Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje pro období 2014 – 2016
únor 2014
1. Úvod Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo na svém zasedání dne 18. 12. 2003 dokument „Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje“ Přijatá koncepce vymezila základní cíle jejich rozvoje ve střednědobém horizontu a stanovila odpovídající postupy vedoucí k naplnění těchto cílů. V „Koncepci rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje“ z roku 2003 bylo vymezeno celkem osm základních cílů: podpora tvůrčích kulturních aktivit podpora prezentace výsledků kulturních aktivit podpora rovnocenného přístupu ke kulturním hodnotám podpora kulturní výměny podpora péče o hmotné kulturního dědictví podpora regionálních a lokálních kulturních tradic podpora kulturních aktivit plnících současně více funkcí a sloužících jako prostředek kultivace člověka 8. podpora činností vedoucích ke zvýšení koordinace a výkonnosti subjektů působících v oblasti kultury na území Olomouckého kraje.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
K plnění uvedených záměrů Olomoucký kraj přispíval především prostřednictvím činností svých kulturních zařízení, příspěvkových organizací působících v oblasti kultury. Mimo to Olomoucký kraj ovlivňoval činnost řady dalších subjektů působících v oblasti kultury a majících různé organizační formy (příspěvkové organizace státu, měst a obcí, družstva, sdružení s ručením omezeným, veřejně prospěšné společnosti, občanská sdružení atd.) buď přímo nebo nepřímo především v rámci správní činnosti a dále metodickou a odbornou pomocí, grantovými a dotačními aktivitami. Vzhledem k velmi dlouhé době, která uplynula od schválení “Koncepce“ z roku 2003 a s přihlédnutím k nově přijatým dokumentům Olomouckého kraje vztahujícím se k oblasti kultury, to je především aktualizovaný „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“ a „Programové prohlášení ROK pro volební období 2012 – 2016“, bylo nakonec přistoupeno k vypracování nové „Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje pro období 2014 – 2016“ (dále jenom „Koncepce“). Nová „Koncepce“ dále přihlíží k vydaným materiálům ministerstva kultury, především k dokumentům „Státní kulturní politika na léta 2009 - 2014“, „Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 - 2016“, „Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu na léta 2011 2015“.
2. Místo kultury v aktualizovaném Olomouckého kraje“
„Programu
rozvoje
územního
obvodu
Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo dne 22. 9. 2011 svým usnesením č. UZ/21/38/2011 aktualizaci „Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“ (dále jen „Programu“). Součástí této aktualizace je i oblast kultury a památkové péče. Odbor kultury a památkové péče se aktivně podílel na vypracování částí týkajících se oblastí kultury a památkové péče a jeho aktivity byly realizovány v návaznosti na citovaný dokument. Oblast kultury je zde zařazena vedle oblastí životního prostředí a krajiny, krizového řízení a integrovaného záchranného systému, rozvoj měst a obcí, Informačních a komunikačních technologií (ICT) a telekomunikací, sociálních služeb a zdravotnictví a tělovýchovy a sportu do rozvojové priority „D Kvalita života“, která má za cíl dosáhnout
zajištění dobrých životních podmínek prostřednictvím rozvoje fyzického a společenského prostoru založeného na hloubkové znalosti prostředí a potřeb obyvatel (s. 51 „Programu“). Aktivity v oblasti kultury a památkové péče souvisejí s rozmanitými sférami života člověka a společnosti, jako např. s uměním, kulturním dědictvím a kulturními tradicemi, urbanismem, architekturou, volným časem, výchovou, vzděláváním a rozvojem lidské osobnosti vůbec a v neposlední řadě také s cestovním ruchem a segmenty ekonomiky a podnikání. Za aktivity, které mohou přispívat prostřednictvím kultury a památkové péče k dosahování cílů daných rozvojovou prioritou „D Kvalita života“ jsou potom v „Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje„ (s. 65 „Programu“) označeny: a. Projekty obnovy a využití památkových objektů či souborů zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek b. Projekty obnovy a využití památkových objektů či souborů, drobných památek a historických staveb nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek c. Obnova movitého kulturního dědictví (umělecká díla, knižní památky, archivní dokumenty, archeologické nálezy a sbírkové předměty obecně) d. Propagace nemovitého a movitého kulturního dědictví v cestovním ruchu e. Podpora kulturních akcí a místních kulturních tradic, zejména s důrazem na regionální a lokální kulturní zvláštnosti a odlišnosti f. Podpora rozvoje tvůrčích kulturních aktivit vedoucích ke zvýšení kulturní nabídky v regionu g. Propagace a podpora kulturních a společenských akcí a kulturního dědictví h. Vytváření informačních systémů památek, kulturních zařízení a aktivit i. Tvorba plánů a programů zachování a obnovy památkového fondu j. Podpora činnosti knihoven Tyto aktivity představují potom okruh aktivit, který má být přednostně podporován Olomouckým krajem v oblasti kultury. Současně je v citovaném materiálu označený za důležitou složku této podpory aspekt regionální dimenze (s. 57 „Programu“). Podporovány budou proto kulturní akce s přímou souvislostí s Olomouckým krajem, s důrazem na místní a regionální prvky. Podpora bude směřovat též k těm osvětovým, kulturním a společenským činnostem, které budou zaměřeny na specifika Olomouckého kraje – tedy zejména jeho tradici a historii. V uvedených souvislostech je potom konstatováno, že potřeba rozvoje kulturních aktivit vyvstává zejména v územích kraje, jejichž obyvatelé mají ztíženou dostupnost do míst s vyšší koncentrací kulturních zařízení (jedná se především o ORP Šumperk, Jeseník, Konice, Mohelnice, Hranice, Přerov a Lipník nad Bečvou).
3. Cíle pro oblast kultury stanovené v „Programovém prohlášení ROK pro volební období 2012 – 2016“ Další cíle pro oblast kultury a památkové péče jsou vymezeny v „Programovém prohlášení ROK pro volební období 2012 – 2016“ ze dne 31. 1. 2013 (dále jen „Programové prohlášení“) následujícím způsobem: 1. Zachovat a zlepšit podmínky pro rozvoj činností příspěvkových organizací kraje, především zajistit modernizace stávajících expozic s ohledem na moderní informační technologie a podporovat přeměnu knihoven v multifunkční informační a kulturní centra, připravit projekty, které přitáhnou do těchto zařízení i dříve pasivní občany. 2. Poskytovat finanční příspěvky institucím s regionální působností. 3. Pokračovat v propagaci a podpoře kulturních a společenských akcí pod záštitou kraje, podporovat činnost a aktivity kulturních a společenských organizací, sdružení a spolků, zejména zaměřené na výchovu, historii a tradice našeho kraje. 4. Každoročně udělovat ceny za přínos v oblasti kultury. 5. Přispívat dotačními programy na podporu živé kultury, na obnovu kulturních památek a na obnovu drobné architektury místního významu. 6. Podporovat přeshraniční spolupráci v oblasti kultury, zejména s opolským vojvodstvím, ale i s dalšími partnerskými regiony. 7. Provést opravu zámku Čechy pod Kosířem a obnovu zámeckého parku, vytvoření nových expozic. 8. Podpořit publikační projekt Poklady muzeí Olomouckého kraje. 9. Připravit návrh na víceleté granty v oblasti kultury. 10. Zahájit záchranné práce renesančního paláce na hradě Helfštýn. Můžeme zde analyzovat dvojí typ cílů, některé jsou vymezeny v obecnější rovině a mají koncepční charakter (cíle pod čísly 1, 2, 3, 5, 6), zbývající jsou vymezeny v konkrétní rovině a budou v následujícím textu přiřazeny k odpovídajícím obecnějším cílům.
4. Rozvoj činností příspěvkových organizací Olomoucký kraj zřizuje v současné době sedm příspěvkových organizací v oblasti kultury, které administruje Odbor kultury a památkové péče Krajského úřad Olomouckého kraje (dále jen OKPP), to je Muzeum Komenského v Přerově, příspěvková organizace, Muzeum a galerie v Prostějově, příspěvková organizace (do 31. 12. 2013 Muzeum Prostějovska v Prostějově, příspěvková organizace), Vědecká knihovna v Olomouci, Vlastivědné muzeum Jesenicka, příspěvková organizace, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková organizace a Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Specifičností této struktury je skutečnost, že její jádro je tvořeno pěti organizacemi stejného typu (muzea v bývalých okresních městech).
Současně ještě v rámci příspěvkové organizace Olomouckého kraje Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace působí Muzeum silnic ve Vikýřovicích u Šumperka. 4.1. SWOT analýza dosavadní činnosti příspěvkových organizací O základních směrech, problémech a trendech v aktivitách příspěvkových organizací Olomouckého kraje působících v oblasti kultura podává v obecné rovině základní informace následující SWOT analýza dosavadní činnosti příspěvkových organizací: 1) Silné stránky a. Existence stabilizované sítě kulturních zařízení b. Dlouhodobá tradice jejich činnosti c. Zřetelný zájem části veřejnosti o nabízené služby d. Provázanost jejich činnosti s danými lokalitami e. Poskytování možností volných vstupů f. Soustavné vylepšování materiálních podmínek pro realizaci jejich činnosti g. Zřetelný trend obsahové i formální aktualizace dlouhodobých expozicí 2) Slabé stránky a. Nedostatek skladovacích prostor, především v oblasti knihovnictví b. Nevyřešená problematika ukládání archeologických nálezů c. Nevyřešená problematika využití a stavebně technický stav některých objektů d. Nízká návštěvnost některých muzeí (Muzeum Prostějovska v Prostějově, Muzeum Adolfa Kašpara v Lošticích, Muzeum v Mohelnici) e. Stagnace výše příspěvku zřizovatele f. Snižování výše příspěvku zřizovatele v průběhu roku g. Reálné snižování finančních prostředků na aktivity související s hlavním obsahem činnosti zařízení 3) Ohrožení a. Zhoršení ekonomické situace b. Nezájem části veřejnosti o realizované aktivity c. Nárůst oborové i mimo oborové konkurence d. Trend klesající návštěvnosti v souvislosti s nepříznivým působením faktorů uváděných v předcházejících bodech e. Nedořešení vlastnických vztahů k některým objektům 4) Příležitosti a. Zájem části veřejnosti o aktivity v oblasti kultury b. Existence celostátních i nadnárodních projektů propagujících různá kulturní výročí a různá kulturní témata c. Technický rozvoj umožňující atraktivní prezentaci kulturních hodnot d. Oblíbenost nových technických prostředků komunikace u mladší části populace e. Rozvoj cestovního ruchu f. Prohloubení spolupráce mezi jednotlivými organizacemi Konkrétní údaje o činnosti příspěvkových organizací administrovaných OKPP jsou obsaženy v přílohové části tohoto materiálu (viz Přílohy č. 1 - 6).
4.2. Některé aspekty činnosti příspěvkových organizací V souladu s vytyčenými prioritami ve dvou základních citovaných krajských dokumentech se zaměříme více na některé aspekty činnosti příspěvkových organizací, kterými jsou především tvorba hmotných podmínek pro činnost příspěvkových organizací, oblast sbírkové a výstavní činnosti a forma organizační struktury příspěvkových organizací. 1) Dosavadní vývoj a) Tvorba hmotných podmínek pro činnost příspěvkových organizací Za základní problémy, které bylo nutné v minulém období řešit, týkající se téměř všech organizací (muzeí a vědecké knihovny) lze označit nedostatek nebo nevhodnost prostor pro umístění sbírkových a knižních fondů a nedostatečné elektronické zajištění sbírkových fondů, v některých případech špatný technický stav budov (např. Muzeum Komenského v Přerově, p.o., Vlastivědné muzeum Jesenicka, p.o. Vlastivědné muzeum v Olomouci). Z tohoto důvodu došlo k realizaci odpovídajících akcí, jakými byly výstavba nových objektů, respektive adaptace starých, za účelem vytvoření vyhovujících podmínek pro uskladnění knih a sbírkových předmětů, elektronické zajištění sbírkových fondů, odstranění špatného technického stavu interiérů Jednalo se např.: aa) Vědecká knihovna v Olomouci, dostavba a rekonstrukce skladu knih, Bezručova ulice, Olomouc, rok 2004, celkové náklady 12 175 000,- Kč. ab) Vlastivědné muzeum v Olomouci, rekonstrukce depozitářů v objektu Denisova ulice, dokončení v roce 2006, celkové náklady 89 054 000,- Kč, z toho 59 433 000,- Kč z „norských fondů“. ac) Vědecká knihovna v Olomouci, výměna oken hlavní budovy a celková oprava fasády, rok 2006, celková částka 5 670 000,- Kč. ad) Vlastivědné muzeum v Olomouci, vybavení depozitářů v Denisově ulici v Olomouci potřebným zařízením (kolejnice, posuvné regály atd.), dokončení rok 2008, celkové náklady 22 100 000,- Kč. ae) Muzeum Prostějovska v Prostějově, p.o., rekonstrukce objektu ve staré nemocnici v Prostějově na depozitář, dokončení v roce 2007, celková výše nákladů 17 563 000,- Kč. af) Muzeum Prostějovska v Prostějově, p.o., vybavení depozitáře regálovou technikou, rok 2008, celkoví částka 3 116 000,- Kč. ag) Vlastivědné muzeum Jesenicka, p.o., rekonstrukce střešní krytiny na budově Vodní tvrze v Jeseníku, rok 2009, celková částka 8 652 000,- Kč. ah) Vlastivědné muzeum v Olomouci, rekonstrukce topného systému v hlavní budově Vlastivědného muzea v Olomouci, rok 2009, celková částka 11 500 000,- Kč. ai) Muzeum Komenského v Přerově, p.o., přístavba depozitáře ke stávajícímu objektu Horní náměstí 7, Přerov, dokončení v roce 2010, celkové náklady 9 800 000,- Kč. aj) Muzeum Komenského v Přerově,p.o., vybavení depozitáře v objektu Horní náměstí 7, Přerov (moderní skladové a podjezdové regály), dokončení 2010, celkové náklady 1 000 000,- Kč. ak) Archeologické centrum Olomouc, p.o., rekonstrukce objektu bývalé Střední odborné školy služeb U Hradiska 7/4 v Olomouci (včetně vnitřního vybavení) na nové sídlo Archeologického centra Olomouc, dokončení v roce 2009, celková výše nákladů 23 295 000,- Kč.
al) Vlastivědné muzeum v Šumperku, p.o., rekonstrukce Pavlínina dvora, rok 2007, celková částka 7 000 000,- Kč. b) Oblast sbírkové a výstavní činnosti. Při vzniku krajského uspořádání se u přejatých příspěvkových organizací dal obecně konstatovat relativně značný stupeň ideové i technické zastaralosti řady dlouhodobých expozicí (např. Vlastivědné muzeum v Olomouci, Vlastivědné muzeum Jesenicka, p.o.). Vytvoření nových modernějších dlouhodobých expozicí a modernizace výstavního fondu se stalo jednou z hlavních priorit minulého období. Za výrazné příklady realizovaných akcí lze označit: ba) Muzeum Komenského v Přerově, p.o., hrad Helfštýn, rekonstrukce černé kuchyně (součást prohlídkové trasy), rok 2004, celková částka 743 000,- Kč. bb) Vlastivědné muzeum v Šumperku, p.o., expozice „Z dějin Mohelnicka“, rok 2005, celková částka 4 198 000,- Kč, 1. místo v soutěži Gloria museális v roce 2005. bc) Vlastivědné muzeum Jesenicka, p.o., „Expozice flóry a fauny Jesenicka“, rok 2005, celková částka 521 000,- Kč. místo v soutěži Gloria museális, rok 2005. bd) Vlastivědné muzeum v Olomouci, expozice Příroda Olomouckého kraje, Olomouc – patnáct století města,(otevření expozic v roce 2012) celková částka 71 000 000,- Kč. be) Vlastivědné muzeum Jesenicka, p.o., expozice „Z historie Jesenicka“, rok 2008, celková cena 2 400 000,- Kč. bf) Vlastivědné muzeum v Šumperku, p.o., zavedení automatického průvodce GuidePORTTM (první v republice) do stálé expozice muzea, rok 2008, celková výše nákladů 1 310 000,- Kč. bg) Vlastivědné muzeum Jesenicka, p.o. expozice „Čarodějnické procesy na Jesenicku“, rok 2011, celková cena 8 730 000,- Kč, 2 místo v soutěži Gloria musealis, rok 2011. c) Organizační stránka činnosti příspěvkových organizací Síť organizací, které Olomoucký kraj zřizuje v oblasti kultury, byla vytvářena organizacemi, které přešly do zřizovatelské funkce kraje z působnosti Ministerstva kultury zaniklých obecních úřadů. Velmi brzy po uskutečněných převodech došlo k modifikaci přejaté sítě. Usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje UZ/12/21/2002 bylo Regionální osvětové středisko k 31. 1. 2003 zrušeno a dále byla naopak usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje UZ/13/8/2002 ze dne 19. 12. 2002 zřízena příspěvková organizace Olomouckého kraje Archeologické centrum Olomouc, p.o., a to ke dni 1. 1. 2003. Na základě uzavřené smlouvy mezi Olomouckým krajem a Ministerstvem kultury došlo k datu 1. 6. 2006 k předání Muzea umění Olomouc do zřizovatelské funkce Ministerstva kultury. Vytvořená struktura samostatných příspěvkových organizací respektující územní dělení kraje na bázi bývalých okresů se ukázala jako zcela funkční, jak z hlediska řízení těchto organizací, tak i z hlediska jejich působnosti. Přesto se v některých případech projevila nutnost dalších dílčích změn. Ke dni 1. 1. 2013 došlo ke včlenění Lidové hvězdárny v Prostějově, p.o. do organizační struktury Muzea Prostějova v Prostějově, p.o. Včleněním hvězdárny (3,75 přepočtených zaměstnanců včetně ředitele) došlo ke zlepšení struktury pracovníků, kdy mohlo dojít k nahrazení jednoho provozního pracovníka pracovníkem odborným, vzhledem k tomu, že administrativní a provozní činnosti mohly být při tomto sloučení zajišťovány centrálně.
2) Návrh nových cílů opatření a) Tvorba hmotných podmínek pro činnost příspěvkových organizací aa) Opravy zámku Čechy pod Kosířem a obnovu zámeckého parku, včetně vytvoření nových expozicí. ab) Zahájení záchranných prací na renesančním paláci na hradě Helfštýn. V souladu se zněním dalších bodů obsažených ve zmíněném programovém prohlášení v odst. 1) je mezi priority Olomouckého kraje v oblasti kultury a památkové péče bezpochyby nezbytné zařadit: ac) Dokončení již zahájených investičních akcí na obnově a modernizaci objektů, ve kterých působí jednotlivé příspěvkové organizace v oblasti kultury. ad) Vyřešení problematiky skladových prostor pro Vědeckou knihovnu v Olomouci. ae) Vyřešení problematiky ukládání archeologických nálezů. b) Oblast sbírkové a výstavní činnosti ba) Dokončení již zahájené tvorby nových dlouhodobých expozic (Museum Prostějovska v Prostějově, p.o., Vlastivědné muzeum Jesenicka) bb) Tvorba nových dlouhodobých expozicí (zámek Čechy pod Kosířem). bc) Vznik publikace „Poklady muzeí Olomouckého kraje“. bd) Prohloubení spolupráce jednotlivých příspěvkových organizací působících v oblasti kultury při prezentaci sbírkového fondu. be) Prohloubení práce se sbírkovým fondem, to především vytvářet prioritně výstavy z muzejních sbírek, doplněné o exponáty z jiných muzeí, při zadávání vědeckovýzkumných úkolů přihlížet k tomu, aby měly výstupy výsledky v akviziční nebo prezentační činnosti muzea. bf) Zaměřit důsledněji činnost na jednotlivé věkové a zájmové návštěvnické skupiny, přihlížet více ke struktuře jejich zájmů, prohloubit spolupráci s jednotlivými typy škol, využívat atraktivních způsobů prezentace kulturních hodnot. bg) Průběžně realizovat celkovou inventarizaci jednotlivých sbírek a podsbírek spojenou s opravami a doplňováním Centrální evidence MK ČR a muzejní evidence I. i II. stupně, tak aby se dodržel zákonem stanovený limit celkové inventury sbírky muzeí. c) Organizační stránka činnosti příspěvkových organizací ca) Zaměřit se na zvýšení efektivnosti působení jednotlivých organizací. cb) vytvořit systém dalšího profesionálního vzdělávání pracovníků organizací cc) Změnit organizační formy Archeologického centra Olomouc, p.o. Změna organizační formy je motivována především skutečností, že výše příspěvku zřizovatele na celkových příjmech organizace se dlouhodobě pohybuje kolem 10 %. Pravidla hospodaření příspěvkové organizace jsou do značné míry pro tuto organizaci nevhodná a těžkopádná. Změna organizační formy umožní zpružnění činnosti této organizace a současně umožní i větší uplatnění odborného potencionálu. Je ale nezbytné, aby bylo zachováno propojení nové organizace s Olomouckým krajem, aby bylo zajištěno plnění všech činností, které má organizace v souladu s patřičnými ustanoveními památkového zákona vyvíjet. Ve spolupráci s Archeologickým centrem Olomouc, p.o. bude po analýze možných variant navržena vhodná organizační forma.
cd) Provedení analýzy využitelnosti problémových objektů některých příspěvkových organizací, návrh řešení daných problémů. Jedná se především o vyřešení problémů spojených s těmito objekty: refektář areálu bývalého premonstrátského kláštera Olomouc - Klášterní Hradisko (správce Vlastivědné muzeum v Olomouci), objekt Vodární ulice, Olomouc (Správce Vlastivědné muzeum v Olomouci), „Bezručův dům“ Kostelec na Hané (správce Muzeum Prostějovska v Prostějově, p.o.). ce) Vyřešení podmínek působení Vlastivědného muzea Jesenicka, p.o. v souvislosti s případnou změnou majitele sídla muzea, Vodní tvrze v Jeseníku. cf) Obnovit utlumenou činnost Centra pro tradiční lidovou kulturu zřízeného u Vlastivědného muzea v Olomouci, k útlumu jeho činnosti došlo v minulých letech v souvislosti s nedostatečným personálním zajištěním. ch) Provést podrobnou analýzu činnosti Muzea Prostějovska v Prostějově, p.o. a přijmout opatření pro zkvalitnění činnosti a především zvýšení návštěvnosti.
5. Podpora a propagace kulturních aktivit v Olomouckém kraji V oblasti kultury působí na území Olomouckého kraje řada dalších subjektů, které nejsou zřizovány Olomouckým krajem a jejichž činnost je převážně financována z veřejných prostředků. Ve svém souhrnu aktivity všech těchto subjektů vytvářejí velmi bohatou škálu příležitostí pro uspokojování kulturních potřeb a mají nezastupitelný charakter. Olomoucký kraj může zasahovat do realizace těchto aktivit jen do určité míry. Ovlivňování jejich průběhu je v přímé rovině možné pouze dílčím způsobem v rámci správní činnosti přesně vymezené jednotlivými zákony. Jinak kraj může tyto aktivity ovlivňovat v nepřímé rovině především různými formami jejich podpory, především jejich propagací a prostřednictvím různých typů dotačních titulů. Stávající formy podpory a) Různé formy propagace K podpoře a propagaci kulturních akcí dochází soustavně formou předávání informací o těchto akcích na webových stránkách kraje, prezentací přehledu konaných kulturních akcí na webu a jeho průběžnou aktualizací, přebíráním záštity kraje nad významnými akcemi, jejich přímou propagací (např. formou umísťování velkoplošné reklamy na budově Olomouckého kraje. Dále jsou akce propagovány na Turistickém informačním portále kraje (ok-tourism.cz), který zajišťují zájmová sdružení Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu a Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. Jak odbor kultury a památkové péče, tak i oddělení cestovního ruchu vydávají kalendář kulturních a sportovních akcí. Za specifický způsob podpory a propagace kulturních akcí je také možné považovat každoroční udělování ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Olomoucký kraj se také přímo spolupodílí na realizace některých kulturních akcí b) Programy podpory kulturních akcí Olomoucký kraj přispívá na podporu kulturních aktivit prostřednictvím různých typů dotačních programů: ba) Program Podpora kulturních aktivit, který je realizován od roku 2007, a je součástí „Programu podpory kultury a památkové péče v Olomouckém kraji“. V období let 2007 2012 byly podpořeny kulturní aktivity různých subjektů celkovou částkou 65 578 179,- Kč. Uvedený dotační titul je určený jak na podporu kulturních akcí lokálního významu, to je
takových, které mají význam především pro život dané lokality, ve které se uskutečňují, ale již nemají význam nebo pouze minimální pro příslušníky dalších lokalit, tak i na podporu aktivit oslovujících příslušníky více lokalit. bb) Významné projekty. V rámci tohoto dotačního titulu podporuje Olomoucký kraj významné akce s různým tematickým zaměřením, tedy i akce v oblasti kultury. V období let 2004 - 2012 bylo v rámci tohoto projektu poskytnuto na podporu kulturních aktivit celkem 89 160 000,- Kč. Tento dotační titul slouží téměř výhradně k podpoře akcí oslovujících příslušníky více lokalit. bc) Příspěvky a dotace ve výši 20, 25 a 30 tisíc Kč. Prostřednictvím tohoto dotačního titulu jsou podporovány akce drobnějšího charakteru, spíše místního významu, v různých oblastech, tedy i v oblasti kultury. Aktivity realizované v oblasti kultury byly v období let 2004 – 2012 podpořeny celkovou částkou 25 601 823,- Kč. bd) Přímá podpora. Od roku 2010 jsou přímo v rámci rozpočtu podporovány nejvýznamnější kulturní akce pořádané v Olomouckém kraji. 5.1. Podpora subjektů a činností s regionálním rozměrem působnosti V řadě případů mají aktivity jednotlivých subjektů regionální rozměr, to znamená, že přesahují význam úzce vymezené lokality a představují výrazné obohacení kulturní nabídky v rámci celého kraje a najdou své uplatnění i v mnohem širším rámci. Jedná se např. o aktivity hradů Bouzov a Šternberk, zámků Jánský vrch v Javorníku a Velké Losiny (státní objekty, které jsou ve správě Územní památkové správy v Kroměříži), zámků v Tovačově, Hustopečích nad Bečvou, Náměšti na Hané (v majetku obcí), některých knihoven zřizovaných obcemi, Moravského divadla a Moravské filharmonie (zřizované statutárním městem Olomouc), Divadla s.r.o. Šumperk (jediným společníkem této s.r.o. je město Šumperk), muzea historických automobilů Veterán Aréna v Olomouci (financována převážně ze soukromých zdrojů, generálním partnerem je T.S. Bohemia a.s.), Muzea kočárů v Čechách pod Kosířem (soukromé muzeum), Muzea olomouckého komplexu opevnění na Fortu Křelov (soukromé muzeum atd.) Mimo aktivity těchto a mnoha dalších zařízení má regionální rozměr i řada dlouhodobě pořádaných kulturních akcí, jakými jsou např. Festival duchovní hudby Olomouc, Mezinárodní varhanní festival Olomouc, bluesový festival Blues Alive Šumperk, Mezinárodní folklorní festival v Šumperku, filmový festival Academia film Olomouc atd. V minulosti se jednalo především o následující způsoby jejich podpory: a) Různé formy jejich propagace Formy propagace jsou totožné s formami propagace aktivit subjektů působících v oblasti kultury vůbec, protože aktivity s regionálním rozměrem jsou součástí množiny všech kulturních aktivit realizovaných na území Olomouckého kraje. Vzhledem ke skutečnosti, že se v tomto případě jedná o nejvýznamnější část uskutečňovaných aktivit má právě zde nezastupitelné místo zdůraznění součinnosti Olomouckého kraje a subjektů, které dané aktivity realizují. b) Příspěvky na činnost vybraných zařízení ba) Podpora regionální funkcí knihoven Podle zákona č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) zajišťuje krajská knihovna plnění, případně koordinaci regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. V Olomouckém kraji plní tuto funkci Vědecká knihovna v Olomouci prostřednictvím sedmi pověřených knihoven (v Hranicích, Jeseníku, Lipníku nad Bečvou, Olomouci, Prostějově,
Přerově a Šumperku). Plnění regionálních funkcí a jeho koordinaci zajišťuje Olomoucký kraj podle příslušných ustanovení citovaného zákona z peněžních prostředků svého rozpočtu (cca 9 000 000,- Kč v každém kalendářním roce). bb) Dotace poskytované přímo z rozpočtu Olomouckého kraje subjektům nezřizovaným Olomouckým krajem Pravidelně byly těmto organizacím poskytovány příspěvky z rozpočtu Olomouckého kraje Jedná se o Muzeum umění Olomouc, s.p.o , Moravské divadlo Olomouc p.o., Divadlo Šumperk s.r.o. a Moravskou filharmonii Olomouc p.o. Např. v roce 2012 dosáhla výše této podpory částky 27 000 000,- Kč. bc) Přímá podpora vybraným kulturním akcím Od roku 2010 jsou přímo v rámci rozpočtu podporovány nejvýznamnější kulturní akce pořádané v Olomouckém kraji. Mezi tyto akce patří festival Blues Alive Šumperk, Mezinárodní hudební festival „Dvořákova Olomouc“, Divadelní Flora Olomouc, Academia film Olomouc, Mezinárodní varhanní festival Olomouc, Podzimní festival duchovní hudby Olomouc, Československý jazzový festival Přerov, Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu, Wolkerům Prostějov a Mezinárodní Schubertova soutěž pro klavírní dua. V roce 2012 dosáhla např. výše této přímé podpory částky 6. 170 000,- Kč. bd) Podpora regionálního rozměru realizovaných aktivit prostřednictvím jednotlivých dotačních titulů Olomouckého kraje. Aktivity s regionálním rozměrem uskutečňované jednotlivými subjekty mají možnost získat finanční podporu v rámci jednotlivých dotačních titulů Olomouckého kraje, to je především v Programu podpory kulturních aktivit a Významných projektů Olomouckého kraje. Přehled o výši přidělených dotací je obsažen v přílohové části (viz přílohy č. 7 a 8). 5.2. Návrh nových cílů a opatření pro podporu a propagaci kulturních aktivit v Olomouckém kraji a) Pokračovat ve stávajících formách propagace, rozšířit počet subjektů podílejících se na vzájemné propagaci jednotlivých kulturních aktivit a vytvořit společný systém propagace nejvýznamnějších kulturních akcí realizovaných v Olomouckém kraji, vytvořit systém vzájemných odkazů na webových stránkách různých subjektů, vydávání společných propagačních materiálů. b) Pokračovat v každoročním udílení Cen Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury, s uplatněním principu rotace místa slavnostního večera udílení cen. c) Udržení všech stávajících forem podpory subjektů a kulturních aktivit, včetně podpory formou dotačních titulů. d) Začlenit do stávajícího systému podpory kultury formu víceletých grantů (především pro projekty, které dobou své realizace přesahují časový horizont kalendářního roku). e) Při přiznávání podpor jednotlivým akcím přihlížet k regionální dimenzi, včetně zvýšené podpory rozvoje kulturních aktivit v místech vzdálenějších od kulturních center. f) Sledování efektivnosti uskutečňovaných aktivit.
využití
poskytnutých
dotací,
včetně
úrovně
a
ohlasu
g) Vytvoření dlouhodobé databáze příjemců dotací, včetně záznamů o plnění závazků vyplývajících ze smluv o poskytnutí finanční podpory. h) Průběžná aktualizace skupiny příjemců přímých podpor. i) Uskutečňovaných činností s regionálním rozměrem pro propagaci kraje v různých oblastech, především v oblasti cestovního ruchu především zařazování jednotlivých akcí do nabídky a jejich případným začleněním do nabízených produktových balíčků.
6. Podpora obnovy kulturních památek a drobné architektury místního významu Památkový fond Olomouckého kraje je vytvářen kulturními a národními kulturními památkami, památkovými rezervacemi a památkovými zónami. Památkový fond je částí hmotného kulturního dědictví. Pro popis památkového fondu definuje zákon o státní památkové péči pojmy kulturní památka, národní kulturní památka, památková rezervace a památková zóna. Kulturní památky jsou nemovité a movité věci, případně jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem a které prohlásí za kulturní památku Ministerstvo kultury ČR. Památky zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO představují nejvýznamněji statky kulturního dědictví, které mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy. Nejhodnotnější památky navrhované členskými státy schvaluje Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví, nazývaný „Výbor pro světové dědictví“, který byl ustaven v rámci UNESCO. V Olomouckém kraji byl mezi památky UNESCO zařazen Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. V Olomouckém kraji se nachází celkem 2 177 objektů prohlášených za nemovité kulturní památky (údaj k datu 31. 12. 2012) a 14 národních kulturních památek. Národní kulturní památky jsou kulturní památky tvořící nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, které prohlašuje nařízením vláda ČR. Dále jsou na území Olomouckého kraje situovány 3 památkové rezervace a 24 památkových zón. Památkové rezervace jsou území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Památkové rezervace prohlašuje vláda ČR nařízením. V Olomouckém kraji se nacházejí dvě městské památkové rezervace, Olomouc a Lipník nad Bečvou, a jedna venkovská v obci Příkazy. Památkové zóny jsou území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Památkové zóny prohlašuje vyhláškou Ministerstvo kultury ČR. Součástí památkového fondu jsou i tzv. památky místního významu, to jsou objekty, které vznikly v minulosti, které se výší svých uměleckých, architektonických historických a jiných hodnot neřadí mezi celostátně významné objekty, ale současně mají nezastupitelný význam pro lokalitu, ve které se nacházejí. Vážným problémem stále zůstává neutěšený stav značné části objektů. Základní údaje o památkovém fondu Olomouckého kraje jsou obsaženy v přílohové části (viz přílohy č. 9 - 11).
6.1. SWOT analýza pro oblast památkové péče Utvoření rámcové představy o stavu a možnostech dalšího vývoje oblasti památkové péče v Olomouckém kraji umožňuje následující SWOT analýza. 1) Silné stránky: a) Existence velkého fondu kulturních památek a památkově chráněných území v kraji, nadregionální význam některých kulturních památek (památka UNESCO, národní kulturní památky) b) Památkové objekty s původními historickými mobiliáři a zvyšující se úroveň jejich prezentace. c) Vytvoření krajského systému podpor na obnovu kulturních památek a objektů drobné architektury d) Realizace orientačních a informačních systémů zaměřených na památky v jednotlivých městech a obcích e) Zpřístupnění značného počtu kulturních památek veřejnosti f) Atraktivita památkového fondu pro propagaci kraje g) Relativně propracovaný systém státní správy h) Vstup soukromých vlastníků do sféry využití památek 2) Slabé stránky: a) Značná finanční náročnost obnovy kulturních památek b) Neuspokojivý technický stav některých kulturních památek c) Neexistence dotačního programu pro vlastníky nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkově chráněném území d) Neprovázané spojení kulturních památek s cestovním ruchem e) Nevyjasněné majetkoprávní vztahy k některým objektům, jedná se zejména o objekty drobné architektury f) Nedostatečné finanční prostředky vkládané do obnovy památkového fondu g) Poškozování památek občany vyplývající z neznalosti památkových hodnot h) Nedostatečná vazba vzdělávání na kulturu a památky i) Nevyhovující stav stávajících právních norem v oblasti památkové péče 3) Ohrožení: a) Neodborně prováděné obnovy kulturních památek b) Omezené finanční prostředky na opravu památek c) Nízké povědomí části občanů o kulturním dědictví d) Nekoordinovaný rozvoj historických jader měst 4) Příležitosti: a) Rozvoj cestovního ruchu
b) Pořádání regionálních kulturních akcí i akcí místního významu c) Zájem části veřejnosti o kulturní památky d) Zájem místních samospráv památkově chráněných území o jejich uchování a rozvoj e) Propagace kulturního dědictví v partnerských regionech kraje f) Zapojení příspěvkových organizací Olomouckého kraje do oblasti výchovy vztahu ke kulturnímu dědictví g) Větší zapojení památek do cestovního ruchu h) Rozšířit počet památek obsažených ve značení kulturních a turistických cílů i) Větší využití jednotlivých kulturních památek při tvorbě nových produktů cestovního ruchu 6.2. Hlavní směry péče o památkový fond v Olomouckém kraji Na úseku památkové péče Olomoucký kraj realizuje své aktivity v oblasti státní správy a v oblasti samosprávy. V oblasti státní správy je prioritním cílem zabezpečení výkonu státní správy na úseku památkové péče spadajícího do působnosti Krajského úřadu Olomouckého kraje. Dále se jedná o aktivity, které v rámci působnosti Krajského úřadu Olomouckého kraje mohou přispět k optimalizaci stávajících právních norem regulujících chování občanů v této sféře a o průběžný proces zvyšování právního vědomí příslušných správních orgánů i majitelů památek i veřejnosti. Součástí správní činnosti je také kontrolní a metodická činnost ve vztahu k pracovníkům obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úseku státní památkové péče. Činnost v oblasti samosprávy zaměřená na oblast památkové péče má své těžiště především v dotační oblasti, kdy Olomoucký kraj touto formou přímo přispívá k zachování památkového fondu a v propagaci hmotného kulturního dědictví Olomouckého kraje. 6.3. Dotační činnost Olomouckého kraje v oblasti památkové péče a propagace kulturních památek 1) Stávající formy dotačních a propagačních aktivit a) Dotační činnost Klíčový význam v této oblasti sehrávají dva základní dotační tituly, které jsou realizovány od roku 2004.Jsou jimi program „Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji“ a program „Obnova staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji“, které tvoří hlavní osu finanční pomoci. Od roku 2007 jsou tyto programy zahrnuty do jednoho programu a to Programu podpory kultury a památkové péče v Olomouckém kraji, který obsahuje 3 dílčí programy - program „Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji“, program „Obnova staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji“ a program „Podpora kulturních aktivit v Olomouckém kraji“. V omezenější míře mohou čerpat uchazači o dotace i s jiných dotačních titulů. aa) Program „Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji“ je určen na podporu záchrany, obnovy, zachování a využití kulturních památek na území Olomouckého kraje (jak movitých, tak nemovitých), to je objektů, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Žadateli mohou být všichni vlastníci, případně nájemci kulturních památek nacházejících se na území Olomouckého kraje, s výjimkou kulturních památek ve vlastnictví státu, krajů a osob s majetkovou účastí státu. Minimální výše finanční dotace je 200 000,- Kč, v případě restaurování kulturních památek 50 000,-
Kč, maximální výše dotace je ve všech případech 500 000,- Kč. Maximální výše dotace může činit 50 % uznatelných nákladů na obnovu kulturní památky na příslušný rok. V roce 2012 činila výše přiznané podpory v rámci tohoto programu 11 239 695,- Kč,- Kč. ab) Program „Obnova staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji“ je určen na podporu úhrady nákladů spojených se záchranou a obnovou staveb drobné architektury (např. kapličky, památníky, pomníky, kříže, boží muka, smírčí kříže, sochařská díla apod.), a to i objektů, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, ale mají místní význam, to znamená, že ve vztahu k dané lokalitě vykazují kulturně - historické hodnoty. Žadateli mohou být všichni vlastníci, případně nájemci těchto drobných objektů nacházejících se na území Olomouckého kraje, s výjimkou památek ve vlastnictví státu, krajů a osob s majetkovou účastí státu. Minimální výše dotace není určena, maximální výše dotace (50 000,- Kč) může činit až 100 % z celkově uznatelných nákladů na příslušný rok celková výše přiznaných dotací za rok 2012 činila 2 789 000,- Kč. ac) Ostatní dotační programy, ojediněle jsou poskytovány finanční prostředky i z jiných dotačních titulů, to jsou především „Významné projekty„ v roce 2012 byla poskytnuta celková částka ve výši 5 560 000,- Kč. Údaje o poskytnutých dotacích v oblasti památkové péče jsou obsaženy v přílohové části (přílohy č. 12 a13). b) Propagace památkového fondu Olomouckého kraje Propagace památkového fondu měla různé formy ba) Prezentace památek na webových stránkách Olomouckého kraje, např. formou prostých prezentací nebo virtuální procházky památkami Olomouckého kraje. bb) Formou písemných materiálů, např. knižní publikace o památkách Olomouckého kraje a Opolského vojvodství, s názvem , např. Ślady przeszłości - Otisky minulosti (2010) nebo vydávání publikací, propagačních materiálů a prezentace kulturního dědictví kraje na veletrzích oddělením cestovního ruchu a sdruženími cestovního ruchu Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu a Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. bc) Realizace projektů, např. projektu „Cestování časem“ v letech 2010 - 2012 v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, projektu „Kulturní dědictví – společná úloha“ v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 - 2013, či projektu „Značení kulturních a turistických cílů v Olomouckém kraji“ oddělením cestovního ruchu, uskutečňovaném oddělením cestovního ruchu kanceláře hejtmana. bd) Prostřednictvím ankety „7 divů Olomouckého kraje“.
2) Návrh nových cílů a opatření a) Dotační činnost aa) Zachování systému dotací v oblasti památkové péče s jejich možnou aktualizací v návaznosti na měnící se podmínky a potřeby. ab) Více zohledňovat při rozhodování o přiznání dotací na obnovu památek způsob jejich společenského uplatnění, včetně podpory využívání památek pro realizaci kulturních aktivit. ac) Sledování efektivnosti využití poskytnutých dotací, včetně úrovně a ohlasu na dokončené akce.
ad) Vytvoření dlouhodobé databáze příjemců dotací, včetně záznamů o plnění závazků vyplývajících ze smluv o poskytnutí finanční podpory. b) Propagace památkového fondu Olomouckého kraje ba) Rozšiřování prezentace hmotného kulturního dědictví na webových stránkách kraje. bb) Popularizace kulturního dědictví kraje a utváření kladného vztahu veřejnosti ke kulturnímu dědictví prostřednictvím působení příspěvkových organizací Olomouckého kraje působících v oblasti kultury. bc) Prezentace obnovy památek, které byly podpořeny z rozpočtu kraje.
7. Oblast přeshraniční spolupráce v oblasti kultury 1) Doposud uskutečněné akce Jako příklady doposud uskutečněných akcí je možné např. uvést realizaci společného projektu Olomouckého kraje a Opolského vojvodství 2009-2010) s názvem „Kulturní dědictví – společná úloha“. V rámci tohoto projektu byly uskutečněny dva společné semináře zaměřené na oblast péče o oblast kulturní dědictví a byla vydána společná kniha mapující 60 nejvýznamnějších památek v Olomouckém kraji a Opolském vojvodství, byly uskutečňovány jednostranné reciproční výtvarné výstavy (např. výstava nejvýznamnějších kulturních památek Olomouckého regionu v Novém Sadu v roce 2009, výstava děl fotografů z partnerského regionu Vojvodina s názvem Vojvodina na dlani v roce 2010,či reciproční výstavy olomouckých a opolských výtvarníků v rámci oslav desetiletého výročí navázání partnerských vztahů s Opolským vojvodstvím v roce 2012), došlo k navázání spolupráce mezi jednotlivými kulturními zařízení Olomouckého kraje s obdobnými zařízeními jiných regionů (Vědecká knihovna v Olomouc a knihovna v Opoli, Vlastivědné muzeum v Olomouci s muzeem v Opoli, Vlastivědného muzea v Šumperku se Slovenskými muzei atd.) atd. Obecně se dá konstatovat, že se utvořil určitý soubor forem spolupráce s partnerskými regiony, ze které lze vycházet i v budoucnosti. 2) Nové cíle a opatření a). Realizovat přeshraniční spolupráci v oblasti kultury především prostřednictvím příspěvkových organizací Olomouckého kraje působících v oblasti kultury b). Výrazněji upřednostnit podporu různých forem přeshraniční spolupráce v oblasti kultury u subjektů nezřizovaných Olomouckým krajem v rámci jednotlivých dotačních programů.
8. Závěr Navrhované cíle a opatření představují souhrn prioritních aktivit v oblasti kultury a památkové péče. Vzhledem k tomu, že tyto cíle jsou v obecnější či konkrétnější rovině obsaženy i v již přijatých dokumentech, to je aktualizace „Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“ a v „Programovém prohlášení ROK pro volební období 2012 – 2016“, dochází již nyní k jejich průběžnému naplňování. K jejich naplnění nebo alespoň k zahájení jejich realizace v celé šíři by mělo dojít do konce roku 2016, tedy do konce tohoto volebního období. Uskutečněné aktivity přispějí ve značné míře k odstranění problematického stavu na některých úsecích činnosti Olomouckého kraje v oblasti kultury a vytvoření předpokladů pro další rozvoj sledované
oblasti. Dá se ale předpokládat, že vyřešení některých problémů je časově, finančně i organizačně náročnější a přesáhne do dalšího volebního období. K aktualizaci této koncepce, případně k vytvoření koncepce nové by mělo dojít v první polovině roku 2017.
9. Přílohová část Zkratky používané v přílohové části : Vědecká knihovna v Olomouci Vlastivědné muzeum v Olomouci Vlastivědné muzeum Jesenicka , p.o. Muzeum Prostějovska v Prostějově, p.o. Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. (od roku 2012 je součástí Muzea Prostějovska v Prostějově,p.o.) MKP Muzeum Komenského v Přerově, p.o. VMŠ Vlastivědné muzeum v Šumperku, p.o. ACO Archeologické centrum Olomouc, p.o. VKO VMO VMJ MP LHP
Příloha č. 1 Výše čerpání neinvestičních příspěvků a dotací v období 2003 – 2012 (v tis. Kč) Název organizace ROK 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
VKO
VMO
VMJ
MP
LHP
MKP
VMŠ
ACO
Celkem
22 128
16 149
3 385
8 248
1 724
15 054
17 420
3 206
87 314
27 085
18 471
3 783
9 032
1 980
17 393
19 138
2 223
99 105
30 471
20 104
3 984
9 332
2 156
17 419
21 396
2 541
107 403
31 726
20 315
4 374
9 723
2 222
16 814
21 595
178
106 947
31 193
19 743
4 429
9 687
2 441
17 031
20 953
602
106 079
32 634
20 302
4 875
10 088
2 315
17 541
21 281
30
109 066
32 070
28 605
4 605
10 031
2 244
17 536
21 212
25
116 328
30 588
25 101
4 466
9 755
2 258
17 085
20 730
1 344
111 327
31 135
25 253
4 420
9 864
2 258
17 184
20 705
1 416
112 235
32 530
25 013
4 599
9 935
2 258
17 655
20 705
1 536
114 231
301 560
219 056
42 920
95 695
21 856
170 712
205 135 13 101
1 070 035
Komentář : Do uváděných částek jsou zahrnuty provozní dotace ( ÚZ 020 + účelové dotace z ÚZ 020,, ÚZ 201 + příspěvky na mzdy z ÚZ 027, nejsou zde zahrnuty příspěvky na odpisy. Do přehledu jsou zahrnuty jen stávající příspěvkové organizace OK působící v oblasti kultury. Finanční podpora Olomouckého kraje byla v roce 2012 s jedinou výjimkou (Archeologické centrum Olomouc) vyšší než v roce 2003. Ve většině případů se zvyšoval příspěvek Olomouckého kraje výrazněji do roku 2008. Od roku 2008 došlo ke stagnaci nebo dokonce ke snížení příspěvku. Průběžně docházelo ke snižování finančních prostředků na realizaci aktivit souvisejících s hlavním předmětem jejich činnosti, a to především proto, že v souvislosti se zvyšováním materiálních nákladů a nákladů na energie nebyly tyto nepříznivé vnější vlivy vyrovnávány odpovídajícím způsobem navyšováním rozpočtů jednotlivých organizací. Obdobně růst výše mzdových nákladů daný v drtivé většině případů nikoliv nárůstem počtu zaměstnanců, ale opakujícími se zákonnými úpravami platových tarifů nebyl spojen s odpovídajícím navýšením příspěvků organizací.
Příloha č. 2 Přehled procentuálního podílu příspěvku zřizovatele na celkových výnosech organizace (2003 – 2012)
Název organizace ROK 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
VKO
74,31 87,59 91,43 84,95 80,51 81,1 76,99 73,94 75,95 76,23
VMO
88,31 87,16 95,56 91,48 87,12 90,24 87,52 83,98 80,51 76,23
VMJ
90,14 90,77 84,88 90,18 86,72 83,98 73,11 76,11 71,55 71,54
MP
89,97 90,31 91,43 91,18 90,33 91,01 85,94 86,64 83,85 85,65
LHP
90,15 91,58 90,94 91,22 90,15 89,41 89,64 90,08 91,41 89,90
MKP
72,02 80,17 78,71 75,31 74,57 75,74 77,12 75,2 72,20 72,31
VMŠ
78,52 86,9 86,92 55,46 86,92 87 87,78 86,3 85,90 87,51
ACO
28,52 10,9 12,07 12,79 2,05 2,58 5,97 8,17 11,06 9,52
Komentář : Mimořádné místo zaujímá z tohoto pohledu mezi příspěvkovými organizacemi ACO, vzhledem k tomu, že realizuje většinu svých průzkumů za finanční úhradu nákladů spojených s těmito výzkumu. Průměrná výše procentuálního podílu příspěvku zřizovatele na celkových příjmech organizací činila v roce 2003 při započítání hodnoty ACO (28,52 %) 76,49 % a bez hodnoty ACO 83,36 %, naproti tomu v roce 2012 při započítání hodnoty ACO (9,52 %) 71,29 %, bez hodnoty ACO 80,2 %. Na dlouhodobém trendu snižování procentuálního podílu zřizovatele na celkových příjmech organizace se podílejí dva základní faktory, to je snížení výše neinvestičních příspěvků a dotací zřizovatele jednotlivým organizacím (to především v případě první skupiny příspěvkových organizací) a dále navyšování příjmů z vlastní činnosti a příspěvků a dotací od jiných subjektů, než od zřizovatele (kombinace působení tohoto faktoru se snižováním příspěvků).
Příloha č. 3 Přehled návštěvnosti příspěvkových organizací, období 2003 – 2012 Rok Název 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
VK
VMO
VMJ
MP
227 385 226 573 224 357 240 000 261 611 289 937 218 408 220 352 199 668 204 090 2 312 381
44 069 32 431 75 538 74 179 62 307 51 428 39 312 55 805 42 198 101 490 578 757
7 806 19 148 20 859 16 144 20 447 27 000 18 000 27 560 26 473 28 459 211 896
21 343 40 826 20 948 45 081 22 821 18 851 19 631 15 677 19 708 13 332 238 218
LHP
MK
17 833 119 696 16 780 112 791 13 720 150 187 13 592 147 468 17 991 125 635 15 647 122 169 17 353 124 330 16 590 93 989 13 861 123 791 18 239 112 942 161 606 1 232998
VMŠ
Celkem
135 021 121 035 142 586 83 225 81 014 76 025 106 327 91 210 81 088 60 006 977 537
573 152 569 584 648 195 619 689 591 826 601 057 543 361 521 183 506 787 538 559 5 713 393
Komentář: Kulturní zařízení Olomouckého kraje nabízejí veřejnosti řadu služeb, které mají charakter odpovídající typu jednotlivých zařízení. V případě sítě muzeí je to především možnost návštěvy dlouhodobých a krátkodobých výstav, ale také výchovně vzdělávacích akcí, kulturních akcí, možnost zakoupení vydávaných publikací atd. V případě Vědecké knihovny v Olomouci se jedná zvláště o služby knihovnického charakteru (např. výpůjčky knih, návštěva studoven, poskytování bibliografických informací atd.), ale také obdobně jako u muzeí o možnost návštěvy výchovně vzdělávacích akcí, krátkodobých výstav, možnost získání publikací vydávaných knihovnou atd.), v případě Lidové hvězdárny v Prostějově, p.o. se jedná zvláště o nabídku pozorování vesmíru a výchovně vzdělávacích akcí, Archeologické centrum Olomouc, p.o. nabízí především realizaci archeologických výzkumů. Ohlas této nabídky lze ve většině případů, s výjimkou Archeologického centra Olomouc, měřit počtem návštěvníků jednotlivých zařízení, kteří využili dané nabídky. Na celkové dosažené návštěvnosti stávajících zařízení, to je 5 174 835 návštěvníků, se podílela Vědecká knihovna v Olomouci 40,5 % (2 312 381 návštěvníků), síť muzeí zřizovaných Olomouckým krajem 56,7 % (3 239 406 návštěvníků) a Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. 2,8 % (161 606 návštěvníků). Problematika návštěvnosti se netýká vzhledem k jeho poslání Archeologického centra Olomouc, které není „návštěvnickou“ organizací, a proto také návštěvnost nevykazuje. Návštěvnost je jev, který závisí na řadě různých faktorů. Jsou to jednak faktory, které můžeme označit jako vnitřní a jsou z hlediska organizace více či méně ovlivnitelné. Mezi ně patří především výše finančních prostředků, stanovení dramaturgie nabídky aktivit pro veřejnost tak, aby odpovídala jejím zájmům a potřebám, úroveň poskytovaných služeb (např. forma výstav), otvírací doba, cena vstupného, umístění organizace, povaha jejího prostředí, vystupování pracovníků, propagace organizace, její marketing, specifické faktory jako např. rekonstrukce objektu atd. Ve stejné míře je návštěvnost ovlivňována vnějšími faktory, mezi které patří především společenské faktory, jako např. životní úroveň, hodnotový systém společnosti, zájmová orientace potencionálních návštěvníků, míra oborové a mimo oborové konkurence, ekonomické vlivy a také faktory přírodní. Přírodní faktory mohou zvláště silně ovlivňovat návštěvnost těch zařízení a jimi pořádaných akcí, které jsou realizovány v nezastřešených prostorách. I působení vnějších faktorů může organizace do určité míry eliminovat, ale v mnohem menší míře, než působení vnitřních faktorů.
Příloha č. 4
Přehled návštěvnosti muzeí zřizovaných olomouckým krajem, období 2003 – 2012
Rok Název 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
VMO 44 069 32 431 75 538 74 179 62 307 51 428 39 312 55 805 42 198 101 490 578 757
VMJ
MP
MK
VMŠ
7 806 19 148 20 859 16 144 20 447 27 000 18 000 27 560 26 473 28 459 211 896
21 343 40 826 20 948 45 081 22 821 18 851 19 631 15 677 19 708 13 332 238 218
119 696 112 791 150 187 147 468 125 635 122 169 124 330 93 989 123 791 112 942 1 232998
135 021 121 035 142 586 83 225 81 014 76 025 106 327 91 210 81 088 60 006 977 537
Celkem 327 935 326 231 410 118 366 097 312 224 295 473 307 600 284 241 293 258 316 229 3 239 406
Komentář : Návštěvnost jednotlivých muzeí je dána jejich velikostí a také velikostí místa, ve kterém jsou umístěna, případně dalšími faktory. Vysoká návštěvnost Muzea Komenského v Přerově, p.o. je dána rozhodujícím podílem návštěvnosti hradu Helfštýn, který má toto muzeum ve správě (zde je započítána návštěvnost hradu i v návaznosti na pravidelně pořádané mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston). Např. v roce 2011 z celkového vykazovaného počtu 123 791 návštěvníků činila samotná návštěvnost muzea (vlastivědné sbírky v objektu Přerovského zámku a akce pořádané tímto pracovištěm) zaokrouhleně 26 500 návštěvníků, Ornitologické stanice zaokrouhleně 6 800 návštěvníků, a hradu Helfštýn 90 600 návštěvníků. Obdobně, i když ne tak výrazně, tomu bylo i v případě návštěvnosti Vlastivědného muzea v Šumperku. Např. v letech 2006 – 2011 navštívilo Vlastivědné muzeum v Šumperku celkem 518 889 návštěvníků, při tom byla tato návštěvnost tvořena z 38,3 % návštěvou Lovecko-lesnického muzea na zámku v Úsově (198 850 návštěvníků). V roce 2003, tedy na začátku sledovaného období, dosáhla návštěvnost těchto pěti muzeí čísla 327 935 návštěvníků, nejvyšší návštěvnost byla vykázána v roce 2005, to je 410 818 návštěvníků, od tohoto roku můžeme sledovat spíše klesající tendenci, v roce 2012 dosáhla návštěvnost 316 229 návštěvníků, Tento celkový trend poklesu návštěvnosti se projevuje s některými drobnějšími odchylkami u všech muzeí zřizovaných Olomouckým krajem.
Příloha č. 5 Vědecká knihovna v Olomouci, počet výpůjček, čtenářů a návštěv v období 2003 -2012
ROK 2003 2005 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
Výpůjčky 432 543 393 444 422 731 416498 446 966 470 053 506 433 502 042 480 522 500 296 4 571 528
Čtenáři 11 440 11 750 11 808 12 224 13 174 15 105 16 792 17 600 16 853 16 310 ---
Návštěvy 227 385 224 257 226 573 240 000 261 611 289 937 218 408 220 352 199 668 244 600 2 352 791
Komentář : Návštěvnost Vědecké knihovny v roce 2003 dosáhla 227 385 návštěvníků, na svém vrcholu byla v roce 2008, to je 289 937 návštěvníků, v roce 2012 činila 244 600 návštěvníků. Celkový trend návštěvnosti nelze vzhledem ke kolísání hodnot v jednotlivých letech dosti dobře stanovit, dá se ale předpokládat, že vzhledem k zavedené možnosti realizovat objednávky na výpůjčku knih přes internet, nebude mít samotný počet návštěvníků výrazně stoupající trend. Neméně důležitým ukazatelem svědčícím o zájmu veřejnosti o nabízené služby je vedle návštěvnosti v případě Vědecké knihovny také počet výpůjček a počet čtenářů. V této souvislosti můžeme konstatovat, že i přes jistý pokles návštěvnosti je zde rozpoznatelný trend nárůstu výpůjček i nárůstu počtu čtenářů. V snížení počtu výpůjček v roce 2011 se především odráží skutečnost, že hlavní budova knihovny prošla rekonstrukcí a rozsáhlé rekonstrukční práce si vyžádaly 14denní uzavření knihovny v letních měsících a také omezení poskytovaných služeb. Větším problémem může být nižší počet aktivních čtenářů (16 853 v roce 2011 oproti 17 600 v roce 2010). Více než polovinu čtenářů přitom tvoří studenti středních a vysokých škol, takže tento ukazatel do jisté míry ovlivňuje politika a počet studentů Univerzity Palackého v Olomouci.
Příloha č. 6 Přehled vynaložených prostředků na jednoho návštěvníka (v Kč), období 2003 - 2012
Název organizace Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr
VKO
VMO
VMJ
MP
LHP
MKP
VMŠ
126,82 136,05 146,36 154,44 147,99 138,81 189,08 186,82 204,17 208,80 163,93
411,17 613,4 276,25 298,53 362,16 437,47 828,82 535,37 743,21 321,75 482,81
454,41 206,71 221,66 287,92 241,83 214,9 349,77 212,57 233,34 225,79 264,89
408,89 233,24 477,71 236,55 469,93 596,6 594,55 711,99 592,4 854,26 517,61
94,44 117,53 172,75 170,4 147,48 147,43 140,51 138,36 196 130,26 145,52
172,23 187,01 144,74 151,08 181,67 189,04 182,88 250,2 188,19 212,83 185,99
156,92 180,31 170,82 290,01 294,57 312,68 225,37 255,22 290,9 375,98 255,28
Komentář : Sledované kritérium, to je množství vynaložených finančních prostředků na jednoho návštěvníka, která je dána podílem výše neinvestičních příspěvků a dotací od zřizovatele na zajištění činnosti organizace v daném roce a počtem návštěvníků těchto zařízení v daném roce je jedním z ukazatelů, který vypovídá o efektivitě vynaložených prostředků. Je třeba ale mít na mysli, že se jedná o orientační ukazatel, který má především význam při porovnávání zařízení stejného typu. Z uvedeného přehledu vyplývá, že z pohledu vztahu vynaložených prostředků a počtu návštěvníků z dlouhodobého hlediska dosáhly nejlepších výsledků Lidová hvězdárna v Prostějově a Vědecká knihovna v Olomouci. Ze sítě muzeí zřizovaných Olomouckým krajem je dlouhodobě na „čele “ Muzeum Komenského v Přerově“, naopak extrémně nejhorší výsledky, a to i dlouhodobě vykazuje Muzeum Prostějovska v Prostějově. Dlouhodobě horší hodnoty Vlastivědného muzea v Olomouci jsou ovlivněny skutečností, že v uvedené době zde probíhala rozsáhlá rekonstrukce objektu a v jejím důsledku došlo k postupnému uzavření téměř všech dlouhodobých expozicí. V souvislosti s dokončením rekonstrukce objektu a otevření nových moderních dlouhodobých výstav došlo v roce 2012 k významnému poklesu této hodnoty. V případě Muzea Prostějovska stále se prohlubuje pokles návštěvnosti, který se odráží i v růstu nákladů na jednoho návštěvníka. V roce 2003 činila průměrná výše vynaložených prostředků všech PO na jednoho návštěvníka 269,70 Kč, v roce 2012 332,81 Kč.
Příloha č. 7 Program Podpora kulturních aktivit, období 2007 - 2012
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
Přiznaná částka 9 905 000 17 580 000 17 171 900 12 161 900 10 335 670 8 759 379 65 578 179
Požadovaná částka 22 269 000 42 632 856 43 718 953 37 156 886 37 908 727 29 932 096 145 777 695
Příloha č. 8 Přehled dotací přidělených v letech 2004 - 2012, (Významné projekty, příspěvky 20, 25 a 30 tis., přímá podpora)
ROK 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
Významné projekty 4 680 000 7 800 000 9 260 000 8 420 000 13 840 000 10 470 000 9 270 000 11 200 000 14 220 000 89 160 000
Příspěvky 20 ,25 a 30 tis. Kč. 420 000 1 615 400 1 682 600 1 613 745 1 695 150 3 159 100 4 456 800 5 770 416 5 188 612 25 601 823
Přímá podpora
6 800 000 6 750 000 6 170 000 19 720 000
celkem 5 100 000 9 417 405 10 942 600 10 033 745 15 535 150 13 629 100 20 526 800 23 720 416 25 578 612 134 481 823
Příloha č. 9 Seznam národních kulturních památek, památkových zón a rezervací v Olomouckém kraji a) Národní kulturní památky v Olomouckém kraji: Soubor barokních kašen a sloupů v Olomouci Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava Kostel sv. Mořice v Olomouci Klášterní Hradisko v Olomouci Hrad Bouzov Památník obětí II. světové války v Javoříčku Hrad Šternberk Zámek Velké Losiny Papírna Velké Losiny Zámek Jánský Vrch v Javorníku Vodní elektrárna v Třeštině Národní dům v Prostějově Vila Primavesi v Olomouci Šternberská madona jako součást souboru gotických soch z období krásného slohu v českých zemích b) Památkové rezervace a zóny: Městské památkové rezervace
Olomoucko
Olomouc
Přerovsko
Lipník nad Bečvou
Vesnické památkové rezervace
Olomoucko
Příkazy
Památkové zóny
Jesenicko
Javorník, Vidnava, Zlaté Hory, Rejvíz, Údolí
Olomoucko
Litovel, Šternberk, Uničov, Rataje, Senička
Prostějovsko
Prostějov
Přerovsko
Přerov, Hranice, Tovačov, Lhotka, Stará Ves, Potštát
Šumpersko
Šumperk, Mohelnice, Branná, Štíty, Dlouhomilov, Jakubovice, Palonín
Příloha č. 10 Památkové zóny a rezervace v Olomouckém kraji - mapa
Příloha č. 11 Seznam nejohroženějších nemovitých kulturních památek v Olomouckém kraji Číslo rejstříku 27157 / 8-954 40141 / 8-1784 16036 / 8-2636
Název okresu Jeseník Olomouc Olomouc
Sídelní útvar Tomíkovice Dlouhá Loučka Lutín
Část obce Tomíkovice Dlouhá Loučka Lutín
33972 / 8-2496 45500 / 8-1753 22660 / 8-3125
Olomouc Olomouc Olomouc
Nenakonice Olomouc Olomouc
Nenakonice Nová Ulice Nová Ulice
44929 / 8-2618 13643 / 8-3640
Olomouc Olomouc
Olomouc Olomouc
Olomouc Olomouc
čp.41
13646 / 8-3643 13704 / 8-3701
Olomouc Olomouc
Olomouc Olomouc
Olomouc Olomouc
čp.241 čp.833
16287 / 8-2937 20348 / 8-203
Olomouc Olomouc
Šternberk Veveří
Šternberk Veveří
čp.142 čp.19
10189 / 7-8593 20964 / 7-5765
Prostějov Prostějov
Prostějov Protivanov
Prostějov Protivanov
čp.34 čp.10
26896 / 7-5866 35952 / 8-579 31613 / 8-824
Prostějov Přerov Šumperk
Výšovice Tovačov Bartoňov
Výšovice Tovačov I-Město Bartoňov
čp.80 čp.1 čp.3
11845 / 9-39
Šumperk
Branná
Branná
čp.97
27599 / 8-859
Šumperk
Bušín
Bušín
čp.124
39151 35818 24821 21911
8-990 8-1013 8-1112 8-1124
Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk
Horní Libina Loučná nad Desnou Ruda nad Moravou Sobotín
Libina Loučná nad Desnou Ruda nad Moravou Sobotín
čp.204 čp.1 čp.1
45984 / 8-1264
Šumperk
Šumperk
Šumperk
čp.70
/ / / /
Údaje byly převzaty z Monumnet prosinec 2012
čp. čp.440
čp.464 čp.591
Památka boží muka zámek kaplička sv. Floriána zámek zahradní altán vila rodiny Stratilových mauzoleum pivovar měšťanský měšťanský dům měšťanský dům U zlatého lva, U žlutého lva měšťanský dům zemědělský dvůr - obytná budova židovský dům venkovská usedlost zámek zámek venkovská usedlost vodní mlýn areál mlýnů a část zaklenutého potoka rychta, z toho jen: výměnek čp. 124 městský dům zámek zámek mauzoleum rodiny Kleinů s ohradní zdí s bránou a parkem textilní továrna bývalá manšestrová manufaktura Klappenrothova
Příloha č. 12 Přehled dotací přidělených v letech 2004 - 2012 v rámci programu „Obnova kulturních památek
ROK 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
Počet žádostí 79 68 78 80 96 85 75 81 81 723
Počet poskytnutých dotací 34 25 29 37 48 37 30 36 44 320
Objem poskytnutých dotací 7 790 000 7 445 709 10 369 800 12 355 781 13 708 669 12 527 462 8 831 265 9 534 011 11 239 695 93 802 392
Příloha č. 13 Přehled dotací přidělených v letech 2004 - 2012 v rámci programu „Obnova drobné architektury místního významu“
ROK 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
Počet žádostí 153 127 143 139 127 131 87 78 75 1060
Počet poskytnutých dotací 35 34 56 60 75 45 46 53 59 463
Objem poskytnutých dotací 996 989 1 495 086 2 622 718 2 835 374 3 056 700 2 490 518 2 094 135 2 502 720 2 789 066 20 883 306
Obsah: 1. Úvod
1
2. Místo kultury v aktualizovaném „Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“
2
3.Cíle pro oblast kultury stanovené v „Programovém prohlášení ROK pro volební období 2012–2016“
3
4. Rozvoj činností příspěvkových organizací
4
4.1. SWOT analýza dosavadní činnosti příspěvkových organizací
4
4.2. Některé aspekty činnosti příspěvkových organizací
5
5. Podpora a propagace kulturních aktivit v Olomouckém kraji
8
5.1. Podpora subjektů a činností s regionálním rozměrem působnosti
9
5.2. Návrh nových cílů a opatření pro podporu a propagaci kulturních aktivit v Olomouckém kraji.
10
6. Podpora obnovy kulturních památek a drobné architektury místního významu.
11
6.1. SWOT analýza pro oblast památkové péče
12
6.2.Hlavní směry péče o památkový fond v Olomouckém kraji
13
6.3. Dotační činnost Olomouckého kraje v oblasti památkové péče a propagace kulturních památek
14
7. Oblast přeshraniční spolupráce v oblasti kultury
15
8. Závěr
16
9. Přílohová část
17
Příloha č. 1 Výše čerpání neinvestičních příspěvků a dotací v období 2003 – 2012 (v tis. Kč)
17
Příloha č. 2 18 Přehled procentuálního podílu příspěvku zřizovatele na celkových výnosech organizace (2003 – 2012) Příloha č. 3 Přehled návštěvnosti příspěvkových organizací, období 2003 – 2012
19
Příloha č. 4 Přehled návštěvnosti muzeí zřizovaných olomouckým krajem, období 2003 – 2012
20
Příloha č. 5 Vědecká knihovna v Olomouci, počet výpůjček, čtenářů a návštěv v období 2003 -2012
21
Příloha č. 6 Přehled vynaložených prostředků na jednoho návštěvníka (v Kč), období 2003 – 2012
22
Příloha č. 7 Program Podpora kulturních aktivit, období 2007 – 2012
23
Příloha č.8 Přehled dotací přidělených v letech 2004 - 2012, (Významné projekty, příspěvky 20, 25 a 30 tis., přímá podpora)
23
Příloha č. 9 Seznam národních kulturních památek, památkových zón a rezervací v Olomouckém kraji
24
Příloha č. 10 Památkové zóny a rezervace v Olomouckém kraji – mapa
25
Příloha č. 11 Seznam nejohroženějších nemovitých kulturních památek v Olomouckém kraji
26
Příloha č.12 Přehled dotací přidělených v letech 2004 - 2012 v rámci programu „Obnova kulturních památek
27
Příloha č.13 Přehled dotací přidělených v letech 2004 - 2012 v rámci programu „Obnova drobné architektury místního významu“
27
Zpracoval: PhDr. Jindřich Garčic, ved. Odboru kultury a památkové péče KÚOK PhDr. Pavel Hamza, ved. odd. kultury OKPP JUDr. Miluše Sedláčková, ved. odd. památkové péče OKPP