Masarykova univerzita Filozocká fakulta. Diplomová práce. Zhodnocení expozic vybraných západo eských muzeí. Zuzana Baránková

Masarykova univerzita Filozocká fakulta

Diplomová práce

Zhodnocení expozic vybraných západo£eských muzeí

Zuzana Baránková

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman

Obor: Muzeologie 2012

Pod¥kování Cht¥la

bych

pod¥kovat

vedoucímu

své

diplomové

práce

Mgr.

Pavlu

Holmanovi,

dále pak v²em, kte°í mi poskytli cenné rady a podporu p°i realizaci této práce.

iv

Prohlá²ení Prohla²uji,

ºe

jsem

tuto

práci

vypracovala

samostatn¥

a

ºe

jsem

pouºila

pouze t¥ch zdroj·, které uvádím v bibliograi. U v²ech formulací, které nejsou mé vlastní, ale p°evzaté od jiných autor·, vyzna£uji jejich rozsah a uvádím podle cita£ních zvyklostí daného

jazyka

jejich

zdroj.

U

p°evzatých

my²lenek

téº

uvádím

jejich

zdroj,

i kdyº se jedná o mé vlastní formulace. U p°evzatých kreseb a fotograckých podklad· vºdy uvádím autora, pokud nejsem autorem sama. V p°ípad¥ obhájení práce s kladným výsledkem souhlasím s tím, aby moje práce byla uloºena v knihovn¥ a slouºila ve shod¥ s mými autorskými právy zájemc·m o moji práci, protoºe jsem si v¥doma, ºe tato práce byla vypracována jako sou£ást mých povinností v rámci studijního programu, jehoº díl£í výsledky jsou zárove¬ pln¥ním badatelských cíl· ústavu, fakulty a univerzity.

V Brn¥ dne

...............................................................

v

Abstract The thesis aims to evaluate the exhibitions of selected museums in the western Czech Republic. It concentrates on Muzeum Cheb, D·m historie P°e²ticka, and Muzem a galerie severního Plze¬ska in Mariánská Týnice. The theoretical part contains information about local musem critics, then shows some guiding principles, according to which musem exhibitions can be judged, and slightly touches on the subject of contemporary modern trends in the area. The practical part describes and evaluates one-by-one the exhibions and services of the selected institutions. The ending of the thesis compares these exhibions and services.

Abstrakt Práce se zabývá hodnocením expozic vybraných západo£eských muzeí. Blíºe se zam¥°uje na Muzeum Cheb, D·m historie P°e²ticka a Muzeum a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Teoretická £ást obsahuje informace o kritice muzejní výstavní tvorby u nás, dále uvádí principy, podle nichº mohou být expozice muzeí posuzovány, a krátce zmi¬uje sou£asné moderní trendy v dané oblasti. Praktická £ást postupn¥ popisuje a hodnotí expozice a sluºby vybraných institucí. Záv¥r práce tvo°í porovnání muzejních expozic a nabízených sluºeb.

vi

Obsah Seznam obrázk·

x

Seznam tabulek

xi

1 Úvod

1

2 Muzejn¥ výstavní kritika

3

2.1

Pojem kritika

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2.2

Muzejn¥ výstavní kritika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2.3

Jak se u nás psalo a pí²e o výstavách a moºnosti publikování . . . . . . .

4

2.4

Auto°i muzejn¥ výstavní kritiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

2.5

Národní sout¥º muzeí Gloria musealis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

3 Principy muzejn¥ výstavní kritiky 3.1

3.2

3.3

Téma a interpretace obsahu

9

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

3.1.1

Téma výstavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

3.1.2

Interpretace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

Architektonické °e²ení

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

3.2.1

Dostupnost

3.2.2

Výstavní za°ízení

3.2.3

Uspo°ádání prostoru a komunikace

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

. . . . . . . . . . . . . . . . .

16

Výtvarné °e²ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19

3.3.1

Klí£ové prvky designu

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19

3.3.2

Materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22

3.4

Text v expozici

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23

3.5

Osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27

3.5.1

P°irozené sv¥tlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

3.5.2

Um¥lé osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

29

3.5.3

Chyby v osv¥tlení exponát·

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

3.6.1

Ochrana exponát· p°ed vlivy prost°edí . . . . . . . . . . . . . . .

31

3.6.2

Zabezpe£ení exponát·

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

37

3.6.3

Bezpe£nost náv²t¥vník· a personálu . . . . . . . . . . . . . . . . .

38

3.6

Bezpe£nost

vii

3.7

Doprovodné programy

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

3.8

Propagace a reklama

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

40

3.9

istota a údrºba

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42

3.10 Dal²í sluºby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42

3.10.1 Personál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42

3.10.2 Vstup

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42

3.10.3 Pokladna a obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

43

3.10.4 Ob£erstvení

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

43

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

44

3.10.6 Sociální za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

44

3.10.7 Parkování

44

3.10.5 atna

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4 Moderní výstavní trendy 4.1

4.2

Aktivita

45

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.1.1

Interaktivní prvky

4.1.2

Multimédia

4.1.3

46

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

47

Pokro£ilá média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

47

Zapojení více smysl·

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

48

4.2.1

Smysly v muzeu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

48

4.2.2

Audiovizuální prvky

49

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5 Vybraná muzea Západních ech a jejich hodnocení

50

5.1

Kritéria výb¥ru muzeí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

50

5.2

D·m historie P°e²ticka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

50

5.2.1

P°edstavení muzea

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

50

5.2.2

Popis expozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

51

5.2.3

Hodnocení expozice a sluºeb muzea . . . . . . . . . . . . . . . . .

54

Muzeum a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice . . . . . . . . . .

60

5.3.1

P°edstavení muzea

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

60

5.3.2

Popis expozice

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

61

5.3.3


66

Muzeum Cheb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

74

5.4.1

P°edstavení muzea

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

74

5.4.2

Popis expozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

75

5.3

5.4

viii

5.4.3


6 Porovnání

80

89

6.1

Téma a interpretace obsahu

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

89

6.2


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

90

6.3

Výtvarné °e²ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

91

6.4

Osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

91

6.5

Text v expozici

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

92

6.6

Bezpe£nost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93

6.7

Propagace a reklama

6.8

istota a údrºba

6.9

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

94

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95

Dal²í sluºby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95

6.10 Moderní trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

96

6.11 Bodové vyhodnocení kritérií

97

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7 Záv¥r

98

8 Literatura

99

8.1

Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

99

8.2

Monograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

99

8.3

lánky ve sbornících a £asopisech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

100

8.4

Muzejní materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

102

8.5

Elektronické zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

102

8.5.1

Výro£ní zprávy muzeí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

103

8.5.2

Osobní komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

103

9 Obrázkové p°ílohy

104

9.1

D·m historie P°e²ticka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

104

9.2

Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici . . . . . . . . .

104

9.3

Muzeum Cheb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

105

10 Obsah p°iloºeného CD

107

ix

Seznam obrázk· 1

Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý).

. . . . . . . . . . . . . . . . .

13

2

Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý) II.

. . . . . . . . . . . . . . . .

13

3

Vý²ka umíst¥ní exponát· a text·. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

4

Ukázka textury povrchu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21

5

Vyváºenost - (a) posouvání centra rovnováhy, (b) uºité negativního prostoru, (c) pouºití více prvk· proti pouºití jediného, (d) kompenzace jasu a objemu.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22

6

Elektromagnetické spektrum zá°ení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34

7

Plánek zrekonstruovaného prvního patra probo²tství.

62

8

Fotodokumentace z Domu historie P°e²tice po°ízená dne 16. 6. 2012.

. . . . . . . . . . .

Fotodokumentace je v majetku autorky práce. . . . . . . . . . . . . . . . 9

Fotodokumentace z Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici po°ízená dne 5. 6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce.

10

104

.

105

Fotodokumentace z Muzea Cheb po°ízená dne 13. 6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

x

106

Seznam tabulek 1

Doporu£ené hodnoty osv¥tlení pro jednotlivé materiály. . . . . . . . . . .

29

2

Doporu£ené hodnoty relativní vlhkosti a teploty pro jednotlivé materiály.

33

3

Typické vlastnosti n¥kterých sv¥telných zdroj·.

. . . . . . . . . . . . . .

36

4


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

90

5

Osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

92

6

Text v expozici

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93

7

Bezpe£nost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

94

8

Propagace a reklama

9

istota a údrºba

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

94

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95

10

Dal²í sluºby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95

11

Moderní trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

96

xi

1

1

ÚVOD

1

Úvod

Z muzejní £innosti ve°ejnost nejvíce vnímá dlouhodobé výstavy - expozice a krátkodobé výstavy. Lidé u nás do muzeí chodí, o tom není pochyb. Ro£n¥ je nav²tíví aº dev¥t

1

milion· osob . Pozornosti médií v¥t²inou výstavy unikají, nebo pokud se uº objeví £lánek, p°ípadn¥ reportáº, v¥nující se výstav¥, jde o pouhou zmínku, popisnou zprávu, s krátkým hodnotícím záv¥rem, nebo ve v¥t²in¥ p°ípad· p°ímo bez hodnotícího prvku. Jestli má být muzeum plnohodnotnou ºijící kulturní institucí, je pot°eba, aby práv¥ výstavy a expozice byly lákadlem a p°itáhly do muzea ty, kte°í tam b¥ºn¥ nechodí. Musí poskytnout nejen pou£ení, to by m¥lo být spí²e skryté, ale to, co muzeum musí dnes nabízet, je záºitek. Aby muzea mohla být takovýmito institucemi, musí se vyvíjet dle pot°eb ve°ejnosti. Nezbytným nástrojem, který je k tomu zapot°ebí, je ur£itá forma zp¥tné vazby, v na²em p°ípad¥ muzejní výstavní kritika. Kritika by m¥la být provedena odborníkem, který by vnímal a ohodnotil v²echny podstatné faktory ovliv¬ující proºitek náv²t¥vníka v muzeu. Z d·vodu, ºe muzejní výstavní kritika u nás není p°íli² roz²í°ena a odborníci se jí z r·zných d·vod· dostate£n¥ nev¥nují, jsem si za téma diplomové práce zvolila práv¥ ji. Cht¥la bych se v¥novat muzejní výstavní kritice u nás a uvést obecná kritéria, kterým by se kritika m¥la v¥novat. V dal²í £ásti vytvo°ím n¥kolik kritiky expozic vybraných muzeí. Práci budu d¥lit na n¥kolik £ástí. V úvodu nastíním, £eho se práce bude týkat, jaké jsou její cíle, p°iblíºím £len¥ní a také krátce p°edstavím informa£ní zdroje. Následující pasáº poskytne základ pro praktickou £ást. Vysv¥tlím v ní pojem muzejn¥ výstavní kritika, zmíním se o historii hodnocení muzejních výstavních po£in· a také o její sou£asnosti. Kapitola, která následuje, bude v¥nována základním hodnotícím kritériím výstav. Dal²í £ást práce p°iblíºí sm¥°ování muzejní výstavní tvorby. V praktické £ásti diplomové práce se budu zabývat vybranými muzei, p°edstavím jejich expozice a následn¥ je ohodnotím a vzájemn¥ porovnám. Na záv¥r shrnu dosaºené výsledky. Jako p°íklady informa£ních zdroj·, z nichº budu p°i tvorb¥ práce vycházet, zmíním n¥kolik st¥ºejních d¥l domácích a zahrani£ních autor·. P°ímo teoretické stránce muzejn¥ výstavní kritiky se u nás mnoho autor· nev¥novalo. P°ed n¥kolika lety se ve sborníku s názvem Bene²e s

Muzea a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava £i otrava? objevil £lánek Josefa 2 názvem Kritika muzejních výstav z hlediska muzeologického . Tématu kritiky

výstav byl v¥nován seminá°, který se konal v roce 2005 v Hodonín¥. Z p°ísp¥vk·, jeº na n¥m zazn¥ly, vznikl sborník s názvem

Kritika muzejní výstavní tvorby 3 .

Mnoho

1 BENE, Josef. Kritika muzejních výstav z hlediska muzeologického. In

Muzea a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava £i otrava? : Sborník p°ísp¥vk· muzeologického seminá°e (16.-17. kv¥tna 1996 Hodonín). Hodonín : Masarykovo muzeum, 1997. s. 11.

2 BENE, J. Kritika muzejních výstav. In Muzea a náv²t¥vníci. s. 9-17. 3 Kritika muzejní výstavní tvorby: Sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16.

- 17. 6. 2005.

Hodonín :

1

ÚVOD

2

Muzejní prezentace 4 . Jako p°íklady prací zahrani£ních autor· mohu zmínit sborník The manual of museum exhibitions 5 , který se velmi podrobn¥ v¥nuje p°íprav¥ výstav a Museum exhibition: theory and practice 6 , která mi byla zdrojem hlavn¥ k podkapitole o designu oblastí výstavní tvorby je zahrnuto také v práci Josefa Bene²e, jeº nese název

expozic.

Masarykovo muzeum, 2006. 86 s. ISBN 80-903628-4-2.

4 BENE, Josef. Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum, 1981 5 LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.) The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira

Press, 2001. 544 p. ISBN 1-800-462-6420.

6 DEAN, David.

Museum exhibition: theory and practice.

p. ISBN 0-415-08017-7, ISBN 0-415-08016-9.

London, New York : Routledge, 1996, 177

2

2

MUZEJN VÝSTAVNÍ KRITIKA

3

Muzejn¥ výstavní kritika

V této kapitole se budu blíºe v¥novat tématu muzejn¥ výstavní kritiky, nebo´ je základem mé práce. Nejd°íve rozeberu samotný pojem kritika, následovat bude p°iblíºení vztahu kritika - muzejní výstavní tvorba. Jak se o výstavách u nás psalo v posledních stech letech a jaké jsou nyní moºnosti uve°ej¬ování kritik výstav bude obsahem dal²í podkapitoly. Kdo je a kdo by m¥l být kritikem výstav bude krátce popsáno v p°edposlední podkapitole. Poslední £ást této kapitoly bude v¥nována hodnocení nejlep²ích výstavních projekt· muzeí u nás - sout¥ºi Gloria musealis.

2.1 Pojem kritika Pokud bychom slovo kritika hledali ve slovníku, zjistili bychom, ºe je °eckého p·vodu a nej£ast¥j²í denicí by bylo slovo posudek, posuzování, p°ípadn¥ slovní spojení odborné

7

posuzování.

Pokud má být kritika produktivní, zam¥°uje se nejen na negativní stránky hodnoceného díla, ale i na ty pozitivní. M¥la by být nestranná, v¥cná a provedená n¥kým, kdo se v kritizované v¥ci dob°e vyzná, protoºe pouze takový kritik dokáºe své argumenty správn¥ podloºit. Kritika by m¥la být také objektivní. I kdyº jisté mí°e subjektivity se nejspí² nevyhneme, protoºe se jedná o názor ur£itého jedince na v¥c.

2.2 Muzejn¥ výstavní kritika V oblasti muzeologie muzejní výstavní kritika tedy znamená odborné zhodnocení konkrétního prezenta£ního po£inu muzea, a´ uº se jedná o výstavu, nebo expozici. M¥la by to být

8

náro£ná reexe zaloºená na imanentních

kritériích muzeologického my²lení o fungování

muzejního sv¥ta a o míst¥ ob£ana - náv²t¥vníka v n¥m, opu²t¥na od feti²izace muzeálií

9

(...), ale také od lhostejnosti k autentickému sv¥dectví exponát· o skute£nosti . Odborná muzejn¥ výstavní kritika u nás v sou£asné dob¥ prakticky neexistuje. P°í£in by se na²lo hned n¥kolik. Nap°íklad absence obecn¥ uznávaných kritérií hodnocení nebo nedostatek pat°i£n¥ vzd¥laných autor·. N¥kte°í odborníci dokonce pochybují o teoretickém ukotvení oboru samotného

10

. Jisté je, ºe pokud se výstavní tvorba má posouvat

kup°edu a p°im¥t p°ijít do muzea i váhající a ty, co do muzea nechodí, je její exis-

7 Slovník

spisovného jazyka £eského

[online].

[cit.

2012

-

05

-

21].

Dostupný

z

WWW:

.

8 vlastních, vnit°ních 9 BENE, J. Kritika muzejních výstav. In Muzea a náv²t¥vníci. s. 11. 10 ALMAN, Ji°í. Kritéria hodnocení muzejních výstav (jsou-li jaká). In

tvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. ISBN 80-903628-4-2.

Kritika muzejní výstavní

Hodonín : Masarykovo muzeum, 2006. s. 44.

2


4

tence více neº ºádoucí. Je naprosto nezbytné p°ekonat negativní asociace, které slovo samotné vyvolává, p°estat ji odmítat jako nebezpe£nou, nebo nekompetentní a uv¥domit si, ºe kaºdé ohodnocení £innosti, které nás p°im¥je k zamy²lení a uznání opodstatn¥ných námitek, je p°ínosem. Jistým krokem vp°ed v oblasti odborné muzejní kritiky je sout¥º Gloria musealis, kterou vyhla²uje Ministerstvo kultury R a Asociace muzeí a galerií R (dále jen AMG). Jednací °ád sout¥ºe obsahuje i kritéria, jimiº odborná porota posuzuje p°ihlá²ené výstavy, která jsou u nás zatím jedinými ukotvenými principy muzejn¥ výstavní kritiky. Dal²í událostí bylo setkání muzejník·, které se uskute£nilo v roce 2005 v Hodonín¥. Seminá° prob¥hl ve spolupráci s AMG a Ministerstva kultury R a v¥noval se kritice muzejní výstavní tvorby, jejímu stavu, princip·m a pot°ebám do budoucna. P°edpoklady pro vznik muzejní výstavní kritiky jsou dle Josefa Bene²e osvojení muzeologického p°ístupu ke skute£nosti jako objektu, který má být v podob¥ prezenta£ního modelu nabídnut ve°ejnosti, coº ve své podstat¥ znamená muzeologické my²lení, konkrétn¥ znát vztah muzejní prezentace ke komunikaci, prosazení pot°eby kritiky

11

a samoz°ejm¥ aktivní podíl muzejník· na kritice.

Nezbytná je muzejn¥ výstavní kritika vzhledem k pot°ebám spole£nosti, nebo´ informuje o £innosti instituce, která má p°edev²ím rozvíjet a slouºit ve°ejnosti. Odborn¥ provedená kritika také kultivuje, vychovává a zárove¬ ovliv¬uje vkus spole£nosti. D·leºitá je pro obor samotný a pro autora výstavy, nebo´ p°edstavuje zdroj, díky n¥muº se ve výsledku m·ºe zlep²ovat p·sobení na ve°ejnost.

2.3 Jak se u nás psalo a pí²e o výstavách a moºnosti publikování Ur£ité formy kritiky výstav - tedy hodnocení, jsou u nás docela b¥ºné. Od konce 19. století vznikalo nejvíce regionálních muzeí, s £ímº souvisí velké mnoºství po°ádaných výstav. V tomto období za£aly vznikat první muzejní £asopisy a sborníky, které obsahovaly podrobné zprávy o výstavách a expozicích. P°íkladem m·ºe být sborník V£ely £áslavské s názvem

V¥stník £eskoslovanských muzeí a spolk· archeologických. V mezivále£ném ob-

dobí se v muzejních periodikách objevuje velké mnoºství zejména tiskových zpráv o £innosti muzeí. Celkov¥ se jedná o materiály, které ke zve°ejn¥ní poskytli sami auto°i výstav. Informují hlavn¥ o tom, o jakou výstavu se jedná, kde a kdy je po°ádána a co obsahuje. Tento trend se p°íli² nezm¥nil po celých sto let. Výstavy dostávaly konkrétn¥j²í názvy aº po druhé sv¥tové válce. Do té doby byly ozna£ovány pouze jako výstavy ur£itého muzea. Rovn¥º se zm¥nili po°adatelé i témata výstav, ale tém¥° v·bec se nezm¥nil styl psaní o nich. D·leºitý byl popis a v povále£ném období p°ibyl je²t¥ výklad o tématu výstavy. Zm¥na politického klimatu p°inesla také

11 BENE, J. Kritika muzejních výstav. In

Muzea a náv²t¥vníci. s. 13.

2


5

daleko více negativní a odsuzující kritiky. Co se tý£e architektonicko-výtvarného pojetí výstavy, byl od 19. století v¥t²inou zmi¬ován pouze výstavní fundus, mén¥ jiº jeho rozvrºení po jednotlivých místnostech. Doba mezi válkami p°inesla ur£itou zm¥nu. Pravd¥podobn¥ v souvislosti s didaktickým pojetím výstav je velice p°esn¥ popisováno rozvrºení tematických celk· v prostoru muzea. Po druhé sv¥tové válce s posílením role muzejní prezentace je zve°ej¬ováno ohromné mnoºství detail·, nap°. o typu osv¥tlení a jeho p·sobení, coº souviselo s p°echodem k scénickému zp·sobu vystavování. Zprávy o výstavách jsou dopln¥ny o popis nebo i hodnocení ú£inku prezenta£ní formy na náv²t¥vníka. Otázka rozvoje oboru v souvislosti s danou výstavou za£ala být pokládána aº po druhé sv¥tové válce. Projevovalo se to zejména p°i významných výro£ích, kdy výstavu s podobným tématem prezentovalo n¥kolik muzeí, coº nutn¥ vedlo k porovnávání a hodnocení. Cíle muzejních výstav byly ve zprávách zmi¬ovány velice £asto, mén¥ £asto jiº, jestli jich bylo dosaºeno. Hodnocení aktuálnosti tématu se vyskytuje £ast¥ji aº po druhé sv¥tové válce v souvislosti s ideologií reºimu. Dnes je aktuálnost tématu v souvislosti s hodnocením výstav pon¥kud upozad¥na. S cíli výstavy je spjata také cílová skupina náv²t¥vník·. Hodnocení tohoto aspektu se nejvíce projevuje ve zprávách po druhé sv¥tové válce a zam¥°uje se na p·sobení na ²kolní skupiny. Je z°ejmé, ºe se u nás o výstavách a expozicích pí²e uº velice dlouho. Daly by

12

se zmínit dv¥ osobnosti, které pozvedly úrove¬ psaní o nich, a to Josef Bene² a Ji°í pét.

Odhlédneme nyní od historie hodnocení výstav u nás a zam¥°íme se na sou£asný vývoj v tomto sm¥ru a moºnosti publikování. D·leºité je také v¥d¥t, komu by m¥lo být kritické zhodnocení ur£eno, protoºe tomu by m¥l odpovídat i jeho ºánr. Autorovi výstavy poskytuje zp¥tnou vazbu. Díky ní se dozvídá, zda se mu poda°ilo dosáhnout cíl· vyty£ených b¥hem plánování výstavy a p°edat správn¥ prezentovanou skute£nost. Druhým p°íjemcem je ve°ejnost, pro kterou je kritika jedním z faktor·, který ovliv¬uje, jak bude muzeum vnímat - m¥la by být proto psaná sv¥domit¥ a objektivn¥. D·leºitý z hlediska p°ístupnosti potencionálnímu náv²t¥vníkovi je rovn¥º její ºánr a médium, ve kterém je publikována. Zhodnocení výstavních projekt· m·ºe poskytovat cenné informace také z°izovateli a sponzor·m. Forma, kterou je kritika prezentována by m¥la odpovídat médiu, ve kterém bude zprost°edkována p°íjemci. Kritika ur£ená odborné ve°ejnosti je publikována v odborných £asopisech, p°ípadn¥ ve sbornících. Periodik, které jsou v¥nována p°ímo muzejnictví, je

12 NOVÁK, Pavel. Jak se psalo (a pí²e) o muzejních expozicích a výstavách. In

tvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín 27. ISBN 80-903628-4-2.

Kritika muzejní výstavní

: Masarykovo muzeum, 2006. s. 22 -

2


6

u nás velmi málo. asopis, který se v¥nuje výhradn¥ muzejní a muzeologické tématice je Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce, jeº je vydáván Národním muzeem. Výstavám a expozicím se v¥nuje také V¥stník AMG. Reakce na muzejní výstavní po£iny jsou publikovány také v Muzeologických se²itech, které ale jiº p°es dv¥ desítky let nevycházejí. Mohou ale poslouºit jako vhodný studijní materiál k problematice. ádné ze zmín¥ných periodik se ale nev¥nuje p°ímo muzejní výstavní kritice. Výsledky odborného vyhodnocení na²ich nejlep²ích výstav jiº skoro deset let vycházejí v ro£ence sout¥ºe Gloria musealis. Poloodbornému a laickému publiku jsou v¥novány £lánky v populárn¥ v¥dních £asopisech, kulturních p°ílohách novin a v regionálních novinách. Dal²ími médii, kde se zmínka upozor¬ující na konání výstavy sice z°ídka, ale p°ece objeví, jsou rozhlas a televize. Prezentace muzeí v t¥chto médiích je jist¥ pot°ebná, ale hlub²í a podrobn¥j²í kritika je uve°ej¬ována pomocí tisku. Doslova fenoménem je v posledních letech internet. Nalezneme zde krátké pozvánky na výstavy i náv²t¥vnické recenze s hodnocením, na²i odborníci ale své posudky zatím na internetu neuvád¥jí. Jak jiº bylo °e£eno, za formu kritiky se dá povaºovat kaºdé zhodnocení expozice nebo výstavy. Mezi ºánry, které se v médiích objevují nej£ast¥ji, pat°í anotace a recenze, naopak kritika jako ºánr se tém¥° nevyskytuje. Anotace je krat²í textová zpráva charakterizující obsah díla. V¥t²inou se omezuje jen na popis a neobsahuje hodnocení. Anotace má vysv¥tlující nebo doporu£ující charakter a její funkce je hlavn¥ signální - upozor¬uje na existenci díla.

13

Autorem anotace je velmi

£asto sám autor výstavy. Recenze dílo hodnotí a analyzuje. Je ur£ena nej£ast¥ji poloodbornému a odbornému publiku. Recenze by m¥la dílo rozebrat, poskytnout hlub²í informace a také by m¥la obsahovat hodnotící prvek. Recenzent·v p°ehled by m¥la prokázat schopnost porovnat jednotlivá autorova díla. Tento ºánr najdeme nej£ast¥ji v rozsahu do t°í normostran v odborných £asopisech. Kritika je vrcholným literárním útvarem zabývajícím se muzejní výstavní tvorbou. Nejenºe dílo popisuje, ale zárove¬ hodnotí a poskytuje d·kladný rozbor práce. Zabývá se jak klady, tak i zápory výstavy. Je ur£ena p°edev²ím odbornému publiku a je výrazn¥ji obrácena k autorovi výstavy. Rozsah práce m·ºe výrazn¥ p°evy²ovat rozsah prací vý²e

14

zmín¥ných.

13 Výkladový

slovník £eské terminologie z oblasti informa£ní v¥dy a knihovnictví

[online]. [cit. 2012 - 5

- 20]. Dostupný z WWW: .

14 FILA, Kamil. Metodické problémy lmové kritiky. In Kritika

muzejní výstavní tvorby: Sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo muzeum, 2006. s. 19. ISBN 80-903628-4-2.

2


7

2.4 Auto°i muzejn¥ výstavní kritiky Kdo u nás hodnotí muzejní výstavy? astokrát je to tv·rce výstavy sám, nebo jeho kolega z muzea. Autor výstavy pak má jistotu, ºe kritika dopadne dob°e a neohrozí jeho dal²í práci nebo postavení muzea. Vznikají tak nej£ast¥ji krátké popisné anotace. Jisté je, ºe by se této £innosti m¥l v¥novat odborník. Kdo to ale je? Je to osoba, která se zabývá oborem, jenº je výstavou prezentován? To by znamenalo, ºe by archeologickou výstavu m¥l hodnotit archeolog, etnograckou etnograf, atd. Co ale dal²í prvky výstavní tvorby - výb¥r výstavního nábytku, interpretace obsahu, zapojení náv²t¥vníka... Kompetence k posuzování t¥chto a dal²ích aspekt· výstavy, které se netýkají p°ímo prezentované problematiky, uº zmi¬ovaným odborník·m v¥t²inou chybí. Moºností, jak dosáhnout odborného, objektivního a komplexního ohodnocení výstavy, je také cílená spolupráce n¥kolika osob za tímto ú£elem. Kaºdá by byla odborníkem na ur£itou oblast s pat°i£nými zku²enostmi a zárove¬ by kolektiv posuzovatel· zaru£oval vysokou míru objektivity. Tato moºnost se nejvíce blíºí pojetí sout¥ºe muzeí Gloria musealis, jiº p°iblíºí následující kapitola. Dal²í moºností by byl p°ímo odborník specializovaný na muzejn¥ výstavní kritiku se znalostmi z oblasti muzejní prezentace a komunikace. D·leºité je také pravidelné seznamování se s aktuálními trendy ve výstavnictví a v oboru, kterého se hodnocená výstava týká a vlastní zku²enosti s tvorbou výstav. Pokud mají odborné kritiky dosahovat co nejvy²²ích kvalit, bude nezbytná také dobrá schopnost argumentovat, jisté vyjad°ovací schopnosti, maximální moºná objektivita p°i hodnocení a touha posunout muzejn¥ výstavní tvorbu dál. Takovéhoto ideálu se nejspí² je²t¥ pár let nedo£káme, proto nejbliº²í moºnou variantou je kritik se vzd¥láním muzeologa.

2.5 Národní sout¥º muzeí Gloria musealis Snaha zlep²it vnímání muzeí ve°ejností, blíºe seznámit s jejich aktivitami a zvý²it zdravou konkurenci mezi muzei vedla ke vzniku Národní sout¥ºe muzeí - Gloria musealis. Ministerstvo kultury eské republiky a Asociace muzeí a galerií eské republiky vyhlásili k 1. lednu 2012 uº její jedenáctý ro£ník. Jedná se o ve°ejnou sout¥º. P°ihlásit se do ní mohou fyzické nebo právnické osoby, jeº vlastní sbírku muzejní povahy, která je zapsaná v Centrální evidenci sbírek (CES). Hodnoceny jsou kategorie Muzejní výstava, Muzejní publikace a Muzejní po£in roku. Ocen¥ny jsou t°i nejlep²í z p°ihlá²ených, které získávají trofej, diplom a pen¥ºní odm¥nu. Zvlá²tní kategorií je Cena eského výboru ICOM. Orgány sout¥ºe jsou £estný výbor, porota, °editel a sekretariát sout¥ºe. Kvality p°ihlá²ených projekt· posuzuje sedmi£lenná porota.

2


8

Nejd·leºit¥j²í pro mou práci jsou principy hodnocení sout¥ºe v kategorii Muzejní výstava roku. Kritéria pokrývají jak fázi p°ípravy výstavy, tak i doprovodné aktivity, jako propagace a programy pro ve°ejnost, ale také vlastní prost°edí budovy a úrove¬ sluºeb muzejní instituce. Hodnotícími principy sout¥ºe jsou: a) volbu tématu výstavy nebo stálé expozice, a to zejména s p°ihlédnutím k tomu, jaké nad£asové nebo naopak aktuální poznatky o p°írod¥ nebo spole£nosti ve°ejnosti prezentuje; b) zp·sob interpretace poznatk· o p°írod¥ nebo spole£nosti z hlediska p°itaºlivosti pro ve°ejnost nebo pro skupinu náv²t¥vník·, jíº je výstava ur£ena; c) míru a zp·sob vyuºívání autentických doklad· (sbírkových p°edm¥t·); d) míru a zp·sob vyuºívání ikonograckých prvk·, text· a dal²ích výstavních prost°edk· pro interpretaci poznatk· o p°írod¥ nebo spole£nosti; e) úrove¬ výtvarného, scénograckého, architektonického a grackého °e²ení; f ) míru a dobu zp°ístupn¥ní výstavy ve°ejnosti; g) zp·sob propagace výstavy; h) existenci a úrove¬ doprovodných program· a sluºeb k výstav¥; i) úrove¬ prost°edí v budov¥, v níº je výstava instalována, úrove¬ sluºeb pro náv²t¥vníky poskytovaných muzeem obecn¥.

15

Gloria musealis je zatím u nás jediným ve°ejným hodnotitelem s pevn¥ stanovenými pravidly, kritérii hodnocení a porotou v¥nující se muzejnictví nebo muzeologii.

15 Sout¥ºní

°ád Gloria musealis

[online]. [cit. 2012-05-26]. Dostupný z WWW:
museums.cz/web/gloria_musaealis/zakladni-dokumenty/soutezni-rad>.

3

PRINCIPY MUZEJN VÝSTAVNÍ KRITIKY

3

9

Principy muzejn¥ výstavní kritiky

V této kapitole se budu v¥novat kritériím, která by m¥l p°i náv²t¥v¥ muzea posuzovat muzejní kritik. Uvedu, na základ¥ £eho by m¥lo být hodnoceno téma výstavy a jak by m¥lo být interpretováno náv²t¥vníkovi muzea. Dále uvedu, £eho by si kritik m¥l v²imnout ohledn¥ architektonického a výtvarného °e²ení. Zvlá²t¥ jsem vy£lenila osv¥tlení výstavy a texty. Podstatnými prvky, které by m¥ly být hodnoceny, jsou také bezpe£nost v expozicích muzea, jejich £istota a údrºba a dal²í sluºby, kterých m·ºe náv²t¥vník v muzeu vyuºít. Zhodnocena by také m¥la být propagace, reklama a doprovodné programy, kterými je nabídka muzea dopln¥na.

3.1 Téma a interpretace obsahu V následující podkapitole se budu v¥novat kritériím, která by m¥lo spl¬ovat téma výstavy. Nejenºe by m¥lo náv²t¥vníky zaujmout, d·leºitá je také jeho vizuální zpracovatelnost. Dále p°iblíºím muzejní komunikaci a její prost°edky, jimº musí autor výstavy rozum¥t, aby mohl správn¥ interpretovat její obsah.

3.1.1

Téma výstavy

Následující sekce se bude blíºeji zabývat tématem výstavy, nebo´ na n¥m také závisí její úsp¥ch. Téma, které je aktuální, £asto do muzea p°itáhne mnoho náv²t¥vník·. Úsp¥²nost výstavy a poselství, které p°edá také záleºí na tom, zda muzeum disponuje dostatkem vhodných sbírkových p°edm¥t· a jakým zp·sobem je doplní doprovodnými prezenta£ními prost°edky. V·bec prvotním impulsem pro náv²t¥vu instituce ale bývá název výstavy.

Aktuálnost

Vhodn¥ zvolené téma je p°edpokladem úsp¥²nosti výstavy. M¥lo by reago-

vat na d¥ní ve spole£nosti. Výstava m·ºe ale také svým tématem teprve vyvolat zájem ve°ejnosti o n¥jakou v¥c. Téma by m¥lo být rovn¥º nahlíºeno z mnoha perspektiv, coº se zatím p°íli² £asto nestává. Tento p°ístup vyºaduje více úsilí a neustálé dopl¬ování znalostí. V muzeích se tak nadále objevují osv¥d£ená a nav²t¥vovaná témata lákající neustále stejný typ náv²t¥vník·. asto se m·ºeme jít kochat hra£kami, vybavením domácnosti na²ich babi£ek, starými °emesly nebo dýmkami. U takovýchto výstav by alespo¬ m¥la být vid¥t snaha tv·rc· o nové p°ístupy a osobitost ve ztvárn¥ní tématu.

Zpracovatelnost

Jedna z otázek, kterou by si muzeum m¥lo poloºit, neº za£ne tvo°it

novou výstavu, se týká zpracovatelnosti tématu. Má k dispozici, nebo m·ºe zajistit, dostate£né mnoºství exponát· s dostate£nou vypovídací schopností? Kdyby tomu

3


10

tak nebylo, p°íli² velká £ást tématu by musela být pokryta pomocnými prezenta£ními prost°edky, nej£ast¥ji textovými, coº není nejvhodn¥j²í °e²ení. Výstavní téma musí být p°edev²ím vizuáln¥ zpracovatelné.

Název

D°íve zn¥ly názvy výstav pon¥kud odli²n¥ od toho, na co jsme zvyklí dnes.

Jejich název byl dán oborem, nebo názvem muzea, ve kterém se konaly. Nyní jsou naopak trendem originální názvy výstav, které se snaºí upoutat pozornost potencionálního náv²t¥vníka. N¥kdy se ale m·ºe stát, ºe tv·rci výstavy popustí uzdu fantazii aº p°íli² a náv²t¥vník mnoho o obsahu ne°ekne. Obvykle se náv²t¥vník rozhodne podle názvu, jestli výstavu nav²tíví, £i nikoliv, proto je snaha o originalitu pochopitelná, název ale p°esto musí vºdy souviset s obsahem. Nesmí se stát, ºe bude náv²t¥vník po p°íchodu do muzea nemile p°ekvapen, protoºe o£ekával úpln¥ n¥co jiného. Dobrý název výstavy dokáºe vyvolat v náv²t¥vníkovi zájem o výstavu. Nesmí být p°íli² dlouhý. Název by nem¥l být sloºený z víc jak deseti slov.

3.1.2

Interpretace

Autor by p°i úvahách o zp·sobu interpretace výstavy m¥l vycházet ze znalosti náv²t¥vníka. M¥l by v¥d¥t, s £ím do muzea p°ichází, co o£ekává, jaké jsou jeho znalosti apod., a tomu následn¥ uzp·sobit zp·sob interpretace. Tomu, pro koho výstavu p°ipravuje, musí odpovídat úrove¬ zpracování tématu. Odborník ocení a £eká více detail·. Laik naproti tomu jednodu²eji pojaté zpracování tématu. Výstava je druhem komunikace. P°edm¥tem komunikace m·ºe být jakýkoliv lidský výtvor, který je jednou stranou prezentovaný a vnímaný druhou stranou. Moºnost vzájemn¥ se dorozum¥t ovliv¬ují vyjad°ovací prost°edky komunikace (jako nap°. jazyk a vizuální podoba). Sd¥lovatel kaºdou svou my²lenku nejd°íve zakóduje pomocí symbol·, ale musí p°itom myslet na moºnosti jedince, který bude zakódovanou informaci p°ijímat

16

a musí jí správn¥ porozum¥t (dekódovat).

Výstava je soustavou prvk· muzejního výstavního jazyka. Pomocí muzejního výstavního jazyka, tedy souboru vyjad°ovacích prost°edk·, které jsou uºívané v ur£itých vztazích a vazbách, výstava komunikuje s náv²t¥vníkem. V kaºdém sd¥lování existují prvky li²ící se druhem a významem, které autor uspo°ádá do ú£elové soustavy tak, aby

17

efektivn¥ komunikovaly.

Autor vytvá°í tzv. syntagmatický plán, coº znamená, ºe uspo°ádává vyjad°ovací prost°edky muzejn¥ výstavního jazyka v daném prostoru. Originální p°edm¥ty, texty,

16 FORET, Miroslav. 80-210-1034-7.

17 BENE, J.

Komunikace s ve°ejností. 1. vyd. Brno : masarykova univerzita, 1994, s. 19. ISBN

Muzejní prezentace. s. 47.

3


11

grafy a jiné pomocné prost°edky tedy °adí do prostoru výstavy. P°íjemce tuto soustavu

18

vnímá a sám v sob¥ si vytvá°í °et¥zce o£ekávaných asociací, tzv. asociativní plán.

Aby

náv²t¥vník mohl tvo°it odpovídající asociace, musí být vybaven ur£itými schopnostmi. Autor naproti tomu musí dokonale ovládat výstavní °e£, tedy v¥d¥t jak jednotlivé prvky uspo°ádat podle vzájemných souvislostí, aby výstava mohla dosáhnout plánovaných komunika£ních cíl·. Pokud jsou vytvá°eny neºádoucí asociace, coº znamená, ºe je výstava nesprávn¥ interpretována, byl ²patn¥ utvo°en syntagmatický plán, nebo náv²t¥vník není osobn¥ vybaven pro tento zp·sob (úrove¬) komunikace.

19

Prost°edky výstavního jazyka, kterými s námi výstava komunikuje, jsou originální p°edm¥ty a výklad jejich vztah· a vazeb pomocnými prezenta£ními prost°edky. Originální p°edm¥ty jsou pro muzeum typickými vyjad°ovacími prost°edky, které ale mají r·znou vypovídací schopnost. Sd¥lení musí být dopln¥no pomocí obrazových, znakových,

20

textových a audiovizuálních prezenta£ních prost°edk· významu a p·sobnosti).

(prost°edky jsou se°azeny dle

21

Autor by m¥l pro výstavu vybírat p°edm¥ty p·sobivé. Obecn¥ platná stupnice p·sobnosti na náv²t¥vníka nám °íká, ºe na prvním míst¥ stojí komplety originálních hmotných doklad·, dále originální hmotný doklad sám o sob¥, prostorové zobrazení p°edm¥t·, plo²né zobrazení p°edm¥t·, textové zprávy a nejniº²í p·sobnost na £lov¥ka má verbální výklad o v¥ci.

22

P°irozené soubory v¥cí, bu¤ v kompletu dochované nebo odborníky

rekonstruované, tzv. exponátové celky, mají na náv²t¥vníky muzeí také velmi vysokou p·sobnost. P°íkladem mohou být dioramata. Tvo°í je komplet exponát·, který byl zám¥rn¥ sestaven pro pot°eby expozice a tvo°í zrekonstruovaný model nej£ast¥ji zachycující p°írodu nebo spole£enskou scénu. Aby mohly dosáhnout poºadované ú£innosti, musí být kvalitn¥ výtvarn¥ zpracované. Oblíbené jsou rovn¥º interiérové komplety bytového nebo pracovního prost°edí, které p°edstavují názorné funk£ní uspo°ádání p°edm¥t· v daném prostoru. Zde je pot°eba dát si pozor, aby tv·rce nevhodným výb¥rem nebo umíst¥ním p°edm¥tu nezkresloval skute£nost.

23

Jak jiº bylo zmín¥no, muzeum nem·ºe vystavovat pouze originální p°edm¥ty, vystavuje i substituty, které ale nejsou tak náv²t¥vnicky zajímavé. P°í£inou m·ºe být, ºe muzeum originál nemá k dispozici, nebo je p°edm¥t ve stavu, kdy ho vystavit nelze.

18 ULE, Petr. Jak mluví expozice aneb Vizír efekt. In

Muzea a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava £i otrava?: sborník p°ísp¥vk· z muzeologického seminá°e (16. - 17. kv¥tna 1996). Hodonín : Masarykovo muzeum, 1997. s. 4-5.

19 BENE, J. Muzejní prezentace. s. 47-49. 20 detailn¥j²í d¥lení muzejních prezenta£ních prost°edk· viz. TKÁ, Vladimír. T°íd¥ní a terminologie

vyjad°ovacích prost°edk· v muzejní prezentaci. In ro£. X, s. 49-57.

21 BENE, J. Muzejní 22 Tamtéº. s. 112. 23 Tamtéº. s. 54-55.

prezentace. s. 67.

Muzeologické se²ity. Brno : Moravské muzeum, 1986,

3


12

Kopii by vºdy m¥lo muzeum náv²t¥vníkovi p°iznat, i kdyº je tak zda°ile zpracovaná, ºe by to nepoznal. Oproti jiným vyjad°ovacím prost°edk·m muzea, jsou trojrozm¥rné modely náv²t¥vnicky úsp¥²n¥j²í. Po£et vystavených p°edm¥t· v expozici by m¥l být ovlivn¥n rozsahem prostoru, který náv²t¥vník pot°ebuje na pohodlné vnímání p°edm¥tu. Zváºen musí být také prostor, který pro své pohodlí pot°ebuje náv²t¥vník. Kolik prostoru bude pot°ebovat objekt, aby mohl

24

být pohodln¥ sledován, je udáván výhledovou vzdáleností od exponátu

. Zatímco velký

objekt bude vyºadovat velkou plochu pro pozorování, mince naproti tomu minimální. Je to do jisté míry subjektivní, dané historicky a kulturn¥, p°esto existují minimální poºadavky. V expozici by m¥ly t°etinu prostoru zabírat exponáty, t°etinu prostoru by m¥la pokrývat výhledová vzdálenost a poslední t°etina by m¥la slouºit k pohybu náv²t¥vník·.

2 Pro um¥lecká díla v galerii je nap°. uvád¥na plocha 1,4 m pro men²í p°edm¥ty jako fotograe aº po 9,3 m

2

pro v¥t²í díla. N¥která díla sou£asného um¥ní mohou být ale daleko

v¥t²í, s £ímº se zvy²ují nároky na pohodlnou vzdálenost pro pozorování.

26

Trendem muzejního výstavnictví je kontextuálnost

25

. Náv²t¥vníkovi pomáhá sd¥lení

výstavy správn¥ pochopit, kdyº jsou exponáty nebo jejich celky vystaveny tak, ºe jsou patrné vazby a souvislosti, ve kterých p°edm¥ty slouºily. Díky takovéto prezentaci bude nejen náv²t¥vníkovi bliº²í, ale také srozumiteln¥j²í.

3.2 Architektonické °e²ení Následující podkapitola uvádí faktory, které ovliv¬ují architektonické °e²ení výstavy. Výstava musí být maximáln¥ dosaºitelná pro co nejvy²²í po£et náv²t¥vník·. Dále jmenuji nej£ast¥j²í typy výstavního mobiliá°e, který svým vzhledem a umíst¥ním ovliv¬uje p·sobení na náv²t¥vníky.

3.2.1

Dostupnost

Pro sepsání této podkapitoly jsem vycházela ze standard· fyzické a smyslové dostupnosti muzeí. N¥které z t¥chto zásad nejsou právn¥ ukotveny, tudíº se jimi muzea nemusí °ídit, náv²t¥vnost muzeí ale pomalu stoupá, proto by se m¥la p°izp·sobovat vzr·stajícím nárok·m.

24 vista distance 25 MAXIMEA, Heather. Projecting display space requirements. In LODR, B., LORD, G. (eds.)

The manual of museum exhibitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 82-84. ISBN 1-800-462-6420. 26 viz. DOLÁK, Jan. Expozice jako prost°edek komunikace. In Muzeum a zm¥na III. 1. vyd. Praha

:

tupný

také

Asociace z

muzeí

WWW:

a

galerií

eské

republiky,

2010,

s.

62.

ISBN

978-80-86611-34-1.

Dos-

1/Expozice%20jako%20prostredek%20komunikace%20muzei-Muchang-nalni%20verze.doc/view>. kontextualizaci také KESNER, Ladislav.

Marketing a management muzeí a památek.

: Grada Publishing, 2005. s. 183-184. ISBN 80-247-1104-4.

Ke

1. vyd. Praha

3


Osobní prostor

13

Lidský faktor je základním £initelem, který ovliv¬uje design muzea.

T¥lesným mírám a moºnostem musí být uspo°ádání expozice uzp·sobeno. Prostor by nem¥l být impozantní, aby se £lov¥k necítil p°íli² nejist¥, ale na druhou stranu ani p°íli² stísn¥n¥ v prostoru malém. Minimální rozm¥ry prostoru, kde se £lov¥k cítí dob°e, jsou

27

takové, kde m·ºeme pohodln¥ roztáhnout ob¥ ruce viz obrázek 1 a 2

.

Obrázek 1: Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý).

Obrázek 2: Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý) II.

Dve°e a pr·chody

Minimální ²í°ka dve°í a pr·chod·, musí být 1,4 m. Optimální ²í°ka

dve°í do místnosti a pr·chod· je 0,9 m.

Schody

28

Vý²ka schodku p°i vstupu do budovy m·ºe být maximáln¥ 2 cm. Je²t¥ dvo-

jnásobná vý²ka m·ºe být tolerována, pokud jsou schodky zkosené v pom¥ru 1:3. Pokud není uvnit° muzea k dispozici výtah, musí mít schody maximální vý²ku 16 cm, ná²lapnou plochu 28 cm a schodi²t¥ musí být ²iroké alespo¬ 1,4 m. Jestli má schodi²t¥ více neº t°i schody, musí být na obou stranách opat°eno zábradlím. První a poslední schod musí být ozna£en kontrastní barvou.

27 DEAN, D.

29

Museum exhibition.

p. 42 - 43.

28 BERNARD, Patrick, FABRE, Piere. Muzea pro v²echny: p°íru£ka k fyzické a smyslové dostupnosti muzeí. Praha : eský výbor ICOM a AMG R, 2003. s. 10-11. ISBN 80-86611-03-5.

29 BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny s. 15.

3


Podlahy

14

Zásadou je stabilní a neklouzavý povrch. Velkým problémem pro lidi s holí,

nebo i pro ºeny v podpatcích jsou m°íºe a rýhy ²ir²í neº 5 mm. Nesmí se opomenout ozna£ení v²ech p°ekáºek, kontrastní barvou. Koberce by m¥ly být bezpe£n¥ p°ipevn¥ny

30

k podlaze.

Sklon

Tolerovaný sklon je 8,3 % a pro p°ípad, ºe je rampa del²í neº 9 m, je nutná

také odpo£inková podesta. Pokud se p°ekonává vý²kový rozdíl v¥t²í neº 0,4 m, je rovn¥º nutné zábradlí.

Odpo£inek

31

Aby se náv²t¥vníci cítili v muzeu pohodln¥, musí nabízet dostatek míst k

odpo£inku. Sedací nábytek by m¥l být opat°en také op¥rkami. Vý²ka seda£ek by m¥la být v rozmezí 30 - 50 cm, op¥rky by m¥ly být ve vý²ce 75 - 90 cm. Místo k sezení se

32

nesmí stát bariérou pro hendikepované.

Výtah

Výtah je p°edpisy na°ízen v²ude ve ve°ejných za°ízeních, kde se jejich sluºby

nabízejí v suterénu nebo v poschodí. Plocha kabiny by m¥la mít rozm¥ry alespo¬ 1,1 m na ²í°ku a 1,4 m do hloubky. Dve°e musí být ²iroké minimáln¥ 0,8 m. Panel pro ovládání musí být umíst¥n ve vý²ce p°inejmen²ím 1,1 m. Jako pom·cka zde m·ºe slouºit jeho plasticita a znaky provedené také ve slepeckém písmu. D·leºité je také hlasem ohlá²ené dosaºené poschodí a zábradlí ve vý²ce 0,9 m od podlahy.

Sály

33

Místa v sálech by m¥la mít minimáln¥ rozm¥ry 0,8 x 1,3 m. Právní normy u nás

vyºadují prostor pro vozí£ká°e o rozm¥rech 1,2 x 1,5 m. V sálech do padesáti míst musí být alespo¬ dv¥ místa pro vozí£ká°e, s kaºdými dal²ími padesáti místy se jedno místo p°idává.

34

Umíst¥ní exponát· a text·

Základním pravidlem pro uchycení popisek je umístit

je tak, aby si je mohli p°e£íst v²ichni, kdo do muzea p°ijdou. Pokud je vzdálenost 1 m, nachází se zorné pole 0,9 - 1,4 m od zem¥. Mimo tuto oblast se vzr·stá obtíºnost vnímání. Jestli se informace mají nacházet nad a pod hranicí 0,75 - 1,9 m, lze vyuºít plochy naklon¥né pod úhlem 30°. B¥ºná vzdálenost pro £tení je 0,5 - 1 m. Hendikepovaným by

35

m¥lo být umoºn¥no p°istoupit blíºe. Názorn¥ vysv¥tleno na obrázku 3

30 BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 14. 31 Tamtéº. s. 11. 32 Tamtéº. s. 13. 33 Tamtéº. s. 14-15. 34 Tamtéº. s. 40-41. 35 Tamtéº. s. 32.

.

3


15

Obrázek 3: Vý²ka umíst¥ní exponát· a text·.

Co se týká umíst¥ní exponát·, musí být vizuáln¥ dostupné v²em náv²t¥vník·m muzea. Stoly a pulty musí být minimáln¥ 0,7 m nad zemí spodní stranou a horní £ástí maximáln¥ 0,85 m nad zemí. Pro umíst¥ní p°edm¥t· platí pravidla vnímání popsaná vý²e. Aby náv²t¥vníci mohli vnímat co nejvíce detail·, je pot°eba omezit p°ekáºky výhledu (skla, ²¬·ry), pokud je to ov²em vzhledem k charakteru p°edm¥tu moºné.

36

Pozornost

by m¥la být v¥nována také sokl·m a pódiím, na kterých jsou exponáty vystaveny. M¥ly by mít kontrastní barvu oproti zdem a podlaze, nem¥ly by mít ostré rohy a nem¥ly by nep°edvídateln¥ vy£nívat do cesty prohlídkové trasy. Dal²í roz²i°ující informace k dostupnosti sbírek hendikepovaným jsou dostupné nap°. v p°íru£ce Smithsonian Guidelines for accessible exhibition design.

3.2.2

37

Výstavní za°ízení

Podstatnou sloºku prost°edí muzea tvo°í výstavní za°ízení, tedy vitríny, panely, sokly a pódia. Slouºí jako pom·cka p°i prezentaci exponát·, dotvá°í atmosféru expozice. Je ºádoucí, aby svým vzhledem nep·sobily nijak nápadn¥, a hlavní pozornost tak p°ipadla vystavenému p°edm¥tu. Funkce výstavního za°ízení:

formovat výstavní jednotky, které mají náv²t¥vníci vnímat jako celek;

umoºnit pohodlné vnímání exponát· v optimálních podmínkách umíst¥ní, uspo°ádání, osv¥tlení atd.;

chránit vystavené exponáty jak p°ed ²kodlivými vlivy prost°edí, tak i p°ed neºádoucími zásahy náv²t¥vník·;

36 BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 50-51. 37 Smithsonian guidelines for accessible design [online]. [cit. 2012-06-08]. Dostupný z WWW: .

3


16

moºnost opakovaného víceú£elového pouºití, snadný transport, uskladn¥ní, £i²t¥ní atd.

M·ºeme rozli²it £ty°i typy výstavního za°ízení, a to vitríny, panely, pódia a sokly. Pódia a sokly mohou být °e²eny v bednovitém provedení, jeº na náv²t¥vníka p·sobí hmotným a stabilním dojmem, nebo v ty£ovitém, které naopak p·sobí leh£ím dojmem. Vitríny a panely mohou být, co se týká mobility bu¤ stabilní, nebo mobilní. Stabilní panely a vitríny jsou pevn¥ p°ipevn¥né ke zdi a jsou vyuºívány v trvalých expozicích. Mobilní za°ízení se £ast¥ji uplat¬uje pro krátkodobé výstavy. P°enosné vitríny d¥líme na sk°í¬ové a hranolové s vertikální plochou vnímání (nást¥nné-záv¥sné, voln¥ stojící se t°emi, dv¥ma nebo jedním sklem), nebo pultové a stolové s horizontální plochou vnímání. P°enosné panely mohou být bu¤ volné (samostatné), nebo vázané (konstruk£n¥ spojené). Volné panely je²t¥ d¥líme podle zp·sobu upevn¥ní. Mohou být p°ipevn¥ny lanem ke stropu a k podlaze, zav¥²eny na st¥n¥, nebo postaveny na stojkách. Vitríny mohou být p°ístupné náv²t¥vníkovi ze v²ech £ty° stran, ze t°í, nebo pouze z jedné strany. Materiály, které se na jejich výrobu pouºívají, jsou nej£ast¥ji sklo, d°evo a kov v r·zných variantách spojení. V expozici se nej£ast¥ji vyuºívají pevn¥ sestavené konstrukce, pro výstavy jsou vhodn¥j²í variabilní sestavy vitrín. Vitríny mají n¥kolik moºností osv¥tlení. Mají vnit°ní osv¥tlení, nebo jsou bez osv¥tlení a k nasvícení exponát· musí dosta£ovat vn¥j²í zdroje zá°ení, nebo mohou kombinovat ob¥ moºnosti.

38

Detailn¥j²í rozd¥lení vitrín s popisem

a ohodnocením ohledn¥ nan£ní náro£nosti, moºnosti osv¥tlení, kontrol klimatu aj. je

39

moºné nalézt v knize The manual of museum exhibitions

3.2.3

.

Uspo°ádání prostoru a komunikace

Uspo°ádání výstavních prostor je jeden z faktor·, který ovliv¬uje to, jak je lidmi ve výsledku náv²t¥va muzea vnímána. Efektivní uspo°ádání exponát· a výstavního za°ízení usnad¬uje pr·chod expozicí, zárove¬ ale umoº¬uje zhlédnutí co nejv¥t²ího po£tu vystavených p°edm¥t· bez toho, aby byl £lov¥k vy£erpaný.

Muzejní únava

Výzkumy z 20. a 30. let minulého století prokázaly, ºe zájem náv²t¥vník·

40

o exponáty klesá s £asem stráveným v muzeu. Tento jev byl nazván muzejní únava

38 BENE, J. Muzejní prezentace. s. 180-183. 39 HAHN, Till. Display cases. In LODR, B., LORD, G. (eds.)

. V 80.

The manual of museum exhibitions,

Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 198-207. ISBN 1-800-462-6420.

40 Je popisována jako psychická a fyzická únava v prost°edí muzea. Zvána je také muzejní nohy viz.

FIALOVÁ, Dagman. N¥kolikerá zastavení muzejn¥ výstavního tv·rce na cest¥ za moredními výstavními trendy. In

Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze seminá°e 26. - 27. £ervma 2007.

Hodonín :

Masarykovo muzeum, 2008. s. 12-16. ISBN 80-903628-8-5. Je spojována s omezenou schopností soust°edit se - tzv. attention span limited. O muzejní únav¥ také DOLÁK, Jan. K n¥kterým obecným problém·m tvorby muzejních expozic. In

Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze seminá°e 26. - 27. £ervma

3


17

letech bylo zji²t¥no, ºe po za£átku prohlídky zájem náv²t¥vník· rychle dosáhne vysoké úrovn¥, na které setrvává po dobu asi t°iceti minut a poté rychle klesá. S tím je spojena i rychlost prohlídky muzea. Nejd°íve je pohyb pomalý, náv²t¥vníci se £asto zastavují u exponát·, pozd¥ji se pohyb zrychluje a k bliº²ímu zkoumání p°edm¥t· se zastavují jen ojedin¥le. P°í£iny vysv¥tlující tento jev se týkají jak náv²t¥vníka, tak i prost°edí muzea. Náv²t¥vníka ovliv¬ují pocity, stav, nálada, zájmy a zku²enosti. Faktory prost°edí zahrnují uspo°ádání exponát·, jejich velikost, osv¥tlení, mnoºství textu atd. e²ením, jak se tomuto £astému jevu vyhnout, je udrºení pozornosti. Kaºdé muzeum vlastní zajímavé a atraktivní exponáty a muzejní profesionálové by m¥li hledat cesty, jak k nim p°itáhnout pozornost náv²t¥vníka. Základní rady, jak se vyhnout muzejní únav¥, zní:

vyzdvihnout výjime£nost exponát· (v kontrastu s pozadím, umíst¥ní ve správné vý²ce);

rozmístit atraktivní exponáty ve vztahu k trase prohlídky;

sníºit mentální úsilí vyºadované k pochopení exponát· (zp·sob prezentace);

motivovat náv²t¥vníky, aby se zapojili (kladení otázek, korekce mylných názor·, zajímavý obsah, moºnost interakce);

minimalizovat ru²ivé prvky;

vytvá°et odpo£inkové zóny.

41

Tendence chování a uspo°ádání prostoru

P°i prohlídce muzea jsou patrné jisté

vzorce chování náv²t¥vník·. Pro vytvo°ení odpovídajícího efektu a p°itáhnutí pozornosti je d·leºité vycházet ze znalosti tendencí chování. Mezi nejznám¥j²í tendence pat°í nap°.:

Otá£ení vpravo. V¥t²ina lidí tíhne k zato£ení doprava, pokud mají na výb¥r. Moºným vysv¥tlením je spojení s p°evahou pravák· ve spole£nosti.

Ch·ze podél pravé zdi. Pokud se náv²t¥vník rozhodne jít doprava, v¥t²inou na té stran¥ uº z·stane a mén¥ prohlíºí p°edm¥ty po levé stran¥.

Zastavení se u prvního exponátu po pravé stran¥. P°edm¥ty po pravé stran¥ na za£átku prohlídky upoutají pozornost.

2007. Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 87-93. ISBN 80-903628-8-5. 41 DAVEY, Gareth. What is museum fatigue? Visitor Studies Today [online]. 2005, vol. 8 (3). [cit. 201206-05]. Dostupný z WWW: .

3


18

Zastavení se u prvního exponátu spí²e neº zastavení u posledního. Náv²t¥vník je unavený a ví, ºe se blíºí k východu.

Exponáty nejblíºe východu jsou nejmén¥ prohlíºené. ím blíºe vchodu se náv²t¥vník nachází, tím rychleji se k n¥mu blíºí a tím mén¥ pozornosti v¥nuje výstav¥.

Up°ednost¬ování viditelného východu. Je moºné, ºe toto chování souvisí s podv¥domým nutkáním vyhnout se pasti, coº zárove¬ vysv¥tluje i neochotu vstoupit do místnosti, v nichº není vid¥t východ.

Preferování nejkrat²í moºné cesty. Exponáty podél nejkrat²í cesty k východu jsou prohlíºené £ast¥ji.

Averze k temnému prostoru. Souvisí bezpochyby se strachem z neznámého a instinktem p°eºití.

Pozornost dále nejvíce ovliv¬ují nap°.:

Orientace na barvy.

Orientace na velikost.

Orientace na pohyblivé p°edm¥ty.

Moºnost aktivní ú£asti.

P°edm¥ty nacházející se uprost°ed n¥jaké skupiny nebo ve vý²ce o£í p°itahují více

42

pozornosti.

Men²í mnoºství p°edm¥t· a jejich izolace zna£n¥ zvy²ují zájem o n¥.

Velké dioráma p°itahuje pozornost bez ohledu na to, kde se nachází.

43

Popsané tendence nazna£ují moºné postupy pro vhodné uspo°ádání výstavních sál·. Aby náv²t¥vníci neutíkali z muzeí p°íli² rychle a unaveni, je pot°eba se t¥mto podv¥domým sklon·m nepod°izovat a £elit jim a pokud je to moºné, prostor uspo°ádat tak, aby byl pro náv²t¥vníky výzvou a p°ekvapením. Záv¥ry, které ze zji²t¥ného plynou, znamenají nap°.:

Po vstupu sm¥°ovat doleva. Moºností je t°eba umíst¥ní bariéry, která donutí náv²t¥vníka odbo£it doleva.

42 DEAN, D. Museum exhibition. p. 51-52. 43 WAIDACHER, Friedrich. Príru£ka v²eobecnej

muzeológie.

Bratislava : Slovenské národné muzeum

- Národné muzejné centrum, 1999. s. 264-265. ISBN 80-8060-015-5.

3


19

Výrazné exponáty umístit pravideln¥ po celé expozici a p°itáhnout k nim tak pozornost.

Pouºití diagonál a k°ivek. Lidské oko následuje linky. Mohou vést náv²t¥vníkovu pozornost.

Zm¥ny vý²ky prostoru, barevného schématu, úrovn¥ osv¥tlení podporují p°esun pozornosti, vyvolávají zv¥davost a emocionální odezvu. Usnad¬ují p°echod z jednoho prostoru do druhého.

Moºnosti komunikace

44

S uspo°ádáním prostoru se pojí zp·sob, jakým náv²t¥vník

prochází expozicí. Komunikace v expozici by m¥la být plynulá a nevyºadující, aby se náv²t¥vník vracel. Vybraný zp·sob by m¥l nejvíce odpovídat zamý²leným cíl·m expozice. Je moºná také kombinace následujících postup·. První moºností je procházet expozicí po doporu£ené trase. Náv²t¥vník je veden sv¥tly, barvami, ukazateli, nebo pomocí exponát· po ur£ené cest¥ aniº získá pocit, ºe je omezován. Druhým zp·sobem je volný pohyb expozicí. Náv²t¥vník si sám m·ºe zvolit sm¥r prohlídky. Tento p°ístup je zaloºen na síle jednotlivých exponát· v expozicích a uplat¬uje se hlavn¥ na výstavách um¥ní nebo v galeriích. T°etím moºným p°ístupem je °ízená prohlídka. Poté, co náv²t¥vník vstoupí do výstavního sálu je jasn¥ sm¥°ován a °ízen pomocí bariér aº do konce. Nemá moºnost výb¥ru a rychlého odchodu. Cílem je, aby se prohlíºející b¥hem prohlídky dostal k co nejv¥t²ímu mnoºství informací. Problém m·ºe nastat, pokud si výstavu p°ijde prohlédnout v¥t²í mnoºství lidí.

3.3 Výtvarné °e²ení V této podkapitole se budu v¥novat klí£ovým prvk·m designu, jejichº p·sobení na £lov¥ka se p°i tvorb¥ expozice vyuºívá. Do výtvarného °e²ení jsou zahrnuty také materiály v expozici, které ovliv¬uje vnímání náv²t¥vníka.

3.3.1

Klí£ové prvky designu

Design je jedním z faktor·, který ovliv¬uje úsp¥²nost výstavy. Pokud jsou klí£ové prvky designu prezentovány správn¥, bude výsledné uspo°ádání fungovat.

44 DEAN, D.

Museum exhibition. p. 52-53.

3


Barva

20

Kaºdá barva n¥jakým zp·sobem ovliv¬uje na²i psychiku. lov¥k podv¥dom¥

spojuje jednotlivé barvy s ur£itými jevy nebo p°edm¥ty, a podle toho jim následn¥ p°ipisuje charakteristické vlastnosti. M·ºeme je rozd¥lit na nap°. na základní a odvozené, syté a bledé, sv¥tlé a tmavé, teplé a studené atd. B¥ºn¥ se vyskytují individuální odli²nosti ve vnímání barev, obecné charakteristiky jsou ale stálé. Modrá barva p·sobí klidným a pasivním dojmem. Je barvou soust°ed¥ní, symbolizuje nebe, víru a v²e nedosaºitelné. Zelená je barva klidu a pohody. Vyjad°uje sílu p°írody, proto bývá spojena s r·stem. Symbolizuje nad¥ji, jistotu a p°írodu. M·ºe p·sobit jak chladným, tak i teplým dojmem. ervená je ºivá, £ilá a dynamická. Je barvou podnikavosti a tvo°ivého úsilí. Je symbolem boje, ohn¥, krve a revoluce. lutá znamená radost, vzru²ení veselí. Je symbolem slunce, bohatství, d·stojnosti a úcty. erná je barvou prázdnoty, nicoty a smutku. Symbolizuje konec a uzav°enost. Bílá barva je spojována

45

s £istotou a po°ádkem. Symbolizuje také po£átek a sv¥tlo.

Význam p°isuzovaný barvám

se v pr·b¥hu d¥jin m¥nil. Vnímání symboliky se také li²í v souvislosti s kulturou. Barva v muzeu by m¥la jít ruku v ruce s vystavenými p°edm¥ty. Dopl¬uje téma. Nesmí budit ru²ivým dojmem, naopak musí p·sobit klidn¥ a vyváºen¥ a p°íli² nezat¥ºovat o£i, které se soust°edí na vnímání exponát·. Prostory výstavních sál· se stálými expozicemi bývají £ast¥ji vymalovány v barevných tónech, které odpovídají vystavenému celku, zatímco v místnostech pro krátkodobé výstavy, kde se instalace neustále obm¥¬uje, jsou preferovány spí²e neutrální barvy. Bílá, nebo velmi sv¥tlé barvy zárove¬ umoº¬ují v¥t²in¥ exponát· nejlépe vyniknout v b¥ºném osv¥tlení. V galeriích bývá naopak pro výmalbu zdí £asto volena £erná nebo jiná tmavá barva, která p°i nízké intenzit¥ osv¥tlení a optimálním nasvícení objektu umoºní jeho vyniknutí. Barvy v muzeu mohou slouºit k propojování jednotlivých tematických celk· nebo naopak k jejich vzájemnému odd¥lení. Mohou také vést náv²t¥vníka po celém muzeu. N¥kdy jsou barevn¥ odli²eny jednotlivé prohlídkové trasy.

Textura

Textura je vizuální hrubost nebo jemnost povrchu. U dvourozm¥rných p°ed-

m¥t· nemusí existovat ºádné povrchové úpravy, rozhodující je hustota pigmentu, vlastnosti linií aj., které navozují dojem trojrozm¥rných struktur. Textura m·ºe souviset

46

s povrchovou úpravou objektu a mít taktilní význam. V²e je vid¥t na obrázku 4

45 KULKA, Ji°í. 2329-7.

46 DEAN, D.

.

Psychologie um¥ní. 2.vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. s. 121. ISBN 978-80-247-

Museum exhibition. p. 36.

3


21

Obrázek 4: Ukázka textury povrchu.

Tvar

Tvar vymezuje hranice objektu. Dvou- i trojrozm¥rné tvary mohou být geomet-

rické a tvrdé, nap°. £tverce a krychle, kruhy, jiné jsou m¥k£í, nap°. tvary ºivých organism·, tedy organické tvary. Kontrastem, spojováním, p°ekrýváním nebo mícháním tvar· £iníme celek vizuáln¥ zajímavým. Pokud postavíme oba typy tvar· proti sob¥, zd·razníme jejich vlastnosti.

Hodnota jasu

Souvisí s tmavostí a sv¥tlostí a nemá p°ímý vztah k barv¥. Oblasti,

které jsou tmavé, mají niº²í hodnotu jasu a oblasti, které jsou sv¥tlé, mají vy²²í. V²echny úrovn¥ mezi, jsou stupn¥ hodnoty jasu. Hodnota jasu je spojena s vizuální váhou. Sv¥tlej²í oblasti p·sobí leh£ím dojmem, tmav²í mají v¥t²í vizuální váhu. Pro ú£ely designu je hodnota jasu. D·leºitá kv·li d·razu, orientaci a p°itaºlivosti, nebo odpudivosti kompozice. Uváºlivé kombinování hodnoty jasu s jinými prvky m·ºe výrazn¥ ovlivnit vizuální dopad. Je dána pigmentem, povrchovou úpravou a osv¥tlením.

Vyváºenost

Vyváºenost je spojena s rozloºením vizuální váhy. Pokud jsou obrazy nebo

objekty uspo°ádány symetricky (tzn. p°edm¥ty podobné velikosti a váhy uspo°ádány proti sob¥ p°es st°ed) jsou symetricky vyváºené. Pokud jsou poskládané tak, ºe k p°edm¥t·m nejsou p°i°azeny prot¥j²ky, co by dopl¬ovaly kompozici, je asymetrická. Vizuální ukázka je tvo°ena obrázkem 5

47 DEAN, D.

47

.

Museum exhibition. p. 37.

3


22

Obrázek 5: Vyváºenost - (a) posouvání centra rovnováhy, (b) uºité negativního prostoru, (c) pouºití více prvk· proti pouºití jediného, (d) kompenzace jasu a objemu.

Linie

Linie vedou lidský zrak a tím ur£ují sm¥r. Linie dává silný sm¥rový obsah kom-

pozici. M·ºe se li²it nap°. v síle a hustot¥. Tento prvek spolu s texturou ovliv¬uje vizuální váhu, nazna£uje sm¥r a vymezuje prostor.

3.3.2

48

Materiál

Kritéria výb¥ru materiál· pro výstavní sály jsou:

vzhled

funk£nost

údrºba

Materiál musí být vybírán za spoluú£asti jak muzejních profesionál·, tak i designéra a architekta. Co se týká vzhledu, m¥l by odráºet to, co muzeum p°edstavuje. Velké národní muzeum se bude snaºit p·sobit majestátn¥, galerie sou£asného um¥ní nebo science centra se pokusí své zam¥°ení vyjád°it co nejnov¥j²ími technologiemi a materiály. Téma a zám¥r by m¥l ladit s vybranými materiály. Aby byl celkový dojem co nejlep²í, vybrané materiály by m¥ly vhodn¥ dopl¬ovat barvy a sv¥tla. Materiály v sob¥ nesou mnoho z designu, m¥ly by proto být voleny velmi pe£liv¥. Ve v¥t²in¥ p°ípad· vybrané materiály jakoby ustupují do pozadí, jen dopl¬ují, a tak nechávají dominovat exponáty. To by m¥lo být cílem vºdy. Najdou se ale také výjimky.

48 DEAN, D.

Museum exhibition. p. 32-39.

3


23

N¥kdy m·ºe pestrý výb¥r materiál· signalizovat výjime£nost prost°edí. Jejich zm¥nou m·ºe být nazna£en p°echod do jiného, slouºí tedy jako efektivní nástroj orientace v prostoru. Problém m·ºe n¥kdy nastat v souvislosti se slad¥ním celkového dojmu muzea s jeho za°ízením. V n¥kterých muzeích, zejména tam, kde jsou vitríny vestav¥né, mohou být d·leºitým elementem dominujícím prostoru. V jiných muzeích jsou voln¥ stojící vitríny sestaveny podle pot°eb stávající výstavy a £asto prostor dopl¬ují a ustupují do pozadí. Vitríny mohou být koncipovány také tak, ºe kontrastují designu výstavních prostor. Trendem se stává uºití b¥ºných materiál· neobvyklými zp·soby, ve snaze docílit výjime£né vizuální kvality.

49

Funk£nost materiál· se vztahuje k náv²t¥vnickému komfortu, bezpe£nosti a údrºb¥. Pouºité materiály by m¥ly odolat ºáru. Bolesti a únav¥ o£í se p°edchází výb¥rem materiál·, od kterých se neodráºí sv¥tlo, nebo matnou úpravou povrchu. D°evo je odolný materiál a pro ch·zi pohodln¥j²í, neº betonová podlaha. Pokud se na beton poklade vinylová podlaha, je ch·ze pohodln¥j²í. Zm¥na podlahové úpravy také zmír¬uje muzejní únavu. Nutné jsou také úpravy k omezení pra²nosti a snadná moºnost £i²t¥ní a úklidu. Zdi mohou být opat°eny módní textilií, problematický by mohl být zp·sob jejího upevn¥ní a údrºba. Podlahy mohou být betonové, pokryté dlaºbou, d°ev¥né, kryté plovoucí podlahou nebo kobercem. Podlaha musí být hladká, aby se po ní mohly pohybovat ko£árky nebo invalidní vozíky. Kladn¥ na lidskou psychiku p·sobí p°írodní materiály d°evo a kámen. astými materiály vyskytujícími se v expozici jsou také kov a sklo. Tyto materiály se skv¥le uplatní v galeriích, ale také nap°íklad technických muzeích, protoºe p·sobí moderním a lehkým dojmem, zárove¬ ale pon¥kud chladným. V jiných typech muzeí jsou vitríny z kovu a skla také £asto k vid¥ní. Zde bývá problém, pokud jsou v jedné místnosti nevhodn¥ kombinovány r·zné typy materiálu na vybavení, které si obvykle konkurují i stylov¥.

3.4 Text v expozici Za text ve výstav¥ se povaºují psané informace, které slouºí k interpretaci výstavy, coº znamená, ºe je zám¥rn¥ pro komunikativní cíle zformulovaným sd¥lením, kterým se náv²t¥vníkovi objas¬ují a hodnotí procesy, jevy a fakta ve výstav¥ prezentované

50

. Tvo°í

jej nadpisy a názvy, vysv¥tlující text na panelu, popisky p°edm¥t·, slogany a texty distribu£ních materiál·.

49 MAXIMEA, Heather. Exhibition galleries. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.) The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 185-186. ISBN 1-800-462-6420. 50 BENE, J. Muzejní prezentace. s. 60.

3


24

A£koliv výstavní texty nejsou hlavním prost°edkem sd¥lení, p°i prohlídce mnohých výstav se to zdát m·ºe. Nejd·leºit¥j²ím médiem výstavy je ale objekt samotný. Pomocné doprovodné prost°edky, mezi nimi i text, mají pomoci náv²t¥vníkovi k pochopení vzájemných vazeb mezi exponáty. Co se týká ú£inku na diváka, jsou textové prost°edky aº na posledním míst¥. Vyjad°ují to, co ne²lo sd¥lit pomocí jiných prost°edk·. Nelze je ale vºdy brát jako pouze jako nutné zlo

51

, protoºe na r·zných typech výstav, plní texty r·zné

role. Na výstavách galerijního typu, které jsou zam¥°eny na prezentaci individuálních objekt·, je text chápán jako element dopl¬ující, zatímco na historických nebo technických je role textových materiál· výrazn¥j²í. Na výstavách jsou podmínky pro £tení zhor²ené. tená° £te vestoje, jeho pozornost je odvád¥na jinými podn¥ty, mohou být ru²eni hovorem ostatních náv²t¥vník·, hudbou apod. P°esto, jak jiº bylo °e£eno, bývají výstavy textem p°esyceny. Dal²ím problémem je samotná kvalita obsahu. Náv²t¥vník obecn¥ £te na výstavách velmi málo. Nelze ale generalizovat a automaticky do této kategorie °adit v²echny náv²t¥vníky. Na výstavu m·ºe p°ijít náv²t¥vník, který si text· ani nev²imne, ale také takový, který s nad²ením p°e£te text na kaºdém panelu a popisku. Texty musí být homogenní. V²echny by m¥lo spojovat jednotné zam¥°ení. M¥ly by být spojeny hlavní my²lenkou

52

(komunika£ní cíl, nám¥t), který vymezí obsah textu.

Hlavní my²lenka také spojuje tvorbu celého týmu vytvá°ejícího výstavu. Znamená to, ºe kaºdý její prvek musí mít jasn¥ denovaný cíl, který vychází z hlavní my²lenky. len¥ní výstavních text· a zna£ek:

Hlavní nadpis - název - pojmenovává výstavu. Dobrý název vzbudí zájem a zv¥davost a poskytne dostatek informací, aby se £lov¥k mohl rozhodnout, jestli chce muzeum nav²tívit nebo ne.

Úvodní nebo orienta£ní text p°edstaví organizaci a charakter výstavy. Velký a jednoduchý plán a stru£ný p°ehled p°ipraví náv²t¥vníka na rozsah, sekce a témata výstavy. Informace by m¥ly být stru£né a písmo dostate£n¥ velké, aby náv²t¥vník zaregistroval v²e pot°ebné i p°i letmém pohledu. Výzkumné studie ukázaly, ºe náv²t¥vníci, kte°í pochopí organizaci a jdou po nazna£ené trase (pokud n¥jaká je), na ní stráví více £asu a více si z ní odnesou.

Text k sekcím nebo skupinám p°edm¥t· informuje náv²t¥vníka o d·vodech uspo°ádání objekt· do skupin. Vysv¥tlují, co mají spole£ného. Text by nem¥l být p°íli² dlouhý, aby ho náv²t¥vníci cht¥li p°esko£it.

51 BENE, J.

Muzejní prezentace. s. 60. Exhibit labels: an interpretative approach. Oxford : AltaMira Press,

52 big idea viz SERREL, Beverly. 1996. p. 1. ISBN 0-7619-9106-9.

3


25

Text k jednotlivým p°edm¥t·m (popisky) jsou nejd·leºit¥j²ím textem na výstav¥. N¥kdy jsou jediným popisem, co náv²t¥vník b¥hem výstavy zachytí, protoºe jsou obvykle krátké a blízko u objektu, ke kterému pat°í. Jsou v¥t²inou v¥novány viditelným specik·m p°edm¥tu. Nemají interpreta£ní funkci samy o sob¥. Popisky mohou být £teny v jakémkoliv po°adí.

Identika£ní ²títky poskytují ty nejzákladn¥j²í informace, nej£ast¥ji heslovité. Jejich formát se m·ºe li²it. R·zné typy objekt· vyºadují r·zné uspo°ádání informací.

Informace o dárci nemají interpreta£ní funkci. Nem¥ly by být del²í nebo smíchané s informacemi z popisk·, nebo identika£ních ²títk·. Mohou být umíst¥ny ke konci výstavy.

Informace o autorském a tv·r£ím týmu.

Ukazatele a orienta£ní zna£ky pomáhají náv²t¥vník·m najít sm¥r a orientovat se v muzeu. Nem¥ly by být p°ehlédnutelné, ale zárove¬ by nem¥ly ru²it atmosféru výstavy. Uklid¬ují náv²t¥vníka a poskytují mu pocit jistoty. Upozor¬ují nap°. na východ, toalety, prostor s ob£erstvením. M¥ly by být stejn¥ jako zna£ky zákazu jednoduché a srozumitelné.

Zna£ky zákazu náv²t¥vníky upozor¬ují na to, co je zakázáno, nap°. zákaz kou°ení

53

nebo zákaz dotýkat se p°edm¥t·.

Distribu£ní materiály mohou být jak katalogy, tak i pracovní listy, co si náv²t¥vníci odnesou z výstavy dom·. Distribu£ní materiály mohou být r·zného rozsahu a úrovn¥ sloºitosti. asto výstava obsahuje p°íli² mnoho informací, vhodným °e²ením je shrnout tyto informace do katalogu nebo broºury. Ti²t¥né materiály k výstavám si náv²t¥vníci mohou vzít s sebou dom·, p°ípadn¥ je po prohlídce odevzdat na pokladn¥.

Co se týká délky text·, název by nem¥l mít víc, jak deset slov. Úvodní text uº je del²í, má kolem 50 - 200 slov rozd¥lených do odstavc·, které nemají více jak 75 slov. Texty ke

54

skupinám p°edm¥t· mají 75 - 150 slov. Popisky mají mít maximáln¥ 75 slov. Nejb¥ºn¥j²í chyby výstavního textu:

text je p°íli² dlouhý;

text je p°íli² odborný a pouºívá v¥decké termíny;

text je nudný, obsahuje ned·leºité informace;

53 SERREL, B. Exhibit labels. p. 22-31. 54 DEAN, D. Museum exhibition. p.112-116.

3


26

text je ²patn¥ opravený, obsahuje p°íli² chyb;

písmena jsou p°íli² malá;

písmo se t¥ºko £te díky nekvalitnímu tisku;

design textu je ²patný, jsou pouºity nevhodné barvy nebo kontrast;

text je nevhodn¥ umíst¥ný, je p°íli² nízko nebo vysoko, musí se hledat nebo je ²patn¥ osv¥tlený.

Texty na výstav¥ musí být p°ístupné, tzn. £itelné a srozumitelné.

£itelnost ovliv¬uje: velikost, typ, proporce písma, mezery mezi písmeny a °ádkování textu, kontrast barev, médium, instalace, osv¥tlení

srozumitelnost ovliv¬uje: délka, £istota textu, £etnost a sloºitost odborných výraz·, pointa na za£átku, nadpisy odstavc·, formát textu, shodnost údaj·, mezinárodní symboly

55

Základní pravidla pro kvalitní technické provedení textu jsou

:

Text musí být krátký, zajímavý pro náv²t¥vníka a p°ístupný. Náv²t¥vník v¥nuje jednomu objektu zhruba 20 vte°in své pozornosti.

Velikost textu musí odpovídat vzdálenosti, ve které bude náv²t¥vník text £íst. Ideální velikost se dá stanovit vzorcem:

56

velikost písmen = vzdálenost/200

Pouºité písmo by m¥lo být bezpatkové. Doporu£ené jsou nap°íklad fonty: Helvetica, Arial nebo Universe.

Tu£né nebo velké písmo pouºívat pro zvýrazn¥ní klí£ových informací.

Ideální proporce písma mají pom¥r ²í°ky a vý²ky mezi 3:5 a 1:1, pom¥r ²í°ky a vý²ky tahu mezi 1:5 a 1:10.

Mezery mezi °ádky a písmeny dostate£n¥ velké, aby nesplývaly. Text by nem¥l být zarovnaný do bloku.

55 Pravidla pro instalaci textu byla jiº práci zmín¥na v podkapitole Architektonické °e²ení. 56 Písmo men²í, neº velikosti 16 (4,5 mm) je t¥ºko £itelné p°i st°ední intenzit¥ osv¥tlení. viz. BERNARD, P., FABRE, P.

Muzea pro v²echny. s. 29.

3


27

Kontrast mezi písmem a podkladem má být dostate£n¥ velký. Kontrast písma s pozadím musí být minimáln¥ 70 %. Doporu£ována je kombinace nap°. £erný text na bílém podkladu, £erný text na ºlutém podkladu, apod. V prostoru s nízkou intenzitou osv¥tlení vynikne bílé písmo na tmavém podkladu. Rovn¥º se nedoporu£uje

57

umísóvat text na pr·hledné pozadí

.

Pro médium by nem¥l být pouºíván lesklý materiál.

Texty a popisky by m¥lo p°ekrývat antireexní sklo.

Vysv¥tlit v textu pouºívané odborné výrazy.

58

Kaºdý si musí ve výstav¥ najít to své. Dá se to °e²it r·znou úrovní text·. Pro laika nap°. jsou ur£eny krat²í popisky udávající základní informace, pro odborníky nebo pro ty, co se cht¥jí dozv¥d¥t více, mohou být pod základním textem dal²í informace odli²ené gracky (jiný typ písma, barva, men²í velikost) od základního textu. Informace pro ty, co se s tématem cht¥jí blíºe seznámit, mohou být shrnuty do publikace vydané k výstav¥, p°ípadn¥ to lze °e²it pomocí listova£·, oto£ných panel·, multimediálních panel· atd. Kvalita textu ovliv¬uje hodnocení výstavy jako celku, proto by m¥l být tvo°en s maximální pe£livostí.

3.5 Osv¥tlení Zrak zprost°edkovává £lov¥ku 80 % v²ech p°ijímaných informací

59

. Primární zp·sob ko-

munikace v muzeu probíhá vizuální formou a sv¥tlo slouºí jako médium, které pomáhá informace obsaºené ve sbírkách p°edávat. Neznamená jen moºnost vid¥t exponáty, d·leºité je také jeho psychologické p·sobení, pomáhá dotvá°et pot°ebnou atmosféru a samoz°ejm¥ slouºí také k orientaci náv²t¥vník· po prostoru. Na druhou stranu m·ºe být také destruktivní silou, která m·ºe nenávratn¥ po²kodit vystavené p°edm¥ty. Je proto pot°eba co nejlépe skloubit podmínky vhodné pro exponát s podmínkami, které budou p°íjemné i náv²t¥vníkovi muzea. Osv¥tlování expozic musí vycházet z princip· lidského vnímání sv¥tla. Jsme schopni rozli²ovat detaily a barvu ve velmi odli²ných sv¥telných podmínkách. Tato na²e schopnost je rozhodující pro vnímání v¥t²iny informací v kontextu expozice. Lidské oko obsahuje dva typy fotoreceptor· - ty£inky a £ípky. Sv¥tlo odraºené od objektu proniká do oka k bu¬kám, které fotoreceptory obsahují. Ty£inky jsou mén¥ citlivé

57 BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 31. 58 DOUA, Pavel. Text ve výstav¥. In Muzejní výstavní

tvorba: sborník p°edná²ek ze seminá°e (26. 27. 6. 2007 ). Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 26-29. ISBN 80-903628-8-5. 59 WAIDACHER, F. Príru£ka. s. 279.

3


28

na barvy, ale pracují i za velmi nízké úrovn¥ osv¥tlení, díky nim tak rozli²ujeme sv¥tlo

60

a tmu vid¥ní

61

, uplat¬ují se p°i adaptaci na tmu. ípky naproti tomu odpovídají za barevné a v pr·b¥hu adaptace na sv¥tlo. Oblast p°echodu mezi nimi, kde jsou aktivní

oba druhy fotoreceptor·, se nazývá soumra£né vid¥ní, protoºe se uplat¬uje zejména za ²era, za soumraku. Schopnost rozli²ovat barvy za tohoto druhu vid¥ní je velice omezená. V podmínkách muzea bývá £asto niº²í úrove¬ osv¥tlení, kv·li ochran¥ nejcitliv¥j²ích p°edm¥t· pouze kolem 50 lx

62

. Korektn¥ barevn¥ vidí i za této úrovn¥ osv¥tlení v¥t²ina

náv²t¥vník· muzea. Aby byly citlivé materiály nasvíceny odpovídajícím zp·sobem, jeden metr nad podlahou uº m·ºe úrove¬ osv¥tlení dosahovat pouze 20 - 30 lx, coº uº spadá do oblasti soumra£ného vid¥ní. Schopnost barevn¥ vid¥t i mimo prostor vystaveného p°edm¥tu, je tak významn¥ omezena. Je d·leºité zmínit, ºe lidské oko pot°ebuje £as, aby bylo schopno p°izp·sobit se zm¥nám ve sv¥telné úrovni. První fáze adaptace trvá 20 - 30 vte°in, ale úplná adaptace m·ºe zabrat aº p·l hodiny. V muzeu by proto m¥l být náv²t¥vníkovi poskytnut prostor pro adaptaci zraku zejména p°i p°íchodu z plného denního sv¥tla do muzea, kde bývá úrove¬ osv¥tlení niº²í. Odpovídající zp·sob osv¥tlení p°edm¥t· v muzeu zahrnuje jak osv¥tlení p°edm¥t·, tak i pohodlné podmínky pro náv²t¥vníka, jenº si exponáty prohlíºí. Sv¥tlo ovliv¬uje na²e vnímání vystaveného. I jemné rozdíly v intenzit¥ osv¥tlení dokáºou zm¥nit atmosféru místa a ovlivnit náladu náv²t¥vníka. Barevné sv¥tlo dokáºe propojit jednotlivá témata

63

výstavy, zatímco sv¥tlo cílen¥ zam¥°ené p°itáhne pozornost k jednotlivým detail·m.

Osv¥tlení, které se uplat¬uje v expozicích, m·ºeme rozd¥lit na p°irozené a um¥lé.

3.5.1

P°irozené sv¥tlo

P°irozené sv¥tlo m·ºe mít na materiály destruktivní ú£inky. Nebezpe£né je zejména p°ímé slune£ní sv¥tlo díky své intenzit¥ a lokálnímu teplu. Také kvalita denního sv¥tla, co se tý£e vnímání barev v expozicích, není uspokojitelná. Do galerií a muzeí m·ºe sv¥tlo vstupovat bu¤ shora a osv¥tlovat ve vertikálním sm¥ru, nebo jako bo£ní osv¥tlení, osv¥tlující horizontálním sm¥rem, obvykle z oken. Doporu£ováno je pouze osv¥tlení shora. Sv¥tlu proudícímu okny by se m¥lo vyhnout, nebo´ zp·sobuje osln¥ní a odlesky. Lidské oko je zárove¬ p°itahováno k nejjasn¥j²ímu objektu ve svém zorném poli, jímº bývá okno. Pokud je zrak p°itahován jasným oknem, je nemoºné jej dob°e adaptovat na niº²í úrovn¥

60 jde o skotopické, neboli ty£inkové vid¥ní 61 fotopické, neboli £ípkové vid¥ní

62 Lux je jednotka fyzikální veli£iny intenzita osv¥tlení. Intenzita osv¥tlení, neboli osv¥tlenost, je de-

nována jako plo²ná hustota sv¥telného toku dopadajícího na jednotkovou plochu.

63 SHAW, K. Lighting. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.)

The manual of museum exhibitions.

Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p 208. ISBN 1-800-462-6420.

3


29

osv¥tlení, které jsou vyºadovány v muzeu. Okna by proto m¥la být v muzeu zataºena v²ude, kde to citlivost vystavených materiál· vyºaduje. shrnuje tabulka 1

64

Doporu£ené hodnoty osv¥tlení

65

Tabulka 1: Doporu£ené hodnoty osv¥tlení pro jednotlivé materiály. 50 lx

velmi citlivé materiály - vodové barvy, kva²e, koláºe, miniatury, knihy, tisky a kresby, po²tovní známky, rukopisy, tapety, v²echny textilie, barvená k·ºe, etnogracké p°edm¥ty, biologické sbírky aj.

do 200 lx

olejové a temperové barvy, d°evo, evropské a orientální laky, nebarvená k·ºe, kosti, rohovina, slonovina, ºelvovina apod.

omezení dlouhodobého

sklo, barevné glazury a emaily, drahé kameny

silného osv¥tlení (p°ímé slune£ní sv¥tlo, bodové reektory) osv¥tlení bez omezení

kovy, kámen, neglazovaná keramika apod.

Krom¥ jiº zmín¥ného, anorganické materiály mohou být vystavovány za denního sv¥tla, pokud je omezeno osln¥ní a odrazy. Pro v²echny p°ípady by ale ú£inky sv¥tla m¥ly být monitorovány. P°irozené sv¥tlo proudící shora a jeho vlastnosti dávají prostoru zajímavý nádech a zejména v nových budovách galerií je jeho ú£ink· £asto vyuºíváno. St°e²ní okna, nebo okna umíst¥na vysoko nad úrovní o£í, mohou být vizuáln¥ velmi efektní.

66

V pr·b¥hu dne i ro£ních období se ale vlastnosti sv¥tla m¥ní a denní osv¥tlení

vyºaduje dopl¬kové um¥lé osv¥tlení.

3.5.2

Um¥lé osv¥tlení

Hlavní poºadavky na vytvo°ení odpovídajících podmínek k prohlíºení exponát· nezahrnují jen osv¥tlení p°edm¥t·. Nemén¥ d·leºité je zajistit p°edpoklady pro bezpe£ný pohyb náv²t¥vník·, jejich pohodlnou orientaci a snadnou adaptaci na rozdílné úrovn¥ osv¥tlení. Sv¥telné zdroje by m¥ly vykreslovat barvy co nejp°esn¥ji, to je pro muzeum klí£ové. Parametr, který udává v¥rnost podání barvy, se nazývá index podání barev (CRI)

67

. CRI

64 SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual. p. 167. 65 Kolektiv autor·. Preventivní ochrana sbírkových p°edm¥t·. Praha : Národní muzeum, 2000, s. 15. ISBN 80-7036-129-8.

66 SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual. p. 168-169. 67 Index podání barev Ra (CRI color rendering index) je hodnocení v¥rnosti barevného vjemu,

který vznikne osv¥tlením z ur£itého zdroje, v porovnání s tím, jaký barevný vjem by vznikl ve sv¥tle referen£ního ideálního zdroje. Hodnota Ra m·ºe být od 0 do 100. Hodnota Ra = 0 znamená, ºe p°i tomto osv¥tlení není moºné rozeznat barvy. Naproti tomu Ra = 100 znamená, ºe je to sv¥telný zdroj, který umoº¬uje p°irozené podání barev.

3


30

v hodnot¥ 100 odpovídá dennímu sv¥tlu. Nejlep²ím zdrojem v tomto ohledu jsou halogenové ºárovky, které mají hodnotu CRI rovnu 99, takºe tém¥° nedochází ke zkreslení barev. Dal²ím podobným zdrojem osv¥tlení s vysokou hodnotou CRI jsou uorescen£ní výbojky. Práv¥ tyto by m¥ly být první volbou pro osv¥tlení výstavního prostoru. Dal²ím faktorem,

68 69

který ovliv¬uje výb¥r osv¥tlení je teplota chromati£nosti, téº barevný tón sv¥tla

.

Koncepce sv¥tla v muzeu má t°i základní prvky, které by m¥ly být uplatn¥ny ve vyváºeném pom¥ru, aby byla co nejúsp¥²n¥j²í. Sv¥tlo pro vid¥ní tvo°ící základní osv¥tlení, které umoº¬uje vid¥t. Sv¥tlo pro pohled, které je zaloºeno na ú£incích jasu a kontrastu a zvýraz¬uje to, co nemá ujít pozornosti náv²t¥vníka. Sv¥tlo pro dojem nemá p°ímo praktickou funkci, ale nejvíce ovliv¬uje atmosféru prostoru. Jeho prost°edky jsou barva a jas. Co se týká svítidel, m¥la by spl¬ovat ur£itá kritéria. Osv¥tlení pro krátkodobé výstavy musí být variabilní, m¥lo by se do prostoru hodit z hlediska designu a také by se m¥lo dát jednodu²e upravit sm¥rování paprsku. Sv¥telný zdroj by m¥l být co nejdiskrétn¥ji umíst¥n a nijak tak neru²it dojem z nasvíceného p°edm¥tu. V závislosti na tom, co má být osv¥tleno, se m¥ní vhodný typ osv¥tlení. Obrazy jsou osv¥tlovány difúzním plo²ným osv¥tlením, které m·ºe být dopln¥no sm¥rovým sv¥tlem. Intenzita osv¥tlení by se m¥la dát regulovat dle typu materiálu. Pokud jsou osv¥tlovány trojrozm¥rné p°edm¥ty, mohou být vyuºity t°i typy osv¥tlení, a to p°ímé, které zd·razní p°edm¥t, dopl¬kové, které omezí ostré stíny p°edm¥tu a sv¥tlo na pozadí. D·leºitými faktory, jeº ovliv¬ují sv¥telný design, jsou kvalita, mnoºství a pozice svítidel. Nem¥lo by být opomenuto, ºe sklen¥ný povrch odráºí sv¥tlo a objekty se v n¥m mohou zrcadlit. Moºnou variantou je vnit°ní osv¥tlení vitrín, samoz°ejm¥ takové, které neovlivní vlastnosti a stav exponát·. V¥t²ina muzeí u nás jsou historické stavby. Zd·razn¥ní architektury budovy pak musí jít ruku v ruce s dodrºením podmínek ur£ených pro vystavené p°edm¥ty.

70

Sv¥tlo je také d·leºité pro audiovizuální program. M·ºe být jeho p°ímou sou£ástí, dynamickým prvkem dopl¬ujícím celou prezentaci.

3.5.3

Chyby v osv¥tlení exponát·

Chyby v osv¥tlení exponát· jsou v muzeích u nás stále velmi £asté. Týká se to nejen ²kodlivých ú£ink· na materiál, ale také celkového náv²t¥vníkova dojmu z prohlídky.

68 Teplota chromati£nosti (téº teplota barvy neboli barevný dojem) charakterizuje spektrum bílého sv¥tla. Sv¥tlo ur£ité teploty chromati£nosti má barvu tepelného zá°ení vydávaného £erným t¥lesem zah°átým na tuto teplotu. Teplota chromati£nosti se m¥°í v Kelvinech. árovka má nap°. teplotu chromati£nosti do 3000 K, sv¥tlo, které vyza°uje je teple bílé (do 3300 K), naproti tomu zá°ivka m·ºe mít teplotu chromati£nosti aº 7000 K a osv¥tlovat chladn¥ bílým sv¥tlem (nad 5300 K).

69 SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual. p. 209-210. 70 KASANOVÁ, Karin. Sv¥tlo v galeriích a muzeích. Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná

47, £. 2. s. 25-28. ISSN 1803-0386.

práce. 2009, ro£.

3


31

asto se nap°íklad stává, ºe jsou exponáty nasvíceny p°íli² slab¥ a nejsou patrné detaily p°edm¥tu i struktura materiálu. Nep°íjemné pro náv²t¥vníka je zejména osln¥ní zdrojem sv¥tla. Tomuto se dá zabránit nasm¥rováním reektoru a hlavn¥ umíst¥ním sv¥tel ve správném úhlu k p°edpokládanému zornému poli náv²t¥vníka. Dal²ím nedostatkem jsou odrazy p°edm¥t· a postav na sklen¥ném povrchu vitríny nebo panelu. emu se velice £asto neda°í v expozicích zabránit, je stín¥ní. Jedná se o stíny vrhané p°edm¥ty, které se nacházejí mezi sv¥telným zdrojem a p°edm¥tem umíst¥ným níºe. Také se stává, ºe si sami náv²t¥vníci ob£as stíní ve výhledu, kdyº si p°i prohlíºení stoupnou p°ed nevhodn¥ umíst¥ný sv¥telný zdroj. Chybou osv¥tlení jsou i p°íli² ostré p°echody mezi jednotlivými úrovn¥mi osv¥tlení, kdy není poskytnut £as na adaptaci zraku náv²t¥vníka.

3.6 Bezpe£nost V následující podkapitole se bude zabývat ochranou náv²t¥vník· a vystavených exponát·. D·leºitá je jak ochrana p°edm¥t· p°ed nep°íznivými vlivy okolního prost°edí, tak i ochrana p°ed p·sobením £lov¥ka. V první °ad¥ je ale nezbytné zabránit poran¥ním náv²t¥vník· a zam¥stnanc· muzea.

3.6.1

Ochrana exponát· p°ed vlivy prost°edí

Jednou ze základních funkcí muzea je tezaurace, tedy uchovávání p°edm¥t· s muzeální hodnotou. Úsilím konzervátor· je o²et°it tyto p°edm¥ty tak, aby z·staly zachovány po neomezen¥ dlouhou dobu. Musejí být dodrºována pravidla, která omezují faktory nevhodn¥ p·sobící na sbírkové p°edm¥ty, mezi které pat°í: zá°ení, relativní vlhkosti,

71

teplota, ²k·dci, plynné polutanty

a prach, ale také nap°. vibrace. Nejvhodn¥j²ím pro

sbírky by z hlediska jejich uchování bylo uzav°ít je v depozitá°i, coº by ov²em bylo v koniktu s dal²ím podstatným úkolem muzea - prezentací kulturního d¥dictví ve°ejnosti. asto p°edm¥ty vyºadují zcela odli²né podmínky, neº jsou vhodné nebo p°íjemné pro náv²t¥vníka muzea. Pokud bychom up°ednostnili optimální podmínky pro jednoho, vyvoláme negativní reakci u druhého. Úsilím týmu muzejních profesionál· by m¥la být expozice, jeº je kompromisem vycházejícím jak z pot°eb náv²t¥vník·, tak i exponát·. Nej£ast¥j²í cestou, jak udrºet optimální klima citlivých materiál·, je pouºití vitrín nebo sklen¥ných st¥n, které exponáty a náv²t¥vníky odd¥lí. Jinou moºností je vystavení citliv¥j²ích materiál· v podmínkách klimatizovaných výstavních sál· po omezenou dobu, která je závislá na materiálu exponátu. Muzeum lze povaºovat za prost°edí s unikátním souborem faktor·, které ho ovliv¬ují a m·ºe být ozna£eno jako makroprost°edí. Za mikroprost°edí v muzeu lze povaºo-

71 zne£i²újící látky

3


32

vat nap°íklad jednotlivé uzav°ené vitríny. Kontrola r·zných prost°edí je základním úkolem, který je pot°eba °e²it. D·leºité je udrºení konstantních podmínek, protoºe náhlé a markantní zm¥ny vedou ke zhor²ení stavu p°edm¥tu a mohou zp·sobit jeho trvalé po²kození. Nutnost je také znalost klimatu oblasti, ve které se muzeum nachází. istota ovzdu²í, vlhkost, pr·m¥rné teploty, to v²e má vliv na prost°edí v muzeu. Dal²í nezbytností, se kterou je pot°eba být obeznámen, je znalost optimálních podmínek pro uchování exponát·.

72

Teplota a vlhkost

Teplota a vlhkost jsou spolu úzce svázané a jsou významným

£initelem, který ovliv¬uje fyzické a chemické procesy, jeº probíhají v materiálech, pokud chátrají. Pokud se nap°íklad zvy²uje teplota, zvy²uje se i rychlost pr·b¥hu v²ech chemických reakcí. Ovliv¬ují fyzikální vlastnosti materiál·, vytvá°ejí p°íznivé podmínky pro r·zné typy biologického po²kození, jejich výkyvy mohou zp·sobit strukturální po²kození. Pro kaºdý materiál je ur£en optimální rozsah hodnot teploty a relativní vlhkosti

73

,

p°i kterém je rozsah po²kození minimální. Doporu£ovány jsou hodnoty relativní vlhkosti kolem 55 - 60 % a teploty kolem 15 - 20

°C.

Tyto hodnoty mohou být bez regulace

udrºovány jen v oblastech se stabilním klimatem a v budovách, které mají minimální tepelnou vým¥nu s okolím. Jinak je nutné udrºovat relativní vlhkost i teplotu um¥le.

74

Doporu£ené hodnoty relativní vlhkosti a teploty shrnuje tabulka 2

72 EDSON, Gary, DEAN, David.

The handbook for museums.

p. 114-115. ISBN 0-415-09952-8.

.

London, New York : Routledge, 1994.

73 Relativní vlhkost (také pom¥rná vlhkost) vyjad°uje aktuální vlhkost ovzdu²í a udává míru nasycení

vzduchu vodní parou p°i dané teplot¥.

74 Kolektiv autor·.

Preventivní ochrana. s. 13.

3


33

Tabulka 2: Doporu£ené hodnoty relativní vlhkosti a teploty pro jednotlivé materiály. Materiál

Teplota

Relativní

Tolerovaný

(°C)

vlhkost (%)

interval relativní vlhkosti (%)

papír, d°evo, k·ºe,

18

55

45 - 60

kovy samotné

cca 18

30 - 40

do 55

kovy v kombinaci

cca 18

40 - 55

do 55

mén¥ neº

35

30 - 45

pregamen, textil, malba, záv¥sné obrazy, mobiliá°, kosti, slonovina, sklo, etnogracký materiál (pe°í, proutí, konopí), biologické materiály

s organickými materiály fotograe

21 barevné lmy

mén¥ neº 2

20

25 - 35

£ernobílé lmy

mén¥ neº

35

30 - 45

keramika, kámen

cca 20

do 60

40 - 60

laky

-

-

50 - 60

polymery (s výjimkou

-

-

30 - 70

21

polyvinylalkoholu a polyvinylacetátu)

Relativní vlhkost m·ºeme m¥°it n¥kolika zp·soby. Indika£ní papírky se nehodí k dlouhodobému monitorování, nejsou p°íli² p°esné. Jsou vhodné ke zji²t¥ní okamºité situace. Dal²ími metodami jsou nap°. pouºití digitálního termohygrometru, který okamºit¥ zm¥°í teplotu i vlhkost nebo uºití elektronických £idel, které jsou obvykle sou£ástí celkové klimatizace. Konstantn¥ vysoká relativní vlhkost (nad 70 %) m·ºe zp·sobit nap°. korozi kov· a n¥kterých slitin, poru²ení pevnosti a struktur n¥kterých materiál·, nebo vytvo°ení vhodného prost°edí pro r·st hub a plísní na povrchu p°edm¥t· z organického materiálu. Pokud je relativní vlhkost konstantn¥ velmi nízká (pod 30 %), p°edm¥ty se mohou vysu²ovat a k°ehnout, posléze dokonce praskat, na porézních materiálech mohou krystalizovat soli. Prudké zm¥ny relativní vlhkosti (o 5 a více procent b¥hem n¥kolika hodin) znamenají objemové zm¥ny a strukturální po²kození materiál· nebo korozi kovových materiál·.

75

Moºností, jak v muzeu regulovat teplotu a relativní vlhkost, je n¥kolik. M·ºe být °ízena centráln¥, kdy je vzduch ltrován od ²kodlivin a prachu, je upravena jeho teplota


Preventivní ochrana. s. 11-14.

3


34

i relativní vlhkost. Alternativou je klimatizování jednotlivých místností pomocí klimatiza£ních jednotek, p°ípadn¥ zvlh£ova£· a odvlh£ova£·. Poslední moºností je udrºování klimatu pomocí °ízeného vytáp¥ní a v¥trání.

Zá°ení

76

Sv¥tlo je dal²ím ²kodlivým faktorem ovliv¬ujícím exponáty. Po²kození zp·-

sobené sv¥tlem je kumulativní a nevratné. P°irozené sv¥tlo má na p°edm¥ty ni£iv¥j²í ú£inky neº sv¥tlo um¥lé. Zahrnuje v sob¥ nejen viditelné sv¥tlo, ale i infra£ervené a ultraalové zá°ení (dále jen UV). Infra£ervené zá°ení zp·sobuje lokální zvý²ení teploty, coº m·ºe ve výsledku znamenat vysu²ení a nevratné strukturální zm¥ny materiálu. Tento typ po²kození se v na²ich zem¥pisných podmínkách vyskytuje minimáln¥, d·leºitý ale m·ºe být podíl infra£erveného zá°ení u um¥lého vnit°ního osv¥tlení. Zdroje osv¥tlení v expozicích by tento druh zá°ení m¥ly eliminovat. UV zá°ení zp·sobuje hlavn¥ fotochemické

77

reakce

. Je proto nutné mnoºství energie, kterou p°edm¥t nasvícením absorbuje, co ne-

78

jvíce omezit.

79

Dopl¬ujícím materiálem k této problematice je obrázek 6

.

Obrázek 6: Elektromagnetické spektrum zá°ení.

Rozsah po²kození exponátu závisí na intenzit¥ osv¥tlení. Anorganické materiály mohou být vystavovány s minimálními následky, zatímco organické materiály mohou být váºn¥ po²kozeny, proto by m¥ly být osv¥tlovány maximáln¥ na 50 lx. Po²kození dále závisí na vlnové délce dopadajícího sv¥tla, na celkové expozici, která je dána úrovní intenzity

76 DOUBRAVOVÁ,

Kate°ina.

pozitá°e - obecné zásady.

Zásady preventivní pé£e v depozitá°ích: sborník STOB De-

[online]

2006.

s.

96

[cit.

2012-02-06].

Dostupný

z

WWW:

.

77 Fotochemické reakce jsou látkové p°em¥ny, které probíhají vlivem sv¥tla, v na²em p°ípad¥ blednutí

materiálu

78 Kolektiv autor·. Preventivní ochrana. s. 15. 79 Ociální stránky spole£nosti Czech solar.

[online].

[cit.

.

2021-07-15].

Dostupný

z

WWW:

3


35

osv¥tlení a £asem, po který je p°edm¥t vystaven osv¥tlení a vychází z kumulativních ú£ink· sv¥tla. Faktorem je také materiál p°edm¥tu a jeho aktuální stav. Intenzita osv¥tlení se m¥°í luxmetry, intenzita UV zá°ení UV-metry a celkovou expozici sv¥tlem zjistíme pomocí aktinometr·. Moºností, jak ú£inky UV zá°ení omezit, je po°ídit plastové okenní tabule, které ale absorbují toto zá°ení jen z £ásti. Ú£inn¥j²í alternativou jsou látky, které se dají na skla vitrín aplikovat, nej£ast¥ji formou lak· nebo fólií, schopnost pohlcovat zá°ení v²ak £asem klesá, proto je nutná kontrola. Dal²í variantou je bílý nát¥r na zdech obsahující titanovou b¥lobu, jeº je schopna UV zá°ení z velké £ásti pohltit. Vhodný druh um¥lého osv¥tlení s úplnou eliminací vn¥j²ího osv¥tlení pomocí rolet nebo ºaluzií, je pro vystavované p°edm¥ty nejsch·dn¥j²í volbou. Co se týká emitování UV zá°ení, jsou na tom klasické wolframové ºárovky velmi dob°e, naopak zá°ivky a halogenové ºárovky mají významný podíl UV sloºky, stejn¥ jako xenonové lampy. Pokud jde o podíl infra£ervené sloºky zá°ení, emitují nezanedbatelné mnoºství jak ºárovky, tak

80

i halogenové ºárovky a zá°ivky.

Trendem v osv¥tlení se stávají LED diody, které jsou

stále výkonn¥j²í. Teplo, které emitují je prakticky nulové, stejn¥ jako mnoºství UV zá°ení. Typické vlastnosti n¥kterých sv¥telných zdroj· shrnuje tabulka 3


81

.

Preventivní ochrana. s. 15-19.

81 OHLÍDALOVÁ, Martina, VÁVROVÁ, Petra. Monitorování vlivu sv¥tla na sbírkové p°edm¥ty v expozicích - sv¥telný ºivotopis. 1803-0386.

Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce,

2010, ro£. 48, £. 2. s. 12. ISSN

3


36

Tabulka 3: Typické vlastnosti n¥kterých sv¥telných zdroj·. zdroj sv¥tla

teplota chro-

index

podíl UV

m¥rný

mati£nosti

podání

zá°ení

sv¥telný

barev normální

výkon

2800

100

60 - 80

8 - 21

2800 - 3200

100

49 - 130

15 - 28

zá°ivky

-

-

40 - 130

30 - 90

- teple bílá

2700 - 3300

85 - 95

80

63 - 96

- neutráln¥ bílá

3300 - 5000

57 - 95

85

76

- chladné denní

5000 - 6500

72 - 97

110

65 - 90

4000

45

50 - 100

36 - 54

4300 - 4900

65 - 69

150 - 600

58 - 115

1700

44

0

123 - 200

1950 - 2150

20 - 65

30 - 70

67 - 138

2500

85

-

46

15000

100

1600

-

8000

100

800

-

zataºené nebe

6000

100

540

-

p°ímé slunce

4100 - 5600

100

400

-

ºárovky halogenové ºárovky

sv¥tlo vysokotlaká rtuóvá výbojka s luminoforem halogenová výbojka nízkotlaká sodíková výbojka SOX vysokotlaká sodíková výbojka SON vysokotlaká sodíková výbojka SON bílý sodík jasn¥ modré nebe £áste£n¥ zataºené nebe

Atmosférické zne£i²t¥ní a prach

Pevné £ástice, vyskytující se ve vzduchu ve form¥

aerosolu, tedy prach, saze a popílek jsou p°edev²ím produkty vn¥j²ího prost°edí. Ve vnit°ním prost°edí budov zne£i²újí vzduch n¥které p°ístroje a také náv²t¥vníci. Ochrana exponát· p°ed prachem se realizuje prost°ednictvím prachot¥sných vitrín a ltrace vzduchu. Plynné polutanty m·ºeme rozd¥lit na vn¥j²í (zdroj zne£i²t¥ní se nachází vn¥ budovy) a vnit°ní (zdroj je uvnit° budovy). Nejvýznamn¥j²ími jsou oxidy síry, zejména oxid si°i£itý, jenº je produktem spalování fosilních paliv a na v¥t²inu sbírkových mater-

3


37

iál· p·sobí velmi reaktivn¥. Nebezpe£nou látkou je také sulfan (sirovodík), který vzniká jako produkt tlení organických materiál·. Sulfan je rovn¥º korozivní slou£eninou. Oxidy dusíku vznikají hlavn¥ spalováním pohonných hmot. Ozón je p°edev²ím velmi silné oxida£ní £inidlo, které napadá organické materiály. K vnit°ním polutant·m pat°í organické kyseliny a aldehydy, jejichº zdroji jsou materiály, které se v muzeu b¥ºn¥ vyskytují (mobiliá°, lepidla, nát¥ry, exponáty, £isticí prost°edky). Mezi vnit°ní polutanty lze po£ítat také sirovodík, jehoº zdrojem v expozici jsou organické exponáty. Ozón je také zárove¬ vnit°ním polutantem. Ochranou proti atmosférickému zne£i²t¥ní a prachu je zvý²ení cirkulace vzduchu, £i²t¥ní vzduchu ltrací (suché a vodní ltry), pouºití vhodného materiálu pro vitríny

82

a jiný mobiliá° (vhodné je sklo, kov, m¥kké d°evo atd.).

Biologické po²kození

Biologické po²kození na sbírkových p°edm¥tech zp·sobují hlo-

davci, ptáci, hmyz, plísn¥ a houby. P°í£inou tohoto typu po²kození je vºdy pouze ne-

83

dostate£ná pé£e a nevhodné podmínky uloºení.

Kontroly biologického po²kození sestávají ze t°í £inností. Jsou jimi monitorování, prevence a eliminace. Nejdostupn¥j²í formou monitorování je pozorování. Pokud jsou pozorovány n¥jaké zm¥ny, m¥ly by být provedeny odpovídající zkou²ky. Dal²í metodou je chytání do pastí. Prevencí je redukování p°íleºitostí a zdroj·, které by ²k·dci mohli napadnout. Z t¥chto d·vod· by m¥lo být v prostorech expozice i depozitá°e zakázáno

84

konzumovat potravu.

Metody eliminace biologického napadení jsou invazivní (aplikace

85

tekutých insekticid·) a neinvazivní (plynování, gama zá°ení, inertní atmosféry).

Moºnost biologického napadení roste s vy²²í vlhkostí a teplotou. Zcela nezbytný je pravidelný a pe£livý úklid muzea. N¥které organismy mohou být do muzea vneseny záp·j£kami nebo dary. Zde op¥t platí nutnost pe£livé kontroly p°íchozích p°edm¥t·.

3.6.2

Zabezpe£ení exponát·

Sbírky je nutné zabezpe£it p°ed nebezpe£nými vlivy prost°edí, p°ed ºivelnými pohromami a hlavn¥ p°ed nevhodným p·sobením £lov¥ka. D·leºité je plánování bezpe£nostních opat°ení, pro n¥º je nezbytný d·kladný pr·zkum budovy, existujících bezpe£nostních za°ízení a úzká spolupráce s policií, hasi£i i záchrannou sluºbou. Mezi prost°edky ochrany sbírek muzea pat°í provedení fyzických opat°ení, jako jsou zesílení zdí, dve°í, oken, atd. Ochran¥ p°edm¥t· mohou napomoci i signaliza£ní za°ízení,

82 OHLÍDALOVÁ, M., VÁVROVÁ, P. Monitorování vlivu sv¥tla.

83 Tamtéº, s. 22. 84 EDSON, G., DEAN. D. The 85 Kolektiv autor·. Preventivní

handbook. p. 121. konzervace. s. 23

Muzeum.

s. 18-21.

3


38

mezi která pat°í nap°. tlakové rohoºky, hlási£e rozbití skla, poplachové knoíky, infra£ervené senzory, kombinované senzory aj. Jinou moºností, jak ochránit sbírky je osobní

2 hlídání. V ideálním p°ípad¥ by m¥l být jeden dozorce na 330 m a nikdy by nem¥la mít sluºbu v muzeu jen jedna osoba. Dozorci denn¥ kontrolují výstavy a expozice, v£as upozor¬ují na neodbornou manipulaci s vitrínami, p°ípadnou krádeº atd. Je zárove¬ d·leºité, aby si náv²t¥vníci nep°ipadali jako ve v¥zení.

86

Nezbytné je monitorování kamerovým sys-

témem a zálohování nahrávek. Tam, kde to prostor dovoluje, m·ºe být kolem vystaveného p°edm¥tu nataºen provaz, nebo postavena jiná forma bariéry. Vzdálenost bariéry od exponátu by m¥la být minimáln¥ jeden metr, £ímº vznikne zóna, která bude moci být snadno kontrolována. V takovémto p°ípad¥ musí být bariéra dob°e viditelná obzvlá²t¥ tam, kde je nízká úrove¬ osv¥tlení. Pokud je exponát zap·j£en jinému muzeu, musí být na jeho místo umíst¥n

87

²títek s datem p°emíst¥ní spolu s podpisem pracovníka muzea.

3.6.3

Bezpe£nost náv²t¥vník· a personálu

Ochrana lidského ºivota je ve v²ech muzeích prioritní. Klí£em je omezení p°í£in poran¥ní. Na po£átku by m¥lo být komplexní posouzení rizik bezpe£nosti náv²t¥vník· v celém muzeu, následn¥ by m¥la být formulována protiopat°ení. Náv²t¥vník·m v muzeu hrozí mnoho nebezpe£í, v£etn¥ poºáru, zran¥ní, nebo osobního útoku. Eliminovány by tak m¥ly být: tmavé zóny, dve°e a úzké chodby, velké jasné sklen¥né plochy, nízké p°ekáºky, p°íli² nalakované a kluzké podlahy, vý£n¥lky a ostré hrany, ²patn¥ zabezpe£ené konstrukce, stojany s vy£nívajícími nohami, nerovné podlahy a volné okraje koberc·, neo£ekávaná zm¥na vý²ky podlahy a schod·, zákaz jídla a pití, zákaz kou°ení, vpu²t¥ní jen ur£itého po£tu náv²t¥vník·. Omezována jsou rizika pro náv²t¥vníky pokud: je zakázáno jíst, pít a kou°it, vpou²tí se jen ur£itý po£et náv²t¥vník·, existuje efektivní oznamovací systém, je náleºit¥ postaráno o opat°ení v p°ípad¥ neodkladné nutnosti (nap°. první pomoc), je zabezpe£en dostate£ný dozor, náv²t¥vníci nemohou vná²et do expozic velké ta²ky, de²tníky, apod.

88

Zcela nezbytné jsou plány únikových cest, vybavení prostor hlási£i poºáru obvykle situovaných u ur£itých dve°í, které by m¥ly být spu²t¥ny oprávn¥nou osobou. Dále by m¥ly být zna£eny únikové východy a cesty s nouzovým osv¥tlením. Únikové cesty by nikdy nem¥ly zárove¬ slouºit jako prostory pro skladování. B¥hem otevírací doby by

86 WAIDACHER, F. Príru£ka. s. 400-402. 87 OSBORNE, Peter. Security and public safety in exhibitions. In LODR, B., LORD, G. (eds.)

manual of museum exhibitions, 6420.

88 WAIDACHER, F.

The

Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 129-131. ISBN 1-800-462-

Príru£ka. s. 403.

3


také nem¥ly probíhat ºádné opravy.

39

89

Zam¥stnanci musí krom¥ platných bezpe£nostních p°edpis· správn¥ zacházet s nebezpe£nými materiály, stroji a r·zným ná°adím.

3.7 Doprovodné programy Krom¥ toho, ºe muzeum tvo°í expozice a výstavy tvo°í muzea také doprovodné programy pro r·zné cílové skupiny náv²t¥vník·. Záºitek náv²t¥vníka z prohlídky muzea tak bývá podpo°en dal²í aktivitou, která by m¥la rozvinout a podpo°it p°íb¥h výstavy. Vedení a tvorbu doprovodných program· mívá obvykle v rukou lektor muzea. Ideáln¥ by tvorba doprovodného programu m¥la za£ínat v po£áte£ních stádiích plánování výstavy. Klí£ové je téma, kterého se bude program týkat (vychází ze zam¥°ení výstavy nebo expozice), výborná znalost cílové skupiny (o£ekávání, poºadavky) a jí p°izp·sobené cíle, kterých by uskute£n¥ním programu m¥lo být dosaºeno. D·leºité jsou také prostorové moºnosti muzea a samoz°ejm¥ nance (i kdyº zdaleka nejsou tak d·leºitým £initelem pro vytvo°ení kvalitního programu). Doprovodný program m·ºe být aktivitou, jeº p°iláká do muzea i ty, kte°í tam b¥ºn¥ nechodí. Je proto pot°eba tyto programy s p°edstihem odpovídajícím zp·sobem propagovat. Cílovou skupinou, které se p°izp·sobují ve²keré aktivity, mohou být nap°. d¥ti p°ed²kolního v¥ku, studenti, rodiny s d¥tmi, odborníci, laici, senio°i, hendikepovaní atd. Pokud muzeum má dostatek vhodných prostor, m·ºe se aktivita odehrávat p°ímo v muzeu. Toto m·ºe být zejména u star²ích budov, které nebyly postaveny k tomu, aby slouºily jako muzeum, problém. Cestu je moºné hledat formou spolupráce s jinými organizacemi, které disponují dostate£nými prostorovými kapacitami. Programy se kv·li svému zam¥°ení mohou odehrávat také v p°írod¥. Nej£ast¥j²ími typy doprovodných program· jsou komentované prohlídky, tv·r£í dílny, promítání lm·, exkurze, výlety, p°edná²ky, divadelní p°edstavení, audio prohlídky, audiovizuální projekce, workshopy, speciální akce atd. Josef Bene² d¥lí kulturní programy po°ádané muzeem do t°í okruh·:

Primární okruh tvo°í programy, které se odehrávají p°i b¥ºných náv²t¥vách muzea. Prohlubují p·sobení expozic a výstav.

Sekundární okruh p°edstavují aktivity, jeº roz²i°ují programovou nabídku s konkrétní tematikou a obohacují kulturní ºivot m¥sta. Tyto akce jsou po°ádány ve speciálních prostorech muzea.

89 OSBORNE, P. Security and public safety. In LODR, B., LORD, G. (eds.)

The manual.

p. 127-128.

3


40

Terciární okruh tvo°í akce organizované mimo prostory muzea ve spolupráci s jinou organizací.

90

Nyní stru£n¥ p°edstavím dva b¥ºné typy doprovodných program·. Komentované prohlídky jsou nej£ast¥j²í a nejoblíben¥j²í formou doprovodných aktivit. V muzeích je praxe v¥t²inou taková, ºe hned p°i koupi vstupenky je náv²t¥vník dotázán, zda má zájem o komentovanou prohlídku. Dal²í moºností jsou komentované prohlídky pouze pro objednané skupiny. Variantou mohou být ti²t¥né doprovodné materiály k expozici. Komentovaná prohlídka nemá mít formu p°edná²ky ani být p°íli² dlouhá a unavovat. Pr·vodci by m¥li mluvit dostate£n¥ nahlas, aby je sly²eli i náv²t¥vníci, co stojí v zadních °adách. Pr·vodce by m¥l klást otázky a vybízet k diskusi. Osv¥ºujícím prvkem m·ºe být také humor, zajímavá historka atd. Programy pro ²kolní skupiny jsou zam¥°eny na dopln¥ní výuky. Nem¥lo by se ale zapomínat, ºe muzeum není ²kola, a proto je t°eba k programu p°istupovat hravou formou, která zaujme, pobaví, a p°esto obohatí znalosti ºák·. P°ístup, vzd¥lání a zku²enosti lektora jsou v tomto p°ípad¥ k nezaplacení. Programy pro ²koly v sob¥ zpravidla spojují více aktivit a tak zaberou více £asu. Mohou být tvo°eny nap°. tv·r£ími dílnami propojenými s výkladem, hrou a vypln¥ním pracovního listu. Náv²t¥v¥ muzea by v p°ípad¥ ²kolních skupin m¥la ideáln¥ p°edcházet p°íprava ve ²kole. Po náv²t¥v¥ muzea by je²t¥ ve ²kole m¥lo prob¥hnout p°inejmen²ím shrnutí záºitk· a nov¥ nabytých znalostí.

3.8 Propagace a reklama 91

Propagace je jedním z nástroj· marketingu

. Poskytuje informace o sluºbách a pro-

duktech instituce. První fází propaga£ní strategie je ur£ení hlavního cíle, dal²ím je ur£ení cílových skupin neboli segment·. Publikum musí být rozd¥leno do skupin, které sdílejí podobné charakteristiky. Kritéria, na jejichº základ¥ se bude d¥lit, jsou nap°. demogracká, geogracká, psychogracká (vzd¥lání, hodnotová orientace) a £etnost náv²t¥v. Dal²ími kroky jsou projekce výsledk·, vazba reklamy na propaga£ní kanály, rozpo£et, obsah kampan¥, propaga£ních kanály a média, ve kterých bude propagace probíhat a £asový plán.

92

Jedním z prost°edk· propagace je reklama.

Reklama je prost°edkem komunikace se zákazníkem. M·ºe být neosobním sd¥lením zprost°edkovaným pomocí médií, nebo osobní komunikací, která p·sobí p°esv¥d£iv¥ji. Její cíle musí odpovídat cíl·m organizace.

90 BENE, Josef.

Základy muzeologie. 1. vyd. Opava : Open Education & Sciences, 1997. s. 126. ISBN

80-901974-3-4.

91 Marketing je procesem plánování a napl¬ování koncepce, oce¬ování, propagace a distribuce my²lenek,

výrobk· a sluºeb, který sm¥°uje k uskute£n¥ní vzájemné vým¥ny uspokojující pot°eby jedinc·.

92 KESNER, Ladislav.

Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd, Praha : Grada Publishing,

2005. s. 231. ISBN 80-247-1104-4.

3


41

Muzea a galerie mohou ke své propagaci vyuºívat tyto formy reklamy:

reklama zam¥°ená na událost (jednorázová akce);

reklama zam¥°ená na instituci (jméno a image);

reklama zam¥°ená na produkt (konkrétní sbírka, exponát, výstava);

reklama zam¥°ená na zákazníky.

D·leºitá je znalost svého zákazníka, jeho pot°eb a o£ekávání a následn¥ na n¥ odpovídajícím zp·sobem na n¥ reagovat. Reklama musí být jednoduchá, nápaditá, stru£ná, musí

93

na náv²t¥vníka p°enést nad²ení, poskytnout úplnou informaci a také p°ipomenout akci.

Ti²t¥ná reklama zahrnuje pouºití leták·, broºur, katalog· a samoz°ejm¥ také knih, na jejichº tvorb¥ se muzeum podílelo. Letáky, p°ípadn¥ leporela a skláda£ky, jsou nejjednodu²²ím ti²t¥ným nástrojem propagace. Obsahují základní informace o muzeu, jeho nabídku, mapu s ozna£ením polohy muzea, p°ípadn¥ kontakt. Broºury uº podávají odborn¥j²í informace. P°i absenci katalog·, by m¥ly slouºit jako cenov¥ dostupný pr·vodce po sbírkách. Muzea vydávají katalogy k prezentaci svých sbírek a výstav. Mohou slouºit jako studijní materiály, p°ípadn¥ jako suvenýr. Mezi plo²ná média pat°í nap°. plakáty, sv¥telná reklama a reklamní panely. Reklama na plo²ných médiích musí zaujmout okamºit¥. Audiovizuální reklama je prezentována pomocí televize, rozhlasu nebo lmu. Rozhlasová reklama na sebe musí nejd°íve upozornit, zaujmout, musí být srozumitelná, zapamatovatelná a klí£ová my²lenka musí být ve vhodné dob¥ opakována. Televizní reklama m·ºe být vysoce ú£inná, ale neziskovými organizacemi je vyuºívaná minimáln¥ kv·li náklad·m. Televizní reklama je £asto pouºívána jako forma prezentace nap°. v informa£ních

94

centrech nebo se prodává jako suvenýr.

Moºný zp·sob propagace muzea a jeho sluºeb poskytuje i internet. Je prost°edkem, jak probudit zájem zejména u mlad²í generace. Muzea jsou tu prezentována internetovými stránkami. Mnoho institucí dnes nabízí na internetu virtuální prohlídky expozic, eduka£ní a jiné programy. V¥t²ina ale poskytuje pouze základní informace o expozicích a výstavách. Je nezbytné, aby informace na stránkách byly pravideln¥ aktualizovány, obsahovaly kontaktní údaje s adresou, telefonním £íslem a e-mailovou adresou a byly dostupné alespo¬ v jedné jazykové mutaci. Reklamní akce musí být vºdy spu²t¥ny v dostate£ném p°edstihu p°ed propagovanou událostí.

93 JOHNOVÁ, Radka.

Marketing kulturního d¥dictví a um¥ní. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008.

s. 209. ISBN 978-80-247-2724-0.

94 JOHNOVÁ, R.

Marketing kulturního d¥dictví. s. 229-230.

3


42

3.9 istota a údrºba Pravidelný úklid a údrºba pat°í k nutným a základním £innostem, které ovliv¬ují proºitek náv²t¥vník· z prohlídky muzea. Muzeum m·ºe prezentovat sebezajímav¥j²í exponáty a programy, pokud ale náv²t¥vníky p°ekvapí nánosy prachu v rozích místností, ²pinavá skla vitrín, prasklé ºárovky, nebo nefungující £i po²kozené interaktivní prvky, výsledný dojem z náv²t¥vy muzea bude ohroºen. Úklid a údrºba je d·leºitá také z hlediska bezpe£nosti exponát·. Prach je jedním z £initel·, který m·ºe zp·sobovat korozi p°edm¥t· a usnad¬ovat ²í°ení mikroorganism·. Díky ²patnému úklidu rovn¥º mohou do muzea proniknout r·zní ºivo£ichové a následn¥ napadnout sbírkové p°edm¥ty. V expozicích by m¥lo být zakázáno jíst a pít mimo vyhrazená místa. Nejen bezpe£nost exponát· ovliv¬uje nedokonalý úklid a údrºba, zran¥ni mohou být také náv²t¥vníci muzea. P°íkladem je prasklá ºárovka, která m·ºe sníºit viditelnost a zap°í£init zran¥ní.

3.10 Dal²í sluºby V této £ásti práce se budu v¥novat sluºbám, které také ovliv¬ují výsledný dojem náv²t¥vník· z expozice. Zohledním nap°. personál, vybavenost muzejního obchodu, moºnost ob£ersv¥ní nebo ²atnu.

3.10.1

Personál

Úrove¬ personálu (znalosti, schopnosti, vystupování) je jedním z nejd·leºit¥j²ích prvk·, který ovliv¬uje hodnocení instituce z pohledu ve°ejnosti. Náv²t¥vníci p°icházejí do kontaktu bu¤ s dozorci, pokladními, pr·vodci nebo odbornými pracovníky muzea. Nej£ast¥j²ími proh°e²ky personálu jsou nevlídnost, nedostate£ná informovanost nebo neochota. Ob£as m·ºe mít náv²t¥vník dokonce z výrazu a ochoty personálu pocit, ºe v muzeu vyru²uje. Jindy zas, ºe je dozorci automaticky povaºován za zlod¥je. Aby se takovým nedostatk·m p°edcházelo, p°ijímaný personál by m¥l být uváºlivé vybírán a odpovídajícím zp·sobem ²kolen. Dozorci, pokladní i pr·vodci by m¥li nosit ²títky se jmenovkami a pozicí, kterou v muzeu zastávají. M¥li by být upravení, vst°ícní, ochotní a dostate£n¥ kvalikovaní. Musí v¥novat pozornost výhradn¥ náv²t¥vník·m a exponát·m a alespo¬ £áste£n¥ ovládat n¥jaký sv¥tový jazyk.

3.10.2

Vstup

Muzeum a vstup do n¥j musí být odpovídajícím zp·sobem ozna£en. Vstupní prostor by náv²t¥vníka m¥l p°ipravit na chvíle strávené v muzeu. Je místem, kde se muzeum

3


43

a náv²t¥vník poprvé p°ímo st°etávají. Vstupní hala by m¥la být dostate£n¥ prostorná, aby se sem ve²la i po£etn¥j²í skupina. Svým vzhledem by nem¥la p·sobit ponu°e nebo neosobn¥. I vstupní haly historických budov se pomocí barev, plakát·, informa£ních panel· aj. dají prom¥nit ve vst°ícné místo budící zájem o výstavy a expozice. Vstup do budovy by m¥l být bezbariérový. Nesmí se zapomínat na to, ºe první dojem je velice d·leºitý a z velké £ásti ovliv¬uje výsledné hodnocení muzea, a tím i touhu muzeum znovu nav²tívit. V prostorách vstupní haly jsou náv²t¥vník·m nej£ast¥ji poskytovány dal²í sluºby. Nachází se zde pokladna (nej£ast¥ji spojená s prodejem suvenýr·), ²atna, toalety a prostor pro ob£erstvení.

3.10.3

Pokladna a obchod

V pokladn¥ by m¥l náv²t¥vník krom¥ vstupenky do muzea obdrºet základní informace o expozici a orientaci v muzeu. Plánek muzea se m·ºe nacházet p°ímo na vstupence, nebo na zvlá²tním letáku. S pokladnou je n¥kdy spojen obchod se suvenýry. Zboºí na stojanech by nem¥lo být vý²e neº 1,4 m od zem¥

95

, aby na n¥j dosáhly jak osoby na invalidním vozíku, tak i d¥ti.

V muzejním obchod¥ mohou být k dispozici jak p°edm¥ty vztahující se k probíhající výstav¥ nebo akci, tak p°edm¥ty propagující instituci samotnou. K dostání zde mohou být krom¥ knih, katalog·, broºur, záloºek, leporel, pohled·, tri£ek, pam¥tních mincí, apod., také p°edm¥ty inspirované p°ímo exponáty, nap°. reprodukce originál·.

3.10.4

Ob£erstvení

Moºnost ob£erstvení v prostoru muzea dnes pat°í k základním sluºbám poskytovaným v muzeu. Náv²t¥vník zde odpo£ívá, nabírá nové síly a rozjímá o záºitcích z prohlídky. Ob£erstvit se náv²t¥vníci mohou v samostatné kavárn¥ £i cukrárn¥, v klidové zón¥ tvo°ené n¥kolika stole£ky a automaty na ob£erstvení, p°ípadn¥ ji m·ºe tvo°it pouze místo k posezení. Zóny by vºdy m¥ly být alespo¬ £áste£n¥ odd¥leny od expozice, aby se zamezilo ru²ení náv²t¥vník·, kte°í si prohlíºejí sbírky. V klidovém prostoru mohou být k dispozici letáky a jiné ti²t¥né materiály spojené s muzeem, protoºe i zde je pot°eba udrºovat atmosféru. Za nezbytný, zejména u rozsáhlej²ích expozic, je pokládán dostate£ný po£et vhodných míst k odpo£inku. Pozornost náv²t¥vníka v pr·b¥hu prohlídky zákonit¥ klesá, a tak si pot°ebuje odpo£inout.

95 BERNARD, P., FABRE, P.


3


3.10.5

44

atna

Kv·li bezpe£nosti a pohodlí náv²t¥vník· je v muzeích doporu£ováno odloºit si svrchní od¥v, batohy, de²tníky apod. Muzeum m·ºe být vybaveno bu¤ samostatnou ²atnou s obsluhou, sk°í¬kami, kam si p°íchozí odloºí v¥ci sami, p°ípadn¥ mohou být k dispozici ob¥ varianty.

3.10.6

Sociální za°ízení

Sociální za°ízení musí mít dostate£nou kapacitu pro p°edpokládaný po£et náv²t¥vník·. Musí být £istá a upravená. Na kaºdé patro by m¥la být po£ítána jedna °ádn¥ ozna£ená kabina pro vozí£ká°e s minimálními rozm¥ry 1,4 x 1,4 m

3.10.7

96

.

Parkování

Se zvy²ujícím se po£tem náv²t¥vník· vzr·stá pot°eba parkování v blízkosti budovy muzea. Tato plocha by m¥la mít dostate£nou kapacitu míst, ideáln¥ i umoº¬ovat parkování hendikepovaným. Mnoho institucí ale moºnost parkování nenabízí, a tak se o dal²í náv²t¥vníky ochuzuje.

96 BERNARD, P., FABRE, P.


4

MODERNÍ VÝSTAVNÍ TRENDY

4

45

Moderní výstavní trendy

lov¥k dnes m·ºe volit z velkého mnoºství volno£asových aktivit, které soupe°í o jeho pozornost. Náv²t¥vníci vyºadují, aby setkání s exponáty bylo zabaleno do jiných aktivit, jde o záºitek.

97

Muzeum je nuceno roz²i°ovat sluºby nejen, co se týká pohodlí náv²t¥vníka,

ale i volbou r·zných prost°edk·, díky nimº se náv²t¥vník v muzeu pou£í i pobaví. Muzeum se musí novým trend·m p°izp·sobit, jestli chce náv²t¥vníka p°ilákat, pokud moºno opakovan¥. Expozice by m¥ly nabízet nové záºitky a reagovat na náv²t¥vníkovy pot°eby. Záºitky, které náv²t¥vníka upoutají po emocionální stránce, jsou povaºovány za prost°edek, který propaguje muzeum. Tzv. memory economy, tedy ekonomická hodnota spojená s nezapomenutelným záºitkem, je chápána jako hybná síla úsp¥²né propagace muzea. Záºitek spjatý s muzeem se stává komer£ní výstavní strategií.

98

Expozice musí vytvá°et podmínky, za kterých náv²t¥vník získá z prohlídky exponát· co nejvíce. Klí£ovým prvkem v expozicích by m¥la být snaha o zapojení náv²t¥vníka. Poznatky z psychologie dokládají, ºe práv¥ pouºití prvk· aktivizujících náv²t¥vníka a zapojení více smysl·, neº jen zraku, vede k tomu, ºe náv²t¥vníci intenzivn¥ji vnímají expozici a její p°íb¥h a také, ºe si daleko více zapamatují.

99

V expozici by se tak m¥ly objevovat n¥které z prvk· aktivizujících náv²t¥vníka jako nap°.: r·zné hry, kvízy, multimediální kiosky, listova£e, informa£ní válce atd. Smyslové vnímání m·ºe být obohaceno p·sobením audiovizuálních prvk·, jako je t°eba: hudební podkres, cílené ozvu£ení vybraných exponát·, projekce, lm aj. Hmat mohou krom¥ jiº zmín¥ných aktivit stimulovat hmatové exponáty, trojrozm¥rné zmen²ené modely aj. Do muzea proniká stále více techniky, která ale musí slouºit pouze jako prost°edek do-

100

pl¬kový, který slouºí pro lep²í p°edstavení vybraného tématu.

Technické, audiovizuální

a jiné moderní prvky mají pomoci náv²t¥vníkovi lépe pochopit a vnímat souvislosti, udrºet pozornost, navodit atmosféru atd. Hlavním prvkem expozice ale z·stávají exponáty.

97 Také o nových poznatcích o vnímání um¥leckých d¥l a z toho vyplývajících d·sledcích (nejen) pro um¥lecká muzea viz. KESNER, Ladislav. Expozice jako prostor aktivního vnímání: teoretická východiska, strategie realizace. In

Bulletin Moravské galerie v Brn¥ 2002/2003. Brno : Moravská galerie, Spole£nost

p°átel MG v Brn¥, £. 58/59. s. 92-107. ISBN 80-7027-123-X.

98 DERNIE, David.

Exhibition design.

London : Lawrenc King Publishing, 2006. s. 23. ISBN-13: 978-

1-85669-430-8, ISBN-10: 1-85669-430-5.

99 HOLMAN, Pavel. D¥jiny muzejního výstavnictví a pokusy o zapojení náv²t¥vníka. In

Hovory v muzeu: sborník p°ísp¥vk· muzeologického seminá°e (29. - 30. 5. 1997). Hodonín : Masarykov muzeum, s. 9.

100 O technice v expozici nap°. DOLÁK, J. Expozice jako prost°edek komunikace. In

III.

Muzeum a zm¥na

s. 59-67. Dostupný také z WWW:
a-clanky/clanky-1/Expozice%20jako%20prostredek%20komunikace%20muzei-Muchangnalni%20verze.doc/view>.

4


46

Trendy v oblasti technologie se v expozici uplat¬ují v mnoha oblastech a nejde je p°esn¥ vymezit striktními hranicemi. P°íkladem jsou multimediální prvky, jeº v sob¥ zahrnují jak aktiva£ní prvek, tak interaktivitu a audiovizuální stránku.

4.1 Aktivita Jak jsem d°íve zmínila, je pot°eba náv²t¥vníka aktivizovat, zapojit ho do n¥jaké £innosti, která vychází z tématu výstavy a zárove¬ téma náv²t¥vníkovi p°iblíºit. Náv²t¥vník si z výstavy odnese záºitky navíc, a tím si náv²t¥vu déle uchová v pam¥ti. Aktivita také pomáhá p°edcházet fyzickému a psychickému vy£erpání, které v expozici zpravidla nastává. Stimul·, které vybízejí náv²t¥vníka k provedení ur£ité £innosti, by v expozici m¥lo být co nejvíce, nesm¥jí být ale samoú£elné. Aktiviza£ním prvkem v expozici m·ºe být vyhledávání informací (pomocí po£íta£e, multimediálního kiosku, listova£· aj.), vypl¬ování pracovních list·, hry, hmatové exponáty, spou²t¥ní audiovizuálních program·, informa£ní válce, funk£ní modely atd.

4.1.1

Interaktivní prvky

Interaktivní prvky jsou takové dopl¬ky expozice, se kterými mohou náv²t¥vníci muzea interagovat, resp. pracovat s nimi. Vyºadují fyzickou aktivitu náv²t¥vníka, jehoº stimulují jak intelektuáln¥, tak i emocionáln¥. Interaktivní prvek dokáºe vzbudit zájem o téma, kterého se informace týkají. Klí£ové je, ºe náv²t¥vník m·ºe pomocí interaktivity ovlivnit informace tak, aby odpovídaly jeho zájm·m. P°i tvorb¥ aktivity musíme v¥d¥t, pro koho je ur£ena, co je jejím cílem a jestli je to nejlep²í zp·sob, jak jej dosáhnout. Interaktivní prvek musí vycházet z tématu výstavy, zaujmout a být v²em dostupný, coº by se m¥lo na cílových náv²t¥vnících p°edem vyzkou²et. Po praktické stránce by m¥l být prvek snadno opravitelný a udrºovatelný.

101

Interaktivní

prvky ve výstav¥ upoutají hlavn¥ d¥ti, ale m¥ly by být také d·leºitou sou£ástí výstav pro dosp¥lé. Mohou to být prvky mechanické nebo elektronické. Heather Maximea d¥lí v knize The manual of museum exhibitions interaktivitu na:

low-tech- vyuºívá minimum technologií. Dá se sem za°adit nap°. hraní rolí, zkou²ení kostým·, puzzle aj.

medium-tech - jedná se o takový druh interaktivity, p°i které se náv²t¥vník m·ºe zapojit do výroby r·zných p°edm¥t·, p°i které je nutné pouºívat ur£ité jednodu²²í technologie, nap°. výroba keramiky.

101 Na základ¥ pateriál· Smithsonian muzea zpracoval WOLF, Jakub. Interaktivita. In

Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce. Praha : Asosiace muzeí a gelaerií, 2009, ro£. 47, £. 1. s. 32-33. ISSN 1803-0386.

4


47

high-tech - vyuºívá nejnov¥j²ích technologií, nap°. po£íta£· a nástroj· od nich

102

odvozených.

4.1.2

Multimédia

Multimédia v sob¥ spojují audiovizuální prvek, po£íta£, obrázky, fotograe a video. Jakákoliv kombinace dvou a více t¥chto element·, p°edstavuje multimediální záºitek. Multimédia umoº¬ují oºivit p°edm¥t. Díky jejich pouºití mohou být ukázány v p·vodním kontextu a ve své p·vodní funkci.

103

Mohou slouºit jako informa£ní systém v muzeu umoº¬ující snadný a rychlý p°ístup k informacím. Multimediální kiosek je interaktivním prvkem expozice, díky n¥muº náv²t¥vník pomocí dotykového displeje hledá to, co pot°ebuje. M·ºe si vybírat z n¥kolika jazykových mutací dostupného programu. Multimediální kiosky nabízejí jak moºnost dohledat informace, tak p°ehrát video a prohlíºet obrázky. Velmi d·leºité je, ºe náv²t¥vník má p°ístup i k p°edm¥t·m, které nejsou v expozici vystavené nebo vystavitelné a obsahují detailn¥j²í informace, které uº expozice nem·ºe prezentovat formou výstavních text·. Zaru£ují vysokou míru interaktivity. Multimediální kiosek nebo po£íta£ by ale

104

jist¥ nem¥l být jediným interaktivním prvkem výstavy.

4.1.3

Pokro£ilá média

Prezentace zaloºené na pokro£ilých médiích jsou zaloºené na ur£ité form¥ znovuvytvá°ení £i smyslové simulaci. Tyto simulace mohou v¥rn¥ napodobit fyzický kontext muzejních sbírek, stejn¥ jako intelektuální. Pokro£ilá média jsou sice oblíbená a mají eduka£ní potenciál, simulovaná realita ale uº ze své podstaty nepot°ebuje reálné objekty. Klí£ovou roli hraje simulovaný záºitek a exponáty se dostávají do pozadí zájmu. Muzea by proto m¥la dbát na to, aby netvo°ila pouze mediální atrakci, kde hlavní roli hraje technologie samotná. Pouºití pokro£ilých médií nabízí obrovský potenciál, ale tvorba takových prezentací je velice nákladná, a proto si je mohou dovolit pouze v¥t²í instituce. Pokro£ilá média v muzeu je moºné d¥lit do následujících kategorií:

105

advanced cinema - zahrnuje nap°. IMAX

, nebo lmy v HD kvalit¥.

102 MAXIMEA, Heather. Exhibition galleries. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.)

The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 155. ISBN 1-800-462-6420. 103 PIACENTE, Maria. Multimedia: Enhancing the experience. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.)

The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press,

2001. p. 222. ISBN 1-800-462-

6420.

104 PITELKOVÁ, Libu²e. Nové audiovizuální terndy v °e²ení moderních muzejních expozic.

Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce. Praha : Národní muzeum, 2009. ro£. 47, £. 1, s. 29. ISSN 1803-0386. 105 IMAX (z anglického výrazu Image MAXimum) je ozna£ení formátu velkorozm¥rového kine-

matograckého systému, který je zaloºen na pouºití negativu ²í°e 65 mm a kopií zhotovených na 70

4


48

enhanced theatre - tvo°í je kombinace audiovizuálního prvku a ur£itá forma divadelní prezentace.

voyaging systems - jsou zaloºené na simulovaném pohybu. Vytvá°ejí dojem cesty, stejn¥ tak je simulováno speciální prost°edí.

people movers

- jsou zaloºené na tom, ºe náv²t¥vníci jsou usazeni na

sedadlech a pohybují se po trase, kterou p°íb¥h vyºaduje.

simulators - náv²t¥vníci se nikam nepohybují, simulován je pohyb a prostor.

106

4.2 Zapojení více smysl· Co krom¥ aktivní ú£asti p°im¥je náv²t¥vníka pozorn¥ji vnímat, a tak si záºitek z prohlídky expozice lépe zapamatovat? Zapojení více smysl· je odpov¥dí na poloºenou otázku. Tímto tématem se detailn¥ji zabývám v následujících podkapitolách.

4.2.1

Smysly v muzeu

V muzeu hraje primární roli vizuální vnímání. Více neº 80 % p°ijímaných informací zprost°edkovává zrak, jak bylo jiº v p°edchozích kapitolách zmín¥no. Kombinované vyuºití smysl· slouºí k umocn¥ní záºitku z expozice a dnes je této moºnosti muzei v r·zné mí°e vyuºíváno. Sluch má dopl¬ující funkci. M·ºe být vyuºit i jako samostatný exponát pokud jde nap°. o hlas osobnosti, jeº je prezentována výstavou. Audiozáznam slouºí mimo jiné i pro pochopení vystaveného p°edm¥tu, m·ºe být formou výkladu. Zvuk v expozici rovn¥º mívá doprovodnou funkci, kdy m·ºe velmi p·sobiv¥ dokreslovat atmosféru. Nesmí se opomenout, ºe pouze ur£itá hlasitost je pro prost°edí muzea p°ípustná. ádný z náv²t¥vník· by nem¥l být hlasitým zvukovým doprovodem ru²en. Hmat m·ºe významným zp·sobem umocnit proºitek z výstavy. Je navíc st¥ºejní sloºkou výstav pro zrakov¥ postiºené. Lidé mají p°irozený sklon na v¥ci sahat, aby si jednak smyslov¥ a empiricky potvrdili to, co vidí. Zárove¬ tato zku²enost podpo°í moºnost zapamatovat si záºitek. Pokud jsou p°edm¥ty v dosahu náv²t¥vník·, dá se po£ítat s tím, mm pozitivním materiálu (místo klasického formátu 35 mm), díky £emuº se da°í dosáhnout zna£n¥ lep²ího rozli²ení a v¥t²ího obrazu. Systém IMAX m·ºe mít také klenutou verzi, která vyplní celé divákovo pole vid¥ní, a také v trojrozm¥rném formátu a vysokém rozli²ení (HD), které se nazývají IMAX-DOME, OMNIMAX a IMAX-HD.

106 SPENCER, Hugh. Advanced media in museum exhibitions. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.)

The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press, 462-6420.

2001. p. 234-241. ISBN 1-800-

4


49

ºe se jich budou dotýkat, coº odporuje povinnosti muzea chránit a uchovávat originální doklady minulosti. Zp·sobem, jak tomu zabránit a ochránit exponáty, je vytvo°it bariéru mezi náv²t¥vníkem a exponátem. Hmatový vjem je moºné také náv²t¥vník·m zprost°edkovat pomocí kopií vybraných p°edm¥t·. Hmatový vjem m·ºe být dále uplatn¥n i v r·zných doprovodných programech - objektové u£ení, dílny aj. ich a chu´ se na výstavách uplat¬ují uº mén¥. Tím více zap·sobí na náv²t¥vníka jako n¥co nového, ne tak obvyklého v muzeu.

4.2.2

Audiovizuální prvky

Audiovizuální technika musí být v muzeu správn¥ zvolena a v£len¥na do expozice, aby umocnila záºitek náv²t¥vníka. Zvy²uje atraktivitu expozice. Nesmí naru²ovat její ráz, naopak ji na vhodných místech doplnit a obohatit. Se za°azením do expozice se musí po£ítat uº od po£átku jejího budování. Zobrazovací technika, nap°. projektor a plátno nabízí výbornou kvalitu obrazu, m·ºe také slouºit pro navození poºadované atmosféry v expozici. V expozicích se £ast¥ji objevují plazmové obrazovky, na kterých se divák·m pou²t¥jí lmy dopl¬ující sd¥lení z expozice. Audiotechnika pomáhá doplnit sluchový vjem. asto slouºí jako podkres, který má v expozici navodit atmosféru. Audiopr·vodci jsou zatím více vyuºívaní zahrani£ními turisty. Mohou být vyuºity uvnit° i vn¥ budovy, dle typu a nej£ast¥ji je tvo°í sluchátka a p°ehráva£. Zastupují v expozici pr·vodce a zprost°edkovávají informace v pot°ebném jazyce a úrovni výkladu. Mohou být spou²t¥ny bu¤ automaticky, kdyº se náv²t¥vník p°iblíºí k ur£itému úseku expozice nebo vybranému exponátu, nebo si náv²t¥vník sám spou²tí komentá°e pomocí zadávání £ísel komentovaných míst. Dal²í výhodou audiopr·vodc· je to, ºe náv²t¥vník není nikým popohán¥n a sám si ur£uje tempo prohlídky. Dal²í moºností audiovizuální techniky je trojrozm¥rné zobrazování. Náv²t¥vník m·ºe pouºít speciální brýle, aby trojrozm¥rný objekt vid¥l. Stejného efektu lze dosáhnout pomocí plazmového monitoru s podporou trojrozm¥rné projekce, kdy lze efekt pozorovat bez pouºití brýlí.

107

107 PITELKOVÁ, L. Nové audiovizuální terndy.

Muzeum. s. 27-29.

5

VYBRANÁ MUZEA ZÁPADNÍCH ECH A JEJICH HODNOCENÍ

5

50

Vybraná muzea Západních ech a jejich hodnocení

V této kapitole £tená°e blíºe seznámím s muzei, která jsem si pro svou práci vybrala. Nejprve je krátce uvedu, následovat bude popis expozice a na záv¥r p°ipojím zhodnocení expozic a sluºeb muzea.

5.1 Kritéria výb¥ru muzeí V·bec prvním kritériem výb¥ru muzeí byla jejich poloha. Pocházím ze Západních ech, proto pro m¥ bylo nejvýhodn¥j²í vybírat muzea z tohoto regionu. D·leºité pro m¥ byly také informace od mého vedoucího práce, Mgr. Pavla Holmana. Na jeho doporu£ení jsem expozice vybraných muzeí osobn¥ nav²tívila. Rozhodovala také bliº²í specikace muzea. Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici a D·m historie P°e²ticka se v¥nují prezentaci etnograckého materiálu. Muzeum Cheb je instituce podobn¥ rozsáhlá jako Muzeum a galerie severního Plze¬ska, ale zabývá se prezantací odli²ného typu sbírkových p°edm¥t·. Dále jsem se rozhodovala podle toho, zda se mnou v·bec muzea byla ochotna spolupracovat. N¥které informace nezbytné pro diplomovou práci jsem totiº zji²óvala díky osobním konzultacím s odbornými pracovníky muzea nebo prost°ednictvím elektronické komunikace.

5.2 D·m historie P°e²ticka V následující sekci se budu podrobn¥ji v¥novat Domu historie P°e²ticka. Aby £tená° získal lep²í p°edstavu o instituci, nejd°íve ji krátce p°edstavím. Dal²í £ást je v¥nována popisu expozic muzea a poslední hodnotí expozice a sluºby, které jsou nabízeny náv²t¥vníkovi.

5.2.1

P°edstavení muzea

D·m historie P°e²ticka je m¥stské muzeum, s územní p·sobností mikroregionu P°e²ticko v okruhu 15 km od m¥sta. Navazuje na £innost Okresního zem¥d¥lského muzea, které vzniklo p°i Okresní hospodá°ské záloºn¥. Národopisná sbírka ale v 70. letech minulého století zanikla. V devadesátých letech se místním poda°ilo zakoupit budovu a obnovit muzeum. Muzeum se nachází v ulici T°ebízského v historickém jádru m¥sta blízko barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Muzeum je otev°eno po celý rok v pracovním týdnu od 9 do 17 hodin s hodinovou polední p°estávkou, o víkendu a p°es svátky od 14 do 17 hodin. Základní vstupné £iní 25 K£, sníºené 15 K£ a rodinné 50 K£.

108 Ociální

108

Prohlídka muzea trvá p°ibliºn¥ 30 minut.

internetové stránky Domu historie P°e²ticka


5


51

Zam¥stnanci muzea provád¥jí také po kostele Nanebevzetí Panny Marie.

5.2.2

Popis expozice

Expozice muzea je teprve dvanáct let stará. Slavnostn¥ byla otev°ena 8. £ervna 2000. Muzeum bylo budováno v letech 1999 - 2000. Investorem rekonstrukce budovy bylo m¥sto P°e²tice, p°ísp¥vek poskytlo také Ministerstvo kultury R. Úpravy provedla plze¬ská rma AVE architekt a. s. a dodavatelem byla rma STAVOS - Václav Klaus. Expozice, která se dnes v budov¥ nachází, vznikla z dar· místních ob£an· a okolních obcí. Záp·j£ky exponát· poskytlo Západo£eské muzeum v Plzni a Muzeum jiºního Plze¬ska v Blovicích. Muzeum zabírá t°i podlaºí budovy. V p°ízemí se nalézá stálá expozice i £áste£n¥ odd¥lené prostory pro krátkodobé výstavy. Sou£ástí p°ízemí je pokladna a prodejna suvenýr· a zázemí pro zam¥stnance. Náv²t¥vník·m je zde k dispozici výtah a toalety. V prvním pat°e najdeme stálou expozici a toalety. Druhé patro tvo°í prostory pro krátkodobé výstavy. Za ur£itých podmínek je moºný vstup na terasu s vyhlídkou do okolí. Ihned po otev°ení dve°í do muzea se náv²t¥vník ocitá v expozici. Po levé stran¥ se nachází expozice

Kupecký krám,

která je v¥nována p°edm¥t·m spojeným s obchodem

z první poloviny 20. století. Základem expozice je torzo rodinného koloniálu se smí²eným zboºím Karla Fodermajera z Nepomucké ulice v P°e²ticích. Nyní slouºí také jako prodejna suvenýr· a pokladna. Z velkého mnoºství exponát·, které jsou zde vystaveny, m·ºeme jmenovat nap°. více neº sto let starou registra£ní pokladnu, dobový pult, police a sk°í¬ky z koloniálu, ale také regálové vybavení ze starého p°e²tického papírnictví. V regálech jsou vystaveny obaly na potraviny - sklen¥né lahve a lahvi£ky, keramické a plechové dózy na sypké potraviny, papírové obaly a kovové zásobníky na zrnkovou kávu. To v²e náv²t¥vník uvidí nalevo v prodejní zón¥. Podél oken do ulice se nachází p°eváºn¥ exponáty vztahující se k vybavení domácnosti, nap°. ºehli£ky, ru£ní mlýnky na kávu a mák, kuchy¬ské nádobí - konvice, talí°e, hrní£ky, ale také t°eba pot°eby na ²ití. Najdeme tu i stojan s hrnci, poklicemi, struhadly, nab¥ra£kami aj. Druhou registra£ní pokladnu z roku 1904 s ukázkou dobových platidel a nap°. obaly od lékárenských produkt·, valchy a d°ev¥nou pra£ku na ru£ní pohon náv²t¥vníci uvidí naproti regál·m s kuchy¬ským vybavením. Po zdech jsou rozv¥²eny dobové fotograe, reklamní cedule s obrázky a slogany, upozorn¥ní nakupujícím aj. N¥které p°edm¥ty jsou zde vystaveny ve více kusech, tak jako v obchod¥. Dále se zde nacházejí p°edm¥ty, které nabízí k prodeji muzeum jako suvenýry. Jsou jimi nap°. publikace, na kterých muzeum spolupracovalo, pohledy, odznaky, pexeso, DVD o P°e²ticích, turistické pr·vodce, d°ev¥né hra£ky atd. .

5


52

Prostory pro krátkodobé výstavy tvo°í druhou polovinu prostoru p°ízemí. Plocha o vým¥°e 70 m

2

napravo od vchodu je opticky odd¥lena pomocí výstavního mobiliá°e.

Prostor je d¥len mobilními panely, sokly a vitrínami. V p°ízemí se konají spí²e výstavy rodinného zam¥°ení, které p°ilákají do muzea rodiny s d¥tmi. P°i cest¥ do prvního patra vstoupíme do prostoru schodi²t¥, který je také vyuºit k prezentování sbírek muzea. Je od místnosti odd¥len dve°mi, které se v b¥ºném provozu nezavírají. Nad dve°mi visí zarámovaný starý pohled na P°e²tice. V tomto prostoru se nachází výtah do vy²²ích pater muzea a st·l s knihou náv²t¥v, letá£ky oznamující konání kulturních akcí po°ádaných ve m¥st¥ i v okolí, i pozvánky do okolních muzeí. Po zdech jsou rozv¥²eny p°edm¥ty, které souvisejí s historií m¥sta. Najdeme zde ale také náv²t¥vnický °ád. Náv²t¥vníci tu naleznou také fotograe a text ke staré národopisné sbírce, která za minulého reºimu zanikla a plánek budovy muzea. Nej£ast¥j²ími exponáty zde jsou mapy P°e²ticka a okolí v r·zném m¥°ítku a s vyzna£enými památkami. K dispozici je také jedno k°eslo, kde si náv²t¥vníci mohou odpo£inout p°i prohlídce muzea. P°i stoupání po schodech do vy²²ích pater muzea m·ºeme obdivovat nap°. nejstar²í vyobrazení obce z roku 1722, pe£et¥ m¥sta, pohled na P°e²tice z roku 2006. Exponáty jsou dopln¥ny textem ve zkratce shrnujícím historii m¥sta. Dále je zde vystavena fotokopie listiny s první zmínkou o P°e²ticích. Téma p°e²tického chrámu Nanebevzetí Panny Marie, které je zde také prezentováno, je uvedeno textem k historii této památky. Vystaveny jsou zde fotograe interiéru ale také fotokopie obrazu Bolestné Matky P°e²tické, který byl prohlá²en za zázra£ný. Téma je dále doprovázeno n¥kolika d°evo°ezbami se sv¥tskou i církevní tématikou, klekátkem s modlitební kníºkou a dv¥ma plastikami Madon. Nad vstupem do expozice v prvním pat°e op¥t vidíme historickou fotograi p°e²tického nám¥stí. Poblíº zárubn¥ je pov¥²ena výzva náv²t¥vník·m muzea, potaºmo obyvatel·m P°e²tic, upozor¬ující na to, ºe muzeum neustále p°ijímá p°edm¥ty do svých sbírek. Ve výstavním sále pro stálou expozici v prvním pat°e s názvem

emesla

jsou prezen-

tována °emesla a ºivnosti typické pro region. Jsou zde vystaveny nástroje, pom·cky a výrobky, které jsou pro °emesla typická. Exponáty jsou uspo°ádány tak, aby co nejvíce p°ipomínaly prost°edí, ze kterého pocházejí. Kaºdé °emeslo nebo ºivnost jsou p°edstaveny také textem, který uvádí pot°ebné souvislosti, jeº spojují p°edm¥ty a £innost s m¥stem P°e²tice. Pro hlub²í uvedení do kontextu slouºí dobové fotograe, podle kterých se snaºili zam¥stnanci muzea naaranºovat p°edm¥ty. K n¥kterým £innostem jsou k dispozici také osv¥d£ení dokládající vyu£ení °emeslníka. Pro v¥t²í názornost jsou n¥které nástroje opat°eny také obrázkem, který názorn¥ ukazuje, jak stroj nebo za°ízení pracovalo. V pravé £ásti sálu jsou vystaveny nap°. exponáty spojené s °emeslem podková°ským.

5


53

Dokládá jej nap°. vzorník podkov nebo sada na trhání zub· lidem. Ková°ství je uvedeno výv¥sním ²títem, sadou kladiv, kovadlinami, ková°skou výhní s kle²t¥mi, vratidly, m¥chem, n¥kolika výrobky pov¥²enými na st¥nu aj. Zajímavými doklady jsou fotograe ze staré kovárny. Také dílna p°e²tické ²vadleny je v muzeu vystavena. K vid¥ní je zde n¥kolik ²lapacích ²icích stroj·, dv¥ krej£ovské panny s tém¥° dokon£enými ²aty, ºehlicí prkno aj. Ve vitrín¥ jsou vystaveny r·zné typy ºehli£ek, krej£ovské n·ºky, jehelní£ek aj. Scénu dokreslují dobové fotograe ²vadlenek, obrazy a petrolejová lampa staror·ºové barvy, poloºená na jednom z ²icích stroj·. Obuvnické neboli ²evcovské °emeslo, je p°edstaveno pomocí stolu s r·zným ná°adím, nap°. ²ídly, kladivem, kle²t¥mi, ale také odolnou obuvnickou nití - dratví. Nechybí obuvnický ²icí stroj, typický verpánek, kopyta, n¥kolikero pár· bot na vyspravení a pracovní zást¥ry. Na d°ev¥ném ponku jsou naaranºovány nástroje spojené s prací se d°evem, mezi nimi nap°. hoblíky, sekery, pilky, nebozezy aj., které prezentují tesa°ské a truhlá°ské °emeslo. Ve vitrín¥ jsou vystavena vysv¥d£ení, plánek, men²í výrobky, ceník atd. Plátenictví v expozici zastupuje motovidlo, tedy za°ízení ur£ené p°edev²ím k domácí výrob¥ plátna ze lnu. P°edm¥t je dopln¥n d°ev¥nými v°eteny. Vedle motovidla je vystaven kolovrátek, p°eslice s chomá£em lnu, kartá£e na £esání lnu, trdlice aj. Jiným °emeslem dokumentovaným v muzeu je kolá°ství. Kolá°i se ºivili výrobou a opravami kol a voz·. P°edstaveno je sadou kolá°ských nebozez·, ukázkami hotových výrobk· nebo nap°. kolá°ská lavice - ob°eznice. Peka°ské °emeslo je p°edstaveno také historickou fotograí. Z nástroj· peka°e jsou k vid¥ní o²atky, síta na mouku, d°ev¥né lopaty, díºe, ²krabka na chlebové t¥sto - ²orna, kle²t¥ a decimálka. Na pultu je vystavena registra£ní pokladna a pod sklen¥nou krycí deskou ti²t¥né materiály, nap°. ºivnostenský list. eznickému a uzená°skému °emeslu je v¥nován nejv¥t²í prostor místnosti. V této £ásti expozice to jsou nejatraktivn¥ji prezentovaná °emesla. Vítá nás velký nápis °eznictví, tak jako náv²t¥vníka staré prodejny. Náv²t¥vníci se dostanou k prodejnímu pultu, na n¥mº jsou vystaveny váhy, sada noº· aj. Staré fotograe náv²t¥vníkovi ukazují, jak prodejna vypadala ve svém p·vodním prost°edí. Na zdech visí nástroje ur£ené k porcování masa, nap°. pilky, seká£ky a háky. Pod nimi se nachází stoly k p°íprav¥ masa, formy na ²unku, mlýnek na maso a formy na pa²tiku. Scénu dopl¬uje prout¥ný skelet °ezníka v pracovním °eznickém kroji. V levé £ásti sálu jsou ve vitrínách vystaveny p°edm¥ty jako b°itvy, n·ºky, spony a kulmy k holi£ství a kade°nictví. V dal²í vitrín¥ se nachází kniha°ské ná°adí. Na kni-

5


54

ha°ství navazuje hrn£í°ství, které je p°edstavováno vázami, so²kami a jinými hrn£í°skými výrobky. Jako dal²í náv²t¥vník uvidí nap°. r·zné druhy kartá£· k °emeslu kartá£nickému. Expozici dopl¬ují také modely. Najdeme se v levé £ásti místnosti. Jako p°íklad m·ºe poslouºit funk£ní model staro£eského mlýna. N¥které exponáty jsou dopln¥ny legendou a vysv¥tlením, jak se s nimi zacházelo. Aktiva£ními prvky jsou v této £ásti expozice dva v¥ºní hodinové stroje z 18. a po£átku 19. století. Uvád¥jí se do chodu po zasunutí kli£ky a jejím otá£ením po sm¥ru nazna£eném ²ipkou. Uprost°ed místnosti je prezentováno °emeslo provaznické. Vystaveno je zde torzo v·zku - celod°ev¥ného za°ízení na stá£ení provaz· a ve vitrín¥ výu£ní list, vzorník, fotograe a hotové provaznické výrobky. Po cest¥ do druhého patra náv²t¥vník prochází kolem portrét· známých osobností pocházejících z P°e²tic nebo jejich okolí. Uvidíme nap°. portrét Jana Jakuba Ryby, autora eské m²e váno£ní. Místním rodákem byl také JUDr. Jaroslav Preiss, vrchní °editel ivnostenské banky. Narodil se zde architekt a stavitel Josef Hlávka. K P°e²ticím m¥l blízký vztah malí°, grak a ilustrátor Franti²ek Václav Eisenreich, jehoº dv¥ malby jsou v muzeu vystaveny. Druhý výstavní sál v druhém pat°e má stejné rozm¥ry jako výstavní sál v p°ízemí muzea. Jsou zde po°ádány hlavn¥ komorn¥j²í výstavy. Obvyklé jsou zde výro£ní, etnogracké, výtvarné výstavy a výstavy fotograí. Sál bývá vybaven mobilními stolovými i hranolovými vitrínami, pro p°ípad pot°eby také nap°. výstavní m°íºové st¥ny.

5.2.3

Hodnocení expozice a sluºeb muzea

Muzeum je zam¥°eno na shromaº¤ování p°edm¥t· týkajících se °emesel, ºivností, obchodu a vybavení domácnosti. Zp·sob prezentace, který muzeum zvolilo, má být lidem blízký a p°ístupný. Uº samotný název, který byl pro muzeum zvolen, má p·sobit neformáln¥ a navodit dojem blízkosti. Tv·rci expozice se snaºili, aby zde historie oºívala a náv²t¥vníky obklopovala hned, jak vstoupí do muzea. Proto také náv²t¥vníci nevcházejí po vstupu do muzea do haly nebo vestibulu, ale p°ímo do expozice. Zp·sob prezentace, který zde p°evládá, je zaloºen na p·sobení komplet· originálních doklad· lidské £innosti. Komplety originálních p°edm¥t· mají na náv²t¥vníky nejv¥t²í emocionální p·sobnost. Jsou zde naaranºovány tak, aby m¥l náv²t¥vník dojem, ºe je sou£ástí prost°edí, ze kterého pocházejí. Z tohoto d·vodu bylo vitrín k prezentaci pouºito jen v p°ípadech, kdy to bylo nezbytn¥ nutné. Náv²t¥vník zde má mít dojem, ºe prochází malými dílni£kami a krámky. Pokud se dochovaly také fotograe p·vodního prostoru, snaºili se muzejní pracovníci naaranºovat exponáty dle p·vodního rozloºení v prostoru.

5


55

V p°ízemí se snaºí zam¥stnanci muzea ºivost koloniálu zajistit tím, ºe prodej vstupenek a suvenýr· je veden p°ímo v prostoru koloniálu. P°i prodeji se zárove¬ nepouºívá elektrická pokladna, aby neru²ila starodávný ráz obchodu. Místo toho se trºba zapisuje a rodi£e mohou d¥tem zakoupit bonbóny z dóz, které jsou sou£ástí vybavení. P°edm¥ty byly ve v¥t²in¥ p°ípad· do muzea darovány. Expozice vznikla ze zájmu p°e²tické ve°ejnosti a pro ni. Byl zvolen odpovídající srozumitelný zp·sob podání informací. Prezentovány jsou v naprosté v¥t²in¥ p°ípad· originály. Kopie jsou vystaveny jen v nejnutn¥j²ích p°ípadech, nap°. pokud jde o staré listiny nebo ti²t¥né dokumenty. Instalace stálé expozice probíhala za spolupráce s Ji°ím Korandou z Muzea jiºního Plze¬ska v Blovicích. Autorkou scéná°e k expozici je Bc. Drahomíra Valentová, která zárove¬ muzeum vede, a na instalaci se podílela spolu s Martinou Kolá°ovou a Ji°ím Tomanem. Doprovodné texty k expozici vytvo°ili Mgr. Pavel Sko°epa, Mgr. Radek iroký, V¥ra Koko²ková a Bc. Drahomíra Valentová. Fotograe k expozici vytvo°il Josef Kubát, Ing. Ji°í B¥l. N¥které fotograe pocházejí ze soukromých archiv·. K tomu, aby náv²t¥vníci lépe porozum¥li kontextu, z jakého p°edm¥ty pocházejí, slouºí nejen ostatní originální p°edm¥ty, které komplet dotvá°ejí, ale také doprovodné prezenta£ní prost°edky, jako modely, fotograe, obrázky a doprovodný textový materiál spojující exponáty s m¥stem P°e²tice. Hlavní d·raz je kladen na zprost°edkovací schopnost trojrozm¥rných originálních doklad·, jichº je v expozici nejv¥t²í mnoºství. Díky jejich velké vypovídací hodnot¥ a odpovídajícímu dovysv¥tlení souvislostí pomocí doprovodných prezenta£ních prost°edk·, expozice mluví k náv²t¥vníkovi srozumitelným jazykem. Jako moºný nedostatek expozice vidím p°íli² velké mnoºství vystavených p°edm¥t· na celkem malé plo²e expozice. M·ºeme ale dodat, ºe s tímto problémem se potýká velké mnoºství muzeí. Muzeum se snaºí prezentovat maximum exponát·. Jedním z d·vod· m·ºe být, ºe v¥t²ina exponát· byla do sbírek muzea darována a p·vodní majitelé chodí kontrolovat, zda jsou p°edm¥ty vystaveny. Co se týká nárok· na osobní prostor, je muzeum prostorov¥ °e²eno vhodným zp·sobem i pro osoby pohybující se na vozí£ku. Do muzea je zaji²t¥n bezbariérový p°ístup. Dve°e i jiné pr·chody jsou dostate£n¥ ²iroké a p°echod mezi místnostmi je bezprahový. P°ístup do jednotlivých pater muzea je zaji²t¥n pomocí výtahu. Povrch podlah je neklouzavý, bez p°ekáºek nep°edvídateln¥ vy£nívajících do prostoru. Exponáty a popisky jsou na n¥kolika místech umíst¥ny tak, ºe to neodpovídá poºadavk·m na pohodlné prohlíºení. Nap°íklad v expozici

Kupecký krám

jsou n¥které ex-

ponáty p°íli² vysoko, na zemi nebo si p°edm¥ty navzájem p°ekáºejí. Toto uspo°ádání se ale dá vysv¥tlit snahou o autentický zp·sob vystavení exponát·. V expozici °emesel a ºivností se také najde n¥kolik p°íklad· nevhodného umíst¥ní

5


56

exponát· a popisk·. Náv²t¥vník·m m·ºe p°ekáºet v p°e£tení textu kv¥tina tak jako v £ásti v¥nované °eznické ºivnosti. Zde jsou n¥které exponáty umíst¥ny p°íli² daleko od náv²t¥vníka, takºe si je nem·ºe prohlédnout podrobn¥. S tím souvisí i popisky u daných p°edm¥t·, jejichº písmo je p°íli² malé velikosti. Dal²ím nedostatkem je umíst¥né n¥kterých popisk· p°es sebe. Tento p°ípad platí pro vitrínu v¥novanou holi£ství a kade°nictví. Nedostatek prostoru se muzeum vzhledem k po£tu míst ur£ených k odpo£inku snaºí °e²it umíst¥ním k°esel a ºidli£ek ve stálé expozici tam, kde je je²t¥ volné místo. Místo k sezení tak najdeme v prvním pat°e ve stálé expozici a v p°ízemí v prostoru u výtahu. Úvahy o místech k sezení jsou také v¥t²inou zahrnuty do scéná°· krátkodobých výstav, takºe na jedno patro p°ipadnou minimáln¥ dv¥ místa k odpo£inku. Vzhledem k tomu, ºe délka prohlídky pr·m¥rn¥ nep°ekro£í p·l hodiny, je mnoºství míst k odpo£inku dosta£ující. Výstavní za°ízení, které se v expozici nachází je tvo°eno vitrínami, panely, sokly i pódii. Sk°í¬ové a hranolové vitríny pouºívané v muzeu jsou °e²eny tak, ºe exponáty v nich vystavené se nenacházejí v blízkosti zem¥ ani p°íli² vysoko, coº je nesporný klad, protoºe tím umoº¬ují pohodln¥j²í vnímání exponát·. P°edm¥ty jsou vystaveny ve dvou, maximáln¥ ve t°ech úrovních nad sebou. Vitríny mají vnit°ní bodové osv¥tlení, které zaji²úje optimální nasvícení exponát·. Panely, které jsou muzeem pouºívány hlavn¥ pro krátkodobé výstavy, jsou mobilní a umoº¬ují zm¥nu prost°edí dle typu výstavy. Sokly jsou ve stálé expozici k vid¥ní v prvním pat°e v prostoru schodi²t¥, kde slouºí p°i vystavení d°ev¥ných polychromovaných plastik. Sokly mají bílou barvu a dovolují tak plné vyniknutí exponát· na nich postavených. Pódia, jeº jsou vyuºita v expozici

emesla

v²ude tam, kde by vystavo-

vané p°edm¥ty byly p°íli² nízko k pozorování, nap°. v ²evcovské díln¥ nebo p°i prezentaci domácí výroby plátna ze lnu. Pódia jsou podle pot°eby sloºena z n¥kolika dílc·. Jednotlivá °emesla jsou p°edstavena bez jakéhokoliv výstavního mobiliá°e, jako nap°. ková°ství, kolá°ství, °eznictví a peka°ství. Pouze pomocí pódií je prezentována nap°. ²evcovská dílna. N¥která °emesla jsou vystavena pouze pomocí vitrín, nap°. kartá£nictví, hrn£í°ství a kniha°ství. P°edm¥ty jsou nej£ast¥ji prezentovány mimo vitríny, jeº tu spí²e budí dojem mimo°ádnosti p°edm¥t· v nich vystavených. Takovýto zp·sob prezentace budí dojem bezprost°ednosti a otev°enosti. Muzeum je spí²e men²í institucí, p°ehledn¥ uspo°ádanou, vybavenou kamerovým systémem. Také díky monitorovacímu za°ízení si muzeum m·ºe dovolit usilovat o bezprost°ední kontakt s náv²t¥vníkem. Tv·rci expozice se p°i návrhu scéná°e snaºili vyuºít n¥kterých osv¥d£ených rad, jak se vyhnout zab¥hlým stereotyp·m v chování ve výstavním prostoru a muzejní únav¥. P°íkladem m·ºe být umíst¥ní atraktivního kompletu vybavení °eznického krámu do levé

5


57

£ásti expozice. Tento komplet by teoreticky m¥l být nav²tíven jako jeden z posledních, viz kapitola 3.2.3. Jako dal²í p°íklad m·ºeme zmínit dopln¥ní n¥kterých °emeslných pom·cek obrázky, které vysv¥tlují, jak s nimi pracovat nebo blíºe popisují jednotlivé jejich £ásti. Pro je²t¥ v¥t²í názornost by podobnými obrázky mohly být dopln¥ny i ostatní exponáty. Dále bychom jako p°íklad mohli jmenovat aktiva£ní prvky v expozici, kterými jsou nap°íklad hodinové stroje, které náv²t¥vníci mohou uvád¥t do pohybu nebo ková°ský m¥ch. Pr·vodkyn¥ také pokládají otázky týkající se expozice, nap°. k £emu slouºí vybraný p°edm¥t apod. Minimalizovány jsou také ru²ivé prvky a náv²t¥vníci mají moºnost si b¥hem prohlídky odpo£inout. Komunikace ve výstavních prostorech je plynulá, coº je dáno jednak uspo°ádáním, ale také velikostí prostoru. Náv²t¥vníci chodí po nazna£ené trase, po níº jsou vedeni exponáty. Není nutné pouºívat ukazatele, personál naviguje náv²t¥vníka u pokladny. Celkové uspo°ádání expozic muzea m·ºe na první pohled p·sobit trochu chaoticky a prostor pon¥kud p°epln¥n¥. Je to v²ak v p°ízemí v expozici

Kupecký krám

dáno tím, ºe

se tv·rci snaºili zachovat autentický dojem, kterým p·sobily staré koloniály. V prvním pat°e v expozici

emesla

je tento dojem vzbuzován tím, ºe prostor není vnit°n¥ £len¥ný

na men²í celky nap°. pomocí p°í£ek. P°i prohlídce ale náv²t¥vník zjistí, ºe p°edm¥ty jsou logicky uspo°ádány do celk·, které voln¥ p°echázejí jeden v druhý, a d¥lení prostoru není pot°eba. Na to, aby místnost mohla být rozd¥lena na více men²ích £ástí, není dostate£n¥ prostorná. Navíc by se vytratil dojem vzdu²nosti a lehkosti, kterým expozice p·sobí. Výtvarné °e²ení interiéru sjednocuje prostor muzea. Místnosti p·sobí vzdu²ným dojmem, dominují sv¥tlé a p°írodní barvy a díky mnoºství oken je expozice prosv¥tlená. Barva pouºitá pro výmalbu zdí je bílá, coº p·sobí £ist¥ a sv¥ºe. Podlahy jsou lad¥ny do teplých odstín· hn¥dé a hn¥dobéºové barvy. Vitríny a sokly, které muzeum pouºívá, jsou také hn¥dé. Podlaha muzea je pokrytá dlaºbou a materiálem schodi²t¥ je kámen. Povrch je stabilní a neklouzavý. Materiálem pouºitým k výrob¥ vitrín je d°evo, sklo a kov. Sokly jsou rovn¥º d°ev¥né. Materiály a barvy jsou dob°e slad¥né a ve výsledku podtrhují p°íjemný a vzdu²ný vzhled. Sv¥tlo v muzeu je °e²eno jak pomocí p°irozeného, tak i um¥lého osv¥tlení. Jak jsem jiº vý²e zmínila, prostory jsou dob°e prosv¥tleny, coº p°ízniv¥ ovliv¬uje psychiku náv²t¥vníka. Velkou roli v expozici hraje p°irozené sv¥tlo pronikající z bo£ních oken i shora p°es st°e²ní okno. Okna jsou opat°ena ºaluziemi, ale místnosti nejsou zatemn¥né. Um¥lé osv¥tlení je realizováno pomocí záv¥sného li²tového systému se sm¥rovatelnými zdroji sv¥tla, dále pomocí vnit°ního osv¥tlení ve vitrínách a v expozici

Kupecký krám

se

navíc nacházejí klasické lustry. V muzeu se zam¥°ili hlavn¥ na celkové osv¥tlení místností. Úrove¬ osv¥tlení v muzeu je optimální, p°esto nejsou n¥které vystavené exponáty

5


58

dostate£n¥ dob°e nasv¥tlené a také si £asto stítí. Náv²t¥vníci nejsou b¥hem prohlíºení p°edm¥t· osl¬ováni nesprávn¥ nasm¥rovanými sv¥tly. Chyby co se týká osv¥tlení, vznikají zejména kv·li sv¥tlu, které do budovy proniká okny. Ve sklech vitrín, jeº jsou postaveny £elem k oknu, vznikají odrazy. P°irozené sv¥tlo, jeº je prvkem, který p°ispívá k pozitivnímu dojmu z celé expozice, tak zárove¬ negativn¥ ovliv¬uje prohlídku exponát· vystavených za sklem vitrín. Texty mají v Dom¥ historie P°e²ticka doprovodnou roli. Exponáty jsou její hlavní sou£ástí. Texty zde popisují, vysv¥tlují a spojují °emeslo s m¥stem P°e²tice. Náv²t¥vník v muzeu najde popisky a dovysv¥tlující texty k °emesl·m. Popisek má jednoduchou formu. Obsahuje název p°edm¥tu tu£n¥ zvýrazn¥ný, p°ípadn¥ dataci a je pouze v £eském jazyce. Doprovodné texty jsou po obsahové stránce nejednotné. V expozici se najdou takové, které jsou velice snadno srozumitelné a podávají základní informace zajímavou formou, na druhou stranu i takové, jeº uº jsou laické ve°ejnosti p°ístupné mén¥. Obsahují velké mnoºství slov typických pro dané °emeslo, jsou dlouhé a £tená° se v nich orientuje jen velmi pomalu. N¥které navíc obsahují drobné p°eklepy. Celkov¥ mají texty p°íli² velký rozsah. itelnost sniºuje zarovnání do bloku a n¥které texty nejsou £len¥ny do odstavc·. Popisky u n¥kterých p°edm¥t· se také nacházejí dost daleko od místa, kde m·ºe náv²t¥vník stát, pokud si je chce p°e£íst. N¥které popisky se také nacházejí na zemi. Ve vitrín¥ s p°edm¥ty ke kade°nictví a holi£ství je také n¥kolik popisk· poloºených na sob¥. Pozitivn¥ co se týká text·, p·sobí spojení s místními obyvateli. Velice zajímavá jsou sd¥lení, která spojují °emeslo s konkrétní osobou. Detaily, které rovn¥º p°iná²ejí kladnou náv²t¥vnickou odezvu, jsou popisky se jmény dárc· exponát·. Dal²ím textem, který v expozici nalezneme, je ²títek s upozorn¥ním, ºe na vystavené p°edm¥ty se nemá sahat. Tato informace je p°eloºena do francouzského, n¥meckého i anglického jazyka. Pouºívané zna£ky jsou dob°e viditelné a náv²t¥vník·m srozumitelné. Pro náv²t¥vníky z anglicky nebo n¥mecky mluvících zemí má muzeum k dispozici také textové pr·vodce s fotograemi vybraných exponát·. Rizikovými faktory, co se týká bezpe£nosti exponát· p°ed vlivy prost°edí, jsou hlavn¥ denní sv¥tlo a také ne°ízené v¥trání, které s sebou p°iná²í výkyvy teploty a relativní vlhkosti. Exponáty, které jsou citlivé na denní sv¥tlo, by m¥ly být vystaveny niº²í intenzit¥ osv¥tlení. Mezi takové pat°í nap°. fotograe, na kterých je jiº patrné blednutí. Etnogracký materiál je také zvlá²t¥ citlivý. Minimálním opat°ením by proto m¥lo být sníºení intenzity osv¥tlení zatemn¥ním místnosti a pouºití vhodných typ· zdroj· um¥lého osv¥tlení. Ve výstavních sálech je m¥°ena teplota a relativní vlhkost. Exponáty jsou v expozici zabezpe£eny p°edev²ím díky kamerovému systému se stálým nahráváním záznam· a pohybovým £idl·m v kaºdém výstavním prostoru. Muzeum je

5


59

snadno monitorovatelné také díky své velikosti. Bezpe£nost náv²t¥vník· v prostorách instituce spo£ívá v eliminaci p°í£in poran¥ní. Muzeum je dob°e osv¥tleno, v²echny dve°e a pr·chody jsou dostate£n¥ ²iroké a p°edm¥ty, které jsou postavené na podlaze mimo vitríny a pódia, p°íli² nevy£nívají do prostoru. Únikové východy jsou zna£eny odpovídajícím zp·sobem a v kaºdém pat°e budovy jsou instalovány poºární hlási£e, £idla a hasicí p°ístroje. Nechybí rovn¥º evakua£ní plánky a °ády. Jedinou moºnou nevýhodu v tomto ohledu vidím v tom, ºe muzeum nenabízí moºnost odloºit si v¥ci v ²atn¥, p°ípadn¥ v uzamykatelném boxu. Muzeum p°estoºe nezam¥stnává muzejního pedagoga nebo lektora a po£et zam¥stnanc· je velmi nízký, nabízí n¥kolik moºností, které mohou náv²t¥vníci vyuºívat jako doprovodné nabídky k expozici. Komentované prohlídky jsou náv²t¥vník·m nabízeny o víkendech a svátcích. Mimo tyto dny náv²t¥vníky p°ivítá a do jednotlivých sál· nasm¥ruje personál pokladny. Po objednání nabízí muzeum komentované prohlídky chrámu Nanebevzetí Panny Marie. O Vánocích a Velikonocích jsou náv²t¥vník·m nabízeny ukázky °emesel a tvo°ivé dílny, ve kterých si mohou zkusit vybrané rukod¥lné techniky. Tvo°ivé dílny bývají n¥kdy doprovodným programem k výstavám. Po°ádány jsou také p°edná²ky. B¥ºnou sou£ástí výstav bývá lm. K propagaci je vyuºíváno ti²t¥né, plo²né reklamy a reklamy v médiích. Muzeum vydává spí²e drobn¥j²í tisky, jako nap°. kalendá°e a programy akcí po°ádaných v muzeu. K prodeji poskytuje také knihy, na jejichº p°íprav¥ se podílelo. Dále jsou akce muzea propagovány pomocí plakát·, pozvánek na výstavy, reklamy v rádiu a v západo£eském

109

i místním tisku.

Velmi zda°ile jsou vytvo°eny internetové stránky muzea. Nejenºe

spl¬ují formální náleºitosti, jako nap°. aktuálnost, nabídka akcí, kontakty a ceny vstupného, jsou i uºivatelsky p°íjemné a p°ehledné. Náv²t¥vník zde navíc nalezne nejen informace a mnoºství fotograí k expozici, ale také nabídku produkt· muzea. Jako jediný nedostatek vidím pouze to, ºe stránky nejsou dostupné v jiném neº £eském jazyce. istota a údrºba prostor a za°ízení je dal²ím bodem, který by se dal ohodnotit pozitivn¥. V²echna za°ízení jsou funk£ní, ne£istoty náv²t¥vníky nep°ekvapí, a proto nejsou nep°íjemn¥ rozptylováni. isté a upravené je také sociální za°ízení muzea, které je k dispozici ve dvou patrech muzea. Personál muzea p·sobí velice p°íjemným dojmem a dokáºe poradit a poskytnout informace k jednotlivým exponát·m. Pracovnice muzea ochotn¥ náv²t¥vníky sm¥rují po expozici a upozor¬ují na zajímavé p°edm¥ty. Vstupní prostor není b¥ºn¥ °e²ený. Náv²t¥vník nevstupuje do haly ani vestibulu, ale p°ímo do expozice a úvodní informace jsou mu podávány slovn¥, coº p·sobí p°íjemn¥

109 dle

Poznámek z rozhovoru s Bc. Drahomírou Valentovou

uskute£n¥ného v Domu historie P°e²ticka

dne 8. 2. 2012. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.

5


60

a neformáln¥. Na druhou stranu postrádám v muzeu moºnost odloºit si bundy, kabáty, p°ípadn¥ ta²ky a de²tníky do ²atny. Také nabídka ob£erstvení zde chybí. Zde se pln¥ projeví nedostatek prostoru, se kterým se instituce potýká. Parkování v blízkosti muzea je moºné. Nachází se velmi blízko nám¥stí, kde bývá dostatek volných parkovacích míst. Z nám¥stí jsou zárove¬ náv²t¥vníci k budov¥ sm¥rováni pomocí informa£ního stánku. Ohledn¥ moderních výstavních trend·, které jsou zam¥°eny na aktivní zapojení náv²t¥vníka a vyuºití více smysl·, m·ºe muzeum nabídnout ve stálé expozici n¥kolik prvk· vybízejících k aktivit¥. Ve vstupní expozici

Kupecký krám

si náv²t¥vník m·ºe

vyzkou²et manipulaci s n¥kterými exponáty, nap°. mlýnky. V expozici °emesel se nabízí k n¥kolik moºností zapojení. Zkusit si m·ºeme manipulaci s ková°ským m¥chem, zato£it klikami v hodinových strojích nebo blíºe prozkoumat funk£ní model staro£eského mlýna. Text nebo zna£ka vybízející k manipulaci se za°ízením je pouze sou£ástí ozna£ení hodinových stroj·. B¥ºného náv²t¥vníka proto nenapadne manipulovat s jinými p°edm¥ty, pokud k tomu není vyzván personálem muzea. Zapojení dal²ích smysl· je moºné také v souvislosti s audiovizuální technikou. Filmy nebo projekce nejsou sou£ástí stálé expozice, objevují se ale £asto jako dopln¥k krátkodobých výstav. I p°es n¥které díl£í nedostatky D·m historie P°e²ticka jako men²í m¥stské muzeum nabízí náv²t¥vník·m moºnost p°íjemn¥ si uºít prohlídku muzea. Velkým pozitivem je celkové p·sobení prost°edí, p°ív¥tivost a snaha o bezprost°ední kontakt s náv²t¥vníkem.

5.3 Muzeum a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice Tato sekce seznámí £tená°e s expozicemi Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Úvodní £ástí bude seznámení s institucí, následovat bude popis expozic a ohodnocení expozic a sluºeb muzea.

5.3.1

P°edstavení muzea

Muzeum a galerie v Mariánské Týnici se dnes nachází v prostorách bývalého cisterciáckého klá²tera a poutního místa 40 km severn¥ od Plzn¥. Monumentální stavba je d·mysln¥ zasazena do krajiny a bezesporu tvo°í dominantu celého okolí, viditelnou z n¥kolikakilometrové vzdálenosti. Kostel Zv¥stování Panny Marie, budova probo²tství a ambity zdobené freskami byly postaveny pro zadavatele Eugena Tyttla

110

dle návrhu

Jana Blaºeje Santiniho v 18. století. innost muzea navazuje na aktivity Jednoty pro záchranu Mariánské Týnice, která

110 Plaský opat Eugen Tyttl, byl znalcem a p°íznivcem um¥ní a jedním z nejvelkorysej²ích stavebník· £eského baroka. Do sluºeb získal Jana Blaºeje Santiniho.

5

VYBRANÁ MUZEA ZÁPADNÍCH ECH A JEJICH HODNOCENÍ 111

zahájila rekonstrukci objektu.

61

Muzeum se v tomto areálu nachází od roku 1952,

kdy bylo i z°ízeno a jeho expozice jsou v¥novány historickému vývoji regionu severního Plze¬ska. Muzeum je náv²t¥vník·m otev°eno po celý rok. V dubnu a °íjnu je p°ístupné kaºdý den mimo pond¥lí od 9 - 17 hodin, v kv¥tnu aº zá°i je²t¥ o hodinu déle, do 18 hodin, a od listopadu do b°ezna ve dnech pond¥lí aº pátek od 9 15 hodin. Plné vstupné náv²t¥vníka

112

stojí 40 K£ a sníºené polovinu. Kaºdý první pátek v m¥síci je vstup do muzea zadarmo.

5.3.2

Popis expozice

V²echny sou£asné expozice kompletn¥ zrenovované má náv²t¥vník moºnost vid¥t teprve od roku 2011. V letech 2009 2011 procházelo muzeum rozsáhlou rekonstrukcí nancovanou z grantového programu ROP Jihozápad. Rekonstrukce byla °e²ena tak, aby muzeum nemuselo být celé uzav°eno. Jednotlivá k°ídla muzea byla tedy rekonstruována jedno po druhém. Nejd°íve byla zrekonstruována národopisná £ást, dále expozice m¥sta a jako poslední expozice kultury a vzd¥lanosti. Expozice muzea je rozvrºena do dvou pater budovy. V p°ízemí se nachází místnost s pokladnou, prodejnou suvenýr· a prostor se stoly a ºidlemi ur£ený k odpo£inku. Dále zde nalezneme vchod do expozic muzea a vchody k výtahu a do prostoru pro zam¥stnance. Zde se rovn¥º nachází výtah pro hendikepované. Hned po vstupu do budovy má náv²t¥vník moºnost seznámit se s historií objektu, záchrannými pracemi, které prob¥hly v první polovin¥ 20. století a s rekonstrukcí, která byla provedena v minulých dvaceti letech. Sbírkové p°edm¥ty jsou vystaveny v ²esti stolových vitrínách, které lemují chodbu po obou stranách a v ²esti záv¥sných vitrínách. Náv²t¥vník si zde m·ºe prohlédnout liturgické p°edm¥ty, pohledy, fotograe archeologické lokality, n¥které nálezy, fotograe z rekonstrukce aj. Je²t¥ p°ed vstupem do expozice jsou ve vysoké vitrín¥ k vid¥ní symboly mariánského kultu - d°ev¥né polychromované so²ky a obrazy. Náv²t¥vník m·ºe v p°ízemí ve výklencích je²t¥ zhlédnout expozici prav¥kého vývoje severního Plze¬ska, která je situována ve výklencích po stranách spojovací chodby vedoucí do kostela. Expozice je tvo°ena archeologickými nálezy umíst¥nými v záv¥sných a stolových vitrínách a dopln¥na n¥kolika doprovodnými textovými panely a vyobrazeními. Jde o star²í expozici, která se teprve bude rekonstruovat. Blíºe ke vstupu do kostela je k vid¥ní je²t¥ n¥kolik fotograí s popisky k historii

111 Muzeum

a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice.

nabízeny k individuální prohlídce muzea. 2012. 1 list.

112 Ociální

Týnice

internetové

[online].

Poslední

stránky

aktualizace

.

Muzeua 20.

6.

a 2012

Písemné materiály k expozici, které jsou

galerie [cit.

severního 2012-06-20].

Plze¬ska Dostupný

Mariánská z

WWW:

5


62

církevní stavby a její rekonstrukce. Stav památky p°ed zahájením rekonstrukce v 50. letech je zachycen na n¥kolika £ernobílých fotograích, stejn¥ tak jako výsledek rekonstrukce. Kupole kostela se z°ítila v roce 1920 a znovu byla osazena aº na konci 20. století. Zárove¬ byla obnovena i vnit°ní výmalba. Dominantu celého komplexu p°edstavuje monumentální kostel Zv¥stování Panny Marie, jenº je k°íºového p·dorysu. Z prostor muzea náv²t¥vník do kostela vchází dve°mi v apsid¥ za oltá°em muzea. Náv²t¥vník je ohromen interiérem, který, a£ není p°íli² zdobný v detailech, p·sobí ohromujícím dojmem. Mnoºství sv¥tla dopadající z vysoko situovaných oken, nást¥nné fresky, zejména iluzivní oltá° a celková jednoduchost linií £iní z náv²t¥vy kostela výjime£ný záºitek. Tento dojem je je²t¥ umocn¥n chrámovou hudbou, která je reprodukována moderní technikou. V kostele je vystaven sádrový model souso²í Pomník d¥tských ob¥tí války akademické malí°ky Marie Uchytilové. Muzeu jej daroval manºel socha°ky, Ji°í Hampl. Originál souso²í z bronzu dnes stojí v Lidicích. Na prot¥j²í stran¥ kostela visí t°i restaurované obrazy Petra Brandla z roku 1699. Po prohlídce p°ízemí muzea náv²t¥vník po d°ev¥ných schodech vystoupá do prvního patra budovy, kde prohlídka pokra£uje historickou expozicí. Expozice se d¥lí na t°i £ásti, a to národopisnou, expozici s názvem

Kultura a vzd¥lanost

a

M¥sta, °emesla a spolky.

Kaºdá expozice se nachází v jednom k°ídle budovy. Pro orientaci p°ikládám plánek

113

prvního patra budovy znázorn¥ný na obrázku 7

.

Obrázek 7: Plánek zrekonstruovaného prvního patra probo²tství.

Výjimkou v uspo°ádání je expozice

Raný st°edov¥k

(na plánku B), která se nachází

v místnosti hned naproti schodi²ti. Na pom¥rn¥ malé plo²e je zde zrekonstruováno ran¥ st°edov¥ké obydlí, do kterého náv²t¥vník nahlíºí ze dvou stran. V obydlí se slámovou st°echou je otopné za°ízení, st·l a lavice. Podlaha domu je z udusané hlíny a zdi z vrstvy hlíny

113 Fotodokumentace

expozic Muzea a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici

6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce.

po°ízená dne 16.

5


63

a spleteného proutí. Do domu jsou p°irozen¥ umíst¥ny guríny ºeny a muºe v dobovém od¥vu, které se jakoby zastavily uprost°ed £innosti, £ímº výsledný dojem p·sobí realisti£t¥ji. Expozici dopl¬uje n¥kolik vysokých vitrín s archeologickými nálezy z r·zných lokalit oblasti severního Plze¬ska z období od 11. - 18. století. V místnosti se dále nachází dotyková obrazovka, pomocí níº náv²t¥vníci mohou najít bliº²í informace k archeologickým lokalitám v okolí. Nad infokioskem je je²t¥ umíst¥na plochá obrazovka, na které si náv²t¥vník m·ºe pustit krátká videa k jednotlivým lokalitám. Po pravé stran¥ od schodi²t¥ se m·ºeme seznámit s expozicí nazvanou

a vzd¥lanost severního Plze¬ska.

Kultura

Na st¥nách chodby (C1) propojující expozici jsou ve

dvou °adách k vid¥ní veduty dvor· plaského klá²tera a hrad· a zámk· ²irokého okolí. Je zde rovn¥º umíst¥n dotykový displej, který umoºní náv²t¥vníkovi vyhledat bliº²í informace k architektonickým památkám okolí. Chodba je také dopln¥na nábytkem ze zámeckého interiéru. První místnost napravo od schodi²t¥ je nazvána

Kaple

(C2). P°ed náv²t¥vníkem se

otev°e prostor s presbytá°em, ve kterém jsou vystaveny p°edm¥ty pocházející z kostel· a kaplí ze ²irokého okolí. V kapli je umíst¥n d°ev¥ný oltá° z po£átku 16. století. Dojem kaple podporují také kopie p·vodních vitráºí ze 14. století. Po levé stran¥ je ve vitrín¥ vystaven d°ev¥ný betlém, po pravé d°ev¥ná plastika Krista sejmutého z k°íºe a nad nimi vybraná zastavení k°íºové cesty. Zajímavost tvo°í kostelní °ád z roku 1931 nacházející se ve vstupní £ásti, který iluzi kaple dopl¬uje. V místnosti naproti kapli, která je ozna£ena jako

kola

(C3), jsou rozmíst¥ny lav-

ice, tabule a katedra. Po stranách se op¥t nacházejí dv¥ velké d°ev¥né vitríny, v níº jsou naaranºovány u£ební pom·cky, jako nap°. vypreparovaná zví°ata, nerosty, se²ity, u£ebnice, rýsovací ná£iní atd. V jedné z vitrín m·ºeme nalézt také Knihu ku potrestání nemravných ºák·, kam byla zapisována jména zlobivých ºák·. P°i vstupu je k vid¥ní rozvrh hodin z po£átku 20. století a dobové fotograe ²kolních t°íd. Také zde expozici dopl¬ují realistické guríny - v lavici sedí malý ºák, ºa£ka stojí u tabule a jakoby od°íkával napsaná slova. Za katedrou bedliv¥ poslouchá u£itel. Figurína vyu£ujícího má p°edlohu v reálné postav¥ Jana Dyka, významné u£itelské osobnosti severního Plze¬ska. Místnost nazvaná

Galerie sv¥tc·

(C4) prezentuje sv¥tce a výjevy z jejich ºivota. Jsou

zde k vid¥ní gotické a barokní plastiky sv¥tc·, které pocházejí ze severního Plze¬ska. D·mysln¥ je zde instalován informa£ní dotykový displej, který blíºe seznamuje s dal²ími památkami a sv¥tci. Nejcenn¥j²ím exponátem zde je pozdn¥ gotické souso²í Zv¥stování Panny Marie s and¥lem z p°elomu 15. a 16. století, jeº bylo ve své dob¥ povaºováno za zázra£né, a p°icházely k n¥mu zástupy poutník·. Pokra£uje-li náv²t¥vník v prohlídce do prot¥j²í místnosti, otev°e se mu pohled do pokoje s názvem

M¥²ánská kultura

(C5), který obsahuje vybavení domácnosti 19. sto-

5


64

letí. Atmosféru dotvá°í dobov¥ vybavení ve stylu empír a biedermeier a gurína dámy v dobovém od¥vu u stolu. V rohu místnosti u dve°í a na její prot¥j²í stran¥ je prostor nenásiln¥ dopln¥n vitrínami, do nichº auto°i umístili dekorativní sklen¥né vázy a pohárky, porcelánové soupravy, ukázky cínového nádobí a kameninové korbele. Záv¥re£nou £ást této expozice tvo°í

Orato°

(C6). V dob¥, kdy byl je²t¥ klá²ter

v provozu, se z této místnosti nemocní mni²i zú£ast¬ovali bohosluºeb v kostele. Nyní si zde m·ºe náv²t¥vník prohlédnout r·zné liturgické p°edm¥ty a p°edm¥ty spjaté s k°esánským kultem. Po levé stran¥ od vchodu visí na zdi reprodukce biblických ilustrací z Bible kutnohorské. Uprost°ed místnosti stojí velká atypická vitrína, £tvercového p·dorysu, která se sm¥rem ke stropu místnosti zuºuje. Jsou v ní rozmíst¥ny nejr·zn¥j²í liturgické p°edm¥ty, nap°. k°íºe, svícny, sví£ky, k°titelnice z roku 1690, kropenka, modlitební kníºky aj. Vitrína obsahuje také jedno z vydání Melantrichovy Bible z roku 1577. Je zde k vid¥ní dokonce i r·ºenec vytvo°ený z malých ²ne£ích ulit. Po pravé stran¥ od dve°í se nachází otev°ená intarzovaná sk°í¬ s ornáty. U okna je op¥t naaranºována scéna s gurínou, jeº p°edstavuje mnicha modlícího se na klekátku. Poté, co se náv²t¥vník seznámí s poslední £ástí expozice, musí se vrátit chodbou zp¥t ke schodi²ti a pokra£ovat v prohlídce do dal²ího k°ídla budovy. Replikou brány statku náv²t¥vník vstupuje do národopisné expozice, na jejímº za£átku stojí d°ev¥ný v·z, k n¥muº se zap°ahali kon¥. Dále se pokra£uje chodbou p°edstavující téma

Lidové zvyky

a církevní slavnostmi (D1). Po jejích obou stranách jsou

ve vitrínách znázorn¥ny gurální scény zachycující nap°. pr·vod masek p°i masopustu, májové oslavy, oslavy Boºího t¥la, doºínky a Vánoce. Asi nejrealisti£t¥ji p·sobí scéna se sta°enkou sedící u svého stánku ov¥²eného p°edm¥ty z pouti, jímº jakoby pokra£uje °ada zachycená na plátn¥, které dokresluje pozadí scény. Poté, co náv²t¥vník projde chodbou a odbo£í vpravo, p°ijde do £ásti zachycující pomocí naaranºovaných scén £erná °emesla spojená s lidovým prost°edím -

nou hu´

(E1) a

Venkovskou kovárnu

Plaskou ºelez-

(E2). elezná hu´ umoº¬uje prohlédnout si práci

plaské slévárenské dílny a její výrobky ve vitrínách u vchodu. Do rohu místnosti jsou situována plaská litinová kamna a zajímavá gurální kamna s postavou ºeny, zvaná Lída. Podle jedné z tradic, je postavou sluºebná slouºící na plaském panství, Lída. Naproti dve°ím stojí st·l s pe£livými nákresy litinových výrobk·. Ve venkovské kovárn¥ hned naproti vstupu narazíme na pec s rozºhavenými uhlíky. Poblíº se nachází ková°, který se p°ipravuje op¥t uhodit kladivem do horkého kovu. Dojem opravdovosti posiluje krom¥ vybavení i ze¤ jakoby u²pin¥ná od sazí, ºhavé uhlíky na ohni²ti. Po prohlídce £erných °emesel se náv²t¥vník vrátí zp¥t do chodby a pokra£uje do místnosti s názvem

Náves

(D2). Dojem, ºe jsme se práv¥ ocitli na vesnici, dotvá°í malá

kapli£ka, do níº lze nahlédnout, barevné provedení st¥n, i roubené stavení vyvedené

5


65

pomocí fotoplátna, k jehoº dve°ím nás vede chodník. Vystaveny jsou zde nap°. r·zné typy d°ev¥ných v£elích úl·. Ve stavení náv²t¥vník nejprve prochází místností nazvanou

Komora

(D3), ve které je

rozmíst¥no r·zné ná£iní slouºící k domácímu zpracování surovin, na výrobu chleba, másla, tvarohu atd. V místnosti je také okénko s realistickým výhledem do krajiny dotvo°eným pomocí fototapety a pec, ze které máte dojem, ºe se v ní práv¥ pe£e chleba. Prost°edí dopl¬uje také zm¥na materiálu podlahové krytiny. Pro dojem venkovského domu byla zvolena prkenná podlaha. Z

Komory

náv²t¥vník otev°enými dve°mi vchází do nejlep²ího pokoje stavení -

Jizby

(D4). Úst°edními body místnosti je kachlový sporák, na n¥mº je p°ipravováno jídlo a tzv. svatý kout. I v jizb¥ jsou pro realisti£t¥j²í dojem umíst¥ny t°i guríny v dobovém od¥vu. Dv¥ ºeny a malé dít¥ v kolébce. Dále zde narazíme nap°. na interaktivní prvek v podob¥ dotykového displeje, který je p°irozen¥ v£len¥n do kompozice místnosti. Náv²t¥vník se pomocí n¥j dozvídá o typologii lidové architektury. Jednotlivé obrazy se navíc promítají jako pozadí v okn¥, coº p°edstavuje ozvlá²tn¥ní jinak statické expozice. Poslední místností stavení je

Stodola

(D5), ve které je rozmíst¥no zem¥d¥lské ná°adí,

nap°. pluh, rádlo a lopaty, dále stroje, nap°. fukar na £i²t¥ní obilí a dokonce i dv¥ malá um¥lá jeh¬ata v odd¥leném kotci. Po dokon£ení prohlídky národopisné expozice náv²t¥vník vyjde ze stodoly a ocitne se zp¥t u brány statku u velkého vozu. Prohlídka nyní pokra£uje rovn¥ do expozice

M¥sta, °emesla a spolky

severního Plze¬ska, která za£íná pr·chodem m¥stskou bránou.

Expozici op¥t poskytuje dopl¬ující informace k historii místních spolk· a °emesel formou infokiosku. Expozici propojuje

M¥stská ulice

(F1), kterou se náv²t¥vník také vrací zp¥t po

ukon£ení prohlídky. Tv·rc·m se stala inspirací Uli£ka °emesel

114

, která je sou£ástí expozic

Technického muzea v Brn¥. V ulici je p°edstavena hasi£ská zbrojnice s gurínou hasi£e, ukázkou p°ileb, hasicím p°ístrojem minimax, zdravotní bra²nou aj. Zbrojnici dopl¬uje s vozovou hasi£skou st°íka£kou. Dále se zde nachází budova ú°adu s typickým vybavením, které tvo°il nap°. psací stroj, telefonní stanice a razítka. Vedle navazuje dílna krej£ího, kde m·ºeme vid¥t nap°. krej£ovské n·ºky nebo r·zné typy ºehli£ek. Naproti se nachází výkladní sk°ín¥ záme£níka, fotografa a koloniálu. Jedny z dve°í po této stran¥ nás zavedou do

Spole£enského sálu

(G1), kde se konají

p°edná²ky a pou²t¥jí lmy k expozici. Místnost je unikátní zachovalou £ernou kuchyní z 19. století po pravé stran¥ od vstupních dve°í. Atmosféra uli£ky je dokreslována projekcí na ze¤ p°ed místností pojmenovanou

114 dle

Poznámek z rozhovoru s Mgr. Ji°ím Fákem

uskute£n¥ného v Muzeu a galerii severního Plze¬ska

v Mariánské Týnici dne 22. 12. 2011. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.

5


Hostinec

(F4), do níº je náv²t¥vník sm¥°ován.

Hostinec

66

nabízí pohled na typické vy-

bavení a n¥kolik gurín v dobovém oble£ení sedících u stol·, mezi nimi i £lena sokolského hnutí. Zajímavým detailem je stará pasti£ka na my²i s kouskem sýra pod policemi za vý£epním pultem. P°i zpáte£ní cest¥ se náv²t¥vníkovi nabízí pohled do zákoutí s

emeslnickými dílnami

²evce a tkalce (F2). evcovské °emeslo bylo v oblasti velmi roz²í°ené. V dílni£ce ²evce m·ºeme spat°it verpánek s rozloºeným ná°adím, nap°. kopytem, ²ídlem nebo ²evcovským noºem zvaný knejp. Tkalcovská dílna je tvo°ena nap°. stavem s vysokými postranicemi, který byl pro severní Plze¬sko typický. Najít zde dále m·ºeme t°eba tkalcovské £lunky nebo osnovní cívky. Po cest¥ dál míjíme lampu m¥stského osv¥tlení a guríny ºeny op¥t v dobovém oble£ení tla£ící ko£árek s gurínou malého dít¥te. Atmosféru m¥stského zákoutí dopl¬uje navíc £ernobílá fototapeta. V místnosti zvané

M¥stská kuchyn¥

první poloviny 20. sto-

letí (F3) vidíme náv²t¥vníky oblíbené typické uspo°ádání kuchy¬ského koutu s jídelním stolem a pohovkou k odpo£inku, která budí dojem, ºe majitelé domácnosti jen na moment odb¥hli do jiné místnosti. Na pohovce je navíc poloºena gurína spícího muºe s obli£ejem p°ikrytým novinami. Poté, co si náv²t¥vníci projdou i poslední £ást expozice, vracejí se zpátky ke k°íºení cest. Zde se jim nabízí k prohlídce je²t¥ poslední místnost, a to výstavní sál. Prostor p°ed sálem (A), kde se nachází n¥kolik k°esílek, ve kterých si náv²t¥vník m·ºe p°i prohlídce expozic odpo£inout, je v¥nován plaským opat·m, jejichº vyobrazení visí na st¥nách. Výstavní sál se dnes nachází v prostorách bývalé klá²terní jídelny vyzdobené barokními freskami. V medailonech na st¥nách m·ºe náv²t¥vník vid¥t nap°. portréty opat· a idealizovanou podobu Mariánské Týnice.

5.3.3

Hodnocení expozice a sluºeb muzea

U prezentace etnograckých p°edm¥t· se v muzeích b¥ºn¥ setkáváme se zp·sobem vystavení, který se snaºí co nejvíce p°iblíºit p·vodní prost°edí, z n¥hoº p°edm¥ty pocházejí. Komplety p°edm¥t·, které jsou muzei uchovávány, nap°. vybavení starého koloniálu nebo ²evcovské dílny k tomu p°ímo vybízejí. Muzeum a galerie v Mariánské Týnici tento zp·sob prezentace ve zrekonstruované £ásti expozice dovedla tém¥° k dokonalosti. V p°ízemí muzea, které zatím nepro²lo rekonstrukcí, jsou expozice prezentovány tradi£ním zp·sobem, tzn. pomocí vitrín a doprovodných textových panel·. Mé hodnocení bude z velké £ásti v¥nováno nov¥ upraveným prostorám muzea. Autory scéná°e nové expozice jsou histori£ka, publicistka a p°ekladatelka, PhDr. Irena Buka£ová, která je zárove¬ °editelkou muzea. Na p°íprav¥ scéná°e expozice se podílel také

5


67

Mgr. Ji°í Fák, vedoucí historického odd¥lení muzea a archeolog Mgr. Daniel Stráník. Autorem architektonického °e²ení je Ing. arch. Zden¥k Franta.

115

Expozice byla zrekon-

struována z prost°edk· Evropské unie z evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci regionálního opera£ního programu Jihozápad. Jednotlivé £ásti expozice vytvo°ené na základ¥ scén p·sobí autenticky a jsou divácky velice atraktivní. Exponáty jsou prezentovány v kontextu, z n¥hoº pocházejí, coº náv²t¥vníkovi maximáln¥ usnad¬uje pochopení jejich významu a role. Nap°íklad v expozici v¥nované venkovské domácnosti opravdu vstupujete p°es improvizovanou náves do imitace venkovského domu, ve kterém se setkáte s typickým kachlovým sporákem nebo svatým koutem a jiným pro svou dobu nezbytným vybavením. Figuríny, jimiº jsou scény obohaceny, dávají výjev·m hloubku a umoc¬ují jejich emocionální p·sobivost. Náv²t¥vník si m·ºe ud¥lat podrobnou p°edstavu o tom, v jaké souvislosti byly p°edm¥ty pouºívány, z jakého prost°edí pocházejí a k £emu slouºily. Expozice komunikuje srozumitelným jazykem. Doprovodné informace jsou náv²t¥vníkovi podávány pomocí audiopr·vodc· nebo textových materiál·, které jsou umíst¥ny ve schránkách poblíº vstupu do jednotlivých £ástí expozice. V prostoru muzea se také nachází celkem ²est informa£ních kiosk·, kde si náv²t¥vník m·ºe najít dopl¬ující informace, obrázky, ale také videa roz²i°ující sd¥lení expozice. Tv·rc·m expozice se jist¥ poda°ilo p°ipravit expozici, která je pro náv²t¥vníky záºitkem. To bylo také hlavním zám¥rem, jemuº bylo v²e pod°ízeno. Scénické pojetí expozice maximáln¥ vyhovuje pro prezentaci témat laické ve°ejnosti. P·sobivost zpracování podporuje i velice kvalitní výtvarné provedení jednotlivých témat. P°edm¥ty byly vybírány jako typi£tí zástupci p·vodního prost°edí. Muzeum se snaºilo vybudovat expozici z vlastních sbírkových p°edm¥t·, pouze minimální mnoºství tvo°í záp·j£ky a kopiemi jsou ti²t¥né dokumenty v£etn¥ plakát· na oto£ném válci

116

.

Architektonické zpracování expozic je rovn¥º zda°ilé. Co se týká osobního prostoru, pokud je expozicemi provád¥na v¥t²í skupinka náv²t¥vník·, v ur£itých £ástech expozice se musí náv²t¥vníci prost°ídat, konkrétn¥ v £ástech s názvem a

Venkovská kovárna.

M¥stská kuchyn¥

I tyto místnosti jsou ale navrºeny tak, aby vytvá°ely autentický

dojem z prost°edí, £ímº se dá nedostatek místa vysv¥tlit. S ohledem na pohyb t¥lesn¥ hendikepovaných osob v muzeu, je vstup °e²en pomocí nájezdové rampy. V p°ízemí se rovn¥º nachází výtah pro hendikepované. Povrchová úprava podlah je stabilní a neklouzavá. V prvním pat°e si v prostoru k°íºení chodeb mohou náv²t¥vníci odpo£inout na ºidlích. Dal²í dv¥ místa k odpo£inku se nachází

115 dle

Poznámek z rozhovoru s Mgr. Ji°ím Fákem

uskute£n¥ného v Muzeu a galerii severního Plze¬ska

v Mariánské Týnici dne 22. 12. 2011. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.

116 FÁK, Ji°í.

Prezenta£ní politika muzea

2012-06-20]. Osobní komunikace.

[online]. Message to: Zuzana Baránková. 15. 6. 2012 [cit.

5


68

v národopisné expozici. Vzhledem k tomu, ºe prohlídka muzea náv²t¥vníkovi zabere alespo¬ hodinu (doba prohlídky s audiopr·vodcem v £eském jazyce je dokonce 90 minut), je °e²ení po£tu míst k odpo£inku nedostate£né. Ostré hrany, rohy nebo p°edm¥ty ne£ekan¥ vystupující do cesty nejsou nikde v expozici problémem. Jedin¥ v nové expozici v¥nované st°edov¥ku se mohou stát vy£nívající stébla slámy ze st°echy ran¥ st°edov¥kého domu nebezpe£nými pro nepozorného nebo ²patn¥ vidícího náv²t¥vníka. St°echa nekon£í dost vysoko na to, aby se n¥kdo nemohl ²krábnout o tvrdé stéblo. Sláma by proto m¥la být minimáln¥ zast°iºena. Schodi²t¥ do prvního poschodí je opat°eno zábradlím po obou stranách. Umíst¥ní exponát· vzhledem k nárok·m na uºivatelský komfort je ve v¥t²in¥ expozic °e²eno odpovídajícím zp·sobem. Výjimkou je nap°. expozice

Raný st°edov¥k, v níº

se n¥které exponáty a popisky nacházejí ve vitrínách p°íli² vysoko nebo nízko, a jsou tak v¥t²in¥ náv²t¥vník· fyzicky nedostupné. Problém s prohlídkou n¥kterých exponát· mohou mít náv²t¥vníci také ve vstupní expozici. Exponáty jsou zde vystaveny p°íli² nízko v hlubokých stolových vitrínách, nad které se náv²t¥vník musí naklán¥t, aby si prohlédl p°edm¥ty ukryté pod okrajovou li²tou vitríny. Vyuºití fyzických bariér k zabrán¥ní kontaktu s exponáty je v nových expozicích minimální, coº podporuje autentický dojem, jehoº se snaºili tv·rci dosáhnout. Vitríny a lana odd¥lující exponáty od náv²t¥vník· jsou pouºity jen ve výjime£ných p°ípadech, jsou ale velice p°irozen¥ za£len¥ny do expozice. Lana byla pouºita nap°. v £ásti

M¥stská domácnost

nebo

Galerie sv¥tc·.

kola,

Naprostá v¥t²ina sbírkových p°edm¥t· je odd-

¥lena od náv²t¥vníka spí²e podv¥dom¥. Scény jsou uspo°ádány na vyvý²ených pódiích, coº je dal²ím prvkem posilujícím autenti£nost aniº by p·sobil defenzivním dojmem. Výstavní mobiliá° je jednou ze sloºek, která dotvá°í výsledný vzhled expozice. Vitríny, panely i sokly jsou v nové expozici spí²e výjimkou. Byly vytvo°eny tak, aby v místnosti, kde jsou umíst¥ny, p·sobily co nejmén¥ ru²iv¥, tzn., ºe mají podobnou barvu jako zbytek mobiliá°e a materiály pouºitými na jejich tvorbu jsou d°evo a sklo. Výjimku tvo°í sokly, se kterými se náv²t¥vníci setkají v expozici kultury a vzd¥lanosti v £ásti s názvem

Galerie sv¥tc·.

Jsou tak vysoké, aby se na n¥ postavené polychromované d°ev¥né plas-

tiky nacházely v odpovídající vý²ce pro pohodlné prohlíºení. Mají bílou barvu, která kontrastuje s celkovým barevným pojetím místnosti. Ve stejné expozici v £ásti s názvem

Orato°

byla doprost°ed místnosti instalována

vitrína atypického tvaru, která je náv²t¥vník·m p°ístupná ze £ty° stran, a exponáty jsou v ní vystaveny v n¥kolika úrovních nad sebou. Vitrína je jist¥ originálním kouskem, který plní v²echny poºadavky pro komfortní prohlíºení exponát· v ní vystavených, z pohledu údrºby musí ale být manipulace s dví°ky vitríny velice obtíºná. Vitríny mají bu¤ vlastní vnit°ní osv¥tlení anebo je osv¥tlení exponát· °e²eno pomocí vn¥j²ího osv¥tlení místnosti,

5


coº se ukázalo jako ne p°íli² ²ástná moºnost. V £ástech s názvem

hu´

kola

a

69

Plaská ºelezná

jsou vystavené exponáty velmi slab¥ osv¥tlené. Komunikace uvnit° expozice není striktn¥ dána. Náv²t¥vník není veden ²ipkami

ani omezován fyzickými bariérami. Komunikace je spí²e nazna£ená. Náv²t¥vník si vybere dle vlastního uváºení jednu z expozic a tou je veden od za£átku do konce. Má moºnost odbo£it a zm¥nit po°adí prohlídky jednotlivých £ástí. N¥kde je z d·vodu nedostatku prostoru nutno vracet se tou samou cestou zpátky. Jako naviga£ní pom·cka m·ºe náv²t¥vník·m poslouºit informa£ní list s plánkem expozice. V uspo°ádání expozic bylo vyuºito n¥kolika prvk·, které pomáhají p°edcházet muzejní únav¥. Dle prost°edí se m¥nilo barevné pozadí, úrove¬ osv¥tlení i druhy pouºitých materiál· (nap°. úprava podlahy). Náv²t¥vník má moºnost zapojit se pomocí multimediálních obrazovek. Prvk· aktivizujících náv²t¥vníka by v expozici mohlo být ov²em daleko více. Uspo°ádání expozic maximáln¥ usnad¬uje její pochopení, tzn., ºe díky vystavení v kontextu je sníºeno mentální úsilí nutné k porozum¥ní expozici. Ru²ivé prvky jsou v expozici minimalizovány. Na druhou stranu jsou expozice muzea moºná aº p°íli² tiché. Nevadilo by, kdyby je ob£as doplnilo doprovodné ozvu£ení. Muzejní únav¥ p°edchází také moºnost odpo£inout si. O nedostatcích v této oblasti jsem se jiº zmi¬ovala d°íve. Barevnost prostoru jako sou£ást výtvarného pojetí expozice podtrhuje atmosféru vytvá°enou jednotlivými scénami, a tím napomáhá také orientaci v prostorách. Barvy prost°edí harmonicky dopl¬ují a jsou vybírány jako charakteristické pro dané prost°edí. Nej£ast¥ji jsou voleny p°írodní neutrální tóny. Zdi jsou ve v¥t²in¥ p°ípad· vymalovány na bílo. ervená jako slavnostní barva a barva sv¥tc· a mu£edník· byla pouºita v

lerii sv¥tc·

Ga-

jako barevný podklad pro polychromované plastiky svatých. V místnosti se

nachází rovn¥º £ervený koberec, který sm¥°uje náv²t¥vníka k nejvzácn¥j²ímu vystavovanému souso²í s názvem Zv¥stování. Materiály pouºité pro úpravu expozice rovn¥º p·sobí p°irozeným dojmem a dopl¬ují scény. Celkov¥ dominuje kámen, d°evo a sklo. Propracovaná je zejména úprava podlah v nové expozici. Základním p·vodním materiálem je opracovaný kámen, který je ponechán jako materiál podlah hlavn¥ v p°ízemí budovy a na k°íºení k°ídel v prvním pat°e bývalého probo²tství. V jednotlivých £ástech expozic je zp·sob úpravy podlahy zvolena dle scény, kterou má dopl¬ovat. Ve scénách p°edstavující interiér je podlaha v¥t²inou d°ev¥ná. Ve scén¥ s názvem

M¥stská domácnost

dokonce podlaha vrºe p°i kaºdém

kroku. Pokud to bylo zám¥rem, výsledný dojem jen podtrhuje atmosféru. Jako d·kaz, ºe se auto°i koncepce snaºili vytvo°it dokonalou iluzi prost°edí, poslouºí také scéna

Náves

v národopisné expozici, v níº vzhled podlahové krytiny imituje venkovní dlaºbu, kterou lemuje um¥lý trávník. Zm¥ny v provedení podlah p·sobí osv¥ºujícím dojmem a jsou jed-

5


70

ním z prvk·, který pomáhá p°edcházet pocitu únavy. Vitríny jsou tvo°eny ze skla, d°eva a kovových prvk·. Vºdy tvo°í p°irozenou sou£ást interiéru. Pro osv¥tlení expozic je vyuºíváno jak um¥lé, tak i p°irozené sv¥tlo. Kaºdá místnost je osv¥tlena celkov¥ shora, jen n¥kde je vyuºíváno jako dopl¬ku vnit°ního osv¥tlení ve vitrínách. Také osv¥tlení je koncipováno tak, aby p·sobilo jako p°irozená sou£ást p·vodního prost°edí. V expozicích se vyskytuje n¥kolik typ· osv¥tlení - záv¥sný li²tový systém se sm¥rovatelnými sv¥tlomety (p°ízemí), lustry typov¥ odpovídající interiéru, vitríny s vnit°ním bodovým osv¥tlením (p°ízemí) a vitríny s vnit°ním LED diodovým osv¥tlením. Denního osv¥tlení je vyuºíváno bez pouºití záv¥s· nebo ºaluzií. Sv¥tlo pro vid¥ní má dostate£nou intenzitu. Problém v n¥kterých p°ípadech nastává kv·li nedostate£nému osv¥tlení ve vitrínách, které nejsou osv¥tleny zevnit°. P°íkladem mohou být £ásti s názvem

kola a Plaská ºelezná hu´. Stejný nedostatek se objevuje v p°ízemní v expozici prav¥kého vývoje regionu, kde stíny vrhají vý²e umíst¥né exponáty. I zde, jako ve v¥t²in¥ muzeí, se setkáme s odrazy na sklech vitrín. Nep°íjemn¥ osln¥n m·ºe být náv²t¥vník p°i východu z místnosti s názvem

Hostinec.

Nevhodn¥ je zde volen zp·sob instalování projek£ního

p°ístroje. P°ístroj promítá na ze¤ u hostince historický snímek £ásti m¥stské ulice, je p°itom sm¥°ován pod ²patným úhlem tak, ºe oslepuje náv²t¥vníky vracející se z této £ásti expozice. Text by m¥l mít v muzeu dopl¬ující roli, v expozicích muzea v Mariánské Týnici to platí dvojnásob. Informace v podob¥ textu jsou zde podávány pomocí informa£ního listu poskytovaného k prohlídce na pokladn¥, textových materiál· k jednotlivým £ástem expozic a pouze minimáln¥ formou jednoduchých popisk·. Popisky má náv²t¥vník v muzeu moºnost vid¥t pouze ve vstupní expozici, v expozici prav¥kého vývoje v p°ízemí a v expozici s názvem

Raný st°edov¥k

v prvním pat°e. Textové panely byly v nové expozici

vynechány, protoºe by vzhledem k scénickému uspo°ádání p·sobily ru²iv¥. S ohledem na to, ºe v¥t²ina náv²t¥vník· v muzeích £te jen velice málo, vy²li auto°i expozice v tomto ohledu laické ve°ejnosti vst°íc. Pro ty, kdo by m¥li o dal²í informace zájem, jsou ur£eny textové materiály zatavené ve fólii. K dispozici jsou v £eském, n¥meckém a anglickém jazyce. Dal²ím materiálem je list s úvodními informacemi k historii objektu a stru£ný popis expozice, který náv²t¥vníci dostanou na pokladn¥ na za£átku prohlídky. Zatavené materiály k jednotlivým £ástem expozice obsahují krátký úvod v¥nující se obecn¥ p°edstavované problematice, nedlouhý popis a p°íb¥h jednotlivých vystavených p°edm¥t· s upozorn¥ním, zda se jedná o originál nebo kopii. Pro snaz²í orientaci je popis opat°en fotograí exponát·. Text byl vytvo°en pe£liv¥ s ohledem na laickou ve°ejnost. Dostate£n¥ srozumiteln¥ jsou vysv¥tleny pouºité odborné výrazy. Písmo bylo zvoleno patkové a tu£n¥ jsou zvýrazn¥ny názvy místností nebo exponát·. Text byl zarovnán do bloku. Výhodou tohoto systému je také to, ºe si náv²t¥vník materiály m·ºe vzít do rukou

5


71

a p°iblíºit si je tak, aby v²e dob°e p°e£etl. Odpadá tak starost o velikost písma. Text vítající náv²t¥vníka v muzeu obsahuje stru£ná historická fakta a jednoduchý popis expozic s kódovým ozna£ením jejich £ástí a plánkem prvního patra muzea. Plánek je jednoduchý a jsou na n¥m barevn¥ odli²eny jednotlivé expozice. V popisu expozic je ale vyzna£ena jedna místnost ²patným kódem - jako E1 jsou ozna£eny dv¥ r·zné místnosti

Plaská ºelezná hu´

(

a

Spole£enský sál ), coº by náv²t¥vníka mohlo mást.

Popisky jsou velice stru£né. Obsahují pouze ozna£ení p°edm¥tu v rozsahu jednoho °ádku. N¥kdy je p°ipojen i anglický p°eklad. Zna£ky vyskytující se v muzeu jsou jednoduché, srozumitelné a dob°e viditelné. Muzeum nabízí ²iroké moºnosti získání dopl¬ujících informací. Novinkou jsou audiopr·vodci, které si mohou zap·j£it cizinci nebo náv²t¥vníci, kte°í mají problémy se zrakem. Dostupné jsou v £eském, n¥meckém, anglickém a francouzském jazyce a délka prohlídky s nimi trvá kolem 90 minut. Náv²t¥vníci se po expozici orientují podle dob°e viditelných zna£ek s £ísly. Náv²t¥vníci zde nejsou sm¥°ováni k tomu, aby informace p°ijímali £tenou formou. Nejsou ke zji²óvání dopl¬ujících informací mnohdy dostate£n¥ motivováni. V¥t²ina z nich se k text·m obrací ze zájmu na za£átku prohlídky a zbytek expozice pak projde bez nahlédnutí do materiál·. Jsou tak ochuzeni o zajímavé detaily. Toto je ale dáno celkovým pojetím expozic a ve výsledku také zp·sobem prezentování, který p°ímo nevybízí k objevování a pátrání po zajímavostech. Expozice má být záºitková, ale tím, ºe náv²t¥vníci nejsou k jednotlivým exponát·m blíºe sm¥°ováni, jsou o n¥která zajímavá zji²t¥ní a záºitky ochuzeni. Jedním z prvk·, které mohou p°itáhnout pozornost k vybraným exponát·m je práv¥ text. Co se týká ochrany exponát· p°ed vlivy prost°edí, relativní vlhkost a teplota jsou v expozici kontrolovány pomocí jednoduchých za°ízení. P°irozené sv¥tlo proniká do muzea nezatemn¥nými okny. Exponát·m, které nejsou na ú£inky zá°ení citlivé, jako nap°. kámen nebo neglazovaná keramika a jsou mu vystaveny, nehrozí po²kození. Standardem by v muzeu p°esto m¥ly být ºaluzie, záv¥sy nebo jiný zp·sob zatemn¥ní, který by chránil citliv¥j²í materiály. V expozici

sv¥tc·

Kultura a vzd¥lanost severního Plze¬ska

v £ásti

Galerie

nastává za jasného po£así problém p°i prohlíºení d°ev¥ných plastik, které jsou

vystaveny p°ímo u okna. Pokud je jasno, není moºné dob°e vnímat detaily na sochách proti sv¥tlému pozadí oken. Tento problém by vy°e²ily nap°. ºaluzie na oknech. Jsou pot°ebné také kv·li vystaveným d°ev¥ným polychromovaným plastikám. D°evo je velice náchylné na zm¥ny klimatu. Vhodná je teplota kolem 18 °C a relativní vlhkost 50 - 60 %. Polychromované d°ev¥né plastiky by rovn¥º nem¥ly být vystaveny p°ímému slune£nímu sv¥tlu, pot°ebují niº²í intenzitu osv¥tlení. Kolem spodního rámu oken jsou také vid¥t stopy po prosakování vlhkosti, coº také nesv¥d£í o vhodných podmínkách. V této míst-

5


72

nosti se nachází nejcenn¥j²í plastika expozice, m¥la by být proto u£in¥na náprava. Exponáty jsou p°ed necht¥ným zásahem £lov¥ka n¥kolikanásobn¥ chrán¥ny. P°íkladem m·ºe být kamerový systém, pohybová £idla nebo dozorování pr·vodc·. O fyzických bariérách omezující kontakt s exponáty jsem se zmínila jiº d°íve. Bezpe£nost náv²t¥vník· by m¥la být v muzeu na prvním míst¥. V p°ípad¥ zran¥ní by ²kolený personál dokázal poskytnout první pomoc. Dal²ím opat°ením chránícím exponáty je zákaz no²ení ta²ek, de²tník· aj. do prostor muzea. Na pokladn¥ jsou náv²t¥vníci informováni, ºe si osobní v¥ci mají nechat v uzamykatelných sk°í¬kách. Box· je velké mnoºství a jsou o£íslované. Únikové východy z expozic jsou °ádn¥ ozna£eny, v kaºdém pat°e se rovn¥º nachází evakua£ní plány a °ády. Na mnoha místech expozice se nacházejí hasicí p°ístroje. I kdyº muzeum nezam¥stnává muzejního pedagoga nebo lektora, který by p°ipravoval speciální programy pro ve°ejnost, je nabídka doprovodných program· muzea pom¥rn¥ slu²ná. Doprovodné programy, které jsou nabízeny náv²t¥vník·m, zahrnují nap°. komentované prohlídky, na které se náv²t¥vníci dop°edu nemusí objednávat. Pro ²kolní skupiny lze p°ipravit komentovanou prohlídku v odpovídající úrovni a na ur£ité téma. Odborníci ale v tomto p°ípad¥ musí mít £as se p°ipravit. Dále jsou p°ipravovány p°edná²ky na r·zná témata (nap°. církevní svátky, architektura), na které jsou pozíváni také odborníci. Mohou být rovn¥º po°ádány mimo budovu muzea. Jako doprovodný program lze zahrnout i poskytování audiopr·vodc·. Ze speciálních akcí, které se v muzeu konají, bych zmínila koncerty, které jsou po°ádány i pro hendikepované. Speciální akce se konají p°i zahajování a ukon£ování muzejní sezóny, kdy oºívají muzejní expozice. V p°ípad¥ ukon£ení muzejní sezóny prob¥hla loni akce spojená s bramborami, p°i které byly v odpovídajících £ástech expozice náv²t¥vník·m p°ipravovány ochutnávky pokrm· nebo lihovin z brambor a v²e bylo dopln¥no komentovanou prohlídkou. Badatel·m je v ur£ité dny a jinak po domluv¥ p°ístupná knihovna muzea. Akce muzea nebo po°ádané v muzeu jsou propagovány prost°ednictvím ti²t¥né reklamy letáky a plakáty. Broºury k nové expozici se teprve p°ipravují. Jinými formami propagace jsou upoutávky v rádiích - na stanici eský rozhlas Plze¬, v regionální televizi a v Plze¬ském deníku. D·leºitým zdrojem propagace je také internet. Na stránkách muzea http://www.marianskatynice.cz/ zájemci najdou úvodní informace, zam¥°ení expozic, aktuální i budoucí výstavy, výsledky publika£ní £innosti muzea a nezbytné kontakty. Stránky jsou p°ehledné, pravideln¥ aktualizované a dostupné také v n¥meckém a anglickém jazyce. istota nejen výstavních prostor také ovliv¬uje to, jak budou náv²t¥vníci muzeum ve výsledku vnímat. Muzeum a galerie v Mariánské Týnici netrpí nedostatky v této oblasti. Celá expozice byla £istá, na vitrínách nebyly vid¥t neºádoucí otisky a ani v rozích míst-

5


73

ností a na mobiliá°i se nehromadil prach. V²echna elektronická za°ízení také v po°ádku fungovala. Prohlídka tak nebyla ru²ena zbyte£nostmi, které by odvád¥ly pozornost od expozice. Udrºování £istého prost°edí v prostorách je také podpo°eno tím, ºe se v expozici nesmí jíst. K posezení u sva£iny je ur£ena odpo£inková zóna v p°ízemí budovy. P°íjemným dojmem p·sobí také personál muzea. V²ichni pracovníci, se kterými jsem p°i²la do kontaktu, byli velice ochotní a dokázali uspokojiv¥ odpov¥d¥t na v²echny mnou poloºené otázky. Vstup do muzea je °ádn¥ ozna£en a náv²t¥vníci jsou uº od parkovi²t¥ ukazateli sm¥°ováni k muzeu. Tak jako byly upraveny vnit°ní prostory muzea, pro²lo úpravou i jeho okolí. T¥sn¥ u budovy se nachází parkovi²t¥ pro osobní automobily i autobusy. Místa pro vozí£ká°e jsou samoz°ejmou sou£ástí parkovi²t¥, nacházejí se tu hned £ty°i. U parkovi²t¥ náv²t¥vníky vítá panel s aktuální nabídkou muzea. Náv²t¥vníci jsou tak informováni o cenách vstupného, otevírací dob¥, expozicích i výstavách je²t¥ neº vkro£í do budovy. Dále se zde dozv¥dí o kulturních akcích, které jsou v muzeu po°ádány. Venku jsou zabudovány také stojany na kola a náv²t¥vníci mají moºnost posed¥t na lavi£kách v upraveném a £istém prost°edí. Vstupní prostor muzea, jak uº bylo zmín¥no, nabízí n¥kolik vitrín s exponáty, £ímº se snaºí vyvolat zájem o expozici. Prostor je dostate£n¥ velký, aby se sem ve²la v¥t²í skupina náv²t¥vník·. S náv²t¥vou po£etn¥j²ích skupin se po£ítá také p°i odkládání v¥cí do uzamykatelných sk°ín¥k. Ve vstupním prostoru se nejdeme pokladnu, odpo£inkovou zónu s moºností ob£erstvení, sk°í¬ky a výtah pro t¥lesn¥ hendikepované. V p°ízemí se také nachází £isté a upravené toalety i pro vozí£ká°e. Pokladna je z praktických d·vod· spojena s prodejem suvenýr·. K zakoupení jsou zde typické muzejní suvenýry jako nap°. publikace vydávané muzeem, keramické výrobky, pohledy, leporela, ²perky, polodrahokamy aj. V místnosti je moºné také vyuºít po£íta£ s internetovým p°ipojením. Pro osv¥ºení jsou náv²t¥vník·m k dispozici automaty na studené a teplé nápoje. Trochu chyb¥t by náv²t¥vník·m mohla moºnost zakoupit si také n¥co malého k jídlu. V areálu se totiº nenachází obchod, kavárna ani restaurace. Nejbliº²í podobné za°ízení se nachází aº v blízké obci Kralovice. Sou£asné moderní výstavní trendy ºádají zapojovat v prohlídce expozic co nejvíce smysl· a také n¥jaký druh £innosti, který by aktivizoval náv²t¥vníka. Náv²t¥vník se tak nejen, ºe cítí pozd¥ji unavený z prohlídky, také si z ní i více zapamatuje. Prost°edky pomocí nichº se muzeum snaºí zapojit náv²t¥vníka do n¥jaké £innosti, pat°í dotykové multimediální obrazovky. Pokud náv²t¥vník hledá informace navíc nebo je jen zv¥davý, m·ºe pomocí tohoto za°ízení vyhledávat r·zné zajímavosti. Pohybuje se na n¥kolika úrovních a jsou mu k dispozici jak textové informace, tak i fotograe a n¥která za°ízení umoº¬ují p°ehrávat i audiovizuální záznamy. Program je uºivatelsky p°íjemný a manip-

5


74

ulace s ním je intuitivní. Multimediálních obrazovek se v muzeu nachází celkem ²est. Dotykové obrazovky jsou bohuºel jediným zp·sobem aktivního zapojení náv²t¥vníka, krom¥ £tení. Jedin¥ prost°ednictvím t¥chto za°ízení má moºnost uspokojit touhu objevovat a zkoumat, coº je na tak rozsáhlou expozici pon¥kud málo. asto by sta£ila pouze moºnost osahat si vybraný nástroj. Vítaným zpest°ením aº p°íli² tiché prohlídky je moºnost pustit si videozáznamy z archeologických vykopávek v regionu. Expozice jako celek je vizuálním záºitkem. Krom¥ zraku, sluchu a hmatu náv²t¥vník na n¥kolika místech expozice m·ºe vnímat i v·n¥ p°írodních materiál· pouºitých p°i výrob¥ dekorací scén nap°. v expozici

Raný st°edov¥k

a £ásti s názvem

Stodola.

Jak bylo jiº d°íve zmín¥no, náv²t¥vníci budou expozici opou²t¥t p°edev²ím plni vizuálních dojm·. Je koncipována hlavn¥ jako místo záºitku. Vzd¥lání má být aº na druhém míst¥. S tím souvisí také omezení textových panel·, popisk· aj. Náv²t¥vníci budou p°ekvapeni zp·sobem prezentace pomocí scénického uspo°ádání, který je v tomto rozsahu ojedin¥lý. Muzeum bylo letos dokonce ocen¥no v sout¥ºi Gloria musealis. Já vidím jako nedostatek tohoto uspo°ádání d·sledky, které z n¥j vyplývají pro náv²t¥vníka. Scény nejsou ur£eny k aktivnímu zapojení, jsou p°edev²ím k dívání a obdivování. Jsou d·mysln¥ provedené a dotaºené do posledního detailu. Celá expozice ale p·sobí pon¥kud staticky a stereotypn¥. Vzbudit zv¥davost mohou vhodn¥ zvolené otázky, náznaky... N¥co, co by náv²t¥vníka donutilo zajímat se blíºe. Scény tedy vidím zárove¬ jako srozumitelný a velice dob°e zpracovaný zp·sob prezentace, zárove¬ mi ale muzeu chybí prvky, které by nadchly a vyvolaly bliº²í zájem.

5.4 Muzeum Cheb Dal²í podkapitola blíºe p°edstaví Muzeum Cheb. Nejd°íve £tená°e seznámím se samotnou institucí, poté popí²u expozice a nakonec provedu zhodnocení expozic a sluºeb muzea.

5.4.1

P°edstavení muzea

Muzeum Cheb pat°í spolu s organizacemi v Karlových Varech a Sokolov¥ ke krajským

117

muzeím Karlovarského kraje.

Zaloºeno bylo v roce 1873 a zp°ístupn¥no ve°ejnosti

následujícího roku. Pat°í mezi nejstar²í regionální muzea u nás. Dnes sídlí v prostorách M¥stského neboli Pachelbelova domu, jednoho z nejzachovalej²ích st°edov¥kých dom· chebského nám¥stí. Zde byl roku 1634 zavraºd¥n Albrecht z Vald²tejna. Od svého vzniku bylo muzeum spojováno s osobou generalissima císa°ských vojsk. V 50. letech byla k muzeu p°ipojena sousední budova tzv. Kriegelstein·v d·m, kde byla

117 Ociální

stránky Muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje

Dostupný z WWW: .

[online]. [cit. 2012-07-08].

5


75

p°ipravována nová expozice. Od 60. let aº do po£átku leto²ního roku spravovalo také Chebský hrad. Od roku 2008 muzeum zast°e²uje provoz statku Milíkov, kde se nacházejí sbírky spojené s ºivotem na venkov¥ (nábytek, zem¥d¥lské ná°adí, nádobí apod.). Náv²t¥vníci jsou v muzeu vítáni od b°ezna do konce dubna a od za£átku °íjna do konce prosince vºdy mimo pond¥lí a úterý od 9 - 17 hodin. V dal²ích m¥sících je otev°eno kaºdý den krom¥ pond¥lí se stejnou otevírací dobou. Náv²t¥vníci si mohou vybrat prohlídkovou trasu, kterou cht¥jí absolvovat. Vstup do expozic muzea stojí bez slevy 70 K£, se slevou 35 K£ a rodinné vstupné 170 K£. Senio°i nad 65 let zaplatí 50 K£. Vald²tejnský okruh stejn¥ jako vstup pouze na výstavu vyjde bez slevy na 40 K£ a se slevou na

118

polovinu.

V roce 2009 do muzea zavítalo 97 520 náv²t¥vník·.

119

P°í£inou tém¥° dvojnásobného

po£tu, oproti pozd¥j²ím let·m, je slou£ení Muzea Cheb, Sokolov a Karlovy Vary do Krajského muzea Karlovarského kraje. Uvád¥ná náv²t¥vnost je tedy celkovým sou£tem za v²echna muzea. P°esný po£et náv²t¥vník·, který p°ipadal na Muzeum Cheb byl 49 997

120

. Muzeum v roce 2010 nav²tívilo p°ibliºn¥ 52 621

122

to bylo více neº 51 000

5.4.2

121

náv²t¥vník·. V lo¬ském roce

náv²t¥vník·.

Popis expozice

Expozici, která je v sou£asné dob¥ k vid¥ní, m·ºeme rozd¥lit na n¥kolik £ástí. Star²í £ást expozice - um¥lecko-historická, byla ve°ejnosti zp°ístupn¥na v roce 1995.

obrazárna

roku 1998 a nov¥j²í £ást -

Chebsko poklidné a bou°livé,

Vald²tejnská

byla otev°ena v roce

2007. Od 4. dubna 2009 mají náv²t¥vníci moºnost vid¥t novou vstupní £ást um¥leckohistorické expozice s názvem

Po£átky a vývoj Chebu. Expozice je realizována v komplexu

dvou budov a je pom¥rn¥ rozsáhlá. Poté, co náv²t¥vník vstoupí do budovy muzea, se ocitne v prostoru zvaný mázhaus, který ozna£uje p°ední £ást p°ízemí patrového st°edov¥kého domu. Z tohoto místa je sm¥°ován k pokladn¥, kde jsou prodávány také suvenýry. Vedou odtud také schody do vy²²ích pater a do dvora s d°ev¥nou pavla£í. V mázhausu mohou náv²t¥vníci obdivovat také zachovalé poz·statky odkryté renesan£ní malby. Z pokladny, kde si rovn¥º náv²t¥vníci mohou odpo£inout, vede prohlídková trasa

118 Ociální

stránky Muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje

[online]. [cit. 2012-07-08].

Dostupný z WWW: .

119 Výro£ní

zpráva Krajského muzea Karlovarského kraje, p°ísp¥vkové organizece za rok 2009

[online].

[cit. 2012-07-10]. Dostupný z WWW: .

120 KOUDELKOVÁ, Alena.

Muzeum Cheb

[online]. Message to: Baránková Zuzana. 17. 7. 2012 [cit.


121 Výro£ní

zpráva muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje ze rok 2010

[online]. [cit.

2012-07-10]. Dostupný z WWW: .

122 Výro£ní

zpráva muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje ze rok 2011

2012-07-10]. Dostupný z WWW: .

[online]. [cit.

5


76

muzea do sál· pro krátkodobé výstavy. Prostor je tvo°en dv¥ma v¥t²ími a jednou men²í místností, do které se sestupuje po n¥kolika schodech. Následn¥ musí náv²t¥vníci projít zaskleným pr·jezdem, aby se dostali do stálé expozice. Z pr·jezdu se náv²t¥vník·m nabízí moºnost prohlédnout si n¥kolik renesan£ních náhrobk· ze 17. století, které se d°íve nacházely v kostele sv. Mikulá²e v Chebu. Náhrobky jsou postaveny po obvodu nádvo°í. V prostoru nádvo°í se rovn¥º nachází vstup na toalety. Z nádvo°í se náv²t¥vníci musí vrátit do pr·jezdu a odtud pokra£ovat do první £ásti stálé expozice. ást s názvem

Po£átky a vývoj Chebu

osv¥tluje nejstar²í d¥jiny m¥sta

a okolí od 7. do po£átku 15. století. Místnost je opticky rozd¥lena na dv¥ £ásti. Dominantu prostoru tvo°í dva rozm¥rné obrazy uprost°ed místnosti. Jeden z nich p°edstavuje zaloºení Chebského hradu Fridrichem Barbarossou. Obraz p°edstavuje jeden z exponát· v¥novaných místnímu hradu. Na pr·hledném panelu pod obrazem se nachází rovn¥º soupisy panovník·, kte°í hrad nav²tívili spolu s daty jejich pobytu. Na druhém plátn¥ je zobrazen P°emysl Otakar II. potvrzující chebským m¥²án·m dosavadní práva, výsady a svobody. Na st¥nách je pomocí barevných panel· s texty, plánky, mapami a obrázky p°edstavena historie hradu a m¥sta. V n¥kolika vitrínách jsou vystaveny archeologické nálezy a historické dokumenty spjaté s politickými d¥jinami m¥sta. N¥které textové a obrazové materiály si náv²t¥vník m·ºe projít pomocí listova£e. Pro vstup do dal²í £ásti expozice muzea musíme vystoupat po n¥kolika schodech. Poté se ocitneme v úzkém prostoru, v n¥mº je vystavena polychromovaná plastika sv. Kate°iny a obrazy s církevními motivy ze 17. a 18. století. Nejvíce z°ejm¥ náv²t¥vníka upoutá obraz neznámého autora Rodina se ºehnajícím Kristem a u£edníky z 2. poloviny 17. století, na n¥mº je zachyceno velké mnoºství postav. Obraz spojuje dva celky - rodinný portrét a Krista s u£edníky, a pravd¥podobn¥ jde o práci dvou autor· z r·zných období. Expozice pokra£uje tématem

Cheb a Chebsko

s videoprojekcí. Uprost°ed místnosti

jsou do n¥kolika °ad uspo°ádány ºidle k sezení p°i videoprojekci. Film je náv²t¥vník·m pou²t¥n v £eském, n¥meckém a anglickém jazyce. V sálku je podél zdí umíst¥no n¥kolik vitrín, které p°edstavují exponáty k významným m¥st·m oblasti. Mariánské Lázn¥ jsou prezentovány pomocí hlin¥ných lahví na p°epravu pramene, obrázky m¥sta, pohledy a sklen¥nými rytými pohárky k pití pramene. Franti²kovy Lázn¥ jsou doloºeny pomocí p°edm¥t· spojených s láze¬skými procedurami, fotograemi, knihou host· a pohledy. S tématikou m¥sta Luby je spojena výroba nástroj·. A² p°edstavují nap°. síóvané dámské rukavi£ky, obrázky a pohledy. Po zhlédnutí lmu a prohlídce exponát· náv²t¥vník op¥t vystoupá po n¥kolika schodech do dal²ího podlaºí budovy, kde je k vid¥ní um¥lecko-historická expozice muzea. Její první £ást -

Cheb, m¥sto °emesel a obchodu

je prezentována nap°. obrazy £ty° cheb-

5


77

ských bran. Náv²t¥vníky zde vítá kamenná socha rytí°e Rolanda z roku 1591, která byla d°íve sou£ástí jedné z ka²en na nám¥stí, kde se dnes muzeum nachází. Postava byla symbolem svobody trºních práv. Dal²ími exponáty zde jsou nap°. £ást m°íºe z cechovní ka²ny se znaky n¥kolika cech·, kamenná pam¥tní deska ur£ená pro budovu první chebské radnice a domovní polychromovaná plastika sv. Václava z 18. století. Dal²í £ást expozice, s názvem

Nám¥stí, p°edstavuje exponáty jako nap°. model Chebu

z roku 1894, signální d¥lo z jedné z chebských bran nebo portrét Anny Marie Reinerové, rozené Pachelbelové. Zajímavost p°edstavuje cechovní prapor chebských °ezník·. ezníci se na po£átku 15. století vyznamenali p°i obléhání loupeºivého hradu Neuhausen, ze kterého uko°istili korouhev, tzv. Slunce z Neuhausenu, jeº je také sou£ástí expozice. Za projevenou state£nost získali zástupci °eznického cechu právo mávat v postní dob¥ za zvuku trumpet dev¥tkrát praporem. Z této tradice se pozd¥ji vyvinula chebská slavnost. Ve vitrínách po stranách místnosti se nacházejí nap°. cechovní truhli£ky, exponáty spojené s posledním chebským katem Karlem Hussem. Uprost°ed sálu je vystaven kamenný gotický svorník s reliéfem Kristovy hlavy. Prohlídková trasa náv²t¥vníka sm¥°uje do dal²í £ásti expozice s názvem

poloviny 16. století.

Um¥ní 1.

P°edstavováno je nap°. skupinou ²esti deskových maleb se sv¥tci

a sv¥ticemi z 2. poloviny 15. století, které pat°í k nejcenn¥j²ím exponát·m, jeº muzeum vystavuje. Náv²t¥vník je dále veden do

Velkého sálu.

Vystaveny jsou zde nap°. p°edm¥ty

s církevní tématikou a faksimile významných listin vztahujících se k m¥stu. Náv²t¥vník vidí exponáty vystaveny po obvodu místnosti i v jejím st°edu. Z exponát·, které jsou zde prezentovány, m·ºeme zmínit mitru, ornát, monstranci, maskarony z kostela sv. Mikulá²e a chebské antependium - vzácnou oltá°ní p°ikrývku z doby kolem roku 1300 nebo nejstar²í zvon nalézající se v echách z roku 1286. Z d°ev¥ných polychromovaných plastik je zde vid¥t nap°. sv. Martin, sv. Jan K°titel nebo apo²tol Pavel. Do prostoru jsou zakomponována také místa na sezení. V následující místnosti mohou náv²t¥vníci obdivovat exponáty z období biedermeier v místnosti s názvem

Biedermeier a 19. století. Na zdech je pov¥²eno n¥kolik podobizen

ºen a ve vitrínách podél místnosti se objevují p°edm¥ty jako nap°. slune£ník, ozdoba do vlas·, v¥jí°e, dámské kabelky a jiné módní dopl¬ky nebo sada na ²ití a dámské boty. Dal²í £ást expozice pojmenovaná

Muzeum 1905,

se snaºí pomocí dobové fotograe

p°edstavit náv²t¥vník·m zp·sob prezentace exponát· ze sbírek muzea v roce 1905. Podle fotograe jsou v místnosti naaranºovány vzestupn¥ jakoby na sch·dcích cechovní truhli£ky a nad nimi v nejvy²²í °ad¥ poháry, konvice a korbele. Ve vitrínách jsou dále vystaveny zbran¥ z dílen chebských mistr· - pu²ky a kulovnice a ve druhé vitrín¥ dal²í p°edm¥ty spojené s cechy jako cechovní znaky, zdobené cínové mísy a poháry.

5

VYBRANÁ MUZEA ZÁPADNÍCH ECH A JEJICH HODNOCENÍ Následující místností za£íná nová expozice muzea s názvem

78

Chebsko poklidné a bou°livé.

2 Expozice je rozd¥lena do t°í celk· v devíti místnostech na 280 m . Názvy £ástí expozic

P°íb¥hy m¥sta a regionu v 19. století, Prom¥ny Chebu a Chebska ve 20. století Data a události z let 1800 - 2000. jsou

a

V první místnosti expozice, která prezentuje Cheb v 19. století, zaujme inscenovaný interiér chebské lidové restaurace dopln¥ný dv¥ma gurínami. Nejd·leºit¥j²í události regionu a m¥sta jsou popsány na oto£ném panelu i v n¥meckém a anglickém jazyce a doloºeny také pomocí obrazového materiálu. Na panelu je dále dokumentován vývoj m¥stských bran. Celek je dopln¥n modelem hrázd¥ného statku z roku 1790, n¥kolika fotograemi t¥chto typických staveb z okolí a nást¥nnými mapami. V místnosti, která navazuje, jsou vystaveny exponáty dokládající prom¥ny m¥stských staveb v 19. století. Nachází se zde nap°. barevné a £ernobílé fotograe a obrázky kostela sv. Mikulá²e. Prom¥ny Chebu jsou zachyceny také pomocí souboru fotograí Josefa Haberzettla, které muzeum získalo v roce 1910. Místnost také dokumentuje spolky, které v 19. století v Chebu existovaly. Náv²t¥vníci si mohou prohlédnout nap°. spolkové prapory nebo cínový set p¥veckého spolku. Vitrína uprost°ed místnosti je v¥nována zakládání ²kolní budovy Rudolnum v Chebu. Na konci roku 1999 p°i demolici budovy byla nalezena schránka s n¥kolika pam¥tními p°edm¥ty, mezi nimi nap°. noviny a fotograe p°edstavitel· spolku pro výstavbu budovy, které jsou zde k vid¥ní. Oto£ný panel uvádí informace nap°. o Vald²tejnských slavnostech, které mají ve m¥st¥ dlouhou tradici. V rohu místnosti je instalován banner, na n¥jº je reprodukována dobová fotograe z her, kterou dopl¬uje gurína s halapartnami. Na zdech dále visí £ernobílé fotograe z této oblíbené slavnosti. Navazující místnost je zam¥°ena spí²e na výrobní a pr·myslovou £innost. Okamºit¥ zde zaujme scéna s gurínou z dílny housla°e z roku 1925, která zabírá v¥t²inu prostoru. Scéna byla vytvo°ena dle dobové fotograe. Téma pokra£uje dal²ím trojrozm¥rným exponátem, a tím je jízdní kolo. Pomocí panel· na zdech je p°edstavena továrna spole£nosti ES-KA zaloºena v Chebu v roce 1911, Obchodní a ºivnostenská komora a r·zné reklamní plakáty. tvrtá místnost této expozice p°ibliºuje na prosv¥tlených panelech, p°edev²ím pomocí obrazových materiál·, nejvýznamn¥j²í události období z let 1800 - 1945. Ve vitrínách naproti panel·m jsou vystaveny um¥lecké p°edm¥ty, nap°. secesní vázy, ²perkovnice a ºardiniéry z po£átku 20. století. Pátá místnost p°ipomíná období první sv¥tové války. Vystaveny jsou zde jak vojenská výzbroj a výstroj, tak nap°. hra£ky, které vyráb¥li ru²tí vojáci v zajateckém tábo°e v Podhradu u Chebu nebo série pohlednic s tématikou h°bitov· a pomník· padlých voják·m. Ve vitrín¥ náv²t¥vník m·ºe zhlédnout nap°. d·stojnickou £epici a bl·zu p°ís-

5


79

lu²níka rakousko-uherské p¥choty a palné zbran¥ jako rakouské d·stojnické bodáky, pu²ky pro p¥chotu aj. Oto£ný panel pomocí text· p°ibliºuje politické d¥jiny za£átku 20. století. Exponátem, který na první pohled upoutá pozornost náv²t¥vník·, je d°ev¥ný bojovník pobitý h°eby, zakoupenými na podporu vále£ných výdaj·, zhotovený dle návrhu chebského socha°e Karla Wilferta v roce 1916. Prohlídka pokra£uje nahlédnutím do pokoje z p°elomu 19. a 20. století vybaveného podle secesní módy. Místnost, která následuje, dokumentuje Cheb a Chebsko v letech 1945 - 2000 hlavn¥ pomocí obrazového materiálu na prosvícených panelech. Panely se nacházejí podél jedné strany místnosti. Naproti nim jsou ve vitrínách prezentovány sklen¥né a keramické p°edm¥ty ze stejného období. Nyní mají náv²t¥vníci p°íleºitost podívat se do d¥tské herny, kde mají moºnost malovat a hrát si. Na zdech jsou umíst¥ny panely, které pomocí fotograí dokumentují zm¥ny, které b¥hem let prod¥laly n¥které m¥stské ulice nebo budovy. P°edposlední místnost této expozice je v¥nována povále£né dob¥ a komunistické é°e. Období celkov¥ p°ibliºují textové a obrazové materiály na oto£ném panelu. St°ed místnosti tvo°í odpo£inková zóna. Náv²t¥vníci mohou usednout ke stolu a odpo£inout si, p°ípadn¥ si prohlédnout n¥kterou z publikací, které muzeum vydává. Panely na zdech zachycují nap°. úpadek nejen církevních památek a pomník·, ale také jejich sou£asnou obnovu. Záv¥re£nou místnost této £ásti expozice tvo°í scénicky uspo°ádané exponáty z 50. 70. let. Scéna znázor¬uje kuchy¬ku, do níº jsou p°irozen¥ za£len¥ny dv¥ guríny. Scénu dopl¬ují vitríny s p°edm¥ty z daného období, jako nap°. hra£ky, dámské ²aty, rádio, vysava£, stroj na výrobu zmrzliny nebo ru£ní pra£ka z roku 1952. V druhé £ásti místnosti je pomocí panel· dokumentováno zmizelé Chebsko. Oto£ný panel dokládá pomocí fotograí a map nap°. zm¥ny hrad· a zámk· v chebském okolí. Následující prostory jsou v¥novány p°edstavení Albrechta z Vald²t¥jna, jenº zde byl 25. února 1634 zavraºd¥n. Prostory v¥nované této osobnosti tvo°í úmrtní pokoj, dv¥ expozice, obrazárna a expozice s Vald²tejnovým kon¥m.

Vald²tejn·v prohlídkový okruh

je zájemc·m k dispozici od kv¥tna roku 2004. V první místnosti je náv²t¥vník·m p°edstaveno n¥kolik Vald²tejnových portrét· a obrazy s tématikou jeho zavraºd¥ní. Konkrétn¥ m·ºeme zmínit nap°. portrét Vald²tejna od Josefa Reinera z 2. poloviny 19. století nebo portrét astrologa Seniho od neznámého autora z 1. poloviny 17. století. Vystaveno je zde ve vitrín¥ také jezdecké sedlo z £erveného sametu nebo na zdech upevn¥ny kordy, které pat°ily k osobnímu majetku slavného vojev·dce. Následuje místnost, která je v¥nována ºivotu Albrechta z Vald²tejna. Jsou zde vys-

5


80

taveny jak p°edm¥ty z jeho osobního vlastnictví, nap°. krajkový límec a ostruhy, exponáty dokumentující jeho ºivot, nap°. partyzána, kterou m¥l být zavraºd¥n nebo portréty jako nap°. od Franka Christopha z roku 1805. Texty p°ibliºují n¥kolik Vald²tejnových zastavení v Chebu nebo jeho d·leºitá ºivotní data. Prostor je dopln¥n také sochami osobnosti, nap°. sádrovou plastikou od Josefa Maxe z roku 1840. P·sobiv¥ je ztvárn¥na scéna polního leºení u Chebu se stanem, vojenským vybavením, stolem, poháry, kartami aj. Nyní se náv²t¥vníci mohou zajít podívat do Vald²tejnova úmrtního pokoje. V úvodu pokoje je £eká panel s textem p°ibliºující celou událost. Pokoj je celkov¥ st°ídm¥ osv¥tlen. Základním vybavením jsou postel s nebesy, st·l, dv¥ ºidle, sk°í¬, kachlová kamna a m¥d¥né nádoby z Vald²tejnovy cestovní výbavy. Tím hlavním, co náv²t¥vníka upoutá, je naaranºovaná no£ní ko²ile s krvavou ranou p°edstavující zran¥ného Vald²tejna a partyzána, která zran¥ní m¥la zp·sobit. Pro vstup do expozice s kon¥m a do obrazárny musejí náv²t¥vníci vystoupat do dal²ího patra. Cesta po schodech je lemována n¥kolika dobovými plakáty s tématikou Vald²tejnských slavností. V místnosti, která p°edchází Vald²tejnské obrazárn¥ je hlavním exponátem vycpanina Vald²tejnova oblíbeného kon¥, který byl zast°elen v bitv¥ u Lützenu. Vald²tejn ho nechal p°evézt do Prahy a vycpat. Jedná se o nejstar²í datovanou vycpaninu v echách, která prod¥lala mnoho oprav. Zde jsou náv²t¥vníci také pomocí panel· seznámeni s pr·b¥hem n¥kolika restaurátorských prací, které byly provedeny na portrétech £len· vojev·dcova rodu. Obrazárna je poslední místností prohlídkového okruhu. Exponáty jsou vystaveny po obvodu sálu, uprost°ed n¥jº se nachází ºidle k sezení. Do muzea se dostaly v 70. letech ve velmi ²patném stavu. Kolekci obraz· tvo°í patnáct portrét· údajných £len· Vald²tejnova rodu zobrazených v celé postav¥ a dva portréty zobrazené v polopostav¥. Pr·zkumy bylo zji²t¥no, ºe nápisy a erby na vybraných obrazech byly domalovány druhotn¥. Od 80. let byly obrazy restaurovány ak. mal. Ivanou P°ibylovou a ak. mal. Pavlem Blattným.

5.4.3

Hodnocení expozice a sluºeb muzea Po£átky a vývoj Chebsko poklidné

Expozice muzea v Chebu jsou d¥leny do £ty° r·zných celk·, jimiº jsou

Chebu, dále následuje um¥lecko-historická expozice, expozice nazvaná a bou°livé a Vald²tejn·v prohlídkový okruh. Sou£ástí muzea je také lapidárium na nádvo°í. Autorem scéná°e nejnov¥j²í expozice


je PhDr. Pavel ebesta.

Architektonické °e²ení navrhnul Ing. arch. Martin Plevný a výtvarné °e²ení prostoru Ji°ina Slavíková. Autory libreta k expozici s názvem

Chebsko poklidné a bou°livé

je Mgr.

Zbyn¥k erný. Scéná° k expozici vytvo°ili PhDr. Jaromír Bohá£ a Mgr. Zbyn¥k erný. Dal²ími £leny týmu, kte°í se podíleli na této expozici, jsou PhDr. Eva Dittertová, PhDr. Iva Votroubková, PhDr. Tomá² Dostál a Mgr. Karel Halla. Architektonické °e²ení ex-

5


81

pozice navrhl Ing. arch. Martin Plevný a gracké °e²ení Mgr. Eva Rundová. Na tvorb¥ um¥lecko-historické expozice a Vald²tejnových pokoj· se podíleli PhDr. Jaromír Bohá£, PhDr. Eva Dittertová a PhDr. Eva Votroubková jako auto°i text· s Ing. arch. Zde¬kem

123

Frantou, autorem architektonického °e²ení

.

Expozice se snaºí prezentovat historii m¥sta od 7. století aº po nejnov¥j²í d¥jiny, coº je velice rozsáhlé téma. Expozice zahrnuje jak £ásti eduka£ní, tak relaxa£ní. Obory, kterým se expozice v¥nuje, jsou archeologie, um¥ní, historie, historie regionu a etnograe. Vyuºívá velkého mnoºství originálních doklad·, které jsou v p°ípad¥ nedostate£né výpov¥dní hodnoty dopln¥ny nej£ast¥ji ikonograckými a textovými doprovodnými prezenta£ními prost°edky. Muzeum vhodn¥ kombinuje prost°edí a zp·soby prezentace, takºe nep·sobí stereotypn¥ a staticky. Klasický zp·sob prezentace st°ídají nap°. scény, lmová projekce, imitace zp·sobu prezentace z roku 1905 nebo obrazárna. V r·zných expozicích jsou ale místnosti logicky propojeny a proloºeny odpo£inkovými zónami. V expozici je pouºito velké mnoºství originálních doklad· a také n¥kolik kopií. T¥mi jsou nej£ast¥ji vystavené listiny, Hussova kronika, repliky mu£icích nástroj· aj. Tyto údaje se ale náv²t¥vník dozví aº pomocí virtuální prezentace sbírek na internetových stránkách muzea, popisky o nich neinformují. Expozice novodobých £eských d¥jin vyuºívá kv·li nedostatku vhodných p°edm¥t· ve zvý²ené mí°e p°edev²ím ikonograckého a doprovodného textového materiálu, díky kterému m·ºe být dostate£n¥ jasné sd¥lení expozice. Nebýt textových prezenta£ních prost°edk· v expozici, sd¥lení by nebylo snadno pochopitelné. Podle mého názoru se nachází aº p°íli² doprovodných textových materiál· v úvodní expozici k rané historii hradu a m¥sta. Tato £ást je ale pojata edukativn¥ a její tv·rci cht¥li, aby se náv²t¥vník dozv¥d¥l co nejvíce. Expozice vyuºívá i prvk·, které mají vysokou p·sobnost na náv²t¥vníky, jako nap°. komplet· interiérového vybavení nebo scén, kterými jsou housla°ská dílna, kuchy¬ka z 50. - 60. let nebo úmrtní pokoj Vald²tejna. Snaha o maximální p°iblíºení se náv²t¥vníkovi a vystavování exponát· v souvislostech je vid¥t zejména v expozici

Chebsko poklidné a bou°livé. Auto°i se zde snaºili o vytvo°ení

atmosféry, která by náv²t¥vník·m pomáhala vºít se hloub¥ji do p°íb¥hu, a pokusili se na téma dívat z r·zných pohled·. Architektonické pojetí expozice vychází z prostorového °e²ení historické budovy. Místy se zde náv²t¥vník m·ºe setkat s uº²ími pr·chody, v¥t²inou se ale jedná o prostorné místnosti, které poskytují dostatek prostoru i v¥t²í skupince náv²t¥vník·. Budova


Muzeum Cheb



5


82

není bezbariérová, nevyskytuje se zde výtah. Budova nabízí n¥kolik míst k odpo£inku. Náv²t¥vník si m·ºe odpo£inout v sálku s videoprojekcí, v um¥lecko-historické expozici ve

Velkém sále.

Je zde umíst¥no n¥kolik pohodlných k°esel, ze kterých se dá pohodln¥

rozjímat nad vystavenými p°edm¥ty a odpo£ívat. Dal²í moºností je odpo£inek v d¥tské hern¥ nebo na lavi£kách ve Vald²tejnov¥ okruhu. Z hlediska p°ístupnosti exponát· a doprovodného materiálu se najde v tak rozsáhlé expozici i n¥kolik nedostatk·. Vyskytují se zde texty, které jsou umíst¥ny v nevhodné vý²ce i p°ekáºky bránící bliº²ímu p°ístupu k vystaveným p°edm¥t·m. Naprostá v¥t²ina expozice je ale náv²t¥vníkovi dob°e p°ístupná. Výstavní za°ízení, které expozici dopl¬uje, tvo°í vitríny, panely, sokly i pódia. V £ásti expozice -


se setkáme s n¥kolika sklen¥nými vitrínami bez

vnit°ního osv¥tlení, ve kterých jsou exponáty vystaveny v jedné nebo ve dvou úrovních nad sebou. M·ºeme se zde také setkat s atypickou vitrínou, jeº je spí²e dekorací umoº¬ující navíc vystavování exponát·. P°edm¥ty jsou dob°e viditelné jen ve dvou ze t°í moºných úrovní, exponáty na té nejvy²²í si náv²t¥vníci mohou prohlédnout pouze ze schodi²t¥. V místnosti najdeme je²t¥ jednu podobnou dekoraci s exponáty ve tvaru v¥ºe. Sokly i pódia slouºící k prezentování kamenných architektonických £lánk· mají kontrastní barvu a umoº¬ují jejich detailn¥j²í prohlídku. Místnost je rozd¥lená na dv¥ £ásti pomocí p°epáºky. Díky tomu tak vznikl dal²í prostor pro exponáty. K vystavování v dal²í expozici je pouºit zcela odli²ný mobiliá°. Vitríny zde uvidíme nást¥nné i sk°í¬ové a materiály pouºité na jejich výrobu jsou sklo, d°evo a kov. V¥t²inou mají vnit°ní osv¥tlení. V²echny vitríny, sokly i panely byly vytvo°eny ve stejném stylu a nep·sobí v prostoru cizorodým dojmem. Materiálem sokl· i pódií je d°evo a vrchní plocha, na které jsou poloºeny exponáty je z m¥kkého materiálu podobnému koberci v kontrastní barv¥. Odli²ný typ mobiliá°e byl pouºit v £ásti

Muzeum 1905.

Cechovní

truhli£ky, klí£ové exponáty místnosti, jsou vystaveny na speciáln¥ vytvo°eném nábytku, který má podobu sch·dk·. Toto uspo°ádání imituje zp·sob prezentace sbírek v dob¥ p°ed sto lety, který dokládá dobová fotograíe. Expozice


je op¥t tvo°ena v novém duchu. Typickým

nábytkovým kusem této expozice je tzv. totem - £ty°st¥nný informa£ní oto£ný panel. V expozici je umíst¥no ²est t¥chto panel·. V první polovin¥ expozice jsou k instalaci p°edm¥t· vyuºity staré repasované vitríny, které sjednocují £ást týkající se 19. století. Jejich materiály jsou d°evo se sklem a disponují spodními úloºnými prostory. Exponáty v nich uloºené musí být osv¥tleny pomocí vn¥j²ích zdroj·. V druhé £ásti expozice se nacházejí jednoduché sklen¥né vitríny bez vnit°ního osv¥tlení. Nalézt zde m·ºeme také d°ev¥né £tecí pultíky s vrchní sklen¥nou deskou. V podobném stylu jsou vytvo°eny také vysoké sk°í¬ové vitríny ze d°eva a skla. Pódia, která zde m·ºeme vid¥t, slouºí k prezentování

5


83

scén nebo jednotlivých kus· exponát·. Jsou d°ev¥ná a barvou kontrastují s kobercem. Vald²tejnovy pokoje op¥t charakterizuje zcela odli²ný mobiliá°. Celek je tvo°en vitrínami, panely, soklem a pódiem. Vitríny jsou bu¤ pouze sklen¥né bez vnit°ního osv¥tlení, nebo ze skla a tmavého d°eva s vlastním osv¥tlením. Sklen¥né vitríny chrání samostatné exponáty - Vald²tejnova kon¥ nebo sedlo. V¥t²í záv¥sná vitrína uchovává p°edm¥ty z jeho osobního vlastnictví. Na tmavém d°ev¥ném soklu je vystavena socha vojev·dce. Dal²í mobiliá° - p·vodní vybavení domu ze 17. století, je sou£ástí úmrtního pokoje. Pódium slouºí k prezentování scény polního taºení. V expozici tak rozsáhlé jako je ta v chebském muzeu, se u náv²t¥vník· projeví muzejní únava. Bojovat s pocitem vy£erpání v expozici pomáhá vhodné rozmíst¥ní exponát·. P°íkladem m·ºe být socha bojovníka pobitého h°eby v £ásti expozice v¥nované první sv¥tové válce nebo kamenná socha rytí°e Rolanda, jeº je umíst¥na hned naproti schodi²ti v um¥lecko-historické expozici. Dal²ím p°íkladem je Vald²tejn·v k·¬ v místnosti p°ed obrazárnou. Jedná se o velký p°edm¥t, navíc zví°e, coº je divácky atraktivní kombinace, která p°itáhne i náv²t¥vníky, kte°í uº pro²li celou expozici muzea. Samoz°ejmostí jsou místa k odpo£inku pr·b¥ºn¥ rozestav¥ná po muzeu. P°ekvapivým prvkem je i zm¥na prost°edí. V muzeu, protoºe prezentuje n¥kolik expozic, je m¥n¥n mobiliá°, barvy, materiál, podlahová krytina atd. Dal²ími objekty, které se automaticky stanou dominantou prostoru a vzbudí zájem, jsou scény nebo komplety bytového vybavení, které také najdeme v expozici. Velkým lákadlem celého muzea je Vald²tejn a jeho úmrtní pokoj. Místnost, kde do²lo k zavraºd¥ní, je zajímav¥ nasvícena - zd·razn¥ny jsou jen klí£ové exponáty a zbytek místnosti z·stává v p°ítmí. Atmosféra, které hrou se sv¥tlem, naaranºovanou ko²ilí s partyzánou a celkovou strohostí místa tv·rci expozice dosáhli, sice nemusí na v²echny p·sobit stejn¥, ale ur£it¥ ohromí. K nedostatk·m expozice, které naopak dokáºou únavu uspí²it, pat°í místnosti p°epln¥né exponáty, nap°. expozice Po£átky a vývoj Chebu nebo nedostatek prvk·, které by náv²t¥vníka aktivizovaly. Zam¥°íme-li se na komunikaci v expozici, zjistíme, ºe sm¥r prohlídky je jednozna£n¥ ur£en, ale v jednotlivých místnostech uº si sm¥r prohlíºení náv²t¥vník volí sám. Po expozici je náv²t¥vník veden ²ipkami. Výtvarné °e²ení je op¥t rozdílné v r·zných expozicích muzea. Ve vstupní £ásti -

Po£átky a vývoj Chebu,

je patrná výrazná snaha p°iblíºit prost°edí hradu. Najdeme zde

dekorativní vitríny nebo d¥lící panel s pilí°em. Barvy zde dominují ²edá, £erná a £ervená. Místnost je vymalována bíle s n¥kolika st¥nami do£ervena. ervená je výrazná a p°itáhne pozornost a £erno²edé jsou dekorativní prvky p°ipomínající hrad. Materiály expozice jsou sklo a d°evo, podlahovou krytinou je koberec. Um¥lecko-historická £ást je charakteristická p°írodními barvami, jako je bílá, béºová

5


84

a hn¥dá. Výtvarné °e²ení nekontrastuje s exponáty, spí²e je dopl¬uje. Materiálem, který zde jednozna£n¥ p°evládá, je d°evo. Podlahy tvo°í sv¥tlé le²t¥né parkety. Vitríny jsou ze skla a d°eva. Barva a materiál vitrín ladí s materiálem stropu místností, ty jsou zde trámové. Barvou, která se nejvýrazn¥ji projevuje v expozici

Chebsko poklidné a bou°livé,

je

£ervená. Je typická pro vitríny, sokly, totemy, pultíky i ºidle. Ostatní barvy expozice v porovnání s ní ustupují do pozadí. Zdi jsou bílé. Výrazným materiálem expozice je op¥t d°evo, které je sou£ástí vitrín i pódií. Patrná je zde snaha o odd¥lení dvou století zde prezentovaných.

Data a události z let 1800 - 2000, jako mezní £ást, je barevn¥ i volbou

podlahové krytiny odli²ena od zbytku expozice.

Vald²tejn·v prohlídkový okruh

je typický kontrastem barev a celkov¥ velkou tmavostí

interiéru. Nej£ast¥j²ím pouºitým materiálem je op¥t d°evo. Mobiliá°, místy i podlahy, schody a obloºení st¥n, je tmav¥ hn¥dé aº £erné barvy, coº ovliv¬uje výslednou atmosféru místa. Tmavá místa jsou více pochmurná a v kombinaci s mobiliá°em p·sobí dojmem autentického p·vodního prost°edí. Podlahovou krytinou je bu¤ koberec, le²t¥né parkety nebo kombinace obou, kdy koberec nazna£uje cestu pro náv²t¥vníka. Osv¥tlení je pro expozici pouºito p°irozeného i um¥lého. P°irozené sv¥tlo proniká vertikáln¥ okny, ale nep°íjemná zá°e do místností neprostupuje díky systému zatemn¥ní, který je realizován pomocí vertikálních látkových ºaluzií. Um¥lé osv¥tlení zaji²újí dva typy svítidel. Jedním z nich je vnit°ní osv¥tlení vitrín, druhým je vn¥j²í celkové osv¥tlení místnosti, které zvýraz¬uje vybrané exponáty. Pro vn¥j²í osv¥tlení byl v um¥lecko-

124

historické expozici vybrán lankový systém s 12 V halogenovými sv¥tly pozici


a nap°. v ex-

záv¥sný li²tový systém. Uvnit° vitrín a u nejvzácn¥j²ích

exponát· je pouºito LED diodového osv¥tlení. P°ídavným typem osv¥tlení jsou mobilní

Chebsko poklidné a bou°livé a v d¥tské hern¥. Klasické lustry jsou uplatn¥ny v um¥lecko-historické expozici v £ásti Muzeum 1905. stojanové systémy nap°. v nov¥j²í expozici -

Nej£ast¥j²ím nedostatkem z hlediska osv¥tlení jsou odlesky na sklen¥ných plochách nebo obrazech. V n¥kterých vitrínách také vý²e vystavené exponáty stíní níºe vystaveným, nap°. v expozici

Po£átky a vývoj Chebu.

Naopak náv²t¥vník nebude v ex-

pozici osln¥n nevhodn¥ nasm¥rovaným reektorem a scénogracká práce s osv¥tlením ve Vald²tejnov¥ úmrtním pokoji výborn¥ navozuje pochmurnou náladu. Náv²t¥vník zde má v p°ítmí moºnost zam¥°it se pouze na zvýrazn¥né detaily pokoje a je tak pohlcen atmosférou místa zavraºd¥ní jedné z významných osobností t°icetileté války. Muzeum vystavuje n¥kolik expozic, kaºdou z nich dopl¬ují jinak pojaté textové materiály. Spole£nými charakteristikami v²ech textových sloºek v expozicích jsou tro-


Muzeum Cheb



5


85

jjazy£nost jak popisk·, tak i zbylých doprovodných text·, bezpatková forma a tu£n¥ vedené nadpisy. Popisky v expozici mají stejnou formu, barva podkladu se ale v n¥kterých expozicích li²í. Text je v rámci jednotlivých expozic homogenní, gramaticky správný, v¥t²inou stru£ný a bez p°eklep·. Po obsahové stránce se dá °íci, ºe se jedná o sd¥lení jednoduchá, p°ístupná a srozumitelná. Textové materiály mají v expozicích pouze doprovodnou roli. Vysv¥tlují souvislosti a p°ibliºují téma. Velmi £astým nedostatkem, jsou odlesky na panelech s textovým a ikonograckým materiálem. Expozice


je textem dopln¥na nejvíce. Zajímavým dopl¬kem je

umíst¥ní listova£e pro náv²t¥vníky, kte°í by m¥li zájem o více informací. Kontrast textu a podkladového materiálu je vysoký (£erný text, sv¥tle béºový podklad), coº zvy²uje £itelnost. asto se zde lze setkat se ²patn¥ £itelnými popisky u exponát·. N¥které texty jsou umíst¥ny p°íli² vysoko a n¥které naopak u exponát· p°íli² nízko. Pokud uváºíme ne zcela vhodnou polohu exponát·, m¥lo by alespo¬ písmo být dostate£n¥ velké, aby se dalo pohodln¥ p°e£íst. Exponáty um¥lecko-historické expozice jsou dopln¥ny pouze popisky. Jako informa£ní úvod nahrazující textové panely slouºí lm k historii m¥sta, který náv²t¥vník·m spou²tí pr·vodkyn¥. Popisky jsou umíst¥ny v optimální vý²ce a jsou dob°e £itelné. V n¥kterých vitrínách ale popisky úpln¥ chybí, a to v £ásti

Biedermeier a 19. století

a v sálku s video-

projekcí. Náv²t¥vníci by zde také mohli ocenit stru£né bliº²í p°edstavení nejzajímav¥j²ích exponát·. Expozice


je charakteristická vy²²ím podílem textových

a ikonograckých doprovodných prost°edk·. Prvkem, který nabízí jak úvod do tématu, tak i mnoºství fotograí, jsou informa£ní oto£né systémy - totemy. Oto£né totemy tvo°í £ty°i obdélníkové plochy. Zastupují zde klasické nást¥nné panely a jsou zárove¬ aktiva£ní sloºkou expozice. Text na panelech popisuje základní události m¥sta v kontextu doby, jeº náv²t¥vníkovi p°edstavuje. Auto°i se snaºili shrnout podstatné události co nejstru£n¥ji, p°esto je text na pr·m¥rného náv²t¥vníka p°íli² dlouhý. Dal²ím zajímavým prvkem expozice jsou prosvícené panely s událostmi 19. a 20. století v £ásti s názvem

Data a události z let 1800 - 2000.

Popisky dopl¬ující reprodukované novinové £lánky

a fotograe na panelech jsou stru£né a dob°e £itelné. Vald²tejn·v okruh je dopln¥n textovými panely i popisky. Okruh je odli²en také barvou podkladu na popiskách, která je tmav¥ modrá. Tato volba nebyla p°íli² ²ástná, nebo´ text popisk· je dob°e £itelný jen do ur£ité vzdálenosti od nich, poté se slévá s barvou. Textové panely poskytují velké mnoºství informací k osob¥ Albrechta z Vald²tejna, coº by b¥ºného náv²t¥vníka mohlo od £tení spí²e odradit nebo by text prohlédl jen zb¥ºn¥. V expozicích muzea náv²t¥vníky nep°ekvapí v trase prohlídky ºádné ne£ekané p°ekáºky, tmavé zóny, kluzké podlahy, nerovnosti apod. Díky tomu, ºe se jedná o kulturní památku

5


86

- starou st°edov¥kou budovu, n¥které dve°e a pr·chody jsou uº²í a niº²í neº je b¥ºné. Náv²t¥vník jimi m·ºe procházet nap°. p°i vstupu na toalety. Schodi²t¥ sice není ozna£eno páskou kontrastních barev, upozor¬uje ale na n¥j srozumitelná zna£ka kontrastní barvy. V rozích místností jsou umíst¥na protipoºární a bezpe£nostní £idla a v²echny prostory jsou monitorovány kamerovým systémem. Místy m·ºeme vid¥t rovn¥º hlási£e poºáru. Na bezpe£nost sbírek dohlíºí také pr·vodkyn¥ muzea. Domnívám se, ºe vzhledem k rozsahu výstavních prostor muzea je jedna osoba, která plní jak roli pr·vodkyn¥, tak i dozorce, málo. Sbírkové p°edm¥ty jsou p°ed výkyvy okolního klimatu chrán¥ny nej£ast¥ji vitrínami, coº ale v mnoha p°ípadech nesta£í. Díky tomu, ºe se jedná o velmi starou stavbu, musí se bedliv¥ji sledovat teplota a vlhkost uvnit° budovy. V prostorách jsou proto umíst¥ny zvlh£ova£e, odvlh£ova£e a m¥°ící za°ízení. P°ed p°ímým slune£ním zá°ením jsou exponáty chrán¥ny díky zabudovaným textilním ºaluziím. Jedním z nejcenn¥j²ích exponát·, které jsou vystavené pohled·m náv²t¥vník·, je antependium, které je chrán¥no prost°ednictvím vitríny a osv¥tleno ²etrnými LED diodami. Dal²í cenné exponáty - polychromované d°ev¥né plastiky vystavené zejména v um¥lecko-historické expozici, jsou prezentovány na soklech. Tím pádem jsou velice blízko zdroj·m osv¥tlení - halogenovým ºárovkám, které mohou produkovat mnoºství tepelného zá°ení. Polychromované plastiky, jak bylo jiº zmín¥no v hodnocení expozic p°edchozího muzea, by p°itom nem¥ly být vystaveny blízko zdroj· osv¥tlení. Významná a rozsáhlá instituce chebského muzea zam¥stnává muzejního pedagoga, který má na starosti p°ípravu a organizaci zejména doprovodných program· pro ²kolní skupiny. V sou£asnosti je nabízeno asi t°ináct program· ke stálé expozici pro mate°ské, základní i st°ední ²koly. Zvlá²tní program je vytvá°en také pro krátkodobé výstavy. Samoz°ejmostí jsou komentované prohlídky jak v £eském, tak i v n¥meckém jazyce, které má na starosti jedna pr·vodkyn¥. Komentá°e k expozici jsou moºné po p°edchozím objednání i pro v¥t²í skupiny. P°edná²ky, jeº se zde konají, nesly letos p°írodov¥dná a cestopisná témata. Loni prob¥hly také p°edná²ky k vybraným historickým témat·m, nap°. k antependiu, které je sou£ástí expozice. Pro zájemce je v pond¥lí a ve st°edu otev°ena badatelská knihovna. Ze speciálních akcí, které v muzeu probíhají nebo se na jejich organizaci muzeum podílí, m·ºeme jmenovat Masopust a Knihobraní. Masopustní pr·vod m¥stem bývá zavr²en na nádvo°í muzea, kde na jeho ú£astníky £eká ob£erstvení a doprovodný program. P°ed budovou vºdy probíhá vyhlá²ení nejkrásn¥j²í masky. P°i Knihobraní probíhá v prostorách muzea prodej, prezentace knih a autogramiáda autor·. Celodenní akce s sebou nese také p°edstavení, tvo°ivé dílny a hry pro d¥ti. V £ase Vánoc a Velikonoc oºívá muzeum díky speciálnímu programu. Probíhají p°edvád¥ní rukod¥lných technik, tv·r£í

5


87

dílny, trhy a vystoupení p¥veckých sbor·. Výstavy a jiná £innost muzea jsou propagovány ve°ejnosti n¥kolika formami v rámci nan£ních moºností muzea. Plo²ných forem reklamy muzeum vyuºívá prost°ednictvím leták· a banneru ke krátkodobým výstavám, jenº je umíst¥n na budov¥ muzea. Ti²t¥ny jsou letáky, které jsou distribuovány do vybraných institucí. Muzeum spolupracuje s regionálním tiskem (Chebský deník a MF Dnes aj.) a propagováno je také pomocí regionál-

125

ního rádia (Egrensis)

a internetu.

Internetové stránky muzea s webovou adresou http://www.muzeumcheb.cz/ jsou velice dob°e zpracovány. Obsahují vy£erpávající mnoºství informací spojených s muzeem. Dalo by se °íci, ºe muzeum p°es své internetové stránky ºije. Náv²t¥vníkovi jsou nabízeny nap°. aktuální události, informace k expozici, k výstavám, i k t¥m dávno uskute£n¥ným, nabídka doprovodných program· a akcí, fotogalerie, ale také virtuální prohlídka expozic. Virtuální prohlídka probíhá prost°ednictvím fotograí z jednotlivých místností muzea. Náv²t¥vník si zvolí vybranou expozici, její £ást a následuje série po°ízených snímk·. Na stránkách chybí pouze moºnost vybrat si jinou jazykovou variantu. istota je v muzeu zaji²óvána také tím, ºe je v muzeu zakázáno konzumovat potraviny. Poºadavky na £istotu interiéru jsou pln¥ny odpovídajícím zp·sobem. Po celou dobu prohlídky jsem si nev²imla ne£istot, které by ru²ily celkový dojem. Rovn¥º jsem nezaznamenala nefunk£ní nebo rozbitou sou£ást vybavení interiéru. Sluºby, které jsou poskytovány náv²t¥vník·m, by se daly ohodnotit jako nadpr·m¥rné. Pozitivem je moºnost odpo£inku v expozici i klidová zóna v míst¥ pokladny. Muzeum nemá vlastní parkovi²t¥, ale zaparkovat v blízkosti muzea nebývá problém. P°ímo na nám¥stí Krále Ji°ího z Pod¥brad, kde instituce sídlí, je nabízena moºnost placeného parkování. Dal²ím kladným bodem je moºnost odloºení v¥cí v uzamykatelných sk°í¬kách, které zde nahrazují ²atnu. Náv²t¥vníci mají také p°íleºitost zakoupit si suvenýry na pokladn¥. Úrove¬ a £istota sociálního za°ízení je také dobrá. Personál muzea, se kterým náv²t¥vník p°ijde do kontaktu, je p°íjemný a ochotný. Pr·vodkyn¥ je sympatická, informovaná, vst°ícná a ovládá jeden sv¥tový jazyk. Ve vstupním prostoru, který je navíc dostate£n¥ rozm¥rný i pro velkou skupinu, je náv²t¥vník informován o aktuálním programu, otevírací dob¥, ceníku sluºeb aj. Uº zde je navíc obklopen atmosférou historické stavby, kde si m·ºe v²imnout odkrytých zbytk· renesan£ní nást¥nné malby. Nedostatky vyplývají p°edev²ím z limit· historických budov, ve kterých nejsou umoº¬ovány rozsáhlej²í stavební úpravy. Muzeum proto není bezbariérové, ale hendikepovaní mají p°esto do muzea p°ístup. T¥lesn¥ hendikepovaní na invalidním vozíku si mohou prohlédnout lapidárium s renesan£ními náhrobky, expozici


Muzeum Cheb




5


88

a výstavní sály v p°ízemí. Nevidomí mohou muzeum nav²tívit také. Jsou doprovázeni pr·vodcem a mají moºnost prohlédnout si vybrané exponáty. V muzeu chybí moºnost ob£erstvení po dlouhé prohlídce (doba trvání prohlídky je kolem 90 minut). Aby si náv²t¥vník z expozice odnesl co nejvíce záºitk· i poznatk·, m¥la by nabízet rozli£né moºnosti p°ijímání informací i aktivitu. Aktiva£ních prvk· v expozici moc není, coº je ²koda. Mohly by ji oºivit a náv²t¥vníka p°ekvapit, rozptýlit ho a pomoci mu odreagovat se. P°íkladem aktiva£ních prvk· jsou totemy, kterými náv²t¥vník po vyzna£eném sm¥ru otá£í a tak jsou mu nabízeny dal²í informace. V expozici


je moºnost odpo£inout si u stolu

a prohlédnout si vybrané publikace, které muzeum nabízí. D¥tem je poskytnuto více moºností rozptýlení. Mohou si ukrátit dlouhou chvíli nap°. malováním v hern¥, kde je umíst¥no n¥kolik stol· a ºidlí v r·zných velikostech, hra£ky, papíry a pastelky. Pro nejmen²í je také instalován st·l, ºidli£ky a hra£ky v místnosti, kterou kon£í zmín¥ná expozice. V sálku je náv²t¥vník·m pou²t¥n sedmnáctiminutový lm k historii i sou£asnosti m¥sta. Hlasitost lze nastavit dle p°ání náv²t¥vníka. K dispozici je n¥kolik jazykových verzí lmu, mezi nimi i n¥mecká a anglická. Sluch a zrak jsou tak jedinými smysly, které jsou ve v¥t²í mí°e v expozici zapojovány. V dob¥, kdy byla expozice

a bou°livé

Chebsko poklidné

otev°ena, se v ní m¥lo nacházet dokonce n¥kolik po£íta£· s doprovodným

programem. V sou£asné dob¥ uº jimi k velké ²kod¥ ale expozice dopln¥na není. Dojem na náv²t¥vníka ud¥lají zejména dv¥ poslední expozice, které p°itáhnou nejv¥t²í pozornost -


a

Vald²tejn·v prohlídkový okruh. Vald²tejn

je p°irozeným lákadlem muzea i m¥sta a expozice s ním spojená obsahuje velmi p·sobivé prvky. Muzeum kombinuje n¥kolik zp·sob· prezentace a nabízí i zpracování novodobých a nejnov¥j²ích d¥jin Chebu, p°i kterém byli ale tv·rci dosti limitováni mnoºstvím exponát· s dobrou vypovídací hodnotou. Expozice tak musí být dopln¥na mnoºstvím dal²ích prezenta£ních prost°edk· pro v¥t²í srozumitelnost, coº její atraktivitu pon¥kud sniºuje. P°esto je celkov¥ náv²t¥va muzea záºitkem a kaºdý si zde najde oblast, která ho zaujme.

6

6

POROVNÁNÍ

89

Porovnání

V kapitole Porovnání jsem se rozhodla zvý²it p°ehlednost prací s tabulkami. Pro zaji²t¥ní objektivity jsem zvolila jasn¥ ur£itelná kritéria hodnocení expozic, se kterými jsem pracovala v jednotlivých kritikách, které poslouºily zárove¬ i jako zdroje dat. Postupovala jsem podle jednotlivých bod·, jimº jsem se ve svých hodnoceních v¥novala. Odpov¥¤ je bu¤ kladná (+) a znamená - ano, vyskytuje se v expozici, nebo záporná (-), která °íká - ne, nevyskyuje se v expozici. Kritéria jsem zvolila taková, jejichº spln¥ní p°edstavuje standardní poºadaky na expozici. Je jasné, ºe jsem nemohla uvést v²echna myslitelná kritéria hodnocení. Do uº²ího výb¥ru jsem za°adila taková, jeº jsem povaºovala za nejd·leºit¥j²í. To znamená, ºe by se podle nich mohl zákazník orientovat a zárove¬ by poslouºily jako zdroj inspirace pro zlep²ení celkové úrovn¥ muzea. Kaºdá sekce hodnocení je tvo°ena úvodem vysv¥tlujícím její zam¥°ení, tabulkou a popisem od·vod¬ujícím p°i°azené hodnoty. Bez pomoci tabulek - pouze slovní porovnání, jsem provedla v kapitole Téma a interpretace obsahu. Subjektivn¥ jsem hodnotila výtvarné zpracování expozic.

6.1 Téma a interpretace obsahu Tématicky se p°ekrývají expozice Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici a Domu historie P°e²ticka. Ob¥ muzea jsou p°eváºn¥ zam¥°ena na prezentaci etnograckého materiálu. Muzeum Cheb se zabývá hlavn¥ vystavováním p°edm¥t· spojených s historií m¥sta a regionu. Turistickým lákadlem zmín¥ného muzea je osobnost Albrechta z Vald²t¥jna, jemuº je v¥nován celý jeden prohlídkový okruh. D·m historie P°e²ticka se také v¥nuje významným osobnostem m¥sta, ale v daleko men²ím m¥°ítku. Etnogracké sbírky ob¥ zmín¥ná muzea vystavují podobným zp·sobem, ale Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici vytvo°ilo scény propracované do detailu. Výtvarn¥ a architektonicky velmi poveden¥ zpracované kulisy pro exponáty jsou dopln¥ny gurínami, díky nimº je zvý²ena autenticita scény. Náv²t¥vníci mohou za pouºití moderní technologie získávat více informací k jednotlivým témat·m expozice. Vytvo°ené scény jsou statické, ur£ené pouze k prohlíºení, bez moºnosti bliº²ího zapojení diváka. Muzeum vytvo°ilo záºitkovou expozici. Výsledný dojem, zanechaný v náv²t¥vníkovi, by se pomocí v¥t²ího mnoºství aktiva£ních prvk· propojených p°ímo s jednotlivými scénami je²t¥ umocnil. D·m historie prezentuje své sbírky se snahou co nejvíce je p°iblíºit náv²t¥vníkovi, takºe mu je umoºn¥no n¥které exponáty si osahat a zkusit si s nimi pracovat. Tento p°ímý kontakt, s exponáty k tomu ur£enými, je pro náv²t¥vníka neocenitelným záºitkem.

6

POROVNÁNÍ

90

Muzeum Cheb vystavuje exponáty spojené s Vald²t¥jnem v autentickém prost°edí budovy, ve které byl se svými druhy zavraºd¥n, coº zvy²uje atraktivitu expozice. Pouºívá jak klasického zp·sobu prezentace s vyuºitím vitrín a v nich umíst¥ných exponát· bez jakýchkoliv dopl¬k·, tak i originál· spojených s dekoracemi v podob¥ atraktivních scén. Tímto se je²t¥ více zvy²uje p·sobnost na náv²t¥vníky. D·m historie P°e²ticka prezentuje významné osobnosti spojené s m¥stem a jeho okolím pouze pomocí jednotlivých exponát· - portrét·, pouze s krátkým textovým doprovodem. Muzeum Cheb zpracovává také novodobé a nejnov¥j²í d¥jiny m¥sta a regionu. Expozice s p°evaºujícím mnoºstvím doprovodného textového a ikonograckého materiálu by bez n¥j byla h·°e srozumitelná. Texty, i kdyº jsou pon¥kud del²í, poskytují pot°ebné souvislosti propojující díl£í témata expozice, a jsou proto nezbytným dopl¬kem expozice. Doprovodný materiál pouºitý v expozici nemá na náv²t¥vníka tak velkou p·sobnost. Jedná se u nás o jedno z mála zpracování nedávných d¥jin do stálé expozice.

6.2 Architektonické °e²ení V této £ásti hodnocení se v¥nuji architektonickému °e²ení budovy, respektive interiéru muzea. Porovnávám muzea podle kritérií d·leºitých pro fyzickou dostupnost a uspo°ádání prostoru. Podle pravidel z úvodu kapitoly, jsem vyhodnotila vlastnosti muzeí v tabulce 4.

Tabulka 4: Architektonické °e²ení kritérium Mariánská Týnice

Cheb

P°e²tice

1.

bezbariérový vstup do muzea

+

+

+

2.

dostate£n¥ ²iroké dve°e a pr·chody

+

-

+

3.

stabilní a neklouzavá podlahová úprava

+

+

+

4.

výtah

+

-

+

5.

scény, interiérové komplety

+

+

+

6.

zm¥ny prost°edí

+

+

-

celkový po£et

6/6

4/6

5/6

Kritérium bezbariérového vstupu do budovy spl¬ují v²echna muzea. Muzeum Cheb, a£koliv není celé bezbariérové, umoº¬uje hendikepovaným na invalidním vozíku p°ístup alespo¬ do n¥kterých £ástí expozice. Protoºe je toto muzeum kulturní památkou, je obtíºné provád¥t na jeho budov¥ stavební úpravy. Z toho d·vodu nedisponuje výtahem ani dve°mi a pr·chody s optimálními rozm¥ry. Ostatní muzea zmín¥ná kritéria spl¬ují. V²echna muzea také spl¬ují poºadavek na stabilní a neklouzavé podlahy. Jako velmi £astý materiál podlah se ukázalo d°evo, které je zárove¬ pro ch·zi pohodlným materiálem. Z hlediska uspo°ádání prostoru expozice, v²echna muzea za£lenila do svých prohlídkových tras scény nebo komplety interiérového vybavení, jeº jsou náv²t¥vnicky

6

POROVNÁNÍ

91

atraktivní. Muzeum v Chebu a Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici vyuºívají navíc jak scén, tak interiérových komplet·. Proti únav¥ v muzeu pomáhá také zm¥na prost°edí. V expozici Domu historie P°e²ticka nejsou tyto zm¥ny patrné, coº je v celkovém hodnocení negativní vlastnost, ale vzhledem k velikosti muzea je tolerovatelná. Jak je z tabulky patrné, výsledky jsou velice vyrovnané a nejlep²ího hodnocení dosahuje Muzeum a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.3 Výtvarné °e²ení Výtvarné zpracování expozic je z mého pohledu nejvyda°en¥j²í v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Na výtvarnou sloºku expozice byl kladen velký d·raz také proto, ºe výsledek m¥l být pro diváka hlavn¥ záºitkem. Muzeum vyuºívá materiál·, barev i dekorací k posílení výsledného ú£inku na náv²t¥vníka - celkov¥ v expozici dominuje vizuální vnímání. Expozice není dopln¥na mnoha dal²ími prvky, které by poru²ovaly celkový statický ráz expozice. Men²í vyuºití p·sobení barev, materiál· aj. je v Muzeu Cheb. Expozice muzea má n¥kolik £ástí. Zejména dv¥ nejmlad²í £ásti expozice se snaºí o posílení p·sobení na v¥domí náv²t¥vníka prost°ednictvím výtvarného °e²ení. Ve vstupní £ásti expozice -

a vývoj Chebu,

Po£átky

se výtvarníci snaºili pomocí dekorací a pouºitých barev navodit atmos-

féru hradu, coº se jim z mého pohledu ne vºdy vedlo. Pom¥rn¥ vyda°ená byla dekorace inspirovaná ernou v¥ºí, která slouºila zárove¬ k vystavování exponát·, mén¥ vyvedená uº podle mého názoru byla dekorace v podob¥ komína, ve které jsou op¥t vystaveny exponáty. Problémem této dekorace je, ºe v ní nejsou vid¥t v²echny exponáty. V¥t²ina z nich je pro b¥ºného náv²t¥vníka p°íli² vysoko. Tato expozice vyuºívá £ervené barvy k ozvlá²tn¥ní prostoru, ale také k p°itáhnutí pozornosti. Barev ve zvý²ené mí°e vyuºívá i poslední £ást expozice -

Chebsko poklidné a bou°livé. Dominuje zde také £ervená barva,

která p°itahuje pozornost k vybraným panel·m a exponát·m. D·m historie P°e²ticka je nedávno otev°eným muzeem ve zrekonstruované budov¥. Prostory pro expozici jsou tvo°ené funk£n¥ a prakticky, navíc jsou velice prostorné. Prakticky v·bec se ale tv·rci nesnaºili o p°iblíºení jednotlivých °emesel pomocí výtvarného ztvárn¥ní, které by podpo°ilo p·sobení na náv²t¥vníky. Nejsou tak uºity zvlá²tní barvy ani materiály.

6.4 Osv¥tlení Následující sekci jsem zpracovala jako porovnání muzeí v závislosti na osv¥tlení interiéru. Zabývám se nej£ast¥j²ími chybami, kterých se muzea dopou²t¥jí.

6

POROVNÁNÍ

92

Tabulka 5: Osv¥tlení Mariánská Týnice 1.

exponáty nasvícené

Cheb

P°e²tice

-

-

-

-

+

+

-

-

-

-

-

-

-

+

+

+

+

+

1/6

3/6

3/6

v dostate£né intenzit¥ 2.

bez zdroje osln¥ní v expozici

3.

sklen¥né plochy (panely, vitríny) bez odraz·

4.

bez stín· vrhaných exponáty na ty vystavené níºe

5.

náv²t¥vník si nestíní ve

6.

bez ostrých p°echod·

výhledu mezi úrovn¥mi osv¥tlení celkový po£et

Nedostatkem opakujícím se ve v²ech muzeích je nedokonalé nasvícení v²ech exponát·. Celková intentzita sv¥tla pro vid¥ní je ve v²ech p°ípadech dostate£ná, problém ale nastává zejména p°i vystavování exponát· ve spodních policích vitrín. Velmi £asto se také lze setkat s odrazy na sklech vitrín nebo panel· a se zastín¥nými exponáty. V t¥chto bodech neusp¥la v²echna sledovaná muzea. Se zdrojem osln¥ní jsem se setkala v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Jednalo se o osln¥ní projektorem, které s velkou pravd¥podobností nep°íjemn¥ p°ekvapí kaºdého náv²t¥vníka vracejícího se z expozice

M¥sta, °emesla a spolky.

Zárove¬ prochází-li náv²t¥vník touto £ástí expozice, vrhá stín

na obraz Týnice, který za°ízení reprodukuje na ze¤. Tv·rci v²ech expozic se zárove¬ vyvarovali ostrých sv¥telných p°echod· mezi jednotlivými místnostmi nebo £ástmi expozice. Z výsledk· lze vy£íst, ºe v²echna muzea mají problémy s optimálním a uºivatelsky p°íjemným nasvícením prostor. P°esto jsou na tom D·m historie P°e²ticka a Muzeum Cheb lépe, neº Muzeum a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.5 Text v expozici V podkapitole Text v expozici se v¥nuji vybraným faktor·m ovliv¬ujícím £itelnost a srozumitelnost textu. V¥nuji se také zna£kám slouºícím pro orientaci náv²t¥vník· v expozici.

6

POROVNÁNÍ

93

Tabulka 6: Text v expozici

1.

jednotný gracký styl

Mariánská Týnice

Cheb

P°e²tice

+

+

-

+

+

+

úpravy 2.

výcejazy£ný doprovodný

3.

vícejazy£né popisky

+

+

-

4.

jednoduché a srozumitelné

+

+

+

text

orienta£ní zna£ky 5.

krátké texty

-

-

-

6.

optimální velikost text·

-

-

-

7.

dobrý design text·

+

-

+

celkový po£et

5/7

4/7

3/7

Pozitivem opakujícím se v expozicích v²ech muzeí jsou vícejazy£né doprovodné textové materiály. Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici náv²t¥vník·m nabízí navíc jako variantu výkladu také audiopr·vodce. Dal²ím kritériem, jeº muzea spl¬ují, jsou jednoduché a srozumitelné orienta£ní zna£ky v expozici. Naopak v²echna muzea vytvo°ila pro expozice aº p°íli² dlouhé textové materiály, které ocení v¥t²inou pouze osoby s bliº²ím zájmem o dané téma. Velice £asto se také setkáme s nedostate£nou velikostí textu, která je v¥t²inou daná nevhodným umíst¥ním. Texty nejednotného stylu pro vybranou expozici najdeme v Dom¥ historie P°e²ticka. Texty jsou gracky nejednotné. Vícejazy£né popisky jsou k p°edm¥t·m p°ipojeny v expozici Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Vyskytují se v anglickém jazyce, ale pouze u £ásti exponát·. V Muzeu Cheb mají popisky dokonce v anglickém a n¥meckém jazyce. D·m historie P°e²ticka nabízí pouze popisky v £eském jazyce. Design textu, který napomáhá k snaz²ímu £tení, je problémem hlavn¥ v expozici muzea Cheb v¥nované Albrechtu z Vald²t¥jna. Snaha o odli²ení zde vedla k výb¥ru nevhodné barvy podkladu pro text popisk·, £ímº se sníºila jeho £itelnost. Výsledky porovnání jsou op¥t velice podobné, p°i£emº nejlépe je hodnoceno Muzeum a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.6 Bezpe£nost V této podkapitole podrobn¥ji zhodnotím bezpe£nost ve sledovaných muzeích. Vybrala jsem kritéria z oblasti pé£e o uchování exponát·, o jejich zabezpe£ení i bezpe£nosti náv²t¥vníka a personálu.

6

POROVNÁNÍ

94

Tabulka 7: Bezpe£nost Mariánská Týnice

Cheb

P°e²tice

1.

monitorování teploty a relativní vlhkosti

+

+

+

2.

zatemn¥ní místností (ºaluzie, záv¥sy)

-

+

-

3.

omezení v¥trání

+

+

-

4.

hlídání kamerovým systémem

+

+

+

5.

dozor v expozici

+

+

+

6.

poºární hlási£e a hasicí p°ístroje

+

+

+

7.

bez tmavých zón

+

+

+

8.

bez neo£ekávaných p°ekáºek

-

+

+

celkový po£et

6/8

8/8

6/8

Sledovaná muzea shodn¥ monitorují teplotu a relativní vlhkost v expozicích. Rovn¥º jsou budovy zabezpe£eny kamerovým systémem a sbírky hlídají v expozicích dozorci. N¥kdy by jejich po£et mohl být v¥t²í s ohledem na rozsah daných expozic. Interiéry jsou také vybaveny poºárními hlási£i a hasicími p°ístroji. Expozice v²ech muzeí jsou taktéº bez tmavých zón, kde by se náv²t¥vníci mohli poranit. Jen muzeum v Chebu má okna v expozicích zatemn¥na i b¥hem dne ºaluziemi, coº pomáhá chránit p°edm¥ty p°ed ú£inky slune£ního zá°ení. Negativní ú£inky na exponáty má ne°ízené v¥trání v expozicích. Tohoto nedostatku by se m¥l vyvarovat D·m historie P°e²ticka. V Muzeu Cheb a Dom¥ historie P°e²ticka na náv²t¥vníka ne£ekají vy£nívající p°ekáºky, o n¥º by se náv²t¥vník mohl poranit. V expozici Muzea a galerie severního Plze¬ska v £ásti st°edov¥k m·ºe p°i nepozornosti dojít k poran¥ní o vy£nívající stébla slámy. Muzea mají velmi podobné výsledky, ale nejlépe ze srovnání vy²lo Muzeum Cheb.

6.7 Propagace a reklama V následující £ásti porovnávám kritéria propagace a reklamy muzea. Zabývám se ti²t¥nou reklamou, plo²nou a reklamou v médiích.

Tabulka 8: Propagace a reklama Mariánská Týnice

Cheb

P°e²tice

1.

ti²t¥ná reklama

+

+

+

2.

plo²ná reklama

+

+

+

3.

rádio

+

+

+

4.

televize

+

-

-

5.

internet

+

+

+

celkový po£et

5/5

4/5

4/5

Nabídka v²ech srovnávaných muzeí je propagována pomocí ti²t¥né reklamy, nej£ast¥ji pomocí leták·, broºur a drobných tisk·. Dal²ím zp·sobem propagace je plo²ná reklama,

6

POROVNÁNÍ

95

hlavn¥ se uºívají plakáty. Reklama v médiích, tedy v rádiu a na internetu je uºívána v²emi muzei, naopak televizní reklama je málo vyuºívaným zp·sobem zviditeln¥ní. Porovnávaná muzea dopadla velmi podobn¥. Nejlépe bylo vyhodnoceno Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.8 istota a údrºba V podkapitole istota a údrºba se v¥nuji srovnání £istoty sklen¥ných ploch vitrín a údrºby za°ízení.

Tabulka 9: istota a údrºba Mariánská Týnice

Cheb

P°e²tice

1.

£isté vitríny

+

+

+

2.

bezproblémový provoz

+

+

+

2/2

2/2

2/2

osv¥tlení a technických za°ízení celkový po£et

Muzea, která ve své práci porovnávám, nemají nedostatky ohledn¥ úklidu. Pozornost náv²t¥vník· tak není odvád¥na ne£istotami a nefunk£ním technickým za°ízením. Z tohoto srovnání vy²la muzea shodn¥ velmi dob°e.

6.9 Dal²í sluºby V následující sekci srovnávám sluºby, jeº jsou náv²t¥vník·m poskytovány v muzeu.

Tabulka 10: Dal²í sluºby Mariánská Týníce

Cheb

P°e²tice

1.

ochotný a informovaný personál

+

+

+

2.

obchod se suvenýry

+

+

+

3.

moºnost ob£erstvení v budov¥

+ (nápoje)

-

-

4.

²atna nebo uzamykatelné sk°í¬ky

+

+

-

5.

£isté a upravené sociální za°ízení

+

+

+

6.

parkování v blízkosti budovy

+

+

+

celkový po£et

6/6

5/6

4/6

Kritérium ochotného a informovaného personálu spl¬ují v²echna muzea. Nikde jsem se nesetkala s neochotou nebo nevlídností osob, se kterými jsem p°i²la do kontaktu. Stejn¥ tak mají v²echna muzea pokladnu spojenou s prodejem suvenýr·, jimiº jsou nap°. leporela, knihy, pohledy, keramické výrobky, polodrahokamy, ²perky aj. Standardem by m¥ly být £isté a upravené toalety. Ohledn¥ tohoto bodu nemají muzea nedostatky. Zaparkovat

6

POROVNÁNÍ

96

se dá v blízkosti v²ech sledovaných muzeí. Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici disponuje vlastním parkovi²t¥m, jeº je sou£ástí areálu. Muzea neposkytují dostate£né moºnosti ob£erstvení. Teplým nebo studeným nápojem se náv²t¥vníci mohou osv¥ºit pouze v prostorách k tomu ur£ených v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Pouze v jediném muzeu - Domu historie P°e²ticka, si náv²t¥vníci nemají moºnost odloºit své v¥ci do ²atny nebo zamknout do sk°í¬ky. V Muzeu Cheb i v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici náv²t¥vníci vyuºívají uzamykatelné boxy. Z tabulky vyplývá, ºe muzea jsou na tom ohledn¥ poskytovaných sluºeb velmi podobn¥. Nejlépe z hodnocení vy²lo Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.10 Moderní trendy Kapitola Moderní trendy hodnotí, jak muzeum vyuºívá moderních prvk·, které mohou zvý²it záºitek z expozice. V tabulce se zabývám jak aktivitou v expozici, tak i p·sobením na r·zné smysly náv²t¥vníka.

Tabulka 11: Moderní trendy Mariánská Týnice

Cheb

P°e²tice

+

+

+

1.

jednoduchá interaktivita (oto£it,

2.

sostikovaná interaktivita

+

-

-

3.

lm sou£ástí stálé expozice

+

+

-

4.

doprovodná zvuková sloºka

-

-

-

5.

vybrané exponáty na dotek

-

-

+

6.

multimédia

+

-

-

celkový po£et

4/6

2/6

2/6

zmá£knout aj.)

Ohledn¥ aktiviza£ních prvk·, které mohou náv²t¥vníci vyzkou²et, je ve v²ech muzeích vyuºito jednoduchých forem interaktivity. Náv²t¥vníci si mohou nap°. vyzkou²et manipulaci s vybraným exponátem nebo prolistovat ti²t¥né materiály k expozici. Sloºit¥j²í technické za°ízení je náv²t¥vník·m k dispozici pouze v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Jedná se o multimediální obrazovky. Film je sou£ástí stálé expozice v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici, kde si mohou náv²t¥vníci spustit n¥kolik videí k archeologickým výzkum·m v okolí. Film k historii m¥sta je náv²t¥vník·m pou²t¥n v Muzeu Cheb. V ºádném z hodnocených muzeí není sou£ástí expozice doprovodná zvuková sloºka, která by slouºila k dotvo°ení atmosféry. Pouze jedno z muzeí nabízí b¥ºným náv²t¥vník·m n¥které exponáty na dotyk. Jde o D·m historie P°e²ticka, kde si náv²t¥vník m·ºe vyzkou²et, jak náro£né bylo rozdmýchat ohe¬ v ková°ské výhni nebo pomlít mák. Jako jediné poskytuje náv²t¥vník·m Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici moºnost získat dopl¬ující informace, pustit si

6

POROVNÁNÍ

97

video nebo prohlédnout fotograe pomocí multimediálního za°ízení v expozici. Z tabulky jsou patrné pr·m¥rné výsledky, kterých muzea v této oblasti dosahují. Nejlep²í hodnocení vyplývá op¥t pro Muzeum a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.11 Bodové vyhodnocení kritérií Podle kritérií, která jsem vybrala získala muzea následující ohodnocení:

Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici - 35/46

Muzeum Cheb - 32/46

D·m historie P°e²ticka - 29/46

Jak jsem jiº zmínila v úvodu kapitoly, velmi záleºí na výb¥ru hodnotících kritérií. Celkový sou£et má v¥t²í vypovídací hodnotu, neº hodnocení díl£ích obor·, protoºe není p°íli² ovlivn¥n výb¥rem hodnotících kritérií. Sledovaná muzea dopadla ve srovnání podobn¥, nejlép²í výsledky má Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

7

ZÁVR

7

98

Záv¥r

Muzejní výstavní kritika znamená odborné zhodnocení výstavního po£inu. Protoºe se u nás p°íli² odborník· této problematice nev¥nuje, rozhodla jsem se vybrat si práv¥ toto téma. Nejd°íve jsem se zabývala hodnocením výstavní £innosti muzeí u nás. Zmínila jsem se o historii psaní o výstavách, o r·zných moºnostech publikování hodnocení výstav nebo o Národní sout¥ºi muzeí Gloria musealis. Ohledn¥ p°esných kritérií posuzování expozic a výstav nepanuje mezi odbornou ve°ejností shoda, proto jsem vytvo°ila vlastní, která jsem je²t¥ v textu blíºe specikovala:

1. téma a interpretace obsahu; 2. architektonické °e²ení - dostupnost, výstavní za°ízení, uspo°ádání prostoru a komunikace; 3. výtvarné °e²ení - klí£ové prvky designu, materiál; 4. osv¥tlení - p°irozené, um¥lé osv¥tlení a chyby v osv¥tlení; 5. text v expozici; 6. bezpe£nost - ochrana exponát· p°ed vlivy prost°edí, zabezpe£ení exponát·, bezpe£nost náv²t¥vník· a zam¥stnanc·; 7. doprovodné programy; 8. propagace a reklama; 9. £istota a údrºba; 10. dal²í sluºby - personál, vstup, pokladna a obchod, ob£erstvení, ²atna, sociální za°ízení, parkování.

Muzea by také m¥la reagovat na moderní trendy, které pronikají do oblasti muzejního výstavnictví. V¥novala jsem se proto také aktivit¥ v muzeu a moºnostem posílení smyslového vnímání pro zlep²ení záºitku z expozice. V praktické £ásti jsem si nejprve zvolila muzea, kterými se budu zabývat. N¥kolikrát je nav²tívila a pro bliº²í informace kontaktovala odborné pracovníky muzeí. Díky poznatk·m získaným náv²t¥vami institucí jsem dle vytvo°ených kritérií sepsala kritiky expozic vybraných muzeí. Na záv¥r jsem navíc dle jednotlivých hodnocených oblastí expozice vzájemn¥ porovnala.

8

LITERATURA

8

99

Literatura

8.1 Prameny Poznámky z rozhovoru s Bc. Drahomírou Valentovou

uskute£n¥ného v Domu histo-

rie P°e²ticka dne 8. 2. 2012. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.

Poznámky z rozhovoru s Mgr. Ji°ím Fákem

uskute£n¥ného v Muzeu a galerii sev-

erního Plze¬ska v Mariánské Týnici dne 22. 12. 2011. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.

8.2 Monograe

BENE, Josef.

Základy muzeologie.

1. vyd. Opava : Open Education & Sciences,

1997. 179 s. ISBN 80-901974-3-4.

DEAN, David.

Museum exhibition: theory and practice. London, New York : Rout-

ledge, 1996, 177 p. ISBN 0-415-08017-7, ISBN 0-415-08016-9.

DERNIE, David.

Exhibition design. London : Lawrenc King Publishing, 2006. 192

p. ISBN-13: 978-1-85669-430-8, ISBN-10: 1-85669-430-5.

EDSON, Gary, DEAN, David.

The handbook for museums.

London, New York :

Routledge, 1994. 302 p. ISBN 0-415-09952-8.

FORET, Miroslav.

Komunikace s ve°ejností. 1. vyd. Brno : masarykova univerzita,

1994, 206 s. ISBN 80-210-1034-7.

Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum, 1981. 383 s.

BENE, Josef.

BERNARD, Patrick, FABRE, Piere.

Muzea pro v²echny : p°íru£ka k fyzické

a smyslové dostupnosti muzeí. Praha : eský výbor ICOM a AMG R, 2003. 65 s. ISBN 80-86611-03-5.

JOHNOVÁ, Radka.

Marketing kulturního d¥dictví a um¥ní. 1. vyd. Praha : Grada

Publishing, 2008. 284 s. ISBN 978-80-247-2724-0.

KESNER, Ladislav.

Marketing a management muzeí a památek.

1. vyd, Praha :

Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4.

KULKA, Ji°í.

Psychologie um¥ní.

ISBN 978-80-247-2329-7.

2.vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 435 s.

8

LITERATURA

SERREL, Beverly.

100

Exhibit labels: an interpretative approach.

Oxford : AltaMira

Press, 1996. 261 p. ISBN 0-7619-9106-9.

WAIDAHCER, Friedrich.

Príru£ka v²eobecnej muzeológie.

Bratislava : Slovenské

národné muzeum - Národné muzejné centrum, 1999. 477 s. ISBN 80-8060-015-5.

8.3 lánky ve sbornících a £asopisech

Muzea a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava £i otrava?: sborník p°ísp¥vk· muzeologického seminá°e (16. - 17. kv¥tna 1996 Hodonín). Hodonín : Masarykovo muzeum, BENE, Josef. Kritika muzejních výstav z hlediska muzeologického. In

1997. s. 11-13.

DOLÁK, Jan. Expozice jako prost°edek komunikace. In

Muzeum a zm¥na III.

1.

vyd. Praha : Asociace muzeí a galerií eské republiky, 2010, s. 59-67. ISBN 97880-86611-34-1. Dostupný také z WWW: .

DOUA, Pavel. Text ve výstav¥. In

Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze

seminá°e (26. - 27. 6. 2007 ). Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 26-29. ISBN 80-903628-8-5.

FIALOVÁ, Dagman. N¥kolikerá zastavení muzejn¥ výstavního tv·rce na cest¥ za moredními výstavními trendy. In

seminá°e 26. - 27. £ervma 2007.

Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze

Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 12-16.

ISBN 80-903628-8-5.

Kritika muzejní výstavní tvorby: Sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo

FILA, Kamil. Metodické problémy lmové kritiky. In

muzeum, 2006. s. 19. ISBN 80-903628-4-2.

HAHN, Till. Display cases. In LODR, B., LORD, G. (eds.)

The manual of museum

exhibitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 198-207. ISBN 1-800-4626420.

HOLMAN, Pavel. D¥jiny muzejního výstavnictví a pokusy o zapojení náv²t¥vníka. In

Hovory v muzeu: sborník p°ísp¥vk· muzeologického seminá°e (29. - 30. 5. 1997).

Hodonín : Masarykov muzeum, s. 9.

KASANOVÁ, Karin. Sv¥tlo v galeriích a muzeích.

Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná

práce. 2009, ro£. 47, £. 2. s. 25-28. ISSN 1803-0386.

8

LITERATURA

101

KESNER, Ladislav. Expozice jako prostor aktivního vnímání: teoretická východiska, strategie realizace. In

Bulletin Moravské galerie v Brn¥ 2002/2003. Brno : Moravská

galerie, Spole£nost p°átel MG v Brn¥, £. 58/59. s. 92-107. ISBN 80-7027-123-X.

MAXIMEA, Heather. Projecting display space requirements. In LODR, B., LORD, G. (eds.)


Walnut Creek CA : Altamira Press,

2001. p. 82-84. ISBN 1-800-462-6420.

Kritika muzejní výstavní tvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín

NOVÁK, Pavel. Jak se psalo (a pí²e) o muzejních expozicích a výstavách. In

: Masarykovo muzeum, 2006. s. 22 - 27. ISBN 80-903628-4-2.

OHLÍDALOVÁ, Martina, VÁVROVÁ, Petra. Monitorování vlivu sv¥tla na sbírkové p°edm¥ty v expozicích - sv¥telný ºivotopis.

Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce,

2010, ro£. 48, £. 2. s. 12. ISSN 1803-0386.

OSBORNE, Peter. Security and public safety in exhibitions. In LODR, B., LORD, G. (eds.)



2001. p. 129-131. ISBN 1-800-462-6420.

PIACENTE, Maria. Multimedia: Enhancing the experience. In LODR, B., LORD, G. (eds.)



2001. p. 222. ISBN 1-800-462-6420.

PITELKOVÁ, Libu²e. Nové audiovizuální trendy v °e²ení moderních muzejních expozic.

Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce.

Praha : Národní muzeum, 2009.

ro£. 47, £. 1, s. 29. ISSN 1803-0386.

SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.)

The manual of museum exhi-

bitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 168-169. ISBN 1-800-462-6420.

SPENCER, Hugh. Advanced media in museum exhibitions. In LODR, B., LORD, G. (eds.) 2001. p.

The manual of museum exhibitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 234-241. ISBN 1-800-462-6420.In The manual of museum exhibitions. p.

234-241.

Muzea a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava £i otrava?: sborník p°ísp¥vk· z muzeologického seminá°e (16. - 17. kv¥tna 1996). Hodonín : Masarykovo muzeum, 1997. s. 4-5.

ULE, Petr. Jak mluví expozice aneb Vizír efekt. In

WOLF, Jakub. Interaktivita.

Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce. Praha : Asosi-

ace muzeí a gelaerií, 2009, ro£. 47, £. 1. s. 32-33. ISSN 1803-0386.

8

LITERATURA

102

Kritika muzejní výstavní tvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín :

ALMAN, Ji°í. Kritéria hodnocení muzejních výstav (jsou-li jaká). In

Masarykovo muzeum, 2006. s. 44. ISBN 80-903628-4-2.

8.4 Muzejní materiály Muzeum a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice.

Písemné materiály k ex-

pozici, které jsou nabízeny k individuální prohlídce muzea. 2012. 1 list.

8.5 Elektronické zdroje Slovník spisovného jazyka £eského


.

Výkladový slovník £eské terminologie z oblasti informa£ní v¥dy a knihovnictví

[on-

line]. [cit. 2012-5-20]. Dostupný z WWW: .

Sout¥ºní °ád Gloria musealis

www.cz-museums.cz/web/gloria_musaealis/zakladni-dokumenty/soutezni-rad>.

DAVEY, Gareth. What is museum fatigue?

Visitor Studies Today

[online]. 2005,

vol. 8 (3). [cit. 2012-06-05]. Dostupný z WWW: .

DOUBRAVOVÁ, Kate°ina.

Zásady preventivní pé£e v depozitá°ích: sborník STOB

Depozitá°e - obecné zásady. [online] 2006. s. 96 [cit. 2012-02-06]. Dostupný z WWW: .

Ociální stránky spole£nosti Czech solar.

[online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupný

z WWW: .

Ociální internetové stránky Muzeua a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice [online]. Poslední aktualizace 20. 6. 2012 [cit. 2012-06-20]. Dostupný z WWW: .

Ociální internetové stránky Domu historie P°e²ticka

[online]. [cit. 2012-05-13].

Dostupný z WWW: .

Ociální stránky Muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje [cit. 2012-07-08] Dostupný z WWW: .

[online].

8

LITERATURA

8.5.1

103

Výro£ní zprávy muzeí

Výro£ní zpráva muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje ze rok 2009 [online]. [cit. 2012-07-10]. Dostupný z WWW: .



8.5.2

Osobní komunikace FÁK, Ji°í.

Prezenta£ní politika muzea

[online]. Message to: Zuzana Baránková. 15.

6. 2012 [cit. 2012-06-20]. Osobní komunikace.

KOUDELKOVÁ, Alena.

Muzeum Cheb

[online]. Message to: Zuzana Baránková.

17. 7. 2012 [cit. 2012-07-17]. Osobní komunikace.

9

9

OBRÁZKOVÉ PÍLOHY

104

Obrázkové p°ílohy

9.1 D·m historie P°e²ticka Jako p°ílohu p°ikládám fotograe z Domu historie P°e²ticka, na kterých jsou vid¥t n¥které nedostatky expozice.

Obrázek 8: Fotodokumentace z Domu historie P°e²tice po°ízená dne 16. 6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce.

9.2 Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici Jako p°ílohu p°ikládám fotograe z Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici, na kterých jsou vid¥t n¥které nedostatky expozice.

9

OBRÁZKOVÉ PÍLOHY

105

Obrázek 9: Fotodokumentace z Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici po°ízená dne 5. 6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce.

9.3 Muzeum Cheb Jako p°ílohu p°ikládám fotograe z Krajského muzea Cheb, na kterých jsou vid¥t n¥které nedostatky expozice.

9

OBRÁZKOVÉ PÍLOHY

106

Obrázek 10: Fotodokumentace z Muzea Cheb po°ízená dne 13. 6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce.

10

OBSAH PILOENÉHO CD

10

Obsah p°iloºeného CD

elektronická verze diplomové práce v programu LYX

elektronická verze diplomové práce v pdf

AT X zdrojové kódy v L E

obrazový materiál

107

Masarykova univerzita Filozocká fakulta. Diplomová práce. Zhodnocení expozic vybraných západo eských muzeí. Zuzana Baránková

Recommend Documents