Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Redakce zpravodajství České televize Brno – případová studie Editorial team of Czech Television in Brno – case study

Bakalářská diplomová práce

Jakub Ščurkevič

Brno 2008

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii.

V Brně, 5. ledna 2009.

........................................... 1

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu práce Ing. Rudolfu Burgrovi za vstřícnost, trpělivost a všestrannou pomoc při vytváření této práce. Dále bych poděkoval všem členům redakce zpravodajství brněnské České televize, za jejich ochotu podílet se o cenné zkušenosti.

2

1. Úvod ....................................................................................................................................... 4 2. Metodologické postupy .......................................................................................................... 5 3. Historie redakce zpravodajství v Televizním studiu Brno ..................................................... 8 4. Analýza dokumentů.............................................................................................................. 13 4.1. Zákon o České televizi .................................................................................................. 14 4.2. Statut České televize ..................................................................................................... 15 4.3. Kodex České televize .................................................................................................... 15 4.4. Opatření ředitele zpravodajství ..................................................................................... 16 4.5. Některá doporučení pro editory zpravodajského kanálu............................................... 19 5. Redakce zpravodajství Televizního studia Brno .................................................................. 20 5.1. Základní informace ....................................................................................................... 20 5.2. Náplň pracovních pozic................................................................................................. 21 5.2.1. Šéfredaktor ............................................................................................................. 21 5.2.2. Editor...................................................................................................................... 23 5.2.3. Produkce................................................................................................................. 25 5.2.4. Plánovač ................................................................................................................. 26 5.2.5. Redaktoři ................................................................................................................ 27 5.2.6. Videožurnalista....................................................................................................... 29 5.2.7. Moderátor ............................................................................................................... 29 5.2.7. Koordinátorka pro pražské záležitosti.................................................................... 30 5.2.8. Newsroom – zprávaři, archiváři ............................................................................. 31 5.3. Postup při vytváření zpravodajských příspěvků............................................................ 32 5.3.1. Informační zdroje redakce...................................................................................... 32 5.3.2. Redakční porady..................................................................................................... 35 5.3.3. Zpracování tématu na zpravodajský výstup ........................................................... 36 5.3.4. Zpravodajské příspěvky ......................................................................................... 38 5.4. Počítačové redakční systémy ........................................................................................ 41 5.4.1. Systém iNews ......................................................................................................... 41 5.4.2 Systém Octopus....................................................................................................... 42 5.4. Organizační struktura .................................................................................................... 43 5.5. Vztahy brněnské redakce s ostatními redakcemi České televize .................................. 45 6. Zpravodajské relace připravované brněnskou redakcí ......................................................... 46 6.1. Události v regionech 18:00 ........................................................................................... 46 6.2. Události v regionech 19:25 ........................................................................................... 48 6.3. Týden v regionech ......................................................................................................... 48 6.4. Regiony ČT24 ............................................................................................................... 48 6.5. Zajímavosti z regionů.................................................................................................... 49 6.6. Další pořady .................................................................................................................. 49 6.7. Vysílací schéma brněnských zpravodajských pořadů ................................................... 50 7. Závěr..................................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 52 Přílohy ...................................................................................................................................... 54 Jmenný rejstřík ......................................................................................................................... 68

3

1. Úvod Televizní zpravodajství v Brně má už téměř padesátiletou tradici. Brno bylo hned po Praze druhým místem v zemi, kde vznikla televizní zpravodajská redakce. V této práci bych chtěl popsat její práci a fungování brněnské redakce zpravodajství České televize. Zaměřím se jak na dokumenty, které jsou pro její práci závazné, tak na její strukturu a pořady, které zpracovává. V práci zmíním historické souvislosti a významné milníky, kterými redakce za posledních několik let prošla. Patří sem novela zákona o České televizi a počátek vysílání kanálu ČT24. Pokusím se objasnit konsekvence těchto programových změn s organizačními transformacemi uvnitř redakce. Před více než čtyřmi lety prohlásil šéfredaktor brněnské redakce zpravodajství Roman Ondrůj: „Devizou regionálního vysílání České televize v Brně je fakt, že nemá konkurenci.“1 Jelikož mediální trh v Brně a potažmo na celé jižní Moravě prošel od počátku 90. let vývojem, lze o platnosti tohoto výroku v této době polemizovat. Už v době před více než deseti roky byly zakládány komerční společnosti zabývající se i televizním zpravodajstvím. V Brně působí například společnost RTA (dříve Fatem TV), společnost Direct Film, TV Brněnská 1 a v neposlední řadě zde i televize Nova zřídila trvalou redakci. Nicméně redakce zpravodajství Televizního studia Brno České televize zůstává bezpochyby nejstarší televizní redakcí s dlouhou tradicí a největším zázemím, která v Brně působí a v tomto smyslu konkurenci nemá. Mezi brněnskými zpravodaji České televize jsem strávil více než rok, přispěla tomu i žurnalistická praxe, která byla součástí mého studijního programu na Fakultě sociálních studií. Za tuto dobu jsem zde získal cenné praktické zkušenosti. Kolektiv vedený šéfredaktorem Ondrůjem připravuje regionální zpravodajské relace téměř každý den. Když jsem, ale chtěl získat doplňující informace o redakci, zjistil jsem, že neexistují. Publikaci, která by se tematicky věnovala brněnské redakci zpravodajství, v žádné knihovně nalézt nelze.2 Proto jsem se rozhodl zabývat se ve své bakalářské práci právě kolektivem novinářů a ostatních zaměstnanců, kteří téměř každý den připravují nejsledovanější regionální zpravodajské relace. Tato práce si klade za cíl popsat fungování a každodenní rytmus redakce. V mnohém nebude převratná či novátorská, ale popisná. Pokusím se v ní skloubit svoje

1

Tento výrok poznamenal šéfredaktor brněnské redakce zpravodajství na přednášce v Olomouci konané 12. listopadu 2004. 2 Lze najít pouze některé publikace, které se svým tématem alespoň dotýkají problematiky brněnské redakce zpravodajství ČT. Více v následující kapitole.

4

nabyté zkušenosti, rozhovory s důležitými členy redakce a analýzu dokumentů týkajících vymezení pozice redakce v rámci hierarchie České televize.

2. Metodologické postupy Jaké metody bude autor při zpracování samotné práce používat, napovídá už její zadání. Jedná se o deskripci, či případovou studii konkrétního jevu. Budou používány kvalitativní výzkumné postupy a nestandardizované metody, které používají induktivní logiku3. Kvantitativní přístup je třeba zavrhnout, jelikož jeho metody ze své podstaty zcela nevyhovují zadání práce.4 Kvalitativní metody výzkumu počítají hned s několika způsoby sběru dat. Mezi ně patří: nestandardizovaný rozhovor, pozorování a analýza dokumentů. Autor za stěžejní fáze výzkumu považuje pozorování a následné rozhovory s představiteli redakce. Hlavně z toho důvodu, že zpravodajství a práce redakce musí být chápáno jako proces, který nelze uchopit a po částech a popsat. Výzkumník se musí stát součástí pozorovaného jevu, aby mohl důsledně poznat a pochopit problematiku. Pozorování je dobrým výzkumným nástrojem, ale nelze ho považovat za jedinou metodu k popsání jevu. Autor proto použil další dvě výzkumné techniky: rozhovor a analýza dokumentů.

Analýza dokumentů První metodou, kterou autor použije k popisu fungování zpravodajské redakce TS Brno, je analýza dokumentů. Tato část poslouží k vytvoření základního přehledu k dané problematice. Při ní bylo potřeba se zaměřit na závazné nařízení a dokumenty, které Česká televize, potažmo redakce zpravodajství, musí dodržovat. Tyto dokumenty nebyly vyrobeny pro tento výzkum, proto jsou to sekundární zdroje. Použité texty vytyčují celkový rámec pro práci v redakci zpravodajství, a proto musely být v této práci reflektovány. Prvním analyzovaným textem je zákon o České televizi5, který základním způsobem vymezuje postavení České televize jako veřejnoprávního média. Spolu se všemi novelami tohoto zákona se zevrubně dotýká i redakcí zpravodajství a regionálního vysílání. Dalšími závaznými dokumenty jsou Statut České televize6 a Kodex České televize7. Prvně jmenovaný text je spíše rozšířením výše zmíněného zákona, druhý se týká samotné práce pro 3

Na jejím počátku je pozorování a sběr dat. Až poté výzkumník pátrá po pravidelnostech a formuluje závěry. Kvantitativní metody pracují s hypotézami, které výzkumem ověřují. Zároveň tyto postupy nutně vyžadují redukci informace. To při studii jednoho jevu neboli případové studii, není žádoucí. Viz. Disman 1995: 5. 5 Zákon 483/1991 Sb. schválený Národní radou 7. listopadu 1991. 6 Statut České televize – Česká televize. http://www.ceskatelevize.cz/ct/statut/index.php (1. 12. 2008) 7 Kodex České televize – Česká televize. http://www.ceskatelevize.cz/ct/kodex/index.php (1. 12. 2008) 4

5

veřejnoprávní médium. Oba dokumenty jsou závazné, proto je autor v této práci zmiňuje. Poslední kategorií zkoumaných textů jsou interní předpisy. Jedná se o dva materiály: Opatření ředitele zpravodajství a Některá doporučení pro editory zpravodajského kanálu.8 Tyto dva dokumenty se výrazně konkrétněji dotýkají práce redakce. Jakým způsobem jsou tyto materiály zavazující při práci, autor popíše v následujících kapitolách. Fáze analýzy dokumentů umožnila autorovy při rozhovorech konfrontovat závazná nařízení s jednotlivými pracovníky. Díky tomu se mohl ptát na konkrétní věci týkající se redakční práce.

Přímé pozorování Nejdelší částí výzkumu bylo přímé zúčastněné pozorování. „To je zaměřené, dobře plánované vnímání vybraných jevů. To co bylo vnímáno, je pečlivě zaznamenáváno.“

9

Autorovo

pozorování se dá označit jako přímé, nestandardizované, zúčastněné. Přímé proto, že sledoval daný jev „chování redakce zpravodajství“ přímo, bez dalších indikátorů, které by byly zástupné při observaci. Zúčastněné proto, že byl součástí pozorovaného objektu, neboli s ním interferoval a aktivně spolupracoval. Podle Dismanovy typologie10 by se dala jeho pozice označit jako úplný participant. Jelikož se při výzkumu stal součástí sledovaného jevu, autor přijal roli člena skupiny. Nestandardizované pozorování proto, že neexistoval soubor otázek či podnětů, které by autor primárně sledoval. Naopak stimuly a sledované jevy přicházely nahodile, tak jak se s nimi seznamoval. Samotný termín zúčastněné pozorování v sobě zahrnuje další techniky: pozorování, interview se zkoumanými osobami,11 interview s informátory,12 analýza dokumentů a samotná participace a sebereflexe výzkumníka.13 Pokud by autor použil jen jednu z těchto metod, mohlo by dojít k tomu, že některé prvky by nebyly v práci vůbec zohledněny. Například z důvodu, že daný jev nebylo možné pozorovat. Z tohoto důvodu pozorování předcházela analýzu dokumentů a po něm následovaly rozhovory. Autor se tímto snažil postřehnout všechny aspekty redakční práce. Při tomto zúčastněném pozorování byl autor členem redakce na pozici zprávaře. Měl denní kontakt s editorem, redaktory a moderátorem vysílání. Stejně tak spolupracoval s kameramany, střihači a produkcí. Denně se účastnil redakčních porad, komunikoval 8

Tyto interní matriály nejsou k dispozici široké veřejnosti. Jejich kopii lze propůjčit u šéfredaktora Ondrůje. Disman 2006: 124 10 Disman 2006: 307 11 Rozhovory, které jsou přiřazeny k této práci. Přepis naleznete v příloze č. 1 až 8. 12 Rozhovory dělané v průběhu působení v redakci, které nebyly zaznamenávány a byly na základě osobních vazeb. Respondent nevěděl, že jeho výpověď bude použita ve výzkumném textu. 13 Disman 2006: 307 9

6

s diváky a dostával se do procesů tvorby reportáží. Tato pracovní pozice byla pro autora jedinou možností, jak pozorovat redakci a zároveň být jejím členem.14 Jako zprávař zde autor pracoval přes rok, od června roku 2007 do července roku 2008. Díky tomu měl možnost sledovat procesy redakce a zároveň být v kontaktu se všemi členy redakce. Ze získaných informací složil zevrubný model fungování redakce na základě, kterého byly sestaveny otázky pro rozhovory.

Interview Zásadním zdrojem informací pro tuto práci jsou rozhovory s představiteli redakce. Autor se rozhodl použít modifikovanou metodu nestandardizovaného rozhovoru. Nestandardizovaný rozhovor lze definovat jako interakci mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel pouze obecný plán. Tento plán nezahrnuje výčet otázek ani jejich znění či pořadí.15 Při psaní této práce autor použil kostru otázek, kterou následně respondentům pokládal. Pokud respondenti při konverzaci svými odpověďmi nabízeli další linii, kterou bylo vhodné sledovat, nechal autor diskuzi plynout a poté se vrátil k následující otázce. Takovýto model dotazování nelze jednoznačně metodologicky vymezit. Autor ho označuje jako semi-standardizovaný rozhovor. Rozhovory autor uskutečnil s osmi respondenty. Osobní dotazování proběhlo v polovině dubna 2008. Selekce respondentů proběhla náhodným stratifikovaným výběrem16, z každého pracovního zařazení autor vybral jednoho zástupce, kterého dotazoval. První interview proběhly s redaktory, konkrétně s Michalem Šebelou, jako interním zaměstnancem, a Anetou Hronovou, jako externistkou. Následovaly interview s moderátorem Petrem Malým, produkčním Karlem Krškou a editorem Petrem Tomíčkem. Ostatní pracovní pozice autor nelosoval, jelikož zaměstnávají vždy jednoho člověka. Jednalo se o šéfredaktora Romana Ondrůje, plánovače Bohumila Mazáče a koordinátorku pro pražské záležitosti Zuzanu Kordovaníkovou. Vybraný vzorek pokrývá všechny pracovníky, kteří se podílejí na výrobě zpravodajského příspěvku. Kameramani a střihači nebyli do tohoto šetření zahrnuti, jelikož jejich podíl na tvorbě reportáže a chodu celé redakce je striktně daný. Interview nebyly prováděny také se zprávaři, jelikož autor na tomto pracovní zařazení rok pracoval. Na základě těchto rozhovorů zkonstruoval model fungování redakce a zároveň vysvětlil vztahy mezi 14

Jiné pozice v redakci jsou obsazovány přísněji a v rámci výběrového řízení. Pozice zprávaře je de facto jedinou na, kterou jsou přijímáni studenti. Tato pozice má nejlepší předpoklady pro další kariérní růst. 15 Disman 2006: 308 16 Autor výběr provedl pomocí losování ve čtyřech kategoriích, které odpovídají pracovním pozicím uvnitř redakce: redaktor, editor, produkční a moderátor.

7

jednotlivými pracovníky. Touto technikou autor také získal informace o každá pracovní pozici. Díky tomu mohl porovnat redakční realitu s nařízeními, které nalezl v závazných dokumentech. Přepis autorem provedených rozhovorů je možné nalézt v přílohách.

Rešerše Text, který by se systematicky věnoval činnosti brněnské redakce zpravodajství České televize, nalézt nelze. Historický rámec je možné vysledovat v diplomové práci Petra Malého.17 V Ročenkách České televize lze každým rokem najít kapitolu týkající se celého brněnského televizního studia, v některých ročnících je i krátký odstavec týkající se redakce zpravodajství.18 Kniha (Prvních) 10 let České televize19 popisuje vývoj České televize jako celku, včetně brněnského studia a potažmo i jeho zpravodajství. Teoretický základ týkající se televizní redakce autor nalezl v několika zahraničních publikacích.20

3. Historie redakce zpravodajství v Televizním studiu Brno Za symbolický počátek televizního studia v Brně lze považovat datum 16. listopadu 1960, kdy schválilo kolegium bývalé Československé televize plán na vybudování televizního studia v Brně. První samostatné vysílání brněnského studia se datuje na 6. července 1961 a jednalo se o přenos zábavného koncertu Sedmikrásky nad Brnem.21 V průběhu 60. let se zpravodajská tvorba brněnského studia omezila na přispívání do celostátní redakce Televizních novin. V roce 1963 vznikl první pravidelný pořad Jihomoravský televizní týdeník, který byl vysílán každé pondělí. Za rok 1963 bylo odvysíláno 717 filmových šotů a do celorepublikových zpráv bylo dodáváno průměrně šestnáct filmových zpráv měsíčně. V následujícím roce, 1964 po katastrofálním požáru televizního studia, bylo zpravodajské vysílání omezováno a následně byla výroba večerníku zcela zastavena. Zato se zvýšil počet příspěvků, které brněnské studio dodávalo do centrálních Televizních novin v Praze (průměrně dvacet čtyři filmových šotů za měsíc). V druhé polovině 60. let se opět navýšil podíl brněnského studia na celkové tvorbě a opět se na obrazovky vrátil Jihomoravský týdeník. Zlomovým bodem byl rok 1968, kdy byly provedeny čistky v řadách zaměstnanců České televize. Do roku 1970 se personální obsazení redakce kompletně obměnilo. Nově dosazení redaktoři slepě podporovali vládu Komunistické strany Československa. Produkce 17

Malý 2006 Například: Ročenka ČT 1996: 116, Ročenka ČT 1997: 117, Ročenka ČT 1998: 20, Ročenka 2001: 62 19 Pittermann 2002: 14 20 Bignell 2005, Boyd 2008, Tuggle 2004, Schulz 2005. 21 Malý 2006: 12 18

8

zpravodajství se i nadále zvyšuje. Redakce připravuje každý den regionální vysílání a přispívá do celostátních večerních Televizních novin. Ročně brněnská redakce zpravodajství vyrobí více než sto hodin do celostátního i regionálního vysílání.22 Nárůst zpravodajství je patrný i v 80. letech.23 Nový směr televizního zpravodajství v Brně nastává po revoluci – v průběhu 90. let. Nastala nutnost odpoutat se od minulosti, kdy zpravodajství plně podléhalo aparátům komunistické strany. Prostor dostávají nové náměty a regionální politika. Hlavním zpravodajským pořadem i nadále zůstává Jihomoravský večerník vysílaný každý den po osmnácté hodině. Určujícím kritériem pro výběr témat byl dosah vysílacího okruhu. Jeho základem byla jižní Morava, část střední Moravy a část východních Čech. Změnou prošla i formální stránka vysílání. Důvodem byla nutnost souladu s celorepublikově vysílanými pořady. Počátkem 90. let byl šéfredaktorem zpravodajství Igor Záruba, který v roce 1995 odešel do Prahy a na jeho místo nastoupila Daniela Kolejková. Spolu s příchodem nového šéfredaktora se změnila i koncepce redakce. Přestal existovat zpravodajský štáb, který natáčel reportáže výhradně do celostátního – pražského – vysílání. Příspěvky pro pražskou redakci zajišťoval jakýkoli redaktor. V Brně jich působilo v polovině 90. let třináct. 24 Nová koncepce zpravodajství přinesla větší aktuálnost. To zvýšilo i sledovanost hlavní regionální relace. V roce 1995 shlédlo jedno vydání Jihomoravského večerníku průměrně 15,4% Brňanů, na celé jižní Moravě pak 13,5% diváků.25 Následujícího roku se stal novým šéfredaktorem Karel Burian. Hned po svém nástupu zavedl organizační změny, které rozdělily pravomoci a povinnosti při výrobě večerníku. Byli určeni čtyři vedoucí vydání, kteří odpovídali za dramaturgii vydání. Při katastrofálních povodních v roce 1997 byla potvrzena nutnost existence regionálních redakcí. Intenzivní zpravodajství, v podání brněnského a ostravského studia, veřejnost aktuálně informovalo o povodňové situaci přímo z postižených míst. Po vypjatém období povodní se zpravodajství vrátilo zpět k běžnému vysílání. Sledovanost regionálních zpráv i nadále rostla.26 V následujícím roce brněnské studio investovalo do nového technologického vybavení. Modernizace se týkala hlavně střižen, zde byl zaveden systém nelineárního střihu

22

Malý 2006: 31 Například v roce 1985 odvysílala brněnská televizní redakce téměř 1200 obrazových zpráv, reportáží a rozhovorů. (Malý 2006: 38) 24 Malý 2006: 52 25 Ročenka ČT 1996: 116 26 Ročenka ČT 1997: 117 23

9

s pomocí programové a hardwarové soustavy Avid.27 Zároveň celá redakce zpravodajství prošla výraznou změnou28 vizuálního stylu a scénáře relací. V roce 1998 brněnská redakce pravidelně dodávala svoje příspěvky do Událostí a „21“. Dále připravovala Jihomoravský večerník. V září roku 2000 došlo k další organizační změně, televizní studio ve Zlíně bylo převedeno z pražského vedení pod brněnské vedení, podobný osud potkalo i Olomoucké studio, které se administrativně zařadilo pod Ostravu. Přelom tisíciletí byl poznamenán tzv. „televizní krizí“ spojenou s personální obměnou postu generálního ředitele. Potíže nastaly i v brněnském studiu.

Konkrétně redaktoři a

zaměstnanci brněnské České televize vznesly lavinu kritiky na tehdejšího ředitele TS Brno Zdeňka Drahoše. Generální ředitel České televize Dušan Chmelíček nařídil provést v Brně celkovou kontrolu. Přezkoumávala vše od hospodaření studia až po dramaturgii pořadů. V závěru kontrolní zprávy, zveřejněné v prosinci roku 2000, bylo zjištěno několik pochybení. Generální ředitel je vyhodnotil jako závažné a rozhodl se Drahoše odvolat. Rada ČT sesazení zamítla. Nakonec byl sám Chmelíček radou odvolán a na místo generálního ředitele byl dosazen někdejší ředitel zpravodajství Jiří Hodač. Na tento postup zareagovalo několik aktivistů z brněnského studia, kteří veřejně vystoupili proti novému vedení České televize. Následujícího dne, 22. prosince, někteří redaktoři vystoupili s tím, že vedení brněnského studia vyvíjí tlak na redakci zpravodajství. Podle jejich prohlášení mělo docházet k záměrnému vybírání témat a skryté reklamě.29 Mezi signatáři tohoto manifestu byl i současný šéfredaktor Roman Ondrůj. Situace v Praze dále eskalovala, vytvořila se skupina zaměstnanců, která podporovala odvolaného Chmelíčka a odmítala nové vedení. Týkalo se to převážně zpravodajské redakce. Brněnští zaměstnanci České televize na podporu svých protestujících

pražských

spolupracovníků

koncem

prosince

velkoplošně

promítaly

zpravodajství „revoltující“ skupiny. Sledovalo jej na 500 lidí. Redaktor Jan Plachý shromážděným lidem slíbil, že bude i nadále připravovat Jihomoravský večerník bez zásahů pražského vedení. Vysílání TS Brno nebylo možné sledovat na celoplošném kanálu, protože ho generální ředitel nařídil odpojit. Následující den vyzvala redakce k rezignaci ředitele brněnského studia Drahoše, pro jeho nevyhraněný názor a neschopnost opětovně zapojit celoplošné vysílání zpravodajských relací. Výzvu ředitel nepřijal. Dramatické události se podařilo zažehnat až počátkem roku 2000. 2. února byl prozatímním ředitelem ČT jmenován Jiří Balvín, který byl později ve funkci potvrzen a stal se generálním ředitelem. Zatímco 27

Ročenka ČT 1998: 20 V Praze byl kompletně přebudován tzv. newsroom. Byl větší a poskytoval divákovy pohled do zákulisí redakce. Další změnou bylo, že hlavní zpravodajské pořady začala uvádět dvojice moderátorů. 29 Malý 2002: 73 28

10

v Praze se situace počátkem roku stabilizovala, v Brně tomu tak nebylo. Zaměstnanci zpravodajské redakce i nadále trvali na odvolání Drahoše. Zveřejnili důkazy, ve kterých byl brněnský ředitel diskreditován a nařčen z provázanosti s firmou AZ Servis. Po jednání, které vedlo vedení brněnského studia, generální ředitel Balvín a revoltující zpravodajská redakce v Brně, byl Drahoš ve funkci ředitele potvrzen. V brněnském studiu byl nařízen forenzní audit, který kontroloři zahájili v roce 2001. Zároveň proběhla personální obměna na postu šéfredaktora zpravodajství, kterým byl jmenován Jiří Šindar. Na to reagovali „revoltující“ redaktoři zpravodajské redakce hromadným podáním výpovědí. Odešli tak čtyři zaměstnanci, což bylo pro 11 člennou redakci významnou ztrátou. Koncem dubna byl opět vyměněn šéfredaktor zpravodajské redakce, nově nastoupil Petr Šuleř. Protesty proti Drahošovi neustávaly. Aktivisté spolu s Radou ČT se pokusili ředitele ještě dvakrát odvolat tím, že vypsali výběrové řízení, avšak bez úspěchu. Až 15. března 2003 Rada ČT definitivně odvolala Drahoše. Důvodem bylo to, že rozdělil brněnské studio na dva nesmiřitelné tábory. Tím vznikly vnitřní spory, jejichž existence ohrožovala práci celého studia.30 Na jeho místo byl jmenován Radomír Kos. V lednu roku 2001 začala platit parlamentem schválená novela Zákona o České televizi,31 která striktně nařizuje vysílat alespoň 25 minut zpravodajských a publicistických pořadů denně z regionálních televizních studií. Nově také ukládá České televizi povinnost odvysílat z regionálních studií minimálně 20%32 z celorepublikového objemu vysílacího času. Tímto došlo k posílení postavení brněnského studia.33 Na zavedení kvót nebyla redakce v Brně připravena, stopáž Jihomoravského večerníku byla v té době asi 12 minut. Proto nebylo možné hned po přijetí zákona, dodržet striktní dobu vysílání z regionu alespoň 25 minut denně. Toho se podařilo docílit až v září roku 2001.34 O dva roky později v červnu opustil brněnskou redakci zpravodajství tehdejší šéfredaktor Petr Šuleř, na jeho místo nastoupil Roman Ondrůj. Personální změna proběhla také na postu ředitele brněnského studia. Na konci roku 2003 vystřídal Kose Marián Kleis. Ten ve funkci zůstal rok a poté rezignoval. Na jeho místo byl dosazen Vladimír Karmazín. V návaznosti na novelu zákona o České televizi začali přibývat relace připravované redakcí zpravodajství. Zvětšila se stopáž Jihomoravského večerníku. Přibyly zpravodajské vstupy do pražského vysílání Dobrého rána s Českou televizí nazvané Regiony. V sobotu se začal vysílat pořad Týden v regionech a 30

Malý 2002: 79 Zákon č. 39/2001 Sb. ze dne 25.1.2001, zejména §3 a §12 32 Tento objem je počítán a kontrolován měsíčně. 33 Pittermann 2002: 14 34 Ročenka 2001: 62 31

11

v neděli tým připravoval mozaiku zajímavých reportáží s názvem Toulavá kamera. Od roku 2004 přibyl další pořad s názvem Zajímavosti z regionu vysílaný v neděli ráno. V roce 2005 došlo k dalšímu posílení regionálního vysílání pořadem Dobré ráno z Moravy a Slezska. Dvou a půl hodinová ranní relace výrazně přispěla k tomu, aby Česká televize byla schopna dodržena zákonem stanovený limit pro regionální vysílání. Pro brněnské televizní studio znamenal tento nový pořad nutnost zajistit mu zázemí. Živé vysílání s dlouhou stopáží vyžadovalo značné přípravy a vůbec složitou organizaci natáčení. Pod redakcí zpravodajství byla vytvořena nová pracovní skupina Dobrého rána. Později přešla do samostatné redakce administrativně zařazené pod redakci zpravodajství. V čele této skupiny působí Andrea Pavelková, která zajišťuje dramaturgii pořadu. Redakce Dobrého rána má pět vlastních redaktorů, kteří navzájem spolupracují i s týmem zpravodajů. Další výrobní úkoly přibyly brněnské redakci v květnu 2005 s nástupem vysílání zpravodajského kanálu ČT24. Z Brna se začínají odbavovat pořady Regiony ČT24 a sobotní Kultura v regionech. Nástup vysílání nového zpravodajského kanálu znamenal pro redakci hlavně častější komunikaci s pražským vedením. Hlavním důvodem proč se oba pořady kompletují a vyrábí v Brně potažmo Ostravě, je jejich regionální charakter. Nejvíce práce to přidalo editorům, kteří musejí zajišťovat odbavení dvou dalších pořadů. Kromě těchto pořadů brněnská redakce pravidelně přispívá do celorepublikových událostí a také do kontinuálního zpravodajství ČT24 reportážemi a živými vstupy. Ty vyrábí pomocí přenosového vozu – tzv. SNG (čti anglicky)35 – který brněnská redakce zpravodajství získala na počátku roku 2006. S jeho pomocí přinášejí redaktoři živé vstupy ze zásadních zpravodajských událostí, převážně pro kanál ČT24. Plné nasazení vozu proběhlo při katastrofálních povodních na jaře roku 2006, kdy byl plně využíván ke vstupům z postižených oblastí. Během roku 2007 již nedochází k výraznějším změnám, připravuje se změna grafické podoby studia, související s novým logotypem a designem všech kanálů České televize. Poslední grafická změna před připravovanou úpravou proběhla v České televizi v roce 1998. Nový projekt designového balíku byl v Brně přijat velmi rozpolceně. Brněnští odboráři vyvěsili na známku nesouhlasu otevřený dopis, který kritizuje novou podobu grafiky. Zejména jí vytýkali vypuštění tradičního loga36 České televize z obrazovek. S kritikou se 35

Jedná se o přenosový vůz určený na živé zpravodajské vstupy. Zkratka SNG znamená „Satellite News Gathering“. Je to forma transportu informace z přenosového vozu do televizního studia. Technologie využívá dočasně zbudovaný mikrovlnný slok z místa vysílání na družicový satelit, z něhož putuje signál zpět na Zemi do budovy televize. Díky tomu nemá přenosový vůz omezený akční rádius, jako je tomu u jiných technologií (např. ENG). Technologie SNG je však výrazně dražší. Viz. Osvaldová 2001:87 36 Logo, na kterém je Č a T spojeno částmi písmen, přičemž Č je bílé a T červené. Toto logo, ale zůstalo v platnosti. Objevuje se například na vizitkách či na hlavičkovém papíře.

12

setkaly i nové kulisy pro studio, ze kterého je vysílán Jihomoravský večerník.37 Zejména šéfredaktor Ondrůj spolu s moderátory vyjádřili nesouhlas s jeho barvou – černou. Grafické změny začaly platit od 1. 9. 2008, zpravodajské relace začaly využívat novou znělku a pozadí moderátora.38 Samotná redakce procházela jen malými změnami personálního charakteru. Na konci roku 2007 byli přijati nový zprávaři a stávající se posunuly na pozici redaktorů.39 Začátkem roku 2008 došlo k vytvoření nové pozice plánovače. Spolu s novou grafikou přešlo brněnské studio na nový formát vysílání, z klasického 4:3 na širokoúhlé 16:9. K tomu bylo potřeba koupit novou techniku, která je schopná pracovat s tímto rozlišením. Jednalo se o nové kamery.40 Redaktoři ani editoři tuto změnu nepocítili. Na nový formát museli navyknout kameramani a střihači kvůli jiné kompozici záběrů. Koncem října 2008 začalo i po Brně a jižní Moravě digitální pozemní vysílání zapnutím vysílačů v Brně na ulici Barvičova a Hády. Na 25. kanálu je možné naladit i vysílání brněnského studia. S přechodem na digitální vysílání bylo potřeba vyměnit některé technické zařízení, které zprostředkovávají přenos informací ze studia na vysílač. Samotné redakce zpravodajství se tento přechod netýká. V posledních dvou letech se také stále více hovoří o přestěhování celého TS Brno na jiné více vyhovující místo. Pozice v centru města je výhodná z hlediska přístupnosti k důležitým institucím, zejména pro redakci zpravodajství. Na druhé straně prostory redakce jsou zcela nevyhovující, o tom více v další kapitole. Záměr stěhování je zatím ve fázi plánování a finančních analýz. V okamžiku dokončování této práce jednalo brněnské studio o postavení nového studia na pozemcích mezi Novým Lískovcem a Bosonohami. Na „zelené louce“ by mělo vyrůst moderní zpravodajské centrum s kompletním zázemím.

4. Analýza dokumentů Při provádění analýzy dokumentů autor vybral několik textů, které podrobil bližšímu zkoumání. Mezi komentované písemnosti patří legislativní normy a interní nařízení redakce. V prvních dvou podkapitolách se bude autor zabývat zejména: zákonem 483/1991 Sb., Kodexem České televize a Statutem České televize. Autor mohl mezi legislativní texty zařadit i pasáž zákona č. 231/2001 Sb.41 a zákon 348/2005 Sb.42 Obsah těchto dokumentů, ale není 37

Tyto kulisy byly navrženy v Praze bez konzultace se zástupci brněnského studia. Nová znělka a kulisy mají více odrážet regionální charakter zpravodajské relace. 39 Jedná se například o Lukáše Pfausera a Ivu Zikmundovou, kteří se stali novými redaktory. 40 Sony Professional HDV Camcorder HVR-S270E 41 Zákon „O provozování rozhlasového a televizního vysílání“, konkrétně jeho pátá část: Práva a povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání. 42 Zákon „O rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů“ a jeho následných novel 112/2006 Sb., 235/2006 Sb. a 304/2007 Sb. 38

13

pro práci relevantní, jelikož se netýká přímo regionálních studií. Druhou část této kapitoly, tvoří interní předpisy České televize: Opatření ředitele zpravodajství a Některá doporučení pro editory zpravodajského kanálu.

4.1. Zákon o České televizi Česká televize je jako veřejnoprávní médium vázána legislativou České republiky. Vztahuje se k tomu zákon 483/1991 Sb. schválený Národní radou 7. listopadu 1991 ve znění pozdějších novel43 (známý jako „Zákon o České televizi“). Televizní studio Brno a celá redakce zpravodajství, jako součást České televize je tímto zákonem také vázána. V této podkapitole se autor extrahuje paragrafy, které se týkají činnosti regionálních vysílacích studií. Zmínka o regionálním zpravodajství se objevuje ve výše zmíněném zákoně již v § 3 odstavci d) a e). Zde je psáno, že Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že zřizuje síť vlastních zpravodajů a zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím regionálních televizních studií České televize. Tyto studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti. V následujícím ujednání - § 4 - o Radě České televize (dále jen Rada) v odstavci 1) zákon nařizuje, že v radě musí být zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. V § 8 je výčet pravomocí Rady, hned v prvním odstavci je psáno, že Rada na návrh generálního ředitele jmenuje a odvolává ředitele jednotlivých televizních studií. Zřejmě nejdůležitější částí Zákona o České televizi je § 12 s názvem Televizní studia. Ten v obecné rovině určuje, jakým způsobem probíhá regionální vysílání prostřednictvím regionálních studií. První odstavec stanovuje jako součást České televize Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava a další televizní studia, které zřídil generální ředitel se souhlasem rady. Druhý odstavec určuje pravomoci ředitelů televizních studií. Ředitel je oprávněn činit veškeré právní úkony související s televizním studiem. Výjimku tvoří nemovitosti v majetku České televize, s těmi studio nakládat nesmí. Za činnost televizního studia je ředitel televizního studia odpovědný generálnímu řediteli České televize. Třetí odstavec nařizuje, že regionální zpravodajské a publicistické vysílání z televizního studia v Brně a Ostravě musí činit minimálně 25 minut denně. Zároveň čtvrtý odstavec určuje podíl vysílání televizních studií na celostátní úrovni, který musí být alespoň 20% z celkového vysílacího času České televize při měsíčním úhrnu.

43

Pozměňovací zákony: č. 36/1993 Sb., č. 253/1994 Sb., č. 301/1995 Sb., č. 39/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 82/2005 Sb., č. 127/2005 Sb. a č. 304/2007 Sb.

14

4.2. Statut České televize Dokument Statut České televize44 předjímá již Zákon o České televizi, který nařizuje vytvořit dokument, který vymezí základní činnosti České televize. První čtyři články přinášejí jen obecné informace. Pátý článek se týká televizních studií a svým obsah koresponduje se zákonem 483/1991 Sb. Určuje, že zakládáním televizních studií je pověřen generální ředitel, který to předem projedná s Radou. K rozpouštění a rušení televizních studií je pověřen také generální ředitel s výjimkou televizního studia v Brně a Ostravě, která byla zřízena a mohou být zřízena pouze zákonem. V prvním odstavci tohoto článku jsou stanovena administrativní sídla jednotlivých studií.45 Následující odstavec detailněji popisuje činnosti regionálních televizních studií, které se podle výše zmíněného zákona musí podílet na celostátním vysílání České televize. Televizní studia vytváří pořady, plní úkoly dané vysílacím schématem a spravují archivní fondy. Druhá polovina odstavce zmiňuje pravomoci a povinnosti ředitelů televizních studií a jejich vztah ke generálnímu řediteli ČT, znění textu je shodné s pasáží Zákonu o České televizi. V následující pasáži (Rozhodné předpisy, Hospodaření, Přístup k informacím, Změny statutu a Závěrečná ustanovení) autor zdůrazňuje zmínku o kodexu a vysílacím schématu, potažmo výrobním úkolu, který je třeba dodržovat při odbavování pořadů a samotném vysílání. Text statutu České televize do výše zvolené problematiky nevnáší zásadní informace, které by se neobjevily již v Zákonu o České televizi. Analyzovat tento dokument bylo nezbytné, jelikož se jedná o jeden ze základních dokumentů ovlivňující činnost České televize.

4.3. Kodex České televize Vytvoření Kodexu České televize předpokládá – stejně jako Statutu ČT – Zákon o České televizi. Kodex tvoří závaznou norma chování a jednání, kterou se musejí řídit interní i externí pracovníci ČT. Svým obsahem se týká i členů zpravodajské redakce TS Brno. Porušení tohoto kodexu by mohlo vést k propuštění daného zaměstnance z České televize. „Kodex má sloužit nejenom jako vodítko pro správné rozhodování při řešení konkrétních otázek a problémů televizního vysílání, ale současně představuje závazek kvality daný divákům a veřejnosti.“ 46 Text kodexu se řídí programem pro veřejná vysílání Rady Evropy. Z dokumentu autor vyzdvihuje tři hlavní body, kterými jsou pro klíčová pro tvorbu vyváženého zpravodajství. 44

online text: http://www.ceskatelevize.cz/ct/statut/index.php (1.12.2008) Pro Televizní studio Brno: Běhounská 18, Brno, PSČ 658 88. 46 online text http://www.ceskatelevize.cz/ct/kodex/index.php (1.12.2008). 45

15

a) Informace musí být nezávislé nestranné stejně jako celé zpravodajství. b) Nesmí docházet k národnostní, náboženské, kulturní, rasové či jakékoli jiné segregaci či diskriminaci. c) Tvořit pořady tak, aby zaujaly celou veřejnost. Závěrečné odstavce se týkají pracovníků ČT, na které jsou kromě profesních kladeny i mravní požadavky, jako specifikum práce pro veřejnoprávní médium. Předposlední odstavec zdůrazňuje týmovou práci, která je v tomto zaměstnání nutná. Kodex České televize tvoří z drtivé většiny fráze a nekonkrétní teze. Představuje pouhý rámec toho, jak by mělo vysílání veřejné televize a práce jejích zaměstnanců vypadat v těch nejobecnějších pojmech.

4.4. Opatření ředitele zpravodajství Interní dokument47 České televize vytvořil bývalý ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. Jeho text představuje souhrn podrobných pravidel pro práci ve zpravodajství. Je závazný pro všechny členy redakce, ale především pro redaktory. Jedná se o metodologický pokyn, který vychází z Kodexu ČT a je obohacen o každodenní zpravodajskou praxi. Z tohoto pohledu se jedná o velmi zásadní dokument, který zná každý editor brněnské redakce.48 Respektování zásad, které jsou popsány v tomto textu, se považuje za samozřejmé s určitými výjimkami. Ty budou popsány v následujícím textu spolu s výčtem nejdůležitějších myšlenek dokumentu. První část se týká struktury zpravodajského příspěvku: Jazyk: Redaktoři i moderátoři se musí vyjadřovat bezchybnou spisovnou češtinou, nicméně archaismy a hyperkorektní výrazy nejsou považovány za vhodné. Stejně tak se nesmí používat klišé, nefunkční cizí slova a novotvary. Je kladen důraz na srozumitelnost, větná stavba nesmí být dlouhá či složitě rozvitá, a je zcela zakázáno používat pasiva. Srozumitelnost: Srozumitelností se rozumí komplexní vztah mezi obrazem, textem a zvukem. Základem je prostá jasná formulace bez komentativních prvků. Samozřejmostí je odkaz na pozadí popisované situace (background). Reportér musí věci uvádět do souvislostí. Cizí slova a pojmy musí být v rámci příspěvku vysvětleny. Jazyk i srozumitelnost jsou v brněnské redakci důrazně hlídány. Editoři revidují každou reportáž a případný problém s jazykovou stránkou či srozumitelností diskutují s autorem příspěvku. Pokud z reportáže není patrný její význam po prvním přečtení, je redaktor editorem donucen příspěvek předělat. 47

Opatření nabylo účinnosti dne 23.10.2003. Do dnešních dnů se jedná o nejvíce komplexní materiál týkající se práce zpravodajské redakce. Text má 18 stran. 48 Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6.

16

Studio (neboli moderátorský text): Provázanost studia a reportáže je důležitá, avšak není možné na studio přímo navázat.49 Ve studiu se nesmí objevit duplicitní informace, respektive shodné formulace, jako v reportáži. První věta studia funguje jako headline, jde o podstatu sdělení, která musí přilákat diváka. Studio je nedílnou součástí reportáže, píše ho redaktor. Moderátor text studia upraví tak, aby ho mohl řádně přečíst divákovi. O konečné podobě studia rozhoduje editor. V praxi brněnského studia se studii zabývá především redaktor a moderátor. Editor kontroluje styl, kterým je studio napsáno. „Musí být dramatické a přitáhnout ty diváky k televizi.“50 Finální úpravu textu studia provádí často moderátor. Věty přepíše, tak aby je mohl při moderaci dobře artikulovat. Stavba příspěvku: Začátek reportáže musí diváka zaujmout, proto se na úvod dává nejatraktivnějším záběr. Příspěvek musí být dynamický, musí se v něm střídat jednotlivé stavební prvky reportáže.51 Je nutné, aby obraz reportáže korespondoval s komentářem. Začínat nebo končit příspěvek synchronem toto nařízení nedoporučuje. Maximální počet vypovědí od jedné osoby je stanoven na dvě až tři. Anketa musí být v reportáži důsledně graficky odlišena od ostatních výpovědí. V příspěvku se nesmí opakovat záběry, v praxi k tomu ale ve výjimečných případech dochází v případech, kdy není dostatek vizuálního materiálu. Aby se reportáži dodala autentičnost, měl by být redaktor v prostřihu.52 Při použití archivních či ilustračních materiálů, je třeba diváka vždy upozornit titulkem. Stavbu příspěvku a příspěvek samotný kontroluje editor. Všechna pravidla výstavby příspěvku jsou v redakci respektovány. Se zásadami jsou seznámeni i střihači, kteří je dodržují při kompletaci reportáže. Stand-up: Každá reportáž by měla obsahovat stand-up, který musí být svým obrazem zajímavý. Zařazuje se zpravidla nakonec příspěvku a redaktor by v něm neměl dělat „neodůvodněné pohyby či jiné herecké etudy“.53 Je tvořen dvěma ne příliš rozvinutými větami a končí odhlášením.54 Za poslední rok je patrná snaha některých zejména u mladších redaktorů brněnské redakce o dynamické stand-upy55 po vzoru mnohých západních televizí, 49

Například: text studia, který čte moderátor končí slovy: „…okamžitě zavolal na tísňovou linku“, navazující komentář v reportáži: „Policejní důstojník ale na telefon nereagoval...“ 50 Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6. 51 Komentář, synchron, gerojš, grafika, atd. Viz kapitola Zpravodajské příspěvky 52 Prostřihem se rozumí záběr na diskutujícího redaktora s respondentem. Používá se bez zvukové stopy, dokresluje skutečnost, že respondent redaktorovi danou problematiku vysvětloval. 53 Šámal 2003: 8 54 Příklad odhlášky: „Jan Novák, Česká Televize, Brno,“ případně: „Z Brna pro Českou Televizi, Jan Novák.“ Při více autorech existuje klíč, podle kterého redaktor odhlašuje svoje kolegy. 55 Dynamický stand up je charakteristický činností, kterou redaktor v obraze vykonává. Již není pouze statickým prvkem na obrazovce nýbrž provádí diváka scénou. (Tuggle 2004: 148)

17

například BBC. Stand-up už také není nutné umisťovat vždy na závěr reportáže, objevují se i průběžné stand-upy. Většina reportáží, které jsou v Brně vyráběny, ale stále obsahuje statický stand-up na konci reportáže. Živý vstup, telefonát: Otázky na redaktora formuluje moderátor a schvaluje editor. V brněnské praxi editor vždy na poradě vysvětlí, co vyžaduje, aby v telefonátu či vstupu zaznělo. Moderátor a redaktor se následně dohodnou na otázkách, které schválí editor. Specifikem jsou živé telefonáty s redaktory Českého rozhlasu, kteří sami napíší studio a otázky, na které se moderátor dotazuje.56 Grafika se používá na vylepšení srozumitelnosti příspěvku. Nejčastěji se v reportážích objevují: mapy, tabulky, grafy, schémata vazeb, animace a textová pole. Při použití grafiky se musí uvádět zdroj a údaje, které vyjadřuje. V Brně jsou součástí televizního studia grafici, kteří potřebné grafiky vyrábějí podle zadání redaktorů. Komunikace mezi nimi probíhá pomocí intranetového formuláře České televize. Druhá část metodologického pokynu se zabývá odstupem od tématu. Dodržování těchto zásad je standardem pro redakční práci. Případné výjimky musí podle závažnosti schválit editor či šéfredaktor. Zásady se dají shrnout takto: - nepoužívat materiály, u kterých není možno doložit původ a ověřit informace (existují výjimky) - maximalizovat důraz na korektnost zdrojů - vyvarovat se emocionalizace - nepřípustné je inscenovat situace (kromě těch, co normálně probíhají a napoprvé se ji nepodařilo dobře natočit) - nelze používat virtuální obrazové prvky, například zpomalený záběr (i zde existují výjimky) - obezřetné používání příznakového jazyka (1. a 2. pád plurálu) - zpravodajský materiál nesmí komentovat - jednotlivé soudy bez ověření nelze generalizovat Poslední část pokynů se týká oblékání.57 Mužům ukládají za povinnost nosit: sako s košilí a kravatou, sako s rolákem, košili s krátkým rukávem a kravatou. Naopak zakázáno mají: košile bez kravaty, trička, svetry, mikiny, kšandy, černé sluneční brýle, džíny, sportovní čepice. Za standard oblékání pro ženy je považované: sako s halenkou, kostým, halenka.

56

Viz kapitola: Zpravodajské příspěvky. Veškeré oblečení musí být bez nápisů (s výjimkou: Tisk-Press a Česká televize). Při nahodilých a neočekávaných událostech nařízení neplatí. 57

18

Naopak nesmí oblékat: oděv s odkrytými rameny, mikiny, černé sluneční brýle, sportovní čepice. V brněnské redakci se zásady oblékání redaktorů nedodržují. Většina mužů nosí džíny a košile bez kravaty. Ženy také preferují volný způsob oblékání jako kalhoty a tričko. Výše zmíněná pravidla jsou striktně dodržována pouze při živých vstupech. Moderátor je vždy oblečen v saku a košili s kravatou, moderátorka nosí halenku se sakem.

4.5. Některá doporučení pro editory zpravodajského kanálu Tří stránkový materiál byl vytvořen na sekretariátu ředitele zpravodajství v Praze během března a dubna roku 2008.58 Zásady, které popisuje, editoři v brněnské redakci aplikují. Navzdory tomu přesné formulace textu jim nejsou známy. „Vím, že něco takového je, ale pokud by si mě z toho chtěl zkoušet, tak mě dostaneš.“59 Dokument obecným způsobem definuje vztah mezi hlavními zpravodajskými relacemi a kanálem ČT24. Dokument nařizuje dodržovat zásadu neduplicitních zpráv. V praxi ale nelze v hlavní regionální relaci vynechat zásadní událost a informovat o ní pouze na kanálu ČT24 a v hlavní zpravodajské relaci ČT1 Události, či naopak. U následujících odrážek autor popíše nejdůležitější předpisy z tohoto dokumentu: -

Divák nejvíce sleduje začátek zpravodajské relace, pokud se v ní vyskytuje neustále stejná zpráva, divák ztrácí pozornost. – Měnit reportáže na začátku relace je důležité.

-

Pokud má divák pocit, že je informován rychle, dokáže odpouštět i formální nedostatky. – Důraz je třeba klást na aktuálnost událostí, ovšem nikoli na úkor ověření zprávy.

-

Mimořádné zpravodajství velmi zvyšuje atraktivitu relace. – Používat živé vstupy a SNG vozy je žádoucí.

-

Kontinuální vysílání kanálu ČT24 nesmí být ochuzeno o události na úkor hlavních večerních zpravodajských relací a naopak. Je vyžadováno důkladné denní plánování. – Je nutné rozvrhnout, v jaké relaci a na jakém kanálu bude příspěvek vysílán.

58 59

Jedná se o interní materiál. Z tohoto důvodu nemůže být přidán jako příloha této práce. Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6.

19

5. Redakce zpravodajství Televizního studia Brno 5.1. Základní informace Redakce má sídlo v Brně na ulici Jezuitská v pasáži Typos. Tento objekt dříve sloužil jako bytový dům. Prostory druhého patra, ve kterých se redakce nachází, nesplňují požadavky šéfredaktora na rozmístění jednotlivých pracovišť. „Navíc kvůli statice celé budovy, jsou jakékoli úpravy prostorů vyloučeny.“

60

Současné umístění redakce je nevyhovující kvůli

přílišné členitosti prostoru. Nemůže zde docházet k trvalým interakcím a kooperaci mezi redaktory a editorem, který pracuje v jiné místnosti. Ve stejném patře sídlí i redakce Dobrého rána a Adresy střední Evropa. Celkem mají redaktoři zpravodajství k dispozici čtyři místnosti. V hlavním prostoru se nachází zasedací stůl a pracoviště zde mají editoři, plánovač, zprávaři, archiváři, moderátoři a v neposlední řadě také šéfredaktor. Jedná se o nejrušnější místo redakce, probíhají zde porady a diskuze mezi redaktory, editorem a moderátorem. Na stěnách jsou umístěny dvě obrazovky, na kterých neustále běží zpravodajství kanálu ČT24. Vedle tohoto místa se nachází oddělení produkce. V ostatních místnostech mají redaktoři rozdělené psací stoly s počítači. O patro výše se nacházejí čtyři zpravodajské střižny a jedno samostatné zvukové pracoviště pro nahrávání telefonátů. Redakce má trvale osm redaktorů a stejný počet externistů. Denně produkce vypravuje průměrně pět štábů, tím se rozumí kameramani se služebními auty. Další produkční kapacitou je SNG vůz61 určený pro živé vstupy do vysílání. Výrobní část rozpočtu redakce na rok 2008 činila 25 milionů korun, bez tzv. mandatorních výdajů.62 Měsíční náklady na výrobu pořadů brněnského zpravodajství jsou průměrně 2 miliony. V této sumě jsou zahrnuty náklady na provoz služebních aut, honoráře redaktorů, kameramanů, střihačů a dalších zaměstnanců. „Aktuální zpravodajství je nejdražší, protože pokud ten štáb vyjede natočit jednu reportáž a my spočítáme náklady, tak to přijde třeba na šest až osm tisíc a to má třeba stopáž minutu dvacet.“63 Celkový rozpočet České televize na rok 2008 činil 7 030 milionů korun.64 Detailní položky rozpočtu České televize a jednotlivých televizních studií nejsou veřejné a autor s nimi nemohl pracovat. Redakce zpravodajství v Brně je administrativní součástí Televizního studia Brno. Finanční prostředky redakce dostává z rozpočtu televizního studia, každoročně je schvaluje

60

Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 Viz. poznámka pod čarou 35 62 Jedná se režijní náklady na provoz redakce. Celý odstavec vychází z rozhovoru s produkčním Karlem Krškou. Příloha č. 8 63 Rozhovor s produkčním Karlem Krškou. Příloha č. 8 64 Zápis z jednání rady České televize dne 16.1.2008 61

20

ředitel studia. V organizační struktuře je ředitel Televizního studia Brno Karel Burian65 na I. stupni řízení66 a šéfredaktor Roman Ondrůj na II. stupni řízení. Ředitel televizního studia ze svého postavení rozhoduje o veškerých činnostech Televizního studia Brno, tedy i redakce zpravodajství. „V případě TS Brno je dlouhodobě takovým nevyřčeným pravidlem, že řada těch dramaturgických věcí a věcí zabývajících se zpravodajstvím, tam není nadřízeným, ale jakým si konzultantem.“67 V praxi ředitel televizního studia nezasahuje do práce redakce, i když podle organizační struktury je nadřízeným šéfredaktora Romana Ondrůje.

Schéma 1: Uspořádání Televizního studia Brno (Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct/21tan d/brno.php)

5.2. Náplň pracovních pozic 5.2.1. Šéfredaktor Od července roku 2003 je vedoucím redakce Roman Ondrůj, který zde dříve působil jako redaktor. Šéfredaktor má přímý vliv na chod redakce a její agendy. „V základě já musím položit základy té agendy. To znamená, skrze výběr editorů dát té redakci nějaký směr, který ji bude v globálních pohledech zajímat. Třeba důraz na obraz, nebo důraz na určitá témata.“68 Mezi hlavní pravomoci šéfredaktora patří: veškeré personalistické úkony uvnitř redakce,69 kontrolovat a zajišťovat redakci finanční prostředky70 a udávat redakci směr. Brněnská 65

Karel Burian byl zvolen Radou české televize v prosinci roku 2007, od počátku roku 2008 se ujal funkce. Dříve pracoval, jako ředitel zpravodajství v televizi RTA. Radě doporučil tohoto kandidáta generální ředitel ČT Jiří Janeček. 66 Více o právech a povinnostech ředitele televizního studia naleznete v kapitole Zákon o České televizi. 67 Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 68 Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 69 Kromě produkčního oddělení, do kterého personálně nemůže zasahovat. 70 Není myšleno spravovat rozpočet redakce. Ten spravuje produkce.

21

redakce zpravodajství disponuje velkou tvůrčí samostatností, kterou jí zaručuje vzdálenost od Prahy a zažitý model jednání, při kterém se do redakčních záležitostí nevměšuje ředitel brněnského televizního studia. Z tohoto důvodu je zejména poslední pravomoc šéfredaktora stěžejní pro dobré fungování celé redakce. Denní náplní šéfredaktora je účast na poradách, vyřizování agendy, řešení aktuálních problémů redakce a koncepce dlouhodobých strategie. „Dlouhodobě hlídám úkoly, které má redakce splnit. Protože redakce se stará o věci ze dne na den a já musím hlídat věci, které jsou v dlouhodobém horizontu.“71 Na redakčních poradách se zapojuje do diskuze, pokud najde u navrhovaných témat pochybnosti. Dále na nich zveřejňuje interní informace z vedení České televize, které se týkají redakce, nebo celého brněnského studia. Nejčastěji se šéfredaktor účastní ranních porad v 8:30, kam dochází nejvíce redaktorů i kameramanů a hodnotí se předchozí relace. Jeho úkolem je kontrolovat obsah zpravodajských relací z hlediska relevance a framingu událostí. Vyřizování redakční agendy obnáší administrativní práci ve smyslu podepisování listin, měsíční odměňování redaktorů a také koordinace administrativy s Prahou. Dále s tím souvisí nárazové záležitosti, které je třeba řešit, jako například nedostatek redaktorů či nařčení z neobjektivní reportáže. Dlouhodobé strategie musí být splněny ve vzdálenějším časovém horizontu. Mezi tyto záležitosti lze zařadit například: předělání vysílacího studia do nových barev, nebo dlouhodobý nábor nového personálu tak, aby bylo zamezeno vzniku akutních problémům s nedostatkem pracovníků. Roman Ondrůj ze své pozice jen zřídka zasahuje přímo do každodenních výstupů redakce. „Já nechci nějak razantně dogmaticky vstupovat do denní práce editorů, i když na spoustu věcí mám jiný názor. Myslím si, že kdybych do toho vstupoval často, tak editorovi ubírám rozhodovací pravomoc, znervózním ho a on bude ztrácet sebejistotu ve svých vlastních rozhodnutích. Proto tu svoji práci vidím v manažerské rovině.“72 Hlavní vliv na tzv. agenda-setting si šéfredaktor ponechává výběrem editorů, nikoli jednotlivými schválenými tématy. Dále ovlivňuje podobu každého pořadu tím, že schválí jeho výrobu. V redakci šéfredaktor nejvíce spolupracuje s editory vydání a produkčním oddělením, převážně s jejím vedoucím. Rozhoduje o používání finančních prostředků, které za celou redakci spravuje produkce. V předchozí kapitole autor naznačil vztah mezi ředitelem TS Brno a šéfredaktorem. Dalším organizačně nadřazeným pracovníkem Romana Ondrůje je ředitel zpravodajství České

71 72

Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7

22

televize Milan Fridrich.73 „Protože my drtivou většinu práce co děláme, jde do Prahy, tak je tam pevná vazba. Ale i tento vztah je volnější, kdy ředitel zpravodajství jaksi spíš stanovuje tu agendu celé televize.“74 Přímý vliv ředitele zpravodajství na brněnskou redakci, ve smyslu ovlivňování její každodenní práce, není patrný. Pozice šéfredaktora zpravodajství v brněnské ČT je spíše manažerská než žurnalistická. A jak říká sám Roman Ondrůj: „Mou práci charakterizuje to, že bych se neměl zabývat denními maličkostmi, ale vytvářením podmínek a kroky, které jsou dlouhodobé cíle. Naplňování vizí, které si stanovím buď já, nebo v kombinaci s editory.“75 5.2.2. Editor Nyní v brněnské redakci působí tři editoři: Petr Tomíček, Michal Fila a Patrik Diviš, kteří se pravidelně střídají po týdnu.76 Jejich hlavním úkolem je: zajišťovat naplňování zpravodajských relací, výběr témat, koordinovat práci s produkcí, redaktory a pražskou redakcí. Denní služba editora začíná dříve, kromě zprávaře, než ostatních členů redakce. Přichází hodinu před ranní poradou, aby pročetl denní tisk, respektive jeho monitoring vypracovaný zprávaři, a napsat tzv. nabídku77 do Prahy. Editor se účastní a vede všechny redakční porady (8:30, 11:00, 15:00). Během dopoledne vytvoří bodový scénář78 a následně koordinuje natáčení jednotlivých reportáží s redaktory a produkcí. „Když má člověk editorský týden, tak je v práci 12, 13 hodin a na nic jiného nezbývá čas. Po tom týdnu čerpám náhradní volno. Ta práce je delší než 8 hodin, takže buď edituji některý z pořadů, nebo mám úplně volno. Případně, když needituji a jsem v práci, tak se snažím udržovat pořád v kontaktu s tím, co se děje. Procházím lokální noviny a weby, abych byl pořád v obraze. Protože redaktoři nepřinášejí těch témat tolik. Takže musím vyhledávat tipy. Tyto relace týdně spolknou kolem 50 reportáží, tak pravidelně bývá asi pětina ode mě.“79 Editor při své práci musí kooperovat s každým členem redakce. S redaktory probírá jednotlivé témata i to, jakou finální podobu bude mít daný příspěvek. Pokud dojde mezi editorem a redaktorem ke sporu o podobě reportáže, který nevede ke kompromisu, má 73

Milan Fridrich nastoupil na pozici ředitele zpravodajství v březnu roku 2008. Vystřídal Zdeňka Šámala, který odešel pracovat k televizi Nova. 74 Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 75 Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 76 Každý z editorů připravuje vysílání jedenkrát za tři týdny vždy od soboty do pátku. 77 Do počítačové systému Octopus editor napíše čtyři až pět témat, které jsou ten den v regionu nejzajímavější, nebo se týkají celé republiky. 78 Jedná se o přehledný seznam, reportáží, tak jak následují za sebou. Viz. kapitola Bodový scénář. V softwarovém systému se označuje anglicky „rundown“. 79 Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6

23

rozhodující slovo vždy editor, popřípadě – pokud se zapojí – šéfredaktor. Editor reviduje finální podobu všech příspěvků. Pokud ho neuzná za vhodně zpracovaný, musí jej autor předělat. S produkcí domlouvá volnou kapacitu štábů a operativně řeší časový harmonogram natáčení, aby bylo zajištěno natáčení dostatečného množství materiálu. S kameramany se komunikace omezuje na kritiku natočeného materiálu. S plánovačem a zprávařem spolupracuje celý den velmi intenzivně. Editor má v rámci svých kompetencí velkou míru samostatnosti v rozhodování, šéfredaktor jeho rozhodnutí ze své pozice téměř neovlivňuje. Pokud mezi nimi dojde k výraznějším sporům, tak dochází ke vzájemné diskuzi. „Máme opravdu tvůrčí svobodu. Je to o tom, že šéfredaktor by měl mít v redakci právo veta, což má. Ale v našem případě se to nestává. Nepamatuji se, kdy by ho Roman použil za ty 4 roky, co edituji, co se týče zrušení reportáže. Co se týče obsahu a formy reportáže, tak na tom se samozřejmě dohadujeme. Ale je to tak, že Roman řekne svůj názor. On má rád lidi, kteří si trvají na svém a vyargumentují mu to. Takže když vím, že se mu něco nelíbí, tak i přesto to tam nechám a vím, že mi to nevyhodí.“80 Editor vybírá témata ke zpracování a zároveň určuje, jakým způsobem se bude reportáž zpracovávat. Jeho vliv na agenda-setting je největší z celé redakce. Editor představuje v redakci pozici gatekeepera a spolu s redaktory určuje i framing zpracovávaných událostí. „Jako editor mám vliv 99,9%, protože jako editor si vybírám ty témata. Je pravda, že někdy bych si nějaké téma nevybral, ale protože je ČT mediální partner dané akce, tak musím. Natáčení na objednávku na mě nikdo nikdy nezkusil. Ale v tomto mám úplnou svobodu.“81 Každý z editorů má jiný přístup k práci. Tyto specifické pojetí jsou vidět i v práci u zkušenějších redaktorů, kteří vědí dopředu už podle toho, kdo edituje, jak příspěvek zpracovat. „Snažím se spíše uplatňovat antišablonu, to znamená podobné události pořád dělat jinak, aby to diváka překvapilo.“82 Důležité parametry pro odvysílání tématu jsou pro brněnskou redakci především: společenská závažnost, možnost pokrýt danou událost obrazem, aktuálnost a originalita příspěvku. Tím se řídí editoři při výběru témat. Důležitým limitem je region. Redakce spolupracuje se zlínskou, jihlavskou a olomouckou redakcí, od kterých po uvážení editora odebírá reportáže. Editor musí dále komunikovat s pražskou redakcí. Přijímá jejich požadavky na reportáže či hrubý materiál a rozhoduje, kdo z redaktorů daný úkol zpracuje.

80

Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6 Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6 82 Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6 81

24

Práce editora je v celé redakci nejnáročnější. Editor přichází mezi prvními a odchází poslední. Při své službě má noční a víkendovou pohotovost pro případ závažné události. Je na ně kladen velký tlak, protože jsou odpovědní za vydávání každodenních zpravodajských relací. Jsou to editoři, kteří řídí každodenní chod redakce. Srovnáme-li pozici editora v brněnské redakci s jeho vymezením v literatuře83, mnoho rozdílů nalézt nelze. I zde je popisován jako člen týmu, který má na starosti kontrolu reportáží a jejich případnou úpravu. Editor má i podle literatury možnost ovlivňovat zásadním způsobem gatekeeping a framing událostí. Jediným podstatným rozdílem je existence více druhů editorů84 v literatuře. Vzhledem k tomu, že brněnská redakce zpravodajství je vcelku malá, nelze očekávat větší množství editujících. Při hlubší konfrontaci s literaturou je třeba konstatovat, že editor vykonává i práci „producera“ či „executive producera“.85 5.2.3. Produkce Úkolem produkce je po technicko-personální stránce zajišťovat natáčení. Tří členný produkční tým, v čele s Jiřím Jánským, má za úkol zajišťovat činnosti výrobních štábů, dále koordinuje požadavky od vedení redakce se štáby, v případě nutnosti zajišťuje potřeby štábu v místě natáčení například povolení ke vjezdu, povolení k natáčení, atd.) a stará se o trasování neboli kontribuci86. Produkční musejí zjišťovat a uchovávat informace o tom, kde se nachází zpravodajské štáby a co natáčí. Zajišťují hospodářský a ekonomický chod redakce. Dohlíží na provozní náklady redakce, jako jsou: pohonné hmoty do aut, účty za elektřinu či telefonní poplatky. Produkce vede redakční agendu a odpovídá za efektivní využití finančních a materiálních prostředků redakce. Produkce zajišťuje finanční ohodnocování členů redakce po konzultaci s šéfredaktorem. „Ta práce je často bez nějakých pevných plánů, protože to ani nejde. Třeba v těch našich službách, to je spousta věcí vyřizovaných po telefonech.“87 Produkce redakce zpravodajství pracuje na tři směny. Ranní směna začíná v osm hodin, druhá v deset a třetí navečer kolem šesté hodiny. K večerní směně se připojuje i noční pohotovost. Produkční se účastní všech porad. Na ranní poradě jsou rozděleny jednotlivé štáby, podle rozvrhu. Ten je zčásti přichystán z předchozího dne z odpolední porady. „Je to 100% týmová práce jak v redakci, tak v produkci. Myslím si, že ta samostatnost třeba

83

Tuggle 2004: 253–254 Jako „senior editor“, „assigning editor“ a „copy editor“ (Tuggle 2004: 254) 85 Tuggle 2004: 165 86 Takto se nazývá elektronické propojení studií. Díky kterému se dají rychle posílat velké datové balíky mezi jednotlivými studii České televize. Tento přenos dat využívají téměř výhradně zpravodajské redakce. 87 Rozhovor s produkčním Karlem Krškou. Příloha č. 8 84

25

s nasazováním štábů je třeba tak 80% na produkčním a zbytek na editorovi.“88 Produkce zajišťuje kompletní materiální zázemí redakce, včetně vysílacího studia. „My zajišťujeme to, aby pro nás to studio bylo v danou chvíli k dispozici. K tomu nám slouží program kapacitní plánování, kde jsou všechny věci týkající se právě produkce. Ať je to režie, osvětlení, prostě všechno. A tím se to koordinuje.“89 Přes den zajišťují provozní záležitosti redakce, které byly zmíněny výše. Chod redakce přináší velké množství administrativy, kterou právě produkční spolu s ekonomkou vypracovávají a spravují. Dalším úkolem produkce je posílání natočeného materiálu z nebo do Prahy pomocí kontribuce. Pražská redakce se může obracet na brněnskou produkci s požadavky nejrůznějšího charakteru. Tím asi nejčastějším je žádost o nasazení SNG vozu. „To je domluva mezi Romanem (šéfredaktorem – pozn. Autor) a Prahou, ten vůz je přidělen pod nás, takže o něm rozhodujeme my. Ale samozřejmě se vždy zvažuje důležitost těch jednotlivých akcí. Praha nám nediktuje, ale něco požaduje. Vždy se snažíme vyjít vstříc.“90 Z hlediska organizační struktury je nadřízeným produkce šéfredaktor. Pod produkci spadají všechny výrobní složky, které jsou nasazovány (kameramani, střihači a další externisté). Brněnský produkční tým má velkou míru samostatnosti. Petr Tomíček to komentoval slovy: „Produkce, ta si žije svým vlastním životem.“91 Při své práci nejvíce komunikují s editorem, který s nimi spolupracuje při rozdělování výrobních kapacit a šéfredaktorem, se kterým spolupracují při vedení redakční agendy. V literatuře92 je produkce popisována velmi podobným způsobem. Schultz navíc zdůrazňuje činnost produkce při samotném vysílání, kdy je právě produkční odpovědný za řádné zpracování pořadu. V případě brněnské redakce je při vysílání mnohem odpovědnější editor vysílání a případně režisér odbavovacího pracoviště. Není vyžadováno, aby produkční byl v místnosti režie pořadu. 5.2.4. Plánovač Pozice plánovače vznikla v březnu roku 2008. V průběhu prvních šesti měsíců fungoval tento post v tzv. testovacím režimu. Šéfredaktor chtěl zjistit, co bude mít plánovač za povinnosti a jaké bude mít pravomoci. Po uplynutí zkušební doby lze jeho pozici definovat jako: osoba, která má přehled o tématech, která jsou, budou, nebo by mohla být zpracovávána. „Takže porada, pak si přečtu podrobně články v novinách. Snažím se spojovat věci. Některé články, 88

Rozhovor s produkčním Karlem Krškou. Příloha č. 8 Rozhovor s produkčním Karlem Krškou. Příloha č. 8 90 Rozhovor s produkčním Karlem Krškou. Příloha č. 8 91 Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6 92 Schultz 2005: 8 89

26

které jsou v tuto chvíli pro nás nevyužitelné, si schovávám a později, když se k tomu objeví něco nového, to dám dohromady a třeba z toho něco bude.“93 Bohumil Mazáč je jediným plánovačem, který v redakci působí. Dříve pracoval jako editor ranního zpravodajství v redakci Dobrého rána. Jeho pracovní den začíná ranní poradou, na kterou přichází již seznámený s denním tiskem. Přes den se účastní všech porad a snaží se ke každému tématu přidat informace. Ty slouží k orientaci editorovi, na jejich základě by se měl rozhodnout, jestli dané téma použije. Plánovač by měl mít zároveň přehled o dlouhodobých a očekávaných událostech. „Teď třeba bych chtěl navázat osobní kontakty s jednotlivými tiskovými mluvčími, abychom do budoucna měli lepší a rychlejší přehled než ostatní.“94 V redakční hierarchii je plánovač partnerem editora, v tom smyslu, že s ním konzultuje témata. Plánovač má na starosti kontrolovat a organizačně vést newsroom, tedy zprávaře a archiváře. Nejčastěji plánovač konzultuje s editorem a zprávaři, redaktorům může pomoci konzultací o vývoji tématu. Přímý vliv na podobu reportáže nemá. 5.2.5. Redaktoři Redaktoři mají za úkol zpracovávat témata na reportáže a přinášet svoje vlastní náměty. Jejich práce je čistě žurnalistická. Spolu s kameramanem tvoří tým, který je zodpovědný za svěřený úkol – výrobu reportáže. Při každém střídání editorů, jsou redaktoři emailem vyzváni, aby poslali náměty na reportáže. Každý redaktor může nabídnuté, a schválené, téma i zpracovat. V tomto smyslu mají redaktoři vliv na agenda-setting a spolu s editorem se podílejí na framingu dané události. Začátkem pracovního dne se redaktoři scházejí na poradě. Zde, pokud to není již rozhodnuto z předchozího dne, editor rozdělí redaktorům témata na zpracování. Každému redaktorovi, který bude natáčet, je přidělen na určitý čas štáb. Poté si redaktoři samostatně domlouvají natáčení, s ohledem na uzávěrky jednotlivých pořadů. Pokud redaktor téma nemá a žádné mu není přiděleno, zůstává v redakci a vyhledává náměty ze zdrojů.95 Po návratu z natáčení každý redaktor samostatně nahraje natočený video materiál.96 Zpracuje text reportáž a zkontroluje jednotlivé záběry. Tím si vytvoří rámcovou představu, jak bude obrazově pokrývat reportáž. Text předá na revizi editorovi, který ho okomentuje. Až je text schválen, je redaktorovi po konzultaci s produkcí přidělena střižna, na které bude reportáž finalizována. Střihová práce se 93

Rozhovor s plánovačem Bohumilem Mazáčem. Příloha č. 4 Rozhovor s plánovačem Bohumilem Mazáčem. Příloha č. 4 95 Viz. kapitola Informační zdroje redakce. 96 Přes synchronní natahovací přístroje se záznam z pásky přesune na redakční servery. Odtud je možno si materiál prohlédnout a postříhat i ze vzdálených, myšleno redakčních, počítačů.) 94

27

sestává z několika kroků: nejdříve redaktor namluví komentář, poté jsou vloženy jednotlivé synchrony, grafiky či telefonáty a zbytek je pokryt videozáznamem. Při těchto fázích redaktor úzce spolupracuje se střihačem, zejména při poslední je redaktor zodpovědný, aby byl použit nejlepší záznam. Nakonec střihač upraví zvukovou stopu reportáže a umístí ji na server, ze kterého může být kontrolována editorem i vysílána. Pokud ji editor shledá vyhovující, označí ji v systému iNews, tím je připravena na vysílání. Tvůrčí svoboda redaktorů je různá a odvíjí se od jejich zkušenosti. V redakční hierarchii jsou rozlišeny dvě skupiny: redaktoři interní a externí.97 Interní redaktoři jsou zaměstnanci České televize. Externí členové redakce pracují na autorskou smlouvu. Interní redaktoři jsou v redakci již delší dobu a mají vypracované lepší pracovní postavení, editoři jim dávají větší tvůrčí svobodu a jejich názor je respektován více než externistů. Redaktoři intenzivně spolupracují s kameramany a střihači, kteří se s nimi podílejí na tvorbě a finální podobě reportáže. Dále mohou využívat zprávaře, archiváře a grafiky. „Mým nadřízeným je editor relace, pro kterou dělám reportáž a samozřejmě šéfredaktor. Já můžu využívat služeb archivářů a zprávařů. Ještě grafiků, ale to nejsou podřízení, spíš jako spolupracovníci. Archiváře využívám často skoro při každé reportáži, zprávaře se snažím co nejméně a grafiky také celkem často.“98 Důležitou součástí redaktorské práce je i natáčení pro pražskou redakci. „Když má Praha nějaký téma a chtějí po nás natočit respondenta, tak to udělat musíme. Nebo když se mnou chtějí nějaký telefonát, nebo reportáž do Dvanáctek (zprávy v 12:00 na ČT24 a ČT1 – pozn. autor), ale to už jsem pak ten poslední článek. Nejdřív to jde přes editory. Já pak od nich dostávám zadanou práci. A když je potřeba, tak to ještě nějak zkoordinujeme po telefonu přímo s tím, kdo to natáčení žádal.“99 Schultz100 hovoří hlavně o nutnosti komunikace mezi redaktory a editory potažmo produkcí. Tyto lidé mezi sebou musejí neustále komunikovat, aby se předešlo případným problémům. V tomto směru brněnští redaktoři komunikují dle autorova názoru s editory i s produkcí dostatečně. Zejména díky: ucelenému systému porad, přidělování štábů či střižen a kontrole, kterou editor provádí u každého příspěvku.

97

Trvalí redaktoři, tzv. interní: Ondřej Schneider, Petr Malý, Michal Šebela, Lukáš Pfauser, Petra Špičková, Eva Lípová, Barbora Telferová, Alena Šedivá. Počet externistů je v tuto chvíli 8, z toho jeden praktikuje videožurnalismus. 98 Rozhovor s redaktorem Michalem Šebelou. Příloha č. 1 99 Rozhovor s redaktorkou Anetou Hronovou. Příloha č. 2 100 Schultz 2005: 7

28

5.2.6. Videožurnalista Jedná se o relativně nový koncept redaktorské práce, který přichází do Česka ze zahraničí.101 Šéfredaktor Ondrůj rozhodl vyzkoušet tento nový pracovní postup při výrobě zpravodajství. V první polovině roku 2008 byl přijat první „videožurnalista“.102 Podstatou videožurnalismu je to, že se redaktor stává i kameramanem. Jinými slovy redaktor sám natáčí záběry a sám dělá rozhovory. Tento systém má výhodu v tom, že redaktor ví, co přesně bude v záběru a tím odpadá komunikace s kameramanem. Na druhou stranu je obtížné provádět rozhovory a stejně tak je pro redaktora složité udělat stand-up. Redaktorem natočené záběry nejsou takové obrazové kvality, jako od kameramana. Produkčně je videožurnalismus méně nákladný, jelikož plat dostane jen redaktor a tím dochází k výrazným úsporám. Stejně tak lze nakoupit levnější a méně profesionální kamery zatím dále snížit náklady. Videožurnalismus se v brněnském studiu po šesti měsících nestal součástí běžného způsobu zpracování reportáží. Stabilně žádný redaktor nepracuje jako „VJ“. „To jsme chtěli jen vyzkoušet, co by to pro nás znamenalo. Koupili jsme na to jednu kameru a občas někdo vyjede něco natočit.“103 5.2.7. Moderátor V redakci se střídají tři moderátoři Petr Malý, Lenka Solanská a Michal Fila, který i edituje. Práce moderátora obnáší prezentaci zpráv v živém vysílání divákům. Moderátor spolupracuje s redaktory při vytváření studií k reportážím. Každý moderátor je upravuje tak, aby je mohl při vysílání lehce přečíst. „Seznamuji se s těmi reportážemi a tématy v bodovém scénáři. Když tam redaktoři dávají texty, tak si upravuji studia. Zároveň sleduji i text těch reportáží, abych věděl o čem to je, případně abych mohl ta studia doplnit. Musím dávat pozor, abych neudělal takovou úpravu, která by byla proti smyslu reportáže. Potom, co si upravím studia, píšu headliny104 (titulky – pozn. Překlad) do té úvodní znělky, ty musím probrat i s editorem.“105 Moderátor má za úkol vytvořit úvod a závěr každé relace (uvítání a rozlučka s diváky) a pokud bude v relaci živý vstup či telefonát, tak moderátor vytvoří otázky pro respondenta či redaktora, opět po domluvě s editorem.

101

Vůbec poprvé se tento termín objevil v Anglii v roce 1994, kdy hledala televizní stanice Channel One nové členy svého týmu a právě využila tento nový revoluční přístup k práci redaktora. (Boyd 2008:279) 102 Zkráceně se využívá zkratky VJ. 103 Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 104 Headline (titulek – pozn. překlad) je stručný přehled zpráv, který na začátku každé zpravodajské relace vypíchne nejdůležitější témata, které budou následovat v reportážích. Headline čte moderátor, který je na pozadí doplněn znělkou. Zároveň se střídají obrazy podle jednotlivých témat, které jsou předělovány grafikou. Události v regionech mají na začátku tři headliny a další dva uprostřed relace. 105 Rozhovor s moderátorem Petrem Malým. Příloha č. 3

29

Moderátor přichází do redakce po dvanácté hodině, účastní se porady ve tři. Poté co redaktoři vloží do redakčního systému studia a reportáže, je po zhlédnutí upraví, aby byla co nejzajímavější. Do systému vloží úvod a závěr relace. Před odchodem do studia vytvoří spolu s editorem headliny. Pro případ selhání techniky produkce vytiskne všechny texty a dá je moderátorovi v papírové podobě. „Potom, jak odejdu z redakce, jdu do té maskérny, z maskérny do studia, tam mě dají mikrofon a kameraman mě usadí do kompozice. Pak se dělá zkouška, jestli časově sedí headliny ke znělce. To se dělá pár minut před vysíláním. No a pak se moderuje. Ještě jsem zapomněl říct, že si musím sám vybrat oblečení, košili a kravatu. Nemáme kostymérku, musím si vybrat oblečení tak, aby to ladilo.“106 Při vysílání moderátor čte text ze čtečky, která je umístěna před kamerou. Rychlost posunování čtečky ovládá moderátor pomocí pedálů umístěných pod stolkem. Po přečtení studia, vždy následuje pro moderátora doba, ve které není v záběru. V tomto čase dostává z režie pokyny týkající se stopáže, aby přidal nebo naopak zvolnil na tempu čtení. Moderátor je jediný člen redakce, pomineme-li živé vstupy, který je v době vysílání Událostí v regionu v živém přenosu. Je na něho kladena zodpovědnost za úspěch celé relace. Moderátor je oficiálně součástí newsroomu, fakticky ale má ve své pozici velkou míru samostatnosti, zejména při finálním upravování textů. Podle slov Petra Malého je klíčovou vlastností to, aby byl moderátor důvěryhodný: „Měl by zprávy podávat tak, aby tomu ti lidi věřili, což je vlastnost, která se asi nedá naučit, to musí mít člověk asi vrozený. Musím říct, že v tom mě asi pomáhá to, že už jsem tu práci dělal a mám za sebou to novinářský zázemí.“107 5.2.7. Koordinátorka pro pražské záležitosti Práce koordinátorky pro pražské záležitosti spočívala v komunikaci s pražskou redakcí zpravodajství České televize. Na této pozici pracovala Zuzana Kordovaníková, v září roku 2008 ale začala dělat dramaturgii Dobrému ránu. Od této doby na pozici koordinátora nikdo nepracuje. „Moje práce by měla spočívat v tom, že v našich tématech hledám a nabízím témata, která se hodí i pro celostátní vysílání. Taky, když se v Brně koná něco důležitého, třeba soudy, vyjádření ombudsmana nebo nějaké tiskovky, tak to nabízím. Dál sleduji to, co zapisují do Octopusu a konzultuji to s naším editorem. Pak domlouvám různé věci, které se týkají využití SNG nebo bilaterálů108.“109 Důležitým bodem práce koordinátorky byla práce 106

Rozhovor s moderátorem Petrem Malým. Příloha č. 3 Rozhovor s moderátorem Petrem Malým. Příloha č. 3 108 Bilateral je vzdálená vizuálně-zvuková komunikace mezi jednou redakcí a druhou redakcí v přímém přenosu. Využívá se při rozhovorech na vzdálenost, kdy moderátor je v Praze a respondent v Brně. Bilateraly se využívají hlavně pro zpravodajské relace na kanálu ČT24. 109 Rozhovor s koordinátorkou pro pražské záležitosti Zuzanou Kordovaníkovou. Příloha č. 5 107

30

pro zpravodajství na ČT24. „Koordinuji věci, co se budou dít v Brně s Prahou, pokud jde o nějaké důležité tiskovky nebo soudy, tak zajišťuji pak rozhovory a tak podobně. Třeba vyjádření ombudsmana nebo Ústavního soudu.“110 Koordinátorka docházela do redakce kolem 8. hodiny. Účastnila se ranní porady, poté napsala pomocí redakčního systému Octopus nabídku do Prahy. Přes Octopus také zjistila pražskou nabídku, kterou konzultovala s brněnským editorem. V Praze koordinátorka často jednala s editory, vedoucími směn, produkcí nebo jednotlivými redaktory. Organizačně odpovědná plánovači a editorovi. K zániku této pracovní pozice vedlo i to, že o brněnské koordinátorce editoři v Praze nevěděli. „No to záleží, kdo má v Praze službu. Když o mně věděli, tak komunikovali se mnou, ale většinou volají našemu editorovi.“111 Od zrušení této pracovní pozice vyřizuje pražskou agendu editor a plánovač. 5.2.8. Newsroom – zprávaři, archiváři Newsroom tvoří archiváři a zprávaři v čele s plánovačem. Slouží jako zázemí pro práci editorů a redaktorů, kteří ho využívají pro urychlení svojí práce. Archiváři mají na starosti redakční archiv. Střídají se po směnách, první přichází tak, aby se zúčastnil ranní porady, druhý kolem poledne a zůstává až do večera. Jejich úkolem je práce s archivními i aktuálními záznamy na videopáskách i počítačových serverech. Nejčastější činností je natahování starších záběrů z pásek do systému, aby je bylo možné znovu zpracovat. Redaktoři je poté použijí jako archivní záběry v reportáži nebo jako podkresy pod čtenou reportáž, pokud nelze pořídit aktuální záběry. Odvysílané pořady vypalují na DVD, aby byly dostupné všem redaktorům. Archiváři pracují pod vedením plánovače, požadavek na ně může vznést kdokoli z redakce. Důležitým bodem práce archivářů je zajišťování kontribuce z ostatních redakcí České televize. Často využívají pražský archív, který je obsáhlejší než brněnský a umožňuje tak obrazově zajímavější pokryv reportáže. Zprávař má za úkol udržovat redakci informovanou o aktuálním dění. Pokud je třeba, musí být schopen natočit reportáž či rozhovor. Zprávař přichází na 7. hodinu ranní, udělá monitoring tisku, který odešle emailem editorovi a plánovači dříve než začne ranní porada. Celý den zůstává v redakci a odchází kolem 18. hodiny odpoledne. V průběhu dne každé dvě hodiny telefonuje na operační středisko jihomoravských hasičů a podle potřeby i policejním mluvčím. Kontroluje obsah regionálních zpráv na ČTK a všechny zpravodajské internetové

110 111

Rozhovor s koordinátorkou pro pražské záležitosti Zuzanou Kordovaníkovou. Příloha č. 5 Rozhovor s koordinátorkou pro pražské záležitosti Zuzanou Kordovaníkovou. Příloha č. 5

31

portály pomocí čtečky RSS kanálů. Dále asistuje editorům a redaktorům při zjišťování informací zejména pomocí telefonátů a zapisuje důležité informace do redakčního kalendáře. Zprávař je vysílán i k natáčení reportáží, či materiálů pro pražskou redakci. Nejčastěji se jedná o: rozhovory pro pražskou redakci, aktuální výjezdy hasičů, tiskové konference a menší události, ze kterých se dělá čtená reportáž. Redakce má k dispozici čtyři112 zprávaře, kteří se střídají ve směnách.

5.3. Postup při vytváření zpravodajských příspěvků V této kapitole autor naznačí, jakým způsobem dochází v brněnské redakci zpravodajství České televize ke zpracování témat na reportáž. V úvodu zmíní informační zdroje redakce, které jsou redaktory, editory, zprávaři a plánovačem využívány. Následně rozvede způsob, jakým dochází ke tvorbě zpravodajských výstupů. Tyto výstupy na konci kapitoly rozdělí na jednotlivé typy, které vychází z knihy Broadcast Journalism.113 5.3.1. Informační zdroje redakce Téma je základem žurnalistického produktu. Televizní žurnalistika, na rozdíl od psané, musí kalkulovat i s obrazovou stránkou reportážního sdělení. Redaktoři i editoři musí při vyhledávání a výběru témat respektovat toto specifikum a zajistit, aby danou událost bylo možné obrazově zpracovat. V následujících odstavcích autor popíše nejvíce zásadní informační zdroje redakce. Redaktoři Základní zdrojem témat jsou redaktoři. Přicházejí s podněty a návrhy na témata. Redaktoři informace získávají více způsoby, autor vyjmenuje ty nejpodstatnější: -

Kontakt s respondenty – při natáčení zpravodajských příspěvků dochází k vzájemné interakci i o jiných tématech, než je zrovna zpracováváno.

-

Internet – každý redaktor má na svém pracovišti přístup na internet, který využívá k získávání zdrojů. Nejčastějšími webovými stránkami, na kterých jsou důležité a zpracovatelné informace, jsou oficiální stránky obcí, diskusní servery, elektronické podoby obecních zpravodajů a elektronické verze regionálních novin.

Tipy získané od přímých zdrojů – diváci, informátoři Informace jsou získávány přímou komunikací členů redakce s utajeným či neutajeným oznamovatelem. Zdroje lze rozdělit na dvě skupiny zdroje napojené na redakci – informátoři a zdroje občanské – diváci. První skupina zdrojů je napojená přímo na jednotlivé členy 112 113

Informace platná k 1.12.2008. Boyd 2008: 39-47

32

redakce, kterým v případě ojedinělé událostí podává informace. K zisku tohoto typu informací je potřebný dobrý osobní vztah s informátorem a nutnost zajistit mu anonymitu, pokud si ji vyžádá. Takto získané informace jsou v redakci považovány za nejlepší, jelikož zaručují velkou míru exklusivity. Velmi významné informátory šéfredaktor po konzultaci s editorem finančně odměnění. Zdroje občanské jsou osoby, které do redakce telefonují, případně se dostaví osobně, a poskytnou redakci informace. Často se jedná o diváky, kteří se chtějí prezentovat a přinášejí marginální témata.114 Tiskové agentury – ČTK Brněnská redakce zpravodajství má zaplacený trvalý přístup do databanky ČTK. Ta je propojena s redakčním systémem iNews a umožňuje zprávy číst v jeho softwarovém prostředí. Zpravodajství ČTK je v redakci používáno hlavně jako zdroj informací o jednotlivých tématech, která jsou dlouhodobého charakteru a tisková kancelář o nich přinesla jednu či více zpráv. Případů, kdy ČTK disponuje informacemi z jihomoravského regionu, které redakce nemá, je zanedbatelný počet. Agenturní zpravodajství je pro redakci nepostradatelné zejména kvůli jeho ucelené podobě a avízům, které jsou součástí informačního servisu. Tisk Každé ráno do redakce přicházejí výtisky celorepublikových deníků a jejich regionálních mutací. Mezi trvale odebírané zdroje patří Mladá Fronta (mutace Brno, jižní Morava, východní Morava), Lidové noviny (mutace Metropole Brno), Hospodářské noviny, Brněnský deník a Právo (mutace Vysočina a jižní Morava). Dále do redakce docházejí týdeníky z Boskovicka, Znojemska a Jihlavska. Všechny tyto tiskoviny jsou monitorovány zprávařem a jejich obsah je v podobě monitoringu zasílán plánovači potažmo editorovi. Poskytuje editorům základní přehled o ostatních jihomoravských médiích. Kromě čistě zpravodajských deníků do redakce dochází i jiné tiskoviny, například časopisy Týden, Euro, Ekonom, Literární noviny, Respekt a Reflex. Tyto média nejsou zpracovávána do monitoringu, ale jsou k dispozici všem členům redakce k nahlédnutí. Anopress Jedná se o velmi rozsáhlou elektronickou databázi všech tištěných, rozhlasových a televizních médií v Česku. Databáze zároveň funguje jako rozsáhlý archiv. Placený přístup umožňuje prohlížení téměř všech článků, které vycházejí v tištěné podobě v den jejich vydání. Redakce 114

Autor při svém pobytu v redakci přišel do styku s desítkami takovýchto diváckých ohlasů. Například v září roku 2007 do redakce přišel starší pán a dožadoval se natočení reportáže o bezohledných řidičích, kteří parkují na ulici před jeho domem. Na této ulici bylo stání vozidel povoleno a dotyčný neměl vyhrazené parkovací místo. Jako důvod oznámil, že při návratech ze svojí chaty nemá v neděli v podvečer, kde nemůže nikde zaparkovat.

33

využívá zejména možnost přístupu ke všem jihomoravským Deníkům společnosti VltavaLabe-Press, ze kterých zároveň zprávař připravuje každé ráno monitoring. Databáze Anopress slouží i k přehledu článků, které byly k určitému tématu v předchozí době napsány. Pozvánky, tiskové zprávy a elektronická pošta Pozvánky a tiskové zprávy do redakce klasickou korespondencí již nedocházejí v takové míře, jak tomu bylo před rozšířením internetu koncem 90. let. Klasická korespondence ve většině případů omezila na zasílání materiálů, které nelze poslat elektronicky, například akreditace, některé pozvánky či vstupenky. Nyní je využívána elektronická forma komunikace pomocí emailů, které jsou schopny doručit informaci od zdrojů až do redakce téměř okamžitě a za minimální výdaje. Zároveň redakce může s elektronickou poštou operativně pracovat, na rozdíl od klasické. Je možné zprávu okamžitě okomentovat a přeposlat či vytisknout v libovolném množství. Zprávy adresované na celo-redakční email jsou zpracovávány zprávařem a následně postoupeny plánovači a editorovi. Hasiči a policie Pro získávání co nejaktuálnějších informací zprávař pravidelně kontaktuje Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, respektive jejich operační středisko, a policejní tiskové mluvčí. Operační středisko HZS JMK se telefonicky kontaktuje každé dvě hodiny a policejní mluvčí dle potřeby. V redakci jsou využívány svodky policie a hasičů, které jsou na internetu,115 a tiskové zprávy, které zpracovávají jednotlivé oblastní policejní oddělení (Brnoměsto, Brno-venkov, Hodonín, Znojmo, Břeclav, Vyškov, Blansko, atd.). Tyto zprávy vycházejí většinou s denním zpožděním, za předpokladu, že se uplynulý den v dané oblasti nějaká mimořádná událost odehrála. Ostatní instituce a jejich tiskové konference Dalším důležitým zdrojem redakce jsou tiskové konference a informace zasílané rozličnými subjekty, které mají relevanci pro zveřejnění. Patří sem: Politické strany Krajský úřad Magistrát města Brna Zoologická zahrada Brno Soudní instituce Úřad veřejného ochránce lidských práv 115

Policie dříve všechny novinky ukládala na webových stránkách (Policie České republiky. 2008. http://www.policie.cz/lstDoc.aspx?nid=11023&lang=cs. (12. 12. 2008). Nicméně poté co přešli na nový grafický design stránek, přestala zapisovat všechny významnější události na svoje stránky, objevují se zde jen některé. Aktuální zůstávají pouze stránky hasičů: http://www.firebrno.cz/aktuality.

34

Brněnské veletrhy a výstavy Masarykův okruh Nemocnice a neziskové organizace Školy (vysoké, střední i zkladní) a další Toto jsou hlavní zdroje informací pro brněnskou redakci zpravodajství. V literatuře, lze najít další způsoby získávání témat, jako například volní novináři tzv. freelancers, ale s brněnskou redakcí zpravodajství České televize žádný nespolupracuje. 5.3.2. Redakční porady Vzájemná komunikace mezi redaktory, editorem, produkcí, plánovačem a šéfredaktorem je zásadní pro tvorbu zpravodajských příspěvků. Na redakčních poradách, které vede editor, dochází k nezbytným výměnám informací. Čas porad je pevně stanoven: první z nich začíná v 8:30, druhá v 11:00 a třetí v 15:00. Ranní porada – 8:30 – Této porady se povinně účastní všichni redaktoři, kameramani ve službě, zprávař, editor, archivář, plánovač a produkční. Začíná hodnocením předchozího vysílacího dne. To má za úkol zpracovat vždy jeden z redaktorů, kterého určí editor. V hodnocení několika větami shrne podstatu reportáže a to jestli, podle jeho názoru, příspěvek obsahoval požadované sdělení. Poté hodnocení okomentuje editor, který otevře diskuze nad chybami, nedostatky či naopak dobrými prvky reportáží. Následuje výčet témat, která se budou ten den zpracovávat. Editor určí redaktorům, jaké události budou zpracovávat. Produkční přiřadí k redaktorům kameramany. Po přidělení témat, následuje jejich zevrubný popis a diskuze o podobě zpravodajského příspěvku.116 Pokud je třeba informovat členy redakce o dalších skutečnostech, týkajících se chodu redakce či televizního studia, učiní tak šéfredaktor na konci porady. Dopolední porada – 11:00 – Účastní se jí editor, produkční a redaktoři, kteří zůstali přítomní v redakci. Navzájem konzultují témata týkající se dalšího vysílacího dne a kontrolují postup natáčení jednotlivých reportáží. V situaci, kdy ráno dohodnutou reportáž není možné z různých důvodů zpracovat, hledá se na této poradě adekvátní náhrada. Rozhodne o tom editor. Odpolední porada – 15:00 – Editor na ni přichází se složeným, nebo téměř složeným bodovým scénářem pro večerní vysílání Událostí v regionech. S přítomnými redaktory

116

Například: kdo bude v reportáži respondentem, jakou bude mít přibližně reportáž stopáž, jak by měl vypadat stand up.

35

probírá témata na další den. „Porada ve 3, tam už se všichni bavíme o tom, jak by měl vypadat boďák, a dělají se poslední opravy. Zkonzultuje se to. Zároveň se bavíme o zítřku, abychom měli těch 80% témat vyřešených, abychom věděli co a jak.“117 5.3.3. Zpracování tématu na zpravodajský výstup Autor v této části textu popíše, jaký je postup při zpracování reportáže poté, co je na redakční poradě schválené a redaktorovi přidělené téma. Postup bude autor demonstrovat na nejběžněji vyráběném zpravodajském příspěvku – reportáži. Po schválení reportáže nastává přípravná část. Redaktor musí zajistit organizační záležitosti natáčení, mezi to patří: 1) Kontaktovat osoby, které budou v reportáži vystupovat a se kterými bude děláno interview. Je nutné s nimi dohodnout čas a místo setkání. Často tyto kontaktované osoby vyžadují vysvětlení smyslu reportáže a informace o tom, jak bude probíhat natáčení, případně i konkrétní seznam otázek, na které se bude redaktor dotazovat. 2) Zajistit prostory k natáčení, je-li to potřeba, nebo zajistit vstup do těchto prostor. Pokud je zisk povolení k natáčení časově příliš náročný, asistuje produkce. Podobně je tomu i v situacích, kdy je třeba štáb akreditovat. 3) U produkce domluvit potřebnou natáčecí kapacitu. Obvykle na reportáž vyjíždí spolu s redaktorem jeden kameraman.118 Upřesní se čas odjezdu a čas příjezdu. Produkce kontaktuje kameramana a předá mu tyto informace. 4) Redaktor vytvoří předběžný časový plán včetně pravděpodobné doby návratu a oznámí to editorovi. Navzájem si také upřesní lhůtu pro zpracování zpravodajského příspěvku.119 5) Poslední a nejdůležitější částí je předběžná představa celého příspěvku. Editoři požadují po redaktorech, aby již před příjezdem na místo natáčení věděli, jak bude daná reportáž vypadat kompletní. „Pokud něco po nich vyžaduji, tak snad, aby měli před tím, než vyjedou na místo co nejvíce informací o tématu a aby věděli, jak ta reportáž má vypadat. Měli by mít v hlavě kostru toho, jak to pak budou skládat, Pak aspoň můžou udělat pěkný stand-up, který se bude hodit do té repky.“120 Redaktor touto přípravou před natáčením získává větší přehled o tématu, ještě předtím než dorazí na místo natáčení. „Když tam jedu, tak vím co je důležité a snažím se, aby mi respondenti řekli, co potřebuji, aby se to 117

Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6 K použití většího počtu kameramanů – štábů – dochází jen ve výjimečných případech. Musí se jednat o akci mimořádného rozsahu, aby bylo povoláno více štábů. Pokud k takové situaci dojde, obvykle jsou vyslány dva štáby včetně dvou redaktorů. 119 Na základě toho editor reportáž umístí do bodového scénáře. 120 Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6 118

36

dalo pak v redakci pěkně poskládat. Třeba si tu kostru i někdy napíši. Vím, že i ostatní redaktoři si to vymyslí dopředu.“121 Tento přístup sebou nese i nevýhodu. Redaktor si může vytvořit nepravdivý obraz o problému a tím může dojít k chybnému framingu dané události. Po fázi plánování následuje výjezd na místo natáčení. Zde je kladen důraz na fungování týmu. Kameraman i redaktor spolu musí kooperovat po celou dobu. Redaktor vysvětlí kameramanovi podstatu tématu tak, aby věděl, na co se má při natáčení zaměřit. Redaktor v této fázi vystupuje jako vedoucí natáčení a kameraman se musí podřídit. Pro dobré zvládnutí natáčení je žádoucí, ne-li nutné, aby redaktor přesně popsal kameramanovi, jaké záběry chce natočit. Platí zásada, že kameraman má na starosti spíše technické záležitosti natáčení a redaktor obsahové. Po návratu do studia redaktor digitalizuje nahraný materiál pomocí nahrávacího zařízení. Kameramanovi návratem do redakce končí závazky s tvorbou reportáže. Redaktor s produkčním smluví střihové pracoviště pro finalizaci reportáže. Následuje samotné psaní reportáže. V jeho průběhu redaktor zapisuje text přímo do redakčního systému iNews a k tomu si přehrává natočený materiál pomocí programu MediaBrowse, ze kterého vybírá synchrony. Poté, co redaktor dokončí text reportáže, ho zkonzultuje s editorem vydání, který ho schválí, nebo nechá zrevidovat. Schválený text odchází redaktor zpracovat na střižně do finální podoby. Nejdříve namluví všechny komentáře, které jsou střihačem zpracovány a poskládány tak, jak to vyžaduje kompozice reportáže. Následně jsou vloženy rozhovory i s obrazem na svá místa. V poslední fázi je pokrývána reportáž obrazově. Redaktor musí vybrat nejvhodnější záběry, které mají zároveň co největší vypovídající hodnotu a obrazově potvrzují zvukový komentář. Zpracování reportáže trvá v průměru 30 minut, záleží na množství materiálu a připravenosti redaktora122. Potom je reportáž zkopírována na vysílací server, odkud je dostupná pro editora. Audiovizuální příspěvek definitivně schválí editor, poté je zařazen na playlist neboli rundown jednotlivé zpravodajské relace.

121

Rozhovor s redaktorkou Anetou Hronovou. Příloha č. 2 Pokud redaktor před nástupem do střižny učinil prostřih materiálu (vybral nejlepší záběry) pomocí programu MediaBrowse, vystřihnul použité synchrony a naučil se bezchybně přečíst komentář, je doba zpracování méně než 30minut. 122

37

Téma

Redaktor

Redakční porada

Editor

Příprava natáčení

Natáčení

Zpracování textu reportáže Editor Střih reportáže do finální podoby Editor

Finální podoba reportáže odsouhlasená editorem, připravena na vysílání.

Schéma 2: Postup při vytváření zpravodajského příspěvku v RZ TS Brno ČT (zdroj: archív autora)

5.3.4. Zpravodajské příspěvky Nejčastěji vyráběným zpravodajskými výstupem redakce zpravodajství brněnského studia ČT je reportáž. Autor v této kapitole popíše pět druhů příspěvků, které se objevují v Brně vyráběných zpravodajských relacích.123 Součástí této kapitoly je i průzkum četnosti těchto typů, které se objevili ve vysílání Událostí v regionech v týdnu od 8. do 12. prosince. 1) Reportáž – je komplexní audiovizuální zpravodajský příspěvek, který obsahuje rozhovory, a redaktorův komentář. V rundownu bývá uveden název příspěvku, redaktor, kameraman

123

Typologie těchto formátů vychází z Tuggle 2004: 163-171

38

a stopáž.124 Stopáž reportáže se liší dle důležitosti informace, kterou obsahuje. U méně závažných sdělení je stopáž do 50–75 sekund, normální sdělení je trvá od 80 do 100 sekund a závažnější, komplikované čí exkluzivní informace mají stopáž až do 130 sekund. Ve výše zmíněném období bylo odvysíláno 36 reportáží, v průměru jich na jedno vysílání Událostí v regionech připadlo sedm. 2) Čtená reportáž – označuje text, který čte moderátor, zatímco na obrazovce je pouštěn obrazový záznam z místa události. Tento typ příspěvku se používá, ke zvýšení dynamiky relace. Stopáž bývá 30 až 35 sekund. V rundownu se označuje „+crt“.125 Za druhý prosincový týden roku 2008 bylo v relacích celkem pět čtených reportáží. 3) Čtená reportáž se synchronem – je stejná jako předchozí typ, s tím, že na jejím konci následuje rozhovor. Stopáž těchto příspěvků je delší vzhledem k použitému rozhovoru, bývá ale pravidlem, že nepřesáhne 45 sekund. Ve sledovaném období se jich na obrazovce objevilo osm. 4) Telefonát – jedná se o živý telefonický vstup do zpravodajské relace. Moderátor diskutuje s respondentem po telefonní lince. Zpravidla se moderátor dotazuje na jednu až tři otázky. Respondenty často bývají redaktoři, kteří se pohybují přímo v místě události, v některých případech také redaktoři Českého rozhlasu.126 Stopáž je velmi závislá na tématu od minuty po 120 sekund. Od 8. do 12. prosince byly v relaci použity tři telefonáty, přičemž jeden proběhl kvůli technické závadě neúspěšně a moderátorovi se nepodařilo uskutečnit rozhovor 5) Živý vstup – označuje vstup v reálném čase do zpravodajské relace, v tomto případě do Událostí v regionu, do jiných relací vyráběných brněnskou redakcí se nepoužívá. Režie pořadu se audiovizuálně spojí s SNG vozem, který je v místě události. Redaktor v živém záběru odříká předem připravený text, moderátor mu může položit doplňující otázky. Tento prvek je poslední dobou stále více žádán díky schopnosti zdynamizovat a zaktuálnět zpravodajství. Stopáž je, stejně jako u telefonátu, závislá ne tématu a na dalších prvcích, jako přítomnost respondenta ve vstupu, či čekání na konkrétní událost. „SNG používáme jenom na aktuálky, protože u nás to zpravodajství není ještě na takové úrovni jako třeba BBC, kde je to na vstupech založené. Do doby než to bude u nás taky tak, budu používat spíše reportáže, kde mluví jednotliví mluvčí a není tam redaktor, který to všechno 124

V anglosaském prostředí bývá v rundownu označována zkratkou PKG, z anglického slova „package“ (překlad: balík). (Tuggle 2004: 170) 125 Anglosaské označení VO, ze slovního spojení „voice-over“ (překlad: hlas-přes). 126 S těmi Česká televize spolupracuje v rámci veřejnoprávní služby. Redaktoři Českého rozhlasu jsou za to speciálně honorováni. Od začátku roku 2008 posílají redaktoři Českého rozhlasu každé ráno nabídku témat, které nabízí právě ke zpracování na telefonát. Editor rozhoduje o tom, jestli nějaké téma bude ve zpravodajské relaci.

39

parafrázuje. Nicméně živé vstupy jsou takovým dynamickým prvkem a zaktuální ty zprávy.“127 Za autorem sledované období proběhly celkem tři živé vstupy, z toho jeden byl z prostorů Zlínské redakce. Pří výstavbě reportáže používá redaktor několik kompozičních prvků. Autor je popíše v následujících pěti bodech. V reportáži může redaktor použít všechny výstavbové prvky, v „čtené reportáži“ se používá jen moderátorův komentář a na konec „čtené reportáže se synchronem“ se napojuje jedna výpověď respondenta v podobě synchronu. 1) Komentář – je text, který čte redaktor a tvoří informační základ reportáže. Je zde asynchronní zvuk a obraz. Proto je pro komentář využíván i termín asynchron neboli komentář mimo obraz. Stopáž jednoho komentáře by neměla překročit 30 sekund. V reportáži je komentárů více a zpravidla jsou oddělovány jiným výstavbovým prvkem. 2) Synchron – znamená synchronní obraz i zvuk. Obrazový záběr je reprodukován s autentickou zvukovou stopou. Používá se jako redaktorem vybraná část rozhovoru, která spolu s komentáři tvoří mozaiku reportáže. Není žádoucí, aby se v synchronu a komentáři objevovali duplicitní informace. Synchron je do reportáže přidáván pro zvýšení autenticity a dynamičnosti. Při aplikaci synchronů do reportáže, jsou dodržovány zásady zmíněné v kapitole Opatření ředitele zpravodajství. 3) Gerojš – je specifický typ synchronního audiovizuálního sdělení. Lze ho označit také jako ruch, v anglické literatuře se objevuje termín „natural sound“.128 Svým umístěním v reportáži přispívá k vyšší autenticitě příspěvku. Zpravidla se používají takové záběry, které mají výrazný zvukový doprovod a něco vyjadřují.129 4) Stand-up – je záběr, ve kterém vystupuje redaktor před kamerou a odříká jednu či dvě věty. Stand-up lze umístit na začátku, uprostřed i na konci příspěvku. Jeho délka by měla být mezi 8 a 12 sekundami.130 V prostředí České televize redaktoři nejčastěji používají závěrečné stand-upy obsahující odhlášku. Umístit stand-up do reportáže je brněnskými editory vyžadováno, výjimku mají pouze začínajícími redaktoři, ale i tak jsou nuceni stand-up při natáčení natočit z cvičných důvodů. 5) Anketa – při ní redaktor se redaktor ptá náhodných osob na anketní otázku. Je třeba dbát na vyváženost respondentů.131 Existuje i typ ankety s přesně vybranými respondenty, 127

Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6 Překlad: přírodní zvuk. Viz. Tuggle 2004: 149 129 Například v Událostech z regionu vysílaných 12.12.2008 v reportáži o poslední jízdě vlakového spojení na Pohořelicku byl použit gerojš pískající lokomotivy. Zatímco v reportáži o nedostatku sněhu na Moravských svazích byl gerojš pozdrav lyžařů z lyžařské školy. 130 Tuggle 2004: 147 131 Tím se rozumí jejich věková, sociální, příjmová a vyváženost. Samozřejmostí je i vyváženost obou pohlaví. 128

40

v takovém případě se jedná o odbornou anketu. Použití ankety se vyžaduje u reportáží, kde téma má sociální dopady, nebo pro potvrzení redaktorových argumentů.

5.4. Počítačové redakční systémy V brněnské redakci je využíván kompletní softwarové vybavení firmy Avid, patří sem klient iNews, MediaBrowse a Editor. Dále je využíván systém Octopus díky napojení na ostatní redakce České televize. Pro úspěšné odvysílání zpravodajské relace je zcela nezbytné, aby tyto systémy fungovaly. Jejich použitím je zkracována doba přípravy celé zpravodajské relace a tím dochází k tolik potřebnému efektu zrychlování zpravodajství.132 V průběhu ledna 2008 redakce přešla na systém Octopus. „Jedná se o sjednocení redakčních systémů v rámci celé České televize. Je třeba, aby všechny redakce používaly stejný systém. Pokud jsme my měly systém iNews, tak stejně museli redaktoři vkládat ty texty reportáží i do Octopusu. iNews byl dobrým řešením, ale musíme to sjednotit. Ty funkce jsou v obou systémech totožné.“133 Vzhledem k tomu, že při zpracování této studie redakce pracovala zejména se systémem iNews, bude mu autor věnovat větší pozornost. 5.4.1. Systém iNews Softwarový systém iNews je svými funkcemi velmi rozsáhlý. Je přístupný pro všechny členy redakce. Editoři v něm tvoří a kontrolují bodový scénář, redaktoři vkládají a upravují texty reportáží a titulky, zároveň v něm mohou najít archiv odvysílaných reportáží. V následujících odstavcích autor stručně popíše hlavní funkce tohoto systému. Archiv reportáží – V systému se přístupně uchovávají všechny odvysílané reportáže. Redaktoři při vkládání reportáží uvádějí její klíčová slova, žánr a i tematickou skladbu obrazového materiálu. Zároveň se uchovává autor reportáže, kameraman a zpravodajská relace, ve které byl daný příspěvek odvysílán. Vyhledávat v tomto archivu lze na základě data odvysílání, názvu příspěvku, klíčových slov, redaktora či zpravodajské relace. Archiv je redaktory denně využíván. Při zpracovávání témat reportáží redaktoři zjišťují, co bylo k danému tématu již dříve zpracováno. Archiv využívá i editor vysílání, který v něm kontroluje, zda nová reportáž pouze neopakuje již odvysílané informace. Napojení na ČTK – Systém iNews je propojen s databankou České tiskové kanceláře. Tím je umožněn redaktorům v rychlý přístup k jejím informacím. Databázi ČTK je možné filtrovat na domácí a zahraniční. Dále v jednotlivých sekcích na zpravodajství, kulturu, sport atd. V této databázi je možné i vyhledávat. 132 133

Viz. Boyd 2008: 250-254 Rozhovor s Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7

41

Rundown všech relací, neboli bodový scénář – je nejdůležitější částí systému. Základem je tabulka, do které editor vysílání zapisuje příspěvky, které budou vysílány v dané relaci. V rundownu jsou zobrazovány názvy příspěvku, jejich pořadí, datum a čas vytvoření, stav zpracování, autor a stopáž. Systém po zadání jména moderátora pořadu spočítá, jak dlouho bude trvat moderování jednotlivých studií. Editoři díky tomu mohou neustále sledovat délku. Díky napojení systému na celý softwarový balík Avid je každá už připravená reportáž označena slovem ONLINE a střihač do rundownu doplní výslednou stopáž příspěvku. Aby byl bodový scénář časově přesný, obsahuje i gingly, neboli předěly, a znělky pořadů. Pořadí reportáží může editor v rundownu měnit. Po vysílání jsou bodové scénáře archivovány. Text každé vysílané reportáže – při psaní reportáže ji autor zapisuje přímo do systému. Každý redaktor má svoji složku, ve které jsou zobrazovány jim zpracované příspěvky. Zde zadává i nový text reportáže. Díky tomu ho může i při vytváření sledovat kdokoli z redakce napojený na systém. Po vypracování reportáže její text zkopíruje do rundownu pod příslušnou hlavičku, kterou vytvoří editor. Každá reportáž je v bodovém scénáři reprezentována dvěma řádky, v prvním je studio a v druhém je text reportáže. Editor po vložení textu s redaktorem konzultuje jeho obsah. Titulky, které se při vysílání zobrazují na obrazovce, jsou zadávány přímo do textu reportáže v systému. Redaktor je vkládá pomocí funkce programu iNews. Vyplní typ titulku (jednořádkový až třířádkový a také záleží na typu pořadu) a jeho text. Do této kapitoly autor zahrne dva další programy, které jsou s aplikací iNews propojené, jedná se o Editor a MediaBrowse Editor – Program editor umožňuje sledování hotových příspěvků. Tento program nejvíce využívají editoři, kteří sledují finální podoby reportáží. Program může využívat každý člen redakce. MediaBrowse – je speciální program umožňující nahrávání, neboli natahování, materiálu z kazet na redakční servery. Redaktoři v něm mohou prohlížet natočený materiál a označovat pasáže, které chtějí použít v reportážích. Například z rozhovorů si zde redaktor vytáhne to, co chce, aby od respondenta zaznělo. 5.4.2 Systém Octopus Systém Octopus je on-line ekvivalentem systému iNews. Ovládá se přes internetové rozhraní. Funkčně se neodlišuje od systému iNews, navíc má přístup k zahraničním agenturním informacím REUTERS. Výhodou tohoto systému je možnost připojit se k němu z jakéhokoli pracoviště České televize. Naopak nevýhodou je kvůli online formátu horší uživatelské 42

rozhraní a delší doba odezvy programu. Od ledna roku 2009 dle interního nařízení musí všechny redakce České televize používat systém Octopus.

5.4. Organizační struktura Nejvyšší pravomoci a postavení v redakci má šéfredaktor Roman Ondrůj. V organizační struktuře České televize je na úrovni tzv. II. stupně řízení. „V pracovních smlouvách mám přesně vymezeny ty povinnosti a práva, co s tím souvisí. Víceméně mi ten stupeň právě umožňuje řešit personální otázky a agendu týkající se redakce bez toho, abych se musel pořád ptát ředitele, ale on mě může odvolat.“134 I. stupněm řízení disponuje v brněnském televizním studiu pouze ředitel studia, který je organizačně podřízený jen generálnímu řediteli České televize potažmo Radě České televize.135 Šéfredaktor R. Ondrůj (II. stupeň řízení)

Zástupce šéfredaktora

Vedoucí produkce

P. Diviš

J. Jánský (III. stupeň řízení)

Editoři (vedoucí vydání)

Produkce

P. Diviš, M. Fila, P. Tomíček

Plánovač

Newsroom

Interní redaktoři

Externí redaktoři

kameramani střihači

Schéma 3: Organizační struktura RZ TS Brno ČT (zdroj: archiv autora)

Na III. stupni řízení je vedoucí produkce Jiří Jánský. Jeho pravomoci se týkají provozní agendy redakce, zejména personálního obsazení postů střihačů a kameramanů. Tyto pozice, po dohodě s šéfredaktorem, produkce obsazuje a zadává jim práci vypisováním služeb. Jiří Jánský je oficiálně nadřízeným dvou produkčních, ale jak autor popsal v kapitole Produkce, z jeho strany není patrný dominantní vliv. Na základě organizační struktury je vedoucí produkce podřízen šéfredaktorovi. Do práce redaktorů, potažmo editorů, nemůže

134 135

Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7 Viz. kapitoly Zákon o České televizi, Statut České televize.

43

zasahovat.136 Tímto odstavcem autor popsal pravou část organizačního diagramu, kterou lze označit za výrobní. Druhou stranu diagramu autor označuje za tvůrčí. Organizačně nadřízeni jsou zde editoři, označováni také za vedoucí vydání. Šéfredaktor si z editorů vybírá svého zástupce, na kterého přechází část pravomocí v době jeho nepřítomnosti, nyní je jim Patrik Diviš. Editoři jsou nadřízeni redaktorům, zprávařům a archivářům. Specifickou pozici má v rámci redakční hierarchie plánovač. Je poradcem editora, a proto je v organizačním diagramu na stejné úrovni. Jeho faktický vliv na chod redakce ale není zdaleka takový jako editorův, který je zodpovědný za vydání a práci redaktorů. Plánovač je vedoucím pro archiváře a zprávaře. Při srovnání redakční struktury s literaturou137 je možné naleznout několik rozdílů. V Schlutzově modelu je posílena role produkce. Jeho model pracuje s jinými pojmy. Například vymezuje pozici ředitele zpravodajství tak, že se shoduje s pozicí brněnského šéfredaktora. Stejně tak Schultz pracuje s jiným vymezením práce šéfredaktora, podle její definice se jedná o post, který v Brně zastává editor. Při úvaze autor tento rozdíl vysvětluje specifičností brněnské redakce. V Brně pozice ředitel zpravodajství chybí a jeho práci tak zastává šéfredaktor. Celá hierarchie tím postupuje o stupeň výše. Při takovéto úpravě Schultzova modelu ho lze aplikovat i na brněnskou redakci. Kromě výše zmíněného specifika lze najít rozdíly v terminologii mezi literaturou popisovanými modely a realitou brněnské redakce. V anglosaském prostředí autoři popisují pod pojmy „producer“ a „executive producer“ přesné vymezení práce brněnských editorů. 138 Hlavní povinnosti producenta jsou zde popisovány jako: důkladně promyslet a načasovat vysílání, správně vybrat příspěvky, pracovat s ředitelem a produkcí, kontrolovat texty příspěvků, obědvávat grafiku, hlídat informační zdroje, atd. Na základě těchto charakteristik, lze říci, že v brněnské redakci zpravodajství vykonává roli „producera“ editor.

136

Ovlivnit práci redaktorů a editora by mohl například tím, že nezajistí dostatek kameramanů. Schutz 2005: 4–9 138 Tuggle 2004: 165 137

44

Ředitel zpravodajství

Producent

Šéfredaktor

Redaktoři

Editor

Kameramani

Schéma 4. – Zjednodušená organizační struktura podle Schutze (zdroj: Schutz 2005: 4)

5.5. Vztahy brněnské redakce s ostatními redakcemi České televize Organizační struktura České televize zaručuje brněnská redakci velkou míru samostatnosti rozhodování a nezávislosti na pražské redakci. Již výše bylo řečeno, že oficiálně podléhá rozhodnutím ředitele TS Brno a ředitele zpravodajství, který sídlí v Praze a určuje směr, jakým se bude vyvíjet zpravodajství celé České televize. Karel Burian ani Milan Fridrich ze své pozice do každodenních redakčních záležitostí, podle slov Romana Ondrůje, nezasahují. Osobami, které se dostávají do denního kontaktu s členy brněnské redakce, jsou pražský šéfredaktor a jím jmenovaní editoři. Brněnští a pražští editoři navzájem konzultují události, které se budou v regionu brněnské redakce odehrávat a naopak nabízejí reportáže k použití v brněnských relacích. Komunikace probíhá redakčním systémem Octopus a telefonicky. Nejčastější spolupráce mezi redakcemi je předávání příspěvků, natáčení hrubého materiálu, uskutečnění živého či telefonického vstupu. Ekonomické a personální věci jsou v kompetencích jednotlivých redakcí, potažmo televizních studií. Pod brněnskou redakci jsou administrativně zařazeni redaktoři ve Zlíně, kterým brněnští editoři zadávají práci, pravidelně využívají jejich příspěvky a konzultují s nimi témata. Od měsíce dubna se redaktoři zlínské redakce účastní ranních porad pomocí telekonference. Redaktoři ve Zlínském kraji (Josef Kvasnička, Luboš Dostál) musejí samostatně nacházet témata na zpracování. Redakce ve Zlíně disponuje přístupem na brněnský redakční systém iNews, což usnadňuje vkládání reportáží na celotelevizní Octopus.

45

S dalšími redakcemi139 probíhá spolupráce s redaktory z Olomouce a Jihlavy, kteří působí ve vysílacím regionu brněnského televizního studia, nebo a v jeho bezprostřední blízkosti. Všechny redakce jsou napojeni na celotelevizní redakční systém Octopus, kde každé ráno zapisují nabídku reportáží. Pokud brněnský editor z této nabídky vybere téma, kontaktuje redaktora a získá podrobné informace o tématu. Na základě domluvy je stanoven čas vypracování reportáže a jejího zaslání do Brna. Text reportáže stáhne editor ze systému Octopus. Za příchozí reportáže nese odpovědnost jejich autor, kontrolu provádí vždy brněnský editor, a pokud reportáž neoznačí za schválenou, musí být předělána.140

6. Zpravodajské relace připravované brněnskou redakcí V brněnské redakci zpravodajství je zpracováváno několik pořadů. Za výhradně zpravodajské autor označuje tři: Události v regionech, Týden v regionech a Regiony ČT24. Těmto relacím bude věnováno více pozornosti v následujících odstavcích.

6.1. Události v regionech 18:00 Události v regionech jsou nejstarší zpravodajský pořad, který brněnské studio vyrábí. Je vysílána živě každý všední den na ČT1 od 18. hodin. Dříve se tato relace jmenovala Jihomoravský večerník. Prvního července roku 2008 se změnil její název na Události v regionech. Přejmenování proběhlo zejména z důvodu standardizace.141 Kromě nového názvu nastaly další změny. Původní pořad Události v regionech, který se vysílal v rámci hlavní zpravodajské relace Události, byl zrušen. Aby Česká televize dodržela zákonem stanovenou kvótu zpravodajství z regionu, musela prodloužit stopáž pořadu vysílaného v 18. hodin. Z původně 15 minutového pořadu se stal 25 minutový. Délka denního zpravodajství z regionu se nezměnila.142 „O té změně rozhodl ředitel zpravodajství. Zdůvodnil ji tím, že Události potřebují pro své vysílání více času a kvůli tomu byly zrušeny ty regionální bloky. Nové uspořádání nám umožnilo zařadit do vysílání více zpráv. Dříve jsme sice měli stejnou stopáž, ale ty nejdůležitější informace se musely stejně opakovat i večer. Pro editory je to složitější v tom, že musí mít vše hotovo před šestou.“143 139

TS Ostrava a přidružená redakce v Olomouci, dále České Budějovice, Hradec Králové, Cheb, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, střední Čechy se sídlem v Praze, Pardubice, Plzeň, Tábor, Ústí nad Labem 140 Editor zpravidla předělání reportáže zadá brněnskému redaktorovi, aby byl ušetřen čas a mohl ihned přímo konzultovat výslednou podobu příspěvku. 141 Bylo potřeba sjednotit názvy zpravodajských relací, které se vysílají ve výše zmíněný čas. Svoje regionální zprávy vysílá TS Brno, TS Ostrava a Pražská redakce. Sjednocení názvu by mělo divákovi usnadnit orientaci v programu. Navíc s různými pořady, v různých regionech,ve stejný čas, na stejném kanále vznikaly například problémy nakladatelům, kteří vyrábějí televizní programy. 142 Události v regionech vysílané ve 19:25 měli stopáž 10 minut a původní Jihomoravský večerník 15minut. Dohromady tedy 25 minut denně. Nová relace Události v regionech v 18. hodin má také 25 minut. 143 Rozhovor s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem. Příloha č. 7

46

Zpravodajská část pořadu má stopáž 20-21 minut. Následuje sport, který vyrábí brněnská redakce sportu. Tomu je věnován prostor kolem tří minut vysílacího času.144 Na závěr pořadu je formou grafiky zařazeno počasí. Délka počasí se různí na základě výsledné délky pořadu oproti plánované stopáži. Při prodloužení se používá termín „natečení“. Bodový scénář, neboli rundown, pro Události v regionech vypadá následovně. RUNDOWN přepojovací grafika znělka 1 headline 2 headline 3 headline jingle přivítání studio: Onkologie Zlín Onkologie Zlín +crt zvýšení platů pro školníky syn: školník studio: problém s rybami problém s rybami studio: převod úrazovky převod úrazovky +crt opilec v protisměru jingle studio: nový pavilon G nový pavilon G studio: málo sněhu na Moravě málo sněhu na Moravě 4 headline 5 headline jingle studio: lokálka Vranovice lokálka Vranovice studio: Val. Mez. Zkracuje komín Val. Mez. zkracuje komín studio: vánoční koncert vánoční koncert studio: muzeum o Vánocích Zlín muzeum o Vánocích Zlín jingle pozvánka na týden v regionech sport

stopáž 0015 0007 0007 0007 0002 0017 0156 0029 0012 0023 0147 0030 0142 0027 0003 0011 0125 0018 0134 0015 0010 0005 0019 0145 0022 0125 0020 0140 0013 0120 0013 0222

čas 0004 0019 0026 0033 0040 0047 0050 0107 0303 0332 0344 0407 0554 0624 0806 0833 0846 0857 1022 1040 1214 1229 1239 1244 1303 1448 1510 1635 1655 1835 1848 2018 2033 2046 2308

autor

L. Solanská L. Dostál

A. Hronová

E. Lipová D. Šamánek

L. Pfauser T. Hyánek B. Žítková P. Svěráková

rozlučka 0010 2318 počasí 2414 jingle 2420 přepojovací grafika Tabulka 1: Ukázka rundownu Událostí z regionu ze dne 12.12.2008 (zdroj: archiv autora) 144

Sport začal být od vzniku Událostí v regionech v 18 hodin moderován. Moderuje vždy některý redaktor z redakce sportu.

47

V úvodu pořadu moderátor přečte tři nadpisy, neboli headliny, nejdůležitějších. Následuje uvítání diváků a studio první zprávy. Z režie je přehrána reportáž. Takto následuje 5 až 8 dalších reportáží, které jsou prokládány čtenými reportážemi pro zvýšení dynamiky relace. V polovině pořadu jsou vloženy dva další headliny, k jejich oddělení se používá jingle.145 Pokud budou v relaci i telefonáty, případně živé vstupy jsou označeny i v bodovém scénáři. Události v regionech jsou hlavní zpravodajskou relací, která je v Brně vyráběna. Edituje jí:: Michal Fila, Patrik Diviš a Petr Tomíček. Na výrobě pořadu vždy spolupracuje celá redakce. V moderování se střídá Petr Malý, Lenka Solanská a Michal Fila.

6.2. Události v regionech 19:25 Do června roku 2008 druhý nejdůležitější produkt brněnského regionálního zpravodajství. Byl součástí hlavní zpravodajské relace České televize Události. Začínal každý všední den v 19:25 a jeho stopáž byla deset minut. Události v regionech editoval vždy stejný editor a moderoval stejný moderátor jako Jihomoravský večerník.

6.3. Týden v regionech Týden v regionech, neboli TvR, je pořad vysílaný jednou týdně vždy v sobotu v 12:05 na ČT1. Stopáž pořadu je 26 minut. V relaci jsou delší zpravodajsko-publicistické reportáže, které jsou podkresleny hudbou. Jejich stopáž bývá tři minuty. Na začátku pořadu moderátor seznámí diváka s jeho obsahem, následují tři reportáže, na které naváže rozhovor s pozvaným hostem. Po rozhovoru jsou zařazeny další dvě až čtyři reportáže. Na konci pořadu je krátký přehled nejdůležitějších, regionálních zpráv z uplynulého týdne. Pořad je připravován v pátek a bývá vysílán ze záznamu. V moderování se střídají Jiří Václavek a Jakub Železný. Sestavení dramaturgie pořadu zajišťuje vždy jeden redaktor. Ten po konzultaci s editorem vybere hlavní téma relace, ke kterému pozve hosta na rozhovor ve studiu.

6.4. Regiony ČT24 Čistě zpravodajský pořad vysílaný každý všední den na ČT24 po půl deváté hodině večerní (20:33). Brněnská redakce připravuje vysílání každý druhý týden. Průměrná stopáž relace je 25 minut. Pořad sestává z reportáží a „čtených reportáží“, které byly daný den natočeny v regionálních redakcích České televize. V editování pořadu se střídají tři zpravodajští editoři a 145

Jedná se o krátkou grafiku, která je doplněna dramatickým zvukem. Používá se na zvýšení divákovy pozornosti.

48

plánovač Bohumil Mazáč. Editor sestavuje dramaturgii pořadu. Vybírá nejzajímavější reportáže, které zpracovali spolupracovníci České televize v jednotlivých regionech. Pomocí redakčního systému Octopus stáhne texty reportáží a titulky k synchronům. Následně editor nařídí autorům reportáží, aby ji kontribucí zaslali do Brna. Do relace editoři vkládají také čtené reportáže. Regiony ČT24 jsou vysílány živě a obvykle je moderátorem editor pořadu. Ve vysílání této relace se po týdnu střídá brněnské a ostravské studio. Jedná se o nejdůležitější pořad, který vyrábí brněnské studio pro kanál ČT24.

6.5. Zajímavosti z regionů Pořad, který je redakcí považován za nejslabší zpravodajskou relaci brněnského studiu. Vysílá se každou neděli ráno od 5:35 do 6:00. V jeho bodovém scénáři jsou zprávy, které byly vysílány v průběhu týdne v Událostech v regionu. Sestavit pořad má na starosti editor, který je zodpovědný za vydání Týdne v regionech. Žánrově se do tohoto vysílání zařazují zajímavosti a kulturně-společenské reportáže. Pořad je vysílán ze záznamu, připravuje se ve čtvrtek a moderuje ho vždy jeden z redaktorů. „Na to se stejně skoro nikdo nedívá, protože je v neděli brzo ráno. …Ten pořad se vysílá spíše z toho důvodu, aby byly dodrženy ty kvóty regionálního vysílání.“146

6.6. Další pořady O dalších pořadech se autor zmíní stručně, protože netvoří hlavní náplň práce zpravodajů. Jedná se o pořady, které jsou jen přidružené pod redakci zpravodajství, ale jejich dramaturgii a editování je zajišťováno samostatně a nezávisle. Kultura v regionech je vysílána na ČT24 vždy v sobotu v půl 6 večer, někdy také o půl 7 ráno v neděli. Relace se připravuje v sobotu. Je zpracovávána zvláštním oddělením redakce, které funguje samostatně. Jsou zde kulturní reportáže z krajů po celé republice. V pořadu je obvykle rozhovor s hostem. U moderování se střídá Alena Šedivá a Jiří Václavek. Stopáž relace se pohybuje kolem 23 minut. Adresa střední Evropa je také vysílána o víkendu na ČT24. Vysílací čas relace není pevně stanoven. Nejčastěji je vysílán v neděli v 17:29, nebo v sobotu v 10:32. Relaci zpracovává samostatná redakce, která je pouze administrativně zařazená pod zpravodajství. Reportáže jsou ze zahraničí, konkrétně ze středoevropského regionu jako Maďarska, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. Reportáže mají stopáž až kolem 5 minut, dále jsou zde čtené reportáže a rozhovor s hostem. Celková stopáž je asi 25 minut.

146

Rozhovor s editorem Petrem Tomíčkem. Příloha č. 6

49

Před půlnocí je čistě diskusní pořad vysílaný živě na ČT24 o půl 12 v noci. Brněnské studio vyrábí tuto relaci každé úterý. Moderuje ji Jiří Václavek a Nora Janečková, která má na starosti i dramaturgii. Sama doma je pořad určený pro ženy. Vysílá se každý všední den od 12:30. Jednou za dva týdny ho zpracovává Nora Janečková spolu s Petrou Špičkovou vždy v pátek. Pořad je vysílán živě.

6.7. Vysílací schéma brněnských zpravodajských pořadů Vysílací schéma představuje základní dokument na základě, kterého Česká televize skládá svůj vysílací čas. Každé studio má určený přesný čas, který musí naplňovat. Redakce zpravodajství má zadaný výrobní úkol, který musí splnit, aby TS Brno splnilo vysílací schéma. Vysílací schéma v sobě zahrnuje časy vysílání a popis pořadů, které budou na určeném kanálu přenášeny. Pro redakci zpravodajství je vysílací schéma pevně dané. Mění se pouze při mimořádných událostech147 – jednorázové změny – nebo při programových změnách – dlouhodobé změny. Poslední změna vysílacího času brněnské redakce proběhla 1. 7. 2008, kdy se změnil princip vysílání hlavních regionálních zpravodajských relací.148 Vysílací schéma lze graficky zapsat do tabulky. Takto například vypadalo vysílací schéma v týdnu od 3. do 9. listopadu 2008. Žluté obdélníky symbolizují pořady moderované živě, světle žluté jsou pořady moderované živě jednou za dva týdny, modré jsou pořady vysílané ze záznamu. U pořadů je poznamenán čas vysílání a kanál.

Schéma 5: Vysílací schéma RZ TS Brno ČT od 3. do 9. listopadu 2008 (Zdroj: archív autora)

7. Závěr V textu této práce jsem nastínil pracovní postupy a organizační vazby uvnitř největší brněnské televizní redakce. Seznámil jsem čtenáře s její historií a závaznými dokumenty. Výsledkem je

147

Mimořádné události, které vyžadují televizní pokrytí na úkor jiných relací. Původní pořad nemusí být vyroben. 148 Viz. kapitola Zpravodajské relace připravované brněnskou redakcí

50

ucelený přehled informací o této pracovní skupině, která v současné době zpracovává největší objem televizního zpravodajství z jižní Moravy a přidružených regionů. Z případové studie vyplynulo, že všechny nařízení nejsou brněnskou redakcí dodržovány, týká se to zejména oblečení redaktorů. Dále z ní plyne velká míra nezávislosti redakce na vedení brněnského studia i na vedení zpravodajství v Praze. Karel Burian jako ředitel TS Brno do chodu redakce nezasahuje. Ředitel zpravodajství Milan Fridrich určuje směr zpravodajství celé České televize a tomu se musí podřídit i brněnská redakce, nicméně nedochází k ovlivňování jednotlivých výstupů redakce. Každodenní chod redakce obstarávají, více než šéfredaktor, editoři, kteří jsou odpovědní za zpracování zpravodajské relace. Šéfredaktor ze své pozice může vstupovat do rozhodování editorů, tuto možnost ale nevyužívá. Produkce zajišťuje provozní záležitosti a spolu s šéfredaktorem vedou redakční agendu. Redaktoři tvoří základní výrobní prostředky. Pod redakcí zpravodajství jsou administrativně zařazeny i další redakce, které zpracovávají nejen zpravodajské relace. Nejdůležitějším pořadem, který je v redakci vyráběn, jsou Události v regionu vysílané každý všední den v 18. hodin. Jejich formát se v průběhu roku 2008 změnil, nyní se jedná o 25 minutovou relaci. Nejdůležitějšími prvky práce v redakci jsou ranní porady, na kterých je zásadním způsobem probíráno vysílání a komentuje předchozí vydání. Materiální zázemí redakce je na dostatečné úrovni, s přechodem na nový formát vysílání 16:9 získala nové kamery, uvnitř funguje počítačový systém a disponuje dostatečným počtem služebních aut. Zásadním limitem pro práci redakce je region, který je dán povahou tohoto zpravodajského vysílání, a omezené personální možnosti, vycházející z nedostatku dostatečně zkušených televizních žurnalistů v regionu. Důležitým handicapem redakce je také její umístění. V pasáži Typos jsou nevyhovující prostory, proto v současné době jednají představitelé České televize o možném vystavení nového studia na okraji Brna. S tímto projektem by přišla i další možnost rozvoje regionálního vysílání redakce, která v současné době není schopná umístit v redakci více redaktorů. V práci jsem zásadním způsobem využil svoje dovednosti nabyté v kolektivu redakce při žurnalistické praxi, kterou jsem zde absolvoval. Psát o tomto tématu bylo pro mne velkou výzvou, které jsem se rád ujal. Doufám, že se mi podařilo vystihnout zásadní prvky práce v redakci a objasnit její organizaci.

51

Seznam použitých zdrojů Literatura: - Bignell, J. – Orlebar. J. 2005. The Television Handbook. Oxon: Routledge. - Boyd, A. – Steward, P. – Alexander, R. 2008. Broadcast Journalism: Techniques of Radio & Television News. Oxford: Focal Press. - Disman, M. 2006. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. - Disman, M. 1995. Kvalitativní metody a výzkum sociální sféry venkova a zemědělství, Praha: ČZU. - Osvaldová, B. a kol. 2001. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum - Pittermann, J. Saturková, J., Šnábl, V. (eds.). 2002. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká televize. - Schulz, B. 2005. Broadcast News Production. London: Sage. - Tuggle, C.A. – Carr, F. – Hoffman, S. 2004. Broadcast News Handbook. New York: McGrow-Hill.

Diplomové práce: - Malý, P. 2006. 45 let brněnského studia České televize. diplomová práce. Brno: FSS MU.

Materiály České televize: - Některá doporučení pro editory zpravodajského kanálu. Praha: Česká televize. - Kodex České televize. http://www.ceskatelevize.cz/ct/kodex/index.php. - Ročenka České televize 1996, Praha: Česká televize. - Ročenka České televize 1997, Praha: Česká televize. - Ročenka České televize 1998, Praha: Česká televize. - Ročenka České televize 1999, Praha: Česká televize. - Ročenka České televize 2000, Praha: Česká televize. - Ročenka České televize 2001, Praha: Česká televize. - Ročenka České televize 2002, Praha: Česká televize. - Statut České televize. http://www.ceskatelevize.cz/ct/statut/index.php. - Šámal, Z. 2003. Opatření ředitele zpravodajství. Praha: Česká televize. - Vymezení pracovních povinností produkce v rámci RZ. Brno: Česká televize. - Zápis z jednání rady České televize dne 16. 1. 2008. Praha: Česká televize.

52

Online texty: - Hrabí, M. 2008. Na návštěvě ČT Brno. http://avmania.zive.cz/Titulni-strana/sc-21-a1316/default.aspx. (1.11.2008). - Revue pro média. 2004. http://fss.muni.cz/rpm/Akce/olomouc2004.htm. (1. 9. 2008). - Policie České republiky. 2008. http://www.policie.cz/lstDoc.aspx?nid=11023&lang=cs. (12. 12. 2008). - Internetové stránky České televize. 2008. http://www.ceskatelevize.cz. (31. 11. 2008) - Zákon o České televizi. http://www.ceskatelevize.cz/ct/zakony/index.php.

53

Přílohy Příloha č. 1: Přepis rozhovoru s redaktorem Michalem Šebelou Co je náplní vaší práce jako redaktora v redakci? Tak jako reportér musím shánět tipy od lidí politiků. Hlídat si svoje témata a samozřejmě hlavní náplní je tvorba reportáží. Jak vypadá váš normální pracovní den? Tak v 8.30 máme poradu, na které by měli být všichni, pak jsou porady ještě v 11 a 15. Těch se zúčastňuji, jen když nejsem na natáčení. Na poradě se dohodne, co budu zrovna ten den točit, o čem reportáž bude, jakého mám kameramana a pak podle potřeby vyrazím natáčet tu reportáž. Když zůstanu v redakci tak hledám tipy. Snažím se je najít. Když nic nenajdu, tak to tu odsedím u počítače, koukám na ČTK a na zpravodajství. Co považujete při své práci za nejdůležitější? Za nejdůležitější považuji to, aby se ta reportáž líbila divákům, aby ji pochopili, aby se jim obrazově líbila a aby měla hlavu a patu. S kým v redakci spolupracujete? Tak nejvíc spolupracuji s kameramanem, když natáčím reportáž. A pak nejvíc spolupracuji s editorem a s kolegy v kanceláři. Kdo je tvůj nadřízený a koho naopak můžete úkolovat? Mým nadřízeným je editor relace, pro kterou dělám reportáž a samozřejmě šéfredaktor. Já můžu využívat služeb archivářů a zprávařů. Ještě grafiků, ale to nejsou podřízení, spíš jsou to spolupracovníci. Archiváře využívám často, skoro při každé reportáži, zprávaře se snažím co nejméně a grafiky také celkem často. Řídíte se psanými pravidly pro práci v redakci? Kdysi jsem četl kodex ČT, ale o nějakém vnitřním kodexu redakce ani nevím. Znám kodex zaměstnanců a zpravodajskou část kodexu ČT. Spíš čerpán ze zkušeností novinářské praxe. Takže si myslím, že už vím, co se smí a co nesmí. Ale i tak to při sporných bodech vždy konzultuji s editorem na poradě. Je tlak ze strany editorů na povinné oblékání? Je tady tlak na slušné oblékání, ale ne na sako s košilí a kravatou. Vyžaduje se, abychom byli oblečení vhodně k různým situacím. Třeba na Ústavní soud, soudy a různá jednání si beru oblek, do jeskyně nebo na průzkumný vrt ale vůbec. Jaký si myslíte, že máte vliv na „agenda setting“v rámci redakce? Tak na to má vliv to téma samotné. Každopádně si myslím, že svoje téma dokážu prosadit a tím jistým způsobem nastavuji agendu. Do jaké míry máte samostatnost při zpracování reportáží? Myslím, že mám vcelku velkou samostatnost, protože se s editorem většinou shodneme na způsobu vypracování reportáže. On řekne svoje já taky a nějak to dáme dohromady.

54

Pociťujete jako reportér rozdíly v přístupu jednotlivých editorů? Určitě. Ale myslím si, že to není rozdílný přístup k tvorbě reportáží, ale k vyrábění těch pořadů ve smyslu jejich skládání. Smysl nebo vyznění reportáží bývá u všech editorů podobné. Jak vnímáte svůj podíl na tvorbě jednotlivých pořadů? Vnímám se jako součást týmu, kolečko v soukolí. Jako normální redaktor. Co je limit vaší práce? Čas. Ve smyslu naplánovat vše, tak aby se to stihlo do uzávěrky. Jak má vypadat podle vás dobrá reportáž? Dobrá repka musí lidi bavit. Není nějaký obvyklý mustr podle, kterého bych ji připravoval. Odkud čerpáte témata? Z regionálního tisku, internetu, hlídám si vývoj svých témat. Tipařů moc nemám. Do ČT také chodí spousta pozvánek a z toho si občas najdu téma. Jak vypadá váš postup při natáčení reportáže na místě? To záleží na typu reportáže. U domluvených věcí zkontaktuji toho, s kým jsem domluvený. Při aktuálních věcech se na místě snažím najít policisty, hasiče a případné svědky. Kdo vás v rámci redakce může úkolovat? Editor, šéfredaktor nemá vliv. Občas řekne názor na repku, ale to jen na poradách, a jenom když chce. Moc do toho nevstupuje. Spolupracujete nějak s pražskou redakcí? Jasně, občas potřebuji natočit nějaký rozhovor v Praze nebo v regionu. To komunikuji s jejich editorem. My pro Prahu točíme hrubáče, to pak jde přes našeho editora a koordinátorku pražských záležitostí.

Příloha č. 2: Přepis rozhovoru s redaktorkou Anetou Hronovou Jak vypadá tvůj normální pracovní den? To se nedá úplně popsat podle nějakého modelu, je to velmi proměnlivý. Asi typické je, že ráno přijdu na poradu. Po poradě hledám téma, když ho najdu, tak vyrážím točit. Většinou se snažím najít to téma ještě den předem, abych už věděla, co budu točit. Pak vyrážím točit. Odpoledne se snažím co nejdříve vrátit, abych to mohla natáhnout a co nejdříve zpracovat. Potom můžu jít domů. Odkud bereš tipy na reportáže? Tu práci nedělám dlouho a tipařů nemám tolik. Většinou je teda beru z novin, regionálních plátků a internetových stránek. Pak taky hlídám svoje kauzy. Teď třeba mám kauzu s nalezenými dopisy v Břeclavi. To je sice kauza, kterou jsem já nepřinesla, ale nakonec jsem jí získala. U nás je takovým nepsaným pravidlem, že každý redaktor sleduje tu svoji kauzu. Víš něco o takzvaném tipovném? Tak třeba, teď ten pán co volal z břeclavského nádraží, něco dostal. Nebo taky redaktoři, kteří přijdou s nějakým tipem. 55

S kým nejvíce spolupracuješ? Tak nejvíce asi s editorem, tomu vždy volám a ptám se ho, jak mám ty rozhovory zpracovat. Potom samozřejmě jsou další oporou zprávaři, kteří za mě vyřizují spoustu věcí. A potom samozřejmě střihači. Máš nějaký vliv na agenda-setting? Tak vliv má asi každý, kdo přinese nějaké téma. Ale rozhodně nejsem žádný gatekeeper, jako třeba editor. To znamená, že o tom nerozhoduji. Ale stává se, že se přimluvím za nějaké téma. Do jaké míry máš samostatnost? Tak zase příliš velikou nemám, vzhledem k tomu jak dlouho tu dělám. Zatím všechno konzultuji nebo se aspoň o to snažím. Jak má podle tebe vypadat dobrá reportáž? Tak všichni se snažíme přizpůsobovat se tomu tématu. Pokud je v materiálu něco, co se dá vypíchnout, třeba ruch nebo obrázky, tak se to vypíchne. Nejdřív jsem z toho byla trochu zmatená, každý respondent mi toho řekl moc a já nevěděla co vybrat, ale časem se to člověk naučí. Důležité je, aby tam měli možnost vystoupit všichni, koho se ta reportáž týká. Třeba když je tam nějaká věc z magistrátu, je dobré tam dát i nějakou anketu, co na to říkají obyčejní lidé. To já využívám hodně ve svých reportážích. Podle mě je dobrá reportáž taková, kde to nejdůležitější zazní na začátku, ale klidně to může být i dobrý ruch. Taky hodně dělá studio. Snažíš se nějakým způsobem při natáčení dirigovat kameramana? Určitě, protože sice nejsem vyloženě kameraman, ale vím, jaké to je, když na střižně není z čeho vybírat. Kolikrát řeknu kameramanovi: natoč mi tam to a tady to. Musím mít jistotu, že to bude ilustrativní. Snažíš se již při příjezdu na místo mít namyšleno co a jak? No snažím se, abych toho v redakci pak neměla tak moc. Vím co je důležité a snažím se, aby mi respondenti řekli to, co potřebuji, aby se to dalo pak v redakci pěkně poskládat. Třeba si tu kostru i někdy napíši. Vím, že i ostatní redaktoři si to vymyslí dopředu. Spolupracuješ s pražskou redakcí nějak? Ta spolupráce se omezuje na to, když má Praha nějaké téma a chtějí po nás natočit respondenta. My to pak musíme udělat. Nebo třeba když se mnou chtějí nějaký telefonát, nebo reportáž do Dvanáctek (zprávy v 12:00 na ČT24 – pozn. autor), ale to už jsem pak ten poslední článek. Nejdřív to jde přes editory. Já pak od nich dostávám zadanou práci. A když je potřeba, tak to ještě nějak zkoordinujeme po telefonu přímo s tím, kdo to natáčení žádal.

Příloha č. 3: Přepis rozhovoru s moderátorem a redaktorem Petrem Malým Co je náplní vaší pracovní pozice jako moderátora? Tak v případě moderátora se střídám po týdnu s Lenkou. Náplň začíná tím, že se seznamuji s reportážemi a tématy v bodovém scénáři. Když tam redaktoři dávají texty, tak si upravuji studia. Zároveň sleduji i text těch reportáží, abych věděl, o čem jsou, případně abych mohl studia o něco doplnit. Musím dávat pozor, abych neudělal takovou úpravu, která by byla proti smyslu reportáže. Potom co upravím studia, píšu headliny (titulky – pozn. překlad) do úvodní 56

znělky, ty musím probrat i s editorem. Někdy jsou studia tak dobré od redaktora, že s nimi nic nedělán a někdy je jen trochu upravím. Pak už to jen odvykládám. Jo a ještě, když máme živý vstup, tak se domlouvám s tím člověkem na otázkách. Editor má představu, jak by ten rozhovor měl vypadat, a já pak vytvořím ty otázky. Jak vypadá váš normální pracovní den, jako moderátor? V případě když moderuji, tak přicházím po poledni. Potom jsem na poradě ve tři, kdy se dává dohromady relace. Pak postupně čekám na texty reportáží, abych na ně mohl kouknout a upravit ty studia. Někdy dělám také čtené reportáže. Co je podle vás nejdůležitější charakteristikou moderátora? Myslím, že by mu měli lidi hlavně důvěřovat. Měl by být důvěryhodný. Není to o tom, aby měl hezkou tvář nebo, aby se nikdy nepřeřekl. Měl by zprávy podávat tak, aby tomu posluchači věřili, což je vlastnost, která se asi nedá naučit. To musí mít člověk asi vrozené. V tom mi pomáhá to, že mám za sebou to novinářské zázemí. S kým nejvíce spolupracujete v redakci? Když jsem jenom moderátor, tak nejvíce spolupracuji s editorem. Snažím se ale konzultovat studia i s jednotlivými redaktory, abych tam nevymyslel nějaký nesmysl. Při samotném vysílání ještě komunikuji s režií. Znáte psané redakční dokumenty? Řídíte se jimi? Člověk spíš vnímá ty nespaná pravidla. Tím, že se tu nějakou dobu už pohybuje, tuší ty mantinely. Abych pravdu řekl, tak jsem něco četl, jak mají být redaktoři oblečení a tak. Visí tady letáček se zakázanými výrazy, které se nemohou používat. Upřímně řečeno, ten kodex jsem si přečetl, ale už ho neznám. Spíš si vzpomínám na školu, kde jsme měli žurnalistickou etiku. Myslíte si, že jako moderátor máte nějaký vliv na agenda-setting? Ten vliv je neformální. Na poradách je to brainstorming a všichni se nad tématem radíme. Když editor rozhodne, tak se to točit bude. Když neví, tak se může zeptat redaktora nebo třeba moderátora, co si o tom myslí. Ale já určitě zásadní vliv nemám. Jak vypadá časový úsek mezi tím, co odcházíte z redakce, než začínáte moderovat? Moje výhoda je, že mi nezabere tolik času úprava v maskérně oproti kolegyním, které tam jsou déle kvůli vlasům a make-upu. Já tam jdu tak 20 minut před vysíláním, ubezpečím se, jestli mám všechno v bodovém scénáři. Produkce má na starosti mi texty ještě vytisknout, kdyby vypadla čtečka. Potom, jak odejdu z redakce, jdu do té maskérny, z maskérny do studia, tam mi dají mikrofon a kameraman mne usadí do kompozice. Pak se dělá zkouška načasování headlinů ke znělce. To se dělá pár minut před vysíláním. No a pak se moderuje. Ještě jsem zapomněl říct, že si musím sám vybrat oblečení, košili a kravatu. Nemáme kostymérku, musím si vybrat oblečení tak, aby to ladilo.“ Co je hlavním limitem pro vás? Já necítím, že by mě něco omezovalo. Hlavně jsem limitován stopáží, když si natáhnu nějaké studio, tak se ve vysílání pak musí zkracovat ty další, aby to moc nenateklo.

57

Jak se zachováte, při krizových situacích? Myslím, že někdy je lepší s grácií přiznat nedostatek, než to nějak zakrývat. Samozřejmě se stalo, že se na čtečce objevil jiný text než, který byl na řadě. A pak jediný člověk, který je vidět je právě moderátor. Je to naživo, tak se počítá s nějakými přeřeky. A teď jako pár otázek jako na redaktora. Jak má podle vás vypadat dobrá reportáž? Podle mě musí zaujmout. Studio by mělo přilákat diváka, aby se na to chtěli podívat. Některá témata jsou prostě nezajímavé, ale i tak to odvysílat musíme. Potom je potřeba to udělat více zábavné a neotřelé. Dobrou reportáž udělají dobří respondenti, kteří mluví k věci. Důležitý je první záběr a první komentář. Dobrou reportáž by si měli lidé zapamatovat. Odkud berete tipy na reportáže? Úplně nejlepší je, když to nejsou tipy z nějakého média, což samozřejmě někdy nejde. A za tu dobu co už tu práci dělám, mám svoji síť tipařů a zdrojů. Pak ještě oficiální zdroje třeba policejní mluvčí. Funguje nějakým způsobem odměňování lidí za ty tipy? Můžou dostat i tipovné, ale to musí být opravdu sólokapr. Naposledy třeba ten případ zašitých dopisů v Břeclavi. Ale většinou to funguje na bázi dobrých vztahů. Exklusivní zdroj teda nemám. Přímé zdroje jsou samozřejmě lepší a jsem radši, když je můžu donést na poradu.

Příloha č. 4: Přepis rozhovoru s plánovačem Bohumilem Mazáčem V čem spočívá vaše pracovní náplň? Hledání zdrojů a jejich pravidelná kontrola. Hlídání dlouhodobých kauz. Jak vypadá váš normální pracovní den? Takže nejdřív porada, pak si přečtu podrobně články v novinách. Snažím se spojovat věci. Některé články, které jsou v tuto chvíli pro nás nevyužitelné, si schovávám a později, když se k tomu objeví něco nového, to dám dohromady a třeba z toho něco bude. Třeba před 14 dny se objevila v ČTK zpráva, že se budou prodávat některé památky, no a teď vyšlo, že už je o některé zájem. Tak jsme to dali dohromady a je z toho repka. Přijdu tak, abych byl na ranní poradě. No a pak víte, jak to funguje, sedím tady a hledám informace. Teď třeba bych chtěl navázat osobní kontakty s tiskovými mluvčími, abychom do budoucna měli lepší a rychlejší přehled než ostatní. Nejdůležitější vlastnost, kterou by podle vás měl mít plánovač? Tak v tom co dělám určitě zkušenost a nějaký přehled. S kým nejvíce spolupracujete v redakci? S editorem a se zprávařem. Editor je spíše mým partnerem a zprávař je de facto podřízený. Jaký vliv máte na tzv. agenda-setting v redakci? No tak mám. Jak velký vliv? Když třeba nabídnu nějaké téma a editor ho přijme, ale jinak asi ani ne.

58

Do jaké míry máte samostatnost? Tak velkou. Co je pro vás hlavním limitem? Netuším, nepociťuji nic. Komunikujete nějakým způsobem s pražskou redakcí? Ne. A s brněnskými redaktory? No to samozřejmě ano, když zpracovávají téma, které jsem našel.

Příloha č. 5: Přepis rozhovoru s koordinátorkou pro pražské záležitosti Zuzanou Kordovaníkovou V čem spočívá vaše pracovní náplň? Moje práce by měla spočívat v tom, že v našich tématech hledám a nabízím témata, která se hodí i pro celostátní vysílání. Taky, když se v Brně koná něco důležitého, třeba soudy, vyjádření ombudsmana nebo nějaké tiskovky, tak to Praze nabízím. Dál sleduji to, co zapisují Pražáci do Octopusu a konzultuji to s naším editorem. Potom domlouvám různé věci, které se týkají využití SNG nebo bilaterálů. Je na pražské straně nějaký partner, který by měl na starosti zase komunikaci s Brnem? Ne, to je právě to, já většinou komunikuji s editorem, produkcí nebo redaktory, když tam potřebujeme něco natočit. Většinou komunikuji s editorem Dobrého rána, to se týká našeho ranního vysílání, a pak s editorem Před polednem a editorem ČT24. A když naše redakce něco potřebuje natočit v Praze, s kým komunikuješ? To většinou s vedoucím směny. A naopak, když má Praha nějaký požadavek na brněnskou redakci? Kontaktují vás? To záleží, kdo má v Praze službu. Když o mně vědí, tak komunikují se mnou, ale většinou volají našemu editorovi. Jak vypadá váš normální pracovní den? Většinou přicházím kolem 8. Pak je porada a po poradě hledám věci, které se dějí v Brně. Z toho co se v Brně točí, hledám témata, která se dají rozšířit na celostátní úroveň, a pak to nabídnu Praze. Pak jsem na poradě v 11, pokud po mně Praha nic nepotřebuje, pomáhám editorům a hledám tipy. Také se věnujete hodně kanálu ČT24. Ano, to opět koordinuji věci, co se budou dít v Brně s Prahou, pokud jde o důležité tiskovky nebo soudy, tak zajišťuji například rozhovory. Třeba vyjádření ombudsmana nebo Ústavního soudu. A co když nastane situace, když Praha něco chce a Brno ne? Tak to většinou nenastane. Když už něco děláme pro Prahu, tak si z toho vždy něco vezmeme. Alespoň nějaký minimální kus.

59

S kým nejvíce spolupracujete? Asi nejvíce s editorem. A v pražské taky s editorem. Kdo je vašim nadřízeným v rámci redakce? Tím je asi plánovač a pak samozřejmě editoři. Myslíte si, že máte nějakým způsobem vliv na agenda-setting? Zatím si myslím, že ne. Ta moje pozice je tady zatím krátce. Snažím se nosit i svoje témata, která pak probíráme. Ale když nevycházím do terénu, tak mám velmi omezený rozsah tipařů a nemám takový ten kontakt s tématy. Cítíte nějaký limit? Ani ne, ale lepší by mohl být kontakt s Prahou, i když ten už se také zlepšil. Znáte v Praze členy redakce osobně? Ne.

Příloha č. 6: Přepis rozhovoru s editorem Petrem Tomíčkem Jaká je vaše pracovní náplň v redakci? Jsem editorem a těch pořadů edituji víc, takže na nic jiného mi nezbývá čas. Když má člověk editorský týden, tak je v práci 12, 13 hodin denně. Po tom týdnu čerpám náhradní volno. Případně, když needituji a jsem v práci, tak se snažím udržovat pořád v kontaktu s tím, co se děje. Procházím lokální noviny a weby, abych byl pořád v obraze. Protože redaktoři nepřinášejí těch témat tolik. Takže musím vyhledávat tipy. Tyto relace týdně spolknou kolem 50 reportáží, pravidelně bývá asi pětina ode mě. Jak je to se střídáním editorů? Teď jsme tři, takže jednou za tři týdny na mě připadne práce být editorem Událostí v regionu. To znamená ještě editovat pořad Zajímavosti z regionu. Já ještě jednou za 14 dní edituji relaci Týden v regionech a jednou za 14 dní mám Regiony ČT24, které nejenom edituji, ale většinou je i moderuji. Těch pořadů je moc, ale zvládat se to zatím ještě dá. I když je to na hraně, proto buď edituji, nebo mám náhradní volno. Jak vypadá váš pracovní den? Přijdu hodinu před poradou. Ve spolupráci se zprávařem projdu denní tisk, když tam něco utíká, nebo je tam něco co jsme neměli, tak si to musím přečíst a mrknout se co s tím. Pak musím udělat nabídku do Prahy. To znamená, že do počítačového systému napíšu 4, 5 reportáží, které považuji za nejlepší. A já jako jediný z editorů si už ráno sestavím bodový scénář, z těch událostí co už vím, že se stanou. Proto pak vím, jak mám přes den tlačit na pilu, jestli mám lidi honit. Vím, jestli mám dostatek reportáží a můžu nějakou oželet, nebo naopak když ty reportáže nejsou, tak s tím už od rána můžu něco dělat. Samozřejmě s tím boďákem pracuji, za den se tak 20x, 30x změní. Porady jsou tři, 8.30 je první to je hodnotící, komentujeme vydání ze včerejška, plus si říkáme, co ten den uděláme. Další porada je v 11, kde si říkáme a znovu potvrzujeme vysílání. Zjistíme, jestli to vychází a už se bavíme o tom, co bude zítra. Na poradě ve 3 se už všichni bavíme o tom, jak by měl vypadat boďák, dělají se poslední opravy a zkonzultuje se to. Zároveň o to víc se bavíme o zítřku, abychom měli těch 80% témat vyřešených, protože ten region je malý, tak abychom věděli co a jak. 60

Co považujete za nejdůležitější vlastnost editora? Organizační schopnosti, protože zorganizovat to je asi nejdůležitější. Ono udělat 9, 10 reportáží, mít 4 štáby k dispozici, kteří jezdí po velkém regionu, není sranda. Ty věci se ještě překrývají. Tak je to takové, jak být dispečerem na drahách, aby se vlaky nesrazili. Toto a práce s lidmi jsou nejdůležitější. S kým nejvíc spolupracujete? Ono se spolupracuje se všemi, je potřeba mít možnost se na ostatní lidi spolehnout. Určitě produkce a redaktoři. Mám rád, když se mohu s redaktory na reportážích domlouvat osobně. Nechci to řešit na poradách, abych tím nezatěžoval všechny ostatní, co o tom moc neví. Mám rád osobní přístup, jak s produkcí, tak s redaktory. U věcí, ve kterých si nejsem moc jistý, konzultuji s ostatními editory a šéfredaktorem. Do jaké míry vás ovlivňuje šéfredaktor? Máme opravdu tvůrčí svobodu, je to o tom, že šéfredaktor by měl mít v redakci právo veta, což má. Ale v našem případě se to nestává, nepamatuji se, kdy by ho Roman použil za ty 4 roky, co edituji, co se týče zrušení reportáže. Co se týče obsahu a formy reportáže, tak na tom se samozřejmě dohadujeme, ale je to tak, že Roman řekne svůj názor, ale on má rád lidi, kteří si trvají na svém a vyargumentují mu to. Takže když vím, že se mu to nelíbí, přesto to v relaci nechám a vím, že mi to nevyhodí. To znamená, že ta autonomie je velká. Já už vím, co má rád a co nemá rád. Třeba cvičení hasičů a vojáků tak, na to já jako editor už ani nikoho neposílám. Znáte a řídíte se psanými pravidly pro práci v ČT a zpravodajství? Tato pravidla známe a znát je musíme. Víme, co si můžeme dovolit a co nemůžeme. Jsou to věci zažité, ale pokud by člověk narazil na nějakou situaci, ve které by si nevěděl rady, tak si to prostě najde a vyhledá. Víceméně je to v pořádku a těch pravidel je moc. Jaký si myslíte, že máte vliv na „agenda setting“v rámci redakce? Jako editor mám vliv 99,9%, protože jako editor si vybírám ty témata. Je pravda, že někdy bych si nějaké téma nevybral, ale protože je ČT mediální partner dané akce, tak musím. Natáčení na objednávku na mě nikdo nikdy nezkusil. Ale ve výběru témat mám úplnou svobodu. Co je hlavním limitem pro práci editora? Omezuje nás to, že region není tak bohatý na události. Máme spoustu vysílacího času. Máme spoustu pořadů a těch věcí, co se tady dějí, není moc. Respektive občas se mi zdá, že točíme věci pořád dokola, ale to je daný tím, že jsme regionální zpravodajství a máme určitou laťku. Takže limitující je množství událostí, se kterými musíme pracovat. Podle čeho se řídíte při výběru témat? Je to nějaká společenská závažnost, kolika lidí se to týká a kolik lidí to může zaujmout. Druhou věcí je, na rozdíl od novin a od rozhlasu, že musíme opravdu přemýšlet nad tím, jak to obrazově pokryjeme. Je spousta zpráv o úředničení a byrokracii, ale člověk si musí rozmyslet, jestli to zpracuje. Třetí věc je samozřejmě to, jestli to téma už někde bylo. Jestli ho už třeba neotiskly v novinách, protože nemám rád, když by se o nás říkalo, že kopírujeme. I když čas od času to je potřeba, když ta událost je velmi závažná. Máte nějakou zásadu pro dobrý boďák? 61

Myslím si, že tam nemá být jenom repka, studio, repka, studio. Myslím, že by tam měly být čtený. Jsem proti tomu dělat vstup jenom pro vstup. Je to taková móda, ale je to podle mě zbytečné. Navíc redaktoři s tím mají celkem problémy, a když vidím, jak se na té kameře trápí, tak je to naprosto zbytečný. Takže tam dávám repky a čtený, ty urychlují průběh té relace, obecně kratší příspěvky tomu dávají vyšší spád. Osobně nemám rád relaci ve stylu vlnky, kdy je rozdělena třeba na dva bloky a každý má jakýsi otvírák a nějakou tečku. Ale ocásek milý roztomilý s příběhem by relace mít měla. Otvírat je dobrý aktuálkou, nebo něčím, co máme jako první. Jak probíhá koordinace s Prahou? Zuzka je tady teď koordinátorkou kvůli té 24ce a proudovému vysílání. Tam je toho hodně a jsou tam nějaké telemosty. Koordinátorka to zařídí, já o tom vím, ale nestarám se o to. Co se týče natáčení reportáží a úkolování redaktorů, to jde vždycky přese mě. Oni se ozívají. V tomhle mě trochu mrzí, že Praha má svoji hlavu a ty reportáže dělají po svém a nenechávají si poradit. Takže mi jim to natočíme, poradíme jim, jak to mají zpracovat. Navádíme je na to téma a výsledek je zase něco jiného. Oni si nenechají poradit. Zdá se mi, že nás v Praze neberou. Je to o tom, že mají svoje představy a jen málokdy dají na rady místních editorů. Myslím si, že by nám měli dát větší autonomii. Je pravda, že ten, kdo pořad vyrábí a edituje, ten má právo si určit, jak mají vypadat příspěvky. Někdy tam ty věci vymyslí od stolu a ne od spodu. Sice je to jejich pořad, ale oni si na tom dogmaticky trvají a to je škoda. Uvítal bych větší ochotu konzultace. Jak využíváte SNG vozy? Jenom na aktuálky, protože tady u nás to zpravodajství není ještě na takové úrovni jako třeba BBC, kde je to na vstupech založený, ale tam to dělají ve formě show a to mi nemáme. Ale do doby než to bude u nás taky tak, tak budu používat spíše reportáže, kde mi mluví jednotliví mluvčí a není tam redaktor, který to všechno parafrázuje. Uplatňujete nějakou šablonu, jak by měla vypadat dobrá reportáž? Každá událost je v tomhle výjimečnou. Snažíme se spíše uplatňovat antišablonu, to znamená podobné události pořád dělat jinak, aby to diváka překvapilo. Snažíme se každou repku dělat jinak, protože když to divák vidí a repka nemá takový vývoj, jak sám předpokládal, tak tomu věnuje větší pozornost. Jak spolupracujete s redakcí sportu? Mají svůj prostor, svoji stopáž, kterou si zaplní. Je to samostatná jednotka a pracují zcela odděleně.

Příloha č. 7: Přepis rozhovoru s šéfredaktorem Romanem Ondrůjem Co pro Vás práce šéfredaktora obnáší? Tak v základě já musím položit základy té agendy. To znamená skrze výběr editorů dát té redakci nějaký směr, který ji bude zajímat, ale jako v globálních pohledech. To znamená třeba důraz na obraz, nebo důraz na určitá témata, to je asi to, co je přímo k té denní práci. A pak je to samozřejmě to, aby se tady lidé cítili dobře, tzn. peníze, shánět technické podmínky v rámci studia, zajišťovat zázemí. Jak vypadá váš normální pracovní den?

62

Účastním se porad, abych viděl, co a jak se děje, případně jestli je všechno v pořádku. Když ne tak do toho vstoupím. Mezitím dělám některé věci, které spadají z centra nebo od ředitele, jedná se o agendu a pak ještě s chodem redakce je spojena další agenda. Plus jsou to nárazové věci, které jsou dlouhodobější. Třeba předělat studio. To znamená, že dlouhodobě hlídám úkoly, které ta redakce má splnit. Protože ta redakce se stará o věci den ze dne, na mě je, abych hlídal ty věci v dlouhodobém horizontu. Takže co se týče mojí práce mezi poradami, tak to je spíš tady tohle. To znamená shánění nových lidí a starání se o věci, které jsou v dlouhodobém horizontu. Takže se spíš jedná o takovou manažerskou pozici? Určitě. Jak často, jako šéfredaktor, zasahujete do denních výstupů redakce? Takhle, to záleží na přístupu. Já nechci nějak razantně dogmaticky vstupovat do denní práce editorů, i když na spoustu věcí mám jiný názor, který bych udělal jinak. Ale já si myslím, že kdybych do toho vstupoval nějak často, tak tomu editorovi ubírám rozhodovací pravomoc, znervózním ho a on bude ztrácet sebejistotu. Bude mít strach ze svých vlastních rozhodnutí. Proto tu svoji práci vidím v té manažerské rovině. Co je podle vás klíčová vlastnost pro šéfredaktora? V zásadě by to měl být člověk jako manažer na prvním místě, potom až jako novinář. Protože záleží na tom, jakou redakci řídí. Když přejde do redakce, která je stabilizovaná, kde lidi fungují tak, jak si on myslí a ty výstupy jsou plus mínus v pořádku, tak on opravdu jenom řídí tu redakci, kam by měla směřovat. On se nemusí a nemůže denně věnovat té novinařině. S kým v redakci nejvíce spolupracujete? S produkcí a editory. Se všemi editory a s v drtivé většině se šéfem té produkce. Produkce je u nás aspoň něčím, co si žije svým vlastním životem v tom denním plánování a je zbytečné do toho nějak zasahovat. Pokud tam nevznikají nějaké zásadní problémy. Ale důležité je, že produkce se stará o peníze celé redakce. Vedoucí produkce má ty peníze pod palcem, takže tam je úzký kontakt. Když já ale něco jako šéfredaktor potřebuji, tak on mě ty peníze musí dát. Kdo je vaším nadřízeným? Oficiálně je to ředitel studia. A teď jde hodně o osobní vazby, protože v případě TS Brno je dlouhodobě takovým nevyřčeným pravidlem, že řada těch dramaturgických věcí a věcí zabývajících se zpravodajstvím, tam není nadřízeným, ale jakým si konzultantem. A takovým mentorem je ředitel zpravodajství v Praze. Protože mi drtivou většinu práce, co děláme, jde do Prahy, takže tam je určitá pevná vazba. Ale i tento vztah je takový volnější, kdy ředitel zpravodajství jaksi spíš stanovuje tu agendu. Do jaké míry lpíte na dodržování psaných pravidel týkající se práce v redakci? Některý ty věci jsou zažitý a běžný. Čas od času, když někdo vyběhne, je důležitý ty pravidla mít, abyste na ně poukázali. Je pravda, že ta redakce žije tak trochu bokem těch pravidel. Buď si je přizpůsobuje, nebo upravuje podle toho, jak to tady funguje. Je pravda, že tady je to spíše takový rodinný typ, není to až tak velká redakce. Některá ta pravidla jsou spíš jenom na papíře. Jaký máte vliv na agenda-setting v redakci?

63

Hlavně tím, že si vyberu ty editory. Asi nemám úplně vliv na ty denní témata, mohl bych mít, ale to je to, o čem jsme se bavili. Já můžu tomu editorovi ráno ten den úplně přeházet. To znamená, že je důležité si vybrat ty editory. Já je znám, vím, jakým způsobem přemýšlí a pokud smýšlí podobně jako já, pokud používají stejně ten agenda-setting, tak pak jim to místo dám.

Co je hlavním limitem pro práci v redakci? Tím limitem nejsou peníze, vždycky se ty peníze najdou. Limitem je lidský potenciál, jednoznačně. Ty peníze jsou až druhořadé. Speciálně v Brně je limitem kvalitní rybník novinářů, speciálně zaměřených na elektronická média, ze kterých je možno vybírat a vychovávat. To znamená teď je taková dlouhodobá fáze, že chybí redaktoři středního věku se zkušenostmi. No a redakce to přechází tím, že nabírá nové lidi a doufá, že tady zůstanou a přechová je k obrazu svému. Takže to je ten hlavní limit. A v globálním pohledu je tím limitem samotná podstata regionálního charakteru. Do jaké míry zasahujete do dění v redakci? Kromě výběru editorů a redaktorů. Každý pořad, který tady vzniká, jde přese mě. Buď ho dám do výroby, nebo nedám. Dál výběr redaktorů, kameramanů. A ovlivňování jejich měsíční práce formou hodnocení, výplat a odměn. Myslíte si, že je vaše práce spíše administrativní nebo spíše praktická? To je něco napůl. Není to administrativní, ta tam sice je, ale té se vyhnout nedá. Mou práci charakterizuje to, že bych se neměl zabývat denními maličkostmi, ale vytvářet podmínky a kroky, které jsou dlouhodobé cíle, naplňovat vize, které si stanovím buď já, nebo v kombinaci s editory. Ovlivňuje brněnskou redakci nějakým způsobem Praha a jak? Určitě ovlivňuje. Neprobíhá to v oblasti agendy, probíhá to v oblasti formální. Tam jsou editoři a ti mají svoji představu, jak by mělo zpravodajství vypadat, ve chvíli, kdy mi přispíváme, nemůžeme být úplně jiní. To znamená, že po té profesní stránce tam to ovlivňování probíhá. Neprobíhá v té agendě, tam máme volnost. Dá se říci, že pražská redakce tu brněnskou nějakým způsobem úkoluje, když pomineme to, že přispíváme do jejich pořadů? Ne neúkoluje. Není to o tom, že nám řeknou, teď budou krajské volby, budete dělat víc politiky. O tom to není. A kdo je váš protějšek v Praze, s kým jednáte? Můj protějšek na té funkční úrovni je pražský šéfredaktor, ale když si vezmeme, že on má pod sebou daleko více lidí, tak on je jakoby někde jinde. Pak jsou to editoři, co nás zajímají, s námi denně komunikují a pak je to ředitel zpravodajství. Jste jako šéfredaktor redakce v kontaktu s jinými místními šéfredaktory? Moc ne. Známe se a občas se někde potkáme, ale není to nic pravidelného. A co okolní televize a zahraniční kolegové? Zkoušeli jsme navázat spolupráci s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Německem, ale tam to nějak nedopadlo. Každodenní problémy se tomu postavily do cesty. Takže ne, nejsme.

64

Zavedl jste v redakci novou pozici videožurnalista, jaký na ni máte názor? To jsme chtěli jen vyzkoušet, co by to pro nás znamenalo. Koupili jsme na to jednu kameru a občas někdo vyjede něco natočit. Mluví se o novém televizním studiu pro Brno, jak to nyní vypadá? Teď je to ve fázi výběrového řízení a je vybrán pozemek. Takže je to na spadnutí. Všichni stupně řízení řekli, že ano, tak je to jenom otázka dodržení harmonogramu. Otázka tak roku 2012 až 2013.

Příloha č. 8: Přepis rozhovoru s produkčním Karlem Krškou Co je náplň práce produkčního? Obecně ta práce je po technické a personální stránce zajišťovat natáčení v redakci. Máme na to vypracovaný takový text a tam je to rozepsáno podrobněji. (text bude autor analyzovat, jelikož se jedná o vnitřní redakční dokument, který mu byl poskytnut na základě dobrých vztahů, nemůže ho přidat do příloh). Ta práce je často bez nějakých pevných plánů, protože to ani nejde. Třeba v těch našich službách, to je spousta věcí vyřizovaných po telefonech. Jak vypadá váš normální pracovní den? My se střídáme na směny, je nás tady 4 nebo 5 produkčních. Na zpravodajství jsme tady tři. Střídáme se na směny, jeden je tady na ráno, to přichází tak kolem 8, druhý na tu střední směnu, řekněme od 10 do 18, a jeden přijde navečer, včetně pohotovosti až do rána druhého dne do rána. Když jsem tady třeba na ráno, tak se účastním porad, rozdělíme štáby, to je už tak patrno z předchozího dne, tak to doladíme. No a přes den jsou ty provozní věci, zajišťování kapacit jak technických tak lidských. Dále hlídat pohyby štábů, kontrolovat grafiky, posílat a přijímat věci z Prahy. Po té druhé stránce je to práce ekonomicko administrativní. S ekonomkou řešíme finanční věci, náklady redakce, ohodnocujeme redaktory, kameramany, střihače, vyúčtováváme auta, staráme se o ně, zajišťujeme běžný servis redakce. Kdo je vaším nadřízeným v redakci? No dříve to byl ředitel studia, ale to se pár let zpátky změnilo a teď je to šéfredaktor. To je lepší, protože máme jenom jako by jednoho šéfa. Hlavně je to o kontaktech, kdy s Romanem jsme denně v kontaktu. A podřízeným? Pod námi jsou všechny složky, které nasazujeme a koordinujeme, tzn. nasazení štábů, střihači, kameramani. My za ně zodpovídáme a zadáváme jim úkoly. A další lidi, které najímáme externě, protože většina lidí, co tady dělá, jsou externisté. Jak probíhá vaše komunikace s Prahou? Tak to se bavíme s produkčním, ale obracejí se na nás i jednotliví editoři těch pořadů. Jsou to žádosti nejrůznějšího charakteru i o techniku, třeba SNG vůz. A s tím SNG vozem je to teď jak? Můžete ho využívat bez omezení, i když například Praha by ho chtěla použít na něco jiného? To je domluva mezi Romanem (šéfredaktorem – pozn. autor) a Prahou, ten vůz je přidělen pod nás, takže o něm rozhodujeme my. Ale samozřejmě se vždy zvažuje důležitost těch jednotlivých akcí. Praha nám nediktuje, ale něco požaduje. Vždy se snažíme vyjít vstříc. 65

S kým nejvíce spolupracujete v redakci? Naši partneři jsou šéfredaktor a editor pořadu. A co kameramani? My jsme ti, co kameramanům dávají práci. Děláme tady týdenní rozpis dopředu. Pak je ohodnocujeme. Máte na starosti i vysílací studio? To jsou kapacity, které jsou pod vedoucím techniky, panem Čermákem. My zajišťujeme to, aby pro nás to studio bylo v danou chvíli k dispozici. K tomu nám slouží program kapacitní plánování, kde jsou všechny věci týkající se právě produkce. Ať je to režie, osvětlení, prostě všechno. A tím se to koordinuje. Máte vliv na agenda-setting v redakci? Tak to si myslím, že nám nepřináleží. Můžeme sice nabídnout téma, ale to může kdokoliv v redakci. Jakou máte míru samostatnosti? Je to 100% týmová práce jak v redakci, tak v produkci. Myslím si, že ta samostatnost třeba s nasazováním štábů je třeba tak 80% na produkčním a zbytek na editorovi. Co je hlavním produkčním limitem redakce? Určitě peníze, ta výroba je velmi drahá. Máme tady běžně 9, 10 štábů co točí, takže ta stránka technická a peněžní je úzce spojena. Podle toho plánování víme, jestli máme k dispozici další techniku nebo nemáme. Máme tady 7 kamer, lidi většinou dovedeme sehnat, v tom nebývá problém. Ale často to ztroskotá na tom, že není technika, buď kamery, nebo auto. Kolik v průměru spolkne redakce na měsíc? Tak to jsou interní věci. Jedna věc jsou mandatorní výdaje, to je režie, a to spolyká ten provoz. A pak je složka výrobní, to jsou peníze na jednotlivé pořady a to je asi 25 mil na rok. My jako redakce utratíme měsíčně 2 milióny za pořady, v tom jsou všechny výdaje na auta, kameramany a autorské honoráře. A který z pořadů se dá říct, že je nejdražší? My ty peníze používáme jako balík, my nerozlišujeme, pro jaký pořad ten štáb točí. My rozlišujeme jenom, jestli nám ty peníze stačí nebo ne. Každopádně to aktuální zpravodajství je nejdražší, protože pokud ten štáb vyjede natočit jednu reportáž a my spočítáme náklady, tak to přijde třeba na 6 až 8 tisíc a to má třeba 1:20. Čím více je to zpravodajství aktuální, tím více je nákladnější. Když tady má sedět 10 štábů, aby pak vyjeli točit něco aktuálního, tak to je úplně nejdražší způsob, jak to dělat. Ale my jako televize nemáme na výběr, jsme televize a musíme to pokrývat obrázky. Nedá se to dělat od stolu.

66

Příloha č. 9: Organizační schéma České televize (zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct/schema/index.php)

67

Jmenný rejstřík Balvín, Jiří ...............................................10 Bosonohy.................................................13 Brno ...............................................8, 13, 20 Burian, Karel ...........................9, 21, 45, 51 Diviš, Patrik.............................................23 Dostál, Luboš ..........................................45 Drahoš, Zdeněk .......................................10 Fila, Michal .................................23, 29, 48 Fridrich, Milan ............................23, 45, 51 Hády ........................................................13 Hodač, Jiří ...............................................10 Chmelíček, Dušan ...................................10 Jánský, Jiří .........................................25, 43 Karmazín, Vladimír.................................11 Kolejková, Daniela....................................9 Kordovaníková, Zuzana ..........................30 Kos, Radomír ..........................................11

Kvasnička, Josef ..................................... 45 Malý, Petr.................................... 28, 29, 48 Mazáč, Bohumil................................ 27, 49 Nový Lískovec........................................ 13 Ondrůj, Roman...... 4, 10, 11, 21, 22, 23, 43 Pavelková, Andrea .................................. 12 Plachý, Jan .............................................. 10 Solanská, Lenka ................................ 29, 48 Šámal, Zdeněk ........................................ 16 Šindar, Jiří............................................... 11 Šuleř, Petr................................................ 11 Tomíček, Petr.................................... 23, 48 Typos ................................................ 20, 51 Václavek, Jiří .............................. 48, 49, 50 Záruba, Igor .............................................. 9 Železný, Železný..................................... 48

68

Anotace Zpravodajská redakce České televize Televizního studia Brno patří k největším regionálním redakcím v Brně. Téměř 50 let její zaměstnanci připravují zpravodajské relace zaměřené na oblasti jižní Moravy, části Vysočiny a Zlínska. Ve své práci se zaměřuji na každodenní fungování této redakce. V první části se stručně zmíním o historii, poté představím několik závazných dokumentů, které souvisí s redakční prací, následně popíši pozice uvnitř redakce, pracovní postupy redaktorů a pořady, které redakce vyrábí. Na základě informací, které jsem získal přímým pozorováním, analýzou dokumentů a rozhovory, jsem vytvořil ucelený text týkající se výše zmíněné redakce. Cílem práce je seznámit čtenáře s touto redakcí a osvětlit principy fungování televizního zpravodajství.

Annotation Broadcast editorial room of Czech Television in Brno is one of the largest regional newsrooms in Brno. Nearly 50 years its reporters are preparing news aimed at the area of South Moravia, part of Vysočina and region of Zlín. Within my thesis I focus on the everyday functioning of this editorial board. In the first part I briefly mention the history, then I obligatory documents related to editorial work, and then I describe the different positions inside the newsroom, journalists working methods and news, that they produce. I create a comprehensive text based on direct observation, analysis of documents and interviews. The goal of this thesis is to acquaint the reader with the newsroom and explain the principles of the TV news.

69

Klíčová slova Česká televize Redakce zpravodajství Brno Televizní studio Brno Události v regionech Regionální vysílání

Key words Czech television News editorial Brno Television center in Brno Events in region Regional broadcasting

70