Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra didaktických technologií
PRAKTICKÉ UPLATĚNÍ MLADISTVÝCH S MENTÁLNÍ RETARDACÍ Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Alena Šafrová
Vypracovala: Martina Hnízdilová Brno 2006 -1-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jsem jen prameny uvedené v seznamu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
-2-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Podpis:
Poděkování: Děkuji paní PhDr. Aleně Šafrové za metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování bakalářské práce.
Podpis: -3-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
OBSAH
ÚVOD………………………………………………………………………………….. 5
1 MENTÁLNÍ RETARDACE……………………………………………………….. 7 1.1 Definice a klasifikace mentální retardace………………………………………… 7 1.2. Příčiny vzniku mentální retardace……………………………………………….. 10 1.2.1. Dědičnost…………………………………………………………………….10 1.2.2. Sociální faktory……………………………………………………………….10 1.2.3. Další enviromentální faktory…………………………………………………11 1.2.4. Specifické genetické příčiny………………………………………………….11 1.2.5.Nespecifické podmíněné poruchy……………………………………………..11 1.3. Projevy a vývoj dítěte s mentální retardací………………………………………13 1.4. Péče o mentálně retardované…………………………………………………….15 1.4.1. Historie péče o mentálně retardované………………………………………..15 1.4.2. Význam péče o mentálně retardované a jejich zapojení do života…………..16 1.4.3. Vztah společnosti k mentálně retardovaným………………………………...17
2 VZDĚLÁVÁNÍ MLADISTVÝCH S MENTÁLNÍ RETARDACÍ………………..19
2.1. Výchova a vzdělání mentálně retardovaných……………………………………..19 2.1.1 Povinná školní docházka……………………………………………………...20 2.1.2 Dokumenty týkající se výchovy a vzdělávání MR osob……………………...23 2.1.3 Speciální pedagog jako činitel výchovného procesu………………………….24 2.1.4 Spolupráce školy s rodinou…………………………………………………...25 2.2 Volba povolání……………………………………………………………………..26 2.2.1 Profesionální orientace………………………………………………………...26 2.2.2 Činnost výchovného poradce………………………………………………….28 2.2.3 Profesní příprava mládeže s mentálním postižením…………………………..29 2.3 Pracovní uplatnění mentálně retardovaných osob na trhu práce…………………..31 3. PRAKTICKÉ UPLATĚNÍ MLADISTVÝCH S MENTÁLNÍ RETARDACÍ…..38
3.1 Cíl tvůrčí části práce,použité metody………………………………………………38 3.2 Analýza výsledků šetření…………………………………………………………..38 3.3 Závěry z tvůrčí části bakalářské práce……………………………………………..50
ZÁVĚR………………………………………………………………………………….51
LITERATURA…………………………………………………………………………53
RESUMÉ ………………………………………………………………………………54
SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………….55
-4-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
ÚVOD „ Člověk s postižením má stejné potřeby jako zdravý člověk. První z nich je být uznán a milován takový jaký je.“ ( Pascale Duriezová)
Každý člověk v naší společnosti je jedinečná osobnost, která se něčím odlišuje od
druhých lidí. Jsme každý jiný, ať už z hlediska psychologického, biologického nebo sociálního.Tuto obecnou odlišnost si navzájem tolerujeme. Stačí ale, aby měl někdo
jinou barvu vlasů nebo kůže a přechází tato pouhá odlišnost v podceňování, odmítání, vyloučení i diskriminaci . Najednou člověk není jiný, ale je horší.
Možná až utopisticky zní myšlenka, aby všichni navzájem byli ochotni a schopni přiznat
druhému plné právo být jiný. Jedná se hlavně o osoby s postižením, postižené děti, dospívající i dospělé občany , zvláště pak tělesně a mentálně postižené, kteří se tolik odlišují od uznávaných norem a jsou ještě jedinečnějšími osobnostmi, avšak se stejnými právy na tyto odlišnosti vyplývajícími z jejich lidství.
Nejpočetnější skupinu mezi všemi postiženými tvoří osoby s mentální retardací. Je velice
důležité začlenit mentálně postižené jedince do společnosti.K tomu je zapotřebí nejen připravenost společnosti
k jeho přijetí,
ale nejdůležitější je
připravit mentálně
postiženého člověka na život mezi ostatními nepostiženými lidmi. K jednomu z hlavních prostředků integrace patří speciální výchova a vzdělávání mentálně postižených osob.
Vychovávám mentálně postiženou dceru, která nedávno oslavila patnácté narozeniny a po ukončení povinné školní docházky budu řešit otázku jejího dalšího vzdělávání.To byl
jeden z hlavních důvodů, proč jsem zvolila za cíl této bakalářské práce posouzení možnosti vzdělávání a uplatnění na trhu práce mladistvých s mentální retardací. Chci
upozornit na to, že i lidé s tímto postižením mají právo na vzdělání, na zapojení do přiměřené společenské práce a začlenění do společnosti.
V teoretické části bakalářské práce se zabývám pojetím, etiologií a rozdělením mentální
retardace, dále vzděláváním a přípravou na budoucí život mentálně retardovaných osob.V -5-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
praktické části
je uvedena
analýza života mé dcery, abych tak přiblížila problém
výchovy a vzdělávání mentálně retardované osoby.Narozením postiženého dítěte se změní život jeho rodičům i okolí. Je někdy velice obtížné se s touto změnou vyrovnat a přijmout postižené dítě. Pokud ale rodina dokáže dítěti vytvořit rodinné zázemí a bere je
takové jaké je, může se i mentálně postižený člověk podle svých schopností vzdělávat a zapojit do obyčejného života.
Bakalářská práce se zaměřuje na možnost vzdělávání mladistvých s mentální retardací a já bych si přála, aby vzbudila zájem i lásku k těm, které příroda ochudila.
-6-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
1
MENTÁLNÍ
RETARDACE
1.1 DEFINICE A KLASIFIKACE MENTÁLNÍ RETARDACE Pedagogická disciplína, která se zabývá problematikou rozvoje, výchovy a vzdělávání
osob rozumově postižených, tj.osob se sníženými rozumovými schopnostmi se nazývá
psychopedie. Cílem psychopedie je dosažení co největšího stupně rozvoje osobnosti mentálně retardovaných jedinců a jejich integrace do společnosti.
Mentální retardací(MR) rozumíme vývojovou poruchu integrace psychických funkcí, která postihuje jedince ve všech složkách jeho osobnosti – duševní, tělesné a sociální.
Nejvýraznějším rysem je trvale porušena poznávací schopnost – různá míra snížení
rozumových schopností, která se projevuje nejvíce v procesu učení. Možnosti výchovy a vzdělávání jsou omezeny v závislosti na stupni postižení.
Mentální retardace je stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových
schopností, které v sobě zahrnují schopnost myslet, schopnost učit se a schopnost přizpůsobovat se svému okolí. Jde o stav trvalý, vrozený nebo časně získaný, který je
třeba odlišovat od defektů získaných po druhém roce života, označovaných jako demence.
(Pipeková,J.,1998) U nás nejznámější a nejvíce citovaná je definice mentální retardace od M. Dolejšího(1973):
„Mentální retardace je vývojová porucha integrace psychických funkcí různé hierarchie s variabilní ohraničeností a celkovou subnormální inteligencí, závislá na některých z těchto činitelů: na
nedostatcích genetických vloh, na porušeném stavu anatomicko-fyziologické struktury a funkce mozku a jeho zrání, na nedostatečném nasycování základních psychických potřeb dítěte vlivem deprivace senzorické, emoční a kulturní, na deficitním učení, na zvláštnostech vývoje motivace, zejména
negativních zkušenostech jedince po opakovaných stavech frustrace i stresu, na typologických zvláštnostech vývoje osobnosti.“ (In Pipeková, J.,2003,s.134)
-7-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Definice Vágnerové (1999): „Nejčastěji je definice mentální retardace definována jako
neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70% normy), přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován. Nízká úroveň inteligence bývá spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišností ve struktuře osobnosti.Hlavními znaky jsou: •
nízká úroveň rozumových schopností, která se projevuje především nedostatečným rozvojem
myšlení, omezenou schopností učení a následkem toho i obtížnější adaptací na běžné životní podmínky
• •
postižení je vrozené
postižení je trvalé, přestože je v závislosti na etiologii možné určité zlepšení, horní hranice
dosažitelného rozvoje takového člověka je dána jak závažností a příčinou defektu, tak
individuálně specifickou přijatelností působení prostředí, tj. výchovných a terapeutických vlivů.“
(In Pipeková,J.,2003,s.134) Klasifikace mentální retardace Pro současnou speciálně pedagogickou praxi je nejpoužívanější klasifikace dle stupně mentálního postižení.
V současné době se používá členění podle desáté decenální revize Světové zdravotnické
organizace (WHO) z roku 1992 s platností od 1.1.1993. Mentální retardace patří do oboru psychiatrie, proto má jako první označení písmeno F.Oddíl F 70 - F 79 je pak celý věnován mentální retardaci a toto označení je považováno za základní kód. Hlavním hlediskem, které se zde používá, je opět stanovení inteligenčního kvocientu.
„ Stupeň mentální retardace se obvykle měří standardizovanými testy inteligence. Může to být ovšem nahrazeno škálami, které určují stupeň sociální adaptace v určitém prostředí. Taková měření škálami určují jen přibližně stupeň mentální retardace. Diagnóza bude též záviset na všeobecných intelektových funkcích, jak je určí školený diagnostik.
Intelektuální schopnosti a sociální přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu času a i snížené hodnoty se mohou zlepšovat cvičením a rehabilitací. Diagnóza má odpovídat současnému stavu
duševních funkcí.“ ( Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů – Desátá revize 1993). (In Pipeková, J., 2003,s. 134-135) -8-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Hloubku mentální retardace je možno určit pomocí inteligenčního kvocientu, který vyjadřuje úroveň rozumových schopností
Podle stupně postižení dělíme mentální retardaci takto: F 70 lehká mentální retardace
IQ 69-50
F 72
těžká mentální retardace
IQ 34-20
F 78
jiná mentální retardace
F 71 F 73
středně těžká mentální retardace hluboká mentální retardace
IQ 49-35
IQ 20 a níže
stanovení stupně MR je nesnadné pro
přidružené senzorické, somatické postižení,těžké poruchy chování,pro autismus F 79
nespecifikovaná mentální retardace
mentální retardace je prokázána,
není
však dostatek informací pro zařazení osoby do některého z uvedených stupňů MR (Klasifikace MR dle WHO z roku 1992) Dělení podle druhu chování -
typ eretický ( nepokojný, dráždivý,instabilní)
-
typ nevyhraněný,procesy vzruchu a útlumu jsou relativně v rovnováze,popř. jeden
-
typ torpidní ( apatický,netečný,strnulý)
z nich mírně převládá
( Pipeková,J.,1998,s.173)
Výskyt mentálně retardovaných osob v populaci Mentálně postižení tvoří jednu z nejpočetnějších skupin mezi všemi postiženými. Navíc
počet osob s mentální retardací nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku stále stoupá. Tento vzrůst může být do značné míry relativní a vysvětluje se jako výsledek lepší
evidence mentálně postižených, i když dnes není jejich evidence úplná. Například
v našich podmínkách brání vytvoření evidence mimo jiné dodržování lékařského tajemství, kdy mnozí pediatři nejsou ochotni o svých pacientech informovat ani odborníky ve speciálně pedagogických centrech.
Vzrůst počtu lidí s mentálním postižením se vysvětluje rovněž jako důsledek lepší péče
pediatrů o novorozence, jejímž výsledkem je snižování novorozenecké a kojenecké úmrtnosti. Díky stále se zdokonalující lékařské péči o děti v nejranějších stádiích vývoje se zachraňují i děti, které by bez této intenzivní péče nezůstaly naživu. -9-
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Absolutní počet mentálně retardovaných v naší populaci není znám. Uvádí se, že
mentální retardací trpí asi 3% občanů. Podle některých pedagogicko-psychologických
výzkumů je intelektově podprůměrných 10 – 15% dětí školního věku. Těžce mentálně
poškozených je asi 0,1% v populaci. Obdobné relace bývají uváděny i ve statistikách ostatních evropských zemí.
Pokud jde o jednotlivá vývojová období, nejvíce mentálně retardovaných se vyskytuje ve
školním věku, který klade specifické požadavky na intelekt a umožňuje průkazná srovnání úrovně rozumových schopností mezi jednotlivými žáky. V předškolním věku
nejsou všechny mentálně postižené děti ( s výjimkou těžce postižených) rozpoznány a evidovány. V adolescenci a ve věku dospělosti už dochází ke splývání osob s lehčí
mentální retardací s ostatní populací a ti mentálně postižení, kteří úspěšně zařadili do sociálních vztahů , už za mentálně retardované zpravidla nebývají považováni. ( Švarcová,I.,2000)
1.2. PŘÍČINY VZNIKU MENTÁLNÍ RETARDACE Na etiologii mentální retardace se podílejí činitelé vnitřní i vnější z nichž značná část nebyla dosud přesně rozpoznána.Podrobné studie posledních let prokázaly, že mentální
retardace nemívá jednotnou příčinu, většinou vzniká součinností vrozených a environmentálních faktorů.K nejčastěji uváděným patří: 1.2.1 Dědičnost
Intelektové schopnosti dítěte jsou orientačně výslednicí průměru intelektového nadání rodičů.Lehká MR vzniká většinou v důsledku zděděné inteligence a vlivů rodinného prostředí.Metabolické poruchy a jiné abnormity se vyskytují zřídka.
1.2.2 Sociální faktory Snížení
intelektových
schopností
je
způsobeno
sociokulturní
deprivací
v rodinách nebo nstitucionální výchově. Objevuje se společně s výchovou v nižších sociálních
vrstvách,
v souvislosti
se
špatnými
materiálními
podmínkami,
nestabilními rodinnými vztahy, špatnými bytovými podmínkami.Tyto faktory bývají většinou
příčinou lehké mentální retardace.
- 10 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
1.2.3 Další environmentální faktory
Zahrnují různá infekční onemocnění matky během těhotenství, její pobyt ve
znečištěném prostředí, ozáření dělohy, alkoholismus, špatnou výživu matky během těhotenství. K poškození duševního vývoje dochází i v souvislosti
s infekční onemocněními v novorozeneckém období (meningitidy,encefalitidy), následkem
špatné
výživy
kojence
nebo
úrazy
spojené
s nitrolebním
krvácením.Asi v 10% jsou příčinou porodní traumata. Uvedené faktory bývají příčinou lehké i těžší MR.
1.2.4. Specifické genetické příčiny -
dominantně podmíněné , vyskytují se velmi vzácně (neurofibromatoza),
recesivně podmíněné, zahrnují většinu dědičných metabolických onemocnění
fenylketonurie,galaktosemie podmíněné
poruchou
Turnerův,Lesch-Nyhanův)
sex
chromozonů
(syndromy
Klinefelterův,
podmíněné chromozomálními abnormalitami (Downův syndrom)
1.2.5. Nespecificky podmíněné poruchy
Chromozomální ani metabolická vada nebyla objevena, nebylo zjištěno porodní trauma ani jiné poškození plodu či novorozence. Příčina MR neobjasněna asi v 15-30%.
zůstává
Málokdy lze přesně určit , zda daný stav byl způsoben pouze odhalenými příčinami.
Vedle výše uvedených činitelů je třeba počítat i s vlivem negativních životních
zkušeností, které momentálně retardovaný jedinec získává právě proto, že jeho orientace v životním prostředí je snížena. Proto se i obtížně daří oddělovat hlavní příčiny od vedlejších. Při diagnostice mentálně postiženého lze rovněž nalézt více etiologicky významných faktorů.( Procházková,M.,1998) Příčiny vzniku mentální retardace jsou: -
-
organické (biologické)
sociální
Vrozená mentální retardace - dříve též oligofrenie je spojena s určitým poškozením, odchylnou strukturou nebo odchylným vývojem nervového systému
prenatalním, perinatálním nebo postnatalním zhruba do dvou let života dítěte. - 11 -
v období
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Z etiologických faktorů se nejčastěji uvádějí genové mutace a chromozomální aberace.V
prenatálním období jsou to infekce, záření, hypoxie,anoxie plodu, působení toxických látek, úrazy matky.V perinatálním období jsou příčinami abnormity plodu, abnormity porodních cest a porodu.V postnatálním období to bývají infekce, záněty mozku a úrazy.
Získaná mentální retardace-demence - (po druhém roce života) je proces zastavení, rozpadu normálního mentálního vývoje, který je zapříčiněn pozdější poruchou, nemocí,
úrazem mozku. Nejčastěji je to zánět mozku (encephalitis), zánět mozkových blan
(meningitis), úrazy mozku, poruchy metabolismu, intoxikace, degenerační onemocnění mozku, duševní poruchy.
Porucha může mít rostoucí tendenci nebo se může zastavit a nevede k dalšímu zhoršení
stavu. Závažnost postižení je dána základním onemocněním a jeho prognózou. Demence
způsobuje převážně nerovnoměrný úbytek intelektových schopností. Příznakem demence je zvýšená dráždivost, únava,emocionální labilita, výkyvy v pozornosti, poruchy paměti a
učení. Dále jsou to změny ve struktuře osobnosti jedince ( necitelnost,egoismus, bezohlednost)
Projevy dětských demencí : -zastavuje se psychický vývoj
-zpomalují se psychické procesy -snižuje se adaptabilita dítěte -ztráta intelektových funkcí
Stařecká demence- senilní demence je patologická porucha, která postihuje stárnoucího člověka, není však zákonitým a nevyhnutelným jevem.Etiologie poškození mozku se může projevovat souborem příznaků i s vrozenou dispozicí, ale také s degenerativními změnami vyvolanými životem v nevhodném prostředí, jež vedou k atrofii mozku .
Pseudooligofrenie-mentální retardace v důsledku působení vnějšího prostředí, také se používá termín zdánlivá mentální retardace, dříve též sociální debilita.Pseudooligofrenie
není způsobena poškozením CNS, ale nedostatečnou stimulací prostředí dítěte. Vzniká
výchovnou zanedbaností, sociokulturním znevýhodněním jedince, psychickou deprivací. Sociální faktory se mohou podílet na variaci inteligenčního koeficientu v rozmezí 10 až
20 bodů. Tyto faktory bývají většinou příčinou lehké mentální retardace.Je-li dítě výrazně
zanedbáváno a nedochází u něj k rozvoji rozumových schopností odpovídající jeho věku, - 12 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
jeví se nám jako mentálně retardované.Sociálně podmíněná mentální retardace se projevuje výrazným opožděním vývoje řeči, myšlení, schopnosti sociální adaptace. U dětí
se zdánlivou mentální retardací můžeme pozorovat i poruchy v oblasti chování,
např.negativismus, odmítání kontaktu s další osobou, apatie. Zdánlivá mentální retardace
není stav trvalý, neměnný, při změně nepodnětného prostředí a vlivem vhodného výchovného působení může dojít ke zlepšení stavu.( Pipeková,J.,1998)
1.3. PROJEVY A VÝVOJ DÍTĚTE S MENTÁLNÍ RETARDACÍ Lehká mentální retardace
Do tří let se může pozorovat jen lehké opoždění nebo zpomalení psychomotorického vývoje, větší problémy začínají mezi třetím až šestým rokem – malá slovní zásoba,
opožděný vývoj řeči a komunikativních dovedností, různé vady řeči, obsahová chudost, nedostatečná zvídavost a vynalézavost, stereotyp ve hře. Hlavní obtíže zejména v období
školní docházky – konkrétní mechanické myšlení, omezená schopnost logického myšlení,
slabší paměť, vázne analýza a syntéza. Lehce opožděna je jemná a hrubá motorika , porucha pohybové koordinace, během dospívání a dospělosti může dosáhnout normy.Je zpomalený rozvoj sociálních dovedností. V sociálně nenáročném prostředí mohou být
zcela bez problémů, potíže mívají tam, kde je kladen důraz na vysoký stupeň sociokulturních vztahů. V oblasti emocionální a volní se projevuje efektivní labilita, impulzivnost,úzkostnost a zvýšená sugestibilita.Nutnost vzdělávání podle odpovídajících
vzdělávacích programů.Možné zvládnutí jednoduchých učebních oborů nebo zaškolení
v jednoduchých manuálních činnostech. Z hlediska socializace má velký význam pro mentálně retardované jedince výchovné působení a rodinné prostředí. Výskyt v celkovém počtu mentálně retardovaných jsou 4/5 (80%).
Středně těžká mentální retardace Rozvoj myšlení a řeči výrazně opožděn a přetrvává až do dospělosti.Omezení
psychických procesů je provázeno často epilepsií, neurologickými a tělesnými potížemi.Řeč
velmi
jednoduchá,
slovník
obsahově
velmi
chudý,
časté
agramatismy.Jednoduché věty nebo jednoduchá slovní spojení, u některých jedinců - 13 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
přetrvává pouze nonverbální komunikace.Slabá schopnost usuzování. Vývoj jemné a
hrubé motoriky zpomalen, trvale zůstává celková neobratnost, nekoordinovanost pohybů
a neschopnost jemných úkonů. Samostatnost v sebeobsluze je mnohdy pouze částečná.
Emocionálně labilní, nevyrovnaní jedinci, časté afektivní nepřiměřené reakce.Část schopna vzdělávání v omezené míře ve
speciální škole, pro nejschopnější možnost
jednoduchého zařazení pod dohledem nebo v chráněném prostředí.Neschopnost úspěšně
a samostatně řešit náročnější situace.U některých nutnost zbavení svéprávnosti nebo omezení v právních úkonech. Výskyt v populaci mentálně retardovaných asi 12%. Těžká mentální retardace Psychomotorický vývoj výrazně opožděn již v předškolním věku – značná pohybová neobratnost, dlouhodobé osvojování koordinace pohybů. Časté motorické poruchy a
příznaky celkového poškození CNS. Dlouhodobým tréninkem si může jedinec osvojit základní hygienické návyky a částečně i jiné činnosti týkající se sebeobsluhy, někteří však nejsou schopni udržet tělesnou čistotu ani v dospělosti. Značné omezení psychických
procesů,
nápadnosti
v koncentraci
pozornosti.
Minimální
rozvoj
komunikativních dovedností, řeč je primitivní, omezená na jednoduchá slova nebo není vytvořena. Významné porušení afektivní sféry, nestálost nálad, impulzivita. Poznává blízké osoby.Tito mentálně postižení jedinci potřebuje celoživotní péči. V horších případech omezena i možnost přijímat potravu běžným způsobem. Výskyt v populaci mentálně retardovaných 7%.
Hluboká mentální retardace Téměř všichni takto postižení jedinci nejsou schopni sebeobsluhy, vyžadují péči ve všech základních životních úkonech.Jsou těžce omezeni v motorice, nápadné jsou stereotypní
automatické pohyby.Často se toto postižení vyskytuje v kombinaci s postižením sluchu, zraku, těžkými neurologickými poruchami.Řeč není rozvinuta, komunikace nonverbální
bez smyslu, nanejvýše porozumí jednoduchým požadavkům.Totální porušení afektivní sféry, též sebepoškozování. Vesměs se nedožívají vyššího věku.Tvoří 1% z populace mentálně retardovaných.(Procházková,M.,1998)
- 14 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
1.4. PÉČE O MENTÁLNĚ RETARDOVANÉ 1.4.1 Historie péče o mentálně retardované Péče o mentálně retardované má svoji historii.V jednotlivých etapách společenského vývoje byla tato péče spjata s politickou a ekonomickou situací a kulturní úrovní té doby.
Ve společnosti prvobytně pospolné převažovalo u lidí magické myšlení, převládal strach
z nadpřirozených sil. Péče o mentálně postižené spočívala v magických ochranných
symbolech.A tak jako způsob léčby bylo chápáno i vyhánění ducha –exorcismus. V období prvních civilizací se stal chrám první internační institucí léčebnou i trestní. Na
abnormity nebylo nahlíženo jiným způsobem, patřily do společnosti jako její součást. Ve starověku se vznikem třídní společnosti vzniká i jiný náhled na postižené. Převládá zde péče rodinná, další možností je vyobcování ze společnosti, což vedlo k zániku
postiženého. V Řecku jsou zakládány tzv. asklepiony – léčebné ústavy, kde péči zajišťovali lékaři a kněží. V období středověku
s přibývajícím vlivem křesťanství
vznikají hospitaly – nemocniční zařízení při klášterech.
Až do 19.století přetrvalo v evropské kultuře pojetí, kdy vznik duševních chorob je
vykládán nábožensky jako trest boží.Renesance se snaží o hledání pravdy za pomocí věd. Bojovala proti pověrám, čarodějnictví. Přesto dochází
k vyčleňování mentálně
postižených jedinců ze společnosti, známé jsou lodě bláznů, které měly izolovat a
segregovat duševně postižené ze společnosti „zdravých“. Období osvícenství je dobou
vzniku velkých internačních budov, vznikají velké špitály, které však nebyly lékařskou institucí, ale polosoudní. S mentálně retardovanými se jedná jako s vězni. Velkou změnu
v pohledu na péči o mentálně retardované přinesl Philipp Pinel, který se snaží o humanizování péče ve velkých špitálech. Na počátku 19.století dochází ke specializaci ústavních
zařízení,
polepšovna ap.
vznikají
nově profilované
instituce nemocnice, trestnice,
Organizovaná péče o mentálně retardované v Čechách začíná založením
Ernestina
v roce 1871 v Praze. Zakladatelem a prvním ředitelem byl MUDr. Karel Slavoj
Amerling. Další významná jména v historii péče o mentálně postižené MUDr.Karel - 15 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Herfort, zakladatel české dětské psychiatrie, Josef Zeman, propagátor pomocných tříd pro děti mentálně retardované, František Čáda atd.(Pipeková,J.,1998)
1.4.2. Význam péče o mentálně retardované osoby a jejich zapojení do života Mentální retardace se dostává v poslední době do popředí zájmu nejen školského, ale i celospolečenského.Poměrně značný počet těchto osob v populaci vyžaduje speciální
školská nebo pečovatelská zařízení, učitele aprobované pro obor psychopedie v rámci
speciální pedagogiky pro výuku ve zvláštních a pomocných školách, vychovatele pro ústavní zařízení, sociální pracovnice, psychology pro diagnostikování i pro psychoterapii, dětské psychiatry, pediatry a zdravotnický personál. U lehčích případů je potřeba zajistit i
možnost výrobní praxe, a s tím i učitele a mistry odborného výcviku a to ve zvláštních
školách a odborných učilištích. V některých zařízeních se využívá pro tyto osoby i služeb dalších specialistů z oblasti např.logopedie, etopedie, somatopedie, nebo také i různých lékařských oborů a zařízení.
Význam péče o mentálně retardované vyplývá z celé řady šetření v minulosti i
současnosti, která ukazují na možnosti uplatnění těchto jedinců v životě, a to zhruba od 60 do 85%( Novotná-Langer,1986). Mečíř (1984) uvádí,že při správném postupu může
být 85% slabomyslných zapojeno do pracovního procesu, musí být ale zajištěno výchovné vedení i určité formy dohledu v životě.
Přes různé názory a prohlášení, že tito jedinci by neměli být segregováni v běžném
občanském životě, přesto k tomu často dochází pro jejich obtížnost zapojit se samostatně
do života a pro psychické zábrany akceptovat tyto jedince do sociální skupiny. Tato akceptabilita – někdy se hovoří též o tzv.dezirabilitě – vyplývá z psychologického zákona vyčleňovat outsidery skupiny, a to zvláště jedince nenormální a tedy nějakým způsobem
postižené. U lehce mentálně retardovaných pak dochází k pocitům méněcennosti, k potřebě nahradit své nedostatky nevhodnou činností , vyhledávají si jedince sobě rovné,
mají potřebu vyniknout v nějaké činnosti ( např. v manuální práci ). Tyto
kompenzační tendence mohou být společensky kladné nebo záporné. Záleží na včasné diagnóze a na vhodném výchovném postupu. (Langer,S.,1996)
- 16 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
1.4.3. Vztah společnosti k mentálně retardovaným osobám Vztah společnosti k tělesně a zdravotně postiženým jedincům se vyvíjel v závislosti na
její struktuře, na stupni myšlení, morálky a norem společenského života. V jednotlivých
obdobích i jednotlivých zemích byl velmi rozdílný podle původu a sociálního postavení postižených osob.
Např. v období humanismu vynikly pokrokové názory J. A. Komenského , který požadoval všeobecné a všestranné vzdělání pro všechny lidi, bez rozdílu původu, pohlaví
a sociálního postavení. Vliv myšlenek Komenského se projevil časem nejen
v charitativních zařízeních, ale i u soukromých učitelů a vychovatelů postižených osob z rodin vyšších společenských vrstev. Později pronikly i do prvních ústavů, které byly
určeny dětem nevidomým, neslyšícím a nakonec i tělesně postiženým. V těchto soukromých zařízeních byly zakládány školy a realizována výchovná a vzdělávací péče o svěřence.
S rozvojem ústavní péče o tělesně a zdravotně postižené postupně přecházely humanitní požadavky od všeobecného vzdělávání ke snahám po odborném vzdělávání, které by
připravilo postižené pro povolání. Tyto myšlenky byly začátkem 20. století realizovány i v naší zemi zásluhou výjimečné osobnosti prof. MUDr. Rudolfa Jedličky, který založil ústav pro tělesně postiženou mládež v Praze na Vyšehradě.
Komplexní rehabilitační péče nebo komplexní rehabilitace zajišťovala veškerou péči, tj.
péči léčebnou, výchovně.vzdělávací, sociální, postupně pak i psychologickou, technickou a právní.Měla směřovat k socializaci a resocializaci postižených jedinců. Rehabilitační
pojetí péče o invalidní jedince se týkalo nejen tělesně a zdravotně postižených, ale i smyslově a mentálně postižených. Veškeré rehabilitační snahy se dále rozvíjely a
přetrvávají do současnosti, kdy je zároveň realizována snaha o péči preventivní jako výrazu nového vztahu společnosti ke vzniku a odstraňování různých defektů a jejich následků. Preventivní péče je uplatňována ve všech složkách komplexní rehabilitace. Její
součástí jsou i snahy eugenické ( eugenika – nauka o zlepšování dědičného základu a vývoje ), zejména v oblasti léčebně – výchovné a poradenské péče pro nastávající rodiče , u nichž se vyskytují vrozené dispozice k některým přenosům vad a onemocnění. - 17 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
V současnosti je součástí péče o mentálně retardované i péče ekonomická, jejíž úkolem je zajišťovat organizaci pracovního zařazení osob
se změněnou pracovní schopností.
Význam pracovního začlenění postižených jedinců
nespočívá jen v ekonomickém
aspektu, ale i v hledisku psychorehabilitačním a socializačním. Sebevědomí, které postižený získává vykonáváním společensky užitečné práce, mu pomáhá překonávat další životní obtíže a překážky. Je prokázáno, že i jedinci se závažným pohybovým postižením
a to i v kombinaci s lehčím mentálním postižením, jsou schopni v upraveném prostředí, popřípadě upravenými nástroji produktivní pracovní činnosti.( Renotierová,M.,2003)
- 18 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
2
VZDĚLÁVÁNÍ MLADISTVÝCH S MENTÁLNÍ RETARDACÍ
2.1 VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ MENTÁLNĚ RETARDOVANÝCH Definice vzdělání
Vzděláním rozumíme osvojení si poznatkového materiálu racionálních operací.Získání
určité soustavy vědomostí, dovedností a návyků. Je to vlastně záměrné působení na člověka, které rozvíjí jeho duševní i fyzické schopnosti Definice výchovy
Výchovou rozumíme utváření a rozvíjení osobních kvalit člověka, ovlivňujících jeho chování, začlenění do společnosti a jeho život vůbec.
Úspěch výchovy a vzdělávání mentálně postiženého jedince je závislý na více faktorech, k nejdůležitějším patří druh, forma a typ mentální retardace, hloubka postižení, klinické symptomy, doba vzniku,
kombinace s dalším postižením, ale i ochota a schopnost
mentálně retardovaného a pedagoga vzájemně spolupracovat.
Na komplexní péči, zajišťující výchovu a vzdělání mentálně retardovaných jedinců včetně poradenské činnosti, se podílejí v současnosti resorty zdravotnictví, školství a sociálních věcí systémem speciálních škol a zařízení od věku předškolního až do stáří.
Vedle těchto státních institucí vznikla po roce 1990 řada alternativních forem pomoci
mentálně retardovaným v podobě nestátních organizací – církve, nadací, občanských sdružení, soukromých společností atd.(Pipeková,J.,1998)
V České republice došlo po roce 1989 k velkým změnám ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cíle tohoto vzdělávání jsou dány jednak individuálními potřebami žáků a jednak společenskými potřebami.Pojetí vzdělávacího
systému se přibližuje požadavkům evropské společnosti a prosazuje se tedy snaha o co nejširší integraci těchto žáků. V současné době jsou už podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole upraveny legislativně.
- 19 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením-tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči,
souběžným postižením více vadami a specifickými poruchami učení nebo chování, žáci se zdravotním znevýhodněním-zdravotně oslabení, s dlouhodobým onemocněním a
lehčími zdravotními poruchami a žáci se sociálním znevýhodněním-žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, s nařízenou ústavní výchovou nebo
uloženou ochrannou výchovou, žáci ohroženi sociálně patologickými jevy a žáci v postavení azylantů. Do skupiny žáků se specifickými vzdělávacími potřebami patří i žáci nadaní a mimořádně nadaní.
Mentálně postižený žák je takový žák, u kterého dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k poruchám v adaptačním chování a k odlišnému vývoji některých psychických vlastností.
Tito žáci mají své specifické podmínky vzdělání: snížené počty žáků ve třídách speciální učební metody
výběr učiva a učebnice odpovídající úrovni rozumových schopností žáků vhodně upravené prostředí
speciální zařízení a kompenzační pomůcky v závislosti na potřebách žáků a závažnosti jejich postižení
učitele se speciálně pedagogickou kvalifikací
pro žáky s autismem speciálně upravené školní prostředí, individuální přístup a vybavení počítačem pro ty žáky, kteří tento způsob komunikace preferují
(Vítková,M.,Bartoňová,M. In Maňák,J.,Janík,T.,2005) 2.1.1 Povinná školní docházka
Období povinné školní docházky navazuje na výchovu v rodině a na předškolní výchovu.Od 1.ledna 2005 se podle nového školského zákona staly školy, které vzdělávají mentálně postižené žáky , školami základními.Nástupnickou organizací zvláštní školy se stala základní škola praktická a pomocné školy základní škola speciální.
- 20 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Absolvováním vzdělávacího programu základní školy a základní školy praktické získává žák základní vzdělání, absolvováním základní školy speciální získává žák základy
vzdělání.Třídy pro žáky s mentálním postižením se mohou zřizovat i při běžných základních školách.
Základní škola praktická V této škole tvoří klientelu převážně žáci s lehkou mentální retardací, mohou se zde vzdělávat i žáci s dalšími speciálními vzdělávacími potřebami.Speciální podpora vychází z potřeb a druhu postižení.
Cílem základní praktické školy
je vybavit absolventy vědomostmi, návyky a
dovednostmi, které je připraví na vstup do odborného učiliště nebo praktické školy.Absolvent základní školy praktické by měl získat základní vědomosti ze všeobecně vzdělávacích předmětů, měl by se srozumitelně vyjadřovat písemnou i ústní formou,být
zručný a zdatný. Vzhledem k tomu, že žáci přicházejí na tuto školu z rodin, mateřských
škol, speciálních mateřských škol nebo běžných základních škol, mají různou dosaženou úroveň vědomostí, dovedností a návyků a je proto třeba při jejich vzdělávání uplatňovat individuální přístup. Tento vzdělávací proces vyžaduje speciální učební metody, vhodný výběr učiva , speciální vzdělání učitele a individuální přístup.
Základní škola praktická je devítiletá, je členěna na tři stupně: nižší(1.-3.ročník), střední(4.-6.ročník) a vyšší(7.-9.ročník).Ve třídě je zajištěn malý počet žáků a tím i individuální přístup pedagoga.
Učební plán obsahuje obdobné vyučovací předměty jako učební plán základní školy,
s výjimkou cizích jazyků. V základní škole praktické je kladen velký důraz na rozvoj komunikačních dovedností a logopedickou péči a proto je do učebního plánu v nižším a středním stupni zařazena
řečová výchova. Do učebního plánu je vhodné zařadit i
nepovinné předměty jako např. sborový zpěv, výtvarné činnosti, náboženství a jiné.
Absolventi základních škol praktických se mohou připravovat na své profesní uplatnění
v odborných učilištích a praktických školách. Od roku 2000 se mohou hlásit na jakoukoliv střední školu, většinou jsou to střední odborná učiliště. - 21 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Základní škola speciální V základní škole speciální tvoří klientelu žáci se středně těžkou, těžkou a případně s hlubokou mentální retardací a mentálně postižení žáci s více vadami.Řadíme sem i žáky s autismem.
Základní škola speciální by se měla zaměřovat ve své pedagogické činnosti hlavně na složku výchovnou.To znamená vést žáky k přátelskému a kladnému vztahu k lidem a
k potřebě zapojit se do společnosti. Důležité je rozvíjet komunikační schopnosti a dovednosti, které jsou nutným předpokladem jejich sociální integrace.
Cílem základní školy speciální je rozvíjet psychické i fyzické předpoklady a schopnosti žáků a vybavit je takovými dovednostmi, návyky a vědomostmi, které jim umožní
začlenění do života.Je důležité navázání dobrých citových vztahů mezi žákem a pedagogem.
K hlavním úkolům základní školy speciální je vybavit žáky triviem základních
dovedností-čtení, psaní a počítání.Dále je potřebné ovládat základní dovednosti, návyky a
vědomosti z oblasti pracovní výchovy pro budoucí pracovní uplatnění většinou v chráněných dílnách, na chráněných pracovištích.Důležitý je také rozvoj tvořivých schopností hlavně ve výtvarné oblasti a tělesná výchova, která pomáhá žákům rozvíjet jejich motoriku a zlepšovat pohybovou koordinaci.
Základní škola speciální je desetiletá, organizačně se člení na čtyři stupně: nižší a střední stupeň je tříletý, vyšší a pracovní stupeň je dvouletý.
Učební plán se přizpůsobuje psychickým a fyzickým možnostem a potřebám žáků.Je zde zahrnuta řečová výchova a logopedická péče. Na středním, vyšším a pracovním stupni mohou být zavedeny nepovinné předměty.
Od září 2000 je vypracován program s názvem „ Rehabilitační vzdělávací program pomocné školy“, který byl vytvořen pro žáky s těžkým a hlubokým mentálním postižením.Hlavním úkolem je speciálně pedagogické a rehabilitační působení na psychický a tělesný rozvoj žáků. Docházka do rehabilitační třídy je desetiletá a je rozdělena na dva pětileté stupně.
- 22 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Absolvent základní školy speciální by měl být vybaven takovými vědomostmi ,
dovednostmi a návyky, které mu umožní zapojit se do života ve společnosti s větší nebo menší pomocí v závislosti na stupni postižení.
Tito absolventi mohou navštěvovat jednoletou praktickou školu nebo školu modelu
praktické profesní přípravy. Jejich uplatnění je potom při jednoduchých produktivních pracovních činnostech v chráněných dílnách nebo jiných podobných zařízeních, ale i
v rodině při domácích pracích. Potřebují vedení a pravidelný dohled , ve velké míře jsou soběstační.(Pipeková,J. In Vítková,M.ed,2003) 2.1.2
Dokumenty ČR týkající se výchovy a vzdělávání mentálně
retardovaných osob
Vzhledem k potřebám výchovy a vzdělávání mentálně retardovaných osob akceptuje Česká republika tyto dokumenty:
Všeobecnou chartu lidských práv z roku 1948 Úmluvu o právech dítěte z roku 1991 Chartu pro osoby trpící autismem
Deklaraci mezinárodní ligy společností pro osoby s mentálním postižením o obecných a zvláštních právech mentálně retardovaných
Deklaraci z Delhy o právech a potřebách osob s mentálním postižením a jejich rodin z roku 1994
Deklaraci ze Salamanky pro speciální vzdělávací potřeby z roku 1994
Berlínský manifest ke vzdělávání dospělých s postižením z roku 1995 Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a svobod
Všechny tyto zmíněné texty mají společný cíl, a to dodržování těchto základních pravidel:
nikomu nesmí být odepřeno právo na vzdělání
vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské společnosti V České republice jsou základními ustanoveními, která vyplývají z uvedených
dokumentů Listina práv a svobod, která je součástí ústavy České republiky a ostatní
ústavní zákony. Od roku 2000 se dalším orgánem ochrany práva stává v České republice - 23 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
veřejný ochránce práv ( ombudsman ). Dětí se týká Úmluva o právech dítěte, rodinné právo a školské zákony.
Legislativně vzdělávání v naší republice upravuje zákon č. 561/2004 Sb.O předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání (školský zákon) ze dne 24.září 2004,
který nabyl účinnosti dnem 1.ledna 2005. na tento zákon navazuje vyhláška 72 ze dne 9.
února 2005 O poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních a
vyhláška 73 ze dne 9.února 2005 O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a studentů mimořádně nadaných.
Cíle vzdělávací politiky, obecné záměry a rozvojové programy jsou obsaženy v Národním programu rozvoje v České republice Bílá kniha (2001).Tyto cíle jsou
konkretizovány v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, jehož přílohou je program vzdělávání žáků s mentální retardací.
Osob se speciálními potřebami se týkají i jednotlivé další právní odvětví ( např. pracovní
právo, sociální právo, trestní právo atd.). Na základě zákonných ustanovení a z nich vyplývajících prováděcích předpisů zodpovídají za podporu osob se speciálními
potřebami, tedy i osob s mentální retardací, resorty zdravotnictví, školství, práce a sociálních věcí. V současnosti také soukromá zařízení, charitativní zařízení, neziskové organizace a občanská sdružení.(Vítková,M.,Bartoňová,M.In Maňák,J.,Janík,T.,2005) 2.1.3
Speciální pedagog jako činitel výchovného procesu
Speciální pedagog je iniciátorem a organizátorem výchovného procesu a efektivnost jeho výchovné práce závisí na jeho odborném i všeobecném vzdělání, na jeho odborné erudici i na jeho osobnosti.
U speciálního pedagoga se předpokládají vlastnosti jako zásadovost, společenská pověst, důslednost, ideová vyspělost a zvláště pak jeho postoj k defektnímu dítěti. Ten musí být
založený na racionální organizaci výchovné péče, to znamená odpovídající zatížení, které dítě musí prožívat jako maximální, ale také musí vědět, že je schopno je plnit.
Speciální pedagog musí být dobře vybaven poznatky, jimiž má vyučovat, musí zvládat různé metodiky výuky, znát problematiku postižení jednotlivých osob a jejich prognózu. - 24 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Důležitou součástí celoživotní profesionální činnosti speciálního pedagoga zaměřeného na mentálně retardované žáky - psychopeda je jeho další sebevzdělávání.
Postižené děti potřebují především pocit důvěry a bezpečí, který by měly u speciálního pedagoga nacházet, jeho přístup je tedy i psychoterapeutickým přístupem.
Speciální pedagog musí být „živým člověkem“, který se neuzavírá do nepropustné slupky
své odbornosti. Nic nepomůže, má li vynikající profesionální teoretickou přípravu, ale
nedostává se mu skutečného vztahu k postiženým, který se projevuje v pochopení všech složek jejich života.
V činnosti speciálního pedagoga zaujímá významnou roli sociální stránka osobnosti. Pocit zodpovědnosti za vývoj dítěte ho často přivádí ke spolupráci s psychologem, lékařem, rodiči a ostatními pracovníky.( Kysučan,J.,1990) 2.1.4 Spolupráce školy s rodinou Při výchově mentálně retardovaných dětí
má důležité místo vzájemná výchovná
spolupráce. Je to v zájmu školy, ale i rodičů. Spolupráce nemůže mít příležitostný charakter, ale musí být plánovitě začleněna do celého systému školy. Nejčastější formy spolupráce jsou :
1. Třídní schůzky rodičů - je to nejběžnější forma spolupráce učitele s rodiči
žáků.Na schůzkách informuje třídní učitel rodiče o výsledcích práce celé třídy a
současně v individuálních pohovorech mohou informovat rodiče o jejich dítěti.Do náplně třídních schůzek se mohou také zařadit různé veřejné diskuse a konzultace zaměřené na zlepšení výchovy žáků v rodině.
2. Návštěva učitele v rodině – Mnozí rodiče často neprojevují zájem o práci školy,
takže pedagog je nucen přikročit i k osobním návštěvám v rodině.Tento způsob
slouží často k objasnění materiálních a sociálních podmínek života dítěte.Pedagog využívá získaných poznatků při zpracování individuálních výchovných programů u konkrétních žáků.
- 25 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
3. Korespondence s rodiči – Pedagog si může podle potřeby u některých žáků založit speciální deník, jehož prostřednictvím udržuje stálý kontakt s rodiči. Informuje
tak rodiče o zadaných domácích úkolech a o jejich splnění. Je důležité, aby se v deníku neobjevovaly jen stížnosti, ale i pochvaly.
Uvedený přehled spolupráce není úplný.Podle potřeb a místních podmínek si škola a speciální pedagog může uplatnit další specifické metody spolupráce s rodiči.
Spolupráce školy s rodinou se může rozvinout jen tehdy, kdy budou rodiče přesvědčeni, že to, co dělá učitel, je zaměřeno pro dobro jejich dětí.(Kysučan.J.,1990) 2.2 VOLBA POVOLÁNÍ 2.2.1 Profesionální orientace Problematika profesionální orientace je neoddělitelnou součástí
celého výchovně
vzdělávacího procesu, který má být na zvláštní škole již od nejnižších tříd zaměřován na
rozvíjení složek osobnosti, které souvisejí s pozdějším úspěšným zapojením do života. U žáků lehce mentálně retardovaných probíhá proces profesionální přípravy obtížněji než u žáků psychicky normálních, protože dost dobře nechápou běžné vztahy v životě a cíle jejich budoucího možného uplatnění jsou pro ně vzdálené, nepředstavitelné. Často si ani neuvědomují, že se budou muset zapojit do života.
Pro uplatnění v životě těchto žáků je nutné již na zvláštní škole rozvíjet hlavně: senzomotorické vlastnosti – zvláště manuální činnost představy o různých povoláních záliby a později i zájmy
volních a emoční faktory etické návyky a zásady
konkrétní příklady ze života na různá manuální povolání formou exkurzí Profesionální orientace se nezaměřuje jen na organizační zajišťování volby povolání a umisťování do vhodného oboru, ale také na rozvíjení těch složek osobnosti, které se dají
formovat, anebo na kompenzování nedostatků těmi složkami, kterými by bylo možné nahrazovat tyto nedostatky. Proto je třeba průběžně diagnostikovat žáky.
- 26 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Mezi kompenzační možnosti lze zařadit: Paměť – mechanické zapamatování může kompenzovat nedostatky v logickém usuzování.
Pozornost – u lehce mentálně retardovaných je velký nedostatek koncentrace pozornosti,
což snižuje kompenzační možnosti pomocí mechanického zapamatování. Vhodnou formou upoutávání pozornosti je spojení teorie s výrobou jednoduchých předmětů.
Sebeovládání a agresivita – u některých typů tohoto postižení se objevuje nápadná agresivita , pokud jedinec narazí na překážku mezi potřebou a dosažením uspokojení
potřeby. Pak reaguje impulzivně. Tento nedostatek lze postupně odstranit vhodnými návyky chování.
Emoce – prostřednictvím emocí může pedagog ovlivňovat výchovu k povolání a volbě povolání.
Potřeby – u těchto jedinců převažují primární potřeby a primární motivace jednání a lze pomocí zájmových kroužků , individuálním pohovorem, besed a osobním příkladem postupně měnit tyto základní potřeby v potřeby sekundární např. návštěva divadel,kin.
Zájmy – žáci mají zájmy nevyhraněné a krátkodobé, proto je vhodné formovat kladné pracovní návyky, které později vedou ke kladným společenským hodnotám, z nichž na předním místě je profesionální orientace zaměřená na manuální povolání.
Životní zaměření, hodnotové orientace, cíle – hodnotové orientace se rozvíjí za pomocí konkrétních případů z praxe.
Sebevědomí a seberealizace – sebevědomí tvoří základní osu vývoje osobnosti, a proto i v rámci profesionální orientace je třeba mu věnovat zvýšenou pozornost. Velký význam
zde má pochvala a povzbuzování, zatímco trest nebo výsměch vede k zeslabování kladného vztahu k lidem a k hodnotám.
Vytrvalost, dochvilnost, schopnost přemáhat překážky– při vhodném výchovném vedení ,
vyžadování denního režimu a kontrole úkolů a požadavků je možné rozvinout tyto vlastnosti.
Motorika – u některých jedinců lze zlepšovat do určité míry manuální zručnost.
Osobní tempo – je rychlost pohybů a rychlost v pracovních úkonech, tento faktor je stabilní a souvisí s temperamentem.( Langer,S.,1996)
- 27 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
2.2.2 Činnost výchovného poradce na škole Úkoly výchovného poradce jsou stanoveny vyhl.72/2005 O poskytování poradenských služeb ve školách a ve školských zařízeních. Zřízením funkce výchovného poradce na
školách se sledovala mimo jiné potřeba pomáhat žákům a jejich rodičům při výběru
žákova povolání a také potřeba průběžné přípravy pro volbu vhodného pracovního oboru. Musí se vycházet i z potřeb celospolečenských, z předpokladů žáků pro daný obor a z ekonomických možností plánovaných pracovních míst v jednotlivých oborech.
Úkolem výchovného poradce ve škole je seznamovat žáky a jejich rodiče s různými
pracovními možnostmi a spolu se speciálně pedagogickým centrem hledat možnosti pracovního zařazení, ale také sledovat psychický vývoj, schopnosti a dovednosti žáků a vývoj jejich zálib i zájmů a najít tak odpovídající vztah mezi tzv. obrazy duševních a tělesných předpokladů a obrazy různých druhů pracovních činností.
Výchovný poradce by měl tedy sledovat mimo jiné i žákovy schopnosti a možnosti se uplatnit v pracovním procesu.
I v současnosti můžeme vycházet z doporučení S. Langera(1996), týkajících se činnosti výchovného poradce ve škole:
Diagnostická – diagnostikování žáků, různých činností v praxi, přiřazování žáků k určitým činnostem
Výchovná – přímé ovlivňování žáků ve výchovně vzdělávacím procesu, exkurze, zájmové kroužky, informace o povoláních, besedy s pracovníky z praxe
Výchova rodičů ( pomoc rodičům) – informace a rady rodičům o povoláních a o předpokladech jejich dětí pro různá povolání
Výchova učitelů ( pomoc učitelů) – metodické a instrukční porady, návody na sledování žáků, návody na výchovné ovlivňování žáků vzhledem k povolání
Sebevýchova – informace od institucí, školení a kurzy, studium, pomoc ze strany speciálně pedagogického centra.
- 28 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
2.2.3 Profesní příprava mládeže s mentálním postižením Absolventi základních škol praktických a základních škol speciálních
by měli mít
možnost v jejich dalším vzdělávání seberealizace v takových pracovních činnostech,
které odpovídají jejich možnostem, schopnostem a zájmovému zaměření.Měli by získat osobní sebevědomí a uspokojení z pocitu užitečnosti pro ostatní lidi, a tím by měla být usnadněna jejich společenská integrace do běžného života ve společnosti.
Absolventi základních škol praktických mohou pokračovat v profesní přípravě ve středních odborných školách a odborných učilištích a praktických školách. Odborné učiliště Do odborného učiliště se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník základní
školy praktické. Odborné učiliště může poskytovat i přípravu pro výkon jednoduchých činností žákům, kteří nejsou schopni pracovat samostatně a toto učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány. Délka přípravy v odborných učilištích trvá dva až tři roky a ukončuje se vykonáním závěrečné zkoušky. Praktická škola Praktická škola zahrnuje tři typy škol:
1.Praktická škola s tříletou přípravou – je určená pro žáky, kteří úspěšně ukončili
zvláštní školu, ukončili školní docházku v nižším než devátém ročníku základní školy
praktické , popřípadě základní školy nebo v odůvodněných případech neúspěšně ukončili devátý ročník základní školy.
Praktická škola s tříletou přípravou poskytuje vzdělání pro výkon jednoduchých činností
podle zaměření.Cílem přípravy je poskytnout žákům doplnění a rozšíření všeobecného vzdělání a dát jim základy odborného vzdělání a základy manuálních dovedností ve zvoleném oboru.
Praktická škola s tříletou přípravou může mít následující zaměření: -
-
-
péče o rodinu a vedení domácnosti
práce ve strojírenství
zámečnické práce a údržba - 29 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
-
-
-
-
pekařské a cukrářské práce
řeznické a uzenářské práce
práce při zpracování dřeva
práce ve stavebnictví a jiné
2.Praktická škola s dvouletou přípravou – je určená pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku na základní škole praktické.
Tato škola poskytuje vzdělání pro výkon jednoduchých činností v oblastech praktického života. Cílem přípravy je umožnit žákům získání základních dovedností, vědomostí a
návyků pro výkon jednoduchých praktických činností v oblastech praktického života podle podmínek školy a potřeb daného regionu.
Zaměření praktické školy s dvouletou přípravou je dáno učebním plánem a odborné praktické předměty jsou v následujícím složení: -
-
-
rodinná výchova
ruční práce
příprava pokrmů
3.Praktická škola s jednoletou přípravou(praktická profesní příprava), je určena pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole speciální nebo v základní škole praktické. Tato škola
poskytuje vzdělání pro výkon jednoduchých činností.Cílem přípravy je
doplnění a rozšíření teoretického i praktického vzdělání, které dosáhli žáci v průběhu
povinné školní docházky a poskytnout jim odborné vzdělání a manuální dovednosti v jednoduchých činnostech podle zaměření přípravy. Odborné předměty jsou určeny v učebním plánu takto: -
-
-
rodinná výchova
ruční práce
praktická cvičení
Při zřizování této praktické školy musí být zajištěno odpovídající pracoviště pro možnost
vykonávání praktických cvičení-tedy odborného výcviku- bez kterého by škola neplnila svůj účel.(Pipeková,J., In Vítková,M.(ed),2003)
- 30 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Nyní uvádím odborná učiliště a praktické školy v Brně, kde se mohou žáci po ukončení povinné školní docházky dále vzdělávat: Odborné učiliště:
Odborné učiliště Brno,Lomená 44
Odborné učiliště Brno, Gellnerova 1
Odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, Brno, Kamenomlýnská 2 Speciální školy pro tělesně postiženou mládež Brno, Kociánka2 Praktické školy:
Praktická škola Brno,Lomená 44-praktická škola s tříletou přípravou
Základní škola praktická, Brno, Vídeňská 26/28-praktická škola s dvouletou přípravou Základní škola speciální-Brno, Ibsenova praktická škola s dvouletou přípravou
Speciální škola pro žáky s více vadami ELPIS, Koperníkova 2/4-praktická škola s jednoletou přípravou
2.3
PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ OSOB S MENTÁLNÍ RETARDACÍ
Největším problémem osob s mentálním postižením je jejich uplatnění na trhu práce.Nejde jen o stránku ekonomickou a sociální, ale především o vlastní seberealizaci.Pro každého člověka ,ať už zdravého nebo zdravotně postiženého je práce znakem dospělosti a samostatnosti.
Práce má pro člověka následující význam: -
-
poskytuje ekonomickou nezávislost a vyšší životní standard
pozitivně ovlivňuje seberealizaci člověka
-
pracovní místo v integrovaném prostředí je prostředkem pro vytvoření a rozvíjení
-
zaměstnání člověka s postižením ovlivňuje pozitivně postoje společnosti ke
-
práce je jeden ze způsobů, kterým většina lidí pokračuje v učení a rozvíjení
-
finanční odměna za práci znamená konec závislosti na podpůrných službách a
sociálních vztahů pracovníka s postiženým a jeho okolím
zdravotně postiženým
dovedností, kompetencí a intelektových schopností
péči okolí
- 31 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Osoby s mentálním postižením středního
a těžšího stupně se nejčastěji realizují
prostřednictvím práce pod dohledem na chráněných pracovištích.Další možností je podporované zaměstnání.
Chráněné dílny a pracoviště Podle definice MPSV ČR jsou chráněné dílny specifická pracoviště pro občany, kteří
mají ztíženou možnost, případně se vůbec nemohou uplatnit na volném trhu práce.Poskytují jim pracovní a společenské uplatnění formou pracovní činnosti. Tito lidé
mohou v chráněné dílně získat stabilní zaměstnání, které odpovídá jejich schopnostem a zdravotnímu stavu.
Vytvoření chráněné dílny není vytvoření pracoviště v běžném provozu. Na vytvoření a
provoz chráněné dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli finanční příspěvek. Předmětem činnosti mohou být nejrůznější práce nenáročné z hlediska spotřeby energií, vybavení a kvalifikovanost pracovní síly. Zaměstnanci dílen se středním a těžším stupněm postižení potřebují delší dobu na zapracování, mají nižší pracovní výkon a nižší
schopnost dlouhodobé koncentrace. Se zaměstnanci se postupuje podle individuálních plánů. Pro každého se z nabízených možností uplatnění hledá nejvhodnější místo podle
jeho schopností a dovedností.Režim chráněných dílen je upraven podle zdravotního stavu zaměstnanců.
Nejnáročnější podmínka na zajištění provozu je zabezpečení trvalé práce pro postižené osoby.To vyžaduje od zadávající firmy pochopení dané problematiky, ochotu hledat nové řešení, důvěru ve schopnost kolektivu a dobrou organizaci práce i míru přizpůsobivosti.
U zaměstnanců je možno sledovat rozvoj pracovních schopností, samostatnosti a určité sociální orientace. Nároky na práci jsou vytvářeny podle druhu a hloubky postižení, ale tím způsobem, aby všichni měli pocit úspěšnosti a společenské prospěšnosti.
Chráněné dílny slouží především k tréninku pracovních dovedností, pracovního režimu a
práce v kolektivu. Chráněná pracoviště jsou posledním předstupněm k dosažení plné socializace a splňují základní podmínky pro spokojený a smysluplný život postiženého - 32 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
člověka, jeho začlenění do pracovního procesu a dodávají pocit společenské potřebnosti těm lidem, kteří by jinak zůstali v domácí péči nebo v izolaci ústavů sociální péče.
V Brně jsou omezené možnosti uplatnění v chráněných pracovištích a dílnách.Existuje
několik provozovatelů chráněných dílen, jejich provoz je však z řady hledisek problematický a nedostačující. Jednak je to tedy malý počet těchto zařízení a jednak nedostačující struktura vykonávajících prací.(Pipeková,J.In Pipeková,J.(ed),2006) Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnání je služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání
v běžném pracovním prostředí. Smyslem podporovaného zaměstnávání je vyrovnávání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí se ztíženým přístupem na otevřený trh práce
v důsledku zdravotního postižení. Cílem je nejen získání, ale i zachování si vhodného zaměstnání. Tato podpora se poskytuje na dobu dvou let, ale může se přizpůsobit individuálním potřebám zaměstnance.
U podporovaného zaměstnání trénink pracovních dovedností probíhá přímo na místě a uživatel tohoto zaměstnávání se přizpůsobuje a vzdělává podle požadavků
zaměstnavatele na určité pracovní místo. Služba podporovaného zaměstnávání zahrnuje pracovní asistenci, zastupování a pomoc při jednání s úřady,poradenství, doprovázení
apod.Podpora se poskytuje i zaměstnavateli v souvislosti s potřebnými administrativními záležitostmi,s úpravou pracovního místa,pracovní náplně apod.
O službu podporovaného zaměstnávání je u lidí s mentálním postižením sice zájem, ale
integrovat se podaří jenom několika klientům.Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnat osobu se zdravotním postižením, ale v praxi jen málo z nich je ochotno zaměstnat osobu s mentálním postižením.
Hlavním úkolem programu podporovaného zaměstnávání je integrace člověka
s mentálním postižením na trhu práce. Touto integrací se myslí pracovní i společenské začlenění.Uživatelé tohoto programu potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti.
- 33 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Hlavní znaky podporovaného zaměstnávání:
aktivní přístup uživatele programu podporovaného zaměstnávání-uživatel se podílí aktivně a samostatně o svém pracovním uplatnění
okamžité umístění na pracovní místo a trénink uživatele přímo na pracovišti zaměstnání v běžném pracovním prostředí
průběžná podpora-jedná se o podporu pracovního asistenta při získání pracovních a sociálních dovedností s cílem postupného osamostanění
(Pipeková,J.InPipeková,J.(ed),2006)
V Brně se službám podporovaného zaměstnávání věnuje občanské sdružení Agapo, Cejl 68, které vzniklo v roce 2004.Toto sdružení nabízí mimo podporovaného zaměstnávání i tvz. Tranzitní program, na který bych chtěla také upozornit. Tranzitní program občanského sdružení Agapo Tento program je určen žákům posledních ročníků základních škol praktických , kteří si chtějí po ukončení školy najít pracovní uplatnění v běžném zaměstnání.
Cílem tohoto programu je umožnit žákům s postižením vyzkoušet si práci v běžném
prostředí, zajistit jim pracovní místo, na které budou moci nastoupit po skončení školní docházky a získat pracovní a sociální dovednosti. Tranzitní program má několik výhod:
prevence nezaměstnanosti absolventů praktických základních škol praxe usnadňuje přechod ze školy do zaměstnání
žák si může vyzkoušet různé typy práce v běžném prostředí
žák i zaměstnavatel si mohou nezávazně vyzkoušet spolupráci pomoc při zapracování i při jednání se zaměstnavatelem
pomoc při vyřizování formalit spojených se zaměstnáním a při jednání s úřady praxe žáka umožňuje rozvoj pracovních a sociálních dovedností
Výběr pracoviště a celý průběh praxe vychází z předpokladů, schopností a zájmů žáka.Jestliže žák není zaměstnám na místě praxe, může vstoupit do navazujícího programu Podporované zaměstnávání.(www.agapo.cz/sekce/a-služby)
- 34 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Úloha úřadu práce při zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním Při zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním hrají svou úlohu i úřady práce.Podle Zákona o zaměstnanosti uplatňují následující kompetence:
poskytují zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením příspěvek
ukládají zaměstnavatelům povinnost obsazovat volná pracovní místa vymezená pro občany se zdravotním postižením pouze těmito občany
poskytují poradenské, informační a další služby o volbě povolání
zabezpečují přípravu pro pracovní uplatnění a po jejím absolvování vhodné pracovní uplatnění občanům se zdravotním postižením
vyžadují od zaměstnavatelů seznamy pracovních míst vhodných pro tyto občany zabezpečují pracovní rehabilitaci
vedou evidenci uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením
zřizují a spravují výcviková střediska pro občany se zdravotním postižením
(Pipeková,J.InPipeková,J.(ed),2006)
Se zvyšujícím se počtem absolventů základní speciální školy stoupá zároveň naléhavost řešení otázky jejich uplatnění, případně profesní přípravy, zaměřené na výkon jednoduchých pracovních činností, které odpovídají úrovni rozumových schopností a praktických dovedností absolventů základní školy speciální.
Pokud nebude tato otázka vyřešena, budou tito absolventi odsouzeni k trvalé nečinnosti bez možnosti integrace do společenského života.Někteří z nich zůstanou doma u svých rodičů, další budou umístěni do ústavů sociální péče.
Podle §3 Deklarace o právech mentálně retardovaných, přijaté na Valném shromáždění
organizace spojených národů „mentálně postižený má právo na ekonomické zabezpečení
a slušnou životní úroveň. Má právo vykonávat produktivní práci v plné míře svých schopností nebo vykonávat jakoukoliv jinou užitečnou činnost.“
Zkušenosti pomocných škol, ústavů sociální péče a dalších zařízení ukazují, že při
vhodném zvolení pracovní činnosti a vytvořením podmínek, z nichž nejpodstatnější je
předprofesní příprava a příprava pro praktický život,lze osoby s mentální retardací úspěšně zapojit do produktivní pracovní činnosti.(Švarcová,I.,1996) - 35 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Příprava mentálně retardované mládeže pro uplatnění na trhu práce – projekt Sdružení pro pomoc mentálně retardovaným
Sdružení pro pomoc mentálně retardovaným v roce 1991 zpracovalo projekt Příprava mentálně postižené mládeže pro uplatnění na trhu práce.Tento projekt se realizoval
v týdenním zařízení – v Domově zdravotně postižené mládeže v Chotěšicích, o něco později i v denním pobytu pro mentálně retardovanou mládež v Praze 6 Sedlci.
Cílem projektu bylo poskytnout mentálně retardovaným chlapcům a dívkám, kteří absolvovali
pomocnou
i
zvláštní
školu,
možnost
přiměřeného
společenského
uplatnění.Tito mladiství by měli jinak před sebou budoucnost trvalé nečinnosti a to buď v péči svých rodičů nebo v ústavní péči. Projekt vycházel
ze zkušeností některých ústavů pro mentálně retardované,které
dokazovaly, že i těžce mentálně retardované osoby se mohou zacvičením připravit
k výkonu některých méně náročných profesí, a tím těmto lidem umožnit společenské uplatnění i určitou míru integrace mezi ostatní občany. Vybrány byly tyto profese: pomocný kuchař
pomocný zdravotní pracovník
pomocný pracovník v zahradnictví
Probíhá zde výuka praktická i teoretická,dále jsou zařazeny i složky komplexní výchovyhudební, tělesná, společenská a výtvarná výchova.
S uplatněním absolventů se počítá hlavně v oblasti sociální péče, ve zdravotnictví i ve
školství.Tato forma vzdělávání mladistvých s MR je perspektivní, řada absolventů se podařilo umístit na pracovištích, které odpovídají jejich profesi.(Švarcová,I.,1996)
Dále se chci zmínit o možnosti absolvování kursu Předprofesní přípravy pro mentálně
postiženou mládež. Předprofesní příprava je takové pracovní vzdělávání osob s mentálním postižením, které je připraví na pracovní činnosti, které budou moci uplatnit ve svých rodinách nebo v malých-nejlépe rodinných provozovnách
Tento kurs zajišťují různé instituce, konkrétně uvádím Ústav sociální péče ve Střelicích u
Brna, který tento kurs zajišťuje od roku 2004. Jedná se o týdenní pobyt.Podmínkou přijetí je absolvování základní školy speciální nebo základní školy praktické. - 36 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
ÚSP ve Střelicích u Brna nabízí vzdělávání v těchto oblastech: -
-
-
-
-
-
-
-
-
výroba košíkářského zboží
práce v keramické dílně
tkaní koberců a gobelínů
zpracování ovčího rouna
výroba prostírání z viskocelu a dekorací z přírodního lýka
výroba papučí
úklidové práce a práce s úklidovým strojem-Automatická myčka podlah
práce na zahradě
mandlování prádla
(web.telecom.cz/uspstrelice.iol.cz)
- 37 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
3 PRAKTICKÉ UPLATNĚNÍ MLADISTVÝCH S MENTÁLNÍ RETARDACÍ
3.1
CÍL TVŮRČÍ ČÁSTI PRÁCE, POUŽITÉ METODY
Cílem tvůrčí části bakalářské práce je na základě analýzy případové studie dívky
s mentální retardací, posoudit možnosti vzdělávání a praktického uplatnění mladistvých s tímto zdravotním postižením. Použity byly metody
analýza dokumentace dívky
výsledky pozorování
výsledky prací této dívky
analýza informací o možnostech praktického uplatnění mladistvých s mentální retardací
3.2 ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE PATNÁCTILETÉ DÍVKY KAROLÍNY Moje dcera se narodila v osmém měsíci těhotenství, její porodní hmotnost byla docela
normální a proto nebyla umístěna ani v inkubátoru. Ve třech týdnech života se u ní
projevil silný zánět průdušek,musely jsme být obě hospitalizovány, dcera byla léčena antibiotiky. Po uzdravení , ale často zvracela a nepřibírala na váze.Po absolvování různých odborných vyšetření mi bylo sděleno, že dcera trpí srdeční vadou.
Byla drobná , maličká a velice klidná a tichá a mě vůbec nenapadlo, že by nebylo něco v pořádku. Až v sedmi měsících jejího věku jsem začala pozorovat, že na rozdíl od
jiných, stejně starých dětí, se moje dcera nepohybuje. A začalo znovu další vyšetřenítentokrát na neurologii. Nakonec jsme byly odeslány na rehabilitační oddělení, kam jsme docházely s dcerou dvakrát týdně a cvičily podle Vojtovy metody.
- 38 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Cvičení bylo pro mě náročné, ne fyzicky, ale psychicky, kdy působením na různé tělesné
body dítěte se sice podněcují reflexy, ale u dětí to vyvolává nepříjemný pocit a pláč.
Vytrvala jsem a moje dcera se poprvé v 21. měsících posadila. O devět měsíců později dokázala sama udělat první kroky, její chůze však byla do čtyř let věku velice vratká.
Jevila se jako pomalejší, neobratná, nikdy se nenaučila jezdit na kole, zapínat knoflíky, navlékat korálky a podobné úkony.
Dcera dál často trpěla zvracením , nepřibírala na váze, ale bylo už možné přistoupit na plánovanou operaci srdeční vady. Ta proběhla bez komplikací.
Docházely jsme pravidelně dvakrát ročně na neurologické vyšetření, byla jsem ráda, že už se postaví na nohy a věřila jsem stále v dobrou budoucnost. O tři roky později nám lékař oznámil, že dcera má malý obvod
hlavy, následovala další série vyšetření a
nakonec byla stanovena diagnóza encephalopatie s mikrocephalií. Neurochirurg se
rozhodl pro operaci kraniostenosy – rozrušení koronárních švů. I tento zákrok proběhl
bez komplikací, lékař mi ovšem sdělil, že operace proběhla již v“ pozdním věku“ a proto nelze očekávat žádné výrazné zlepšení jejího psychomotorického vývoje.Bylo mě
vysvětleno, že z důvodu samovolného rozrušení těchto švů, nemohla růst a zvětšovat svůj objem hlava,a tedy došlo k utlačení a nevyvíjení části mozku a to v místě, kde se
nachází logické myšlení.Měsíc po tomto zákroku dceři přestaly pracovat ledviny, byl jí
zaveden boční vývod, během následujících čtyř měsíců se ale stav zlepšil a následně zcela upravil.
Podle neurologa se jedná zřejmě o vrozené postižení mozku sdružené se srdeční vadou. Od dvou let byla dcera v péči dětského psychologa pro zjištěnou psychomotorickou retardaci doprovázenou opožděným vývojem řeči.
Do tří let uměla jen deset slov, o rok později tvořilo její aktivní slovní zásobu asi třicet
slov. První jednoduché věty dokázala vyslovit v šesti letech.Od čtyř let byla dcera v logopedické péči, v pěti letech nastoupila do s vadami řeči .
speciální mateřské školy pro děti
Za tři roky, kdy dcera navštěvovala tuto školku udělala obrovský pokrok ve vývoji řeči. Po dvou odkladech školní docházky v osmi letech nastoupila do ZvŠ. V této době bylo
její vyjadřování obsahově jednodušší, s občasnými dysgramatismy, patrná byla - 39 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
dyslálie.Aktivní slovní zásoba byla chudší.Celkově po psychofyzické stránce vypadala mladší- infantilní, astenický typ konstituce.
Neuměla si hrát s vrstevníky, často si hrála s mladšími dětmi nebo vyhledávala dospělé.
V hrubé i jemné motorice a motorice mluvidel byla celkově málo obratná.Vůbec
nechápala početní pojmy a množství rozlišovala je jeden nebo dva. Její grafomotorický projev po stránce obsahu i formy byl výrazně pod úrovní věku, velké problémy měla s nakreslením oblých tvarů.
V kontaktu s druhými osobami byla sdílná, vstřícná a respektovala autoritu, znala své jméno, věk a adresu. Měla dobré zrakové vnímání a velmi dobrou paměť. Chybělo však logické uvažování a úsudek.
Vůbec jsem si neuměla představit, že by dcera někdy sama četla a psala.Spoléhala jsem
se na odborné pedagogy ve zvláštní škole, kteří nám budou zřejmě ochotni a schopni
pomoci a poradit. První třída byla vyčerpávající pro nás obě.Dcera vůbec nevěděla, co
vlastně dělá a já jsem se snažila co nejvíce, abychom probíranou látku zvládly včas. Všechny postupy a metody jak učivo zvládat jsem si nakonec musela vymyslet sama. Na konci první třídy poznala všechna písmena i některé slabiky.
Čtení bylo pomalé, někdy i nepřesné, měla problémy s orientací na řádku. Tvary písmen
při psaní byly kostrbaté a tužku držela křečovitě, ale měla výbornou paměť a uměla mnoho říkadel a krátkých příběhů.
V matematice uměla číst čísla od jedničky do pěti, problémy byly při sčítání a odčítání a při psaní číslic, které ale uměla správně přiřadit.
Velkým problémem byla výtvarná a pracovní výchova, kdy nemohla pracovat samostatně a potřebovala pomoc učitele.Podobné problémy byly i v tělesné výchově, kdy se snažila vykonávat činnost stejně jako ostatní děti, ale i to šlo s obtížemi. Nejraději měla hudební výchovu. Díky její výborné paměti znala texty písní, zpívala moc ráda a intonačně čistě.
První třídu zvláštní školy tedy ukončila, ale druhou už musela opakovat. Do třetí třídy nastoupila do základní školy praktické v Brně na ul. Vídeňská. - 40 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Nyní vychovám Karolínu i s jejím o devět let mladším bratrem sama, s manželem jsme se
rozešli. Od tří let věku dcery mě byl přiznán příspěvek o osobu blízkou, a nikdy žádné
jiné výhody.Žádala jsem proto o průkaz ZTP/P, který mi nebyl přiznám a paní ze
sociálního odboru mi oznámila, že na výhody nemám nárok, protože moje dítě je zdravé. Pocity, které mě provázely byly více než smíšené.Psala jsem odvolání a prosadila účast dcery před posudkovou komisí a nakonec dceři byly přiznány výhody třetího stupně.
Je také velice výhodné, pokud mentálně postižené dítě nevyrůstá jako jedináček.Karolína
nemá žádné kamarády a její šestiletý bratr ji často zapojuje do svých her.Mohu napsat, že už ji po mentální stránce „ přerůstá“ a začíná být pro ni jakýmsi vzorem nejen při
společném hraní, ale i v oblasti sociální a sebeobsluhy.Syn chodí v mateřské školce do kroužku angličtiny a tak využíváme dobrou paměť, kterou Karolína má a učí se slovíčka spolu se synem.
Karolína je teď ve věku dospívání a s tímto obdobím přišly i první problémy v chování.Začíná odmlouvat a pokud se jí odebere věc, kterou má moc ráda a všude si ji
nosí(v dnešní době je to fotografie s Petrem Bendem) je jako nepříčetná, kope a hází vším, co má vedle sebe. V jejím slovníku se začínají objevovat vulgární výrazy.
K zájmům, které má dcera nejraději , patří kreslení. Během posledního roku došlo
k velkému pokroku v její výtvarné činnosti.Nejprve se naučila obrázky omalovat pomocí průsvitného papíru a později se snažila obrázek nakreslit sama. Náměty nachází v pohádkových knížkách.Moc ráda maluje zvířátka a populární zpěváky. Současný výtvarný projev dcery je znázorněn příloze číslo 1 .
V současné době dcera chodí do šesté třídy, nedávno oslavila patnácté narozeniny.Snaží se mít zájmy jako její vrstevníci, a tak doma posloucháme moderní hudbu, kupujeme
časopisy pro mladé dívky, v obchodech kupujeme oblečení, co se zrovna nosí u nich ve
škole a zkoušíme různé účesy, které nosí její kamarádky ze třídy.Vypadá to všechno jako naprosto běžné záležitosti, o kterých by nebylo se nutné ani zmiňovat, ale když si
uvědomím, jakou dlouhou a obtížnou cestu jsme spolu ušly a jak jsem často propadala beznaději, jsou pro mě tyto „drobnosti“ něčím ohromným.
- 41 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Celých těch patnáct let je pro mě ohromnou životní školou. Postižení mé dcery mě ukázalo i možnost jiného prožití života, než je jenom ten konzumní. Pochopila jsem, že v našem životě jsou jiné, daleko větší hodnoty.A bylo to možná i pro mě motivací
k tomu, abych studovala vysokou školu. Díky mému studiu jsem měla možnost se o mentální retardaci dovědět mnoho pro mě zajímavých informací a udělat si představu o dalším budoucím vzdělání mojí dcery.A uplatním jako pedagog.
doufám, že moje zkušenosti také jednou
Školní zařízení, která dívka navštěvovala: Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Rosice u Brna Speciální škola Brno, Barvičova
Základní speciální škola Brno, Vídeňská
Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči Tato mateřská škola poskytuje diagnostickou a logopedickou péči. Individuální a skupinová logopedická péče se prolíná celým vzdělávacím procesem. Je zde zajištěna: - logopedická a psychologická péče - rozvoj jemné a hrubé motoriky
- jóga, dechová cvičení, muzikoterapie
- rozvoj osobnosti dítěte, příprava na vstup do ZŠ-uvolňování ruky Do této mateřské školy jsou přijímány děti • • • •
s vývojovou nemluvností – dysfázií s nesprávnou výslovností – dyslálií koktavé, breptavé, huhňavé
se symptomatickými poruchami řeči
V jednotlivých třídách je nižší počet dětí (8-10), jsou tedy zajištěny podmínky pro individuální přístup.
- 42 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Včasná logopedická péče je důležitá pro rozvoj komunikačních schopností a dovedností dětí.Obtíže ve smyslu poruchy výslovnosti jsou provázeny také často poruchami učení, proto je náprava vad výslovnosti nejvhodnější již v předškolním věku.
Bylo to první školní zařízení, kam dcera nastoupila a já nikdy nezapomenu děkovat paní
ředitelce Mgr. Slámové za to, jak dceru přijala a kolik péče jí věnovala. I za psychickou podporu a v neposlední řadě i za to, že se za dceru postavila v době, kdy se psycholog
z pedagogicko – psychologické poradny neustále snažil přeřadit moji dceru do mateřské školy pro děti s těžší mentální retardací.
Uvedené předškolní zařízení navštěvovaly děti, které, jak již bylo uvedeno měly různé vady řeči, ale po mentální stránce byly v pořádku. I proto dcera udělala i v psychickém
vývoji dost velký pokrok.Celý kolektiv pracovníků se snažil o to, aby se dětem pobyt ve školce nejen líbil, ale byl pro ně i přínosem.Byly pořádány různé i netradiční akce, na které dcera často vzpomíná a videozáznamy z těchto akcí si přehráváme i dnes. Speciální škola Brno, Barvičova Tato speciální škola zhrnuje předškolní výchovu mentálně retardovaných, ale i kombinovaných vad a první a druhou třídu zvláštní školy.
Je umístěna v rodinné vile a koncipována jako rodinná škola.Ve třídě bylo 8-10 dětí, nebyly zde lavice, ale veliký kulatý stůl, dole v přízemí rehabilitační místnost. Ve škole
nebyla určována vyučovací hodina školním zvoněním, ale vyučování končilo podle psychické únavy dětí.
S dcerou ve třídě byly také dvě dívky s Downovým syndromem a autistický chlapec, měla jsem tak možnost poznat i jiný druh mentálního postižení.
Tato škola nebyla příliš velká a tak i dětí zde bylo málo.Docela brzo jsme se navzájem s
ostatními matkami poznaly. Zjistily jsme, že vlastně máme stejné problémy a že si
můžeme jedna druhé v různých záležitostech poradit, nebo jen tak si spolu popovídat.Začaly jsme se scházet. Nejprve jen matky, v době kdy děti byly ve škole a
potom i společně s dětmi.Toto přátelství, ikdyž už ne v tak hojném počtu přetrvalo dodnes.Děti už chodí na jiné školy a my si předáváme zkušenosti.Velký význam toto naše „neoficiální sdružení“, jak tomu říkáme, má pro děti, které jsou všechny mentálně - 43 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
postižené. Nemusíme se bát, že se za dětmi někdo ohlédne, že si je
někdo bude
prohlížet,když se zrovna nějak „nenormálně“ projeví nebo zareagují.To, že se spolu scházíme má ale význam i pro matky.Já sama pocházím z malé vesnice, kde je má dcera jediné dítě s mentálním postižením.Vždycky jsem kolem sebe jen viděla útrpné pohledy a
otázky typu, jak to můžu zvládat a jestli nedám Karolínu do ústavu. Tak jsem se začala
postupně stahovat do samoty a právě to,že jsem potkala ženy, které jsou na tom stejně jako já, mě pomohlo se vzchopit a být hrdá na svoji dceru. Přestala jsem se ptát sama
sebe proč se to stalo právě mě, a začala jsem řešit otázku co dělat, abych Karolíně co nejlépe pomohla.
Zvláštní škola Brno, Vídeňská První okamžiky tohoto přestupu se nám zdály dost kruté. Byla to velká škola, ale dcera
přestup po stránce sociální zvládla. I tentokrát na základě psychologického vyšetření
v pedagogicko – psychologické poradně jsem byla upozorněna, že dcera patří do
pomocné školy. A opět jsem odmítla. Myslím si , že psychologické vyšetření, které trvá půl hodiny a které se skládá ze vzorových otázek, nemůže ukázat přesně celkový obraz
dítěte. Možná, že výsledek těchto testů zařadil moji dceru v dalším vzdělávání do pomocné školy, ale já jako matka ji znám mnohem víc a zastávám názor, že je vždycky
lepší onu pomyslnou „laťku“ dát mnohem výš, když to nepůjde, trošičku – nevýrazně ji
snižovat až do míry, kdy to jde. Dcera , jako většina mentálně retardovaných má mimořádně zvýšenou napodobivost a potřebuje tedy vzor dětí, kteří jsou na tom lépe než ona a tudíž se pro ni stávají jakýmsi „tažným motorem“.
Dceru denně do školy vozím, sama není schopna cestování a tato škola nám vyšla vstříc i
s úpravou rozvrhu. Ve škole je i možnost navštěvování různých kroužků a tak jsme s Karolínou a paní třídní učitelkou Bartošovou vybraly čtenářský kroužek. Nejde tady ani moc o čtení, spíš si knihy dcera jen prohlíží, ale má velkou radost a pocit důležitosti.
Ve třídě je celkem deset dětí a se všemi jsem se už seznámila.Jsou to upřímné a milé
děti , některé z nich na mě čekávají odpoledne před školou a dokonce mi posílají i krásné dopisy, jeden z nich je uveden v příloze číslo 2.
- 44 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Jak už jsem uvedla, Karolína má dobrou paměť a tak ovládá všechna vyjmenovaná slova,je schopna si zapamatovat i krátký článek v čítance,zvládá vlastivědu i přírodopis V matematice si zapamatuje i malou násobilku, kterou ale neumí použít v praxi.Umí na jednoduché matematické úkony použít kalkulačku.
Její písmo je kostrbaté, často vynechává ve slově písmena a některá z nich jsou špatně čitelná.Při opisu textu píše nepřesně a vynechá i celé slovo. Ukázku ze samostatné školní práce uvádím v příloze číslo 3. V pracovním vyučování
a v tělesné výchově se projevuje poškození hrubé i jemné
motoriky. Karolína se chce vyrovnat ostatním a tak už vyzkoušela i skok do dálky, šplh
a ze všeho nejraději má vytrvalostní běh. V pracovním vyučování už umí i pracovat
s nůžkami a dokonce s pomocí paní učitelky ušila i malinký polštářek.Největší radost mám z prvního samostatně vyrobeného a napsaného přáníčka, které si doma schovávám.Toto přání je zobrazeno v příloze číslo 4.
Dále uvádím rehabilitační metody, které moje dcera absolvovala: Vojtova metoda
Orofaciální stimulace léčba homeopatií
EEG biofeedback hipoterapie Vojtova metoda Vojtova metoda ( jinak metoda reflexní lokomoce) je léčebná tělesná výchova na
neurofyziologickém základě. Využívá poznatků, že pohyb se děje v pohybových vzorech,
které jsou vrozené. Vojtova metoda tyto pohybové vzory provokuje (navazuje) z určité polohy těla drážděním určitých spoušťových zón ( dráždění vzniká tlakem na periost, protažením svalů).Pokud se používá toto specifické cvičení pravidelně, může se
dosáhnout velmi dobrých výsledků u mnoha diagnóz. Tahle metoda může při včasné aplikaci zabránit patologickému motorickému nebo i mentálnímu vývoji. - 45 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Zakladatelem metody je MUDr. Václav Vojta, který vybral již popsané reakce dítěte na
pohyb a ověřil si, že tyto reakce vypovídají o kvalitě pohybového programu každého dítěte a nazval je „polohovými reakcemi“. Znamená to, že náhlá změna dítěte vyvolá vždy typický pohybový projev.
Tato metoda je známá zvláště jako terapie pro děti ohrožené nebo postižené dětskou mozkovou obrnou.
Vojtovu metodu jsem s dcerou cvičila téměř dva roky.Jedenkrát za sedm až čtrnáct dní jsme docházely k fyzioterapeutovi, který nám předvedl, jak má cvičení probíhat a doma
se tento cvik opakoval 3-4 krát denně. Pro nás mělo tohle cvičení velký význam, neboť dcera se díky němu začala otáčet, později se posadila až nakonec udělala první kroky.
Orofaciální stimulace Tato metoda vznikla v Argentinském neurofyziologickém centru. Jejími autory jsou dr. R. Castillo a dr. Juan Bronto.Tato metoda se používá u dětí s Downovým syndromem a u dětí s dětskou mozkovou obrnou, ale i u lidí, kteří byli postiženi mozkovými příhodami.
Cílem této metody je lepší orientace jazyka v ústech, úprava funkce žvýkacího svalstva.Současně se normalizuje svalové napětí a dochází k úpravě a stimulaci dýchání,
což má velký význam pro rozvoj řeči a celkový psychomotorický vývoj. Po uplatnění této metody je vytvořena příznivá situace pro navazující logopedickou pomoc, která zpětně upevňuje výsledky orofaciální stimulace a zesiluje její efekt.
Neléčí se touto metodou všechny najednou, ale volí se priority, co je v daném okamžiku
pro dítě nejdůležitější – zda dýchání nosem, problémy spojené s pohybem, jemnou motorikou, zvýšené slinění, přijímání potravy nebo řečové či psychologické problémy.
Na výuku této metody jsme s dcerou jezdily do Bratislavy k paní Evě Matějíčkové, která orofaciální terapii učí rodiče postižených dětí ve Výskumnom ústave detskej psychológie a patopsychológie – Dětské centrum.
- 46 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Paní Matějíčková, ikdyž už v té době měla velkou spoustu klientů se k nám chovala velmi příjemně, byla vždy usměvavá a velice ochotná vše potřebné vysvětlit a poradit.
Dceři se po ukončení orofaciální terapie zlepšila výslovnost, snažila se dýchat nosem, došlo ke zlepšení funkce žvýkacího svalstva. Určitý rozvoj nastal i v hrubé motorice, kdy začala chodit střídavě po schodech, což ji před zahájením terapie dělalo velké potíže. Léčba homeopatií S dcerou jsem docházela do homeopatické ordinace. Pravidelně jednou za čtrnáct dní
byla dceři prováděna akupunktura. Protože dcera byla malá, akupunktura se prováděla pomocí laseru.Kromě toho dcera ještě užívala homeopatické léky.
Asi po čtyřech letech , kdy jsem nepozorovala skoro žádné změny jsme tuto alternativní léčbu ukončily. Nemohu říci, že homeopatie není účinná, ale asi vyžaduje, aby člověk,
který ji používá, také znal důvod léčby a určitě zde hraje roli i víra v uzdravení, což jsem u dcery nemohla očekávat.Znám i případy, kdy tento způsob léčby pomohl, a to při onemocnění kůže. U mentální retardace zřejmě účinnost velká není. EEG biofeedback Metoda EEG biofeedbacku je nácviková technika, kterou se děti, ale i dopspělí učí
ovládat své výkony, včetně aktivace postižených mozkových funkcí a to za pomoci signálů z vlastního těla.
Biofeedback se provádí v místnosti, kde klient sedí na židli, na hlavě má upevněné 3
elektrody , které snímají mozkové vlny.Tyto svoje mozkové vlny vidí klient před sebou na obrazovce, přeměněné do podoby videohry.
Pouze svojí vůlí a silou své myšlenky ovlivňuje hru a tím vlastně aktivitu svého mozku. Zpočátku může být úplně pasivní , to znamená, že hru jen sleduje a mozek si postupně sám reguluje nejoptimálněji svoji aktivitu. Za správně odvedené úkoly je odměňován body a tím si mozek zapamatuje za jakou aktivitu je odměňován.
- 47 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Celý proces se podobá normálnímu učení nebo cvičení. Je nenásilný, bezbolestný a hravý, ale není hrazen ze zdravotního pojištění, je tedy finančně nákladný. Jedno sezení ( asi 35 minut) stojí 350,- Kč. Dcera prodělala
celkem 20 sezení a nakonec jsme se
provádí, domluvili na ukončení.
s neurologem, který terapii
Dcera se sice o program zajímala, během hry byla klidná, ale při dlouhodobé koncentraci selhávala při složitějších situacích, případně po vypětí trvajícím déle než tři minuty. Při
selhání jednala zcela zmatečně a udělala tak velké množství chyb během velmi krátkého časového intervalu.
Během těchto dvaceti sezení nedošlo u dcery k vůbec žádným změnám ať už pozitivním nebo negativním směru
Hipoterapie Hiporehabilitace je moderní rehabilitační metoda s komplexním bio-psycho-sociálním
působením na lidský organismus. Přenášením pohybu koňského hřbetu na lidské tělo dochází ke stimulaci centrálního nervového systému.Přejímání motorického pohybu ovlivňuje svalový tonus a zdokonaluje pohyb člověka v prostoru. Aby se mohli klientovi
věnovat příslušní odborníci podle typu jeho postižení aby tak terapie mohla dosahovat co nejlepších výsledků, rozdělila se tato komplexní metoda na tyto oblasti: hipoterapie
léčebné pedagogicko psychologické ježdění sport handicapovaných rekondiční ježdění
Protože pro dceru je nejvhodnější léčebné pedagogicko psychologické ježdění, zmíním se o podstatě tohoto odvětví hipoterapie.
Do cílové skupiny klientů , u kterých je tuto metodu práce vhodné uplatňovat, patří lidé s psychiatrickým onemocněním, děti i dospělí s mentálním postižením, s poruchami
chování, lehkou mozkovou dysfunkcí, lidé s logopedickými vadami, hyperaktivitou, - 48 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
poruchami učení, lidé se smyslovými vadami. Na tyto skupiny klientů má jízda na koni významný psychologický dopad.Při správném
vedení
zvyšuje jízda
na koni
sebehodnocení klienta, navozuje relaxaci a určitě nabízí dobré podmínky pro komunikaci. Při jízdě na koni jsou tak vzájemně propojeni terapeut, kůň a klient.
Hlavním cílem léčebného pedagogicko psychologického ježdění na koni je podpora sebedůvěry pacienta prostřednictvím cvičení samostatnosti, obratnosti a odvahy, rozvoj komunikace
klienta
vůči
k zodpovědnosti a kázni.
zvířeti
i
terapeutovi,
tlumení
agresivity,
výchova
Léčebné ježdění nabízí mnoho způsobů práce, může být individuální nebo skupinová.
Lze kombinovat hry a práci klienta s koněm ze země s činnostmi prováděnými ze sedla. Zvolení konkrétní metody závisí na podmínkách, ve kterých se tato forma rehabilitace provádí a samozřejmě na druhu postižení klienta.
Pracovníci, kteří tuto metodu provádí prošli kurzem Léčebného pedagogicko
psychologického ježdění na koni a jsou to nejčastěji speciální pedagogové, logopedi a psychoterapeuti.
I volba koně je přizpůsobena jeho psychické vlastnosti a fyziologickým parametrům tak, aby vyhovoval nárokům daného případu.
Na léčebné ježdění chodíme s dcerou už třetí rok, nedomnívám se, že by došlo k nějakému zvláštnímu pokroku, ale dcera má koně moc ráda a přímý kontakt, kdy při
této metodě nemá kůň sedlo, ji velice prospívá, mohu i konstatovat, že za období, kdy tuhle rehabilitační metodu provádíme, u dcery došlo ke zlepšení výtvarného projevu.
Na „koníčky“ se vždycky moc těší a nevynecháme ani letní tábory , kde kromě ježdění, má už i své kamarády.
Hipoterapii pořádá občanské sdružení Epona, samotná terapie probíhá v krásném prostředí Panské Líchy.
- 49 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
3.3 ZÁVĚRY Z TVŮRČÍ ČÁSTI BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V tvůrčí části bakalářské práce byla analyzována dokumentace a výsledky pozorování patnáctileté dívky.Dále byly analyzovány informace o možnostech praktického uplatnění mladistvých s mentální retardací, což bylo cílem této části práce.
Proto jsem se snažila přiblížit život své dcery a to jak po zdravotní stránce, tak i po stránce vzdělávaní. Poukázala jsem na skutečnost, že i mentálně postižené dítě se může a
musí neustále učit něčemu novému.Nikdy nevíme, jak se dítě bude vyvíjet a zda se
prognózy lékařů vyplní. Pokud jsou vytvořeny podmínky jak v rodině, tak i formou kvalitního vzdělání, může se i mentálně postižené dítě začlenit a uplatnit podle svých schopností do společnosti.
Jak jsem již uvedla, dcera nyní navštěvuje šestou třídu základní školy praktické a čeká
nás tedy rozhodnutí dalšího možného vzdělávání.Při výběru nemůžeme zohledňovat
zájmy a záliby dcery, která říká, že bude zdravotní sestrou , ale musíme hledat takovou školu, která by dceru do života aspoň trochu připravila a dívka by učení zvládla. A tak
s ohledem na výběr vzdělávacích zařízení v Brně i s ohledem na zdravotní stav dcery se
domnívám, že po ukončení základní školní docházky bude pro dceru nejvhodnější pokračovat ve vzdělání v praktické škole dvouleté.Protože tento druh praktické školy se nachází i v Základní škole praktické na Vídeňské ulici, kam dcera nyní chodí , zná zde prostředí i pedagogický sbor, nastoupí zřejmě na tuto školu.
Tato dvouletá praktická škola připravuje žáky v oblasti rodinné a zdravotní výchovy, přípravě pokrmů a ručních prací.Věřím, že dcera požadavky vzdělávacího programu
zvládne, a že po ukončení praktické školy se bude moci realizovat v některé z chráněných dílen.Může se ale také stát, že se jí splní alespoň do určité míry její přání a bude podle
svých možností pomáhat lidem ve zdravotnických zařízeních. Nebude sice zdravotní sestrou, ale bude moci pečovat o nemocné lidi.
- 50 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
ZÁVĚR
Bakalářská práce se zabývá výchovou a vzděláváním mladistvých s mentální retardací, zaměřuje se na výběr povolání a pracovní uplatnění těchto osob ve společnosti.
Cílem bylo analyzovat možnosti vzdělávání mládeže s mentální retardací , lehkého i
těžšího stupně a posoudit tak jejich šanci pro uplatnění v dalším životě. Vzdělávání těchto mladistvých má pro jejich životní uplatnění velký význam, neboť jim pomáhá maximálně
rozvíjet jejich osobnost, vyprostit je ze společenské izolace a zapojit do přiměřené společenské práce.
V úvodních kapitolách bakalářské práce jsem se zabývala pojmem mentální retardace a její klasifikace. Uvádím zde příčiny vzniku mentální retardace, ale i projevy a vývoj dítěte s tímto postižením. Druhé kapitolu jsem věnovala problému vzdělávání
mladistvých s mentální retardací, jejich volbou povolání a uplatněním na trhu práce.
V tvůrčí části se snažím přiblížit pomocí případové studie život mé mentálně postižené dcery a
posoudit tak možnost
jejího dalšího vzdělávání a praktického uplatnění .
Východiskem byly mé vlastní poznatky a zkušenosti.
Cíl práce byl podle mého názoru, splněn a výsledkem je zjištění, že osoby s lehčím, ale
stejně tak i s těžším mentálním postižením se mohou podle svých možností vzdělávat a připravovat na budoucí povolání.Za předpokladu poskytnutí
vhodných
pracovních
podmínek se mohou i mnozí z nich úspěšně zapojit do produktivní pracovní činnosti.
V dnešní době je dostatečně velký výběr vzdělávacích zařízení pro mladistvé s mentální
retardací, kde se tito postižení mohou kvalitně připravit na výkon budoucího povolání nebo alespoň získat základní vědomosti a dovednosti
potřebné pro život v rodině.
Mentálně postižení lidé s lehčím stupněm postižením se mohou v rámci svých možností uplatnit při pomocných pracích ve zdravotnictví, v sociální péči v zemědělství, ve výrobních podnicích.Pro postižené s těžší formou mentální retardace jsou zřizovány chráněné dílny a pracoviště, kterých ale není příliš mnoho.
- 51 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
Při pracovním uplatnění mentálně postižených osob není nejdůležitější množství a kvalita
vykonané práce, není to ani výše finanční odměny, ale je to radost postiženého člověka
z prospěšnosti druhému.Jeho pocit vnitřního uspokojení i osobní sebevědomí z toho, že
on sám něco dokáže, že nemusí sedět jenom doma a má někde své známé a kamarády.To je ten hlavní důvod, proč by mentálně postižení lidé měli mít své zaměstnání a možnost uplatnit se ve společnosti.
I mentálně postižení lidé jsou lidé jako my.Mohou žít obyčejný život, jenom jim my ostatní musíme být ochotni pomáhat a přijmout je mezi sebe.
- 52 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
LITERATURA:
PIPEKOVÁ,J.Uvedení do psychopedie.In PIPEKOVÁ,J.a kol.Kapitoly ze speciální pedagogiky.Brno.Paido,1998.ISBN 80-85931-65-6. PROCHÁZKOVÁ,M.Mentální retardace.In VÍTKOVÁ,M. a kol.Integrativní speciální pedagogika.Brno: Paido,1998.ISBN 80-85931-51-6. MATĚJČEK,Z. Praxe dětského psychologického poradenství. Praha:SPN, 1991.ISBN 80-04-24526-9. LANGER,S. Mentální retardace. 900254-8-X .
Hradec Králové:Kotva, 1996. 273 s. ISBN 80-
KYSUČAN,J. Psychopedie- Teorie výchovy mentálně retardovaných.Praha:SPN, 1990.82 s. ŠVARCOVÁ,I.Příprava mládeže s těžším mentálním postižením práce.Praha:TECH-MARKET,1996.89 s. ISBN 80-902134-4-8 .
na
trhu
ŠVARCOVÁ,I.Komplexní systém vzdělávání dětí,mládeže a dospělých s těžším mentálním postižením.Praha:SEPTIMA,1994.64 s. ISBN 80-85801-27-2. RENOTIEROVÁ,M. 0532-6.
Somatopedické minimum.
Olomouc:UP,2003.
ISBN 80-244-
MAŇÁK,J.,JANÍK,T.ed.Orientace české základní školy.Brno:MU,2005.ISBN 80-2103870-5. VÍTKOVÁ,M.(ed) Integrativní školní praxe.Brno:MSD,2003.ISBN 80-214-2359-5.
(speciální)pedagogika
MONATOVÁ,L. Pojetí speciální pedagogiky Brno:Paido,1998.85s. ISBN 80-85931-60-5
z
Základy,teorie,
vývojového
hlediska.
ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ,I. Mentální retardace,vzdělávání,výchova,sociální péče.Praha:Portál,2000.178s. ISBN 80-7178-506-7 PIPEKOVÁ,J.(ed) Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno:Paido,2006 ISBN 80-7315120-0 PIPEKOVÁ,J.,Edukace žáků s mentálním postižením.In VÍTKOVÁ,M.(ed):Integrativní školní(speciální)pedagogika.BRNO:PdF MU 2003,ISBN 80-214-2359-5 web.telecom.cz/uspstrelice.iol.cz www.agapo.cz/sekce/a-služby
- 53 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
RESUMÉ Bakalářská práce se týká osob, zvláště pak mladistvých s mentální retardací. Je zde analyzována oblast výchovy a vzdělávání těchto jedinců. Práce je dále zaměřena na volbu povolání mentálně retardovaných žáků a následně
na jejich možné uplatnění na trhu
práce.Neustálé vzdělávání a včlenění do společnosti této skupiny postižených má velký význam pro jejich další život, pro pocit potřebnosti a seberealizace.V práci je
analyzována případová studie patnáctileté dívky se středním stupněm mentální retardace, která se vzdělává v základní praktické škole.Závěry práce jsou zaměřeny na pracovní uplatnění v dospělosti včetně nejnovějších pohledů na tuto problematiku. V současnosti je, přes úsilí o změny, uplatnění osob s mentální retardací, vzhledem k nezaměstnanosti, problematické.
The bachelor work includes people, especially youngsters with cephalonia. There is an
analysis of the education and cultivation of these people. The project is also aimed at the choise of vocation of pupils with cephalonia and also at their use at the employment
market. The education and incorporation into the community of this group of people with cephalonia has got a big sense for their lives , for their feeling of need and self-
actualization. In the project, there is an analysis of a case study of a girl with middle stage of the cephalonia, who studies at the elementary practical school. The conclusion of the
project is aimed at a use of these people in the adulthood including the newest looks at this problems. Nowadays, the use of people with cephalonia is quite a big problem, even also there are some changes.
- 54 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: UKÁZKA VÝTVARNÉHO PROJEVU DCERY
Příloha č.2: UKÁZKA DOPISU OD DÍVKY ZE ZŠ PRAKTICKÉ
Příloha č.3: UKÁZKA SAMOSTATNÉ PRÁCE Z JAZYKA ČESKÉHO Příloha č.4: UKÁZKA PÍSEMNÉHO PROJEVU DCERY
- 55 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
- 56 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
PŘÍLOHA Č.3 – UKÁZKA SAMOSTATNÉ PRÁCE Z JAZYKA ČESKÉHO
- 57 -
Hnízdilová,M.: Praktické oplatnění mladistvých s mentální retardací ________________________________________________________________________
- 58 -