MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů
Taneční forma street dance a životní styl tanečníků
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Pavlína Vaculíková, Ph.D.
Zuzana Pýchová Regenerace a výživa ve sportu
Brno, 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně 13. dubna 2013
podpis…………………...
Poděkování Především bych ráda co nejsrdečněji poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Pavlíně Vaculíkové, Ph.D. za její velkou trpělivost, vstřícnost, podporu, cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat taneční skupině Street Busters a společnosti SB Corporation za pomoc při zpracování videa, které je přílohou mé bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................. 7 1.
STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ................................................. 10
1.1.
Tanec...................................................................................................... 10
1.1.1.
Definice tance ...................................................................................... 10
1.1.2.
Historie tance ....................................................................................... 12
1.1.2.1.
Tanec v pravěku ............................................................................... 12
1.1.2.2.
Tanec ve starověku ........................................................................... 13
1.1.2.3.
Tanec ve středověku ......................................................................... 13
1.1.2.4.
Tanec v novověku ............................................................................ 13
1.2.
Hip hop a jeho kultura .......................................................................... 17
1.2.1.
Charakteristika hip hopu ...................................................................... 17
1.2.2.
Vznik hip hopu a jeho rozšíření............................................................ 17
1.2.3.
Hudební a kulturní trendy .................................................................... 18
1.2.4.
Základní pilíře hip hopu ....................................................................... 21
1.2.4.1.
Rapping (MC - ing) .......................................................................... 22
1.2.4.2.
Deejaying (DJ - ing) ......................................................................... 24
1.2.4.3.
Graffiti ............................................................................................. 26
1.2.4.4.
B - boing (Break dance) ................................................................... 29
1.3.
Street dance ........................................................................................... 30
1.3.1.
Charakteristika street dance ................................................................. 30
1.3.2.
Metoda tvorby ..................................................................................... 31
1.3.3.
Strukturalizace tanečních stylů street dance.......................................... 32
1.3.3.1. Old school dancing .............................................................................. 32 1.3.3.1.1. Up - Rock ........................................................................................... 33 1.3.3.1.2. Locking .............................................................................................. 33 1.3.3.1.3. Funky styly (Electric boogie / Boogaloo / Popping) ............................ 36 1.3.3.1.4. B - boying (Break dance) .................................................................... 41
1.3.3.2.
New school dancing / New Style ...................................................... 44
1.3.3.2.1.
Hip hop jako taneční styl .............................................................. 45
1.3.3.2.2.
New Jack Swing (Hype) ............................................................... 47
1.3.3.2.3.
Be Bop ......................................................................................... 47
1.3.3.2.4.
House dance ................................................................................. 48
1.3.3.2.5.
Waacking ..................................................................................... 51
1.3.3.2.6.
Vogueing ...................................................................................... 52
1.3.3.2.7.
MTV / video dance ....................................................................... 52
1.3.3.2.8.
Dancehall ..................................................................................... 53
1.3.3.2.9.
Krump .......................................................................................... 54
1.4.
Vývoj street dance v České republice ................................................... 56
1.4.1. Organizace v ČR ...................................................................................... 57 1.4.2. Akce a projekty ........................................................................................ 58 1.4.3. Profesionalita ve street dance.................................................................... 60 1.4.4. Infrastruktura............................................................................................ 61 1.5.
Životní styl ............................................................................................. 63
PRAKTICKÁ ČÁST........................................................................................ 64 2.
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ..................................................................... 64
2.1. Cíle práce .................................................................................................... 64 2.2. Úkoly práce ................................................................................................. 64 3.
METODIKA PRÁCE............................................................................ 65
3.1. Popis zkoumaného vzorku........................................................................... 65 3.2. Metody........................................................................................................ 65 4.
VÝSLEDKY PRÁCE ............................................................................ 66
Shrnutí a doporučení .......................................................................................... 96 ZÁVĚR ............................................................................................................. 97 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................. 98
SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................... 102 SEZNAM TABULEK .................................................................................... 105 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................... 107 PŘÍLOHY ...................................................................................................... 108 RESUMÉ ........................................................................................................ 114
ÚVOD
Ač se tak někomu nemusí na první pohled zdát, tanec nás provází životem už odnepaměti. Od pravěku, kdy měl význam spíše náboženský či obřadní, až po moderní, klasický, výrazový nebo pouliční tanec, který vnímáme více jako sportovní disciplínu, ale i jako určitý druh umění.
Pro někoho je tanec vášní a náplní života, pro jiného končí návštěvou tanečních kurzů na střední škole. Tanec nás doprovází ve většině případů především kulturním životem, ať jsou to již zmíněné taneční lekce nebo společenské události jako jsou plesy, bály, tanečních workshopy a jiné. S tancem se setkáme velmi často i na jevišti divadla, v muzikálech, filmech, televizních pořadech, soutěžích, videoklipech, ale i fitness centrech, která čím dál častěji lákají návštěvníky na nejrůznější taneční lekce, jako je např. Zumba, Břišní tanec, Dance aerobic, Flirt dance, Pole dance, PortDeBras a jiné.
Přestože tanec může vypadat ve finálním podání velmi lehce, tak zdání mnohdy klame. Jedná se o pohybovou aktivitu, která vyžaduje velkou dávku úsilí, tréninku a odříkání. Stejně jako v jiných sportovních disciplínách, tak se i v tanci pořádají soutěže a šampionáty jak na republikové, tak na světové úrovni. Od většiny ostatních sportovních disciplín se tanec liší svojí uměleckou stránkou. Slouží k vyjádření emocí, nálady, myšlenky, ale i názoru. Stále častěji se můžeme setkat s jeho využitím v oblasti pohybové terapie.
Ve své bakalářské práci se zabývám především pouličním tancem tedy street dance a jeho jednotlivými styly, které se neustále vyvíjí a rozšiřují o nové. Osobně se tanci věnuji od svých šesti let a dá se říct, že je naprostou součástí mého života. Do mých sedmnácti let jsem se učila velkému množství tanečních stylů jako je moderní výrazový tanec, jazz dance, schow dance, kabaretní tance, step, disco dance a street dance.
7
Poté jsem se rozhodla trávit svůj volný čas pouze v rytmu street dance, z toho důvodu jsem přešla do taneční skupiny Street Busters z Jihlavy, která se tomuto stylu tance plně věnuje. Z vlastní zkušenosti vím, že se jednotlivé taneční styly navzájem propojují a čerpají jeden od druhého. Nelze je tedy rozškatulkovat a oddělit od sebe. Proto jsem velmi ráda, že jsem měla tu možnost, vyzkoušet si téměř všechny taneční styly a dnes to považuji za velkou výhodu.
V teoretické části jsem se zaměřila na historii a vývoj tance, dále na hiphopovou kulturu, vývoj street dance a jeho jednotlivé formy, které jsem popsala. V závěru teoretické části jsem se zabývala organizací, současnou situací a vývojem street dance v České republice. Jelikož je velmi obtížné jednotlivé styly popsat tak, aby si čtenář, který se tímto tancem nezabývá, vytvořil určitou představu. Rozhodla jsem se ve spolupráci se společností SB Corporation a taneční skupinou Street Busters natočit krátké ukázky jednotlivých tanečních stylů, které by měly čtenáři nabídnout jasnou představu a přiblížit mu tak tento taneční svět. Celou praktickou část jsem věnovala životnímu stylu tanečníků street dance v České republice, kdy jsem se pomocí dotazníků snažila zjistit, jaký způsob života vedou.
Velkou nevýhodu v psaní této práce shledávám v nedostatku kvalitních zdrojů a literatury, která by se tímto tématem zabývala. Čerpala jsem především z dostupných knih, internetových zdrojů a časopisů. Dále jsem navštívila taneční workshopy, semináře a využila vlastní zkušenosti.
Dle mého názoru je tento druh tance dobrou volbou pohybové aktivity a mohl by oslovit větší spektrum mladých lidí, kteří se čím dál častěji, žádnému sportu nevěnují. Jelikož se jedná o moderní formu tance, se kterou se veřejnost dostává čím dál více do styku především díky médiím, domnívám se, že by zájem ze strany mládeže mohl narůstat. Dále by street dance mohl zaujmout přitažlivým moderním životním stylem, se kterým souvisí jak styl oblékání, poslech hudby, tak návštěvy nejrůznějších kulturních událostí.
8
Cíl práce Cílů má tato práce hned několik, prvním je sestavit ucelený přehled informací, které s tímto tancem souvisí. Dále podrobně seznámit čtenáře s tanečním stylem street dance a jeho jednotlivými druhy, pomocí textu i natočeného videa, které je přílohou. Jedním z posledních cílů je přiblížit a vyhodnotit životní styl těchto tanečníků.
9
1. Stav dosavadních poznatků Celá tato kapitola je zaměřena na informace související s tancem a hiphopovou kulturou, které jsem získávala především z dostupné literatury, internetových zdrojů, časopisů, ale i tanečních seminářů a workshopů.
1.1.
Tanec Tato kapitola pojednává o tom, jak někteří autoři definují tanec, zmiňuji se
v ní i o historie tance, ale hlavně o hiphopové kultuře, ze které street dance vychází. Dále podrobně popisuji jednotlivé taneční styly tohoto tance. V závěru se zabývám vývojem street dance v České republice, jeho organizací, profesionalitou a infrastrukturou. Poslední část je věnována životnímu stylu.
1.1.1. Definice tance Bohužel neexistuje žádná přesná definice tance. V následujícím textu proto uvádím příklady interpretací některých autorů knih.
Tanec je tvořivé převedení smyslových, duchovních zážitků do pohybu, tedy vizuální formy. Je zprostředkováním vnitřních a vnějších zážitků formou pohybu (Smugalová, 2008, s. 72).
Tanec je originální projev určité osobnosti. Jedná se o harmonický a kultivovaný pohyb, vyjádřený z vnitřního pocitu, z radosti z pohybu samého, z určité představy a z hudebního zážitku (Jeřábková, 2004, s. 8).
Tanec je fenomén kulturní, umělecký, antropologický, zjemňující, obohacující a povznášející lidskou duši i komunikaci. Jeho úkolem je redukovat úzkost a pomáhá překonat to, co nejde překonat jinak (Dosedlová, 2012 s. 12).
10
Tanec má mít jako uzavřené dílo svůj osobitý ráz a styl. Styl odlišuje jednoho umělce od druhého, představuje tanečníkovu osobnost, jeho schopnosti, ukazuje na zvláštnosti dobové, národní a sociální. Styl je pak ovlivňován tématem taneční skladby a taneční technikou. Jinou techniku má špičkový tanec klasický, tanec akrobatický, tzv. novodobý moderní tanec apod. (Podhrázská & Medvecká, 1984, s. 10).
Tanec má každý v sobě a pohyb na hudbu je vrozená, přirozená reakce. Nezastupitelný úkol má ve zlepšení fyzické kondice a napomáhá tomu, aby bylo tělo zdravé (Wainwright, 2006, s. 8).
Cílem tance je tlumočit své myšlenky, pocity, představy, dojmy i sny němým, přesto „zpívajícím“ tanečním pohybem (Kurková, 1987, s. 8).
Taneční citáty „Tanec je komunikace mezi tělem a duší. Vyjadřuje to, na co slova nestačí.“ (Ruth Saint Denis) „Tanec odhaluje tajemno, které hudba skrývá.“ (Charles Baudelaire) „Tanec je nejoblíbenější metafora světa.“ (Kristy Nilsson) „Nejprve tanči, pak mysli! To je přirozený sled věcí.“ (Samuel Beckett)
(Tanec, 2013)
11
1.1.2. Historie tance
Tuto kapitolu bych krátce ráda věnovala historii tance z hlediska historického vývoje.
Když se rozhlédneme kolem sebe, zjistíme, že je svět plný pohybu, jenž je samozřejmou a přirozenou součástí člověka. Nejdříve lidé různými pohyby znázorňovali např. lov nebo vyhranou bitvu, ale až právě tanec dal lidskému pohybu krásu a vznešenost (Balaš, 2003, s. 9-10).
1.1.2.1.
Tanec v pravěku
V období paleolitu byl pro člověka lov otázkou života a smrti, jelikož se jednalo o prvořadý zdroj obživy. Aby byl tedy co nejúspěšnější, obraceli se lidé k magii, používání zaklínadel, předmětů nebo činností, které jim měly zajistit úspěšný výsledek. Lovec se díky tanci snažil napodobit zvíře, aby ho ovládl a později ulovil (Dosedlová, 2012, s. 21-22).
V období mezolitu byly časté totemové tance, které byly označovány za jeden z prostředků příslušnosti k rodu nebo ke kmeni. Sluneční tance některé kmeny tančily za účelem doplnění energie vesmíru, která se podle nich postupně spotřebovává. Jiné ho chápaly jako léčebnou ceremonii, která měla zajistit nezranitelnost při lovu. Tanec „bori“ označující zlého ducha měl za úkol vypudit zlého ducha z těla nemocného (Dosedlová, 2012, s. 22-26).
Období neolitu je pro člověka velmi zlomové, jelikož hlavním zdrojem obživy se stalo zemědělství. V této době došlo k usedlejšímu způsobu života a tanec se většinou vázal k pravidelně vykonávaným činnostem. Nejčastěji býval spojován s počasím např. Tanec deště či Tanec na počest Slunce. Mezi další významné tance patří i ty, které člověka provázely významnými životními událostmi jako je narození, iniciace, svatba či smrt (Dosedlová, 2012, s. 26-33).
12
1.1.2.2.
Tanec ve starověku
Starověk patří k historickému období dějin, kdy vznikala vesnice a brzy poté město, které mělo svého vládce, kterým byl král a kněz. Díky této organizaci se začala vyvíjet aristokracie a elita. Lidé se soustřeďovali do úrodných oblastí a začal velký rozvoj zemědělství. Vliv na rozvoj tance měly jednotlivé kultury zemí, zejména to byl Egypt, Mezopotámie, Palestina, Kréta, Řecko, Římská říše, Byzantská říše a Indie (Dosedlová, 2012, s. 34).
1.1.2.3.
Tanec ve středověku
Starověk patří k historickému období všeobecného úpadku jak kultury, tak společenského života. Lidé žili v uzavřených společenstvích a řídili se nařízenými pravidly. Hlavní roli hrálo křesťanské náboženství, které tanec chápalo jako aktivitu, která směřuje proti Bohu. Proto byl v chrámech zakázaný. Postupem času si našel své místo v žákovských divadelních hrách. Mezi nejstarší tance patřily svatojánské a kruhové tance, které se tančily s drobnými úkroky vpravo a vlevo (Dosedlová, 2012, s. 55-56).
1.1.2.4.
Tanec v novověku
Klasický tanec (balet)
Název tohoto tance pochází z italského baletto, což znamená taneček. Původ sahá do období renesance v Itálii a Francii a podstatou původní myšlenky bylo spojení čtyř umění. Byla to hudba, tanec, poezie a malířství. Díky Ludvíku XIV. vedla profesionalizace baletu k rozvoji taneční techniky. Hlavním úkolem bylo spojit jevištní tanec s dějem. Další významnou osobností byl Jean Georges Noverre, který se zasloužil o skutečnou reformu baletu. Osvobodil ho od opery, tím dostal balet svoji nezávislost. Snažil se, aby byl především obrazem pravdivých emocí, mravů a zvyků.
13
V této době došlo i na reformu kostýmu, tak jak ho známe dnes a baletní technika byla obohacena o tanec na vyztužených špičkách. Postupem času vznikly tři pověstné baletní školy, kterými jsou italská, francouzská a ruská (Dosedlová, 2012, s. 65; Brodská & Vašut, 2004, s. 7-9).
Moderní výrazový tanec
Za zakladatelku je považována Isadora Duncanová, která byla baletkou. Nechala se inspirovat antikou a začala tančit bosa, velmi často v přírodě proto, aby vyjádřila svou duši a vytančila svůj život. Cílem se stala volnost a přirozenost. Ačkoli vzniklo během 20. století mnoho škol moderního tance, všechny navazují na myšlenku, že všechny city a pocity mají svou odpovídající podobu v tělesném výrazu. U nás patří k významným tanečnicím a pedagožkám Jarmila Jeřábková či Jarmila Kröschlová (Dosedlová, 2012, s. 67).
Postmoderní tanec
Tento tanec experimentuje s pohybem i tělem, přičemž tanečník svým projevem často nic nesděluje ani nevypráví žádný příběh. Jedná se spíše o abstraktní pohybové ztvárnění. Ruší se přímá návaznost na hudbu a pevná choreografie. Cílem mnohých choreografů bylo nabourat konvenční estetiku a běžné normy, tudíž provokovat (Dosedlová, 2012, s. 68).
Tanec ve 20. století
V tancích se odrážela nálada a smyšlení společnosti. Tance 20. století byly ovlivňovány především dějinnými událostmi, jako byla první a druhá světová válka. Přestože díky nim narůstalo mezi lidmi velké napětí, našli se i tací, kteří si chtěli užívat života a veselit se. Proto vzniklo mezi válkami tolik nových tanců.
14
Pro představu je to např. tanec blackbottom (černé bahno), ve kterém byla znázorňována chůze otroků v rýžových plantážích. Dalším může být tanec cakewalk viz obr. 1 (chůze s koláčem), kdy taneční páry soutěžily o koláč (Balaš, 2003, s. 12).
Obr. 1 Cakewalk (Winesett, 2010)
Konec minulého století ovlivnil svým životním stylem a různými módními trendy řadu tanců, v nichž jsou patrny prvky pantomimy, akrobacie, robotiky, případně i náznak bojového umění. Příkladem jsou tance boogie woogie, jitterburg, jive, akrobatický rokenrol či break dance. Není výjimkou, že tanečníci break dance tančí na ramenech, zádech či dokonce i na hlavě (Balaš, 2003, s. 1213). Zde vznikají počátky street dance. Tyto tance se poprvé objevily na ulicích velkoměst ve znamení sociální revolty a dokonce zažily dobu odmítnutí ve společnosti (Dosedlová, 2012, s. 72).
15
Každý tanec se vyvíjel nejen v závislosti na historickém vývoji, ale i na tom jaké si lidé vytvářeli sociální skupiny. Nástup nového tance se vždy nejprve projevil novým hudebním stylem, který provázel značný společenský vzruch. Právě hudba podnítila vznik a inspiraci mnoha tanců a pomáhala jim v dalším rozvoji. Kdyby nebylo hudby, určitě bychom některé druhy tance vůbec neznali. Každá z vývojových etap tance i hudby vznikala, popřípadě se navracela v určitém období, což mělo vliv jak na hudební aranžmá a taneční styl, tak na módní trendy a životní styl mladých lidí (Balaš, 2003, s. 6).
„Vycházíme-li
ze
skutečnosti,
že
tanec
vznikl
jako
radostný,
ale i depresivní projev vyrovnání nebo vystupňování vnitřního napětí lidského nitra, zjistíme, že se z něho stal v různých etapách lidstva významný činitel náboženský, politický, kulturní, společenský a v neposlední řadě i zábavný. A právě na počátku 20. století dochází jak v Americe, tak i v Evropě k velké přeměně tance v zábavu.“ (Balaš, 2003, s. 11).
Dvacáté století je důležité, jelikož v něm vznikla hip hop kultura, která je popsána v následující kapitole. Věnuji se jí především proto, že z ní vznikl street dance, jenž je hlavním tématem této práce.
16
1.2.
Hip hop a jeho kultura V této kapitole se zaměřím především na hip hop a jeho kulturu,
ze které vychází street dance. Dá se říci, že se jedná jak o hudební směr a druh tance, tak o kulturu a životní styl, který se opírá o čtyři základní elementy, jimiž jsou rap (často označovaný jako emceeing), deejaying (rozvinutější podobě se říká turntablism), graffiti (známé jako writting nebo aerosol art) a b - boing (častěji používaný název break dance či breaking) (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83).
1.2.1. Charakteristika hip hopu
V překladu znamená hip módní či současný, hop je spojený s významem tance a pohybu. Velká část lidí si pod pojmem hip hop představí pomalé beaty a agresivní projev mluveného slova, kulturu volných kalhot, dresů basketbalové NBA, barevných graffitů a masivních zlatých řetězů. Zařadit můžeme i umění napodobovat různé zvuky, rytmické hudební nástroje pomocí úst a mikrofonu, tzv. beatbox. Tyto prvky jsou opravdu často typické pro tento životní styl, avšak nesmíme opomíjet jeden hlavní aspekt, kterým je tanec (ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 2).
1.2.2. Vznik hip hopu a jeho rozšíření
Když pomineme pohybové dispozice, nadání k hudbě, kulturní a sociální zázemí v ghettech a uzavřených komunitách, tak byl tento projev dříve, vedle sportu, jediným způsobem uvolnění s možností využití tradiční svobody slova ke kritice společnosti. Později po popularizaci přibyl pro mnoho lidí další argument, tím byly peníze, jejichž může být hip hop velice dobrým zdrojem. Přestože míra černošských umělců převládala, našlo se i několik bělochů, kteří se zasloužili o rozvoj této kultury. Jsou to například Beastie Boys nebo Cypress Hill (ATVA- vzdělávací centrum, 2011, s. 2).
17
Všechno hudební a taneční dění 80. a 90. let je nazýváno hiphopovou kulturou s životním stylem mládeže. Hip hop je důraznou odpovědí mladých, převážně černých Američanů na dnešní svět. Žije především velkoměsty, jejich podzemím, dopravními uzly, ale i mediálními silami. Kromě rapu, který je starší, vznikaly všechny součásti hip hopu v Americe v 70. letech. K této kultuře patří dále deejaying, graffiti a b - boying. Stejně jako rap pochází graffiti z Bronxu z Brooklynu. Monogramy ilegálních sprejerů vznikaly v 60. letech, kdy se poslíčci z touhy proslavit se za hranicemi rodného ghetta podepisovali na místa, kam je práce přivedla. Průkopníci b - boyingu patřili k členům pouličních gangů New Yorku a Los Angeles, kteří se kvůli své ochraně učili dokonce i bojová umění. Proto mnoho tanečních prvků a pohybů z této doby může působit agresivně. B – boying určoval životní styl i to, jaká móda se bude nosit a je pravdou, že byl časem na televizní obrazovce jako doma. V polovině 80. let se hiphopová kultura dostala do Japonska, dále do Evropy přes Británii a velmi brzy zdomácněla i u nás (Balaš, 2003, s. 51).
Mezi nejvýznamnější osobnost patřil James Brown. Americký zpěvák, hudební skladatel a vydavatel, který měl zásadní vliv na vývoj soulové a funkové hudby, jehož skladby výrazně ovlivnily zvuk hip hopu. Byl přezdívaný Mr. Please, Mr. Dynamite, nejčastěji však The Goodfather of Soul. Nejvíce se proslavil hitem I Feel Good. Díky svým textům a politickým postojům se stal symbolem pro černošskou komunitu v USA (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 15-16).
1.2.3. Hudební a kulturní trendy, které ovlivnily vznik a vývoj hip hopu
Hip hop je považován za jeden z posledních hudebních proudů black music, který se vyvinul na konci 60. let (Fiedler, 2003, s. 5), jiné zdroje píší, že tato kultura vznikla na počátku 70. let 20. století v USA z Bronxu v New Yorku (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 4).
18
Především jde o kulturu afroamerické komunity, která vzešla z ulic amerických velkoměst, ovlivnila životní filozofii a svět moderní hudby konce 20. století. V 80. letech je hip hop chápán spíše jako kultura, která zahrnuje všechna umění, která vznikají a vychází z pouličního životního stylu (Fiedler, 2003, s. 5). Další důležitou základnou bylo Los Angeles, kde se rozvíjel breakbeat. Jedná se o hudební styl, který využívá tzv. zlomové okamžiky, proto break (pozn. anglicky znamená break – pauza). Jeho zakladatelem je Kool Herc viz obr. 2, který svým příchodem z Jamajky přinesl nový způsob zpěvu, tehdy známý jako toasting, což je recitování improvizovaných veršů do rytmu reggae (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 4).
Další hudební vliv měl rap, jehož původ spočívá v africké ústní tradici a první
náznaky
se objevily u profesionálních zpěváků -
vypravěčů,
kteří pocházeli ze západní Afriky a vystupovali pod jménem Griost (Fiedler, 2003, s. 5). V USA měla na rap velký vliv hudba pocházející z Jamajky, tedy reggae, kde deejayové doprovázeli hudbu mluveným slovem, slogany a tak povzbuzovali tanečníky. Mezi časté výkřiky do hudby (již zmíněný toasting) patřilo např.: „Throw your hands in the air, and wave´em like ya just donn´t care!“ Jamajské reggae bylo doprovázeno tancem „blues dance“ a tato hudba zajisté ovlivnila vývoj R´n´B v USA. Tento taneční styl byl součástí jamů, které se pořádaly buď v halách nebo pod širým nebem (pozn. jam či jamování znamená improvizace, jedná se o náhodné seskupení tanečníků a každý tančí, tak jak to zrovna v danou chvíli cítí) (Fiedler, 2003, s. 5-6; ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 4).
Rap byl označován dříve MCing (Master of Ceremonies nebo také Microphone Checker) a stejně jako toasting je založený na předehraném zvuku a na silném beatu. Americký rap na hard funkovém podkladu, jamajský toasting na jamajských rytmech. Hudebně i tanečně se vyvíjel v klubech newyorského Bronxu a jeho charakteristickým znakem je recitování do instrumentálního hudebního základu. Jedná se o lidové umění, které neuznává žádná pravidla moderní vědy ani gramofonový průmysl.
19
Umělci rapují o životě na ulici, osobních zkušenostech, sociálním postavení ve společnosti, životním stylu, o tom jak si získat respekt a uznání, o válkách gangů, drogách, násilí či sexu. V tématech se však odráží i politické, sociální i ekonomické podmínky. Čím byl obsah textu tvrdší a agresivnější, tím byli rappeři respektovanější. Vliv měl hip hop i na styl oblékání mladých lidí. Nosily se volné mikiny s kapucemi, širší kalhoty a tenisky (Fiedler, 2003, s. 1113; ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 4)
První velkou hvězdou byl U Roy a mezi první hip hopové skupiny patřily Kool Herz and the Herculords, Sugar Hill Gang, Rappers Delightod či Run D.M.C., kteří se proslavili nejen svojí hudbou, ale i oblečením od sportovní značky Adidas v kombinaci se zlatými řetězy a stanovili tak pro další generace nový styl. Jednalo se vyloženě o komerční skupinu, která se stala vzorem pro některé hip hopové interprety (pozn. blíže se rapu budeme věnovat v následující kapitole, jelikož se jedná o základní pilíř hiphopové kultury) (Fiedler, 2003, s. 5, ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 4).
V 60. letech zasáhl Ameriku nástup funky music. Za krále funky je považován James Brown, jehož hudba měla vliv na vývoj hiphopové kultury. Dalším velmi významným představitelem funky je George Clinton. I Capoeira přispěla k vývoji hiphopové kultury. Vznikla asi před 400 lety zásluhou afrických otroků převezených v době kolonialismu do Brazílie a hlavním představitelem byl Mistr Bimba. Z tohoto odvětví přebral mnoho bojových prvků především break dance, kterému je dále věnována kapitola (Fiedler, 2003, s. 6-10).
V 90. letech přichází na scénu odnož hip hop music, kterou představují zejména M.C. Hammer a Vanilla Ice. Kolem roku 1995 přestává být hip hop vnímán jako specifický žánr a zařazuje se do hlavního rockpopového proudu. Často je kombinovaná hudba pop stars s rapovými vsuvkami. Využívají se i prvky R´n´B či hip hopu. Tak vzniká nový taneční a hudební styl. Mezi představitele patří např. Nelly, Usher, Jennifer Lopez a další (Fiedler, 2003, s. 18).
20
Příchodem rapu se změnilo i pojetí hvězd a idolů. Přestože šlo většinou o anonymní muziku především černošských vrstev, stal velmi oblíbeným a populárním produktem gramofonového trhu, který byl orientovaný především na bílé publikum. V následujících patnácti letech zasáhl snad všechny oblasti populární hudby. Velký vliv měl právě na změnu stylu tance v tančírnách a klubech. Dokonce existují v Americe studie, které poukazují na to, že v roce 1999 rap úplně vytlačil v prodeji desek populární hudbu (Balaš, 2003, s. 52).
Obr. 2 Kool Herc (Cepeda, 2011)
1.2.4. Základní pilíře hip hopu Hip hop je životní styl s rozvinutou a pestrou kulturou, vlastním jazykem, stylem oblékání, specifickou hudbou a myšlením. Neustále se vyvíjí, zdokonaluje a opírá se o čtyři základní pilíře. Někdy se můžeme setkat i s pátým pilířem a tím je beatboxing (humanbeatbox), který představuje schopnost (ve vrcholné formě doslova umění) brilantně a věrně napodobovat hudbu a deejayské techniky díky vlastnímu mluvícímu ústrojí (hrtan, jazyk, ústa, rty, nos).
21
Méně často se hovoří o dalších elementech, jimiž jsou – způsob oblékání (street fashion), užívaný způsob řeči, tj. slang (street languauge) nebo street knowledge (což můžeme přeložit a chápat coby znalost pouličního prostředí, způsobu života na ulici, v ghettu a v nebezpečných oblastech) (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83).
Základní pilíře hip hopu dle Fiedlera (2003) a Balaše (2003)
mc - ing (rapping) - hudební složka
dj - ing- hudební složka
graffiti (writting, aerosol art) - umělecká část
b - boing (breaking) - taneční a pohybová složka
(Balaš, 2003, s. 51; Fiedler, 2003, s. 11-13)
1.2.4.1.
Rapping (MC - ing)
Tento pilíř hiphopové kultury představuje mluvený projev a rýmování do rytmu hudebního podkladu. Jedná se o způsob vokalizace textu na jakoukoliv hudbu, ale i bez hudebního podkladu (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83).
Díky rapu měly děti Bronxu možnost a příležitost jak na sebe upozornit a vyjádřit své názory, pocity a protesty na prostředí, ve kterém žijí. Náznaky rapu začínají na večírcích, kde se lidé baví recitováním improvizovaných textů do hudby z „kazeťáků“ tzv. MCs. (MC je zkratka pro „Master of Ceremonies – je to osoba, která manipuluje s mikrofonem, někdy se používají názvy „Microphone Controller“ či „Mic Checka“). Jde o spolupráci deejaye a rapperů, kdy šlo zpočátku spíše o improvizaci, avšak již zmíněný Jamajčan Kool Herc začal přehrávat dvě stejné desky na dvou gramofonech a break beat byl na světě (Fiedler, 2003, s. 14-15).
22
Druhy rapu
Alternativ rap Styl vyznačující se neostrými hranicemi, prvky soulu, reagge, jazzu i metalu. Představiteli jsou např. skupina The Fugees či The Roots.
Bass rap Vznikl na Floridě a jeho texty se zpravidla točí kolem sexuálního tématu. Představitelem je např. 2 Live Crew.
Crossover rap Více popově zaměřený styl, který je méně konfliktní a má široké publikum. Představiteli jsou např. M. C. Hammer nebo The Fresh Prince (Will Smith).
East Coast Rap Má kořeny v old school hip hopu, je ovlivněn reggae a jazzem.
Freestyle rap Je přísná řeč. Raper popisuje svoji situaci a různé okolnosti, které se dějí kolem něj. Text je v momentě hotový a žádná příprava předtím neprobíhá. Freestyle battles jsou akce, kde rapeři mezi sebou soutěží.
G – funk Nejznámější a nejpopulárnější styl 90. let, jehož představitelem je Dr. Dre.
Gangsta rap Hlavními tématy jsou ostré, agresivní a pravdivé příběhy z ulice, přičemž tvrdé a násilné texty jsou mířené především na policii. Tento styl byl populární především v 90. letech minulého století. Představiteli jsou např. N.W.A., Ice-T, Dr. Dre nebo Snoop Dogg.
23
Hardcore rap Předcházel gangsta rapu a vyznačuje se drsnými texty i zvukem.
Pop rap Jedná se o nejméně agresivní druh rapu. Představiteli jsou např. Nelly, M.C. Hammer či Vanilla Ice.
Jazz rap Styl ovlivněný jazzem, který reprezentují Jungle Brothers, The Roots nebo Digable Planets.
Underground rap Zahrnuje prvky hardcoru, hip hopu i gangsta rapu.
West Coast Rap Vychází spíše z funkové hudby a oslavuje gangsterský způsob života.
(Fiedler, 2003, s. 19-21; Balaš, 2003, s. 76-77; ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 6)
1.2.4.2.
Deejaying (DJ – ing)
Jedná se o prostředek, který umožňuje reprodukovat hip hopovou či jinou hudbu. První deejayové na „blockparties“ (pozn. jedná se o neformální událost, kdy se sejdou sousedé a přátelé, poslouchají hudbu a tančí) začali izolovat bicí z různých písní a vkládat je do svých skladeb. Tím byla jejich představení mnohem zajímavější a zábavnější. Tato technika hraní se stala běžnou pro Jamajku a New York, kam ji jamajští přistěhovalci přinesli. Mezi průkopníky patřil mnohokrát zmíněný Kool Herc (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 5). V roce 1970 objevil Grand Wizard Theodore viz obr. 3 scratsching. Jednalo se o naprostou náhodu.
24
Theodore jednou při tréninku s gramofony pustil hudbu moc nahlas. Slyšel křik své matky, podržel ruku na točícím se gramofonu s deskou, aby zastavil hudbu a slyšel, co po něm matka chce. S takto vylouděným zvukem dál pracoval a experimentoval. Později dostal ocenění od International Turntable Foundation za vynález „scratche“ (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 4).
Základní prostředek k vytvoření hip hopové hudby, kdy deejay obsluhuje dva vinylové nosiče, které se pouštějí obvykle na dvou gramofonech (pozn. anglicky turntable - odtud turnablism). Kvalita turntablismu však závisí především na šikovnosti a zručnosti samotného deejaye. Záleží na tom, jaké zvuky a rytmy dokáže s deskami na mixážním pultu vytvořit. Tím často vzniká nová, originální a neopakovatelná hudba, kterou deejay složí přímo na místě (Návratová & Vašek a kol., 2012, s. 83). Mezi hlavní techniky patří cutting, scratching, punch a phasing (Fiedler, 2003, s. 22).
Obr. 3 Grand Wizard Theodore (Jam, 2011)
25
1.2.4.3.
Graffiti
Počátky graffiti se datují od konce 60. let, jejichž kolébkou jsou newyorské čtvrti Bronx a Brooklyn. Původ sahá, až k počátkům historie lidstva, kdy byly graffiti nalezeny na zdech egyptských monumentů či na zdech Pompejí. V 70. letech si díky nim označovaly gangy hranice svého území. Nejvíce pomalovaných zdí a taggů (tzn. monogramů) bylo ve Philadelphii a mezi nejznámější tvůrce patřili Cornbread a Cool Earl. V 60. letech nechávali writteři (pozn. sprejeři) své monogramy ve všech amerických velkoměstech. Nejznámější byl řecký teenager Demetrius, zvaný TAKI 183, který pracoval jako poštovní doručovatel. Díky své práci se pohyboval po celém městě, kde po sobě zanechával na veřejných místech taggy, neboli svůj podpis. Časem se proslavil a dal impulz novému pouličnímu umění (Fiedler, 2003, s. 24).
Graffiti patří mezi element hip hopové kultury, který je nejvíce diskutovaný a mezi veřejností je většinou vnímán velmi negativně. Často se místo názvu graffity používá writting, aerosol art, subway art nebo spraycan art. V USA se používá pojem underground art movement (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83). Již od samého počátku, měli writteři problémy se zákony a policií, jelikož se často jedná o ničení veřejných komunikací, budov a cizího majetku. Díky graffitům
se
mohli
tito
lidé
veřejně
vyjádřit
jak
proti
politickému
a ekonomickému systému, tak mohly dát najevo své city a vlastní pohled na svět. Proto jsou umisťovány na viditelných a frekventovaných místech jako metro, podchody, dopravní uzly, mosty apod. (Fiedler, 2003, s. 31).
Může se zdát, že je proces při ztvárnění graffitů viz obr. 4 jednoduchý, ale opak je pravdou. Přestože jde velmi často o improvizaci. Writter musí mít dobrou představivost a musí umět dobře dopředu plánovat, co a jak udělá. Nejdříve je nutné vytvořit skic, vybrat vhodnou barvu a udělat obrys, který se následně vybarví a ozdobí. Na úplný závěr se aplikují definitivní obrysy. Writterův podpis by neměl mít více jak šest písmen a jednotlivá písmena by se neměla opakovat.
26
Velký vliv na styl graffiti mají bezvýhradně média a celkově životní styl. Pokud však writteři nevyužívají legální plochy, jedná se o zločin, který se trestá, dle zákona (Fiedler, 2003, s. 30-32).
Styly graffiti dle Fiedlera (2003) Tag style (tagging) Je writterův podpis, který vytvořil osobitým vlastním stylem a reprezentuje se tak na zdích a různých veřejných místech.
Throw up Jedná se o jasně rozpoznatelný podpis, který je malovaný a písmena mají své specifické rysy a styl, často připomínají tvary písmen bubliny či mraky.
Blockbuster style Styl charakterizují čtivá písmena, kreslená v pravoúhlých či rovnostranných křivkách. Tuto techniku můžeme shlédnout na autech či železničních vagónech.
Simple style Je
základní
technika
začínajícího
writtera,
která
se
vyznačuje
nekomplikovanými tvary písmen a nemá žádné přidané prvky. Velmi často se tento styl využívá při podepisování skupiny nebo při psaní dalšího textu.
Wild style Tato technika spadá pod náročnější. Je velmi efektivní, ale měla by být čitelná. Písmena mají komplikovanější podobu, míchají se mezi sebou v různých směrech s různými doplňujícími prvky a ozdobami. Tento styl se stal velmi oblíbený právě u hiphopové komunity.
27
Complex style Vyznačuje se horší čitelností a nedodržováním pravidel. Najdeme zde více ozdob, propojení, překrývání obrysů a zrcadlových efektů.
3D style Velmi kontroverzní a naprosto odlišná technika od ostatních, kdy je dělení mezi jednotlivými plochami vytvářeno pomocí stínů. Pro někoho může být tento styl vrcholnou fází, jiní ji pokládají za umění. Tento styl vznikl v Evropě v 90. letech.
Own style Do této skupiny patří ti, kteří se nebojí zapojit nové prvky, které nebyly dosud poznané.
(Fiedler, 2003, s. 27-29)
Obr. 4 Graffiti (Bourke, 2012)
28
1.2.4.4.
B - boing (Break dance)
Přestože na ulici vzniklo více tanečních stylů, má b - boing určité výsadní postavení, jelikož tvoří jednu ze základen hiphopové kultury. Souvisí to především s tím, že vznikal v New Yorku ve stejné době a za stejných podmínek jako ostatní pilíře hiphopové kultury. Řada těchto tanečníků byla součástí pouličních gangů a měla zkušenosti s graffiti i rapem. Této taneční a pohybové složce je dále věnována jedna z následujících kapitol (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83).
29
1.3.
Street dance
V této kapitole se budu věnovat charakteristice street dance a jeho strukturalizaci na taneční styly, které blíže popíši.
1.3.1. Charakteristika street dance
V překladu se jedná o tanec ulice či pouliční tanec, který zastřešuje mnoho dalších tanečních stylů, které se staly součástí hiphopové kultury. Ty se neustále vyvíjí a rozšiřují o nové. Začal se objevovat v USA kolem roku 1970 a označuje veškeré taneční performace odehrávající se na ulicích, školních dvorech nebo v tanečních klubech (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 8). Traduje se, že americká společnost byla po hospodářské krizi a 2. světové válce velmi rozvrstvená jak vlivem sociálních rozdílů, tak rasově. Do tanečních studií a klubů se dostali pouze bohatí a proto ostatní vrstvy začaly tančit na ulici. Teprve po ukotvení prvních street dance stylů, kterými byly b - boying a electricboogie se v americké kultuře otevřely kluby tanečníkům z ulice (Centrum Tance, 2013). Street dance zahrnuje všechny hiphopové a funky taneční styly jako jsou např. break dance, popping, locking, hip hop new style, house dance a jiné (Šimberová, 2009). Všechny styly, se neustále vyvíjí, zdokonalují a stále více si získávají na popularitě. Lidé je často vnímají jako druh sportu či určitou formu umění, při kterém lze dosáhnout zlepšení fyzické kondice, flexibility, má pozitivní vliv na duševní zdraví a na rozdíl od některých sportů vede tanečníky k respektování, úctě a uznání soupeře. Pravou a původní podstatou pouličního tance však není choreografie, ale battle, což znamená vzájemný nekontaktní „souboj“. Ten může být buď individuální, pouze se soupeřem tváří v tvář, ve dvojici nebo ve skupině viz obr. 5. Skupinové souboje jsou jak o schopnostech jednotlivých tanečníků, tak o vzájemné spolupráci a souhře.
30
Nejvíce je ceněna tanečníkova jedinečnost, schopnost improvizace, reakce na soupeře a především reakce na hudbu a její ztvárnění pohybem. S tím samozřejmě souvisí schopnost slyšet a udržet správný rytmus hudby, kterou pustí deejay. Tanečníci dopředu nevědí, jakou muziku jim pustí. Zde právě hraje důležitou roli jejich schopnost přizpůsobit se dané skladbě a správně ji takříkajíc vychytat. O vítězi v samých počátcích rozhodoval přihlížející dav, dnes je to však několikačlenná porota složená ze zkušených a uznávaných tanečníků (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86).
1.3.2. Metoda tvorby Neexistuje jedna daná a nejlepší metoda jak se naučit street dance. Avšak za základ považujeme zvládnout základní kroky daného stylu, tedy především techniku prvků. Poté už je na samotném tanečníkovi jak bude jednotlivé prvky kombinovat a pokusí se k nim přidat něco svého. Tímto způsobem si každý vytváří vlastní osobitý styl. Tato metoda se využívá pro okamžitý taneční vstup, především v battlech. Dalším důležitým prvkem je již zmíněný rytmus, který tanečníka vede. Velkou výhodou je, když danou skladbu, kterou pustí deejay, tanečník zná. Může tak přesně vystihnout např. stop time nebo některá slova a tak získat převahu nad soupeřem (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86).
Obr. 5 Battle skupin (SDK Europe Gallery, 2012)
31
V choreografiích se pak cení souhra jednotlivých tanečníků, celkové postavení formace, změna útvarů, schopnost přizpůsobit dané skladbě taneční styl a spolupráce s rytmem skladby. Obvykle se pouliční choreografie ani nesnaží o příběh, ale důležitější jsou zajímavé pohyby, které „kopírují“ danou skladbu a její rytmus. Svoji nezastupitelnou roli má i oblečení tedy kostým a celková image skupiny (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86).
1.3.3. Strukturalizace tanečních stylů street dance Existuje celá řada rozdělení stylů street dance. Není žádné striktní dělení, jelikož všechny styly společně spolupracují a silně se vzájemně ovlivňují. Lze je rozdělit do dvou skupin. Do jedné patří break dance, hip hop new style, new jack swing (hype), krump, R´n´B nebo také dancehall. Na tyto styly má vliv především hiphopová kultura. Do druhé skupiny patří locking, popping nebo eletric boogaloo, které jsou ovlivněné z největší části funky kulturou. Vlastní kategorii mohou mít styly house nebo jazz, protože se jedná o velmi osobité tance se značně specifickou hudbou (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 8).
V této kapitole vycházím ze strukturalizace dle Fiedlera (2003), jelikož se jedná o jednoho z největších a nejdůležitějších průkopníků street dance v České republice. Na základě vývoje hiphopové kultury a především rapové hudby, rozděluje taneční styly do dvou směrů, kterými jsou:
Old school dancing
New school dancing
1.3.3.1. Old school dancing Do tohoto směru patří všechny taneční styly, které vznikly v průběhu 70. a 80. let (Fiedler, 2003, s. 34).
32
1.3.3.1.1. Up - Rock Vznikl v Brooklynu v New Yorku v 60. letech a jeho průkopníkem je Rubberband. Mezi nejznámější crew patřily Dynasty Rockers a Incredible Rock. Tento styl je inspirován capoeirou viz obr. 6. Charakterizuje boj pouličních gangů, kdy se tanečníci dostávají velmi blízko sebe, ale nedotýkají se. Je velmi rychlý, trochu připomíná souboj v kung-fu. Vítězem se stává ten, kdo předvede lepší a rychlejší prvky. Většinou je zapojena celá skupina. Právě up - rock byl zřejmě jednou z prvních forem breakingu (Fiedler, 2003, s. 33-35).
Obr. 6 Capoiera (Mischa, 2009)
1.3.3.1.2. Locking Je považován za první skutečný street dance. Tento styl proslavil tanečník jménem Don Campbell, po něm je nazván tanec „Campbellock“. Jde o nejstarší funky styl v historii street dance. Dříve než Campbell přišel se svým vlastním stylem, rád pozoroval své přátele, jak se po škole schází a tančí. Také začal navštěvovat losangelské kluby např. Maverick´s Flat, kde se inspiroval tehdejšími tanci, jako byly alligator, chacha, funky chicken či texas hop. .
33
Ve výsledku všechny tyto prvky promíchal a jak to často u začátečníků bývá, vždy se u něčeho zastavil a přemýšlel co dál. Sám si to neuvědomoval, ale ostatním to připadalo vtipné. Jeho taneční projev působil s náhlým zaseknutím velmi zábavně. Právě tato zaváhání či zaseknutí se nazývají cambellocking nebo lock viz obr. 7, tedy zámek (Alyaschca Crew - Street dance, 2012, s. 1). Použil hydraulické kontrolované pohyby,
které kombinoval s prudkými
nekontrolovanými pohyby tzv. tap - flashdance, spolu s přesnými zastaveními ve vtipné póze nebo zmrzlou dobou - tedy již zmíněným lockem. Cambell založil skupinu The Lockers a vytvořil tak tanec, který byl fyzickým ztělesněním tehdejší afroamerické kultury (Fiedler, 2003, s. 35-36). Tato taneční skupina byla považována za jednu z první profesionálních tanečních skupin. Objevili se i na předávání cen Grammy a Oskarů po boku těch největších hvězd jako byl v té době Frank Sinatra, Aretha Franklin, Sam Davise Jr., Steve Wonder a mnoho dalších (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 4-5).
Locking vyjadřuje svobodu a emoce, což odráželo tehdejší funkový proud. Je to hravý tanec s přehnanými gesty a nevšedně rychlými pohyby prokládanými pauzami, který slouží především k pobavení publika (Fiedler, 2003, s. 36-37). Užívá kombinaci ukazování, protáčení zápěstí, tleskání, lety vzduchem, skluzy, pády do roztažených nohou (provazů) či překážkových sedů, které se dnes berou jako úplná samozřejmost tohoto tance. Velká část prvků je spjata s životem afroamerické komunity, a jelikož se locking zrodil v době, kdy Afroameričané bojovali za svá občanská práva a rovnoprávnost, souvisí některé prvky s pocitem hrdosti. Jsou jimi např. Sneek, Up Hit (Muscle Man), Rating Fist nebo odkazují k jednotě a především uznání – Hugging (objetí), Givingfive či Hands Shakes (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84).
Don Cambell nebyl jediný, který vymyslel všechny kroky. O velký přínos pro tento taneční styl se postaral i Jimmy Faster, který se zasloužil především o prvky Scooby Doo, Scooby - walk a Scoobot.
34
Dále přišel Greg Pope s prvky Pimpwalk a Stop´n´go a Leo Williamson vymyslel Which a way, Killingroaches, Leo walk nebo Leo lock (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 3). Přehled dalších prvků lockingu je v tabulce č. 1.
Tanečníci napodobují běžné denní situace např. koukání se na hodinky, upravování klobouku či pohrávání si s kapesníkem (Fiedler, 2003, s. 37). Hravost tance podtrhuje i oblečení. Typické jsou pruhované podkolenky, vestičky, barevné košile, velcí motýlci, kšandy, čepice, klobouky (ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 9).
Obr. 7 Locking (SDK Europe Gallery, 2012)
35
Tab. 1 Přehled prvků lockingu (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 2-3)
Bump
CampbellWalk
Leo lock
Butt Drops (Master
Double Lock
Fancy Style Skeeter
Floor Locks
Double Joint Lock
Rabbit
Giving Five
Oil Wells (Alphas)
Splits
Hand Claps
Paces
Stop-N-Go (Quickie)
Hand Shakes
Pimp Walk
Swan Dive
Hat and Ball Trick
Playing Guitar
Turning The Apple
Helicopter
Pogo
Cap
High Kick Scoobots
Running Knee Draps
Volkswagon
Hitchhike
Running Split
Which-a-Way
Butt)
(Iron Horse) Knee Drops
Scoobot
Wrist Twirls
Killing Roaches
ScoobyDoo
Uncle Sam Points
Leo Walk
Scooby Walk
Lock
Skeeter Rabbits
1.3.3.1.3. Funky styly (Electric boogie / Boogaloo / Popping) Jedná se o zastřešující pojem pro více tanečních technik, které se rozvíjely v průběhu především 70. let (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 8). Vznikly v kalifornských městech jako Fresno, Oakland, Sacramento, San Francisco a Los Angeles. Svoji roli hrály na přelomu 70. a 80. let i brooklynští Loc-A-Trons, PopO-Matics, Eletric Company a Eletric Force (všichni jsou to zástupci Bronxu) či manhattanská Shack Crew (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84). Tento pojem s největší pravděpodobností zavedli členové Eletric Boogaloos a za prvotní hybatele funkových stylů jsou považováni Don Campbell a Sam Solomon (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 8; Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84). Funkové styly se inspirovaly „běžnými“ prvky např. vystoupeními bavičů v televizi.
36
Na rozvoji se podíleli komici Buster Keaton, Charlie Chaplin, mim Francouz Marcel Marceau, James Brown, Fred Aster, dvojice umělců mim Robert Shieldse a tanečnice Lorene Yarnell, kteří měli vlastní televizní schow a funky styl ovlivnili vystoupením The Clinkers (neohrabaní roboti). Mezi nejstarší styl patří již známý robot, jenž zpopularizoval v roce 1967 Albert Miltonaka Iron Man ve zmíněné Jay Payton Schow. K rozvoji přispěli i tanečníci z The Campeblock Dancers. Tento styl využíval dokonce i Michael Jackson, který pohyb robota ztvárňoval při svých vystoupeních (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85; Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 10-11).
V této době byl už velký vliv médií a zábavného průmyslu. Inspirací byl i filmový průmysl, např. filmy Sedmá Sindibádova plavba (1958), Jáson a Argonauti (1963), Zlatá Sindibádova cesta (1974), Souboj Titánů (1981). Ze seriálů to byl Pepek námořník či Looney Tune Cartoons, kde je možné vidět kombinaci herců a animovaných postaviček (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85; Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 10-11).
Electric boogie/Boogaloo/Popping
Jedná se o funky styl, jeden z prvních tanců street dance vůbec. Základy položil tomuto stylu tanečník jménem Boogaloo Sam viz obr. 8 a vytvořil skupinu Eletric Boogaloos (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 10). Sam se inspiroval televizním vystoupením The Lockers v roce 1973, které pro něho bylo impulzem k vytvoření nového tanečního stylu, tedy boogaloo style. Původ boogaloo není zcela jednoznačný. Hovoří se o vlivu Jamese Browna a jeho skladby „Do the Boogaloo“ nebo je zde další možnost a to je ta, že Samův strýček vždy, když chtěl, aby mu Sam ukázal, některé taneční kroky říkal: „Hey Sam, do the boogaloo.“ Pojem boogaloo se stal známý díky televiznímu již zmíněnému pořadu Jaye Paytona či podobnému pořadu Soul Train, který se zabýval vyhledáváním nových talentů, kde obecenstvo křičelo: „ Man! That´s one bad boog-a-loo!“ (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 7).
37
Pojem boogaloo se stal známý a v 50. letech zastřešoval spoustu tanečních stylů, využíval plynulého pohybu všech částí těla. Jeden pohyb přecházel v druhý. Typické je tzv. „rolování“. V 70. letech vytvořil Sam nový styl a to popping, který se
vyznačuje
kontrolovanými
trhavými
škubanými
pohyby
svalů
nebo svalové skupiny v rytmu hudby (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 7). Základem je tzv. Hit (rána), okamžitá svalová kontrakce, která způsobí záškub, trh v různých částech těla. Dnes tomu říkáme již zmíněný pop. Boogaloo Sam v každém hitu při výdechu nevědomky vyslovoval slovo pop a odtud tedy vznikl pojem popping (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 10).
Eletric boogaloo je kombinace stylů boogaloo a popping. Energie, která předstírá elektrické náboje, přičemž se zdá, že tyto náboje přeskakují z jedné části těla na jinou. Zajímavé jsou rozdíly mezi pohybem a náhlým strnutím, což inspirovalo především tanečníky „roboty“, kteří se objevovali počátkem 60. let v televizních pořadech. Existují i domněnky, že k rozvoji eletric boogaloo přispěli i mimové, např. měsíční chůzí nebo chůzí proti větru. Nejčastěji jsou prováděny ostré „elektrické“ pohyby a šoky, izolace, robotika, různé vlny a pantomima (Balaš, 2003, s. 77-78; Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84-85).
Charakteristické jsou krouživé pohyby (boogaloorolls) hlavy, hrudníku, boků či kolenou. Mezi klasické prvky patří například Old Man. Z anglických názvů pak dále např. Walking, Ticking, Locking, The Robot, Waving, Slides, Tutting, Puppet, Toyman, Ticking, Strobbing, Struttin, Scarecrow, Crazy Legs a další viz tab. 2. Stejně jako ostatní styly prošlo i electric boogaloo určitým vývojem a nadále se rozvíjí a obohacuje novými prvky. Z hlediska techniky patří k jednomu z nejnáročnějších stylů street dance (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 10).
38
Obr. 8 Boogaloo Sam (Wzhotdog, 2009)
Tab. 2 Přehled funky prvků (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 10)
Air Posing
Fresno
Snake
Animation
Hitting
Spiderman
Boogaloo
Master-Flex
Sticking
Bopping
Neck-O-Flex
Strobing
Centipede
Old Man
Strut
CrazyLegs
Popping
Ticking
Creep
Puppet
Toy Man
Cobra
Robot
Tutting
Diggits
Romeo Twist
Twist-O-Flex
Dime Stopping
Roman Twist
Waving
Filomore
Saccin
Floating /Gliding
Scarecrow
39
Základní prvky a pohyby electric boogie dle Balaše (2003)
The Floats (glides) V překladu znamená vznášet se, plout či klouzat a jedná se o klam prováděný dolními končetinami, který vytváří zdání, že se tanečník pokouší někam jít, ačkoli se pohybuje úplně jiným směrem. Nejčastěji bývá tento styl spojován s Michaelem Jacksonem.
The Kong Tut Tento styl představuje umisťování rukou tak, že rameno a předloktí svírají pravý úhel a sklopené dlaně směřují buď k tělu, nebo na druhou stranu. Ruce se pak mohou otáčet v lokti nebo zápěstí. Podobně jak jsou vyobrazení lidé na zdech egyptských pyramid a chrámů.
The Lock (locking) Taneční prvek, při kterém se provádí rychlé pohyby celým tělem se zapojením jak horních, tak dolních končetin, střídající se s prudkými zastaveními v určité poloze.
The Mannequin Znamená
„loutka“,
v tanci však představuje trhavé kymácivé pohyby,
které vzbuzují dojem, že je tanečník loutkou, kterou ovládá jiná osoba.
The Pop (popping) Pop znamená rána, třesk či prásknutí. Tento styl tance představuje velmi rytmické trhavé pohyby různých částí těla prováděné uvolněním a kontrakcí svalu.
The Robot Jde o styl, kdy se přemisťují části těla z jedné polohy do druhé stejnou rychlostí a jsou zakončené tickem, což je zlom v těle, tak jako by to udělal stroj, popřípadě robot. Obvykle se pohybuje jedna část těla a to vytváří dojem, že je tanečník pod kontrolou programu, který ho nutí danou činnost provádět.
40
The Slowmo Tento prvek vytváří iluzi, že veškerý pohyb je zpomalený záznam nějaké akce, tak jak to bývá při sportovních přenosech, kdy odborníci analyzují provedení nějakého prvku.
The Tick Prvek, který se používá v tanečním stylu robot a vytváří dojem, že části těla jsou od přírody mechanické a strojové. Pohyb začíná nebo končí třesem či chvěním.
The Wave Jak vypovídá samotný název, tak tento prvek představuje vlnivý pohyb. Vytváří iluzi neviditelné síly putující naším tělem, která začíná nejčastěji v dlaních a končí v chodidlech.
(Balaš, 2003, s. 78-79)
1.3.3.1.4. B - boying (break dance) B - boying je styl tance, jehož název je odvozený od slova „b - boy“, které vzniklo spojením slov „break boy“. Média ho často nazývala break dance a tento název se ujal na veřejnosti (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83).
Tento styl tance vznikl v 70. letech na ulicích chudinské čtvrti newyorského Bronxu. Zpočátku tanečníci tančili na disco hudbu, na niž kolem roku 1979 zapůsobil rap. Nejdříve byl ovlivněn drsnějšími formami černého disco tance,
afroamerickými
a
latinskoamerickými
tanečními
styly,
později
pantomimou, akrobacií i gymnastickými prvky viz obr. 9. V tomto tanci se odráží tempo dnešního života především ve velkoměstech (Balaš, 2003, s. 73-74).
41
B - boys často patřili k pouličním gangům a mnozí se učili bojová umění jako je kung-fu i afro-brazilská capoiera. Dále ho ovlivnil lindy hop (jitterburg), tapdance, swing či salsa a velkou popularitu mu přinesl v roce 1984 film „Beat Street“. Mohlo by se zdát, že přes fyzickou a akrobatickou náročnost je break dance spíše pro muže (b - boy), není to už zdaleka tak pravda. Čím dál více se setkáváme na soutěžích i s dívkami zvané b - girls (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83).
Původně však vznikl break dance mezi mladými muži, kteří se sdružovali do pouličních gangů, mezi kterými vládlo napětí a rivalita, která často vyústila v nepokoje a rvačky. Zde však vzniká velmi důležitý moment, kdy mladí lidé upouštějí od hrubé síly a své problémy řeší dovedností, chytrostí a pohybovou inteligencí. Svá vystoupení nejdříve trénují v zákoutích ulic a pak s nimi vystupují na volných prostranstvích v centu měst, kde se jim dostává pozornosti. Někteří tanečníci si tak vydělávali peníze a ti zdatnější, měli své manažery a choreografy. Svá
vystoupení
pak
předváděli
za
honorář
především
na diskotékách
a v hudebních klubech (Balaš, 2003, s. 74).
Při těchto vystoupeních se většinou střídají různé skupiny, což je právě ta pomyslná „válka“, kde je hlavní zbraní tanec (Balaš, 2003, s. 74). B - boys razili heslo „bojuj prostřednictvím své kreativity, ne zbraní.“ Cení se hlavně originalita, tedy především vlastní kroky, spojené do různých akrobatických variací (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84, Balaš, 2003, s. 74).
Protože jsou tanec s hudbou nerozlučnou dvojicí, nosili si breakaři s sebou velké tranzistorové rádio, kterému se říká „Ghetto Blaster“, nazývané zkráceně box. Své umění nejprve předváděli na provizorních místech, kde pokryli dlažbu papírovými kartony. Později nahradilo kartony funkční oblečení se zesílenými částmi oděvu především na kolenou, loktech a ramenou. Postupem času si break dance našel cestu do celého světa. Stal se z něho závodní tanec, který je doménou specializovaných klubů, jež jsou sdružené pod tanečními organizacemi.
42
Pořádají se republiková i mezinárodní mistrovství, kde si nejlepší tanečníci měří své síly (Balaš, 2003, s. 74-75). Mezi první skupiny patřily Zulu Kongs, Rock Steady Crew, Bronx Breakers, Crazy Commandos nebo NYS Breakers (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 12).
Prvky break dance dle vzdělávacího centra ATVA (2011) Power Moves K provedení tohoto triku je potřebný nejen švih, ale i stabilita, rotace a síla. Mezi nejtěžší prvky patří tzv. vrtulník. Ve většině případů se jedná spíše o akrobatické prvky.
Freezy Znamená zastavení se v určité pozici a vydržení v ní co nejdéle.
Footwork Jedná se o práci nohou v podřepu. Vyžadovaná je rychlost, propracovanost a souslednost pohybů.
Toprock Díky tomuto prvku lze provádět jednotlivé powermoves, freezy a ostatní. Tím získá break dance ucelenou formu.
Rockin Tato technika je založena na pohybu nohou, která využívá rychlé pohyby zakončené stop timem, poppingem nebo pózou. Vyznačuje se velkým prostorem pro improvizaci.
Uprock Jsou to kroky používané při náznaku souboje. Tanečníci se však do přímého kontaktu nedostanou. (ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 7)
43
Obr. 9 Break dance (K-RiM Startimes 2, 2009)
1.3.3.2.
New school dancing / New Style
Jedná se o formu tance, který se vyvíjel na základě nových hudebních trendů v hip hopu. První kroky jako jsou Wap, Runnig Man, Rogger Rabbit nebo Robocop jsou velmi jednoduché, dnes je však tento styl mnohem rozvinutější a složitější. Jedno z nejlepších míst na světě, kde lze shlédnout new school dancing je New York City, kde se tanečníci scházejí na párty Mecca (Fiedler, 2003, s. 51). Důležité je to, co tanečník předvádí do hudby a jejího rytmu.
Tato
forma
je
více
o individualitě
a
jedinečnosti
tanečníka,
který kombinuje více technik rozlišných tanečních stylů (Fiedler, 2003, s. 52). Velký význam mají především nohy, kterými předvádí nejrůznější kombinace a kroky, tělo je většinou uvolněné, přesto může zaujímat různé pozice (Havránek, 2007, s. 10). Více využívá rytmických změn, melodického podkladu a dalších podnětů v hudbě. Pravidla nejsou jasně dána, důležité je správně vystihnout hudbu.
44
Ve velké míře jsou využity izolace, slides, waving, popping a další. Každý tanečník vnímá hudbu jinak, a proto se dá říct, že je každý jistým způsobem originální. Velký důraz je kladen na freestyle, tedy improvizaci (ATVA – vzdělávací centrum, 2001, s. 9). Mezi uznávané skupiny patří Vagabonds a Wanted z Francie či Flying Steps z Německa (Balaš, 2003, s. 52). Zajímavostí je, že většina lidí se domnívá, že název tohoto stylu street dance vznikl ze slova new, což znamená nový. Pravdou je však, že je odvozen od názvu města New York, jelikož právě tam se tento styl vznikl (Havránek, 2007, s. 10).
1.3.3.2.1. Hip hop jako taneční styl Jak hudebně tak i tanečně vychází hip hop na přelomu 70. a 80. let z rapu. Teprve v 80. letech se laická veřejnost začíná zajímat o hiphopovou kulturu a tak se díky médiím dostává za hranice New Yorku a má možnost se rozšířit do celého světa. V té době vznikly velmi populární snímky, jakou je Style Wars, Wild Style, Beat Street, Breakin nebo Krush Groove. Za zakladatele je považován Buddha Stretch, který začínal jako b - boy a popper. Snažil se o propojení různých prvků, které byly mezi pouličními tanečníky oblíbené a tak vznikl hip hop jako taneční styl. Značný je vliv poppingu a boogaloo (Balaš, 2003, s. 77; Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85).
Přesto se samotný freestyle hip hop opírá o určité prvky, kterými jsou Running Man či Shamrock. Sám Buddha Stretch vystupoval se známými zpěváky jakou je Will Smith či Jazzy Jeff. V roce 1991 pak vytvořil taneční skupinu MOPTOP, později Elit Force, kde společně s ním tančili legendární tanečníci jako je Henry Link, Caleaf Sellers a Ejoe Wilson (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85) Naše země může být pyšná, jelikož sem tito tanečníci, kteří jsou považováni za průkopníky new style hip hopu často jezdí. Hlavním důvodem jejich návštěvy jsou semináře a workshopy, kde mohou předávat své zkušenosti. Často k nám přijíždí i jako porotci soutěží nebo battlů.
45
Tanečníci hip hopu přebírají prvky z mnoha jiných tanečních stylů, jako jsou např. hype, krump či electric boogie. Obohacují však tento styl tance i mnoha originálními variacemi, ve kterých nechybí tvůrčí prvky, jako jsou náhlá a rychlá zastavení, výrazové vtipy nebo rychlé a hbité pohyby. Často se proto místo označení hip hop dance používá název freestyle. Nejde o ladnost, pohyby by měly být ostré, trhavé a intenzivní viz obr. 10. Můžeme v něm najít i jednoduché variace z breakingu nebo eletricboogie. Většinou je hip hop tancován na osminové noty s typickým odrazem (Balaš, 2003, s. 77; Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85).
V současnosti se jedná o jednu z nejpopulárnějších forem street dance. Je téměř všude. Na televizní stanici MTV se to hiphopovými zpěváky a tanečníky jenom hemží např. 50 Cent, Missy Elliot, P. Diddy a Jay-Z (Blenfordová, 2008, s. 37).
Obr. 10 Hip hop dance (UR Dancers, 2008)
46
1.3.3.2.2. New Jack Swing (Hype) V Americe je tento styl známý pod pojmem New Jack Swing, v Evropě ho známe spíše pod názvem Hype. Jde o taneční techniku z konce 80. let a počátku 90. let, kdy byla hudba velmi pozitivní, měla jednoduchý rytmus a pravidelný beat. Největší rozmach tohoto stylu byl v roce 1990. Tanečníky velmi ovlivnily klipy Bobbyho Browna či M.C. Hammera, snažili se tyto hvězdy napodobovat a vymýšlet nové kreace. Jedná se o styl značně dynamický, veselý, živý, výrazný a energický, jenž je založen na jednoduchých, ale fyzicky náročných pohybech. Typické jsou různé krokové variace a swingování do pumpujícího rytmu. Základním prvkem je Running Man viz obr. 11 - simulace běhu - přičemž tanečník zůstává na místě, u nás je tento prvek známý jako SNAP, podle kultovní skupiny. Mezi další kroky patří Party Machine nebo Roger Rabbit (ATVAvzdělávací centrum, 2011, s. 9; Centrum tance, 2013).
Obr. 11 Hype - Running Man (Winsett, 2010)
1.3.3.2.3. Be Bop Tento taneční styl má počátky v Japonsku. Vychází z acid jazzu a jazz rapové hudby. Zdá se podobný swingu, ale je spíše ovlivněn hiphopovými technikami. Vychází z rychlé práce dolních končetin. Velký vliv měla skupina Megamix (Fiedler, 2003, s. 53).
47
1.3.3.2.4. House dance Tento taneční styl se tančí na house music, která se vyvinula na začátku 90. let ze zbytků taneční kultury disca. Nejprve se tato hudba prezentovala jako méně komerční disco, později do ní začaly pronikat prvky soul jazzu či latinské hudby. Je to unikátní taneční styl, který spojuje více tanečních stylů a technik. V 90. letech oslovil house snad každou moderní skupinu a jeho prvky lze nalézt i v soulové sféře. Z tohoto období jsou známé i tzv. „house party“, různé formy setkávání příznivců tohoto hudebního žánru (Balaš, 2003, s. 80-81).
Svůj název House získal tento taneční styl zřejmě odvozením od Chicagského klubu Warehouse, kde se v minulosti vyvíjel. V tomto klubu působil tehdy velmi známý Dj Frankie Knuckles, který hrál především mix disca, funku, soulu a elektronické hudby a tak vznikl house. Důvodem zřejmě bylo i to, že se house spíše než na ulicích tančil právě v klubech. Nejvýznamnějším městem pro tento styl je New York, v jehož klubech např. Paradise Garage nebo The Loft se v 90. letech scházeli různí tanečníci, kteří svými výkony nakonec vytvořili house dance, jak ho známe dnes (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 13-15).
Je však důležité zmínit, že ačkoli patří house dance do stylů pouličního tance, tak nevychází z hiphopové kultury, ale právě z housové hudby. House je především klubový tanec a tím dává neomezenou možnost seberealizace každému tanečníkovi. Za jeho zakladatele jsou pokládáni Brian „Footwork“ Green, Caleaf „Bigleaf“ Sellers, Ejoe Wilson, Shannon Mambra, Marjory Smart, E-Joe, Brooklyn Terry nebo Which Way Sha (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85; ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 10).
Housové tancování je o hodně starší jak housová hudba, která vznikla v 80. letech na konci disko éry za času nočních klubů (Centrum Tance, 2013). Hudba je velmi rychlá, většinou téměř bez textu a má svůj specifický rytmus (Havránek, 2007, s. 10).
48
House si při svém rozvoji vzal mnoho z různých tanečních stylů, jako byla lindy éra, tap dance, africké tance, latinské tance, brazilské tance, jazz, step, moderna, ale i hip hop, waacking či vogueing. Tím se stává velice kreativní s osobitým stylem (Centrum Tance, 2013). Jeho podstata spočívá v naprostém uvolnění zejména horní poloviny těla. Zatímco nohy provádějí mnohdy až neskutečně rychlé, složité a přesné kroky, tělo je naopak povolené a unášené hudbou. Má obrovský prostor pro individuální vyjádření tanečníka a velkou škálu možností jak jej tančit (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 10).
Základními kroky jsou Pas de Bourée Legs, The Farmer, Jackin, Side Walk, The Swirl a spousta dalších (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 10). Jeho techniky můžeme rozdělit do tří stylů footwork, jacking a lofting. Ty zahrnující ještě mnoho dalších stylů jako skating, stompinga, shuffling a využívá se i pohybů z waackingu a voguingu pro práci paží (Teorie tance, 2013). Především je však house výsledkem přirozeného cítění housové hudby a taneční improvizací afro a latino Američanů, kdy je kladen důraz na krátké opakované motivy hudby viz obr. 12 (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 14).
Obr. 12 House dance (Kola, 2012)
49
Jacking Jedná se o nejzákladnější krok a prvek house dance, který se objevil v Chicagu. Vyznačuje se opakovaným s rytmem sladěným pohybem trupu vpřed a vzad jak kdyby tělem procházela vlna, ta musí být opakována a přizpůsobena rychlosti hudby (Lempartová, 2008, s. 10). Vychází z něho další a složitější prvky, příkladem je footwork, který vzniká přenesením těžiště z jackingu z trupu do prostoru, což je např. farmer (pozn. footwork je prvek i v b - boingu, zde je spojená práce nohou a opora rukou o zem, přičemž v housu se jedná pouze o práci dolních končetin) (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 15).
Lofting Lofting je jedním z „podstylů“ house dance. Vznikl v již zmíněném klubu The Loft v New Yorku, kde se pořádaly Loft Parties. Jedná se o smyslnější a uvolněnější taneční styl, kde hraje svoji roli i partnerská spolupráce. Důležitý je kontakt s podlahou, patří sem skluzy, otočky a tanečník se snaží být pořád ve styku se zemí (Alyaschca Crew – Street dance, 2012, s. 15). Někteří tanečníci nesouhlasí s battlovými soutěžemi v house dance, jelikož jsou názoru, že tančit house je o pocitech. Tanečník by se měl nechat unášet hudbou a vytvářet tak pro sebe zcela přirozený taneční projev. Hlavní roli mají nohy, které vyvolávají pocit, že se „vznáší“ nad parketem a budí dojem naprosté lehkosti tohoto tance. Hrudníkem je vytvářen pohyb zvaný jack, což jsou drobné vlny těla na každou dobu. Ruce se pohybují přirozeně v rytmu pohybu (Teorie tance, 2013).
50
1.3.3.2.5. Waacking Tento taneční styl vznikl v 70. letech minulého století v amerických gay klubech, kde se tancoval na disco hudbu, dnes je spojován více s housem (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 10). Je to styl určený především pro dámy, ale i pánové mají v tomto stylu své zastoupení, viz obr. 13. Vyznačuje se smyslnými ženskými pohyby, ale je zároveň ladný, uhlazený, energický a velmi dynamický tanec, který využívá především točivých pohybů rukou. Nejznámějším průkopníkem je Imperial House of Waacking! (Dance Life Expo, 2013).
K tomuto tanečnímu stylu přispěl blízký a přesto výrazově zcela opačný styl vogueing, který využívá pózy a postoje modelek z módních časopisů. Rozdílem je, že waacking má být svůdný a tančí se na podpatcích, na rozdíl vogueing je ostrý a agresivní (ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 10).
Obr. 13 Waacking (Jason.W., 2012)
51
1.3.3.2.6. Vogueing Tento vysoce stylizovaný moderní tanec se vyvinul v Harlemu na tzv. Ballroom scéně v roce 1960. Svůj vstup na scénu zažil v písni Madonny ve videu "Vogue". Je inspirovaný časopisem Vogue, odkud využívá póz modelek, v kombinaci s úhlovou, lineární prezentací a naprosto pevnými ostrými pohyby těla viz obr. 14. Dále jsou mu blízké prvky z jazzu, gymnastiky, ale i baletu. V průběhu let se tento tanec vyvinul do složitější a iluzorní formy (Dance Life Expo, 2013; Bob Dance, 2013).
Obr. 14 Vogueing (Winsett, 2010)
1.3.3.2.7. MTV / video dance Úplně nepatří mezi styly street dance, ale často se používá. Je inspirovaný současnými hudebními žánry jako je R´n´B, pop music, dále hip hop dance, jazz dance a streetovými styly. Klade důraz na přesnost, souhru s hudbou a čistotu provedení. Typická pro tento styl je tvorba choreografie viz obr. 15 (Dance Life Expo, 2013, ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 11).
52
Obr. 15 MTV Dance (Sing365, 2011)
1.3.3.2.8. Dancehall Dancehall je původně z Jamajky, který vznikl z národních a společenských tanců. Využívá především prvků latinsko-amerických tanců, reggae a afrických rytmů. Tančí se na moderní raggae, jenž je často doplněno o hip hop nebo R´n´B rytmy. Za klíčovou je považována píseň a videoklip k písni King of the Dancehall od Beenie Man. Mezi další zástupce patří Elephant Man, Mr. Vegas, Gallis či Sean Paul. Jde o velmi sexy energický a zábavný „párty“ tanec. Specifické jsou soutěže Dancehall Qeen. Není to klasický battle, ale spíše se jedná o jam, kde se hodnotí dynamika, sex - apeal a náboj. Využívají se v něm zejména rytmické pohyby boků, hrudníku a ramen, ale také izolace či rozsahy viz obr. 16. Tento styl je oblíbený především u ženské části populace.
Mezi základní prvky patří The Myspace, The Bogle, Heel-Toe, BlazayBlazay, Pont the River, Pont the Bank a mnoho dalších (ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 11).
53
Obr. 16 Dancehall (SDK Europe Gallery, 2012)
1.3.3.2.9. Krump Patří mezi nejmladší a zároveň i nejvýbušnější taneční styl známý jako Clowning. Dal by se označit za temnou stránku hip hopu. Za zakladatele jsou považováni Tight Eyez, Lil C, Big Mijo a Slayer. Známí jako Kings of Krump, případně First Generation nebo Big Homies. Ti tento styl vytvořili jako nástroj vybouření se ze špatných myšlenek a vybití negativní energie. Vyznačuje se agresivním projevem, výbušností, silově náročnými prvky a obrovským množstvím energie, která z něj přímo vyzařuje. Proto vypadají tanečníci při krumpu často jako zbavení smyslů a zdálo by se, že bezmyšlenkovitě kolem sebe mlátí rukama a svíjí se v křečích. Není tomu tak. I krump má své zákonitosti, pravidla a techniku. Samozřejmě má vliv i povaha tanečníka, schopnost vcítit se, vžít se do role a naplno ji vyjádřit. Bezpochyby se jedná o nejdrsnější styl street dance, který se tančí nejčastěji ve formě battlu, kdy proti sobě stojí buď samotní tanečníci, nebo celá skupina (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 11).
Ačkoli krump může vypadat sebezlostněji a dochází mezi tanečníky k opravdovému kontaktu, kdy se pošťuchují, tahají za trička, strkají, vrčí a zlost z nich srší proudem, jedná se stále o neškodný způsob, jak ventilovat své emoce, zbavit se stresu a nahromaděných problémů (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 11).
54
Mezi základní prvky patří extrémní pohyby, výrazná trhnutí hrudníkem, natřásání a škubání těla, dramatický projev, široký postoj a rozmáchlá gesta (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86). Tyto prvky mají i své názvy patří sem Chest Pop, Arm Swings, Characters, Power Mowes a další. Srazům, kde se krumpeři schází a kde jamují, se říká Buck Session (ATVA – vzdělávací centrum, 2011, s. 11).
Obr. 17 Krump (SDK Europe Gallery, 2012)
55
1.4.
Vývoj street dance v České republice Vzhledem k tomu, že do roku 1989 byla naše země téměř odříznuta
od západu, kde právě všechny styly street dance vznikly, nelze hovořit o vývoji stylů u nás. Přesto se někteří jednotlivci začali věnovat stylům break dance a electric boogaloo, ale díky tomu, že se k nim dostal zlomek informací, byli vždy několik kroků pozadu. Mezi průkopníky u nás patří Jiří Korn a Petr Ježka (Crazy Breakers). V průběhu 90. let se k nám dostává hiphopová hudba u nás nazývaná rap. S ní přichází nový styl tance, který reprezentují dvě výrazné osobnosti, kterými jsou Martin Fiedler, zakladatel brněnské skupiny Beat Up a Ruda Oračko, zakladatel přerovských Crazy Dancers, později Duck Beat. Poté zakládá Adam Šeda další brněnskou skupinu Dynamic Studio 6. Tyto tři taneční školy u nás ovládnou přibližně mezi roky 1999 a 2002 soutěže hiphopových disciplín a každá z nich se stává Mistrem ČR pod Českomoravskou taneční organizací (dále ČMTO) a slušně reprezentuje naši zemi i na Mistrovství světa pořádané organizací International Dance Organization (dále IDO). V druhé polovině 90. let se u nás konečně začne dařit i b - boyingu a vznikají dvě skupiny. Jednou z nich jsou Beat Up Clan Breakers (Brno) a druhou je Da Live Broadcast (Praha). Je známo, že se k nám např. funkové styly jako je locking dostaly až dlouho po revoluci. Průkopníkem u nás je Robert Nový alias Spy Roby, kterého naprosto pohltil film Breakin. Podle tohoto filmu se pak začal učit jednotlivé prvky. O sobě také dává vědět slovenská taneční skupina BDS v čele s Mirem Olšavským a Ferem Bodnárem. Ti se dostali do podvědomí talentem, vytvořit velmi efektivní choreografii. Dnes působí v BDS Academy v Praze. Velmi důležitý je rok 2005, kdy přední české skupiny Beat Up, Dynamic Studio 6 a Alyaschca Crew navštíví nejprestižnější světovou akci Just Debout ve Francii, kde se sejdou naprosté taneční legendy i z USA. Tato zkušenost a silný zážitek posune naše tanečníky tou správnou cestu, jakou by se měla česká hiphopová taneční kultura ubírat. Začnou vznikat první battly a workshopy. Vzniká dnes již světově známý Street Dance Kemp a Hip Hop Paradise, kde mají naši tanečníci možnost setkat se se světovou elitou a učit se od ní.
56
Objevily se u nás taneční legendy jako Buddha Stretch, Henry Link, Tight Eyez, Eddie Moralles, Joseph Go, Byron, Salah, Vagabonds, Wanted Posse či Marty Kudelka. Přesto má dnešní street dance v České republice oproti světovému co dohánět, i když se mnoho zahraničních zkušených tanečníků shoduje, že udělal v poslední době velký pokrok a pomaličku šlape na paty světové úrovni (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86-87).
1.4.1. Organizace v ČR První velkou organizací tanečníků byla ČMTO. V roce 2005 však nespokojení hiphopoví tanečníci založili Taneční unii (dále TU). Ta vznikla především z důvodu nerespektování ČMTO současných trendů ve street dance. Po čase TU zanikla a do dnešní doby funguje a sdružuje tanečníky Czech Dance Organization (dále CDO), která dnes sdružuje cca 11.000 členů a 4.500 nečlenů, tím se stává největší organizací u nás. Existuje ještě organizace pod názvem Svaz učitelů tance (SUT). V poslední době se začalo dařit i tzv. undergroundovým akcím, především battlům, které jsou obvykle pořádané v klubech či halách. Patří sem např. Battle Brno, Druhá šance v Olomouci, Beat Street, Dance Day, AMC Battle, Dance Floor Attack, ale i Street Dance Kemp, kde se pořádá prestižní Street Dance Kemp Europe Battle viz obr. 18 (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86-87; Czech Dance Organization, 2013).
Obr. 18 Porota na SDK (SDK Europe Gallery, 2012
57
1.4.2. Akce a projekty Mezi velmi prestižní a uznávané zahraniční akce patří Battle of the Year, Juste Debout či House Dance International. Mezi české projekty patří:
Street Dance Kemp (SDK Europe) Jde o nejprestižnější letní světové setkání tanečníků street dance v Evropě, kde se setkají ti nejlepší z celého světa. Jak taneční legendy underground hip hop scény z USA, Japonska a Francie, tak i slavní a známí choreografové pop & hip hop music stars, vítězové významných tanečních battlů a soutěží po celém světě. Workshopy viz obr. 19, jsou rozděleny dle výkonnosti od začátečníků až po profi tanečníky. Akce se koná v Jedovnici u Brna a pořádá ji Martin Fiedler (taneční skupina Beat Up). Obvykle trval každý ročník 7 dní, tento rok je však kemp prodloužený až na 10 dní, z důvodu jeho desátého pořádaného výročí. Součástí je prestižní SDK Europe Battle, kde mezi sebou soutěží naprostá světová elita (Street Dance Kemp Europe, 2013).
Poslání SDK
SDK je určen pro všechny z nás, kdo má street dance v srdci
SDK je setkání a konfrontace street dance tanečníků všech národů a vyznání
SDK je tradice, která bude trvat tak dlouho, jak dlouhe budeme věrni naší kultůře
SDK spojuje lidi, kteří vyjadřují své emoce
SDK je nástroj k vyjádření svých vlastních názorů prostřednictvím street dance a hip hop kultury
SDK je street dance v srdci Evropy
(Street Dance Kemp Europe, 2013)
58
Obr. 19 Workshop na SDK (SDK Europe Gallery, 2012)
Taneční skupina roku Je soutěž, do které se mohou přihlásit kterékoli taneční skupiny všech věkových kategorií. Tento projekt není tak rozsáhlý jako soutěže pod CDO, ale i tak si vítězové mohou odnést hodnotné ceny. Do poroty zasedají přední čeští choreografové a tanečníci, ale i zahraniční hosté (Taneční skupina roku, 2013).
Dance Floor Attack (DFA) Je soutěž pouličního tance pořádaná skupinou T - Bass. Nominované skupiny z celé ČR soutěží o titul Nejlepší street dance crew roku. Vítěz postoupí na evropský Street Dance Kemp Europe Battle. Výstupy jednotlivých skupin hodnotí i zahraniční porota (Wikipedia, 2013).
United Flow (Take the Lead) Jedná se o mistrovství České republiky ve street battle a break dance, kterou pořádá CDO s dříve tanečním studiem B - Fresh. V roce 2013 bylo United Flow jakožto MČR ve street battle a break dance nahrazeno soutěží s názvem Take the Lead. Změnila se i organizace, kterou zajišťuje taneční studio Beat Up (Wikipedia, 2013).
59
Beat Street Je vyvrcholení street dance kultury a soutěží v ČR, kam postoupí pouze ti nejlepší. Koná se v Brně v hale Vodova a pořadatelem je CDO společně s taneční skupinou Beat Up.
1.4.3.
Profesionalita ve street dance
V ČR je amatérská základna tanečníků street dance více jak rozsáhlá, věnují se mu téměř všechny taneční školy či skupiny. Většina z nich je registrovaná v CDO, avšak některé nepatří pod žádnou organizaci. Jsou u nás i tanečníci, kteří se tímto tancem živí. Je však nutné dodat, že je jich malé množství a většinou k tomu přibírají i jinou práci. Buď se jedná o účinkování v reklamě, taneční doprovod zpěváků nebo si přivydělávají jako modelové či modelky na módních přehlídkách a jiných společenských akcích. Příkladem mohou být skupiny jako JAD Company či Dance 2XS, kde působí uznávaná tanečnice Linda Rančáková. Z tanečníků profesionálů u nás lze mluvit o Sabině Škodové, z mužů to je bezesporu Wahe Akopjan. B - boying pak zastupují Alf a Fugi. Velký význam pro hiphopovou komunitu má Yemiho projekt Tanečník roku, díky kterému do naší země přijeli taneční legendy, od kterých se mohou naši tanečníci vzdělávat a dále rozvíjet (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 87-88).
Mezi další taneční profesionály patří, již zmínění Miro Olšavský a Fero Bodnár, kteří působí v BDS Academy v Praze a v neposlední řadě Allan Lemaja. Brazilec, který se v roce 2004 usadil v ČR a založil zde skupinu Out Of Bounds.
Výše zmíněné tanečníky můžeme považovat za profesionály u nás, avšak nesmíme zapomenout na další dvě významná jména, mezi která patří Martin Fiedler alias Fidli a Adam Šeda, zakladatele dvou nejvýraznějších brněnských skupin. Fidli se tanci už aktivně nevěnuje, avšak oba spojuje neustálý zájem a setkávání se s těmi nejlepšími evropskými a světovými tanečníky.
60
Získávají od nich informace, cenné zkušenosti a organizují řadu battlů, workshopů a podílí se na pořádání tanečních akcí. Fidli má už několik let pod záštitou prestižní týden trvající Street Dance Kemp, kam zve rok od roku zajímavější a zvučnější jména uznávaných světových tanečníků. Tato akce u nás nemá obdoby, stala se tak uznávanou i ve světě a čím dál více ji navštěvují zahraniční tanečníci. Mimo jiné je Fidli pořadatelem MČR – Beat Street, kde mezi sebou soutěží nejlepší hiphopové choreografie u nás (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 88).
1.4.4.
Infrastruktura Jako vůbec první institucí zastřešující hiphopové tanečníky se stala CDO,
která byla součástí IDO, která určuje pravidla, techniku a organizuje evropské a světové šampionáty. Zhruba ve druhé polovině 90. let sdružovala ČMTO především tanečníky disco dance či schow formací. V této době spadal tzv. nový hiphopový styl, reprezentovaný např. již zmíněnou taneční skupinou Beat Up do soutěžní kategorie Disco Schow Formace. Jelikož se toto zařazení setkalo s velkou kritikou, založila ČMTO novou kategorii a tou se stal hip hop, jejímž funkcionářem se stal Martin Fiedler. Kritika však rostla nadále především z důvodu nespokojenosti zastoupení poroty na soutěžích, jelikož tu většinou tvořili lidé, kteří byli odborníky úplně na jiné styly tance, jako je jazz, moderna, balet či společenský tanec. Hlavní problém byl v tom, že tito lidé nepocházeli z komunity pouličního tance a tak měli na dané výkony jiný pohled. Velký zlom nastal v roce 2005, kdy se hiphopová základna tance v naší zemi neustále rozšiřovala, rostla praktická i teoretická vybavenost tanečníků, avšak s tím rostla nespokojenost s oficiálními soutěžemi. Několik důležitých představitelů z ČMTO odešlo a spolu s nimi velká část hiphopových tanečních skupin. Nějakou dobu fungoval Svaz učitelů tance a později Taneční unie, kam se zaregistrovala většina skupin, které se pouličnímu tanci věnovaly.
61
Na rozdíl od ČMTO povolila TU soutěžit i nezaregistrovaným členům a porotu sestavila z mladých tanečníků, kteří se pouličnímu tanci aktivně věnovali. Tím si získala velký náskok a zajistila si lepší kvalitu soutěží. Přesto pořád nelze mluvit o úrovni, která by se mohla měřit se světovou elitou. Na přelomu roku 2007 a 2008 zanikla ČMTO, místo které vznikla dodnes fungující CDO. Také nesmíme zapomínat na underground, tedy proud, který je proti jakýmkoli organizacím. Jsou to jednotliví nadšenci nebo skupiny, které si buď pomáhají, nebo proti sobě soupeří. Většina urputně odmítá jakoukoliv možnou registraci. Obrovskou výhodou těchto akcí je atmosféra tanečních akcí (pozn. především battlů), které vychází z opravdové hiphopové kultury. Neplatí tu žádné soutěžní žebříčky, žádná striktně daná pořadí, prostě jen finalisté a vítězové. Porota je čím dál častěji složena ze zahraničních hostů a tanečních legend. Dá se říct, že výhra na akcích jako jsou Druhá Šance, Dance Floor Attack nebo Street Dance Cup, je daleko více ceněna jako výhra na Mistrovství ČR. Tito lidé se totiž zajímají celkově o kulturu, životní styl, mají teoretické znalosti, zajímají se o vývoj jednotlivých stylů a celkově tímto životním stylem sami žijí. Mezi současné významné hiphopové skupiny patří brněnští Beat Up, Fénix, High Edition, B - Fresh, Magic Free Group. Dále přerovský Duck Beat, českobudějovický Break Beat, královéhradecký T - Bass, olomoucká Alyaschca Crew, MightyShake ze Zastávky u Brna, The Next Movement ze Šumperka, RespectUs a Raprezent z Karlových Varů, BDS Academy a Out Of Bounds z Prahy či Street Busters z Jihlavy. Ze zapálených krumpových skupin to jsou BFS Krumpers a Union Runners (Návratová & Roman Vašek a kol., 2010, s. 90).
62
1.5.
Životní styl
Životní styl je systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý živý subjekt nebo i objekt. Jedná se hlavně o souhrn relativně ustálených každodenních praktik, způsobů realizace činností, způsobů chování, jenž je v dnešní době výrazně ovlivněn hromadnými sdělovacími prostředky (Wikipedie, 2013). I přesto, že jsou naše životní styly velice rozmanité, mají některé společné rysy, vyplývající ze sociálních a ekonomických podmínek současné společnosti (Duffková, 2011). Mezi další faktory, které náš život ovlivňují, mohou patřit: vzdělání, finanční příjem, postavení v práci, volný čas, etapa rodinného života, lokalita kde žijeme, tradice, ale i móda (Wikipedie, 2013). Nesprávný životní styl vede k mnoha nemocem, kterých se velmi obáváme. Jedním názorem a myšlenkou je, že: „ Žít zdravě není umění, kterému se musíme učit, nýbrž instinktivní způsob života, k němuž se potřebujeme vrátit.“ (Diamond, 1994, s. 10). I pro tanečníky street dance většinou platí, že jejich zájem není jen o tanec, ale o celkový způsob života. Ovlivňuje je styl oblékání, poslech hudby i hodnoty, které vyznávají. Battly a taneční soutěže učí mimo jiné respektu k druhým. Na jedné straně motivují k tvrdé dřině, na straně druhé učí přijmout případnou prohru. V následující praktické části si přiblížíme způsob života, jaký tanečníci vedou.
63
Praktická část Tuto část mé bakalářské práce bych rozdělila do dvou celků. Jelikož jsem si vědoma toho, že práce obsahuje velkou spoustu cizích názvů, jmen a tanečních prvků, tak jsem se rozhodla ve spolupráci s taneční skupinou Street Busters a SB Corporation natočit ukázky jednotlivých tanečních stylů, o kterých se v textu zmiňuji. Je to především z důvodu lepší orientace a představy čtenáře. Ráda bych tím i ukázala, že street dance patří mezi oblíbený a zároveň uznávaný druh tance, který se čím dál více těší oblibě mladých lidí. V druhé polovině praktické části jsem se zabývala životním stylem tanečníků street dance, kterých jsem se dotazovala na základě vlastního schváleného dotazníku, jenž se týkal především délky spánku, stravovacích návyků, pohybové aktivity, motivaci k tanci apod.
2.
Cíle a úkoly práce
2.1. Cíle práce 1. Sepsat ucelený přehled informací souvisejících s tanečním stylem street dance. V tomto případě se jedná zejména o hip hop kulturu. 2. Vytvořit souhrn dostupných informací o jednotlivých stylech street dance, které jsou doplněné videoukázkou. 3. Zjistit životní styl těchto tanečníků, které jsem oslovila pomocí dotazníku.
2.2. Úkoly práce 1. Prostudování odborné literatury, internetových zdrojů, návštěva odborných seminářů zabývající se zkoumanou problematikou. 2. Vytvoření dotazníku. 3. Distribuce dotazníku jednotlivým tanečníkům. 4. Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníkového šetření. 5. Natočení videomateriálu jednotlivých tanečních ukázek street dance.
64
3.
Metodika práce
3.1. Popis zkoumaného vzorku Dotazník byl poslán a rozdán tanečníkům téměř z celé republiky, takže se nejedná pouze o vybrané jedince z jedné konkrétní taneční skupiny. Dotazováno bylo 100 dotazovaných jak ženy, tak muži. Minimální věk byl 18 let. Průměrný věk činí 21,5 let, přičemž nejvíce odpovědělo tanečníků mezi 18-20 lety, což bylo 38 % z celkového počtu dotázaných, dále 29 % ve věku 20-22 let, 23 % mezi 2225 lety, 9 % ve věku 25-30 let a 1 % více jak 30 let. Při zjišťování dosaženého vzdělání jsem zjistila, že nejvíce tedy 55 % dotázaných má ukončené střední vzdělání s maturitou, což souvisí i s průměrným věkem tázaných tanečníků, dále má 23 % ukončené pouze základní vzdělání, 13 % vysokoškolské bakalářské vzdělání, 4 % střední školu bez maturity, 3 % vysokoškolské Mgr. / Ing. a 2 % mají jiné vzdělání. Celkem odpovědělo 100 lidí.
3.2. Metody Dotazníkové
šetření obsahovalo
28
otázek. Probandi odpovídali
na uzavřené typy otázek. Tanečníky jsem oslovila formou dotazníku, který byl v tištěné i on-line podobě. Elektronický dotazník jsem vytvořila na internetové stránce www.survio.com a rozeslala pomocí sociálních sítí. Tištěnou formu jsem rozdala náhodně vybraným tanečníkům na soutěžích, kam se sjíždí téměř z celé republiky a tanečníkům ve skupině, ve které působím. Výsledky jsem pak zpracovala a vyjádřila pomocí tabulek a grafů. K tomuto vyhodnocení jsem využila program Microsoft Office Word 2007.
65
4.
Výsledky práce V této kapitole jsem zpracovala výsledky dotazníku, které jsou zobrazené
jak v tabulkách, tak grafech. Dále jsou doplněné komentářem a zhodnocením.
Otázka č. 1 Kolik hodin ve všední dny spíte? (po - čt) Tab. 3 Počet hodin spánku ve všední dny Odpověď
Počet
Podíl
více než 10 hod.
1
1,00%
8-10 hod.
11
11,00%
5-8 hod.
80
80,00%
méně než 5 hod.
8
8,00%
1% 8%
11% více než 10 hod. 8-10 hod. 5-8 hod. méně než 5 hod.
80 %
Graf č. 1 Počet hodin spánku ve všední dny
Z tabulky č. 3 a grafu č. 1 vyplývá, že nejvíce tedy 80 % dotazovaných odpovědělo, že spí denně 5-8 hodin, 11 % odpovědělo, že spí 8-10 hodin denně, 8 % méně než 5 hodin a pouhé 1 % spí více jak 10 hodin za den. Výsledky dopadly dle mého očekávání. Většina lidí ve věku cca 20 let je mými vrstevníky, o nichž je známo, že delší dobu ponocují. Většinou v noci dohání povinnosti do školy nebo tráví čas na sociálních sítích. Doporučená doba spánku pro dospělého člověka je 8 hodin denně.
66
Přiměřený a kvalitní spánek patří do jedné z nejlepších regeneračních procedur, proto by neměl být opomíjen v žádném věku a rozhodně by se člověk neměl spokojit s pěti hodinami denně. Výsledky různých testů a výzkumů potvrzují příčinnou souvislost mezi nedostatkem spánku a cukrovkou typu II., srdečním infarktem, depresí, obezitou i úrazy (Štěpánková, 2010). Pro přesnější zjištění bych pro příští výzkum volila kratší rozpětí hodin.
Otázka č. 2 Kolik hodin spíte o víkendu (pá - ne)?
Tab. 4 Počet hodin spánku o víkendu Odpověď
Počet
Podíl
více než 10 hod.
12
12,00%
8-10 hod.
68
68,00%
5-8 hod.
20
20,00%
méně než 5 hod.
0
0,00%
20%
více než 10 hod.
12%
8-10 hod. 68% 5-8 hod.
Graf č. 2 Počet hodin spánku o víkendu
Dle tabulky č. 4 a grafu č. 2, většina tedy 80 % dotázaných odpověděla, že o víkendu spí 8-10 hodin, 20 % tanečníků 5-8 hodin a 12 % spí o víkendu více jak 10 hodin. Méně než 5 hodin nespí žádný dotázaný. Vzhledem k častým víkendovým workshopům, soutěžím, battlům či jiným akcím je jasné, že se prodlouží i doba spánku. Tím však nijak tanečníci nevynikají nad běžnou populací, jelikož většina lidí spí o víkendu déle jak v pracovní dny.
67
Výsledky mě přesto trochu překvapily, jelikož jsem čekala větší procento u odpovědi více jak 10 hodin. Domnívala jsem se tak na základě toho, že se mladí lidé většinou o víkendu chodí bavit do společnosti a žijí častěji nočním životem.
Otázka č. 3 V kolik hodin ráno běžně ve všední dny vstáváte? (po - pá)
Tab. 5 Doba vstávání ve všední dny Odpověď
Počet
Podíl
před 6 hod.
16
16,00%
mezi 6-7 hod.
45
45,00%
mezi 7-8 hod.
18
18,00%
později než v 8 hod.
21
21,00%
21%
16%
před 6 hod. mezi 6-7 hod. mezi 7-8 hod.
18% 45%
později než v 8 hod.
Graf č. 3 Doba vstávání ve všední dny
Méně jak polovina tedy 45 % odpovědělo, že vstává mezi 6-7 hodinou. 21 % vstává později než v 8 hodin, 18 % mezi 7-8 hodinou a 16 % před 6 hodinou, což je vidět v tabulce č. 5 a grafu č. 3. Jelikož se většinou jedná o studenty střední školy, tak je pochopitelné, že musí ráno vstávat na výuku. Soudím tak dle věku dotazovaných, kdy nejvíce odpovědělo tanečníků ve věku 18-20 lety. Zajímavé je však, že 21 % dotázaných vstává později než v 8 hodin. Jedná se zřejmě o pracující či studující na vysokých školách, kteří si povětšinou sestavují rozvrh sami nebo o trenéry tanečních skupin, jimž obvykle začíná pracovní doba odpoledne, kdy už nemají děti školu.
68
Otázka č. 4 V kolik hodin vstáváte o víkendu? (so - ne)
Tab. 6 Doba vstávání o víkendu Odpověď
Počet
Podíl
před 6 hod.
0
0,00%
mezi 6-8 hod.
4
4,00%
mezi 8-10 hod.
39
39,00%
mezi 10-12 hod.
45
45,00%
po 12 hod.
12
12,00%
později než ve 14 hod.
0
0,00%
12%
4%
mezi 6-8 hod. mezi 8-10 hod. 39% mezi 10-12 hod.
45% po 12 hod.
Graf č. 4 Doba vstávání o víkendu
Podle tabulky č. 6 a grafu č. 4 vstává mezi 10-12 hod. 45 % dotázaných, 39 % pak mezi 8-10 hodinou, 12 % po 12 hodině a 4 % mezi 6-8 hodinou. Nikdo neodpověděl, že by vstával před 6 hodinou nebo později než ve 14 hodin. Jelikož většina tanečníků uvedla, že o víkendu spí 8-10 hodin a nejvíce jich vstává mezi 10-12 hodin, vyplývá z toho skutečnost, že chodí spát v ranních hodinách a to mezi 2-4 hodinou ráno. Je to spojené zajisté s návštěvami tanečních akcí, soustředění, battlů a workshopů či jiné zábavy. O tanečnících je všeobecně známo, že i přestože např. na soustředění trénují až 5x denně, jsou schopni celou noc protančit a ještě se zúčastnit battlů. Výsledky mě moc nepřekvapily, ale do příštího výzkumu by bylo lepší rozepsat časy po hodinách.
69
Otázka č. 5 V kolik hodin chodíte nejčastěji spát ve všední dny?
Tab. 7 Doba, kdy chodí tanečníci spát Odpověď
Počet
Podíl
dříve než ve 21 hod.
1
1,00%
mezi 21-22 hod.
5
5,00%
mezi 22-24 hod.
49
49,00%
po půlnoci
41
41,00%
k ránu
4
4,00%
1% 4% 5%
dříve než ve 21 hod. mezi 21-22 hod. mezi 22-24 hod.
41%
49%
po půlnoci k ránu
Graf č. 5 Doba, kdy chodí tanečníci spát
Skoro polovina dotázaných chodí spát mezi 22-24 hodinou a to 49 %. 41 % chodí spát po půlnoci, pouhých 5 % mezi 21-22 hodinou, 4 % k ránu a pouze jeden člověk dříve než ve 21 hodin, což vyplývá z tabulky č. 7 a grafu č. 5. Naprostá většina dotázaných chodí spát velmi pozdě, přestože je dokázané, že nejkvalitnější spánek je právě do půlnoci. Může to být ovlivněno i dobou tréninku. Z vlastní zkušenosti vím, že spousta skupin trénuje až ve večerních hodinách a než se tanečník dostane domů, není možné, aby šel spát dříve než ve 22 hodin. Mnohdy ještě večer dohánějí většinou studenti povinnosti a úkoly do školy. Výsledky mě nepřekvapily, i přesto, že nejsou dobré a nekorespondují se správným životním stylem. Z vlastní zkušenosti a v okolí znám spoustu lidí, kteří pracují a dohánějí práci po večerech, někteří však tráví večery na internetu nebo sociálních sítích.
70
Otázka č. 6 Kolikrát denně jíte?
Tab. 8 Počet jídel za den Odpověď
Počet
Podíl
méně než 3x
9
9,00%
3x (nejčastěji je to snídaně, oběd, večeře)
27
27,00%
3-5x denně
51
51,00%
více než 5x denně
13
13,00%
méně než 3x 13%
9%
27%
51%
3x (nejčastěji je to snídaně, oběd, več eře) 3-5x denně více než 5x denně
Graf č. 6 Počet jídel za den
V tabulce č. 8 i grafu č. 6 je vidět, že více jak polovina dotázaných 51 % jí 3-5x denně, 27 % jí 3x za den a to nejčastěji snídani, oběd a večeři. 13 % jí naopak více než 5x denně a 9 % se nají méně jak 3x za den. Doporučení výživových odborníků je alespoň 5 porcí jídla denně a to snídani, svačinu, oběd, svačinu a večeři, popřípadě ještě druhou večeři. V tomto případě mě tanečníci velmi překvapili, jelikož jsem čekala úplně jiné výsledky. Bohužel 27 % přiznalo, že se stravuje pouze 3x denně, což je z hlediska správné životosprávy velmi málo. Menší procento jsem čekala i u odpovědi, že jí méně než 3x. Když vezmeme v úvahu tanečnici, která má 60 kg, 170 cm, jejíž věk je 20 let a započítáme fyzickou aktivitu, vyjde nám celkový energetický výdej cca 10900 kJ. Dle správné životosprávy by měl být energetický výdej a příjem v rovnováze. Důležité je, aby byl příjem živin dostatečný a především pravidelný během celého dne. Správná a vyvážená strava má mimo jiné vliv i na kvalitu samotného tréninku a především na zdraví jedince. Pro další výzkum by bylo vhodnější dát více možností odpovědí.
71
Otázka č. 7 Snídáte ráno?
Tab. 9 Snídaně Odpověď
Počet
Podíl
ano
56
56,00%
ne
19
19,00%
někdy
25
25,00%
25% ano
56%
ne
19% někdy
Graf č. 7 Snídaně
Na základě tabulky č. 9 a grafu č. 7 snídá 56 % dotázaných, 25 % se nasnídá někdy a celých 19 % nesnídá, což mě překvapilo a toto číslo se mi zdá celkem vysoké. Snídaně tvoří důležitou součást stravování během dne a měla by tvořit 20 % celkového energetického příjmu. Některé studie dokazují, že vynechání snídaně u dětí zhoršuje jejich pozornost a vizuální vnímání. Jiné studie přišly na to, že lidé, kteří vynechávají snídaní, mají celkově horší skladbu celého jídelníčku. Během dne konzumují více tuků, méně některých minerálních látek a stopových prvků či vlákniny. Tito lidé mají větší sklon k rozvoji obezity. Tím riskují ohrožení svého zdraví dalšími komplikacemi (Tláskal, 2012).
72
Otázka č. 8 Děláte si běžně svačinu do práce / do školy?
Tab. 10 Svačina Odpověď
Počet
Podíl
ano
47
47,00%
ne
33
33,00%
někdy
20
20,00%
20%
ano 47%
ne někdy
33%
Graf č. 8 Svačina
Méně jak polovina tedy 47 % si svačinu nosí, 33 % si ji nenosí a 20 % pouze někdy, což je vyobrazeno v tabulce č. 10 a grafu č. 8. Osobně mě výsledky celkem překvapily, jelikož jsem nečekala, že si bude skoro polovina dotázaných nosit svačinu, spíš jsem čekala výsledky u odpovědí ano a ne obráceně. Přesto se opět jedná o důležitou součást vyváženého jídelníčku. Svačina jak dopolední, tak odpolední by měla zastávat 10 % někdy až 15 % celkového energetického příjmu. Pokud se na ni zapomíná, dochází často k tomu, že toho lidé více snědí k obědu a večeři. Nebo zahánějí hlad nevhodnými potravinami, které nakupují v automatech či kantýnách. Tyto a jiné faktory pak vedou k obezitě či jiným zdravotním problémům.
73
Otázka č. 9 Kolik kusů ovoce běžně sníte za den?
Tab. 11 Počet snězeného ovoce za den Odpověď
Počet
Podíl
1 kus
54
54,00%
2 kusy
17
17,00%
více než 3 kusy
9
9,00%
žádné
20
20,00%
1 kus
20%
2 kusy 9%
54% 17%
více než 3 kusy žádné
Graf č. 9 Počet snězeného ovoce za den
Dle tabulky č. 11 a grafu č. 9 vyplývá, že 54 % dotázaných sní za den jeden kus ovoce, 20 % nejí ovoce žádné, 17 % sní během dne dva kusy a 9 % tanečníků zkonzumuje více než tři kusy ovoce za den. Výsledky jsou dle mého názoru velmi špatné, jelikož podle doporučení výživové pyramidy je za den potřeba sníst 2 – 4 porce ovoce. Přičemž 1 porce je např. jeden pomeranč, jablko, banán nebo miska jahod či borůvek. Počítá se i sklenice 100 % ovocné neředěné šťávy (Foodnet, 2012). Celkově 20 tanečníků ze 100 nejí ovoce žádné, tudíž je velmi pravděpodobné, že u nich můžeme počítat s nedostatkem rozpustné vlákniny, vitamínů a minerálních látek, které ztrácí více i během tréninku. Otázkou je, jestli je suplementují v podobě doplňků stravy. Přesto je pro člověk vždy lepší variantou přijímat tyto látky v co nejpřirozenější podobě. Do dalšího výzkumu by bylo vhodnější lépe specifikovat, co znamená kus ovoce a co všechno se považuje za zdroj ovoce (pozn. i džus).
74
Otázka č. 10 Kolik kusů zeleniny běžně sníte za den?
Tab. 12 Počet snězené zeleniny za den Odpověď
Počet
Podíl
1 kus
47
47,00%
2-3 kusy
24
24,00%
více než 3 kusy
10
10,00%
žádné
19
19,00%
1 kus 19% 2-3 kusy 47%
10%
více než 3 kusy žádné
24%
Graf č. 10 Počet snězené zeleniny za den
Jak je vidět v tabulce č. 12 a grafu č. 10, tak většina 47 % dotázaných tanečníků jí pouze 1 kus zeleniny za den, 24 % sní 2-3 kusy během dne, celých 19 % nejí zeleninou žádnou a 10 % sní více jak tři kusy zeleniny za den. Dle mého názoru jsou výsledky velmi špatné. Když budu opět vycházet z doporučení dle výživové pyramidy, měli bychom sníst 3-5 porcí zeleniny za den. Jedna porce je např. velká paprika, mrkev nebo dvě rajčata. Porcí zeleniny může být i miska salátu či čínského zelí, ale i půl talíře brambor nebo sklenice neředěné zeleninové šťávy (Foodnet, 2012). Pouhých 10 % dotázaných splnilo tyto předpoklady. Přestože má v složení stravy zelenina velmi důležité zastoupení jak z důvodu dostatku vitamínů, minerálních látek a rozpustné vlákniny, tak z důvodu snížení hladiny glykemického indexu stravy. Díky tomu je člověk delší dobu zasycený.
75
Proto by neměla zelenina chybět v žádném jídelníčku a vždy by jí měl být dostatek. Do dalšího výzkumu by bylo vhodnější používat místo kusů porce, a definovat, co to znamená. Lepší by byl i větší prostor pro možnost odpovědí.
Otázka č. 11 Kolik tekutin běžně vypijete za den?
Tab. 13 Pitný režim Odpověď
Počet
Podíl
0,5 l a méně
6
6,00%
0,5-1 l za den
21
21,00%
1-2 l za den
46
46,00%
více než 2 l za den
27
27,00%
6% 0,5 l a méně
27%
21% 0,5-1 l za den 1-2 l za den Více než 2 l za den
46%
Graf č. 11 Pitný režim
Tabulka č. 13 i graf č. 11 ukazují, že méně jak polovina tanečníků 46 % vypije za den 1-2 l tekutin, 27 % více jak 2 l tekutin během dne, 21 % pouhých 0,5-1 l tekutin za den a 6 % 0,5 l a méně. Bohužel ani zde dle mého názoru tanečníci nepotěšili. Doporučený příjem činí 30 - 40 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti na den. Když budeme brát v potaz 60 kg 20 - ti letou tanečnici, tak její příjem tekutin by měl být normálně zhruba 2400 ml. Musíme však ještě připočítat množství tekutin, které je potřeba doplnit před, během a po tréninku. Během tréninku je doporučení cca 125-250 ml každých 15-20 minut. Proto jsou tyto všechny výsledky naprosto nevyhovující, pouhých 27 % dotázaných pije více než dva litry tekutin denně, což je i tak velmi málo.
76
Otázka č. 12 Co pijete nejčastěji během dne? (pozn. ne na party)
Tab. 14 Druhy tekutin Odpověď
Počet
Podíl
vodu
50
50,00%
čaj
9
9,00%
šťávu
14
14,00%
slazené limonády
6
6,00%
minerálku
19
19,00%
energetické nápoje
2
2,00%
jiné
0
0,00%
vodu
2%
čaj
19%
šťávu 6%
50% slazené limonády
14% minerálku 9% energetické nápoje
Graf č. 12 Druhy tekutin
Podle tabulky č. 14 a grafu č. 12 pije během dne 50 % dotázaných nejčastěji vodu, 19 % minerálku, 14 % šťávu, 9 % čaj, 6 % slazené limonády, 2 % energetické nápoje a 0 % jiné nápoje. Vypovídá o tom i tabulka č. 14 a graf č. 12. Po slazených limonádách a energetických nápojích sáhlo 8 % dotázaných, v tomto případě jsem čekala vyšší procento odpovědí, protože z vlastní zkušenosti vím, že spoustu tanečníků tyto nápoje konzumuje, ale je zřejmě pravda, že nebudou tvořit hlavní část pitného režimu, proto by bylo vhodné do dalšího výzkumu zjistit, kolikrát za týden pijí energetický nápoj.
77
Otázka č. 13 Kde nejčastěji obědváte ve všední dny?
Tab. 15 Místo oběda Odpověď
Počet
Podíl
ve škole / v práci (jídelna, menza apod.)
41
41,00%
doma
30
30,00%
nosím si jídlo z domu
8
8,00%
restaurace
14
14,00%
fast food
3
3,00%
neobědvám
1
1,00%
jiné
3
3,00%
1%
3% 3%
14% 41%
ve škole / v práci (jídelna, menza apod.) doma nosím si jídlo z domu restaurace
8%
fast food neobědvám
30%
jiné
Graf č. 13 Místo oběda
Dle výsledků v tabulace č. 15 a grafu č. 13 se ve škole nebo v práci stravuje 41 % dotázaných, dalších 30 % se stravuje doma, 14 % v restauracích, 8 % si nosí jídlo z domu, 3 % obědvají ve fast foodu, 3 % jí jinde a pouze 1 %, tedy v tomto případě jeden člověk neobědvá vůbec, přestože by oběd měl pokrýt 30-35 % celkového energetického příjmu. Výsledky mě poněkud zarazily. Vzhledem k průměrnému věku bych čekala, že se bude více dotázaných stravovat ve školní jídelně či menze. Vysoké procento obědvá doma, což je u mladých lidí zarážející. Domnívám se, že se bude jednat o studující na vysoké škole či trenéry, jejichž pracovní doba začíná spíše až odpoledne.
78
V restauraci obědvá 14 tanečníků, zřejmě to budou pracující, kteří chodí v polední pauze většinou na obědové menu do restaurace. Přestože jsou tanečníci street dance často spojováni s ne moc zdravým životním stylem, tak ve fast foodu obědvají pouze 3 dotázaní, což je samozřejmě jedině dobře.
Otázka č. 14 Večeříte?
Tab. 16 Večeře Odpověď
Počet
Podíl
ano
83
83,00%
ne
2
2,00%
někdy
15
15,00%
2%
15%
ano ne
83%
někdy
Graf č. 14 Večeře
Jak vyplývá z tabulky č. 16 a grafu č. 14, tak nadpoloviční většina 83 % odpověděla, že večeří, 15 % si dá večeři někdy a 2 % nevečeří vůbec. Jelikož mívají dospělí tanečníci tréninky většinou v pozdně odpolední nebo večerních hodinách, není překvapením, že si téměř všichni po tréninku večeři dají. Tato otázka se může zdát zbytečnou, přesto jsem ji zařadila především z důvodu, že večeře patří mezi jednu z hlavních a důležitých součástí celkového denního energetického příjmu, kde by měla tvořit zhruba 25 %. Tudíž je nutnou součástí správné životosprávy.
79
Pro další výzkum by bylo dobré zjistit skladbu jídelníčku a preferenci potravin, které si tanečníci vybírají nebo i to, jestli dávají přednost studené nebo teplé večeři. Zajímavé by bylo i zjištění doby, kdy večeří.
Otázka č. 15 Jak často chodíte na akce? (pozn. na párty, posedět do hospody apod.) Tab. 17 Počet navštívených akcí za měsíc Odpověď
Počet
Podíl
2-3x do měsíce
40
40,00%
1x v týdnu
31
31,00%
2x v týdnu
22
22,00%
více než 3x v týdnu
4
4,00%
nikam nechodím
3
3,00%
4%
3%
22%
2-3x do měsíce 1x v týdnu
40%
2x v týdnu více než 3x v týdnu 31%
nikam nechodím
Graf č. 15 Počet navštívených akcí za měsíc
Na akce chodí 2-3x do měsíce 40 % dotázaných, 31 % navštěvuje společnost 1x v týdnu, 22 % do ní zavítá 2x v týdnu, 4 % více než 3x za týden a pouhé 1 % nikam nechodí. S tanečním životem ohledně stejně jako s životem mladých dospívajících lidí se pojí častější návštěvy společnosti a akcí. Může se jednat o hudební koncerty, battly, jamy, či posezení s přáteli. Záleží i na tom, jak tuto otázku tanečníci pochopili a co si představili pod pojmem akce. V příštím výzkumu by měla být otázka položena konkrétněji a mělo by být na výběr více možností odpovědí. I přesto 53 % chodí do společnosti minimálně 1x za týden, což může být pro studenty někdy docela finančně náročné.
80
V tomto směru mě napadá otázka pro další výzkum a tou je, kolik peněz jsou schopni utratit během jedné akce.
Otázka č. 16 Kolikrát v týdnu trénujete?
Tab. 18 Trénink Odpověď
Počet
Podíl
1x za týden
5
5,00%
2x za týden
31
31,00%
3-4x za týden
45
45,00%
více než 5x za týden
19
19,00%
1x za týden
5% 19%
2x za týden 31% 3-4x za týden více než 5x za týden
45%
Graf č. 16 Trénink
Výsledky na tuto otázku jsou opravdu zajímavé, jak vyplývá z tabulky č. 18 a grafu č. 16, tak 95 % dotázaných trénuje minimálně 2x za týden, z toho 45 % 3-4 x, 31 % 2x v týdnu a 19 % více než 5x týdně. Pouze 5 % tanečníků trénuje jednou za týden. Domnívám se, že to budou začínající tanečníci. Samozřejmě stejně jako každý sport, tak i tanec vyžaduje hodiny a hodiny tréninku, než přijdou nějaké výsledky. Přesto se hodně lidí domnívá, že nepatří mezi sport.
81
Tímto bych chtěla tyto názory vyvrátit a poukázat na četnost tréninkových jednotek, která někdy převyšuje počet tréninkových hodin některých vrcholových sportů. V dalším výzkumu by bylo dobré zjistit, kdy nejvíce tanečníci trénují, jestli mají tréninky pouze ve všední dny nebo i o víkendu. Dále jak dlouho trvá jejich tréninková jednotka a z jakých částí je nejčastěji složená.
Otázka č. 17 Jak se dopravujete běžně do práce / do školy?
Tab. 19 Způsob dopravy Odpověď
Počet
Podíl
pěšky
16
16,00%
autem
17
17,00%
MHD
64
64,00%
na motorce
2
2,00%
na kole, koloběžce,
1
1,00%
skateboardu apod.
pěšky
2% 1% 16%
autem MHD 17% na motorce
64% na kole, koloběžce, skateboardu apod.
Graf č. 17 Způsob dopravy
82
Dle tabulky č. 19 a grafu č. 17 se pomocí MHD dopravuje 64 % dotázaných, 17 % jezdí autem, 16 % chodí pěšky, 2 % jezdí na motorce a pouhé 1 % jezdí na kole, skateboardu či koloběžce, zde bych čekala větší procentuelní zastoupení. Musíme brát také v úvahu, že většina dotázaných je ve věku, kdy zatím není až tak běžné mít vlastní auto či jiný dopravní prostředek, tudíž jim nezbývá nic jiného, než využít hromadné dopravy. 17 % odpovídajících tanečníků, kteří jezdí autem, budou nejspíš pracující. V dalším výzkumu by bylo dobré zjistit, kolikrát v týdnu využívají dopravní prostředky a kolik času v nich stráví, popřípadě jak ho tráví (učení, čtení, poslech hudby apod.).
Otázka č. 18 Jaká z těchto potravin je podle Vás nejtypičtější pro tanečníka street dance?
Tab. 20 Nejtypičtější potravina tanečníka street dance Odpověď
Počet
Podíl
zeleninový či ovocný salát
6
6,00%
hamburger a hranolky nebo cokoli z fast foodu
34
34,00%
sušenky a bonbony či jiné sladkosti
7
7,00%
těstoviny
6
6,00%
normální domácí strava
47
47,00%
zeleninový či ovocný salát 6%
hamburger a hranolky nebo cokoli z fast foodu
47%
34%
sušenky a bonbony či jiné sladkosti těstoviny
6%
normální domácí strava
7%
Graf č. 18 Nejtypičtější potravina tanečníka street dance
83
Tabulka č. 20 i graf č. 18 vypovídají o tom, že nejvíce tedy 47 % dotázaných odpovědělo, že se jedná o normální domácí stravu, 34 % se domnívá, že nejtypičtější potravinou tanečníka street dance jsou hamburger a hranolky nebo cokoli z fast foodu, 7 % si myslí, že to jsou sušenky, bonbony či jiné sladkosti, 6 % se přiklání k těstovinám a dalších 6 % k zeleninovému nebo ovocnému salátu. Tanečníci street dance bývají často spojováni s oblibou nezdravých jídel a častými návštěvami fast foodu, což vyplynulo i z výsledků odpovědí, přesto jsem u této odpovědi čekala vyšší procento. Důvodem proč tomu tak je, může být i to, že street dance vznikl v USA, kde jsou fast foody na každém roku, přestože velmi přispívají k nárůstu obezity. Tanec je sport jako každý jiný a vyžaduje kvalitní stravu, která má být pestrá, pravidelná a plnohodnotná. Má vliv na sportovní výkon, ale především na zdraví, které by mělo být pro každého tím nejdůležitějším.
Otázka č. 19 Jaký z těchto nápojů je podle Vás nejtypičtější pro tanečníka street dance?
Tab. 21 Nejtypičtější nápoj tanečníka street dance Odpověď
Počet
Podíl
voda
55
55,00%
čaj
0
0,00%
šťáva
6
6,00%
energetický nápoj
22
22,00%
slazená limonáda (např. Coca-Cola)
13
13,00%
jiné
4
4,00%
84
voda
4% 13%
šťáva energetický nápoj 22%
55% slazená limonáda (např. Coca-Cola) 6%
jiné
Graf č. 19 Nejtypičtější nápoj tanečníka street dance
55 % tanečníků si myslí, že je nejtypičtějším nápojem pro street dance voda, pro 22 % jsou to energetické nápoje, pro 13 % slazené limonády, pro 6 % šťáva, 4 % odpověděla, že jiné nápoje a nikdo nevybral čaj. Tak vypovídají výsledky z tabulky č. 21 a grafu č. 19. Přestože se většina přiklání k vodě, je tu stále 35 % těch, kteří si myslí, že to jsou energetické nápoje či slazené limonády. Domnívám se, že jsou tyto výsledky ovlivněné i tím, že velkou část tanečních akcí sponzorují značky jak energetických nápojů, tak slazených limonád, tudíž je mají tanečníci pořád na očích. Bohužel jsou tyto nápoje naprosto nevhodné např. pro doplnění tekutin během tréninku a tanečníci by se jim měli spíše vyhýbat, pokud se nejedná o doplnění energie během náročného výkonu, jako je např. delší battle či taneční soutěž s více vstupy. V doplnění tekutin měla vždy převažovat voda, či jiné sportovní hypotonické nápoje. V dalším výzkumu bych se zaměřila na to, kolik vypijí tanečníci energetických nápojů a slazených limonád během týdne.
85
Otázka č. 20 Jaký alkoholický nápoj je podle Vás nejtypičtější pro tanečníka street dance?
Tab. 22 Nejtypičtější alkoholický nápoj tanečníka street dance Odpověď
Počet
Podíl
pivo
17
17,00%
víno
4
4,00%
míchaný alkoholický drink
45
45,00%
tvrdý alkohol
21
21,00%
žádný
13
13,00%
13%
pivo
17% 4%
víno míchaný alkoholický drink tvrdý alkohol
21%
45%
žádný
Graf č. 20 Nejtypičtější alkoholický nápoj tanečníka street dance
Výsledky z tabulky č. 22 a grafu č. 20 ukazují, že je pro 45 % dotázaných tanečníků nejtypičtějším alkoholickým nápojem míchaný alkoholický drink, pro 21 % je to tvrdý alkohol, 17 % odpovědělo, že pivo, 13 % není pro žádný alkohol a 4 % jsou pro víno. Je známo, většina společenských akcí je spojena s konzumací alkoholu. Samozřejmě tím nechci říct, že jsou všechny taneční akce spojené s alkoholem! Spíše jsem chtěla zjistit, k jakému druhu alkoholu se mladí lidé více přiklánějí. Nejvíce mě překvapilo, že se 21 % dotázaných si myslí, že nejtypičtější alkoholickým nápojem pro tanečníka street dance je tvrdý alkohol. V souvislosti s alkoholem nelze hovořit o doporučeném množství, ale spíše o množství akceptovatelném.
86
Pro dospělou ženu je to 10g alkoholu za den, pro muže 20 g za den. V dalším výzkumu by bylo vhodné zjistit, jak často tito lidé konzumují alkohol, jaký druh pijí nejčastěji a jaké množství.
Otázka č. 21 Jste zvyklí se před tréninkem rozcvičit?
Tab. 23 Rozcvičení před tréninkem Odpověď
Počet
Podíl
ano
65
65,00%
ne
8
8,00%
občas
27
27,00%
ano
27%
ne 65%
8%
občas
Graf č. 21 Rozcvičení před tréninkem
Na tuto otázku odpovědělo 65 % tanečníků, že jsou zvyklý se před tréninkem rozcvičit, 27 % se rozcvičí někdy a 8 % se nerozcvičuje vůbec. Výsledky mě dost překvapily, jelikož 27 % těch co se nerozcvičí, se mi zdá příliš, což je vyobrazeno v tabulce č. 23 a grafu č. 21. Správné a důkladné rozcvičení, by mělo být nezbytou součástí každého tréninku a nikdy by se nemělo vynechávat! Problém vidím především v nevzdělanosti a neodbornosti trenérů, kteří své svěřence k těmto návykům důsledně nevedou, protože v nich nevidí důležitost a jsou podle nich mnohdy zbytečné. Riskují tak svalová či jiná zranění, ale i vznik svalových dysbalancí.
87
Na začátek tréninku by se mělo zařadit důkladné rozehřátí a kloubněmobilizační cvičení případně spojené s posilováním. U tanečníků je velmi častá bederní lordóza, proto má být posilování zacílené především na břišní svaly s důkladným protažením oblasti bederní páteře. Jelikož jsou nejvíce přetěžovány svaly dolních končetin, je potřeba se zaměřit i na posilování horní poloviny těla. (pozn. mimo break dance, kde tanečníci posilují celé tělo a kde jsou naopak přetěžovány právě svaly horních končetin). Další výzkum by se mohl zabývat tím, jaký druh rozcvičení tanečníci na svých trénincích využívají.
Otázka č. 22 Provádíte po tréninku strečink?
Tab. 24 Strečink Odpověď
Počet
Podíl
ano
34
34,00%
ne
12
12,00%
někdy
54
54,00%
34%
ano ne
54%
někdy 12%
Graf č. 22 Strečink
Dle tabulky č. 24 a grafu č. 22 provádí pouhých 34 % po tréninku strečink, 54 % jenom někdy a 12 % strečink vůbec nevyužívá. Tyto výsledky jsou opravdu alarmující, přesto mě moc nepřekvapily, protože z vlastní zkušenosti vím, že po tréninku provádí strečink jen hrstka tanečníků. Zde opět sehrávají důležitou roli trenéři, kteří by měli tyto zásady dodržovat a naučit své svěřence. Strečink je nutnou součástí všech sportovních odvětví, díky němu sval lépe regeneruje a stává se pružnějším.
88
V tanci velmi často zaujímáme rozsahově složité pozice či polohy, ve kterých je správné protažení svalů doslova nutností. Pokud tomu tak není, riskuje opět tanečník riziko zranění. Zaměřit by se tanečníci měli na protažení především dolních končetin a svalů, které mají tendenci ke zkrácení. Další výzkum by mohl řešit jaký strečink je pro street dance nejvhodnější či druhy strečinků, které tanečníci využívají.
Otázka č. 23 Provádíte nějaký typ regenerace?
Tab. 25 Regenerace Odpověď
Počet
Podíl
sauna
10
10,00%
hydroterapie (např. vířivka)
4
4,00%
masáže
17
17,00%
žádnou regeneraci neprovádím
57
57,00%
jiný druh regeneračních procedur
12
12,00%
sauna 12%
10% 4%
hydroterapie (např. vířivka) 17%
masáže žádnou regeneraci neprovádím
57%
jiný druh regeneračních procedur
Graf č. 23 Regenerace
Z tabulky č. 25 a grafu č. 23 je patrné, že více jak polovina 57 % neprovádí regeneraci žádnou, 17 % využívá masáží, 12 % jiný druh regenerace, 10 % saunu a 4 % hydroterapii. Výsledky odpovědí mě moc nepřekvapily, jelikož se jedná o mladé lidi, kteří zřejmě zatím nevidí v regeneraci takový smysl, přestože je velmi důležitá a ve sportu má nezastupitelnou úlohu.
89
Slouží především k urychlení zotavení organismu po fyzické námaze. Zapojit bychom ji měli nutně tehdy, kdy bude tréninkové zatížení činit více jak 12 hodin týdně. Jedná se především o prevenci přetížení, přetrénování, předcházení vzniku svalových dysbalancí,
chronických
potíží,
vzniku
makrotraumat
i mikrotraumat. Regenerace zvyšuje kvalitu tréninkové přípravy a může zvýšit intenzitu tréninkového procesu až o 15 %. Měli by se na ni zaměřit především ti tanečníci, které tanec živí a jejichž počet tréninkových jednotek je vyšší, tudíž organismus není schopen sám regenerovat a je vhodné zařadit regenerační prostředky. Přesto by se zde měli opět zamyslet trenéři či vedoucí klubů, kteří by měli zapojit do svých hodin kompenzační cvičení a naučit své svěřence správnému strečinku. Nedílnou součástí je kromě regeneračních procedur i správná strava a dostatečný pitný režim. V příštím výzkumu by bylo vhodnější dát na výběr více možností odpovědí a zaměřit se na kompenzační cvičení.
Otázka č. 24 Máte kvůli tanci nějaké zdravotní potíže?
Tab. 26 Zdravotní potíže Odpověď
Počet
Podíl
bolest v oblasti krční páteře
4
4,00%
bolest v oblasti bederní páteře
9
9,00%
problémy s kolenními klouby
30
30,00%
problémy s hlezenními klouby
7
7,00%
žádné zdravotní problémy
45
45,00%
jiné
5
5,00%
90
bolest v oblasti krční páteře
5% 4% 9%
bolest v oblasti bederní páteře problémy s kolenními klouby 30%
45%
problémy s hlezenními klouby žádné zdravotní problémy
7%
jiné
Graf. 24 Zdravotní potíže
Nejvíce tedy 45 % dotázaných netrpí žádnými zdravotními problémy, 30 % má problémy s kolenními klouby, 9 % pociťuje bolest v oblasti bederní páteře, 7 % má problémy s hlezenními klouby, 5 % má jiné zdravotní problémy a 4 % trápí bolest v oblasti krční páteře, což je patrné z tabulky č. 26 a grafu č. 24. Zde bych viděla hlavní problém ve výběru obuvi, jelikož většina tanečníků nosí módní značkovou obuv, avšak velmi nevhodnou vzhledem k pohybové aktivitě. Jedná se o boty, které jsou především velmi tvrdé, bez jakéhokoli odpružení, které by zmírnilo dopad. Bohužel pořád převládá větší vliv celkové image tanečníka, než zamyšlení se nad tím, jaké by to mohlo mít následky na zdraví člověka. Přesto bych řekla, že se tato situace pomalu zlepšuje a na soutěžích si můžeme všimnout větší propagace kvalitní sportovní obuvi. Dokonce i některé známé sportovní značky začaly vyrábět vhodnou obuv určenou přímo pro tanečníky, která současně koresponduje se stylem tance. V dalším výzkumu bych rozšířila možnosti odpovědí.
91
Otázka č. 25 Jak dlouho se věnujete tanečnímu stylu street dance?
Tab. 27 Jak dlouho dotazovaní tančí Odpověď
Počet
Podíl
pár měsíců
1
1,00%
1-2 roky
9
9,00%
2-4 roky
13
13,00%
4-6 let
26
26,00%
6-10 let
31
31,00%
10-15 let
19
19,00%
více než 15 let
1
1,00%
1%
1% 9% pár měsíců
19% 13%
1-2 roky 2-4 roky 4-6 let 6-10 let
31%
26%
10-15 let více než 15 let
Graf č. 25 Jak dlouho dotazovaní tančí
Z tabulky č. 27 a z grafu č. 25 je vidět, že 31 % dotázaných se tanci věnuje 6-10 let, 26 % 4-6 let, 19 % tanečníků 10-15 let, 2% tančí v rytmu street dance 12 roky, více než 15 let žije tímto tancem 1 % tedy jeden tanečník a pár měsíců se mu věnuje také 1 %. Přestože vývoj street dance u nás byl po revoluci velmi pozvolný a dá se říct, že svůj největší rozmach zaznamenal až po roce 2005, tak se mu celých 19 % dotázaných věnuje 10 – 15 let. S nejvyšší pravděpodobností se jedná o tanečníky, choreografy a trenéry, kteří se tímto stylem tance živí nebo o zapálené jedince.
92
Otázka č. 26 Kdo nebo co Vás přimělo věnovat se tomuto stylu tance?
Tab. 28 Co dotazované přimělo, aby se věnovali tomuto tanci Odpověď
Počet
Podíl
rodiče
11
11,00%
kamarád / kamarádka
23
23,00%
média (reklama, leták, video apod.)
6
6,00%
já sám / sama
56
56,00%
jiné
4
4,00%
4%
rodiče 11% kamarád / kamarádka 23%
56%
média (reklama, leták, video apod.) já sám / sama
6% jiné
Graf č. 26 Co dotazované přimělo, aby se věnovali tomuto tanci
Většina 56 % dotázaných se pro tento druh sportu rozhodla sama, 23 % dnes již tanečníků se rozhodlo dle doporučení přátel, 11 % dotázaných k tomuto tanci přivedli rodiče, 6 % ovlivnila média a 4 % jiné zdroje. Vypovídá o tom i tabulka č. 28 a graf č. 26. Pro většinu mladých lidí je street dance atraktivní sport, který je pro řadu z nich i módní záležitostí. Pozitivně mě překvapilo, že 23 % tanečníků k tomuto tanci přivedl kamarád či kamarádka. Dobrý kolektiv a přátelství hrají v životě mladých lidí obrovskou roli. V mladém věku je člověk vystaven spoustě nebezpečí a nástrah např. drogy. Díky zájmu o nějakou aktivitu, nemá tolik času se těmto „lákadlům“ věnovat. Street dance by tak mohl oslovit mladé lidi svojí kulturou, image a celkově životním stylem. V dalším výzkumu by bylo zajímavé zjistit, co pro tyto tanečníky znamená street dance a na jakém místě ho mají v žebříčku svých priorit.
93
Otázka č. 27 Proč jste se rozhodli věnovat se tomuto stylu tance?
Tab. 29 Důvod proč tančí street dance Odpověď
Počet
Podíl
baví mě to, je to můj koníček
67
67,00%
chodím tancovat, abych „zabil/a“ čas a měl/a
2
2,00%
0
0,00%
živím se tím a je to můj koníček
25
25,00%
jiné
6
6,00%
pohyb nebaví mě to, ale je to moderní druh tance, takže chci být in
baví mě to, je to můj koníček 6% chodím tancovat, abych „zabil/a“ čas a měl/a pohyb 25%
0% 2%
nebaví mě to, ale je to moderní druh tance, takže chci být in 67%
živím se tím a je to můj koníček jiné
Graf č. 27 Důvod proč tančí street dance
Tabulka č. 29 a graf č. 27 vypovídají o tom, že pro 67 % je street dance koníčkem, 2 % chodí tancovat aby „zabili“ čas a měli pohyb, 25 % tanečníků se díky street dance živí a je zároveň jejich koníčkem, 6 % by odpovědělo jinak. Jsem velmi ráda, že nikdo neodpověděl, že tančí pouze proto, že je to moderní.
94
Je vidět, že odpovídali tanečníci, kteří mají k tomuto tanci vztah a nedělají ho pro jeho současnou popularitu. V dalším výzkumu by bylo zajímavé srovnání tanečníky street dance, kteří ho provozují volnočasově a ty, kteří se jím živí. Otázka č. 28 Vyhovuje Vám Váš současný životní styl nebo byste ho chtěli změnit?
Tab. 30 Spokojenost s dosavadním životním stylem Odpověď
Počet
Podíl
naprosto mi vyhovuje, nechci ho měnit
21
21,00%
vůbec mi nevyhovuje, přivítal/a bych změnu
2
2,00%
celkem mi vyhovuje, i když vím, že by bylo
58
58,00%
snažím se o změnu
15
15,00%
vyhledal/a jsem odborníka (např. výživový
2
2,00%
2
2,00%
potřeba některé věci změnit
poradce, fyzioterapeut apod.) jiná odpověď
2%
naprosto mi vyhovuje, nechci ho měnit
2%
vůbec mi nevyhovuje, přivítal/a bych změnu
21%
15%
2%
celkem mi vyhovuje, i když vím, že by bylo potřeba některé věci změnit snažím se o změnu
vyhledal/a jsem odborníka (např. výživový poradce, fyzioterapeut apod.)
58%
jiná odpověď
Graf č. 28 Spokojenost s dosavadním životním stylem
95
Výsledky jsou patrné v tabulce č. 30 a grafu č. 28, kdy více jak polovina 58 % dotázaných odpověděla, že přesto, že jim současný životní styl vyhovuje, přivítala by změnu. 21 % odpovědělo, že jim jejich životní styl naprosto vyhovuje a nic by neměnilo, 15 % se snaží o změnu, 2 % by změnu přivítali a nevyhovuje jim jejich životní styl, další 2 % vyhledali odborníka a poslední 2 % byla jiná odpověď. Výsledky vypovídají o životním stylu, který vedou a který ve většině případů není úplně nejlepší a někteří si to zřejmě uvědomují. Zde by se měli opět zamyslet trenéři a vedoucí tanečních skupin a škol. Jelikož především právě oni jsou těmi vzory svých svěřenců a určují celkový styl dané skupiny. Pro další výzkum by bylo vhodnější zkonkretizovat přesně, co by chtěli tanečníci změnit a co jim v jejich životním stylu vadí.
Shrnutí a doporučení Pro někoho mohou být výsledky zklamáním, pro jiného nejsou překvapením. V podstatě se jedná o běžného mladého člověka, jehož životní styl souvisí především s věkem. Výsledky jsem si potvrdila své domněnky, že pořád velká spousta tanečníků zanedbává strečink, regeneraci a to zejména spánek. Dále je mezi tanečníky značná část těch, kteří mají tuto aktivitu spojenou v souvislosti s životosprávou s nezdravými jídly, jako jsou jídla z fast foodu, energetické nápoje a slazené limonády. Celkově stravování u tanečníků, kteří odpověděli na tento dotazník, není moc dobré. Z výsledků vyplývá, že se pořád velké množství dotázaných stravuje nepravidelně a nedostatečně. Chybí jim především dostatek zeleniny i ovoce, dokonce i pitný režim je velmi nedostatečný, přestože pohybová aktivita je celkem vysoká.
Zajisté měl dotazník spoustu chyb, především chyběl větší počet možností odpovědí. Některé otázky byly moc obecné, proto by bylo v příštím výzkumu určitě lepší je více zkonkretizovat. Troufám si však tvrdit, že by byly výsledky naprosto odlišné u populace, která se tímto stylem tance živí a doslova jím žije. Proto by bylo vhodné v příštím výzkumu porovnat profesionální tanečníky s těmi, kteří se tanci věnují pouze ve volném čase, a není pro ně prací.
96
ZÁVĚR Street dance si čím dál více jak u nás, tak ve světě získává na popularitě a těší se zájmu mnoha lidí, ať už na amatérské či profesionální úrovni. Svoji nezastupitelnou roli hrál i v dějinách. Především v USA, kde vznikl. Právě zde byli mladí lidé často součástí pouliční gangů, které řešily své problémy i násilím. Street dance a především battle tedy vzájemný nekontaktní souboj, jim umožnil změřit si síly bez použití hrubých prostředků. Díky němu se mohli vyjádřit a ukázat svůj postoj ke společnosti. I v dnešní době zastává hlavní myšlenka tohoto tance individualitu, originalitu a vyjádření tanečníka.
Dle mého názoru se můžeme na dnešní street dance podívat ze dvou pohledů, jedním je tzv. undergroundový styl, který uctívá původní kulturu hip hopu a jednotlivých street dance stylů. Tito tanečníci soutěží pouze na battlech, věnují se sebevzdělávání, objíždí workshopy a země, ve kterých se zajímají o vývoj jednotlivých stylů, který se snaží zachytit. Druhý pohled je více komerční, vyznává řád, pravidla a organizaci. Tanečníci si nejčastěji měří své síly na regionálních, republikových či světových soutěžích.
Přestože má český street dance neustále oproti světovému co dohánět, udělal v poslední době obrovský kus práce. Chloubou v naší zemi je pořádaný a ve světě známý Street Dance Europe Battle nebo u nás velmi oblíbený Dance Floor Attack.
Tato práce může sloužit i jako ucelený přehled informací pro začínající trenéry, vedoucí či choreografy, ale i pro samotné tanečníky, kteří by se chtěli o kultuře a vývoji street dance něco dozvědět.
97
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ATVA – VZDĚLÁVACÍ CENTRUM, (2011). Lektor tanečních technik, Skripta Hip hop (1. vyd.). Praha, 2011, 2-17 s. 2. BALAŠ, R. (2003). Tance 20. století (1. vyd.). Olomouc: Nakladatelství Hanex, 2003, 6-12 s. 51-52 s. 73-81 s.
3. BLENFORDOVÁ, N. (2008). Tanec. Cesta ke štíhlé postavě (1.vyd.). Praha: Euromediagroup, 2008, 37 s. 4. BRODSKÁ, B. & VAŠUT, V. (2004). Svět tance a baletu (1.vyd.). Praha: Akademie múzických umění, 2004, 7-9 s. 5. DOSEDLOVÁ, J. (2012). Role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii. Terapie tancem (1.vyd.). Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2012, 19-72 s.
6. DIAMOND, H&M. (1994). Jak žít zdravě část první. Fit pro život II. Praha: Nakladatelství Pragma, 1994, 10 s.
7. FIEDLER, M. (2003). Hip hop forever (1.vyd.). Olomouc: Nakladatelství Hanex, 2003, 5-53 s.
8. HAVRÁNEK, Š. (2007). Styly pouličního tance. Bob Dance 1. ročník (1). Nymburk: Grej Press, 2007, 10 s.
9. JEŘÁBKOVÁ, J. (2004). Taneční průprava (1.vyd.). Praha: NIPOS-ARTAMA Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2004, 8 s.
10. KURKOVÁ, L. (1987). Tanec a hudba (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 8 s.
98
11. LEMPARTOVÁ, T. (2008). House dance. Bob Dance 2. ročník (1). Nymburk: Grej Press, 2008, 10 s.
12. NÁVRATOVÁ, J. & VAŠEK, R. (2010). Tanec v České republice (1.vyd.). Praha: Institut umění, 2010, 82-90 s.
13. PODHRÁZSKÁ, Z. & MEDVECKÁ, E. (1984). Odznak odbornosti Tanečník (1. vyd.). Praha: Česká ústřední rada PO SSM v nakladatelství Mladá fronta, 1984, 10. s.
14. SMUGALOVÁ, Z. (2008). Tanec jako prostředek formování estetického vkusu. In I. Hojtašová & M. Dvořáková (Eds.), Taneční výchova a kulturní kapitál. Celostátní sympozium o taneční výchově na přelomu tisítiletí. (1.vyd.). Praha: NIPOS-ARTAMA, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2008, 72 s.
15. WAINWRIGHT, L. & KINGOVÁ, L. (2006). Standardní a latinskoamerické tance krok za krokem. V rytmu tance (1.vyd.). Praha: Euromedia Group - Ikar, 2006, 8 s.
99
INTERNETOVÉ ZDROJE 16. ALYASCHCA CREW, Street dance [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. dostupné z WWW < http://alyaschcacrew.cz/web/wp-content/plugins/page-flipimage-gallery/popup.php?book_id=1>
17.
BOB
DANCE,
dostupné z WWW
Vogue
dance
[online].
2013
[cit.
2013-04-13].
kolebkou-excentrickeho-vogue-dance >
18. CENTRUM TANCE, Street dance [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. dostupné z WWW
19. CZECH DANCE ORGANIZATION, O nás [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. dostupné z WWW
20. DANCE LIFE EXPO, Street dance [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. dostupné z WWW
21. DANONE, Hlavní důvody proč snídat od MUDr. Petra Tláskala [online]. 2013
[cit.2013-03-19].
dostupné z WWW
online.cz/dietologie/novinky/duvody-proc-snidat>
22. DUFFKOVÁ, J. Životní styl moderního člověka [online]. 2011 [cit. 2013-0415]. dostupné z WWW
23. FOODNET. Potravinová pyramida [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. dostupné z WWW
100
24. STREET DANCE KEMP EUROPE, Home [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. dostupné z WWW 25. SURVIO, Dotazník [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. dostupné z WWW < http://www.survio.com/cs/>
26. ŠIMBEROVÁ, D. et al., Teorie tance [online]. 2009 [cit. 2013-02-20] Elportál dostupné z WWW:
27. ŠTĚPÁNKOVÁ, R. Dobrý spánek je základ spokojeného života a nedostatek spánku může zabít [online]. 2010 [cit. 2013-04-12] dostupné z WWW:
28. TANEC & VĚDOMÉ TĚLO, Taneční citáty, [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. dostupné z WWW
citaty-/>
29. TANEČNÍ SKUPINA ROKU, Úvod [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW 30. TLÁSKAL, Z. Hlavní důvody proč snídat [online]. 2010 [cit. 2013-04-12] dostupné z WWW 31. WIKIPEDIA, Dance Floor Attack [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
32.
WIKIPEDIA,
United
Flow
[online].
2013
[cit.
2013-04-11].
dostupné z WWW
33. WIKIPEDIA, Životní styl [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. dostupné z WWW
101
34. ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Potravinová pyramida [online]. 2013 [cit. 201303-09]. dostupné z WWW
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Cakewalk WINSETT, S. [online]. 2010 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
Obrázek č. 2 Kool Herc CEPEDA, R. [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
Obrázek č. 3 Grand Wizard Theodore JAM, B. [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
Obrázek č. 4 Graffiti BOURKE, A. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW
Obrázek č. 5 Battle skupin SDK EUROPE GALLERY. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW < http://www.sdkeurope.com/gallery/sdk_2012/>
Obrázek č. 6 Capoiera MISCHA. [online]. 2009 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW
102
Obrázek č. 7 Locking SDK EUROPE GALLERY. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW
Obrázek č. 8 Boogaloo Sam WZHOTDOG. [online]. 2009 [cit. 2013-04-15]. dostupné z WWW
Obrázek č. 9 Break dance K-RIM STARTIMES 2. [online]. 2009 [cit. 2013-04-15]. dostupné z WWW
Obrázek č. 10 Hip hop dance UR DANCERS. [online]. 2008 [cit. 2013-04-15]. dostupné z WWW < http://urdancers.cz/aktuality-workshop-12-2008.html>
Obrázek č. 11 Hype - Running Man WINSETT, S. [online]. 2010 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
Obrázek č. 12 House dance KOLA. [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
Obrázek č. 13 Waacking JASON. W. [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. dostupné z WWW
Obrázek č. 14 Vogueing WINSETT, S. [online]. 2010 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
103
Obrázek č. 15 MTV dance SING365. [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. dostupné z WWW
Obrázek č. 16 Dancehall SDK EUROPE GALLERY. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW
Obrázek č. 17 Krump SDK EUROPE GALLERY. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW
Obrázek č. 18 Porota na SDK SDK EUROPE GALLERY. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW
Obrázek č. 19 Workshop na SDK SDK EUROPE GALLERY. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. dostupné z WWW < http://www.sdkeurope.com/gallery/sdk_2012/>
104
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Přehled prvků lockingu ALYASCHCA CREW, Street dance [online]. 2012 [cit. 201-12-06]. 2-3 s. dostupné z WWW
Tabulka č. 2 Přehled funky prvků ALYASCHCA CREW, Street dance [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. 10 s. dostupné z WWW
Tabulka č. 3 Počet hodin spánku ve všední dny Tabulka č. 4 Počet hodin spánku o víkendu Tabulka č. 5 Doba vstávání ve všední dny Tabulka č. 6 Doba vstávání o víkendu Tabulka č. 7 Doba, kdy chodí tanečníci spát Tabulka č. 8 Počet jídel za den Tabulka č. 9 Snídaně Tabulka č. 10 Svačina Tabulka č. 11 Počet snězeného ovoce za den Tabulka č. 12 Počet snězené zeleniny za den Tabulka č. 13 Pitný režim Tabulka č. 14 Druhy tekutin Tabulka č. 15 Místo oběda Tabulka č. 16 Večeře Tabulka č. 17 Počet navštívených akcí za měsíc Tabulka č. 18 Trénink Tabulka č. 19 Způsob dopravy Tabulka č. 20 Nejtypičtější potravina tanečníka street dance Tabulka č. 21 Nejtypičtější nápoj tanečníka street dance Tabulka č. 22 Nejtypičtější alkoholický nápoj tanečníka street dance Tabulka č. 23 Rozcvičení před tréninkem
105
Tabulka č. 24 Strečink Tabulka č. 25 Regenerace Tabulka č. 26 Zdravotní potíže Tabulka č. 27 Jak dlouho dotazovaní tančí Tabulka č. 28 Co dotazované přimělo, aby se věnovali tomuto tanci Tabulka č. 29 Důvod proč tančí street dance Tabulka č. 30 Spokojenost s dosavadním životním stylem
106
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Počet hodin spánku ve všední dny Graf č. 2 Počet hodin spánku o víkendu Graf č. 3 Doba vstávání ve všední dny Graf č. 4 Doba vstávání o víkendu Graf č. 5 Doba, kdy chodí tanečníci spát Graf č. 6 Počet jídel za den Graf č. 7 Snídaně Graf č. 8 Svačina Graf č. 9 Počet snězeného ovoce za den Graf č. 10 Počet snězené zeleniny za den Graf č. 11 Pitný režim Graf č. 12 Druhy tekutin Graf č. 13 Místo oběda Graf č. 14 Večeře Graf č. 15 Počet navštívených akcí za měsíc Graf č. 16 Trénink Graf č. 17 Způsob dopravy Graf č. 18 Nejtypičtější potravina tanečníka street dance Graf č. 19 Nejtypičtější nápoj tanečníka street dance Graf č. 20 Nejtypičtější alkoholický nápoj tanečníka street dance Graf č. 21 Rozcvičení před tréninkem Graf č. 22 Strečink Graf č. 23 Regenerace Graf č. 24 Zdravotní potíže Graf č. 25 Jak dlouho dotazovaní tančí Graf č. 26 Co dotazované přimělo, aby se věnovali tomuto tanci Graf č. 27 Důvod proč tančí street dance Graf č. 28 Spokojenost s dosavadním životním stylem
107
PŘÍLOHY Celé znění dotazníku: Osobní údaje: Pohlaví: muž – žena Věk: Město: Dosažené vzdělání: a. základní b. střední bez maturity c. střední s maturitou d. vysokoškolské Bc. e. vysokoškolské Ing. /Mgr. či jiný titul f. jiné 1. Kolik hodin ve všední dny spíte (po-čt)? a. b. c. d.
Více jak 10 hod. 8-10 hod. 5-8 hod. Méně jak 5 hod.
2. Kolik hodin spíte o víkendu (pá-ne)? a. b. c. d.
Více jak 10 hod. 8-10 hod. 5-8 hod. Méně jak 5 hod.
3. V kolik hodin ráno ve všední dny vstáváte (po-pá)? a. b. c. d.
Před 6 hod. Mezi 6 - 7 hod. Mezi 7 - 8 hod. Později než v 8 hod.
4. V kolik hodin vstáváte o víkendu (so-ne)? e. f. g. h. i. j.
Před 6 hod. Mezi 6 - 8 hod. Mezi 8 - 10 hod. Mezi 10 - 12 hod. Po 12 hod. Později než ve 14 hod.
108
5. V kolik hodin chodíte nejčastěji spát? a. b. c. d. e.
Dříve jak ve 21 hod. Mezi 21 - 22 hod Mezi 22 - 24 hod. Po půlnoci K ránu
6. Kolikrát denně jíte? a. b. c. d.
Méně než 3x 3x (nejčastěji je to snídaně, oběd, večeře) 3-5x denně Více než 5x denně
7. Snídáte ráno? a. Ano b. Ne c. Někdy 8. Děláte si svačinu do práce/ do školy? a. Ano b. Ne c. Někdy 9. Kolik ovoce sníte za den? a. b. c. d.
Jeden kus Dva kusy Více jak tři kusy Žádné
10. Kolik zeleniny sníte za den? a. b. c. d.
Jeden kus Dva-tři kusy Více jak tři kusy Žádnou
109
11. Kolik tekutin běžně vypijete za den? a. b. c. d.
0,5 l a méně 0,5 - 1 l den 1 – 2 l den Více jak 2 l den
12. Co pijete nejčastěji během dne? (pozn. ne na party) a. b. c. d. e. f.
Vodu Šťávu Slazené limonády Minerálku Energetické nápoje Jiné…
13. Kde obědváte? a. b. c. d. e. f.
Ve škole (jídelna, menza apod.) Doma Nosím si jídlo z domu Restaurace Fast food Neobědvám
14. Večeříte? a. Ano b. Ne c. Někdy 15. Jak často chodíte na akce (party, posedět do hospody apod.)? a. b. c. d. e.
2-3 x do měsíce 1x v týdne 2x v týdnu Více jak 3x v týdnu Nikam nechodím
16. Kolikrát v týdnu trénujete? a. b. c. d.
1x za týden 2x za týden 3 - 4x za týden Více než 5x za týden
110
17. Jak se dopravujete do školy / do práce? a. b. c. d.
Pěšky Autem MHD (metro, tramvaj, autobus, trolejbus…) Na kole, koloběžce, skateboard, apod.
18. Jaká z těchto potravin je podle Vás nejtypičtější pro tanečníka street dance? a. b. c. d. e.
Zeleninový či ovocný salát Hamburger a hranolky nebo cokoli z fast foodu Sušenky a bonbony Těstoviny Normální domácí strava
19. Jaký podle Vás z uvedených nápojů je nejtypičtější pro tanečníka street dance? a. b. c. d. e. f.
Voda Šťáva Energetický nápoj Slazená limonáda (Coca-Cola apod.) Čaj Jiné
20. Jaký alkoholický nápoj je podle vás nejtypičtější pro tanečníka street dance? a. b. c. d. e.
Pivo Víno Míchaný alkoholický drink Tvrdý alkohol Žádný, tanečník street dance by neměl konzumovat alkohol vůbec
21. Jste zvyklí se před tréninkem rozcvičit? a. Ano b. Ne c. Občas 22. Provádíte po tréninku strečink? a. Ano b. Ne c. Někdy
111
23. Provádíte nějaký typ regenerace? a. b. c. d. e.
sauna hydroterapie (např. vířivka) masáže žádnou jiný druh regenerace
24. Máte kvůli tanci nějaké zdravotní potíže? a. b. c. d. e. f.
bolest v oblasti krční páteře bolest v oblasti bederní páteře problémy s kolenními klouby problémy s hlezenními klouby (kotníky) zatím žádné jiné
25. Jak dlouho se věnujete tanečnímu stylu street dance? a. pár měsíců b. 1-2 roky c. 2-4 roky d. 4-6 let e. 6-10 let f.
10-15 let
g. Více jak 15 let 26. Kdo nebo co Vás přimělo věnovat se tomuto stylu tance? a. rodiče b. kamarád/ kamarádka c. sourozenec d. média (reklama, leták, video upoutávka, inzerát apod.) e. já sám/sama f.
jiné
112
27. Proč jste se rozhodli věnovat tomuto tanci? a. baví mě to, je to můj koníček b. chodím tancovat, abych „zabil/a“ čas a zároveň měl/a pohyb c. nebaví mě to, ale je to moderní druh tance, takže chci být in d. živím se tím a je to zároveň můj koníček e. Jiná odpověď
28. Vyhovuje Vám Váš současný životní styl nebo byste ho chtěli změnit? a. naprosto mi vyhovuje, nechci ho měnit b. vůbec mi nevyhovuje, přivítal/a bych změnu c. celkem mi vyhovuje, i když vím, že by bylo potřeba některé věci změnit d. snažím se o změnu e. vyhledal/a jsem odborníka (např. výživový poradce, fyzioterapeut apod.) f.
jiná odpověď
113
RESUMÉ Tématem této bakalářské práce je taneční forma street dance a životní styl tanečníků. V první části je sepsán souhrn poznatků související s tématem. Je zde zmíněna historie tance a hip hop kultura, ze které street dance vychází. Dále jsou popsány jeho jednotlivé taneční styly, vývoj, kterým prošel v České republice a životní styl tanečníků, jenž je hlavním tématem druhé části práce. Pomocí dotazníků jsem zjišťovala a vyhodnocovala, jaký způsob života u nás tito lidé žijí. Cílem bylo sestavit ucelený přehled informací související s tímto tancem a přiblížit čtenáři životní styl mladých tanečníků. Pro jasnou představu je práce navíc doplněna videem, v němž jsou natočeny jednotlivé taneční ukázky street dance.
SUMMARY The topic of my thesis is the dance form of street dance and the life style of the dancers. The first part is focused on the summary of findings related to the topic. This thesis mentions the history of dance and hip hop culture that preceded street dance. Next it's individual dance styles, development in the Czech republic and the life style are described. The lifestyle is also the main topic in the second part of my work. Through questionnaires I researched and evaluated the lifestyle of the dancers in my country. The aim was to compile a comprehensive overview of information related to this dance and bring the life style of young dancers closer to the reader. A video that shows particular dance styles is attached at the end of my work.
114
