Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Chov amerických plemen koní v podmínkách ČR a zahraničí a jejich využití v agroturistických provozech Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Bc. Lucie Ondráčková
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Chov amerických plemen koní v podmínkách ČR a zahraničí a jejich využití v agroturistických provozech vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne…………………………
podpis……………………...
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Vladimíru Mikulemu Ph.D. a paní docentce Ing. Ivě Jiskrové, Ph. D. za odborné vedení a cenné rady, díky nimž jsem diplomovou práci zdárně dokončila. Poděkovat bych dále chtěla osloveným respondentům za vstřícnost při dotazníkovém šetření.
ABSTRAKT
Tématem této diplomové práce je Chov amerických plemen koní v podmínkách ČR a zahraničí a jejich využití v agroturistických provozech. Práce se zabývá charakteristikou jednotlivých plemen a jejich využití v agroturistických provozech. Diplomová práce je zaměřena na současnou situaci v chovu amerických plemen v ČR a zahraničí. Součástí je i dotazníkové šetření a následná analýza současného rozvoje plemen u nás a jejich početní zastoupení mezi plemeny využívanými pro venkovskou turistiku. Vyhodnocení aktuálního stavu a nastínění perspektivy budoucího možného rozšíření těchto plemen s přihlédnutím k využití v agroturistických provozech.
Klíčová slova: americká plemena koní, chov koní, Quarter horse, Paint horse, Appaloosa, agroturistika, venkovská turistika
RESUME
The topic of this thesis is breeding American breeds of horses in the Czech republic condition and abroad, and their use in agro-industries. The work deals with the characteristics of individual breeds and their use in agro-industries. The thesis is focused on the current situation American breeds in the Czech Republic and foreign countries. It also includes a survey and subsequent analysis of the current development of breeds in our country and their representation among the breeds which are essential for rural tourism. Evaluation of the current status and future perspectives outline possible extensions of these breeds with regard to the use of agro-industries.
Keywords: American horse breeds, horse breeding, Quarter horse, Paint horse, Appaloosa, agro-tourism, rural tourism
OBSAH
1 ÚVOD ............................................................................................................................ 6 2 CÍL PRÁCE.................................................................................................................. 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 9 3. 1 Chov koní .............................................................................................................. 9 3. 2 Charakteristika amerických plemen koní ......................................................... 9 3. 2. 1 Quarter horse – Americký honácný kůň ...................................................... 10 3. 2. 1. 1 Základní údaje...................................................................................... 11 3. 2. 1. 2 Historie................................................................................................. 11 3. 2. 1. 1 Barevnost ............................................................................................. 12 3. 2. 2 Paint horse.................................................................................................... 14 3. 2. 2. 1 Historie................................................................................................. 14 3. 2. 2. 2 Typy zbarvení ...................................................................................... 15 3. 2. 2. 3 Barevnost ............................................................................................. 18 3. 2. 3 Appaloosa .................................................................................................... 21 3. 2. 3. 1 Základní údaje...................................................................................... 21 3. 2. 3. 1 Historie................................................................................................. 22 3. 2. 3. 3 Barevnost ............................................................................................. 23 3. 2. 3. 4 Zajímavosti .......................................................................................... 25 3. 3 Venkovská turistika a agroturistika ................................................................ 26 3. 3. 1 Venkovská turistika ..................................................................................... 26 3. 3. 2 Agroturistika ................................................................................................ 27 3. 4 Současná situace chovu koní v České republice.............................................. 28 3. 4. 1 Početní zastoupení jednotlivých plemen koní chovaných v ČR .................. 29 3. 5 Současná situace chovu koní v zahraničí (v USA) .......................................... 32 3. 5. 1 American Horse Publication 2012 - průzkum koňského průmyslu ............. 33 3. 5. 2 Celosvětové početní zastoupení plemene Paint horse ................................. 36 3. 5. 3 Celková populace koní plemene Quarter horse ........................................... 39 3. 5. 4 Organizace užitkových spolků ..................................................................... 40 4 METODIKA PRÁCE ................................................................................................ 41 5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE.......................................................................... 47 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 65 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................... 67 8 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ...................................................... 72
1 ÚVOD V posledních letech se stává provozování agroturistiky čím dál populárnější a přibývá lidí, kteří se chtějí přiblížit venkovskému způsobu života. Nemůžeme opomenout, že v dnešní uspěchané a přetechnizované době, existuje ještě stále mnoho míst, kde lze tento specifický produkt venkovské turistiky nabízet. Agroturistika je podnikatelskou aktivitou, která vede ke zdrojům příjmu a v neposlední řadě také k vytváření nových pracovních míst na trhu. Může mít mnoho podob od obvyklého poskytování ubytování, stravování a cyklistiku přes poněkud specifičtější projížďky na koních, sběr lesních plodů, rybaření až po pomoc při každodenním provozu (krmení zvířectva, čištění ubikací pro dobytek, podílení se na výrobě farmářských produktů).
Právě výše zmíněné projížďky na koních a vůbec veškerá práce s koňmi jsou jedním z vhodných nástrojů provozování agroturistiky. Ve své diplomové práci se zabývám využitím amerických plemen koní a jejich vhodností do agroturistických provozů. Americká plemena jsem si vybrala na základě svých zkušeností s nimi. Sama jedno z těchto plemen vlastním, konkrétně plemeno Paint horse, a domnívám se, že jsou to plemena velmi vhodná pro provoz agroturistiky. Především je to díky jejich povahovým vlastnostem. Jsou velmi klidní a vyrovnaní, což je důležité nejen pro samotné ježdění, ale také pro bezpečnost jezdců.
Počátek chovu amerických plemen koní začal v České republice až po sametové revoluci po roce 1989. V zahraničí, konkrétně v USA má chov více než stoletou tradici. Je tedy zřejmé, že chov amerických plemen je v USA na jiné úrovni než u nás. Do jaké míry jsme se dokázali přiblížit západním zemím? Co si o úrovni chovu v České republice myslí samotní provozovatelé agroturistiky? Na tyto a další otázky jsem se ve své diplomové práci snažila nalézt odpovědi.
Jedním z podkladů diplomové práce na téma „Chov amerických plemen koní v podmínkách České republiky a zahraničí a jejich využití v agroturistických provozech“ pro vyhodnocení amerického plemene koní jako vhodného pro provoz agroturistiky je dotazníkové šetření. Bohužel v současné době neexistuje žádná instituce,
-6-
která by sdružovala agroturistické provozy, které chovají a ke svému provozu využívají americká plemena koní.
Tato diplomová práce by čtenářům měla poskytnout ucelený přehled informací o jednotlivých amerických plemenech koní a to konkrétně o plemeni Quarter horse, Paint horse a Appaloosa a jejich chovu v České republice a zahraničí.
-7-
2 CÍL PRÁCE
Zpracování studie, která zhodnocuje současnou situaci v chovu amerických plemen koní v podmínkách v České republice a také v zahraničí a jejich využití v agroturistických provozech. Součástí práce je dotazníkové šetření, které složí jako statistická data k této diplomové práci. Dotazování se týkalo respondentů, tedy majitelů jednotlivých agroturistických provozů, kteří ke své podnikatelské činnosti využívají americká plemena koní. Hlavním cílem je srovnat a následně zhodnotit, zda tyto americká plemena koní jsou vhodnými pro provozování agroturistiky či venkovské turistiky.
-8-
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
3. 1 Chov koní Několik tisíciletí kůň provázel vývoj kulturních společenství. Byl poskytovatelem potravy a surovin pro nejstarší civilizace, dokladem jsou například jeskynní kresby v Lascaux a nespočet archeologických nálezů. Později byl kůň zkrocen a domestikován. S rozvojem státních útvarů rostl militantní význam koní. Byl využíván k obraně státu a dobývání a rozšiřování hranic. (Misař, Jiskrová, 1997) V této době se postupně měnily požadavky na typ koní. Zvyšovaly se nároky na jejich mohutnost. (Dušek, 1999) Postupem času došlo k diferenciaci užitkových typů koní, ze kterých později vznikala teplokrevná i chladnokrevná plemena. Dalším využitím byl přenos informací. V současné době s technickým pokrokem ztratil chov koní předchozí význam nejdříve v dopravě, později v armádě a nakonec v zemědělství. (Misař, Jiskrová, 1997)
3. 2 Charakteristika amerických plemen koní Westernová plemena můžeme zařadit do plemen koní s pozůstatky španělské krve. Koně se vzhledem k odlišným přírodním podmínkám a jiné struktuře výživy typově zcela lišili od původních typů španělských koní. Zdivočele žijící populace se v tvrdých přírodních podmínkách přizpůsobila přirozenou selekcí a zafixovala se tvrdá konstituce. Do plemen, u jejichž předků kolovala v krvi krev španělských koní, patří mustang, Quarter horse, Paint horse, Appaloosa atd. Z jihoamerických to byl criollo a passo fino. Westernová plemena jsou menšího až středního tělesného čtvercového formátu a jsou konstitučně tvrdá. Jejich chody jsou mezi plemeny rozdílné. U jihoamerických se objevuje více mimochodníků. Jednotlivá plemena mají své chovatelské organizace, které pro jejich chov stanovily plemenné standardy. (Dušek, 1999)
-9-
V současné době existuje celá řada plemen, která reprezentují západní část našeho světadílu. Pro účely mé diplomové práce jsem si však vybrala tři americká plemena koní, která se jsou v dnešní době velmi populární, a je třeba zmínit, že nasadili raketový růst, počet amerických plemen se výrazně zvyšuje jak u nás tak i v zahraničí.
3. 2. 1 Quarter horse – Americký honácný kůň Obrázek č. 1 Quarter horse stallion
Zdroj: http://www.mariahqh.com/id85.html Quarter horse neboli Americký kovbojský či honácký kůň je nejstarším dosud žijícím americkým plemenem. (Bane, 1997) Zemí původu plemene Quarter horse je Severní Amerika. Toto plemeno může být viděno v prakticky každé jezdecké disciplíně. (web 25) Quarter horse byl používán americkými pionýry při jejich výpravách na Západ. V USA je registrováno daleko více Quarter horse než ostatních plemen. Výběr se soustřeďuje na to, aby se dokázali velice rychle otočit, a vysokou rychlostí akcelerovat. (Watsonová a kol., 2003) Je dokonalým kovbojovým pomocníkem díky své rychlosti, vrozenému smyslu pro rovnováhu a hbitosti. Říká se o něm, že se dovede „otočit na čtyráku a ještě vám vrátí drobné“. (Edwards, 1997) Toto plemeno je známo především svojí inteligenci, laskavostí a atletickými schopnosti v různých disciplínách. (web 1)
- 10 -
3. 2. 1. 1 Základní údaje
Výška:144,5 – 154,2 cm Popis: krátká hlava, osvalený krk, krátké tělo, široká a silná záď, jemné nohy Povaha: inteligentní, všestranný Základní využití: pod sedlo, práce na ranči, rodeo, dostihy (Bane, 1997)
3. 2. 1. 2 Historie Quarter má krev anglických plnokrevníků smíšenou s krví koní španělského původu. Toto spojení dalo vzniknout robustnímu sprinterovi krásného vzhledu, mírné povahy a obdivuhodné rychlosti. (Harris, 2011)
Původně si ho britští kolonisté v 17. stol. oblíbili pro jeho schopnost běhat rychleji, než kterékoliv jiné plemeno na čtvrt míle. (web 1) Jeho název quarter, tedy čtvrtka se nevztahuje k podílu krve anglického plnokrevníka, ale ke vzdálenosti čtvrtiny míle, což je vzdálenost, na niž se s ním pořádaly dostihy. Závody ve sprintu byly oblíbené v první polovině devatenáctého století. (Harris, 2011) Na popularitě zůstal do současnosti, stále je chován pro dostihy včetně nejbohatšího dostihu na světě, All American Futuristy pro tříleté kovbojské koně. Doložený rekord je kolem 20 sekund. (Bane, 1997)
Později si ho oblíbili američtí farmáři pro jeho nenahraditelnost při nahánění stád dobytka. V dnešní době je Quarter Horse chován spíše pro sport. Rychlost, schopnost práce s dobytkem, inteligence a další přednosti jsou dnes využívány na sportovních kolbištích nebo jako ideální kůň na rodinné vyjížďky ve volném čase. (web 1)
- 11 -
3. 2. 1. 1 Barevnost
Níže je uvedeno 14 barevných příkladů, které jsou uznané u AQHA (American Quarter horse association). Střídají se uvnitř barevné kategorie. (web 2)
Bay Barva těla je červená až červenohnědá. Hříva, ocas nohy jsou černé. Možná je i varianta s pruhem na hřbetu. (web 2)
Bay roan Směs bílé s červenými chlupy po celém těle, tmavší hlava hnědé barvy, černá hříva a ocas, přechod černé i na spodní část končetin. (web 2)
Blue roan Barva celého těla je šedá, černé a bílé chlupy. Okolo hlavy a dolní část končetin tmavší, až dočervena. (web 2)
Red roan Bílé a červené chlupy na trupu. Červená hlava a dolní končetiny. (web 2)
Black Barva celého těla je výrazně černá bez světlých prvků, hříva i ocas jsou černé. (web 2)
Brown Barva těla je hnědá, kaštanová až černá, světlejší místa okolo očí, nozder a slabin. Hříva a ohon jsou černé. (web 2)
Bucskin Barva celého těla je žlutá až zlatavá. Hříva, ohon a končetiny jsou černé. Nemá hřbetní pruh. (web 2)
- 12 -
Chestnut Barva těla je tmavě červená až nahnědlá. Hříva a ohon jsou tmavě červené až nahnědlé, avšak mohou být i šedožluté barvy. Možný je i hřbetní pruh. (web 2)
Dun Barva těla je žlutá až zlatá. Hříva a ocas mohou být černé či hnědé. Má hřbetní pruh a pruhy na končetinách. (web 2)
Red dun Jedna z forem barevného zbarvení dun. Tělo je nažloutlé, hříva a ohon mohou být červené, rudé, šedožluté, bílé či smíšené. Má červený až načervenalý hřbetní pruh. Obvykle červené či načervenalé pruhy na končetinách. (web 2)
Grey Směs bílé s jinými barevnými chlupy. Často narozený s plnou barvou a přibývajícím věkem roste počet bílých chlupů. Možný je hřbetní pruh. (web 2)
Grullo Barva těla je šedá. Hříva, ocas a dolní končetiny jsou černé. Obvykle má hřbetní pruh. (web 2)
Palomino Barva celého těla je zlatá. Žlutá hříva a ocas je bílé barvy. Palomino nemá hřbetní pruh. (web 2)
Sorrel Barva celého těla je načervenalá až měděná. Hříva a ocas mají obvykle stejnou barvu jako celé tělo, avšak mohou být varianty s šedožlutou hřívou i ocasem. Je možný i hřbetní pruh. (web 2)
- 13 -
3. 2. 2 Paint horse Obrázek č. 2 Paint horse – Maximum Blues Master
Zdroj: http://www.galopp-reporter.cz/aktuality/nejkrasnejsi-kunmaximum-blues-master (foto: Lenka Šnáblová)
Koně plemene American Paint horse jsou neobyčejní nejen svým originálním zbarvením, ale také pracovitostí, se kterou spolupracují s člověkem, dále jsou také mimořádní svými atletickými schopnosti a hlavně svoji povahou. Jsou to klidní, vyrovnaní a velmi chytří koně.
3. 2. 2. 1 Historie
Kůň plemene Paint horse je barevnou varietou amerického quartera, která vznikla v důsledku genetických zákonitostí. Painti mají stejné vlastnosti jako Quarter horse. Díky tomuto zbarvení po založení AQHA (American Quarter horse Association) byli označeni za neregistrovatelné. V dřívějších dobách chovatelé neznali zákony genetiky a nedokázali si vysvětlit příčinu. Několik majitelů v roce 1961 založilo v Abilene American Paint Quarter Horse Association. Tato organizace registrovala strakaté Quartery. V roce 1965 pak vznikla American Paint Horse Association (APHA). (web 6)
- 14 -
Koně plemene Paint horse mají přísné požadavky na pokrevní příbuznost. Pro to, aby byl kůň zapsán v základním registru, musí být otec nebo matka registrovaní u American Paint Horse Association, American Quarter Horse Association nebo v Jockey Clubu. Dále musí mít minimální množství bílých chlupů přes nepigmentovanou kůži. (web 7) Kůň bez barevných odznaků může být též zaregistrován u asociace jako tzv. solid paint bred. Předpokladem je, že alespoň jeden z rodičů je Paint horse. (web 6)
3. 2. 2. 2 Typy zbarvení Koně plemene Paint horse se vyskytují ve čtyřech základních typech zbarvení. Tobiano Pojmenování Tobiano je samo o sobě neobvyklé a má zajímavou historii. V Argentině je zvykem pojmenovávat po barvách koně či lidi, které pojí neobvyklá barva s nějakou specifickou událostí. V případě Tobiano koní, to byla událost, kdy došlo k záchraně Buenos Aires brazilským generálem Tobiasem během vojenské akce, která se konala v roce 1800. Mnoho vojáků s generálem Tobiasem bylo nasazeno spolu s flekatými koňmi z Brazílie. (web 17) Obecně platí, že všechny čtyři nohy jsou bílé, alespoň pod hlezny a koleny. (web 8) Oči jsou obvykle tmavé. (web 9) Skvrny na srsti jsou pravidelné a zřetelné jako ovály nebo kulaté vzory, které přesahují dolů přes krk a hruď. Znaky na hlavě jsou jako u jednobarevných koní ve stejném rozsahu jako lysiny a hvězdy. (web 8) Hranice mezi bílou a tmavou barvou je tvořena pigmentovanou kůží, která je překryta bílými chlupy. Mezi koňmi s tímto zbarvením najdeme téměř jednobarevné jedince s minimem bílé barvy až po opačný extrém, koně téměř bílé jen se zbytky základní barvy. (web 9) Tmavá barva je obvyklá na jednom či obou bocích koně. Žíně jsou převážně dvoubarevné. (web 8)
- 15 -
Overo
Overo je slovo španělského původu. V doslovném překladu to znamená „jako vajíčko“ a v Jižní Americe už po staletí označuje jakékoli strakaté nebo skvrnité koně. (web 16) Overo zahrnuje tři geneticky rozdílné typy, kterými jsou frame overo, sabino a splashed white.
Frame overo
Bílou barvu srsti můžeme nalézt uprostřed trupu koně a na krku. Základní tmavá barva ji rámuje, od tohoto tedy název Frame overo. Bílá barva na rozdíl od Tobiano nezasahuje přes hřbet. Oči jsou často modré. Okraje mezi bílou a základní tmavou barvou jsou zřetelně viditelné. Tento typ zbarvení se vyskytuje jen u několika plemen, zejména těch, která mají španělský původ. (web 15) Frame overo je zodpovědný za smrtelnou genetickou vadu nazývanou jako Overo Lethal White Syndrome. Jde o hříbata se dvěma geny,která brzy po narození uhynou kvůli abnormalitám zažívacího traktu. Hříbata Frame overo mají tedy jen jeden gen a přežívají. (web 10)
Splashed White
Jeden z nejvzácnějších typů vzoru u těchto plemen koní. Koně tohoto typu vypadají jako by byli namočeni do barvy. Nohy jsou bílé, stejně tak jako spodní část trupu koně. Hlava je bílá a oči jsou často modré. Předěl mezi základní a bílou barvou je hladký, bez prokvetlých míst. (web 14) Bylo zjištěno, že mnoho koní typu Splashed White neslyší. To nemusí být zase až tak velký problém, pokud majitel či trenér uzpůsobí program pro tyto handicapované koně. (web 11)
- 16 -
Sabino Bílá barva kopyt a nohou stoupají v roztřepených pruzích a rozlévají se od břicha po celém trupu. Hlava je většinou hodně bílá a mají běžně oči modré, vyskytují se však i modrohnědé oči. Mají prokvetlé plochy srsti, skvrnky a proužky. Hranice mezi bílou a základní barvou není zcela přesně rozeznatelná. U tohoto typu se mohou též jako u Frame overo vyskytnou bílá hříbata, avšak tyto hříbata Sabino přežívají. Naznačuje to, že geneticky se jedná o odlišný typ než u Frame overo. Zbarvení Sabino není tedy se syndromem smrtící bílé barvy spojováno. (web 12)
Tovero
Typ Tovero nese charakteristické znaky obou zbarvení rodičů, otec Overo a matka Tobiano. Obecně lze toto zbarvení charakterizovat tmavou pigmentací kolem uší, na čele, kolem očí a huby odkud stoupá na líce. Jedno oko či obě oči jsou modré. Mají skvrny na hrudi, které mohou stoupat na krk, skvrny na slabinách, které mohou menšími skvrnkami pokračovat dopředu na trup a skvrny u kořene ocasu. (web 13)
- 17 -
Solid Paint – Bred
Solid Paint – Bred je označení pro koně, který nemá barevné vzory. Barva pro plemeno Paint horse je velkým přínosem, avšak nedostatek barvy neomezuje být registrován u APHA. Stavbou těla a charakterovými vlastnostmi jsou tito koně naprosto totožní.
Obrázek č. 3Paint horse – Solid Paint Bred - Neon Poco Jazz
Zdroj: vlastní archiv
3. 2. 2. 3 Barevnost
Bay Barva trupu je světlehnědá přes rezavou až k rezavohnědé. Hříva a ocas jsou černé. (web 18)
Black Trup je sytě černý bez světlejších oblastí. Černá barva může vyblednout, pokud je vystavena slunci. (web 19) Ocas a hříva jsou též černé. (web 18)
- 18 -
Brown Srst je tmavě hnědá až černá se světlejšími místy kolem huby, očí, na slabinách a vnitřní straně stehen. Hříva a ocas jsou černé. (web 18)
Sorrel Rezavý až s měděným nádechem. Hříva a ocas obvykle stejné barvy jako trup, ale mohou být se světlejším odstínem. (web 18)
Chestnut Tmavě rezavý až hnědorezavý. Hříva a ocas stejné barvy nebo mohou být světlejší. (web 18)
Dun Srst je zlatavá či nažloutlá. Hříva a ocas jsou černé nebo hnědé. Mají úhoří pruh, zebrování na nohou a příčný pruh přes kohoutek. (web 18)
Red dun Obdoba barvy Dun s červeným nádechem. Hříva a ocas jsou rezavé nebo i se světlými žíněmi. (web 18)
Grullo Grullo má kouřové nebo myší zabarvení. Každý chlup musí být šedý. Hříva a ocas jsou černé. (web 18)
Buckskin Názvosloví u některých amerických barev se liší. Tato barva ve vzorníku u APHA není. V českých barvách se označuje jako plavák. Trup je žlutý nebo zlatavý, pískový až s šedým nádechem. Hříva a ocas jsou černé stejně tak i nohy. (web 18)
Palomino Zlatožlutá až světle žlutá barva srsti. Ocas a hříva jsou bílé. (web 18)
- 19 -
Gray Směs bílých chlupů s chlupy jiné barvy. Hříbata se často rodí úplně či částečně tmaví a s věkem světlají. (web 18)
Red roan Směs bílých a rezavých chlupů na velké části trupu. Koně jsou většinou tmavě rezaví na hlavě a nohách. (web 18)
Blue roan Směs bílých a černých chlupů na většině trupu. Koně jsou tmavší na hlavě a nohách. (web 18)
Bay roan Směs bílých chlupů, barva trupu sahá od rezavé k rezavohnědé. Hříva a ocas jsou černé, stejně jako nohy. (web 18)
Cremello Trup, ocas a hříva jsou smetanové či téměř bílé na růžové kůži. Oči jsou modré nebo bezbarvé a jejich odznaky jsou téměř nezjistitelné. (web 18)
Perlino Trup je smetanový až téměř bílý. Nohy, ocas a hříva jsou světle rezavé nebo světlehnědé. Kůže je růžová či šedá. Oči mají většinou modré nebo bezbarvé. (web 18)
- 20 -
3. 2. 3 Appaloosa
Obrázek č. 4 Appaloosa
Zdroj: Appaloosa (http://bwbrac.webs.com/)
Appaloosa se od jiných plemen liší typickým zbarvením, skvrnitou kůží v okolí nozder, očí a genitálií, viditelným bělmem u oka a úzkým vertikálním pruhem na jednom nebo více kopytech. Tvrdá selekce na prérii z něj udělala koně fyzicky nesmírně zdatného, inteligentního a vnímavého. Chovatelé také hovoří o jeho „srdci a duši“. (web 4) Gen pro skvrnité zbarvení je starobylý a objevoval se již u starověkých domácích koní, dokonce i ve starém Egyptě. (Edwards, 1997)
3. 2. 3. 1 Základní údaje Zbarvení: šest základních typů kresby Výška: 144,2 – 154,5 cm Popis: krátké tělo, řídká hříva a ocas, tvrdá kopyta často pruhovaná Povaha: odvážný, poslušný Základní využití: rekreační ježdění, koňské show (Bane, 1997)
- 21 -
3. 2. 3. 1 Historie
Kresby pravěkých malířů, dokazují, že tyto koně znal již Starý svět. Od roku 1600 se skvrnití koně stali módou v Evropě a poté byli importováni do Anglie. Roli v historii plemene hraje také Rakousko a Španělsko, které náleželi mezi državy německého císaře Karla V. Skvrnití koně se v tomto období dostali do Kladrub a do Lipice. V Dánsku byl chován skvrnitě zbarvený knabstrupský kůň, ale ten neměl vůbec nic společného se skutečnými Appaloosami. Appaloosa je kůň, jehož původ sahá výhradně ke koním vyšlechtěným indiánským kmenem Nez Percé. Kolem roku 1700 se skvrnití koně prostřednictvím Navajů dostali do vlastnictví tohoto kmene. (web 3) Indiáni kmene Nez Percé žili v údolí řeky Palous v severozápadní Americe. (Peplowová, 1999) Což je území dnešního Idaha, severovýchodního Oregonu a jihovýchodního Washingtonu. Říká se, že Nez Peréové byli prvním kmenem, který prováděl systematický chov těchto koní. (Draperová, 1999) Pozoruhodnou skutečností zůstává, že indiány kmene Nez Percé nikdo koně chovat neučil. Přesto již roku 1806 Lewis ve svém článku popsal, jak byl ohromen elegancí, kvalitou a vytrvalostí koní Nez Percéů. Kolem roku 1870 se pěstitelé pšenice usadili u řeky Palouse. Farmáři, kteří zde žili spolu s kmenem Nez Percé začali koním říkat Palouse, poté Palousey horses a později A Palousey. V průběhu času došlo ke zkrácení tohoto výrazu na Apalousey a nakonec vznikl dodnes používaný výraz Appaloosa. V roce 1877, generál Howard obdržel rozkaz dopravit lid spolu s jejich majetkem do rezervace Lapwai. Indiáni museli překročit Hadí řeku, kdy v tu dobu byla řeka zhruba 400 metrů široká a jejím korytem se hnala voda z tajících ledových ker. Lidé přechod přes řeku přežili, avšak 900 Appaloos se zde utopilo. (web 3) V 2. pol. 18 st. se po porážce Indiánů americkou armádou koně, kteří zůstali na živu, rozptýlili. Ve dvacátých letech byl uskutečněn pokus pro obnovu chovu Appaloos na základě potomků těch koní, kteří přežili. (Draperová, 1999) - 22 -
K lidem, kterým osud Appaloos nebyl lhostejný patřil Claudie Thompson a dr. Francis Haines, kteří o tomto plemeni na základě historických údajů shromáždili informace a na tomto základě vytvořili plemenný standart. (web 3) V roce 1938 byl založen Appaloosa Horse Club v Oregonu. Renesance Appaloos byla úspěšná. Dnes se plemeno používá ve všech westernových disciplínách, militarech a na přehlídkách v loveckých i skokových soutěží. (Draperová, 1999) V současnosti má Appaloosa Horse Club ve svém registru zapsáno více jak 600 tisíc Appaloos. (web 3)
3. 2. 3. 3 Barevnost ApHC rozeznává 13 barev, které spolu s flíčky, skvrnami a prokvetlou srstí tvoří mnoho kombinací.
Bay Kůň musí mít černou hřívu i ocas. Barva těla se mění od žlutohnědé, přes červenohnědou až po světle zlatohnědou. (web 5)
Dark Bay or Brown Hříva, ocas a nohy musí být vždy černé. Srst je hnědá s plochami světlejších tónů, které můžeme vidět na hlavě, bocích, plecích, spodku břicha, na vnitřních horních částech nohou a horních stehnech. (web 5)
Black Tlama, nohy, boky, hříva i ocas jsou černé. Barva celého těla je černá, bez známky jakékoli světlé barvy. (web 5)
- 23 -
White Růžová kůže se sněhobílou barvou srsti. Někteří koně Appaloosa mají na jednotlivých partiích těla či po celém těle mnoho puntíků, pod kterými je tmavý pigment. Hříva a ocas musí být bílé. (web 5)
Chestnut Srst se barevně mění od zlaté, přes odstín mědi až po barvu jater. V kaštanové barvě se můžou nacházet malé plošky černé srsti, které však nejsou znakem koně Appaloosa. Hříva a ocas nejsou nikdy černé, můžou mít tedy barvu ve stejných barvách jako tělo. (web 5)
Sorel Zbarvení je obdobné jako u zbarvení Chestnut, avšak barva celého těla je jednotná. Hříva a ocas jsou v barvě srsti. (web 5)
Dun Barva těla je žlutavá či zlatá. Na hřbetě se vyskytuje úhoří pruh a také můžou mít pruhy na nohou. Hříva a ocas mohou být hnědé, červené, žluté nebo směs těchto barev. (web 5)
Palomino Barva srsti je zlatožlutá. Hříva a ocas bývají často světlejší, ale nikdy ne zcela bílé. (web 5)
Gray Šedá barva vzniká spojením dvou barev, černých a bílých chlupů, které vyrůstají z tmavě pigmentované kůže. Avšak hříbě této barvy se rodí zcela černé. Postupem času začínají prokvétat bílé chlupy. Hříva a ocas jsou v barvě šedé či černé. (web 5)
Grulla Též nazývána jako kouřová či myší. Tyto chlupy nejsou na rozdíl od barvy Gray směsí tmavých a světlých chlupů. Zde má každý chlup myší barvu. Hříva, ocas a spodní část noh jsou většinou černé. Koně mohou mít úhoří pruh, zebrové pruhování na končetinách a příčné pruhy přes kohoutek. (web 5)
- 24 -
Red Roan Srst je směsí červených a bílých chlupů. Hříva a ocas jsou v základní barvě zvířete, mohou být také smíchány s bílými žíněmi. (web 5)
Blue Roan Srst zvířete je směsí černých a bílých chlupů. Tmavší části jsou na hlavě a spodní části noh. Hříva a ocas mají vycházet opět ze směsi bílých a černých chlupů. (web 5)
3. 2. 3. 4 Zajímavosti
V Americe se strakatí mimochodníci jmenují Walkaloosy. Mimochod je specifický pohyb zvířete, které vykračuje nohama na stejné straně současně. Walkaloosa Horse Association byla založena v roce 1983, a aby mohl být kůň zapsán do registru této asociace je zapotřebí, aby splňoval tři podmínky. Musí být potomkem registrované klisny nebo hřebce walkaloosa, mít zbarvení walkaloosa a ovládat přechodný mimochod a nebo musí být produktem ověřené Appaloosy a Pasa, Foxtrottera nebo Tennesseeského mimochodníka. (Draperová, 1999)
- 25 -
3. 3 Venkovská turistika a agroturistika V diplomové práci se zabývám chovem amerických plemen koní v agroturistických provozech, proto zde na tomto místě pro lepší porozumění nastíním charakteristiku venkovské turistiky a agroturistiky.
3. 3. 1 Venkovská turistika
Venkovská turistika je cestovní ruch, který se odehrává na venkově. Jednoduchá definice nevystihuje vše podstatné. Jde o celý komplex faktorů, vazeb a vývojových tendencí, jež ve svých důsledcích ovlivňují výslednou podobu daného produktu. Ne všechna turistika, která se odehrává ve venkovských oblastech, je vyloženě „venkovskou“. Může být i městskou, pouze je do venkovské oblasti umístěna. V různých oblastech se vyvinuly různé formy venkovské turistiky. Na rakouském a německém venkově hraje významnou roli dovolená na farmě, která je vzácnější na americkém a kanadském venkově. (Stříbrná, 2005)
Specifika venkovské turistiky vyžaduje decentralizace ubytovacích zařízení, žádné vysoké hotelové koncentrace, respektování zájmů ochrany přírody a životního prostředí. V rámci venkovské turistiky se snažíme omezovat negativní dopad forem CR individuálního i skupinového do krajiny a na obyvatelstvo, a to jak na úseku poskytovatele služeb, tak při jejich konzumaci turistou. (Janotka, 1999)
Venkovská turistika má mnoho podob. Zahrnuje dovolenou s ubytováním na farmách, tedy tzv. agroturistiku, dovolenou v přírodě, ekoturistiku, dovolenou s pěší turistikou, horolezectví, jezdectví na koni, dobrodružství, sportovní a zdravotní turistiku, myslivost, rybaření, cesty za poznáním, turistiku za uměním a dědictvím minulosti a v některých oblastech i etnickou turistiku. (Stříbrná, 2005)
Specifickým produktem venkovské turistiky je agroturistika.
- 26 -
3. 3. 2 Agroturistika „Agroturistika je podnikatelská činnost, kterou poskytuje provozovatel turistům za účelem jejich oddychu a odpočinku ve venkovském prostředí. Zahrnuje specifické činnosti agropodnikatelů a zemědělských podniků podle místních ekonomických a přírodních podmínek, zaměřených na uspokojování rekreačních potřeb turistů.“ (Otepka, 2007)
Agroturistika je forma podnikání na fungující zemědělské farmě či ranči. (web 24) Zahrnuje pobyty a turistické aktivity v zemědělských usedlostech a na farmách. Dále také ubytování na farmách, začlenění turistů do prostředí přírody a života na venkově. (Janotka, 1999)
Možné je poskytování služeb a to stravování, projížďky na koních, jezdecký výcvik, hiporehabilitace, lov zvěře, sběr lesních plodin, letní a zimní sporty, houbaření, rybaření, které mají přirozené zázemí v zemědělském hospodářství. (Stříbrná, 2005)
- 27 -
3. 4 Současná situace chovu koní v České republice
V České republice zabezpečuje evidenci koní hřebčín Slatiňany. Ústřední evidence koní ČR ve Slatiňanech je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem, s.p.o.. Vedení této evidence zajišťuje smluvně pro Českomoravskou společnost chovatelů a.s., která je pověřena Ministerstvem zemědělství České republiky vedením ústřední evidence všech druhů hospodářských zvířat. Zabezpečují vedení těchto plemenných knih: českého teplokrevníka,
moravského
teplokrevníka,
slovenského
teplokrevníka
v ČR,
českomoravského belgického koně, norického koně, slezského norického koně, haflinga, všech typů pony a minihorse, lipického koně, starokladrubského koně, arabského plnokrevného koně, shagya araba, ostatních arabských koní, huculského koně, koní Kinských a irského coba. (web 26)
V České republice neexistuje žádná plemenná kniha, která se vede pro americká plemena koní. Tedy tyto plemena koní chovaná u nás, tzn. koně, kteří nejsou evidovaní v žádné plemenné knize v ČR, od 1. 7. 2009 jsou označováni grafickým popisem a čipem a zapisují se v Ústřední evidenci koní ve Slatiňanech.
Problémem v současné době je, že někteří majitelé koní svými neodbornými znalostmi v chovu koní a honbou za co nejvyšším ziskem, kříží tyto plemena s jinými plemeny a vznikají tak kříženci, kteří se u APHA, AQHA, AHC samozřejmě registrovat nemohou. Objevují se inzeráty s nabídkou připouštění amerických plemen koní za přijatelnější ceny pro jiná plemena a pro Quarter horse, Paint horse a Appaloosa jsou ceny daleko vyšší, což ke kvalitě zdejšího chovu rozhodně nepřispívá.
- 28 -
3. 4. 1 Početní zastoupení jednotlivých plemen koní chovaných v ČR
V průběhu posledních 20 let došlo v chovu koní v České republice k celé řadě změn. Nejzřetelnější rozdíly jsou patrné v početních stavech koní. Zatímco v roce 1989 bylo v Československu evidováno kolem 46 tisíc koní, došlo po změně společenských a ekonomických poměrů ke zřetelnému poklesu počtu koní až do roku 1995, kdy celkový počet koní chovaných v ČR činil 18 000 kusů. Od tohoto roku dochází postupně k nárůstu a dnes je chov koní podle vývoje stavů nejvýrazněji se rozvíjejícím odvětvím živočišné výroby, jelikož v posledních 15 letech došlo ke čtyřnásobnému nárůstu počtu chovaných koní. (web 30)
V následující tabulce je uvedena plemenná skladba chovaných koní v České republice pro roky 2008 a 2010. Jedná se o nejaktuálnější statistiku v databázi Ministerstva zemědělství ČR. Ministerstvo zemědělství vychází ze dvou informačních zdrojů a to z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a z Ústřední evidence koní. ČSÚ od roku 2002 zaznamenal změnu při vyhodnocování stavu koní. Ze statistik ČSÚ tedy vyplývá, že celkový stav koní pro rok 2010 je 29 887 kusů. Ministerstvo ve své zprávě zdůrazňuje, že rozdíly v celkovém počtu koní při porovnání údajů jsou způsobeny změnou metodiky ČSÚ. Podle nové metodiky nejsou do soupisu koní podle ČSÚ zahrnovány všechny chovy. (web 22)
Pro účely mé diplomové práce je však využito statistik Ústřední evidence koní, jelikož tato statistika vyjadřuje reálné stavy koní v České republice.
V současné době je podle Ústřední evidence koní registrováno k 31. 3. 2012 76 992 ks koní. Stavy koní se od roku 1996 stále zvyšují. (Machek, 2012)
Nejpočetnějším plemenem je český teplokrevník, se zastoupením 28 % z celé populace koní chovaných v ČR. Anglický plnokrevník je na druhém místě, co do početnosti plemene, který tvoří 11 % z celé populace koní chovaných v České republice. 27 % koní tvoří meziplemenní kříženci.
- 29 -
Stav plemene Quarter Horse chovaného v ČR k 30. 6.2008 činil 843 kusů. Vývoj za poslední dva roky má rostoucí tendenci, v roce 2010 byl stav 1 182 kusů. Zastoupení plemene Paint Horse v ČR je k 30. 6. 2010 634 kusů a plemene Appaloosa Horse 497 kusů, což napovídá tomu, že obliba těchto plemen stále roste.
Graf č. 1 Zastoupení jednotlivých plemen z celkového počtu koní k 30. 6. 2010
Zdroj: Situační a výhledová zpráva koně 2010 (web 22)
- 30 -
Tabulka č. 1 Plemenná skladba koní v ČR chovaných Plemeno
Stav k 30.6.2008 v ks
Stav k 30.6.2010 v ks
český teplokrevník
19422
20177
koně bez plemenné příslušnosti
15576
18884
anglický plnokrevník
7346
7736
českomoravský belgický kůň
2470
2304
norik
2203
2145
slovenský teplokrevník (CS)
1486
1733
klusák
1670
1667
starokladrubský kůň
1392
1592
hafling
1186
1469
velšská plemena pony a kob
1134
1401
hucul
1348
1325
Quarter Horse
843
1182
slezský norik
964
1081
český sportovní pony
709
720
Paint Horse
410
634
Shagya-arab
525
629
shetlandský pony
476
590
holštýnský teplokrevník
416
517
Appaloosa Horse
345
497
fríský kůň
252
422
hannoverský teplokrevník
300
380
lipický kůň
191
353
plnokrevný arabský kůň
311
344
holandský teplokrevník (KWPN)
251
315
arabský kůň
120
112
moravský teplokrevník
34
73
kůň Kinský
11
43
Mini horse Zdroj: Ústřední evidence koní
----
38
- 31 -
Vývoj za poslední 2 roky
↑ ↑ ↑ ↓ ↓ ↑ ↓ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↓ ↑ ↑ ↑
K další změně došlo v kvalitě chovaných koní. Dnes výkonnost koní směřuje především ke sportovnímu využití. (web 30)
„Postupným snižováním hospodářského významu koně sleduje chov koní v České republice svým zaměřením a využitím evropský trend a převažuje chov sportovních a dostihových koní.“ (Navrátil, 1997)
Podle zákona je kůň v ČR stále chápán jako hospodářské zvíře. Od tohoto se odvíjí nejen jeho využití, ale i vztah Ministerstva zemědělství a státních orgánů, který se odráží mimo jiné i v dotační politice a podpoře chovu koní ze strany státu. Podpora chovu koní se projevila ve zvýšeném dovozu plemenného materiálu a to především hřebců. Rozšířil se dále také počet chovaných plemen. V současné době je zde řada zástupců plemen, která se v ČR dříve nevyskytovala, jimiž jsou již zmíněná westernová plemena koní. Velké možnosti dovozu koní ze zahraničí se projevily na prodeji koní domácích, tedy českého chovu a na ekonomice chovu koní v ČR. Masový dovoz nejen plemenných, ale především sportovních koní ze zahraničí je příčinou toho, že se produkty domácího chovu stávají prodejnými za nevýhodné ceny, které jsou často nižší než výrobní náklady. (web 30)
3. 5 Současná situace chovu koní v zahraničí (v USA) V současné době je v USA zhruba 130 národních chovatelských organizací. Dle typu plemenné knihy se rozdělují na uzavřené, otevřené, appendix a performance. Registrace appendix je součástí jiné plemenné knihy, kde se registrují jedinci plně nesplňující kritéria pro daný chovný standard, avšak splňují určité specifické užitkové nebo genetické cíle. Příkladem je registrace kříženců anglického plnokrevníka s Quarter horse, jako součást plemenné knihy AQHA. Registrace, které jsou založené na performance jsou takové registrace, kde lze registrovat a prodávat koně jakýchkoliv plemen a užitkového křížení na základě jejich vlastní výkonnosti. Volnost registrací chovných koní má své stinné stránky. Žádná chovatelská organizace nemá ve svých řadách jen poctivé chovatele, jejichž cílem je množit a kultivovat zdravé
- 32 -
koně. Mnozí, a týká se to především různých barevných variant chovných koní, používají registr jako tržní nástroj k prodeji jinak podřadných koní. Naštěstí ekonomické ztráty spojené s podobnými chovatelskými pokusy nebývají vysoké a jsou malou cenou za to, že existuje možnost genetické diverzity. Díky diverzitě USA zůstává v popředí tvorby nových plemen, a je schopna snadno vytáhnout plemeno, linii, či barevnou variantu z dlouhodobého poklesu zájmu. Jednou ze zajímavých věcí co se týče chovu koní v USA je příklad úsilí o registraci kudrnatých koní, tzv. „Curly horse“. Dalším zajímavým příkladem chovatelské podnikavosti je pokus o vytvoření žíhaně zbarveného koně. Toto vzácně se vyskytující zbarvení bylo zpopularizováno prostřednictvím chovatelského sporu o paternitě. Zjistilo se, že žíhaný hřebec je ve skutečnosti chiméra. Dnes je žíhaný kůň předmětem genetického výzkumu. (web 31)
3. 5. 1 American Horse Publication 2012 - průzkum koňského průmyslu V říjnu roku 2009 zahájila American Horse Publications průzkumy amerických majitelů koní a správců, který měří trendy v koňském průmyslu. V současnosti jsou k dispozici dva průzkumy a to z let 2009-2010 a 2012. Průzkumy byly zveřejněny v rámci místních a národních koňských publikací a internetových stránek, stejně tak jako sociálních sítí, jako je Twitter a Facebook. Sešlo se tisíce použitelných odpovědí. Díky tak velkému množství respondentů byl průzkum vyhodnocen jako největší průzkum, co se týče amerického koňského průmyslu, co byl kdy proveden. (web 20)
Cílem průzkumu bylo identifikovat trendy v koňském průmyslu. Zjistit problémy chovu koní, které jsou v současné době velmi důležité mezi členy koňské komunity a dále také analyzovat zdravotní problémy koní. (web 20)
Dotazníkové šetření se skládalo z 52 otázek, přičemž tyto otázky se týkaly, jak již bylo řečeno současné situaci chovu koní v Americe, dále také jejich zdravotnímu stavu, tzn.
- 33 -
otázky ohledně pravidelného odčervování, vakcinace, nutriční výživy a dále také celkové informovanosti majitelů a chovatelů koní.
Pro účely této diplomové práce jsem zvolila dvě otázky, které byly kladeny respondentům pro zjištění jaký je jejich názor na současné problémy v chovu koní a také účel, pro který koně chovají. Otázky nám nastíní současnou situaci a pohled na chov koní v zahraničí, tedy v tomto případě v Americe.
Otázka číslo 21 je následující: „Jmenujte tři problémy, které se týkají koňského průmyslu, o kterých se domníváte, že jsou nejzávažnější?“
Graf č. 2 Problémy v koňském průmyslu
Zdroj: Equine Industry Summary Stats 2012
Jako klíčovým problém v koňském průmyslu vidí 55, 8% respondentů v tom, že je zde mnoho nepotřebných koní. Otázkou zůstává co a jakým způsobem s nimi dělat. Tento problém je v současné době považován za jeden z největších problémů, co se týče chovu koní. V minulosti byli tito koně s vadami a nepotřební koně posíláni na jatka, přičemž se genetický materiál zachoval. Nyní je toto zakázáno a dochází zde
- 34 -
k determinaci genetického materiálu. Jako druhý problém vidí majitelé či chovatelé koní v nákladech, které se jim zdají být velmi vysoké, čemuž odpovídá 47, 1% respondentů.
Otázka číslo 18: „K jakému účelu využíváte vaše koně?“ Graf č. 3 Účel využívání koní v Americe
Zdroj: Equine Industry Summary Stats 2012
Velké procento, tedy konkrétně 73% respondentů jsou uživatelé, kteří chovají své koně pouze pro potěšení, zálibu a jízdu v přírodě. Druhé místo zaujal výcvik a trénink koní s 26.3% odpovědí. Třetí příčkou s 22% je natural hosemanship, tedy přirozená komunikace s koňmi, která reprezentuje jednu ze tří nejčastějších odpovědí. Další využití koní je v oblasti koňských soutěží a tím je například reining, rodeo a cutting. 11,9% dotazovaných odpovědělo, že své koně využívá pro práci na ranči. (web 21)
- 35 -
3. 5. 2 Celosvětové početní zastoupení plemene Paint horse Výroční zprávy americké Paint horse asociace uvádí statistické informace o členství v APHA a o počtu majitelů koní v jednotlivých státech. Pro účely mé diplomové práce jsem využila nejnovějšího zdroje Výroční zprávy z roku 2011. Avšak po nastudování informací a konzultací s prezidentkou Paint horse Clubu ČR, o.s. Silvií Lečíkovou jsem došla k názoru, že statistiky Ústřední evidence koní, která má na starosti evidovat americká plemena koní v ČR a statistiky americké Paint horse asociace se rozcházejí.
Důvěryhodnost informací jsem se rozhodla ověřit na Ministerstvu zemědělství, konkrétně u Odboru živočišných komodit u Ing. Jitky Gaudníkové. Položená otázka: „Jak je možná, neshoda ve statistických informacích Ústřední evidence koní a APHA?“ Odpověď: „Ústřední evidence koní pouze přebírá informace z plemenných knih vedených v zahraničí, tzn. zaeviduje koně jako Paint Horse, pokud je ke koni doloženo Potvrzení o původu koně jako Paint Horse. K 30. 6. 2012 je v Ústřední evidenci koní evidováno celkem 907 ks koní plemene Paint Horse.“
Reakce Ing. Dvořákové z ÚEK ČR: „Opravdu těžko se k tomuto problému vyjadřovat, když neznáme způsob, jakým jsou data v USA získávána. Domnívám se, že rozdíl by mohl být způsoben například tím, že ne u všech koní APH dovezených do ČR je tato změna nahlášena na APHA v USA. Ovšem jednalo by se spíše o ojedinělé případy, ne o desítky či stovky koní. Rovněž naopak v případě vývozu a úhynů nahlášených do registru v USA, ale nikoliv do ÚEK, zde by také nějaký rozdíl mohl vzniknout. Povinné hlášení změn ne všichni majitelé dodržují. Ke zjištění příčiny rozdílů bychom potřebovali znát jmenovitý seznam koní registrovaných v USA a jeho porovnáním s naší databází by se dalo zjistit, kterých koní se rozdíly týkají.“
- 36 -
Tabulka č. 2 Majitelé koní plemene Paint horse podle jednotlivých zemí (registrováno od roku 1962) Země Počet Austrálie 107 Česká republika 818 Francie 2 988 Itálie 3 239 Kanada 31 696 Německo 6 996 Rakousko 972 Slovenská republika 73 Spojené státy americké 545 376 Španělsko 87 Velká Británie 203 Zdroj: Annual report 2011 APHA (web 27)
Z výše uvedené tabulky č. 2 je vidno, že počet majitelů plemene Paint horse se v jednotlivých zemích velmi liší. Nejvíce majitelů, tzn. i počet kusů plemene Paint horse je ve Spojených státech amerických a dále v Kanadě. Co se týče Evropy, je to právě Německo, které chová nejvíce kusů tohoto plemene.
- 37 -
Tabulka č.3 Celkový počet koní plemene Paint horse registrovaných u APHA v roce 2011
X
Typ
Koní celkem
Pokrevní příbuznost
Pohlaví
Overo Tobiano Solid Tovero Hřebci Klisny Valaši Austrálie 47 22 Česká republika 136 14 Francie 563 121 Itálie 581 164 Kanada 1 609 338 Německo 553 81 Rakousko 68 16 Slovenská republika 17 2 USA 11 400 2 936 Španělsko 23 1 Velká Británie 35 5 Zdroj: Annual report 2011 APHA (web 27)
10 69 210 148 608 247 28 9 3 687 12 18
13 44 182 229 587 186 22 5 4 252 7 10
2 9 50 40 76 39 2 1 525 3 2
6 58 273 264 684 249 33 8 4 371 9 15
36 78 280 312 827 279 33 9 5 969 14 18
5 10 5 98 25 2 1 060 2
One Paint Two Paint Parent Parents 15 32 73 63 248 315 285 296 756 852 286 268 34 34 8 9 5 644 5 738 11 12 16 18
Tabulka č. 3 představuje celkový počet koní plemene Paint horse registrovaných u APHA v roce 2011. Je zde uveden typ, tzn. zda-li je kůň zapsán jako overo, tobiano, solid či tovero. Dále ukazuje početní zastoupení pohlaví a pokrevní příbuznost. Pokrevní příbuznost značí, zda matka, otec nebo oba rodiče jsou zapsaní u APHA. V tabulce můžeme vysledovat nejpočetnější ze čtyř typů plemene, a tím jsou tobiano a solid. Nejmenší zastoupení má typ tovero. V České republice v roce 2011 bylo registrováno celkem 136 koní tohoto plemene. V USA pak 11 400 kusů, což jsou na naše poměry nepředstavitelná čísla.
- 38 -
3. 5. 3 Celková populace koní plemene Quarter horse
Následující tabulka ukazuje celkovou populaci koní plemene Quarter horse v roce 2012. Tabulka je rozdělena na počet koní v USA, Kanadě a v ostatních státech. Spojené státy americké registrují 2 581 164 kusů zvířat, což představuje až desetinásobek registrací v Kanadě. Česká republika, která je řazena do ostatních států má k roku 2012 registrováno 1 863 kusů koní plemene Quarter horse a 170 je nově registrovaných. Celkovým počtem koní tohoto plemene je tedy 2 978 776 kusů.
Tabulka č. 4 Populace koní plemene Quarter horse v roce 2012 Počet koní Quarter horse¹ Nová registrace² X
2012
Změna z předchozího roku
2012
USA 2 581 164 -54185 68 902 Kanada 244 214 1 419 7 836 Ostatní státy 153 398 5 548 7 263 Celkový počet 2 978 776 -47 218 84 001 Zdroj: Annual report Horse statistic 2012 AQHA (web 29)
Změna z předchozího roku -6323 -801 51 -7073
¹ Čísla odrážejí eliminaci koní ve věku 25 a výše, jestliže majitelé nepředložili dokumentaci, která dokazuje, že kůň žije. ² Odráží počet Quarter horse registrovaných během roku 2012 uvnitř státu, provincie či země.
Tabulka č. 5 představuje 10 amerických států s největším počtem koní plemene Quarter horse. Na prvním místě v tabulce se umístil Texas. Texaský koňský průmysl má významný dopad na texaskou ekonomiku. Prokazuje to studie ekonomických dopadů, pověřená americkým zastupitelstvem, která ukázala, že koňský průmysl v Texasu produkuje celkový ekonomický dopad v hodnotě přibližně 5,2 miliard amerických dolarů. (web 28)
- 39 -
Tabulka č. 5 10 amerických států s největším počtem koní plemene Quarter horse
Zdroj: Annual report Horse statistic 2012 AQHA (web 29)
3. 5. 4 Organizace užitkových spolků V USA existují tisíce sdružení a klubů, lokálních, regionálních i národních, jejichž snahou je vytvořit soutěživé podmínky pro široký sortiment způsobů využívání koní. Sdružení nemusí být napojena na žádnou centrální organizaci. Mohou si vytvářet svoje vlastní sporty, vlastní pravidla, s vlastními certifikáty. Bývají často výsledkem úsilí propagovat určité plemeno v užitku, který danému plemenu nejlépe vyhovuje. Fantazii se zde meze nekladou, a konkurence v zájmových klubech je velmi bohatá. (web 31)
- 40 -
4 METODIKA PRÁCE
Prvním úkolem bylo nashromáždit dostupné informace a možné zdroje, které nám v úvodu dají teoretický přehled o jednotlivých amerických plemenech koní. Dále zde můžeme nalézt oficiálně uznané barvy jednotlivých plemen, obecnou charakteristiku venkovské turistiky, agroturistiky, nastínění situace chovu koní v České republice a zahraničí. Zdroje k této úvodní, teoretické části byly nejen knižní, ale i internetové.
Hlavní částí diplomové práce na téma „Chov amerických plemen koní v České republice a zahraničí a jejich využití v agroturistických provozech“ je dotazníkové šetření. Výzkum lze rozdělit na kvalitativní či kvantitativní. Zvolena byla metoda kvalitativního výzkumu. Tedy tento výzkum se snaží vypátrat důvody chování lidí, jejich motivy a příčiny. (Foret, 1997) Zaměřuje se na to, jak jednotlivci či skupiny nahlížejí či vnímají a chápou daný problém.
Respondenty byli provozovatelé agroturistických provozů, kteří ke své činnosti využívají americká plemena koní. V současné době neexistuje instituce, která by sdružovala agroturistické provozy se zájmem pro americká plemena koní. Je zde proto velmi obtížné zjistit celkový počet těchto agroturistických provozů. Z možných dostupných zdrojů, nejen internetových, ale také osobních zkušeností či kontaktů jiných osob jsem shromáždila agroturistické provozy, které chovají americká plemena koní a dále je využívají pro provoz agroturistiky. Dvaceti oslovenými provozy byly následující: Appaloosa ranč Lažínky, Džekův ranč, hipocentrum Koryčany, Jilmový ranč, JR Ranch, Lucky Valley Ranch, Penzion U Strakatého koně, Q ranch, Ranch Gallop, Ranč Bělečko s.r.o., Ranč Diagonála Y, Ranč CH – Ořešín, Ranč Kostelany, Ranč Loučka, Ranč Oswego, Ranč Patriot, Ranč u veselých koní, Ranč Všemina, Silver Stone Ranch, Stone Ranch. Z internetových zdrojů byly získány kontakty na dotyčné osoby. Následná komunikace přes mobilní telefon. Dotazník respondenti vyplňovali pomocí e-mailové pošty v programu Microsoft Word. Některé provozy jsem osobně navštívila a získala tak rozsáhlejší a detailnější přehled o jejich činnosti. Součástí vlastního dotazníku bylo oslovení respondentů, průvodní slova a v neposlední řadě poděkování respondentům za jejich čas při vyplňování. - 41 -
Dotazník měl tuto podobu:
Dotazník 1) Jaká plemena amerických koní chováte? (více odpovědí)
a) Quarter horse b) Paint horse c) Appaloosa
2) Kolik vlastníte ve vašich chovech klisen, hřebců a valachů?
Klisny:……. Hřebci:……. Valaši:……..
3) Pokud se jedná o hřebce, máte tyto hřebce v registru plemeníků?
a) Ano b) Ne c) Jen některé (kolik?)
4) Od kterého roku se věnujete chovu amerického plemene koní?
a) Před rokem 1990 b) 1990-2000 c) 2000-2010 d) Po roce 2010
- 42 -
5) Koně, kterými jste započali váš chov, byli dovezeni ze zahraničí či pocházejí od jiných chovatelů v ČR?
a) Dovezení ze zahraničí b) Jiní chovatelé v ČR
6) Kolik jste odchovali hříbat?
7) Kolik odchovaných hříbat jste si ponechali a kolik hříbat bylo prodáno?
8) Na základě jakých kritérií jste si hříbata ve svém provozu nechali?
a) Povahové vlastnosti b) Stavba těla c) Zbarvení d) Jiné……..
9) Máte ve vašem agroturistickém provozu i jiná plemena koní?
a) Ano b) Ne
Pokud jste odpověděli ANO, pokračujte následující otázkou č. 10, pokud NE přeskočte na otázku č. 13
10) Jaká to jsou plemena?
11) Kolik koní jiných plemen chováte?
- 43 -
12) Z jakého důvodu tyto plemena chováte?
a) Vzhled b) Stavby těla c) Charakterové vlastnosti d) Pro výuku jezdectví e) Jiné
13) Proč jste si vybrali právě americká plemena koní? Na základě jejich: (více odpovědí)
a) Charakteru b) Stavby těla c) Spolupráce s člověkem d) Jiné………….
14) K jaké činnosti využíváte všechny vaše koně? (více odpovědí)
a) Výuka jízdy na koni b) Vyjížďky do přírody c) Hiporehabilitace d) Jiné…….
15) Myslíte si, že jsou americká plemena koní nejvhodnějšími plemeny pro provozování agroturistiky? Popřípadě z jakého důvodu.
- 44 -
16) Myslíte si, že chov amerických plemen v zahraničí je na vyšší úrovni než v České republice? (Pokud jste v této otázce odpověděli ano, pokračujte následující otázkou 17, pokud byla vaše odpověď ne, pokračujte otázkou číslo 19)
a) ANO b) NE c) Nevím
17) V čem si myslíte, že chov amerických plemen koní je na vyšší úrovni než u nás?
a) Kvalitnější genetický materiál b) Lepší finanční možnosti pro chov c) Know-how zahraničních chovatelů d) Jiné……
18) Máte možnost srovnání chovu koní i v zahraničí?
a) ANO b) NE
19) Pozorujete poslední dobou zlepšení v úrovni kvality chovu amerických plemen koní v České republice? (Pokud jste odpověděli ano, pokračujte následující a také poslední otázkou číslo 20, pokud jste odpověděli ne, je tato otázka poslední.)
a) ANO b) NE
- 45 -
20) Co si myslíte, že stojí za pozitivním zlepšením v chovu těchto plemen u nás?
a) Kvalitnější genetický materiál dovezený z USA b) Lepší finanční podmínky c) Dostupnější informace ze zahraničí d) Kontakty se zahraničními chovateli e) Jiné……………….
To je vše, děkuji vám za čas strávený při vyplňování tohoto dotazníku!
Zpracování dotazníku
Dotazník obsahuje 20 otázek, které se týkají tématu chovu amerických plemen koní. V dotazníku jsou jak uzavřené tak i otevřené a polootevřené otázky. Otevřené otázky jsou náročnější na zpracování, ale dávají možnost respondentovi se vyjádřit svými slovy a podle vlastního uvážení. Ke zpracování dotazníků v diplomové práci jsem využila programu jako je tabulkový procesor Microsoft Office Excel a textový editor Microsoft Office Word. Programy jsou dostupné v operačním systému Windows.
- 46 -
5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE
Otázka č. 1:
Graf č. 4 Vyhodnocení chovu amerických plemen koní v agroturistických provozech Jaká plemena amerických koní chováte?
Quarter horse (39%) Paint horse (32%) Appaloosa (29%)
Cílem úvodní otázky bylo zjistit, která z amerických plemen koní majitelé agroturistických provozů vlastní. Z dvaceti dotazovaných provozů bylo nejčastěji uváděno plemeno Quarter horse s 39%, dále Paint horse (32%) a Appaloosa (29%). Statisticky je ze zdrojů Ústřední evidence koní chováno v České republice k 30. 6. 2010 1182 kusů plemene Quarter horse. Počet kusů plemene Paint horse chovaného na území České republiky k 30. 6. 2010 je 634 kusů. K dispozici jsou aktuálnější data v časopise Jezdectví, číslo 05/2012, ročník 60, který též uvádí zdroj Ústřední evidenci koní, která registruje k 30. 6. 2012 počet koní celkem na 907 ks. Co se týče plemene Appaloosa byl statisticky vyhodnocen počet na 497 kusů k 30. 6. 2010. Z dotazníkového šetření a tedy i ze statistik Ústřední evidence koní vyplývá, že nejčastějším plemenem chovaným na území České republiky je Quarter horse, na druhém místě Paint horse a třetí Appaloosa.
- 47 -
Otázka č. 2:
Graf č.5 Vyhodnocení zastoupení pohlaví chovaných amerických plemen koní v agroturistických provozech Kolik vlastníte ve vašich chovech klisen, hřebců a valachů?
Klisny (62%) Hřebci (11%) Valaši (27%)
Druhá otázka je zaměřena na zastoupení pohlaví chovaných amerických plemen koní v jednotlivých agroturistických provozech. Respondenti ve svých provozech chovají převážně klisny (62%) dále valachy (27%) a hřebce (11%). Klisny si většina provozů ponechává z jednoho prostého důvodu a tím je, že je využijí pro svůj další chov.
Důležitou podstatou je podle Lečíkové pohlaví koně. Pro začátečníky jsou podle ní jasnou volbou valaši, pro svou, většinou, mírnější povahu a celoroční výkonnost bez větších výkyvů. Klisny v říji jsou podle ní často nevypočitatelné, ale zdůrazňuje zde, že koně lze jen těžko generalizovat. (Lečíková, 2004)
Více jak polovina dotazovaných provozů vlastní hřebce, které registrovali v Ústředním registru plemeníků a tyto provozy nabízí jako další službu připouštění svými plemeníky.
V současné době je situace taková, že se nepokutují či nesankcionují majitele hřebců, kteří neodborně a za účelem zisku připouští americká plemena jinými plemeny koní. Tímto kvalita genetického materiálu v chovu amerických plemen v České republice klesá.
- 48 -
Negativním projevem zvyšujícího se počtu koní tedy koreluje s tvrzením Asociace svazů chovatelů koní České republiky, kteří upozorňují na to, že se zvyšujícím se počtem koní se zvyšuje počet koní bez deklarovaného původu, tedy neplemenných koní. (web 33)
Můžeme tedy říci, že v praxi se tyto situace neustále objevují a opravdu zde záleží na majitelích, jak kvalitní chov chtějí produkovat.
Otázka č. 3
Graf č.5 Vyhodnocení hřebců, kteří jsou v registru plemeníků Pokud se jedná o hřebce, máte tyto hřebce v registru plemeníků?
Registrovaní (67%) Neregistrovaní (33%)
Otázka č. 3 si kladla za cíl zjistit kolik hřebců, kteří jsou zapsaní v registru plemeníků, jednotlivé provozy chovají. Pro hřebce těchto plemen se v České republice nevede plemenná kniha, avšak jsou uvedeni v Ústředním registru plemeníků. Z celkového počtu 40-ti hřebců, ve dvaceti dotazovaných provozech je 26 registrovaných v Ústředním registru plemeníků. Z grafu tedy vyplývá, že 67% hřebců, jsou zapsáni v registru a 33% jsou hřebci neregistrovaní, tedy nejsou uvedeni v Ústředním registru plemeníků.
Podle Ústřední evidence koní od 1. 7. 2011 musí být žádost o zařazení hřebce plemen Quarter horse a Appaloosa do Ústředního registru plemeníků doložena, mimo potvrzení
- 49 -
o původu a protokolu o stanovení genetického typu, také dokladem o výběru plemeníka vydané plemennou knihou nebo doporučením chovatelské organizace, která příslušné plemeno v České republice zastupuje.
V Ústředním registru plemeníků v České republice je pro rok 2013 zapsáno 113 plemenných hřebců plemene Quarter horse, 69 hřebců plemene Paint horse a 56 hřebců plemene Appaloosa. (web 23)
Otázka č. 4
Graf č.6 Vyhodnocení zkušeností v chovu amerických plemen koní Od kterého roku se věnujete chovu amerického plemene koní?
Před rokem 1990 (0%) 1990-2000 (35%) 2000-2010 (60%) Po roce 2010 (5%)
Cílem otázky č. 4 bylo zjistit, jaké mají jednotlivé provozy zkušenosti v chovu amerických koní. Jak dlouho se věnují chovu těchto plemen. Ruku v ruce s rozvojem agroturistiky se americká plemena koní do České republiky začala dovážet až po revoluci, do této doby zde žádný z uvedených provozů nechoval americká plemena. 7 z 20-ti provozů se chovu začalo věnovat v rozmezí let 1990 - 2000. 11 provozů se věnuje chovu amerického plemene v rozmezí let 2000 - 2010. Z grafu lze říci, že přibývá provozů, kteří se začali věnovat chovu těchto plemen. Jeden z dotazovaných provozů, konkrétně Džekův Ranč se naplno americkým koním začal věnovat až od roku 2010.
- 50 -
Otázka č. 5
Graf č.7 Vyhodnocení dovozu genetického materiálu v započetí chovu amerických plemen koní
Koně, kterými jste započali váš chov, byli dovezeni ze zahraničí či pocházejí od jiných chovatelů v ČR?
Dovezeni ze zahračničí (62%) Jiní chovatelé v ČR (38%)
Otázkou, jakého genetického materiálu bylo využito v započetí chovu se zabývá otázka č. 5. Cílem bylo zjistit, zda koně, kterými začal chov v jednotlivých provozech, jsou dovezeni ze zahraničí či jsou zakoupeni od jiných chovatelů z České republiky. Výsledkem je, že ze 62% odpovědí dotazovaných provozů jsou koně dovezení ze zahraničí a 38% pocházejí od chovatelů z České republiky. Dokládá to, že tito chovatelé využívají zdrojů ze zahraničí. Q Ranch ve svém dotazníku uvedl, že mnoho jejich koní bylo nakoupeno z Rakouska, Německa a Kanady. Provozy dále uvádějí, že v zahraničí je kvalitnější chov na lepší úrovni.
Podle Machka se zvyšuje počet dovezených koní a narůstá tak záporné saldo zahraničního obchodu. Největší rozdíl mezi dovozem a vývozem byl za posledních 9 let v minulém roce, kdy počet vyvezených koní v porovnání s počtem koní dovezených tvořil pouze 38%. (Machek, 2012)
- 51 -
Otázka č. 6: „Kolik jste odchovali hříbat?“
Viz. otázka č. 7
Otázka č. 7
Graf č.8 Vyhodnocení prodeje hříbat a ponechání ve vlastním chovu
Kolik odchovaných hříbat jste si ponechali a kolik hříbat bylo prodáno?
Ponecháno (32%) Prodej (68%)
Následující otázka č. 6 má informativní charakter. Týká se počtu odchovaných hříbat v jednotlivých agroturistických provozech. Za zmínku zde stojí 3 největší provozy, které za své působení v chovu amerických plemen odchovali velké množství hříbat. Nejvíce odchovaných hříbat z celkového počtu 453 kusů v dotazovaných provozech uvedl Appaloosa ranč Lažínky, tedy 90 kusů hříbat. Q ranch ve svém provozu odchoval 84 hříbat a třetím je Ranč Všemina s 80-ti odchovanými hříbaty.
Otázka č. 7 si kladla za cíl, kolik si jednotlivé provozy hříbat ponechali a kolik jich bylo prodáno. Z grafu vyplývá, že 68% hříbat, bylo prodáno a 32% si provozy nechaly pro svůj chov. Je zřejmé, že si provozy určité procento hříbat nechají pro další chov, avšak u těchto sledovaných provozů převyšuje prodej. Prodej koní je dalším významným zdrojem zisku pro tyto provozy.
- 52 -
Otázka č. 8
Graf č.9 Vyhodnocení kritérií, podle kterých si hříbata nechají ve svém provozu
Na základě jakých kritérií jste si hříbata ve svém provozu nechali?
Povahové vlastnosti (34%) Stavba těla (23%) Zbarvení (23%) Jiné (20%)
Otázka č. 8 se věnuje kritériím, na základě kterých, si majitelé jednotlivých provozů hříbata nechali ve svém chovu. 34% odpovědí, se týká povahových vlastností amerických plemen koní, které majitelé považují za nejdůležitější. Jak již bylo v literárním přehledu zmíněno, jsou tyto americká plemena velmi inteligentní, laskaví, klidní a spolehliví. Což potvrzují oficiální stránky amerických plemen Quarter horse, (www.czqha.cz), Paint horse (www.czpha.cz) i Appaloosa (www.appaloosa) nejen v České republice, ale také v zahraničí (Quarter horse - www.aqha.com, Paint horse – www.apha.com, Appaloosa – www.appaloosa.com). Stavba těla a zbarvení jsou s 23% shodným kritériem, které provozovatelé také řeší při otázce, zda si hříbata ponechají ve svém provozu.
Otázka je formulovaná jako polootevřená tzn. je kombinací uzavřených a otevřených otázek. Poslední možnost je na majitelích, co považují oni za významné pro to, aby si hříbata v chovu nechali. Jedním z kritérií uváděných provozů je čistota chovu a rodokmen, který je pro kvalitní chov těchto plemen velmi důležitý. Provozy využívají své koně nejen v agroturistice, ale také do westernových soutěží, proto na tomto místě uvádějí zdravotní předpoklady pro soutěžní kariéru, talent na sport po rodičích, smysl
- 53 -
pro povinnost a práci, ochota spolupráce s člověkem. Konkrétně Ranch CH v Ořešíně uvedl ve své výpovědi výchovu hříbat pro svoji potřebu, tzn., že si hříbata ve svých provozech ponechají, vychovají a dále je využívají pro práci v agroturistickém provozu.
Otázka č. 9
Graf č.10 Vyhodnocení vlastnictví jiných plemen koní
Máte ve vašem agroturistickém provozu i jiná plemena koní?
Ano (60%) Ne (30%)
Viz. otázka č. 10
Otázka č. 10 „Jaká to jsou plemena?“ Otázka č. 9 si kladla za cíl zjistit, zda v agroturistických provozech chovají i jiná plemena koní. Zda tyto provozy nejsou zaměřené pouze na chov amerických plemen. Z grafu vyplývá, že 60% odpovědí je kladných, tedy jednotliví majitelé mají ve svých provozech i jiná plemena koní, která využívají pro práci v agroturistickém provozu.
Jaká plemena jednotlivé agroturistické provozy chovají, se zabývá otázka č. 10. Dotazníkovým šetřením byla zjištěna plemena chovaná v agroturistických provozech, kterými jsou: český teplokrevník, tinker, hafling, americký klusák, fríský kůň, morgan, hannoverský kůň, anglický plnokrevník či polokrevník, Welsh Part Bred, slezský norik,
- 54 -
polský kůň, moravský teplokrevník a různi kříženci. Je vidno, že v provozech chovají různé koně jednotlivých plemenných příslušností. Tyto zjištěné informace se shodují se statistickými informacemi Asociace svazů chovatelů koní České republiky, která říká, že početnými plemeny koní chovanými v ČR včetně českého teplokrevníka jsou anglický plnokrevník, českomoravský belgický kůň, norik, slezský norik, dále klusák, slovenský teplokrevník, starokladrubský kůň, huculský kůň, hafling a další. (web 33)
V souvislosti s počtem chovaných ostatních plemen, než jsou jimi americká plemena koní, souvisí otázka č. 11. Vzhledem k počtu amerických plemen koní v jednotlivých agroturistických provozech jsou počty ostatních plemen koní zanedbatelné, avšak provozy také využívají těchto koní pro práci s klienty. Nejvíce, co se týče počtu ostatních plemen, uvedl Ranch CH, který ve svém provozu chová 20 koní různých plemen. Ostatní provozy mají do deseti kusů jiných plemen, než jsou jimi americká plemena.
Nejrozšířenějším plemenem v České republice podle statistik Ústřední evidence koní je Český teplokrevník. Stav v roce 2010 činil 20 177 kusů koní toho plemene. Český teplokrevník je dobře cenově dostupný a všestranný kůň, který se u nás využívá pro provoz agroturistiky. Dalšími jsou hucul a hafling, kteří se vyznačují vysokou odolností.
Otázka č. 11 „Kolik koní jiných plemen chováte?“
Viz. otázka č. 10
- 55 -
Otázka č. 12
Graf č.11 Vyhodnocení důvodů, proč ostatní plemena v agroturistickém provozu chovají
Z jakého důvodu tyto plemena chováte?
Vzhled (7%) Stavba těla (0%) Charakterové vlastnosti (33%) Pro výuku jezdectví (47%) Jiné (13%)
Cílem otázky č. 12 bylo zjistit z jakého důvodu agroturistické provozy chovají také jiná než americká plemena koní. Výše uvedený graf nás informuje, že nejvíce zastoupené odpovědi byly, že tyto koně ve svých provozech využívají pro výuku jezdectví, čemuž odpovídá 47% odpovědí. Stavba těla a vzhled koní nebyla pro provozy důležitým faktorem. Avšak Q Ranch v dotazníku uvedl, že vlastní ve svém provozu plemeno irský Tinker a to z důvodu, aby unesl majitele. Je to úsměvné, avšak lze říci, že toto irské tažné plemeno je vhodné pro jezdce s větší váhovou kategorií. Tito koně jsou mohutní a velice dobře stavění, proto mohou poskytnout službu váhově těžším jezdcům.
Otázka č. 13 Graf č.12 Vyhodnocení důvodů výběru amerických plemen koní
Proč jste si vybrali právě americká plemena koní? Na základě jejich:
Charakteru (32%) Stavby těla (28%) Spolupráce s člověkem (24%) Jiné (16%)
- 56 -
Otázka č. 13 zkoumá důvody, proč si jednotlivé agroturistické provozy vybraly právě americká plemena koní pro svůj provoz. Z grafu lze říci, že jednotlivé odpovědi jsou kombinací všeho, čeho si majitelé všímali na těchto koních a podle nich vybírali. Výběr amerických plemen byl na základě jejich charakterových vlastností. Vytrvalost, samostatnost, dobromyslnost činí z amerických plemen jedno z nejoblíbenějších rekreačních a rodinných koní. (Kapitzke, 2008)
Úhledná hlava, krátký kompaktní trup, mohutná záď, silná hlezna, svalnatý krk, štíhlé nohy a dobrá kopyta jsou dalším důvodem výběru amerického koně a tou je jejich stavba těla. (Harris, 2011) Ranch CH v Ořešíně uvedl, že je pro provozování turistiky v jejich provozu velice důležitá stavba těla amerických plemen koní, která je vhodná pro rekreační ježdění a dalším důležitým kritériem je to, že tito koně mají tvrdší kopytní rohovinu a v terénu nemají problémy jako ostatní plemena.
Tito koně dále vynikají velmi dobrou spoluprácí s člověkem, jsou ochotní a podle mého názoru lépe chápou povely dané člověkem.
Dalšími důvody, které agroturistické provozy uváděly, byly například z důvodu ekonomiky chovu, zdraví těchto koní a v neposlední řadě westernový sport, pro který jsou dispozičně, tedy fyzicky i psychicky jedno z nejvhodnějších plemen. Konkrétně Oswego ranch se věnuje dobytkářským disciplínám jako je například cutting.
Každý kůň je při výběru hodnocen z několika hledisek, jejichž význam se ovšem liší v závislosti na disciplíně, pro niž má být používán, a na majiteli, pro něhož je pořizován. Základním rysem, který by měl každý westernový kůň splňovat je dobrý charakter. Schopnost rychle reagovat na povely, dokonalý klid, soustředěnost a uvolněnost. Ideální westernový kůň je ten, který chce dělat to, co od něj vyžadujeme, a to bez nucení. (Lečíková, 2004)
- 57 -
Otázka č. 14
Graf č.13 Vyhodnocení činností, ve kterých využívají agroturistické provozy své koně
K jaké činnosti využíváte všechny vaše koně?
Výuka jízdy na koni (39%) Vyjížďky do přírody (34%) Hiporehabilitace (4%) Jiné (23%)
V otázce č. 14 se měli respondenti vyjádřit, k jaké činnosti využívají všechny koně, které mají ve svých agroturistických provozech. Nabízenými odpověďmi byla výuka jízdy na koni, která se umístila na prvním místě. Odpovídá tomu 39% odpovědí. Dále poskytování vyjížděk do přírody (34%) a třetí hiporehabilitace (4%). Hipocentrum Koryčany a Ranch CH se zaměřují na hiporehabilitaci dospělých a dětí se zdravotním znevýhodněním.
Hiporehabilitace je oficiálně zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním postižením. Kůň zde vystupuje jako terapeut, který může léčit. (web 32)
Podle Asociace svazů chovatelů koní České republiky patříme mezi země s tradičním chovem koní. Kůň je zde chápán nejenom jako společník člověka pro volný čas, ale také prostředkem pro provozování sportu či hipoterapie. Dále také chov koní plní důležitou funkci z hlediska údržby krajiny a rozvoje venkova. (web 33)
Opět byla tato otázka polootevřená a respondenti se mohli volně vyjádřit k využití svých koních v agroturistickém provozu. Penzion U Strakatého koně, Q Ranch, Ranč Kostelany, Stone Ranch, Silver Stone Ranch, Ranč Jilmový, JR Ranč, Lucky Valley,
- 58 -
Oswego ranch, Ranč Patriot, Ranč Všemina mají své koně nejen pro využívání agroturistiky, ale také pro soutěže ve westernových disciplínách jako jsou například cutting, reining, rodeo a další. Díky tomuto jsou americká plemena velmi vhodnou variantou pro agroturistiku, a zároveň do westernovém sportu.
Od honáků krav, rančerů a kovbojů podle Lečíkové Američané přišli brzy na to, že lze koně využít i jinak, než jako dopravní prostředek v technice nepřístupném terénu. Tímto se dostali koně do jízdáren a z původně účelových disciplín, jakými bylo chytání dobytka do lasa či jízda na nezkroceném koni, začaly se vyvíjet disciplíny umělé – western pleasure, reining a další. (Lečíková, 2004)
Otázka č. 15
Graf č.14 Vyhodnocení vhodnosti amerického plemene pro provoz agroturistiky
Myslíte si, že jsou americká plemena koní nejvhodnějšími plemeny pro provozování agroturistiky?
Ano (95%) Ne (5%)
Otázka č. 15 zkoumá, zda si respondenti opravdu myslí, že jsou americká plemena koní nejvhodnějšími plemeny pro provozování agroturistiky. Z grafu je jednoznačné, že odpověď jednotlivých agroturistických provozů je kladná. Hlavní prioritou v manipulaci s koňmi je bezpečnost jak lidí, tak i koní. Jak již bylo zmíněno v otázce předcházející, provozování agroturistiky jednoznačně souvisí s nutností mít velmi spolehlivého koně, který je klidný a vyrovnaný. Tyto charakterové vlastnosti jsou pro americká plemena
- 59 -
koní typická, a proto jsou velmi vhodnými koňmi, kteří mohou být využiti v provozování agroturistiky. Konkrétně Stone ranch ve své odpovědi jako jediný uvedl, že si není zcela jist jednoznačností vhodnosti tohoto plemene v agroturistických provozech a to díky jejich vysokým pořizovacím nákladům a ekonomice chovu. Otázkou zde tedy zůstává, zda všechny tyto kladné vlastnosti převýší cenu těchto koní. Bohužel v současné době je americké plemeno velice drahé a pořizovací náklady převyšují i trojnásobek ceny například Českého teplokrevníka.
Otázka č. 16
Graf č.15 Vyhodnocení úrovně chovu amerických plemen koní v zahraničí 1
Myslíte si, že chov amerických plemen v zahraničí je na vyšší úrovni než v České republice?
Ano (70%) Ne (15%) Nevím (15%)
Viz. otázka č. 17
- 60 -
Otázka č. 17
Graf č. 16 Vyhodnocení úrovně chovu amerických plemen koní v zahraničí 2
V čem si myslíte, že chov amerických plemen koní je na vyšší úrovni než u nás?
Kvalitnější genetický materiál (43%) Lepší finanční možnosti pro chov (26%) Know-how zahraničních chovatelů (18%) Jiné (13%)
O tom, na jaké úrovni je chov amerických plemen koní v zahraničí, se zabývá otázka č. 16. Zda se respondenti domnívají, že chov těchto plemen je na vyšší úrovni než chov amerických plemen koní v České republice. Z grafu č. 15 vidíme, že 70% odpovědí je pro to, že úroveň v zahraničí je vyšší a 15% s tímto nesouhlasí. Některé provozy si nejsou zcela jisti. Podle ředitelky Appaloosa Horse club Česká republika, o. s. Ing. Petry Maláskové jsou v USA na tyto koně kladeny vyšší nároky. Jsou více specializovaní v jednotlivých liniích. V České republice neprobíhá výběr hřebců a rozhodující je cena, což podle Maláskové produkuje méně kvalitní jedince. V USA jsou ceny těchto koní nízké a koní je velký výběr. Pokud kůň není dostatečně dobrý, najde se za něj náhrada. Otázka č. 17 se zaměřuje na odpovědi, v čem je zahraniční chov amerických plemen lepší než chov u nás. Nabízené odpovědi byli následující: kvalitnější genetický materiál, lepší finanční možnosti pro chov, know-how zahraničních chovatelů. Otázka byla opět koncipována jako polootevřená, a proto zde byla možnost volné odpovědi respondentů. Jednou z odpovědí byla nespokojenost s připouštěním neregistrovaných hřebců, z důvodu levnějších nákladů. Jak již bylo řečeno, v současné době je toto velký problém v kvalitě chovu amerických plemen v České republice.
- 61 -
Konkrétně Lucky Valley Ranch v dotazníku uvedl historii chovu amerických plemen koní. Historie chovu Quarter horse, Paint horse a Appaloosa sahá řádově stovky let zpět a je bezpochyby jasné, co se týče zkušeností, genetického materiálu a větší chovné základny jsou Američané ve velkém předstihu.
Otázka č. 18
Graf č. 17 Vyhodnocení zkušeností v chovu koní v zahraničí Máte možnost srovnání chovu koní i v zahraničí?
Ano (85%) Ne (15%)
Otázka č. 18 se zaměřuje na možnost srovnání chovu koní i v zahraničí. Z grafu je zřetelně jasné, že většina agroturistických provozů již zkušenosti v zahraničí má. Uvádějí země jako je Rakousko, Německo, Kanada a USA. V dnešní době máme velké možnosti, co se týče návštěv či stáží v zahraničních provozech, ale také možnosti kontaktů se zahraničními chovateli a samozřejmostí jsou informace z mnoha internetových portálů.
- 62 -
Otázka č. 19
Graf č. 18 Vyhodnocení úrovně zlepšení kvality chovu amerických plemen koní Pozorujete poslední dobou zlepšení v úrovni kvality chovu amerických plemen koní v České republice?
Ano (84%) Ne (16%)
Viz. otázka č. 20
Otázka č. 20
Graf č. 19 Vyhodnocení aspektů pozitivního zlepšení v chovu amerických plemen v ČR
Co si myslíte, že stojí za pozitivním zlepšením v chovu těchto plemen u nás?
Kvalitnější genetický materiál dovezený z USA (36%) Lepší finanční podmínky (14%) Dostupnější informace ze zahraničí (24%)
Otázka č. 19 si kladla za cíl zjistit, zda si jednotlivé agroturistické provozy myslí, že došlo, v poslední době v chovu amerických plemen koní v České republice ke zlepšení. 84% odpovědí respondentů bylo kladných a tito respondenti odpovídali na následující a
- 63 -
poslední otázku č. 20. Jedním z provozů, kteří nesouhlasily s rozvojem, a zvýšením úrovně chovu koní, byl konkrétně Q ranch a to z důvodu toho, že se domnívají, že je v České republice velmi málo allroundových koní (univerzálních koní, pozn. autorky) a zoufalá úroveň jezdců.
Poslední otázka č. 20 se respondentů dotazovala, co si myslí, že stojí za pozitivním zlepšením v chovu amerických plemen koní v České republice. Nabízenými odpověďmi byly následující: kvalitnější genetický materiál dovezený z USA, lepší finanční podmínky, dostupnější informace ze zahraničí a kontakty se zahraničními chovateli. Otázka je koncipována jako polootevřená a respondenti se v poslední možnosti mohli volně vyjádřit k této otázce. Provozy uváděli zahraniční kontakty ze závodů a dále také uvedly kvalitní zahraniční trenéry, kteří v České republice pořádají kurzy pro ty, kteří se chtějí zdokonalovat a získat zkušenosti.
- 64 -
6 ZÁVĚR
Diplomová práce na téma „Chov amerických plemen koní v podmínkách ČR a zahraničí
a jejich využití v agroturistických provozech“ si kladla za cíl zjistit, zda americká plemena koní jsou vhodnými plemeny pro provoz agroturistiky. Ve své práci jsem chtěla zjistit názory, postřehy a zkušenosti majitelů jednotlivých agroturistických provozů, kteří se věnují chovu amerických plemen koní. K naplnění cílů bylo využito dotazníkového průzkumu.
Chov těchto amerických plemen začal po roce 1989. S rostoucím počtem agroturistických provozů stoupal i počet těchto koní. Přibývalo majitelů, kteří se začali věnovat chovu amerických koní a to nejen za účelem rekreačního ježdění či provozu agroturistiky, ale také využitím do westernového sportu.
Tito majitelé si pro svůj chov pořizovali většinou kvalitní koně ze zahraničí, což je i případ oslovených provozů. Potenciál kvalitního chovného základu však nebyl zcela naplněn díky neodbornému křížení těchto amerických plemen s ostatními plemeny koní chovanými v České republice.
Hlavní a nejdůležitější věcí, která souvisí s agroturistikou, je bezpečnost jak lidí, tak i koní. Provozování agroturistiky souvisí s nutností mít velmi spolehlivého koně, který je klidný a vyrovnaný. Tyto charakterové vlastnosti jsou pro americká plemena koní typická, a proto se domnívám, že jsou velmi vhodnými koňmi, kteří mohou být využiti v provozu agroturistiky. Avšak jediným záporem je, že tito koně jsou v současné době velmi drazí, to je také jeden z důvodů proč dotazované provozy využívají i jiných plemen koní.
Situace by se mohla stát příznivější, díky rostoucímu počtu amerických plemen koní na trhu České republiky. To ve Spojených státech řeší zcela odlišný problém. Těchto koní je zde nadbytek a problémem je, že nevědí co s nimi. Nabídka tedy převyšuje poptávku a pro chovatele představují „nechtění“ koně velké náklady. Odlišné problémy dokazují, že úroveň chovu těchto plemen v zahraničí je zcela jiná než u nás.
- 65 -
Dnes je jednodušší výměna informací díky internetu, možnosti, co se týče návštěv či stáží v zahraničních provozech, ale také kontakty se zahraničními chovateli. Tyto aspekty by mohli přispět k dalšímu možnému rozvoji.
- 66 -
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Knižní zdroje:
BANE, Mc. S., DOUGLAS-COOPER, H., Svět koní. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. 160 s. ISBN 80-7180-240-9
DUŠEK, J. A KOL., Chov koní. Praha: Brázda, s.r.o., 1999. 352 s. ISBN 80-209-0282-1
DRAPEROVÁ, J., Plemena koní celého světa. Praha: Nakladatelství Václav Svojtka a kolektiv, 1999. 160 s. ISBN 80-7237-218-1
EDWARDS, E., H., Velká kniha o koních. Bratislava: Media klub, spol. s r.o., 1997. 240 s. ISBN 80-88772-38-9
FORET, M., Marketingová komunikace. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 157 s. ISBN 80-210-1681-7
HARRIS, C. M., Koně – Původ a vlastnosti 100 plemen z celého světa. 1. vyd. Praha: Svojtka a kol., 2011. 240 s. ISBN 978-80-256-0470-0
JANOTKA, Karel., Venkovská turistika a agroturistika. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, s.r.o., 1999. 108 s.
KAPITZKE, G. Kůň od A do Z. Praha: Brázda, s.r.o. 2008. 410 s. ISBN 978-80-2090363-1
LEČÍKOVÁ, S., Westernové ježdění. Ostrava: MONTANEX, a.s., 2004. 167 s. ISBN 80-7225-127-9
MACHEK, J., Počty koní stále stoupají… Jezdectví: měsíčník jezdců, chovatelů a milovníků koní. 2012, roč. 60, č. 5, s. 58-59. ISSN 1210-5406
- 67 -
MISAŘ, D., JISKROVÁ, I., Chov koní. 1 vyd.. Brno: Mendelova univerzita, 1997. 66 s. ISBN 80-7157-246-2
NAVRÁTIL, J., Základy chovu koní. 1. vyd., Institut výchovy a vzdělávání MZČR, 1997. 60 s. ISBN 80-7105-158-6
OTEPKA, P., HABÁN, M., Vidiecky turizmus a agroturizmus. Nitra: Ústav vedeckotechnických informácií pre podohospodárstvo v Nitre. 2007. 120 s. ISBN 978-8089088-52-2
PEPLOWOVÁ, E. a kol., Encyklopedie koní. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Jan Vašut, 1999. 191 s. ISBN 80-7236-068-X
STŘÍBRNÁ, M., Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2 WATSONOVÁ, M., G., LYON, R., MONTGOMERYOVÁ, S., Kůň. 1. vyd. Nakladatelství Fragment, 2003. 256 s. ISBN 80-7200-486-7
Internetové zdroje: (web 1) Quarter horse:czqha.cz [online]. [cit. 10.1.2013] dostupné z: http://www.czqha.cz/quarterhorse.html
(web 2) Quarter horse – barevnost: czqha.cz [online]. [cit. 25.2.2013] dostupné z: http://www.czqha.cz/barevnost.html
(web 3) Appaloosa – historie: appaloosa.cz [online]. [cit. 28.2.2013] dostupné z: http://www.appaloosa.cz/historie.php
(web 4) Appaloosa – charakteristika: appaloosa.cz [online]. [cit. 27.2.2013] dostupné z: http://www.appaloosa.cz/charakteristika.php
- 68 -
(web 5) Appaloosa – barevnost: appaloosa.cz [online]. [cit. 4.3.2013] dostupné z: http://www.appaloosa.cz/charakteristika.php
(web 6) Paint horse – historie: czpha.cz [online]. [cit. 14.3.2013] dostupné z: http://www.czpha.cz/historie.php
(web 7) Paint horse – the breeds: apha.com [online]. [cit. 14.3.2013] dostupné z: http://my.apha.com/breed
(web 8) Paint horse – tobiano: apha.com [online]. [cit. 15.3.2013] dostupné z: http://my.apha.com/breed/tobiano
(web 9) Paint horse – tobiano: czpha.cz [online]. [cit. 15.3.2013] dostupné z: http://www.czpha.cz/typy-zbarveni.php
(web 10) Paint horse – frame overo: apha.com [online]. [cit. 15.3.2013] dostupné z: http://my.apha.com/breed/geneticeq/geneticeq3
(web 11) Paint horse – splashed white: apha.com [online]. [cit. 15.3.2013] dostupné z: http://my.apha.com/breed/geneticeq/geneticeq5
(web 12) Paint horse – sabino: czpha.cz [online]. [cit. 16.3.2013] dostupné z: http://www.czpha.cz/typy-zbarveni.php
(web 13) Paint horse – tovero: czpha.cz [online]. [cit. 16.3.2013] dostupné z: http://www.czpha.cz/typy-zbarveni.php
(web 14) Paint horse – splashed white: czpha.cz [online]. [cit. 16.3.2013] dostupné z: http://www.czpha.cz/typy-zbarveni.php
(web 15) Paint horse – frame overo: czpha.cz [online]. [cit. 16.3.2013] dostupné z: http://www.czpha.cz/typy-zbarveni.php - 69 -
(web 16) Paint horse – overo: czpha.cz [online]. [cit. 16.3.2013] dostupné z: http://www.czpha.cz/typy-zbarveni.php
(web 17) Coat Color Genetics: press.apha.com [online]. [cit. 16.3.2013] dostupné z: http://press.apha.com/pdfs/guidebooks/ColorGenGuide.pdf
(web 18) Paint horse – barvy: czpha.cz [online]. [cit. 17.3.2013] dostupné z: http://czpha.cz/barvy.php
(web 19) Paint horse – Coat colors: apha.com [online]. [cit. 17.3.2013] dostupné z: http://apha.com/breed/coatcolors
(web 20) AHP Survey Sheds Light on Equine Industry Trends: horsechannel.com [online]. [cit. 18.3.2013] dostupné z: http://www.horsechannel.com/horse-news/2010/04/29/ahp-survey-results.aspx
(web 21) Equine Industry Survey Summary Statistics: americanhorsepubs.org [online]. [cit. 12.2.2013] dostupné z: http://www.americanhorsepubs.org/resources/
(web 22) Situační výhledová zpráva 2010: eagri.cz [online]. [cit. 10.2.2013] dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/100000/KONE_12_2010.pdf
(web 23) Ústřední registr plemeníků: uek.cz [online]. [cit. 17.3.2013] dostupné z: http://www.uek.cz/download/urp_2013.pdf
(web 24) Agroturistika na ekofarmách - MZe: bio-info.cz [online]. [cit. 20.3.2013] dostupné z: http://www.bio-info.cz/uploads/download/Agroturistika_na_ekofarmach.PDF
(web 25) Chov koní – Quarter horse: [online]. [cit. 29.3.2013] dostupné z: http://www.horsechannel.com/horse-breeds/profiles/quarter-horse-horse-breed.aspx
- 70 -
(web 26) Ústřední evidence koní: [online]. [cit. 29.3.2013] dostupné z: http://www.uek.cz/
(web 27) Annual report APHA 2011: [online]. [cit. 29.3.2013] dostupné z: http://press.apha.com/pdfs/annualreports/2011annualreport.pdf
(web 28) Statistics of Texas horse: [online]. [cit. 1.4.2013] dostupné z: http://texashorseweb.com/?page_id=25
(web 29) Annual report Horse statistics 2012: [online]. [cit. 1.4.2013] dostupné z: http://www.aqha.com/annualreport (web 30) Plemenitba v chovu koní: [online]. [cit. 27.3.2013] dostupné z: http://www.cshipo.cz/download.php?id=100
(web 31) Společnost mladých agrárníků ČR – Zvyšování konkurenceschopnosti při
uplatnění koní chovaných v ČR: [online]. [cit. 23.3.2013] dostupné z: http://smacr.cz/soubory-ke-stazeni/
(web 32) Hiporehabilitace: [online]. [cit. 28.3.2013] dostupné z: http://www.chmirakl.cz/hiporehabilitace/
(web 33) Strategické otázky v zemědělství (vize) Koně: [online]. [cit. 29.3.2013] dostupné z: http://dev.aschk.cz/dokumenty
- 71 -
8 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obrázky
Obr. 1: Quarter horse stallion Obr. 2: Paint horse - Maximum Blues Master Obr. 3: Paint horse – Solid Paint Bred – Neon Poco Jazz Obr. 4: Appaloosa
Grafy
Graf 1: Zastoupení jednotlivých plemen z celkového počtu koní k 30. 6. 2010 Graf 2: Problémy v koňském průmyslu Graf 3: Účel využívání koní v Americe
Tabulky
Tab. 1: Plemenná skladba koní v ČR chovaných Tab. 2: Majitelé koní plemene Paint horse podle jednotlivých zemí (reg. od roku 1962) Tab. 3: Celkový počet koní plemene Paint horse registrovaných u APHA v roce 2011 Tab. 4: Populace koní plemene Quarter horse v roce 2012 Tab. 5: 10 amerických států s největším počtem koní plemene Quarter horse
- 72 -
