KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

ZPRACOVATEL: JVM-RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167, 760 30 Zlín Web: www.jvmrpic.cz Tel.: 577 210 729 IČ: 46961429

Ve Zlíně 26.4.2007

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti KOLEKTIV AUTORŦ ING. JIŘÍ KUČERA

JVM-RPIC, spol. s r.o., vedoucí projektu

ING. JAKUB KŘIŢKA

JVM-RPIC, spol. s r.o., projektový manaţer

EVŢEN UHER

Město Uherské Hradiště, místostarosta

MARTA ONDROVÁ

Město Uherské Hradiště, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu

RNDR. JAROSLAV BIČAN

Město Uherské Hradiště, vedoucí oddělení rozvoje města

ING. ARCH. ALEŠ HOLÝ

Město Uherské Hradiště, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje

PHDR. IVO FROLEC

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, ředitel

MGR. JIŘÍ SEVERIN

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

PHDR. JAROSLAV ZAPLETAL Bývalý ředitel Klubu kultury MGR. JOSEF HAPÁK

Region Slovácko, tajemník sdruţení

MGR. A. ANTONÍN MACH

Klub kultury Uherské Hradiště, ředitel

MGR. JOSEF KORVAS

Městská kina Uherské Hradiště, ředitel

RADOVAN JANČÁŘ

Knihovna B.B. Buchlovana, ředitel

MGR. IGOR STRÁNSKÝ

Slovácké divadlo Uherské Hradiště, ředitel

MGR. RICHARD VODIČKA

UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Ústav vizuální tvorby, zástupce ředitele

STRATEGIE VIZE, GLOBÁLNÍ CÍLE, SWOT ANALÝZA, KRITICKÉ OBLASTI, STRATEGICKÉ CÍLE, STRATEGICKÉ SMĚRY

ZPRACOVATEL: JVM-RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167, 760 30 Zlín

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti

Strategie

OBSAH I.

VIZE I. I. I. II.

II.

GLOBÁLNÍ CÍLE

II. I.

III.

KRITICKÉ OBLASTI

5

STRATEGICKÉ CÍLE PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013................. 5

STRATEGICKÉ SMĚRY

VI. I.

4

KRITICKÉ OBLASTI PRO TVORBU STRATEGICKÝCH CÍLŦ, SMĚRŦ A AKTIVIT V RÁMCI KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI ................................................... 4

STRATEGICKÉ CÍLE V. I.

VI.

2

I. SILNÉ STRÁNKY ......................................................................................................... 2 II. SLABÉ STRÁNKY ......................................................................................................... 3 III. PŘÍLEŢITOSTI ............................................................................................................ 4 IV. HROZBY .................................................................................................................... 4

IV. I.

V.

2

GLOBÁLNÍ CÍLE (NÁVRH) ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI ............................... 2

ANALÝZA SWOT

III. III. III. III.

IV.

2 HYPOTÉZA VIZE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI .......................................................... 2 VIZE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ V OBLASTI KULTURY.................................................... 2

5

STRATEGICKÉ SMĚRY PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 ............. 5

PŘÍLOHA Č. 1 -

NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROSTOROVÝCH PROBLÉMŦ VÝZNAMNÝCH NOSITELŦ KULTURY

PŘÍLOHA Č. 2 -

SITUAČNÍ ANALÝZA

1


I.

Strategie

VIZE

I. I. HYPOTÉZA VIZE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Kultura ve městě byla výrazně ovlivněna pŧsobením jezuitského řádu, významem města jako soudního a správního centra od konce 18. století a změnami v 50. a 60. letech 20. století, kdy na území města začaly pŧsobit velké prŧmyslové podniky. V Uherském Hradišti (a vŧbec na Slovácku) je ukotvení vědomí smyslu kultury v tradicích obzvlášť silné. Uherské Hradiště tak představuje vzácný fenomén. Tradice zde nezanikla pod náporem modernity, ale transformovala se do nových zajímavých podob. Město je kulturním střediskem „Slovácka“, nicméně v povědomí obyvatel oblasti je trvale přítomno jako vědomí sounáleţitosti a jako součást tradic. Má-li vize plnit svoji úlohu jasné, pravdivé a reálné myšlenky, musí být formulována stručně. Všechny předchozí formulace shrneme do základní věty - co jsme a čím chceme být – vize města Uherské Hradiště. I. II. VIZE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ V OBLASTI KULTURY Město Uherské Hradiště je specifické kulturní město, jehoţ kulturnost je dána historickými okolnostmi a projevuje se nejen v existenci významných památek, ale především aktivním provozováním ţivé kultury a organizováním hodnotného kulturního ţivota obyvateli města a to v mnoha rozmanitých podobách výrazně ovlivněných zejména folklorními a ostatními uměleckými tradicemi regionu, se kterým je město identifikováno. Chceme tuto specifickou kulturnost převzít a rozvíjet s vnějšími pozitivními vlivy a vlivy folklorních tradic regionu a to v plné šíři kulturních ţánrŧ, chceme tak vytvořit ojedinělé místo se zvláštní hodnotou v rámci moderní Evropy. Heslovité vyjádření: Uherské Hradiště centrum kulturní minulosti, současnosti i budoucnosti.

II.

GLOBÁLNÍ CÍLE

II. I. GLOBÁLNÍ CÍLE (NÁVRH) ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Zachovat a rozvíjet aktivní provozování ţivé kultury obyvateli města v širokém měřítku. Rozvoj všech umělecky cenných kulturních ţánrŧ, při zachování specifického vztahu k folklorním tradicím. Uchování historické urbanistické hodnoty města. Specifický kulturní potenciál města vyuţít pro cestovní ruch.

III.

ANALÝZA SWOT

III. I. SILNÉ STRÁNKY Urbanistická identita města (existující městská památková zóna, zachovaný urbanismus historického jádra).

2


Strategie

Mimořádná kulturnost města (mnohotvárnost a bohatost kulturního ţivota, ţivé umění provozované v ojedinělém rozsahu, kulturně hodnotné akce a produkce). Image města jako kulturního centra Slovácka, kde je pěstována umělecky hodnotná kultura (alternativa k silným, komerčním, zpravidla méně umělecky hodnotným aktivitám). Jedinečný, identifikující folkloristický ráz místní kultury (vliv na minulou i současnou ţivou kulturu, taneční a hudební skupiny, výtvarné umění, lidová a umělecká řemesla). Aktivní účast obyvatel včetně mladší generace na velkém mnoţství kulturních, společenských a sportovních akcí. Existence tradičních, regionálně, národně i mezinárodně významných akcí, schopnost je rozvíjet a schopnost připravovat zcela nové akce (Slovácké slavnosti vína, LFŠ, filmový festival TSTTT, Slavnosti bratrství Čechŧ a Slovákŧ na Javořině, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, Festival hudebních nástrojŧ a lidových muzik). Existence významných kulturních institucí s nadregionálním významem (Slovácké muzeum, Slovácké divadlo). Dobré výsledky kulturních organizací zřizovaných městem při prosazování umělecky hodnotné kultury a vytváření podmínek pro provozování kultury širokou veřejností, mj. i s dŧrazem na folkloristické tradice (Klub kultury, Knihovna B.B. Buchlovana, Městská kina). Trvalý zájem představitelŧ města o kulturu. Velká tradice aktivní činnosti spolkŧ a sdruţení, velký počet spolkŧ a sdruţení. Dobré vztahy města a zřizovaných kulturních institucí (fungující vhodným směrem ovlivňovaný systém ve prospěch kultury). Existence projektového a motivujícího financování (neinvestiční dotace neziskových a podnikatelských organizací přímo z rozpočtu města). III. II. SLABÉ STRÁNKY Technická správa nemovitostí města uţívaných pro kulturní účely je ve správě jednotlivých kulturních zařízení a odboru kultury (odborné věci by měli řešit technici na odboru správy majetku, facility management). Nevyuţitý potenciál uměleckých a lidových řemesel pro rozvoj cestovního ruchu (spolupráce se Slováckým muzeem, moţnost dotací MK). Rezervy ve vyuţití činnosti a aktivit kulturních institucí, kulturně podnikajících subjektŧ a spolkŧ, jejichţ zřizovatelem není město (není systém odvíjející se z koncepce, moţnost projektového financování, fond kultury…). Neprovádí se dostatečná dokumentace kulturní činnosti spolkŧ a organizací (lze řešit např. tím, ţe povinnou součástí vyúčtování městem dotovaných kulturních a společenských akcí bude jejich základní dokumentace - tiskoviny, fotografie, videozáznam - a ţe bude v propozicích umoţněno začlenit náklady na tuto dokumentaci do vyúčtovatelných nákladŧ projektu, takto získanou dokumentaci archivovat ve vhodném zařízení - Slovácké muzeum, Klub kultury apod.). Objekty budov kulturních institucí zřizovaných městem jsou na horní hranici moţných kapacit a vykazují stavebně-technické potíţe nejrŧznějšího charakteru (samostatný rozbor). MKZ (samostatný rozbor).

3


Strategie

III. III. PŘÍLEŢITOSTI Vyuţívání silných stránek města v oblasti kultury pro tuzemský a mezinárodní cestovní ruch (propojení ţivé kultury s památkami, marketingově vyuţít genius loci, vedlejší kulturní servis pro návštěvníky specificky zaměřených akcí – LFŠ…). Vybudování kulturně-turistické atraktivity výrazně nadregionálního formátu, která bude přitahovat velké mnoţství návštěvníkŧ, bude fungovat celoročně a svým zaměřením bude naprosto jedinečná a typická pro celý region (skanzen Rochus – projekt evropského rozměru, identifikace (přivlastnění si) s fenoménem Velké Moravy – evropský potenciál, archeologická lokalita Sady, Velkomoravská cesta…). Přirozené středisko „Slovácka“, identifikující danou oblast a její tradice. Existence Slováckého muzea na území města. Definovat a vyuţít potenciál uměleckých řemesel pro rozvoj cestovního ruchu a ekonomiku. Prosadit kulturní hodnoty Uherského Hradiště v evropském kontextu (Uherské Hradiště jako turistické centrum celé oblasti Slovácka). Existence vysoké školy – impuls pro kulturu (zkušenosti z vysokoškolských měst ukazují, ţe studenti vysokých škol přinášejí nové podněty a objevují se nové kulturní aktivity, zejména v oblasti alternativní kultury, jsou více otevřeni podnětŧm, které přicházejí ze světa). Zřízení Fondu kultury (v kraji i některých městech existuje kulturní fond, jeho finanční prostředky je moţno převádět do dalších let, mŧţe být naplněn i z grantŧ, fond má přísná pravidla, návrhy připravuje umělecká rada, schvaluje rada města). Vybudovat nebo nakoupit servis na čerpání státních a evropských dotací pro kulturní instituce ve městě. Vyuţít potenciál uměleckého školství (SUPŠ, ZLŠU). III. IV. HROZBY Zaměření kulturních aktivit a podpor do oblasti folkloristiky na úkor vyváţeného rozvoje všech kulturních ţánrŧ (upřednostňování tradice). Příliv vysokoškolákŧ mŧţe změnit kulturní klima ve městě (multikulturnost, komerční kultura…). Neřešení objektŧ kulturních institucí města (kapacity, opravy).

IV.

KRITICKÉ OBLASTI

IV. I. KRITICKÉ OBLASTI PRO TVORBU STRATEGICKÝCH CÍLŦ, SMĚRŦ A AKTIVIT V RÁMCI KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI 1. Udrţování a posilování aktivní účasti obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města (zlepšovat podmínky v rámci KK, zapojovat městem nezřízené kulturní subjekty, spolupráce škol a kulturních institucí ve městě, ţánrová pestrost, dŧraz na folkloristické tradice) 2. Prostorové problémy kulturních institucí (divadlo, KK, kino, knihovna, MKZ…) 3. Financování kultury (zváţit vhodnost kulturního fondu, podpora kulturních organizací nezřízených městem, podpora získávání dotací,)

4


Strategie

4. Provázání kultury na cestovní ruch (identifikující folkloristický ráz místní kultury, existence tradičních významných akcí, potenciál uměleckých a lidových řemesel, centrum „Slovácka“, poţadavky ze strany nositelŧ cestovního ruchu, koordinace se ZK a Moravou, image kulturního města, nemovité památky, atraktivity nadregionálního formátu) 5. Udrţet a posílit image města (kulturnost, hodnotná kultura, významné akce umělecké hodnoty, památky)

V.

STRATEGICKÉ CÍLE

V. I. STRATEGICKÉ CÍLE PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 1. Udrţovat a posilovat aktivní účast obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města (udrţet počet zájmových souborŧ při KK minimálně na stávající úrovni do r.2013, navýšit podíl financování kultury (mimo investice) z rozpočtu města. 2. Vyřešit prostorové problémy významných nositelŧ kultury (optimální prostorové podmínky pro nejvýznamnější nositele kultury ve městě - divadlo, KK, kino, knihovna, MKZ do r.2013) 3. Optimalizace zdrojŧ financování kultury (optimalizovat stávající nástroje financování a vytvořit předpoklady pro lepší zapojení národních a evropských nástrojŧ do konce r.2007) 4. Zvyšovat míru provázání kultury na cestovní ruch (připravit min. 3 projekty řešící tuto problematiku do r.2010) 5. Udrţovat a posilovat kulturní image města (zachovat pořádání kulturních akcí na území města do r.2013 alespoň ve stávajícím počtu a významu)

VI.

STRATEGICKÉ SMĚRY

VI. I. STRATEGICKÉ SMĚRY PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 Strategický cíl 1. Udrţovat a posilovat aktivní účast obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města 1.1. Zlepšování podmínek pro zájmové kulturní aktivity v rámci KK Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Trvalá modernizace vybavení a technologického zázemí pro zájmovou činnost 1.2. Vyšší zapojení městem nezřízených kulturních subjektŧ a kulturně aktivních skupin obyvatel do kulturního ţivota Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 2. Projektové financování kulturních aktivit Pozn.:

Stimulace kulturních subjektŧ a kulturně aktivních skupin obyvatel k zapojení do veřejného kulturního ţivota, k četnosti a kvalitě. 3. Vytvořit podmínky pro tvořivou činnost mládeţe Pozn.:

Podchycení alternativního kulturního ţivota mladé generace (hudba, tanec, výtvarné projevy apod., alternativa k nízkoprahovému zařízení apod.).

5


Strategie

1.3. Prohlubovat spolupráci škol a kulturních institucí ve městě Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit bariéry vzájemné spolupráce a jejich význam Pozn.:

Mŧţe se jednat o mzdové prostředky ve školách, časové problémy, místo konání apod. 2. Prověřit „modernost a zajímavost“ nabídky kulturních institucí Pozn.:

Zvýšit atraktivnost pro školní mládeţ, např. přizpŧsobením nabídky jejich aktuálním zájmŧm, hudebním ţánrŧm apod. Modernizovat výukové materiály, přednášky a pomŧcky (moţnost vyuţití ESF). Strategický cíl 2.

Vyřešit prostorové problémy významných nositelŧ kultury

2.1. Komplexní, nadčasové řešení situace Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Posouzení stávajícího stavu s ohledem na limitující podmínky Pozn.:

Příloha č.1. 2. Vyhodnotit variantní řešení s ohledem na limitující podmínky Pozn.:

Navrţené varianty prověřit samostatnou stavebně-technickou studií. 3. Provést rozhodnutí a zahájit realizaci Pozn.:

Problematika je diskutována několik let, nedochází k rozhodnutí, omezují se moţnosti rozvoje kulturních zařízení, čerpají se prostředky na dílčí řešení. 4. Připravit scénář pro zajištění činnosti kulturních institucí a pořádání významných kulturních akcí pro období výstavby, případně přestavby objektŧ Pozn.:

Vzhledem k bohatosti kulturního ţivota ve městě a závazkŧm plynoucím z pravidelného pořádání významných akcí by mohlo dojít k významným škodám v postavení města jako kulturního centra. Strategický cíl 3.

Pro strategický cíl „Optimalizace zdrojŧ financování kultury

3.1. Vnitřní zdroje Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit vhodnost kulturního fondu Pozn.:

Moţnost převádět prostředky do dalších let, moţné zdroje z grantŧ, ţádosti schvaluje rada města, pozitivní zkušenosti jiných měst. Programové zaměření, vazba na obsahový soulad s koncepcí – např. zvýšení významu kulturní akce, výjezdy profesionálních subjektŧ do venkovských oblastí, sociální integrace, reprezentace v zahraničí, projekty uměleckých škol…, bodové hodnocení předkládané umělecké radě, vyšší koncentrace finančních prostředkŧ s dŧrazem na sníţení finanční závislosti podporovaných projektŧ na poţadované dotaci apod. 3.2. Vnější zdroje Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Trvale vyhledávat vhodné dotační tituly a zdroje financování z centrální úrovně a EU pro potřeby tvrdých i měkkých investic v oblasti kultury

6


Strategie

Pozn.:

Vazba na specializovanou agenturu, případně vytvoření specializované pracovní pozice v oblasti dotačních titulŧ s pravidelným monitoringem situace a zpětnou vazbou na řídící pracovníky kulturních zařízení. 2. Posilovat význam kulturních projektŧ, umoţňující přilákat vnější i vnitřní zdroje Pozn.:

Rostoucí význam posouvá priority u politické reprezentace, sponzorŧ, dotačních titulŧ a dalších donátorŧ. Velké akce mohou mít vysokou uměleckou hodnotu, vysoký podíl samofinancování a vysoký mediální potenciál, mohou snáze vázat externí finanční zdroje včetně dotačních titulŧ. Strategický cíl 4.

Zvyšovat míru provázání kultury na cestovní ruch

4.1. Vytvořit nástroje umoţňující existenci aktuálních zdrojŧ dat o kultuře a provázat je na aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Vytvořit oficiální jednoduše dostupný kulturní portál na www Pozn.:

Vlastní doména. Pravidelně aktualizovaná databáze na www stránkách – připravované a uskutečněné akce, hledání partnerŧ, sponzorŧ, spoluorganizátorŧ. Vhodný interaktivní systém vkládání dat přes administrátora v reálném čase pro všechny subjekty. Propojit s oficiálním portálem cestovního ruchu. 4.2. Posilovat začlenění místního specifického potenciálu a aktivit do krajských projektŧ Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Iniciovat krajské projekty s potenciálem vyuţití kulturního profilu a zázemí města Pozn.:

Nutná úzká spolupráce se subjekty cestovního ruchu. Vyuţití potenciálu moţného klastru Kroměříţ – Zlín – Uherské Hradiště – Roţnov p.Radhoštěm s potenciálem prodlouţit pobyt návštěvníkŧ a vytvořit tak prostor pro nabídku kulturních záţitkŧ. Strategický cíl 5.

Udrţovat a posilovat kulturní image města

5.1. Rozsah a kvalita činnosti významných nositelŧ kultury Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Udrţet a posilovat finanční prostředky z rozpočtu města na činnost (mimo investice) městem zřizovaných organizací v oblasti kultury Pozn.:

Strategické dlouhodobé financování, které vedle pevné částky dlouhodobého rozpočtového výhledu bude pruţně zohledňovat další kulturní aktivity v souladu se strategií rozvoje kultury v Uherském Hradišti. 5.2. Významné kulturní akce - identifikace s regionem Slovácko Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Posilovat a rozvíjet stávající akce Pozn.:

Slavnosti vína, Letní filmová škola, Mezinárodní festival hudebních nástrojŧ lidových muzik, Mezinárodní ekologický festival TSTTT, Mezinárodní malířské sympozium Hradišťský plenér apod. 2. Identifikovat a realizovat nové akce

7


Strategie

5.3. Pestrost a kvalita kulturního ţivota Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit rozsah a četnosti ţánrŧ v rámci stávajících kulturních akcí Pozn.:

V případě zjištěných nedostatkŧ přijmout v souladu se strategií rozvoje kultury příslušná opatření 2. Prověřit celkovou kulturnost města z hlediska běţného občana a návštěvníka Pozn.:

Stav veřejných prostor, mobiliáře, čistota apod.

8

PŘÍLOHA Č.1.

NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROSTOROVÝCH PROBLÉMŦ VÝZNAMNÝCH NOSITELŦ KULTURY



Příloha č. 1

Obsah I.

OBJEKTY BUDOV KULTURNÍCH INSTITUCÍ ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM I. I. I. II

I.II.I. I.II.II. I.II.III. I.II.IV. II. II. II. II. II. II. II.

III.

Stávající stav – podstatné charakteristiky Navrhovaný stav - Přestavba kina Hvězda (nadstavba) Navrhovaný stav - Přestavba Klubu kultury (nadstavba, rozšíření) Navrhovaný stav - Přemístění kulturních institucí do bývalého Justičního paláce

OBJEKTY BUDOV MÍSTNÍCH KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ I. II. III. IV. V. VI.

2

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA K PODSTATNÝM PROBLÉMŦM..................................................... 2 NÁVRHY MOŢNÉHO ŘEŠENÍ ......................................................................................... 2

3 4 8 13 15

CHARAKTERISTIKA MKZ A EXISTUJÍCÍ PROBLÉM .......................................................... 15 STÁVAJÍCÍ ROZMÍSTĚNÍ MKZ ..................................................................................... 16 LIMITY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU .................................................................... 16 NÁVRHY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU .................................................................. 17 MODEL „VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST“ ............................................................................ 18 ZÁVĚR FORMULOVANÝ NA ZÁKLADĚ PRACOVNÍCH JEDNÁNÍ V PRŦBĚHU ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI ................................................. 18

BUDOVA Č.P. 21 (BÝVALÁ JEZUITSKÁ KOLEJ)

19

1


Příloha č. 1

I. OBJEKTY BUDOV KULTURNÍCH INSTITUCÍ ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM I. I. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA K PODSTATNÝM PROBLÉMŦM 1. Problematika byla v minulosti diskutována mnohokrát, vznikaly rŧzné varianty moţných řešení. 2. Vznikající návrhy vţdy vycházely z tradičního náhledu (divadlo – oprava, nová budova, KK – rekonstrukce, bud. 21 – kultura…) 3. Pro účely SF EU je nutné soustředit aktivity na 1-2 velké projekty, které budou dobře zdŧvodněné a budou řešit více problémŧ – více objektŧ, kultura, cestovní ruch) 4. Je nutné se alespoň „nepřijatelnými“ návrhy

na

úrovni

proveditelnosti

zabývat

netradičními

tedy

I. II. NÁVRHY MOŢNÉHO ŘEŠENÍ Předloţené návrhy vznikly na základě analýzy vycházející z informací shromáţděných v prŧběhu prací na materiálu Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti a z jednání pracovních skupin. Jedná se o návrhy, které nejsou a nemohou být konečné. Jsou připraveny do fáze prověření proveditelnosti, musí však být dále zpracovány projektové práce rŧzných úrovní, které odhalí moţná úskalí a vytvoří podklady k přesným kalkulacím. Významným momentem případné realizace vybraného návrhu bude potom zajištění činnosti kulturních organizací a jejich aktivit pro veřejnost po dobu realizace, coţ mŧţe ovlivnit harmonogram a etapy vlastní realizace.

2


Příloha č. 1

I.II.I. Stávající stav – podstatné charakteristiky

Kino Hvězda špatný stav objektu předimenzovaný sál zkulturnit prostory a oţivit lepším pronájmem

Knihovna chybí přednáškový sál nedostačující prostory

Jiné soukromé subjekty budova 21 (nemusí být pro kulturu)

Divadlo

Město Uherské Hradiště

obtíţné sdílení prostor neodpovídá současné scéně

Klub kultury připravuje se zásadní rekonstrukce nevyjasněná problematika okolí moţnost zrušit restauraci pro SF nutnost projekt rozšířit o další dimenze

MKZ Řešeno samostatnou kapitolou

3


Příloha č. 1

I.II.II. Navrhovaný stav - Přestavba kina Hvězda (nadstavba)

Kino Hvězda bude odstraněn nevzhledný objekt se spoustou „hluchého“ prostoru odstraní se problém malého promítacího sálu „biásek“ odstraní se problém předimenzovaného sálu

Knihovna bude k dispozici přednáškový sál vyřeší se problém nedostatečných prostor

Vznik dvou menších promítacích sálŧ Sdílení technického zázemí Zásadní změna estetiky Efektivnější vyuţití prostředkŧ na opravy

4


Příloha č. 1

V době zpracování tohoto materiálu nejsou doposud uzavřena některá jednání o dalším rozvoji města Uherské Hradiště jako univerzitního města. Tato skutečnost mŧţe navrhované řešení podstatně ovlivnit a to následovně: 1. Přítomnost a rozvoj VŠ na území města nebude mít vliv na navrhované varianty (sál kina nebude vyuţíván jako aula, navrţenou variantu je moţno realizovat). 2. Přítomnost a rozvoj VŠ na území města bude vyţadovat vyuţití sálu v kině jako auly (navrţená varianta nebude realizována, budova kina bude přestavěna a modernizována s cílem vyuţití i pro účely VŠ, pro knihovnu bude městem zakoupen nový objekt, případně bude přestěhována do Justičního paláce – viz kap. 1.2.4.). Technické posouzení alternativy přemístění Buchlovana a integrace s budovou kina Hvězda

Knihovny

Bedřicha

Beneše

Situace a východiska Městská knihovna sídlí v historickém objektu bývalé synagogy. Prostorové moţnosti jejího rozvoje v současném objektu jsou nulové, sousední pozemky ve správě státu zatím nedostupné. Z dŧvodu zajištění efektivnějšího provozu a některým společným prostorovým potřebám se nabízí k technickému prověření myšlenka integrace knihovny s objektem kina Hvězda. Tuto myšlenku podporuje i vznik vzdělávacího centra v sousedním areálu bývalých kasáren. Kino Hvězda bylo vystavěno v roce 1967, na svou dobu ve velmi uspokojivé architektonické kvalitě v prostoru Smetanových sadŧ. Vedlejším produktem tehdejší stavby byl kryt CO. Nedávno provedené stavebně technické prohlídky budovy konstatují závaţné nedostatky stavebně technické, provozní i energetické a signalizují potřebu komplexní rekonstrukce. Za pozitivum integrace obou zařízení lze označit: dobrá poloha s výbornou dostupností a moţností řešení parkovacích míst, příleţitost provést potřebnou rekonstrukci, funkční integrace a kooperace – multifunkční kulturní centrum, za negativum: omezení plošného rozvoje objektu uvnitř ploch veřejné a parkové zeleně, stavebně technické komplikace, otázka koexistence s krytem CO, otázka vhodného vyuţití stávající knihovny – bývalé synagogy. Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a poţadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM - RPIC byla zpracováno nové a podrobnější posouzení záměru. Za disponibilní prostorový potenciál, který by měl být předmětem alternativního vyuţití lze označit diskotéku v suterénu, dále prostory pod ochozy kolem celého objektu a zejména vnitřní atrium. Diskotéka není funkcí nezbytnou, zařízení tohoto typu se ve městě a jeho centrální zóně vyskytují v hojném počtu. Lze předpokládat, ţe obdobná aktivita vznikne s rozvojem vzdělávacího centra v některém objektu bývalých kasáren. Pro potřeby vlastního kina a případné knihovny stačí v objektu umístit jedno společné občerstvovací zařízení – bufet s internetovou kavárnou či čajovnou. Zcela společné mŧţe být sociální a šatnové zázemí. Poţadavky na kinosály, přednáškové, audiovizuální a jiné prostory jsou společné a mohou být vyuţívány univerzálně a přitom plně vyhovovat provozní době knihovny i kina.

5


Příloha č. 1

Nové knihovní prostory lze umístit do dvou úrovní nástavby nad středovým atriem, které má nyní plochu přes 500 m2. Celková nově vzniklá plocha pro potřeby knihovny tedy bude činit cca 1000 m2. Současná plocha zastavěná knihovnou (synagogou) má výměru 420 m2, uţitná plocha je nedosahuje 600 m2. Budova bude vertikálně členěna takto: suterén: malý univerzální sál, depozity, provozní zázemí, sklady, přízemí: vstupní foyer, šatny, sociální eventuelně 2 sály, administrativní zázemí,

zařízení,

bufet,

víceúčelový

kinosál

2 úrovně nástavby: knihovna, 3. ustupující nástavba: vyhlídková kavárna (není podmínkou). Uvedené posouzení je velmi ideové, pro seriozní prověření moţnosti nezbytných nástaveb je nutno provést podrobné statické posudky. Navrţené řešení lze povaţovat za technicky a prostorově dostupné. Záměr si další podrobné projekční prověření na úrovní architektonické studie určitě zaslouţí. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje

6


Příloha č. 1

7


Příloha č. 1

I.II.III. Navrhovaný stav - Přestavba Klubu kultury (nadstavba, rozšíření)

Vznik dvou spojených a oddělených budov (samostatné vchody…) Sdílení části technického zázemí Zásadní změna estetiky

Klub kultury

Divadlo dŧstojný samostatný objekt

plánovaná rekonstrukce stávajícího objektu bude v tomto případě efektivnější

8


Příloha č. 1

Technické posouzení alternativy přemístění Slováckého divadla a integrace s Klubem kultury na Hradební ulici Situace a východiska Slovácké divadlo je umístěno v pronajatých prostorách sokolovny na Tyršově náměstí. Vlastníkem budovy je TJ SOKOL. Zřizovatel Město Uherské Hradiště vynakládá dlouhodobě na pronájem objektu vysoké částky, vysoké nájemné prodraţuje provoz tohoto kulturního zařízení a trvale zatěţuje rozpočet Města. Druhým významným faktorem je skutečnost, ţe budova nebyla koncipována jako divadelní scéna, proto její dispoziční, technické, technologické ale i bezpečnostní parametry ani po řadě úprav a rekonstrukcí nevyhovují provozním potřebám instituce. K tomu, aby mohla divadelní scéna i do budoucna fungovat jako moderní kulturní a divadelní stánek, aby zařízení udrţelo krok se soudobými technicko technologickými a zejména scénickými trendy, aby repertoár a stavba scén nebyla nadále omezována prostorovými moţnostmi nestandardního jeviště a zastaralou jevištní technologií, situace vyţaduje komplexní řešení. Tyto představy a nákladné rozvojové a modernizační záměry však nelze ani plánovat ani realizovat v nevlastní - cizí nemovitosti. Jeho přemístění do centra města je jednou z nových, dosud neprověřovaných alternativ řešení problematiky trvalého umístění. Dosud byly analyzovány a prověřovány tyto lokality: 1. prostor za stávající Malou scénou, 2. vestavba do kolejního nádvoří č.p. 21, 3. přestavba a přístavba Klubu kultury na Hradební ulici a Komenského náměstí, 4. přístavba k objektu kina Hvězda ve Smetanových sadech, 5. prostor mezi synagogou a Františkánským klášterem na Velehradské třídě, 6. dostavba prostoru u nákupního střediska na Velehradské třídě. Z předloţených alternativ umístění nebyla označena ţádná za optimální. Kaţdá lokalita je zatíţena buď technickými, prostorovými nebo majetkovými problémy. Vytvoření smysluplného a reálného záměru přemístění se z hlediska ekonomické udrţitelnosti ukázalo v září 2005 jako obtíţné. Přesto dokument, který byl k této problematice v roce 2005 zpracován a radou města projednán, označil za výhodnější filosofii vybudování multifunkčního zařízení s ţádoucí mírou univerzality a flexibility. Přestavba Klubu kultury (viz bod 3) předchozí analýzy byla prověřována spíše ideově bez zřetele na reálné prostorové a stavebně technické předpoklady objektu. Za pozitivum této alternativy bylo označeno: dobrá poloha s výbornou dostupností a moţností řešení parkovacích míst (podzemí), příleţitost zvelebit nevzhledný objekt v centru města, v případě získání okolních pozemkŧ (odkupu od stávajících vlastníkŧ) dobré moţnosti rozvojové ambice, moţná univerzalita (více sálŧ, více aktivit) – multifunkční kulturní centrum, za negativum: část pozemkŧ před Klubem kultury není ve vlastnictví města, nutnost rozsáhlé komplexní rekonstrukce nevyhovujícího kulturního zařízení.

stavebně

technicky

a

provozně

Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a poţadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM-RPIC bylo zpracováno nové a podrobnější posouzení záměru.

9


Příloha č. 1

Vzhledem k současnému pokročilému stadiu přípravy dostaveb před objektem Klubu Kultury (územní rozhodnutí o umístění staveb), bylo umístění stálé divadelní scény prověřováno jinou optikou: prostorový potenciál lze rozšiřovat pouze nástavbou nebo dostavbou směrem jiţním do zadní části pozemku tj. k hradební zdi. Nelze předpokládat vyuţití ploch privátních investorŧ. Nutnost rozsáhlé komplexní rekonstrukce objektu pak z dnešního stupně poznání nelze označovat za záporný aspekt, ale naopak. Investiční záměr, který byl pro rekonstrukci budovy vypracován prokazuje nejen nutnost rekonstrukce havarijní elektroinstalace ale zásadních stavebně technických úprav a energetický úsporných opatření. Pro potřeby vlastního provozu Klubu kulturu (dále jen KK), který své aktivity realizuje dílem ve velkém sále KK a dílem v prostorách Reduty, je nutno zachovat právě velký sál, který zaujímá západní část budovy. Východní část se suterénní diskotékou No. 6, v přízemí s restaurací, v patře se salonky a malým sálem je plně nahraditelná jinými srovnatelně kvalitními prostory v Redutě a nebo lze jejich kompenzaci plnohodnotně předpokládat v prostorách jezuitské koleje. Vymístěním těchto aktivit lze tedy získat stavební objem, který mŧţe absorbovat stálou divadelní scénu s nezbytným zázemím. Předpokladem pro umístění divadelní scény do uvolněné východní části je pak zejména nástavba provaziště a jednoho celého podlaţí a částečné rozšíření objektu jiţním směrem. Nezbytnou podmínkou pro zásobování nejen divadelního sálu jevištní technikou, scénickými zařízeními a kulisami je obnovení, otevření a zvýšení prŧjezdu za budovou, tedy zrušení prodejny papírnictví. Vznikla by tak plynulá objízdná a zásobovací trasa z Komenského náměstí do ulice Hradební, která by řešila nejen obsluhu divadelní scény ale i velkého sálu KK. Pokud je základní stavební jednotkou divadelní sál současných parametrŧ velikosti cca 450 m2 s kapacitou cca 380 míst, lze tento objem vestavět do východní části KK, přičemţ sál by mohl být zvětšen na cca 550 m2 a kapacitně by mohl pojmout aţ 450 divákŧ. Východní část budovy pak bude vertikálně členěna takto: suterén: sklady, hydraulické zvedací zařízení jevištní techniky, přízemí: vstupní foyer, šatny, sociální zařízení, hlediště s elevací, jeviště, nástavba: provaziště, herecké, administrativní a provozní zázemí (vhodné bude realizovat nástavbu ve formě ustupujícího podlaţí v celé ploše budovy KK s výjimkou administrativního traktu KK do Komenského náměstí). Vestavbou divadelní scény do tohoto objektu zesílí potřeba řešení skladovacích prostor jak pro potřeby divadla tak samotného KK. Zejména v případě, ţe by suterénní prostor pod velkým sálem KK byl vyuţit pro restaurační zařízení, jehoţ přítomnost (byť v omezené formě) bude ţádoucí. Uvedené posouzení neřeší moţnost variabilního uspořádání hlediště a jeviště od kukátkového k otevřeným formám např. arénové scény. Vzhledem k prostorovým moţnostem a s ohledem na přítomnost velkého sálu KK, lze ale spíše předpokládat klasické a pevné uspořádání. Navrţené a takto vzniklé provozní vazby lze pak označit za velmi volné. Oba prostory velký sál KK i divadelní scénu SD lze vyuţívat autonomně, nezávisle na sobě i souběţně. Současně to však nevylučuje programovou kooperaci a prostorovou integraci. Umístění divadelní scény do tohoto objektu předpokládá velmi zásadní zásah do stavební podstaty objektu, do jeho ocelové konstrukce a nosného systému. Náklady budou nepochybně vysoké, ale lze očekávat jejich efektivní vynaloţení To podporuje i nutnost komplexní rekonstrukce této budovy.

10


Příloha č. 1

Z hlediska parkovacích kapacit pro návštěvníky, lze tuto lokalitu označit za poměrně vhodnou. Kapacita existujících parkovacích ploch v okolí i po dostavbě privátních objektŧ před KK bude zejména ve večerních hodinách dostatečná. Přímo v místě se předpokládá cca 100 parkovacích míst v podzemní garáţi a na terénu, další kapacity jsou u Reduty a na Masarykově náměstí. Bilanci podporuje i přítomnost velkého záchytného parkoviště s 206 místy v lokalitě ČD Jih. Dostavba prostoru před KK polyfunkčními domy s hromadnou garáţí v suterénu, kterou plánují privátní investoři, není pro uvedený záměr ţádnou zásadní překáţkou. Před objektem KK a SD vznikne poměrně komorní a klidový rozptylový předprostor – nádvoří, které mŧţe ke kvalitě kulturního zařízení přispět. Vstup do nádvoří a ke kulturnímu zařízení je orientován přímo do osy Poštovní ulice, která propojuje náměstí s tímto nádvořím. Navrţené řešení lze povaţovat za technicky a prostorově reálné. Záměr si další podrobné projekční prověření na úrovní architektonické studie určitě zaslouţí. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje

11


Příloha č. 1

12


Příloha č. 1

I.II.IV. Navrhovaný stav - Přemístění kulturních institucí do bývalého Justičního paláce V případě, ţe město Uherské Hradiště zakoupí objekt bývalého Justičního paláce, vznikne v centru města poměrně velký zastavěný prostor, který lze potenciálně vyuţít i k umístění jedné nebo více kulturních institucí zřizovaných městem. Vzhledem k tomu, ţe v době zpracování materiálu není zcela dořešena otázka zda město zakoupí objekt, případně jak s ním dále naloţí, je uvedená varianta řešení zmíněna především z dŧvodu kompletního výčtu reálných moţností řešení prostorových problémŧ kulturních institucí zřizovaných městem. Posouzení alternativy přemístění Slováckého divadla do areálu bývalé věznice. Integrace s Muzeem paměti národa Situace a východiska Věznice v Uherském Hradišti je vedena v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem „859l“. Vystavěna byla společně s justičním palácem v letech 18917. Od roku 1962 je objekt nevyuţíván a chátrá. Z hlediska polohové atraktivity i dopravní dostupnosti má naprosto výjimečnou polohu. Soubor justičních staveb se nachází v centru městské aglomerace se 40 tisíci obyvateli (druhá největší koncentrace obyvatel ve Zlínském kraji), leţí na samém okraji historického jádra města s vyhlášenou Městskou památkovou zónou Uherské Hradiště, vedle autobusového nádraţí a páteřní městské komunikace a státní silnice I/50. Přiléhá rovněţ k Palackého náměstí, které tvoří logický nástupní prostor do historického centra města. Město v roce 1994 vyjádřilo podporu regeneraci justičního paláce včetně umístění vazební věznice usnesením zastupitelstva města o převodu objektu z vlastnictví města na stát – na ministerstvo spravedlnosti – vězeňskou správu. Pŧvodní záměry soudnictví a vězeňství adaptovat soubor staveb na Okresní soud a vazební věznici, které byly dokonce promítnuty do kompletně vypracované projektové dokumentace pro stavební povolení. Ministerstvo však deklarovaný zájem a příslib městu ani po více neţ deseti letech nesplnilo Očekávání města se dosud nenaplnila, objekt je zatíţen nerozhodností jeho majitele o zpŧsobu budoucího definitivního vyuţití. Areál bývalé věznice dále chátrá a bez nadsázky lze říci, ţe se jedná o poslední a největší skvrnu v obraze města i na upraveném a zásadně zregenerovaném prostoru městské památkové zóny. Veřejnost i představitelé města nesou tento dlouhodobě neudrţitelný stav velmi trpce a nehodlají se s ním smířit. Situace byla opakovaně diskutována s představiteli Zlínského kraje a město poţádalo Ministerstvo spravedlnosti ČR o zpětný převod objektu do vlastnictví města. Jednání o převodu probíhají dosud. K budoucímu vyuţití město sdělilo odhodlání připravit společný projekt smysluplného vyuţití areálu bývalé věznice. V části areálu bývalé věznice by mělo být umístěno muzeum paměti národa připomínající období totalitního reţimu. Ve zbývající části pak bylo předpokládáno umístění vzdělávacích aktivit nadregionálního významu. Tyto vzdělávací projekty by navázaly jednak na střední umělecko prŧmyslovou školu, která je součástí komplexu justičních budov a jednak na aktivity města ve vzdělávací zóně v blízkém areálu bývalých kasáren. Soubor staveb bývalé věznice tvoří třípodlaţní křídla vesměs vězeňských prostor, která obepínají vnitřní nádvoří. Jedná se o dispoziční dvoutrakt: chodby na straně jedné a větší či menší cely na straně druhé. Ze souboru hmot pak vybíhá směrem severním poměrně dominantní objekt tzv. samotek v dispozičním trojtraktu, který rozděluje další ohrazenou plochu areálu na dva velké prostory.

13


Příloha č. 1

V ose samotek do vnitřního nádvoří zasahuje pŧvodní vězeňská kaple. Nejen stavební podstata ale zvláště klasicistní osová urbanistická kompozice hmot a prostranství je předmětem památkového zájmu. Z hlediska jakéhokoliv připomenutí pohnuté historie areálu zejména v období totalitního reţimu je právě vězeňská kaple dŧleţitým faktorem. Za pozitivum integrace obou zařízení lze označit: dobrá poloha s výbornou dostupností a moţností řešení parkovacích míst za negativum: omezení hmotového rozšiřování souboru s ohledem na památkové zájmy dispozice objektu neumoţňující vestavbu sálových prostor z dŧvodŧ památkové ochrany a vzhledem ke konstrukčnímu systému Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a poţadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM RPIC byla zpracováno posouzení záměru. Přístavbu nebo dostavbu zcela nové hmoty, která by narušila osovou symetrii a kompozici hmot, nelze s ohledem na památkový zájem označit za moţnou. Klíčovým předpokladem jakékoliv integrace je umístění divadelního sálu s jevištěm a provazištěm. Za disponibilní prostorový potenciál, který by měl být předmětem alternativního vyuţití pro divadelní sál lze označit vězeňskou kapli a objekt samotek. Z tohoto hlediska je vlastní kaple prostorově a plošně nedostatečná, musela by projít výraznou přestavbou a bez nutného rozšíření a totální transformace stavebně prostorové nelze plnohodnotný divadelní sál do tohoto místa vestavět, nemluvě o jevištní technologii a divadelní technice, pro kterou zde rovněţ nenajdeme dostatek prostoru. Jakýkoliv pokus o takové radikální řešení pak zákonitě ztroskotá na památkových zájmech, s nimiţ bude v přímém rozporu. Prostorově a filosoficky výhodnější se mŧţe jevit alternativa umístění nového sálu na místě samotek. Z logiky hmotového uspořádání areálu se tato alternativa dá povaţovat za stavebně reálnější. To by ovšem znamenalo demolici části objektu prohlášeného za kulturní památku. Odstranění celé nebo jen části památky je však dle památkového zákona nesmírně sloţitý a časově náročný proces se zcela neznámým výsledkem. V praxi se takové skutky či zásahy do památek standardně nepovolují neprovádí. Vzhledem k charakteru hmoty samotek, jejich dominanci a jedinečnosti nelze ani tuto alternativu povaţovat za reálnou. Pro úplnost rozboru lze připomenout i hypotetickou moţnost tzv. odpamátnění celého souboru, nebo-li zrušení prohlášení za kulturní památku. Vzhledem k charakteru, historickým hodnotám a významu této architektury však lze takový krok označit spíše za nemoţný. Uvedené posouzení je velmi ideové, pro odpovědné prověření moţnosti funkční a prostorové přestavby kulturní památky je nezbytné stanovisko nadřízených orgánŧ památkové péče. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje

14


II.

Příloha č. 1

OBJEKTY BUDOV MÍSTNÍCH KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ

II. I. CHARAKTERISTIKA MKZ A EXISTUJÍCÍ PROBLÉM Místní kulturní zařízení jsou sloţky podléhající řízením přímo Městu Uherské Hradiště, které je jejich zřizovatelem. Účelem těchto sloţek je především uspokojování kulturních potřeb a zájmŧ občanŧ města, zejména dané místní části města, ve které je MKZ zřízeno. Vedoucím organizační sloţky je ředitel(ka). Ředitel(ka) je jmenován(a) a odvolán(a) Radou města Uherské Hradiště. Zřizovatel svěřuje organizační sloţce do správy majetek, z něhoţ podstatnou část tvoří budova pro provozování činnosti. Zřizovatel nese náklady na provoz MKZ a údrţbu svěřeného majetku. MKZ dlouhodobě vykazují rozpor mezi výdaji na provoz a údrţbu majetku a přínosy, které představují pro obyvatele města a dané místní části.

15


Příloha č. 1

II. II. STÁVAJÍCÍ ROZMÍSTĚNÍ MKZ

MKZ Jarošov – 2 592 obyvatel

MKZ Mařatice – 7 687 obyvatel

MKZ Sady – 1 178 obyvatel

MKZ Vésky – 543 obyvatel

MKZ Míkovice – 826 obyvatel

II. III. LIMITY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU MKZ s přiděleným objektem nikdy nebudou finančně soběstačná. Výdaje, které vznikají v souvislosti s jejich provozem musí být v rovnováze s přínosy pro obyvatele celého města Uherské Hradiště, zejména potom dané místní části. Odpovídající přínosy lze měřit: o vyuţitím prostor ze strany obyvatel, organizovaných skupin a zájmových celkŧ, o

jiným vyuţitím, které je prospěšné pro vlastníka objektu (např. přispívá na související náklady, umoţňuje sdílet náklady s jinou organizací na kterou vlastník přispívá apod.).

Stávající vyuţití MKZ ve výše uvedeném smyslu je dle statistik nedostatečné. Jakékoliv změny stávajícího stavu MKZ jsou citlivé pro obyvatele dané místní části, bez ohledu na nevýhodnost pro vlastníka objektŧ. Vlastník objektŧ se musí chovat ekonomicky, za coţ je zodpovědný všem obyvatelŧm města, nelze neúměrně zvýhodňovat vybrané skupiny městské části.

16


Příloha č. 1

V městských aglomeracích je běţná dostupnost cílového místa pro obyvatele 3-5 km. MKZ mŧţe dobře pracovat ve prospěch obyvatel i bez samostatně vyčleněného objektu daného do správy. MKZ nemusí být nutně organizační sloţkou města. II. IV. NÁVRHY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU MKZ Jarošov (cca 2592 obyvatel, bliţší popis viz situační analýza) Subjekt existuje bez vlastních stálých prostor, v případě potřeby si pronajímá prostory tělocvičny v Jarošově, která byla dříve vedená jako MKZ a nyní je přidělená k místní ZŠ. Subjekt je finančně soběstačný – to co vydá za nájem vydělá na vstupném. Jde o středně vyuţívané MZK, které stojí v centru čtvrti. Škola vychází maximálně vstříc. Jedná se o relativně úspěšnou symbiózu, kdy škola poskytuje prostory a MKZ pomáhá při školních akcích (ozvučení, příprava rŧzných slavností apod.). Moţné návrhy dalšího vývoje: v dalším se zabývat pouze optimalizací objektu (opravy, bourání…), začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zŧstat definitivního řešení).

MKZ, které je citlivě vnímáno, zachovány, nejedná se o cestu

MKZ Mařatice (cca 7687 obyvatel, bliţší popis viz situační analýza) Jde o vyuţívané MKZ, které stojí v centru čtvrti. Objekt je rekonstruovaný a přiměřeně velký potřebám Mařatic. Škola, která představuje hlavního nájemce stojí hned naproti. Moţné návrhy dalšího vývoje: v dalším se zabývat pouze optimalizací objektu (opravy, bourání…), začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zŧstat definitivního řešení).


MKZ Sady (cca 1178 obyvatel, bliţší popis viz situační analýza) Málo vyuţívaný, předimenzovaný objekt stojící v centru čtvrti, absolutně není finančně soběstačný a jeho další provozování je pro Město UH velkou zátěţí. Moţné návrhy dalšího vývoje: odprodej stávajícího zařízení a vybudování nového v přijatelnějších prostorech (problematické hledání nových prostor, finančně náročné řešení), aktivity MKZ přemístit do prostor tělocvičny, která je součástí školy na sídlišti Východ asi 1 km daleko, nastavit model osvědčený v městské části Jarošov, vyuţít MKZ Vésky, začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zŧstat definitivního řešení),


MKZ provozovat modelem „Vlastní zodpovědnost“ (viz dále). MKZ Vésky (cca 543 obyvatel, bliţší popis viz situační analýza) Jde o středně vyuţívané MZK, druhé nejvzdálenější od Uherského Hradiště. Stojí v centru čtvrti. Největším problémem je zde malý zájem občanŧ a jejich slabá motivace. Spíše dávají přednost „posezení v prostorách fotbalového hřiště, protoţe tam nemusí platit nájem“.

17


Příloha č. 1

Moţné návrhy dalšího vývoje: MKZ zrušit a objekt odprodat, začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení MKZ, které je citlivě vnímáno, nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zŧstat zachovány, nejedná se o cestu definitivního řešení), MKZ provozovat modelem „Vlastní zodpovědnost“ (viz dále). MKZ Míkovice (cca 826 obyvatel, bliţší popis viz situační analýza) Jde o středně vyuţívané MZK, nejvzdálenější od centra Uherského Hradiště. Těţiště jeho aktivit spočívá hlavně pronajímání prostor během rŧzných oslav. Srovnatelný prostor v Míkovicích není. Moţné návrhy dalšího vývoje: začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zŧstat definitivního řešení),


MKZ provozovat modelem „Vlastní zodpovědnost“ (viz dále). II. V. MODEL „VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST“ Ve snaze násilně neodebrat občanŧm daných městských částí mnohdy jediný prostor pro provozování kulturních aktivit a v kontextu výše uvedených omezení v podobě rovnováhy mezi výdaji a přínosy MKZ pro obyvatele města a místní části, je nutné dát zodpovědnost za zrušení nebo udrţování MKZ přímo obyvatelŧm dané místní části. Tito musí prokázat opodstatněnost existence MKZ (z hlediska přínosŧ pro obyvatele) a související budovy, nebo neprokáţí a potom jako řádný hospodář musí vlastník objektu majetek odprodat, případně jinak vyuţít. Jako řešení se proto jeví provozovat MKZ jako občanské sdruţení (nebo jinou vhodnou formou včetně privátní), které dostane objekt do správy na určité období (1-2 roky) a bude vyvíjet aktivity vedoucí k vyššímu vyuţití objektu MKZ (komerční pronájmy, pořádání kulturních a jiných akcí - spolupráce s KK při pořádání akcí apod., orientace na obyvatele i mimo městskou část, večerní promítání filmŧ, besedy a podobně …). V případě, ţe nebude dosaţeno dohodnutých parametrŧ vyuţití, případně zvýšení počtu kulturních akcí, bude objekt MKZ odprodán, nebo vlastníkem vyuţit k jiným účelŧm. Obyvatelé místní části tak dostávají moţnost ovlivnit osud „svého kulturáku“. MKZ mŧţe poté v činnosti pokračovat bez objektu, město nabídne kapacity v blízkém okolí za výhodných podmínek. II. VI. ZÁVĚR FORMULOVANÝ NA ZÁKLADĚ PRACOVNÍCH JEDNÁNÍ V PRŦBĚHU ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Výše uvedené návrhy vnikly analýzou současného stavu, kterou provedl zpracovatel v prŧběhu zpracování Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti. Na základě jednání vyvolaných výše popsanými návrhy, které byly vedeny s odborníky jednotlivě i v pracovních skupinách byl zformulován následující závěr a doporučení k problematice MKZ. MKZ jsou velmi dŧleţitou součástí občanské vybavenosti jednotlivých městských částí. Jejich význam roste i v kontextu v materiálu Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti formulované SWOT analýzy a vize kultury.

18


Příloha č. 1

Bylo proto hledáno řešení, které s vysokou mírou pravděpodobnosti zvýší přínosy MKZ pro občany (budou odpovídající nákladŧm, měřeno vyuţitím prostor ze strany obyvatel, organizovaných skupin a zájmových celkŧ příp. jiným vyuţitím, které je prospěšné pro vlastníka objektu) a současně bude s vysokou mírou pravděpodobnosti dlouhodobě udrţitelné. Z uvedených návrhŧ tyto podmínky splňuje varianta a zpracovatel ji doporučuje k realizaci.

„Začlenit MKZ pod KK“

Přínosy tohoto řešení jsou především: MKZ a jejich činnost bude ovlivňována odborem kultury, předpoklad dlouhodobé a koncepční práce. MKZ budou více vytěţována (odborný a zkušený management KK, sdílení akcí apod.), čímţ se zvýší přínosy pro obyvatele na úroveň odpovídající nákladŧm na provoz a údrţbu. Jiné varianty řešení mají niţší míru dlouhodobé jistoty zachování MKZ. Nevýhody tohoto řešení jsou především: Zvýšené nároky na management a pracovníky KK. Zvýšené finanční prostředky v rozpočtu KK. Pravděpodobné zvýšené náklady na provoz MKZ vyvolané vyšším stupněm vyuţití (lze částečně kompenzovat vlastními výnosy v MKZ ze vstupného apod.).

III.

BUDOVA Č.P. 21 (BÝVALÁ JEZUITSKÁ KOLEJ)

Budova č.p. 21 (bývalá jezuitská kolej) je objekt mimořádné historické hodnoty v samém centru města Uherské Hradiště. Objekt je ve vlastnictví města Uherské Hradiště a vzhledem k výjimečnosti budovy je jiţ několik let hledáno vhodné vyuţití objektu. Pro nalezení vhodné varianty vyuţití budovy byla v minulosti vypsána i architektonická soutěţ. Návrhy na vyuţití objektu se zpravidla poměrně násilně zaměřují na řešení, která berou do úvahy prostorové problémy kulturních institucí zřizovaných městem. Objekt svým uspořádáním je však pro taková řešení méně vhodný a nutně by docházelo k vysokým investicím včetně závaţných zásahŧ do charakteru budovy, přičemţ je velmi obtíţně dosahováno optimálního stavu z hlediska prostorových potřeb, které kulturní instituce zřizované městem potřebují. Zpracovatel proto navrhuje následující vyuţití budovy: V rámci budovy vybudovat specifické kulturně-intelektuální centrum města Uherské Hradiště. Toto řešení zahrnuje v co nejvíce otevřených prostorech umístění: 1-2 stylových kaváren s moţností sledovat umělecká vystoupení profesionálních i amatérských umělcŧ – viz níţe, 1 čajovny s moţností sledovat umělecká vystoupení profesionálních i amatérských umělcŧ – viz níţe, 1-2 prodejních galerií uměleckých děl, 1 výstavní a prodejní galerie amatérského umění (po dohodě zde bude moci vystavovat kdokoliv a ověřit si tak ohlas veřejnosti), umělecké otevřené podium pro profesionální i amatérské umělce (po dohodě kdykoliv a kdokoliv zde bude moci vystupovat – divadelníci, muzikanti, recitátoři, ukázky z vlastních děl – autorská čtení apod., inspiraci lze hledat např. ve velkých městech (New York, Londýn aj.) v metru, na nádraţích apod.,

19


Příloha č. 1

autorských setkání, klubového promítání, prodejen pro umělce (umělecké potřeby), antikvariátu, podle vhodnosti částečný přesun výstav umisťovaných v prostorách Městských kin, Klubu kultury apod., případně dalších vhodných aktivit. Podstatné pro navrhované řešení je, aby nedocházelo ke kombinaci vyuţití objektu s kancelářskými prostory, čímţ by docházelo k narušení charakteru budovy a charakteru návštěvníkŧ. Objekt by se měl stát vhodnou odpočinkovou oázou pro širokou veřejnost, která má nebo si buduje vztah ke kultuře. Výhody řešení: objekt bude slouţit kulturním účelŧm čemuţ odpovídá jeho historická hodnota, řešení nebude vyţadovat nereálné a finančně nákladné stavební zásahy, specifickým charakterem projektu dojde k posílení kulturního obrazu města, projekt lze nastavit jako samofinancovatelný minimálně z hlediska provozu. Nevýhody řešení projekt bude vyţadovat počáteční investici ze strany města, bude velmi náročné prosazovat a chránit charakter projektu z hlediska jeho podstaty (kulturně-intelektuální centrum), nutnost zřídit pracovní místo „kulturního managera“, který bude dbát na vhodné a aktivní vyuţívání objektu podle pŧvodního záměru, o publicitu mezi domácími, hostujícími, amatérskými a profesionálními umělci.

20

PŘÍLOHA Č.2.

SITUAČNÍ ANALÝZA



Příloha č. 2

Obsah I.

HISTORICKÉ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY PRO STANOVENÍ KONCEPCE ROZVOJE I. I. I. I. I. I.

I. II. III. IV. V. VI.

II.

2

TRADICE ................................................................................................................... 2 UHERSKOHRADIŠŤSKÁ KULTURNÍ IDENTITA .................................................................. 3 NÁRODNÍ SEBEUVĚDOMOVÁNÍ A FOLKLORISMUS ........................................................... 4 ALTERNATIVNÍ KULTURA ............................................................................................. 6 INSTITUCE ZAJIŠŤUJÍCÍ POTŘEBY MÍSTNÍ KULTURY ........................................................ 7 SHRNUTÍ ................................................................................................................... 8

ŠKOLSTVÍ A KULTURA

8

II. I. HISTORICKÝ KONTEXT ................................................................................................ 8 II. II. SOUČASNÝ STAV ...................................................................................................... 10 II. III. VEŘEJNÁ ČINNOST, KULTURNÍ AKCE, SOUTĚŢE, PŘEHLÍDKY .......................................... 13

III. KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI – VÝVOJ I SOUČASNÝ STAV /FESTIVALY, PŘEHLÍDKY/

14

IV.

15

VÝZNAMNÍ NOSITELÉ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

IV.I.

KLUB KULTURY UHERSKÉM HRADIŠTI ......................................................................... 15

IV.I.I. IV.I.II. IV. IV. IV. IV. IV.

V.

II. III. IV. V. VI.

Organizační struktura Klubu kultury Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje

SLOVÁCKÉ DIVADLO ................................................................................................. 20 KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA ................................................................................... 20 MĚSTSKÁ KINA ........................................................................................................ 21 DOPORUČUJÍCÍ ZÁVĚRY A NÁVRHY ............................................................................. 23 SWOT ANALÝZA ....................................................................................................... 26

DALŠÍ NOSITELÉ KULTURY V. I.

17 18

27

SPOLKOVÁ ČINNOST ................................................................................................. 27

V.I.I. V.I.II. V. II.

Historický kontext Současná situace

27 27

PROFESIONÁLNÍ NEZISKOVÉ A ZISKOVÉ KULTURNÍ ORGANIZACE A SPOLEČNOSTI .......... 43

V.II.I. V.II.II. V.II.III. V.II.IV.

Muzea a galerie Divadlo Kulturní agentury Dŧm dětí

43 44 45 46

V. III. ALTERNATIVNÍ KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI ......................................................... 46 V. IV. ANALÝZA SWOT ....................................................................................................... 49

V.IV.I. Spolková činnost V.IV.II. Profesionální neziskové a ziskové kulturní organizace a společnosti V.IV.III. Alternativní kultura v Uherském Hradišti VI. VI. VI. VI. VI. VI. VI.

KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A MĚSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ I. II. III. IV. V. VI.

52

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA....................................................................................... 52 MĚSTSKÝ REGION .................................................................................................... 54 PERSPEKTIVA .......................................................................................................... 54 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE ..................................................................................... 55 KULTURNÍ NABÍDKA V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ................................................... 56 SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ ................................. 57

VII. PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ VII. VII. VII. VII. VII.

49 51 52

59

I. HISTORICKÝ KONTEXT .............................................................................................. 59 II. VÝVOJ ARCHITEKTONICKÉHO FONDU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ .................................. 60 III.STÁVAJÍCÍ STAV V OBLASTI KULTURNÍCH PAMÁTEK ...................................................... 64 IV. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE V UHERSKÉM HRADIŠTI ............... 67 V. PAMÁTKY V UHERSKÉM HRADIŠTI A JEJICH VAZBA NA CESTOVNÍ RUCH .......................... 67

VIII. KULTURNÍ OBJEKTY A PROSTORY NA ÚZEMÍ MĚSTA

70

PŘÍLOHA A - POPIS VYBRANÝCH VÝZNAMNÝCH PAMÁTEK NA ÚZEMÍ MĚSTA A ATRAKTIVNÍCH MÍST V OKRAJOVÝCH ČÁSTECH MĚSTA PŘÍLOHA B - VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ U VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH INSTITUCÍ VE MĚSTĚ

1


I.

Příloha č. 2

HISTORICKÉ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY PRO STANOVENÍ KONCEPCE ROZVOJE

I. I. TRADICE Město Uherské Hradiště bylo zaloţeno ve 13. století jako královské město, aby po staletí plnilo tři základní funkce: Vojensko – strategickou - jako pevnost na jihovýchodní hranici státu; Správní a soudní - jako centrum kraje, který se územně v prŧběhu dějin proměňoval, ale stále zŧstával velmi významnou entitou aţ do konce 30. let 20. století; Hospodářskou a obchodně trţní - jako středisko obchodu tato jeho funkce přetrvává. Všechny výše uvedené funkce spolu úzce souvisely. Hlavní byla, a to aţ do zrušení pevnosti v roce 1789, úloha vojenská. Pak převáţila funkce města jako soudního a správního centra. Jiţ odtud lze usuzovat, jak se utvářela novodobá skladba jeho obyvatel. Jinonárodní i domácí inteligence a úředníci představovali vrstvu, která aktivně i pasivně ovlivňovala ráz místní kultury svou mentalitou i vkusem, a to aţ do zhroucení Rakousko - Uherska. Pomineme-li zachovaný urbanismus historického jádra, pak pro současné kulturní dění v Uherském Hradišti není nijak relevantní historický vývoj města aţ do druhé poloviny 17. století. Zcela zásadní význam pro formování kulturního rázu města měly náboţenské poměry. Především to byl vliv blízkého „zakladatelského“ velehradského cisterciátského kláštera, zaloţení františkánského kláštera v r. 1491, ale především pŧsobení jezuitského řádu v letech 1644 – 1773. Baroko a klasicismus předurčují celkový, zvláštním zpŧsobem religiózní, ráz města, dotvářený od poloviny 19. století a za první republiky, v nové vlně proměňovaný v 50. a 60. letech 20. století, a nejvýraznějším rozvojem procházejícím právě v současnosti (od 90. let 20. století). Mluvíme přitom jak o urbanismu a architektonické tvářnosti, tak o duchovnosti, vzdělanosti a ţivém umění. Úřednické Hradiště zŧstávalo téměř nedotčeno industrializací v 19. století. Prŧmyslový rozvoj, který ovšem musí být chápán v rozměru aglomerace Staré město - Uherské Hradiště – Kunovice, zde nastal vlastně aţ po 2. světové válce, výrazně v 50. a 60. letech 20. století, kdy do velkých prŧmyslových podnikŧ dojíţděli tisíce zaměstnancŧ. Vznikají velká sídliště. Mění se skladba obyvatelstva. Podniky si zřizují svá kulturní zařízení. Částečně je to i reakce na změněnou poptávku po kulturních hodnotách a produktech, protoţe nové obyvatelstvo má samozřejmě jiné nároky a vkus. Navíc ve 20. století ve městě pŧsobí, vedle staršího gymnázia a obchodní akademie, také řada nových středních škol. To vše samozřejmě vyvolává změny v oblasti kultury. Neţ se krátce dotkneme některých klíčových momentŧ rozvoje kultury, je zapotřebí zdŧraznit, ţe celé dějiny města jsou neodmyslitelně spojeny s širším spádovým okolím, kterému zjednodušeně říkáme „Uherskohradišťsko“. Jedná se pouze o konvenční pojem, nelze jej vymezit jako neměnný tvrdý fakt. Je spojen s celou řadou územních proměn, dramatických událostí i legislativních a hospodářských změn, a to aţ do vzniku Zlínského kraje a tzv. rozšířené pŧsobnosti města, fungující od 1. 1. 2003. Rozhraničení „Uherskohradišťska“ v tomto smyslu nelze provádět na základě etnografického popisu. Nicméně v povědomí obyvatel oblasti je trvale přítomno jako vědomí sounáleţitosti a jako součást tradic. Pokud chceme nějak zobecnit tendence, často rŧznorodých i protichŧdných kulturních proměn města a jeho okolí, nevyhneme se odvolávání na tradici.

2


Příloha č. 2

Frekventované slovo tradice má několik významŧ. Dvojznačnost „tradice“ spočívá jak v jejím širokém obsahu, označujícím přirozené přenášení hodnot, symbolŧ, vzorcŧ chování a kognitivních systémŧ v bezprostředním ţivotě – tedy z pokolení na pokolení v rodině a skupinách lidského společenství, tak v reflexi a uvědomělém poznávání kulturního dědictví, coţ teprve umoţňuje smysluplné funkční začleňování do kontextu současné kultury. Zatímco „ţivá tradice“ má v současnosti přímou dŧsaţnost nanejvýš po třetí generaci, ale v globalizovaném světě informační společnosti spíše ještě menší, poznávání, tedy uvědomělá kritická reflexe našich tradic, je trvale nejvhodnější moţností pro stanovení základního smyslu rozvoje svébytné místní a regionální kultury, která tak nemŧţe nikdy úplně ztratit svou kontinuitu a integritu. Pod termínem „tradice“ se také promítá osobní hodnocení minulosti, velmi často s účelovým ohledem na potřeby řešení našich současných politických, kulturních, ale i jiných potíţí. Tento nevyhnutelný prezentismus se mŧţe prosazovat v široké škále forem – od romantického a naivně nevědomého aţ po zcela záměrný. Takovéto ideologické vyuţití „kulturních tradic“, jako argumentu k dosaţení spíše politických cílŧ, bylo zcela běţné nejen v období komunismu, ale zejména od poloviny 19. století a při vzniku Masarykovy Československé republiky. V Uherském Hradišti, a vŧbec na Slovácku, je ukotvení vědomí smyslu kultury v tradicích obzvlášť silné. Souvisí to zejména s národnostně politickým bojem o vedení města v 90. letech 19. století. O dŧsaţnosti a kulturotvorném významu tradic dodnes svědčí názvy nejdŧleţitějších hradišťských kulturních institucí, spolkŧ, souborŧ, organizací, ale i četných sportovních aktivit. Tradice od poloviny 19. století nesporně ovlivnila také umělce, kteří zde ţili, nebo jen dočasně tvořili a byli tak ovlivněni prostředím a kulturní atmosférou města a jeho okolí. Hradiště takto představuje vzácný fenomén aţ dodnes. Tradice zde nezanikla pod náporem modernity, ale transformovala se do nových zajímavých podob. Zjevně i proto, ţe jiţ v období první republiky vyvolávala také určité odmítavé a alternativní kulturní reakce, které ovšem městskou kulturu obohatily a vnesly do ní nový rozměr. I. II. UHERSKOHRADIŠŤSKÁ KULTURNÍ IDENTITA Jak bylo jiţ zmíněno výše, baroko bylo v Hradišti obdobím, kdy se utvářela novodobá kulturní identita města a jeho obyvatel. Rozhodující úlohu hraje jezuitský řád, budující na dnešním Masarykově náměstí svŧj areál s klášterem, kostelem, gymnáziem a seminářem. Rekatolizace dosud převáţně protestantského města je spojena s rozšiřováním českých náboţenských knih. Obřady v kostele se vykonávali v češtině i němčině a do bohosluţeb je zapojován kancionálový a lidový zpěv. Jezuité, spolu s místní farou, františkány, studenty, městem a vojskem pořádali mohutné náboţenské slavnosti propagující národní, zemské a městské patrony - zejména sv. Viktorii a sv. Jiří. Procesí a spektakulární podívaná tak lákala do města tisíce návštěvníkŧ z blízkého i dalekého okolí. Do této doby, také prostřednictvím jezuitských klášterŧ, spadají soustavnější kulturní vztahy se slovenskou Skalicí. Je inscenováno atraktivní pouliční náboţenské divadlo. Součástí těchto akcí je vţdy celková výzdoba města, přispívající k všeobecné estetizaci a zušlechťování obecného vkusu. Náboţenské slavnosti a ţivé obrazy jsou spojeny s pompézní obřadností, vyvolávající silné emoce. Cítění obyvatel se kultivuje výtvarnou výzdobou kostelŧ. To vše má následně vliv jako vysoký vzor imitovaný venkovským obyvatelstvem. Tato nápodoba ovlivňuje ráz slováckého folkloru. Jezuité naopak vyuţívají prvkŧ lidové kultury a řeči, aby tak mohli efektivněji pŧsobit na obyvatelstvo. Jezuitské gymnázium je ohniskem vzdělanosti a kultury. Pŧsobí zde řada národně i evropsky významných osobností (historikŧ, jazykovědcŧ, přírodovědcŧ, filologŧ, teologŧ a filozofŧ, ale i misionářských cestovatelŧ). Na gymnáziu a v semináři mohou studovat také chlapci z chudých rodin z okolí i z města. Dŧleţitou součástí výuky je divadlo, které autorsky i herecky tvoří profesoři a ţáci. S divadlem je ústrojně spojena hudba, balet a technicky náročné scénografie. Nejdŧleţitější jsou však témata divadelních her.

3


Příloha č. 2

Nacházíme mezi nimi i zpracované antické látky, ohlasy aktuálních válečných událostí a oslavu národních světcŧ, včetně sv. Cyrila a sv. Metoděje. Ke tvorbě kulturního sebevědomí přispívá překladová, nejen divadelní, literatura v českém jazyce. Přímo v Hradišti vzniká přebásnění německé předlohy, Zdoroslavíček P. Felixe Kadlinského, jeden z vrcholŧ české barokní literatury, vyuţívající jako materiál právě lidovou řeč. V Hradišti, které zŧstává pevností, centrem obchodu i střediskem správním a soudním, ţijí vedle českého obyvatelstva také cizinci. Na malé ploše města uzavřeného v hradbách to vytváří zvláštní komunitu měšťanŧ, šlechticŧ, duchovních i venkovanŧ. Vzájemná komunikace se odráţí i v místní kultuře. Rekatolizace ve městě je také, byť druhotně, spojena s vytvářením vlasteneckého povědomí, jehoţ ústředním bodem je samo město a okolí. Vědomí domova se vytváří v polaritě s cizinou. Je výrazně posilováno při obraně města – pevnosti v četných válkách, zejména pokud jsou útočníci jinověrci, respektive nejsou křesťané. Svérázná místní kultura města a jeho okolí prochází určitým útlumem v čase osvícenského absolutismu, který na této úrovni bezohledně prosazují německy mluvící úředníci. I po zrušení jezuitského řádu však ve městě zŧstává několik jeho členŧ a pŧsobí zde dál jako faráři a učitelé. Lze logicky předpokládat, ţe se mezi měšťany udrţuje také vztah k hudbě, k divadlu a literatuře. Jezuitské baroko do Hradiště ústy svých kazatelŧ přináší myšlenky sociální spravedlnosti a kritiku vŧči vrchnosti, ale především tu natrvalo takto vzniká určitý moravský lokální patriotismus, na kterém mŧţe dál stavět kultura doby národního obrození a národně - politického hnutí. I. III. NÁRODNÍ SEBEUVĚDOMOVÁNÍ A FOLKLORISMUS Nejstarším ryze světským svátkem v Uherském Hradišti jsou tzv. „královské střelby“ střeleckého spolku. Odbývaly se ve Smetanových sadech, v místech kde dnes stojí Slovácké muzeum. Poprvé je svátek doloţen ke dni 9. 6. 1711. Prvým čtenářským spolkem ve městě byl německý Gartenverein (1838). V roce 1855 se proměnil na německo – český spolek Kasino. V duchu doby pořádal nejrŧznější slavnosti. Z něj se pak pro účely pořádání hudebních produkcí vyčlenil spolek Mannergesangverein. České národně politické uvědomování ve městě souvisí s impulsem revolučního roku 1848. Druţina seskupená kolem významného moravského politika JUDr. Aloise Praţáka v té době zaloţila spolek Slovanská Lípa. Ze 40. let 19. století máme poprvé doloţenu zprávu o tom, ţe se tito vlastenci zajímali také o lidovou kulturu. Dŧleţitým nástrojem uvědomování byla distribuce česky psané literatury, kterou ve městě začal masivně šířit Michal Vladyka. V roce 1862 z iniciativy vŧdčí osobnosti Národní strany na Moravě JUDr. Františka Šroma vznikl Čtenářský spolek. Čeští intelektuálové pořádali četné koncerty v bývalém jezuitském gymnáziu, později v Měšťanské besedě, budově stejnojmenného spolku, který vznikl v roce 1867. Plesy, bály a koncerty měly silný národně politický akcent, který zdŧrazňovala bohatá výzdoba plná alegorických postav a námětŧ čerpajících z romantické ideologie českého nacionalismu a panslávismu. Na tradici jezuitského divadla navázala představení kočovných divadel. Hry měly často politické konotace, podněcovaly k vlasteneckým aktivitám. Vlastenecké snahy umocnil vznik novin „Moravská Slovač. Politický týdeník věnovaný lidu, jeho zábavě a poučení“. Od roku 1889 vycházející „Slovácké noviny“. V roce 1877 vznikla v Uherském Hradišti tělovýchovná organizace Sokol. Pozoruhodné je, ţe plně obsáhla celou šíři společenských a uměleckých aktivit, ale především jiţ intenzivně vyuţívala ve svých produkcích prvkŧ lidového umění, zejména hudebního a tanečního folkloru. Samozřejmě se nejednalo o předvádění autenticky lidových projevŧ, šlo o demonstraci nikoliv "lidových", nýbrţ "národních" hodnot a lid byl ztotoţněn s národem.

4


Příloha č. 2

Sociolog H. Bausinger tento jev označil jako folklorismus, kdy "projevy lidových tradic jsou vytrţeny ze své pŧvodní ţivotní souvislosti a prezentovány ve zcela jiném kontextu …". Ostatně stejně tak se jako manifestace národního cítění propagovala móda lidových krojŧ. Atraktivní pořad v roce 1887 se nesl pod příznačným heslem: „Ve prospěch národního probuzení – zpívejme!“ V roce 1894 byl zaloţen vlastenecký pěvecký sbor Svatopluk a Spolek divadelních ochotníkŧ. Svatopluk se prakticky aţ do současnosti stal nejvýznamnějším organizátorem hudebního a hudebně dramatického ţivota ve městě. Rychle si získal vynikající renomé. Jiţ název tohoto tělesa upomíná na zvláštní reflektování místních kulturních tradic dovolávajících se starobylé Velké Moravy, jejíţ památky a kníţecí hroby hledají amatérští archeologové. Ostatně to je příznačné pro kulturní ţivot Hradiště v 90. letech 19. století, kdy se radikální mladočeši snaţili převzít otěţe poněmčeného města. Dŧleţitým katalyzátorem těchto snah a spolutvŧrcem místní kultury se od roku 1884 stali profesoři a studenti gymnázia. Největším impulsem pro rozvoj kulturního ţivota doby se staly přípravy Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. V roce 1894 v Hradišti vznikl Ústřední národopisný Slovácký výbor. Odtud vedla cesta ke vzniku Slováckého muzea v roce 1914. Příznačné je, ţe otevření muzea bylo spojeno s folklorní slavností, jejíţ součástí bylo i předvádění Jízdy králŧ a zvykoslovný pořad s aktéry z Kunovic. Folkloristický ráz místní kultury se spíše prohluboval i po vzniku první Československé republiky. Zvlášť monumentální v tomto ohledu byly oslavy 50. výročí vzniku uherskohradišťského Sokola v červenci 1922. Dobový tisk ji označil za „všenárodní akademii“, ale mimořádný úspěch této akci předem zaručovala především účast mnoţství vesnických skupin z četných slováckých obcí. Folklorismus se stal také vyhledávaným tématem pro výtvarné umění. Zejména díky časté přítomnosti Joţe Uprky a jeho druţiny ve městě se tak formoval obecný vkus. Ovšem prosadil se i jako zcela nová moţnost pro uplatnění lidových a uměleckých řemesel. Tento velmi specifický výrobní program usměrňovaly odborné instituce druţstvo Slovač, druţstvo Slovácké lidové umění, Moravská ústředna pro lidový prŧmysl v Brně, Moravský ústav pro zvelebování ţivností a konečně i Ústředí lidové a umělecké výroby. I tato tradice vlastně přetrvala aţ do současnosti. Určitým vyvrcholením všeobecných tendencí byla Výstava Slovácka, uskutečněná v roce 1937. Měla sice zřejmě především demonstrovat rozvoj podnikání, ale do historie vstoupila jako velká folkloristická akce. Stala se i jakýmsi vzorem do budoucna. Od základŧ poloţených kdysi v jezuitském gymnáziu se odvíjel divadelní ţivot. Přes hostující profesionální divadla a snahy ochotníkŧ nakonec vyvrcholil vznikem Slováckého divadla. Mělo pŧvodně sídlit v Redutě, ale nakonec našlo trvalý stánek v adaptované Sokolovně. Je výmluvné, ţe pro první zahajovací představení v říjnu 1945 byla zvolena hra Gabriely Preissové Její Pastorkyňa a spoluúčinkovala v ní folklorní skupina z Kunovic. Stejně tak u příleţitosti oslav 15. výročí zaloţení divadla Alois Hajda reţíroval Mahenova Jánošíka, se scénografií primáše J. V. Staňka a účinkováním jeho Hradišťanu. V rozumné míře respektuje dramaturgie divadla zvláštní zájmy publika aţ dodnes. Od poloviny 50. let 20. století je Uherské Hradiště místem, kde se v porovnání s městy této kategorie setkáváme s největším počtem folklorních souborŧ, skupin a významných uměleckých osobností tohoto oboru. Počátky zdejších krouţkŧ a souborŧ nacházíme jiţ v roce 1912 a ve 20. a 30. letech. Po překonání ideologické deformace tvorby souborŧ lidových písní a tancŧ prosazované v duchu socialistického realismu, se v 60. letech obrátila jejich pozornost k pramenŧm a od té doby vznikají pozoruhodné hudební a taneční umělecké kreace, které trvale ovlivňují vkus publika, spoluutvářejí kulturní identitu města a navíc je nejvíce zviditelňují navenek a v zahraničí.

5


Příloha č. 2

I. IV. ALTERNATIVNÍ KULTURA Folklorismus vyvolával i určité odmítavé a přehodnocující odezvy. Dílčím podnětem k tomu byly přednášky vědcŧ hostujících ve městě na pozvání Okresního osvětového sboru ve 20. a 30. letech 20. století. Mimo jiné mezi nimi byli Emanuel Rádl, Arnošt Inocenc Bláha v Debatním klubu Arne Novák či Albert Praţák. Modernímu umění byli nakloněni někteří členové bibliofilského spolku a Klubu přátel umění, jmenujme alespoň K. J. Obrátila. Z výtvarníkŧ samotných připomeňme, v místě spíše nepochopené, malíře Miloše Boriu a avantgardního fotografa Jindřicha Kocha. Zcela jedinečnou a bezprecedentní byla tvorba malíře, grafika, sochaře a keramika Vladislava Vaculky (1914 - 1977) a jeho manţelky Idy - patrně největší moravské keramičky. Jejich tvorba znamenala zcela osobitou syntézu pochopené lidové tradice a směřování soudobého moderního umění. Ateliér Vaculkových se od poloviny 50. let aţ do smrti obou umělcŧ stal místem, kam velmi často přicházeli naši nejvýznamnější výtvarníci, teoretici, spisovatelé a dramatici. Moderní obzory však rozšiřovaly také střední umělecko - prŧmyslová škola, která sem byla přenesena z tehdejšího Gottwaldova a výstavní program Galerie Slováckého muzea. Vkladem do architektonické tvářnosti města byly především funkcionalistické stavby Bohuslava Fuchse. Od roku 1945 nacházejí široký ohlas moderní inscenace špičkových reţisérŧ, scénografŧ, a hercŧ Slováckého divadla. To platí především o stavu po roce 1990, odkdy SD patří k nejprogresivnějším scénám v naší republice. Prvopočátky soustavnějších filmových projekcí ve městě spadají do roku 1915. Od roku 1929 fungovalo Městské kino v Redutě, později v Sokolovně. Městské kino pak pracuje kontinuálně od roku 1954. V roce 1967 bylo zpřístupněno na svou dobu u nás moderní kino Hvězda. V roce 1977 při něm vznikl Filmový klub. S podporou města se v letech 1981 - 1985 a 1993 - 2006 konaly celostátně (a posléze i mezinárodně) významné festivaly Letní filmová škola pod hlavičkou Asociace českých filmových klubŧ. Díky promyšlené dlouhodobé koncepci Jiřího Králíka, ředitele festivalu, je LFŠ stejně prestiţní jako hlavní státní filmové festivaly. Jejich prŧvodní odborné pořady, ale především četné doprovodné umělecké programy a hudební produkce, lze označit za jeden z vrcholŧ a stálic české alternativní kultury. Dnes jiţ neexistující uherskohradišťské Studio amatérských filmŧ (SAF) navazovalo na přelomu 50. a 60. let 20. století na činnost někdejšího Moravskoslezského klubu kinoamatérŧ. Ve studiu v Lidovém domě natočili mnoţství dokumentŧ, krátkých hraných filmŧ a reportáţí. V roce 1960, kdy SAF řídil František Postava, byl právě jeho film s ekologicko - ochranářským námětem "Týká se to také tebe“ (TSTTT) oceněn na oblastní soutěţi. Tento okamţik se stal přímým podnětem k pravidelnému pořádání přehlídek amatérských filmŧ s danou tematikou, festivalu TSTTT. Měl zcela unikátní smysl a význam, protoţe oficiálním sdělovacím prostředkŧm komunistická cenzura zakazovala ukazovat pravdu o devastaci přírody. Právě toto tabu mohli amatéři snáze obcházet. V Hradišti se tak začali setkávat filmaři, fotografové, umělci, vědci a publicisté s mladými lidmi ze vznikajících ekologických hnutí. K zakladatelŧm festivalu patřil český publicista a novinář Josef Velek, jehoţ odkazu a myšlenek spisovatele Ludvíka Vaculíka se festival dovolává dodnes. Pořadatelství festivalu v 90. letech plně převzal Klub kultury. Rozšířily se kategorie soutěţních filmŧ o zahraniční amatéry a posléze byla zavedena kategorie mezinárodních profesionálních filmŧ a videoprogramŧ. Festival doplňuje řada výstav, souběţných projekcí, odborných seminářŧ a dalších akcí. Má mezinárodní prestiţ a delší dobu je spolupořádán Ministerstvem ţivotního prostředí, Zlínským krajem, Českým svazem ochráncŧ přírody, městy Uherské Hradiště a Uherský Brod a Odborovým svazem pracovníkŧ kulturních zařízení. Vítězné a vybrané filmy tvoří dlouhodobě kolekci, kterou vyuţívají školy z celé České republiky pro ekologickou výchovu. Pořadatelé festivalu také úzce spolupracují s evropskými a světovými festivaly tohoto druhu.

6


Příloha č. 2

Ryze alternativní profil činnosti má od roku 1992 Klub Mír představující zvláštní součást příspěvkové organizace Městská kina, zřízené městem k 1. 1. 1991. Navazuje institucionálně na prvotní snahy, které začal prosazovat v roce 1967 svým klubovým divadélkem Origo v Redutě dramatik, spisovatel, a publicista, člen Slováckého divadla, Vojtěch Vacke. V 60. letech 20. století se dovršil i v Uherském Hradišti radikální generační obrat k populární a rockové kultuře. Vznikla celá řada hudebních skupin. Historicky nejvýznamnější byla formace "Bodláci". Sílící poptávka po tomto kulturním produktu umoţňovala pořádat i nákladné koncerty předních českých i zahraničních rockových kapel. I. V. INSTITUCE ZAJIŠŤUJÍCÍ POTŘEBY MÍSTNÍ KULTURY Je zřejmé, ţe kulturní dění ve městě je svázáno jak s tradicemi, tak s alternativními projevy. Úkolem kulturních zařízení je respektovat tyto dvě hlavní tendence, ale stále přitom sledovat své specifické poslání a určení. Po roce 1948, především jako nástroj propagace kulturní politiky KSČ a ideologického ovlivňování zájmové a zájmově - umělecké činnosti vznikaly metodické Okresní domy osvěty, respektive Okresní osvětové domy, posléze Okresní střediska kulturních sluţeb či Okresní kulturní střediska. Taková instituce zde vznikla v roce 1952 v přízemí Reduty a činnost zahájila v následujícím roce. Paralelně, na místní podnikové úrovni, pŧsobil Závodní klub ROH krajského soudu, Závodní klub Strojíren 1. pětiletky, Závodní klub Mikrotechny, Rudý koutek Okresního ústavu národního zdraví a desítky dalších podobných organizací (včetně zvláštní organizace města). V 60. letech se sloučily ve Sdruţený závodní klub pracujících, napřed sídlící v bývalém Lidovém domě a od roku 1986 v nově postaveném objektu kulturního domu na Hradební ulici 1198. V závěrečné fázi své existence tato organizace, bez právní subjektivity, spadala do vnitropodnikové struktury Letu Kunovice, jako zařízení Podnikového výboru Odborového hnutí. Klub zřizoval prakticky všechny soubory a krouţky pŧsobící na území města a současně zajišťoval širokou nabídku převáţně importovaných programŧ všech ţánrŧ. Disponoval přitom řadou objektŧ a prostor s příslušným vybavením - mimo jiné Reduta, Lidový dŧm, Slovácká búda, hlavní budova na Hradební ulici, místní kulturní zařízení v Jarošově a v Sadech a depozit krojŧ v pronajatých prostorách. V roce 1991 zaniklo Okresní kulturní středisko i sdruţený klub pracujících, a od 1. 1. 1992 byl jejich fúzováním vytvořen Klub kultury - příspěvková organizace zřizovaná městem. Do jeho správy byl převeden movitý i nemovitý majetek. Let Kunovice a odbory přitom veškerý inventář slouţící potřebám kultury darovaly městu. Nová organizace prošla personálním zeštíhlením, zavedla efektivní hospodaření, vytvořila si organizační řád odpovídající legislativním změnám a postupně upravila smluvní vztah ke zřizovaným souborŧm a krouţkŧm. Od prvopočátku byla pŧsobnost této organizace rozšířena na celé území okresu Uherské Hradiště. Především vzhledem k tomu, ţe po privatizaci připadl objekt kulturního domu na Hradební ulici Okresnímu úřadu, a ten jej právě s touto podmínkou poskytl k uţívání formou smluvní výpŧjčky. Činnost zařízení byla nově vymezena tak, aby upokojovala potřeby a zájmy všech generací a současně co nejvíce podporovala rozvoj celého neziskového sektoru ve městě a okolí. V rámci rozšířené pŧsobnosti se organizace stala buď přímo plně pořadatelskou, nebo exkluzivně servisní organizací pro nadregionální akce, jako byly Slavnosti bratrství Čechŧ a Slovákŧ na Javořině, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, mezinárodní festivaly TSTTT a Festivalu hudebních nástrojŧ lidových muzik - od roku 1990 a v posledních letech především vŧbec největší folkloristické akce v regionu - Slováckých slavností vína a otevřených památek.

7


Příloha č. 2

Od roku 2006 se optimalizovala jak dramaturgie a marketing, tak jiţ dosud vysoká míra finanční soběstačnosti. K silným stránkám zařízení patří téměř monopolní pozice provozovatele objektŧ a prostor slouţících ve městě pro kulturně společenské účely. Zvláštní význam má renovovaný objekt Reduty, kvalifikovaní a zkušení zaměstnanci, kreativní zpŧsob řízení, věrohodnost pro sponzory a poskytovatele grantŧ, ideální vztahy se zřizovatelem a skutečnost, ţe s klubem má zvláštní ţivotní zkušenost mnoţství občanŧ, kteří prošli zdejšími soubory a krouţky - mnozí od dětských let. Zařízení má velmi dobré renomé i v rámci celé České republiky. I. VI. SHRNUTÍ V současnosti je kulturní obraz města mnohotvárný a bohatý. Zcela organicky se utváří jako výsledek činnosti profesionálních městských a krajských institucí, škol, četných souborŧ a spolkŧ. Na tomto základě, ovšem s nezbytnou otevřeností vnějším pozitivním vlivŧm, lze koncipovat základní smysl kulturního rozvoje do budoucna. Nemŧţe jít o nic jiného neţ o kulturu, která uspokojuje skutečné potřeby a zájmy občanŧ města, je atraktivní pro návštěvníky, včetně zahraničních, a představuje nesporné hodnoty, kterými se město mŧţe dŧstojně prezentovat v cizině. Je přitom vhodnější uvaţovat o „optimalizaci podmínek rozvoje“ neţ o „řízení“ kultury. Sama kultura se utváří ze svých vnitřních dispozic, z vlastních zdrojŧ a tradic. Na druhou stranu podléhá také zákonu nabídky a poptávky. Navíc ji utvářejí také zcela jiné faktory – populační vývoj, síť profesionálních kulturních institucí spolu se spolky a privátními subjekty a schopnost jejich vzájemné spolupráce. Dále je to stav, technická a technologická vybavenost objektŧ a dopravní dostupnost. Neméně dŧleţitá je pak míra dotací a stále více také schopnost získávat si vlastní zdroje. S touto poslední oblastí aktivit je spojen i dokonalý marketing.

II. ŠKOLSTVÍ A KULTURA Kultura ve školství má mnoho podob. Nejvíce se uplatňuje především přímo v učebních osnovách esteticko-výchovných předmětŧ, v jejich obsahové náplni a zejména pak v jejich zajímavém uplatňování ve vlastním vyučování. Rozhodující roli zde hraje osobnost učitele. Jistou roli hraje také celková vybavenost školy, její úroveň a celkově pozitivní atmosféra. Existuje ale mnoho dokladŧ, kdy dobrý učitel dokázal odvádět vynikající výsledky i za nepříznivých podmínek. Jako jeden z příkladŧ lze uvést učitele, který řídil v těţkých padesátých letech vynikající orchestr. Nástroje kupoval dětem sám z uspořených peněz. Druhým dŧleţitým aspektem je pak vztah vedení školy k tradicím a kultuře obecně. Ţáci ve škole pod dobrým vedením mohou získat návyky, které uplatňují po celý ţivot. Poznávají literaturu, hudbu, výtvarné umění, divadlo. Prostřednictvím kultury si osvojují společenské normy, pomocí kultury utváří novou osobnost. Jiţ v úvodu lze tedy říct, ţe práce učitele a školy je v systému městské kultury nezastupitelná. Pro lepší porozumění úloze škol v kulturním vývoji města Uherské Hradiště i jejich postavení v současnosti, je dobré nahlédnout do historie. Zde je moţné hledat nejen kontinuitu vývoje, ale i poučení pro současnost. II. I. HISTORICKÝ KONTEXT V polovině padesátých let devatenáctého století bylo Uherské Hradiště z velké části městem německy mluvícího obyvatelstva. Bylo to dáno tím, ţe se zde postupně přesunovala část úřednictva v dŧsledku decentralizace státní správy a také tím, ţe historicky zde byla silná německá menšina. I střední vrstva obyvatel mluvila podivnou směsicí češtiny a hovorové němčiny. Byl cítit velký vliv blízké Vídně. 8


Příloha č. 2

Praha s obrozenci byla příliš daleko. Přestoţe před lety se v jezuitské koleji udrţovala i kultivovaná čeština, v době o které hovoříme bylo Uherské Hradiště bez českého středního školství. Střední vrstvy a zejména mladí intelektuálové, kteří studovali v Praze, ale i ve Vídni u prof. Sembery, velmi usilovali o zřízení českého gymnázia ve městě. Ten úkol byl nesnadný a přešel často v prestiţní boj. V první fázi obrody češství v Uherském Hradišti stáli v čele učitelé a pokrokoví faráři. Nejstarším spolkem, kde se čeští intelektuálové scházeli byl spolek Slovanská lípa, který však v r. 1849 za dramatických okolností zanikl a jeho hlavní představitel učitel Melichar Vladyka byl za trest přeloţen. Teprve v r. l862 dochází k obnovení těchto záměrŧ ve Čtenářském spolku, který se schází u Zeleného stromu a zde vzniká pro Uherské Hradiště dŧleţitá organizace, která po mnoho desetiletí, aţ do druhé světové války, významně ovlivňuje kulturní ţivot města. Je to Měšťanská beseda. I nově zaloţený Hospodářský spolek velehradský se začíná zaměřovat na školství a vypisuje stipendia pro nadané české ţáky. To vše ale nemŧţe nahradit hlavní cíl, vznik střední české školy ve městě. Obrodu češství posiluje i v r. l872 zaloţený Sokol, chybí však stále střední škola. Přestoţe Slovácko je v drtivé většině české, jsou zde tři německá gymnázia: v Kyjově, Stráţnici a Uherském Hradišti, ale ani jedno české. Nadaní ţáci tak studují na německých školách a často se natolik sţívají s tímto prostředím, ţe dochází k jejich odnárodnění. Je jim pak cizí česká kultura, o místní vesnické, odkud většinou pocházejí, ani nemluvě. Snahy o zaloţení českého gymnázia v Uherském Hradišti vrcholí 20. l2. l880 peticí adresovanou ministerstvu kultury a vyučování. Ţádá se v ní zrovnoprávnění české a německé výuky na uvedených gymnáziích. Tato petice vzbudila velký odpor v německy ovládané městské radě i v říšské radě ve Vídni. Roku l882 dochází v Uherském Hradišti k zaloţení Ústřední matice školské a ta spolu s dalšími organizacemi svolává na Rochus tábor lidu, kde se sešlo více jak sedm tisíc podpŧrcŧ zřízení české střední školy v Hradišti. To uţ nejsou nějaké ojedinělé akce neuspokojených intelektuálŧ, jak argumentuje německá strana. Je ustanoven přípravný výbor v čele s velehradským starostou J. Heroldem. Ve výboru jsou zastoupeni i říšští poslanci, mnoho známých osobností z širšího okolí, ale také třeba hrabě Berchtold z Buchlovic. Tento vývoj jiţ nelze pominout, nicméně ani po mnoha peripetiích a jednáních ve Vídni se nepodařilo dosáhnout kýţeného cíle. Němci i vedení města tuto myšlenku nadále bojkotovali. Pomoc přišla z Prahy. Ústřední matice školská, ústy svého předsedy dr. Rygra, vzkázala, ţe Matice školská gymnázium v Hradišti otevře. Toto rozhodnutí vzbudilo na celém Slovácku obrovské nadšení. Dne l5. září l884 bylo přijato do gymnázia ll5 studentŧ a l6. září za veliké účasti obyvatelstva, duchovenstva, poslancŧ, úřadŧ, dŧstojníkŧ, místní posádky a čestných hostŧ bylo gymnázium slavnostně otevřeno. Současně začal vycházet první český časopis ve městě, Moravská Slovač. Tento malý historický exkurz, týkající se počátku novodobé české kultury ve městě, je dŧleţitý z hlediska vlivu gymnázia a školství ve městě na další kulturní ţivot města, a to aţ do let padesátých dvacátého století. Spolky a školy tvořily základ kultury ve městě po mnohá další desetiletí. Hradišťské gymnázium se brzy po svém vzniku stalo státním a jeho situace se zejména ekonomicky zlepšila. Prvním ředitelem byl jmenován Josef Lošťák. I zde mělo město veliké štěstí, protoţe to nebylo neznámé jméno. J. Lošťák patřil v Praze k zakladatelŧm spolku Blaník, předchŧdci Moravské besedy v jejímţ vedení byl krátký čas i mladý prof. T. G. Masaryk. Později z ní vznikl první Slovácký krŧţek. Vztah k lidové hudbě a vesnické kultuře se tak přenáší i do Uherského Hradiště. A není sám. Jedním z prvních profesorŧ gymnázia je i národopisec J. Klvaňa. Za účasti Klvani a Lošťáka se na gymnáziu začíná provozovat mezi studenty zpěv a hudba, patrně lidová i váţná. K nim se přidává prof. Kolman, který sestavuje studentský orchestr a prof. Jansa se svým pěveckým sborem. Zde se počaly tvořit počátky novodobé kultury města.

9


Příloha č. 2

I další školy silně ovlivňovaly kulturní dění ve městě, např. studenti obchodní akademie stáli u zrodu souboru Hradišťan. Za připomenutí stojí, ţe mezi nimi byl např. známý etnograf K. Pavlištík. Historie uměleckoprŧmyslové školy v Uherském Hradišti by zaslouţila samostatnou kapitolu, protoţe výstavní činností a výchovou nových umělcŧ, z nichţ mnozí v regionu zŧstali, měla a má na kulturní klima města nepopíratelný vliv. Akademie, školní besídky, majálesy, soutěţe, přehlídky, amatérské divadlo, to vše patří do historie i současnosti kulturního ţivota škol. Pěvecké sbory na základních školách tvoří rovněţ potenciál kulturní atmosféry ve městě. Základní umělecká škola má své specifické místo v této historii. Zejména pak osobnost jejího učitele J. Čecha ţije nadále mnoho let v činnosti jeho ţákŧ. Ojedinělou osobností byli také učitelé Z. Chalabala a O. Halma, za jejichţ ţivota byla v Hradišti Slovácká filharmonie, amatérské těleso s profesionální úrovní. I vynikající pěvecký sbor Svatopluk má napojení na školy. V minulosti bylo Uherské Hradiště baštou dechové hudby. V dávnější historii to byla především výborná Padělova dechovka a posádkové hudby vojenské. Aţ po r. l937 se začínají prosazovat cimbálovky. A to právě i díky pravidelné výchově muzikantŧ na školách, zejména počátkem padesátých let aţ dodnes. Tradici mají i hudby taneční a jazzové. Čaje a taneční zábavy v Liďáku a na Koruně patřily vţdy neodmyslitelně ke kultuře v Hradišti. Divadlo se hrávalo v minulosti v Redutě. Slovácké divadlo vzniklo rovněţ na základě potřeb a tuţeb občanŧ a ne nějakým dekretem shora. Významným subjektem, který stojí za zmínku, je také Měšťanská beseda - dnešní školní druţina. To bylo místo kultury nejméně padesát let. Měšťanská beseda sehrávala stejnou úlohu jako nyní Klub kultury. V jejím vedení byli trvale učitelé. Velkým zlomem v pozitivním slova smyslu byla ojedinělá akce přesahující význam regionu a jistém slova smyslu i republiky. Byla to výstava Slovácko l937. Nikdy předtím a nikdy potom uţ Hradiště takovou velkolepou akci neuspořádalo. V dnešní době výstava splývá především s národopisem. Nebylo tomu tak vţdy. V Hradišti a okolí prakticky neexistovala cimbálová muzika, s výjimkou Kunovic a příleţitostně v Hradišti. Venkov ovládala dechovka a taneční hudba včetně jazzu. Staré lidové zvyky byly sice předváděny, protoţe se na vesnicích dodrţovaly, ale obnova hudby v poněkud jiné podobě nastává aţ po výstavě, a to zejména v letech padesátých a šedesátých. Na tomto posunu mají také zásluhu především školy a učitelé. Kultura a školství v Hradišti procházely změnami zpŧsobenými zejména vlivem okolního světa a módy. Město i školy však přijímaly tyto změny tak, ţe je vstřebávaly, ale stále si udrţovaly svŧj hradišťský charakter, atmosféru i cosi, co tvoří genius loci tohoto města a je v jiným místech neopakovatelné a nepřenosné. Dŧleţitým okamţikem v ţivotě města bylo i zaloţení Muzejního spolku a následně pak vznik Slováckého muzea. I v současnosti má muzeum velký podíl na kulturním ţivotě města a zejména pak i na spoluúčasti při pořádání větších kulturních akcí ve městě. Jako příklad lze uvést podíl na Dnech vína a otevřených památek, předvádění řemesel, vánočních aktivitách a pod. Muzeum se nezaměřuje pouze na práci vyplývající z jeho zřizovací listiny, ale navíc se podílí na dalších kulturních aktivitách ve městě. II. II. SOUČASNÝ STAV Školy v současné době jiţ nehrají tak význačnou roli v kulturním ţivotě města jako tomu bylo dříve. Určitou dobu byly spolu s některými spolky hlavními nositeli kultury ve městě. Postupně však jejich úlohu přebíraly profesionální instituce. Osvětové besedy, městské kulturní středisko, Slovácké divadlo a zejména Závodní klub, dnešní Klub kultury. Úloha škol se navíc změnila. Je kladen větší dŧraz na mnoţství informací, škola je administrativně i ekonomicky daleko sloţitější organismus.

10


Příloha č. 2

Konkurence ve vzdělávání, sloţitá kontrolní, metodická, poradenská činnost, spousty zbytečné práce zcela změnilo poslání učitele. Celá tato změna má své hluboké příčiny sahající aţ do padesátých let a zdá se, ţe z těchto negativních změn jsme se nepoučili, pouze je vedeme v jiném stylu. Nová generace učitelŧ si bohuţel uţ neměla moţnost přičichnout k práci těch prvorepublikových, kteří byli spolutvŧrci kultury ve městě. Navíc společenská situace je jiná, děti a mládeţ jsou formovány stále více médii a vnějšími vlivy, neţ rodinou a školou. Přes všechny tyto změny a mnohé další, podíl škol a učitelŧ v Uherském Hradišti na vytváření kulturního ţivota města není zanedbatelný. Zejména pak v estetické výchově, konkrétně ve výtvarné a hudební výchově dosahují někteří učitelé vynikajících výsledkŧ v práci s dětmi. Jejich činnost není příliš vidět, ale činí první kroky, které pak mohou mít velký význam pro orientaci budoucího dospělého, často jej trvale získávají pro kulturu, která se stává nezbytnou součástí jeho ţivota. Zde hraje pak velmi rozhodující roli ZUŠ a hradišťské soubory, Dŧm dětí a mládeţe a zájmové krouţky. Základní školy Základní školy dělají často neviditelnou, ale velmi uţitečnou práci a dělají-li ji dobře, jejím výsledkem je významný přínos pro kulturu. Většina škol má pěvecké sbory, někdy určené pouze k občasným příleţitostem, jindy trvale fungující. Často je to dáno osobností učitele, který na škole pŧsobí. Některé školy se pouští do divadelních představení, časté jsou školní akademie. Někdy se školy účastní soutěţí uměleckého charakteru vypisovaných ministerstvem školství nebo některými zájmovými organizacemi. Volnočasových aktivit organizovaných základními školami je poměrně dost. Běţné jsou krouţky výtvarné, keramické. Návštěvy koncertŧ a divadelních představení patří k běţnému ţivotu škol. Školy mají mnohé krouţky, které se objevuji někdy i nepravidelně. ZŠ Větrná například národopisný, výtvarný, hudební. Součástí ţivota škol jsou také přednášky, folklórní vystoupení, návštěva výstav, filmŧ, recitační soutěţe. Také spolupráce s knihovnou a galerií. Nebo návštěva archeoskanzenu Modrá, Velkomoravského památníku Staré město /ZŠ –sportovní/. ZŠ v Mařaticích spolupracuje s místním kulturním zařízením zejména při pořádání besed u cimbálu, s divadelním krouţkem nebo při vánočním koledování. Aktivitu v tomto směru vyvíjí krouţek Mařatánek. Základní škola Za Alejí např. pořádá projektový den Uherského Hradiště a okolí. ZŠ Jarošov má krouţek taneční, literárně-dramatický, pěvecký, výtvarný a mediální. ZŠ-východ má krouţky národopisný, keramický, výtvarný a hry na hudební nástroje. Součástí těchto aktivit je i velikonoční a vánoční jarmak. ZŠ - UNESCO má velmi dobrý pěvecký sbor. Uvedené příklady ukazují na bohatý kulturní ţivot základnách škol. Jsou zde ale docela velké rozdíly, patrně je to tím, jak je zaměřeno vedení školy. Základní umělecká škola Hradišťská základní umělecká škola měla docela štěstí na výborné učitele. Jiţ vzpomínaný J.Čech poloţil základy lidové hudby a byl příkladem pro další učitele v celém regionu. Dnes poskytuje Základní umělecká škola v Uherském Hradišti základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje pro studium učebních a studijních oborŧ ve středních uměleckých školách; připravuje také pro studium na vysokých školách s uměleckým a pedagogickým zaměřením. Je školou čtyřoborovou - má obor hudební, taneční, výtvarný, literárně dramatický a výuku v kurzech v rámci jiné činnosti. Škola kaţdoročně pořádá přibliţně deset veřejných koncertŧ ţákŧ i učitelŧ ve velkém sále Reduty - vánoční, absolventŧ a souborŧ, sólistŧ a komorních souborŧ, učitelský koncert, tématické koncerty: Rok české hudby (2004), k výročí W. A. Mozarta (2006), Poetické večery k poctě B. Martinŧ, L. Janáčka, P. Ebena. Kromě dvacítky besídek pořádá i tématické večery – kytarové, jazzové atd. Ţáci školu kaţdoročně zastupují v celostátních soutěţích, první místa si přiváţejí také z mezinárodních akcí.

11


Příloha č. 2

Ve škole pracují čtyři smyčcové a tři kytarové soubory, taneční orchestr, dva pěvecké sbory a mnoho komorních souborŧ. Mezi nejúspěšnější tělesa školy patří dlouhodobě cimbálová muzika, jejíţ vedoucí Pavel Štulír vychovává pátou generaci – všechny předchozí pŧsobí ve městě a okolí samostatně - Dolina, Cifra, Harafica, Cimbálová muzika S. Gabriela, spolupracuje s Hradišťánkem, zúčastňuje se folklorních festivalŧ. Ţáci školy absolvují kaţdoročně mnoho vystoupení na vernisáţích a dalších akcích pořádaných rŧznými institucemi města Uherské Hradiště. Škola také kaţdoročně pořádá několik tématických výstav. Jejími výstavními prostorami jsou, kromě celoroční galerie v prostorách školní budovy, například: Slovácké divadlo, Slovácké muzeum - projekty: “Muzeum očima dětí“ atd., Galerie Slováckého muzea, Klub kultury, Reduta, kino Hvězda - černobílá a digitální fotografie. Další aktivitou školy je pak pořádání několika výtvarných seminářŧ pro učitele celého kraje. Mezi akce školy spadá také kaţdoroční pořádání dvou celovečerních tanečních koncertŧ ve Slováckém divadle. V rámci svého oboru spolupracuje Taneční studio Laďky Košíkové na akcích mimo rámec města – např. s choreografií Genesis na diecézním setkání ve Zlíně září 2006 v hale Novesta za přítomnosti arcibiskupa, vystoupení v pořadu Cimbál jak ho neznáme s choreografiemi na hudbu L. Janáčka – Ostrava, vystoupení na Konzervatoři v Ostravě – koncert ke 150. výročí L. Janáčka. Nejvýznamnější akcí tanečního oboru v poslední době bylo zpracování hudebně taneční kompozice Rok na vsi, kterou natočila a jiţ několikrát uvedla Česká televize. Dětská divadla a sóloví recitátoři se kaţdoročně účastní národní přehlídky Dětská scéna v Trutnově, divadla poezie a sólisté jezdí na Wolkerŧv Prostějov nebo mezinárodní přehlídku Moravský podzim ve Valašském Meziříčí, Divadelní soubor „Dohráli jsme“, který vede Hana Nemravová, vystupoval uţ na rŧzných celostátních festivalech - Divadelní Třebíč, Náchodská Prima sezóna, Šrámkŧv Písek, Jiráskŧv Hronov, celostátní kolo ZUŠ Hradec Králové atd. ZUŠ je pravidelným pořadatelem okresních a krajských kol soutěţí ZUŠ, pořádá také okresní a krajské přehlídky pro všechny školy a školská zařízení. Například: krajská přehlídka školních pěveckých sborŧ Zlínského kraje, krajská přehlídka dětských divadel Dětská scéna, krajská přehlídka uměleckého přednesu a divadel poezie -Wolkerŧv Prostějov v rámci Divadelního festivalu Ţebřiňák. V roce 2004 byla pořadatelem celostátního kola soutěţe literárně-dramatického oboru ZUŠ. Současná hlavní budova ZUŠ na Mariánském náměstí je v dost špatném stavu a potřebám výuky nevyhovuje. Škole mimo jiné také chybí vlastní koncertní a divadelní sál. O budoucím umístění ZUŠ v Uherském Hradišti se neustále vedou diskuse mezi ZUŠ a představiteli města Uherské Hradiště, jako majitelem budovy. ZUŠ vede s jeho představiteli neustále jednání o moţnosti přestěhování do jiných prostor. Nabízí se spolupráce na vzniku budoucího kulturně-vzdělávacího multigeneračního centra v určité modifikované formě uměnovědní vzdělávací instituce. Gymnázium V kulturních činnostech nemá hradišťské gymnázium srovnání s ţádnou jinou střední školou v kraji. Toto odváţné tvrzení je doloţitelné, stačí k tomu základní informace. Gymnázium vybudovalo ve vedlejší budově S-klub, kde jsou pořádány pravidelné pořady komornějšího charakteru, od besed, hudebních produkcí, literárních večerŧ, aţ po filmový klub. Mediálně i kvalitou práce se patrně nejvíce prosadil pěvecký sbor Svatý pluk, vystupující v mnoha místech mimo region. Gymnázium má i velice dobré jazzové kapely Jazz-swing, Jazzgang a pěvecký kvintet. Váţnějšímu repertoáru se věnuje pěvecký sbor Klíček, který je zaměřen na studenty věkově mladší. Tradicí gymnázia, sahající mnoho desetiletí zpět, je mít dobrou cimbálovou muziku, případně i folklorní soubor. To se dodrţuje ve vysoké kvalitě dodnes. Gymnázium má také taneční krouţek, studenti vydávají nepravidelně svŧj časopis, zabývají se vlastními literárními aktivitami včetně úspěšné recitační soutěţe.

12


Příloha č. 2

Kvalitní je zde po mnoho let výtvarná výchova, aktivní v systému Film a škola je studentský filmový klub. Školní akademie bývají vyvrcholením této bohaté zájmové činnosti. V systému výchovy jsou dobrým příkladem i tradiční taneční pořádané po mnoho generací. I ples gymnázia do těchto kulturních aktivit dobře zapadá. Neorganizovaně ve škole pŧsobí stále několik kapel rŧzných ţánrŧ, které sice často zanikají a opět nově vznikají. Dobře organizovaná je i spolupráce se Slováckým divadlem. Studenti patří k jeho pravidelným nadšeným návštěvníkŧm. Střední umělecko – prŧmyslová škola a další střední školy Další střední školy vzhledem ke svému zaměření nehrají uţ tak rozhodující roli jako gymnázium. Výjimečná je samozřejmě Střední umělecko-prŧmyslová škola. Nejen výchovou profes.výtvarných umělcŧ, ale i svým nepřehlédnutelným vkladem do kulturního ţivota města. Podílí se na organizaci sympozií a výstav ve městě. Jako příklad takových akcí lze uvést spolupráci na medailérském sympoziu, se Slováckým muzeem, nebo Mezinárodním malířském sympoziu. Obchodní akademie Obchodní akademie patří k tradičním středním školám. Folklorní tradice jsou zde prezentovány třeba při Tříkrálovém zpívání, kulturní vystoupení studentŧ jsou uplatňována při slavnostech školy, zejména při ukončení studia. Střední škola Mesitu Střední škola Mesitu uspořádala výstavu Knihařství v Uherském Hradišti. Zařadila do svého učebního programu obecnou estetickou výchovu, má krouţek dramatické výchovy, Klub přátel slováckého divadla a účastní se projektu Film a škola. Navíc mnozí studenti středních škol jsou členy folklórních souborŧ regionu. Dŧm dětí a mládeţe Dŧm dětí a mládeţe má silné estetické oddělení, probíhá zde i výuka keramiky a počet krouţkŧ z kulturní oblasti je srovnatelný s podobnými zařízeními ve větších městech. Vysoké školství Nově se vyvíjející vysoké školství mŧţe v budoucnu jistě ovlivnit kulturní atmosféru ve městě. Zkušenosti z vysokoškolských měst ukazují, ţe studenti vysokých škol přinášejí nové podněty a objevují se nové kulturní aktivity, zejména v oblasti alternativní kultury. Vysokoškolští studenti jsou více otevřeni podnětŧm, které přicházejí ze světa, někdy však jsou k pomíjivým povrchním, módním prvkŧm nekriticky obdivní. Je zde určité nebezpečí ohroţení tradic, v Hradišti velmi silně zakořeněných. Síla módy a spotřební kultury je určitým nebezpečím i pro tak kulturní místo, jakým město jistě je. II. III. VEŘEJNÁ ČINNOST, KULTURNÍ AKCE, SOUTĚŢE, PŘEHLÍDKY Veřejná činnost škol je sice bohatá, ale zdá se, ţe je nerovnoměrná. Jsou školy velmi aktivní, které patří k nositelŧm kultury v Uherském Hradišti jako je gymnázium a ZUŠ, jsou i školy méně výrazné. Je to samozřejmě dáno podmínkami a obsahovým zaměřením škol. U základních škol se jeví zajímavým podnětem vypracování srovnávací analýzu jejich kulturně-výchovné činnosti. Zdá se, ţe ve srovnání s dřívější dobou je podíl kultury v těchto typech škol menší neţ tomu bylo dříve. Zde je patrná určitá rezerva v koncepci kultury města. Je zapotřebí znovu zdŧraznit, ţe práce škol sice není příliš vidět, ale pro budoucnost má docela velký význam. Její zanedbání by mohlo mít velký vliv na vývoj kultury ve městě. Protoţe podrobné srovnání neexistuje, nelze činit definitivní závěr. Určitá disproporce je ale zřejmá. Moţnosti vyuţití kulturní kapacity školství pro potřeby města nebo i širšího okolí nejsou zdaleka vyčerpány.

13


Příloha č. 2

Bylo by dobré, aby odbor kultury měl nejen přehled o souborech a krouţcích na školách, ale aby sledoval i jejich vývoj a kvalitu, protoţe ta je vzhledem k rychlým výměnám sloţení těchto kolektivŧ velmi proměnlivá. Kdo však zná úroveň soutěţí škol v uměleckých disciplinách, je překvapen jejich často vysokou úrovní. Větší vyuţití těchto kolektivŧ mŧţe učinit kulturní nabídku v Hradišti ještě bohatší a pestrobarevnější.

III. KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI – VÝVOJ I SOUČASNÝ STAV /FESTIVALY, PŘEHLÍDKY/ Stejně jako ve školství má i město bohatou kulturní minulost. Počeštění města a kultury není historie tak vzdálená. Je to historie posledních ani ne stopadesáti let. Ale je to základ, na kterém je kultura v Hradišti postavena dodnes. Je to téměř nenarušená kontinuita, která není dána kaţdému městu, proto si myslím, ţe je třeba ji nejen znát, obhajovat, ale stále rozvíjet, coţ se ve městě s určitými potíţemi a problémy bohudík daří. Jak jiţ bylo v kapitole o školství řečeno, nejprve šlo o souboj německého vedení města a nově se rodící, česky mluvící inteligence, pocházející většinou ze středních a niţších vrstev. Po jiţ zmiňovaném spolku Lípa sehrála rozhodující roli Měšťanská beseda, jejíţ členové si vystavěli i spolkový dŧm /dnešní druţina/. Kulturní pořady, nejvíce koncerty a divadelní představení, probíhaly také v Sokolovně /nyní Slovácké divadlo/ a Redutě. Německy mluvící občané se scházeli a provozovali kulturu v dnešním Liďáku, jejich spolek se nazýval Gartenverein, později Kasino. Kultura se však odbývala i v některých restauracích a jejich zahradách. Zejména to byly výlety a letní zábavy, společenská setkání, divadlo, koncerty, hudba. Význačné byly v tomto směru restaurace u Holubŧ /Koruna/a Fojta, později i další. Restauratéři a hoteliéři se v tomto provozování předbíhali. Nešlo jen o přilákání návštěvníkŧ a získání kšeftu, ale tehdejší majitelé těchto zařízení byli jednak vlastenci, měli určitou intelektuální úroveň a kultura jim nebyla cizí. Dá se to doloţit také tím, ţe je vídáme v rŧzných výborech a organizačních štábech významných kulturních akcí. Rozhodující úlohu však mělo vedení města a vedení spolkŧ. Hradiště nemělo v této době prakticky starostu, který by nevykonal nějaký významný kulturní čin. Nezapomenutelná jména by pro všechny obyvatele města by měla být ta, která patřila apoštolŧm počátkŧ hradišťské novodobé kultury konce devatenáctého a počátku dvacátého století. Připomeňme alespoň redaktora Kretze, lékárníka Štancla a jeho spolupracovníka Nečase. Ti a mnozí další utvářeli atmosféru starého kulturního Hradiště. Za nimi sem jezdili M. Aleš, J. Úprka, Schwaiger, Herben, Machar. Tradice zde tvořená měla následovníky a další pokračování. Nemalou úlohu v hradišťské kultuře sehrávali i Sokoli a Orli. Byly tu i další spolky, mimořádný význam mají třeba hasiči. Veřejná shromáţdění, přehlídky, festivaly, setkávání, poutě, tábory slováckého lidu na Rochusu, to vše se odehrávalo za účasti hudebních, divadelních a tanečních skupin z místního obyvatelstva, případně za účasti okolních obcí. Tato ojedinělá tradice se dodrţuje dodnes, např. při Slavnostech vína a památek v měsíci září. Snad stojí za to připomenout některé významné akce, které historie zaznamenala a překračují svým významem nejen území města, ale jejich silná ozvěna je slyšet i po mnoha desetiletích. Prvním velkým shromáţděním a impulsem byla velkolepá slavnost cyrilometodějská na Velehradě r. l863 a zaloţení Hospodářského spolku velehradského, který sehrál velkou úlohu při vzniku gymnázia v Uherském Hradišti. Druhým velkým shromáţděním byl tábor lidu na Rochusu na podporu českého gymnázia za účasti všech okolních obcí.

14


Příloha č. 2

Kdyţ se připravovala naprosto ojedinělá akce, národopisná výstava v Praze v roce l895, zŧstalo Hradiště poněkud stranou. Nepřesvědčila Hradišťáky ani aktivní účast takových veličin moravské kultury jako byli L. Janáček a F. Bartoš, na přípravách této výstavy. Dŧvod byl jednoduchý. Hradiště nebylo město nakloněné organizovanému folklóru, fandilo se divadlu, váţné hudbě, sborovému zpěvu, oblíbená byla Padělova městská dechovka, Kněţpolanka, vojenská posádková hudba, kuţelky, hasičská cvičení, zahradní výlety. Folklór nebyl v módě. Navíc byla lidová vesnická kultura v odívání a zvycích ţivá všude kolem. V hudbě vládla ale dechovka. To znamená, ţe folklór, soubory, cimbálové muziky jsou v kultuře města věcí zcela novodobou, jejíţ rozvoj nastal aţ po roce l937 a zejména pak v padesátých a šedesátých letech. Nic to ale nemění na tom, ţe je to kultura potřebná, ve městě ţivá a velmi pro jeho charakter přitaţlivá. V dalších desetiletích se objevují pokusy o oţivení pŧvodní strunné hudby i pro prezentaci lidové kultury ve městě. Tyto snahy vrcholí v roce l9l4. V Hradišti se totiţ rozhodli uspořádat Výstavu Moravského Slovácka k padesátému výročí zaloţení Hospodářského spolku velehradského. Je zajímavé sledovat, jak záměry a programové cíle jsou podobné třeba Slavnostem vína a památek, které jsou pořádány v dnešní době. Opět se tak projevuje dŧleţitý prvek hradišťské kultury, který si uvědomujeme uţ jen podvědomě. Kontinuita vývoje kultury ve městě. Tyto snahy však přerušila první světová válka. Aţ v roce l922 se konala výstava menšího rozsahu, Slovácký den v Uherském Hradišti. Dobový tisk popisuje krásu krojŧ a předváděných zvykŧ. Co je jistě poučné, a navíc to představuje určitou rezervu i pro dnešní dobu, je zmínka o velké návštěvě Francouzŧ, Angličanŧ, Holanďanŧ a dalších národŧ. Zajímavým podnětem by mohlo být vzít si z této informace poučení a vyvinout větší snahu o kontakt s krajanskými spolky, ambasádami a kulturními centry v zahraničí. Naprosto ojedinělou a do dnešních dnŧ nepřekonanou akcí nejen v Uherském Hradišti, ale v celém kraji byla Výstava Slovácka l937. Je dodnes natolik inspirativní, ţe je zapotřebí se o ní zmínit podrobněji. Mnohé postupy mohou být uţitečné a pouţitelné i v dnešní době. Navíc letos je sedmdesát let od jejího uspořádání. Dodnes ţijí pamětníci, kteří o této velkolepé akci hovoří s neskrývaným nadšením. Prvním rozdílem, který je zřejmý na první pohled a s dnešním pojetím je poněkud v protikladu, je demokratičnost. Druhým neméně významným, který s prvním souvisí je určitá apolitičnost. Do přípravné fáze slavností a jejich pracovních skupin byli delegováni lidé, nehledě na jejich případné politické přesvědčení či ambice. Dŧsledně se ctila odbornost. V zastřešujících orgánech pak byli nejvýznamnější političtí představitelé. V podvýborech pak bylo neuvěřitelně vysoké mnoţství odborníkŧ, starostŧ, učitelŧ, farářŧ a dalších profesí. Dosáhlo se tak přirozené ústní propagace po celém regionu. To byla jen jedna z výhod. Osobní angaţovanost velkého počtu lidí v takovém projektu hraje mimořádnou roli.

IV. VÝZNAMNÍ NOSITELÉ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI IV.I. KLUB KULTURY UHERSKÉM HRADIŠTI Příspěvková organizace města Uherského Hradiště Klub kultury (KK) vznikla 1. ledna 1992 usnesením Městského zastupitelstva v Uherském Hradišti č. 536/VII. ve znění usnesení Městské rady v Uherském Hradišti č. 463/51 spojením pŧvodně státem zřizovaného Okresního kulturního střediska (OKS) a odborového zařízení zřizovaného PVOS Letu Kunovice - Sdruţeného klubu pracujících (SKP). Činnosti Klubu kultury (hlavní předmět činnosti dle Čl. II. Zřizovací listiny) tak vyplývají z činností obou dříve samostatných institucí. Z SKP přešly na KK.

15


Příloha č. 2

1. Povinnosti v oblasti kulturně společenských činností Mezi činnosti uvedené v tomto bodu patří mimo vlastních a agenturně zprostředkovaných kulturních a kulturně společenských pořadŧ také pořádané a spolupořádané plesy (Ples Města Uherské Hradiště, Ples přátel kultury, Ples seniorŧ, oslavy 750 let UH, Den dětí, Hradišťské kulturní léto...). Vedle toho Klub kultury s mimořádným úspěchem pořádá cyklus koncertŧ váţné hudby, cyklus jazzových koncertŧ a letní koncerty u Slovácké búdy (v roce 2006 proběhlo v rámci těchto tří aktivit 10 koncertŧ s prŧměrnou návštěvností 90 osob na akci). 2. Správa a provozování kulturně výchovných zařízení V současné době Klub kultury spravuje objekty v Uherském Hradišti: Klub kultury, Hradební 1198, Slovácká búda, Smetanovy sady, Reduta včetně nádvoří, Masarykovo nám. 256). Správa objektŧ je správně technická činnost bez přímé vazby na kulturní a kulturně společenskou činnost. 3. Povinnosti v oblasti výchovně vzdělávací činnosti Zde jsou zahrnuty semináře, školení, kurzy, výchovně vzdělávací pořady pro děti a mládeţ. Klub kultury pořádá pravidelně semináře z oblastí daňových, personálních a pracovně právních, změn ostatních zákonŧ a předpisŧ apod. Podle aktuálních potřeb pořádá Klub kultury cca 5 seminářŧ a školení ročně. Kaţdý rok otevírá Klub kultury přibliţně 20 jazykových kurzŧ (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština). Pro děti v předškolním věku a pro děti a mládeţ ve věku 7 - 18 let pořádá Klub kultury kaţdoročně 8 koncertŧ a literárně dramatických představení. 4. Publikační činnosti zahrnující vydávání tiskovin, periodik a kniţních titulŧ Klub kultury je vydavatelem Zpravodaje města UH (měsíční náklad 1200 ks), kromě toho se jako příloha Zpravodaje města UH nebo samostatným nákladem vydávají kalendáře, ročenky, přehledy, pohlednice, katalogy, propagační tisky, plakáty apod. Samostatnou kapitolu činnosti tvoří kniţní aktivity. V současnosti Klub kultury tvoří publikaci k 750. výročí zaloţení města Uherské Hradiště, v minulosti vydal Knihu o Redutě, vydal sbírku básní O. Horkého, vydal knihu o J. V. Staňkovi apod. 5. Pořádání a odborný dozor nad regionálními a nadregionálními aktivitami v oblasti kulturní a společenské Zde jsou zahrnuty aktivity přesahující hranice města Uherské Hradiště, výstavy, festivaly. Klub kultury se významně spolupodílí na nadregionálních akci Slavnosti Čechŧ a Slovákŧ na Javořině, Oslavy 28.října, Silvestr na pomezí (Slavnosti přímo organizuje a garantuje a stará se o financování). Další významnou aktivitou je spolupořádání Kopaničářských slavností ve Starém Hrozenkově a spoluúčast na vinobraní na Praţském hradě. Od roku 2006 Klub kultury pořádá mezinárodní malířské sympozium "Hradišťský plenér". Výstavní činnost patří tradičně mezi silné oblasti programové nabídky Klubu kultury. Ve dvou hlavních výstavních prostorách (foyer Klubu kultury a výstavní prostor Reduty) pořádá kaţdoročně 24 výstav. Velice dŧleţitá je přitom orientace na prezentaci děl neprofesionálních (ale i profesionálních) výtvarníkŧ a fotografŧ v rámci nadregionálních a mezinárodních akcí (Setkání - Stretnutie UH - Trenčín). Tato tradice podpory výtvarníkŧ je v Uherském Hradišti uţ od roku 1985. Součástí podpory je i tvŧrčí dílna a setkávání výtvarníkŧ z České republiky a Slovenska kaţdoročně pořádaná Klubem kultury ve Starém Hrozenkově. 6. Klub kultury dále zajišťuje podmínky pro rozvoj neprofesionální zájmové a zájmově umělecké činnosti Klub kultury zajišťuje sluţby všem neprofesionálním folklorním souborŧm a krouţkŧm v Uherském Hradišti (zkušebny, materiální podpora formou výpŧjček krojŧ a hudebních nástrojŧ, spolupráce při pořádání představení, vydavatelská a publikační spoluúčast). 16


Příloha č. 2

Celkem se jedná o 7 folklorních souborŧ (přičemţ soubor Hradišťánek má 10 skupin) a 6 dalších uměleckých uskupení (divadlo, hudba, tanec). Klub kultury recipročně vyuţívá souborŧ ZUČ ve svých pořadech. 7. Činnosti neziskových subjektŧ Neziskový sektor (např. DDM, Dětský domov, ZUŠ apod.) představuje v současnosti přibliţně 30 subjektŧ, které rŧzným zpŧsobem vyuţívají sluţeb Klubu kultury pro svou činnost. Ze strany Klubu kultury se jedná o poskytování prostor a zařízení a o přímou organizační spoluúčast při prezentacích jednotlivých subjektŧ. 8. Vzdělávací a kulturně společenské aktivity pro občany v neproduktivním věku Klub kultury přímo pořádá a organizuje pravidelný cyklus pohádek pro děti, koncertŧ pro děti a mládeţ apod. Podpora dětem je následně prováděna formou dotace na cenu vstupenky, takţe výsledná cena v prŧměru nepřesahuje 35,- Kč. Klub kultury pořádá pro volnočasové aktivity seniorŧ Akademii třetího věku. Celkem 180 seniorŧ má moţnost nejméně 3x týdně navštívit některý jim určený pořad (přednášky, semináře, tvŧrčí dílny, poznávací zájezdy apod.) v rámci akademie zdarma (členský příspěvek činí 200,- Kč ročně), nebo jakýkoli pořad pořádaný Klubem kultury s výraznou slevou (aţ 50 %). Akademie je otevřená všem seniorŧm. 9. Technické a organizační zabezpečení akcí návštěvností a rozpočtem přesahující běţné kulturně společenské aktivity Jedná se o akce vyţadující zapojení všech organizačních sloţek Klubu kultury a s celkovou cenou nad 250.000,- Kč za akci. Klub kultury pořádá festival amatérských a profesionálních filmŧ s ekologickou tématikou Týká se to také tebe, Mezinárodní festival hudebních nástrojŧ lidových muzik a Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. 10. Dlouhodobé a krátkodobé pronájmy V současné době Klub kultury doplňuje příspěvek od zřizovatele formou pronájmŧ. Tato aktivita je nezbytná z hlediska celkového objemu rozpočtu KK a má přímou vazbu na veškerou činnost, funkci a existenci organizace - soběstačnost Klubu kultury dosáhla v loňském roce 50%. IV.I.I. Organizační struktura Klubu kultury V současnosti má Klub kultury 26 zaměstnancŧ: ředitel organizace, programové oddělení (4 zaměstnanci), ekonomické oddělení (3 zaměstnanci), oddělení propagace a marketingu (3 zaměstnanci), provozní oddělení (15 zaměstnancŧ); z toho 4 zaměstnanci jsou zaměstnáni formou dohod o pracovní činnosti. Dŧleţitou součástí provozu Klubu kultury je koordinace programových aktivit většího rázu s provozem restaurací a barŧ, které jsou přímo v objektech Klubu kultury. Bez přímého přístupu k občerstvení by uspořádání některých akcí nebylo moţné. Celkový rozpočet (včetně podpory formou dotace ze strany zřizovatele) činí v Klubu kultury přibliţně 17.000.000,- Kč ročně. Z toho přibliţně polovinu činí příspěvek zřizovatele formou dotace.

17


Příloha č. 2

IV.I.II. Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje A. Nadregionální a mezinárodní akce SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK Slavnosti se konají v rámci Dnŧ evropského dědictví vţdy druhý víkend v září. Doposud proběhlo pět ročníkŧ za stále se zvyšujícího zájmu publika, které se sjíţdí z celé republiky i ze zahraničí. Největší atrakcí je slavnostní prŧvod z mařatických vinohradŧ do centra města, jehoţ se v roce 2006 zúčastnilo přes 1.300 krojovaných (bylo zapsáno do Knihy českých rekordŧ) z téměř padesáti obcí a měst. Program slavností jiţ má stabilizovanou náplň. Slavnostní zahájení v Redutě v pátek večer, v sobotu po prŧvodu se v exteriérech historických památek představují jednotlivé mikroregiony, dále je to přehlídka dětského folkloru a dětských krojŧ. Hlavní folklorní program se koná odpoledne v prostoru u Slovácké búdy a večer vyhrávají cimbálovky ve vybraných mařatických sklepech. Nedělní pořad tvoří program na jevišti na Masarykově náměstí, koncerty ve vybraných památkách a košt vína mařatických vinařŧ v Redutě. Po oba dny jsou pro veřejnost otevřeny historické památky. Na přípravě slavností se podílejí zúčastněné mikroregiony. Hlavním sponzorem je Nadace Děti - kultura - sport. Akce má mimořádnou publicitu a je propagována v rámci cestovního ruchu. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL HUDEBNÍCH NÁSTROJŦ LIDOVÝCH MUZIK Proběhlo jiţ šestnáct ročníkŧ festivalu, jehoţ první ročníky byly věnovány jednotlivým druhŧm nástrojŧ - cimbály, smyčcové, drnkací, gajdy, píšťaly, lidský hlas. Později byla volená rŧzná témata - hudba vinorodých krajŧ, horské oblasti, láska a vojna atd. Loňský ročník byl věnován odkazu Františka Bartoše u příleţitosti 100. výročí jeho úmrtí. Festival se koná první víkend v říjnu, začíná v pátek dopoledne výchovným koncertem, pokračuje večer besedou u cimbálu, obvykle spojenou s křtem odpovídající knihy či publikace, v sobotu jsou dopoledne výchovné koncerty a večer galaprogram. Neděle pokračuje „muzikantskou lodí“ - po Moravě a kanálech se jede z Uherského Hradiště do Stráţnice se zastávkou v Uherském Ostrohu, kde je na zámku hudební matiné. Ve stráţnickém zámku je pak festival ukončen vzdělávací akcí, besedou s ukázkami apod. Akci pořádá Klub kultury ve spolupráci s městy Uherské Hradiště a Uherský Ostroh, Národním ústavem lidové kultury ve Stráţnici a za podpory Ministerstva kultury ČR, Zlínského kraje, Nadace Děti-kultura-sport a Odborového svazu pracovníkŧ kulturních zařízení Praha. MEZINÁRODNÍ EKOLOGICKÝ FESTIVAL TSTTT V loňském roce se konal jiţ 16. ročník TSTTT (Týká se to také tebe), coţ je tématický mezinárodní festival a soutěţ filmŧ a videoprogramŧ - s tématikou ochrany přírody, tvorby ţivotního prostředí a péče o historické památky. Součástí týdenní akce je bohatý doprovodný odborný a kulturně-společenský program - přednášky, diskuse, semináře, konference, prezentace, soutěţ dětské kresby, výstavy, setkání s novináři, umělecké programy). Samostatnou akcí je stejnojmenná celostátní soutěţ fotografŧ, která je o tři roky mladší neţ soutěţ filmařŧ. V uplynulých letech se TSTTT zúčastňovali všichni ministři ţivotního prostředí. Akce byla pŧvodně pouze celostátní soutěţí amatérských filmŧ na uvedená témata, která vznikla před 31 lety z iniciativy hradišťského Studia amatérského filmu v době, kdy komunistická cenzura omezovala jakoukoliv kritickou tvorbu a přes ekologii se dalo vyjadřovat k palčivým celospolečenským problémŧm. Na TSTTT začali přijíţdět nevládní ekologické organizace, zejména členové Hnutí Brontosaurus. Propagaci akce a jejímu rozvoji velmi pomáhal za svého ţivota spisovatel a publicista ing. Josef Velek. Jeho jméno nese hlavní cena filmařské soutěţe.

18


Příloha č. 2

Pořadatelé jiţ řadu let spolupracují se Světovým festivalem filmŧ o národních přírodních parcích v italském Bormiu, v rámci programu jsou promítány vítězné snímky z tohoto festivalu. Akce se tradičně koná koncem listopadu, vyhlašují ji Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, Zlínský kraj, města Uherské Hradiště a Uherský Brod a Odborový svaz pracovníkŧ kulturních zařízení Praha, organizačně zajišťuje Klub kultury Uherské Hradiště. MEZINÁRODNÍ MALÍŘSKÉ SYMPOZIUM HRADIŠŤSKÝ PLENÉR Týdenní akce, jejíţ první ročník proběhl v loňském roce a bude se v prázdninových měsících konat pod záštitou města Uherské Hradiště a ve spolupráci se Střední umělecko-prŧmyslovou školou jako bienále. Prvního ročníku se zúčastnilo osm vybraných autorŧ, z toho dva ze Slovenska. Z vytvořených prací byla ve foyer Klubu kultury připravena úspěšná výstava a byl vydán obrazový nástěnný kalendář pro rok 2007. Část kolekce byla vystavena v Bzenci. Městu Uherské Hradiště zŧstaly v majetku dva obrazy od kaţdého autora pro reprezentační účely a pro vytvoření ucelené sbírky. B. Akce opakující se periodicky NOVOROČNÍ KONCERT S PŘÍPITKEM STAROSTY Koncert váţné hudby ve velkém sále Reduty, koná se většinou 2. ledna. REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ Letos proběhl 16. ročník, ples s bohatým kulturním programem, pořádán ve spolupráci s Městem Uherské Hradiště. PLES PŘÁTEL KULTURY Zahajuje v letošním roce novou tradici. SETKÁNÍ - STRETNUTIE Společná druţební výstava výtvarníkŧ a fotografŧ regionŧ Uherské Hradiště a Trenčín se kaţdoročně koná od roku 1985. Zúčastňuje se 30 aţ 40 autorŧ, výstava je vţdy instalována v obou městech. Za slovenskou stranu ji zajišťuje Trenčianske osvetové stredisko. S výstavou souvisí třídenní tvŧrčí dílna. VELIKONOČNÍ JARMARK S KULTURNÍM PROGRAMEM NA JEVIŠTI NA MASARYKOVĚ NÁMĚSTÍ Ve spolupráci s městem Uherské Hradiště. SVATOJÁNSKÝ JARMARK NA MARIÁNSKÉM NÁMĚSTÍ Ve spolupráci s městem Uherské Hradiště. MIKULÁŠSKÝ REJ SE SLAVNOSTNÍM ROZSVÍCENÍM VÁNOČNÍHO STROMU NA MASARYKOVĚ NÁM. Ve spolupráci s městem Uherské Hradiště a DDM Šikula. VÁNOČNÍ JARMARK S KULTURNÍM PROGRAMEM NA MASARYKOVĚ NÁMĚSTÍ Spojeno s Jeţíškovou dílnou v Redutě. Výroba vánočních ozdob a dárečkŧ pro MŠ, ZŠ a veřejnost. Pořádáno ve spolupráci s Městem Uherské Hradiště a DDM Šikula. HRADIŠŤSKÉ KULTURNÍ LÉTO Seriál kulturních programŧ v období červen aţ září, na němţ se podílejí všechny kulturní instituce města. Součástí je Hallo jazz veekend, dvoudenní jazzový československý festival, pořádaný agenturou JD Produktion. VÝSTAVNÍ ČINNOST VE FOYER KLUBU KULTURY A V PŘÍZEMÍ REDUTY Ročně je realizováno kolem dvaceti výstav výtvarných prací, fotografií, případně příleţitostných výstav k akcím.

19


Příloha č. 2

C. Nadregionální akce, na jejichţ realizaci se podílí Klub kultury, ale jsou konány mimo Uherské Hradiště KOPANIČÁŘSKÉ SLAVNOSTI VE STARÉM HROZENKOVĚ SLAVNOSTI BRATRSTVÍ ČECHŦ A SLOVÁKŦ NA JAVOŘINĚ OSLAVA VÝROČÍ ZALOŢENÍ ČESKOSLOVENSKA SILVESTR NA POMEZÍ D. Významné akce, jejichţ část se koná v Uherském Hradišti MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DĚTSKÉHO FOLKLORU KUNOVSKÉ LÉTO IV. II. SLOVÁCKÉ DIVADLO Slovácké divadlo bylo zaloţeno v polovině roku 1945 se stěţejním úkolem napomoci kulturní identitě Moravského Slovácka, které bylo známo do té doby snad jen pouze svým výrazným folklórem. Vytvářet zázemí pro divadelní kulturu v regionálním rozsahu je doslova během na dlouhou trať. Za šedesát let své činnosti SD pokrývá nejenom celou oblast Moravského Slovácka – tj. Uherské Hradiště s celou spádovou oblastí (St. Město, Kunovice, Velehrad, Buchlovice a dalších asi 16 obcí), ale také celé uherskobrodsko včetně Lázní Luhačovice, oblast Veselí nad Moravou, Stráţnice, Hodonína a Břeclavi. Dalším polem pŧsobnosti Slováckého divadla je oblast Hané, tj. počínaje kroměříţskem a konče Prostějovem. Třetím polem pŧsobnosti je potom Valašsko, kde nejenom ve Zlíně, ale také ve Vizovicích, Vsetíně a Valašském Meziříčí a i jinde dokazuje Slovácké divadlo svoji regionální pŧsobnost v celkové rozloze. Samozřejmě má Slovácké divadlo své aktivity i v celé ČR. Jak dříve pŧsobilo SD i v těch nejmenších městech, která měla alespoň náznak „kulturákŧ“, stává se SD v současné době centrem divadelního dění, kam přijíţdějí diváci v podstatě z celého Zlínského kraje. Je to výsledek dlouhodobé kulturní politiky, kdy dramaturgie, resp. management SD, soustřeďuje svŧj zájem na kaţdého diváka, obrazně řečeno „od 5 do 95 let“. To je princip mnohaleté výchovy. Ti, kteří se před léty poprvé v útlém věku setkávali s kvalitní produkcí SD, tvoří dnes (mladší a střední generace) nejsilnější diváckou základnu pravidelných divákŧ. Má-li Slovácké divadlo i nadále zastávat postavení jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí, a to nejenom v pojmu Zlínského kraje, musí být bráno na zřetel, ţe pracuje v podmínkách, které odpovídají 60. – 70. létŧm minulého století. IV. III. KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA Úloha a činnost Knihovny BBB v informační společnosti: Zlepšit úroveň zpřístupňování informací z oblastí veřejné správy. Více rozvinout spolupráci mezi knihovnou, muzeem a archivem při zpracování, ochraně a zpřístupnění kulturního dědictví s vyuţitím ICT a integrovaného přístupu ke sbírkám, pokusit se vybudovat regionální souborný katalog (v současné době jiţ funguje tzv. RegKat – společný katalog regionálních článkŧ a osobností, který společně spravuje Knihovna BBB a knihovna Slováckého muzea Uh. Hradiště). Vytvořit z knihovny centrum poskytování veřejných informačních sluţeb ve spolupráci se specializovanými knihovnami a orientovat se na poskytování a aktivní nabídku znalostních informací a poradenských sluţeb (např. clipping service pro organizace a firmy pŧsobící na území města). Více zapojit knihovnu do systému školního a mimoškolního vzdělávání, včetně celoţivotního vzdělávání dospělých.

20


Příloha č. 2

Podpořit v knihovně dostupnost sluţeb a prostředkŧ pro podporu vzdělávání na internetu, vytvořit v knihovně multimediální víceúčelové pracoviště, umoţňující přístup ke školení a zařízení pro práci s digitálními dokumenty, zajistit dostupnost těchto sluţeb i pro obyvatele v malých obcích. Pokusit se vyuţít knihovny pro sluţby e-governmentu. Výrazněji začlenit knihovnu do vzdělávacích a výchovných programŧ s akcentem na informační výchovu uţivatelŧ, s cílem zvýšení funkční gramotnosti obyvatel a tím i schopností efektivního vyhledávání a vyuţívání informačních zdrojŧ. Modernizovat nosiče informací. Neustále rozšiřovat nabídku sluţeb pro nevidomé a zrakově postiţené uţivatele, s nimiţ Knihovna BBB intenzivně spolupracuje. Charakteristickým rysem současného vývoje je stále rostoucí podíl elektronické komunikace a zvyšující se objem digitálních dokumentŧ vedle neklesajícího objemu klasické tištěné produkce. Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním zpŧsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a sluţby, které musí pohotově reagovat na měnící se poţadavky uţivatelŧ knihoven. Aby Knihovna BBB mohla uskutečňovat své nové poslání a dále naplňovat očekávání svých uţivatelŧ, musí pokračovat v nastoupené cestě rozšíření sluţeb s vyuţitím nejmodernějších informačních a komunikačních technologií, která ovšem vyţaduje soustavnou podporu při obnově a rozvoji technické a informační infrastruktury. Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje: NOC S ANDERSENEM Čtení a nocování dětí v knihovnách, druţinách, školách. Celostátní akce, letos 30. března proběhne sedmý ročník. HRADIŠŤSKÉ SLUNÍČKO Týdenní minifestival k podpoře a propagaci dětského čtenářstva, letos 18. - 22. června. TÝDEN KNIHOVEN Tradiční akce. Knihovna B. B. Buchlovana připravuje na kaţdý den speciální programy. Letos se akce uskuteční 1. - 5. října. SETKÁNÍ BROUČKŦ Proběhne na závěr Týdne knihoven 5. října na Masarykově náměstí jako podzimní lampionové setkání. AKCE K 750. VÝROČÍ ZALOŢENÍ MĚSTA UH.HRADIŠTĚ Dějiny knihovnictví v Uherském Hradišti - výstava ve druhé polovině září. Prošli hradišťskou bránou - akce pro děti, prŧvod osobností majících vztah k Uherskému Hradišti v dobových kostýmech - 5. října. IV. IV. MĚSTSKÁ KINA Filmová představení Jsou základním a hlavním předmětem činnosti organizace. MK UH se snaţí o pestrou a širokou nabídku v postiţení jak (kvalitních) obecně přijímaných filmových titulŧ, tak také dalších dramaturgicky profilovaných typech (školní představení, ARTkino, Zlatý fond kinematografie, Bijásek). Filmová představení se často stávají kostrou dalších doprovodných akcí. V tomto smyslu má náš program rozhodně nadregionální úroveň. Spolupráce MK UH povaţují za samozřejmou tvŧrčí a hlubokou spolupráci jak se svým zřizovatelem, tak také dalšími kulturními organizacemi na území města se vzájemným efektivním vyuţitím potenciálu a s cílem kvalitní nabídky (nejen) obyvatelŧm města. 21


Příloha č. 2

Vzhledem ke specifice umístění celorepublikového centra Asociace českých filmových klubŧ v Uherském Hradišti je dalším prvkem činnosti MK UH i nepominutelnost vazeb k AČFK. Široký rozsah zájmu, otevřený postoj MK UH se v zásadě negativně nevymezují vŧči ţádným typŧm či druhŧm obecné kultury; smyslem je otevřený postoj a vnímavost vŧči širokému spektru jevŧ. Zásadním výběrovým prvkem je pak kvalita, moţnosti dialogu, sdělnost, objevnost. Otevřenost, neformálnost Dŧleţitým prvkem a směřováním činnosti MK UH je dŧraz spíše neţ na konzervativně odtaţité prvky kontaktu s divákem snaha o neformálnost a posílení ţivotných a osobních vazeb. Jak při výběru pořadŧ, tak také hostŧ či formálních doprovodných prvkŧ akcí (vernisáţ, zahájení, zpŧsob vedení debaty aj.) se snaţíme o blízké setkání tvŧrcŧ, divákŧ a pořadatele, o odbourání zaţitých stereotypŧ a nalezení nových kontaktŧ. O nově otevřenou vnímavost diváka, o překvapení sebe sama. Kontakt s divákem Je udrţován adresným a pravidelným předáváním novinek a programu mailem; dále interaktivní a aktuální webovou stránkou; pravidelným tištěným programovým čtrnáctideníkem; MK UH mají zájem na spoluvytváření a ovlivňování programu divákem; vytváříme další zpětná vazby (ankety, diskusní fórum). Záměr a nabídka programŧ MK UH směřována cíleně zejména na děti, mládeţ a mladé lidi (coţ jsou obecně a historicky nejčastější návštěvníci filmových představení) - přes nepominutelný zájem také o jiné věkové vrstvy (rodinné snímky, projekt Malovásek – Bijásek se zapojením rodinných či mezigeneračních vazeb, nabídka Zlatého fondu zdarma také pro seniory aj.). Propojování typŧ a druhŧ Na úrovni moţností se MK UH snaţí o dramaturgické propojování a vzájemné obohacování a doplňování rŧzných podob kulturních druhŧ (např. film – výstava – hudební vystoupení; filmové pásmo – dětská výtvarná dílna – divadlo – výstava; Zlatý fond kinematografie – ARTkino – výstava – koncert ad.) Nová média, novinky, na tepu doby Přes zájem o kontinuitu a tradice je ve směřování MK UH vţdy prostor pro otvírání se novým prvkŧm a projevŧm kultury, pro jejich zapojování do programu organizace nebo alespoň o seznamování s nimi diváky a obyvatele města. Prostor kina (a klubu Mír) jako místo setkání – s dílem, tvŧrcem, dalšími diváky. K tomu slouţí nejen dramaturgický výběr, ale také širší zapojení moţností prostor a další nabídka (výstavy, do budoucna ještě lépe spolupracující kavárna, besedy po filmech, autorská setkání ad.) Vnímání daností města a místa MK UH se snaţí o aktivní vnímání prvkŧ Uherského Hradiště, potenciálu jeho obyvatel, o zapojení škol a studentŧ do tvorby a podoby programŧ. Kaţdý nový podnět nebo potenciál (vznik informačního centra, nový vysokoškolský areál, Slavnosti vína ad.) bereme jako moţnost spolupráce a rozvoje naší činnosti k dalšímu zlepšování nabídky a sluţeb a uspokojování zákazníka, tedy diváka. Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje: PROJEKT 100 - 2007 (další ročník jiţ tradiční celostátní akce, která vznikla v Uherském Hradišti s cílem propagovat významné filmy a jednotlivé kinematografie minulosti i současnosti. Putovní přehlídka filmŧ proběhne v UH v kině Hvězda v měsících lednu a únoru)

22


Příloha č. 2

DNY EVROPSKÉHO FILMU (přehlídka nových zajímavých filmŧ proběhne v kině Hvězda v měsících únor a březen) ČESKÝ LEV A OSCAR 2006 (přehlídka oceněných filmŧ obou prestiţních anket proběhne v kině Hvězda v měsících březen a duben) SEMINÁŘ ARCHIVNÍHO FILMU (tradiční akce, tentokrát věnovaná zlatému fondu španělské kinematografie, ve dnech 3. aţ 6. května pořádají v kinech Mír a Hvězda Asociace českých filmových klubŧ a Městská kina) LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA Jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí mezinárodního významu konaných na území města. Letos proběhne jiţ 33. ročník, pořadateli jsou Asociace českých filmových klubŧ a Město Uherské Hradiště. V prŧběhu LFŠ je promítnuto kolem 200 celovečerních filmŧ, 150 krátkometráţních a středometráţních, konají se projekce pro veřejnost ve třech letních kinech, realizovány jsou koncerty, divadelní představení, workshopy, výstavy, setkání se zahraničními i českými významnými tvŧrci apod. V minulosti navštívila LFŠ celá řada významných umělcŧ, připomeňme alespoň některá jména - Tom Stoppard, Terry Gilliam, Terry Jones, Allain Robbe-Grillet, Krzystof Zanussi, Souleymane Cissé, Rustam Ibragimbekov, Lindsay Anderson, Peeter Greenaway, Jiří Jasný, Jiří Menzel, Pavel Landovský, Jan Hřebejk, Jan Svěrák a mnoho dalších. LFŠ se koná vţdy na přelomu července a srpna. DIVADELNÍ JARMARK Prezentace open-air „pouliční“ kultury - divadlo, hudba, happening, performance, výstavy výtvarných artefaktŧ a fotografií ve volném prostoru apod. Konání se připravuje v srpnu na Masarykově nám., v bastionu a v dalších exteriérech města. PROGRAMY K 750. VÝROČÍ ZALOŢENÍ MĚSTA Koncert Jaromíra Nohavici a Hradišťanu Jiřího Pavlici, Sbírková a fotografická výstava k 40 letŧm kina Hvězda. DNY VISEGRÁDSKÉ KULTURY Festiválek filmŧ, divadla, hudby i gastronomie. Proběhne v říjnu v kině Hvězda a klubu Mír. SEMINÁŘ BRITSKÉHO FILMU Tradiční akce, která je jakýmsi volným pokračováním Letní filmové školy v zimních měsících, pořádají Asociace českých filmových klubŧ a Městská kina Uherské Hradiště 29. 11. aţ 2. 12. v kinech Hvězda a Mír. IV. V. DOPORUČUJÍCÍ ZÁVĚRY A NÁVRHY Některá poučení a doporučení, která se osvědčila jiţ v minulosti, mohou slouţit jako náměty do diskuze. Následuje jejich výčet. Snaţit se o větší propagaci stěţejních kulturních akcí ve městě. Kromě kvalitní místní propagace a na přehlídkách cestovního ruchu, pokusit se o navázání kontaktŧ s krajanskými spolky, kulturními centry, ambasádami i jednotlivci v zahraničí. Společné úsilí všech zainteresovaných stran s cílem dotáhnout do realizační fáze záměr vybudování skanzenu v prostoru Rochusu. Tato myšlenka není sice nová, ale celou dobu existence Uherského Hradiště se o ni několik generací pokoušelo. Ať uţ to byl známý právník a folklorista M. Rutte nebo v r. l937 prof. bratislavské university prof. dr. J.Husek. Tento obnovený nápad by nesmírně pomohl Uherskému Hradišti, protoţe toto město má co nabídnout. Nabídka hradišťské kultury je i v rámci kraje naprosto ojedinělá. Hradiště by se tak stalo Českým Krumlovem Moravy.

23


Příloha č. 2

Tento záměr by měl mít všeobecnou podporu, tak jak tomu bylo u výstavy v roce l937. Ale tak, jako u této mimořádně zdařilé akce, by jednání měla být vedena za účasti všech pracovníkŧ v kultuře, kteří v Hradišti pŧsobí. Měly by být ustanoveny jednotlivé odborné sekce, zainteresováni starostové okolních obcí a zejména by to měl být naprosto stěţejní úkol pro hradišťskou politickou reprezentaci a místní úspěšné podnikatele. Úkol nelehký, ale pro budoucnost rozvoje města stěţejní. Mimořádně dŧleţitý pro další nabídku kultury je nový fenomén, který se ve městě objevuje, a to existence vysoké školy. Bude to jistě i impuls pro kulturu. Zejména se objeví nové aktivity, kultura ve městě dostane novou mnohotvárnější podobu. Studenti se budou rádi do města vracet a mnozí zde zŧstanou natrvalo, jak to známe z příkladu hradišťské Umprum. Problémem kultury v Hradišti je určitá finanční zátěţ, která vznikla rovněţ v souvislosti s historickým vývojem. V období počešťování města a vznikem spolkŧ jako byly především Sokol, Orel a další, byla postavena některá zařízení, která nejsou nyní dostatečně vyuţita. V pozdější době tento proces pokračoval a byl ukončen výstavbou Domu kultury, jehoţ tvář „Hradišťáky“ poněkud irituje. Obojí je problém. Dalším problémem je Slovácké divadlo a jeho vlastnictví Obcí sokolskou. V neposlední řadě je zde nedořešeno vyuţití a oprava další časti jezuitské koleje - Reduty. Kulturní dŧm Sady a podobná další zařízení. Tyto objekty jsou sice finanční zátěţí, ale stále hrají poměrně velkou úlohu pro místní část a její aktivity. Asi bude třeba hledat kombinaci podnikatelských aktivit při zachování aktivit místních. Dŧm kultury je pro kulturu v Uherském Hradišti nezastupitelný. Musí se však dořešit jeho současná architektonická tvář. Tím se uţ město a jeho architekti zabývají. Fúzování s městskými kiny bude asi nezbytné, protoţe současný trend nepřeje tradičním kinŧm a z ekonomického hlediska bude pravděpodobně současné uspořádání neúnosné. Slovácké divadlo - problém je velmi sloţitý. Nejlepší a moţná i nejlevnější by byla dohoda se Sokoly. Finanční náhrada, nebo náhrada jinou nemovitostí, bude vţdy levnější neţ jiné řešení. Divadlo do budoucna potřebuje menší přístavbu zázemí, jinak je divadlo velice příjemné a pro potřeby regionu nezastupitelné. Nabízí se stavba nového divadla, umístění divadla do druhé části Reduty při její rekonstrukci, eventuelně prověření moţnosti přestavby kina Hvězda nebo přestavba objektu Klubu kultury s vyuţitím objektu Měšťanské besedy. Současný stav budovy místní Základní umělecké školy. Budova je ve špatném stavu a je nutno ji opravit. Škoda, ţe nedošlo k dohodě města a kraje a nebylo vyuţito prostoru v kasárnách. Argument, ţe poloha školy je mimo střed města, a ţe se přechází přes křiţovatku (světelnou) neobstojí. Bezpečnost dětí je zajištěna, kasárna nejsou nikde na periferii a příklady z jiných měst ukazují, ţe škola nemusí být nezbytně v centru města. (Zlín, Otrokovice, Brno). Řešení tohoto problému je odvislé od spolupráce s krajem, jako zřizovatelem školy. Dalším problémem přesahujícím však moţnosti města je vyuţití uměleckořemeslného potencionálu, který v regionu existuje díky dlouhodobé výchově i díky péči o lidovou výrobu v minulosti. Existovalo zde velmi silné středisko ÚLUV, druţstvo Slovač a další aktivity podobného zaměření. Přehnanou a divokou privatizací byly tyto výroby zcela rozrušeny. Do Hradiště mnoho desetiletí tyto aktivity patřily. Pokusy soukromých subjektŧ za pomoci města o obnovu prodeje lidové umělecké výroby jsou sice zásluţné, ale je otázkou zda obnovu spíše nesměřovat ke spolupráci Slováckého muzea, města, kraje a min.kultury na základě vhodného programu evropských fondŧ. Umělecká řemesla jsou udrţována především v okolních obcích, ale bez organizované péče. Jejich současný stav je dobře zmapován ve Slováckém muzeu v rámci programu, který vyhlásilo ministerstvo kultury. Je třeba konstatovat, ţe jsou to bohuţel následné kroky po zbytečném rozbití dobře fungující organizace /ÚLUV/.

24


Příloha č. 2

Tento stav je horší, protoţe ekonomika diktuje podmínky, které kvalitě této výroby neprospívají. Stát se prakticky vzdal svého vlivu v této oblasti, coţ má negativní dopady na umělecko-řemeslnou výrobu vycházející z tradic regionu. Je zde předpoklad, ţe tento stav je nevratný. Určitá rezerva pro vyuţití dalších prostor pro kulturu a zejména pro přednáškovou činnost se jeví v nově opraveném objektu Slováckého muzea v areálu kasáren. Besedy, přednášky, nabídka pro školy, kulturní akce komornějšího charakteru, to vše zde bude v blízké době moţno realizovat. Zde by mělo dojít i k další popularizaci historie prvního státního útvaru u nás, Velkomoravské říše. V souvislosti s tím lze podotknout, ţe se pracuje na záměru zpopularizování lokality Sady. Problém je především finanční, ale místo i jeho obsah mohou rovněţ obohatit kulturní nabídku města. Záměr, který má město a muzeum, je velkolepý, ale je to úkol velmi náročný. Podobné objekty takovéto nabídky v Evropě známe a jsou velmi atraktivní. Základní umělecké školy prochází ověřováním osnov a nových učebních programŧ. Měly by více směřovat k modernizaci náplně a větší dŧraz by měl být kladen zejména k výchově uměním a k praktické činnosti v souborové hře, a to převáţně v oblasti zájmových uměleckých činností. Ukazuje se, ţe profesionálních umělcŧ, zejména hudebníkŧ začíná být nadbytek. Svědčí o tom i úvahy o zrušení některých konzervatoří. O to větší je potřeba výchovy aktivních muzikantŧ v Uherském Hradišti, protoţe město má v tomto směru mimořádně bohaté tradice. Tím je myšleno posílení aktivní zájmové činnosti na úkor pasivní, spotřební a mnohdy pokleslé zábavy. Město by prostřednictvím odboru kultury a školství mělo tento problém nejen sledovat, ale prosazovat posílení této funkce ZUŠ. V konečném dŧsledku to v celém komplexu nabídky mŧţe být dŧleţité i pro cestovní ruch. Ne zcela dobře se daří spolupráce škol a všech kulturních institucí ve městě. Zde je moţno čerpat z dobrého příkladu v jiných městech třeba ve Zlíně, ale také ze zkušeností Slováckého divadla i některých nabídek Slováckého muzea. Zdá se, ţe nejsou plně školami vyuţívány. Měl by se zvýšit počet souborŧ a zájmových krouţkŧ zaměřených na kulturní či umělecké aktivity zejména v základních školách. I některé střední školy by mohly projevit více aktivity v nabídce kultury pro své studenty,zejména podpořit jejich vlastní činnosti. Město a jeho školství má mimořádně silné kulturní tradice i velice dobré kulturní zázemí. Nabídka festivalŧ, přehlídek, veřejných vystoupení, divadla, hudby a výstav je ve městě skoro nebývalá. To je velmi silný příslib i pro budoucnost. Schází větší koordinovanost mezi školami a kulturními institucemi. Chybí přehled o těchto činnostech, schází evidence o soutěţích a přehlídkách a následně moţnosti jejich většího vyuţití pro potřeby města. Není jasné jak vyuţít potencionálu lidových řemesel regionu a jejich centrální nabídky. Město a Slovácké muzeum by měly své plány v tomto směru zkoordinovat na základě podpory ministerstva kultury a jeho programu na obnovu lidových řemesel. Přestoţe ve městě velmi dobře funguje informační centrum a Region Slovácko, nejsou vyčerpány moţnosti propagace směrem ke krajanským spolkŧm, kulturním centrŧm na ambasádách, muzeím a kulturním institucím v okolních státech. Velmi dobře si město i organizace vedou při propagaci na festivalech cestovního ruchu. Příkladem mŧţe být Region Slovácko, Slovácké muzeum i město samo. Vynikajícím záměrem je příprava moţnosti výstavby skanzenu na Rochusu. Bude-li záměr uskutečněn a obsahově i manaţersky kvalitně připraven mŧţe se město stát Českým Krumlovem Moravy.

25


Příloha č. 2

Mimořádným fenoménem je folklor, tradice a soubory. Zde nemá Hradiště srovnání s jinými místy. Aby se tato silná stránka rozvíjela, je trvale nutná spolupráce ZUŠ, Klubu kultury, souborŧ a základních škol. Určité nebezpečí lze spatřovat v přílišném upřednostňování tradice před ostatními aktivitami. Zejména pro budoucí vysokoškolské studenty by to mohl být problém, jejich zaměření je více multikulturní. Nebude snadné udrţet vysokou úroveň Slováckého divadla a tím i zájem školské a studentské mládeţe. Divadlo se vţdy pohybuje ve vlnách úspěchŧ a útlumŧ. Čelit tomu mohou v divadle samotném. V tak ţivém organizmu by nebylo dobré dělat v případě útlumu zásahy zvenčí. V kraji i některých městech existuje kulturní fond. Jeho finanční prostředky je moţno převádět do dalších let a mohou být naplněny i z grantŧ. Fond má přísná pravidla a jeho návrhy schvaluje rada. Podobný podpŧrný prostředek ve městě chybí i kdyţ město podporuje kulturu jinými zpŧsoby. Forma fondu se jeví být velmi vhodnou a neměl by být problém po zkušenostech s takovýmto financováním pravidla zpracovat. Podporou kultury a jejich tradičních hodnot se snaţit eliminovat negativní komercionalizační vlivy a vyuţít kulturních zájmových aktivit ve větší míře k prevenci sociálně patologických vlivŧ. IV. VI. SWOT ANALÝZA Silné stránky: Silné historicko-kulturní povědomí obyvatel. Poměrně dobrá vybavenost kulturních zařízení. Dlouhodobě dobře fungující folklórní soubory. Velmi dobrá spolupráce s obcemi regionu. Trvalý zájem představitelŧ města o kulturu. Velké ztotoţnění obyvatel se svým krajem. Vysoký obecný zájem o kulturu. Slabé stránky: Nekoordinované vyuţívání kulturních objektŧ. Nedořešené vlastnické právo Slováckého divadla. Velká ekonomická zátěţ v provozování kulturních zařízení. Upřednostňování v kultuře

tradiční

kultury

/folkloru/

před

novými

inspirativními

vlivy

Příliš konzervativní myšlení obyvatel regionu. Malé vyuţívání moţností kulturního ţivota škol v širším slova smyslu. Příleţitosti: Vzhledem k poloze je moţno ve větší míře v grantové politice vyuţít spolupráce se Slovenskem. Bohatý kulturní ţivot nabídnout ve větší míře pro krajanské spolky a kulturní centra v zahraničí. Nahradit bývalý ULUV systémem Centra péče o lidovou kultury. V budoucích letech vyuţít potenciálu vysokých škol. Dlouhodobě se zabývat myšlenkou vybudování skanzenu lidové architektury na Rochusu.

26


Příloha č. 2

Rizika: Smělé plány narazí na jejich financování. Příliv vysokoškolákŧ mŧţe změnit kulturní klima ve městě. Není jasno, jak postupovat v koordinaci oprav a úprav některých budov a jejich vyuţití, není jasná koncepce.

V.

DALŠÍ NOSITELÉ KULTURY

V. I. SPOLKOVÁ ČINNOST V.I.I. Historický kontext V rozvoji kulturního a společenského ţivota v novodobých dějinách naší země hrály spolky v 19. století dŧleţitou roli a významným zpŧsobem přispívaly k formování národního uvědomění, uplatnění českého jazyka v kulturním, vědeckém a společenském ţivotě, k šíření české literatury a českého tisku, v neposlední řadě i humanitních principŧ v širokých vrstvách obyvatelstva měst a zejména venkova. V období samostatného československého státu se řada spolkŧ výrazně angaţovala při upevňování a rozvíjení demokratických společenských principŧ včetně toho, ţe tyto principy programově uplatňovala při vytváření vlastní organizační struktury a rozvíjení své činnosti. O mohutnosti tohoto pozitivního vlivu na českou společnost svědčí na jedné straně kulturní a společenská úroveň českého národa, na straně druhé pak rasance a bezohlednost s níţ totalitní systémy (nacistický i komunistický) likvidovaly spolky všeho druhu. Za nacistické okupace musela značná část spolkŧ svoji činnost přerušit. Úředně byla postupně rozpuštěna většina tělovýchovných spolkŧ. Řada exponovaných funkcionářŧ byla vězněna a popravena. Jen dobrovolné hasičské sbory si pro jejich nezbytnost nedovolili okupanti zrušit. (Janák: s.86) „Novému poválečnému rozmachu spolkového ţivota zabránil únor 1948. Dŧsledkem uchopení moci komunistickou stranou v únoru 1948 bylo vydání zákona č. 68/1951 sb., o dobrovolných organizacích a shromáţděních, který znamenal naprostou likvidaci všech dosavadních typŧ spolkŧ a vytváření tzv. dobrovolných organizací„.(Janák: s.86) Zákon nabyl účinnosti 1. říjnem 1951 a provedl ho ministr vnitra se zúčastněnými členy vlády. Zakotvení zásady tzv. demokratického centralismu v tomto zákoně znamenalo, ţe všechny organizace byly podřízeny v nejvyšší instanci ústřednímu výboru komunistické strany a orgány této strany rozhodovaly o činnosti těchto organizací i o sloţení jejich výborŧ, a to od nejniţších sloţek, jimiţ byly výbory místní nebo závodní, přes výbory okresní a krajské, aţ po výbory ústřední„ (Janák s.87). Aţ do roku 1989 byla nekontrolovaná činnost jakékoli organizace hrozbou ideologické diverze. V historických studiích, zejména v těch, které vznikly po roce 1989, je dostatek kvalitního a podrobného materiálu, který dokládá věcnost tohoto konstatování. Obecné připomenutí této skutečnosti povaţujeme, vzhledem k poslání tohoto materiálu, za dostatečné. V.I.II. Současná situace Základní právní normou pro vznik, existenci a činnost spolkŧ v současné době je Zákon o sdruţování občanŧ č.83/1990 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 300/1990 Sb., č.513/1991 Sb., č.68/1993 Sb. a č. 151/2002 Sb. (Právní normy pro sdruţování právnických osob obsahuje kapitola „Zájmová sdruţení právnických osob“ zákona č. 60/1964 sb.)

27


Příloha č. 2

Tento zákon se nevztahuje na sdruţování občanŧ v politických stranách a politických hnutích, k výdělečné činnosti nebo k zajištění výkonu určitých povolání a na sdruţování občanŧ v církvích a náboţenských společnostech. Litera tohoto zákona se musí stát jedním ze základních východisek ke všem úvahám o současné i budoucí roli spolkŧ ve společenském a kulturním ţivotě i o moţnostech vyuţití této role pro jejich kvalitní rozvoj. V jakýchkoliv projektech zahrnujících vyuţití činnosti spolkŧ a sdruţení je nutno bezpodmínečně respektovat, ţe: Občané mají právo se svobodně sdruţovat a k výkonu tohoto práva není třeba povolení státních orgánŧ, na druhé straně nesmí být ke sdruţování, k členství ve sdruţeních a jejich činnosti nikdo nucen a mŧţe z nich svobodně vystoupit, ţe nikomu nesmí být občansky na újmu, ţe se sdruţuje, je členem sdruţení, účastní se jeho činnosti nebo stojí mimo ně. Se mohou sdruţovat ve spolcích, společnostech, svazech, hnutích, klubech, odborových organizacích a jiných občanských sdruţeních (dále jen sdruţení), ale cílem jejich činnosti nesmí být popírání nebo omezování politických nebo jiných práv občanŧ pro jejich národnost, pohlaví, rasu, pŧvod, politické nebo jiné smýšlení, náboţenské vyznání a sociální postavení, nesmí rozněcovat nenávist, nesnášenlivost, z těchto dŧvodŧ, podporovat násilí nebo jinak porušovat ústavu a zákony. Sdruţení vzniká registrací na základě návrhu, který musí mimo jiné obsahovat název sdruţení, sídlo, cíl jeho činnosti, orgány sdruţení, zásady hospodaření. Výše uvedenou parafrází některých částí zákona č. 83/1990 sb. chce být zdŧrazněno, ţe základním rysem spolkové činnosti v soudobé demokratické společnosti je dŧsledné uplatňování principu dobrovolnosti, s níţ lidé do spolku vstupují, s níţ se ztotoţňují s ideovými principy jeho programu a s níţ se do všech jeho aktivit zapojují. Odtud motivace jejich členŧ k neutuchající iniciativě, cílevědomosti a schopnosti překonávat překáţky a v neposlední řadě ke smyslu pro týmovou práci, coţ vše představuje pozitivní vliv na formování osobnosti jedince, na interpersonální komunikaci, na posilování tolerance v osobních i celospolečenských vztazích a na humanizaci společenského ţivota vŧbec. Pro rozvoj spolkové činnosti uvedeným směrem je bezpodmínečně nutné, ţe se tak bude dít ve svobodném, demokratickém společenském prostředí. Uvedená skutečnost je ideovým pilířem úvah o moţnostech a potřebě vyuţití činnosti spolkŧ a sdruţení při tvorbě koncepčních projektŧ směřujících k cílevědomé realizaci kulturní politiky ve Zlínském kraji, jejích dlouhodobých, střednědobých i krátkodobých etap. V.I.III. Činnost současných spolkŧ I kdyţ vyvrcholení spolkové aktivity u nás představovalo dvacetiletí první republiky, bohuţel v dŧsledku zrušení spolkové statistiky celkové údaje o počtu spolkŧ chybějí (Janák s.84). Jen pro informaci uvádíme, ţe v roce 1890 jich bylo v českých zemích 15.918 roztříděných podle druhu činnosti do 29 oborových skupin. I v současnosti tvoří spolky a sdruţení infrastrukturu místní kultury a společenského ţivota. Mezi hlavní spolky v současné době pŧsobící v Uherském Hradišti jako nositelé kultury patří: 1. Hasičské dobrovolné sbory 2. Myslivecká, rybářská a zahrádkářská sdruţení 3. Církevní organizace 4. Charitativní, dobročinné a nadační organizace 5. Ekologické a skautské spolky 28


Příloha č. 2

6. Společenské spolky 7. Tělovýchovné a sportovní jednoty 8. Umělecká sdruţení (hudební, pěvecké, dramatické, výtvarné, literární, národopisné či folklorní apod.) 9. Kulturní a vzdělávací spolky (muzejní, knihovní apod.) Z uvedeného přehledu lze soudit, ţe i v současné době budou mít spolky vliv vzdělávací, výchovný i kulturní. Z tradičního charakteru jejich činnosti vyplývá, ţe ve svém prostředí vytvářejí, rozvíjejí a upevňují vazby k obci, k regionu, k historii obce, k problémŧm ţivotního prostředí v místě i širším okolí. Dále přispívají k rozvíjení humanitního a charitativního cítění, ke zkvalitňování mezilidských vztahŧ, k respektování principŧ demokracie ve veřejné činnosti a k posilování smyslu pro jejich potřebnost. Specifikem spolkové činnosti v českém prostředí je skutečnost, ţe téměř všechny druhy spolkŧ, vedle své hlavní činnosti, rozvíjí bohatou činnost kulturní a společenskou. Z minulosti postačí připomenout činnost Sokola či Junáka. Zcela zvláštní postavení měly a mají zejména v ţivotě vesnic a venkovských měst Sbory dobrovolných hasičŧ, které vţdy vedle své hlavní činnosti rozvíjely činnost kulturní, vzdělávací, výchovnou a v krizových historických etapách suplovaly tuto činnost spolkŧ zakázaných a pronásledovaných. Mimořádnou roli hrají hasiči uţ téměř sto let v procesu transformace tradičních zvykoslovných aktivit. AD1) HASIČSKÉ DOBROVOLNÉ SBORY Sbor dobrovolných hasičŧ Jarošov Sbor dobrovolných hasičŧ Mařatice Sbor dobrovolných hasičŧ Míkovice Sbor dobrovolných hasičŧ Vésky Sbor dobrovolných hasičŧ Uherské Hradiště Hasičské dobrovolné sbory sehrávají (podobně jako v minulosti) v kultuře zejména místních částí Uherského Hradiště významnou roli. Jsou pořadateli rŧzných druhŧ lidových zábav a udrţovateli tradic (fašankŧ, hodŧ, zábav, plesŧ, dětských karnevalŧ apod.). AD2) MYSLIVECKÁ, RYBÁŘSKÁ A ZAHRÁDKÁŘSKÁ SDRUŢENÍ Českomoravská myslivecká jednota, okresní myslivecký spolek Uherské Hradiště Moravský rybářský svaz, místní organizace Uherské Hradiště Český zahrádkářský svaz, územní rada Uherské Hradiště Pořadatelé většinou výročních kulturních akcí, především plesŧ. AD3) CÍRKEVNÍ ORGANIZACE Bratři františkáni v Uherském Hradišti (muţský řeholní řád pořádající bohosluţby a náboţenská setkání) Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uherském Hradišti (sbor pořádající bohosluţby a náboţenská setkání) Římskokatolická farnost Uherské Hradiště (pořádá bohosluţby, výuku náboţenství, vydává farní časopis, zajišťuje pohřby, svatby a křty, provozuje on-line linku dŧvěry) Sbor Bratrské jednoty babtistŧ v Uherském Hradišti Církev Jeţíše Krista Svatých posledních dnŧ (mormoni), odbočka Uherské Hradiště Církev československá husitská, Církev adventistŧ sedmého dne, moravskoslezské sdruţení, sbor Uherské Hradiště Pravoslavná církev Náboţenská společnost Svědkŧ Jehovových 29


Příloha č. 2

AD4) CHARITATIVNÍ, DOBROČINNÉ A NADAČNÍ ORGANIZACE Středisko Diakonie Českobratrské Církve Evangelické – CESTA Adresa: Ředitelka: Tel: E-mail: Web:

Na Stavidle 1266, 686 01 Uherské Hradiště Pavla Blaţková +420 572 557 273 [email protected] http://cesta.diakoniecce.cz

Uherskohradišťská Diakonie Českobratrské církve evangelické, středisko CESTA, zahájila činnost 5. ledna roku 1998. Nabízí úlevovou sluţbu rodinám, které mají děti s těţkým postiţením a pečují o ně doma. Slouţí jako denní stacionář (denní pobytové centrum se zajištěnou odbornou péčí) a určeno je dětem a mládeţi z Uherského Hradiště a nejbliţšího okolí, které pro svŧj handicap nemohou navštěvovat ţádné speciální školní zařízení. Od 1. září roku 2000 provozuje středisko také třídu Pomocné školy s individuálním rehabilitačním programem. Dětem poskytuje zdravotní sociální a výchovnou péči. Rodinám poskytuje moţnost odborné konzultace s psychologem, moţnost odborné konzultace s dětským lékařem, moţnost odborné konzultace se speciálním pedagogem a moţnost odborné konzultace v oblasti zákonodárství. Stacionář CESTA je součástí Diakonie ČCE, avšak poskytuje sluţby všem potřebným, bez rozdílu vyznání. Vede jej ředitel, v zásadních věcech správního charakteru však nese zodpovědnost také představenstvo střediska. To je sloţeno z odborníkŧ, členŧ městského zastupitelstva a členŧ sboru ČCE. Provoz stacionáře CESTA jako nestátního neziskového zařízení je financován z dotací ministerstev, z příspěvkŧ krajského, městského úřadu a jiných obecních úřadŧ, z rŧzných grantŧ, nadací a darŧ od sponzorŧ či rodičŧ. Výsledky činností a hospodaření stacionáře jsou předkládány ústředí Diakonie ČCE, státním orgánŧm, rodičŧm, sponzorŧm a dalším zájemcŧm ve formě výroční zprávy. Oblastní charita Uherské Hradiště Adresa: Ředitel: Tel.: E-mail: Web:

Velehradská tř. 247, 686 01 Uherské Hradiště Ing. Jiří Jakeš 572 555 783, Tel./Fax: 572 540 723, [email protected] http://www.uhradiste.caritas.cz/

Oblastní charita Uherské Hradiště obnovila činnost v září 1991. Je součástí České katolické charity, která je účelovým zařízením římskokatolické církve (zákon č. 308/91 Sb. §6) a je sdruţením diecézních a arcidiecézních charit na území České republiky. Charita v Uherském Hradišti je samostatný právní subjekt a spadá pod Arcidiecézní charitu Olomouc. Charita je nestátní nezisková organizace pŧsobící v oblastech sociální, zdravotní a humanitární pomoci. Od počátku své činnosti se Oblastní charita v Uherském Hradišti snaţí o plnění svého poslání - péče o nemocné, opuštěné, staré, chudé, tělesně a mentálně postiţené, a to bez ohledu na jejich příslušnost k rase, národnosti či náboţenství. Oblastní spolek Českého červeného kříţe Adresa: Tel.:

Palackého náměstí 293, 686 01 Uherské Hradiště 572 552 300, tel./fax: 572 552 300

Petrklíč, obecně prospěšná společnost Adresa:

Na Krajině 44, 686 01 Uherské Hradiště

Nabízí azylové ubytování, krizové poradenství a socioterapeutický program.

30


Příloha č. 2

Nadace pro umění Idy, Betty a Vladislava Vaculkových Adresa: Tel: Fax: E-mail: Web:

Masarykovo nám. 35, 686 01 Uherské Hradiště 572 540 232 572 556 113 [email protected] www.portal.uh.cz

Cílem Nadace pro umění Vaculkových, která byla zaloţena 29. listopadu 1994 majitelem knihkupectví Portal Josefem Janouškem, je prezentovat dílo Idy, Vladislava a Bety Vaculkových, podporovat výrazné pokračovatele jejich odkazu, podněcovat zájem veřejnosti o jejich umění a podporovat dŧstojné umisťování díla Vaculkových v interiérech i exteriérech města Uherského Hradiště. V neposlední řadě chce nadace také podněcovat místní mladou generaci i návštěvníky města k zájmu o dílo Vaculkových. Cílem nadace je rovněţ pod hlavičkou nadace prezentovat jak současné, tak starší výtvarné umění. Základní jmění nadace je v souladu se zákonem pět set padesát tisíc korun. V případě Nadace Vaculkových představuje tato suma kolekci výtvarných děl řady autorŧ včetně děl Vaculkových. Artefakty pocházejí dílem ze soukromé sbírky Josefa Janouška, dílem z výstav, které pořádá Galerie Portal pod hlavičkou nadace. Kaţdý výtvarník, který vystavuje v Portalu, věnuje jednu svou práci do sbírky nadace. To je nepsané pravidlo výstav v Galerii Portal. Není přitom podmínkou, aby autoři nějak navazovali na umění Vaculkových. Jediným kritériem je kvalita a nápaditost jejich díla. Finanční prostředky získává nadace zejména z činnosti Portalu. Nadace Děti – kultura – sport Kontaktní osoba: Markéta Slavíková Email: [email protected] Adresa: Kollárova 447, 686 01 Uherské Hradiště Tel: 572 555 326, 572 555 981, 572 555 982 Fax: 572 555 326 E-mail: [email protected] Web: www.nadacedks.cz Nadace Děti - kultura - sport, jejímţ zřizovatelem je pan Ivo Valenta, vznikla v polovině roku 2000 z potřeby pomáhat zejména nemocným ale i zdravým dětem a mládeţi. Nadace se zaměřila jak na zabezpečení jejich sociálních a zdravotních potřeb, tak na oblast vzdělávání, sportu, kultury pozitivního osobnostního rozvoje dětí. Snaha nadace aktivně pomáhat všem, kteří mají omezené finanční moţnosti, aby mohli realizovat projekty pomáhajícími rozvíjet pozitivní a zdravý vývoj dětí a mládeţe, dosáhla nyní ještě širšího naplnění. V únoru 2005 rozšířila Nadace Dětikultura-sport svŧj statut za hranice regionu a nad hranici plnoletosti, a pomáhat tak nyní mŧţe všude tam, kde si jedinec nebo společnost nevystačí. Svou pomoc nabízí bez ohledu na to, zda jde o oblast zdravotní, sociální, náboţenskou, kulturní, sportovní či jinou, bez ohledu na to, zda jde o děti, mladé lidi nebo staré spoluobčany. AD5) EKOLOGICKÉ A SKAUTSKÉ SPOLKY Základní článek Hnutí Brontosaurus Uherské Hradiště – Mařatice Adresa: Kontakt: E-mail: Web:

Šafaříkova 726, 686 01 Uherské Hradiště Petr Hamšík, Milady Horákové 21a, 602 00 Brno [email protected] http://www.brontosaurus.uh.cz

31


Příloha č. 2

ZČ HB Mařatice je nevládní nezisková organizace zaměřující se především na projekt záchrany pŧvodních bělokarpatských luk, který byl vypracován Správou chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Cílem je přispět k zachování charakteru biotopŧ a genofondu rostlin a ţivočichŧ typických pro oblast Bílých Karpat. Konkrétní činnost spočívá v sečení a obnově pŧvodních luk, mokřadŧ a pastvin, odstraňování klestí, mapování výskytu ohroţených a chráněných druhŧ rostlin, výsadbě ovocných stromkŧ místních krajových odrŧd a akcí a odborných exkurzích zaměřených na poznávání přírody, místní kultury a krajiny. Práce je prováděna dobrovolníky zejména během letního tábora a víkendových brigád. Je často fyzicky a časově náročná. Pracovní činnost je doplňována a kombinována s pobytem v přírodě, sportem, turistikou, vzdělávacím a kulturním programem zaměřeným na především na ekologickou výchovu, poznávání přírody a dramatickou a hudební oblast místního folklóru. Junák, svaz skautŧ a skautek České republiky, středisko Hradišťská dvojka Adresa: Klubovny:

Modrá 66, VELEHRAD Uherské Hradiště

Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý ţivot připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bliţním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství. Chce vychovávat zdatné, všestranně rozvinuté a vnímavé lidi s úctou k tradičním hodnotám a mravním zásadám. Junák, svaz skautŧ a skautek České republiky, středisko Psohlavci Adresa:

U Moravy 915, Uherské Hradiště-Rybárny, 686 01

Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý ţivot připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bliţním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství. Chce vychovávat zdatné, všestranně rozvinuté a vnímavé lidi s úctou k tradičním hodnotám a mravním zásadám. Česká tábornická unie – oblast Chřibsko – karpatská, tábornický klub KLETR Náčelník oblasti: Ivo Vavřina Adresa: Svatoplukova 288, Uherské Hradiště, 686 01 Tel.: 572 555 487 E-mail: [email protected] Web: http://www.tabornici.cz AD6) SPOLEČENSKÉ SPOLKY S. Klub Uherské Hradiště Adresa: Tel: E-mail: Web:

Velehradská tř. 875, Uherské Hradiště, 686 01 572 552 492 [email protected] http://ms.guh.cz/s.klub/index.html

S. KLUB je neziskové občanské sdruţení, které vzniklo podle zák. 83/1990 ve znění pozd. předpisŧ. Cílem sdruţení je podpora a rozvoj volnočasových, kulturních a osvětových aktivit, orientovaných především na neorganizovanou mládeţ v Uherském Hradišti a okolí. Předmětem činnosti S.KLUB je: podpora kulturních aktivit mladých lidí v Uherském Hradišti a okolí, pořádání kulturních akcí (koncerty, filmová představení, divadelní představení, výstavy aj.), osvětová činnost (pořádání přednášek, besed a dalších osvětových a vzdělávacích akcí v oblasti kultury, sociální oblasti, ţivotního prostředí a dalších oblastech), publikační činnost, hospodářská činnost směřující k dosaţení vlastních cílŧ, další volnočasové aktivity.

32


Příloha č. 2

ROSNIČKA-Sdruţení pro environmentální výchovu a vzdělávání Adresa: Kontakt: Tel: E-mail:

Štěpnická 1188, Uherské Hradiště Šupková Monika 572 564 332 [email protected]

Klub Úplně Fantastické Rekreace (KUFR), občanské sdruţení Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Palackého nám. 293, Uherské Hradiště Drahomír Hron (Předseda KUFRu) 572 578 075, 736 680 073 [email protected], [email protected] , http://www.kufr-usvit.cz

Klub Úplně Fantastické Rekreace, občanské sdruţení je nevládní nezisková organizace zabývající se náplní volného času dětí, mládeţe i dospělých. DUHA sdruţení dětí a mládeţe pro volný čas, přírodu a recesi - duţina Úsvit Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail 1: Web:

Palackého nám. 293, Uherské Hradiště Soňa Hronová 604 604 329, 572 550 430, [email protected] http://www.kufr-usvit.cz

Duha je celostátní organizace zaměřena svou činností především na vytváření a realizaci programŧ pro děti a mládeţ. Duha je také organizací otevřenou pro všechny lidi bez rozdílu věku, rasy, vyznání, vzdělání... volně spojuje rozrŧzněné. Základními články Duhy jsou kluby nebo duţiny, které jsou roztroušeny po celé republice. Společným cílem všech duţin je kvalitně vyplnit volný čas dětí a mládeţe a to nejen dětí z běţných rodin, ale i dětí hendikepovaných, dětí z dětských domovŧ, romských dětí... Členskou základnu duţiny Úsvit tvoří především děti a mládeţ ve věku od 6 do 18 let, najdeme však zde i mladší a o něco starší členy. Oddíl je veden zkušeným týmem vedoucích, který připravuje během školního roku 8-10 výprav - jednodenních, víkendových či vícedenních - pro děti a mládeţ všech věkových kategorií. Hlavním cílem je vést děti k samostatnosti, naučit je vzájemné toleranci a souţití ve smíšeném, věkově rŧznorodém kolektivu, práci v týmu, ukázat jim cestu, jak jinak se dá také ţít a trávit volný čas, v neposlední míře je kladen dŧraz na pohodu a legraci a to, aby se děti vracely z akcí domŧ spokojené a o něco bohatší. Společnost pro trvale udrţitelný ţivot – Regionální pobočka Bílé Karpaty Adresa: Tel: E-mail: Web:

Palackého nám. 293, Uherské Hradiště, 68601 572 551 637, 572 551 637 [email protected] http://www.stuz.cz/

STUŢ je dobrovolná nezisková nevládní organizace (občanské sdruţení), která vznikla v září 1992 z iniciativy prvního ministra ţivotního prostředí Československa Josefa Vavrouška. Základním cílem Společnosti je hledání cest směřujících k trvale udrţitelnému vývoji lidské společnosti, k přibliţování se ideálŧm humanismu a zároveň ideálŧm harmonie vztahŧ mezi člověkem a přírodou, s cílem zachovat ţivot ve všech jeho formách a chránit přírodu jako celek, a to s vědomím odpovědnosti vŧči dnešním i budoucím generacím. Svou činnost zaměřuje na zkoumání a vytváření předpokladŧ trvale udrţitelného zpŧsobu ţivota na místní, regionální, národní i globální úrovni. STUŢ Bílé Karpaty pŧsobí jako regionální centrum nadace ECEAT pro jihovýchodní Moravu. Poskytuje tak konzultace zájemcŧm o ubytování, zajišťuje jejich vyhledávání a zpracování informací o ubytovacím zařízení do katalogu ECEAT. V roce 1999 začala poskytovat sluţbu – rezervaci pro ubytovatele ECEATu v celých Bílých Karpatech. 33


Příloha č. 2

Klub českých turistŧ Uherské Hradiště Adresa: Tel:

Pod Svahy 996, Uherské Hradiště 572 570 684, 596 917 027

Klub Asociace malých debrujárŧ Uherské Hradiště Adresa: E-mail: Web:

Senováţné náměstí 24, 116 47 Praha 1 [email protected] http://www.debrujar.adam.cz

AD7) TĚLOVÝCHOVNÉ A SPORTOVNÍ JEDNOTY Tělovýchovná jednota Orel Adresa: Tel: E-mail: Web:

Mariánské náměstí 78, 686 01 Uherské Hradiště 572 553 583 [email protected] http://orel.uhr.cz

Tělovýchovná jednota Sokol Adresa: Tel:

Tyršovo náměstí 113, 686 01 Uherské Hradiště 572 557 711

V TJ Sokol Uherské Hradiště pŧsobí loutkové divadlo Marie Kellerové a hudební sbor Radka Dvouletého. Tělovýchovná jednota Slovácká Slávia Adresa:

Stonky 860, 686 01 Uherské Hradiště

Okresní výbor Českého svazu tělesné výchovy Adresa: Tel: E-mail: Web:

Tyršovo náměstí 440, 686 01 Uherské Hradiště 572 553 454 [email protected] http://www.cstv.cz

AD8) UMĚLECKÁ SDRUŢENÍ (HUDEBNÍ, PĚVECKÁ, DRAMATICKÁ, FILMOVÁ, VÝTVARNÁ, LITERÁRNÍ, FOLKLÓRNÍ APOD.) Asociace českých filmových klubŧ Adresa: Kontakt: E-mail: Tel: Fax: E-mail: Web:

Náměstí Míru 860, 686 01 Uherské Hradiště Ing. Jiří Králík (předseda Rady AČFK) [email protected] 572 501 989 572 501 400 [email protected] http://www.acfk.cz

AČFK sdruţuje filmové kluby a jejich členy na celém území České republiky a zastupuje je navenek, např. v Mezinárodní federaci filmových klubŧ (FICC). AČFK si klade za cíl provádět a koordinovat kulturní činnost zaměřenou na práci s filmem a dalšími audiovizuálními nosiči prostřednictvím šíření filmových a audiovizuálních děl naší a světové kinematografie tak, ţe: o

pomáhá organizovat filmové kluby včetně filmových klubŧ dětí a mládeţe, koordinuje jejich činnost a metodicky jim pomáhá,

o

vydává lektorské materiály a zabývá se další ediční činností,

o

rozšiřuje odborné znalosti lektorŧ filmových klubŧ pořádáním seminářŧ,

o

provádí nákup promítacích práv filmŧ určených pro klubotéku, zajišťuje výrobu kopií, distribuuje kopie, kooperuje s dalšími distributory, spolupracuje s Národním filmovým archivem apod.,

34


Příloha č. 2

o

zabezpečuje styk s mezinárodními organizacemi podobného programového zaměření,

o

podílí se na dalších aktivitách spojených s šířením filmového a audiovizuálního umění,

o

je pořadatelem Letní filmové školy v Uherském Hradišti.

Filmový klub Adresa: Kontakt: E-mail: Tel: Fax: Web:

Náměstí Míru 951, Uherské Hradiště Josef Korvas [email protected] 572 553 617 572 553 790 www.mkuh.cz

Filmový klub je dobrovolným sdruţením zájemcŧ o filmovou kulturu, který vyvíjí v rámci AČFK pravidelnou činnost. Provozovatelem jsou Městská kina Uherské Hradiště. Fonoklub Uherské Hradiště Adresa: Tel: E-mail:

Svatováclavská 433. P.O.Box 49, Uherské Hradiště 572 553 131 [email protected]

Fonoklub je dobrovolným sdruţením zájemcŧ o tvorbu a zpracováváním rŧzných druhŧ audiozáznamŧ (v posledních letech vydal řadu regionálních pověstí na CD). Cifra Kontakt: Tel: E-mail: Web:

Ing. Petr Holoubek 777 071 396 [email protected] http://fscifra.cz

Mladá cimbálová muzika vznikla v roce 1991 na pŧdě ZUŠ v Uherském Hradišti pod vedením Pavla Štulíra. Historie CM CIFRY se začala psát v září roku 1999, kdy se mladí muzikanti rozloučili se ZUŠ. Tentokrát jiţ sami bez cizího vedení otevírají novou kapitolu svého společného muzicírování. CIFRU v té době tvoří devět muzikantŧ a dvě zpěvačky. Výběru a úpravy skladeb se ujal primáš Petr Číhal. Počáteční problémy s hudebními nástroji, místem pro zkoušení a organizací brzy vystřídaly první úspěchy při četném vystupování na veřejnosti. V květnu roku 2000 získala muzika první místo v celostátním kole dětských cimbálových muzik. Po roce pŧsobení CIFRY jako cimbálové muziky došlo k rozšíření o taneční sloţku. Taneční sloţka folklorního souboru CIFRA vznikla v srpnu roku 2000 na podnět vedoucího souboru Petra Holoubka. Jedná se tedy o uskupení, které má i přes své mládí za sebou řadu vystoupení. Zpočátku měl soubor sedm tanečních párŧ, které tvořili především tanečníci, kteří prošli dětským tanečním souborem Hradišťánek. Později se soubor rozšířil na šestnáct tanečních párŧ. V počátcích si tvořil soubor choreografie samostatně, avšak po pěti měsících se tohoto nesnadného úkolu ujala zkušená tanečnice a choreografka Lenka Kraváčková, která tak přijala roli hlavní choreografky a vedoucí taneční sloţky. Ve svém repertoáru se soubor snaţí obnovovat a rozvíjet poklady tradičního lidového umění Moravského Slovácka, které má tak jedinečnou a bohatou kulturu. Nezŧstává však jenom ve svém rodném regionu, ale odvaţuje se jít za lidovou písní aţ za hranice – na Slovensko. Kroje tanečníkŧ udává oblast, kde daný tanec vznikl. Muzika hraje v mařatských krojích.

35


Příloha č. 2

Cimbálová muzika Burčáci Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail:

František Ilík Nám. Míru 590, Uherské Hradiště 572 552 978 [email protected]

CM Burčáci v čele s primášem Františkem Ilíkem hraje v základní sestavě jiţ od roku 1966. Zaměřuje se především na hudební folklor uherskohradišťského a uherskobrodského Dolňácka a Kopanic. Pro hudební styl muziky je charakteristický spontánní přednes a improvizace, to vše obohacované určitou dávkou humoru. Uměleckou tvář kapely ovlivnil zejména cimbalista a autor hudebních úprav Jiří Chovanec a jeho ţák Lubomír Valečka, který obohatil repertoár o výrazná cimbálová sóla. CM Burčáci patří k velmi populárním kapelám, vystupuje při nejrŧznějších slavnostech, ve vinných sklepech a restauračních zařízeních, na hodech, fašancích, na Jízdě králŧ ve Vlčnově apod. Od roku 1986 pravidelně doprovází účastníky verbířské soutěţe na stráţnickém festivalu. Cimbálová muzika Hradišťan Kontakt: Tel.: Fax: E-mail: Internet:

David Burda, Českobratrská 3, Olomouc 603 342 880 585 436 598 [email protected] www.hradistan.cz

Cimbálová muzika Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou patří k nejznámějším moravským cimbálovým kapelám. Je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým ţánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehoţ inspiračním zdrojem se stal folklór. Vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, kde pracovala řada generací hudebníkŧ, zpěvákŧ a tanečníkŧ pod dlouholetým vedením Jaroslava Václava Staňka (20.4.1922 - 28.2.1978). Ten posunul tehdejší chápání prezentace folklóru od volného předvádění hudebních a tanečních čísel směrem k propracovanějším kompozicím, které jiţ snesly měřítka umělecké práce. Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu tvŧrčí osobnost houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica. Pod jeho vedením se začal soubor postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu. Vedle společných vystoupení se hudební i taneční sloţka Hradišťanu ubírají svou vlastní cestou. Jiří Pavlica přivedl muziku Hradišťan k nadţánrovému hudebnímu pojetí a představil ji v desítkách projektŧ vydaných na zvukových nosičích, v rozmanitých cyklech televizních či rozhlasových nebo kaţdoročně na stovkách ţivých koncertních vystoupeních. Tanečníci se realizují především na projektech, kde se jako choreografka uplatňuje Ladislava Košíková. Zpŧsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k ojedinělým tělesŧm nejen ve svém regionu. Cimbálová muzika Jaroslava Čecha Kontakt: Adresa: Tel.: e-mail: web:

Jan Maděrič, Klub kultury, Hradební 1198, 686 60 Uherské Hradiště 572 430 421 [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/cm_jaroslava_cecha.php

Muzika při svém vzniku v r. 1970 navázala na dětskou cimbálovou muziku uherskohradišťské LŠU, kterou vedl Jaroslav Čech. S muzikou vystupuje komorní taneční skupina. Kolektiv získal významná ocenění na soutěţích a festivalech za tematická scénická pásma s vyuţitím sólových výkonŧ zpěvákŧ a tanečníkŧ. 36


Příloha č. 2

V r. 1990 získal titul Laureát MFF ve Stráţnici za mimořádně pŧsobivé zpracování lidových balad. Repertoár je tvořen především písňovým materiálem z Dolňácka, Luhačovického zálesí a Kopanic. Ve spolupráci s dalšími kapelami se muzika podílela na natáčení LP Lísteček z javora (Panton 1978), Vyšívané písničky (Supraphon 1981), Moravské vánoce (Panton 1981), Zazpívej, slavíčku (Panton 1984), Nejkrásnější lidové písně z Moravy (Edit 1987) a CD Veselé vánoční hody (Panton 1992). Vedle řady rozhlasových nahrávek je její projev zachycen v televizních pořadech např. Moravské písně milostné, Červená, modrá fiala, Lilium koleda, Písně léta atd. CM Jaroslava Čecha vystupovala na festivalech v českých zemích i v zahraničí (Slovensko, Bulharsko, Polsko, Belgie, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Kuba, Kostarika). Patří k výrazným představitelŧm folklorního hnutí na uherskohradišťském Dolňácku. Cimbálová muzika Josefa Marečka Kontakt: Adresa: Mobil: E-mail: Web:

Josef Mareček Husova 541, 686 01 Uherské Hradiště 776 668 234 [email protected] http://www.cmjm.webz.cz/

Začátky cimbálové muziky Josefa Marečka se tradují kolem roku 1952 – 53 na Velehradě. Jejími členy tehdy byli nadšenci z Velehradu, Tupes a Salaše. Muzika hrávala pravidelně při všech společenských a folklorních akcích v blízkém okolí. Doprovázela také dětské soubory na Velehradě a v Tupesích. Přes 30 let vedl muziku primáš Luboš Abrahám. V devadesátých letech došlo k omlazení muziky. Nejprve ji vedl primáš Jiří Potyka a v současné době vede muziku Josef Mareček ml. Do roku 2004 vystupovala muzika pod názvem Velehradská cimbálová muzika a v roce 2005 došlo, jak ke změně obsazení muziky, tak i ke změně jejího názvu na Cimbálová muzika Josefa Marečka. V posledních letech spolupracovala muzika i s několika soubory a zúčastnila se několika folklorních festivalŧ doma i v zahraničí – např. Belgie, Francie, Španělsko, Holandsko. V současné době spolupracuje s muţským pěveckým sborem Nedakonice ţenským pěveckým sborem Babčice ze Spytihněvi. S těmito sbory a dalšími hosty vydala CM nové CD s názvem: „Vánoce, vánoce skoro-li budete“. Své první CD s názvem: „Od Buchlova k Javořině“ vydala CM v roce 2002. Cimbálová muzika Kunovjan Adresa: Kontakt: E-mail: Web: Tel: E-mail:

Hradební 1198, Uherské Hradiště Ing. Jaroslav Zatloukal [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/cm_kunovjan.php 572 551 503 [email protected]

Současná podoba muziky vznikla postupným vývojem z cimbálové muziky Slováckého krúţku v Kunovicích (tehdejší části Uherského Hradiště), který vyvíjel svou činnost jiţ od třicátých let minulého století. V šedesátých letech muzika spolupracovala s dětským souborem Děcka z Kunovic. Od roku 1969 převzal tento "dospívající" soubor název Kunovjan, tedy název po v té době jiţ neexistujícím slováckém krúţku. Kontinuitu zachovala pouze cimbálová muzika s tehdejším primášem Miroslavem Horsákem, která začala doprovázet dětský soubor pod vedením Miloše Plachého. Rokem 1969 je tedy datováno zahájení práce folklórního souboru Kunovjan, s jehoţ činností je úzce spjat také osud nynější cimbálové muziky. V 80. letech se soubor přemístil do Uherského Hradiště, kde pŧsobí dodnes. Folklórní soubor Kunovjan pokračuje spolu s muzikou v této práci dodnes.

37


Příloha č. 2

Hlavním cílem cimbálové muziky Kunovjan je zpracování lidových písní klasickou formou „cimbálové muziky“ s dŧrazem na zachování pŧvodních výrazových hudeckých znakŧ, ale také formou orchestrálního zpracování, jenţ obzvláště vynikne v plném obsazení jedenáctičlenné kapely. Cimbálová muzika Mladí Burčáci Kontakt: Adresa: Tel: E-mail:

Zdeněk Stašek Sadová 1025, 686 05 Uherské Hradiště 604 762 083 [email protected]

Vznikla v roce 1996 jako následovníci známé slovácké cimbálové muziky Burčáci a brzy si vytvořila v blízkém i vzdálenějším okolí početnou skupinu příznivcŧ. Primášem muziky je Zdeněk Stašek. Jádro repertoáru kapely tvoří folklor uherskohradišťského a uherskobrodského Dolňácka. Mladí Burčáci vystupují ve vinných sklepech, na besedách u cimbálu, hodových zábavách či na folklorních festivalech, komerční sféře se spíše vyhýbají. V roce 2001 se muzika podílela na nahrávce vánočního CD s názvem Vinšujem Vám. Cimbálová muzika Stanislava Gabriela Kontakt: Adresa: Tel: E-mail: Web:

Tomáš Gabriel Kudlovice 278 736 186 917 [email protected] www.cmsg.cz

Byla zaloţena v roce 1992 mladými hudebníky z Uherskohradišťska, kteří usilují o pěstování hudebních tradic slováckého Dolňácka, zejména odkazu slavných cimbálových muzik – Hradišťanu s primášem Jaroslavem Staňkem a stráţnické Cimbálové muziky Slávka Volavého. Uměleckým vedoucím a primášem je Stanislav Gabriel, organizačním vedoucím Tomáš Gabriel. Kapela vychází z tradičního folklorního materiálu, ale snaţí se i o svŧj vlastní muzikantský přínos formou aranţérských úprav, či dokonce skládáním vlastních písní. Uherskohradišťské Dolňácko reprezentuje nejen na domácích scénách, ale také v zahraničí, její hudební projev je zachycen na CD Chodníčky k písni, Hody na Podluţí a Na mojém srdéčku. V současné době muzika pŧsobí v Babicích u Uherského Hradiště, kde úzce spolupracuje s folklorním souborem Kalina a dětským souborem Kalinka. Cimbálová muzika Viléma Zahradníka Kontakt: Tel.: E-mail:

Ivan Kučera, Františka Kretze 1377, 686 05 Uherské Hradiště 602 720 482 [email protected]

Vznikla v roce 1953. Primáše Viléma Zahradníka ze straňanské muzikantské rodiny později nahradil Josef Kučera, který je se svými bratry cimbalistou Ivanem a klarinetistou a zpěvákem Svatoplukem pokračovatelem tradic horňáckých muzikantských rodŧ Hrbáčŧ, Šáchŧ a Kučerŧ. Vedle Horňácka se kapela orientuje na oblast uherskohradišťského Dolňácka a Kopanic, repertoár obohacuje také o folklor slovenský. Muzika byla častým hostem na rŧzných folklorních festivalech a slavnostech jak doma, tak v zahraničí, účinkovala v rozhlase, v televizi, ve filmu, na profilové desce Vlasta Grycová. Písně moravsko-slovenského pomezí (1985), v Uherském Hradišti připravila řadu úspěšných celovečerních pořadŧ, např. s detvanskými Hrončekovci, s muzikanty a zpěváky z Horňácka, s Vlastou Grycovou, Dušanem Holým, Miroslavem Horníčkem ad.

38


Příloha č. 2

Hradišťan - taneční sloţka Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail: Web:

David Burda Českobratrská 3,Olomouc 603 342 880 [email protected] www.hradistan.cz

Soubor písní a tancŧ Hradišťan vznikl v roce 1950 a patří mezi nejstarší folklórní kolektivy u nás. Po celou dobu své existence patří mezi špičkové soubory, často pověřované reprezentací České republiky v zahraničí. Repertoárově se zaměřuje především na hradišťské Dolňácko a program obohacuje i o další regiony (Strání, Kopanice, Horňácko, Stráţnice a další). Z tohoto dŧvodu má soubor i bohaté krojové vybavení. Svojí uměleckou činností uchovává lidové tradice a v posledních letech je rozvíjí v nových, moderně cítěných, scénicky náročných tvarech. Soubor vystupuje v celé naší republice s celovečerními programy, spolupracuje s Českou televizí, rozhlasem i filmem. Muzika natočila řadu gramofonových desek, MC a CD. Současným uměleckým vedoucím Hradišťanu je pan Jiří Pavlica, choreografkou je paní Laďka Košíková. Hradišťánek Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail: web:

Štěpánka Tománková Praporce 1132, Uherské Hradiště - Mařatice, 572 578 171, mobil: 731 48 44 10, [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/hradistanek.php

U zrodu souboru Hradišťánek stál v roce 1955 pan Jaroslav Staněk, který pro práci s dětmi získal členku souboru Hradišťan D. Möllerovou a paní učitelku Konečnou. Hradišťánek tak, spolu se souborem Jasénečka ze Vsetína, zakládá tradici dětských souborŧ lidových písní a tancŧ na Moravě. Většina materiálu pro práci byla získávána vlastním sběrem. V roce 1959 soubor natáčí film Jaro na dědině. V 60.a 70. letech následuje spolupráce s televizí, v roce 1967 se uskutečňuje první zájezd do ciziny - NDR. Soubor doprovází cimbálová muzika LŠU. Počet členŧ souboru narŧstá, přichází i nové vedoucí. Od roku 1973 se datují pravidelná premiérová vystoupení, k pravidelným patří i vystoupení na rŧzných slavnostech, spolupráce se Sborem pro obč. záleţitosti či vystoupení v domovech dŧchodcŧ. Úspěšný je i pořad „Hradišťánek uvádí své hosty“. V prŧběhu své činnosti získává soubor celou řadu významných ocenění. V 90. letech se pak součástí činnosti stávají i zahraniční zájezdy, na nichţ je soubor vţdy velmi kladně hodnocen. V posledních letech se pak děti z Hradišťánku účastní festivalu Songs of hope v USA. Jako prvnímu z kolektivŧ se souboru dostalo v Uherském Hradišti v roce 2005 ocenění “Cena města.“ Soubor doprovází cimbálová muzika ZUŠ i muzika Harafica. Kunovjan - taneční sloţka Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Mgr. David Pavlíček 572 549 567 [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/kunovjan.php

Vznikl jako dětský kolektiv na přelomu let 1969 – 1970 v Kunovicích. Z dětského kolektivu vyrostl kvalitní dospělý soubor, který v regionu s bohatou kulturní a folklorní tradicí navázal na činnost slováckého krŧţku, jeţ v obci pracoval uţ od roku 1929. V současné době je soubor často pověřován reprezentačními úkoly (např. účinkování v rámci hudebního festivalu Praţské jaro 1997, Praha 2000 – evropské město kultury a jiné). 39


Příloha č. 2

V posledních pěti letech se soubor zúčastnil festivalŧ v Anglii, Rakousku, Thajsku, USA a Egyptě. V rámci světové výstavy reprezentovala cimbálová muzika v německém Hanoveru a v březnu 2002 odjíţdí soubor do Maďarska. V letech 1981, 1983, 1986 a 1989 získal soubor ocenění v celonárodních přehlídkách folkloru v Třinci a Košicích, vynikající cimbálová muzika vydala jednu LP desku “Na kunovských lúkách” a tři samostatná CD - Moravské a slovenské lidové písně, Ej, u Hradišťa pršalo, Ej, lásko, lásko”. V posledním desetiletí získal soubor s muzikou řadu ocenění. K nejvyšším patří cena Ministra kultury “Za osobité zpracovávání tradičního lidového umění” v roce 1988. Old Stars Hradišťanu Kontakt: Adresa: Tel. a fax: Web:

Milan STAŠEK Na Strnisku 938, Kunovice 572 549 333 http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/old_stars_hradistan.php

Folklorní soubor zaloţila v roce 1998 skupina bývalých tanečníkŧ Hradišťanu, generace sedmdesátých a osmdesátých let, která se občas scházela ve Slovácké búdě, občas připravila program k besedě u cimbálu (fašanky) nebo do pořadŧ festivalu ve Stráţnici. Old Stars interpretuje tance, písně a zvyky především z hradišťského Dolňácka, Zálesí, moravských Kopanic, Horňácka a Kyjovska. Snahou je navazovat a udrţovat tvŧrčí odkaz Jaroslava V. Staňka a dalších vedoucích a choreografŧ Hradišťanu. Vystupuje ve staroměstských, bílovských, pozlovských a straňanských krojích. V Uherském Hradišti pořádá soubor pravidelně besedy u cimbálu (fašankové, burčákové, vánoční, mikulášské), vystupuje na festivalech, mimo jiné reprezentoval na festivalu CIOFF v Brazílii. Soubor nabízí celovečerní vystoupení, besedu u cimbálu, hostování v komponovaných pořadech, v rámci prezentace podnikŧ i při nejrŧznějších společenských akcích. Sadovanka – dechová muzika Adresa:

Solná cesta 311, 686 01 Uherské Hradiště

Dechová muzika hraje k tanci i poslechu od roku 2005 (místní zábavy, hody, fašank apod.). Telegraf Kontakt: Adresa: E-mail: Web:

Roman Rathúský Prŧmyslová 964, Uherské Hradiště [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/telegraf.php

Kapela vznikla na přelomu let 1995 a 1996 a pŧvodně se věnovala spíše jen hraní pro kamarády na rŧzných oslavách. Postupem času však došlo ke „zúţení hudebního směru“ a výsledkem je současný stav, kdy se kapela programově věnuje stylu „country & bluegrass music“. Za téměř 10 let své činnosti kapela odehrála hodně přes 200 vystoupení – ať uţ se jednalo o rŧzné oslavy, country bály či přehlídková vystoupení. Kapela také pořádá v Uherském Hradišti (od roku 2001, vţdy poslední lednovou sobotu) vlastní, bohatě navštěvovaný, country bál. UH Senior Band Kontakt: Adresa: Tel.: Web:

Jan Bednář Za Radnicí 1864, Staré Město 572 543 278 http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/seniorband.php

Velký swingový orchestr byl ustaven v roce 1987 a navázal na tradici orchestrŧ padesátých a šedesátých let (Stav Klub a Taneční orchestr ZK SPP).

40


Příloha č. 2

Podstatnou část členské základny kapely tvořili muzikanti těchto orchestrŧ, proto byl zvolen název UH SENIOR BAND. Sestava big bandu - 5 saxofonŧ, 4 trumpety, 4 trombony, 4 členové rytmické sekce a sóloví zpěváci - byla mezi amatérskými orchestry raritou. Orchestr pravidelně připravoval koncertní vystoupení, spolupracoval s Gustavem Bromem i dalšími hosty. Omlazoval také svoji členskou základnu a od roku 1994 začal pořádat pravidelné nedělní taneční čaje. Koncem roku 2000 převzal dirigentskou taktovku dlouholetý člen orchestru a aranţér Jan Bednář a pod jeho vedením band úspěšně pokračuje ve své činnosti a rozšiřuje řady svých četných příznivcŧ. Sbor Svatého Pluka Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail: Web:

Jan Gajdošík V Teničkách 958, 686 01 Uherské Hradiště 572 552 788 [email protected] http://www.svatypluk.com

Rockový sbor Svatý Pluk byl zaloţen v roce 1995 z podnětu studentŧ Gymnázia v Uherském Hradišti jako recese na tamější dlouho trvající sbor Svatopluk, který zpívá skladby klasického charakteru. Sbormistrem se stal Jan Gajdošík, učitel hudební nauky a korepetitor na Základní umělecké škole a Gymnáziu v Uherském Hradišti. V současné době tvoří sbor asi 40 nadšencŧ, včetně samotného „Otce Pluka“ Jana Gajdošíka. Jejich repertoár čítá přes 170 hitŧ z let šedesátých a sedmdesátých. Základnou sboru je Gymnázium v Uherském Hradišti, kde sbor vznikl a dodnes pravidelně dvakrát týdně zkouší. Svatý Pluk natočil a vydal tyto CD: Jsme na pŧl děti (1999), Come Together (2002), Rockové koledy (2003). Smíšený pěvecký sbor Svatopluk Kontakt: Adresa: Tel.: Web:

Jana Miklová Štěpnická 1160, Uh. Hradiště, 686 01, 572 562 793, http://svatopluk.unas.cz/

Smíšený pěvecký sbor Svatopluk patří k nejstarším pěveckým sborŧm v České republice - byl zaloţen v roce 1894 profesorem českého gymnázia v Uherském Hradišti Antonínem Kollmannem. Jeho činnost nebyla nikdy přerušena, a to i díky dlouholetému pŧsobení sbormistra, dirigenta a upravovatele lidových písní Oldřicha Halmy, který stál v čele Svatopluku plných 50 let. Po jeho smrti v roce 1985 se sboru na dalších 16 let ujal sbormistr a varhaník Karel Dýnka - sbor se výrazně omladil a začal studovat náročná díla s doprovodem orchestru. V roce 1999 sbor také nahrál své první profilové CD s názvem Kořeny. Od ledna 2002 stojí v čele Svatopluku sbormistr a dirigent Filip Macek. Ten navázal na úspěšnou práci svého předchŧdce a za dobu svého pŧsobení nastudoval se sborem mimo jiné i několik vokálně-instrumentálních děl. V repertoáru sboru se však nacházejí zejména skladby a capella, zahrnující jak váţnou, tak i moderní vokální hudbu světových i českých autorŧ, úpravy našich i zahraničních lidových písní a spirituály. Tradičními setkáními Svatopluku s posluchači se staly koncerty „dušičkové“ a vánoční. Od roku 2002 sbor pravidelně účinkuje při kaţdoročních Cyrilometodějských bohosluţbách na Velehradě a v roce 2003 byl přizván k účasti na Koncertě lidí dobré vŧle. Sbor koncertuje nejen doma, ale i v zahraničí - např. v Itálii, Belgii, Anglii, Německu, Rakousku, Švýcarsku a Finsku. Po celou dobu své existence patří smíšený pěvecký sbor Svatopluk mezi výrazně pozitivní kulturní aktivity města Uherské Hradiště, jehoţ duchovní kolorit pomáhá vytvářet. Stejně tak dŧstojně vţdy reprezentoval město v zahraničí.

41


Příloha č. 2

Rudé kostry Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Petr Mores, Vítězslav Chromek 602 318 373 [email protected] http://www.rudekostry.cz

Rudé Kostry, dnes akustický kvartet, urazily od svých thrashmetalových začátkŧ od roku 1996 dlouhou cestu. Po řadě změn v sestavě a vynucených pauz se sloţení Koster ustálilo na dnešní čtveřici v čele se zpěvákem a basistou Laďou Beránkem, kytaristy Petrem a Pavlem Moresovými a bubeníkem Vlasťou Kozubíkem. Všechny čtyři Rudé Kostry za léta pŧsobení i nepŧsobení v rŧzných kapelách nepřišly ani o špetku pubertální lásky k tvrdé, energické hudbě, ale ztratily trpělivost s nespočetnými klišé, která dnes metal v nejširším slova smyslu svazují, jako je jednotvárnost, otrocká poplatnost ţánru a vzorŧm "z venku", směšné texty zpívané ještě směšnější angličtinou, strach z "vyměknutí" atd. Aktuálním výsledkem tohoto přístupu je plně akustická sada, která je pokusem o spojení celé šíře hudebních vlivŧ od Beatles po Panteru. Taneční klub Rokaso Uherské Hradiště Kontakt: Adresa: Tel. : E-mail: Web:

Aleš Macháček U Řeky 1415, Uherské Hradiště-Mařatice, 774 876 567 [email protected] http://www.tkrokaso.cz

TK Rokaso je sdruţení, které je zaregistrováno u českého svazu tanečního sportu a jiţ pět let se zabývá výukou a tréninkem standardních a latinskoamerických tancŧ v Uherském Hradišti. Aktivity jsou zaměřeny na výuku sportovního tance, včetně účasti na celorepublikových soutěţích. TK Rokaso se zabývá vedením všech věkových kategorií od nejmladších juniorŧ aţ po seniory. Výsledky práce jsou veřejné prezentace formou tanečních vystoupení - plesy, firemní akce, večírky, oslavy. AD9) KULTURNÍ A VZDĚLÁVACÍ SPOLKY (MUZEJNÍ, KNIHOVNÍ APOD.) Spolek přátel literatury a Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti Kontakt: Adresa: Tel.: Web:

Ing. Jaroslav Hrabec Velehradská 714, 686 01 Uherské Hradiště 572 55 12 50 http://www.knihovnabbb.cz/cz/o_knihovne/SPLK

Spolek Přátel Literatury a Knihovny je občanským sdruţením, které bylo zaloţeno v roce 1997. K jeho cílŧm patří podpora čtenářství, propagace knihovny a regionální literatury a zejména se snaţí navázat na odkaz Bedřicha Beneše Buchlovana v oblasti bibliofilství a sběratelství ex libris. Vyvíjí také publikační a vydavatelskou činnost, úzce zaměřenou na literaturu regionu a od svého vzniku vydalo jiţ několik publikací. Jedná se většinou o bibliofilské reedice knih hradišťských spisovatelŧ. Muzejní spolek v Uherském Hradišti Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště Ing. Ladislav Šupka, PhDr. Blanka Rašticová 572 551 370 [email protected] www.slovackemuzeum.cz

Muzejní spolek v Uherském Hradišti je dobrovolným neziskovým občanským sdruţením, zajímajícím se o archeologii, dějiny umění, historii, muzeologii, národopis a vlastivědu.

42


Příloha č. 2

Spolek pŧsobí na území celé České republiky, je samostatnou právnickou osobou a je registrován MV ČR. Spolek vyvíjí nepolitickou činnost zaměřenou na uchovávání a popularizaci historických a kulturních hodnot zejména v oblasti jihovýchodní Moravy. Svoje poslání naplňuje spolek plánovitou odbornou, popularizační a výchovnou prací, která není prováděna za účelem výdělečné činnosti. Veškeré případné příjmy z činnosti spolku budou uţity výhradně k další činnosti spolku. Činnost spolku se zaměřuje na: o

pořádání přednášek, besed, vzdělávacích kurzŧ, organizováním vlastivědných vycházek, terénních exkurzí a naučných zájezdŧ a jiných kulturně výchovných akcí,

o

propagaci a péči o zachování kulturně historického dědictví,

o

vyvíjení vlastní ediční a publikační činnosti směřující k popularizaci historických a kulturních hodnot regionu,

o

spolupráci se sdělovacími prostředky historických a kulturních hodnot regionu,

o

vytváření finančních a materiálních zdrojŧ pro zabezpečení své činnosti formou získávání sponzorských příspěvkŧ a darŧ, ucházením se o přidělení grantŧ a dotací apod.,

o

spolupráci s muzei, galeriemi a dalšími odbornými institucemi.

při

propagaci

činnosti

spolku,

V. II. PROFESIONÁLNÍ NEZISKOVÉ A ZISKOVÉ KULTURNÍ ORGANIZACE A SPOLEČNOSTI V.II.I. Muzea a galerie Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace Zlínského kraje Zřizovatel: Adresa: Kontakt: Telefon: Fax: E-mail: Web:

Zlínský kraj Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště PhDr. Ivo Frolec, ředitel 572 556 556 572 554 077 [email protected] www.slovackemuzem.cz

Slovácké muzeum patří mezi nejvýraznější regionální muzea v České republice. Instituce byla zaloţena v roce 1914. Jejím hlavním posláním je činnost sbírkotvorná a péče o sbírky, činnost vědecko-výzkumná a metodická a činnost kulturně výchovná. Pŧsobnost této organizace není omezena na Zlínský kraj, ale zasahuje celou národopisnou oblast Slovácko (tedy i část Jihomoravského kraje). Muzeum je zařazeno do řady národních a mezinárodních programŧ, v jejichţ rámci plní např. funkci Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje, Archeologického centra Velké Moravy středního Pomoraví a Centra lité medaile, plakety a drobné plastiky. Divadelní galerie Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Mariánské nám. 123, Uherské Hradiště František Frýbort 572 553 225 [email protected] www.divadelnigalerie.cz

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. Vznikla před deseti lety. Navazuje na tradici bývalého Díla. Zaměřuje se na prezentaci děl českých a moravských výtvarníkŧ, okrajově vystavuje práce zahraničních autorŧ a sdruţení. Hlavní dŧraz je kladen na výtvarné umění regionu.

43


Příloha č. 2

Galerie U Sovy Adresa: Kontakt: Tel: E-mail:

Mariánské nám. 46, Uherské Hradiště ing. Leoš Filipi 572 555 273 [email protected]

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. Vznikla v roce 1994. Zaměřuje se na prezentaci současných moderních děl českých, moravských a slovenských výtvarníkŧ. “D” galerie – Ludmila Dopitová Adresa: Tel:

Všehrdova 506, Uherské Hradiště 572 540 924

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. Galerie Alena Zemanová Adresa: Tel.: E-mail: Web:

Protzkarova 1220, Uherské Hradiště 572 551 821 [email protected] www.borek-zeman.cz

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. Galerie Nadace pro umění Idy, Betty a Vladislava Vaculkových Adresa: Tel.: Fax: E-mail: Web:

Masarykovo nám. 35, 686 01 Uherské Hradiště 572 540 232 572 556 113 [email protected] www.portal.uh.cz

V.II.II. Divadlo Hoffmannovo divadlo Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Konečná 983, Uherské Hradiště Karel Hoffmann 572 579 983 [email protected] http://www.hoffmannovodivadlo.uh.cz/

Malé soukromé divadlo pod názvem Hoffmannovo divadlo v Orlovně se nachází v sále uherskohradišťské Orlovny. Záměrem zakladatele Karla Hoffmanna je pokračovat ve stylu svých inscenací z Malé scény Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Tedy pokusit se dát prostor herci a textu, se snahou vyuţívat více texty hudební nebo takové, které umoţňují s hudbou (pokud moţno ţivou) pracovat. Rovnocennou součástí produkce jsou dětské tituly, které mají stejnou inscenační filozofii jako hry večerní. Divadlo se aktivně podílí i na řadě jiných kulturních akcí pořádaných v Uherském Hradišti a okolí. Pořádá téţ karnevaly, v rámci nichţ se děti mohou setkat s postavičkami z pohádek, které má divadlo ve svém repertoáru. Čas od času uspořádá i tzv. Večer pod padákem plný zajímavých hostŧ, zaměřeny pokaţdé na jiné téma (komunální politika, hobby atd.) Existence divadla se počítá od ledna 2000, kdy byla 23. 1. uvedena první premiéra a to v uherskohradišťské Orlovně. Jeviště tvořila soustava praktikáblŧ ohraničených paravány, jednoduché a skromné zázemí i technické a světelné vybavení, které s ochotou poskytla ZUŠ. Ţidle do sálu zapŧjčilo Slovácké muzeum. Od nové sezóny se svépomocí a ve vlastním nákladu upravilo stávající jeviště v Orlovně. Postupně, jak umoţňovala finanční situace divadla, bylo vybavováno jeho technické zázemí. Činnost divadla se postupně rozrŧstala a tak bylo nutné najít nové prostory. Podařilo se to jen v případě skladŧ, dílen a zkušebny, a to velmi uspokojivě.

44


Příloha č. 2

Prostory na samotné představení jsou pronajímány v Klubu kultury a na Redutě. Situace se tedy nezlepšila, pouze přechodně vyřešila. Současně došlo k omezení činnosti divadla v samotném Uherském Hradišti. Od svého zaloţení divadlo směřovalo k vlastnímu pojetí her ať formou čistě autorskou nebo autorskými úpravami šitými na moţnosti technické i výrazové. Zakladatel divadla pokračuje v tom co uţ začal na Malé scéně SD. Tedy divadlo oproštěné od technických efektŧ směřující k prostému divadelnímu projevu. V současné době z mnoha uvedených titulŧ došlo k postupnému vyeliminování tvaru, který začíná určovat tvář divadla. A to jak u představení večerních, tak a to především, u představení pro mateřské školky, první i druhé stupně základních škol i učně a studenty, kteří se stávají základní cílovou diváckou sloţkou. V praxi to vypadá tak, ţe divadlo chystá v podstatě dva druhy představení. Jednak pohádky a pak představení, která mohou přijmout jak dospělí tak i diváci mladší. Základem je srozumitelnost, hravost, fantazie, divadelnost i hudebnost bez vulgarit a dekadence tak častých v moderních hrách. Naší filozofií je radost, smích a hra, teprve přes tento filtr ukazovat problém, zlo, lásku. Učit a nepoučovat. Vzhledem k problémŧm vlastního jeviště, které byly popsány výše, je divadlo především zájezdové. A tak jeho pŧsobení po celé republice se rozrŧstá a měst a jejich kulturních zařízení, kde divadlo hraje, přibývá. Soubor je od začátku divadla sloţen s hercŧ hostujících, kteří jsou angaţováni na určité role a to i v alternacích. Z počátku to byli herci Slováckého divadla, herci bez angaţmá a herci na konkurz. V současnosti se počet hercŧ ustálil. Většinou jde o herce, které si divadlo vychovalo. Mnohdy i dětské talenty, které se uplatňují zejména ve hrách pro jejich vrstevníky. A v poslední době i několik absolventŧ Zlínské soukromé odborné školy umění. Vzhledem k tomu, ţe jde o divadlo soukromé, nedotované a mimopraţské a i to, ţe divadlo slouţí převáţně dětem a mládeţi je stranou zájmu kritiky i festivalŧ. Jeho soukromým úspěchem jsou ocenění získané od divákŧ, učitelŧ, kulturních pracovníkŧ a dramaturgŧ kulturních zařízení, coţ se projevuje v zájmu o divadlo v nemalé konkurenci a zejména skutečnost, ţe mnohá zájezdová místa navštěvuje pravidelně uţ několik let a hraje ve velkých renomovaných sálech. Dobré jméno divadla získala a udrţují pak některá klíčová představení (Kdyby tisíc klarinetŧ, Vrabčák, který doletěl do nebe, Tak se krotí ţenské, Pipi Dlouhá punčocha, Princové jsou na draka, O kočičím zpívání a další), která dosáhla či ještě dosahují mnoha repríz. Pominout se nedá ani fakt, ţe divadlo se ve statistice Divadelního ústavu objevuje na předních místech tabulek, vedle jiných významnějších. V.II.III. Kulturní agentury J.D.Production, s.r.o. Adresa: Tel.: Fax: E-mail: Web:

Mariánské nám. 46, Uherské Hradiště 572 553 181, 572 553 181 [email protected] http://www.jdp.cz/j-d-production/

Společnost J. D. Production, s.r.o. byla zaloţena v květnu 2000. Její hlavní činností je výroba lokálních televizních pořadŧ a prodej televizní a tiskové reklamy. Společnost provozuje TV studia ve Zlíně, Uherském Hradišti, Veselí nad Moravou, Kyjově a Hodoníně. Zcela výjimečné místo v činnosti společnosti zaujímá CZ&SK Jazz Weekend, který postupně přerŧstá ve více ţánrové setkání českých a slovenských umělcŧ v Uherském Hradišti. Společnost se nepravidelně věnuje i produkci speciálních programŧ „na klíč“ pro klienty z regionu i mimo něj.

45


Příloha č. 2

Vítězslav Chromek – VICHR Production Adresa: Tel.: E-mail: Web:

Havlíčkova 3, 686 01 Uherské Hradiště 572 551 851 [email protected] http://www.vichr.cz/info.html

Agentura zaloţená v roce 1998 se snaţí přiblíţit nové trendy v hudbě (např. world music, jungle,druń bass a další) a zaměřuje se na: o

pořádání a produkce koncertŧ téměř všech českých a slovenských kapel,

o

pořádání a produkce parties,

o

série party Situation,

o

festival folku,folklóru a rocku - Buchlovská svíca,

o

série koncertŧ Buchlovské hudební léto,

o

kompletní zajištění firemních akcí /umělci, ozvučení, organizace…./,

o

spolupráce na projektech jiných organizací,

o

zajištění vystoupení umělcŧ na Vaší akce /dle přání/,

o

booking - zastupuje kapelu Rudé kostry.

V.II.IV. Dŧm dětí Dŧm dětí a mládeţe Šikula, příspěvková organizace Zlínského kraje Kontakt: Adresa: E-mail: Tel.: E-mail: Web:

Libuše Srpová Purkyňova ul. 494, 68601 Uherské Hradiště [email protected] 572 551 347 [email protected] www.ddmsikula.cz

Dŧm dětí a mládeţe v Uherském Hradišti je zařízení, které se zabývá zájmovou činností dětí, mládeţe a dospělých z Uherského Hradiště a celého regionu. Celoroční práce je rozdělena na pravidelnou, nepravidelnou a táborovou činnost. Dŧm dětí a mládeţe spolupracuje se všemi MŠ v Uherském Hradišti a okolí. Velmi úspěšná je jeho činnost s hendikepovanými dětmi a jejich rodiči. Dobrá spolupráce je také s Městským úřadem Uherské Hradiště a Klubem kultury v Uherském Hradišti, se kterými pravidelně během školního roku připravuje řadu úspěšných akcí. Aby organizace vyšla vstříc dětem a rodičŧm z Velehradu a Jarošova, vytvořila odloučené pracoviště v těchto obcích. Všechny zájmové útvary probíhají v budově DDM kromě sportovních a tělovýchovných, pro jejichţ činnost si musí zařízení pronajímat prostory za úplatu na rŧzných místech města. Toto značně komplikuje práci vedoucí oddělení TV a zatěţuje rozpočet DDM. V. III. ALTERNATIVNÍ KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI V této sekci analýzy kulturního a společenského ţivota v Uherském Hradišti jsme se zaměřili na ty kulturní projevy, které svou podstatou nezapadají do tradičních kategorií. Exaktní vymezení pojmu „alternativní kultura“ není moţné a otázka co je nebo není alternativní, bývá tématem mnohých neformálních ale i odborněji laděných debat a pořadŧ (např. diskusní televizní pořady Sněţí, Katovna či cyklus České televize Alternativní kultura spojený se jmény reţiséra Petra Slavíka a znalce alternativní a podzemní kultury Josefa Rauvolfa). Nálepka alternativní mívá zpravidla nádech takových akcí a projektŧ nebo je typická pro takové umělce, kteří jdou mimo hlavní proudy a více nebo méně záměrně se vyhýbají institucionalizovanosti.

46


Příloha č. 2

Komerční hledisko či maximalizace výnosŧ při pořádání takových akcí nebývá hlavní prioritou, a tudíţ zde neuspějeme s obvyklou marketingovou terminologií ani volbou komunikačních prostředkŧ s potenciálním divákem, které volí agentury zabývající se showbyznysem či masovou zábavou. Návštěvníci alternativně laděných kulturních akcí (hudba, divadlo, výtvarné umění, diskusní večery, přednáškové cykly, filmové přehlídky a festivaly nejrŧznějších druhŧ) jsou lidé rŧzných věkových skupin (odhadem největší podíl tvoří skupina 15-35 let) z celého spektra společnosti, které neuspokojuje nabídka laciné a pasivně přijímané televizní zábavy, ale bohuţel ani nabídka mnohých kulturních zařízení financovaných z rozpočtŧ měst a obcí. Diváci nebo návštěvníci přicházejí za autentickým záţitkem, který je moţno sdílet s podobně naladěným publikem, které nemusí být nikterak početné, o to méně bývá svázáno středostavovským konvenčním pohledem na svět a kulturu. Zajímavým rysem rovněţ mŧţe být ochota nezištně pomáhat s organizací takových akcí, ale ani zde není moţno zevšeobecňovat. Pod pojmem alternativní si totiţ musíme umět představit např. hudební scénu, která z hlediska ţánrŧ na jedné straně začíná duchovní meditativní hudbou, pokračující přes „obyčejné“ písničkáře s akustickou kytarou a končí u punk-rockových, hardrockových, nebo metalových kapel, jejichţ přestavitelé i příznivci bývají zatracováni staršími generacemi jiţ pro svŧj odlišný vzhled a hlasitost hudebních produkcí. Pro případ Uherského Hradiště se budeme muset spokojit, ţe označení alternativní bude mnohdy znamenat jiný neţ spjatý s Klubem kultury, Slováckým muzeem, Slováckým divadlem nebo tradičními folklórními soubory. Ohlédneme-li se do nedávné minulosti města, zajisté postřehneme některé nezanedbatelné projevy jinakosti ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy centralizovaná státní moc jakékoliv svobodné projevy bedlivě sledovala, mnohdy se jich bála, a tudíţ se je snaţila eliminovat. Je dŧleţité dodat – pokud se o nich dozvěděla. Bylo totiţ obvyklé, ţe se lidé scházeli na soukromých akcích na chalupách, jezdili trampovat do přírody, věnovali se amatérskému filmu nebo divadlu, případně se scházeli v improvizovaných zkušebnách v řadových garáţích bez ambice nazývat své hudební snaţení kulturou nebo dokonce uměním. Tam reţim dosahoval svou rukou jen obtíţně. Tradiční neoficiální událostí, která se dodnes odehrává kaţdou první červnovou sobotu, bylo Giro de Pivko, cyklistický závod s kořeny sahajícími aţ do šedesátých let, který díky své recesistické povaze (závodníci v pitoreskních kostýmech, konzumace piva v restauracích podél tradiční trasy) prudce kontrastoval s šedivým ţivotem let sedmdesátých a osmdesátých. Dalším dŧleţitým počinem byl koncem 80.let klub UHáčko se sídlem ve Starém Městě, který ač institucionalizován pod hlavičkou Socialistického svazu mládeţe, organizoval hudební, divadelní akce a diskusní večery, které suplovaly z médií vyloučenou veřejnou debatu o současných tématech (např. stav krajiny versus zemědělství JZD a pod.). Z kulturních akcí vyčnívaly například koncerty představitelŧ tehdejší brněnské scény Pavla Fajta, Ivy Bittové či Vladimíra Václavka a mezi vrcholy činnosti UHáčka patřil cyklus Hradišťan s hostem (Jarek Nohavica, AG FLEK, Jan Skácel a další), kdy tradiční folklór opustil své dosavadní hranice. Z dalších aktivit je potřeba zmínit organizovaní Buchlovské svícy (hudební vystoupení Ivana Hoffmanna, undergroundové skupiny Ciment, divadelní představení Matka J.A. Pitínského) a obnovení hradišťského majálesu, coţ aktivizovalo především středoškoláky k další činnosti. V devadesátých letech alternativnější podoby kultury byly spjaty s klubem Mír (rockové, metalové, jazzové, punkové i folkové koncerty, netradiční divadla, příleţitostné výstavy) a kinem Hvězda (systematická prezentace kvalitní filmové tvorby pro klubové i neklubové diváky, později i výstavy ve foyeru kina). Uherské Hradiště se výrazně zviditelnilo jako dějiště Letní filmové školy, která se vrátila do města v roce 1992 (základy byly poloţeny v 80. letech a vycházely z alternativní kultury) a dále se otevírala širšímu publiku s nabídkou kvalitních filmŧ, lektorských úvodŧ, debat s významnými českými i zahraničními hosty (Peter Greenaway, Godfrey Reggio, Ken Loach, Terry Gilliam) 47


Příloha č. 2

a pestrou nabídkou doprovodných programŧ. Tato přehlídka láká na přelomu července a srpna čím dál větší počet návštěvníkŧ především z Čech a Slovenska a její kdysi komorní rozměr zŧstává pouhou vzpomínkou pamětníkŧ. V současnosti mŧţeme zaznamenat v Uherském Hradišti několik kulturních institucí či jiných projevŧ, které v dobrém smyslu vykazují rysy jinakosti – alternativy a pomáhají tak kulturní diverzitě na území města. Je nutné zmínit nezastupitelnou roli Městských kin, které nabízí celou škálu aktivit. Klubové projekce ARTkina, projekce Zlatého fondu, školní projekce (projekt Film a škola), spolupráce s Asociací českých filmových klubŧ na Letní filmové škole, Semináři archivního filmu. Příjemným osvěţením ve foyeru kina Hvězda bývají výstavy, které v ne příliš vyhovujícím prostoru pruţněji reagují na poměrně malou frekvenci výstav a jinou programovou skladbu v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Klub Mír je skutečně strategickým místem, kam si jiţ zvykli chodit především příznivci tvrdší hudby a hudebních DVD projekcí, ale nejen oni. Kdyţ zalistujeme ve webovém archivu, zjistíme, ţe ţánry jsou zde zastoupeny skutečně pestře: písničkáři, jazzmani, rockové, punkové, metalové, hip-hopové koncerty, elektronická hudba a v poslední době i tzv. VJing (míchání videa na rŧzné hudební motivy). Tato kvalitní programová skladba vychází z osobní angaţovanosti zaměstnancŧ Městských kin, kteří povaţují svoji práci za více neţ jen zaměstnání. Čajový sklep Pod kaštany je typickou čajovnou, která v nepravidelném rytmu pořádá komorní koncerty písničkářŧ, meditativní a etno hudby (např. nástroj didgeridoo). Dále se zde konají projekce fotografií z cest (cestování za východní filozofií). S.KLUB funguje v budově Gymnázia Uherské Hradiště jiţ 6 let a je veřejně přístupným prostorem, který však v převáţné míře navštěvují studenti školy. Konají se zde příleţitostné přednášky (Hana Librová, Jakub Patočka, cestovatelský cyklus), filmové projekce, výstavy studentských výtvarných prací a v minulosti i koncerty menšinových ţánrŧ (Oldřich Janota, Vojtěch a Irena Havlovi). Klub má potenciál být místem setkání studentŧ a jejich debat, studovnou, potřebuje však systematické programové vedení. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana pořádá příleţitostné přednášky, besedy se spisovateli a jiţ tradiční a velmi oblíbené poslechové večery - tzv. antidiskotéky hudebního kritika Jiřího Černého. Dŧm knihy Portal disponuje i nevelkým výstavním prostorem, kde dostávají moţnost prezentace výtvarníci s regionální i nadregionální pŧsobností nebo mladí umělci. Na chodbách lze moţno spatřit malířské, grafické a sochařské práce, které patří Nadaci Portal. V současné době se přebudovává nový prostor, v němţ vznikne malá literární kavárna. Budou se zde pořádat autogramiády i autorská čtení, které se tak přesunou z prostoru prodejny. V městské části Jarošov (vila keramičky Idy Vaculkové) se v letech 2005 a 2006 odehrály dvě mezinárodní výtvarná sympozia (Villa Media a Aqua Media) organizována studenty vídeňské Akademie umění. Ze strany organizátorŧ existuje zájem dále v těchto aktivitách pokračovat i do budoucna. Regionální vzdělávací centrum (objekty v bývalých kasárnách). Od září 2007 bude fungovat v budově UH2 galerie, jejíţ provoz budou mít na starosti hradišťští studenti Ústavu vizuální tvorby Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati v rámci výuky. Vystavující budou studenti výtvarných škol i profesionální výtvarníci z oblasti volného umění i designu. V těsné blízkosti Sportovní haly se nachází skate park, který si oblíbila komunita tzv. „skejťákŧ“. Za zmínku stojí fakt, ţe jízda na skateboardu či snowboardu je dnes víc neţ jen sezónní sportovní aktivitou. Jedná o poměrně rozšířený ţivotní styl, který se projevuje stylem oblékání a je i velmi úzce spjat se specifickým hudebním ţánrem hip-hopem. 48


Příloha č. 2

Tato komunita pořádá na vlastní náklady soutěţ, po níţ následuje tzv. after party v klubu Mír, kde hraje DJ, popř. koncert hip-hopových kapel. Na organizaci se podílejí lidé z obchodu FREE STYLE SPORT ve Vodní ulici v Uherském Hradišti. Místní příznivce skateboardingu a hip-hopu trápí poměrně malá velikost skate parku, a proto jezdí raději do Veselí nad Moravou nebo do Zlína. Střední uměleckoprŧmyslová škola se pravidelně prezentuje v závěru maturitního týdne módní přehlídkou studentských prací 4. ročníkŧ oboru Modelářství a návrhářství oděvŧ, která se těší stále větší návštěvnosti. Škola a její studenti však mají daleko větší potenciál především ve výstavní činnosti a další komunikací s veřejností. Poměrně neprobádanou a těţko uchopitelnou oblastí jsou hudební skupiny či jiné formace, které vznikají mezi náctiletými studenty. Děje se tak zpravidla spontánně a neorganizovaně. V zemích EU (např. ve Velké Británii) existují projekty, které podporují rŧzná nízkoprahová centra, která mladým lidem nabízejí prostor ke zkoušení a základní zvukovou aparaturu, kterou si adolescenti z finančních dŧvodŧ nemŧţou dovolit. Stálo by jistě za to, provést prŧzkum, jestli by něco podobného neocenili a nevyuţívali studenti hradišťských středních, vyšších odborných či vysokých škol. Uherské Hradiště je městem s bohatou historickou i kulturní tradicí. V zájmu představitelŧ města by měla být citlivá podpora těchto alternativně laděných aktivit, které budou vţdy spíše pro „menšinového diváka“, nicméně budou nedílnou součástí rŧznorodého kulturního podhoubí, které rozhodně obohatí město jako celek. Je však nezbytně nutné mapovat tuto situaci, provést potřebné neformální i formální prŧzkumy, navázat komunikaci s lidmi angaţující se v této oblasti kultury. V. IV. ANALÝZA SWOT V.IV.I. Spolková činnost Silné stránky Velká tradice činnosti spolkŧ a sdruţení. Uvědomělé pěstování a rozvíjení tradic. Originalita a specifičnost tradiční lidové kultury v regionu. Vzdělávací, výchovný a kulturní vliv. Velký počet spolkŧ a sdruţení. Silná kulturní image města spoluvytvářená spolky a sdruţeními. Vytváření, rozvíjení a upevňování vazeb k obci a regionu. Utuţování kladných mezilidských vztahŧ. Rozvíjení individuálních schopností a dovedností. Velmi široký záběr činnosti a plnění řady společenských funkcí. Zapojení řady odborníkŧ do činnosti spolkŧ a sdruţení. Prostorové a technické zázemí pro činnost řady kulturních spolkŧ a sdruţení (např. Klub kultury, Místní kulturní zařízení, Knihovna B. B. Buchlovana, Slovácké muzeum apod.). Většinou velká finanční soběstačnost cimbálových muzik. Slabé stránky Narŧstající časová zaneprázdněnost členŧ kolektivŧ – vyšší nároky ve školách a zaměstnáních (ve srovnání s dobou před rokem 1989), větší moţnost realizovat i jiné zájmy. Závislost na dotacích a sponzorských darech. Nedostatečná a málo systémová dotační politika ze strany města formou darŧ. U folklorních souborŧ značné problémy s obnovou, úloţnými prostory, ošetřováním a udrţováním krojŧ (kostýmŧ). 49


Příloha č. 2

Příleţitosti Vytvoření jasně koncipovaného a definovaného Fondu kultury, který by podle přesných pravidel finančně podporoval kulturní aktivity. Velmi široké spektrum typŧ veřejných produkcí: koncerty, plesy, vernisáţe, recepce, autorská čtení, doprovod pohybové sloţky, slavnostní rodinné příleţitosti (svatby, jubilea, pohřby), zvykoslovné aktivity, festivaly, vystoupení v médiích, firemní a propagační akce, veletrhy, produkce v restauračních zařízeních. Spolupráce s institucemi typu muzeí, knihoven, kulturních domŧ. Uplatnění v sektoru cestovního ruchu. Jeden z typŧ primární prevence sociálně-patologických jevŧ. Moţnost úniku od technizace, globalizace, komercializace. Začlenění folklorních ţánrŧ do výuky jazyka českého, dějepisu, tělesné, hudební, výtvarné výchovy apod. Regionální výchova (soubor informací z regionální historie, geografie, literatury a etnografie) jako doplňkový vzdělávací program pro učitele, popř. jako volitelný předmět na základních a středních školách. Hrozby Sniţování kvality činnosti folklorních souborŧ vlivem problémŧ s obnovou, úloţnými. Prostory, ošetřováním a udrţováním krojŧ (kostýmŧ). Nivelizace regionální odlišnosti (hudebního i tanečního projevu jednotlivých subjektŧ) pod vlivem masmédií, přizpŧsobování krojŧ jevišti a současným trendŧm (proměna či zánik lokálních specifik). Komercializace Klubu kultury a s ní spojené omezení či mizení prostoru pro veřejné akce spolkŧ a sdruţení. Nedostatečná a málo systémová dotační politika města pro oblast kultury (mimo vlastní příspěvkové organizace). Zvyšování cen nájmŧ prostor pro činnost spolkŧ a sdruţení. Technizace a globalizace (pasivní trávení volného času u televizorŧ a počítačových her, jehoţ dŧsledkem je odliv návštěvníkŧ společenských akcí, nezájem i neschopnost bavit se ve společnosti, sniţující se pohybové i pěvecké schopnosti dětí a mládeţe, problémy při integraci do kolektivu). Doporučení Vyuţití činnosti spolkŧ pro soudobý rozvoj kulturního a společenského ţivota v Uherském Hradišti je reálné a nezpochybnitelné. Je však nutné vnímat skutečnosti, ţe jakékoliv formy centrálního řízení vţdy nakonec dovedly činnost spolkŧ k naprostému zjalovění a ochromení. Zničily vţdy základní zdroj ţivotnosti a společenské blahodárnosti jejich existence, jimiţ jsou dobrovolné členství, individuální iniciativa a spontánní aktivita. Mezi aktivity, které mohou napomoci vyuţití spolkŧ pro kulturní rozvoj v Uherském Hradišti patří: Motivovat kulturní, společenskou, výchovnou a vzdělávací činnost spolkŧ, sdruţení a církví vypisováním projektŧ směřujících k realizaci priorit vytýčených pro rozvoj kulturního a společenského ţivota v Uherském Hradišti. K tomuto účelu zřídit Fond kultury města Uherské Hradiště a zvýšit objem finančních prostředkŧ ročně vkládaných do rozvoje místní kultury. Definovat a zvýhodňovat menšinové ţánry (sborový zpěv, váţná hudba, divadlo malých forem apod.). Zpracovat strategii dlouhodobého financování kultury.

50


Příloha č. 2

Motivovat spolky, sdruţení a církve k soustavné a kvalitní dokumentaci vlastní kulturní činnosti a to např. tím, ţe povinnou součástí vyúčtování městem dotovaných kulturních a společenských akcí bude jejich základní dokumentace (tiskoviny, fotografie, videozáznam), a ţe bude v propozicích umoţněno začlenit náklady na tuto dokumentaci do vyúčtovatelných nákladŧ projektu. Takto získanou dokumentaci archivovat ve vhodném zařízení (Slovácké muzeum, Klub kultury apod.). Doporučit archivu a muzeu soustavně dokumentovat činnost spolkŧ a sdruţení jejich vlastními specifickými prostředky. Vybudovat databázi spolkŧ a sdruţení pŧsobících ve městě nebo do ţivota ve městě zasahujících a udrţovat ji v aktuálním stavu. Rozvíjet databázi kulturních akcí místních i regionálních a udrţovat ji v aktuálním stavu. Vyuţívat k rozvoji turistického ruchu především folklorní, hudební a festivaly, které jsou v regionu pořádány desítky let na vynikající i společenské úrovni, dále rovněţ i činnosti spolkŧ, které oţivují zvykoslovné a obřadové aktivity spjaté se zvykoslovným kalendářem autenticitě.

filmové kulturní tradiční v nové

V.IV.II. Profesionální neziskové a ziskové kulturní organizace a společnosti Silné stránky Velmi široký záběr činnosti a plnění řady společenských funkcí. Uvědomělé pěstování a rozvíjení tradic. Vzdělávací, výchovný a kulturní vliv. Silná kulturní image města spoluvytvářená profesionálními institucemi a subjekty. Velký počet neziskových a ziskových kulturních organizací a společností. Dobrá spolupráce s kulturními institucemi a společnostmi, jejichţ zřizovatelem není město. Tradice, význam a dobrá pověst muzea na území města, kraje i republiky. Jeho výrazná celorepubliková profilace prostřednictvím Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje, Archeologického centra Velké Moravy středního Pomoraví a Centra lité medaile, plakety a drobné plastiky. Výrazné rozvojové aktivity instituce. Silná historická i současná pozice profesionálního výtvarného umění. Celostátně a evropsky ojedinělý charakter Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Pestrá ţánrová nabídka divadelní tvorby. Slabé stránky Nízká podpora činnosti kulturních institucí a společností, jejichţ zřizovatelem není město. Nedostatečná a málo systémová dotační politika ze strany města formou darŧ. Nedostatečné vyuţití nabídky kulturních institucí a společností, jejichţ zřizovatelem není město, v oblasti cestovního ruchu. Příleţitosti Vytvoření jasně koncipovaného a definovaného Fondu kultury, který by podle přesných pravidel finančně podporoval profesionální kulturní aktivity. Moţnost spolupráce s muzeem na rozvojových projektech (Muzeum vinařství Rochus, Muzeum totality, Muzeum Velké Moravy, Cena Vladimíra Boučka apod.).

51


Příloha č. 2

Vyuţití odborného potencionálu. Obohacení kulturní nabídky soukromým divadlem se zvláštním zřetelem na děti a mládeţ. Uplatnění v sektoru cestovního ruchu. Hrozby Sníţení aktivit kulturních institucí a společností, jejichţ zřizovatelem není město. Sníţení činnosti či zánik soukromého divadla vlivem nedostatku finančních prostředkŧ a chybějícího vhodného zázemí. Doporučení Profesionální neziskové a ziskové kulturní organizace a společnosti, které nejsou zřizovány městem, sehrávají v kulturním ţivotě obce významnou roli. Jsou financovány z jiných zdrojŧ. U neziskových organizací a společností jsou tyto zdroje však většinou nedostatečné a omezují činnost prospěšnou městu. Je proto nanejvýš vhodné a účelné vytvoření jasně koncipovaného a definovaného Fondu kultury, který by podle přesných pravidel finančně podporoval profesionální kulturní aktivity, resp. konkrétní a pro město výhodné či potřebné projekty. Problémem nadále zŧstává chybějící prostorové zázemí soukromého divadla, které svými specifickými představeními doplňuje kulturní nabídku ve městě. Zde doporučujeme vytvoření podmínek pro získání potřebného zázemí. V.IV.III. Alternativní kultura v Uherském Hradišti Zakotvit podporu alternativní kultury v dlouhodobých záměrech města i regionu. Pokračovat v podpoře aktivit vycházejících z Městských kin a Asociace českých filmových klubŧ (Letní filmová škola a další). Vyzývat školy ke spolupráci s kulturními zařízeními. Zváţit moţnosti investic do rozšíření skate parku a podpory této komunity. Promyslet další moţnosti zřízení nízkoprahových center nabízející prostory pro tvořivou činnost školní mládeţe a adolescentŧ (i během víkendŧ). Nabídnout pomocnou ruku při propagaci všech zmíněných aktivit.

VI.

KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A MĚSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ

VI. I. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Cestovní ruch je jednou z významných oblastí podnikání a pro město představuje významnou moţností příjmŧ. Navíc má cestovní ruch nemalý vliv na další rozvoj města. Rozvoj cestovního ruchu se projevuje v ţivotě všech občanŧ města. Ti proto musí mít zájem na tom, aby bylo vyuţito veškerého potenciálu, který město má. Velký dŧraz musí být na něj kladen také na zpracovávání koncepcí rozvoje města. Povinností vedení města pak musí být snaha vytvořit podmínky pro jeho další rozvoj, především tím, ţe návštěvníkovi nabídneme, kromě kulturního dědictví, také bezpečnost, dopravní infrastrukturu, dobré ţivotní prostředí a kvalitní sluţby. Město Uherské Hradiště leţící v úrodné nivě řeky Moravy bývá právem nazýváno metropolí Slovácka. V Uherském Hradišti se snoubí zajímavá historie, mnoţství památek, bohatá kulturní tradice, blízkost turisticky atraktivních míst i dosud téměř nenarušená příroda v nedalekém okolí. Zajímavou informaci o turistické významnosti Uherského Hradiště přináší tištění zahraniční turističtí prŧvodci. Např. prŧvodce Tschechische Republik (Baedeker 1993) uvádí mezi 68 nejvýznamnějšími turistickými cíli v ČR z oblasti bývalého okresu pouze Uherské Hradiště.

52


Příloha č. 2

Zajímavě vyznívají pro město výsledky marketingových prŧzkumŧ v roce 2001 a 2006. Před šesti lety většina respondentŧ přijela na poznávací dovolenou, milým překvapením pro ně byl střed města a náměstí, lidé, kulturní ţivot a zábava, kašny. Jako zajímavé se respondentŧm jevilo také např. Slovácké muzeum, park, kino, kostel, sportovní hala, Filmová škola atd. Nejvyšší spokojenost pak projevili respondenti s kulturním vyţitím 42% bylo zcela spokojeno, 30% spíše spokojeno. V roce minulém přijelo více neţ 70% respondentŧ v rámci poznání, relaxace a zábavy. Rovněţ účel návštěvy byl shodný – architektura, kultura a kulturní akce, folklor a podobně. Je pozitivním faktem, ţe více neţ 80% návštěvníkŧ kladně ohodnotilo péči o památky a turistické atraktivity ve městě. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, ţe poměrně příznivé šance má městský turistický ruch spojený s návštěvou kulturně - historických památek, včetně folklórních akcí. Tento je motivován především historickými a kulturními atraktivitami a kvalitou sluţeb. Velmi vysoký potenciál Uherského Hradiště a přilehlého regionu pro rozvoj cestovního ruchu lze tedy spatřovat v kulturním dědictví, a to v nejširším smyslu tohoto pojmu. Centrum města s řadou historicky cenných objektŧ a blízké okolí města nabízí hned několik objektŧ - atraktivit nadregionálního významu, coţ vytváří vhodné prostředí pro cestovní ruch zaměřený na kulturní památky. K atraktivnímu kulturnímu dědictví patří i tradiční řemesla, výrobky a lidové zvyky. I v této oblasti poskytuje město a jeho okolí rozsáhlou nabídku od vinařství aţ po unikátní slovácký folklor. Kromě kulturně – historických památek, které jsou popsány v následující kapitole, nabízí Uherské Hradiště další atraktivní aktivity. Mezi nejvýznamnější zde patří: Naučná stezka Rochus Tato stezka propojuje historické a přírodní zajímavosti Uherského Hradiště a jeho okolí. Stezka má 7 zastavení a je vhodná pro pěší. Cyklotrasy Územím města prochází značená nadregionální cyklistická trasa Moravská stezka a především uherskohradišťská vinařská stezka, která je součástí Moravských vinařských stezek. Baťŧv kanál a jeho infrastruktura, měšťanské vinné sklepy Velkou část území Slovácka integruje turistická vodní cesta Baťŧv kanál, jejíţ význam pro rozvoj cestovního ruchu, resp. rŧst návštěvnosti Slovácka a zejména pak Uherskohradišťska v posledních letech rychle roste. K projektŧm s velkou perspektivou v budoucnu by měl patřit záměr vybudovat Turistický terminál Uherské Hradiště v rámci rozvoje turistiky na Baťově kanálu. Tento terminál by umoţnil další rozvoj sluţeb pro cestovní ruch a zároveň vytvořit nové turistické produkty. Součástí terminálu by mělo být přístaviště, přírodní amfiteátr, prodejny místních tradičních výrobku, turistické ubytování apod. Jeho umístění poblíţ křiţovatky dálkových cyklotras by zároveň také umoţnilo vzájemné propojení jednotlivých druhŧ turistiky. Měl by se stát nástupním prostorem pro zpřístupnění městské památkové zóny a významného areálu měšťanských vinných sklepŧ ve čtvrti Mařatice. Nejvýznamnější kulturně společenské akce: Letní filmová škola Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Festival ekologických filmŧ Týká se to také tebe (TSTT) Folklórní festival Kunovské léto Mezinárodní festival nástrojŧ lidových muzik Česko-slovenské jazzové dny. Hradišťské kulturní léto, Čtvrtletní jarmarky uměleckých řemesel

53


Příloha č. 2

Mezinárodní věhlas si během několika let svého trvání získala Letní filmová škola. S mezinárodní účastí probíhá rovněţ přehlídka filmŧ s ekologickou tematikou „Týká se to také Tebe“ a Festival hudebních nástrojŧ lidových muzik. V současné době mají pro cestovní ruch největší význam Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. Výjimečná je rovněţ existence řady uměleckých souborŧ známých v celé republice (Hradišťan, Kunovjan). Stálá divadelní scéna Slovácké divadlo svým atraktivním repertoárem slaví úspěchy nejen u divákŧ, ale řady ocenění se jí dostalo i při celorepublikových přehlídkách. Divadelní nabídku doplňuje v posledních letech i soukromé Hoffmanovo divadlo. Zrekonstruované prostory Reduty umoţňují ve větší míře konání zejména koncertŧ váţné hudby. Turisty vyhledávaným cílem je také Slovácké muzeum a galérie a řada dalších kulturních instituci. VI. II. MĚSTSKÝ REGION Existence městského regionu, tvořeného souměstím tří samostatných samosprávných celkŧ Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic – také není příliš obvyklá. Uherské Hradiště je jeho přirozeným centrem, jehoţ pozice vyplývá z nepřerušeného vývoje, započatého zaloţením královského města Uherské Hradiště Přemyslem Otakarem II. v roce 1257. Uherské Hradiště je především administrativním, obchodním a kulturním centrem městského regionu. Rezidenční, výrobní a rekreační funkce jsou jiţ rovnoměrněji rozloţeny. Návštěvník ale při návštěvě městského regionu nevnímá katastrální hranice, proto z hlediska turistické nabídky nemá smysl prezentovat tato města v regionu odděleně. Je nutná spolupráce Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic jako partnerŧ v městském regionu a dalších sousedících a turisticky atraktivních měst (Buchlovice, Ostroţská Nová Ves, Velehrad). Z těchto principŧ vychází i současný systém vydávání propagačních materiálŧ Městským informačním centrem v Uherském Hradišti, které od roku 2000 provozuje pro město sdruţení Region Slovácko. Městské informační centrum a o rok později vzniklé Informační centrum pro mládeţ se výrazně podílí na vytváření image Uherského Hradiště jako atraktivního turistického a kulturního místa. Odbor kultury a cestovního ruchu, zaloţený v roce 2003, by se měl vyprofilovat jako organizační struktura – jako součást městského managementu cestovního ruchu. To by v budoucnu umoţnilo plně rozvinout spolupráci uvnitř a vně města – např. v rámci přípravy koncepce vyuţití enormní koncentrace turistických atraktivit na ose Kunovice (adrenalinová turistika, folklor, festivaly), Uherské Hradiště (kromě jiného jediné měšťanské vinné sklepy), Staré Město (Velká Morava), Modrá (Archeoskanzen, Velká Morava), Velehrad (duchovní centrum) a Buchlovice (lázně, zámek, hrad). O provázanosti kultury a cestovního ruchu v minulém období svědčí i tvorba produktŧ cestovního ruchu, například produkt městský turistický okruh - Vítejte v královském městě Uherské Hradiště, včetně propagačních materiálŧ, který seznámí návštěvníky dosud především s architektonickými památkami, případně soubor produktŧ Okolo Hradišťa…. V archivu města leţí řada studií s tématikou cestovní ruch a kultura např. v roce 2001 byla prezentovaná kapacitní studie a analýza CHER, dále byla připravena - Marketingová strategie pro produkt cestovního ruchu „To nejlepší z Hradišťa (Hradištěm do Mařackých sklepŧ)“. Produkt cestovního ruchu „To nejlepší z Hradišťa“ je navrţen jako jeden z výchozích projektŧ pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. VI. III. PERSPEKTIVA Město lze v rámci cestovního ruchu pokládat za kolektivního výrobce. Městský management cestovního ruchu by měl být tvořen řadou subjektŧ. Činitelé v cestovním ruchu se musí při tvorbě filosofie městské destinace komplexně zabývat otázkami technické infrastruktury, územního plánování, turistických atraktivit, orientačního systému a pod. Zřejmě jedinou moţností, jak tyto odborné a komplexní otázky na úrovni města obsáhnout, je týmová práce odborných útvarŧ městského úřadu a dalších subjektŧ.

54


Příloha č. 2

Kultura a cestovní ruch na sobě naprosto závisí. Kulturní cestovní ruch poskytuje rŧzné zpŧsoby uspokojování duchovních potřeb člověka (vzdělávání, poznávání, poučení, rozptýlení, zábavu aj.). Realizuje se návštěvou kulturních památek, festivalŧ, výstav, politických a společenských akcí, přitom se zařazuje do programŧ organizovaných zájezdŧ a pobytŧ. Prostřednictvím kulturního cestovního ruchu se zvyšuje společenská, kulturní a odborná úroveň lidí. Kulturní cestovní ruch se spojuje obvykle s účastí na rekreačním, městském a lázeňském cestovním ruchu, přitom uspokojování duchovních potřeb je určujícím motivem účasti na cestovním ruchu. Obecně lze konstatovat, ţe k hlavním předpokladŧm a podmínkám úspěšného cestovního ruchu patří kulturně-historické předpoklady - jsou nezbytné především pro uspokojení duševních potřeb. Jsou to: lidmi vytvořené atraktivity - architektonické památky- např. hrady, zámky, zříceniny, památkové rezervace, městská architektura, historické stavby, církevní stavby, památníky apod., lidové umění - lidová umělecká výroba, lidová architektura, lidová kultura (kroje, tance zpěvy, zvyky, vesnice se zachovalou rustikální architekturou, sociálně-kulturní prostředí apod., tradiční akce - např. sympozia, filmové, divadelní, hudební festivaly, sportovní akce, výstavy, veletrhy, Akce v regionu – kulturní, sportovní, lidové, pouti, jarmarky apod., významná místa - např. rodiště nebo pŧsobiště významných osobností, historická bojiště apod., kalendář kulturních, sportovních a dalších akcí s patřičným předstihem (ročním u opakujících se akcí). V zemích s rozvinutým cestovním ruchem je velmi dŧleţitá kulturní politika, která zachovává staré zvyky a tradice, zasazuje se o zachování stavebních památek, jakoţ i o jejich organický rozvoj. Je proto významným faktorem politiky cestovního ruchu. Kulturní politika objevuje také souvislosti mezi cestovním ruchem a rŧznými nositeli kultury jako je náboţenství, umění a věda. Díky tomu roste i význam politiky volného času. Tato politika má za cíl zlepšení opatření státních úřadŧ a institucí, majících vliv na volný čas obyvatelstva nebo jeho jednotlivých skupin. Málokdo si uvědomuje, ţe k tomu, aby se určité město stalo skutečně přitaţlivou turistickou destinací, nestačí jen vytisknout barevné propagační materiály na křídovém papíře, účastnit se několika veletrhŧ, vyhotovit www stránky. Vybudovat z místa turistickou destinaci není nijak jednoduché. Jedná se o sloţitou, dlouhodobou práci, jeţ vyţaduje značné úsilí, schopnost týmové práce, kooperace a koordinace. Kulturní památky tvoří jednu z nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství města. Současně však představují bohatství v nejzákladnějším smyslu. Zájem o návštěvy historických lokalit v celosvětovém měřítku neustále vzrŧstá, výnosy z kulturní turistiky tvoří významné procento z veškerých výnosŧ cestovního ruchu. Je zde i zpětná vazba - cestovní ruch je odvětvím, které mŧţe vytvořit největší objem prostředkŧ pro obnovu a revitalizaci památek. Je proto společensky velmi ţádoucí, aby se při zachování všech zásad památkové péče a rovnoměrného rozvoje území města, co nejvíce vhodných památek stalo vyhledávanými cíli cestovního ruchu. VI. IV. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Předpokladem úspěšného rozvoje památkových lokalit je pak účinné vyuţití nástrojŧ územního plánování, tj. územních plánŧ obcí a zejména regulačních plánŧ a poţadavky cestovního ruchu (plány cestovního ruchu) i dalšími rozvojovými dokumenty města.

55


Příloha č. 2

Kvalitně zpracovaná územně plánovací dokumentace slouţí také k regulaci nabídky pro cestovní ruch, kterou nelze realizovat za cenu omezování běţného denního ţivota obyvatel obce. Rozsah vybavení pro návštěvníky i rozsah veškerých zařízení pro ostatní aktivity obce musí být úměrný kapacitě lokality. K velmi precizně definovaným a konkrétním závěrŧm v oblasti městského cestovního ruchu došla v roce 1999 města sdruţená v Eurocitties. Na semináři, který se konal v Lyonu byly zformulovány následující okruhy: 1. Městský cestovní ruch mobilizuje všechny zúčastněné občany i podnikatele k péči o návštěvníky. 2. I přes konkurenční vztahy mezi jednotlivými městy je třeba vytvářet komunikaci a spolupráci (např. společná propagace). 3. Mezi veřejnými institucemi, soukromými hospodářskými organizacemi a občany je třeba vytvářet partnerství. 4. Občané musí pochopit smysl a význam péče o návštěvníky, turisty. 5. Nejsilnější osobní dojmy získává návštěvník jiţ v prvním okamţiku příjezdu. Proto město musí být pro návštěvníky dopravně dostupné a prostorově uspořádané. 6. Město musí návštěvníkem poskytovat pestrou nabídku pro jednotlivé segmenty. 7. Město musí své turistické atraktivity rozvíjet (časově i prostorově), nesmí vytvářet pouze 'turistická ghetta'. 8. S tím souvisí i poskytování kvalitních sluţeb a zajišťování jejich flexibility s ohledem na specifika konkrétních návštěvníkŧ. 9. Turistická nabídka musí být naprogramována z hlediska obsahového i časového. 10. Turistická nabídka vzrŧstá s vícejazyčným značením. 11. Dŧleţitá je prezentace kulturního dědictví prostřednictvím moderně pojatých muzeí (vstupenky pro celou nabídku muzeí). Dŧleţitá je revitalizace a rekultivace budov, které přestaly slouţit pŧvodním účelŧm. Dŧleţité jsou i výjimečné příleţitosti a významné kulturní události a festivaly. 12. Uváţlivě rozšířit otevírací dobu obchodŧ, obchodních center i informačních center. 13. Propagace je nejdŧleţitější částí marketingového plánu města. Musí informovat o pořádání akcí, oţivuje město, informuje sdělovací prostředky, umoţňuje lidem o těchto akcích hovořit a po létech na ně vzpomínat. 14. Internet musí umoţňovat oboustrannou komunikaci. 15. Rozvoj turistiky ve městě předpokládá propojení, koordinaci a komunikaci zájmŧ a cílŧ politických činitelŧ,ekonomických aktérŧ i občanŧ. Zejména na místní úrovni je nutné přesvědčovat o oprávněnosti a návratnosti investic do městského cestovního ruchu. 16. Je třeba sledovat i negativní dopady cestovního ruchu. 17. Je nutné města navzájem porovnávat, sledovat trendy a pouţívat jednotný systém statistického výkaznictví. 18. Evropská města místa spolu soupeří, místo aby vzájemně spolupracovala. VI. V. KULTURNÍ NABÍDKA V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU K naplnění cíle dosáhnout co moţná nejširší kulturní nabídky města je třeba koordinace mezi kulturními tvŧrci, komunitou a hospodářstvím. Kultura potřebuje veřejný sektor a hospodářství, aby si zajistila svou materiální existenci. Hospodářství chápe kulturu jako moţnost prezentace a město staví na kultuře jako na lokalizačním faktoru.

56


Příloha č. 2

Z toho vyplývá řada opatření: Rozvoj kulturních projektŧ, a soukromými firmami.

které

jsou

realizovány

s

veřejnými

investicemi

Podpora zajímavých výstav v soukromých i ve veřejných muzeích. Odstranění byrokratických překáţek a navázání kontaktŧ mezi kulturními tvŧrci a úředníky jednotlivých odborŧ. Zprostředkování, resp. umoţnění vyuţití ploch a prostor pro kulturní účely. Vytvořit další trasy za poznáním rŧzných stránek historie a kultury města. Zlepšení nabídky pro účastníky kulturního cestovního ruchu (seznam kulturních pamětihodností daného území, doporučené poznávací tematické okruhy. Vybudovat turistickou atraktivitu výrazně nadregionálního formátu, která bude přitahovat velké mnoţství návštěvníkŧ, bude fungovat celoročně a svým zaměřením bude naprosto jedinečná a typická pro celý region. Zpracování strategii vyuţití památek a atraktivních lokalit města, církve a privátního sektoru k větším moţnostem vyuţití. Společné usilovat o zápis Velkomoravských tradic a duchovního centra na Velehradě mezi kulturní dědictví UNESCO. Vytvořit koncepci pravidelně se opakujících především niţších forem kongresové turistiky - konferenci, sympozií, kolokvií, seminářŧ. Tato forma cestovního ruchu by mohla vyřešit otázku vyuţití ubytovacích kapacit mimo hlavní sezónu. Navíc je ekonomickým přínosem i pro další subjekty v rámci doprovodných akcí. Vyprofilování několika vícedenních akcí celostátního významu s účasti většího počtu osob (akce obdobné rozsahu jako LFŠ, Slovácké slavnosti…). Všech těchto prostředkŧ je nutno vyuţít při budování jednotné osobitosti města ("corporate identity"). Uherské Hradiště má navíc to, co nemá mnoho míst u nás – tedy kouzlo či ducha místa - genius loci, coţ je „artikl“, bez něhoţ by cestovní ruch nemohl existovat, protoţe genius loci je především spjat s kulturním a přírodním dědictvím, ale také se stále přeplněnými předzahrádkami restaurací a kaváren, s lidovou písni nesoucí se tichem z Mařatických vinných sklepŧ. Současný cestovní ruch je o jedinečnosti, opravdovosti a autentičnosti záţitkŧ. Proto jeden z hlavních úkolŧ je zajištění trvale udrţitelného cestovního ruchu. Pokud má turistický ruch jasně stanovené cíle, stává se zdrojem finančních prostředkŧ pro obnovu a revitalizaci památek, coţ mŧţe pomoci a motivovat Uherské Hradiště. Je proto společensky velmi ţádoucí, aby se při zachování všech zásad památkové péče a rovnoměrného rozvoje území co nejvíce vhodných památek stalo vyhledávanými cíli cestovního ruchu. VI. VI. SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ Silné stránky města Výrazné centrum celé turistické oblasti, ekonomicky silné město. Počet obyvatel města – zdrojová oblast pro jednodenní a víkendovou turistiku ve městě a okolí. Předpoklady pro rozvoj produktu - kongresová a firemní turistika, tranzit, business turistika. Sport, zábava a kultura, nákupy. Bohatá a zajímavá historie města. Atraktivní městská památková rezervace,architektura a další památky. Bohaté moţnosti kulturního a společenského vyţití, významné muzeum a galerie. Atraktivní kulturní nabídka. 57


Příloha č. 2

Podpora kulturního ţivota ze strany města. Malebná a čistá okolní krajina. Prostředí města s osobitou architekturou. Blízké významné atraktivity. Bohatá kulturní a obchodní tradice města. Nejhojnějšími aktivitami návštěvníkŧ města Uherské Hradiště jsou společenský ţivot a zábava, návštěva kulturních akcí a sportovní aktivity (moţno vyuţít jako prioritní produkty). Kvalitní image města mezi návštěvníky, město hodnoceno vesměs pozitivně. Existence nedalekých lázní Luhačovice a Ostroţská Nová Ves jako místa s vysokou koncentrací turistŧ v prŧběhu celého roku (potenciální prioritní zdrojová oblast pro výlety do Uherského Hradiště). Relativně dobrá struktura současného návštěvníka (stabilní zájem domácích turistŧ, zvyšující se podíl náročné klientely). Zvyšující se význam města jako univerzitního města, zdroj vzdělání pro oblast cestovního ruchu. Existence kvalitního TIC ve městě. Výhodná cenová hladina sluţeb pro zahraniční návštěvníky. Existence významných rozvojových projektŧ města na podporu cestovního. Vysoká marketingová aktivita města. Existence konkrétních oficiálních produktŧ města. Spolupráce města s profesionálními agenturami – Region Slovácko apod. Úzká spolupráce Městského informačního centra s odborem kultury a cestovního ruchu. Přítomnost institucí poskytujících vzdělání pro oblast cestovního ruchu. Slabé stránky města Zásadní problém s dostupností města, chybí přímé napojení na dálniční systém a rychlostní silnice. Město neleţí na hlavní tranzitní ose. Nefunkční letiště. Problémy s parkováním před některými hotely v centru města. Centrum města má poměrně komplikovaný systém silniční dopravy (jednosměrky, problémy s parkováním atd.). Nízký podíl zahraničních návštěvníkŧ. Vysoké procento jednodenních návštěvníkŧ. Malé procento návštěvníkŧ přijíţdějících organizovaně (např. prostřednictvím CK nebo CA). Absence hotelŧ třídy ***** zejména pro potřeby firemní a kongresové turistiky. Absence kvalitního kempu v blízkosti města. Absence ubytovacích zařízení orientovaných na cykloturistiku (zapojení do projektu cyklisté vítáni!). Často kritizovaný navigační systém ve městě. Chybějící atrakce a aktivity pro rodiny s dětmi, návštěvníkŧm chybí zejména koupaliště, bazény, aquaparky, sportoviště,... Nedostatečný počet turistu mimo turistickou sezonu.

58


Příloha č. 2

Příleţitosti Uherské Hradiště jako turistické centrum celé oblasti Slovácka. Uherské Hradiště jako centrum kultury a sportovních aktivit. Uherské Hradiště jako cíl kongresové, firemní, business a nákupní turistiky. Vybudovat novou velmi přitaţlivou atraktivitu – areál Sady, Rochus – skanzen, Slovácký dvŧr. Výrazné rozšíření nabídky produktu relaxace, sportu a zábavy. Vyuţití malebnosti okolní krajiny pro posílení image města. Vyuţití firem pro rozvoj kongresové a firemní turistiky. Všechny vícedenní produkty provázat s nabídkou atraktivního okolí. Vyuţití současných spokojených domácích návštěvníkŧ pro budování dobrého image regionu. Oslovení nových cílových skupin vyţadujících ubytování třídy ****. Oslovení nové cílové skupiny sportovci a sportovní kluby, v tuzemsku i zahraničí. Pokračování kvalitní koncepční práce města v rámci jeho turistického marketingu. Ohroţení Sníţení celkové atraktivity města z dŧvodu přetrvávajících problémŧ s jeho dopravní dostupností. Poškození image a parkováním.

města

přetrvávajícími

problémy

s nekvalitními

sluţbami

Velký podíl jednodenních návštěvníkŧ bez ubytování. Odliv klientely vyţadující nejvyšší standard ubytování. Nedojde k potřebnému rozvinutí sportovních aktivit a zábavy.

produktŧ

kongresové

a

firemní

turistiky,

Město nebude v budoucnu vnímáno jako turistický cíl nebo zázemí sluţeb pro celé Slovácko. Absence významných cílových skupin vyţadujících luxusní ubytování, kvalitní kempy a komplexní kvalita sluţby.

VII. PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ VII. I. HISTORICKÝ KONTEXT Oblast Uherského Hradiště, v krajině mezi Velkou Javořinou v Bílých Karpatech a pohořím Chřiby, vstoupila do dějin našich národŧ zvláště významně v období slovanského osídlení. Svědčí o tom řada nálezŧ v četných lokalitách, ale zejména existence jednoho z největších center Velké Moravy na území dnešního Starého Města a okolí. Na křiţovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století dŧmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři pŧvodně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemţ stěţejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple svatého Jiří, která na něm stála. Bohatost nálezŧ nasvědčuje, ţe se ve druhé polovině 9. stol. velkomoravská sídlištní aglomerace vyrovnala, ba dokonce předčila, obdobná centra tvořících se feudálních státŧ v západní Evropě. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboţenská a kulturní sféra. O vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí jak nálezy tavících pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperkŧ, tak i pozŧstatky zděných církevních staveb, které byly pro svŧj nesmírný historický význam vyhlášeny národními kulturními památkami.

59


Příloha č. 2

Po zániku Velkomoravské říše ustupuje oblast tohoto regionu v dějinách státu poněkud do pozadí. Nedostatek písemných pramenŧ z tohoto období neumoţňuje vytvořit přesnější obraz o historii regionu v 10. a 11. stol. V padesátých letech 13. století se v regionu vymezuje významné sídlo. Roku 1257 je zaloţeno Přemyslem Otakarem II. královské město Uherské Hradiště, které od panovníka obdrţelo řadu práv. Nově zaloţené město nemělo zpočátku ustálený název, v zakládací listině pojmenováno nebylo. Ve druhé listině, vydané v roce 1258, je nazváno Novým Velehradem. Od tohoto názvu však bylo na konci 13. století upuštěno. V roce 1294 je poprvé pojmenováno Hradištěm. Dobovými prameny byl název často nářečně zkomolen, např. Hradisst, Hradisscze, z českého názvu se vyvinul latinský a německý Radisch. Přívlastek "Uherské" se poprvé objevil v roce 1587, častěji se však uţíval na konci 17. a v 18. století. Město se brzy zařadilo mezi nejvýznamnější sídla království. Vzniklo navzájem jasně ohraničené dvojměstí oddělené městským kanálem zvaným Rechla. Obě části měly vlastní trţiště - severní obdélné a jiţní lichoběţné. Uprostřed jiţní části stávala kaple, od druhé poloviny 14. století pak kostel svatého Jiří, který byl zbořen roku 1785. Opevnění města tvořil zprvu hliněný val, od přelomu 13. a 14. století pak kamenná hradba prostoupená střídavě hranolovými a válcovými věţemi. Z první poloviny 14. století je zatím archeologicky ověřena pouze dnes jiţ zbořená Staroměstská brána ve Vodní ulici. V 15. století město obklopoval věnec kamenného opevnění, jenţ bylo podstatně přebudováno po skončení česko-uherských válek na konci 15. století. Také v následujícím období, zejména v 17. století, v době třicetileté války, pokračovaly práce na výstavbě a zdokonalování hradeb. V konečné podobě tvořila fortifikační systém města vnitřní kamenná hradba se sedmi věţemi (tři měly kruhový pŧdorys, čtyři pravoúhlý), hradební příkop a vnější kamenná hradba s bastiony. V prŧběhu dalších staletí prodělalo Uherské Hradiště dlouhý a sloţitý historický vývoj, narušovaný neustálými nájezdy a boji s nepřáteli českého státu. V 16. století odolávalo náporu kumánských hord, v 17. století vojenským střetŧm v době třicetileté války, na přelomu následujícího století tureckým vpádŧm a v první polovině 18. věku útrapám spojeným s pruským taţením. Funkci pevnosti přestalo plnit v druhé polovině 18. století, avšak ještě dlouho zŧstávalo sevřeno v pŧvodních hradbách. Postupné rozrŧstání města vně hradeb započalo v závěru 1. poloviny 19. století, výraznější změny nastaly pak v 70. letech, kdy nová výstavba směřovala k rozšíření pŧdorysu města. Od 70. let 19. stol. vzniká nová zástavba vně hradeb, v 80. letech nové náměstí Palackého a Smetanovy sady. V tomto období byla postavena řada významných budov, např. justiční palác, nová radnice, náměstí F. Palackého. V prvním desetiletí 20. století byla stavební činnost zaměřena na výstavbu několika prŧmyslových podnikŧ a dostavbu započatých celkŧ. Příznivý vývoj přerušila aţ 1. světová válka. V meziválečném období zaznamenalo město výrazný vzestup stavební činnosti. Příznivě reagovalo na podněty tehdejší architektonické avantgardy, reprezentované významnými architekty (Vladimír Zákrejs, Bohumil Fuchs). Oba se výrazně zapsali do architektonického vzhledu města zpracováním ideových zastavovacích plánŧ. VII. II. VÝVOJ ARCHITEKTONICKÉHO FONDU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ Architektonický fond Hradiště se významněji obohatil ve 14. století. Znamením řádného konstituování organismu středověkého města bylo zaloţení městského špitálu s kaplí svaté Alţběty v roce 1362. Dodnes jsou zbytky gotického slohu zřetelně patrny v presbytáři kaple, která se nachází ve Vodní ulici. Konkrétně se jedná o ţebrově zaklenutý pětiboký presbytář. Ve druhé polovině 14. století byl v Hradišti postaven farní chrám sv. Jiří, trojlodní bazilika s pětiboce uzavřeným presbytářem a západní, v horních patrech osmibokou věţí.

60


Příloha č. 2

Mezi dochovanými hradišťskými domy nelze ţádný zařadit jiţ do doby předhusitské. V pozdním 15. století nastalo období relativního blahobytu, který se projevil i gotickou architektonickou aktivitou. Upravoval se svatojiřský farní kostel. Od druhé třetiny 15. století pak existovala jako význačný symbol městské samosprávy radní budova v místech Staré radnice v Prostřední ulici. Kdy a v jakém rozsahu byla městská radnice postavena, není přesně známo. Nicméně, na nejstarším obraze Hradiště z konce 16. století je zřejmé, ţe radnice je jiţ bohatě členěná, s gotickou střechou. Na druhém obraze města z roku 1670 je pak zachycena patrová radnice, která je seskupením svých částí podobná nynějšímu stavu. Vlastní stavbu zakryly četné pozdější přestavby. Dnes tato budova představuje nejvýraznější městkou architektonickou dominantu. Nelze pochybovat o tom, ţe v pozdní gotice byly v Hradišti postaveny i zděné domy. Nedostatek architektonických detailŧ a zejména krajně omezený počet středověkých sklepŧ brání zatím přesnějšímu určení rozsahu zděné středověké domovní zástavby hradišťského jádra. Z pozdní gotiky sklonku 15. století pocházejí i zbytky gotických jader měšťanských domŧ, například domu U Labutě v Havlíčkově ulici, domu č. p. 34 na Masarykově náměstí a jiné. V 90. letech 15. stol. byla zahájena výstavba františkánského kláštera, na kterém je dodnes zachováno pozdně gotické obvodové zdivo kostela Zvěstování Panny Marie. První pokus o zaloţení františkánského kláštera se klade do 14. stol. K vybudování františkánského kláštera s kostelem však došlo aţ v roce 1491 z podnětu Jana Filipce, velkovaradinského biskupa a rádce uherského krále Matyáše K vybudování františkánského kláštera v Uherském Hradišti došlo po příchodu bratří, kteří byli uvedeni do Uherského Hradiště varadinským biskupem a kancléřem krále Matyáše Korvína Janem Filipcem v r 1491. Do počátku 16. století vyrostl v blízkosti městské hradební zdi klášterní chrám Zvěstování Panny Marie a budova konventu. Tento chrám, se svým dlouhým pětibokým uzavřeným kněţištěm a síňovou trojlodí, je největší středověkou stavbou města. Pŧvodní klášterní objekt byl značně poškozen během náboţenských bojŧ ve druhé polovině 16. století i za třicetileté války. Proto v době hospodářského rozvoje města ve druhé pŧli. 17. a na počátku 18. století došlo k jeho celkové přestavbě do dnešní barokní podoby. V první fázi, v letech 1653 – 1657, proběhla výstavba dnešního západního křídla kvadratury. V roce 1681 vznikl v klášteře poţár, jehoţ následky byly odstraňovány aţ do roku 1688, kdy byla také dostavěna věţ kláštera. V roce 1700 byla zbořena budova starého konventu a na jejím místě se začalo s budováním základŧ pro nový ambit, kuchyni a refektář. Během pěti let bylo dokončeno severní křídlo kvadratury a kolem r. 1708 pak probíhala stavba nového refektáře, nad níţ byla umístěna cela provinciála a knihovna. Nejvýznamnější a velmi reprezentativní částí františkánského kláštera je refektář ve východním křídle budovy, který byl pořízen nákladem buchlovického hraběte A. Petřvaldského. Hlavní výzdobu klenby tvoří velká štuková zrcadla s freskami Zvěstování Panny Marie, sv. Anny, sv. Amanda a sv. Františka z Assisi. Jsou to práce vrcholně barokního charakteru, jejichţ iluzivní ráz s barevně světelnými reflexy svědčí o vlivu italské iluzionistické malby. Tuto výzdobu doplňují kartuše s výjevy andílkŧ, nesoucích nástroje umučení a menší oválné kartuše s řádovými světci v polopostavách. Štukatura na klenbě doplňuje freskovou výzdobu zejména na hranách klenebních výsečí, kde se uplatňuje jako široký feston, tvořený bohatou spletí lístkŧ, květŧ a ovocných plodŧ. Tyto práce vrcholného baroka jsou dílem významného italského umělce Baltazara Fontany, který k nám přinesl koncem 17. století berniniovské umění přímo z římského centra. Fontanovo hradišťské dílo je významné i dobou svého vzniku, neboť je to jediná jeho práce v období 1704 – 1718, kdy jeho činnost není na Moravě jinak doloţena. Vedle této umělecky mimořádné výzdoby je v refektáři ještě dřevěné obloţení drobnými olejomalbami s tématikou utrpení řádových mučedníkŧ. Refektář patří k nejvýznamnějším barokním interiérŧm na Moravě vŧbec. 61


Příloha č. 2

V prvním patře kláštera se nachází také Klášterní knihovna, která je opatřena řezbovanými dřevěnými polychromovanými skříněmi a nástropní malbou signovanou J. Herchentherem z roku 1736, představující řádové osobnosti a scénu dvanáctiletého Krista v chrámě. Reliéf Oplakávání z kostela Zvěstování Panny Marie v Uh. Hradišti, který je součástí areálu františkánského kláštera, patří mezi vzácné pozdně gotické památky moravského sochařství. Byl vytvořen na přelomu 15. a 16. století neznámým mistrem. V současné době se nachází ve stálé expozici Starého českého umění v klášteře sv. Jiřího na Praţském hradě, kam byl převezen v souvislosti se zrušením klášterŧ v roce 1950. Stavební architektonická aktivita pokračovala i ve slohovém období renesančním. Náměstí Masarykovo a Mariánské měla zčásti podloubí, prŧčelí několika domŧ vrcholilo cimbuřovitou atikou. Hladina domovní zástavby nebyla tehdy vyrovnána, promíseně zde stály domy přízemní a jednopatrové. Renesanční Hradiště bylo rozhodně výstavným městem. V roce 1618 stálo v Hradišti 180 domŧ. Jiţ v prŧběhu české války však bylo město značně zpustošeno, takţe k roku 1622 se uvádí, ţe nepoškozených zŧstalo 10 domŧ. Nespornou zvláštností Hradiště podmíněnou terénní a vodní situací bylo nedostatečné předměstí. V renesanci vznikly jen ojedinělé památky, např. dŧm č. p. 155 U Slunce a dŧm č. p. 148/149 – lékárna U Zlaté koruny na Masarykově náměstí. Zcela nejasná je renesanční etapa výstavby radnice, jejíţ stopy byly podstatně setřeny velkou úpravou po ohni v roce 1681. Renesanční je v jádru zřejmě pravý díl radnice, objekt fary č. p. 36 na Masarykově náměstí. Dŧsledky protireformace a nepřímo i třicetileté války se v organismu města projevily značně pronikavě. Jiţ v roce 1654 byla na místě 20 pustých pozemkŧ a 11 domŧ zaloţena stavba jezuitské koleje. Jezuitský klášter v Uherském Hradišti je situován v jiţní části historického jádra města tak, ţe vstupní fronta s dvouvěţovou dominantou kostela vytváří uzávěr celé jihozápadní strany Masarykova náměstí. V roce 1653 bylo rozhodnuto o stavbě kolejní budovy, dokončovací práce trvaly aţ do roku 1662. V roce 1670 byl poloţen základní kámen chrámu sv. Františka Xaverského a byla započata stavba kostela podle projektu praţského architekta Dominika Orsiho. Stavbu, která byla dokončena v roce 1682, vedl J. Canevalle. Projekt kostela vycházel z Vignolova římského chrámu, který byl v projektu redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí. Byla vybudována jednolodní stavba s pravoúhlým závěrem kněţiště, bočními kaplemi, sakristií v ose kněţiště a dvěma věţemi v západním prŧčelí. Dnes jsou presbytář i kněţiště zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zdobenou bohatým štukovým dekorem. Po stranách lodi je po třech kaplích, otevřených do lodi pŧlkruhovými arkádami, nad nimi jsou otevřené loggie a kuţelkovou balustrádou. Kolem pol. 18. století byl také upraven interiér chrámu. Sochařské práce pocházejí od Ondřeje Schweigla, Františka O. Hiernleho, obrazy od Ignáce Raaba, M. L. Willmana. Obraz Křest indického prince svatým Františkem Xaverským nad hlavním oltářem je dílem praţského malíře Jana Jiřího Heinsche z r. 1689, jednoho z pokračovatelŧ K. Škréty. Presbyterium je opatřeno iluzivní malovanou architekturou od moravskotřebovského malíře Tadeáše Suppera. Po dostavbě klášterního chrámu v 80. letech 17. století byla od počátku 18. století do konce dvacátých let postupně dostavěna všechna zbývající křídla klášterního souboru. Na jihovýchodní straně kostela se začalo v roce 1724 s přístavbou gymnázia tak, ţe byly poloţeny základy dnešního bočního křídla v místě Reduty. Dnešní Reduta byla do barokního křídla vloţena aţ po zrušení jezuitského řádu, zřejmě někdy v poslední třetině 18. století. V současnosti je bývalý Jezuitský klášter s farním kostelem Františka Xaverského v Uherském Hradišti jednou z pohledových dominant města a výrazně se uplatňujě i v prostoru Masarykova náměstí.

62


Příloha č. 2

Z významnějších barokních objektŧ je třeba jmenovat budovu dnešní Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici. V poměrně bohaté ikonografii Uherského Hradiště je objekt poprvé zmíněn na barokní olejomalbě hradišťské pevnosti z 20. let 18. stol. Výstavba budovy, započatá v roce 1721, byla dokončena v roce 1723. Pŧvodní projekt byl realizován v obvodovém zdivu křídla, přiléhajícího ke hradební zdi. Další pokračování stavby se řídilo v podstatě novým projektem. Avšak ani tento projekt nebyl uskutečněn v pŧvodní představě a byl zredukován. Po zrušení hradišťské pevnosti za Josefa II. slouţila tato barokní zbrojnice jako c. k. pošta. Z měšťanských domŧ reprezentuje baroko například lékárna U Zlaté koruny s výzdobou interiéru od J. I. Sattlera z roku 1754, dŧm č. p. 45 a 46 na Mariánském náměstí a dŧm č. p. 61 z roku 1711 - U Černého orla. Významným architektonickým prvkem Uherského Hradiště je Mariánský morový sloup, který vévodí Mariánskému náměstí. Sloup byl postaven jako výraz díkŧ za odvrácení morové epidemie v roce 1715. Na místě sloupu pŧvodně stávala kašna, která byla přesunuta na své dnešní místo. Barokní kašna je z konce 17. století a jejím tvŧrcem byl Karel Josef Rossi. Výstavba města zintenzívněla v devadesátých letech 19. století. Roku 1900 stálo v Hradišti jiţ 382 domŧ. Postupná přestavba jádra zasáhla větší část jeho historických budov, nové objekty si však udrţely přiměřenou výšku, převahou zŧstaly v jádru jedno aţ dvouposchoďové. Barokní opevnění zaniklo takřka beze stop, takţe jádro splývá skoro neznatelně s předměstskou zástavbou. V roce 1926 vypracoval arch. Vladimír Zákrejs zastavovací plán města, který se stal podnětem pro rozsáhlou novou výstavbu, zejména ve směru na Kunovice. Převahu zde mají rodinné domky a vilky, vznikly tu i jedno a dvouposchoďové domy činţovní. Do urbanistického i architektonického obrazu města dále zasáhl jiţ před druhou světovou válkou profesor Bohuslav Fuchs, který vypracoval v r. 1941 nový regulační plán. Meziválečné období je dobou velmi usilovné stavební činnosti, která podstatně změnila město. Po srovnání údajŧ z let 1921 a 1930 lze zjistit, ţe počet domŧ vzrostl o 122. Nejrozsáhlejší stavební akcí se stala výstavba obecních nouzových domŧ. Tři z nich byly postaveny v letech 1924-1926 v Kolárově ulici, další v ulici Všehrdově, Rostislavově a Svatoplukově. Prŧměrnou úroveň převyšují nájemní domy č. p. 430, 431, 432 a 454. v dnešní Štefánkově ulici, jejichţ projekt vznikl nejpozději v roce 1925. Od roku 1923 se na jihozápadním okraji města začala budovat a rozšiřovat Zemská nemocnice. Provoz byl zahájen v lednu roku 1924. Zpočátku byly vyuţívány především objekty dřívější vojenské nemocnice. V roce 1925 vypracoval Josef Hraba, profesor prŧmyslové školy v Praze, plány pro stavbu sborového domu J.A.Komenského. Nová fara českobratrské evangelické církve byla dokončena v následujícím roce. Z významnějších staveb je třeba uvést také filiálky Národní banky podle návrhu praţského architekta F. Šnajdra. Výstavba rodinných domŧ pokračovala v této době především v ulici Svatováclavské, Kolárově, Boţeny Němcové, Jiřího z Poděbrad a také v západní části města – v okolí ulice Jana Blahoslava. Pro úplnost je třeba zmínit i výstavbu nového vlakového nádraţí (19291930) podle projektu architekta Dvořáka. Stavba byla ornamentálně vyzdobena R. Falešníkovou z Tasova. Je zde patrná snaha navázat na lidové stavitelství Slovácka. Tato stavba je svým pojetím ve městě spíše výjimečná. Ve stejné době se také v Uherském Hradišti jiţ hlásí ke slovu nový architektonický názor předznamenávající stavitelské úsilí města let třicátých. Architektem, který do města přináší nové, pro další vývoj jistě zcela zásadní impulzy, je zlínský architekt František L. Gahura.

63


Příloha č. 2

VII. III. STÁVAJÍCÍ STAV V OBLASTI KULTURNÍCH PAMÁTEK V regionu Uherského Hradiště je v současné době evidováno 274 nemovitých kulturních památek, dvě městské památkové zóny – Uherské Hradiště a Uherský Ostroh, dvě ochranná pásma těchto památkových zón a osm ochranných pásem kulturních památek. Mimo jiné jsou zde evidovány čtyři národní kulturní památky. Dále se v regionu nachází cca 2000 chráněných movitých kulturních památek tvořených převáţně mobiliárním fondem Státního hradu Buchlov a Státního zámku Buchlovice. Samotné Město Uherské Hradiště dnes představuje, díky svému památkovém fondu, významný soubor urbanistických, architektonických, kulturně – historických, uměleckých a estetických hodnot, jehoţ význam a potřeba ochrany jsou vyjádřeny existencí památkové zóny a ochranného pásma. Městská památková zóna Uherské Hradiště byla vyhlášena dne 20. 11. 1990 vyhláškou JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny. Na rozloze 40 ha se nachází 209 domŧ, z toho 40 nemovitých kulturních památek. Dnes představuje Městská památková zóna Uherské Hradiště ucelenou část historického města, která mu dává neopakovatelnou identitu. Ochranné pásmo MPZ Uherské Hradiště pak bylo vyhlášeno rozhodnutím Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 8. 8. 1995. Město Hradiště má zpracovaný místní program regenerace v souladu s usnesením vlády číslo 209 z roku 1992 a je zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V roce 1993 byla např. na stavební obnovu domu č. p. 130 poskytnuta z Programu regenerace částka 500 tis. Kč, v roce 1994 na františkánský klášter to bylo 2,5 mil. Kč, na budovu č. p. 119 (kaple sv. Alţběty) 2,6 mil. Kč. V roce 1995 na domy č. p. 148 a 149 (Stanclova lékárna) a 130 byly vydány 3 mil. Kč, v roce 1996 na domy č. p. 19-20 (městský úřad), 35 (dŧm Portál) a 155 (hotel Fojta) byly poskytnuty 3,010 mil. Kč. V roce 1997 byl poskytnut příspěvek na dŧm č. p. 19-20 ve výši 1,282 mil. Kč, na kapli svatého Šebestiána 128 tis. Kč a na městské hradby 290 tisíc Kč. V roce 1998 na dŧm č. p. 128 bylo vynaloţeno 500 tisíc Kč, na radnici pak 1,76 mil. Kč. V roce 1999 byly vydány 2,200 mil. Kč na dŧm č. p. 35, kostel Zvěstování P. Marie a městské opevnění. V roce 2000 bylo přispěno na městské opevnění 180 tisíc Kč a na budovu č. p. 21 byla vynaloţena částka 850 tisíc Kč. V roce 2001 program přispěl na budovu č. p. 714 částkou 670 tis. Kč, na dŧm č. p. 148-9 pak 70 tisíci Kč. Na kostel Zvěstování Panny Marie byla uvolněna částka 250 tisíc Kč. V roce 2002 získala prostředky z programu budova č. p., a to ve výši 714 330 tisíc Kč. Dále byly uvolněny prostředky ve výši 70 tisíc Kč na dŧm č. p. 61. Na faru č. p. 36 pak bylo uvolněno 400 tisíc Kč a na kostel Zvěstování Panny Marie 110 tisíc Kč. V roce 2003 byla financována fara č. p. 36 částkou 470 tisíc Kč. V roce 2004 program přispěl na budovu bývalé synagogy č. p. 714 sumou 1,360 tisíc Kč. Konečně v roce 2005 bylo uvolněno na opravu městských hradeb 400 tis. Kč. Celkem se v rozmezí let 1993 - 2005 jedná o částku 26.170.000,-Kč. Dále byly poskytovány příspěvky i z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, z Programu péče o movité kulturní památky, ale i z rozpočtu bývalého Okresního úřadu Uherské Hradiště a od roku 2002 i z rozpočtu Krajského úřadu Zlínského kraje.

64


Příloha č. 2

Přehled evidovaných památek ve městě Uherské Hradiště a jeho městských částech zachycují následující tabulky: UHERSKÉ HRADIŠTĚ - MAŘATICE Číslo rejstříku 3483 3484 3485 3486 3487 3488 3489 3490 3491 3492 3493

Památka kostel Nbvz. P. Marie na městském hřbitově kaple sv. Rocha na návrší mezi Mařaticemi a Jarošovem náhrobek manţelŧ Čunderlových na hřbitově náhrobek na hřbitově poklona na kopci nad obcí sev. od hřbitova boţí muka před čp. 244 vinný sklep č. 373 - jiţ neexistuje vinný sklep čp. 260 vinný sklep čp. 244 vinný sklep čp. 381 vinný sklep čp. 247

Umístění Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice

UHERSKÉ HRADIŠTĚ - SADY Číslo rejstříku 3494 3495 3496 3497 3498

Památka farní kostel Narození Panny Marie socha sv. Jana Nepomuckého na návsi ţidovský hřbitov boţí muka u silnice vedoucí ke hřbitovu archeologická lokalita Sady

Umístění Sady Sady Sady Sady Sady

65


Příloha č. 2

UHERSKÉ HRADIŠTĚ Číslo rejstříku 47125 / 7-3460 24671 / 7-3455 24583 / 7-3480 21169 / 7-3482 15869 / 7-3472 3473 3481 45321 / 7-3471 35955 / 7-3474 25908 / 7-3479 22317 / 7-3477 21577 / 7-3475 32602 / 7-3457 21441 / 7-3459 28243 / 7-3476 12487 / 7-8595 32602 / 7-3456 29935 / 7-7090 12488 / 7-8594 12489 / 7-8792 19868 / 7-3465 30709 / 7-3466 32975 / 7-3467 12490 / 7-8785 12910 / 7-3468 30377 / 7-3470 11266 / 7-8683 19497 / 7-3462 20020 / 7-3461 33350 / 7-3463 49523 / 7-8787 12491 / 7-8788 22672 / 7-3464 18510 / 7-3469 51044 / 7-8983 12492 / 7-8589 12493 / 7-8590 51047 / 7-8981 12494 / 7-8591 12495 / 7-8789 51040 / 7-8984 51041 / 7-8980 51042 / 7-8982 50711 / 7-8941 51497 / 7-9022

19 21 34 35 36 45 46 61 63 103 119 128 148 153 155 157 158 159 179 201 238 260 264 267 293 306 368 450 534 593

50063 / 7-8851

714

21441 / 7-3458

čp.

Památka kaple sv. Šebestiána městské opevnění boţí muka kříţ socha sv. Floriána Socha sv. Jana Nepomuckého Kříţ u Františkánského kláštera sloup se sochou P. Marie sloup se sochou sv. Rocha pomník obětem II. světové války socha - busta Bedřicha Smetany kašna Farní kostel Sv. Frant. Xaverského Kostel Zvěstování panny Marie kašna radnice Nová a spořitelna klášter jezuitský (Reduta) měšťanský dŧm činţovní dŧm fara měšťanský dŧm měšťanský dŧm měšťanský dŧm činţovní dŧm zbrojnice měšťanský dŧm s kaplí měšťanský dŧm měšťanský dŧm - lékárna radnice měšťanský dŧm činţovní dŧm činţovní dŧm měšťanský dŧm U labutě muzeum Slovácké měšťanský dŧm činţovní dŧm činţovní dŧm měšťanský dŧm soud - justiční palác činţovní dŧm měšťanský dŧm měšťanský dŧm banka rodinný dŧm lázeňský dŧm synagoga bývalá, dnes Okresní knihovna klášter františkánský

Umístění Palackého nám. Bossiho, Otakarova v Rybárnách při mostě Tyršovo nám., při čp. 363 Mariánské náměstí

Mariánské náměstí Smetanovy sady nám. Míru Smetanovy sady Masarykovo nám. Masarykovo nám. Františkánská Mariánské náměstí Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Mariánské náměstí Mariánské náměstí Mariánské náměstí Mariánské náměstí Otakarova Vodní Prostřední Masarykovo nám. Prostřední Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Havlíčkova Smetanovy sady Hradební Palackého nám. Palackého nám. ul. Maršála Malinovského Všehrdova Palackého nám. ul. Maršála Malinovského Malinovského Svatováclavská Malinovského Dvořákova Velehradská Mariánské náměstí

66


Příloha č. 2

VII. IV. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE V UHERSKÉM HRADIŠTI Silné stránky Zvyšující se zájem města a jednotlivcŧ nejen o zachování, ale hlavně o vyuţívání hmotného kulturního dědictví. Četné vlastní iniciativy města a jeho zapojení do Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v rámci záchrany kulturního dědictví v historických městech. Nahrazení dosavadní anonymní a neadresné zodpovědnosti za státní vlastnictví individuální, jednoznačně pojmenovatelnou a definovatelnou zodpovědností jednotlivých vlastníkŧ památek. V dŧsledku toho výrazně poklesl počet neudrţovaných chátrajících památek jinak odsouzených postupně k zániku. Mnohonásobné zvýšení objemu údrţby a obnovy jako projev racionálnějšího a efektivnějšího nakládání s individuálním vlastnictvím. Vyšší profesionální úroveň stavebních a řemeslných prací. Postupné zlepšování zabezpečení objektŧ s velkou koncentrací movitých kulturních památek. Velmi dobrý potenciál objektŧ zpřístupněných veřejnosti. Slabé stránky Dosud nepřekonané negativní dŧsledky deformace vlastnických vztahŧ z období socialismu, kdy byla dlouhodobě zanedbávána pravidelná údrţba a oprava velké části památkového fondu. Stále se plně nedaří rozšířit do povědomí obyvatel, ţe péče o kulturní dědictví je věcí nás všech a ţe jakákoliv ztráta je definitivní a nenahraditelná. Vlastníci kulturní památky bývají nezřídka spíše zaskočeni svým vlastnictvím, neţ aby byli na ně hrdí. Spolupráce s odbornými organizacemi památkové péče je spíše obtěţuje, zdrţuje a proto jejich vztah k institucím, které jim mají pomoci v rozhodování jak správně naloţit s opravou památky, není mnohdy dobrý. Charakter jednotlivých památek i památkových souborŧ se negativně proměňuje komerční reklamou, úbytkem historického detailu a nevhodnými architektonickými doplňky. Nedostatečné vyuţívání potenciálu některých nemovitých kulturních památek. Nedostatek doplňkových sluţeb u některých veřejnosti zpřístupněných nemovitých kulturních památek. VII. V. PAMÁTKY V UHERSKÉM HRADIŠTI A JEJICH VAZBA NA CESTOVNÍ RUCH Cestování, turistika, cestovní ruch – to jsou magická slova, která mají čím dál větší význam, a to jak v oblasti ekonomické, tak i kulturní. Cestovní ruch zahrnuje navzájem se prolínající aktivity, které se významnou měrou podílejí na výsledné podobě města a sluţeb, které nabízí. Záleţí pak na daném městě, zda dokáţe připravit a prezentovat nabídku programu vhodného k aktivnímu provozování domácího i zahraničního cestovního ruchu. Město Uherské Hradiště disponuje nezanedbatelným potenciálem, v podobě historicky vytvořených podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. V této souvislosti se ukazují jako velmi perspektivní kulturní hodnoty a památky nacházející se na území města. Uherské Hradiště zahrnuje ve svém památkovém fondu významný soubor urbanistických, architektonických, kulturně – historických, uměleckých a estetických hodnot, coţ znamená významnou nabídku, ale také výzvu v této oblasti.

67


Příloha č. 2

Je jasné, ţe pro budoucnost kulturně poznávacího cestovního ruchu je také dŧleţitý konsenzus mezi památkovou péčí a jednotlivými odvětvími cestovního ruchu. Velký význam tak má vhodná revitalizace památek a jejich propagace pro ekonomické pozvednutí města prostřednictvím cestovního ruchu. Tato revitalizace kontinuálně probíhá prakticky od roku 1990. Památky a pamětihodnosti nacházející se na území města (blíţe viz příloha A)mají nezanedbatelný vliv v rámci čistého cestovního ruchu. Dále se jejich podstatná část podílí na skladbě historických urbanistických celkŧ, které jsou vnímány i při návštěvě města za jiným účelem neţ turistikou. Jsou tedy připraveny na to, aby při vhodné propagaci a zajištění dalších doprovodných sluţeb, které z jejich existence zpětně profitují, turistický ruch kolem nich dále narostl. Komerční faktor se navíc často stává jednou z pohnutek pro obnovu památek ve městě i ve zdánlivě odtaţitých aktivitách jako je prodej zboţí nebo poskytování sluţeb. Umístění obchodu nebo provozovny v pěkném historickém objektu, kterých se na území města nachází celá řada, mŧţe být často chápáno jako konkurenční výhoda oproti podniku umístěnému v objektu výrazově bezduchém. Tento faktor sehrává významnou roli zvláště u podnikŧ, které mají slouţit k delšímu příjemnému posezení a zakládají si na vlastní osobité atmosféře. Příkladem mohou být objekty Staré radnice, sklepŧ jezuitského kláštera a hotelu Slunce. V současnosti lze v rámci aktivit cestovního ruchu v historické části města sledovat následující tři hlavní směry poznávací turistiky: 1. Poznávání historických atraktivit Významnou roli zde sehrává Slovácké muzeum spolu s archeologickými nalezišti nacházejícími se na území města a jeho blízkého okolí – například Památník Velké Moravy ve Starém Městě, archeoskanzen Modrá a jiné. 2. Poznávání architektonických atraktivit Jak jiţ bylo uvedeno výše, město Uherské Hradiště disponuje uceleným souborem architektonických hodnot, které mají potenciál vyhledávaných turistických cílŧ. 3. Poznávání sakrálních atraktivit V této oblasti cestovního ruchu mŧţe Uherské Hradiště nabídnout celou řadu význačných sakrálních staveb. Navíc se v blízkosti města nachází významné historické křesťanské poutní místo Velehrad, pro jehoţ návštěvníky mŧţe být prohlídka Uherského Hradiště vítaným doplněním jejich programu. K posilování moţností poznávací turistiky vedou také četné vlastní iniciativy města a jeho zapojení do Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v rámci záchrany kulturního dědictví. Tyto aktivity vedly k záchraně, obnově a smysluplnému vyuţití převáţné většiny objektŧ v centru městské památkové zóny. U významných historických památek je navíc patrný stále se zvyšující zájem města i jednotlivcŧ nejen o jejich zachování, ale hlavně o vyuţívání hmotného kulturního dědictví. Dŧkazem je opravená, prezentovaná a vyuţívaná převáţná část památkového fondu historického jádra. Tyto objekty pak slouţí jednak k pŧvodnímu účelu, ale také pro účely jiné. Příkladem mohou být kostely a bývalé kláštery – jezuitský, františkánský, měšťanské domy č. p. 35, 45, Galerie Slováckého muzea a samotné Slovácké muzeum, které slouţí výhradně pro kulturně společenské aktivity. Z hlediska komerčních nabídek to jsou například hotel Slunce, Stanclova lékárna, měšťanské domy na Palackého náměstí, a jiné. Památková obnova a revitalizace vede k posílení atraktivity historického jádra města a v návaznosti na to také k rozšiřování nabídky zajímavých objektŧ v rámci prohlídek i vlastního vyuţití.

68


Příloha č. 2

Pozitivně lze také hodnotit postupné nahrazení dosavadní anonymní a neadresné zodpovědnosti za státní vlastnictví individuální formou. To vede k jednoznačně pojmenovatelné a definovatelné zodpovědnosti jednotlivých vlastníkŧ památek. Příkladem mŧţe být navrácení objektu Stanclovy lékárny v rámci restitucí. V dŧsledku toho výrazně poklesl počet neudrţovaných chátrajících památek jinak odsouzených k postupnému zániku. Navíc se mnohonásobně zlepšila údrţba a obnova památek, coţ lze vysvětlit racionálnějším a efektivnějším nakládáním s individuálním vlastnictvím. Dalším posilujícím prvkem v rámci cestovního ruchu je velmi dobrý potenciál objektŧ zpřístupněných veřejnosti, do kterého se navíc promítá významnost historických památek a historicky daná role místa kulturních tradic. Další pozitivum je moţné spatřovat ve stále se rozšiřující nabídce významných kulturních a společenských akcí konajících se v památkových objektech jako jsou Reduta, Slovácké Muzeum a jeho Galerie, Portál, Františkánský klášter a hotel Slunce. Za zmínku stojí významná akce, která zpřístupňuje všechny památky na území města široké veřejnosti, a to Den otevřených památek. Nabídku v rámci cestovního ruchu pak dotváří tipy na moţné výlety, které jsou aktivně prezentovány. Příkladem je okruh „Královské město Uherské Hradiště“, který tvoří prohlídka města s prŧvodcem, návštěva Slováckého muzea a ukázka lidové tvorby. Kromě poznávací turistiky se město Uherské Hradiště také snaţí o rozvoj dalších směrŧ rozvoje turistického ruchu jako je: Profesní turistika Díky charakteru města a jeho vybudovaného zázemí lze spatřovat budoucnost města také v oblasti profesní turistiky. Navíc se zde otevírá zajímavý prostor díky moţným aktivitám vysokých škol (konference apod.), které mají své pobočky zastoupeny na území města. V konečném dŧsledku by tím byla posilována role města Uherské Hradiště jako přirozeného centra. Nákupní turistika Díky vznikajícím nákupním centrŧm rozmístěným na území města, je zajímavou myšlenkou, moţné spojení nákupŧ a turistických aktivit. Při této formě zájezdové turistiky je pŧl dne věnováno nákupŧm a zbytek prohlídce významných památek na území města. Zde je moţné sledovat dva hlavní přínosy. Prvním je zpřístupnění nabídky obchodních center obyvatelŧm regionu, jejichţ dopravní moţnosti jsou omezené. Druhým moţným přínosem je pak zvýšení atraktivity města a přilákání dalších návštěvníkŧ. Otevírá se zde prostor pro mnohem uţší spolupráci města a komerčních subjektŧ pŧsobících na jeho území. Nutnou podmínkou úspěchu takto pojaté turistiky je zpracování analýzy poptávky a vhodné nastavení nabídky. Vhodnou cílovou skupinou by mohl být segment seniorŧ. Pobyty s aktivním vyţitím Na území města se nachází dostatek subjektŧ nabízejících atraktivních sportovních, kulturních, společenských, ale i neobvyklých a netradičních záţitkŧ. Je otázkou zda nevyuţít této nabídky a formou vhodných spojování jednotlivých moţností a vytvářet tak atraktivní produkt orientovaný na náročného klienta. Cestovní ruch mládeţe Lze konstatovat, ţe město Uherské Hradiště vyvíjí aktivity s cílem přilákat více návštěvníkŧ z řad mládeţe. Významným nástrojem je zde Letní filmová škola, která představuje týdenní filmový festival. Cílem města by ale mělo být posilování atraktivity nabídky moţných aktivit pro tento segment spotřebitelŧ i v prŧběhu daného roku. Opět je zde zapotřebí citlivě zmapovat moţnou poptávku a v závislosti na ní nastavit vhodné nástroje. Významnou roli zde mŧţe sehrávat Informační centrum pro mládeţ, které vyvíjí své aktivity při Městském informačním centru.

69


Příloha č. 2

Tématické trasy Tato oblast aktivit cestovního ruchu je městem jiţ aktivně řešena. Vznikají jednotlivé značené stezky jak pro pěší, tak i pro cyklisty. Dŧraz je přitom kladen na vyuţívání tradic, kulturních památek a folklóru. Velkou roli zde také hraje historický význam Velké Moravy a silný image Slovácka. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je zapotřebí si uvědomit, ţe sám místní charakter, genius loci, začíná být turistickým magnetem. Ve světě, v němţ všechno vypadá čím dál víc stejně, začíná být atmosféra a jedinečnost místa velmi drahocennou surovinou, kterou je třeba spíše chránit a rozumně rozvíjet.

VIII. KULTURNÍ OBJEKTY A PROSTORY NA ÚZEMÍ MĚSTA Městské kulturní objekty a prostory: Klub kultury Reduta a nádvoří Reduty Slovácká bŧda Slovácké divadlo Malá scéna SD Kino Hvězda Kino Mír Objekt 21 a nádvoří objektu 21 MKZ Mařatice MKZ Míkovice MKZ Sady MKZ Vésky MKZ Jarošov Vnější scény a prostory: Masarykovo náměstí Mariánské náměstí Náměstí míru Nádvoří staré radnice Nádvoří Františkánského kláštera Smetanovy sady Park u Bastionu (pódium) Sadská výšina Prostor před zimním stadionem Zařízení kraje: Slovácké muzeum Galerie SM Základní umělecká škola Uherské Hradiště Ostatní: S.klub Orlovna Sokolovna

70


Příloha A k Situační analýze

SITUAČNÍ ANALÝZA PŘÍLOHA A

POPIS VYBRANÝCH VÝZNAMNÝCH PAMÁTEK NA ÚZEMÍ MĚSTA A ATRAKTIVNÍCH MÍST V OKRAJOVÝCH ČÁSTECH MĚSTA

71



FARNÍ BUDOVA Adresa:

Masarykovo náměstí 36 Uherské Hradiště

Rejstříkové číslo: 12489 / 7-8792 Klasifikace:

Kulturní památka

Historie: První zmínka o farní budově v historických pramenech pochází z roku 1466. Pŧvodní objekt v roce 1620 vyhořel a grunt zŧstal pustý aţ do roku 1637, kdy byl prodán děkanovi Václavovi Kulíškovi, který v něm zřídil kaplanství a spojil jej s domem sousedním. Oba grunty pak dostaly společné popisné číslo 36. Dnešní podoba fary odpovídá klasicistní úpravě, provedené na počátku 19. století, se zachováním rysŧ předcházející barokní přestavby, kdy ke dvěma hloubkovým traktŧm staršího renesančního levého domu byla připojena symetrická část s podélnou nosnou zdí. Z renesančního domu zŧstala dodnes zachována místnost s valenou klenbou a olištovanými lunetami při náměstí a podsklepený špýchar v navazujícím dvorním křídle. Ze zbývající pravé části fary odpovídají barokní přestavbě obě místnosti uličního traktu. Klasicistní úpravu dokumentují klenby ostatních místností fary i hospodářského křídla s chlévy. Úpravy patra a fasády byly provedeny v letech 1879 aţ 1890. Současné vyuţití: Objekt v současnosti plní funkci fary včetně zázemí.

FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER Adresa:

Velehradská 124 Uherské Hradiště


Nemovitá kulturní památka

Historie: Františkánský klášter byl v Uherském Hradišti zaloţen v roce 1491 biskupem Janem Filipcem. Ještě před dokončením kláštera byli mniši donuceni v roce 1542 opustit objekt, který zŧstal prázdný aţ do konce 16. století. Počátkem století následujícího se dostali ke slovu znovu katolíci a usadili v klášteře františkány maďarské. V roce 1646 byl poţárem ve městě zasaţen i klášter, o rok později došlo vlivem vichřice k dalšímu poškození objektu. K obnově docházelo velmi pomalu a navíc zde byl v roce 1681 úmyslně zaloţen poţár, který se rozšířil i na město. Svou barokní podobu klášter získal na počátku 18. století. Po levé straně vchodu do kláštera se nacházela v letech 1716-1876 kaple sv. Rozálie, jejíţ zakládací deska je nyní vloţena do paty klášterní věţe. Po pravé straně kostelní budovy je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která se nacházela pŧvodně při řece Moravě u tzv. Hradišťské brány. Z dalších pamětihodností souvisejících s klášterem je nutné jmenovat studnu v nádvoří kláštera, která je nejstarší studní v Uherském Hradišti. Od východní strany se táhla klášterní zahrada, pŧvodně městský hřbitov. V době Josefa II. svedl konvent boj proti zrušení kláštera, který byl zachráněn na úkor velehradského kláštera a jezuitského kláštera v Uherském Hradišti. Komplex kláštera prošel nákladnou rekonstrukcí, která byla dokončena na jaře roku 2000. Dnes celému souboru dominuje vysoká klášterní věţ zastřešená barokizující bání.

72



Vstupní prŧčelí kláštera - kvadratury je sevřeno mezi západní prŧčelí kostela a boční prŧčelí činţovního domu v ulici Františkánské. Hlavní vchod je orámován portálkem, v jehoţ tympanonu se nachází boltcová kartuše se znakem uherské františkánské provincie. Fasáda kvadratury je ploše pojatá, vyrŧstá z prŧběţného soklu s obloukovou římskou, nahoře je uzavřena profilovanou římskou korunní. Z jiţní strany je vstup s pravoúhlým pískovcovým portálkem s nadsvětlíkem a reliéfní znak biskupa Jana Filipce, který sem byl druhotně umístěn. Západní i severní prŧčelí je rovněţ v barokním stylu. Čtvercové nádvoří kvadratury je lemováno stěnami s vysokým pilastrovým řádem a pětinásobnou pŧlkruhovou slepou arkaturou ambitu. Celé přízemí je zaklenuto barokními lunetovými klenbami. Pozoruhodný je barokní interiér slavnostního sálu refektáře, v němţ jsou ústřední výzdobou klenby štuková oválná zrcadla s freskami Zvěstování Pany Marie a s apotheosou sv. Františka, sv. Amanda a sv. Anny. Plocha klenby je zaplněna těţkým palmetovým ovocným a květinovým štukem i medailony s reliéfními postavami světcŧ a andílkŧ. K provedení této štukové výzdoby interiérŧ byl povolán Baltazar Fontana. V lunetách jsou olejomalby na plátně, po stranách vestavěné barokní skříně. Severní prŧčelí sálu je vyplněno obrazem Večeře Páně. Sál se právem řadí k nejlepším dochovaným barokním interiérŧm na Moravě. Jeho restaurování bylo dokončena v roce 2000. Ve svém souhrnu představuje soubor františkánského kláštera přitaţlivou kulturní památku přesahující místní význam. Současné vyuţití: V současné době sídlí v budově Okresní archiv.

HOTEL SLUNCE Adresa:


Rejstříkové číslo: 33350/7-3463 Klasifikace:


Historie: Budova měšťanského domu, ve kterém je dnes umístěn hotel Slunce je jedinou dochovanou renesanční stavbou ve městě. Byla postavena v roce 1578. Nejstarším známým majitelem je v roce 1602 zmiňován Jan Třebícký z Olivové hory. V letech 1629 aţ 1763 byl dŧm majetkem velehradského kláštera. Mnichové se sem, pod ochranu městských hradeb, uchylovali hlavně ve válečných dobách. Vybudovali zde velkou komoru pro sklad soli. Od druhé poloviny 19. století budova slouţila jako hostinec a hotel zvaný U zlatého slunce. Na vyobrazení města před poţárem roku 1681 je dŧm zachycen jako patrový se dvěma sedlovými střechami kolmými k prŧčelí, opatřenému štítem s renesanční vykrajovanou atikou. Tuto úpravu nahradila po poţáru barokní mansardová střecha krytá šindelem, jak je zachycena ještě na fotografií z konce 19. století. Při radikální rekonstrukci v roce 1929 podle plánŧ stavitele Aloise Cvacha došlo k likvidaci renesančních konstrukcí. Majitelé, manţelé Čápovi, nechali upravit prŧčelí a vestavět hotelové pokoje do pŧdních prostor. Secesní úpravy z roku 1904, které bychom dnes pokládali za hodnotné, byly touto opravou odstraněny. V roce 1936 koupila hotel rodina Fojtova, ale její pŧsobení zde bylo v letech 1948 aţ 1991 přerušeno a dŧm byl v majetku státu. Restituenti se po navrácení objektu snaţili uvést jej do náleţitého stavu.

73



V roce 2001 koupila hotel společnost Synot Real Estate, a.s., která byla investorem zatím poslední rekonstrukce, jejímţ výsledkem je dnešní objekt hotelu a pasáţe Slunce. Současné vyuţití: V současné době je v budově provozována restaurace a hotel.

JUSTIČNÍ PALÁC Adresa:

Všehrdova 267 Uherské Hradiště



Historie: Skutečný počátek intenzivní stavební činnosti mimo obvod bývalé pevnosti přinesla devadesátá léta 19. století. První, několik let trvající, akcí byla výstavba rozměrného souboru budov justičního paláce v letech 1891 aţ 1897. Stavba si vyţádala značných terénních úprav a spolu se třemi novostavbami z týchţ let mezi palácem a městem vytvořila základ budoucího nového náměstí. Výstavba byla velmi obtíţná, neboť budovy na severní straně se stavěly na pilotách. Úroveň terénu bylo nutno zvyšovat o dva metry a rovněţ otázka odvodnění a kanalizace zpŧsobovala městské radě koncem století značné starosti. Náročně je řešen vstupní vestibul dnešní UMPRUM, který je zaklenut zrcadlovou klenbou s lunetami, strop je vyzdoben alegorickými malbami. Z dalších pozoruhodných interiérŧ stojí za pozornost sál ve středním křídle a kaple ve vězeňské části. Reprezentativní historizující novorenesanční stavba justičního paláce ovládá okolí svým monumentálním rozsahem. Současné vyuţití: V současné době je v budově provozována Střední uměleckoprŧmyslová škola.

KAPLE SVATÉ ALŢBĚTY Adresa:

Vodní 119 Uherské Hradiště



Historie: Nejstarší stavbou nacházející se na území města je gotická kaple svaté Alţběty zaloţená, spolu s bývalým městským špitálem, roku 1362. Iniciátorem byl patrně někdo ze šlechtické rodiny pana Smila z Moravan z rodu pánŧ z Ladštejna nebo pan Smil sám. Z počátku 15. století se dochoval gotický polygonální presbytář kaple, zaklenutý kříţovou klenbou s vnějšími opěrnými pilíři. Z konstrukcí vlastního gotického špitálu se bohuţel nedochovalo nic. K roku 1582 se špitál označoval za téměř opuštěný. Ve špitálním kostelíku či kapli se nekonaly bohosluţby a je moţné předpokládat špatný stavební stav celého objektu. Roku 1610 byla špitální kaple znovu zařízena pro bohosluţby. Součástí obnovy bylo zřejmě i znovu vyklenutí závěrové části vrcholně gotické klenby presbytáře.

74



V roce 1643 poškodil špitál s kaplí poţár města. Odstranění těchto škod spojené s dílčí přestavbou kaple datuje letopočtem 1656 raně barokní portálek, dnes však druhotně osazený v bočním vstupu do lodi, jejíţ interiér rozčlenil podle všeho štukový pilastrový řád se slepou arkaturou na zdech. Z velkého poţáru města v roce 1681 vyšel špitální kostelík bez úhony. Váţné ohroţení však znamenal výbuch nedaleké prašné Červené věţe v roce 1695. Statické poškození špitálu a kaple výbuchem je více neţ pravděpodobné. Statické poruchy pak zřejmě byly dŧvodem strţení budovy špitálu a provedení vrcholně barokní novostavby v rozsahu dnešního ponechaného jednotraktového přízemí přední části budovy špitálu. Špitál byl brzo rozšířen o nyní zbořenou zadní část budovy vybavenou rovněţ valenými lunetovými klenbami. Stalo se tak v roce 1727, kdy je doloţeno zvýšení počtu chovancŧ z osmi na dvanáct osob. Následující stavební zásahy souvisely s postupným budováním zdejší nemocnice od roku 1797. Impulzem k další závaţnější stavební akci byl poţár Vodní ulice v roce 1849. Na samém sklonku klasicismu tak bylo hlavní vstupní prŧčelí budovy kaple po předchozí výstavbě bočních traktŧ sjednoceno novou fasádou, vykazující jiţ vliv eklektického historismu. Byla poloţena nová nízká sedlová střecha. Současně byly pořízeny nové střechy budovy špitálu a pod nimi zhotoveny nové ploché stropy v rozsahu celého prvního patra objektu dobudovaného nad barokním přízemím špitálu v předešlých padesáti letech. Osmdesátá léta 20. století datují unáhlené zboření východní části budovy špitálu ale také pokračující chátrání zbylé části souboru, který je neodmyslitelnou součástí historické zástavby města a stěţejním článkem východní fronty Vodní ulice. V devadesátých letech pak došlo k zásadnímu regeneračnímu zásahu. Současné vyuţití: V současné době je v budově provozována lékárna a ordinace praktických lékařŧ.

KAPLE SVATÉHO ŠEBESTIÁNA Adresa:

Vodní 119 Uherské Hradiště



Historie: Votivní kapli nechala v době moru roku 1715 postavit hradišťská vojenská posádka v prostoru mezi vnějším a vnitřním opevněním před Kunovskou bránou, na nynějším náměstí Palackého. Vysvěcena byla 16. srpna 1716 a později byla na vrcholu štítu osazena plastikou svatého Šebestiána. V lednu 1969 byla kaplička vyzvednuta, posunuta o několik metrŧ jihovýchodním směrem na zvýšený terén a do konce roku 1971 celkově zrenovována. Poslední rekonstrukcí prošla v roce 1997. Současné vyuţití: V současné době objekt není přístupný.

75



KOSTEL SVATEHO FRANTIŠKA XAVERSKÉHO Adresa:

Masarykovo náměstí Uherské Hradiště



Historie: Kostel svatého Františka Xaverského je součástí komplexu jezuitských budov na Masarykově náměstí. Kostel byl pŧvodně vystavěn jako variace římského vzoru jezuitských kostelŧ. Měl být zasvěcen svatému Františku Xaverskému jako vŧbec první řádový kostel v české provincii. Základní kámen byl poloţen 10. dubna 1670. Stavbu, technicky stejně náročnou jako byla stavba koleje, řídil architekt Jan Jarolím Canevallo. Dospod baţinatého podloţí byly uloţeny dubové trámy spojené dubovými skobami. Na ně byly postaveny sáh dlouhé olšové kŧly a teprve na ně se kladlo zdivo z kamene a vápna. Ještě nehotový kostel byl odevzdán k bohosluţbě 2. července 1677, avšak záhy byl poškozen poţárem, a tak mohl být konsekrován olomouckým světícím biskupem aţ 30. června 1682. Ve stavbě se však nadále pokračovalo do roku 1685, kdy architektonické dílo vyvstalo v plné barokní kráse. K nebi se tyčily dvě věţe a na fasádě mezi nimi sála pozlacená socha svatého Františka Xaverského. Vzhledem k tomu, ţe šlo o jediný chrám s tímto zasvěcením v provincii, nařídila městská rada, aby si všichni občané Hradiště ozdobili domy sochou tohoto světce. Jezuité zřídili před hlavním oltářem v roce 1690 řádovou kryptu. V roce 1692 sem byly slavnostně přeneseny také ostatky zakladatelky koleje Kateřiny Alţběty Zoubkové ze Zdětína a Habrovan. Dnešní vzhled kostel dostal v roce 1755, kdy byly dostavěny a zakončeny obě věţe a kostel ozdobila charakteristická fasáda. Současné vyuţití: Budova slouţí duchovním účelŧm.

KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE Adresa:

Františkánská 124 Uherské Hradiště



Historie: Součástí areálu františkánského kláštera je kostel Zvěstování Panny Marie postavený na přelomu 15. a 16. století. Z pŧvodní stavby se po radikální přestavbě v 17. a 18. století dochovalo pouze obvodové zdivo lodi a presbytáře. Rozsáhlé opravy kostela, poškozeného při povodni v roce 1997, byly zahájeny v roce 1999. Stavba kostela je v jádře gotická, s bočními kaplemi, zaklenutá v lodi barokními valenými klenbami. Klenba v lodi je zdobena střízlivým štukovým dekorem a pochází zřejmě z poloviny 17. století, doby počátku oprav zničeného objektu. Výzdoba kaplí pochází z dílny B. Fontany. Na restauraci vnitřního zařízení budovy se počátkem našeho století podílel J. Úprka.

76



Po levé straně vchodu do kláštera se nacházela v letech 1716-1876 kaple svaté Rozálie, jejíţ zakládací deska je nyní vloţena do paty klášterní věţe. Po pravé straně kostelní budovy je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého, která se nacházela pŧvodně při řece Moravě u tzv. Hradišťské brány. Současné vyuţití: Budova slouţí duchovním účelŧm.

LÉKÁRNA U ZLATÉ KORUNY Adresa:

Masarykovo náměstí Uherské Hradiště



Historie: Dŧm č.p. 148 na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti má sice některé středověké prvky, ale první zmínka o něm a jeho majitelích je aţ z roku 1606.Úřední záznam z roku 1689 jiţ uvádí, ţe zde byla lékárna. V roce 1729 koupil dŧm Ignác Pilchowitz, který jej v roce 1752 celý přestavěl a dal vyzdobit oficínu nástropními obrazy. Datum přestavby potvrzuje chronogram umístěný na stropě. Klenutý strop je štukou a plastickou malbou rámcŧ členěn v barokně formované pole. V lunetách jsou vyobrazeni slavní antičtí lékaři a lékárníci. Dále zde nacházíme alegorické obrazy: Zkouška a Rozum. Plynoucí čas znázorňují symbolické postavy ročních období. Dominující postavení má centrálně situovaný obraz Herma a Hippokrata. Výzdoba stropu byla v minulosti připisována Ignáci Josefu Raabovi ţijícímu na Velehradě, nyní připisují odborníci malby Josefu Ignáci Sadlerovi z Olomouce. Fasáda domu se v prŧběhu doby měnila. Pŧvodní podloubí bylo v roce 1884 zastavěno, čímţ byl prostor lékárny zvětšen. Protoţe majitelé Antonie a Josef Stanclovi zakoupili v roce 1883 i vedlejší dŧm č. 149, byl současně celý objekt sjednocen novorenesanční fasádou a vyzdoben sgrafity. V letech 1925-1932 byla etapovitě provedena úprava portálŧ a fasády v přízemí podle návrhu architekta Dominika Feye. Fasáda musela být v prŧběhu let několikrát renovována, naposled v roce 1993. Poměrně časté střídání majitelŧ bylo ukončeno přechodem do vlastnictví jedné rodiny v roce 1855, kdy lékárnu koupil František ze Schullernŧ se svou chotí Františkou. Po smrti svých rodičŧ a tří bratří se stává jedinou dědičkou jejich nezletilá dcera Antonie. Do doby její plnoletosti vede lékárnu provizor Jan Vyskočil, který si svým nezištným jednáním a ryzím charakterem získává natrvalo úctu celé rodiny. V roce 1877 se Antonie ze Schullernŧ provdala za lékárníka Josefa Štancla. V té době se stává lékárna také dostaveníčkem národních, kulturních a politických představitelŧ města a širokého okolí. Josef Štancl je prvním českým starostou královského města Uherské Hradiště, zemským poslancem Moravského sněmu, zakládá prŧmysl v Mařaticích. Zaloţil také týdeník Slovácké noviny a byl jeho prvním vydavatelem. Po restituci objektu v roce 1991 dochází k rozsáhlým opravám. Od 1. 9. 1993 přebírá od státu zpět provoz Stanclova lékárna, spol. s r. o., která se snaţí rekonstrukcí interiéru na základě dochované dokumentace navrátit tomuto klenotu jeho bývalý lesk. Současné vyuţití: V budově je provozována lékárna.

77



MAŘATICKÉ SKLEPY A VINOHRADY Adresa:

Vinohradská ulice Uherské Hradiště

Rejstříkové číslo: Nepřiděleno Klasifikace:

Návrh na kulturní památku

Historie: Vinohrady v Mařaticích se táhnou z údolí na jiţním a jihozápadním svahu Rochusu. V malebném, klidném údolí s potokem najdeme řadu historických sklepŧ. O pěstování révy na Hradišťsku se zaslouţili od 12. století velehradští mniši - cisterciáci. Později byli majiteli vinohradŧ především uherskohradišťští měšťané. Koncem 19. století byly vinohrady zničeny révokazem a pěstování stagnovalo. Teprve po roce 1945 došlo k dalšímu rozvoji a výsadbě vinohradŧ jak ve vinohradech selských, tak městských. Mařatické vinohrady, sklepy a búdy lákaly významné osobnosti. Navštívili je např. hudebníci Kreutzer, Ondříček, Kubelík, Novák, Suk, literáti Havlíček, Heyduk, Jirásek, Čech, Herben, Durych, Machar, výtvarníci Aleš, Mánes, Slavíček, Kalvoda, Trampota, Uprka, Frolka, Lolek a mnoho dalších. Je škoda, ţe se nepodařilo zachovat stylovou čistotu celého areálu, narušenou novostavbami rodinných domŧ. Přesto jsou mařatické vinohrady, nacházející se čtvrt hodiny cesty od centra města, zajímavým a atraktivním exteriérem. Mŧţeme navštívit několik sklepŧ, které jsou pro veřejnost v provozu (U Lisu, U Marholtŧ - vinný sklep 1740, U Tichých, vinný restaurant U Dvořákŧ). Řada z nich byla doporučena ministerstvu kultury k návrhu na prohlášení za kulturní památku.

NOVÁ RADNICE Adresa:




Historie: Budova nové radnice byla vystavěna v letech 1891-1893 jako městská spořitelna na místě dvou starších měšťanských domŧ podle plánŧ brněnských architektŧ Vojtěcha Dvořáka a Karla Welzla. Novorenesanční prŧčelí zdobí atlanti od praţského sochaře Antonína Poppa. Zasedací síň vyzdobil Joţka Uprka nástěnnými malbami, které znázorňují zaloţení města Přemyslem Otakarem II. a potvrzení privilegií města Jiřím z Poděbrad. V době svého vzniku byla budova obdivovaným výrazem prosperity města, později však byla povaţována za hrubé narušení předprostoru osově komponovaného sousedního areálu jezuitského kláštera. Achitektonicky pŧsobivá stavba z období historismu s hodnotnými dochovanými interiéry se dnes povaţuje za neodmyslitelnou součást náměstí.V roce 1997 byla dokončena její rekonstrukce včetně pŧdní vestavby. Současné vyuţití: Budova slouţí jako sídlo Městského úřadu v Uherském Hradišti.

78



MOROVÝ SLOUP Adresa:

Mariánské náměstí Uherské Hradiště



Historie: Morový sloup na Mariánském náměstí patří k památkám upomínajícím na morové epidemie ve městě. Byl postaven v letech 1718 - 1721 z cetechovického mramoru brněnským sochařem Antonínem Rigou. Vrchol sloupu tvoří plastika Immaculaty, na nároţích podstavce jsou umístěny sochy svatého Karla Boromejského, svatého Františka Xaverského, svatého Floriána a svatého Petra z Alcantary, v grotě na čelní straně plastika svaté Rosalie. Na místě sloupu pŧvodně stávala kašna, která byla přesunuta na své dnešní místo. Jedná se o hodnotnou barokní památku, výrazně se uplatňující v prostoru náměstí. Současné vyuţití: Sloup dotváří prostor náměstí.

KAŠNA NA MASARYKOVĚ NÁMĚSTÍ Adresa:

Otakarova ulice Uherské Hradiště



Historie: Barokní kašna na Masarykově náměstí byla vytvořena v první čtvrtině 18. století olomouckým sochařem Václavem Renderem. Zdobí ji propletená těla delfínŧ a nahoře piniová šiška. Originál kašny byl v roce 1979 přemístěn na nádvoří Galerie Slováckého muzea, na jeho místě stojí kopie. Současné vyuţití: Památka dotváří areál náměstí.

MATYÁŠOVA BRÁNA Adresa:

Otakarova ulice Uherské Hradiště



Historie: Zbytky městského opevnění představují obvod historického jádra spolu s barokními bastiony z první poloviny 14. a 17. století. Jedná se o městské opevnění, jednak z doby zaloţení města a jednak ze 17. století.

79



Gotické opevnění z lomového kamene tvořila zeď zpevněná baštami, z nichţ se zachovala jediná v Dlouhé ulici, a branami, ze kterých se zachovala pouze výpadová branka v parku u obchodní akademie, tzv. Matyášova brána. Současné vyuţití: Památka dotváří areál parku.

PORTÁL Adresa:

Masarykovo nám. - Zelný trh 35 Uherské Hradiště



Historie: Dŧm knihy Portal se zachovalým gotickým portálkem v přízemí sídlí v pŧvodním měšťanském domě č. p. 35 na Masarykově náměstí. Dnešní šířková dispozice domu se zaklenutím prŧjezdu pochází z klasicistní přestavby. Podélná střední nosná zeď v pravé části pŧdorysu protíná barokní klenby staršího hloubkového uspořádání. Z předcházející stavby renesanční je dochována renesanční část portálku sloţeného z druhotně osazených částí. Přestavba a nadstavba pater s historizující novoklasicistní úpravou fasády proběhla v letech 1879 aţ 1890. Na počátku 20. století následuje řada úprav týkající se obchodního přízemí z let 1905, 1911 a 1920. Současné vyuţití: V budově je umístěn obchod s knihami.

REDUTA Adresa:

U Reduty 256 Uherské Hradiště



Historie: Prostory městské Reduty představují součást komplexu jezuitských budov na Masarykově náměstí. Základní kámen koleje byl slavnostně poloţen za rektora P. Tobiáše Geblera 28.června 1659. Jako vzor slouţila řádová kolej v Jihlavě. Technicky šlo o velmi náročnou stavbu v podmočeném baţinatém terénu, nicméně v roce 1662 byla jiţ část koleje vyuţívána. Stavba se postupně vyvíjela, rostla a zdokonalovala aţ do roku 1738. V letech 1724 - 1729 bylo postaveno nové prostorné gymnázium s velkoryse řešeným divadelním a koncertním sálem, jakým se v té době mohly pyšnit jen koleje ve velkých evropských městech. V místech někdejší kolejní zahrady tak vyrostla stavba, které dnes říkáme Reduta. Po zrušení jezuitského řádu upadl i kulturní význam města, třebaţe i pak zŧstávalo centrem Slovácka. V roce 1773 připadly prostory gymnázia městu Uherské Hradiště.

80



Osudy jezuitského divadelního a koncertního sálu, který byl architektonickým srdcem gymnázia, naštěstí předurčovaly jeho výrazné kvality. Reduta se po klasicistních úpravách ve druhé polovině 19. století stala ohniskem kulturního a společenského ţivota města i celého kraje. Sem svolal český Čtenářský spolek 3.února 1862 památnou první národní besedu, zde se konaly velkolepé vlastenecké plesy a bály, zde se pořádaly koncerty a hrálo ochotnické i profesionální divadlo. K Redutě se váţí počátky zdejšího spolkového ţivota, včetně začátkŧ smíšeného pěveckého sboru Svatopluk. Chátrání objektu vedlo v roce 1980 k omezení kulturního provozu a roku 1986 zde veškeré dění zcela ustalo. Teprve po Listopadu 1989 dochází postupně k zásadnímu obratu. Komplexní obnova Reduty se naplno rozběhla v roce 1996, kterou se v roce 2001 podařilo zdárně dovést do konce. Reduta, její vnější architektonická krása i její vkusně a účelně vybavené interiéry, jsou poctou současnosti barokním tvŧrcŧm celého areálu. Současné vyuţití: V budově probíhají akce Klubu kultury.

SLOVÁCKÉ MUZEUM Adresa:

Smetanovy sady 179 Uherské Hradiště



Historie: Slovácké muzeum bylo otevřeno 1. června 1914, nicméně podnětem k jeho vzniku byla jiţ Národopisná výstava českoslovanská, konaná v Praze roku 1895. Prvním sídlem muzea byla budova někdejší jezuitské koleje na Masarykově náměstí. Po první světové válce bylo muzeum uzavřeno a objekt byl vyuţit jako kasárna. Teprve v roce 1929 byla městem pro potřeby muzea zakoupena budova bývalého městského střeleckého spolku ve Smetanových sadech, v níţ muzeum sídlí dodnes. Ve dvou stavebních fázích v letech 1936 a 1940 - 1942 bylo k pŧvodní budově přistavěno podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse boční křídlo, v němţ jsou umístěny výstavní sály, depozitáře a pracovny. Slovácké muzeum od svého vzniku sehrává v kulturním dění Uherskohradišťska významnou roli. Dnes svým návštěvníkŧm muzeum nabízí prohlídku stálé národopisné expozice "Slovácko", která zachycuje zpŧsob ţivota a práce lidu na Slovácku. Expozice návštěvníky seznamuje se slavnostním i pracovním oděvem, pracovními nástroji, zpŧsobem bydlení i s obyčejovým rokem v regionu - fašankem, velikonočními zvyky, jízdou králŧ, doţínkami, vinobraním a hody.Ve dvou dalších výstavních sálech jsou obměňovány výstavy národopisné, historické, archeologické a vlastivědné. Kromě výstav pořádá muzeum pravidelné cykly přednášek a besed s vlastivědnou, přírodovědnou a cestopisnou tématikou. Dvakrát ročně, před Vánocemi a Velikonocemi, se v muzeu koná týden předvádění výroby zvykoslovných předmětŧ. Současné vyuţití: Muzejní aktivity.

81



STARÁ RADNICE Adresa:

Prostřední 153 Uherské Hradiště



Historie: Stará radnice v Prostřední ulici pochází ze 14. století a je povaţována za nejhodnotnější architektonickou památku města. Na přelomu 15. a 16. století byla pŧvodní stavba nahrazena novou jednopatrovou budovou s věţí. Podle popisu v urbáři z roku 1678 bylo v předním traktu sedm velkým místností, v budově do dvora tři místnosti pro sluţebníky a ve dvoře sýpky, sladovna a stáje. Radnice i s věţí vyhořela při velkém poţáru města v roce 1681 a v prŧběhu 18. století byla postupně opravována. Počátkem 19. století věţ znovu vyhořela a v roce 1803 na ni byla umístěna báň svatého Rocha. V roce 1812 další poţár zničil celou střechu a padající trámy prorazily klenbu prvního poschodí. Obnova byla dokončena aţ v roce 1820 a roku 1824 byla vyměněna jiţ zchátralá báň na věţi. Zajímavostí radniční věţe je skutečnost, ţe je mírně nakloněná. Současné vyuţití: V současnosti jsou v objektu provozovány restaurace, vinárna a obchody.

ŢIDOVSKÁ SYNAGOGA - KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA Adresa:




Historie: Ţidovská synagoga byla postavena v roce 1875 a slouţila bohosluţebným účelŧm početné ţidovské obce aţ do druhé světové války. Dne 22. června 1941 byla budova přepadena skupinou gestapa a místních členŧ Vlajky a totálně zdemolována. Za své vzalo veškeré vnitřní vybavení, varhany, křišťálový lustr, bohosluţebné náčiní, matriky, otlučeny byly ţidovské symboly. Trosky byly polity benzínem a zapáleny, ale protoţe se nepodařilo celou budovu vypálit, ţhářský pokus byl zopakován 12. srpna. Hasičským sborŧm nebylo povoleno hořící budovu hasit, a tak vydrancovaná synagoga zŧstala v ruinách. V listopadu téhoţ roku tyto ruiny zakoupilo město za 30.000 korun a určilo je ke zbourání. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto, ţe budova bude místo zbourání zrekonstruována jako kulturní dŧm. Sídlit zde měla Slovácká filharmonie, pěvecké sdruţení Svatopluk a veřejná knihovna. Rekonstrukci provedli brigádnicky členové těchto organizací. Veřejná knihovna zabírala přízemí budovy a byla otevřena v září 1951. Z pŧvodního interiéru synagogy se dochovaly pouze zdobené nosné litinové sloupy. Dne 7. března 1966 celá budova vyhořela. V následujících dvou letech podstoupila další rekonstrukci a od této doby všechny její prostory slouţí výhradně veřejné knihovně.

82



Během ničivých povodní v červenci 1997 bylo přízemí knihovny zaplaveno vodou a celá budova utrpěla značné škody. V letech 1998-1999 z tohoto dŧvodu podstoupila rekonstrukci interiérŧ. Současné vyuţití: V budově v současnosti sídlí okresní knihovna.

ZBROJNICE - GALERIE SLOVÁCKÉHO MUZEA Adresa:

Otakarova 103 Uherské Hradiště



Historie: Barokní budova staré pošty, ve které je dnes umístěna Galerie Slováckého muzea, byla postavena pŧvodně jako císařská zbrojnice v letech 1721 - 1723 podle plánŧ Jacoba Albla a Leandra Anqisoly. Po zrušení městské pevnosti slouţila jako skladiště, lazaret a poštovní úřad. Vstupní portál je zdobený vojenskými atributy. Budova je doplněna pŧlkruhovou věţí, v jejímţ plášti je pŧvodní dřevěné schodiště spirálovitě vybíhající přes obě podlaţí aţ do pŧdních prostor. Další významnou cenností je dochovaná nástěnná kartuše pocházející z dílny Baldassara Fontany. Dokladem řemeslné zručnosti je trámový strop v prvním poschodí pravého křídla a zvláště pozoruhodný je pŧdní prostor (dnes výstavní sál s expozicí), kde je zachována barokní vazba krovŧ ve tvaru ondřejských kříţŧ. Pŧvodnímu účelu - vojenské zbrojnici - přestala budova slouţit na počátku 80. let 18. století. Po mnoha rŧzných vyuţitích se budova dostala ve druhé polovině 20. století do majetku Slováckého muzea, které zde vybudovalo novou galerii (otevření pro veřejnost - 21. října 1962). Při druhé rekonstrukci v letech 1990-92 byl objekt přizpŧsoben současným poţadavkŧm galerijní praxe, přičemţ interiér byl vybaven novými technickými prvky. Třetí rekonstrukce v období 1997-98 byla nutností po povodních a stala se symbolem mimořádného úsilí o záchranu celého objektu. Galerie byla nejpoškozenější památkově chráněnou stavbou v oblasti Moravy. Návštěvníci mohou v galerii shlédnout stálou expozici "Výtvarného umění jihovýchodní Moravy", ve třech výstavních sálech jsou pořádány výstavy českých i zahraničních umělcŧ. Nádvoří galerie i výstavní sály jsou vyuţívány k pořádání koncertŧ a dalších kulturních programŧ. Současné vyuţití: V budově je provozována galerie Slováckého muzea.

GYMNÁZIUM V UHERSKÉM HRADIŠTI Adresa:


Klasifikace:


Historie: Pŧvodně české gymnázium bylo zaloţeno v roce 1884. V následujícím roce dokončil stavitel Josef Schaniak novou budovu, zdobenou sgrafity zpodobňujícími významné představitele vědních oborŧ 19. století.

83



V letech 1977 - 1979 byla škola rozšířena přístavbou pavilonu s učebnami, propojeného spojovacím krčkem se starou budovou. V roce 1999 byla dokončena stavba tělocvičny. Současné vyuţití: V budově sídlí gymnázium.

SLOVÁCKÁ BÚDA Adresa:

Smetanovy sady Uherské Hradiště

Historie: Na okraji parku stojí tzv. Slovácká búda, která byla postavena jako replika lidového obydlí v době konání Výstavy Slovácka 1937. Po povodni v roce 1997 byla rekonstruována a vyzdobena malbami bretaňského malíře Moarcha (Miška) Evena. Dnes je vyuţívána folklorními soubory, které zde konávají své zkoušky

KAŠNA NA MARIÁNSKÉM NÁMĚSTÍ Adresa:

Mariánské náměstí Uherské Hradiště



Historie: Barokní kašna na Mariánském náměstí pochází z konce 17. století. Jejím tvŧrcem byl sochař Karel Josef Rossi.

ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA UHERSKÉ HRADIŠTĚ - SADY "ŠPITÁLKY" Národní kulturní památka "Špitálky" se nachází v dnešní městské části Sady. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit z období Velkomoravské říše. Je tady doloţena přítomnost církevního komplexu se čtyřmi zděnými stavbami a komplexem dalších patnáct srubových staveb. Dŧleţitou součást komplexu tvořilo také rozsáhlé pohřebiště. S největší pravděpodobností jde o kapitulní chrám a sídlo arcibiskupa Metoděje. Také hrobka odkrytá v základu chrámu byla pravděpodobně místem arcibiskupova hrobu. Navíc se chrámovém komplexu nachází druhý významný pohřeb. Zde by se s velkou pravděpodobností mohlo jednat o hrob velkomoravského kníţete Svatopluka. Tak jako jiné velkomoravské stavby, i tento komplex byl budován z lomového kamene na maltu a byl ve funkci v 9. století. Lze na něm pozorovat stavební etapy, takţe byl budován postupně. Kostel byl zničen při zániku velké Moravy na počátku 10. století.

84



KAPLE SVATÉHO ROCHA Na návrší nad Mařaticemi stojí kaple zasvěcená svatému Rochovi, připomínající těţkou morovou epidemii v roce 1680. Základní kámen kaple byl poloţen 12. 11. 1680, její stavba se však protáhla na sedm let. Příčinou dlouhé výstavby byl velký poţár, který v dubnu 1681 zničil velkou část města. Na podzim roku 1687 byla kaple dokončena. Koncem 18. století byla kaple zrušena a město si v jejích zdech zřídilo skladiště prachu pro vojenskou posádku. V 19. století nebyla udrţována a značně zchátrala. Teprve ve 20. letech 20. století došlo k její obnově zásluhou arcibiskupa A. C. Stojana.

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – UHERSKÉ HRADIŠTĚ, MAŘATICE Jednolodní orientovaná stavba s pŧlkruhovým závěrem kněţiště a čtyřbokou věţí v prŧčelí. Pozdně renesanční stavba s některými pokročilými, jiţ raně barokními formami. Datace: 1613 - 1614.

KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE – UHERSKÉ HRADIŠTĚ, SADY Jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem kněţiště, obdélnou sakristií na jiţní straně kněţiště a čtyřbokou věţí v prŧčelí, hodnotný, pozdně gotický presbytář. Datace: 18. století.

ROZHLEDNA NA ROVNINĚ Z vyhlídkové plošiny, na niţ vede 125 schodŧ točitého vřetenového schodiště, je výhled do širokého okolí, na východě lemovaným pohořím Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina, na západě pak pohořím Chřiby se známou siluetou hradu Buchlov, kaple sv. Barbory a Holého kopce. Dále panoráma ze severní strany tvoří Napajedelská brána, Hostýnské vrchy a Vizovická pahorkatina.

85


Příloha B k Situační analýze

SITUAČNÍ ANALÝZA PŘÍLOHA B

VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ U VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH INSTITUCÍ VE MĚSTĚ

86



MĚSTSKÁ KINA Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Městská kina Uherské Hradiště, příspěvková organizace příspěvková organizace Uherské Hradiště, nám. Míru č. 951, PSČ 686 01

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je zabezpečovat rozvoj těch forem kulturního vyţití občanŧ, které přímo souvisejí s filmovým uměním a filmovou kulturou, zejména pořádat pravidelná veřejná filmová představení, zajišťovat specifické výchovně vzdělávací potřeby škol, potřeby zájmových sdruţení, organizovat filmové festivaly a tématické přehlídky filmŧ (včetně naučných). Nedílnou součástí hlavního poslání organizace je vytváření prostoru pro alternativní kulturu jejichţ cílovou skupinou je zejména mládeţ. Hlavním předmětem činnosti je: pořádání pravidelných veřejných filmových představení, organizování filmových akcí pro školy a zájmová sdruţení, pořádání filmových festivalŧ, tématických přehlídek filmŧ, výstav, prodej časopisŧ, filmové literatury a plakátŧ, zajišťování krátkodobých nájmŧ majetku (do 30 dnŧ), který je jí svěřen do správy, provozování a usměrňování obsahu provozu a činnosti klubu Mír za účelem pořádání koncertŧ, výstav, divadelních představení, vystupování hudebních i divadelních souborŧ a dalších akcí, které takto přímo souvisejí s hlavním posláním organizace, publikační činnost – vydávání programového měsíčníku městských kin a klubu Mír, katalogŧ a propagačních materiálŧ, spolupráce při akcích zajišťovaných zřizovatelem. Kapacitní údaje: Prostory

Rozměry (m)

Kapacita (osob)

20 x 25

424

10 x 5

50 - 60

Velký sál Sál Hvězdičky ve foyer

Poznámka Jeviště s oponou a zázemím Sál s elevací a plátnem, bez zázemí

V budově kina se nachází také kanceláře a pronájemní provozy (internetová kavárna, diskotéka). V prostorech vestibulu je umístěn také menší alternativní sál - Hvězdička. Stavebně technický stav objektu: Budova na po celém obvodu popraskaná, stejně tak i místnosti kina. Ochozy taktéţ popraskané a vydrolená povrchová vrstva, zatékání do sklepa a bezbariérového vstupu. Stav přístupových schodŧ povrchově nevyhovující, po dešti a v zimně silně kluzké. Vlivem stáří budovy v zimě velké úniky tepla (nedostatečná stavebně-technická izolace) a jednoduché neizolované velké skleněné tabule ve foyer. Vedle uvedené budovy kina Hvězda organizace vyvíjí činnost v budově Klubu Mír, v prostoru Letního kina. Vyuţití objektu: Zpŧsob vyuţití

Frekvence

promítání

2-3 x denně

školní programy

cca 5x měsíčně

pronájmy

2-3 x měsíčně

Počet představení Počet divákŧ

2002

2003

2004

2005

597

574

628

756

39 040

42 727

41 228

29 559

87



Potenciál pro cestovní ruch: Zařízení má potenciál pro cestovní ruch. Městská kina jsou jedním z nositelŧ velkých kulturních akcí, jako je například Letní filmová škola, které přitahují turisty do města. Budoucí záměry, vize a projekty: Hlavní sál – dovybavení sálu pro multifunkční vyuţití (osvětlení, zázemí pro účinkující za plátnem, přechod na nejmodernější filmový zvukový systém). Foyer – zateplení oken (zdvojení), zvukové i vizuální oddělení baru a foyer, dobudování venkovního posezení na kopuli. Venkovní vzhled – vytvoření přirozené zeleně na stěnách budovy kina Hvězda (splývavé a popínavé rostliny), oprava nedostatkŧ rekonstrukce povrchové úpravy schodŧ a ochozu, vybudování amfiteátru za kinem Hvězda (zabudování konstrukce na posezení do zadní stavby kina Hvězda + vybudování stálého pódia za zadní částí kina Hvězda). Definované problémy: Technická úroveň budov Spolupráce organizací Moţnost prověřit sdruţení vhodných aktivit za všechna zařízení např. propagaci, první pokusy jiţ probíhají. Spolupráce s VŠ Snaha o zapojení místní vysoké školy, která se nachází v blízkosti Městských kin. Rádi by se orientovali i na zahraniční studenty, a to formou českých filmŧ s anglickými titulky. Dále zajišťují speciální program pro seniory ve vazbě na akademii třetího věku. - Vybudování multifunkčního sálu vyuţitelného i pro univerzitu. Evropské fondy Provozovatel má zájem o problematiku Evropských fondŧ. Hospodaření s finančními prostředky Větší volnost při rozhodování o peněţních prostředcích, např. v oblasti mezd. – Přelivy peněz mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu. Nastavení nástrojŧ pro optimalizaci výdajŧ města, např. v oblasti nevýhodných telefonních smluv apod. Dále zapojení Městských kin do výběrových řízení týkajících se dlouhodobých pronájmŧ jeho prostor. Foyer kina Jedná se o docela velký prostor. V současnosti zde sídlí kavárna, které končí nájem. Městská kina zde mají problém s vandalismem. Moţný prostor pro stěhování divadla Problematickým místem jsou stavební dispozice objektu. Otázkou je reálnost stavebních úprav. Objekt je stále veden jako kryt civilní ochrany Sílící konkurence multikin S tím souvisí návštěvnost kina. Nutnost vybavení kina na standardní úroveň. Jinak hrozí masivní odliv divákŧ.

88



KLUB KULTURY Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Klub kultury Uherské Hradiště příspěvková organizace

Hradební 1198, Uherské Hradiště,

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je všestranné uspokojování kulturních zájmŧ a potřeb občanŧ města a regionu Uherské Hradiště a poskytování veškerých spolupořadatelských sluţeb ostatním kulturním zařízením, jejichţ zřizovatelem je město Uherské Hradiště. Hlavním předmětem činnosti jsou: Kulturně společenské činnosti spočívající v provozování kulturních zařízení, v nichţ se realizují jak vlastní, tak agenturně zprostředkovaná divadelní, koncertní a audiovizuální představení pro veřejnost. Zejména organizační, pořadatelské a technické zajištění provozu těchto zařízení a poskytování dalších sluţeb nezbytných v souvislosti s uvedeným účelem provozování těchto zařízení, včetně podpŧrné činnosti zvukařŧ a osvětlovačŧ, pořádání tanečních zábav a diskoték a provozování zařízení slouţících k zábavě. Zejména vlastní a převzaté agenturní programy, plesy, výchovné koncerty, koncerty artificiální hudby, oslavy, přehlídky a soutěţe zájmové umělecké činnosti, festivaly včetně mezinárodního festivalu filmŧ a videoprogramŧ ”Týká se to také tebe” a mezinárodního Festivalu hudebních nástrojŧ lidových muzik. Výchovně vzdělávací činnosti spočívající v provozování kulturně vzdělávacích zařízení pořádajících semináře, školení, kurzy výuky jazykŧ, odborné kurzy ke změnám v legislativě České republiky, praktické kurzy a kurzy hygieny a kosmetiky, módy, aktivit volného času, kurzy taneční a společenské výchovy a kurzy cyklického vzdělávání seniorŧ v rámci Akademie třetího věku. Zejména zajištění organizační, zajištění prostor, přípravy materiálŧ a podkladŧ pro školení, zajišťování lektorŧ a vlastní lektorská činnost. Dále kulturně výchovná činnost publikační, včetně vydávání katalogŧ, propagačních tiskovin, metodických a příleţitostných publikací, prodej produktŧ souvisejících s těmito činnostmi včetně výstav artefaktŧ a jejich shromaţďování ve sbírkách. Poskytování dalších nezbytných sluţeb a podpŧrných činností v souvislosti s provozováním uvedených zařízení. Jedná se zejména o semináře a jazykové kurzy, kurzy taneční a společenské výchovy, Akademie třetího věku a Zpravodaje města Uherské Hradiště, kniţní tituly, katalogy a příleţitostné publikace, vydávání fotografií, pohlednic, plakátŧ (a s tím přímo související korektury a technická redakce). Nahrávání a rozmnoţování zvukových a zvukově obrazových záznamŧ. Správa a provozování kulturně výchovných zařízení za účelem poskytování příleţitostných krátkodobých nájmŧ (nejvýše 30 dnŧ) speciálně k tomu určených a vybavených nebytových prostor a poskytování s tím spojených kulturních, organizačních a technických sluţeb. Zejména zajišťování kongresŧ, velkých společenských akcí, módních přehlídek, firemních prezentací a výstav, akcí komerčního rázu a realizace dalších sluţeb vyţadovaných v souvislosti s účelem krátkodobého nájmu. Poskytování kulturních sluţeb, které v podmínkách města Uherské Hradiště nemohou být předmětem soutěţe s jinými osobami. Zajišťování podmínek pro rozvoj neprofesionální zájmové a zájmově umělecké činnosti, poskytování smluvně sjednaných sluţeb souborŧm a krouţkŧm, které za tímto účelem uzavřou smlouvu s organizací, přičemţ zřizovatelem schválená část nákladŧ pŧjde na vrub organizace. Klub kultury je hlavním nositelem kulturních akcí ve městě Uherské Hradiště.

89



Kapacitní údaje: Prostory

Rozměry (m2)

Kapacita (osob)

1450

1450

515

50 - 60

13 sálŧ 25 místností

Poznámka Jedná se o celkovou kapacitu za všechny sály Jedná se o celkovou kapacitu za všechny místnosti

Stavebně technický stav objektu: Objekt Klubu kultury byl zkolaudován v roce 1986. Jedná se o multifunkční budovu, kde jsou umístěny, spolu se svým zázemím, sály, kanceláře a restaurace. Hlavní nosnou konstrukci budovy tvoří ocelový skelet. V současné době si objekt vyţádá rozsáhlou rekonstrukci, které podle odborného posudku dosáhnou částky 43 185 000,- Kč. Vyuţití objektu: Zpŧsob vyuţití Rŧzné kulturní akce

Frekvence Prŧměrně 6,58 akce za den

Potenciál pro cestovní ruch: Zařízení má potenciál pro cestovní ruch. Klub kultury je hlavním nositelem velkých kulturních akcí, které přitahují turisty do města. Definované problémy: Technická úroveň budovy Nedostatek financí pro investice Provozovatel má zájem o problematiku Evropských fondŧ Zastaralost vybavení Potenciální výstavba před objektem Personální Věkové sloţení kádru, finanční poţadavky zaměstnancŧ. Hospodaření s finančními prostředky Větší volnost při rozhodování o peněţních prostředcích. – Přelivy peněz mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu.

KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA Organizace je zřízena za účelem poskytování veřejných knihovnických a informačních sluţeb, při zachování rovných podmínek pro všechny občany, uspokojení kulturních a informačních potřeb a k všestrannému napomáhání všem formám vzdělávání občanŧ. Kapacitní moţnosti: Hlavní budova knihovny v prostorách bývalé ţidovské synagogy Pobočka Mařatice Pobočka Jarošov Pobočka Štěpnice Pobočka Hotel Morava Depozitář v prostoru Kasáren Stavebně technický stav objektu: Objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Potenciál pro cestovní ruch: Zanedbatelný.

90



Potenciál pro školy: Velký, knihovna úzce spolupracují se školami a snaţí se vychovat si nové čtenáře. Definované problémy: Kapacity knihovny V současné době se knihovna potýká s akutním nedostatkem místa. Díky tomu má v depozitářích umístěny i knihy, které by měly být zařazeny ve výpŧjčním fondu. Chybí přednáškový sál. Větší akce se dají dělat aţ po uzavření knihovny. Nedostatek financí pro investice Provozovatel má zájem o problematiku Evropských fondŧ – otázkou je, nakolik je schopný je efektivně posoudit. Zastaralost vybavení Vybavení, včetně knih, rychle morálně zastarává a je zapotřebí neustále investovat do jeho obnovy. Hospodaření s finančními prostředky Větší volnost při rozhodování o peněţních prostředcích, např. v oblasti mezd. – Přelivy peněz mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu. Problém s vlastníkem nemovitostí, ve kterém jsou umístěny některé pobočky Spolupráce s VŠ Snaha o zapojení místní vysoké školy. Rádi by zřídili pobočku specializovanou na studenty přímo v Kasárnách. Otázkou je, zda tam nepřesunout všechny aktivity knihovny a vytvořit účinnou tím kooperaci s vysokoškolskou knihovnou.

SLOVÁCKÉ DIVADLO Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Slovácké divadlo příspěvková organizace Tyršovo náměstí 480, Uherské Hradiště

Vymezení aktivit subjektu: Příspěvková organizace se zřizuje ze účelem zajištění veřejných sluţeb v oblasti kultury a umění. Divadlo je zřízeno za účelem přispívat k hledání společenské a mravní identity člověka, k jeho citovému a myšlenkovému obohacení. Svoje poslání naplňuje prostřednictvím jednotlivých inscenací a v rámci obecného pŧsobení jako svébytné kulturní centrum rozvíjející veškeré aktivity, které přímo souvisejí s divadelním uměním. K tomu vyuţívá vlastní i pohostinské produkce. Divadlo má regionální pŧsobnost. Kapacitní moţnosti: Hlavní budova divadla Malá scéna Depozitáře v okolí Vyuţití objektŧ: Ukazatel

2002

2003

2004

2005

273

252

266

270

Počet divákŧ

76904

76929

75699

76210

Počet divákŧ v UH

52697

51896

56970

58906

214

182

216

225

Počet představení

Počet představení v UH

91



Stavebně technický stav objektu: V současné době sídlí divadlo v technicky nezpŧsobilém objektu, který patří organizaci Sokol. Veškeré rekonstrukční zásahy do objektu naráţejí na tento problém. Potenciál pro cestovní ruch: Zařízení má potenciál pro cestovní ruch regionálního charakteru. Definované problémy: Mzdové prostředky, které jsou dané tabulkově Nedostatek financí pro investice Kapacity skladŧ Zastaralost vybavení Mobiliář Nestačí jej udrţovat, opravovat a inovovat. Je zapotřebí investovat do osvětlení a zvukové techniky. Zastarává také jevištní technika. Závěry: Nesporným faktem je, ţe stávající budova není pro moderní divadlo vhodná. Existuje několik variant stěhování divadla. Problém je ten, ţe divadlo musí být dominantní. Moţnost budování multifunkčních sálŧ se tak zuţuje. Jednou z moţností je také vybudování jakéhosi Školského uměleckého centra na zelené louce, které by v sobě sdruţilo jak divadlo, tak ZUŠ.

MKZ MAŘATICE Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Mařatice Organizační sloţka Uherské Hradiště, 1. Máje č. 91

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je: uspokojování kulturních potřeb a zájmŧ občanŧ města, organizování a pořádání kulturních akcí pro děti, mládeţ a dospělé, pořádání přednášek vzdělávacích a jazykových, videopořadŧ, výstav, besed a kurzŧ, pořádání akcí zábavného a vzdělávacího charakteru a akcí sportovního charakteru, vydávání jednoduchých propagačních materiálŧ určených pro pořádané kulturní akce, poskytování kulturních sluţeb – zejména krátkodobých pronájmŧ speciálně vybavených místností, pŧjčování inventáře a technických zařízení slouţících kulturním a propagačním účelŧm, tedy těch, které v podmínkách čtvrti nemohou být předmětem soutěţe s jinými osobami. Jedná se o cca 100 let starou budovu, v roce 1969 byla přestavěna. Nachází se zde sál – tělocvična s pódiem a oponou, přísálí s kuchyňkou a šatna. Sociální zařízení je umístěno na dvoře objektu. Přestoţe prošlo rekonstrukcí, je v nevyhovující stavu. Součástí je několik dalších místností po obvodu dvoru, vyuţívaných mimo jiné jako místní pobočka knihovny. Dvŧr je přístupný dvorním prŧjezdem rovnou z ulice. Tento prŧjezd zároveň tvoří i hlavní vchod. Kapacitní údaje: název Sál

rozměry (m)

kapacita (osob)

poznámka

9 x 18

100

jeviště s oponou

přísálí

5x5

šatny, kuchyň

4x5

92



Stavebně technický stav objektu: Objekt prošel rekonstrukcí (podlaha v sále, úprava šaten, předsálí), avšak ještě vykazuje potřeby celé řady dalších oprav (lakování parket, rekonstrukce střechy, podlaha v přísálí a šatně). Vyuţití objektu: zpŧsob vyuţití

frekvence

počet lidí

cvičení ţen

3 x týdně

30

cvičení dětí

1 x týdně

20

teakwondo

3 x týdně

15

ZŠ Mařatice

5 x týdně

20

druh akce Počet celodenních kulturních akcí Počet hlavních večerních programŧ

poznámka

vţdy 4 hodiny po 20 dětech

2002

2003

2004

2005

2006

2

2

2

?

3

24

22

19

?

8

Počet ostatních kulturních programŧ (dopolední, odpolední, atd.)

5

6

5

?

6

Ostatní akce jiného neţ kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.)

28

35

31

?

60

0

0

0

?

2

Doprovodné akce (výstavy, atd.)

Potenciál pro cestovní ruch: Není. Budoucí záměry, vize a projekty: Uvaţuje se o zastřešení nádvoří, coţ by pomohlo, jak provozním hlediskŧm (na WC se chodí exteriérem, tak by napomohlo eliminovat i hlukové problémy. Definované problémy: Stíţnosti na hluk Problém u některých pořádaných akcí. Objekt stojí v řadové zástavbě. Malý úvazek uklízečky Vzhledem k tomu, ţe musí uklízet MKZ pro školu, je její pracovní vytíţení větší neţ u ostatních MKZ. Parkovací místa Zde je velký problém. Objekt stojí hned u hlavní cesty a parkovací místa jsou velmi omezena. Mobiliář Nábytek se musí pořád stěhovat, coţ mu moc neprospívá. Závěr: Jde o vyuţívané MZK, které stojí v centru čtvrti. Objekt je rekonstruovaný a přiměřeně velký potřebám Mařatic. Škola, která představuje hlavního nájemce stojí hned naproti.

MKZ SADY Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Sady Organizační sloţka Sady, Solná 311

93



Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je: uspokojování kulturních potřeb a zájmŧ občanŧ města, organizování a pořádání kulturních akcí pro děti, mládeţ a dospělé, pořádání přednášek vzdělávacích a jazykových, videopořadŧ, výstav, besed a kurzŧ, pořádání akcí zábavného a vzdělávacího charakteru a akcí sportovního charakteru, vydávání jednoduchých propagačních materiálŧ určených pro pořádané kulturní akce. Jedná se o víceúčelové KZ bylo postaveno v roce 1979. Nachází se zde velký sál s jevištěm a přísálím, malý sál, dvě zasedací místnosti - salonky, klubovna, plynová kotelna, kuchyň, v obou patrech i u jeviště záchody, prostorný vestibul se šatnou, oddělená místnost pro bufet. V prostorách KZ se nachází třípokojový byt. Kapacitní údaje: název

rozměry (m2)

kapacita (osob)

Velký sál

380 m

2

400

Malý sál

130 m2

100

zasedací místnost 1 zasedací místnost 2

36 m

2

20

37 m

2

20

Stavebně technický stav objektu: Objekt je ve špatném stavu. Soupis nutných oprav je uveden v expertní zprávě. Vyuţití objektu: zpŧsob vyuţití

frekvence

počet lidí

zkouška dechové hudby Sadovanka

1 x týdně

15

cvičení jóga

1 x týdně

15

aerobic

1 x týdně

30-35

historický šerm

2 x týdně

20

druh akce

2003

2004

2005

2006

Počet celodenních kulturních akcí

3

2

0

0

Počet hlavních večerních programŧ

6

9

10

10

Počet ostatních kulturních programŧ (dopolední, odpolední, atd.)

?

7

0

0

18

65

0

0

?

?

2

2

Ostatní akce jiného neţ kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.) Doprovodné akce (výstavy, atd.)

Potenciál pro cestovní ruch: Není Budoucí záměry, vize a projekty: Je zvaţován odprodej budovy a vybudování nového MKZ v přijatelnějších prostorech. Definované problémy: Nevyhovující stavební stav Vysoké stropy. Minimální vyuţití Mobiliář Nábytek se musí pořád stěhovat, coţ mu moc neprospívá. 94



Závěr: Jde o málo vyuţívané MZK, které stojí v centru čtvrti. V tuto chvíli existuje několik scénářŧ dalšího vývoje, z nichţ se nejreálněji jeví odprodej stávajícího zařízení a vybudování nového v přijatelnějších prostorech.

MKZ VÉSKY Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Vésky Organizační sloţka Nová 92, Uherské Hradiště - Vésky

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je: uspokojování kulturních potřeb a zájmŧ občanŧ města, organizování a pořádání kulturních akcí pro děti, mládeţ a dospělé, pořádání přednášek vzdělávacích a jazykových, videopořadŧ, výstav, besed a kurzŧ, pořádání akcí zábavného a vzdělávacího charakteru a akcí sportovního charakteru, vydávání jednoduchých propagačních materiálŧ určených pro pořádané kulturní akce. Budova postavená v roce 1950, dnes jiţ vykazuje celou řadu defektŧ. Kapacitní údaje: název

rozměry (m2)

Sál s přísálím

200 m

sklep balkon

kapacita (osob)

2

200/400

25 m

2

40+15 stání

13 m

2

16+10 stání

Stavebně technický stav objektu: Stav budovy uvnitř poměrně dobrý, aţ na některé nedostatky (dlaţby atd.). Ve špatném stavu jsou elektrorozvody. Budova zvenku je v horším stavu – stará nedovírající okna, narušena fasáda, nevyhovující svody dešťových vod. Střecha je pŧvodní dosud nezatéká. Při silných deštích však zatéká okny v přísálí s moţností zatečení na nově renovované parkety. Popraskané sloupy před vchodem. Vyuţití objektu: zpŧsob vyuţití

frekvence

počet lidí

jóga v denním ţivotě

1 x týdně

25

aerobic

1 x týdně

20

4-5 x týdně

50

taneční skupina ROKASO

druh akce

2002

2003

2004

2005

2006

Počet celodenních kulturních akcí

20

10

10

?

10

Počet hlavních večerních programŧ Počet ostatních kulturních programŧ (dopolední, odpolední, atd.) Ostatní akce jiného neţ kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.)

10

4

5

?

5

?

?

?

?

3

40

30

30

?

35

2

1

0

?

0

Doprovodné akce (výstavy, atd.)

Potenciál pro cestovní ruch: Není.

95



Budoucí záměry, vize a projekty: Plánuje se promítání kina, výstava zdejšího akad. Malíře, výstava ručních prací a více akcí pro sport. Není moţno zde pořádat akce kulturního charakteru – malý zájem občanŧ. Největší zájem o dětské akce (Mikulášská nadílka, Karneval, atd.). Moţný zájem o posilovnu, plánuje se stolní tenis a cvičení s dětmi. Definované problémy: Některé stavební prvky Malý zájem ze strany obyvatel Závěr: Jde o středně vyuţívané MZK, druhé nejvzdálenější od Uherského Hradiště. Stojí v centru čtvrti. Největším problémem je zde malý zájem občanŧ a jejich slabá motivace.

MKZ JAROŠOV Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Jarošov Organizační sloţka Nová 92, Uherské Hradiště - Vésky

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je: uspokojování kulturních potřeb a zájmŧ občanŧ města, organizování a pořádání kulturních akcí pro děti, mládeţ a dospělé, pořádání přednášek vzdělávacích a jazykových, videopořadŧ, výstav, besed a kurzŧ, pořádání akcí zábavného a vzdělávacího charakteru a akcí sportovního charakteru, vydávání jednoduchých propagačních materiálŧ určených pro pořádané kulturní akce. Subjekt existuje bez vlastních stálých prostor – v případě potřeby si pronajímá prostory tělocvičny v Jarošově, která byla dříve vedená jako MKZ a nyní je přidělená k místní ZŠ. Subjekt je finančně soběstačný – to co vydá za nájem vydělá na vstupném. Větších pořádaných akcí je do 10 ročně, které víceméně souvisí s folkórem. Kromě „Hodŧ“ je kapacita tělocvičny pro akce plně dostačující. Závěr: Jde o středně vyuţívané MZK, které stojí v centru čtvrti. Škola jim vychází maximálně vstříc. Funguje zde relativně úspěšná symbióza, kdy škola poskytuje prostory a MKZ jim pak zvučí školní akce a pomáhá s přípravou rŧzných slavností.

MKZ MÍKOVICE Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Míkovice Organizační sloţka Lesní 215, Uherské Hradiště – Míkovice

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je: uspokojování kulturních potřeb a zájmŧ občanŧ města, organizování a pořádání kulturních akcí pro děti, mládeţ a dospělé, pořádání přednášek vzdělávacích a jazykových, videopořadŧ, výstav, besed a kurzŧ, pořádání akcí zábavného a vzdělávacího charakteru a akcí sportovního charakteru, vydávání jednoduchých propagačních materiálŧ určených pro pořádané kulturní akce. 96



Cihlová budova s plechovou střechou o rozměrech cca 40x15 m. Kapacitní údaje: název

rozměry (m)

kapacita (osob)

12x8

180/300

8x9

35/50

Sál (150 m2) sklep - bar

Stavebně technický stav objektu: Objekt je v poměrně dobrém stavu, kromě jedné boční a zadní stěny - neomítnuty. Vyuţití objektu: zpŧsob vyuţití

frekvence

počet lidí

zkoušky folklórních souborŧ

2 x týdně

40

knihovna

1 x týdně

20

druh akce Počet celodenních kulturních akcí Počet hlavních večerních programŧ Počet ostatních kulturních programŧ (dopolední, odpolední, atd.) Ostatní akce jiného neţ kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.) Doprovodné akce (výstavy, atd.)

2004 11 14

2005 ? ?

2006 10 2

20

?

4

25 10

? ?

40 2

Potenciál pro cestovní ruch: Není. Budoucí záměry, vize a projekty: Je třeba zlepšit spolupráci při pořádání společenských akcí s místními sloţkami (hasiči, atd.). Definované problémy: Některé stavební prvky, okna, zateplení Osvětlení, ozvučení Závěr: Jde o středně vyuţívané MZK, nejvzdálenější od centra Uherského Hradiště. Těţiště jeho aktivit spočívá hlavně pronajímání prostor během rŧzných oslav. Srovnatelný prostor v Míkovicích není.

97

KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

Recommend Documents