovosti touto poznámkou: „Někteří nováčci ve financích se domnívají, že aktiva jsou prostě dobrá věc: čím více, tím lépe. Ve skutečnosti je tomu právě naopak: nejlepší možná společnost by měla být ta, která produkuje příjmy bez jakýchkoli aktiv.“61 Jinými slovy bychom mohli říci, že tyto ukazatelé říkají, jestli firma dobře využívá svůj majetek. Zda má dostatečné množství majetku či naopak jí určitý majetek schází. Velmi důležité jsou zejména ukazatele doby obratu pohledávek a závazků. Zde by mělo být obecným pravidlem, že doba obratu pohledávek bude kratší než doba obratu závazků. Obrázek č. 17: doba obratu pohledávek a závazků

2010

2011

2012

2013

2014

𝑜𝑏𝑐ℎ𝑜𝑑𝑛í 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦/365

26,26

31,13

20,24

28,79

23,20

𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑣ůč𝑖 𝑑𝑜𝑑𝑎𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙ů𝑚 𝑡𝑟ž𝑏𝑦/365

6,31

5,25

5,88

4,60

6,49

Zdroj: vlastní úprava Z tabulky doby obratu pohledávek vidíme, že mezi vystavením faktury za produkt a okamžikem zaplacení produktu, uplyne ve sledovaném období doba mezi 20 a 31 dny. Nejdelší doba obratu pohledávek byla dosažena v roce 2011 se zhruba 31 dny a naopak nejkratší doba byla docílena o rok později a to zhruba s 21 dny. Doba obratu pohledávek by měla kopírovat průměrnou dobu splatnosti faktur. Obvyklá doba tohoto ukazatele pro všechny podniky se pohybuje okolo třiceti dnů. Firma ENTRE a.s. tedy dosahuje velmi dobrých výsledků. Bohužel při pohledu na dobu obratu závazků již vidíme, že obecné doporučení, aby firma vystupovala delší dobu jako dlužník oproti době, kdy vystupuje v roli věřitele, zde 61

KUBÍČKOVÁ, Dana, Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. v edici EUPRESS, 2006. 126s. (s.72) ISBN 80-86754-57-X

71

nefunguje. Doba obratu závazků je po celé sledované období podstatně kratší než doba obratu pohledávek. Tzv. bezúročný obchodní úvěr je kratší než sedm dní. V roce 2013 to dokonce bylo necelých pět dní. Z toho lze vydedukovat, že firma ENTRE a.s. si vybudovala a stále udržuje, krom jiného, image velmi solidního zákazníka, který má výbornou platební morálku. Dalším hojně používaným ukazatelem aktivity je obrat celkových aktiv, podle kterého zjistíme, kolikrát za rok se celková aktiva obrátí vzhledem k tržbám. Obrázek č. 18: obrat celkových aktiv

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

2010

2011

2012

2013

2014

1,89

1,69

1,57

1,86

1,68

Zdroj: vlastní úprava Po všechna sledovaná období je obrat aktiv větší než 1, což se obecně doporučuje. Konkrétně to znamená, že se aktiva za rok obrátí více než 1,5 krát. Obrázek č. 19: obrat dlouhodobých aktiv

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

2010

2011

2012

2013

2014

5,79

6,81

7,40

7,54

7,04

Zdroj: vlastní úprava Ukazatel obratu dlouhodobého majetku uvádí, jaká výše tržeb je vytvořena na jednu korunu majetku. Obecně je doporučována hodnota okolo 5,1. Z výše uvedené tabulky vidíme, že hodnota tohoto ukazatele firmy ENTRE a.s., je v rozmezí 5,79 – 7,54. Lze také vypozorovat, že ukazatel má stoupající tendenci a je na vynikající výši. Zde je ale nutno podotknout, že výše ukazatele je ovlivněna jak tím, že majetek je z větší části již odepsán, tak i tím, že firma používá na pořízení vozového parku formu leasingového financování a proto je hodnota ukazatele obratu dlouhodobého majetku zcela jistě částečně nadhodnocena Ukazatel obratu dlouhodobých aktiv je uveden jako poslední. Doba obratu zásob nelze vymezit, protože analyzovaná firma žádné zásoby nevykazuje. 72

4.3 Ukazatelé ekonomické výkonnosti EVA Jelikož nemám k dispozici potřebná interní data firmy ENTRE a.s. pro provedení klasického pojetí ukazatele přidané ekonomické hodnoty, použiji k výpočtu tzv. účetní model, který je vypočítán podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu. 62 K tomuto modelu jsou použita neupravená data vycházející z účetních výkazů. Pro výpočet označovaný jako EVA Equity je dán následující vzoreček: EVA = (rentabilita vl. kapitálu – alternativní náklad na vl. kapitál) · vl. kapitál Pro vymezení částky alternativních nákladů na vlastní kapitál je použita průměrná hodnota podle dat MPO dostupných na webových stránkách ministerstva za odvětví činnosti v oblasti informačních technologií. Obrázek č. 20: výpočet EVA podle MPO

2010

2011

2012

2013

2014

ROE

0,0617

0,4928

0,0056

0,5194

0,5836

𝒓𝒆

0,1366

0,1474

0,0960

0,1214

0,1171

vlastní kapitál

13637

25377

25588

23660

35204

EVA

-1021,41

8765,22

-2313,16

9416,68

16422,67


62

http://www.mpo.cz/

73

Z výše uvedené tabulky vidíme, jak firma ENTRE a.s. zvyšovala či snižovala hodnotu svým vlastníkům. Nejlepší ekonomickou přidanou hodnotu vytořila v posledním sledovaném roce. V letech 2010 a 2012 má pro vlastníky bohužel zápornou hodnotu. Je zajímavé porovnat čistý zisk firmy a dosažený tzv. ekonomický zisk. Podle dasaženého čistého zisku byla firma po všechny sledované roky zisková. Ne tak, ale aby zhodnotila vložený kapitál vlastníkům více, než by dosáhli jinou investicí se stejným rizikem. Obrázek č. 21: porovnání čistého zisku a ekonomického zisku

2010

2011

2012

2013

2014

EAT (čistý

842

12506

14216

12288

20544

EVA

-1021

8765

-2313

9417

16423

zisk)

Zdroj: vlastní úprava Graf č. 13: porovnání velikosti zisku EAT a EVA

Hodnota v tis. Kč

25000 20000 15000

EAT

10000

EVA

5000 0 -5000

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: vlastní úprava V závěru zkoumání firmy ENTRE bych ještě pro doplnění uvedla tabulku a výpočet s indexem IN05, který dokreslí celkovou analýzu. Index IN05 jsem vybrala ze čtyř možných indexů vytvořených Inkou a Ivanem Neumaierovámi a to proto, že byl vytvořen nejpozději 74

a byl inovací předchozích indexů. „Index IN05 je jedním z vícerozměrných modelů snažících se s pomocí jednoho čísla o celkové hodnocení finanční situace podniku. Výhodou tohoto indexu je fakt, že byl vytvořen přímo v českých podmínkách a měl by proto mít větší vypovídací schopnost.“63 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑧𝑖𝑠𝑘

𝑧𝑖𝑠𝑘

𝑣ý𝑛𝑜𝑠𝑦

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

IN05 = 0,13𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒+ 0,04𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦+ 3,97𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎+ 0,21 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 +0,09𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 64

Obrázek č. 22: výpočet indexu IN05 v roce 2010 𝒂𝒌𝒕𝒊𝒗𝒂 𝒄𝒊𝒛í 𝒛𝒅𝒓𝒐𝒋𝒆

𝒛𝒊𝒔𝒌 𝒏á𝒌𝒍. ú𝒓𝒐𝒌𝒚

𝒛𝒊𝒔𝒌 𝒂𝒌𝒕𝒊𝒗𝒂

𝒗ý𝒏𝒐𝒔𝒚 𝒂𝒌𝒕𝒊𝒗𝒂

𝒐𝒃ěž𝒏ý 𝒎𝒂𝒋. 𝒌𝒓á𝒕𝒌. 𝒛á𝒗𝒂𝒛.

hodnota

2,40

2,61

0,04

2,06

1,66

váha

0,13

0,04

3,97

0,21

0,09

celkem

0,31

0,10

0,16

0,43

0,15

2010

IN05 1,15

Zdroj: vlastní výpočty Obrázek č. 23: výpočet indexu IN05 v roce 2011 𝒂𝒌𝒕𝒊𝒗𝒂 𝒄𝒊𝒛í 𝒛𝒅𝒓𝒐𝒋𝒆





hodnota

2,95

23,18

0,23

1,82

2,68

váha

0,13

0,04

3,97

0,21

0,09

celkem

0,38

0,93

0,93

0,38

0,24

2011

IN05 2,86

Zdroj: vlastní výpočty 63

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 811s. (s.780) ISBN 978-80-7400-194-9

64

VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vydání Praha: Grada Publishing a.s., 2011,

248 s. (s.96) ISBN 978-80-247-3647-1.

75

Obrázek č. 24: výpočet indexu IN05 v roce 2012 𝒂𝒌𝒕𝒊𝒗𝒂 𝒄𝒊𝒛í 𝒛𝒅𝒓𝒐𝒋𝒆





hodnota

2,91

19,12

0,24

1,75

2,76

váha

0,13

0,04

3,97

0,21

0,09

celkem

0,38

0,76

0,96

0,0,37

0,25

2012

IN05 2,71






hodnota

3,45

20,68

0,25

2,05

2,99

váha

0,13

0,04

3,97

0,21

0,09

celkem

0,45

0,83

0,99

0,43

0,27

2013

IN05 2,96






hodnota

3,63

60,58

0,28

1,89

3,24

váha

0,13

0,04

3,97

0,21

0,09

celkem

0,47

2,42

1,10

0,40

0,29

2014

IN05 4,69

Zdroj: vlastní výpočty Podle hodnocení metodou indexu IN05 se firma ENTRE a.s. pouze v roce 2010 pohybuje v šedé zóně. V dalších sledovaných letech je bonitním podnikem a tvoří zisk. Nejlepšího výsledku dosáhla firma v roce 2014.

76

5 Návrhy optimalizačních opatření Optimalizaci struktury majetku i zdrojů financování lze zrealizovat až na základě pečlivě provedené analýzy. Podkladem pro ni byla data získaná z výročních zpráv, z obchodního rejstříku a některé informace od hlavní účetní firmy. Většina zpracovávaných dat je veřejně přístupná a nebylo proto možné zpracování finanční analýzy na úrovni hluboké znalosti firmy a z tohoto důvodu mohou být výsledky částečným způsobem zkresleny. Z finanční analýzy firmy ENTRE a.s. za sledované období, které je bohužel poznamenáno celosvětovou recesí, vyplývá, že firma si stále zachovává stabilní majetkovou i kapitálovou stabilitu. Toto je dobrou vizitkou managementu podniku. Podle zlatého bilančního pravidla je dlouhodobý majetek financován dlouhodobými zdroji. Částečně je jimi financován i oběžný majetek a firma tím snižuje riziko platit své závazky včas. Ale z doby obratu pohledávek a závazků vyplývá, že firma je delší dobu věřitelem než dlužníkem. Aby docházelo k efektivnějšímu využití majetku, mělo by tomu být právě naopak, nebo by doby obratu měly být vyrovnané. Dlouhodobé zdroje tedy kryjí jak dlouhodobý majetek, tak i krátkodobý a to více než 50 %. Toto je ale nákladné. Velkou výhodou firmy je, že oběžný majetek je z převážné části tvořen tím nejlikvidnějším a to penězi. Ovšem peníze v hotovosti nenesou žádný zisk a peníze na bankovních účtech zisk minimální. Bylo by vhodné zvážit, zda vložit volné peněžní prostředky do krátkodobých cenných papírů nebo termínovaných vkladů, čímž by firma zhodnotila vložené peníze. Ve sledovaném období dle ukazatelů likvidity bylo s oběžným majetkem zacházeno efektivně. Ukazatele jsou na vyšších doporučených hodnotách. Jestliže je čistý pracovní kapitál považován za jakýsi finanční polštář pro případ potřeby, tato firma by rozhodně měla dopad měkký. Hodnoty tohoto ukazatele jsou na velmi vysoké úrovni. Stejně tak jsou na vysoké úrovni i ukazatele rentability, které mají rostoucí trend. Firma by ale přesto měla do budoucna směřovat k vyváženějšímu poměru dlouhodobého a oběžného majetku. Podle zlatého pravidla vyrovnání rizik by měl být poměr vlastního a cizího kapitálu alespoň 1:1, nebo by měly vlastní zdroje převažovat. Toto pravidlo není naplněno pouze v prvním sledovaném roce, kdy cizí zdroje byly téměř jednou tak velké než vlastní zdroje. V dalších 77

dvou letech se poměr držel 1:1 a v posledních dvou letech vlastní zdroje převládaly, přičemž v posledním roce převládly téměř o jednu čtvrtinu. Rentabilita vlastního kapitálu je také na velmi dobrých hodnotách, na nižší hodnotě byla pouze v prvním sledovaném roce a od druhého se stabilně drží mezi 50 a 60 haléři z každé vložené koruny. S tímto výsledkem mohou být akcionáři velmi spokojeni. Rentabilita celkového kapitálu byla opět pouze v prvním roce na nižší úrovni, ale hned od druhého sledovaného roku je nad 23 % a stále narůstá. Podobně vysoké hodnoty má i rentabilita dlouhodobého majetku. Ten svým investorům vydělal po čtyři sledované roky téměř 60 haléřů z každé vložené koruny dlouhodobých zdrojů. Ukazatele rentability se drží stále nad průměrnými hodnotami odvětví, které uvádí MPO. Podle zlatého pari pravidla se firma zjevně neřídí. Vlastního kapitálu by mělo být použito méně než dlouhodobého majetku. Maximálně by měl být poměr 1:1. Firma ENTRE a.s. výší vlastního kapitálu vysoce překračuje hodnotu dlouhodobého majetku. Zde je možné konstatovat, že firma se nechová hospodárně, neboť financování vlastním kapitálem je nejdražší. Management by měl zapojit do financování větší objem cizích zdrojů, čímž by se měla zvýšit i rentabilita vlastních zdrojů. Zde je vhodné podotknout, že firma používá k financování také formu leasingu, což je pokládáno za alternativu financování cizím kapitálem. Vzhledem k tomu, že tato forma financování je volena pouze pro vozový park, lze se domnívat, že je zvolena vhodně. Zlaté růstové pravidlo je zde dodrženo. Investice do dlouhodobého majetku se kromě jediného roku nenavyšují, kdežto tržby za prodej vlastních výrobků a služeb rostou. Tržby klesly meziročně pouze jedenkrát a to zároveň klesly i investice. Firma je velmi málo zadlužena, což je sice vynikající zpráva pro věřitele, ale zvyšují se tím náklady na vlastní kapitál, které jsou vyšší než náklady na kapitál cizí. Přestože je firma hrdá na nízké zadlužení, považuji za vhodné zvážit možnost zvýšení zadluženosti například vhodným investičním záměrem, který by navyšoval výnosy firmy. Celkové výnosy firmě rostly po všechny sledované roky a to i přesto, že v jednom roce tržby za prodej vlastních výrobků a služeb poklesl. Firma stabilně realizuje vývoj a výzkum, aby se

78

její produkty držely stále na vrcholu a byly stále na špičkové úrovni, čímž podporuje postavení a prodej svých produktů na trhu a tím samozřejmě dosahuje k růstu svých zisků. Z výsledků ekonomické přidané hodnoty můžeme usoudit, že investovaný kapitál svých vlastníků firma zhodnotila po tři roky z pěti sledovaných. Pokud bychom tyto výsledky zhodnotili průměrně za celých pět let, byla celkově firma zisková. Myslím si, že podle výsledků analýzy můžeme usoudit, že ekonomická hodnoty firmy bude stále růst, stejně tak i zisk, neboť kapitálová a majetková struktura firmy je stabilní. Výsledky ekonomické přidané hodnoty potvrzuje a ještě zlepšuje hodnocení podle indexu IN05. Mimo zisk, v oblasti šedé zóny, se vyskytuje firma ENTRE a.s. pouze v roce 2010. Všechny další roky jsou již ziskové. Firma ENTRE a.s. se drží velmi dobře na trhu a úkolem managementu je tuto pozici udržet či ještě vylepšit a tím dosáhnout maximálně možných zisků.

79

Závěr Cílem diplomové práce bylo posouzení efektivnosti skladby majetku a zdrojů financování vybraného podniku. Vybraným podnikem byla firma ENTRE a.s., která se zabývá vývojem, prodejem a servisem vlastních informačních systémů. Nejprve byly v teoretické části definovány důležité teoretické poznatky, týkající se struktury majetku i struktury kapitálu a efektivnosti využití majetku i zdrojů financování v podniku. V praktické části byla firma ENTRE a.s. analyzována v letech 2010 – 2014, jak z hlediska vývoje, tak i z hlediska výkonnosti. K analýze byly využity poznatky vymezené v teoretické části. Vzhledem k rozsahu práce jsem se orientovala pouze na vybrané metody a ukazatele. Teprve na základě výsledků provedené finanční analýzy bylo možné zhodnotit efektivnost použitého majetku a zapojených zdrojů financování. S výjimkou jediného roku meziročně celkový majetek firmy převážně roste. Od počátku 2010 o téměř 50 %. V majetku jednoznačně převažuje podíl oběžných aktiv. Největší podíl na oběžných aktivech představuje finanční majetek a to, peníze na účtech v bankách. Sledovaná firma ENTRE a.s. by měla podíl oběžných aktiv snížit a tím by měla navýšit rentabilitu celkových aktiv i rentabilitu vlastního kapitálu. Nevýhodou peněz na běžných bankovních účtech je téměř nulový výnosový úrok. Tento úrok na běžném účtu nepokrývá ani náklady spojené s jeho vedením. Firma by měla uvažovat o investici do cenných papírů a nebo vložit určitou část volných peněnžních prostředků na termínovaný vklad. Z dlouhodobého majetku tvoří více než polovinu majetek nehmotný, a to především software, což odpovídá předmětu podnikání. Z časového vývoje vlastního kapitálu a poklesu cizích zdrojů, vidíme tendenci firmy využívat především vlastní zdroje financování. Přestože je firma velmi málo zadlužena a používá zejména vlastní kapitál, rentabilita vlastního kapitálu je na velmi dobrých hodnotách. Doporučená hodnota je minimálně 10 %. Hodnoty rentability vlastního kapitálu se v příslušném odvětví ve sledovaných letech pohybují v rozmezí 13 % - 29 %. Tyto hodnoty firma kromě roku 2010 vydatně překračuje. Od roku 2011 se pohybují zhruba mezi 50 % a 59 %. Hodnoty ukazatelů rentability celkového kapitálu jsou doporučovány nejméně v hodnotě 8 %. Tento minimální požadavek není splněn pouze v roce 2010, v dalších letech je hodnota rentability celkového kapitálu na úrovni zhruba 24 % a v roce 2014 stoupla na 80

necelých 28 %. Dalším důležitým ukazatelem je ukazatel rentability tržeb, ten by podle doporučení neměl klesnout pod 10 %. Firma ENTRE a.s. se opět kromě prvního sledovaného roku pohybuje mezi 10 % a 14 %. Další z důležitých ukazatelů je ukazatel likvidity. Ten se ve všech třech stupních likvidity pohybuje nad doporučenými hodnotami a v porovnání s příslušným odvětvím hodnoty překračuje také. Bohužel toto ukazuje na možné neefektivní vázání finančních prostředků, což by mohlo následně znamenat i nižší rentabilitu. Podle ukazatelů doby obratu pohledávek a závazků lze poznat, že firma dbá na image velmi solidního zákazníka s výbornou platební morálkou. Doba obratu závazků se pohybuje okolo šesti dní, přičemž doba obratu pohledávek se pohybuje mezi 20 a 31 dny. Firma ENTRE a.s. by měla vystupovat v roli dlužníka delší dobu než je uvedených 6 dní. Proto bych doporučila prodloužit dobu splatnosti dodavatelům, ale tak aby nebylo poškozeno dobré jméno firmy. Také by bylo vhodné urychlit dobu obratu pohledávek určitou výhodou pro zákazníka. Obrat celkových aktiv se pohybuje nad doporučenou hranicí. Za rok se majetek obrátí více než 1,5 krát. Také obrat dlouhodobého majetku je nad doporučenou hranicí okolo 5,1. Sledovaná firma má tyto hodnoty v rozmezí 5,79 – 7,54. Vzhledem k tomu, že je její majetek již z větší části odepsán a firma používá na automobily lesingové financování, je vypočítaná hodnota částečně nadhodnocena. Velmi zajímavým je i ukazatel ekonomické výkonnosti EVA. Podle dosaženého čistého zisku byla firma po všechny sledované roky zisková, ale podle ukazatele EVA je ve dvou letech ekonomický zisk v záporných hodnotách a to znamená, že je pro vlastníky tato investice ztrátová. V ostatních třech je ekonomický zisk na poměrně vysoké úrovni. Dle mého názoru, který se opírá o provedenou analýzu a výsledná hodnocení, se firma chová hospodárně a majetek i zdroje zapojuje efektivně. Strukturu majetku i kapitálu udržuje na stabilní úrovni. Zajišťuje chod firmy s co možná nejnižšími náklady a tím zabezpečuje i příznivou nákladovost produktu. Ověřená pravidla pro financování firma spíše dodržuje. Nedaří se jí však respektovat doporučovaný poměr vlastního kapitálu a dlouhodobého majetku, který by měl být 1 : 1. Firma tento poměr výší vlastního kapitálu značně překračuje,

81

čímž se nemusí chovat efektivně. Využívá ale alternativní financování ve formě leasingu a tím se překročený poměr snižuje. Závěrem lze konstatovat, že sledovaná skladba majetku i zdrojů financování analyzované firmy ENTRE a.s. je stabilní a efektivní. Doporučené optimalizační kroky jsou spíše drobnějšího charakteru. Firma se jeví jako téměř dokonalá.

82

Seznam použité literatury Bibliografie 1. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza - krok za krokem. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5 2. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 811s. ISBN 978-80-7400-194-9 3. KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 240 s. ISBN 978-80-247-4456-8 4. KUBÍČKOVÁ, Dana, Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. v edici EUPRESS, 2006. 126s. ISBN 8086754-57-X 5. KUCHARČÍKOVÁ, Alžběta a kol. Efektivní výroba. 1.vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2011. 344 s. ISBN 978-80-251-2524-3 6. MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Studijní opora pro magisterské studium. Praha: BIVŠ 2014 7. PASEKOVÁ, Marie. Účetní výkazy v praxi. Praha: Kernberg Publishing, s.r.o., 2007. 210 s. ISBN 978-80-903962-6-5 8. REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. 144 s. ISBN 978-80-247-1835-4 9. RůČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3916-8 10. SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS, Řízení rizik. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 272 s. ISBN 80-247-0198-7 11. SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 12. VÁCHAL, Jan a kol. Podnikové řízení. 1.vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. 688 s. ISBN 978-80-247-4642-5 83

13. VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 80-861-1921-1. 14. VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vydání Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 248 s. ISBN 978-80-247-3647-1. Elektronické dokumenty 1. eAMOS. [online] Copyright © 2002-2015. All Rights Reserved. [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_spo/externi/kat_spo_2966/8/kap813.html 2. Justice.cz, oficialni server českeho soudnictvi [online]. c2013 [cit. 2015-03-10]. Dostupne z http://www.justice.cz 3. MINISTERSTVO PRůMYSLU A OBCHODU.[online] © Copyright 2005 MPO [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/

Dokumenty firmy ENTRE a.s. 1. Příloha k účetní závěrce 2010 - 2014 2. Rozvaha 2010 - 2014 3. Výkaz zisku a ztráty 2010 - 2014 4. Výpis z obchodního rejstříku 5. Výroční zpráva 2010 - 2014

84

Seznam zkratek a.s.: akciová společnost CZ – NACE: klasifikace ekonomických činností ČPP: čisté pohotové prostředky ČPPF: čistý peněžně pohledávkový fond DHM: dlouhodobý hmotný majetek DNM: dlouhodobý nehmotný majetek EAT: zisk po zdanění EBIT: zisk před odečtením úroků a daní EBT: zisk před zdaněním EVA: ekonomická přidaná hodnota MPO: Ministerstvo průmyslu a obchodu NWC: čistý pracovní kapitál ROA: rentabilita aktiv ROC: rentabilita nákladů ROCE: rentabilita dlouhodobých zdrojů ROE: rentabilita vlastního kapitálu ROS: rentabilita tržeb WACC: vážené průměrné náklady na kapitál 85

Seznam tabulek Tabulka č. 1: posuzování pozitiv a negativ jednotlivých způsobů obstarání dlouhod. majetku Tabulka č. 2: modelový příklad na vliv daňového štítu Tabulka č. 3: zkrácená rozvaha sledované firmy Tabulka č. 4: horizontální analýza použitých položek aktiv Tabulka č. 5: horizontální analýza použitých položek pasiv Tabulka č. 6: zkrácený výkaz zisků a ztráty sledované firmy Tabulka č. 7: horizontální analýza použitých položek výkazu zisku a ztráty Tabulka č. 8: vertikální analýza použitých položek majetku Tabulka č. 9: zkrácená vertikální analýza pasiv Tabulka č. 10: horizontální analýza výnosů – pouze nenulové položky Tabulka č. 11: vertikální analýza výnosů – pouze nenulové položky Tabulka č. 12: horizontální analýza nákladů – pouze nenulové položky Tabulka č. 13: vertikální analýza nenulových položek nákladů firmy

86

Seznam grafů Graf č. 1: vývoj vybraných položek majetku firmy Graf č. 2 : vývoj vybraných položek zdrojů financování firmy Graf č. 3: vývoj vybraných položek výkazu zisků a ztráty Graf č. 4: struktura majetku Graf č. 5: struktura pasiv Graf č. 6: vzájemný vývoj ROE a ROA Graf č. 7: vývoj ukazatelů finanční stability firmy Graf č. 8: vývoj vybraných položek výnosů Graf č. 9: podíl vybraných položek na celkovém výnosu Graf č. 10: vývoj vybraných nákladových položek Graf č. 11: podíl vybraných položek na celkových nákladech Graf č. 12: nákladovost u vybraných druhů nákladů na jednotku výnosu Graf č. 13: porovnání velikosti zisku EAT a EVA

87

Seznam obrázků Obrázek č. 1: příklady variabilních a fixních nákladů Obrázek č. 2: skladba stálých aktiv Obrázek č. 3: skladba oběžných aktiv Obrázek č. 4: zjednodušená struktura rozvahy Obrázek č. 5: DuPontova analýza Obrázek č. 6: optimální hodnoty ukazatelů likvidity Obrázek č. 7: počet zaměstnanců ve sledovaných letech Obrázek č. 8: ukazatele rentability Obrázek č. 9: ukazatel rentability tržeb a rentability nákladů Obrázek č. 10: Ukazatele likvidity firmy ENTRE a.s Obrázek č. 11: čistý pracovní kapitál a jeho podíl na celkových aktivech Obrázek č. 12: ukazatele zadluženosti Obrázek č. 13: ukazatelé finanční páky a jejího účinku Obrázek č. 14: ukazatel krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji Obrázek č. 15: objem nejvýraznějších nákladů Obrázek č. 16: ukazatelé nákladovosti u vybraných položek Obrázek č. 17: doba obratu pohledávek a závazků Obrázek č. 18: obrat celkových aktiv Obrázek č. 19: obrat dlouhodobých aktiv Obrázek č. 20: výpočet EVA podle MPO Obrázek č. 21: porovnání čistého zisku a ekonomického zisku Obrázek č. 22: výpočet indexu IN05 v roce 2010 Obrázek č. 23: výpočet indexu IN05 v roce 2011 Obrázek č. 24: výpočet indexu IN05 v roce 2012 Obrázek č. 25: výpočet indexu IN05 v roce 2013 Obrázek č. 26: výpočet indexu IN05 v roce 2014

88

Seznam příloh Přiloha č. 1: Rozvaha firmy ENTRE a.s. za roky 2010 – 2014 Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztráty firmy ENTRE a.s. za roky 2010 - 2014

89

Příloha č. 1 Rozvaha v netto hodnotách za roky 2010 – 2014

A. B B.I. 1 2 3 4 5 6 7 8 B.II. 1 2 3 4 5 6 7 8 B.III. 1 2 3 4 5 6 7 C. C.I. 1 2 3 4 5

AKTIVA Aktiva celkem Pohledávky za ups.zákl.kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehm.výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwil Jiný nehm.majetek Nedokon.dlouh.nehm.majetek Poskytnuté zálohy na DNM Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samost.movit.věci a soubory věcí Pěstitelské celky Základní stáda a tažná zvířata Jiný dlouh.hm.majetek Nedokončený dlouh.hm.majetek Poskytnuté zálohy na DHM Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovlád. a řízených osobách Konsolidační rozdíl Ostatní dlouh.cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry-ovl.a řídící osoba jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouh.finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouh.fin.maj. Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba Výrobky Zvířata Zboží

2010 55596

2011 68786

2012 71570

2013 64548

2014 83373

0 18086 12953 0 0 9890 389 0 0 2674 0 2669 0 954 1501 0 0 0 0 214 2464

0 17046 10853 0 0 8031 323 0 0 2499 0 4975 0 980 3802 0 0 0 0 193 1218

0 15188 9600 0 0 8000 256 0 0 1344 0 5588 0 899 3988 0 0 0 589 112 0

0 15891 11663 0 0 8884 189 0 0 2590 0 4228 0 840 3334 0 0 0 0 54 0

0 19858 16875 0 0 14394 122 0 0 2359 0 2983 0 803 2154 0 0 0 0 26 0

2464 0

1218 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0 37060 0 0 0 0 0 0

0 51183 0 0 0 0 0 0

0 55471 0 0 0 0 0 0

0 47248 0 0 0 0 0 0

0 63039 0 0 0 0 0 0

90

6 C.II. 1 2 3 4 5 6 7 8 C.III. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 C.IV. 1 2 3 4 D.I. 1 2 3

A. A.I. 1 2 3 A.II. 1 2 3 4 A.III. 1 2

Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledáv. z obchod. vztahů Pohledávky-ovl.a řídící osoba pohledávky-podstatný vliv pohledávky za společníky… Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledáv. z obchod. vztahů Pohledáv. ovlád. a řídící osoba pohledávky-podstatný vliv Pohledávky za společníky… Sociální a zdravotní zabezpečení Stát - daňové pohledávky Krátkodob.poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný dlouh.finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komlexní náklady příštích období Příjmy příštích období

0 1022 0 0 0 0 1022 0 0 0 9747 7539 574 0 0 0 1118 356 158 0 26293 378 25915 0

0 971 0 0 0 0 971 0 0 0 12670 9898 1880 0 0 0 448 157 21 266 37542 1391 36151 0

0 1020 0 0 0 0 1020 0 0 0 9363 6235 908 0 0 0 1658 221 341 0 45088 1583 43505 0

0 1032 0 0 0 0 1032 0 0 0 13625 9447 413 0 0 0 3635 130 0 0 32591 884 31707 0

0 1065 0 0 0 0 1065 0 0 0 12965 8888 1339 0 0 0 2591 145 0 2 49009 246 48763 0

0 450 426 0 24

0 557 557 0 0

0 911 391 0 520

0 1409 249 0 1160

0 476 476 0 0

PASIVA Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a obchod.podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceň.rozdíly z přeceň.maj. a záv. oceňovací rozdíly z přecenění Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy

2010 55596 13637 9200 9200 0 0 1755 332 0 1423 0 1840 1840 0

2011 68786 25377 9200 9200 0 0 989 332 0 657 0 1840 1840 0

2012 71570 25588 9200 9200 0 0 332 332 0 0 0 1840 1840 0

2013 64548 23660 9200 9200 0 0 332 332 0 0 0 1840 1840 0

2014 83373 35204 9200 9200 0 0 332 332 0 0 0 0 0 0

91

A.IV. 1 2 A.V. B. B.I. 1 2 3 4 B.II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 B.III. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 B.IV. 1 2 3 C.I. 1 2

Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minul.let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného o Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvl.právních předpisů Rezerva na důchody apo. Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obch.vztahů Závazky ovl.a řídíví osoba Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům… Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daň.závazek Krátkodobé závazky Závazky z obch.vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům… Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc.a zdrav.zabezpečení Stát - daň.závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

0 0 0 842 23164 470

842 842 0 12506 23347 3380

0 0 0 14216 24636 2300

0 0 0 12288 18701 2900

5128 5128 0 20544 22985 3515

0 0 470 0 392 0 0 0 0 0 0 0 0 312 80 22302 1812 6094 0 0 2749

0 0 3000 380 834 0 0 0 0 0 0 0 0 826 8 19133 1669 1458 0 0 2829

0 0 2300 0 2209 0 0 0 0 0 0 0 0 2029 0 20127 1811 57 0 0 2820

0 0 2900 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15801 1508 184 0 0 3223

0 0 2300 1215 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19470 2487 150 0 0 3270

1635 508 37 0 41 9426 0 0 0 0 18795 80 18715

1708 1311 12 0 145 10001 0 0 0 0 20062 297 19765

1682 548 9 0 168 13032 0 0 0 0 21346 17 21329

1919 597 4 0 0 8366 0 0 0 0 22187 30 22157

1955 845 6 0 0 10757 0 0 0 0 25184 0 25184

92

Příloha č. 2 Výkaz zisků a ztráty za roky 2010 – 2014

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY I. 1 Tržby za prodej zboží 2 A. Náklady vynaložené na prodej zboží 3 + Obchodní marže 4 II. Výkony 5 II.1. Tržby za prodej vlast.výrobků a služeb 6 II.2. Změna stavu zásob vlastní činností 7 II.3. Aktivace 8 B. Výkonová spotřeba 9 B.1. Spotřeba materiálu a energie 10 B.2. Služby + Přidaná hodnota 11 12 C. Osobní náklady 13 C.1. Mzdové náklady 14 C.2. Odměny členům orgánů společnosti 15 C.3. Náklady na zdrav.a soc.pojištění 16 C.4. Sociální náklady 17 D. Daně a poplatky 18 E. Odpisy dlouh.nehm.a hmot.majetku 19 III. Tržby z prodeje DM a materiálu 20 III.1. Tržby z prodeje dlouh.majetku 21 III.2. Tržby z prodeje materiálu 22 F. Zůstatková cena prodaného DM a mat. 23 F.1. Zůstat.cena prodaného dlouh.majetku 24 F.2. Prodaný materiál 25 G. Změna stavu rezerv a opr.p.v prov.obl. 26 IV. Ostatní provozní výnosy 27 H. Ostatní provozní náklady V. 28 Převod provozních výnosů 29 I. Převod provozních nákladů 30 * Provozní výsledek hospodaření VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tržby z prodeje cen.papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouh.finančního majetku Výnosy z podílů v ovl. a říz.osobách Výnosy z ost.dlouh.cen.papírů a 35 VII.2. podílů 36 VII.3. Výnosy z ost.dlouh.finanč.majetku 31 VI. 32 J. 33 VII. 34 VII.1.

93

2010 1347 996 351 111185 103460 0 7725 41683 4013 37670 69853 58620 42902 76 14477 1165 151 8990 303 303 0 0 0 0 35 997 1496 0 0 1861

2011 2018 1634 384 119211 114025 0 5186 35529 3870 31659 84066 59701 43552 54 14812 1283 155 8746 615 615 0 3 3 0 740 735 1526 0 0 14545

2012 732 655 77 116135 111707 0 4428 35195 4489 30706 81017 61648 45037 54 15270 1287 291 7814 65 65 0 8 8 0 714 2206 1313 0 0 11500

2013 2014 1960 3039 1703 2671 257 368 126035 151940 117785 136797 0 0 8250 15143 36446 44136 4258 3988 32188 40148 89846 108172 67370 73217 47621 50391 1848 3207 16619 18073 1282 1546 216 243 8687 11983 316 178 316 178 0 0 0 66 0 66 0 0 415 1523 3388 1339 1127 899 0 0 0 0 15735 21758

2010 0 0 0 0

2011 266 480 0 0

2012 5690 561 0 0

2013 0 0 0 0

2014 0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

Výnosy z krátkodobého 37 VIII. finanč.majetku 38 K. Náklady z finančního majetku Výnosy z přecen. cen.papírů a 39 IX. derivátů Náklady z přecen. cen.papírů a 40 L. derivátů Změna stavu rezerv a opr.pol.ve 41 M. fin.obl. 42 X. Výnosové úroky 43 N. Nákladové úroky 44 XI. Ostatní finanční výnosy 45 O. Ostatní finanční náklady 46 XII. Převod finančních výnosů 47 P. Převod finančních nákladů 48 * Finanční výsledek hospodaření 49 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 50 Q.1. - splatná 51 Q.2. - odložená 52 ** Výsledek hospodaření za běžnou činn. 53 XIII. Mimořádné výnosy 54 R. Mimořádné náklady 55 S. Daň z příjmů z mimoř. Činnosti 56 S.1. - splatná 57 S.2. - odložená 58 * Mimořádný výsledek hospodaření 59 T. Převod podílu na výsl.hospod.společ. 60 *** Výsledek hospodaření za účetní obd. 61 **** Výsledek hospodař.před zdaněním

94

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 528 837 179 384 0 0 -514 505 456 49 842 0 0 0 0 0 0 0 842 1347

0 415 696 1626 242 0 0 889 2928 3000 -72 12506 0 0 0 0 0 0 0 12506 15434

0 588 901 141 129 0 0 4828 2112 2120 -8 14216 0 0 0 0 0 0 0 14216 16328

0 313 777 86 129 0 0 -507 2940 2940 0 12288 0 0 0 0 0 0 0 12288 15228

0 1334 382 155 104 0 0 1003 2217 2217 0 20544 0 0 0 0 0 0 0 20544 22761

Optimalizace struktury majetku a zdrojů financování

Recommend Documents