Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Parametry uţitkovosti v rozmnoţovacím chovu pomalu rostoucích brojlerů Bakalářská práce
Brno 2010 Vedoucí práce: Doc. Ing. Martina Lichovníková Ph.D.
Vypracoval: Jiří Vdoleček
Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat
Agronomická fakulta 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:
Název tématu:
Rozsah práce:
Jiří Vdoleček Agrobiologie Všeobecné zemědělství
Parametry uţitkovosti v rozmnoţovacím chovu pomalu rostoucích brojlerů 30 stran
Zásady pro vypracování: 1. Student zpracuje rešerši týkající se významu a vyuţití pomalu rostoucích masných hybridů. 2. Student bude specifikovat rozdíly v technologii RCH u brojlerů a pomalu rostoucích masných hybridů. 3. Student srovná a vyhodnotí parametry uţitkovosti v RCH pomalu rostoucích masných hybridů. Seznam odborné literatury: 1. Poultry science. ISSN 0032-5791. ENSMINGER, M. E. Poultry Science : (Animal Agriculture Series). 3. vyd. Da2. nville: Interstate Publishers, 1992. 9 s. ISBN 0-8134-2929-3. 3. World's Poultry Science Journal. ISSN 0043-9339. 18th European Symposium on the Quality of Poultry Meat and 12th European 4. Symposium on the Quality of Eggs and Egg Products. 2007, Praha (CZ).
Datum zadání bakalářské práce:
říjen 2008
Termín odevzdání bakalářské duben 2010 práce:
Jiří Vdoleček Autor práce
Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Vedoucí práce
prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Parametry uţitkovosti v rozmnoţovacím chovu pomalu rostoucích brojlerů vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne……………………………………. podpis …………..………..…………………….
Poděkování Děkuji všem, kteří mi poskytli materiály, informace a rady potřebné pro zpracování této práce. Zvláště bych chtěl poděkovat Doc. Ing. Martině Lichovníkové Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení mé bakalářské práce.
ABSTRACT This bachelor thesis describes alternative poultry breeding, especially intermediary poultry with increased attetion to parental breed. The thesis compares alternative poultry breeding to parental breeding fastgrowing broilers. Currently the fastgrowing hybrids prevail. Trade networks offer mostly chicken meat made by massproduction method using fastgrowing hybrid combinations. These hybrids are bred to very fast increase in muscle mass with the least feed conversion. They are slaughtered in age of 35 days and weight of 2 kg. On the other hand, the alternative production specialize in poultry breeding to slower growth which gives different taste properties of such bred poultry. In poultry-breeding advanced countries this kind of production creates essential part of poultry production and selection . KEY WORDS: broiler, intermediary type, fastgrowing type, parental breed
ABSTRAKT Tato práce se zabývá alternativními chovy drůbeţe, zejména produkcí kuřat intermediálního typu se zaměřením na rodičovské chovy. Srovnává produkci rodičovských
chovů
rychlerostoucích
intermediálního
brojlerů.
V
současné
typu době
s
produkcí převládá
rodičovských
výroba
chovů
rychlerostoucích
hybridů. Obchodní sítě nabízejí převáţně drůbeţí maso vyrobené velkovýrobním způsobem při pouţití rychlerostoucích hybridních kombinací. Tito hybridi jsou šlechtěni na velmi rychlý přírůstek svalové hmoty, při co nejniţší konverzi krmiva. Jsou poráţeni ve věku 35 dnů a váze 2 kg. Alternativní produkce se naopak zabývá produkcí kuřat záměrně šlechtěných na pomalejší růst, čímţ jsou dány
také
jiné
chuťové
vlastnosti
takto
chované
drůbeţe.
Ve
vyspělých
drůbeţářských zemích tvoří takováto produkce neodmyslitelnou součást výroby a nabídky drůbeţího masa. KLÍČOVÁ SLOVA: brojler, výkrmový typ, rychlerostoucí typ, intermediální typ, rodičovský chov
OBSAH: Úvod ...................................................................................................................................... 8 1
2
3
4
5
Chov drůbeţe .............................................................................................................. 9 1.1
Historie a současnost chovu drůbeţe v ČR ............................................................. 9
1.2
Zoologické zatřídění Kura domácího ................................................................... 11
1.3
Kur bankivský ....................................................................................................... 12
1.4
Domestikace.......................................................................................................... 12
1.5
Hybridní kombinace – masný typ ......................................................................... 13
1.5.1
Plymutka bílá (PB) ........................................................................................ 13
1.5.2
Kornyška bílá (KB) ....................................................................................... 14
1.6
Hybridní kombinace masného typu pouţívané v ČR ........................................... 15
1.7
Přehled šlechtitelských firem slepic masného typu .............................................. 16
Výkrmové typy ......................................................................................................... 18 2.1
Farmářské kuře BIO (Poulet fermier „BIO“) ....................................................... 18
2.2
LABEL ROUGE ................................................................................................... 19
2.3
Certifikovaná kuřata ( Certifie) ............................................................................. 20
2.4
Kuřata intermediálního typu ................................................................................. 21
Rodičovský materiál pro alternativní chovy .................................................... 22 3.1
Aviagen ................................................................................................................. 22
3.2
Cobb ...................................................................................................................... 22
3.3
Hubbard ................................................................................................................ 23
Produkce kuřat intermediálního typu v ČR .................................................. 25 4.1
ISA 257 ................................................................................................................. 26
4.2
JA 57 ..................................................................................................................... 27
Technologie chovu .................................................................................................... 27 5.1
Odchov .................................................................................................................. 27
5.1.1
Teplotní reţim ............................................................................................... 28
5.1.2
Světelný reţim ............................................................................................... 28
5.1.3
Systém krmení ............................................................................................... 28
5.2
Chov ...................................................................................................................... 30
5.3
Výţiva ................................................................................................................... 32
6
Srovnání produkce RCH alternativních a rychlerostoucích brojlerů....... 34
7
Líhnivost...................................................................................................................... 39
Závěr ................................................................................................................................... 41
ÚVOD Chov drůbeţe za posledních 70 let prošel přímo bouřlivým vývojem. Z domácích malochovů s hlavní produkcí konzumních vajec a pouze doplňkovou více méně sezónní výrobou mladé drůbeţe na maso, se stalo jedno s nejrozvinutějších moderních zemědělských odvětví. Spotřeba drůbeţího masa, zejména v posledních desetiletích prudce narostla a v roce 2009 byla v ČR 24 kg na osobu a rok, coţ činí z celkové spotřeby masa za rok na jednoho obyvatele téměř 31 %. Chov drůbeţe není přímo vázán na hospodaření na půdě, a proto mohlo vzniknout velké mnoţství specializovaných výrobních provozů zabývajících se touto výrobou. Výroba drůbeţího masa je také spojena s krátkým reprodukčním cyklem a rychlou obrátkovostí, coţ chovatelům umoţňuje reagovat na trţní situaci. Navíc ve všech vyspělých drůbeţářských zemích dochází k vytváření integrovaných celků, do kterých jsou mimo výkrmce zapojeni také výrobci krmných směsí a poráţkové závody tak, aby byla celá vertikála produkce drůbeţího masa co nejefektivnější.
8
1 CHOV DRŮBEŢE 1.1 Historie a současnost chovu drůbeţe v ČR Chov drůbeţe je v současné době jedním z nejrozvinutějších a nejperspektivnějších odvětví současné ţivočišné výroby. O tom, jaký vývoj prodělala ţivočišná výroba v České republice, svědčí i statistický přehled vývoje stavů hospodářských zvířat (Tab.č.1). Tab. č. 1 Statistický vývoj stavů hospodářských zvířat v tis. ks. Rok
Skot
Z toho krávy
Prasata
Z toho prasnice
Drůbeţ
Z toho slepice
1945
3025
1519
1724
202
14724
5942
1989
3481
1247
4686
312
32480
15700
2009
1363
560
1971
142
26491
6464
O velkovýrobě drůbeţe můţeme v České republice hovořit aţ po II. světové válce. Ve statistických údajích, které máme u ostatních druhů hospodářských zvířat jiţ od dvacátých let minulého století, se stavy drůbeţe počaly sledovat aţ po roce 1945. V těchto letech byla jako důleţitá potravina hlavní produkcí drůbeţe vejce, která byla také surovinou např. pro farmaceutický, textilní a chemický průmysl. V roce 1936 je udávána spotřeba 138 ks vajec na obyvatele a v roce 1949 140 ks na obyvatele a rok (Hampl, 1963). V roce 2009 toto číslo dosáhlo hodnoty 313 ks vajec na obyvatele a rok. V roce 2008 bylo v ČR chováno ve velkochovech 6 044 670 ks slepic, značný podíl je stále chován v domácím sektoru 4 746 182 ks. Celkem bylo tedy chováno 10 790 852 ks slepic na produkci vajec (anonym1,2009). Produkce vajec byla díky částečné konsolidaci trhu jedním z mála odvětví, které se dá v současnosti povaţovat za ziskové. Produkce drůbeţe na maso je jedním z nejvíce a nejrychleji se rozvíjejících odvětví. Spotřeba drůbeţího masa díky své dietetické a výţivné a v neposlední řadě ekonomické hodnotě zaznamenala za posledních šedesát let obrovský rozvoj. V roce 1936 byla spotřeba drůbeţího masa v ČSR pouhých 2,5 kg na obyvatele a rok, v roce 1949 dokonce poklesla na 2 kg. Na této spotřebě se podílely svým masem z 52,5 % husy, 18,4 % kachny, 13,7 % kuřata 12,4 % slepice a kohouti a ze3 % krůty (Hlouška et al, 1960). V současné době je v ČR (rok 2009) spotřeba drůbeţího masa 24 kg na obyvatele a rok. 9
Na této spotřebě se 93,4 % podílí maso kuřecí. V roce 2009 bylo k 1.4. v ČR chováno 15 868 000 ks kuřat na výkrm, 904 000 ks kachen, 478 000 ks krůt a nejméně hus a to pouhých 21 000 ks. Na obrovský nárůst spotřeby a podílu masa kuřecích brojlerů má vliv zejména značný pokrok v genetice, technologii a ekonomice chovu kuřecích brojlerů. Historicky se k výrobě kuřecího masa vyuţívalo kohoutů lehkých a středně těţkých plemen slepic pouţívaných k produkci vajec. Jednalo se tedy více méně o vyuţití jakéhosi odpadu. Tito kohoutci byli vykrmováni do hmotnosti 1,2 aţ 1,5 kg s velmi vysokou konverzí krmiva a tím i vysokými výrobními náklady. Se speciálním chovem jatečných kuřat bylo započato ve čtyřicátých letech minulého století v USA a Kanadě. Tam také vznikl nový technologický a obchodní pojem jatečného kuřete – brojler. V angličtině tento název znamená roţeň a bylo to původní označení drůbeţe pečené na roţni. V ČSSR se původně tento typ označoval jako pečínkové kuře (Hampl, 1963). V těchto letech byla pod pojmem brojler označována vykrmená kuřata obojího pohlaví, poráţkové váhy 1,3 aţ 1,8 kg. Tuto hmotnost dosahovala ve stáří 8 aţ 10 týdnů se spotřebou krmiva 2,5 aţ 3 kg na 1 kg přírůstku. Obr. 1 Příklad provozního testu z roku 1962 (Hampl, 1963)
V současné době jsou brojlerová kuřata vykrmována +/- 5 týdnů s poráţkovou váhou 2 kg a konverzí krmiva 1,6 aţ 1,7 kg. Výtěţnost masa se pohybuje okolo 70 % s podílem prsní svaloviny 26 % z JUT. Tyto parametry uţitkovosti, spolu s dietetickou kvalitou drůbeţího masa (lehce stravitelné, nízký obsah tuku, rychlá kuchyňská úprava) a hlavně ekonomikou výroby, jsou hlavními důvody rychlého rozvoje a perspektivnosti tohoto odvětví. V současné době se vyuţívá velkoprodukčních výkrmových hal 10
s jednorázovým naskladněním 20 aţ 70 000 ks, specializovaných farem se zástavem 100 aţ 300 tisíc kuřat, plně automatizovaných s minimálním podílem lidské práce. Tyto farmy jsou zařazovány do integračních celků spolu s výrobci krmiv a zpracovateli drůbeţe. V roce 2008 byla prodejní cena zemědělských výrobců 22,82 Kč/kg, cena průmyslových výrobců (zpracovatelů) 42,52 Kč/kg a spotřebitelská cena 60,47 Kč/kg (anonym1, 2009). V roce 2009 bohuţel cena zemědělských výrobců klesla a pohybovala se na hranici rentability a to na úrovní 20,50 Kč/kg. Cena jednodenních brojlerových kuřat se v roce 2009 pohybovala na úrovni 7,20 aţ 7,60 Kč za ks a průměrná cena krmiv cca 7000 Kč/t kompletního krmiva. I přes všechny problémy spojené s ekonomikou výroby, do které se promítají zejména levné dovozy drůbeţího masa ze zahraničí, v roce 2008 k nám bylo dovezeno 65 589 t a vyvezli jsme pouze 22 793 t (anonym2, 2009), je výroba drůbeţího masa velmi zajímavým odvětvím zemědělské výroby.
1.2 Zoologické zatřídění Kura domácího Kur domácí, ze kterého byly v průběhu času vyšlechtěny všechny uţitkové typy, patří do: Říše – ţivočichové – ANIMALIA Kmen – strunatci – CHORDATA Podkmen – Obratlovci – VERTEBRATA Třída – ptáci – AVES Řád – hrabaví – GALLIFORMES Čeleď – baţantovití – PHASINIDAE Rod – kur – GALLUS Tento rod má v současné době 4 druhy. A to KUR ČERVENÝ BANKIVSKÝ ( Gallus gallus, Linné 1758), KUR ŢLUTÝ ( Gallus lafayety, Lesson) ţijící na Cejlonu, KUR ŠEDÝ( Gallus sonnerati, Temminck) ţijící v západní a jiţní Indii a KUR ZELENÝ ( Gallus varius, Shaw) vyskytující se na Jávě, Bali a sousedních ostrovech. Nejvíce rozšířen je Kur bankivský, který ţije v celé oblasti jihovýchodní Asie od kašmírského pohoří 11
v Přední Indii aţ po ostrov Hainan, od Jiţní Číny aţ na Sundské ostrovy a v Přední Indii aţ po řeku Godavari (Bureš et al., 1968).
1.3 Kur bankivský Kur bankivský ţije polygamně ve společnostech. Kohout ţije zpravidla ve společnosti několika slepic, jsou to denní ptáci, ţijící v lesích a dţunglích. Hnízdí na zemi a hřadují na stromech. Podle podmínek hnízdí i třikrát za rok a slepice mívá v jedné snášce aţ 12 vajec. Kur bankivský má několik variet a to: -
Kur barmský (Gallu gallus gallus, Linné)
-
Kur bankivský (Gallus gallus bankiva, Temminck)
-
Kur tonkinský (Gallus gallus jabouillei, Delacour e. Kinnear)
-
Kur předoindický (Gallus gallus murghi, Robinson e. Kloss)
Největší podíl na vzniku současných plemen kura domácího mají variety barmská a předoindická.
1.4 Domestikace Období domestikace je u Kura předpokládáno někdy v období neolitu, tedy zhruba před 5000 lety a moţná i dříve. Prvním důvodem pro zdomácnění nebylo však hospodářské vyuţití, ale bojovnost kohoutů, která tehdejším lidem poskytovala zábavu. Stal se také posvátným a obětním zvířetem. Jiţ kolem roku 3 200 př. n. l. byl kur bankivský chován jako domácí slepice v Indii. V Číně o něm existují záznamy z doby 1400 let př. n. l., v Egyptě v období 1500 let př. n. l. Kolem roku 450 př. n. l. zaznamenal řecký dějepisec Herodot, ţe v Egyptě líhnou slepičí vejce ve velkých zděných líhních různě vytápěných. Coţ naznačuje jiţ vysokou úroveň chovu. Velmi brzy se kurové objevili na Krétě a v Řecku. Je znám obraz kohouta na mincích jiţ z doby 700 let př. n. l. Jiţ ve 2. a 1. st. př. n. l. byly v Římě psány knihy pojednávající o chovu slepic, rozeznávající různá plemena. V Evropě zprvu zdomácnělé slepice chovali mniši v klášterech pro vejce a ma12
so. Na naše území se kur dostal jiţ v době laténské (400 př. n. l. - 0), kdy střední Evropu obývaly keltské kmeny, které Římané nazvali podle jejich posvátného ptáka „GALLY“ neboli kohouty (Bureš et al., 1968). Významnou vlastností kura divokého i domácího je jeho obrovská variabilita ve tvarech a zbarvení. Kur domácí je rozšířený po celém světě, v nejrůznějších klimatických podmínkách, přizpůsoboval svoji velikost, tvar a zbarvení, těmto podmínkám. Dále ke značné variabilitě přispěla činnost člověka a vzniklo tak mnoho plemen a jejich jednotlivých variet. Pro hospodářské vyuţití byly z těchto plemen vyšlechtěny uţitkové hybridní kombinace. V současné době je u všech druhů drůbeţe v intenzivních chovech vyuţíváno jak k produkci vajec, tak drůbeţího masa zejména hybridních kombinací.
1.5 Hybridní kombinace – masný typ Ve šlechtění drůbeţe se pouţívá plemen s vynikajícími uţitkovými vlastnostmi jako výchozích materiálů pro získání výkonných hybridů, a to prostřednictvím liniové plemenitby a meziliniového kříţení s následným vyuţitím heterózního efektu. Pro šlechtění hybridních kombinací masného typu byla pouţita zejména tato plemena: Plymutka bílá (PB) Kornyška bílá (KB)
1.5.1 Plymutka bílá (PB) Plymutka bílá je těţší autosexingové plemeno slepic s dobrou reprodukční schopností. Poprvé byly prezentovány v roce 1849 na chovatelské výstavě v Bostonu, kde byly vystaveny chovateli z města Plymouth, které se nachází ve státě Massachusetts pod názvem Plymouth Rocks (Plymouthské skály). Toto plemeno vzniklo kříţením pěti plemen. Je velmi pevné, otuţilé, s vynikajícím masem. Dodnes je chováno pět barevných rázů. Původní ráz byl ţíhaný, z kterého byly ostatní vyšlechtěny. PB byly do ČR přivezeny v roce 1958 z Dánska (HAMPL, 1963). Kohouti váţí 3 - 4 kg, slepice 2,5 - 3 kg. 13
Snáška se pohybuje okolo 170-190 ks vajec s tmavoţlutou skořápkou a průměrnou hmotností 58 g. Pohlavní dospělost nastává okolo 180 aţ 200 dnů věku. V rodičovském kompletu pro produkci kuřat, která jsou určena k výkrmu, se pouţívá v mateřské pozici.
Obr. 2 Slepice a kohout plymutky bílé (Hampl, 1963)
1.5.2 Kornyška bílá (KB) Kornyšky jsou jedním z nejrozšířenějších plemen ze skupiny bojovných kurů. Pochází z cornwalského hrabství v Anglii a vznikly kříţením starého černo-červeného anglického plemene ( Black-Red Old English), z malajek a asilek. Chová se několik barevných rázů. Bílé kornyšky (White Cornish) vznikly kříţením tmavých kornyšek s bílými malajkami. I přes příslušnost k bojovým kurům jde o těţké masné plemeno, kohouti váţí 3,5 aţ 4,5 kg, slepice 2,5 – 3 kg. Snáší 120 - 140 ks vajec s nahnědlou skořápkou a hmotností 55 g. Pohlavní dospělost nastává ve věku 200 aţ 220 dnů. Kornyšky se vyuţívají v otcovské pozici v rodičovském kompletu pro produkci masných hybribních kombinací kuřat.
Obr. 3 Slepice a kohout kornyšky bílé (Hampl, 1963) 14
1.6 Hybridní kombinace masného typu pouţívané v ČR V současné době jsou v rámci České republiky vykrmovány pouze dvě hybridní kombinace brojlerových kuřat a to ROSS 308 a COBB 500. V obou případech se jedná o klasické rychle rostoucí brojlerové typy ideální pro integrované celky. Tyto jsou dodávány výkrmcům z líhní firem: -
ABRO Zdraţílek s.r.o.
-
BEST s.r.o. Opava
-
MACH DRŮBEŢ a.s. Litomyšl
-
RYBÁŘSTVÍ Velké Meziříčí a.s.
-
XAVERgen, a.s.
-
Dovozy ze zahraničí
V rámci ČR neexistuje v současnosti šlechtitelský chov drůbeţe masného typu a jediný prarodičovský chov zde otevřela v letošním roce společnost Sušárna Pohořelice, s.r.o. ve spolupráci s maďarskou pobočkou firmy AVIAGEN, v Trboušanech u Brna. Tento prarodičovský chov zde bude produkovat rodičovský materiál hybrida ROSS 308. V roce 2008 bylo v ČR 75 podniků s chovem masných slepic a 28 podniků s odchovem masných slepic (Machander, 2009).
COBB 500; 28%
ROSS 308; 72%
Graf č. 1 Procentické zastoupení hybridů chovaných v RCH v roce 2008 v ČR (Machander, 2009) 15
ROSS 308 je tříliniový dvouplemenný hybrid, vhodný pro brojlerový výkrm a těţší výkrm. Ţivá hmotnost kohoutků ve stáří 35 dní by měla být 2173 g, s konverzí krmiva na 1 kg přírůstku 1572 g, slepiček 1869 g, s konverzí 1648 g/kg. Ve 42 dnech mají kohoutci potenciální hmotnost 2867 g, s konverzí 1701 g/kg. U rodičů je počítáno s věkem hejna 64 týdnů, celkovou snáškou 180 ks vajec, z toho 175 ks násadových vajec, líhnutím z vloţených vajec nápočtem 84,8 % a vylíhnutím 148 ks kuřat na slepici počátečního stavu. COBB 500 tento hybrid byl šlechtěn jako univerzální materiál pro všechny typy podmínek prostředí a pro různé typy výkrmů. Ţivá hmotnost kohoutků v 35 dnech by měla být 2155 g, s konverzí 1569 g krmiva na kg ţivé hmotnosti, slepiček 1879 g a konverzí 1653 g/kg. Ve 42 dnech váha kohoutků 2839 g, s konverzí 1700 g/kg. V rodičovském chovu je počítáno za 64 týdnů s celkovou snáškou 177 ks vajec, z toho 167 ks násadových vajec, průměrnou líhnivostí nad 83% a vylíhnutím 140 ks kuřat na slepici počátečního stavu. V České republice v současné době probíhá neoddělený výkrm dle pohlaví. Doba výkrmu se pohybuje od 35 do 40 dnů.
1.7 Přehled šlechtitelských firem slepic masného typu V současné době na evropském trhu působí zejména tyto společnosti zabývající se šlechtěním a produkcí slepic masného typu: -
AVIAGEN GROUP původně americká společnost, dnes nadnárodní koncern vlastněný německou společností EW GROUP (Errich Wesjohan Group, GmbH&CoKG), sdruţující asi 40 firem. Tato společnost dnes zastřešuje několik dříve samostatných šlechtitelských firem a nabízí jejich produkty. AVIAGEN BROILER BREDERS produkuje kromě nejrozšířenější hybridní kombinace brojlerových kuřat ROSS 308, také kombinace ROSS 708, ROSS PM3 a ROSS ROWAN. Dále hybrid Arbor Acres Plus a hybrid Lohman Meat. Součástí koncernu je také společnost AVIAGEN TURKEYS produkující hybridní kombinace těţkých krůt typů B.U.T a NICHOLAS. 16
-
COBB-Vantress, Incorporated je jednou z nejstarších světových drůbeţářských společností. Byla zaloţena jiţ v roce 1916 ve statě Massachusetts v USA. Dnes se jedná o velkou světovou společnost, která od roku 2007 tvoří alianci s Hendrix Genetics. V tomto roce ovládla dříve významnou společnost HYBRO a od roku 2008 je také v úzkém partnerství s francouzskou šlechtitelskou společností zabývající se produkcí pomalu rostoucích kuřat SASSO. V současné době produkuje masné hybridní kombinace COBB 500, COBB 700, COBB AVIAN 48 a COBB SASO 150.
-
HUBBARD nadnárodní americký koncern z velmi širokou řadou šlechtění slepic masného typu. Firma patří od roku 2005 ke skupině Groupe Grimaud, jejíţ centrála sídlí v Roussay v západní Francii. Tato skupina se zabývá farmacií a šlechtěním slepic masného i nosného typu, kachen, perliček, holubů, králíků a také prasat. HUBBARD Breeders rozšířil koncem 90. let své šlechtitelské programy převzetím produktů masných slepic původní francouzské společnosti ISA. V roce 1996 byla farmaceutickými firmami MERCK a Rhone Merieux vytvořena společná firma MERIAL, jejíţ dceřinou společností se stala firma Hubbard-ISA, SAS. Firma MERIAL v roce 2005 prodala společnost Hubbard skupině Grimaud. Hubbard dnes nabízí širokou škálu hybridních kombinací Hubbard Classic, Hubbard JV, Hubbard Flex, Hubbard Flex F15, Hubbard Ultra-Yield a Hubbard Color.
17
2 VÝKRMOVÉ TYPY Výkrmové typy alternativních chovů jsou charakteristické pomalým růstem. V ČR v současné době neprobíhá ţádný z alternativních výkrmů drůbeţe (s výjimkou velmi omezeného počtu BIO kuřat), uvedené typy jsou pouţity z výkrmových typů pouţívaných ve Francii. Ve Francii mají alternativní chovy drůbeţe dlouholetou a bohatou tradici. Alternativní chovy podobných typů jsou rozšířeny i v dalších vyspělých evropských zemích.
2.1 Farmářské kuře BIO (Poulet fermier „BIO“)
Logo AB-Biologické zemědělství - bylo ve Francii zaloţeno v r. 1980. Toto logo zaručuje, ţe potraviny pochází z výroby, která je šetrná k přírodnímu prostředí a nepouţívá syntetické a chemické produkty a respektuje dobré ţivotní podmínky (velfare) pro zvířata. Kuřata označená touto známkou jsou vyprodukována v podmínkách ekologického zemědělství. Celá výroba je pod neustálou kontrolou certifikačních organizací pro ekologické zemědělství. Takto vykrmovaná kuřata musí být nejpozději od pátého týdne věku označena neporušitelným krouţkem s identifikačním číslem. Výkrm kuřat trvá minimálně 91 dní a poţadovaná váha je od 2,1 do 2,5 kg. Maximální mnoţství drůbeţe chované jedním chovatelem je 8000 ks. V případě integrovaných společností s výjimkou 16000 ks. Plocha výkrmové haly je maximálně 200 m2 a počet hal na jedné farmě maximálně 4.
Počet kuřat chovaných na 1 m2 nesmí překročit 10 ks tj. celkem 21 kg ţivé hmotnosti. Od šesti týdnů by měla mít kuřata umoţněn přístup do výběhu s plochou minimálně 2,5 m2 na ks. Je povinné dodrţovat přirozený světelný reţim s délkou tmy 9 hodin. Krmné směsi pouţívané pro tento výkrm mohou pocházet pouze z podniků a podmínek ekologického zemědělství. Pouţívané suroviny nesmějí být chemicky ošetřeny. 18
Krmná směs musí obsahovat minimálně 70 % obilovin. Není povoleno pouţívat antikokcidika. Antibiotická léčba není povolena, v případě nutnosti pouţití z důvodu udrţení zdravotního stavu dojde k deklasování výsledného produktu (anonym 3,1998).
2.2 LABEL ROUGE
Label Rouge znamená červená známka (nálepka) a jedná se o označení výjimečného výrobku. Tato známka garantuje vysokou kvalitu výrobku. Udělování této známky bylo ve Francii zaloţeno v roce 1960. V případě drůbeţe se jedná o kuřata vyprodukovaná v alternativním chovu za speciálních přísně sledovaných podmínek. Celý chov je prováděn dle pravidel a podmínek certifikačních organizací, které také dohlíţejí na jejich dodrţování ve všech stádiích výroby, zpracování a prodeje tohoto produktu. V současné době tvoří kuřata Label Rouge okolo 20 % francouzského trhu (Skalka, 2008). Hybridní kombinace uţívané pro tuto značku musí pocházet z certifikovaných plemenných chovů a certifikovaných líhní. Certifikát původu doprovází kaţdou dodávku tak, aby nemohlo dojít k záměně a byl chován certifikovaný materiál, charakteristický pomalým růstem. Výkrm kuřat označený touto značkou musí trvat minimálně 81 dní a je poţadována ţivá hmotnost 2,1 kg. Maximální mnoţství drůbeţe chované jedním chovatelem je 17 600 Ks. U společných podniků typu GAEC je povoleno 35 200 ks. Plocha výkrmové haly můţe být maximálně 400 m2, celková plocha všech výkrmových hal na jedné farmě 1600 m2 (4x400 m2). Počet kuřat chovaných na 1 m2 nesmí překročit 11 ks tj. celkem 25 kg ţivé hmotnosti. Od šesti týdnů by měla mít kuřata umoţněn přístup do výběhu s plochou minimálně 2 m2 na ks. Je povinné dodrţovat přirozený světelný reţim s délkou tmy 9 hodin.
19
Krmná směs pro výkrm kuřat Label nesmí obsahovat ţivočišné krmné moučky, ţivočišné tuky ani rybí moučku. Od 29. dne věku musí krmná směs obsahovat minimálně 75 % obilovin, z čehoţ 15 % mohou být vedlejší mlynářské produkty (otruby, krmná mouka). Omezení v krmné směsi je dané pro produkty z řepky olejné, kterých můţe obsahovat maximálně 5% a také celkový obsah olejů můţe být do 5 %. Mohou být pouţívány synteticky vyrobené aminokyseliny, barviva (xantofyly) do 50 mg/kg kompletní krmné směsi. Antikokcidika mohou být podávána maximálně do deseti dnů před poráţkou. Určitá omezení platí i pro pouţívání vitamínů. Pouţití antibiotik je moţné pouze v nezbytně nutné míře pro udrţení dobrého zdravotního stavu. Celý chov je prováděn dle schváleného technologického postupu, do kterého je průběh kaţdého turnusu pečlivě zaznamenán a musí být k dispozici při kontrole certifikační organizace (anonym 3, 1998).
2.3 Certifikovaná kuřata ( Certifie)
Značka certifikovaných kuřat byla zaloţena ve Francii v roce 1990. Vzhledem k ekonomické náročnosti BIO a LABEL kuřat a tím pádem i jejich prodejní ceně, je produkt certifikovaných kuřat produktem zaručujícím vysokou kvalitu, zřetelně odlišnou od běţně průmyslově produkovaných rychlerostoucích brojlerových kuřat, za poměrně přijatelných ekonomických podmínek. Celá produkce je stejně jako u předešlých dvou produktů pečlivě kontrolována a vyráběna za stanovených podmínek. Výkrm probíhá minimálně do 56 dnů a dosahovaná váha kuřat se pohybuje okolo 2,0 kg v závislosti na zvolené hybridní kombinaci. Maximální počet chovaných kusů, jak ve výkrmové hale, tak v hospodářství, není stanoven. Výkrm probíhá v halách bez venkovních výkrmů. Počet kusů kuřat chovaných na 1 m2 nesmí překročit 18. 20
Krmná směs se surovinově neliší od výkrmu průmyslových brojlerů, má niţší poţadavky na úroveň ţivin a horší účinnost konverze krmiva (PAPEŠOVÁ, et al., 2002). Je povoleno podávání antikokcidik.
2.4 Kuřata intermediálního typu Snahou a trendem šlechtitelských firem od počátku intenzivní drůbeţářské výroby bylo šlechtění brojlerových kuřat s co nejkratší délkou výkrmu, co největší intenzitou růstu a s co nejmenší konverzí krmiva. Tyto faktory sebou však přinesly také negativní projevy, jako jsou problémy s cirkulačním aparátem, časté projevy srdečního selhání, výskyt ascitu (edémové choroby), náročnost na zootechnické a zoohygienické podmínky výkrmu a obrovské nároky na skladbu kompletní krmné směsi. Na tyto problémy zareagovaly šlechtitelské firmy produkcí materiálu pro výkrm tzv. intermediálních kuřat. Mírným zpomalením růstu, výkrm probíhá do 45 aţ 55 dne, s poţadovanou váhou od 1,8 do 2,5 kg, dle pouţité hybridní kombinace a poţadavků zpracovatele, je dosaţeno výborné kvality masa a vyzrálosti kůţe. Intermediální typy kuřat mají vynikající ţivotaschopnost (minimální úhyny bez pouţití antibiotik) a jsou velmi nenáročné na chovatelské prostředí. Výkrm lze provádět s vynikajícími chovatelskými výsledky i ve starších nerekonstruovaných výkrmových halách. Počet kuřat na 1 m2 se řídí platnou legislativou jako u rychlerostoucích typů. Vzhledem k vynikající ţivotaschopnosti je reálné provádět výkrm s osazením 42 kg na m2. V průměrných chovatelských podmínkách není problém dosáhnout u sedmi po sobě jdoucích turnusů úhynů do 3 %. Výše popsané jednotlivé typy kuřat mají odlišné poţadavky na potřebu ţivin. Viz. Tab.č. 2
21
Tabulka č. 2 Základní ţiviny v krmné směsi pro produkci různých genotypů (Papešová, 2002)
3 RODIČOVSKÝ MATERIÁL PRO ALTERNATIVNÍ CHOVY Všechny v úvodu uvedené šlechtitelské firmy nabízejí kromě rychlerostoucích kuřat také produkty pro alternativní chovy.
3.1 Aviagen Tato firma od roku 2006 testuje a nabízí produkt ROSS ROWAN. Jedná se o pomalu rostoucího barevného hybrida, s vynikající ţivotaschopností, s dobrou konverzí krmiva a pevnou stavbou těla. V případě AVIAGENU se jedná o pomalu rostoucího hnědě zbarveného kohouta (ROSS ROWAN), který se připařuje na standardní slepice ROSS. Výsledným produktem je pomalu rostoucí hnědý brojler určený pro alternativní chovy.
3.2 Cobb Cobb dodává produkty firmy SASSO. Firma SASSO ( Sélection Avicole de la Sarthe et du Sud Ouest) vznikla ve Francii před více neţ třiceti lety a byla zaloţena asociací producentů Label Rouge. Její šlechtitelský program byl zaměřen především na produkci pomalu rostoucích kuřat. Její šlechtění bylo často spojováno s genem pro holokrkost, 22
coţ je znak mnoha linií této firmy i dnes (SKALKA, 2008). Produktem pro certifikovaný a intermediální výkrm je brojler COBB SASSO 150. V rodičovském páru je pářena hnědě zbarvená slepice s bílým kohoutem. Výsledným produktem je asi 10 % barevných brojlerů.
3.3 Hubbard Společnost Hubbard přebrala spojením s francouzskou společností ISA produkty vytvořené více neţ za čtyřicet let šlechtitelské práce. Nabídka produktů pro alternativní chovy této společnosti je velmi široká. Společnost HUBBARD je schopna pokrýt velmi široké spektrum dle poptávky chovatelů v různých zemích a nabízí kombinace, které si můţe cílový zákazník sestavit dle svých konkrétních poţadavků.
JA 57
I 66
JA 57
S 77N
I 657
S 757 N
S 77 S 757
JA 57
Obr. 4 Výběr pro výkrmy Label Rouge (www.hubbardbreeders.com) V současné době nabízí pro mateřské pozice několik slepic P6N, JA57, Redbro M, Redbro S a nejnověji od roku 2006 JA87. Pro otcovské pozice je opět velmi široký vý23
běr kohoutů od průmyslových M 77 a M 99 aţ po různé typy barevných linií rychle i pomalu rostoucích, případně jejich holokrkých variant Redbro, MG, GB, CP, TC, S66, S88, S77, S99, I66. Viz. obrázek č. 4 a obrázek č. 5.
JA 57
holokrký +příčka na krku
holokrký +příčka na krku
JA 57
JA 57
JA 57
JA 57
Redbro - holokrký
Redbro
ColorPac
24
Červená JA holokrká
-
Červená JA
Pac JA
M 99
JA 957
JA 57
M 77
JA 757
JA 57
Obr. 5 Výběr pro alternativní chovy certifikovaných a intermediálních kuřat. (www.hubbardbreeders.com) Pro intermediální výkrm (výkrm 48 aţ 56 dní, ţivá váha od 1560 do 2300 g) se nejčastěji pouţívají dvě varianty. V mateřské pozici slepice JA57 a v otcovské buďto bělonohý kohout M99, nebo ţlutonohý M77. Dříve byl pouţíván i kohout I22. Tato varianta byla pouţívána v letech 2001 aţ 2004 v České republice společností INCUBA, a.s.
4 PRODUKCE KUŘAT INTERMEDIÁLNÍHO TYPU V ČR Pokus o zavedení produkce kuřat intermediálního typu v České republice provedla v letech 2000 aţ 2004 akciová společnost INCUBA, a.s. Ta byla 100% dceřinou společností firmy INTEGRA, a.s. Ţabčice. Incuba provozovala vlastní líheň v Oseku nad Bečvou s roční kapacitou 12 miliónů jednodenních kuřat a v letech 2002 a 2003 také líheň Agrochovu Jezernice s kapacitou 5 miliónů jednodenních kuřat. Líheň v Jezernici byla plánována na lihnutí kuřat intermediálního typu. První hejno 1400 ks slepic JA57 bylo uvedeno do produkce v roce 2000 a bylo poraţeno aţ ve stáří 73 týdnů. Společnost INCUBA ve spolupráci s HUBBARD ISA a posléze i se zpracovatelem Moravskoslezkými drůbeţářskými závody PROMT Opava, zpracovali program a postupně zaváděli výkrm kuřat intermediálního typu, zejména pro produkci výborného grilovacího
25
typu kuřat s poráţkovou váhou 1,6 aţ 1,75 kg. V roce 2002 tak bylo v České republice vykrmeno okolo jednoho milionu kuřat tohoto typu. Bohuţel k většímu rozšíření nedošlo z důvodu krize drůbeţářského průmyslu v roce 2002 a z důvodu ukončení činnosti společnosti INCUBA, a.s. v roce 2004, kdy z rozhodnutí nového majoritního vlastníka společnosti BIOFAKTORY Praha došlo k fůzi společností INCUBA a INTEGRA a k ukončení výrobního programu společnosti INCUBA, výroby brojlerových kuřat.
Graf č. 2 Procentické zastoupení masných slepic v ČR v roce 2002 (Machander, 2003)
4.1 ISA 257 Produkce kuřat intermediálního typu společnosti INCUBA byla tvořena rodičovskými hejny, kdy v mateřské pozici byla pouţita slepice JA57 a v otcovské průmyslový kohout I22 a později I77. Podle prvního rodičovského páru byl produkt obchodně nazván ISA 257. Z důvodu moţnosti pouţití v otcovské pozici různých kohoutů, byl na začátku zavádění výroby tohoto typu výsledný produkt reklamě nazván X57.
26
4.2 JA 57 JA 57 je hnědě zbarvená slepice s dwarfovým genem zakrslosti (dw/-). V mateřské pozici je vhodná ke všem alternativním druhům výkrmu od BIO, LABEL aţ po intermediální typ. Je charakteristická vynikající ţivotaschopností, kterou skvěle přenáší na své potomstvo. Díky genu zakrslosti má velmi nízké nároky na mnoţství krmiva při vysoké produkci vajec, čímţ je produkováno kvalitní výkrmové kuře za nejniţší náklady. Snáška vajec za 65 týdnů by měla dosáhnout 226 ks, s 95 % výběrem násadových vajec. Počet kuřat na slepici by se měl pohybovat za 65 týdnů okolo 175-180 ks. Spotřeba krmiva ve snášce na jedno kuře by neměla překročit 280 g. Tato slepice má vynikající produkční potenciál, coţ dokazuje i tab. č. 3, kde je dokumentován celý průběh jednoho z rodičovských chovů společnosti INCUBA. Výbornou snáškou, vyrovnaností a kvalitou násadových vajec, velmi dobrou oplozeností a dobrou ţivotaschopností, zaručuje vynikající ekonomickou produkci násadových vajec a potaţmo jednodenních brojlerových kuřat.
5 TECHNOLOGIE CHOVU Odchov a chov rodičovského materiálu se neliší od postupu pouţívaného u průmyslových hybridů.
5.1 Odchov Kuřata jsou odchovávána v bezokenních halách na hluboké podestýlce s hustotou osazení 1. aţ 49. den 7 aţ 10 ks na m2. Od 50. dne do 126. dne u kuřic 4-7 ks na m2 a u kohoutů 3 aţ 4 ks na m2. Odchov kuřic a kohoutů se provádí odděleně. Výška podestýlky by se měla pohybovat od 10 do 15 cm a měla by se udrţovat po celou dobu odchovu v suchém stavu. Špatná kvalita podestýlky se odrazí na zdravotním stavu běháků.
27
5.1.1 Teplotní režim Doporučený teplotní reţim je uveden v tabulce č. 3. Teplota od 6. týdne do konce odchovu by teplota neměla klesnout pod 18°C Tab. č. 3 Teplotní reţim Teplotní reţim Věk
zóna zvířat
hala
do 7 dnů
32°C
24°C
2 týdny
29°C
23°C
3 týdny
26°C
22°C
4 týdny
23°C
21°C
5 týdnů
20°C
20°C
5.1.2 Světelný režim Doporučený světelný reţim je uveden v tabulce č. 4 Tab. č. 4 Světelný reţim Světelný reţim pro odchov Věk (dny)
1–3
4-7
8 - 14
15 – 140
141 – 147
148 – 154
Světlo (hodiny)
24
16
10
8
11
12
5.1.3 Systém krmení Do 14. dnů jsou kuřata krmena ad libitum a od 21. dne je krmení dávkováno dle výsledků váţení a přírůstků. Kuřata jsou váţena kaţdý týden (má být váţeno minimálně 5 % zvířat) a dosaţená hmotnost se porovnává s poţadovanou růstovou křivkou. Do tří týdnů je většinou krmení podáváno do tubusových krmítek, od 4. týdne se pouţívá rozhozu 28
granulované krmné směsi pomocí rozmetadel do podestýlky. Od pátého týdne je moţné stejným způsobem přidávat i celý oves. Pokud budeme chtít zamezit nevyrovnanosti hejna, je nutné, aby bylo krmivo do celé odchovny rozmístěno do 4 minut. Důleţitou součástí odchovu je zabezpečení dostatečného napájecího prostoru s kvalitní, nezávadnou, pitnou vodou. V prvních dnech ţivota kuřat se k automatickému napájecímu systému přidávají malé kloboukové napáječky. Napájecí prostor pro jedno kuře by měl být 1,5 cm, případně jedno kapátko na 10 ks kuřat. Je nutné nezapomínat na pravidelnou dezinfekci celého napájecího systému.
Obr. č. 6 Vakcinační program pouţívaný v odchovech rodičovských hejn JA57 v letech 2000 aţ 2003 společností INCUBA, a.s. 29
5.2 Chov Od 18. týdne jsou kuřice přemístěny do produkčních snáškových bezokenních hal. Kohouti jsou připařováni mezi 20. a 22. týdnem. Ve 20. týdnu by měl být počet kohoutů na 100 slepic 9 ks a v 60. týdnu tento počet klesne na 6 ks. Podestýlka v produkčních halách by měla mít hloubku 20 aţ 25 cm. Po celou dobu je nutné udrţovat suchou podestýlku, její dobrá kvalita přispívá ke zvýšení oplozenosti a lepší kvalitě násadových vajec. Součástí produkčních hal musí být dostatečný počet individuálních snáškových hnízd, popřípadě automatických snáškových hnízd. Hnízda by neměla být umístěna výše neţ 40 cm nad podestýlkou a po naskladnění kuřic je nutné věnovat hnízdům dostatečnou péči, aby nedocházelo ke snášce vajec do podestýlky. Důleţitým faktorem pro zachování zdravotního stavu a dobré snášky je zabezpečení světelného reţimu. Tab.č. 5 Světelný reţim v produkčních halách Světelný reţim pro chov Věk (týdny)
23
24
25
26
27– konec snášky
Světlo (hodiny)
13
14
15
15,5
16
Tak jako v odchovu, tak i v produkčních halách je nutné zabezpečit dostatečné mnoţství napájecího prostoru (jedna kruhová napáječka je počítána na 100 ks slepic) s kvalitní pitnou vodou. Spotřebu vody po celou dobu chovu sledujeme, výkyvy ve spotřebě nás mohou upozornit na přicházející zdravotní problém. Spotřeba by se měla pohybovat na 1,6 aţ 1,8 násobku spotřeby krmiva. Po celou dobu chovu je nutné vést přesné záznamy o spotřebě krmiva, váze slepic a kohoutů, o zdravotním stavu hejna, o všech veterinárních zákrocích, snášce, výběru násadových vajec, hmotnosti vajec. Tyto záznamy jsou uvedeny v deníku chovu a mimo to je dobré vše zaznamenávat i graficky do produkční křivky, kde lze všechny údaje ihned srovnávat s poţadovaným standardem.
30
Obr 7 Produkční křivka JA 57 (materiál společnosti Hubbard Isa, 2000)
Na snáškových halách jsou slepice krmeny řetězovými krmítky s mříţkou, která zabrání kohoutům přístupu ke krmivu. Krmný prostor by měl být minimálně 15 cm a je rozdílný dle pouţité technologie. Kohouti jsou krmeni do tubusů. Během celého období chovu by měl být také podáván nerozpustný grit v mnoţství 0,45 kg na 100 ks slepic.
31
5.3 Výţiva Ţivinové poţadavky v odchovu a chovu rodičů pro alternativní chovy se nijak podstatně neliší od ţivinových parametrů pro odchov a chov rodičovského materiálu pro produkci rychlerostoucích brojlerů. Tyto parametry jsou uvedeny v obrázku č. 8. Doporučený krmný systém se skládá ze tří odchovných krmných směsí a dvou produkčních.
Obr. 8 Ţivinová doporučení pro odchov a chov JA57 (materiál spol. Hubbard Isa, 2000)
32
První fáze je od naskladnění do 21. dne kdy by krmná směs měla obsahovat 18 aţ 20 % N látek, 2800 Kcal/kg metabolizovatelné energie, stejné doporučení pro startovací směs materiálu ROSS 308 je 18,50 % dusíkatých látek a 2750 Kcal/kg metabolizovatelné energie. Podobné sloţení je i v obsahu aminokyselin a minerálních látek. Tato krmná směs musí splňovat poţadavky na potřeby kuřat, zejména vývin kostry, funkce imunitního systému, opeření a kardiovaskulárního systému. Další krmná směs by měla být krmena od 28. dne do 56. dne s obsahem 17 aţ 18 % N látek a 2750 aţ 2800 Kcal/kg metabolizovatelné energie. Tato krmná směs je určena k udrţení fyziologického vývoje, kdy je budována svalovina a měkké tkáně Třetí krmná směs je pouţita aţ do konce odchovu s 15 aţ 16 % N látek a metabolizovatelnou energií 2650 aţ 2700 Kcal/kg. Musí pokrýt potřeby kuřat v období, kdy probíhá přechod k raným fázím reprodukčního vývoje aţ do pohlavní dospělosti. První produkční směs pouţívaná od začátku aţ do vrcholu snášky to je od 154 dne 231 dne by měla obsahovat 16,5 aţ 17,5 % N látek a 2700 aţ 2750 Kcal/kg metabolizovatelné energie a závěrečná krmná směs doporučená od 231. dne do konce produkce s obsahem 15 aţ 16% N látek a 2700 aţ 2750 Kcal/kg metabolizovatelné energie. Pro srovnání stejná směs pro rodičovský materiál ROSS 308 by měla obsahovat 15 % dusíkatých látek a 2750 Kcal/kg metabolizovatelné energie. Produkční směsi musí uspokojit potřeby drůbeţe v průběhu reprodukční fáze ţivota. Důleţitým faktorem pro udrţení vyrovnané snášky je zabezpečení stejného sloţení krmné směsi jak po stránce ţivinové, tak po stránce surovinového sloţení. Kaţdá změna v receptuře krmné směsi během produkce má za následek výkyvy snášky, které velmi nepříznivě ovlivňují celkovou produkci. Krmná směs pro kohouty by měla obsahovat 12 aţ 14 % dusíkatých látek a 2630 aţ 2800 Kcal/kg metabolizovatelné energie. Obsah energie v krmivu určuje kvantitativní potřebu krmiva pro dosaţení cílové hmotnosti kohoutů. Pouţívání specifické krmné směsi pro kohouty má pozitivní vliv na udrţení fyziologické kondice a plodnosti.
33
6 SROVNÁNÍ PRODUKCE RCH ALTERNATIVNÍCH A RYCHLEROSTOUCÍCH BROJLERŮ Produkce
násadových
vajec
v rozmnoţovacím
chovu
JA57
je
v porovnání
s rychlerostoucím brojlerem ISA 220 výrazně vyšší. K porovnání jsou uvedeny dva rozmnoţovací chovy z let 2000 a 2001 společnosti INCUBA. Oba rozmnoţovací chovy byly vybaveny stejnou technologií, krmeny stejnou výrobnou krmných směsí a řízeny dle provozních postupů dodavatele jednodenního materiálu společnosti Hubbard ISA. V obou chovech byl zabezpečen stejný veterinární a zootechnický servis. V případě hejna JA 57 farma Hranice byla produkce za 63 týdnů - 215,6 ks vajec na 1 slepici. To je o 23,2 ks více oproti standardu, který je 192,5 ks vajec na 1 slepici. Jak ukazuje tab. č. 3 celý chov měl velmi raný nástup do produkce, kdy jiţ ve 23. týdnu byla skutečná produkce vajec na jednu slepici 3,61 ks. Vrchol snášky byl dosaţen ve 27. týdnu a to 95,2 % snášky, s výběrem násadových vajec 96,1 %. Ještě v 63. týdnu byla produkce vajec na úrovni 68,4 %. Úhyn slepic za 63. týdnů byl pouhých 4,1 %. Po celou dobu chovu byla udrţena vynikající oplozenost a líhnivost v průměru o 2 % vyšší neţ je uváděno ve standardu k danému materiálu. Tab. č. 6 a graf č. 3 V přehledu tohoto rodičovského chovu (tab. č. 6) je dokázána vynikající snáška, která za 63 týdnů dosáhla 229,6 ks vajec na 1 slepici, z čehoţ bylo 215,6 ks násadových vajec. Výbornou snášku a líhnivost znázorňují i grafy č. 3 a 4, kde je zcela jasně patrné, ţe se oba sledované parametry pohybovaly nad chovatelským standardem.
34
Tab. č. 6 Přehled produkce rodičovského chovu JA 57 Hranice Incuba a.s. Ţabčice CELKOVÝ PŘEHLED PRODUKCE Farma: Hranice Rodiče: JA 57 Počet slepic ve 22. týdnu: 6 900 Věk v týd.
23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63
Snáška v % aktuál. stand.
39,96 70,88 87,97 93,51 95,21 94,99 94,45 94,79 94,39 93,96 93,26 92,01 90,18 89,35 88,25 87,16 86,29 86,31 84,43 82,37 83,22 82,57 80,68 80,71 79,42 78,24 77,86 77,6 76,82 75,05 74,2 74,21 72,88 71,15 72,36 70,65 71,76 69,42 68,54 69,3 68,43
5 41 75 86,5 88,5 89,5 90 90 89,5 88 87 86 84 83 82 81 79,5 78,5 77,5 76,5 76 75 74,5 74 73,5 73 72,5 71,5 71 70 69,5 69 68 67,5 66,8 66 65,2 64,4 63,6 62,8 62
Hala:Hranice Líhnuto: 8. kal. týden 2001 Počet kohoutů ve 22. týdnu: 690
Počet vajec v týdnu nápočtem
24 913 34 267 42 510 45 165 45 960 45 840 45 570 45 720 45 480 45 240 44 880 44 250 43 350 42 930 42 360 41 790 41 310 41 280 40 320 39 280 39 660 39 300 38 370 38 340 37 680 37 080 36 870 36 690 36 270 35 400 34 950 34 920 34 260 33 390 34 020 33 060 33 540 32 400 31 920 32 220 31 620
24 913 59 180 101 690 146 855 192 815 238 655 284 225 329 945 375 425 420 665 465 545 509 795 553 145 596 075 638 435 680 225 721 535 762 815 803 135 842 415 882 075 921 375 959 745 998 085 1 035 765 1 072 845 1 109 715 1 146 405 1 182 675 1 218 075 1 253 025 1 287 945 1 322 205 1 355 595 1 389 615 1 422 675 1 456 215 1 488 615 1 520 535 1 552 755 1 584 375
Počet násadových vajec v týdnu nápočtem
3 587 26 194 37 560 42 390 44 190 44 430 44 220 44 250 44 280 44 160 44 100 43 440 42 540 41 670 40 920 40 080 38 790 38 610 37 380 35 680 36 930 38 100 37 140 37 020 36 240 35 400 35 580 34 950 34 740 34 110 33 810 33 810 32 610 31 920 32 610 31 470 31 980 30 870 30 240 30 420 29 850
3 587 29 781 67 341 109 731 153 921 198 351 242 571 286 821 331 101 375 261 419 361 462 801 505 341 547 011 587 931 628 011 666 801 705 411 742 791 778 471 815 401 853 501 890 641 927 661 963 901 999 301 1 034 881 1 069 831 1 104 571 1 138 681 1 172 491 1 206 301 1 238 911 1 270 831 1 303 441 1 334 911 1 366 891 1 397 761 1 428 001 1 458 421 1 488 271
Produkce vajec na 1 nosnici stand. skut.
0,35 3,15 8,39 14,42 20,59 26,81 33,06 39,3 45,49 51,57 57,57 63,48 69,25 74,94 80,55 86,09 91,51 96,86 102,1 107,3 112,5 117,5 122,6 127,6 132,5 137,4 142,3 147,1 151,8 156,5 161,1 165,7 170,2 174,7 179,1 183,4 187,7 191,9 196,1 200,2 204,2
3,61 8,58 14,74 21,28 27,94 34,59 41,19 47,82 54,41 60,97 67,47 73,88 80,17 86,39 92,53 98,58 104,57 110,55 116,40 122,09 127,84 133,53 139,09 144,65 150,11 155,48 160,83 166,15 171,40 176,53 181,60 186,66 191,62 196,46 201,39 206,18 211,05 215,74 220,37 225,04 229,62
35
Produkce NV na 1 nosnici stand. skut.
0 0,86 4,26 9,08 14,39 19,99 25,74 31,67 37,61 43,51 49,36 55,15 60,8 66,38 61,88 77,31 82,62 87,86 93,02 98,11 103,2 108,1 113,1 118 122,8 127,6 132,4 137,1 141,68 146,2 150,7 155,2 159,6 163,9 168,2 172,4 176,6 180,7 184,7 188,6 192,5
0,52 4,32 9,76 15,90 22,31 28,75 35,16 41,57 47,99 54,39 60,78 67,07 73,24 79,28 85,21 91,02 96,64 102,23 107,65 112,82 118,17 123,70 129,08 134,44 139,70 144,83 149,98 155,05 160,08 165,03 169,93 174,83 179,55 184,18 188,90 193,47 198,10 202,57 206,96 211,37 215,69
Úhyn v ks slepic koh.
5 4 1 5 4 1 2 2 8 5 3 5 2 5 10 5 11 5 12 8 4 10 6 10 5 7 7 10 9 9 6 7 12 7 8 12 8 10 15 11 12
1 20 9 33 14 6 8 9 6 3 3 2 9 8 6 3 1 16 6 56 4 1 3 3 7 3 4 2 1 6 4 4 3 2 3 17 1 1 3 1 10
Uhyn nápoč. ks %
5 9 10 15 19 20 22 24 32 37 40 45 47 52 62 67 78 83 95 103 107 117 123 133 138 145 152 162 171 180 186 193 205 212 220 232 240 250 265 276 288
0,07 0,13 0,14 0,22 0,28 0,29 0,32 0,35 0,46 0,54 0,58 0,65 0,68 0,75 0,90 0,97 1,13 1,20 1,38 1,49 1,55 1,70 1,78 1,93 2,00 2,10 2,20 2,35 2,48 2,61 2,70 2,80 2,97 3,07 3,19 3,36 3,48 3,62 3,84 4,00 4,17
slepic
koh.
Výběr NV v%
6 895 6 891 6 890 6 885 6 881 6 880 6 878 6 876 6 868 6 863 6 860 6 855 6 853 6 848 6 838 6 833 6 822 6 817 6 805 6 797 6 793 6 783 6 777 6 767 6 762 6 755 6 748 6 738 6 729 6 720 6 714 6 707 6 695 6 688 6 680 6 668 6 660 6 650 6 635 6 624 6 612
689 669 660 627 613 607 599 590 584 581 578 576 567 559 553 550 549 533 527 471 467 466 463 460 453 450 446 444 443 437 433 429 426 424 421 404 403 402 399 398 388
18,50 76,44 88,36 93,86 96,15 96,92 97,04 96,78 97,36 97,61 98,26 98,17 98,13 97,06 96,60 95,91 93,90 93,53 92,71 90,84 93,12 96,95 96,79 96,56 96,18 95,47 96,50 95,26 95,78 96,36 96,74 96,82 95,18 95,60 95,86 95,19 95,35 95,28 94,74 94,41 94,40
Stav
Graf č. 3. Průběh snášky rodičovského chovu JA 57 Hranice
Druhým porovnávaným hejnem bylo hejno ISA 20 Malhotice s kohouty I 22, stejnými jako u hejna JA 57 Hranice. Hejno bylo určeno k produkci průmyslového typu brojlerů ISA 220. Je zde patrný pozdější nástup do snášky a to aţ v 26. týdnu, coţ odpovídá standardu. Hejno začalo s produkcí v 26. týdnu, vrcholu snášky dosáhlo v 29. týdnu a to snáškou 85,1 %, ovšem při výběru násadových vajec pouhých 73 %. Celková produkce vajec za 63. týdnů byla 156,6 ks, coţ je o 6,49 ks méně oproti standardu, který je v případě ISY 20 163,1 ks. Hejno končilo v 63. týdnu se snáškou na úrovni 39,05 %. Celkový přehled produkce RCH Malhotice je uveden v tabulce č. 8. a v grafu č. 4. Patrné jsou i zdravotní problémy a větší selekce slepic, jelikoţ celkový úhyn slepic dosáhl 15,3 %. Srovnání obou chovů je uvedeno v tabulce č. 7 Tab.č. 7 Porovnání chovů na produkci násadových vajec JA 57 a ISA 20 JA 57
ISA 20
Rozdíl
celková produkce vajec v ks
229,6
156,6
73,0
produkce násad. Vajec v ks
215,7
137,1
78,6
4,1
15,3
11,1
úhyn slepic %
36
Tab. č. 8 Celkový přehled produkce RCH Malhotice
37
Graf č. 4 Snáška v RCH Malhotice
38
7 LÍHNIVOST Tabulka č. 9 znázorňuje procenta líhnivosti v jednotlivých týdnech produkce rodičovského chovu. V chovech slepic JA 57 společnosti INCUBA v letech 2000 aţ 2003 byly tyto hodnoty asi o 2 % vyšší, neţ je uvedeno ve standardu. Dokladem toho je i graf č. 5, zaznamenávající průběh líhnivosti RCH Hranice. Přesto nebylo zřejmě dosáhnuto maximálních moţných hodnot, jelikoţ vejce těchto chovů byla většinou skladována z důvodů odbytových i déle neţ čtrnáct dnů, coţ mělo negativní vliv na výsledek líhnivosti. Přes všechny tyto problémy byla vylíhnutá kuřata velmi dobře ţivotaschopná, s nepatrným podílem selekce při vylíhnutí.
Graf č. 5 Líhnivost rodičovského chovu JA 57 Hranice
39
Tab. č. 9 Počty násadových vajec a % líhnivosti - hybrid JA 57 dle týdnů věku (materiál společnosti INCUBA, 2001) počet N.V. týden věku počet N.V. kumulace % líhnivosti v týdnu 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68
0,86 4,26 9,08 14,39 19,99 25,74 31,67 37,61 43,51 49,36 55,15 60,80 66,38 71,88 77,31 82,62 87,86 93,02 98,11 103,16 108,13 113,06 117,95 122,80 127,61 132,37 137,05 141,68 146,22 150,73 155,20 159,60 163,93 168,22 172,44 176,59 180,65 184,65 188,59 192,47 196,27 200,00 203,67 207,26 210,79
0,86 3,4 4,82 5,31 5,6 5,75 5,93 5,94 5,9 5,85 5,79 5,65 5,58 5,5 5,43 5,31 5,24 5,16 5,09 5,05 4,97 4,93 4,89 4,85 4,81 4,76 4,68 4,63 4,54 4,51 4,47 4,4 4,33 4,29 4,22 4,15 4,06 4 3,94 3,88 3,8 3,73 3,67 3,59 3,53 40
68 73 77,8 80 82,2 84 85 86 87 87,8 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 87,8 87,5 87 86,8 86 86 85,8 85 84 84 83 82,4 82 81 80 79,8 78 77,8 76 75 74 73 71,8 70 68
ZÁVĚR Zhodnocením produkce a výsledků rodičovských chovů pro produkci intermediálních kuřat JA 57 společnosti INCUBA a porovnáním s výsledky rodičovských chovů rychlerostoucích typů brojlerů, konkrétně hybridní kombinace ISA 20, produkovaných stejnou společností, lze shrnout, ţe: - RCH JA 57 se vyznačují výbornou ţivotaschopností, s niţším úhynem slepic - RCH JA57 mají podstatně vyšší snášku - RCH JA57 mají nezanedbatelně vyšší produkci násadových vajec - RCH JA 57 mají výbornou oplozenost - RCH JA 57 mají vyšší líhnivost a tím i vyšší produkci jednodenních kuřat - RCH JA 57 mají velmi nízkou spotřebu krmiva v přepočtu na 1 vylíhlé kuře (280 g) Všechny výše uvedené parametry poukazují na velmi dobrou ekonomiku rodičovských chovů určených pro produkci intermediálních kuřat, konkrétně chovů JA 57. Při chovu 10 000 slepic a produkci násadových vajec vyšší o 78,55 na slepici (tab.č. 7) je produkce násadových vajec vyšší o 785 500 ks a při ceně 4,50 Kč za násadové vejce je jen tímto parametrem ekonomika chovu takového hejna lepší o 3 534 750 Kč. Dalším pozitivem je niţší úhyn a brakace slepic, niţší spotřeba krmiva a v neposlední řadě vyšší produkce jednodenních kuřat, která je ve standardu například oproti průmyslové kombinaci COBB 500 o 40 kuřat vyšší. Ze všech těchto parametrů vyplývá, ţe produkce kuřat intermediálního typu je levnější a ekonomičtější proti produkci rychlerostoucích brojlerových kuřat. Bohuţel tento náskok je vyváţen pomalejším růstem, vyšší konverzí krmiva a tím vyššími náklady na výrobu finálního produktu drůbeţího masa. Pro producenty jednodenních kuřat se jedná o velmi ekonomicky zajímavou výrobu, v případě, ţe celou produkci násadových vajec nebo jednodenních kuřat je moţné prodávat v reálných cenových hodnotách. Tato produkce je běţná ve Francii, Německu, Anglii, kde je konzumentem tento specifický produkt ţádán a je moţné v konečné fázi za něj poţadovat vyšší prodejní cenu.
41
V České republice je doposud rozhodujícím kritériem prodejnosti, a to bohuţel i u potravin, cena. Z tohoto důvodu se také program produkce intermediálních kuřat přes veškerou snahu zainteresovaných společností nepodařilo zavést. Asi 40 % násadových vajec vyprodukovaných v rodičovských chovech slepic JA57 společnosti INCUBA v letech 2000 aţ 2003 skončilo jako vejce konzumní a po změně majoritního vlastníka společnosti byl celý program předčasně ukončen.
42
Seznam literatury Anonym 1, 2009, Situační a výhledová zpráva Drůbeţ a vejce srpen 2009 Anonym 2, 2009, Celní statistika Anonym 3, 1998, Filiéres Avicoles Anonym 4, 2001, Odchov a chov rodičovských hejn, INCUBA, a.s. Ţabičce, „ nepubl.“ Anonym 5, 2001, Brojler ISA 257, INCUBA, a.s. Ţabičce, „ nepubl.“ Anonym 6, 1996, Technologický postup pro rodičovský materiál Ross, Xaveross, Praha, 78 s. Anonym 7, 2002, Technologický návod – Výkrm brojlerů, INCUBA, a.s. Ţabčice, 51 s. Anonym 8, 1995, Technologický postup pro rodiče, The Cobb Breeding Company, 32 s. Anonym 9, 2010, Databáze on line[cit. 2010-03-24], Dostupné na http://www.cobbvantress.com Anonym 10, 2010, Databáze on line[cit. 2010-03-24], Dostupné na http://www.hubbardbreeders.com Anonym 11, 2010, Databáze on line [cit. 2010-03-24], Dostupné na http://www.aviagen.com Anonym 12, 2010, Stavy hospodářských zvířat ČR, Databáze on line [cit. 2010-03-23], Dostupné na http://www.czso.cz/csu/ Bureš J. (ed.), 1968, Plemena drůbeţe, ŠCHDZ, Praha, 412 s. Čuban S., Bureš J., Kálal V., Fila B.,1958, Speciální zootechnika malých hospodářských zvířat, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 238 s. Hampl J., 1963, Speciální chov drůbeţe, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 365 s. Jedlička M., 2010, Návrat prarodičovské generace Ross do České republiky, Náš chov, 3/2010, Klecker D., Zapletal D., Havlíček Z., 2003, Výkrmy intermediálních kuřat – šance pro menší zemědělské podniky, Náš chov, 4/2003, 69 s. 43
Kovářová K., Samek M., Polášek P., 2004, Uplatnění intermediálního typu kuřete, Sborník Chov drůbeţe 2004, 125 s. Laštůvka Z., Gaisler J., Šťastná P., Pelikán J., 2004, Zoologie pro zemědělce a lesníky, KONVOJ, Brno, 264 s. Machander V., 2002, Stavy a uţitkovost drůbeţe v ČR v roce 2002, Mezinárodní testování drůbeţe, Ústrašice, 16 s. Machander V., 2008, Stavy a uţitkovost drůbeţe v ČR v roce 2008, Mezinárodní testování drůbeţe, Ústrašice, 32 s. Musil, Tuláček F., 1964, Líhnutí drůbeţe, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 160 s. Pacholíková L., 1947, Chov drůbeţe, Brázda, Praha, 83 s. Papešová L., Polášek L., Tupý P., 2003, Výţiva a zoohygienické aspekty ve výkrmu intermediálních a certifikovaných kuřat, Biofaktory, Praha, Podhradský J. (ed.), 1960, Speciální zootechnika- chov drůbeţe, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 826 s. Rytina L., 2006, Francouzské integrace, Náš chov, 7/2006, Skalka L., 2008, 30 let šlechtění pomalu rostoucích brojlerů, drůbeţář, 4/2008, 32 s. Tuláček F., 1985, Líhnutí drůbeţe, ČSCH, Praha, 131 s. Tůmová E., 1994, Základy chovu hrabavé drůbeţe,Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství ČR, Praha, 28 s. Vais R., 2002, Výkrm kuřat „ label rouge“ Databáze on line [cit. 2010-03-22], Dostupné na http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/ Zima V., 2008, Ross Rowan, drůbeţář, 4/2008, 32 s. Ţoha V., 1979, Vzorník plemen drůbeţe, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 188 s.
44
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Statistický vývoj stavů hospodářských zvířat v tis. kusech Tabulka č. 2: Základní ţiviny – krmné směsi pro produkci různých genotypů Tabulka č. 3: Teplotní reţim Tabulka č. 4: Světelný reţim Tabulka č. 5: Světelný reţim v produkčních halách Tabulka č. 6: Přehled produkce RCH JA 57 Hranice Tabulka č. 7: Porovnání chovů na produkci násadových vajec JA 57 a ISA 20 Tabulka č. 8: Celkový přehled produkce ISA 20 Malhotice Tabulka č. 9: Počty násadových vajec a líhnivost JA 57
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Příklad provozního testu z roku 1962 (Hampl, 1963) Obrázek č. 2: Slepice a kohout Plymutky bílé (Hampl, 1963) Obrázek č. 3: Slepice a kohout Kornyšky bílé (Hampl, 1963) Obrázek č. 4: Výběr pro výkrmy Label rouge Obrázek č. 5: Výběr pro alternatívní chovy certifikovaných a intermediálních kuřat Obrázek č. 6: Vakcinační program pouţívaný v odchovech JA 57 Obrázek č. 7: Produkční křivka JA 57 Obrázek č. 8: Ţivinová doporučené pro odchov a chov JA 57
Seznam grafů Graf č. 1: Procentické zastoupení hybridů chovaných v RCH v roce 2008 v ČR Graf č. 2: Procentické zastoupení masných slepic v ČR v roce 2002 Graf č. 3: Průběh snášky RCH JA 57 Hranice Graf č. 4: Průběh snášky ISA 20 Malhotice Graf č. 5: Líhnivost rodičovského chovu JA 57 Hranice
45
PŘÍLOHY
46
Seznam příloh Příloha 1 – foto slepice JA 57 Příloha 2 – foto kohout I 22 Příloha 3 – foto rodičovského chovu JA 57 Příloha 4 – foto produkční haly RCH JA 57 Příloha 5 – foto násadová vejce JA 57 Příloha 6 – foto třídění násadových vajec JA 57
47
Příloha 1 – foto slepice JA 57
Příloha 2 – foto kohout I 22 48
Příloha 3 – foto rodičovského chovu JA 57
Příloha 4 – foto produkční haly RCH JA 57
49
Příloha 5 – foto násadová vejce JA 57
Příloha 6 – foto třídění násadových vajec JA 57
50