Mendelova univerzita v Brn. Zahradnická fakulta v Lednici ŠT RKOVÁ ZAHRADA. Diplomová práce. Bc. Marie Kratochvílová. Lednice 2014

Mendelova univerzita v BrnČ Zahradnická fakulta v Lednici

ŠTċRKOVÁ ZAHRADA Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. Ing. Tatiana KuĢková, CSc.

Bc. Marie Kratochvílová Lednice 2014

ýestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma „ŠtČrková zahrada“ vypracovala samostatnČ a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveĜejnČna v souladu s § 47b zákona þ. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a v souladu s platnou SmČrnicí o zveĜejĖování vysokoškolských závČreþných prací. Jsem si vČdoma, že se na moji práci vztahuje zákon þ. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v BrnČ má právo na uzavĜení licenþní smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že pĜed sepsáním licenþní smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že pĜedmČtná licenþní smlouva není v rozporu s oprávnČnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit pĜípadný pĜíspČvek na úhradu nákladĤ spojených se vznikem díla, a to až do jejich skuteþné výše. V BrnČ dne: …………………………………………………….. podpis

PodČkování DČkuji paní doc. Ing. TatianČ KuĢkové, CSc. za trpČlivost a dĤvČru pĜi vedení mé práce. Taktéž dČkuji svému partnerovi a mým rodiþĤm za podporu a pochopení.

OBSAH 1. Úvod ...............................................................................................................

9

2. Cíl práce ........................................................................................................ 10 3. Literární pĜehled .......................................................................................... 11 3.1. Úvod do problematiky štČrkových zahrad .............................................. 11 3.2. Vymezení pojmu štČrk ............................................................................ 13 3.3. ŠtČrková zahrada ..................................................................................... 16 3.4. Slovník pojmĤ ......................................................................................... 20 3.5. PĜirozená stanovištČ rostlin jako inspiraþní zdroj pro štČrkové zahrady .. 22 3.6. Rostliny pro štČrkové zahrady ................................................................ 27 3.7. Technologie zakládání ............................................................................ 37 3.7.1. Použití þistČ minerálního substrátu .............................................. 38 3.7.2. Použití substrátu s podílem minerálního skeletu .........................

39

3.7.3. Použití minerálního materiálu jako mulþe ................................... 40 3.8. ZpĤsoby použití rostlin ve štČrkových zahradách ................................... 42 3.9. Kompoziþní principy štČrkových zahrad a vlastnosti jejich skladebných prvkĤ......................................................................................................... 47 3.10.

PĜíklady realizací .......................................................................... 50

3.11.

Souþasný stav užití štČrku v zahradních úpravách v ýeské republice

.................................................................................................................. 55 3.12.

Možnosti využití principĤ štČrkových zahrad v budoucnu ........... 57

4. Materiál a metody ........................................................................................ 60 4.1. Metodika ................................................................................................. 60 4.2. VýbČr modelového objektu .................................................................... 60 5. Výsledky .......................................................................................................

62

5.1. Studie zahrady v Dubu nad Moravou ..................................................... 62 5.1.1. Identifikaþní údaje .......................................................................

62

5.1.2. Lokalizace .................................................................................... 62 5.1.3. Souþasný stav ............................................................................... 63 5.1.4. Analýzy ........................................................................................ 64 5.1.5. Východiska pro zpracování studie ............................................... 68 5.1.6. Návrh Ĝešení ................................................................................. 69 5.2. Dokumentace pro provedení stavby - vybrané prvky ............................. 77 5

5.2.1. B 1 - Plocha s bodovou výsadbou rostlin ...................................... 77 5.2.2. Z 1 - Komponovaný trvalkový záhon ........................................... 79 5.2.3. AC - Záhon inspirovaný acidofilními rostlinnými spoleþenstvy písþin .......................................................................................................... 83 5.2.4. KA - Záhon inspirovaný kalcifilními rostlinnými spoleþenstvy ... 85 5.2.5. S 1 - Trvalková smČs .................................................................... 88 6. Diskuse .......................................................................................................... 90 7. ZávČr ............................................................................................................. 91 8. Souhrn a Resume, Klíþová slova ................................................................ 92 9. Seznam použité literatury a dalších pramenĤ ..........................................

93

10. PěÍLOHY vázané:

PĜíloha þ. 1 - Fotodokumentace modelového objektu PĜíloha þ. 2 - Inventarizace dĜevin PĜíloha þ. 3 - Soupis navržených dĜevin PĜíloha þ. 4 - Soupis navržených rostlin pro výsadbu do nádob (ZK) a do skalnaté partie ukázkové zahrady (SK)

vložené:

PĜíloha þ. 5 - Situace, M 1:200 PĜíloha þ. 6 - Koordinaþní situace, M 1:200 PĜíloha þ. 7 - Osazovací plán plochy B1, M 1:50 PĜíloha þ. 8 - Osazovací plán plochy Z1, M 1:50 PĜíloha þ. 9 - Osazovací plán plochy AC, M 1:25 PĜíloha þ. 10 - Osazovací plán plochy KA, M 1:25 PĜíloha þ. 11 - Osazovací schéma plochy S1, M 1:50

6

Seznam vyobrazení: Obr. 1 - Stanovištní okruh Steinanlagen. (str. 31) Obr. 2 - StanovištČ suchých stepí z okruhu Freiflächen. (str. 31) Obr. 3 - Bodová výsadba rostlin ve štČrkové ploše. (str. 43) Obr. 4 - Zapojená výsadba založená dle osazovacího plánu. (str. 44) Obr. 5 - Výsadby smČsi Silbersommer v Lednici. (str. 45) Obr. 6 - Trvalkové smČsi v Dendrologické zahradČ v PrĤhonicích. (str. 45) Obr. 7 - DoplnČní zahrady výsadbou rostlin do nádob. (str. 46) Obr. 8 - Výsadba ve štČrbinách mezi kameny. (str. 46) Obr. 9 - Zahrada Dereka Jarmana na poloostrovČ Dungeness. (str. 50) Obr. 10 - Gravel Garden v The Beth Chatto Gardens v Anglii. (str. 51) Obr. 11 - VítČzná zahrada Chelsea Flower Show z roku 2010. (str. 51) Obr. 12 - Gold & Silber v Die Gärten Tulln. (str. 52) Obr. 13 - ŠtČrková zahrada v Garten der Sinne v Merzigu. (str. 52) Obr. 14 - Präriegarten v Hermannshofu. (str. 53) Obr. 15 - Gravel Garden v Chanticleer Gardens. (str. 53) Obr. 16 - Zahrada roku 2011 v DobĜichovicích. (str. 54) Obr. 17 - Zahrada roku 2013 v Hranicích. (str. 54) Obr. 18 - Úprava pĜedprostoru autobusového nádraží v Litomyšli s výsadbami trvalkových smČsí. (str. 55) Obr. 19 - Jardins d’Eole v PaĜíži, které vznikly konverzí železniþních staveb. (str. 59) Obr. 20 - Lokalizace v rámci regionu. (str. 63) Obr. 21 - Poloha objektu v sídle. (str. 63) Obr. 22 - Širší územní vztahy. (str. 63) Obr. 23 - Souþasný stav Ĝešeného objektu. (str. 64) Obr. 24 - Mapa inventarizace dĜevin. (str. 67) Obr. 25 - Provozní situace v rámci objektu. (str. 68) Obr. 26 - Situace navrhovaného Ĝešení s vyznaþením funkþních celkĤ prostoru. (str. 71) Obr. 27 - Vizualizace - ukázková zahrada, pohled k hlavnímu vstupu do domu. (str. 72) Obr. 28 - Vizualizace - ukázková zahrada, skalka. (str. 73) 7

Obr. 29 - Vizualizace - pĜistínČný prostor pod lískami v jižní þásti zahrady. (str. 74) Obr. 30 - Vizualizace - terasa v obytné þásti zahrady, v popĜedí bylinkové výsadby v nádobách. (str. 75) Obr. 31 - Vizualizace - kvČtinové výsadby v rámci terasy v obytné þásti zahrady. (str. 76) Seznam tabulek: Tab. þ. 1 - Slovník pojmĤ (str. 20) Tab. þ. 2 - Sortiment rostlin pro plochu B1 (str. 77) Tab. þ. 3 - Rozpoþet pro založení plochy B1 (str. 78) Tab. þ. 4 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu B1 (str. 79) Tab. þ. 5 - Sortiment rostlin pro plochu Z1 (str. 80) Tab. þ. 6 - Rozpoþet pro založení plochy Z1 (str. 82) Tab. þ. 7 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu Z1 (str. 82) Tab. þ. 8 - Sortiment rostlin pro plochu AC (str. 83) Tab. þ. 9 - Rozpoþet pro založení plochy AC (str. 84) Tab. þ. 10 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu AC (str. 85) Tab. þ. 11 - Sortiment rostlin pro plochu KA (str. 86) Tab. þ. 12 - Rozpoþet pro založení plochy KA (str. 87) Tab. þ. 13 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu KA (str. 87) Tab. þ. 14 - Sortiment rostlin pro plochu S1 (str. 88) Tab. þ. 15 - Rozpoþet pro založení plochy S1 (str. 89) Tab. þ. 16 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu S1 (str. 89) Seznam schémat: Schéma þ. 1 (str. 78) Schéma þ. 2 (str. 81) Schéma þ. 3 (str. 84) Schéma þ. 4 (str. 87)

8

1. Úvod ŠtČrková zahrada je tématem, které je ve svém soudobém pojetí dosud málo probádané. PĜesto se postupnČ objevují realizace vytvoĜené v duchu tohoto pojetí a štČrková zahrada se postupnČ stává žádaným trendem. Je zĜejmé, že ve své podstatČ skrývají štČrkové zahrady skuteþnČ veliký potenciál pro své budoucí využití a pĜedevším ve spojitosti s dlouhodobými zmČnami klimatu mĤže jít o adekvátní Ĝešení tam, kde není možné uplatnit konvenþní postupy zakládání a zejména pak údržby zahrad. Poþátky štČrkových zahrad v pojetí, se kterým pracuje tato diplomová práce, lze nalézt v první polovinČ devadesátých let dvacátého století v Anglii, znaþné obliby však tento trend dosahuje zejména v NČmecku. Z toho dĤvodu i dosavadní literatura publikovaná k tématu štČrkových zahrad je pouze britského nebo nČmeckého pĤvodu, jiné zdroje zatím nejsou známy. V þeském prostĜedí aktuálnČ panuje absence jakékoli literatury, která by se zabývala štČrkovými zahradami, pĜesto však i zde již vznikly první realizace tohoto typu. Tato práce proto shrnuje a interpretuje poznatky nabyté studiem dostupné zahraniþní literatury a nastiĖuje tak metodický základ pro tvorbu štČrkových zahrad, adaptovaný na þeské prostĜedí.

9

2. Cíl práce Cílem diplomové práce bylo zpracování literární rešerše na základČ kritického vyhodnocení dostupné literatury zabývající se problematikou štČrkových zahrad a shromáždČní inspirativních pĜíkladĤ realizací domácích i zahraniþních. Rešerše vysvČtluje pojem „štČrková zahrada“ a stanovuje jeho definici, zabývá se principy, technologiemi a materiálem pro zakládání štČrkových zahrad, pozornost je vČnována také rostlinám vhodným pro pČstování v podmínkách štČrkových zahrad a inspiraci pĜirozenými rostlinnými spoleþenstvy. Literární pĜehled nabízí také pohled na možnosti využití principĤ a technologií v budoucnu. Dalším cílem bylo zpracování návrhu štČrkové zahrady na úrovni studie pro vybraný modelový objekt a vypracování osazovacích detailĤ pro vybrané vegetaþní prvky na úrovni provádČcího projektu.

10

3. Literární pĜehled 3.1. Úvod do problematiky štČrkových zahrad ŠtČrková zahrada je v zahradnČ architektonickém svČtČ tématem velmi mladým. Poþátky stále žádanČjšího trendu odpovídají období vzniku prvních dvou realizací tohoto smČru, tedy zaþátku devadesátých let dvacátého století. Tyto poþiny, uskuteþnČné v jižní a jihovýchodní Anglii - experimentální Gravel Garden nositelky ěádu britského impéria, paní Beth Chatto, a zahrada režiséra Dereka Jarmana u rybáĜské chaty na nehostinném pobĜeží poloostrova Dungeness -, nastartovaly nebývalou vlnu zájmu odborné i laické veĜejnosti o štČrkové zahrady, a to hned z nČkolika dĤvodĤ: v prvé ĜadČ, tyto realizace pĤsobily pĜirozenČ a pĜesto znaþnČ exoticky, což jim dodávalo na výši atraktivity. Za druhé, velmi pĜitažlivČ pĤsobila také skuteþnost, že takto vytvoĜené zahrady mohou být „bezúdržbové“. V neposlední ĜadČ ale tyto projekty nabídly pĜedevším nový zpĤsob použití rostlin a zároveĖ i nové možnosti uplatnČní bylinných výsadeb na místech, která jim byla doposud z urþitých dĤvodĤ zapovČzena, nebo kde by bylo použití klasických výsadeb neúmČrnČ nákladné výslednému efektu. Kámen obecnČ - a tedy i štČrk - se v zahradní kultuĜe objevuje již mnoho staletí, nČkde se stal i hlavním tématem zahrad. Velmi dobĜe známým je fenomén kamenných zahrad v japonském zahradním umČní jako specifická souþást klášterních komplexĤ. Jejich význam byl prvoĜadČ duchovní a estetický, bez jakékoli vazby kamenitého materiálu na rostliny. I evropské prostĜedí si nalezlo cestu k použití štČrku. Pomineme-li jeho uplatnČní na cestách, stezkách þi jiných funkþních plochách, pak je tĜeba pĜipomenout dobu baroka, kdy štČrk i jiné drcené materiály sloužily jako souþást broderiových záhonĤ pro dosažení celoroþní barevnosti kompozice formálních zahrad. I v dobČ nedávno minulé, pĜibližnČ v šedesátých letech dvacátého století, vznikl trend spojený se zrnitým kamenným materiálem, který zaþal být využíván jako mulþovací prostĜedek, avšak v kombinaci s klasickým sortimentem zahradních rostlin pĤsobil vČtšinou znaþnČ nesourodČ a nepĜirozenČ. Všechny tyto pĜedchozí zpĤsoby použití štČrku mČly vždy úþel zejména estetický, nikdy neuplatĖovaly štČrk v souvislosti s rostlinami jako funkþní prvek pČstebního prostĜedí, právČ tuto možnost ale nabídly novČ vznikající štČrkové zahrady. PĜedstavují rostliny kamenitých lokalit v adekvátním prostĜedí pro jejich rĤst, což pĜíznivČ ovlivĖuje vznik pĜirozených ekologických procesĤ v takto 11

vytvoĜených spoleþenstvech, a tento trend tak pĜispívá k možnostem stále diskutovanČjší a žádanČjší ekologizace tvorby a údržby soukromé i veĜejné zelenČ. PrávČ tato vlastnost je v problematice štČrkových zahrad klíþovou a souvisí také s ekonomickým aspektem, a to ve smyslu, kdy vznik pĜirozených ekologických vazeb mezi rostlinami a prostĜedím i mezi rostlinami navzájem výraznČ snižuje nezbytnost tak intenzivní údržby (a tedy také finanþních i energetických vstupĤ pro údržbu), jakou je nutno uplatĖovat v pĜípadČ klasických bylinných výsadeb. V þeském prostĜedí, zejména díky realizacím v nedávné dobČ ocenČným titulem Zahrada roku, který každoroþnČ udČluje Svaz zakládání a údržby zelenČ1 (budou zmínČny dále v textu), již není štČrková zahrada pojmem zcela cizím, pĜesto ještČ není spojením bČžnČ užívaným a obvyklým a patrnČ by se jeho pĜípadné, aĢ už odborné nebo laické výklady mohly výraznČ lišit. KromČ absence vČtšího poþtu pĜíkladných realizací je tomu tak pravdČpodobnČ i kvĤli faktu, že dosud nebyla stanovena žádná definice popisující význam tohoto jevu a jednoznaþnČ stanovující jeho principy. Tato práce, jak bylo nastínČno v kapitole 2., proto na základČ poznatkĤ získaných studiem dostupných pramenĤ nabízí také definici využitelnou ke specifikování výrazu „štČrková zahrada“ (kap. 3.3.). Následující kapitola ale nejprve, kvĤli správné interpretaci problematiky štČrkových zahrad, vysvČtluje rozsah pojmu štČrk jako urþující a nedílné souþásti štČrkových zahrad.

 ϭ

Park a Zahrada roku. Svaz zakládání a údržby zelenČ [online]. 2009-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.szuz.cz/cs/zelen/akce/zahrada-a-park-roku/

12

3.2. Vymezení pojmu štČrk Pro správné pochopení fenoménu štČrkové zahrady je tĜeba nejprve definovat pojem štČrk. V geologickém pojetí je štČrkem oznaþován nezpevnČný úlomkovitý sediment, který je složený z rĤznČ opracovaných úlomkĤ hornin, zejména kĜemene, velikosti vČtší než 2 mm, kdy obsah takových þástic je vyšší než 50 %. Tyto úlomky se nazývají valounky nebo oblázky. Dle zpĤsobu vzniku jsou štČrky rozlišovány na Ĝíþní, jezerní, moĜské a ledovcové. Podle velikosti štČrkových þástic jsou pak štČrky rozdČlovány na balvanité (þástice velikosti nad 250 mm), hrubozrnné (þástice o velikosti 50 - 250 mm), stĜedozrnné (10 - 50 mm) a drobnozrnné (2 - 10 mm).2 Dle ýSN EN 83 90113 je štČrk definován jako drcené kamenivo s nejvČtší možnou frakcí 63 mm a nejmenší možnou frakcí 32 mm. Ve stavební praxi se ale oznaþení štČrk používá pro kamenivo jak tČžené (pĜírodní štČrky tČžené mokrým nebo suchým zpĤsobem), tak drcené a pod tímto pojmem je nabízeno kamenivo nejþastČji v rozsahu velikosti zrn 2 - 63 mm, pĜiþemž tradiþnČ užívaná škála jednotlivých frakcí je (0)2/4, 4/8, 8/16, 16/32, 32/63 mm, v nabídce jsou ale také ménČ typické frakce kameniva, napĜ. 11/22 a jiné, pĜipravované pro konkrétní specifické využití. Protože literatura vČnující se tématu štČrkových zahrad je dostupná zejména v nČmeckém nebo anglickém jazyce, je vhodné porovnat výrazy užívané v tČchto jazycích s þeským významem slova štČrk. V anglofonních zemích je pojem štČrková zahrada oznaþován termínem „gravel garden“. „Gravel“ je definován jako materiál složený z nezpevnČných úlomkĤ horniny s rozsahem velikosti þástic od zrnitých po balvanité. Pojem „gravel“ zahrnuje kamenivo o zrnitosti 2 - 64 mm (0,079 - 2,5 palce), nejþastČji se však tímto výrazem rozumí materiál frakce 2 - 4 mm, frakce 4 - 64 mm se nazývá „pebble“, resp. „pebble gravel“, kamenivu o velikosti zrn od 64 do 256 mm odpovídá termín „cobble“. Všechny tyto pojmy jsou obecnČ užívány pro kamenivo pĜírodního

 2

JELÍNEK, Stanislav a Aleš BAJER. Cviþení z lesnické a zemČdČlské geologie. dotisk, 2007. V BrnČ: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, 2002, 83 s. ISBN 978-80-7157-610-5. 3 ýSN 83 9011. Technologie vegetaþních úprav v krajinČ - Práce s pĤdou. Praha: ýeský normalizaþní institut, 2006.

13

pĤvodu, nejþastČji oblých tvarĤ (tj. oblázky, valounky), výraz „gravel“ je však podobnČ jako þeský „štČrk“ taktéž užíván i pro kamenivo drcené4. V nČmecky mluvících zemích je rovnČž užíváno více rĤzných výrazĤ pro kamenivo odpovídajících pojmu štČrk. „ŠtČrková zahrada“ je vyjadĜována slovní složeninou „Kiesgarten“, pĜiþemž „Kies“ je oznaþením þástic nezpevnČných sedimentĤ v rozsahu velikosti zrn 2 až 63 mm5. Výraz „Schotter“ ve své geologické definici významem odpovídá pojmu „Kies“, stavebnČ-technické pojetí jej definuje jako hrubČ drcené kamenivo s velikostí zrn od 32 mm do 63 mm6. Pojem „Splitt“ pak oznaþuje drcené kamenivo frakce 2 - 32 mm7. V bČžném užití je „Kies“ užíván pro pĜírodní materiál spíše drobnČjší zrnitostní frakce, zatímco „Splitt“ a „Schotter“ jsou chápány jako názvy pro drcené kamenivo. Aþkoli samotný pojem „štČrková zahrada“ pracuje s výrazem „štČrk“, pro navrhování a realizaci štČrkových zahrad je však možné soustĜedit se i na jiné materiály než štČrk, specifikovaný výše uvedenými definicemi. Využitelné jsou další sypké materiály jako alternativa k pĜírodnímu kameni. Vhodnými materiály, mimo jiné i kvĤli možnému snížení nákladĤ na založení zahrady, jsou tzv. recykláty, tedy recyklované, nejþastČji stavební materiály. TČmi mohou být rĤzné stavební suti, úlomky a drti z cihel a dalších keramických þi betonových výrobkĤ, vždy je ale tĜeba ovČĜit jejich vhodnost a nezávadnost pro pČstování rostlin. Dále se jedná o prĤmyslovČ upravené horniny, prĤmyslové produkty a odpady, které zahrnuje ýSN 83 9011 do pojmu „materiály pro zlepšování pĤdy“, konkrétnČ ty z nich, které jsou urþené ke zlepšování propustnosti pĤd pro vodu, zvýšení zatížitelnosti þi stabilizaci struktury pĤd2. PrĤmyslovČ upravenými materiály, které lze pro úþely použití ve štČrkových zahradách využít, jsou napĜ. jílovité minerály bentonit a zeolit, dále pak expandované materiály (expandovaná bĜidlice), z prĤmyslových produktĤ je tĜeba zmínit keramické materiály jako je keramzit þi rĤzné granuláty a drti. PrĤmyslové odpady a zbytky nabízejí možnost svého využití  4

Gravel. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Gravel 5 WENDEHORST, Begr. von R. Baustoffkunde. 26., überarb. Aufl. Hannover: Vincentz, 2004. ISBN 38-787-0778-9. 6 MARTIN, Christiane a Manfred EIBLMAIER. Lexikon der Geowissenschaften. 6. vyd. Heidelberg: Spektrum, Akademischer Verlag, 2000-2002. ISBN 3-8274-1655-8. 7 DIN EN ISO 14688. Geotechnische Berechnungen für bautechnische Zwecke. Berlin: Deutsches Institut für Normung e. V., 2011.

14

v podobČ rĤzných typĤ škvár a strusek. U všech takových materiálĤ je ale tĜeba respektovat i pĜípadné další vlastnosti (napĜ. nČkteré z nich mohou být znaþnČ nasákavé þi negativnČ ovlivĖovat rĤst rostlin svým chemickým složením) i v mnohých pĜípadech znaþnČ vyšší poĜizovací cenu v porovnání s bČžným kamenivem, a tedy zvážit vhodnost jejich užití pro konkrétní zámČr. S pĜihlédnutím k výše uvedeným možnostem využití rĤzných materiálĤ k založení štČrkové zahrady lze konstatovat, že pĜívlastek „štČrkový“ obsažený v pojmu „štČrková zahrada“ je v podstatČ pouze zástupným výrazem pro všechny tyto uplatnitelné materiály, pĜesnČjším souhrnným oznaþením mĤže být napĜ. charakteristika „nezpevnČné (þi sypké) minerální materiály o rozsahu zrnitostních frakcí pĜibližnČ od 0 do 63 mm“.

15

3.3. ŠtČrková zahrada Fenomén štČrkových zahrad je záležitostí teprve nČkolika posledních let, svým zpĤsobem navazuje na zahradnČ-architektonické trendy, které se soustĜećují na tvorbu inspirovanou pĜírodními procesy pĜirozených spoleþenstev a krajiny vĤbec. Tento smČr souvisí pĜedevším se snahou o ekologizaci a vyšší efektivitu v tvorbČ soukromé i veĜejné zelenČ a reaguje tak pĜedevším na zmČny globálního i místního klimatu, které se odrážejí na možnostech v zakládání i údržbČ zelenČ, napĜ. nezbytnosti hospodárného zacházení s vodou. Vyplynutím této ekologizaþní tendence i jejím dílþím cílem bývá také snížená údržbovost, a tedy i nižší nákladovost takovýchto realizací, což je dĤsledek v souþasné dobČ více než žádoucí. Protože, jak již bylo zmínČno, se ale jedná o trend znaþnČ mladý, v þeském prostĜedí dosud zcela chybí literatura zabývající se tímto tématem, principy fungování a technologiemi zakládání štČrkových zahrad. Pro potĜeby této práce bylo proto þerpáno z literatury zahraniþní, pĜedevším nČmecké a britské. KvĤli správnému chápání práce a orientaci v ní je nutné objasnit význam pojmu štČrková zahrada. Tento pojem nebyl dosud v literatuĜe jednoznaþnČ definován, pojetí jednotlivých autorĤ se do urþité míry odlišují. Hertle8 uvádí názor, že spoleþenství rostlin a kamene (resp. štČrku) je možné nazývat štČrkovou zahradou pouze ve specifických pĜípadech. ŠtČrk bývá v zahradách þasto užíván z þistČ estetických dĤvodĤ (jako štČrkový pokryv) a použité rostliny jsou v takovém pĜípadČ obvykle uzpĤsobené rĤstu v normálních až vlhþích pĤdách bohatých na živiny a je nutné je pravidelnČ zalívat a hnojit. Naopak, Hertlovým pĜedobrazem štČrkových zahrad jsou mediteránní rostlinné formace a stepní spoleþenstva vyvinutá na kamenitých pĤdách (severoamerická prérijní spoleþenstva). Pravá štČrková zahrada v návaznosti na skeletnatost a propustnost substrátu je tedy podle nČj pevnČ spjata se svČtlomilnými, teploa suchovzdornými druhy rostlin, které jsou nenároþné na pĜíjem vody a živin. ŠtČrková zahrada se tak stává typem úpravy se sníženými nároky na její údržbu. Hertle doporuþuje zakládání štČrkových zahrad v lokalitách, které se vyznaþují srážkovČ podprĤmČrnými a teplotnČ - pĜedevším v letních mČsících - spíše  8

HERTLE, Bernd. Kiesgärten: Blütenpracht ohne Giessen. 1. Aufl. München: Gräfe und Unzer, 2010, 144 s. ISBN 978-383-3819711.

16

nadprĤmČrnými podmínkami, jako možné Ĝešení reagující na sucho a nedostatek závlahové vody. Tvorbu štČrkových zahrad však nevyluþuje ani v srážkovČ mírnČ bohatších oblastech, upozorĖuje však, že pro tyto realizace by mČla být volena pĜednostnČ stanovištČ s jižní až jihozápadní expozicí nebo výhĜevné partie u jižních zdí. ŠtČrková zahrada musí být samostatnou funkþní jednotkou s pĜirozenými ekologickými procesy. Kühn9 se domnívá, že štČrkové zahrady mohou být interpretovány jako zvláštní typ skalních stepí (v návaznosti na vymezení stanovištních okruhĤ vytrvalých bylin, tzv. Lebensbereiche, které budou popsány v kapitole 3.6.) - ty považuje za pĜirozenou pĜedlohu štČrkových zahrad. ŠtČrková zahrada, má-li být realizována, má podstatnou mČrou vycházet z Genia loci a ekologických principĤ daného místa. Jeho pojetí tedy prakticky uznává štČrkovými zahradami pouze takové realizace, které jsou uskuteþĖovány v lokalitách s pĜirozeným výskytem kamenitých pĤd nebo poloh štČrkĤ v podloží a kde tomu odpovídají i další podmínky prostĜedí - tedy v místech, kde tyto úpravy budou pĤsobit pĜirozenČ. S tímto tvrzením poukazuje na dvČ první „západní“ realizace tohoto druhu, a to na zahradu režiséra Dereka Jarmana na poloostrovČ Dungeness v hrabství Kent v jižní Anglii a experimentální štČrkovou zahradu Beth Chatto blízko Elmstead Market v hrabství Essex na jihovýchodČ Anglie. Samotná Chatto ve své publikaci „Beth Chatto’s Gravel Garden“10 nevyslovuje obecný názor na vČcný význam pojmu štČrková zahrada, soustĜećuje se na podmínky a dĤvody vzniku vlastní zahrady jako experimentální plochy k ovČĜování suchovzdornosti rostlin a na velmi podrobné úrovni se vČnuje právČ rostlinám ve štČrkové zahradČ, jejich vlastnostem a pĤsobení v zahradČ v prĤbČhu celého roku. Chatto zmiĖuje skuteþnost, že se zmČnami klimatu za posledních 40 let pozorování znaþnČ stoupl poþet horkých dní bČhem letního období, kdy teploty stále þastČji dosahují až ke 30 °C (v podmínkách jižní Anglie ovlivnČné oceánským klimatem pozn. autorky), a poklesl prĤmČrný roþní úhrn spadlých srážek (pĜibližnČ na 500 mm za rok), což má za následek vznik extrémnČjšího prostĜedí pro pČstování rostlin. Její zahrada vznikla na odkrytém výchozu štČrkovitých sedimentĤ ledovcového pĤvodu a samotný vznik byl více pĜizpĤsobením se pĜevažujícím  9

KÜHN, Norbert. Neue Staudenverwendung. Stuttgart: Ulmer, E, 2011, 328 s. ISBN 978-380-0159-703. CHATTO, Beth a Steven WOOSTER. Beth Chatto's gravel garden: drought-resistant planting through the year. London: Frances Lincoln, 2000, 185, [7] p. ISBN 07-112-1425-5. 10

17

podmínkám prostĜedí (zejména právČ ve výbČru rostlin), než tvĤrþím zámČrem. Dodává, že úspČch závisí na urþité znalosti pĤvodu rostlin a porozumČní pĜirozeným rostlinným spoleþenstvĤm. Výše uvedení autoĜi se v dané problematice shodují v tvrzení, že podstatným rysem štČrkových zahrad je specifické užití rostlin, které jsou zde pČstovány v dobĜe propustných substrátech s vysokým podílem minerálního skeletu a jejich výbČr se soustĜedí na suchovzdorné a vysokým letním teplotám odolné taxony s nízkou potĜebou závlahy, dĤraz je kladen na sociabilitu rostlin a tedy i možnost vzniku spoleþenstev s vyvinutými ekologickými vazbami. KromČ Hertla se však autoĜi nevČnují problematice štČrku jako urþujícího prvku štČrkových zahrad. PĜesto není možné stanovit definici štČrkové zahrady bez zhodnocení dĤležitosti role, kterou zde štČrk hraje. ŠtČrk ve štČrkové zahradČ musí být urþujícím prvkem udávajícím ráz prostoru a opodstatĖujícím oznaþení „štČrková zahrada“. Je základní matricí zahrady, kompoziþním prvkem s architektonickou a výtvarnou funkcí, ale i funkþním prvkem ve spojitosti s rostlinami a jejich životním, resp. pČstebním prostĜedím. PĜi práci se štČrkem ve štČrkové zahradČ mĤže být plnČ využita škála jeho struktur, textur a barevností k docílení zamýšlené kompozice a výtvarného úþinu, stejnČ jako lze pracovat s odlišnými vlastnostmi jednotlivých druhĤ hornin a dalších materiálĤ a zámČrnČ tak pĜipravovat odlišné stanovištní podmínky pro rĤzné typy sortimentĤ rostlinných výsadeb. Fyzikální a chemické vlastnosti štČrku pak pĜímo ovlivĖují výbČr rostlinných taxonĤ pro použití ve štČrkových zahradách. Zásadním principem štČrkových zahrad je také využívání schopnosti rostlin vytváĜet a udržovat ekologické vazby, tedy tvoĜit spoleþenstva s pĜirozenými vnitĜními procesy zajišĢujícími stabilitu a možnost vývoje spoleþenstva. PĜi navrhování štČrkových zahrad je proto vhodné inspirovat se pĜirozenČ vyvinutými rostlinnými spoleþenstvy, aby mohlo dojít k naplnČní tohoto principu. (PĜirozená stanovištČ rostlin a rostlinné formace jako inspiraþní zdroj jsou popsány v kapitole 3.5., o vlastnostech a sortimentech rostlin pro štČrkové zahrady pak pojednává kapitola 3.6.) PĜi zohlednČní výše uvedených poznatkĤ je tedy možné štČrkovou zahradu definovat následovnČ: 18

ŠtČrková

zahrada

je

þlovČkem

vytvoĜený

prostor,

jehož

urþujícím

kompoziþním principem je použití štČrku jako architektonického a výtvarného prvku, který zároveĖ vytváĜí životní prostĜedí pro rĤst rostlin a pro vznik pĜirozených ekologických vazeb mezi nimi. Jednotlivé skladebné prvky štČrkových zahrad a jejich vlastnosti jsou uvedeny v kapitole 3.9.

19

3.4. Slovník pojmĤ Problematika štČrkových zahrad pracuje s mnohými pojmy a výrazy, které se mohou v rĤzných jazykových prostĜedích významovČ pĜekrývat þi mírnČ odlišovat. Z toho dĤvodu byl zpracován slovník základních pojmĤ, který srovnává vzájemnČ v bČžném užití si odpovídající výrazy v jazyce þeském, anglickém a nČmeckém (Tab. 1). ěazení pojmĤ vychází z jejich abecední posloupnosti v þeštinČ. Tab. 1 - Slovník pojmĤ: V þeském jazyce:

V anglickém jazyce:

V nČmeckém jazyce:

cibuloviny

bulbs, onions

die Zweibel

hlíznaté rostliny

tuberous/bulbous plants

die Knollenpflanzen

hnojení/výživa

feeding

die Düngung

hornina

rock

das Gestein, der Fels

chudý (na živiny)

poor

mager

kámen

stone

der stein

keĜe, polokeĜe

shrubs, small shrubs

die Stäucher, die Halbstäucher

letniþky

annuals

die Annuele

mulþ

mulch

der Mulch

samovýsev

self-seeding

die Selbstaussaat

pČstovat

to plant

pflanzen

propustný

permeable, well drained

durchlässigen

pĤda, zemina

soil

der Boden

rostlinná smČs

plant mix (mixture)

die Mischpflanzung

rostlinné spoleþenstvo

plant community

die Pflanzengesellschaft

srážkový úhrn

amount of percipitation,

die

rainfall

Gesamtniederschlagsmenge

stanovištní podmínky

local conditions

die Standortbedingungen

substrát

medium, substrate

das Substrat

suchovzdorný

drought-resistant

trockenheitversträglich

suĢ, drĢ

scree

der Schutt

svČtlomilný

heliophile

lichtungrige

20

štČrk

gravel, pebble

der Kies, der Splitt, der Schotter

štČrková zahrada

gravel garden

der Kiesgarten

štČrkový záhon

gravel bed

das Kiesbeet

teplovzdorný

heat-resistant

hitzeverträglich

traviny

grasses

die Gräser, die Graspflanzen

trvalky

perennials

die Stauden

údržba, péþe

maintenance

die Pflege

výsadba

outplanting (planting)

die Aufpflanzung

založení

construction

die Anlage

závlaha

irrigation

die Beregnung

živiny

nourishment

nährstoff

21

3.5. PĜirozená stanovištČ rostlin jako inspiraþní zdroj pro štČrkové zahrady Použití rostlin ve štČrkových zahradách je omezeno na urþitou škálu taxonĤ, které profitují v podmínkách extrémnČjších, než jaké nabízejí zahrady zakládané klasickým zpĤsobem, s využitím bČžných zemin a substrátĤ a s normálním hydrickým režimem stanovištČ. Protože spojení rostliny s kamenitým prostĜedím je dosti specifickou specializací, je dĤležité znát pro navrhování štČrkových zahrad podmínky pĤvodních areálĤ výskytu konkrétních taxonĤ, aby bylo možné urþit odolnost rostliny vĤþi cílovému prostĜedí a tedy i vhodnost jejího použití ve štČrkové zahradČ. KromČ toho, pĜirozená rostlinná spoleþenstva mohou být velmi dobrou pĜedlohou nebo alespoĖ inspirací pro rĤzné kombinace rostlin - kromČ vegetace skalních stepí, které uvádí Kühn8, to jsou mnohá další. Následující odstavce této kapitoly pĜedstavují pĜehled pĜirozených stanovišĢ a rostlinných formací s vazbou na štČrkovité, event. písþité nebo kamenité lokality, tedy místa s dobĜe propustnými pĤdami. Tato stanovištČ jsou rozdČlena na pĜírodní a þlovČkem ovlivnČná. PĜírodní stanovištČ jsou pro potĜeby systematizace dále rozþlenČna na stanovištČ oznaþená jako globální, neboĢ mezi rostlinami používanými v souþasné þeské zahradní kultuĜe je znaþné množství druhĤ importovaných, s pĤvodními areály výskytu rozmístČnými rĤznČ po celém svČtČ, a stanovištČ v našich domácích podmínkách. První kategorie zahrnuje rostlinná spoleþenstva ve velmi široké škále rozšíĜení. Jsou to zejména formace tČchto oblastí pĤvodu: ࡳ

oblasti pouští a polopouští (pĜedevším mírného pásu), odkud pocházejí druhy rostlin adaptované na podmínky prostĜedí nejþastČji sukulencí þi zmenšením vypaĜovacích ploch svého povrchu. Rostlinnými druhy zastupujícími tyto formace z Ĝad bČžnČ užívaných zahradních rostlin jsou napĜ. Yucca filamentosa, Agave americana, z dĜevin rod Tamrix, ࡳ

oblasti savan, které jsou zdrojem zejména travinných druhĤ, ࡳ

oblasti stepí, odkud pocházejí mnohé traviny a také cibulnaté rostliny.11

Z konkrétních formací se jedná pĜednČ o spoleþenstva stepí, pĜedevším stepních oblastí jižní Evropy a severoamerických prérií, odkud pocházejí mnohé druhy trvalek, ve stepích a polopouštích se nacházejí pĜirozené lokality výskytu vČtšiny cibulovin a lokality výskytu letniþek pravých, stejnČ jako ve formacích pobĜežních  ϭϭ

Spoleþenstva, biomy. In: BIOMACH: výpisky z biologie [online]. 2008 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/ekologie/spolecenstva-biomy

22

(moĜské bĜehy, vysychavé bĜehy Ĝíþních tokĤ), spoleþenstva vytrvalých bylin s vazbou na vysychavé kamenité prostĜedí pocházejí i z dalších míst se specifickými podmínkami prostĜedí, zejména ze skalních až horských poloh na mČlkých propustných pĤdách, skalních štČrbin, rozsedlin a prohlubenin. Druhá skupina stanovišĢ, kterými je možné se inspirovat, spadá do domácích podmínek ýeské republiky, pro jejich pĜehled bylo využito kategorizace biotopĤ dle Katalogu biotopĤ ýeské republiky12. Jedná se o následující: Formaþní skupina T Trávníky, podskupina T3 Suché trávníky: T3.1 Skalní vegetace s kostĜavou sivou (Festuca pallens) T3.2 PČchavové trávníky Formaþní skupina T Trávníky, podskupina T5 Trávníky písþin a mČlkých pĤd: T5.1 Jednoletá vegetace písþin T5.2 OtevĜené trávníky písþin s paliþkovcem šedavým (Corynephorus canescens) T5.3 KostĜavové trávníky písþin T5.4 Panonské stepní trávníky na písku T5.5 Acidofilní trávníky mČlkých pĤd Formaþní skupina T Trávníky, podskupina T6 Vegetace efemér a sukulentĤ: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a sukulentĤ T6.2 Bazilní vegetace efemér a sukulentĤ Formaþní skupina T Trávníky, podskupina T8 Nížinná až horská vĜesovištČ: T8.1 Suchá vĜesovištČ nížin a pahorkatin ObdobnČ uvádí publikace Vegetace ýeské republiky, 1 Travinná a keĜíþková vegetace a Vegetace ýeské republiky, 2 Ruderální, plevelová, skalní a suĢová



12 CHYTRÝ, Milan. Katalog biotopĤ ýeské republiky: interpretaþní pĜíruþka k evropským programĤm Natura 2000 a Smaragd. Vyd. 1. Editor Milan Chytrý, Tomáš Kuþera, Martin Koþí. Praha: Agentura ochrany pĜírody a krajiny ýR ve spolupráci s katedrou botaniky PĜírodovČdecké fakulty Masarykovy univerzity v BrnČ a Botanickým ústavem Akademie vČd ýeské republiky, 2001, 307 s. ISBN 80-860-6455-7.

23

vegetace, podrobnČjší þlenČní konkrétních spoleþenstev s výskytem na skeletnatých, mČlkých pĤdách, která se mohou stát pĜirozeným pĜedobrazem pro tvorbu rostlinných kombinací do štČrkových zahrad. Tyto zdroje dČlí vegetaþní jednotky dle fytocenologické hierarchie na tĜídy, svazy, asociace a varianty, pro potĜeby této práce postaþí první dva z uvedených stupĖĤ. Jsou to následující jednotky: ࡳ

ze svazku Vegetace ýeské republiky, 1 Travinná a keĜíþková vegetace13:

TĜída TF. Pionýrská vegetace písþin a mČlkých pĤd (Koelerio-Corynephoretea) Svaz TFA OtevĜené trávníky vátých pískĤ s paliþkovcem šedavým (Corynephorion canescentis) Svaz TFB Jednoletá vegetace písþin (Thero-Airion) Svaz TFC KostĜavové trávníky písþin (Armerion elongatae) Svaz TFD Podhorská acidofilní vegetace mČlkých pĤd (Hyperico perforatiScleranthion perennis) Svaz TFE Teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér (Arabidopsion thalianae) Svaz TFF Bazifilní vegetace jarních efemér a sukulentĤ (Alysso alyssoidisSedion) TĜída TG. Píseþné stepi (Festucetea vaginatae) Svaz TGA Panonské píseþné stepi (Festucion vaginatae) TĜída TH. Suché trávníky (Festuco-Brometea) Svaz THA Hercynská skalní vegetace s kostĜavou sivou (Alysso-Festucion pallentis) Svaz THB Panonská skalní vegetace s kostĜavou sivou (Bromo pannoniciFestucion pallentis) Svaz THC PČchavové trávníky (Diantho lumnitzeri-Seslerion) 

CHYTRÝ, Milan et al. Vegetace ýeské republiky: 1 Travinná a keĜíþková vegetace. Vyd. 2., upr. Praha: Academia, 2010, 528 s. ISBN 978-802-0018-960.

13

24

Svaz THG Acidofilní suché trávníky (Koelerio-Phleion phleoidis) ࡳ

ze svazku Vegetace ýeské republiky, 2 Ruderální, plevelová, skalní a suĢová vegetace14:

TĜída XC. Suchomilná ruderální vegetace s dvouletými a vytrvalými druhy (Artemisieta vulgaris) Svaz

XCA

Teplomilná

a

suchomilná

archeofytní

ruderální

vegetace

s dvouletými a vytrvalými druhy (Onopordion acanthii) Svaz XCB Ruderální vegetace dvouletých až víceletých druhĤ na mČlkých kamenitých substrátech (Dauco carotae-Melilotion) Svaz XCD Reliktní vegetace pleistocenních sprašových stepí (ArtemisioKochion) TĜída SA. Vegetace skal, zdí a stabilizovaných sutí (Asplenietea trichomanis) Svaz SAA ŠtČrbinová vegetace bazických skal (Cystopteridion) Svaz SAB ŠtČrbinová vegetace hadcových skal (Asplenion cuneifolii) Svaz SAC ŠtČrbinová vegetace kyselých skal (Asplenion septentrionalis) TĜída SB. Nitrofilní vegetace zdí (Cymbalario muralis-Parietarietea judaicae) Svaz SBA Nitrofilní vegetace zdí (Cymbalario muralis-Asplenion) TĜída SC. Vegetace pohyblivých sutí (Thlaspieta rotundifolii) Svaz SCA Vegetace vápnitých sutí (Stipion calamagrostis) Vzhledem ke skuteþnosti, že souþasná míra zásahĤ þlovČka do krajiny a tedy míra antropogenního ovlivnČní je nezanedbatelná, vyvíjejí se pĜirozené rostlinné formace také na lokalitách antropogenního pĤvodu, mezi nimiž je možné najít i znaþné množství stanovišĢ kamenitého (písþitého, štČrkovitého i balvanitého) charakteru. Obvykle se jedná o místa, na kterých lidská þinnost již ustala nebo není tak intenzivní a vývoj rostlinných spoleþenstev je tak opČtovnou naturalizací tČchto míst. 

CHYTRÝ, Milan et al. Vegetace ýeské republiky: 2 Ruderální, plevelová, skalní a suĢová vegetace. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009, 524 s. ISBN 97880200191893.

14

25

NejþastČjšími

pĜíklady takových

uskupení

jsou

spoleþenstva vyvinutá na

železniþních náspech a ve starých nádražních prostorách, na plochách prĤmyslových areálĤ, haldách, skládkách stavebního odpadu, ale i kamenitých cestách a ve spárách zdí - nČkteré z tČchto formací spadají do výše uvedených fytocenologických jednotek publikovaných v publikaci Vegetace ýeské republiky, 2 Ruderální, plevelová, skalní a suĢová vegetace12 (zejména do tĜídy XC). Výše uvedený pĜehled rostlinných formací pĜirozených lokalit naznaþuje nČkteré vlastnosti a požadavky na výbČr rostlin pro štČrkové zahrady, tyto vlastnosti a další aspekty použití rostlin ve štČrkových zahradách uvádí následující kapitola.

26

3.6. Rostliny pro štČrkové zahrady VýbČr rostlin pro štČrkové zahrady by mČl respektovat logickou, pĤvodem danou vazbu konkrétních taxonĤ na rĤst ve skeletnatých pĤdách, tČžištČ rostlinného sortimentu pro štČrkové zahrady se proto nachází v rostlinách svČtlomilných, teplomilných, suchovzdorných a vyžadujících dobĜe propustnou pĤdu. Adekvátnost konkrétních rostlin pro použití ve štČrkových zahradách vyplývá z pĜedchozí kapitoly. Rozhodujícím faktorem je posouzení vhodnosti rostliny dle podmínek jejího pĤvodního areálu výskytu. Následující text vymezuje skupiny rostlin pro štČrkové zahrady dle životních forem a ekologicko-pČstitelských aspektĤ, popisuje typické znaky rostlin, zabývá se možností použití metodiky stanovištních okruhĤ rostlin a uvádí pĜehled konkrétních taxonĤ využitelných pĜi zakládání štČrkových zahrad. V systému þlenČní životních forem rostlin dle Raunkiaera lze za vhodné pro pČstování ve štČrkových zahradách, tedy v propustných skeletnatých pĤdách, považovat následující skupiny rostlin15: ࡳ

fanerofyty, tj. rostliny s dĜevnatým stonkem, jejichž obnovovací orgány jsou umístČny ve výšce 30 cm nad povrchem zemČ a výše (stromy a keĜe), zejména pak tzv. nanofanerofyty, tedy menší keĜe, jejichž obnovovací pupeny se nacházejí v úrovni 0,3 až 3 m nad zemí, ࡳ

chamaefyty, jejichž obnovovací orgány jsou uloženy nad zemí do výšky pĜibližnČ 30 cm, ty jsou reprezentovány polokeĜi, resp. keĜíþky, s obnovovacími pletivy na dĜevnatých prýtech , þi bylinami s vytrvalými nadzemními výhony, ࡳ

hemikryptofyty s obnovovacími orgány pĜi povrchu zemČ zastoupené vytrvalými bylinami, ࡳ

kryptofyty pĜekonávající nepĜíznivé období v podobČ podzemních orgánĤ, z nichž je využitelná skupina geofytĤ, která zahrnuje cibulnaté a hlíznaté rostliny, ࡳ

terofyty, tedy jednoleté monokarpické rostliny v nepĜíznivém období pĜetrvávající ve formČ semen þi výtrusĤ, letniþky pravé.

 ϭϱ

KUġKOVÁ, Tatiana. ZAHRADNICKÁ FAKULTA MENDELOVY UNIVERZITY V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtu KvČtináĜství pro ZAKA I. Lednice, 2010.

27

Tato kategorizace nastiĖuje cílové skupiny rostlin, pro praktické užití je ale nutná podrobnČjší specifikace, k tomu napomĤže þlenČní ekologicko-pČstitelských skupin rostlin dle Machovce16, které uskupuje byliny, resp. zahradnicky užívané taxony kvČtin. Z vymezených ekologicko-pČstitelských skupin rostlin jsou pro pČstování v minerálních substrátech využitelné následující (Ĝazeno dle priority): TRVALKY, a to ty druhy, které jsou zpravidla výraznČ svČtlomilné, snášejí sluneþní úpal a jsou adaptované na suché a chudé pĤdy, resp. jejichž nároky jsou úmČrné vyživovacím

hodnotám

extrémních

podmínek

pĤvodních

lokalit

výskytu.

Z jednotlivých skupin trvalek jsou tČžištČm pro použití ve štČrkových zahradách trvalky xerofytní, jejichž pĤvod zejména ve stepních formacích, ale také na skalnatých

až

horských

polohách,

umožĖuje

pČstování

na

stanovištích

s propustnými minerálními substráty. Vzhledem k pĤvodním areálĤm výskytu se xerofytní trvalky vyznaþují charakteristickými znaky, které jsou formou adaptace na podmínky

prostĜedí

a

mají

zabraĖovat

nadmČrnému

výparu

vody

ze zásobních orgánĤ v suchém prostĜedí. Jedná se zejména o tvorbu vodnatých pletiv a tedy dužnatČní þástí rostlinného tČla, tzv. sukulenci, pĜedevším sukulenci listovou (napĜ. rod Sedum), plstnatý pokryv povrchu rostliny (napĜ. Stachys byzantina),

stĜíbĜitou

barvu

listĤ

(Lavandula

angustifolia,

Santolina

chamaecyparissias, Festuca glauca aj.) þi minimalizaci vypaĜovací plochy tvorbou úzkých, þárkovitých þi jehlicovitých listĤ (Rosmarinus officinalis). KromČ xerofytĤ se nabízejí i sortimenty trvalek oreofytních, které jsou uzpĤsobené rĤstu v mČlkých, kamenitých a propustných pĤdách þi pĜímo v kamenitém materiálu - sutích, skalních štČrbinách a spárách. Tyto trvalky jsou stejnČ jako xerofyty výraznČ svČtlomilné a díky propustnosti pĜirozených stanovišĢ také do urþité míry suchovzdorné. Vysokohorské druhy (oreofyty severní) jsou nicménČ nároþnČjší na péþi, pro použití ve štČrkových zahradách, které zpravidla vznikají v mnohem nižších nadmoĜských výškách, jsou vhodnČjšími tzv. oreofyty jižní, jejichž výskyt je vázán na jižní pohoĜí þi na nížinné skalnaté polohy teplých oblastí. Zde jsou typickými znaky oreofytních druhĤ trvalek pĜedevším nízký až zakrslý vzrĤst, þasto pokryvný þi polštáĜovitý rĤst (napĜ. Aubrieta deltoidea) a další pĜizpĤsobení obdobná jako u trvalek xerofytních (viz. výše). Trvalky oreofytní je vhodné použít v kombinaci s vČtšími kameny, resp.  ϭϲ

MACHOVEC, Jaroslav et al. Sadovnícke kvetinárstvo. 1. vyd. Nitra: Slovenská pol'nohospodárska univerzita v Nitre, 2006, 209 s. ISBN 80-8069-740-X.

28

je možné je využít k výsadbČ do spár mezi kameny, v kamenných zídkách i v dlažbČ. Použití jiných ekologicko-pČstitelských skupin trvalek, než jsou xerofyty a oreofyty, nelze vzhledem ke stanovištním podmínkám štČrkových zahrad obecnČ doporuþit, v prvé ĜadČ s ohledem na jejich vyšší nároky na vlhkost a úživnost pĤdy, v ĜadČ druhé také kvĤli skuteþnosti, že jejich výskyt není v pĜírodČ obvykle vázán na kamenitá stanovištČ a jejich výsadba ve štČrkové ploše by mohla pĤsobit nelogicky až nepatĜiþnČ. CIBULNATÉ A HLÍZNATÉ ROSTLINY, které jsou schopné na stanovišti vytrvat více let, neboĢ vlastnosti minerálních substrátĤ a zpĤsoby výsadby rostlin do minerálních substrátĤ neumožĖují každoroþní vybírání cibulí þi hlíz ze zemČ a jejich opČtovnou výsadbu bez výrazného rozrušení a pĜípadnČ poniþení fungujících, zapojených výsadeb a pČstebního profilu. Z toho dĤvodu je nutné soustĜedit se pĜi výbČru pĜedevším na druhy a kultivary schopné vytrvávat na stanovištích þi pĜímo na druhy botanické, které budou v extrémním prostĜedí odolnČjší. ObecnČ využitelné jsou ekologicko-pČstitelské skupiny cibulnatých a hlíznatých rostlin stepí, polopouští a pĜímoĜských oblastí. Druhy dalších skupin jsou využitelné jen velmi omezenČ, kvĤli vyšší nároþnosti rostlin na dostatek závlahy, a závisí na konkrétních podmínkách zakládaného stanovištČ, zda jejich použití umožĖuje. Cibuloviny stepí a polopouští reprezentují zejména botanické druhy rodĤ Tulipa (napĜ. Tulipa gesneriana, Tulipa kaufmanniana) a Allium (Allium giganteum aj.). PĜímoĜské oblasti jsou zdrojem zejména narcisĤ (napĜ. Narcissus pseudonarcissus) þi ĜebþíkĤ (napĜ. Fritillaria meleagris). Cibulnaté rostliny jsou pro kompozici štČrkových zahrad dĤležité zejména v jarním aspektu, v dobČ, kdy trvalky teprve raší a jejich úþin je minimální, takže na jaĜe kvetoucí cibuloviny vytváĜejí doþasný efekt jak prostorový, tak barevný, pĜed nástupem plného úþinu trvalkových výsadeb. V letním období se z cibulovin uplatĖují pĜedevším zástupci rodu Allium. Na podzim kvetoucí cibuloviny sice není možné použít v zapojené výsadbČ, protože by byly zcela potlaþeny okolními vzrostlými rostlinami, dobĜe ale vyniknou v plochách s rozvolnČnou nebo bodovou výsadbou, pĜípadnČ pĜi okrajích výsadeb, jsou to napĜ. podzimní druhy šafránĤ (Crocus speciosus, Crocus bannaticus) þi taxon Sternebrgia lutea. Hlíznaté rostliny jsou ve štČrkových zahradách také využitelné, aþkoli v omezenČjší míĜe než cibuloviny. Ze stepních a polopouštních oblastí pocházejí napĜ. Gladiolus sp. þi Crocosmia sp., v pĜípadČ gladiolĤ je ale opČt tĜeba vybírat 29

spíše z botanických druhĤ (Gladiolus communis), pĜímoĜské oblasti jsou zastoupeny napĜ. rodem Eremurus. LETNIýKY sice svou krátkovČkostí principielnČ odporují výbČru rostlin pro štČrkové zahrady, pĜesto je však možné tuto ekologicko-pČstitelskou skupinu kvČtin, byĢ v omezené míĜe, využít jako doplĖující rostlinný prvek do štČrkových výsadeb. Jedná se o druhy letniþek pravých s pĤvodním areálem rozšíĜení zejména ve stepních, polopouštních þi pĜímoĜských oblastech, pĜípadnČ na erozních stržích, kde je pro jejich pĜežití nezbytné, aby produkovaly velké množství semen a rychlost jejich vývoje byla co nejvyšší. Tyto vlastnosti ovlivĖují šanci, že i na umČlém stanovišti budou schopné tzv. samovýsevu, pĜedpokladem pro uchycení a vyklíþení i v následujících vegetaþních obdobích je ale minerální substrát o drobné zrnitosti, pĜípadnČ s obsahem urþitého podílu jemných prachových þástic, v hrubČ zrnitém minerálním substrátu by pravdČpodobnČ nemohlo dojít k úspČšnému uchycení semen. Použití letniþek ve štČrkových výsadbách nebylo dosud v našich podmínkách cílenČ testováno (aþkoli v optimalizovaných trvalkových smČsích pro štČrkové záhony bývají nČkteré letniþky zastoupeny, napĜ. Verbena bonariensis17), ze zahraniþních autorĤ jejich použití uvádí Chatto10, která pro doplnČní výsadeb používá druhy Escholzia californica, Nigella damascena, Omphalodes linifolia, Papaver commutatum, Papaver rhoeas þi Papaver somniferum. Možnosti uplatnČní letniþek ve štČrkových zahradách v našich podmínkách je nutné ovČĜit. Schopnosti samovýsevu, a tedy vnesení urþité nahodilosti do rostlinných výsadeb, lze ale využít také u nČkterých vytrvalých bylin (napĜ. Linum perenne). Jak bylo uvedeno výše, nejpodstatnČjší ekologicko-pČstitelskou skupinou rostlin pro zakládání štČrkových zahrad jsou trvalky. K urþování jejich vhodnosti pro štČrkové zahrady, tedy pro konkrétní stanovištČ s charakteristickými stanovištními podmínkami, je možné aplikovat metodiku prof. Siebera18 zabývajícími se tzv. Lebensbereiche, tedy stanovištními okruhy rostlin. Autor v ní þlení stanovištní okruhy pro použití trvalek dle specifických podmínek stanovišĢ a pro každé takové stanovištČ udává navíc variantu pro suché, þerstvé a vlhké pĤdy. Podmínky štČrkových zahrad nejvíce korespondují se stanovištním okruhem „Steinanlagen“,  ϭϳ

BAROŠ, Adam a JiĜí MARTINEK. Trvalkové výsadby s vyšším stupnČm autoregulace a extenzivní údržbou: plánování, zakládání, údržba, doporuþené smČsi : certifikovaná metodika. PrĤhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2011, 84 s. ISBN 978-80-85116-88-5. ϭϴ GÖTZ, Hans, Martin HÄUSSERMANN a Josef SIEBER. Die Stauden-CD: [bewährtes Planungs- und Gestaltungswerkzeug für Planer, Gärtner und Pflanzenliebhaber]. 4. Aufl. Stuttgart: Ulmer, 2006. ISBN 3-8001-4936-2.

30

jemuž v þeštinČ nejlépe odpovídá spojení „stanovištČ determinovaná kamenem“, pĜípadnČ, jak navrhuje ZboĜilová19, pojem „kamenná lože“. Hlavním stanovištČm, které spadá do okruhu Steinanlagen a jež je nejtypiþtČjším pro štČrkové zahrady, jsou „Felssteppe“ neboli skalní stepi, k nimž autor pĜímo uvádí, že formou tohoto typu mohou být štČrkové záhony. „Felssteppe“ jsou charakterizované spíše rovinatými plochami s pĜevahou kamenné drti þi suti, kamenný materiál se zde tedy vyskytuje ve zrnité podobČ. Avšak i další stanovištČ, spadající pod okruh „Steinanlagen“, mohou být dílþími prvky štČrkových zahrad, jsou to stanovištČ „Matten“, tedy kamenité plochy s mČlkým pĤdním profilem v meziprostorech, „Mauerkronen“, koruny suchých zídek, a „Steinfugen“, skalní štČrbiny, resp. spáry mezi kameny (Obr. 1). KromČ stanovištního okruhu „Steinanlagen“ lze pro urþité formy štČrkových zahrad, zejména ty, které nejsou zakládané v þistČ minerálním substrátu, ale v substrátu s pĜímČsí zeminy, aplikovat i stanovištní okruh „Freiflächen“, þesky otevĜené plochy, které zahrnují stanovištČ stepního charakteru, resp. suché stepi - „Freiflächenpflanzen mit Steppenheidecharakter“ (Obr. 2). U všech výše vyjmenovaných stanovišĢ je tĜeba brát v úvahu vždy pouze variantu 1, tedy variantu se suchými þi vysychavými pĤdami.

 Obr. 1 - Stanovištní okruh Steinanlagen. (1)

 Obr. 2 - StanovištČ suchých stepí z okruhu Freiflächen. (1)

ObdobnČ jako Sieber þlení stanovištní okruhy rostlin Hansen a Stahl20, jejich pojetí okruhu „Steinanlagen“ umožĖuje ale použití kamene jako þistČ architektonického  ϭϵ

ZBOěILOVÁ, Sandra. Kámen jako stanovištČ rostlin v zahradní a krajináĜské architektuĜe. Lednice, 2012. Diplomová práce. Mendelova univerzita v BrnČ. ϮϬ HANSEN, Richard a Friedrich STAHL. Perennials and their garden habitats. 4th ed. Cambridge: Cambridge University Press, 1993, 450 s. ISBN 0-521-35194-4.

31

prvku stanovištČ s výsadbou rostlin v hlubších a živnČjších pĤdách, tedy nejen jako materiálu urþujícího vlastnosti stanovištČ. Z podrobnČjšího þlenČní okruhu odpovídá využití pro kamenné zahrady stanovištČ popisované jako „Naturnähe Steingarten: Sonnige, trockene Plätze im und Zwischen Gestein mit feinschotterreichen Böden“ pĜírodČ blízké kamenné zahrady (resp. skalky), na oslunČných, suchých místech s jemnozrnným kamenitým substrátem. I v tomto pojetí lze nČkteré formace štČrkových zahrad zaĜadit pod okruh „Freifläche“. TČmito metodikami stanovištních okruhĤ rostlin se již Ĝídí i mnozí þeští producenti trvalek a u jednotlivých taxonĤ uvádČjí vhodnost pro konkrétní stanovištČ, pĜi výbČru rostlin pro štČrkové zahrady je proto možné orientovat se jejich konkrétními nabídkami. Další vlastnosti rostlin, které jsou podstatné pro návrh kompozice a výsledné výtvarné pĤsobení, jsou popsány v kapitole 3.9. PĜehled na následujících stranách uvádí bČžnČ užívané taxony zahradních rostlin, jako pĜíklad druhĤ vhodných k výsadbČ v podmínkách štČrkových zahrad, pĜehled je þlenČn na oddíly DĜeviny, Trvalky xerofytní, Trvalky oreofytní, Cibulnaté rostliny a Hlíznaté rostliny, zvlášĢ je z kategorie trvalek vyþlenČna skupina Traviny.

32

DěEVINY Listnaté: Acer campestre Acer ginnala Acer tataricum Amelanchier laevis Amelanchier lamarckii Amelopsis brevipedunculata Amorpha fruticosa Berberis thunbergii Berberis vulgaris Buddleja alternifolia Buddleja davidii Caragana arborescens Caragana frutex Caryopteris x clandonensis Clematis vitalba Clematis x hybrida Clematis x jackmanii Colutea arborescens Cornus mas Coryllus avellana Cotinus coggygria Cotoneaster divaricatus Cotoneaster horizontalis Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata Crataegus monogyna Crataegus x lavalei Cytisus nigricans Cytisus purpureus Cytisus scoparius Eleagnus angustifolia Fraxinus ornus Genista germanica Genista tinctoria Hippophae rhamnoides

Chaenomeles japonica Chaenomeles speciosa Jasminum nudiflorum Koelreuteria paniculata Kolkwitzia amabilis Laburnum anagyroides Ligustrum ovalifolium Ligustrum vulgare Lonicera tatarica Lonicera xylosteum Morus alba Morus nigra Myricaria germanica Perovskia abrotanoides Perovskia atricipifolia Philadelphus coronarius Poncirus trifoliata Populus tremula Potentilla fruticosa Prunus fruticosa Prunus mahaleb Prunus pumila Prunus serotina Prunus tenella Pyrus salicifolia Quercus cerris Ribes alpinum Ribes aureum Rosa glauca Rosa pimpinellifolia Rosa rubiginosa Rosa rugosa Ruta graveolens Sorbus aucuparia Sorbus intermedia Sorbus latifolia

33

Sorbus torminalis Spiraea japonica Spiraea menziesii Spiraea salicifolia Spiraea thunbergii Spiraea x vanhouttei Swida alba Swida sanguinea Swida sericea Syringa vulgaris Tamarix parviflora Tamarix ramoissima Weigela florida Weigela hybrida Jehliþnaté: Cupressus arizonica Chamaecyparis lawsoniana Chamaecyparis nootkatensis Chamaecyparis obtusa Chamaecyparis pisifera Juniperus communis Juniperus horizontalis Juniperus chinensis Juniperus procumbens Juniperus sabina Juniperus scopulorum Juniperus squamata Juniperus virginiana Juniperus x media Thuja occidentalis Thuja orientalis Thuja plicata x Cupresocyparis leylandii

TRVALKY XEROFYTNÍ Achillea tomentosa

Euphorbia polychroma

Salvia officinalis

Adonis vernalis

Euphorbia seguieriana

Salvia pratensis

Anemone sylvestris

Gaillardia aristata

Santolina chamaesyparissias

Anthemis biebersteiniana

Gentiana cruciata

Saponaria ocymoides

Anthemis tinctoria

Gentiana dahurica

Scutellaria baicalensis

Antennaria dioica

Geranium sanguineum

Sedum acre

Artemisia ludoviciana

Geranium x cantabrighiense

Sedum album

Artemisia nitida

Gypsophila paniculata

Sedum kamtschaticum

Artemisia schmidtiana

Helianthemum nummularium

Sedum reflexum

Asclepias tuberosa

Helleborus foetidus

Sedum sexangulare

Aster amellus

Hieracium auratiacum

Sedum spectabile

Aster linosyris

Iris germanica

Sedum spurium

Ballota pseudodictamnus

Iris pumila

Sedum telephium

Brychthalmum salicifolium

Knautia macedonica

Silene maritima

Calamintha nepeta

Kniphofia uvaria

Solidago virgaurea

Campanula barbata

Kniphofia tuckii

Stachys byzantina

Campanula glomerata

Lavandula angustifolia

Stachys macrantha

Campanula persicifolia

Liatris spicata

Thymus praecox

Centranthus ruber

Limonium tataricum

Thymus pullegioides

Cerastium biebersteinii Cerastium tomentosum var. columnare

Linum perenne Lychnis coronaria Lychnis chalcedonica

Thymus serpyllum Thymus vulgaris Thymus x citriodorus

Ceratostigma plumbaginoides

Monarda didyma

Teucrium scordium

Crambe maritima

Nepeta grandiflora

Verbascum bombyciferum

Crambe tataria

Nepeta racemosa

Verbascum densiflorum

Dianthus arenarius

Nepeta x fassenii

Verbascum chaixii

Dianthus carthusianorum

Onopordum acanthium

Verbascum longifolium

Dianthus plumarius

Origanum vulgare

Verbascum nigrum

Dictamnus albus

Paeonia lactiflora

Verbascum olympicum

Echinops ritro

Paeonia tenuofolia

Verbascum phoeniceum

Echinops sphaerocephalus

Papaver orientale

Verbascum speciosum

Eremurus robustus

Phlomis russeliana

Verbascum spinosum

Eremurus stenophyllus

Phlox douglasii

Verbascum x hybridum

Erigeron auranticus

Phlox subulata

Veronica incana

Eriophyllum lanatum

Potentilla argentea

Veronica longifolia

Eryngium amethystinum

Potentilla aurea

Veronica prostrata

Eryngium giganteum

Prunella grandiflora

Veronica spicata

Euphorbia cyparissias

Pulsatilla vulgaris

Viscaria vulgaris

Euphorbia characias

Salvia argentea

Yucca filamentosa

Euphorbia myrsinites

Salvia nemorosa

34

TRVALKY OREOFYTNÍ (pozn.: u nČkterých druhĤ se pĤvodní areály výskytu pĜekrývají s trvalkami xerofytními, jsou proto uvedeny i zde) Acaena buchananii

Cerastium biebersteinii

Helichrysum thianschanicum

Achillea tomentosa

Cerastium tomentosum

Hieracium pilosella

Arabis caucasica

Doronicum orientale

Chamaemelum nobile

Armeria maritima

Euphorbia epithymoides

Iberis sempervirens

Aubrieta deltoidea

Geranium dalmaticum

Oenothera missouriensis

Aurinia saxatilis

Geranium x cantabrighiense

Phlox subulata

Campanula carpatica

Globularia punctata

Satureja montana

Campanula cochlearifolia

Helianthemum grandiflorum

Saxifraga juniperifolia

Campanula portenschlagiana

Helianthemum nummularium

Saxifraga sempervivum

Campanula poscharskyana

Helichrysum arenarium

TRAVINY Andropogon scoparius

Festuca glauca

Poa labillardierei

Achantherum calamagrostis

Festuca mairei

Sesleria albicans

Bouteloua curtipendula

Festuca ovina

Sesleria autumnalis

Bouteloua gracilis

Festuca scoparia

Sesleria nitida

Briza media

Festuca valesiaca

Sporobolus heterolepis

Calamagrostis acutiflora

Helictotrichon sempervirens

Stipa capillata

Carex caryophyllea

Koeleria glauca

Stipa joanis

Carex montana

Melica altissima

Stipa pulcherrima

Carex ornithopoda

Melica ciliata

Stipa tenuissima

Elymus arenarius

Panicum virgatum

Festuca amethystina

Pennisetum alopecuroides

35

CIBULNATÉ ROSTLINY Allium cernuum

Fritillaria meleagris

Sternbergia lutea

Allium cristophii

Fritillaria michailovskyi

Tulipa armena

Allium flavum

Fritillaria persica

Tulipa batalini

Allium hollandicum

Fritillaria pyrenaica

Tulipa clusiana var. chrysantha

Allium karataviense

Fritillaria tuntasia

Tulipa genseriana

Allium moly

Fritillaria verticillata

Tulipa kolpakowskiana

Allium nigrum

Galanthus elwesii

Tulipa linifolia

Allium obliquum

Galanthus nivalis

Tulipa linifolia

Allium schoenoprasum

Galanthus plicatus

Tulipa montana

Allium siculum

Hyacinthoides non-scripta

Tulipa orpha

Allium sphaerocephalon

Leucojum aestivum

Tulipa orphanidea

Allium stipitatum

Muscari armeniacum

Tulipa praestans

Allium unifolium

Muscari botryoides

Tulipa saxatilis

Crocus banaticus

Muscari macrocarpum

Tulipa sprengeri

Crocus medius

Narcissus cyclamineus

Tulipa sylvestris

Crocus pulchellus

Narcissus poeticus

Tulipa tarda

Crocus sativus

Narcissus tazetta

Tulipa tarda

Crocus speciosus

Narcissus pseudonarcissus

Tulipa turkestanica

Fritillaria acmopetala

Ornithogalum boucheanum

Tulipa urumensis

Fritillaria imperialis

Ornithogalum ortophyllum

Tulipa urumiensis

HLÍZNATÉ ROSTLINY Anemone blanda

Crocosmia x crocosmiflora

Gladiolus communis

Anemone fulgens

Eranthis hyemalis

Sisyrinchum angustifolium

Colchicum sp.

Eremurus sp.

36

3.7. Technologie zakládání Aþkoli štČrková zahrada v podobČ, v jaké ji chápou nČkteĜí autoĜi (viz. kapitolu 3.3.), by mČla být záležitostí zakládanou výhradnČ na stanovištích s pĜirozeným (nebo vývojem daným) výskytem vysoce skeletnatých pĤd, v našich domácích podmínkách je tento princip prakticky neaplikovatelný, podobná extrémní stanovištČ jsou v ýeské republice na jedné stranČ buć pĜírodního charakteru a ve vČtšinČ pĜípadĤ

legislativnČ chránČna nebo, na stranČ druhé, se mĤže jednat o místa

z urþitých dĤvodĤ neobyvatelná (napĜ. ekologické zátČže míst s antropogenními sedimenty). I pĜesto lze najít opodstatnitelné dĤvody pro vznik štČrkových zahrad také v našich podmínkách. TČmi dĤvody jsou pĜedevším klimatické a mikroklimatické podmínky urþitých lokalit. Jedná se zejména o nejteplejší oblasti ýeské republiky, tedy ty, které spadají do teplých klimatických oblastí T4 a T2 dle Quitta21 a území, kde prĤmČrný srážkový úhrn dosahuje podprĤmČrných hodnot (tedy mírnČ až výraznČ pod 675 mm/rok - tato hodnota pĜedstavuje dlouhodobý srážkový normál prĤmČrných roþních srážek na území ýeské republiky, pĜiþemž lokální minima roþních srážkových úhrnĤ nejsušších míst republiky kolísají mezi 300 a 400 mm22). Dále se jedná o místa výraznČ ovlivnČná lokálním mikroklimatem, zejména o stanovištČ v silnČ urbanizovaných územích, principy štČrkových zahrad je ale možné uplatnit i v dalších lokalitách se specifickými podmínkami prostĜedí, napĜ. tam, kde nČjakým zpĤsobem došlo k degradaci pĤdy, vždy je ale nutné uvážit vhodnost tČchto úprav v konkrétních situacích. ŠtČrkové zahrady mohou vznikat i kvĤli jiným úþelĤm, napĜ. experimentálním, ukázkovým þi výstavním. Ve všech výše uvedených pĜípadech musí pĜi zakládání štČrkové zahrady dojít k výbČru vhodné technologie založení, která se odvíjí od stanovištních podmínek prostĜedí (teplota, úhrn srážek, kvalita a struktura pĤdy). V dosavadní tvorbČ štČrkových zahrad jsou užívány tĜi základní technologie založení, resp. zpĤsobu použití minerálního („štČrkového“) materiálu. Tyto metody jsou popsány v následujících podkapitolách. 

QUITT, Evžen. Klimatické oblasti ýeskoslovenska. Praha: Academia, 1971, 73 s. Územní srážky. ýeský hydrometeorologický ústav: Portál ýHMÚ [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Poc asi/P4_1_5_Uzemni_srazky&nc=1&portal_lang=cs#PP_Uzemni_srazky

21 22

37

3.7.1. Použití þistČ minerálního substrátu První a základní z možností založení štČrkové zahrady je založení s použitím þistého minerálního substrátu - tedy v podstatČ pĤdy, ve které je zastoupen výhradnČ minerální podíl, a to pĜedevším primárními minerály, které mají formu vČtších zrnitých þástic, konkrétnČ skeletu (event. prachu a písku)23. Podíl jílovitých minerálĤ je nízký až žádný, organická složka pĤdy chybí zcela. Technologie založení spoþívá v kompletní výmČnČ vegetaþní vrstvy pĤdy, tedy odstranČní pĤvodní svrchní vrstvy pĤdy do hloubky pĜibližnČ 20 cm - tak, aby rostliny mohly prokoĜenit do spodní vrstvy pĤdy a dosáhnout tak zdroje vláhy a jeho nahrazení minerálním substrátem ve stejné mocnosti. V takovémto typu substrátu je možné použít k výsadbČ pouze druhy rostlin, které jsou v podmínkách þistČ kamenitých pĤd nejodolnČjší - sortiment je založen pĜedevším na skupinČ vytrvalých xerofytních rostlin, možné je ale také použití cibulnatých þi hlíznatých rostlin. ýistČ minerální substrát mĤže být využit pro potĜeby pČstování rostlin ve štČrkových zahradách v rĤzných škálách zrnitosti, od hrubČ zrnitých, ve kterých mohou vegetovat jen velmi odolné druhy s pĤvodním areálem výskytu na skalnatých þi hrubČ kamenitých stanovištích, až po jemnozrnné, pĜípadnČ s pĜímČsí písþitých þástic, pro rostliny, které již vyžadují lepší stabilizaci v substrátu. Jednotlivé frakce zrnitého materiálu mohou být kombinovány, je-li to žádoucí z hlediska vývoje spoleþenstva þi z kompoziþních dĤvodĤ. Minerální substrtáty poskytují rostlinám jen omezenou škálu živin, a to pouze živin minerálního pĤvodu (resp. jednotlivých prvkĤ), jejich vlastností ale lze velmi dobĜe využít pĜi výbČru substrátotvorného materiálu - štČrky z rĤzných druhĤ hornin þi jiných hmot mohou variovat použití rostlinných druhĤ dle jejich preferencí k urþitým prvkĤm - lze tak utváĜet rostlinná spoleþenstva napĜ. bazifilní, acidofilní, kalcifilní. Horniny se obvykle þlení dle reakce na kyselé a bazické - z kyselých hornin se pro výrobu štČrku drcením mohou používat žula, žulový porfyr, ryolit, z bazických napĜ. diority, gabra, þediþe24.  23

RICHTER, Rostislav a Jaroslav HLUŠEK. Výživa a hnojení rostlin. 1. vyd. V BrnČ: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, 1999, 177 s. ISBN 80-715-7138-5. Ϯϰ Horniny. PĜehled minerálĤ a hornin [online]. 2007 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/js07/mineraly/materialy/horniny/index.html

38

3.7.2. Použití substrátu s podílem minerálního skeletu Druhým zpĤsobem založení štČrkové zahrady je založení prostĜednictvím substrátu s podílem minerálního skeletu. Tímto termínem se rozumí substrát, jehož pĜevažující složkou je kostra tvoĜená zrnitými þásticemi primárních minerálĤ, v tomto pĜípadČ konkrétnČ štČrkem þi jiným sypkým zrnitým materiálem. Dalšími složkami substrátu jsou pak jílovité minerály, pĜíp. rĤzné oxidy a hydroxidy (substrát tedy obsahuje všechny minerální souþásti pevné fáze pĤd)15, možná je i nízká míra výskytu organické složky. PomČr minerálního skeletu v substrátu mĤže být rĤzný, vždy by se však mČlo jednat o dominantní složku. Hertle uvádí ideální pomČr štČrku k ostatním složkám substrátu v rozsahu 4:1 až 7:1 (tj. 80 - 87,5%), štČrk však doporuþuje kombinovat s kompostovou zeminou, která obsahuje znaþné množství organických þástic, jejich pĜítomnost v substrátu urþeném pro štČrkové zahrady ale není vzhledem k cílovým

ekologicko-pČstitelským

skupinám

rostlin

relevantní,

navíc

v propustném prostĜedí minerálního skeletu by docházelo velmi rychle k jejich vymývání a tedy rychlé degradaci. Vhodným doplĖkem ke štČrku mĤže být bČžná ornice, pĜípadnČ kombinovaná s jemnČjším minerálním materiálem jako je písek. Optimálním se jeví þásteþné využití stávající pĤdy na konkrétním stanovišti a její promísení s dodaným minerálním skeletem, v pĜípadČ, že tato pĤda není ze závažných dĤvodĤ nevyužitelná. Vegetaþní vrstva by mČla mít mocnost o tloušĢce 20 - 40 cm (dle zamýšlených rostlinných taxonĤ a celkového pomČru minerálního skeletu v substrátu). Hertle doporuþuje tloušĢku vrstvy 40 cm, stejný údaj uvádČjí v metodice pro zakládání stanovišĢ k výsadbČ optimalizovaných trvalkových smČsí Baroš a Martinek17. Založení se provádí vyhloubením záhonu do požadované hloubky (výše uvedené) a navezením substrátu. Mísení zrnitého materiálu s ostatními složkami substrátu mĤže probíhat pĜímo ve vyhloubené ploše záhonu nebo mimo tuto plochu ve vymezeném prostoru, pĜíp. vČtší nádobČ, je-li to vzhledem k množství možné, u realizací vČtšího rozsahu lze využít metody mísení materiálu v míchaþkách nebo již pĜi dovozu na lokalitu pomocí domíchávaþe (metoda vyzkoušena pĜi zakládání zatravnČných štČrkových cest v PriessnitzovČ parku v Jeseníku25).  Ϯϱ

ŠIMEK, Pavel. ZAHRADNICKÁ FAKULTA MENDELOVY UNIVERZITY V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtu Zakládání a údržba zelenČ II. Lednice, 2010.

39

Užití substrátu s podílem minerálního skeletu dovoluje vzhledem k obsahu dalších složek, a tedy jeho lepší stabilizaþní schopnosti a úživnosti, rozšíĜení sortimentu použitelných rostlin o taxony, jejichž pĤvodním areálem výskytu jsou sice suché, propustné a þasto velmi teplé lokality, ty ale zároveĖ disponují již lépe vyvinutými pĤdami bohatšími na minerální i organické živiny - tedy zejména druhy stepní þi druhy jiných bylinných spoleþenstev písþitých, štČrkovitých nebo skalních stanovišĢ. Tento zpĤsob založení je ve velké míĜe užíván pro zakládání tzv. štČrkových záhonĤ, které jsou v souþasné dobČ velmi populárním prvkem zejména ve veĜejné zeleni a používají se k výsadbám optimalizovaných trvalkových smČsí, ty jsou však vždy ještČ doplĖovány nízkou vrstvou štČrku jako mulþovacího materiálu. Tato možnost kombinace je uplatnitelná i ve štČrkové zahradČ, není však nezbytnČ nutná, a to zejména v pĜípadČ, že výsadba rostlin se zapojí a povrch upravené plochy nebude viditelný. 3.7.3. Použití minerálního materiálu jako mulþe Posledním zpĤsobem uplatnitelným ve štČrkové zahradČ je použití zrnitého minerálního materiálu pouze ve formČ mulþovací vrstvy. Aþkoli mulþem v pravém slova smyslu jsou nejþastČji nazývány materiály, které uvolĖují do substrátu látky využitelné k výživČ rostlin a které jsou zpravidla organického pĤvodu, spojení „mulþování štČrkem“ nebo „minerální mulþ“ jsou v praxi pomČrnČ bČžnČ užívanými pojmy. Minerálním mulþem se tedy rozumí vrstva minerálního zrnitého materiálu rovnomČrnČ rozprostĜená na povrchu vegetaþní vrstvy pČstebního profilu v mocnosti dle velikosti zrn použitého materiálu pĜibližnČ od 3 do 10 cm, která by mČla zaruþit snížení vlivu plevelných rostlin na tuto plochu. Mulþování plochy minerálním materiálem musí být provádČno vždy až po výsadbČ rostlin a mulþ by mČl být pĜihrnut až k rostlinám, aby nedocházelo

k

rozvoji

plevelných

rostlin

v

místech,

kde

je

to

nejpravdČpodobnČjší, tedy pĜi povrchu zeminy v kontejneru, ve kterém byla vysazovaná rostlina pĜedpČstována. PĜi použití minerálního materiálu jako mulþe mĤže jít v prvé ĜadČ o kombinaci s pĜedchozím typem založení, jak již bylo zmínČno výše, v takové situaci mĤže štČrk nebo jiný minerální materiál plnit více funkcí, zejména estetickou 40

souvislá vrstva štČrku navodí dojem homogenní plochy, což pĜi použití rĤzných struktur, textur a barevností rostlin mĤže vést k žádoucímu zklidnČní výsledného vizuálního efektu - a technologickou, kdy funguje jako opatĜení proti nadmČrnému zaplevelování výsadeb. Druhou možností použití je mulþování ploch, na kterých neprobČhla výmČna substrátu nebo kde byl použit bČžný zahradnický þi jiný substrát bez obsahu minerálního skeletu, s vyšším podílem organické složky a s pĜedpokladem k udržení normálního hydrického režimu stanovištČ. Mulþování takovýchto ploch má pouze estetickou funkci a pĜítomnost minerálního materiálu nemá na podmínky pro rĤst rostlin prakticky žádný vliv. Toto prostĜedí zpravidla není pĜíliš vhodné pro rostliny využitelné v prvních dvou technologických typech zakládání štČrkových zahrad a v dĤsledku tak popírá principy fungování štČrkové zahrady jako samostatné jednotky s vyvinutými ekologickými vazbami a procesy. Z toho dĤvodu by mČl být tento typ aplikace štČrku ve štČrkové zahradČ užíván pouze jako doplĖkový, zejména tam, kde architektonický a výtvarný zámČr jsou primárním požadavkem na Ĝešení prostoru. VýbČr sortimentu rostlin pro výsadbu v takovýchto plochách by však mČl vždy respektovat vizuální pĤsobení kamenitého prostĜedí a upĜednostĖovat tak rostliny, které jsou alespoĖ klimatickými a hydrickými podmínkami pĤvodního areálu výskytu blízké spoleþenstvĤm s pĜímou vazbou na kamenité lokality, aby uskupení nepĤsobilo nesourodČ a nelogicky.

41

3.8. ZpĤsoby použití rostlin ve štČrkových zahradách PĜestože štČrkové zahrady svým prostĜedím a použitím konkrétních rostlinných taxonĤ odkazují na pĜirozená stanovištČ rostlinných spoleþenstev, zpĤsoby použití rostlin mohou být pomČrnČ rozmanité. V každém pĜípadČ by se forma zakládání výsadeb ve štČrkové zahradČ mČla odvíjet od použité technologie pĜípravy a typu stanovištČ (uvedeny v kapitole 3.7), stejnČ jako od požadovaného sortimentu rostlin, jehož výbČr taktéž úzce souvisí s vytvoĜenými stanovištními podmínkami. Základními zpĤsoby použití rostlin pĜi zakládání štČrkových zahrad jsou výsadby plošné. Ty lze rozdČlit na výsadby bodové/skupinové a výsadby zapojené. Bodové þi skupinové výsadby jsou nejlépe uplatnitelné v plochách, které byly založeny za použití þistého minerálního substrátu. Zde mĤže tento zpĤsob výsadby rostlin napomoci k vytvoĜení scén inspirovaných rozvolnČnými rostlinnými formacemi postupnČ osídlujícími volný prostor. Podkladem pro takovou výsadbu by mČl být jasnČ rozvržený osazovací plán, autor by však mČl vzít v úvahu i možnosti rozvoje spoleþenstva. Tento zpĤsob použití rostlin je relevantní zejména pro dĜeviny, xerofytní trvalky skalních spoleþenstev (vysazují se kontejnerované výpČstky) a cibuloviny. Bodová výsadba je uplatnitelná také u ploch mulþovaných štČrkem, které díky bodové výsadbČ mohou být pĜíležitostí pro zajímavé grafické pojednání prostoru. PĜi tomto zpĤsobu výsadby je nutné mít na zĜeteli skuteþnost, že štČrková plocha, do které je provádČna výsadba, bude i po plném rozvinutí výsadeb viditelná, je proto nezbytné dĤslednČ zkoordinovat barevnost a texturu štČrkové plochy s vizuálními vlastnostmi vysazovaných rostlin (Obr. 3 na následující stranČ). V pĜípadČ bodové výsadby se také dobĜe uplatní vČtší kameny, kterými je možné akcentovat urþitou partii plochy, pĜípadnČ rozþlenit plochu na menší celky.

42

Obr. 3 - Bodová výsadba rostlin ve štČrkové ploše. (2)

Zapojené výsadby lze docílit použitím vČtšího množství rostlin víceménČ souvisle pokrývajících osazovanou plochu. Tento zpĤsob výsadby je vhodný jak pro použití v þistČ minerálních substrátech, tak v substrátech s podílem minerálního skeletu druhá možnost již dovoluje užití širší škály stepních taxonĤ xerofytních trvalek. Rostliny by mČly být vysazovány v urþitém sponu (ideálnČ trojsponná výsadba), optimální je vzdálenost jednotlivých rostlin mezi 30 až 50 cm (dle vzrĤstnosti taxonu), obecnČ lze doporuþit výsadbu 9 ks na þtvereþný metr, pĜípadnČ i ménČ, a to z toho dĤvodu, že u cílového spoleþenstva se poþítá, v rámci principĤ fungování štČrkových zahrad, s urþitou mírou samovolného rozvoje. Proto je nutné, aby mČly rostliny dostatek prostoru k vlastnímu osídlování plochy. Výsadba probíhá po navezení a rozprostĜení substrátu do jednotlivČ vyhloubených jamek, pĜed samotnou výsadbou je vhodné rostliny dĤkladnČ zalít, pĜípadnČ ponoĜit celý kontejner s rostlinou do nádoby s vodou a nechat nasáknout10. Po výsadbČ se už zálivka neprovádí. Cibuloviny se vysazují do hnízd po nČkolika kusech (dle velikosti tĜech a více), a to do hloubky odpovídající velikosti jedné až dvou cibulí. V pĜípadČ, že má být souþástí pČstebního profilu mulþovací vrstva, pak se mulþování provádí na závČr po výsadbČ, rovnomČrným rozprostĜením minerálního materiálu po celé ploše výsadby, mulþ je nezbytné pĜihrnout až k rostlinČ. Do zapojených výsadeb lze zahrnout dva typy záhonĤ, které se liší zpĤsobem založení a þásteþnČ i principy fungování. Za prvé lze vytváĜet záhonové výsadby s jasnČ daným kompoziþním uspoĜádáním, tedy záhony komponované (Obr. 4 na následující stranČ). Podkladem pro realizaci je vypracovaný osazovací plán. V takovém typu výsadby jsou aplikována obecná pravidla pro zakládání trvalkových 43

záhonĤ - tedy rozmístČní dominant, snižování výšky rostlin smČrem k okrajĤm záhonu, práce se strukturami, texturami, barvami apod. DĤležité je použití cibulovin, které mohou v jarním období pĜed plným nástupem trvalek zatraktivnit jinak pomČrnČ nezajímavou plochu.

 Obr. 4 - Zapojená výsadba založená dle osazovacího plánu. (3)

Druhým typem zakládání zapojených výsadeb je použití trvalkových smČsí inspirovaných zejména stepními spoleþenstvy. Pro takovéto realizace se nezpracovávají osazovací plány, ve výsadbČ se postupuje systematicky dle urþitého schématu a principu - nejprve se do plochy rozmístí rostlinné dominanty (solitéry), poté skupinové druhy, pokryvné druhy a na závČr druhy vtroušené. Po jejich výsadbČ se stejným zpĤsobem umístí a vysadí cibuloviny, jejich použití je žádoucí ze stejných dĤvodĤ jako u pĜedchozího typu. OpČt platí postup od nejvzrĤstnČjších rostlin ve stĜedu záhonu po nejménČ vzrĤstné k jeho okrajĤm. Tento zpĤsob použití rostlin se v souþasnosti ve štČrkových zahradách uplatĖuje minimálnČ, je však stále vČtší mČrou aplikován ve veĜejné zeleni jako vhodné Ĝešení pro špatnČ udržitelné nebo zbytkové plochy v mČstském exteriéru, které jsou obvykle zatíženy extrémními podmínkami mČstského prostĜedí. K výsadbČ jsou užívány tzv. optimalizované

bylinné

smČsi

(nČmecky

Staudenmischpflanzungen)

typu

Silbersommer, Perennemix a dalších, které jsou ve vČtší míĜe vyvíjeny a testovány od 90. let 20. století zejména v NČmecku a ve Švýcarsku. Historii používání a principy fungování tČchto smČsí podrobnČ popisuje napĜ. HlĤžová26, þeskou  Ϯϲ

HLģŽOVÁ, Eva. PĜírodČ podobné bylinné vegetaþní prvky ve veĜejné zeleni sídel jako alternativa kvČtinového záhonu. Lednice, 2007. Diplomová práce. Mendelova univerzita v BrnČ.

44

metodiku pro zakládání výsadeb tohoto typu zpracovali Baroš a Martinek17. V ýeské republice se výsadby optimalizovaných bylinných smČsí používají zejména pĜi dopravních stavbách (dČlicí pásy komunikací, kruhové objezdy), napĜ. v Praze, Kutné HoĜe, Litomyšli. Pokusné plochy pro výzkum smČsí byly založeny v areálu Zahradnické

fakulty

Mendelovy

univerzity

v

BrnČ

v Lednici

(Obr.

5)

a v Dendrologické zahradČ v PrĤhonicích (Obr. 6). Pro použití v soukromých štČrkových zahradách je vhodné spíše vytvoĜení individuálních smČsí, pro které ale mohou být optimalizované bylinné smČsi inspirací.

Obr. 5 - Výsadby smČsi Silbersommer

Obr. 6 - Trvalkové smČsi v Dendrologické

v Lednici. Foto: autorka.

zahradČ v PrĤhonicích. (4)



ŠtČrkové zahrady lze dále doplnit výsadbami v nádobách, v nichž se uplatní zejména drobnČjší druhy rostlin, ale je možné použít nádoby pro akcentaci vzrĤstnČjších taxonĤ v urþité scenerii (Obr. 7 na následující stranČ). Zajímavým mĤže být použití aromatických a kuchyĖských bylin, z nichž mnohé svým pĤvodem splĖují nároky na použití ve štČrkových zahradách. Složení substrátu se odvíjí od daného sortimentu (þistČ minerální þi s podílem minerálního skeletu). V nádobách je tĜeba vždy zajistit otvor, pĜípadnČ otvory, kudy bude odtékat srážková voda, v pČstebním profilu také musí být zĜízena adekvátní drenážní vrstva (minerální materiál hrubší zrnitostní frakce).

45

 Obr. 7 - DoplnČní zahrady výsadbou rostlin do nádob. (5)

Poslední z využitelných forem použití rostlin ve štČrkové zahradČ je pČstování rostlin ve spárách, a to jak ve spárách horizontálních, tak vertikálních. První typ reprezentují pĜedevším meziprostory v dlažbČ, pro nČž jsou využitelné zejména drobné druhy xerofytních trvalek (napĜ. Thymus sp., Origanum sp.), druhý je odvislý od použití vertikálních kamenných (þi betonových, keramických) prvkĤ v zahradČ. Jsou to zejména spáry a štČrbiny ve zdech a zídkách a výsadby ve štČrbinách a prohlubeninách vČtších solitérních kamenĤ (Obr. 8). Pro tento typ spár se nabízí využití rĤzných druhĤ oreofytních trvalek, díky jejich adaptaci na taková stanovištČ (napĜ. Aurinia saxatilis). Pro výplĖ spár a jako médium k výsadbČ rostlin se používá jemnČ zrnitý minerální materiál.

 Obr. 8 - Výsadba ve štČrbinách mezi kameny. Foto: autorka.

46

3.9. Kompoziþní principy štČrkových zahrad a vlastnosti jejich skladebných prvkĤ Kompoziþní principy navrhování štČrkových zahrad se odvíjejí od vlastností jejich základních skladebných prvkĤ - štČrku, resp. minerálního materiálu, a rostlin. ŠtČrk jako zrnitý materiál vizuálnČ pĤsobí svou pomČrnČ nápadnou texturou, rostliny, uskupované nejþastČji do zapojených formací, jsou pĜehlídkou nepĜeberného množství tvarĤ, velikostí, barev, struktur a textur. VzájemnČ se jedná o natolik výraznČ þlenité prvky plné drobných detailĤ, že ostatní prvky štČrkových zahrad musí být voleny s obezĜetností a mČly by v zásadČ upĜednostĖovat jednoduché formy a þisté linie, pĜípadnČ by se základními hmotami štČrkové zahrady nemČlo být kombinováno pĜíliš mnoho dalších prvkĤ. Primárním cílem rostlinných výsadeb ve štČrkových zahradách je, aby fungovaly jako spoleþenstvo, pĜesnČji Ĝeþeno jako spoleþenstvo pĜírodČ blízkého charakteru. To pĜedpokládá rozvoj pĜirozených ekologických vazeb mezi rostlinami navzájem i mezi rostlinami a prostĜedím. JedinČ tak totiž mĤže být naplnČn základní princip štČrkových zahrad a tedy i parametr snížené nároþnosti na údržbu. Rozvoj spoleþenstva pĜírodČ blízkého charakteru nicménČ urþuje také neformálnost až divokost vzhledu výsadeb. Z toho vplývají dvČ základní možnosti uspoĜádání prostoru štČrkové zahrady: UspoĜádání neformální/organické, které využívá pĜirozených, oblých kĜivek k formování celkové kompozice. ýlenČní vychází pĜedevším z tvarĤ záhonĤ, resp. ploch s bylinnými výsadbami. Ty jsou navrhovány ve formách ostrĤvkĤ þi zvlnČných pásĤ podél hranice zahrady nebo jako rozvolnČné skupiny rozmístČné zdánlivČ nahodile po štČrkové ploše. ŠtČrkový materiál obvykle pokraþuje i na povrchu cest, další architektonické prvky materiálovČ a barevnČ vychází zejména z vizuálních vlastností štČrku. UspoĜádání formální/geometrické, které staví složitost a „neuspoĜádanost“ vzhledových vlastností štČrku a rostlin do kontrastu s jednoduchými, þistými a jasnČ vymezenými geometrickými liniemi a tvary. Pro uplatnČní bylinných výsadeb je tĜeba vyþlenit dostateþnČ velké plochy vzhledem k poþtu navrhovaných taxonĤ a jejich cílovému vzrĤstu. Materiály stavebních prvkĤ (cesty, zídky, schodištČ aj.) by mČly být hladké, monochromatické, zpravidla v tlumené barevnosti, aby 47

nepotlaþovaly vizuální pĤsobnost rostlinných formací. Vhodné je opakování prvkĤ a dodržování pomČrĤ urþitého prostorového modulu27,28. KromČ základních pravidel výše uvedených pĜístupĤ k navrhování kompozice štČrkových zahrad je nutné respektovat také vzhledové vlastnosti a logické užívání jednotlivých prvkĤ. Skladebné prvky štČrkových zahrad a jejich podstatné vlastnosti ovlivĖující výsledný efekt kompozice jsou uvedeny v následujících odstavcích. ŠTċRK, popĜ. jiný minerální materiál je základní matricí štČrkové zahrady, jeho vzhledové vlastnosti udávají výsledný vzhled prostoru. Urþujícími vizuálními charakteristikami jsou velikost zrna a barevnost. ŠtČrk mĤže být použit jemnozrnný, stĜedozrnný až hrubozrnný - se vzrĤstající velikostí zrn musí být voleny další prvky zahrady jednodušší, tlumenČjší pĜípadnČ v omezené barevné škále, s klesající zrnitostí mĤže být barevnost (týká se zejména rostlin) pestĜejší. Barevnost štČrku je odvislá od pĜirozené barvy horniny, pĜípadnČ jiné hmoty, ze které byl minerální materiál zhotoven. Spektrum barev je velmi široké, od bílé, pĜes odstíny šedé po þernou, odstíny žluté a okrové, naþervenalé, s nádechy do zelena apod., zejména v pĜípadČ prĤmyslovČ upravovaných minerálních materiálĤ þi recyklátĤ mĤže být barevnost velmi výrazná (napĜ. cihlovČ þervená). Barvu štČrku je tĜeba vybírat s ohledem na materiál staveb, které s navrhovaným prostorem souvisejí, na místní þi regionálnČ užívané materiály a zejména pak na barevnost zamýšlených rostlinných výsadeb. Barvy rostlin a štČrku si nesmČjí konkurovat - v pĜípadČ použití stĜíbrolistých þi bíle kvetoucích taxonĤ by mČl být štČrk v tmavších odstínech, pĜípadnČ v teplých barvách (napĜ. žluté odstíny), naopak pro zelenolisté druhy s množstvím barevných kvČtĤ je optimální spoleþnost svČtlého štČrku. KromČ štČrku je možné a žádoucí využít i VċTŠÍ KAMENY jako akcent, oživení, pĜípadnČ dominantu urþité plochy. Barevnost a materiál kamene by mČl korespondovat buć s materiálem štČrku, nebo jiným kamenným prvkem (napĜ. dlažbou), aby v zahradČ nepĤsobil cizorodČ. Obdobným pravidlem by se mČl Ĝídit výbČr materiálĤ DROBNÝCH STAVEBNÍCH PRVKģ jako jsou cesty þi stezky, zídky, schodištČ. Nacházejí-li se tyto prvky  Ϯϳ

KRÁTKÁ ADÁMKOVÁ, Barbara. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtu Základy prostorové kompozice. Brno, 2008. Ϯϴ DAMEC, JiĜí. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtĤ ZahradnČ architektonická tvorba I, II. Lednice, 2011.

48

v sousedství štČrkové plochy, pak musí být jejich tvarosloví v kontrastu se štČrkem (zrnitý materiál x hladká jednolitá plocha, pĜíp. velký blok kamene), aby jednotlivé plochy nesplývaly. V pĜípadČ cest to ovšem mĤže být zámČrem, resp. povrch cest mĤže bez zmČny materiálu volnČ vyplynout z okolních štČrkových ploch. ROSTLINY nabízejí širokou škálu tvarĤ, barev, struktur a textur. Vždy pĜi výbČru rostlin pro urþitou formaci musí být zvolen jednotný výtvarný princip cílové výsadby, aby nepĤsobila roztĜíštČnČ. Je možné zamČĜit se napĜ. na prezentaci rĤzných struktur a textur rostlinných taxonĤ þi kombinovat rostliny dle zvolené barevnosti kvČtĤ. Sortiment by mČl být volen tak, aby umožĖoval pĤsobnost kvČtĤ a tedy i atraktivitu výsadby po celou vegetaþní sezónu. VODA ve štČrkové zahradČ se zdá být prvkem na první dojem pomČrnČ cizorodým, nicménČ ani v takovém typu zahradních úprav by nemČla chybČt. Optimální je inspirace užitím vodních prvkĤ v pĜirozenČ velmi suchých a teplých oblastech, kde klimatické podmínky iniciují nutnost maximálnČ hospodárného zacházení s vodou reprezentativním pĜíkladem mohou být historické islámské zahrady ve ŠpanČlsku29. Vodní prvek byl spíše menších rozmČrĤ, pĜípadnČ ve formČ mČlkých kanálĤ, umísĢován vždy v centru kompozice nebo na jiném klíþovém místČ, protože voda byla vzácností, a proto i nejcennČjším prvkem zahrady. Ve štČrkových zahradách mají vodní prvky jednoduché, þisté tvary. Použití velkých vodních ploch by pĤsobilo v korespondenci se štČrkovými plochami ve vČtšinČ pĜípadĤ nelogicky. MOBILIÁě A NÁDOBY pro štČrkové zahrady je vhodné volit v prostých, nedekorativních formách, v ideálním pĜípadČ pĜebírá výtvarnou funkci použitý materiál. Tím mĤže být kámen, beton, dĜevo, kov, nejlépe v základních formách, tedy napĜ. kámen opracovaný základní úpravou, neleštČný, dĜevo nebarvené þi nelakované apod. Výjimkou jsou cílené barevné akcenty zprostĜedkované jedním nebo více prvky, i zde je ale lépe držet se hladkých povrchĤ, nedekorativnosti, monochromatiþnosti.

 Ϯϵ

JELLICOE, Geoffrey a Susan JELLICOE. The landscape of man: shaping the environment from prehistory to the present day. 3rd ed., expanded and updated. New York, N.Y.: Thames and Hudson, 1995, 408 s. ISBN 978-0-500-27819-2.

49

3.10.

PĜíklady realizací

Reprezentativní pĜíklady štČrkových zahrad je možné nalézt zejména v zemích, kde urþitým zpĤsobem probíhá výzkum þi experimenty týkající se dané problematiky, tedy pĜedevším v Anglii a v NČmecku. Není možné tvrdit, že by štČrkové zahrady byly globálnČ rozšíĜeným jevem. To je dáno skuteþností, že v rĤzných podmínkách prostĜedí není vždy nutné Ĝešit problematiku sucha a nedostatku vláhy, ale také tím, že fenomén štČrkových zahrad je záležitostí posledních pĜibližnČ dvaceti let a v mnohých zemích je dosud neznámý. V pĜedchozích kapitolách už byly zmínČny realizace, které pĜedcházely vlnČ zájmu o problematiku štČrkových zahrad. První z nich je zahrada, resp. úpravy okolí rybáĜské chaty režiséra Dereka Jarmana v nehostinných podmínkách poloostrova Dungeness v jižní Anglii, kde jsou výsadby inspirované pĜirozenými rostlinnými formacemi kamenitých pláží, kompozice je doplnČna skulpturami a dalšími prvky vytvoĜenými z odpadních materiálĤ (Obr. 9).

 Obr. 9 - Zahrada Dereka Jarmana na poloostrovČ Dungeness. (6)

Experimentální zahrada Beth Chatto v Elmstead Market na jihovýchodČ Anglie prezentuje sortimenty teplomilných a suchovzdorných rostlin ve dvou celcích, „Gravel Garden“ (Obr. 10 na následující stranČ), kde jsou ve vČtších ostrĤvcích uspoĜádány vzrĤstnČjší sortimenty rostlin v zapojených formacích, které, aþ je zde užito množství rostlin ve šlechtČných formách, pĤsobí velmi pĜirozenČ, a „Scree Garden“, která shromažćuje rostliny drobného vzrĤstu. Chatto kromČ xerofytních a oreofytních trvalek využívá i nČkterých mezofytĤ - to je spojeno se skuteþností, že se nejedná o výsadbu do þistČ minerálního substrátu, ale o substrát ze smČsi minerálního materiálu a zahradní zeminy, a také s využitím pĜistínČných partií pod 50

stromy þi keĜi. ObČ výše uvedené realizace mají spoleþné založení na polohách s pĜirozenČ štČrkovitým podložím.

 Obr. 10 - Gravel Garden v The Beth Chatto Gardens v Anglii. (3)

RĤzné formy štČrkových zahrad se ve Velké Británii pravidelnČ objevují na výstavách Chelsea Flower Show, které poĜádá Royal Horticultural Society, v ukázkových zahradách (Obr. 11).

 Obr. 11 - VítČzná zahrada Chelsea Flower Show z roku 2010. (7)

Také v nČmecky mluvících zemích je možné setkat se s pĜíklady užití štČrkových zahrad v tzv. ukázkových zahradách. PĜíkladem mĤže být instalace Gold & Silber v Die Gärten Tulln v Rakousku, nedaleko VídnČ (Obr. 12 na následující stranČ).

51

 Obr. 12 - Gold & Silber v Die Gärten Tulln. Foto: autorka.

V NČmecku jsou to napĜ. štČrkové zahrady v Garten der Sinne v Merzigu (Obr. 13) þi Präriegarten v ukázkových zahradách v Hermannshof ve Weinheimu (Obr. 14 na následující stranČ).

 Obr. 13 - ŠtČrková zahrada v Garten der Sinne v Merzigu. (8)

52

 Obr. 14 - Präriegarten v Hermannshofu. (9)

Realizace v zámoĜí, tedy zejména ve Spojených státech amerických, mají díky rozsáhlejší amplitudČ klimatických podmínek širší možnosti zejména ve využití rostlin. Vznikají zde ale i realizace v podmínkách mírného klimatu, napĜ. Gravel Garden v Chanticleer Gardens ve Filadelfii (Obr. 15).

 Obr. 15 - Gravel Garden v Chanticleer Gardens. (10)

53

V þeských podmínkách byly dosud realizovány dva významné projekty - oba ocenČné titulem Zahrada roku. V roce 2011 to byla zahrada rodinného domu v DobĜichovicích (Obr. 16), v roce 2013 zahrada v Hranicích inspirovaná sceneriemi opuštČného bĜidlicového lomu (Obr. 17).

 Obr. 16 - Zahrada roku 2011 v DobĜichovicích. (11)

 Obr. 17 - Zahrada roku 2013 v Hranicích. (12)

54

3.11.

Souþasný stav užití štČrku v zahradních úpravách v ýeské republice

KromČ realizací uvedených v pĜedchozí kapitole nejsou v ýeské republice známy další projekty zahrad poplatné svým uspoĜádáním a principy fungování fenoménu štČrkových zahrad. ŠtČrkových záhonĤ se stále více užívá ve veĜejné zeleni jako náhrady za klasicky zakládané kvČtinové výsadby, jejichž založení i následná péþe bývají v porovnání s pĜírodČ blízkými výsadbami nákladnČjší, i jako vítaného zatraktivnČní nevyužitých prostorĤ formou ploch s výsadbou optimalizovaných bylinných smČsí. Reprezentativní pĜíklady lze nalézt na pokusných plochách Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v BrnČ v Lednici, kde se jedná pĜedevším o smČs „Silbersommer“ v nČkolika rĤzných obmČnách dle zpĤsobĤ založení, a v Dendrologické zahradČ v PrĤhonicích, kde je aplikováno více než 20 typĤ rĤzných smČsí, napĜ. „Tanz der Gräser“, „Sommernachtstraum“ aj. V mČstském exteriéru úspČšnČ fungují výsadby v dČlicích pásech v Praze v Kostelní a Jiþínské ulici, þi na HoĜejším nábĜeží, a výsadby v plochách kruhových objezdĤ, napĜ. v TrutnovČ a v Kutné HoĜe. Svým rozsahem výjimeþné je použití optimalizovaných bylinných smČsí v parkové úpravČ pĜedprostoru autobusového nádraží v Litomyšli (Obr. 18).

 Obr. 18 - Úprava pĜedprostoru autobusového nádraží v Litomyšli s výsadbami trvalkových smČsí. Foto: autorka.

V soukromých zahradách je použití štČrku ve vČtšinČ pĜípadĤ omezeno na povrchy komunikací (cesty, stezky). V pĜípadČ užití štČrku v interakci s rostlinami se obvykle jedná o jev, který vznikl pĜibližnČ v dobČ 60. let minulého století: výsadba 55

nejþastČji

sestává

z

množství

solitér

mezofytních

trvalek,

travin

nebo

jehliþnanových zákrskĤ a povrch výsadbového substrátu je pokryt vrstvou oblázkového štČrku þi barevné drti. Tento typ výsadeb disponuje hned nČkolika technologickými problémy. V prvé ĜadČ výbČr rostlin v konfrontaci s kamenitým prostĜedím nerespektuje pĜirozené danosti jak nárokĤ rostlin, tak souvislosti se stanovištními podmínkami. Za druhé, protože jsou jednotlivé výpČstky vysazovány jako solitéry a jejich pĤvodní areály rozšíĜení spolu þasto nesouvisejí, nemĤže dojít k rozvinutí pĜirozených ekologických vazeb a zápoji, a tedy výsadba þasto pĤsobí nepĜirozenČ. Kamenitý materiál je volen jako zdobný prvek (bČžná je forma vČtších zrn oblázkovitého tvaru), nefunguje jako plnohodnotný mulþovací prostĜedek, mimo jiné z toho dĤvodu, že nebývá pĜihrnut až k rostlinČ. Funkci mulþovací vrstvy þasto pĜebírá geotextilie (mulþovací plachetka), kterou je pokryta celá Ĝešená plocha a jež je pĜekryta vrstvou štČrku. Ta však nedovoluje optimální rozvoj spoleþenstva a v pĜípadČ soliternČ vysazených rostlin ani nedokáže optimálnČ zabránit rĤstu plevelných rostlin. V podstatČ tak zbyteþnČ vzniká vrstva dvojitého mulþe (geotextilie + štČrk), která i pĜesto není optimálnČ funkþní. A koneþnČ, pĜi použití geotextilie vznikají i problémy se zahníváním, pĜípadnČ problémy estetické (prosvítá skrz štČrk, pĜi okrajích výsadby není zaþištČna). Ze všech tČchto dĤvodĤ nelze takové typy výsadeb považovat za nízkoúdržbové až bez údržbové, jak se ale þasto jejich majitelé domnívají. I mezi laickou veĜejností ale vznikají první pokusy o realizace štČrkových výsadeb v jejich adekvátní a principĤm štČrkové zahrady odpovídající podobČ, k þemuž pĜispívají jednak úspČšné realizace ve mČstech, jednak popularizace zájmovými médii (þasopisy, weby). Ty obvykle uvádČjí technologicky víceménČ správné postupy zakládání a navrhují použití optimálních sortimentĤ rostlin, nicménČ þasto propagují užití geotextilie pod svrchní vrstvou štČrku. PĜi správném založení štČrkového záhonu by ale pČstební profil mČl být sám o sobČ plnČ funkþní a použití geotextilie je v takovém pĜípadČ nadbyteþné. Pro pĜijetí forem štČrkových zahrad

veĜejností a jejich korektní, funkþní

a opodstatnČné užívání je do budoucna tĜeba zejména reprezentativních pĜíkladĤ a osvČtové þinnosti s nimi spojené.

56

3.12.

Možnosti využití principĤ štČrkových zahrad v budoucnu

Formy štČrkové zahrady se v našich podmínkách uplatĖují zatím jen minimálnČ. Jedním z dĤvodĤ je dosavadní neprobádanost a relativní neznámost této problematiky, zároveĖ však je logické ve vČtšinČ lokalit v zemi dávat pĜednost spíše klasickým zpĤsobĤm zakládání zahrad, tedy rostlinným formacím adaptovaným na prostĜedí s hluboce vyvinutými pĤdami, normálním hydrickým režimem a pomČrnČ dostateþným zásobením živinami, neboĢ pĜevážná vČtšina sídel a tím i ploch urþených soukromé a veĜejné zeleni se nachází v oblastech, kde tomu odpovídají pĜirozené stanovištní podmínky. Obtíže, které zpĤsobuje postupná zmČna klimatu a zmČny v mikroklimatických podmínkách sídelních útvarĤ, jsou ale stále zásadnČjší a lze proto pĜedpokládat, že i v þeském prostĜedí mĤže v budoucnu nastat situace, kdy zahrady budou muset být v mnohem vČtší míĜe navrhovány s ohledem na extremitu stanovišĢ nebo na výrazná omezení týkající se údržby soukromé i veĜejné zelenČ. Takováto omezení jsou již v souþasnosti þasto praktikována v sousedních státech, napĜ. na nČkterých místech v NČmecku platí bČhem letních mČsícĤ v pĜípadech, že vývoj roþního srážkového úhrnu vykazuje podprĤmČrné hodnoty zákazy zavlažování zelenČ a nedostatek vody pro závlahu pak musí být kompenzován jinými prostĜedky, z nichž jako nejaktuálnČjší a nejlépe funkþní se zdá být navrhování zahrad dle principĤ pĜírodČ blízkých spoleþenstev, mezi nČž patĜi i štČrkové zahrady. Už v souþasné dobČ u nás existují plochy, kde využití klasických zahradotvorných postupĤ nepĜipadá v úvahu. KromČ soukromých zahrad na pĜirozenČ kamenitých þi písþitých pĤdách, jejichž výskyt ale bude spíše jen výjimeþný - protože takovéto lokality jsou velmi þasto pod urþitým ochranným režimem a ani z historického hlediska to nebyla území vhodná k zasídlení, nebyla-li zavezena úrodnou vrstvou zeminy - to jsou stanovištČ: ࡳ

ovlivnČná klimatem (sucho, teplo, nízký úhrn srážek), ࡳ

ovlivnČná antropogenní þinností, která v dané lokalitČ þasto pĤsobí jako erozní vliv a má za následek sníženou kvalitu pĤd pro pČstování rostlin þi výskyt nepĤvodních pĤd obvykle zhoršených vlastností,

57

ࡳ

znehodnocená þi zcela pĜetvoĜená antropogenní þinností, která je pĜíþinou degradace lokality napĜ. formou urþité ekologické zátČže (chemické zneþištČní).

Do skupiny stanovišĢ ovlivnČných antropogenní þinností spadají napĜ. plochy urþené zeleni v intravilánech sídel, zejména vČtších mČst, které kvĤli vysoké míĜe zástavby území podléhají specifickému mikroklimatu, þasto pomČrnČ extrémnímu. V letních mČsících jde zpravidla o výrazné pĜehĜívání, celoroþnČ mĤže být problematickým odvod srážkové vody z tČchto ploch kvĤli vysoké míĜe zastavČní okolního území. ObzvláštČ v malých zahradách mČstského typu umístČných v husté zástavbČ, kde bývá þastým jevem novČ navezený, nepĤvodní substrát, mĤže být navození pĜirozeného hydrického režimu a tedy i hospodaĜení s vodou znaþnČ problematické, a tím spíše je namístČ uplatĖovat principy pĜírodČ blízkých rostlinných spoleþenstev. Dále je využití prvkĤ štČrkových zahrad možné v mČstském exteriéru v plochách, které jsou tČžce udržovatelné, þasto atypických nebo malých rozmČrĤ, situované ve zpevnČných plochách þi dokonce v rámci dopravních prvkĤ - dČlicí pásy silnic, kruhové objezdy, tzv. zbytkové plochy - pro tato místa jsou už aktuálnČ využívány štČrkové záhony s uplatnČním optimalizovaných bylinných výsadbových smČsí, lze pĜedpokládat, že se tento trend bude i nadále rozšiĜovat, díky nízkým nákladĤm na údržbu, ve vČtší míĜe. Do stanovišĢ silnČ ovlivnČných až pĜetvoĜených antropogenní þinností lze zahrnout zejména prĤmyslové objekty þi tČžební areály, ve kterých již byla ukonþena þinnost, pĜípadnČ dopravní zaĜízení rozsáhlejšího charakteru. Jedná se tedy pĜedevším o vysloužilé areály prĤmyslových výroben (tzv. brownfields), hutí a lomĤ, haldy, skládky stavebních sutí, zboĜeništČ, nevyužívaná nádraží a železniþní náspy. V pĜevážné vČtšinČ takových objektĤ se nacházejí štČrkové, kamenité þi suĢovité plochy, plochy z drolících se betonových panelĤ apod., které jsou velmi dobrou pĜíležitostí k osídlení zelení a tedy i ke snazší naturalizaci tČchto objektĤ. V poslední dobČ je zejména v západní EvropČ opČtovné využívání vysloužilých prĤmyslových þi železniþních areálĤ pomČrnČ populární, nabízí zpĤsob zapojení zdánlivČ nezaþlenitelných ploch do organismĤ mČst a propojení systému mČstské zelenČ s okolní krajinou (Obr. 19 na následující stranČ). Protože tyto konverze bývají 58

ve velké míĜe závislé na dotacích nadĜazených orgánĤ a jejich rozsah nedovoluje komplexní „nové“ Ĝešení, je pĜi jejich ozeleĖování uplatnČní pĜírodních ekologických procesĤ a využití principĤ pĜírodČ blízkých spoleþenstev prioritou, neboĢ zásadnČ mĤže snížit celkové náklady na založení i údržbu.

 Obr. 19 - Jardins d’Eole v PaĜíži, které vznikly konverzí železniþních staveb. (13)

59

4. Materiál a metody 4.1. Metodika Pro zpracování studie uplatĖující poznatky uvedené v literární rešerši byl zvolen následující postup: ࡳ

výbČr modelového objektu ࡳ

shromáždČní dostupných materiálĤ a podkladĤ nezbytných pro zpracování studie ࡳ

provedení terénního šetĜení ࡳ

zpracování analýz týkajících se daného objektu, zejména analýzy pĜírodních pomČrĤ, širších územních vztahĤ a souþasného stavu objektu, provozní analýzy a dendrologického prĤzkumu - inventarizace dĜevin ࡳ

vypracování návrhu Ĝešení objektu na úrovni architektonické studie ࡳ

zpracování vybraných prvkĤ do úrovnČ dokumentace pro provedení stavby, tedy osazovacích detailĤ, specifikace sortimentu a rozpoþtu pro realizaci konkrétních prvkĤ

VČtšina podkladĤ a informací byla získána od zadavatele studie, jako podklad k vypracování analýz a map posloužila data volnČ dostupná z pĜíslušných mapových serverĤ (Geoportál ýeského úĜadu zemČmČĜického a katastrálního30 a Národní geoportál INSPIRE31), a odpovídajících knižních zdrojĤ uvedených v seznamu použité literatury v kapitole 9. 4.2. VýbČr modelového objektu Modelovým objektem pro zpracování studie byla zvolena zahrada rodinného domu v obci Dub nad Moravou v Olomouckém kraji. VýbČr modelového objektu byl výraznČ ovlivnČn pĜíležitostí nabídnutou zadavatelem projektu - totiž požadavkem vytvoĜit zahradu þásteþnČ soukromou, þásteþnČ pĜístupnou veĜejnosti coby ukázkovou plochu rodinného zahradnictví k prezentaci možností použití xerofytních trvalek, jež jsou jedním z pĜedmČtĤ produkce zahradnictví. Hlavním dĤvodem  ϯϬ

ýESKÝ ÚěAD ZEMċMċěICKÝ A KATASTRÁLNÍ. Geoportál ýÚZK: pĜístup k mapovým produktĤm a službám resortu [online]. 2010 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/(S(fpdbau453qsqd045ofpiid55))/Default.aspx?head_tab=sekce-00gp&mode=TextMeta&text=uvod_uvod&menu=01&news=yes&UvodniStrana=yes ϯϭ Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/home;jsessionid=A0D01E458FE6C9D25692D98668997249

60

zpracování návrhu pro tento modelový objekt byl tedy požadavek produkþní firmy na vytvoĜení adekvátního prostoru k praktické prezentaci produkovaných sortimentĤ rostlin, jako souþásti strategie rozvoje firmy a rozšíĜení služeb. KromČ dĤvodĤ komerþních byly impulsem pro zpracování projektu štČrkové zahrady i další faktory - lokalita spadá do teplé klimatické oblasti a ze zkušenosti majitelĤ je nutné k udržení zahradních rostlin bČhem letního období výraznČ zavlažovat. Vzhledem k vytíženosti majitelĤ prací v rodinném zahradnictví je nároþná údržba vlastní soukromé zahrady nad rámec jejich možností, pĜesto však, zejména s odkazem na významnou zahradnickou a šlechtitelskou tradici rodiny, se ani v soukromé þásti zahrady nechtČjí zĜíci uplatnČní bylinných výsadeb. Primárním cílem se proto stalo jak v ukázkové, tak soukromé þásti zahrady uplatnČní suchovzdorných rostlinných formací. Zvláštní dĤraz byl kladen na reprezentativnost a formálnost zpracování.

61

5. Výsledky 5.1. Studie zahrady v Dubu nad Moravou 5.1.1. Identifikaþní údaje PĜedmČt Ĝešení: Studie zahrady v Dubu nad Moravou VýmČra Ĝešené plochy: 2400 m2 Kraj: Olomoucký Místo: Dub nad Moravou Zpracovatel: Bc. Marie Kratochvílová Datum: V/2014 5.1.2. Lokalizace objektu a širší územní vztahy Modelový objekt se nachází v obci Dub nad Moravou, v jižní þásti Olomouckého kraje, která leží na prĤseþíku komunikací propojujících v severojižním smČru mČsta Olomouc a Tovaþov, v západo-východním smČru mČsta ProstČjov a PĜerov (Obr. 20, 21 na následující stranČ). Rodinný dĤm se zahradou a zahradnictvím je situován pĜi jižním okraji obce, u pomČrnČ rušné silnice II. tĜídy vedoucí do Tovaþova, kudy zároveĖ prochází i znaþená cyklotrasa þ. 47 Olomouc - KromČĜíž - Uherské HradištČ - Hodonín. V blízkosti objektu se nachází také areál zemČdČlského družstva, pĜes jehož pozemky vede pĜíjezdová trasa k rodinnému zahradnictví majitelĤ Ĝešeného objektu. Okolní pozemky, západnČ a jižnČ od Ĝešené plochy zahrady, jsou rovnČž ve vlastnictví majitelĤ modelového objektu, slouží jako produkþní plochy zahradnictví (Obr. 22 na následující stranČ).

62

 Obr. 20 - Lokalizace v rámci regionu. (14)

Obr. 21 - Poloha objektu v sídle.

 Obr. 22 - Širší územní vztahy.



5.1.3. Souþasný þasný stav V souþasnosti þasnosti je stav modelového objektu vČtšinovČ vČ Č podĜízen pod provozu rodinného zahradnictví - znaþnou þást Ĝešené ešené plochy, která má v budoucnu sloužit oužit jako soukromá zahrada, zaujímá jehliþnanová nanová školka, zde ale již aktuálnČ aktuáln probíhá likvidace výpČstkĤ. výp SkuteþnČ fungující plocha obytné þásti zahrady je velmi malá, osetá parkovým trávníkem a osazená nČkolika nČkolika kusy ovocných dĜevin (Prunus cerasus, Ribes Ribe sp.), kromČ tĜíí kovových hracích prvkĤ prvk a ohništČ není plocha locha nijak vybavena, prostor i mobiliáĜ pro pĜípadné Ĝípadné posezení zcela chybí. Prostor pĜed obytným domem smČrem sm do ulice je urþen þen pomČrnČ pom rozlehlé 63

pĜedzahrádce, ta je ohraniþena pĤvodní kamennou podezdívkou vzniklou v dobČ výstavby domu (60. léta 20. století), oplocení však nebylo nikdy dokonþeno a v souþasnosti stále chybí. Plocha pĜedzahrádky aktuálnČ není využitá, v minulosti pĜíležitostnČ sloužila i jako plocha k produkci kvČtin k Ĝezu. V nedávné dobČ zde byl proveden výkop a pokládka plynovodního potrubí, z toho dĤvodu není plocha aktuálnČ (ani provizornČ) nijak upravena. PĜíjezd ke garáži pĜi uliþní stranČ domu je rozšíĜen o plochu s parkovacími místy pro klienty zahradnictví. CelkovČ není prostor Ĝešen koncepþnČ, jednotlivé dílþí plochy získávají funkci dle aktuálních potĜeb majitelĤ. Znaþná þást pozemku není oplocena. Aktuální situaci v objektu zobrazuje Obr. 23. Fotodokumentace souþasného stavu objektu je uvedena v PĜíloze þ. 1.

 Obr. 23 - Souþasný stav Ĝešeného objektu.



5.1.4. Analýzy PĜírodní podmínky území Klima: Modelový objekt v Dubu nad Moravou se nachází v teplé klimatické oblasti T2 dle Quitta14.

64

Geomorfologie:

Systém Alpsko-himálajský Provincie Západní Karpaty Subprovincie VIII VnČkarpatské sníženiny Oblast VIIIA Západní vnČkarpatské sníženiny Celek VIIIA-3 Hornomoravský úval Podcelek VIIIA-3A ProstČjovská pahorkatina32

Geologie: kenozoikum,

region 52 Alpsko-karpatské þelní pánve a vnitrohorské pánve, terciér

Karpat,

terciér

Alpsko-karpatské

pĜedhlubnČ

a vnitrohorských pánví, stĜední miocén (spodní baden)33 Vyskytují se zde jíly, vápnité jíly, písky, štČrky a Ĝasové vápence, v nejbližším okolí pak malé útvary biotitických a dvojslídných granitĤ a granodioritĤ, místy deformované a metamorfované, vápence (dílem slabČ metamorfované) a retrográdnČ metamorfované ruly a migmatity. Pedologie:

Fluvizem glejová pelická34

Typologie krajiny podle reliéfu: Krajiny širokých Ĝíþních niv Typ krajiny dle využití: LesozemČdČlská krajina Fytogeografické þlenČní:

okrsek Hornomoravský úval obvod Panonský název 21b - Hornomoravský úval

Potenciální pĜirozená vegetace: 7 - ýernýšová dubohabĜina

 ϯϮ

DEMEK, Jaromír, Peter MACKOVýIN a BĜetislav BALATKA. ZemČpisný lexikon ýR. Vyd. 2. Brno: AOPK ýR, 2006, 580 s. ISBN 80-86064-99-9. ϯϯ Geologie. In: Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010-2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Geology&keywordList=inspire ϯϰ PĤda. In: Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010-2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Soil&keywordList=inspire

65

Inventarizace dĜevin V objektu byla provedena inventarizace dĜevin na základČ metodiky dle Šimka35. Hodnoceny byly 3 stromy (S), 38 keĜĤ (K) a 2 keĜové skupiny (SK). Jehliþnanová školka, která zaujímá znaþnou þást plochy zahrady byla pro potĜeby inventarizace oznaþena jako porost dĜevin (P), avšak vzhledem ke specifiþnosti vegetaþního prvku byly hodnoceny pouze vybrané relevantní parametry.

Metodika

a

parametry

inventarizace

dĜevin

a

kompletní

inventarizaþní soupiska jsou uvedeny v PĜíloze þ. 2. Z hodnocených dĜevinných vegetaþních prvkĤ dosahují stromy a keĜe sadovnické hodnoty SH 3 nebo SH 4, v objektu se nenacházejí žádné nové výsadby. KeĜové skupiny mají celkový potenciál CP 2, stejnČ tak i porost dĜevin P1. VČtšina dĜevin je urþena k odstranČní, a to jak z dĤvodu své neperspektivnosti z hlediska zdravotního stavu a vČkového stadia,

tak zejména z kompoziþních dĤvodĤ. Ponechány

budou pouze inventarizaþní položky K1, K2, K4 a K24. VýpČstky jehliþnanové školky mohou být použity pro novČ navrhované výsadby. Mapa se zákresem hodnocených dĜevin je uvedena na následující stranČ.

 ϯϱ

ŠIMEK, Pavel. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNċ. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu. Lednice, 2010.

66

67 Obr. 24 - Mapa inventarizace dĜevin.

Provozní analýza V rámci Ĝešeného objektu v souþasné dobČ nejsou optimálnČ Ĝešeny provozní vztahy. Pohyb motorové dopravy, tedy pĜíjezd automobilĤ k domu, se odehrává buć pĜi východní stranČ k domu (pĜíjezd na parkovací plochy pro zákazníky nebo ke garáži), v pĜípadČ automobilĤ majitelĤ ale také ze severní strany do uzavĜené þásti zahrady - toto Ĝešení však ještČ výraznČji omezuje plochu obytné zahrady a do budoucna s ním není poþítáno. PČší pohyb je omezen pĜedevším na severní pĜístup k domu, tedy do domu se vstupuje zadním vchodem, pĜípadnČ se ke vstupu do domu používá pĜístup z parkovací plochy pĜed domem pĜes garážní prostor. Aþkoli má dĤm na uliþní stranČ velkoryse Ĝešený hlavní vchod, pĜístup touto cestou témČĜ není využíván, pĜedevším proto, že úpravy okolí domu dle pĤvodních plánĤ nebyly nikdy dokonþeny a chybí tak pĜístupová cesta k tomuto vstupu. Další pČší pohyb se odehrává v souþasné obytné þásti zahrady a také po cestiþce propojující zahradu s plochami zahradnictví. (Obr. 25)

 Obr. 25 - Provozní situace v rámci objektu.



5.1.5. Východiska pro zpracování studie Pro zpracování studie byly brány v úvahu výsledky provedených analýz a požadavky zadavatele. V první ĜadČ se jedná o požadavek na vytvoĜení ukázkové plochy firmy zabývající se produkcí rostlinného mateiálu pro prezentaci možností použití suchovzdorných rostlin (a tím také rozšíĜení služeb 68

rodinného zahradnictví), þemuž pĜispívá i skuteþnost, že objekt se nachází v teplé oblasti s mírnČ podprĤmČrným roþním srážkovým úhrnem a stále palþivČjším problémem nutnosti vydatného zavlažování v letních mČsících. Dále bylo nutné Ĝešit nový prostor soukromé zahrady pro dĤstojné trávení volného þasu rodiny i pro setkávání vČtšího poþtu lidí (rodinné slavnosti, zájmové workshopy). Z toho dĤvodu byl zvolen formální ráz kompozice jak polosoukromého (ukázkového), tak soukromého prostoru. PĜíležitostí k využití byly výpČstky jehliþnanĤ z likvidované jehliþnanové školky. 5.1.6. Návrh Ĝešení Celý Ĝešený prostor o výmČĜe 2400 m2 byl rozþlenČn na 3 funkþní celky: ukázkovou zahradu pro úþely rodinného zahradnictví v prostoru pĜed domem (východnČ a severnČ od domu), obytnou þást zahrady pĜi jižní a západní stranČ domu a ovocný sad v západní þásti pozemku. Ukázková zahrada je prezentací výpČstkĤ produkþního zahradnictví zamČĜující se na rĤzné zpĤsoby použití xerofytních trvalek a dalších využitelných ekologicko-pČstitelských

skupin

rostlin

pro

tvorbu

teplomilných

a suchovzdorných rostlinných formací s použitím štČrku, resp. minerálního materiálu jako základního výtvarného i funkþního prvku prostĜedí. Plocha je þlenČna ortogonálním systémem komunikací s okružní trasou a je propojena s parkovací plochou pro zákazníky a uzavíratelným vstupem i se soukromou þástí zahrady. Jednotlivé dílþí plochy se liší zpĤsobem založení, použitím rostlin i výtvarným principem - nacházejí se zde plochy s bodovou výsadbou rostlin do þistČ minerálního substrátu, se zapojenou výsadbou do substrátĤ s rĤzným podílem minerálního materiálu i skalková partie pro prezentaci sortimentu oreofytních trvalek. Konkrétní þlenČní a zamČĜení ploch je uvedeno v koordinaþní situaci v PĜíloze þ. 6 . Prostor pĜi severní stranČ domu vymezený stĜíhanými živými ploty je urþen k pĜíležitostnému vystavení a prodeji výpČstkĤ zahradnictví. Obytná þást zahrady Ĝeší mírnou svažitost terénu vyrovnáním terasy, na níž je umístČna bylinková zahrada, zahradní posezení a posezení s ohništČm, znaþná þást plochy je pojednána štČrkovými záhony s rozvolnČnou až zapojenou výsadbou kvČtin, jejíž divoký charakter rĤstu kontrastuje se striktními 69

geometrickými liniemi terasy. Prostor terasy doplĖuje mČlký vodní kanál sloužící jako oživení a vizuální osvČžení prostoru a zároveĖ jako brouzdalištČ k využití v letních mČsících. Tento prvek se opakuje v prostoru pod terasou a propojuje tak terasu s ménČ formální, intimnČjší þástí zahrady, která je pojednána dvČma základními hmotami, a to pobytovým trávníkem a na nČj navazující plochou s rastrovou výsadbou keĜĤ Coryllus avellana a pĜistínČným posezením pod nimi. Tato plocha je pokryta vrstvou svČtlého štČrku, zde je však úþel použití minerálního materiálu þistČ estetickým, nikoli funkþním zámČrem. PrĤchodnost z této nejnižší úrovnČ zahrady do nejvyšší je zajištČna pĜes stĜedovou terasu dvČma širokými schodišti. Nejvyšší úroveĖ zahrady (nad terasou) je komponována s ohledem na skuteþnost, že se zde nacházejí chlévy pro domácí zvíĜectvo (zejm. ovce a drĤbež), pro které musí být zajištČn prĤchod na pastvu do navazujícího ovocného sadu (také ve vlastnictví zadavatele). Z toho dĤvodu je v této þásti zahrady zĜízen v oplocení vČtší prĤchod a plocha je pojednána výsadbou ovocných dĜevin v luþním trávníku. Jedná se tedy o užitkový prostor volnČ navazující na okolní pozemky. Materiálové Ĝešení objektu vychází pĜedevším z charakteru a barevnosti obytného domu. Komunikace, zídky vyrovnávající terasu a schodištČ by mČly být vyhotoveny ze žlutého pískovce, se kterým kontrastují tmavé štČrkové plochy (nejlépe þerný nebo tmavČ šedý štČrk s drobnou pĜímČsí svČtlých zrn teplých odstínĤ, kvĤli docílení pĜirozenČjšího vzhledu ploch). Ty se uplatĖují jak v záhonech, tak na pochozích plochách, které jsou pro tento úþel zpevnČny plástvovým roštovým systémem. MobiliáĜ jednoduchých kubických tvarĤ zahrnuje

prvky stabilní,

z

pískovce,

nebo

pĜemisĢovatelné,

dĜevČné,

s jednobarevným nátČrem (bílým, pĜípadnČ rĤznČ barevným pro vnesení zajímavých barevných akcentĤ do celého prostoru). Nádoby v bylinkové zahradČ, stejnČ jako ohništČ, jsou opláštČny pláty z patinované oceli. Na následující stranČ je uvedena zmenšenina návrhové situace s vyznaþením jednotlivých funkþních celkĤ objektu (Obr. 26), situaci v mČĜítku 1 : 200 prezentuje volnČ vložená PĜíloha þ. 5. Na stranách 64 - 68 jsou umístČny vizualizace navrhovaného prostoru (Obr. 27 - 31). 70

71 Obr. 26 - Situace navrhovaného Ĝešení s vyznaþením funkþních celkĤ prostoru.

Obr. 27 - Vizualizace - ukázková zahrada, pohled k hlavnímu vstupu do domu.

72

Obr. 28 - Vizualizace - ukázková zahrada, skalka.

73

Obr. 29 - Vizualizace - pĜistínČný prostor pod lískami v jižní þásti zahrady.

74

Obr. 30 - Vizualizace - terasa v obytné þásti zahrady, v popĜedí bylinkové výsadby v nádobách.

75

Obr. 31 - Vizualizace - KvČtinové výsadby v rámci terasy v obytné þásti zahrady.

76

5.2. Dokumentace pro provedení stavby - vybrané prvky Pro zpracování provádČcí dokumentace byly vybrány plochy v koordinaþní situaci oznaþené zkratkami B1, Z1, AC, KA a S1. Pro každý z tČchto prvkĤ byl proveden výbČr adekvátního sortimentu rostlin, zpracována technologie založení a vypracován rozpoþet pro založení a rostlinný materiál. 5.2.1. B 1 - Plocha s bodovou výsadbou rostlin Plocha o výmČĜe 48 m2 je navržena k osázení bodovou výsadbou do þistČ minerálního substrátu (štČrk tmavé barvy). DĤraz je kladen na výbČr rostlin se zajímavými strukturami a texturami, barevnost rostlin je žluto-modro-stĜíbĜitá. Plocha je doplnČna nepravidelnČ rozmístČnými vČtšími kameny. Následující tabulka prezentuje vybraný sortiment rostlin: Tab. þ. 2 - Sortiment rostlin pro plochu B1: taxon

kultivar

doba kvetení

Allium moly

V - VI

Allium sphaerocephalon

VII

Crocus speciosus

IX - X

Echinops bannaticus

'Blue Glow'

VI - IX II - III

Eranthis cilicica Eryngium planum

'Blue Hobbit'

VII - IX V - VI

Euphorbia polychroma Sedum telephium

'Hab Gray'

VIII - IX

Stachys byzantina

'Cotton Boll'

VII - VIII

Thymus serpyllum

'Purple Beauty'

VI - VIII

Thymus x citriodorus

VI - VIII

Tulipa tarda

IV - V

Tulipa urumensis

IV - V

Verbascum bombyciferum

barva kvČtĤ

'Polarsommer'

VII - VIII VI - VII

Veronica incana

Technologie založení: Založení plochy B1 probíhá v tČchto krocích: skrytí svrchní vrstvy pĤdy do hloubky 20 cm, navezení minerálního substrátu (štČrk fr. 2/16), urovnání povrchu, rozmístČní vČtších kamenĤ do plochy, hloubení jamek pro výsadbu trvalek, výsadba trvalek, vyhloubení jamek pro výsadbu cibulovin a hlíznatých 77

rostlin, výsadba cibulí a hlíz do hnízd po 5 až 10 kusech (do hloubky odpovídající 1 - 2 x prĤmČru cibule). PĜed výsadbou trvalek se jednotlivé sazenice ponoĜí celým kontejnerem (koĜenovým balem) do nádoby s vodou a nechají zcela nasáknout. Další zálivka se již neprovádí. Toto platí i u všech dalších prvkĤ (Z1, AC, KA, S1). UspoĜádání pČstebního profilu pro výsadbu rostlin prezentuje Schéma þ. 1. Osazovací plán je uveden v pĜíloze þ. 7. Schéma þ. 1



Rozpoþet: Tab. þ. 3 - Rozpoþet pro založení plochy B1:

ýíslo položky

Název položky Sejmutí ornice s vodorovným pĜemístČním na 121 10-1101 vzdálenost do 250 m RozprostĜení a urovnání zeminy v rovinČ pĜes 150 181 30-11 do 200 mm Hloubení jamek bez výmČny pĤdy do 0,01 m3 v 18310-1111 rovinČ 18320-4112 Výsadba kvČtin hrnkovaných, kvČtináþ do 12 cm 18320-4113 Výsadba cibulí Celková cena založení (Kþ)

78

MJ

poþet cena MJ / MJ

Cena celkem (Kþ)

m3

9,6 48,10

461,76

m3

9,6 45,60

437,76

kus kus kus

127 87 277

5,30 4,10 3,10

673,10 356,70 858,70 2788,02

Tab. þ. 4 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu B1:

taxon Allium moly Allium sphaerocephalon Crocus speciosus Echinops bannaticus 'Blue Glow' Eranthis cilicica Eryngium planum 'Blue Hobbit' Euphorbia polychroma Pseudolysimachion incanum Sedum telephium 'Hab Gray' Stachys byzantina 'Cotton Boll'

dodavatel Lukon Glads Lukon Glads Lukon Glads

specifikace cibule cibule cibule

poþet cena/ celková MJ MJ MJ cena (Kþ) kus 30 5,00 150,00 kus 25 5,00 125,00 kus 49 5,00 245,00

Pereny PČšiþková Lukon Glads Pereny PČšiþková Zahradnictví Franc KvČtiny Šíblová Lukon Glads Pereny PČšiþková Zahradnictví Krulichovi

K9 hlízky K9 K9 K9 K9 K9

kus kus kus kus kus kus kus

10 110 6 12 12 3 11

19,55 7,00 21,85 49,00 24,00 27,00 36,80

195,50 770,00 131,10 588,00 288,00 81,00 404,80

K9

kus

9

38,00

342,00

K9 K9 cibule cibule

kus kus kus kus

9 10 35 28

28,00 18,40 5,00 5,00

252,00 184,00 175,00 140,00

K9

kus

5

18,40

92,00 4163,40

Thymus praecox 'Albiflorus' Thymus serpyllum 'Purple Beauty' VáĖovi.cz Thymus x citriodorus Pereny PČšiþková Tulipa tarda Lukon Glads Tulipa urumensis Lukon Glads Verbascum bombyciferum 'Polarsommer' Pereny PČšiþková Celková cena rostlinného materiálu (Kþ)

5.2.2. Z 1 - Komponovaný trvalkový záhon Komponovaný trvalkový záhon Z1 pĜedstavuje ukázku sortimentu xerofytních trvalek doplnČných cibulovinami. Plocha 47,5 m2 je osázena v hustotČ 5 9 ks/m2, návrh poþítá s postupným rozrĤstáním a zapojováním výsadeb. Pro záhon byla zvolena pestrá barevnost kvČtĤ v pastelových barvách od bílé pĜes žlutou, rĤžovou, po tóny fialové a modré (sortiment je uveden v Tab. þ. 5 na následující stranČ). Rostliny jsou vysazovány do substrátu s podílem minerálního skeletu.

79

Tab. þ. 5 - Sortiment rostlin pro plochu Z1: taxon Allium Allium siculum Anemone sylvestris Artemisia ludoviciana Asphodeline lutea Aster amellus Colchicum tenorii Coreopsis verticillata Echinops bannaticus Euphorbia characias ssp. wulfenii Festuca mairei Fritillaria imperialis var. lutea maxima Fritillaria meleagris Geranium sanguineum Iris germanica Iris reticulata Iris reticulata Kniphofia Liatris spicata Linum perenne Lychnis chalcedonica Lychnis viscaria Nepeta x fassenii Onopordum acanthium Origanum vulgare Paeonia tenuifolia Papaver orientale Phlomis russeliana Sedum kamtschaticum Sedum spectabile Sedum telephium Sedum telephium Stachys byzantina Stipa gigantea Stipa tenuissima Thymus serpyllum Tulipa batalini Tulipa polychroma Verbascum nigrum Veronica spicata Yucca filamentosa

kultivar 'Ambasador'

'Rudolf Goethe'

'Blue Glow'

'Constant Wattez' 'Edward' 'Natascha' 'Ice Queen' 'Kobold' 'Saphir' 'Alba' 'Alba'

'Victoria Louise'

'Iceberg' 'Herbstfreude' 'Joyce Henderson'

'Bright Gem'

80

doba kvetení V - VI V - VI V - VI VI - VII V - VI VIII - IX IX - X VI - X VII - IX III - VI VI - IX III - IV IV - V V - VII IV- V IV - V IV - V VI - IX VII - IX VI - VIII VI - VIII V - VI V - IX VII - IX VI - IX VI V - VI VII - VIII VI - VIII VIII - IX VIII - X VII - IX VI - VIII VI VII - VIII VI - VIII V IV VII - VIII VII - VIII VII - VIII

barva kvČtĤ

Technologie založení: Výsadba v záhonu Z1 se provede do smČsného substrátu s obsahem 60 % štČrku fr. 4/16 a 40 % ornice tloušĢky 35 cm, pČstební profil je doplnČn 5 cm vysokou vrstvou minerálního mulþe ze štČrku fr. 8/16 (Schéma þ.2). Založení plochy probČhne následovnČ: skrytí ornice do hloubky 40 cm, promísení štČrku fr. 4/16 s þástí skryté ornice ve výše uvedeném pomČru a uložení do vyhloubené plochy, urovnání plochy, vyhloubení jamek pro výsadbu trvalek, výsadba trvalek, vyhloubení jamek pro výsadbu cibulovin, výsadba cibulovin do hnízd po 3 10 kusech (do hloubky odpovídající 1 - 2 x velikosti cibule), zamulþování plochy štČrkem fr. 8/16 vrstvou tloušĢky 5 cm. Osazovací plán je uveden v PĜíloze þ. 8. Schéma þ. 2



81

Rozpoþet: Tab. þ. 6 - Rozpoþet pro založení plochy Z1:

ýíslo položky

Název položky Sejmutí ornice s vodorovným pĜemístČním na 121 10-1101 vzdálenost do 250 m RozprostĜení a urovnání zeminy v rovinČ pĜes 300 do 181 30-1106 400 mm Hloubení jamek bez výmČny pĤdy do 0,01 m3 18310-1111 v rovinČ 18320-4112 Výsadba kvČtin hrnkovaných, kvČtináþ do 12 cm 18320-4113 Výsadba cibulí Mulþování vysázených rostlin tloušĢky mulþe do 15 cm Celková cena založení (Kþ)

MJ

poþet cena / MJ MJ

Cena celkem (Kþ)

m3

19

48,10

913,90

m3

16,63

45,60

758,10

kus kus kus

368 344 140

5,30 4,10 3,10

1950,40 1410,40 434,00

m2

47,5

79,00

3752,50 9219,30

Tab. þ. 7 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu Z1:

taxon Allium 'Ambasador' Allium siculum Anemone sylvestris Artemisia ludoviciana Asphodeline lutea Aster amellus 'Rudolf Goethe' Colchicum tenorii Coreopsis verticillata Echinops bannaticus 'Blue Glow' Euphorbia characias ssp. wulfenii Festuca mairei Fritillaria imperialis var. lutea maxima Fritillaria meleagris Geranium sanguineum Iris germanica 'Constant Wattez' Iris reticulata 'Edward' Iris reticulata 'Natascha' Kniphofia 'Ice Queen' Liatris spicata 'Kobold' Linum perenne 'Saphir' Lychnis chalcedonica 'Alba' Lychnis viscaria 'Alba' Nepeta x fassenii

dodavatel Lukon Glads Lukon Glads KvČtiny Šíblová Zahradní centrum Fytex Pereny PČšiþková

specifikace cibule cibule K10 K2l K9

poþet cena/ celková MJ MJ MJ cena (Kþ) kus 9 95,00 855,00 kus 12 9,00 108,00 kus 30 Ϯϴ͕ϬϬ 840,00 kus 29 56,00 1624,00 kus 3 28,75 86,25

Zahradnictví Krulichovi K9 Lukon Glads cibule Pereny PČšiþková K9

kus kus kus

12 15 24

48,00 39,00 23,00

576,00 585,00 552,00

Pereny PČšiþková

K9

kus

3

19,55

58,65

Pereny PČšiþková Pereny PČšiþková

K11 K9

kus kus

3 21

35,65 23,00

106,95 483,00

Lukon Glads Lukon Glads Lukon Glads

cibule cibule K9

kus kus kus

9 15 14

85,00 7,00 35,00

765,00 105,00 490,00

Zahradní centrum Fytex Lukon Glads Lukon Glads Pereny PČšiþková Lukon Glads Zahradnictví Krulichovi

K1l hlíza hlíza K2l K9 K9

kus kus kus kus kus kus

11 6 3 8 18 8

98,00 6,00 14,00 86,25 20,00 38,00

1078,00 36,00 42,00 690,00 360,00 304,00

kus kus kus

6 11 9

35,00 38,00 20,70

210,00 418,00 186,30

Zahradní centrum Fytex K0,5l Zahradnictví Krulichovi K9 Pereny PČšiþková K9

82

Onopordum acanthium Origanum vulgare Paeonia tenuifolia Papaver orientale 'Victoria Louise' Phlomis russeliana Sedum kamtschaticum Sedum spectabile 'Iceberg' Sedum telephium 'Herbstfreude' Sedum telephium 'Joyce Henderson' Stachys byzantina

Stauden-Stade K11x11 Pereny PČšiþková K14 Zahradni centrum Fytex K1,5l

kus kus kus

Zahradní centrum Fytex Zahradnictví Flos Pereny PČšiþková Zahradnictví Krulichovi

kus kus kus kus

6 20 10 2

40,00 40,00 16,10 68,00

240,00 800,00 161,00 136,00

Zahradnictví Krulichovi K9

kus

1

68,00

68,00

Lukon Glads Pereny PČšiþková Bambus centrum Kastner Zahradnictví Chaloupka Zahradnictví Flos

K9 K9

kus kus

1 7

22,00 18,40

22,00 128,80

K11 K10,5

kus kus kus

5 150,00 21 45,00 16 35,00

750,00 945,00 560,00

cibule cibule K13 K9 K10

kus kus kus kus kus

50 30 5 6 3

Stipa gigantea Stipa tenuissima Thymus serpyllum Tulipa batalini 'Bright Gem' Lukon Glads Tulipa polychroma Lukon Glads Verbascum nigrum Zahradnictví Flos Veronica spicata Pereny PČšiþková Yucca filamentosa Pereny PČšiþková Celková cena rostlinného materiálu (Kþ)

K0,5l K9 K9 K9

5 117,00 9 44,85 8 150,00

7,00 12,00 45,00 23,00 32,20

585,00 403,65 1200,00

350,00 360,00 225,00 138,00 96,60 17728,20

pozn.: pĜepoþet cen z EUR na CZK byl proveden dle platného kurzu ýeské národní banky ze dne 2. 5. 2014

5.2.3. AC - Záhon inspirovaný acidofilními rostlinnými spoleþenstvy Výsadby na ploše o výmČĜe 20 m2 jsou inspirovány acidofilními spoleþenstvy a acidofilními spoleþenstvy na píscích v jihomoravských lokalitách (Havranické vĜesovištČ, Váté písky u Bzence). Výsadba je založena ve smČsi písku a štČrku upravené pĜidáním vláknité rašeliny. VýbČr rostlin se v pĜevážné vČtšinČ soustĜedí na práci s botanickými druhy rostlin (Tab. þ. 8). Tab. þ. 8 - Sortiment rostlin pro plochu AC: taxon Armeria maritima Calluna vulgaris Corynephorus canescens Dianthus plumarius Dianthus serotinus Elymus arenarius Festuca ovina Koeleria glauca Phlox subulata Verbascum phoeniceum Veronica prostrata

kultivar 'Rosea' 'Spiky Blue' 'Albus Plenus'

'Linner's Traum' 'Rosea'

83

doba kvetení V - IX VII - IX VI - VII VI - VIII VI - IX VI V - VII VI - VIII IV - V V - VI IV - VI

barva kvČtĤ

Technologie založení: Pro založení acidofilního spoleþenstva v písþitém prostĜedí byl zvolen substrát s obsahem 70 % písku, 20 % štČrku fr. 4/8 a 10 % vláknité rašeliny pro úpravu chemických vlastností substrátu (Schéma þ. 3). Založení probíhá tímto zpĤsobem: skrytí svrchní vrstvy pĤdy do hloubky 20 cm, pĜíprava smČsi substrátu, navezení substrátu, urovnání povrchu, vyhloubení jamek pro výsadbu trvalek, výsadba trvalek. Osazovací plán je uveden v PĜíloze þ. 9. Schéma þ. 3

Rozpoþet: Tab. þ. 9 - Rozpoþet pro založení plochy AC:

ýíslo položky

Název položky Sejmutí ornice s vodorovným pĜemístČním na vzdálenost do 121 10-1101 250 m RozprostĜení a urovnání zeminy v rovinČ pĜes 150 do 200 181 30-11 mm 18310-1111 Hloubení jamek bez výmČny pĤdy do 0,01 m3 v rovinČ 18320-4112 Výsadba kvČtin hrnkovaných, kvČtináþ do 12 cm Celková cena založení (Kþ)

84

poþet cena MJ MJ / MJ

Cena celkem (Kþ)

m3

4 48,10

192,40

m3 kus kus

4 45,60 97 5,30 97 4,10

182,40 514,10 397,70 1286,60

Tab. þ. 10 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu AC:

taxon dodavatel Armeria maritima 'Rosea' Pereny PČšiþková Calluna vulgaris Zahradnictví Milan Havlis Corynephorus canescens 'Spiky Blue' Trvalky OldĜich Hybš Dianthus plumarius Ovocná a okrasná školka 'Albus Plenus' Strážnice Dianthus serotinus Veselá Zahrada Elymus arenarius Zahradní centrum Fytex Festuca ovina Pereny PČšiþková Koeleria glauca Pereny PČšiþková Phlox subulata 'Linner's Traum' Zahradnictví Krulichovi Verbascum phoeniceum Pereny PČšiþková Veronica prostrata 'Rosea' Pereny PČšiþková Celková cena rostlinného materiálu (Kþ)

specifikace

poþet MJ MJ

cena/ MJ

celková cena (Kþ)

K9 K1l

kus kus

18 13

18,40 59,00

331,20 767,00

K9

kus

7

40,00

280,00

K 9x9 K9 K 0,5 l K9 K9

kus kus kus kus kus

15 7 4 7 5

38,00 22,00 50,00 17,25 17,25

570,00 154,00 200,00 120,75 86,25

K9 K9

kus kus

6 6

38,00 18,40

228,00 110,40

K11

kus

9

28,75

258,75 3106,35

5.2.4. PS - Záhon inspirovaný kalcifilními rostlinnými spoleþenstvy Záhon na ploše oznaþené zkratkou KA o výmČĜe 32 m2 je komponován rozvolnČnou výsadbou inspirovanou rostlinnými druhy panonských stepních lokalit na jižní MoravČ (PouzdĜanská step, Pálava) vysazenou do skeletnatého substrátu s vysokým obsahem vápníku. Výsadba tak parafrázuje spoleþenstva skalních stepí. Barevnost kvČtĤ je pestrá, dĤraz je kladen na použití travin. Sortiment taxonĤ shrnuje Tab. þ. 11 na následující stranČ.

85

Tab. þ. 11 - Sortiment rostlin pro plochu KA: taxon Adonis vernalis Anemone sylvestris Aster amellus Aster linosyris Carex humilis Dianthus carthusianorum Dictamnus albus Festuca valesiaca Gentiana cruciata Inula ensifolia Iris pumila Iris pumila Paeonia tenuifolia Pulsatilla vulgaris Salvia pratensis Sesleria autumnalis Stipa pennata

kultivar

'Brilliant'

'Glaucantha'

'Laced Lemonade' 'Petite Polka' 'Violet Blue' 'Madeleine'

doba kvetení IV V - VI VIII - X VIII - X III - IV VI - IX V - VI VI - VII VII - IX VII - VIII IV - V IV - V VI III - IV VI - IX IX - X VI - VII

barva kvČtĤ

Technologie založení: Založení záhonu se provede do substrátu s pĜevahou minerálního materiálu pocházejícího z vápenaté horniny (80 %) a 20 % pĜímČsí ornice (Schéma þ. 4 na následující stranČ). Založení probíhá po tČchto krocích: skrytí svrchní vrstvy pĤdy do hloubky 20 cm, pĜíprava smČsi substrátu, navezení substrátu, urovnání povrchu, vyhloubení jamek pro výsadbu trvalek, výsadba trvalek. Osazovací plán je uveden v PĜíloze þ. 10.

86

Schéma þ. 4

Rozpoþet: Tab. þ. 12 - Rozpoþet pro založení plochy KA:

ýíslo položky

Název položky Sejmutí ornice s vodorovným pĜemístČním na 121 10-1101 vzdálenost do 250 m RozprostĜení a urovnání zeminy v rovinČ pĜes 150 do 181 30-11 200 mm Hloubení jamek bez výmČny pĤdy do 0,01 m3 v 18310-1111 rovinČ 18320-4112 Výsadba kvČtin hrnkovaných, kvČtináþ do 12 cm Celková cena založení (Kþ)

poþet cena / MJ MJ MJ

Cena celkem (Kþ)

m3

6,4

48,10

307,84

m3

6,4

45,60

291,84

kus kus

164 164

5,30 4,10

869,20 672,40 2141,28

Tab. þ. 13 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu KA:

taxon Adonis vernalis Anemone sylvestris Aster amellus 'Brilliant' Aster linosyris Carex humilis Dianthus carthusianorum Dictamnus albus

dodavatel Okrasné školky Jašovi KvČtiny Šíblová Zahradnictví Flos Zahradnictví Krulichovi ROSTETO s. r. o. Pereny PČšiþková Zámecké zahradnictví CtČnice

87

specifikace K9 K10 K9 K9 K9 K9

poþet cena/ celková MJ MJ MJ cena (Kþ) kus 5 59,00 295,00 kus 14 28,00 392,00 kus 6 35,00 210,00 kus 3 48,00 144,00 kus 32 25,00 800,00 kus 10 17,25 172,50

K9

kus

6

65,00

390,00

Festuca valesiaca 'Glaucantha' KvČtiny Šíblová Gentiana cruciata Zahradnictví Krulichovi Inula ensifolia Zahradnictví Flos Iris pumila 'Laced Lemonade' Zahradnictví Krulichovi Iris pumila 'Petite Polka' Zahradnictví Krulichovi Paeonia tenuifolia Zahradní centrum Fytex Pulsatilla vulgaris 'Violet Blue' Pereny PČšiþková Salvia pratensis 'Madeleine' Zahradnictví Krulichovi Sesleria autumnalis ROSTETO s. r. o. Stipa pennata Zahradní centrum Fytex Celková cena rostlinného materiálu (Kþ)

K 9x9 K9 K9

kus kus kus

K9 K9 K 1,5 l

14 8 5

29,00 48,00 35,00

406,00 384,00 175,00

kus kus kus

8 58,00 8 58,00 8 150,00

464,00 464,00 1200,00

K9

kus

6

18,40

110,40

K9 K9 K1l

kus kus kus

8 6 17

78,00 25,00 76,00

624,00 150,00 1292,00 7672,90

5.2.5. S 1 - Trvalková smČs Výsadba na ploše oznaþené jako S 1 je inspirována optimalizovanými bylinnými smČsmi používanými ve veĜejné zeleni. Vzhledem k velikosti záhonu (8 m2) byl oproti inspiraþním pĜedlohám snížen poþet použitých taxonĤ. Rostliny jsou vysázeny do substrátu s podílem minerálního skeletu dle schématu uvedeného v PĜíloze þ. 11. Následující tabulka (Tab. þ. 14) uvádí použité taxony s rozdČlením do skupin dle jejich funkce ve smČsi. Tab. þ. 14 - Sortiment rostlin pro plochu S1:

solitérní

skupinové

pokryvné

vtroušené cibuloviny

taxon Calamagrostis acutiflora Echinacea purpurea Penstemon digitalis Achillea Calamintha nepeta ssp. nepeta Papaver orientale Salvia nemorosa Veronica longifolia Geranium sanguineum Stachys byzantina Thymus vulgaris Dianthus carthusianorum Linum perenne Muscari armeniacum Narcissus poeticus

kultivar 'Karl Foerster' 'Vintage Wine' 'Husker Red' 'Desert Eve Deep Rose' 'Marlene' 'Eveline'

'Saphir' 'Blue Spike'

88

doba kvetení VI - IX VII - IX VII - VIII VI - VIII VII - VIII V - VII VI - IX VII - VIII V - VII VI - VIII VII - VIII VI - IX VI - VIII IV IV - V

barva kvČtĤ

Technologie založení: Založení probíhá shodnČ jako v pĜípadČ záhonu Z1 (viz. výše). Cibuloviny jsou vysazovány po 5 - 10 ks do hnízda. Rozpoþet: Tab. þ. 15 - Rozpoþet pro založení plochy S1:

ýíslo položky

Název položky Sejmutí ornice s vodorovným pĜemístČním na 121 10-1101 vzdálenost do 250 m RozprostĜení a urovnání zeminy v rovinČ pĜes 300 181 30-1106 do 400 mm Hloubení jamek bez výmČny pĤdy do 0,01 m3 v 18310-1111 rovinČ 18320-4112 Výsadba kvČtin hrnkovaných, kvČtináþ do 12 cm 18320-4113 Výsadba cibulí Mulþování vysázených rostlin tloušĢky mulþe do 15 cm Celková cena založení (Kþ)

MJ

poþet MJ

cena / MJ

Cena celkem (Kþ)

m3

3,2

48,10

153,92

m3

2,8

45,60

127,68

kus kus kus

102 91 90

5,30 4,10 3,10

540,60 373,10 279,00

m2

8

79,00

632,00 2106,30

Tab. þ. 16 - Rozpoþet rostlinného materiálu pro plochu S1:

taxon Calamagrostis acutiflora Echinacea purpurea Penstemon digitalis Achillea Calamintha nepeta ssp. nepeta Papaver orientale Salvia nemorosa Veronica longifolia Geranium sanguineum Stachys byzantina Thymus vulgaris Dianthus carthusianorum Linum perenne Muscari armeniacum

poþet MJ

cena/ celková MJ cena (Kþ) 35,00 105,00 81,65 326,60 68,00 204,00 23,00 161,00

dodavatel ROSTETO s. r. o. Pereny PČšiþková Zahradnictví Krulichovi Pereny PČšiþková

specifikace K1l K2l K9 K9

MJ kus kus kus kus

Trvalky - OldĜich Hybš Pereny PČšiþková Pereny PČšiþková Zahradnictví Krulichovi Lukon Glads Pereny PČšiþková Pereny PČšiþková Pereny PČšiþková Zahradnictví Krulichovi Lukon Glads

K9 K2l K9 K9 K9 K9 K14 K9 K9 cibule cibule 5 ks/bal

kus kus kus kus kus kus kus kus kus kus

9 5 6 10 12 7 17 5 3 70

40,00 52,90 21,85 58,00 35,00 18,40 44,85 17,25 38,00 5,00

360,00 264,50 131,10 580,00 420,00 128,80 762,45 86,25 114,00 350,00

kus

20 49,00

980,00 4973,70

Narcissus poeticus Zahrada Nechanice Celková cena rostlinného materiálu (Kþ)

89

3 4 3 7

6. Diskuse V diplomové práci na téma „ŠtČrková zahrada“ se autorka zabývá principy navrhování a fungování štČrkových zahrad, jako soudobého fenoménu tvorby soukromé zelenČ. Vzhledem k absenci þeské literatury využívá zdrojĤ zahraniþních, jejich množství a pĜedevším komplexnost zpracování je ale dosud stále nevelké, z toho dĤvodu, zejména v kapitole o kompoziþních principech štČrkových zahrad (kap. 3.9.), tČží autorka kromČ literárních zdrojĤ také z vlastních zkušeností a vČdomostí. Podklady k tématu štČrkových zahrad dosud nestanovují jednoznaþnou definici termínu „štČrková zahrada“. Autorka proto navrhuje definici vlastní, vzhledem k malé míĜe obecných zkušeností se štČrkovými zahradami v ýeské republice i v EvropČ ale pĜedpokládá její další vývoj a zpĜesĖování, které by mČlo navazovat na podrobnČjší výzkum problematiky. Nutnost rozsáhlejšího studia a výzkumu vidí pĜedevším v pĜípadČ materiálĤ pro zakládání štČrkových zahrad (substrátĤ s podílem minerálního materiálu), a jejich praktického testování, a také ve zkoušení odolnosti jednotlivých rostlinných taxonĤ extrémnímu životnímu prostĜedí, které štČrkové zahrady vytváĜejí, a jejich vzájemnému kombinování. V závČreþné kapitole literární þásti práce autorka nastiĖuje možnosti využití principĤ štČrkových zahrad, zároveĖ ale zdĤrazĖuje nutnost osvČtové þinnosti kvĤli pĜijetí a pochopení tohoto typu zahradních úprav širokou veĜejností, které je pĜedpokladem k tvorbČ úspČšnČ fungujících a esteticky hodnotných realizací. Modelovým objektem pro návrhovou þást práce a praktickou aplikaci nabytých poznatkĤ byla zvolena soukromá zahrada v obci Dub nad Moravou v Olomouckém kraji. Aþ se objekt nachází v teplé klimatické oblasti a majitelé se potýkají s výrazným nedostatkem srážek v letních mČsících, tyto faktory by v návaznosti na principy zakládání štČrkových zahrad nemusely být nutným a dostateþným dĤvodem k založení takové úpravy. ZámČr majitelĤ, kteĜí v sousedství objektu provozují rodinné zahradnictví zamČĜené také na produkci trvalkových sazenic, ale inicioval návrh ukázkové zahrady pro zákazníky s možností prezentace použití suchovzdorných rostlin, resp. forem štČrkových zahrad. Tento zámČr se tak stal dĤvodem k tvorbČ štČrkové zahrady jako výstavní plochy v daných podmínkách. Návrh tak pĜenesenČ pĜedstavuje objekt jako didaktickou souþást šíĜení problematiky štČrkových zahrad do povČdomí odborné i laické veĜejnosti a reaguje také na nezbytnost tvorby dlouhodobČ udržitelných forem zahrad v budoucnu.

90

7. ZávČr Diplomová práce se zabývá problematikou štČrkových zahrad jako jedním ze soudobých trendĤ použití pĜírodČ podobných vegetaþních prvkĤ, které mají za cíl efektivizaci zakládání a údržby soukromé i veĜejné zelenČ a pĜedevším tvorbu dlouhodobČ udržitelných objektĤ zahradní a krajináĜské architektury. PĜedpoklady pro zakládání štČrkových zahrad a použití k tomuto úþelu nezbytného materiálu byly potvrzeny a zpĜesnČny studiem dostupné, zejména zahraniþní literatury, uspoĜádány formou literární rešerše a podepĜeny reprezentativními pĜíklady zahraniþních i domácích realizací, text práce nastiĖuje také možnosti využití principĤ štČrkových zahrad v budoucnu. Ve druhé þásti se práce soustĜedí na aplikaci nabytých informací v návrhu Ĝešení pro modelový objekt soukromé zahrady s navazujícími ukázkovými plochami pro zákazníky rodinného zahradnictví v Dubu nad Moravou. Ukázkový charakter þásti modelového objektu prezentuje možnosti v zakládání štČrkových zahrad a nabízí tak možnost pĜiblížení a osvČtlení principĤ tohoto trendu veĜejnosti.

91

8. Souhrn, Resume, Klíþová slova Souhrn Diplomová práce na téma „ŠtČrková zahrada“ se zabývá problematikou zakládání a fungování štČrkových zahrad jako jedním ze soudobých trendĤ v navrhovaní soukromé zelenČ dle principĤ pĜírodČ podobných vegetaþních prvkĤ. Literární þást nabízí definici pojmu „štČrková zahrada“ a pojednává o principech navrhování, technologiích zakládání, vlastnostech minerálního materiálu a rostlin pro štČrkové zahrady, které podepírá reprezentativními ukázkami realizací v ýeské republice i v zahraniþí. PĜedstavuje také možnosti využití technologií v budoucnu. Poznatky jsou aplikovány v návrhu modelového objektu soukromé zahrady s navazujícími ukázkovými plochami rodinného zahradnictví v Dubu nad Moravou. Klíþová slova štČrková zahrada, štČrk, rostlinné spoleþenstvo, suchovzdorné rostliny, propustná pĤda, xerofytní trvalky Resume Diploma thesis „Gravel Garden“ deals with the problematics of construction and working of gravel gardens as one of contemporary trends in designing private gardens according to the principles of natural plant communities. Literary part of the thesis provides a definition of „gravel garden“ and refers about principles of design, construction technologies, characteristics of mineral materials and plants for use in gravel gardens. That is shown by the representative examples of implementation in the Czech republic and abroad. The thesis also presents the possibility of using technologies in the future. Knowledge is applied in the design of the model object of private garden with show gardens of family nursery in the village of Dub nad Moravou. Key words gravel garden, gravel, plant community, drough-resistant plants, permeable soil, xerophytic perennials

92

9. Seznam použité literatury a dalších pramenĤ Použité literární zdroje: BAROŠ, Adam a JiĜí MARTINEK. Trvalkové výsadby s vyšším stupnČm autoregulace a extenzivní údržbou: plánování, zakládání, údržba, doporuþené smČsi : certifikovaná metodika. PrĤhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2011, 84 s. ISBN 978-80-85116-88-5. ýESKÝ ÚěAD ZEMċMċěICKÝ A KATASTRÁLNÍ. Geoportál ýÚZK: pĜístup k mapovým produktĤm a službám resortu [online]. 2010 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/(S(fpdbau453qsqd045ofpiid55))/Default.aspx?head_tab=sekce-00gp&mode=TextMeta&text=uvod_uvod&menu=01&news=yes&UvodniStrana=yes ýSN 83 9011. Technologie vegetaþních úprav v krajinČ - Práce s pĤdou. Praha: ýeský normalizaþní institut, 2006. DAMEC, JiĜí. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtĤ ZahradnČ architektonická tvorba I, II. Lednice, 2011. DEMEK, Jaromír, Peter MACKOVýIN a BĜetislav BALATKA. ZemČpisný lexikon ýR. Vyd. 2. Brno: AOPK ýR, 2006, 580 s. ISBN 80-86064-99-9. DIN EN ISO 14688. Geotechnische Berechnungen für bautechnische Zwecke. Berlin: Deutsches Institut für Normung e. V., 2011. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Gravel Geologie. In: Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010-2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Geology&keywordList=inspire GÖTZ, Hans, Martin HÄUSSERMANN a Josef SIEBER. Die Stauden-CD: [bewährtes Planungs- und Gestaltungswerkzeug für Planer, Gärtner und Pflanzenliebhaber]. 4. Aufl. Stuttgart: Ulmer, 2006. ISBN 3-8001-4936-2. Gravel. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 20012014 [cit. 2014-04-01]. HANSEN, Richard a Friedrich STAHL. Perennials and their garden habitats. 4th ed. Cambridge: Cambridge University Press, 1993, 450 s. ISBN 0-521-35194-4. HERTLE, Bernd. Kiesgärten: Blütenpracht ohne Giessen. 1. Aufl. München: Gräfe und Unzer, 2010, 144 s. ISBN 978-383-3819-711. HLģŽOVÁ, Eva. PĜírodČ podobné bylinné vegetaþní prvky ve veĜejné zeleni sídel jako alternativa kvČtinového záhonu. Lednice, 2007. Diplomová práce. Mendelova univerzita v BrnČ. Horniny. PĜehled minerálĤ a hornin [online]. 2007 [cit. 2014-04-28]. http://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/js07/mineraly/materialy/horniny/index.html

Dostupné

z:

CHATTO, Beth a Steven WOOSTER. Beth Chatto's gravel garden: drought-resistant planting through the year. London: Frances Lincoln, 2000, 185, [7] p. ISBN 07-112-1425-5. CHYTRÝ, Milan et al. Vegetace ýeské republiky: 1 Travinná a keĜíþková vegetace. Vyd. 2., upr. Praha: Academia, 2010, 528 s. ISBN 978-802-0018-960. CHYTRÝ, Milan et al. Vegetace ýeské republiky: 2 Ruderální, plevelová, skalní a suĢová vegetace. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009, 524 s. ISBN 97880200191893. CHYTRÝ, Milan. Katalog biotopĤ ýeské republiky: interpretaþní pĜíruþka k evropským programĤm Natura 2000 a Smaragd. Vyd. 1. Editor Milan Chytrý, Tomáš Kuþera, Martin Koþí. Praha: Agentura ochrany pĜírody a krajiny ýR ve spolupráci s katedrou botaniky PĜírodovČdecké fakulty Masarykovy

93

univerzity v BrnČ a Botanickým ústavem Akademie vČd ýeské republiky, 2001, 307 s. ISBN 80-8606455-7. JELÍNEK, Stanislav a Aleš BAJER. Cviþení z lesnické a zemČdČlské geologie. dotisk, 2007. V BrnČ: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, 2002, 83 s. ISBN 978-80-7157-610-5. JELLICOE, Geoffrey a Susan JELLICOE. The landscape of man: shaping the environment from prehistory to the present day. 3rd ed., expanded and updated. New York, N.Y.: Thames and Hudson, 1995, 408 s. ISBN 978-0-500-27819-2. KRÁTKÁ ADÁMKOVÁ, Barbara. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtu Základy prostorové kompozice. Brno, 2008. KÜHN, Norbert. Neue Staudenverwendung. Stuttgart: Ulmer, E, 2011, 328 s. ISBN 978-380-0159-703. KUġKOVÁ, Tatiana. ZAHRADNICKÁ FAKULTA MENDELOVY UNIVERZITY V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtu KvČtináĜství pro ZAKA I. Lednice, 2010. MACHOVEC, Jaroslav et al. Sadovnícke kvetinárstvo. 1. vyd. Nitra: Slovenská pol'nohospodárska univerzita v Nitre, 2006, 209 s. ISBN 80-8069-740-X. MARTIN, Christiane a Manfred EIBLMAIER. Lexikon der Geowissenschaften. 6. vyd. Heidelberg: Spektrum, Akademischer Verlag, 2000-2002. ISBN 3-8274-1655-8. Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné http://geoportal.gov.cz/web/guest/home;jsessionid=A0D01E458FE6C9D25692D98668997249

z:

Park a Zahrada roku. Svaz zakládání a údržby zelenČ [online]. 2009-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.szuz.cz/cs/zelen/akce/zahrada-a-park-roku/ PĤda. In: Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010-2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Soil&keywordList=inspire QUITT, Evžen. Klimatické oblasti ýeskoslovenska. Praha: Academia, 1971, 73 s. RICHTER, Rostislav a Jaroslav HLUŠEK. Výživa a hnojení rostlin. 1. vyd. V BrnČ: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, 1999, 177 s. ISBN 80-715-7138-5. Spoleþenstva, biomy. In: BIOMACH: výpisky z biologie [online]. 2008 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/ekologie/spolecenstva-biomy ŠIMEK, Pavel. ZAHRADNICKÁ FAKULTA MENDELOVY UNIVERZITY V BRNċ. PĜednášky z pĜedmČtu Zakládání a údržba zelenČ II. Lednice, 2010. Územní srážky. ýeský hydrometeorologický ústav: Portál ýHMÚ [online]. 2014 [cit. 2014-0403]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu=JSPTabContainer/P4_ Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky&nc=1&portal_lang=cs#PP_Uzemni_srazky WENDEHORST, Begr. von R. Baustoffkunde. 26., überarb. Aufl. Hannover: Vincentz, 2004. ISBN 38787-0778-9. ZBOěILOVÁ, Sandra. Kámen jako stanovištČ rostlin v zahradní a krajináĜské architektuĜe. Lednice, 2012. Diplomová práce. Mendelova univerzita v BrnČ.

Zdroje použité pro zrpacování rozpoþtĤ: 800-1 Zemní práce: Katalog popisĤ a smČrných cen stavebních prací. Praha: ÚRS Praha, 2014. HSV 2014, 1.41.002. Ceny zahradních úprav. Praha: ÚRS Praha, 2012. Vím za kolik..., 1.21.058.

94

Jašovi: okrasné školky [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.okrasne-skolky.cz/ KvČtiny Šíblová [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.kvetiny-siblova.cz/ Lukon Glads [online]. 2010-2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.lukon-glads.cz/ Milan Havlis - specializované zahradnictví [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.havlis.cz/ Ovocná a okrasná školka http://www.ovocnaskolka.cz/

Strážnice

[online].

2014

[cit.

2014-05-05].

Dostupné

z:

Pereny [online]. 2010 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.pereny.cz/ Rosteto s. r. o. [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.bambusy.cz/ Stauden-Stade: die ganze Welt der Stauden... [online]. 2000-2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.stauden-stade.de/ Trvalky - OldĜich Hybš [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.trvalky-hybs.cz/ VáĖovi.cz: okrasné zahradnictví [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.vanovi.cz/ Veselá Zahrada [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.veselazahrada.cz/ Zahradní centrum Fytex [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zahradnicentrum.cz/ Zahradnictví Flos [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zahradnictvi-flos.cz/ Zahradnictví Franc [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zahrady-rostliny.cz/ Zahradnictví Krulichovi [online]. http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/ Zámecké zahradnictví CtČnice http://www.zameckezahradnictvi.cz/

2014

[online].

[cit. 2012

2014-05-05]. [cit.

2014-05-05].

Dostupné Dostupné

z: z:

Zdroje obrázkĤ: (1) Begriffs-Lexikon - Lebensbereiche. Pflanzenverstand der Staudengärtnerei Geissmayer [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.pflanzenversand-gaissmayer.de/cms,lexikonlebensbereiche,de.html (2) HERTLE, Bernd. Kiesgärten: Blütenpracht ohne Giessen. 1. Aufl. München: Gräfe und Unzer, 2010, 144 s. ISBN 978-383-3819-711. (3) Gallery. The Beth Chatto Gardens [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.bethchatto.co.uk/gallery/ (4) Pokusné trvalkové záhony. Dendrologická zahrada PrĤhonice [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://dendrologickazahrada.cz/vyzkumne-aktivity/pokusne-trvalkove-zahony (5) Derek Jarmans Garden Dungeness. In: Fine Art America [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://fineartamerica.com/featured/derek-jarmans-garden-dungeness-frank-pearson.html (6) Derek Jarman Garden Prospect Cottage. Gardenvisit.com: The Garden and Landscape Guide [online]. 2011 [cit. 2014-05-04]. (7) Chelsea 2010 Highlights. In: Gardens Illustrated [online]. 2010 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.gardensillustrated.com/blog/chelsea-2010-highlights

95

(8) Garten der Sinne - Merzig (D). SAARSCHLEIFENLAND TOURISMUS GMBH UND MOSELLE TOURISME. Gärten ohne Grenzen [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.gaerten-ohne-grenzen.de/Gaerten-ohne-Grenzen/Unsere-Gaerten/Gaerten-inDeutschland/Garten-der-Sinne-Merzig-D (9) Hermannshof, Germany - Part II. In: The Garden Wanderer [online]. 2011 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://thegardenwanderer.blogspot.cz/2011/08/hermannshof-germany-part-ii.html Dostupné z: http://www.gardenvisit.com/garden/derek_jarman_garden_prospect_cottage_dungeness (10) Chanticleer - Gravel and Ruin Gardens. In: Wife, Mother, Gardener [online]. 2013 [cit. 2014-0504]. Dostupné z: http://wifemothergardener.blogspot.cz/2013/03/chanticleer-gravel-ruin-gardens.html (11) Karlík, divoká zahrada rodinného domu. In: Atelier LandART: zahrada plná emocí [online]. 2011 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.landart.cz/realizace/karlik-divoka-zahrada-rodinnehodomu/ (12) Zahrada roku 2013 - Hranice. In: Atelier Partero: zahradní architekti [online]. 2013 [cit. 201405-04]. Dostupné z: http://www.partero.cz/zahrada--roku-2013--hranice (13) Les Jardins d'Eole Parc de la Cour du Maroc. Art on File: fine photography [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.artonfile.com/detail.aspx?id=PARIS-15-12 (14)

SEZNAM.CZ, a. s. Mapy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/

96