Prodej dříví - významný zdroj výnosů lesního majetku

Ing. Vlastimil Vala, CSc.

Prodej dříví významný zdroj výnosů lesního majetku Základní manažerské znalosti problematiky prodeje dříví

Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny Prodej dříví - významný 1 společného základu zdroj reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021 zavýnosů přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky lesního majetku

27. 5. 2015

strana 2

Úvod Ekonomická stabilita lesních majetků je velkou měrou závislá na úspěšných výnosech z prodeje dříví na jedné straně a nízkých nákladech lesní výroby na straně druhé. Vedle dříví každý lesní majetek poskytuje mimoprodukční účinky, ty však jsou poskytovány zpravidla zdarma. Podíl tržeb za dříví je pro výnosy z lesních majetků rozhodující. Uvádí se, že výnosy z prodeje dříví činí cca 85-90 % ze všech výnosů lesních majetků. 27. 5. 2015

Prodej dříví - významný zdroj výnosů lesního majetku

strana 3

Výnosy z prodeje dříví tvoří cca 85-90 % ze všech výnosů 10% Výnosy z prodeje dříví Výnosy ostatní

90%

27. 5. 2015


strana 4

Bylo by „nošením dříví do lesa“ zdůrazňovat, že ekonomická udržitelnosti lesních majetků je spojena s efektivním prodejem dříví

27. 5. 2015


strana 5

Prodejem dříví • se uzavírá koloběh lesnické činnosti, • sklízíme výsledky práce předchozích generací lesníků,

• získáváme prostředky na reprodukci lesní výroby. 27. 5. 2015


strana 6

Mezigenerační odpovědnost !!! Majitelé a správci lesních majetků mají odpovědnost k budoucím generacím za co nejvýhodnější prodej dříví a použití výnosů z tohoto prodeje na reprodukci lesní výroby. 27. 5. 2015


strana 7

Úspěšné zvládnutí procesu prodeje dříví vyžaduje mnoho znalostí a dovedností. Z těchto znalostí a dovedností jsou v následující přednášce vybrány ty nejdůležitější.

27. 5. 2015


Obsah • Dříví jako výrobek a zboží, způsoby a metody prodeje. • Měření, příjem a evidence dříví, rizika nedostatečné kontroly celého procesu vlastníkem lesního majetku. • Související legislativa upravující měření, evidenci a prodej dříví. • Kontroly celého procesu vlastníkem lesního majetku. • Účetní a daňové aspekty prodeje dříví • Systém náležité péče při prodeji dříví

27. 5. 2015


8

Dříví jako výrobek a zboží • Dříví jako předmět obchodní činnosti (komodita, produkt) je hromadný název pro různé výřezy vzniklé druhováním kmenů (případně i větví) pokácených stromů. • Dříví při obchodování mění svého majitele, prodávající a kupující si musí definovat jak dříví z hlediska sortimentu, jakosti, množství a ceny. 27. 5. 2015


9

Sortiment dříví Sortimentem dříví jako zboží rozumíme jeho zatřídění do skupin podle kritérií, kterými je účel výrobku, jeho hlavní užitná vlastnost. Jsou to takové výřezy, které dřevinou, rozměry, tvarem a jakostí odpovídají ustanovení norem, obchodní uzancí, nebo požadavkům odběratele podle objednávky případně smluvních podmínek.

27. 5. 2015


10

Jakost dříví je použitelnost pro určitou skupinu výrobků. V „ Doporučených pravidlech pro měření a třídění dříví (2008)“ je uveden přehled třídění výřezů do I až VI jakosti a to ve vazbě účel použití a dřevinu.

27. 5. 2015


11

Jakostní třída I. jakostní třída

II. jakostní třída III. jakostní třída

IV. jakostní třída

V. jakostní třída VI. jakostní třída 27. 5. 2015

Jakostní třídění dříví Účel použití

rezonanční výřezy výřezy pro výrobu krájené dýhy a jiné speciální výřezy výřezy pro výrobu loupané dýhy jiné speciální výřezy pro pilařské zpracování výřezy pro pilařské zpracování výřezy pro výrobu sloupů (sloupovina) dříví pro výrobu dřevoviny dolovina a důlní výřezy Tyčovina dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva (vláknina) palivové dříví Prodej dříví - významný zdroj výnosů lesního majetku

12

Způsoby a metody prodeje dříví • Způsoby prodeje dříví Pod způsobem prodeje se rozumí spíše výrobní aspekt, to znamená, zda budeme prodávat stojící strom na lokalitě peň (P) nebo pokácený strom na lokalitě při pni (P) nebo výřezy na lokalitě OM. • Metody prodeje dříví Pod metodou prodeje dříví rozumíme hledání zákazníka a postupu stanovení ceny. 27. 5. 2015


13

Způsoby prodeje Lokalita „P“ (pařez) - varianta nastojato – prodej stojících stromů (práva těžby). Dříví je nastojato změřeno a takto prodáno. Garantován je počet stromů, ne objem. Jedná se o způsob prodeje dříví, který je používán jak u LČR tak u jiných vlastníků. V úvahu zde přichází především prodej mýtních porostů, kde je možné zřetelně označit hranice těžby a relativně přesně spočítat objem dříví určeného k těžbě, případně provést i sortimentaci stojících stromů. Takto připravené porosty se nabízejí k prodeji zpravidla prostřednictvím veřejných trhů (aukcí). 27. 5. 2015


14

Způsoby prodeje Lokalita „P“ (pařez) - varianta po pokácení – prodej dříví ležícího u pařezu. Tento způsob prodeje využívají zejména Lesy České republiky, s.p., které formou veřejné soutěže na těžební a pěstební práce nabízejí soukromým lesnickým firmám celé územní jednotky na dobu několika let. Vítězné firmy zde vykonávají veškeré pěstební i těžební práce a zároveň odkupují vytěžené dříví. 27. 5. 2015


15

Způsoby prodeje Lokalita „OM“ (odvozní místo) – prodej dříví ze skládky u odvozní cesty. Jedná se o velice častý způsob prodeje dříví, kdy prodávající zajistí na vlastní náklady těžbu a přibližování dříví až na odvozní místo. Kupující kupuje již hotové sortimenty, jejichž parametry si buď předem dohodnul s prodávajícím, nebo prodávající vyrábí určité standardní sortimenty, které může nabídnout například na veřejných trzích (internetové nebo prezenční aukce) ve variantě na „OM“. 27. 5. 2015


16

Způsoby prodeje Lokalita „ES“ (expediční sklad). Podmínky jsou prakticky stejné jako u lokality „OM“. Prodávající však dříví z lesa soustředil na expediční sklad, kde je ho možné lépe vydruhovat a roztřídit podle jednotlivých dřevin, kvalit a tloušťkových stupňů. Pro prodávajícího však vznikají dodatečné dopravní náklady a proto se prodej z této lokality používá spíše u cenných výřezů.

27. 5. 2015


17

Způsoby prodeje Lokalita sklad odběratele Častý způsob prodeje dříví, kdy vlastnické právo ke dříví přechází na kupujícího až v místě zpracování. Tento způsob prodeje je často spojen s takzvanou elektronickou, nebo váhovou přejímkou dříví odběratelem. Prodávající se smluvně zaváže k tomu, že tuto činnost ponechá na odběrateli.

27. 5. 2015


18

Metody prodeje dříví Pod metodou prodeje dříví rozumíme hledání zákazníka a postupu stanovení ceny. • Hledání zákazníka a stanovení ceny dohodou. • Hledání zákazníka a stanovení ceny na transparentním trhu.

27. 5. 2015


19

Hledání zákazníka a stanovení ceny dohodou • Prodávající a kupující se dohodnou na podmínkách prodeje. Dohodnuta je cena, množství, kvalita, termín dodávky a další podmínky. • U státního lesa a (obecního lesa) je tento prodej problematický- viz problematika veřejných zakázek.

27. 5. 2015


20

Hledání zákazníka a stanovení ceny na transparentním trhu Obálková metoda Odevzdání cenové nabídky Aukce Prezenční nebo elektronické. (anglická vzestupná s limitní cenou, holandská sestupná) Komoditní burza V ČR Kladno 27. 5. 2015


21

Přímý a nepřímý prodej dříví Prodeje dříví můžeme také rozdělit na tzv. přímý prodej a nepřímý prodej dříví. Přímý prodej znamená dodávku přímo konečnému odběrateli. Nepřímý prodej znamená dodávku konečnému spotřebiteli přes prostředníka.

27. 5. 2015


22

Doprava dříví ve vztahu k cenám dříví, pojem „parita“ nebo „franco“ Výslednou cenu, za kterou prodávající prodává dříví, výrazně ovlivňuje i cena dopravy. V nedávné minulosti si ve většině případů zajišťoval a platil dopravu prodávající. Dnes již všechny větší dřevozpracující podniky nabízí možnost zajištění dopravy a nabízenou cenu za 1 m3 dříví dané kvality vztahují k lokalitě „OM“. Prodávající se již nemusí starat o zajišťování dopravců a zpravidla je to pro něj i finančně výhodnější. Například i ceny dříví, které každý kvartál vyhlašuje Český statistický úřad jsou vztaženy k lokalitě „OM“. 27. 5. 2015


23

Pojem „parita“ nebo „ franco“ V praxi se můžeme setkat s pojmy „parita“, nebo „franco“ – jedná se o místo, do kterého platí dopravu prodávající a od kterého již kupující. Termín „fco vagon“ tedy například znamená, že dopravu včetně naložení do vagonu platí prodávající a náklady spojené s dopravou po železnici a případné vyložení vagonu již hradí kupující, termín „fco hranice“ znamená, že na státní hranici hradí dopravu prodávající a dále již kupující. Těchto kombinací existuje celá řada a přesněji je upravují například nejnovější směrnice INCOTERMS 2010, které mají celkem 13 doložek upravující nejen místo, po které platí dopravu prodávající, ale i celkovou odpovědnost za zboží včetně plateb cla apod. 27. 5. 2015


24

Měření a evidence dříví V lesnické praxi se dříví měří a eviduje pro účely: • lesní hospodářské evidence, • odměňování nebo fakturace za provedenou službu • prodeje.

V systému měření a evidence dříví jsou důležité nejprve jednotky měření: 27. 5. 2015


25

Jednotky měření a evidence dříví Měření objemové

3 m (plm - plnometr, nebo lidově kubík) 1 m3 je krychle o straně 1m, jejíž prostor je dokonale vyplněn dřevní hmotou.

prm (prostorový metr) 1 prm je krychle o straně 1 m, jejíž prostor není dokonale vyplněn dřevní hmotou.

27. 5. 2015


26

Jednotky měření a evidence dříví Měření váhové (příchází v úvahu na skladu odběratele)

1 t (tuna) jednotky hmotnosti Existují dnes dvě základní metody: ATRO a LUTRO • Atro – váží se náklad a zjišťuje vlhkost. Převádí se na sušinu a poté na m³ (SM 445 – 460 kg/m³). • Lutro – váží se náklad bez zjišťování vlhkosti a koeficientem se převádí na sušinu (případně na m³)

27. 5. 2015


27

Hroubí a nehroubí Hroubí je dříví s čepovou tloušťkou horního čela 7 cm s kůrou (s. k.) a více.

Nehroubí je dříví s tloušťkou spodního čela maximálně 7 cm s kůrou (s. k.).

27. 5. 2015


28

Měření a evidence dříví pro výrobu a lesní hospodářskou evidenci Lesní hospodářská evidence Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích ( ZOL) stanovuje v § 40 : • Vlastník lesa je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu a evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech. • Souhrnné údaje uvedené v odstavci 1 předá vlastník lesa orgánu státní správy lesů vždy do konce března za uplynulý kalendářní rok. • Závazné ustanovení plánu (§ 24 ZOL) Maximální celková výše těžeb

v m3 hroubí bez kůry 27. 5. 2015


29

Měření jednotlivých výřezů dříví ručně Měříme samostatně jednotlivé kmeny (výřezy) délkou výřezu v m a tloušťkou v cm, pro měření se používá pásmo a průměrka.

27. 5. 2015


30

Kubírovací tabulky Používají se pro určení objemu podle naměřených rozměrů Je jich více: Nejpoužívanější je podle: Délky v m a středové tloušťky v cm

27. 5. 2015


31

Kubírovací tabulky

27. 5. 2015


32

Rizika vzniku rozdílů měření tloušťky jednotlivých výřezů v lese a u odběratele • Záměrné naměření vyšší hodnoty v lese ( zokrouhlení nad 19 cm) • Úbytek tloušťky v procesu výroby – Odření kůry – Sesychání

Co znamená rozdíl 1 cm tloušťky Výřez délka 4 m, tloušťka 27 cm – objem = 0,21 m3 tloušťka 28 cm – objem = 0,23 m3 rozdíl + 0,02 + to je 10 %

27. 5. 2015


33

Kubírovací tabulky- Teplická metoda

27. 5. 2015


34

Kde vznikají rozdíly při teplické metodě Záměrné rozdíly: na rozhraní délek, kde rozdíl v délce 1 m znamená značný rozdíl v objemu: Příklad: délka/tloušťka : 10/14 znamená objem 0,1 m3 délka/tloušťka : 11 /14 znamená objem 0,2 m3 Rozdíl je 0,1 m3 to je 200 % 27. 5. 2015


35

Měření rovnaného dříví - hromadné Dříví rovnané do hrání se měří :

v prm prostorový metr(nebo m3 p. o. = metr krychlový prostorového objemu). prm se přepočítává

3 na m pomocí převodních čísel - převodních koeficientů, které vyjadřují poměr podílu dřevní hmoty v jednotce změřeného prostoru. Rozměry se zjišťují s přesností na 0,01 m (1 cm). 27. 5. 2015


36

Měření rovnaného dříví (hromadné) V = objem hráně dříví v prm

V= l x h x š Kde l- je délka hráně v m v- je výška hráně v m š – je šířka hráně v m rozměry se zjišťují s přesností na 0,01 m ( 1 cm) 27. 5. 2015


37

Postup měření dříví v hráních Obrázek:

27. 5. 2015


38

Převodní koeficienty Tabulka:

27. 5. 2015


39

Měření harvestorem Harvestor je těžební stroj, který umí změřit těžené dříví, měří délku a průměr a z toho počítá objem výpočtem, který je součástí programového vybavení stroje. O změřeném množství lze pořídit záznam- tiskový výstup z počítače. Měření harvestorem je třeba pravidelně kalibrovat. Kalibrace je kontrolní změření části dříví průměrkou a pásmem a porovnáním s naměřenými údaji harvestorem. 27. 5. 2015


40

Číselník je prvotní evidenční doklad o výrobě dříví. V praxi se dnes používají dvě skupiny číselníků : Zpracované ručně: Nejčastěji se používá se tiskopis L 10 Číselník dlouhého a rovnaného dříví ( lze si vytvořit tiskopis vlastní) Zpracované elektronicky: Těch je celá řada od různých tabulek v programu excel, až po číselníky, které jsou součástí různých lesnických programů. 27. 5. 2015


41

Číselník Je jedno jak se číselníky zpracovávají, důležité je aby byl zaveden takový vnitropodnikový systém, který eliminuje možnosti manipulací, korekcí. Toho lze dosáhnout různými způsoby které jsou obdobné jako při práci se všemi účetními doklady.

27. 5. 2015


42

Číselník • Zásada nepřerušovaných evidenčních pořadových čísel dokladů. • Zásada čitelných oprav obdobným účetnictví od opravy jednotlivého záznamu až po storno celého dokladu • Zásada adresné odpovědnosti a kontroly- kdo vyhotovuje číselník a kdy kdo a jak kontroluje jeho správnost, shoda stavu v lese s údaji v číselníku. Každý číselník musí být podepsán. 27. 5. 2015


43

27. 5. 2015


44

27. 5. 2015


45

27. 5. 2015


46

Číselník a jeho části Záhlaví

Změřené údaje a výpočet objemu

27. 5. 2015


47

Tradiční měření jednotlivých kusů U každého kusu se se změří délka v m a průměr v cm a to se vyznačí na čelo kusu číslovačkou nebo lesnickou křídou.

27. 5. 2015


48

Kusy se středovým průměrem nad 20 cm včetně se navíc zpravidla označí pořadovým číslem kusu vyraženým číslovačkou (štítkem)

Délka v m Tloušťka v cm Pořadové číslo

27. 5. 2015


49

Na čele kusu je

V číselníku je

Pořadové číslo Délka Středová tloušťka

Pořadové číslo Vyznačení oddenkového kusu Dřevina Délka Středový průměr

Může být sortiment – zpravidla Může být sortimentje to kulatina Může být kvalita zpravidla je to kulatina Může být kvalita Objemy jednotlivých kusu ( podle tabulek) Sumární objemy Průměrné hmotnatosti Podpisy: Vyhotovil Kontroloval

27. 5. 2015


50

Kusy se středovým průměrem do 19 cm včetně se označí hmotovým číslem vyznačeným číslovačkou. Hmotové číslo vyjadřuje objem v desetinách m3.

Hmotové číslo

0 = 0,05 m3

Hmotové číslo 1 = 0,1 m3 27. 5. 2015


51

Kusy se střední průměrem do 19 cm včetně Na čele kusu je

V číselníku jsou

Délka Středový průměr Hmotové číslo- což je objem kusu v desetinách

Počty kusů podle hmotových čísel a dřevina Počty oddenkových kusů

Může být sortiment – zpravidla jsou to surové kmeny Může být kvalita

Může být sortimentzpravidla jsou to surové kmeny Může být kvalita Sumární objemy Průměrné hmotnatosti Podpisy: Vyhotovil Kontroloval

27. 5. 2015


52

Měření v hráních

27. 5. 2015


53

27. 5. 2015


54

27. 5. 2015


55

27. 5. 2015


56

Číselník na měření v hráních V číselníku jsou

Na hráni je

Na hráni je

V číselníku jsou

Pořadové číslo Sekce s naměřenými výškami ( přesnost 0,01 m)

Pořadová čísla hrání Dřevina Rozměry hráně: Výšky sekcí ( s šířkou sekce) Šířka hráně ( délka výřezu) Výpočet objemu v prm Výpočet objemu v m3 s uvedením použitých převodních koeficientů. Počty oddenkových kusů

Může být sortiment Může být kvalita

MěřeníMůže v hráních být sortiment Může být kvalita

Sumární objemy Průměrné hmotnatosti Podpisy: Vyhotovil Kontroloval 27. 5. 2015


57

Číselník na dříví změřené harvestorem Na hráni je

V číselníku je

Pořadová číslo hrání

Pořadová čísla hrání členěné podle dřevin a sortimentů Zjištěné objemy podle počítačového výstupu harvestoru ( výstup je přílohou číselníku. Záznamy o provedených kontrolních měřeních- kalibraci. Průměrná hmotnatost Podpisy: Vyhotovil Kontroloval

27. 5. 2015


58

Průměrná hmotnatost Co je to za parametr a proč ho zjišťujeme ? Průměrnou hmotnatostí těžených stromů se rozumí podíl evidovaného objemu hroubí a oddenkových kusů za dřevinu ze sumáře číselníku. Matematicky zaokrouhlený na dvě desetinná místa. Podle hmotnatosti jsou dnes zpravidla dohodnuty ceny těžebních prací. Je také průměrná hmotnatost vyrobených kusů. Je to podíl evidovaného objemu hroubí a počtu vyrobených ( kusů)výřezů. 27. 5. 2015


59

Měření a evidence dříví pro účely prodeje Je zde prodávající a kupující: Objem dříví a jeho kvalita zjištěný při výrobě a pro LHE se neshoduje –shoduje ? s objemem dříví a jeho kvalitou zjištěným při prodeji. Rozdíl je ovlivněn variantou přejímky.

27. 5. 2015


60

27. 5. 2015


61

Varianty přejímky Objemové přejímky • Prodávající změří v lese jednotlivé výřezy, kupující výřezy přeměřuje namátkově, přejímá rozměry vyznačené na čele kusů. • Prodávající změří v lese výřezy jednotlivě nebo hromadně, kupující si jednotlivé výřezy přeměřuje všechny elektronicky na své provozovně. Váhové přejímky Prodávající změří v lese objemově (zpravidla hromadně) kupující je měří na své provozovně váhově a je přepočteno na objem. Jsou dvě metody ATRO a LUTRO- viz předchozí snímky 27. 5. 2015


62

KULATINOVÉ SORTIMENTY

ELEKTRONICKÁ PŘEJÍMKA

VLÁKNINOVÉ SORTIMENTY A DŘEVNÍ ŠTĚPKA

ATRO PŘEJÍMKA

27. 5. 2015


63

Podstata elektronické přejímky Technický princip Laserové zářiče promítají na povrch výřezu rovinné paprsky a jejich průsečnice s pláštěm měřeného kusu jsou snímány infračervenými kamerami.

27. 5. 2015


64

Podstata elektronické přejímky

27. 5. 2015


65

Podstata elektronické přejímky Vývoj metody • 1D měření v jedné rovině • 2D měření ve dvou rovinách na sebe kolmých • 3D prostorové měření • U systému 3D je vytvořen prostorový model kmene/výřezu a vlastní měření probíhá na tomto modelu.

27. 5. 2015


66

Expedice dříví k odběrateli Při odvozu dříví je důležité mít také zavedený systém měření a evidence. Lesnická praxe používá dodací lístky na kterém se zaznamenává množství a kvalita dodávky. To i bez ohledu na to, že vlastní přejímka je prováděna elektronicky nebo váhově.

27. 5. 2015


67

27. 5. 2015


68

Expedice dříví k odběrateli Proces odvozu k odběrateli je nutno mít pod kontrolou: • Odvážet pouze dříví, které již bylo evidováno v číselnících včetně kontroly. • Zamezit možnostem manipulace s dodacími listy. Evidence dodacích listů, pořadová čísla – nepřetržitá řada. • Kontrolovat shodu mezi fyzickým množstvím a kvalitou expedovaného dříví a množstvím a kvalitou uvedeném v dodacím listu. • U elektronické přejímky uvádět na dodacím listu kromě změření objemu počty kusů. • Kontrolou odvozních prostředků ( seznam odběratelůaut) 27. 5. 2015


69

Označování dříví v průvodních dokladech

V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů surového dříví, jejichž objem se zjišťuje jednotlivě (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak) se uvádí: • číslo kusu, • jakostní třída a kvalita (plným označením nebo profesně známou a používanou zkratkou, • jmenovitá délka a středová tloušťka kusu, • objem výřezu v m3, • množství m3 v jednotlivých jakostních třídách, kvalitách a tloušťkových stupních, • celkové množství v m3 v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu. 27. 5. 2015


70


V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů surového dříví, jejichž objem se zjišťuje skupinově (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak) se uvádí: • jakostní třída a kvalita (plným označením nebo profesně známou a používanou zkratkou, • počet kusů a množství m3 v jednotlivých objemových třídách, • celkové množství v m3 v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu. 27. 5. 2015


71


V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů surového dříví, jejichž objem se zjišťuje hromadně (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak) se uvádí: • jakostní třída a kvalita (plným označením nebo profesně známou a používanou zkratkou, • celkové množství v prostorových jednotkách, celkové množství v m3 v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu. 27. 5. 2015


72

Výkaz skladů- lokality Dříví se eviduje ve výkazu skladů Dříví je evidováno na těchto lokalitách- skladech. P-Pařez- peň – dříví je vyrobené v lese v porostu. OM-odvozní místo- dříví je dopraveno na místo , odkud lze dřevo expedovat- zpravidla na skládkách u odvozní cesty.

27. 5. 2015


73

Přehled lokalit

27. 5. 2015


74

Inventura zásob dříví Důležitý kontrolní mechanismus. Pravidelná – roční ( podle pravidel účetnictví). Mimořádná. Provede se soupis veškerého dříví na lokalitách P a OM k určitému datu. Sepsané dříví se označí ( barvou). Soupis fyzického množství se porovná s evidovaným. 27. 5. 2015


75

Účetní a daňové aspekty prodeje dříví Z pohledu zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví a jeho prováděcích předpisů (vyhláška, české účetní standardy) patří vytěžené dříví v různém stavu rozpracovanosti (nedokončená výroba, polotovary, výrobky) k zásobám vlastní výroby.

27. 5. 2015


76

Účtování na lokalitách Podle stavu rozpracovanosti se pak účtuje vytěžené dříví podle stavu rozpracovanosti na jednotlivých lokalitách: • pařez (P), • odvozní místo (OM), • expediční sklad (E

Pozor!!!! Porostní zásoby dříví (tj. dříví „na pni“) evidované v dílech lesního hospodářského plánu, nejsou předmětem zásob v rámci oběžného majetku.

27. 5. 2015


77

Měrné jednotky v účetnictví Stav a pohyby zásob vlastní výroby jsou vedeny v měrných jednotkách a sledují se ke konci zúčtovacího období (zpravidla měsíc či rok jako změna stavu zásob). Základní měrnou jednotkou je m3, u rovnaného dříví prostorový metr (prm), který se převádí na m3 dle redukčního faktoru.

27. 5. 2015


78

Vstup dříví do finančního účetnictví Do finančního účetnictví vstupuje vnitropodniková cena dříví vypočtená kalkulací tzv. vlastních nákladů. Tyto náklady jsou zaúčtovány na nákladové účty, jako protihodnota účtů výnosových účtové skupiny nazvané Změny stavu zásob vlastní výroby.

27. 5. 2015


79

Co vyvolává změnu stavu zásob ? V zásadě: • zvýšení stavu zásob dříví příjmem • snížení stavu zásob dříví vydáním

27. 5. 2015


80

Zvýšení stavu zásob dříví příjmem na – lokalitě P – těžba, výkup vytěženého dříví u pařezu, příjem z manipulace u P, – lokalitě OM – soustřeďování dříví, výkupem dříví na OM, příjem z manipulace na OM, – lokalitě ES – odvoz dříví z OM na ES, výkup dříví na ES, příjem z manipulace na ES

27. 5. 2015


81

Snížení stavu zásob dříví vydáním z: – lokality P – soustřeďování dříví, prodej dříví na OM, výdej do manipulace u P, vlastní spotřeba dříví u P, – lokality OM – odvoz dříví z OM na ES, prodej dříví na OM, výdej do manipulace na OM, vlastní spotřeba dříví na OM, – lokality ES – dodávky dříví z ES, výdej do manipulace na ES, vlastní spotřeba dříví na ES.

27. 5. 2015


82

Fázová kalkulace V uvedených kvantifikovaných tocích dříví v měrných jednotkách dochází dle lokalit k postupnému zvyšování vlastních nákladů výroby a tím zvyšování hodnoty zásob. K účetnímu vyjádření této změny se používá postup tzv. fázové kalkulace.

27. 5. 2015


83

Vyskladnění a následný prodej dříví • Zásoba dříví se vyskladní pomocí účtu skupiny Změny stavu zásob vlastní výroby. Při prodeji dříví vznikne podniku výnos neboli tržba z prodeje vlastních výrobků. • Z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů jsou účty skupiny Změny stavu zásob vlastní výroby i tržby z prodeje daňovým výnosem, který jde snížit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. 27. 5. 2015


84

Účetní a daňové aspekty evidence objemu dříví V účetnictví je zaznamenáván objem dříví: • evidovaný pro účely výroby • evidovaný pro účely vedení lesní hospodářské evidence • evidovaný při prodeji.

27. 5. 2015


85

Inventarizace množství dříví z pohledu účetního Účetní jednotka (organizace) je dle zákona o účetnictví povinna průběžně zjišťovat a porovnávat účetní a fyzický stav zásob dříví dle jednotlivých skladů (lokalit, organizačních útvarů, firmy), tedy provádět tzv. inventarizaci majetku a závazků. Řádná inventarizace zásob dříví se provádí minimálně jedenkrát ročně, mimořádná podle potřeby organizace. Na základě zjištěných skutečností z inventarizace objemových (množství dříví v m3 nebo v jiných technických jednotkách) a kvalitativních je povinností vlastníka dříví uvést do souladu k datu inventarizace účetní a fyzický stav zásob dříví. 27. 5. 2015


86

Rozdíly mezi evidovanými stavy Je zřejmé, že při v případě rozlišné evidence vznikají rozdíly mezi vyrobeným a prodaným dřívím buď v • záporných hodnotách (manka), • kladných hodnotách (přebytky). Jedním z důvodů může být právě nové přeměření při přejímce odběratelem. Přebytky jsou z účetního pohledu považovány za výnos, manka jsou daňově neuznatelným nákladem. 27. 5. 2015


87

Řešení rozdílů (přebytků a mank) v účetnictví Řešení inventarizačních rozdílů musí být podloženo vnitropodnikovou směrnicí, kde se uvede, jakými způsoby budou manka a přebytky vypořádány a jak budou zaúčtovány. Jelikož jde o náklady daňově neuznatelné, je třeba při sestavování daňového přiznání tuto skutečnost zohlednit a přičíst položku k výsledku hospodaření při výpočtu základu daně z příjmů. 27. 5. 2015


88

Závěry Prodejem se uzavírá koloběh lesnické činnosti, sklízíme výsledky práce předchozích generací lesníků, získáváme rozhodující část prostředků na reprodukci lesní výroby. V tomto smyslu je důležitá odpovědnost majitelů a správců lesních majetků za co nejvýhodnější prodej dříví.

27. 5. 2015


89

Závěry Dříví v lese se měří a eviduje objemově v m3 b.k. pro zjištění vyrobeného množství a pro účely LHE.

27. 5. 2015


90

Závěry Při prodeji se vyrobené množství evidované v LHE konfrontuje s množstevní a kvalitativní přejímkou kupujícího. Přejímka kupujícího může používat nejen jiné metody měření ale také jiné jednotky (váhové) a proto logicky vznikají rozdíly - ztráty nebo přebytky. Praxe zdůrazňuje ztráty. 27. 5. 2015


91

Závěry Ztráty v množství a v kvalitě mohou vzniknout také při nekontrolovaném a nesprávném měření a evidenci dříví lese. Ztráta kontroly nad celým procesem umožňuje bezděčný ale také úmyslný únik dříví, kdy nejsme schopni odlišit ztráty vzniklé objektivně při přejímkách odběratelů od ztrát vzniklých vlivem nesprávného a nekontrolovaného měření v lese.

27. 5. 2015


92

Závěry Při prodeji dříví je nutno hledat zákazníka a prodávat hospodárně, to znamená za průkazně výhodnou cenu. Výhodnou cenu lze dosáhnout na transparentním trhu s možností konkurence kupujících. Vedle obálkové metody lze využívat aukcí. Vedle ceny je však také důležitým momentem, že dříví je skutečně zaplaceno. Slíbená cena neznamená zaplacená cena. 27. 5. 2015


93

Závěry Nutno mít jasná pravidla

– Jak měřit a evidovat dříví při výrobě. – Jak měřit a evidovat dříví při prodeji. – Pro výběr jak budu prodávat, komu budu prodávat a jak transparentně bude stanovena cena za prodávané dříví. – Kontroly. To znamená jasné vymezení kontroly celého procesu. – Pro řešení inventarizačních rozdílů ve vnitropodnikových směrnicích. 27. 5. 2015


94

Závěry

Za nástroj efektivního prodeje dříví lze považovat také tzv. systém náležité péče hospodářských subjektů , které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky poprvé na trh podle Zákona č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Tento zákon sice reaguje na tzv. nařízení o dřevu (nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 995/2010),jehož cílem je zabránit a omezit obchod s nelegálně vytěženým dřevem. Tyto cíle se zejména prostřednictvím systému náležité péče promítají do efektivního prodeje. Jde zejména o ty části systému náležité péče, kterými je subjekt vázán v oblasti: • popisu způsobů měření evidence a prodeje dříví, • soupisu používaných dokladů, způsobů jejich oběhu a schvalování. Jde o číselníky, odvozní lístky a doklady vedení lesní hospodářské evidence. 27. 5. 2015


95

Prodej dříví - významný zdroj výnosů lesního majetku

Recommend Documents