KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

ZPRACOVATEL: JVM-RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167, 760 30 Zlín Web: www.jvmrpic.cz Tel.: 577 210 729 IČ: 46961429

Ve Zlíně 26.4.2007

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti KOLEKTIV AUTORŮ ING. JIŘÍ KUČERA

JVM-RPIC, spol. s r.o., vedoucí projektu

ING. JAKUB KŘIŽKA

JVM-RPIC, spol. s r.o., projektový manažer

EVŽEN UHER

Město Uherské Hradiště, místostarosta

MARTA ONDROVÁ

Město Uherské Hradiště, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu

RNDR. JAROSLAV BIČAN

Město Uherské Hradiště, vedoucí oddělení rozvoje města

ING. ARCH. ALEŠ HOLÝ

Město Uherské Hradiště, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje

PHDR. IVO FROLEC

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, ředitel

MGR. JIŘÍ SEVERIN

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

PHDR. JAROSLAV ZAPLETAL Bývalý ředitel Klubu kultury MGR. JOSEF HAPÁK

Region Slovácko, tajemník sdružení

MGR. A. ANTONÍN MACH

Klub kultury Uherské Hradiště, ředitel

MGR. JOSEF KORVAS

Městská kina Uherské Hradiště, ředitel

RADOVAN JANČÁŘ

Knihovna B.B. Buchlovana, ředitel

MGR. IGOR STRÁNSKÝ

Slovácké divadlo Uherské Hradiště, ředitel

MGR. RICHARD VODIČKA

UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Ústav vizuální tvorby, zástupce ředitele

STRATEGIE VIZE, GLOBÁLNÍ CÍLE, SWOT ANALÝZA, KRITICKÉ OBLASTI, STRATEGICKÉ CÍLE, STRATEGICKÉ SMĚRY

ZPRACOVATEL: JVM-RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167, 760 30 Zlín

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti

Strategie

OBSAH I.

VIZE I. I. I. II.

II.

GLOBÁLNÍ CÍLE

II. I.

III.

KRITICKÉ OBLASTI

5

STRATEGICKÉ CÍLE PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013.................5

STRATEGICKÉ SMĚRY

VI. I.

4

KRITICKÉ OBLASTI PRO TVORBU STRATEGICKÝCH CÍLŮ, SMĚRŮ A AKTIVIT V RÁMCI KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI ...................................................4

STRATEGICKÉ CÍLE V. I.

VI.

2

I. SILNÉ STRÁNKY .........................................................................................................2 II. SLABÉ STRÁNKY.........................................................................................................3 III. PŘÍLEŽITOSTI ............................................................................................................4 IV. HROZBY ....................................................................................................................4

IV. I.

V.

2

GLOBÁLNÍ CÍLE (NÁVRH) ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI ...............................2

ANALÝZA SWOT

III. III. III. III.

IV.

2 HYPOTÉZA VIZE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI..........................................................2 VIZE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ V OBLASTI KULTURY....................................................2

5

STRATEGICKÉ SMĚRY PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 .............5

PŘÍLOHA Č. 1 -

NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROSTOROVÝCH PROBLÉMŮ VÝZNAMNÝCH NOSITELŮ KULTURY

PŘÍLOHA Č. 2 -

SITUAČNÍ ANALÝZA

1


I.

Strategie

VIZE

I. I. HYPOTÉZA VIZE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Kultura ve městě byla výrazně ovlivněna působením jezuitského řádu, významem města jako soudního a správního centra od konce 18. století a změnami v 50. a 60. letech 20. století, kdy na území města začaly působit velké průmyslové podniky. V Uherském Hradišti (a vůbec na Slovácku) je ukotvení vědomí smyslu kultury v tradicích obzvlášť silné. Uherské Hradiště tak představuje vzácný fenomén. Tradice zde nezanikla pod náporem modernity, ale transformovala se do nových zajímavých podob. Město je kulturním střediskem „Slovácka“, nicméně v povědomí obyvatel oblasti je trvale přítomno jako vědomí sounáležitosti a jako součást tradic. Má-li vize plnit svoji úlohu jasné, pravdivé a reálné myšlenky, musí být formulována stručně. Všechny předchozí formulace shrneme do základní věty - co jsme a čím chceme být – vize města Uherské Hradiště. I. II. VIZE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ V OBLASTI KULTURY Město Uherské Hradiště je specifické kulturní město, jehož kulturnost je dána historickými okolnostmi a projevuje se nejen v existenci významných památek, ale především aktivním provozováním živé kultury a organizováním hodnotného kulturního života obyvateli města a to v mnoha rozmanitých podobách výrazně ovlivněných zejména folklorními a ostatními uměleckými tradicemi regionu, se kterým je město identifikováno. Chceme tuto specifickou kulturnost převzít a rozvíjet s vnějšími pozitivními vlivy a vlivy folklorních tradic regionu a to v plné šíři kulturních žánrů, chceme tak vytvořit ojedinělé místo se zvláštní hodnotou v rámci moderní Evropy. Heslovité vyjádření: Uherské Hradiště centrum kulturní minulosti, současnosti i budoucnosti.

II.

GLOBÁLNÍ CÍLE

II. I. GLOBÁLNÍ CÍLE (NÁVRH) ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI •

Zachovat a rozvíjet aktivní provozování živé kultury obyvateli města v širokém měřítku.

•

Rozvoj všech umělecky cenných kulturních žánrů, při zachování specifického vztahu k folklorním tradicím.

•

Uchování historické urbanistické hodnoty města.

•

Specifický kulturní potenciál města využít pro cestovní ruch.

III.

ANALÝZA SWOT

III. I. SILNÉ STRÁNKY •

Urbanistická identita města (existující městská památková zóna, zachovaný urbanismus historického jádra).

2


Strategie

•

Mimořádná kulturnost města (mnohotvárnost a bohatost kulturního života, živé umění provozované v ojedinělém rozsahu, kulturně hodnotné akce a produkce).

•

Image města jako kulturního centra Slovácka, kde je pěstována umělecky hodnotná kultura (alternativa k silným, komerčním, zpravidla méně umělecky hodnotným aktivitám).

•

Jedinečný, identifikující folkloristický ráz místní kultury (vliv na minulou i současnou živou kulturu, taneční a hudební skupiny, výtvarné umění, lidová a umělecká řemesla).

•

Aktivní účast obyvatel včetně mladší generace na velkém množství kulturních, společenských a sportovních akcí.

•

Existence tradičních, regionálně, národně i mezinárodně významných akcí, schopnost je rozvíjet a schopnost připravovat zcela nové akce (Slovácké slavnosti vína, LFŠ, filmový festival TSTTT, Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, Festival hudebních nástrojů a lidových muzik).

•

Existence významných kulturních institucí s nadregionálním významem (Slovácké muzeum, Slovácké divadlo).

•

Dobré výsledky kulturních organizací zřizovaných městem při prosazování umělecky hodnotné kultury a vytváření podmínek pro provozování kultury širokou veřejností, mj. i s důrazem na folkloristické tradice (Klub kultury, Knihovna B.B. Buchlovana, Městská kina).

•

Trvalý zájem představitelů města o kulturu.

•

Velká tradice aktivní činnosti spolků a sdružení, velký počet spolků a sdružení.

•

Dobré vztahy města a zřizovaných kulturních institucí (fungující vhodným směrem ovlivňovaný systém ve prospěch kultury).

•

Existence projektového a motivujícího financování (neinvestiční dotace neziskových a podnikatelských organizací přímo z rozpočtu města).

III. II. SLABÉ STRÁNKY •

Technická správa nemovitostí města užívaných pro kulturní účely je ve správě jednotlivých kulturních zařízení a odboru kultury (odborné věci by měli řešit technici na odboru správy majetku, facility management).

•

Nevyužitý potenciál uměleckých a lidových řemesel pro rozvoj cestovního ruchu (spolupráce se Slováckým muzeem, možnost dotací MK).

•

Rezervy ve využití činnosti a aktivit kulturních institucí, kulturně podnikajících subjektů a spolků, jejichž zřizovatelem není město (není systém odvíjející se z koncepce, možnost projektového financování, fond kultury…).

•

Neprovádí se dostatečná dokumentace kulturní činnosti spolků a organizací (lze řešit např. tím, že povinnou součástí vyúčtování městem dotovaných kulturních a společenských akcí bude jejich základní dokumentace - tiskoviny, fotografie, videozáznam - a že bude v propozicích umožněno začlenit náklady na tuto dokumentaci do vyúčtovatelných nákladů projektu, takto získanou dokumentaci archivovat ve vhodném zařízení - Slovácké muzeum, Klub kultury apod.).

•

Objekty budov kulturních institucí zřizovaných městem jsou na horní hranici možných kapacit a vykazují stavebně-technické potíže nejrůznějšího charakteru (samostatný rozbor).

•

MKZ (samostatný rozbor).

3


Strategie

III. III. PŘÍLEŽITOSTI •

Využívání silných stránek města v oblasti kultury pro tuzemský a mezinárodní cestovní ruch (propojení živé kultury s památkami, marketingově využít genius loci, vedlejší kulturní servis pro návštěvníky specificky zaměřených akcí – LFŠ…).

•

Vybudování kulturně-turistické atraktivity výrazně nadregionálního formátu, která bude přitahovat velké množství návštěvníků, bude fungovat celoročně a svým zaměřením bude naprosto jedinečná a typická pro celý region (skanzen Rochus – projekt evropského rozměru, identifikace (přivlastnění si) s fenoménem Velké Moravy – evropský potenciál, archeologická lokalita Sady, Velkomoravská cesta…).

•

Přirozené středisko „Slovácka“, identifikující danou oblast a její tradice.

•

Existence Slováckého muzea na území města.

•

Definovat a využít potenciál uměleckých řemesel pro rozvoj cestovního ruchu a ekonomiku.

•

Prosadit kulturní hodnoty Uherského Hradiště v evropském kontextu (Uherské Hradiště jako turistické centrum celé oblasti Slovácka).

•

Existence vysoké školy – impuls pro kulturu (zkušenosti z vysokoškolských měst ukazují, že studenti vysokých škol přinášejí nové podněty a objevují se nové kulturní aktivity, zejména v oblasti alternativní kultury, jsou více otevřeni podnětům, které přicházejí ze světa).

•

Zřízení Fondu kultury (v kraji i některých městech existuje kulturní fond, jeho finanční prostředky je možno převádět do dalších let, může být naplněn i z grantů, fond má přísná pravidla, návrhy připravuje umělecká rada, schvaluje rada města).

•

Vybudovat nebo nakoupit servis na čerpání státních a evropských dotací pro kulturní instituce ve městě.

•

Využít potenciál uměleckého školství (SUPŠ, ZLŠU).

III. IV. HROZBY •

Zaměření kulturních aktivit a podpor do oblasti folkloristiky na úkor vyváženého rozvoje všech kulturních žánrů (upřednostňování tradice).

•

Příliv vysokoškoláků může změnit kulturní klima ve městě (multikulturnost, komerční kultura…).

•

Neřešení objektů kulturních institucí města (kapacity, opravy).

IV.

KRITICKÉ OBLASTI

IV. I. KRITICKÉ OBLASTI PRO TVORBU STRATEGICKÝCH CÍLŮ, SMĚRŮ A AKTIVIT V RÁMCI KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI 1. Udržování a posilování aktivní účasti obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města (zlepšovat podmínky v rámci KK, zapojovat městem nezřízené kulturní subjekty, spolupráce škol a kulturních institucí ve městě, žánrová pestrost, důraz na folkloristické tradice) 2. Prostorové problémy kulturních institucí (divadlo, KK, kino, knihovna, MKZ…) 3. Financování kultury (zvážit vhodnost kulturního fondu, podpora kulturních organizací nezřízených městem, podpora získávání dotací,)

4


Strategie

4. Provázání kultury na cestovní ruch (identifikující folkloristický ráz místní kultury, existence tradičních významných akcí, potenciál uměleckých a lidových řemesel, centrum „Slovácka“, požadavky ze strany nositelů cestovního ruchu, koordinace se ZK a Moravou, image kulturního města, nemovité památky, atraktivity nadregionálního formátu) 5. Udržet a posílit image města (kulturnost, hodnotná kultura, významné akce umělecké hodnoty, památky)

V.

STRATEGICKÉ CÍLE

V. I. STRATEGICKÉ CÍLE PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 1. Udržovat a posilovat aktivní účast obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města (udržet počet zájmových souborů při KK minimálně na stávající úrovni do r.2013, navýšit podíl financování kultury (mimo investice) z rozpočtu města. 2. Vyřešit prostorové problémy významných nositelů kultury (optimální prostorové podmínky pro nejvýznamnější nositele kultury ve městě - divadlo, KK, kino, knihovna, MKZ do r.2013) 3. Optimalizace zdrojů financování kultury (optimalizovat stávající nástroje financování a vytvořit předpoklady pro lepší zapojení národních a evropských nástrojů do konce r.2007) 4. Zvyšovat míru provázání kultury na cestovní ruch (připravit min. 3 projekty řešící tuto problematiku do r.2010) 5. Udržovat a posilovat kulturní image města (zachovat pořádání kulturních akcí na území města do r.2013 alespoň ve stávajícím počtu a významu)

VI.

STRATEGICKÉ SMĚRY

VI. I. STRATEGICKÉ SMĚRY PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 Strategický cíl 1. Udržovat a posilovat aktivní účast obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města 1.1. Zlepšování podmínek pro zájmové kulturní aktivity v rámci KK Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Trvalá modernizace vybavení a technologického zázemí pro zájmovou činnost 1.2. Vyšší zapojení městem nezřízených kulturních subjektů a kulturně aktivních skupin obyvatel do kulturního života Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 2. Projektové financování kulturních aktivit •

Pozn.:

Stimulace kulturních subjektů a kulturně aktivních skupin obyvatel k zapojení do veřejného kulturního života, k četnosti a kvalitě.

3. Vytvořit podmínky pro tvořivou činnost mládeže •

Pozn.:

Podchycení alternativního kulturního života mladé generace (hudba, tanec, výtvarné projevy apod., alternativa k nízkoprahovému zařízení apod.).

5


Strategie

1.3. Prohlubovat spolupráci škol a kulturních institucí ve městě Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit bariéry vzájemné spolupráce a jejich význam •

Pozn.:

Může se jednat o mzdové prostředky ve školách, časové problémy, místo konání apod.

2. Prověřit „modernost a zajímavost“ nabídky kulturních institucí • •

Pozn.:

Zvýšit atraktivnost pro školní mládež, např. přizpůsobením nabídky jejich aktuálním zájmům, hudebním žánrům apod. Modernizovat výukové materiály, přednášky a pomůcky (možnost využití ESF).

Strategický cíl 2.

Vyřešit prostorové problémy významných nositelů kultury

2.1. Komplexní, nadčasové řešení situace Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Posouzení stávajícího stavu s ohledem na limitující podmínky •

Pozn.:

Příloha č.1.

2. Vyhodnotit variantní řešení s ohledem na limitující podmínky •

Pozn.:

Navržené varianty prověřit samostatnou stavebně-technickou studií.

3. Provést rozhodnutí a zahájit realizaci •

Pozn.:

Problematika je diskutována několik let, nedochází k rozhodnutí, omezují se možnosti rozvoje kulturních zařízení, čerpají se prostředky na dílčí řešení.

4. Připravit scénář pro zajištění činnosti kulturních institucí a pořádání významných kulturních akcí pro období výstavby, případně přestavby objektů •

Pozn.:

Vzhledem k bohatosti kulturního života ve městě a závazkům plynoucím z pravidelného pořádání významných akcí by mohlo dojít k významným škodám v postavení města jako kulturního centra.


Pro strategický cíl „Optimalizace zdrojů financování kultury

3.1. Vnitřní zdroje Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit vhodnost kulturního fondu • •

Pozn.:

Možnost převádět prostředky do dalších let, možné zdroje z grantů, žádosti schvaluje rada města, pozitivní zkušenosti jiných měst. Programové zaměření, vazba na obsahový soulad s koncepcí – např. zvýšení významu kulturní akce, výjezdy profesionálních subjektů do venkovských oblastí, sociální integrace, reprezentace v zahraničí, projekty uměleckých škol…, bodové hodnocení předkládané umělecké radě, vyšší koncentrace finančních prostředků s důrazem na snížení finanční závislosti podporovaných projektů na požadované dotaci apod.

3.2. Vnější zdroje Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Trvale vyhledávat vhodné dotační tituly a zdroje financování z centrální úrovně a EU pro potřeby tvrdých i měkkých investic v oblasti kultury

6


•

Strategie

Pozn.:

Vazba na specializovanou agenturu, případně vytvoření specializované pracovní pozice v oblasti dotačních titulů s pravidelným monitoringem situace a zpětnou vazbou na řídící pracovníky kulturních zařízení.

2. Posilovat význam kulturních projektů, umožňující přilákat vnější i vnitřní zdroje • •

Pozn.:

Rostoucí význam posouvá priority u politické reprezentace, sponzorů, dotačních titulů a dalších donátorů. Velké akce mohou mít vysokou uměleckou hodnotu, vysoký podíl samofinancování a vysoký mediální potenciál, mohou snáze vázat externí finanční zdroje včetně dotačních titulů.


Zvyšovat míru provázání kultury na cestovní ruch

4.1. Vytvořit nástroje umožňující existenci aktuálních zdrojů dat o kultuře a provázat je na aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Vytvořit oficiální jednoduše dostupný kulturní portál na www • • • •

Pozn.:

Vlastní doména. Pravidelně aktualizovaná databáze na www stránkách – připravované a uskutečněné akce, hledání partnerů, sponzorů, spoluorganizátorů. Vhodný interaktivní systém vkládání dat přes administrátora v reálném čase pro všechny subjekty. Propojit s oficiálním portálem cestovního ruchu.

4.2. Posilovat začlenění místního specifického potenciálu a aktivit do krajských projektů Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Iniciovat krajské projekty s potenciálem využití kulturního profilu a zázemí města • •

Pozn.:

Nutná úzká spolupráce se subjekty cestovního ruchu. Využití potenciálu možného klastru Kroměříž – Zlín – Uherské Hradiště – Rožnov p.Radhoštěm s potenciálem prodloužit pobyt návštěvníků a vytvořit tak prostor pro nabídku kulturních zážitků.


Udržovat a posilovat kulturní image města

5.1. Rozsah a kvalita činnosti významných nositelů kultury Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Udržet a posilovat finanční prostředky z rozpočtu města na činnost (mimo investice) městem zřizovaných organizací v oblasti kultury •

Pozn.:

Strategické dlouhodobé financování, které vedle pevné částky dlouhodobého rozpočtového výhledu bude pružně zohledňovat další kulturní aktivity v souladu se strategií rozvoje kultury v Uherském Hradišti.

5.2. Významné kulturní akce - identifikace s regionem Slovácko Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Posilovat a rozvíjet stávající akce Pozn.:

•

Slavnosti vína, Letní filmová škola, Mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik, Mezinárodní ekologický festival TSTTT, Mezinárodní malířské sympozium Hradišťský plenér apod.

2. Identifikovat a realizovat nové akce

7


Strategie

5.3. Pestrost a kvalita kulturního života Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit rozsah a četnosti žánrů v rámci stávajících kulturních akcí •

Pozn.:

V případě zjištěných nedostatků přijmout v souladu se strategií rozvoje kultury příslušná opatření

2. Prověřit celkovou kulturnost města z hlediska běžného občana a návštěvníka •

Pozn.:

Stav veřejných prostor, mobiliáře, čistota apod.

8

PŘÍLOHA Č.1.

NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROSTOROVÝCH PROBLÉMŮ VÝZNAMNÝCH NOSITELŮ KULTURY



Příloha č. 1

Obsah I.

OBJEKTY BUDOV KULTURNÍCH INSTITUCÍ ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM I. I. I. II

I.II.I. I.II.II. I.II.III. I.II.IV. II. II. II. II. II. II. II.

III.

Stávající stav – podstatné charakteristiky Navrhovaný stav - Přestavba kina Hvězda (nadstavba) Navrhovaný stav - Přestavba Klubu kultury (nadstavba, rozšíření) Navrhovaný stav - Přemístění kulturních institucí do bývalého Justičního paláce

OBJEKTY BUDOV MÍSTNÍCH KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ I. II. III. IV. V. VI.

2

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA K PODSTATNÝM PROBLÉMŮM.....................................................2 NÁVRHY MOŽNÉHO ŘEŠENÍ .........................................................................................2

3 4 8 13 15

CHARAKTERISTIKA MKZ A EXISTUJÍCÍ PROBLÉM .......................................................... 15 STÁVAJÍCÍ ROZMÍSTĚNÍ MKZ ..................................................................................... 16 LIMITY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU.................................................................... 16 NÁVRHY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU.................................................................. 17 MODEL „VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST“ ............................................................................ 18 ZÁVĚR FORMULOVANÝ NA ZÁKLADĚ PRACOVNÍCH JEDNÁNÍ V PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI ................................................. 18

BUDOVA Č.P. 21 (BÝVALÁ JEZUITSKÁ KOLEJ)

19

1


Příloha č. 1

I. OBJEKTY BUDOV KULTURNÍCH INSTITUCÍ ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM I. I. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA K PODSTATNÝM PROBLÉMŮM 1. Problematika byla v minulosti diskutována mnohokrát, vznikaly různé varianty možných řešení. 2. Vznikající návrhy vždy vycházely z tradičního náhledu (divadlo – oprava, nová budova, KK – rekonstrukce, bud. 21 – kultura…) 3. Pro účely SF EU je nutné soustředit aktivity na 1-2 velké projekty, které budou dobře zdůvodněné a budou řešit více problémů – více objektů, kultura, cestovní ruch) 4. Je nutné se alespoň „nepřijatelnými“ návrhy

na

úrovni

proveditelnosti

zabývat

netradičními

tedy

I. II. NÁVRHY MOŽNÉHO ŘEŠENÍ Předložené návrhy vznikly na základě analýzy vycházející z informací shromážděných v průběhu prací na materiálu Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti a z jednání pracovních skupin. Jedná se o návrhy, které nejsou a nemohou být konečné. Jsou připraveny do fáze prověření proveditelnosti, musí však být dále zpracovány projektové práce různých úrovní, které odhalí možná úskalí a vytvoří podklady k přesným kalkulacím. Významným momentem případné realizace vybraného návrhu bude potom zajištění činnosti kulturních organizací a jejich aktivit pro veřejnost po dobu realizace, což může ovlivnit harmonogram a etapy vlastní realizace.

2


Příloha č. 1

I.II.I. Stávající stav – podstatné charakteristiky

Kino Hvězda • • •

špatný stav objektu předimenzovaný sál zkulturnit prostory a oživit lepším pronájmem

Knihovna •

chybí přednáškový sál nedostačující prostory

•

Jiné • •

soukromé subjekty budova 21 (nemusí být pro kulturu)

Divadlo

Město Uherské Hradiště

• •

obtížné sdílení prostor neodpovídá současné scéně

Klub kultury • • • •

připravuje se zásadní rekonstrukce nevyjasněná problematika okolí možnost zrušit restauraci pro SF nutnost projekt rozšířit o další dimenze

MKZ •

Řešeno samostatnou kapitolou

3


Příloha č. 1

I.II.II. Navrhovaný stav - Přestavba kina Hvězda (nadstavba)

Kino Hvězda • bude odstraněn nevzhledný objekt se spoustou „hluchého“ prostoru • odstraní se problém malého promítacího sálu „biásek“ • odstraní se problém předimenzovaného sálu

Knihovna • bude k dispozici přednáškový sál • vyřeší se problém nedostatečných prostor

Vznik dvou menších promítacích sálů Sdílení technického zázemí Zásadní změna estetiky Efektivnější využití prostředků na opravy

4


Příloha č. 1

V době zpracování tohoto materiálu nejsou doposud uzavřena některá jednání o dalším rozvoji města Uherské Hradiště jako univerzitního města. Tato skutečnost může navrhované řešení podstatně ovlivnit a to následovně: 1. Přítomnost a rozvoj VŠ na území města nebude mít vliv na navrhované varianty (sál kina nebude využíván jako aula, navrženou variantu je možno realizovat). 2. Přítomnost a rozvoj VŠ na území města bude vyžadovat využití sálu v kině jako auly (navržená varianta nebude realizována, budova kina bude přestavěna a modernizována s cílem využití i pro účely VŠ, pro knihovnu bude městem zakoupen nový objekt, případně bude přestěhována do Justičního paláce – viz kap. 1.2.4.). Technické posouzení alternativy přemístění Buchlovana a integrace s budovou kina Hvězda

Knihovny

Bedřicha

Beneše

Situace a východiska Městská knihovna sídlí v historickém objektu bývalé synagogy. Prostorové možnosti jejího rozvoje v současném objektu jsou nulové, sousední pozemky ve správě státu zatím nedostupné. Z důvodu zajištění efektivnějšího provozu a některým společným prostorovým potřebám se nabízí k technickému prověření myšlenka integrace knihovny s objektem kina Hvězda. Tuto myšlenku podporuje i vznik vzdělávacího centra v sousedním areálu bývalých kasáren. Kino Hvězda bylo vystavěno v roce 1967, na svou dobu ve velmi uspokojivé architektonické kvalitě v prostoru Smetanových sadů. Vedlejším produktem tehdejší stavby byl kryt CO. Nedávno provedené stavebně technické prohlídky budovy konstatují závažné nedostatky stavebně technické, provozní i energetické a signalizují potřebu komplexní rekonstrukce. Za pozitivum integrace obou zařízení lze označit: •

dobrá poloha s výbornou dostupností a možností řešení parkovacích míst,

•

příležitost provést potřebnou rekonstrukci,

•

funkční integrace a kooperace – multifunkční kulturní centrum,

za negativum: •

omezení plošného rozvoje objektu uvnitř ploch veřejné a parkové zeleně,

•

stavebně technické komplikace, otázka koexistence s krytem CO,

•

otázka vhodného využití stávající knihovny – bývalé synagogy.

Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a požadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM - RPIC byla zpracováno nové a podrobnější posouzení záměru. Za disponibilní prostorový potenciál, který by měl být předmětem alternativního využití lze označit diskotéku v suterénu, dále prostory pod ochozy kolem celého objektu a zejména vnitřní atrium. Diskotéka není funkcí nezbytnou, zařízení tohoto typu se ve městě a jeho centrální zóně vyskytují v hojném počtu. Lze předpokládat, že obdobná aktivita vznikne s rozvojem vzdělávacího centra v některém objektu bývalých kasáren. Pro potřeby vlastního kina a případné knihovny stačí v objektu umístit jedno společné občerstvovací zařízení – bufet s internetovou kavárnou či čajovnou. Zcela společné může být sociální a šatnové zázemí. Požadavky na kinosály, přednáškové, audiovizuální a jiné prostory jsou společné a mohou být využívány univerzálně a přitom plně vyhovovat provozní době knihovny i kina.

5


Příloha č. 1

Nové knihovní prostory lze umístit do dvou úrovní nástavby nad středovým atriem, které má nyní plochu přes 500 m2. Celková nově vzniklá plocha pro potřeby knihovny tedy bude činit cca 1000 m2. Současná plocha zastavěná knihovnou (synagogou) má výměru 420 m2, užitná plocha je nedosahuje 600 m2. Budova bude vertikálně členěna takto: •

suterén: malý univerzální sál, depozity, provozní zázemí, sklady,

•

přízemí: vstupní foyer, šatny, sociální eventuelně 2 sály, administrativní zázemí,

•

2 úrovně nástavby: knihovna,

•

3. ustupující nástavba: vyhlídková kavárna (není podmínkou).

zařízení,

bufet,

víceúčelový

kinosál

Uvedené posouzení je velmi ideové, pro seriozní prověření možnosti nezbytných nástaveb je nutno provést podrobné statické posudky. Navržené řešení lze považovat za technicky a prostorově dostupné. Záměr si další podrobné projekční prověření na úrovní architektonické studie určitě zaslouží. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje

6


Příloha č. 1

7


Příloha č. 1

I.II.III. Navrhovaný stav - Přestavba Klubu kultury (nadstavba, rozšíření)

Vznik dvou spojených a oddělených budov (samostatné vchody…) Sdílení části technického zázemí Zásadní změna estetiky

Klub kultury •

Divadlo •

důstojný samostatný objekt

plánovaná rekonstrukce stávajícího objektu bude v tomto případě efektivnější

8


Příloha č. 1

Technické posouzení alternativy přemístění Slováckého divadla a integrace s Klubem kultury na Hradební ulici Situace a východiska Slovácké divadlo je umístěno v pronajatých prostorách sokolovny na Tyršově náměstí. Vlastníkem budovy je TJ SOKOL. Zřizovatel Město Uherské Hradiště vynakládá dlouhodobě na pronájem objektu vysoké částky, vysoké nájemné prodražuje provoz tohoto kulturního zařízení a trvale zatěžuje rozpočet Města. Druhým významným faktorem je skutečnost, že budova nebyla koncipována jako divadelní scéna, proto její dispoziční, technické, technologické ale i bezpečnostní parametry ani po řadě úprav a rekonstrukcí nevyhovují provozním potřebám instituce. K tomu, aby mohla divadelní scéna i do budoucna fungovat jako moderní kulturní a divadelní stánek, aby zařízení udrželo krok se soudobými technicko technologickými a zejména scénickými trendy, aby repertoár a stavba scén nebyla nadále omezována prostorovými možnostmi nestandardního jeviště a zastaralou jevištní technologií, situace vyžaduje komplexní řešení. Tyto představy a nákladné rozvojové a modernizační záměry však nelze ani plánovat ani realizovat v nevlastní - cizí nemovitosti. Jeho přemístění do centra města je jednou z nových, dosud neprověřovaných alternativ řešení problematiky trvalého umístění. Dosud byly analyzovány a prověřovány tyto lokality: 1. prostor za stávající Malou scénou, 2. vestavba do kolejního nádvoří č.p. 21, 3. přestavba a přístavba Klubu kultury na Hradební ulici a Komenského náměstí, 4. přístavba k objektu kina Hvězda ve Smetanových sadech, 5. prostor mezi synagogou a Františkánským klášterem na Velehradské třídě, 6. dostavba prostoru u nákupního střediska na Velehradské třídě. Z předložených alternativ umístění nebyla označena žádná za optimální. Každá lokalita je zatížena buď technickými, prostorovými nebo majetkovými problémy. Vytvoření smysluplného a reálného záměru přemístění se z hlediska ekonomické udržitelnosti ukázalo v září 2005 jako obtížné. Přesto dokument, který byl k této problematice v roce 2005 zpracován a radou města projednán, označil za výhodnější filosofii vybudování multifunkčního zařízení s žádoucí mírou univerzality a flexibility. Přestavba Klubu kultury (viz bod 3) předchozí analýzy byla prověřována spíše ideově bez zřetele na reálné prostorové a stavebně technické předpoklady objektu. Za pozitivum této alternativy bylo označeno: •

dobrá poloha s výbornou dostupností a možností řešení parkovacích míst (podzemí),

•

příležitost zvelebit nevzhledný objekt v centru města,

•

v případě získání okolních pozemků (odkupu od stávajících vlastníků) dobré možnosti rozvojové ambice, možná univerzalita (více sálů, více aktivit) – multifunkční kulturní centrum,

za negativum: •

část pozemků před Klubem kultury není ve vlastnictví města,

•

nutnost rozsáhlé komplexní rekonstrukce nevyhovujícího kulturního zařízení.

stavebně

technicky

a

provozně

Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a požadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM-RPIC bylo zpracováno nové a podrobnější posouzení záměru.

9


Příloha č. 1

Vzhledem k současnému pokročilému stadiu přípravy dostaveb před objektem Klubu Kultury (územní rozhodnutí o umístění staveb), bylo umístění stálé divadelní scény prověřováno jinou optikou: prostorový potenciál lze rozšiřovat pouze nástavbou nebo dostavbou směrem jižním do zadní části pozemku tj. k hradební zdi. Nelze předpokládat využití ploch privátních investorů. Nutnost rozsáhlé komplexní rekonstrukce objektu pak z dnešního stupně poznání nelze označovat za záporný aspekt, ale naopak. Investiční záměr, který byl pro rekonstrukci budovy vypracován prokazuje nejen nutnost rekonstrukce havarijní elektroinstalace ale zásadních stavebně technických úprav a energetický úsporných opatření. Pro potřeby vlastního provozu Klubu kulturu (dále jen KK), který své aktivity realizuje dílem ve velkém sále KK a dílem v prostorách Reduty, je nutno zachovat právě velký sál, který zaujímá západní část budovy. Východní část se suterénní diskotékou No. 6, v přízemí s restaurací, v patře se salonky a malým sálem je plně nahraditelná jinými srovnatelně kvalitními prostory v Redutě a nebo lze jejich kompenzaci plnohodnotně předpokládat v prostorách jezuitské koleje. Vymístěním těchto aktivit lze tedy získat stavební objem, který může absorbovat stálou divadelní scénu s nezbytným zázemím. Předpokladem pro umístění divadelní scény do uvolněné východní části je pak zejména nástavba provaziště a jednoho celého podlaží a částečné rozšíření objektu jižním směrem. Nezbytnou podmínkou pro zásobování nejen divadelního sálu jevištní technikou, scénickými zařízeními a kulisami je obnovení, otevření a zvýšení průjezdu za budovou, tedy zrušení prodejny papírnictví. Vznikla by tak plynulá objízdná a zásobovací trasa z Komenského náměstí do ulice Hradební, která by řešila nejen obsluhu divadelní scény ale i velkého sálu KK. Pokud je základní stavební jednotkou divadelní sál současných parametrů velikosti cca 450 m2 s kapacitou cca 380 míst, lze tento objem vestavět do východní části KK, přičemž sál by mohl být zvětšen na cca 550 m2 a kapacitně by mohl pojmout až 450 diváků. Východní část budovy pak bude vertikálně členěna takto: •

suterén: sklady, hydraulické zvedací zařízení jevištní techniky,

•

přízemí: vstupní foyer, šatny, sociální zařízení, hlediště s elevací, jeviště,

•

nástavba: provaziště, herecké, administrativní a provozní zázemí (vhodné bude realizovat nástavbu ve formě ustupujícího podlaží v celé ploše budovy KK s výjimkou administrativního traktu KK do Komenského náměstí).

Vestavbou divadelní scény do tohoto objektu zesílí potřeba řešení skladovacích prostor jak pro potřeby divadla tak samotného KK. Zejména v případě, že by suterénní prostor pod velkým sálem KK byl využit pro restaurační zařízení, jehož přítomnost (byť v omezené formě) bude žádoucí. Uvedené posouzení neřeší možnost variabilního uspořádání hlediště a jeviště od kukátkového k otevřeným formám např. arénové scény. Vzhledem k prostorovým možnostem a s ohledem na přítomnost velkého sálu KK, lze ale spíše předpokládat klasické a pevné uspořádání. Navržené a takto vzniklé provozní vazby lze pak označit za velmi volné. Oba prostory velký sál KK i divadelní scénu SD lze využívat autonomně, nezávisle na sobě i souběžně. Současně to však nevylučuje programovou kooperaci a prostorovou integraci. Umístění divadelní scény do tohoto objektu předpokládá velmi zásadní zásah do stavební podstaty objektu, do jeho ocelové konstrukce a nosného systému. Náklady budou nepochybně vysoké, ale lze očekávat jejich efektivní vynaložení To podporuje i nutnost komplexní rekonstrukce této budovy.

10


Příloha č. 1

Z hlediska parkovacích kapacit pro návštěvníky, lze tuto lokalitu označit za poměrně vhodnou. Kapacita existujících parkovacích ploch v okolí i po dostavbě privátních objektů před KK bude zejména ve večerních hodinách dostatečná. Přímo v místě se předpokládá cca 100 parkovacích míst v podzemní garáži a na terénu, další kapacity jsou u Reduty a na Masarykově náměstí. Bilanci podporuje i přítomnost velkého záchytného parkoviště s 206 místy v lokalitě ČD Jih. Dostavba prostoru před KK polyfunkčními domy s hromadnou garáží v suterénu, kterou plánují privátní investoři, není pro uvedený záměr žádnou zásadní překážkou. Před objektem KK a SD vznikne poměrně komorní a klidový rozptylový předprostor – nádvoří, které může ke kvalitě kulturního zařízení přispět. Vstup do nádvoří a ke kulturnímu zařízení je orientován přímo do osy Poštovní ulice, která propojuje náměstí s tímto nádvořím. Navržené řešení lze považovat za technicky a prostorově reálné. Záměr si další podrobné projekční prověření na úrovní architektonické studie určitě zaslouží. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje

11


Příloha č. 1

12


Příloha č. 1

I.II.IV. Navrhovaný stav - Přemístění kulturních institucí do bývalého Justičního paláce V případě, že město Uherské Hradiště zakoupí objekt bývalého Justičního paláce, vznikne v centru města poměrně velký zastavěný prostor, který lze potenciálně využít i k umístění jedné nebo více kulturních institucí zřizovaných městem. Vzhledem k tomu, že v době zpracování materiálu není zcela dořešena otázka zda město zakoupí objekt, případně jak s ním dále naloží, je uvedená varianta řešení zmíněna především z důvodu kompletního výčtu reálných možností řešení prostorových problémů kulturních institucí zřizovaných městem. Posouzení alternativy přemístění Slováckého divadla do areálu bývalé věznice. Integrace s Muzeem paměti národa Situace a východiska Věznice v Uherském Hradišti je vedena v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem „859l“. Vystavěna byla společně s justičním palácem v letech 18917. Od roku 1962 je objekt nevyužíván a chátrá. Z hlediska polohové atraktivity i dopravní dostupnosti má naprosto výjimečnou polohu. Soubor justičních staveb se nachází v centru městské aglomerace se 40 tisíci obyvateli (druhá největší koncentrace obyvatel ve Zlínském kraji), leží na samém okraji historického jádra města s vyhlášenou Městskou památkovou zónou Uherské Hradiště, vedle autobusového nádraží a páteřní městské komunikace a státní silnice I/50. Přiléhá rovněž k Palackého náměstí, které tvoří logický nástupní prostor do historického centra města. Město v roce 1994 vyjádřilo podporu regeneraci justičního paláce včetně umístění vazební věznice usnesením zastupitelstva města o převodu objektu z vlastnictví města na stát – na ministerstvo spravedlnosti – vězeňskou správu. Původní záměry soudnictví a vězeňství adaptovat soubor staveb na Okresní soud a vazební věznici, které byly dokonce promítnuty do kompletně vypracované projektové dokumentace pro stavební povolení. Ministerstvo však deklarovaný zájem a příslib městu ani po více než deseti letech nesplnilo Očekávání města se dosud nenaplnila, objekt je zatížen nerozhodností jeho majitele o způsobu budoucího definitivního využití. Areál bývalé věznice dále chátrá a bez nadsázky lze říci, že se jedná o poslední a největší skvrnu v obraze města i na upraveném a zásadně zregenerovaném prostoru městské památkové zóny. Veřejnost i představitelé města nesou tento dlouhodobě neudržitelný stav velmi trpce a nehodlají se s ním smířit. Situace byla opakovaně diskutována s představiteli Zlínského kraje a město požádalo Ministerstvo spravedlnosti ČR o zpětný převod objektu do vlastnictví města. Jednání o převodu probíhají dosud. K budoucímu využití město sdělilo odhodlání připravit společný projekt smysluplného využití areálu bývalé věznice. V části areálu bývalé věznice by mělo být umístěno muzeum paměti národa připomínající období totalitního režimu. Ve zbývající části pak bylo předpokládáno umístění vzdělávacích aktivit nadregionálního významu. Tyto vzdělávací projekty by navázaly jednak na střední umělecko průmyslovou školu, která je součástí komplexu justičních budov a jednak na aktivity města ve vzdělávací zóně v blízkém areálu bývalých kasáren. Soubor staveb bývalé věznice tvoří třípodlažní křídla vesměs vězeňských prostor, která obepínají vnitřní nádvoří. Jedná se o dispoziční dvoutrakt: chodby na straně jedné a větší či menší cely na straně druhé. Ze souboru hmot pak vybíhá směrem severním poměrně dominantní objekt tzv. samotek v dispozičním trojtraktu, který rozděluje další ohrazenou plochu areálu na dva velké prostory.

13


Příloha č. 1

V ose samotek do vnitřního nádvoří zasahuje původní vězeňská kaple. Nejen stavební podstata ale zvláště klasicistní osová urbanistická kompozice hmot a prostranství je předmětem památkového zájmu. Z hlediska jakéhokoliv připomenutí pohnuté historie areálu zejména v období totalitního režimu je právě vězeňská kaple důležitým faktorem. Za pozitivum integrace obou zařízení lze označit: •

dobrá poloha s výbornou dostupností a možností řešení parkovacích míst

za negativum: •

omezení hmotového rozšiřování souboru s ohledem na památkové zájmy

•

dispozice objektu neumožňující vestavbu sálových prostor z důvodů památkové ochrany a vzhledem ke konstrukčnímu systému

Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a požadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM RPIC byla zpracováno posouzení záměru. Přístavbu nebo dostavbu zcela nové hmoty, která by narušila osovou symetrii a kompozici hmot, nelze s ohledem na památkový zájem označit za možnou. Klíčovým předpokladem jakékoliv integrace je umístění divadelního sálu s jevištěm a provazištěm. Za disponibilní prostorový potenciál, který by měl být předmětem alternativního využití pro divadelní sál lze označit vězeňskou kapli a objekt samotek. Z tohoto hlediska je vlastní kaple prostorově a plošně nedostatečná, musela by projít výraznou přestavbou a bez nutného rozšíření a totální transformace stavebně prostorové nelze plnohodnotný divadelní sál do tohoto místa vestavět, nemluvě o jevištní technologii a divadelní technice, pro kterou zde rovněž nenajdeme dostatek prostoru. Jakýkoliv pokus o takové radikální řešení pak zákonitě ztroskotá na památkových zájmech, s nimiž bude v přímém rozporu. Prostorově a filosoficky výhodnější se může jevit alternativa umístění nového sálu na místě samotek. Z logiky hmotového uspořádání areálu se tato alternativa dá považovat za stavebně reálnější. To by ovšem znamenalo demolici části objektu prohlášeného za kulturní památku. Odstranění celé nebo jen části památky je však dle památkového zákona nesmírně složitý a časově náročný proces se zcela neznámým výsledkem. V praxi se takové skutky či zásahy do památek standardně nepovolují neprovádí. Vzhledem k charakteru hmoty samotek, jejich dominanci a jedinečnosti nelze ani tuto alternativu považovat za reálnou. Pro úplnost rozboru lze připomenout i hypotetickou možnost tzv. odpamátnění celého souboru, nebo-li zrušení prohlášení za kulturní památku. Vzhledem k charakteru, historickým hodnotám a významu této architektury však lze takový krok označit spíše za nemožný. Uvedené posouzení je velmi ideové, pro odpovědné prověření možnosti funkční a prostorové přestavby kulturní památky je nezbytné stanovisko nadřízených orgánů památkové péče. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje

14


II.

Příloha č. 1

OBJEKTY BUDOV MÍSTNÍCH KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ

II. I. CHARAKTERISTIKA MKZ A EXISTUJÍCÍ PROBLÉM Místní kulturní zařízení jsou složky podléhající řízením přímo Městu Uherské Hradiště, které je jejich zřizovatelem. Účelem těchto složek je především uspokojování kulturních potřeb a zájmů občanů města, zejména dané místní části města, ve které je MKZ zřízeno. Vedoucím organizační složky je ředitel(ka). Ředitel(ka) je jmenován(a) a odvolán(a) Radou města Uherské Hradiště. Zřizovatel svěřuje organizační složce do správy majetek, z něhož podstatnou část tvoří budova pro provozování činnosti. Zřizovatel nese náklady na provoz MKZ a údržbu svěřeného majetku. MKZ dlouhodobě vykazují rozpor mezi výdaji na provoz a údržbu majetku a přínosy, které představují pro obyvatele města a dané místní části.

15


Příloha č. 1

II. II. STÁVAJÍCÍ ROZMÍSTĚNÍ MKZ

MKZ Jarošov – 2 592 obyvatel

MKZ Mařatice – 7 687 obyvatel

MKZ Sady – 1 178 obyvatel

MKZ Vésky – 543 obyvatel

MKZ Míkovice – 826 obyvatel

II. III. LIMITY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU •

MKZ s přiděleným objektem nikdy nebudou finančně soběstačná.

•

Výdaje, které vznikají v souvislosti s jejich provozem musí být v rovnováze s přínosy pro obyvatele celého města Uherské Hradiště, zejména potom dané místní části.

•

Odpovídající přínosy lze měřit: o využitím prostor ze strany obyvatel, organizovaných skupin a zájmových celků, o

jiným využitím, které je prospěšné pro vlastníka objektu (např. přispívá na související náklady, umožňuje sdílet náklady s jinou organizací na kterou vlastník přispívá apod.).

•

Stávající využití MKZ ve výše uvedeném smyslu je dle statistik nedostatečné.

•

Jakékoliv změny stávajícího stavu MKZ jsou citlivé pro obyvatele dané místní části, bez ohledu na nevýhodnost pro vlastníka objektů.

•

Vlastník objektů se musí chovat ekonomicky, za což je zodpovědný všem obyvatelům města, nelze neúměrně zvýhodňovat vybrané skupiny městské části.

16


Příloha č. 1

•

V městských aglomeracích je běžná dostupnost cílového místa pro obyvatele 3-5 km.

•

MKZ může dobře pracovat ve prospěch obyvatel i bez samostatně vyčleněného objektu daného do správy.

•

MKZ nemusí být nutně organizační složkou města.

II. IV. NÁVRHY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU MKZ Jarošov (cca 2592 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Subjekt existuje bez vlastních stálých prostor, v případě potřeby si pronajímá prostory tělocvičny v Jarošově, která byla dříve vedená jako MKZ a nyní je přidělená k místní ZŠ. Subjekt je finančně soběstačný – to co vydá za nájem vydělá na vstupném. Jde o středně využívané MZK, které stojí v centru čtvrti. Škola vychází maximálně vstříc. Jedná se o relativně úspěšnou symbiózu, kdy škola poskytuje prostory a MKZ pomáhá při školních akcích (ozvučení, příprava různých slavností apod.). Možné návrhy dalšího vývoje: •

v dalším se zabývat pouze optimalizací objektu (opravy, bourání…),

•

začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat definitivního řešení).

MKZ, které je citlivě vnímáno, zachovány, nejedná se o cestu

MKZ Mařatice (cca 7687 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Jde o využívané MKZ, které stojí v centru čtvrti. Objekt je rekonstruovaný a přiměřeně velký potřebám Mařatic. Škola, která představuje hlavního nájemce stojí hned naproti. Možné návrhy dalšího vývoje: •

v dalším se zabývat pouze optimalizací objektu (opravy, bourání…),

•

začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat definitivního řešení).


MKZ Sady (cca 1178 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Málo využívaný, předimenzovaný objekt stojící v centru čtvrti, absolutně není finančně soběstačný a jeho další provozování je pro Město UH velkou zátěží. Možné návrhy dalšího vývoje: •

odprodej stávajícího zařízení a vybudování nového v přijatelnějších prostorech (problematické hledání nových prostor, finančně náročné řešení),

•

aktivity MKZ přemístit do prostor tělocvičny, která je součástí školy na sídlišti Východ asi 1 km daleko, nastavit model osvědčený v městské části Jarošov,

•

využít MKZ Vésky,

•

začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat definitivního řešení),

•

MKZ provozovat modelem „Vlastní zodpovědnost“ (viz dále).


MKZ Vésky (cca 543 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Jde o středně využívané MZK, druhé nejvzdálenější od Uherského Hradiště. Stojí v centru čtvrti. Největším problémem je zde malý zájem občanů a jejich slabá motivace. Spíše dávají přednost „posezení v prostorách fotbalového hřiště, protože tam nemusí platit nájem“.

17


Příloha č. 1

Možné návrhy dalšího vývoje: •

MKZ zrušit a objekt odprodat,

•

začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení MKZ, které je citlivě vnímáno, nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat zachovány, nejedná se o cestu definitivního řešení),

•


MKZ Míkovice (cca 826 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Jde o středně využívané MZK, nejvzdálenější od centra Uherského Hradiště. Těžiště jeho aktivit spočívá hlavně pronajímání prostor během různých oslav. Srovnatelný prostor v Míkovicích není. Možné návrhy dalšího vývoje: •

začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat definitivního řešení),


•


II. V. MODEL „VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST“ Ve snaze násilně neodebrat občanům daných městských částí mnohdy jediný prostor pro provozování kulturních aktivit a v kontextu výše uvedených omezení v podobě rovnováhy mezi výdaji a přínosy MKZ pro obyvatele města a místní části, je nutné dát zodpovědnost za zrušení nebo udržování MKZ přímo obyvatelům dané místní části. Tito musí prokázat opodstatněnost existence MKZ (z hlediska přínosů pro obyvatele) a související budovy, nebo neprokáží a potom jako řádný hospodář musí vlastník objektu majetek odprodat, případně jinak využít. Jako řešení se proto jeví provozovat MKZ jako občanské sdružení (nebo jinou vhodnou formou včetně privátní), které dostane objekt do správy na určité období (1-2 roky) a bude vyvíjet aktivity vedoucí k vyššímu využití objektu MKZ (komerční pronájmy, pořádání kulturních a jiných akcí - spolupráce s KK při pořádání akcí apod., orientace na obyvatele i mimo městskou část, večerní promítání filmů, besedy a podobně …). V případě, že nebude dosaženo dohodnutých parametrů využití, případně zvýšení počtu kulturních akcí, bude objekt MKZ odprodán, nebo vlastníkem využit k jiným účelům. Obyvatelé místní části tak dostávají možnost ovlivnit osud „svého kulturáku“. MKZ může poté v činnosti pokračovat bez objektu, město nabídne kapacity v blízkém okolí za výhodných podmínek. II. VI. ZÁVĚR FORMULOVANÝ NA ZÁKLADĚ PRACOVNÍCH JEDNÁNÍ V PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Výše uvedené návrhy vnikly analýzou současného stavu, kterou provedl zpracovatel v průběhu zpracování Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti. Na základě jednání vyvolaných výše popsanými návrhy, které byly vedeny s odborníky jednotlivě i v pracovních skupinách byl zformulován následující závěr a doporučení k problematice MKZ. MKZ jsou velmi důležitou součástí občanské vybavenosti jednotlivých městských částí. Jejich význam roste i v kontextu v materiálu Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti formulované SWOT analýzy a vize kultury.

18


Příloha č. 1

Bylo proto hledáno řešení, které s vysokou mírou pravděpodobnosti zvýší přínosy MKZ pro občany (budou odpovídající nákladům, měřeno využitím prostor ze strany obyvatel, organizovaných skupin a zájmových celků příp. jiným využitím, které je prospěšné pro vlastníka objektu) a současně bude s vysokou mírou pravděpodobnosti dlouhodobě udržitelné. Z uvedených návrhů tyto podmínky splňuje a zpracovatel ji doporučuje k realizaci.

varianta

„Začlenit MKZ pod KK“

Přínosy tohoto řešení jsou především: •

MKZ a jejich činnost bude ovlivňována odborem kultury, předpoklad dlouhodobé a koncepční práce.

•

MKZ budou více vytěžována (odborný a zkušený management KK, sdílení akcí apod.), čímž se zvýší přínosy pro obyvatele na úroveň odpovídající nákladům na provoz a údržbu.

•

Jiné varianty řešení mají nižší míru dlouhodobé jistoty zachování MKZ.

Nevýhody tohoto řešení jsou především: •

Zvýšené nároky na management a pracovníky KK.

•

Zvýšené finanční prostředky v rozpočtu KK.

•

Pravděpodobné zvýšené náklady na provoz MKZ vyvolané vyšším stupněm využití (lze částečně kompenzovat vlastními výnosy v MKZ ze vstupného apod.).

III.

BUDOVA Č.P. 21 (BÝVALÁ JEZUITSKÁ KOLEJ)

Budova č.p. 21 (bývalá jezuitská kolej) je objekt mimořádné historické hodnoty v samém centru města Uherské Hradiště. Objekt je ve vlastnictví města Uherské Hradiště a vzhledem k výjimečnosti budovy je již několik let hledáno vhodné využití objektu. Pro nalezení vhodné varianty využití budovy byla v minulosti vypsána i architektonická soutěž. Návrhy na využití objektu se zpravidla poměrně násilně zaměřují na řešení, která berou do úvahy prostorové problémy kulturních institucí zřizovaných městem. Objekt svým uspořádáním je však pro taková řešení méně vhodný a nutně by docházelo k vysokým investicím včetně závažných zásahů do charakteru budovy, přičemž je velmi obtížně dosahováno optimálního stavu z hlediska prostorových potřeb, které kulturní instituce zřizované městem potřebují. Zpracovatel proto navrhuje následující využití budovy: V rámci budovy vybudovat specifické kulturně-intelektuální centrum města Uherské Hradiště. Toto řešení zahrnuje v co nejvíce otevřených prostorech umístění: •

1-2 stylových kaváren s možností sledovat umělecká vystoupení profesionálních i amatérských umělců – viz níže,

•

1 čajovny s možností sledovat umělecká vystoupení profesionálních i amatérských umělců – viz níže,

•

1-2 prodejních galerií uměleckých děl,

•

1 výstavní a prodejní galerie amatérského umění (po dohodě zde bude moci vystavovat kdokoliv a ověřit si tak ohlas veřejnosti),

•

umělecké otevřené podium pro profesionální i amatérské umělce (po dohodě kdykoliv a kdokoliv zde bude moci vystupovat – divadelníci, muzikanti, recitátoři, ukázky z vlastních děl – autorská čtení apod., inspiraci lze hledat např. ve velkých městech (New York, Londýn aj.) v metru, na nádražích apod.,

19


Příloha č. 1

•

autorských setkání,

•

klubového promítání,

•

prodejen pro umělce (umělecké potřeby),

•

antikvariátu,

•

podle vhodnosti částečný přesun výstav umisťovaných v prostorách Městských kin, Klubu kultury apod.,

•

případně dalších vhodných aktivit.

Podstatné pro navrhované řešení je, aby nedocházelo ke kombinaci využití objektu s kancelářskými prostory, čímž by docházelo k narušení charakteru budovy a charakteru návštěvníků. Objekt by se měl stát vhodnou odpočinkovou oázou pro širokou veřejnost, která má nebo si buduje vztah ke kultuře. Výhody řešení: •

objekt bude sloužit kulturním účelům čemuž odpovídá jeho historická hodnota,

•

řešení nebude vyžadovat nereálné a finančně nákladné stavební zásahy,

•

specifickým charakterem projektu dojde k posílení kulturního obrazu města,

•

projekt lze nastavit jako samofinancovatelný minimálně z hlediska provozu.

Nevýhody řešení •

projekt bude vyžadovat počáteční investici ze strany města,

•

bude velmi náročné prosazovat a chránit charakter projektu z hlediska jeho podstaty (kulturně-intelektuální centrum),

•

nutnost zřídit pracovní místo „kulturního managera“, který bude dbát na vhodné a aktivní využívání objektu podle původního záměru, o publicitu mezi domácími, hostujícími, amatérskými a profesionálními umělci.

20

PŘÍLOHA Č.2.

SITUAČNÍ ANALÝZA



Příloha č. 2

Obsah I.

HISTORICKÉ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY PRO STANOVENÍ KONCEPCE ROZVOJE I. I. I. I. I. I.

I. II. III. IV. V. VI.

II.

2

TRADICE ...................................................................................................................2 UHERSKOHRADIŠŤSKÁ KULTURNÍ IDENTITA ..................................................................3 NÁRODNÍ SEBEUVĚDOMOVÁNÍ A FOLKLORISMUS ...........................................................4 ALTERNATIVNÍ KULTURA .............................................................................................6 INSTITUCE ZAJIŠŤUJÍCÍ POTŘEBY MÍSTNÍ KULTURY ........................................................7 SHRNUTÍ...................................................................................................................8

ŠKOLSTVÍ A KULTURA

8

II. I. HISTORICKÝ KONTEXT ................................................................................................8 II. II. SOUČASNÝ STAV...................................................................................................... 10 II. III. VEŘEJNÁ ČINNOST, KULTURNÍ AKCE, SOUTĚŽE, PŘEHLÍDKY .......................................... 13

III. KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI – VÝVOJ I SOUČASNÝ STAV /FESTIVALY, PŘEHLÍDKY/

14

IV.

15

VÝZNAMNÍ NOSITELÉ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

IV.I.

KLUB KULTURY UHERSKÉM HRADIŠTI ......................................................................... 15

IV.I.I. IV.I.II. IV. IV. IV. IV. IV.

V.

II. III. IV. V. VI.

Organizační struktura Klubu kultury Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje

SLOVÁCKÉ DIVADLO ................................................................................................. 20 KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA................................................................................... 20 MĚSTSKÁ KINA ........................................................................................................ 21 DOPORUČUJÍCÍ ZÁVĚRY A NÁVRHY ............................................................................. 23 SWOT ANALÝZA ....................................................................................................... 26

DALŠÍ NOSITELÉ KULTURY V. I.

17 18

27

SPOLKOVÁ ČINNOST................................................................................................. 27

V.I.I. V.I.II. V. II.

Historický kontext Současná situace

27 27

PROFESIONÁLNÍ NEZISKOVÉ A ZISKOVÉ KULTURNÍ ORGANIZACE A SPOLEČNOSTI .......... 43

V.II.I. V.II.II. V.II.III. V.II.IV.

Muzea a galerie Divadlo Kulturní agentury Dům dětí

43 44 45 46

V. III. ALTERNATIVNÍ KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI ......................................................... 46 V. IV. ANALÝZA SWOT ....................................................................................................... 49

V.IV.I. Spolková činnost V.IV.II. Profesionální neziskové a ziskové kulturní organizace a společnosti V.IV.III. Alternativní kultura v Uherském Hradišti VI. VI. VI. VI. VI. VI. VI.

KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A MĚSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ I. II. III. IV. V. VI.

52

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA....................................................................................... 52 MĚSTSKÝ REGION .................................................................................................... 54 PERSPEKTIVA .......................................................................................................... 54 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE ..................................................................................... 55 KULTURNÍ NABÍDKA V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ................................................... 56 SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ ................................. 57

VII. PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ VII. VII. VII. VII. VII.

49 51 52

59

I. HISTORICKÝ KONTEXT .............................................................................................. 59 II. VÝVOJ ARCHITEKTONICKÉHO FONDU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ .................................. 60 III.STÁVAJÍCÍ STAV V OBLASTI KULTURNÍCH PAMÁTEK...................................................... 64 IV. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE V UHERSKÉM HRADIŠTI ............... 67 V. PAMÁTKY V UHERSKÉM HRADIŠTI A JEJICH VAZBA NA CESTOVNÍ RUCH .......................... 67

VIII. KULTURNÍ OBJEKTY A PROSTORY NA ÚZEMÍ MĚSTA

70

PŘÍLOHA A - POPIS VYBRANÝCH VÝZNAMNÝCH PAMÁTEK NA ÚZEMÍ MĚSTA A ATRAKTIVNÍCH MÍST V OKRAJOVÝCH ČÁSTECH MĚSTA PŘÍLOHA B - VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ U VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH INSTITUCÍ VE MĚSTĚ

1


I.

Příloha č. 2

HISTORICKÉ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY PRO STANOVENÍ KONCEPCE ROZVOJE

I. I. TRADICE Město Uherské Hradiště bylo založeno ve 13. století jako královské město, aby po staletí plnilo tři základní funkce: •

Vojensko – strategickou - jako pevnost na jihovýchodní hranici státu;

•

Správní a soudní - jako centrum kraje, který se územně v průběhu dějin proměňoval, ale stále zůstával velmi významnou entitou až do konce 30. let 20. století;

•

Hospodářskou a obchodně tržní - jako středisko obchodu tato jeho funkce přetrvává.

Všechny výše uvedené funkce spolu úzce souvisely. Hlavní byla, a to až do zrušení pevnosti v roce 1789, úloha vojenská. Pak převážila funkce města jako soudního a správního centra. Již odtud lze usuzovat, jak se utvářela novodobá skladba jeho obyvatel. Jinonárodní i domácí inteligence a úředníci představovali vrstvu, která aktivně i pasivně ovlivňovala ráz místní kultury svou mentalitou i vkusem, a to až do zhroucení Rakousko - Uherska. Pomineme-li zachovaný urbanismus historického jádra, pak pro současné kulturní dění v Uherském Hradišti není nijak relevantní historický vývoj města až do druhé poloviny 17. století. Zcela zásadní význam pro formování kulturního rázu města měly náboženské poměry. Především to byl vliv blízkého „zakladatelského“ velehradského cisterciátského kláštera, založení františkánského kláštera v r. 1491, ale především působení jezuitského řádu v letech 1644 – 1773. Baroko a klasicismus předurčují celkový, zvláštním způsobem religiózní, ráz města, dotvářený od poloviny 19. století a za první republiky, v nové vlně proměňovaný v 50. a 60. letech 20. století, a nejvýraznějším rozvojem procházejícím právě v současnosti (od 90. let 20. století). Mluvíme přitom jak o urbanismu a architektonické tvářnosti, tak o duchovnosti, vzdělanosti a živém umění. Úřednické Hradiště zůstávalo téměř nedotčeno industrializací v 19. století. Průmyslový rozvoj, který ovšem musí být chápán v rozměru aglomerace Staré město - Uherské Hradiště – Kunovice, zde nastal vlastně až po 2. světové válce, výrazně v 50. a 60. letech 20. století, kdy do velkých průmyslových podniků dojížděli tisíce zaměstnanců. Vznikají velká sídliště. Mění se skladba obyvatelstva. Podniky si zřizují svá kulturní zařízení. Částečně je to i reakce na změněnou poptávku po kulturních hodnotách a produktech, protože nové obyvatelstvo má samozřejmě jiné nároky a vkus. Navíc ve 20. století ve městě působí, vedle staršího gymnázia a obchodní akademie, také řada nových středních škol. To vše samozřejmě vyvolává změny v oblasti kultury. Než se krátce dotkneme některých klíčových momentů rozvoje kultury, je zapotřebí zdůraznit, že celé dějiny města jsou neodmyslitelně spojeny s širším spádovým okolím, kterému zjednodušeně říkáme „Uherskohradišťsko“. Jedná se pouze o konvenční pojem, nelze jej vymezit jako neměnný tvrdý fakt. Je spojen s celou řadou územních proměn, dramatických událostí i legislativních a hospodářských změn, a to až do vzniku Zlínského kraje a tzv. rozšířené působnosti města, fungující od 1. 1. 2003. Rozhraničení „Uherskohradišťska“ v tomto smyslu nelze provádět na základě etnografického popisu. Nicméně v povědomí obyvatel oblasti je trvale přítomno jako vědomí sounáležitosti a jako součást tradic. Pokud chceme nějak zobecnit tendence, často různorodých i protichůdných kulturních proměn města a jeho okolí, nevyhneme se odvolávání na tradici.

2


Příloha č. 2

Frekventované slovo tradice má několik významů. Dvojznačnost „tradice“ spočívá jak v jejím širokém obsahu, označujícím přirozené přenášení hodnot, symbolů, vzorců chování a kognitivních systémů v bezprostředním životě – tedy z pokolení na pokolení v rodině a skupinách lidského společenství, tak v reflexi a uvědomělém poznávání kulturního dědictví, což teprve umožňuje smysluplné funkční začleňování do kontextu současné kultury. Zatímco „živá tradice“ má v současnosti přímou důsažnost nanejvýš po třetí generaci, ale v globalizovaném světě informační společnosti spíše ještě menší, poznávání, tedy uvědomělá kritická reflexe našich tradic, je trvale nejvhodnější možností pro stanovení základního smyslu rozvoje svébytné místní a regionální kultury, která tak nemůže nikdy úplně ztratit svou kontinuitu a integritu. Pod termínem „tradice“ se také promítá osobní hodnocení minulosti, velmi často s účelovým ohledem na potřeby řešení našich současných politických, kulturních, ale i jiných potíží. Tento nevyhnutelný prezentismus se může prosazovat v široké škále forem – od romantického a naivně nevědomého až po zcela záměrný. Takovéto ideologické využití „kulturních tradic“, jako argumentu k dosažení spíše politických cílů, bylo zcela běžné nejen v období komunismu, ale zejména od poloviny 19. století a při vzniku Masarykovy Československé republiky. V Uherském Hradišti, a vůbec na Slovácku, je ukotvení vědomí smyslu kultury v tradicích obzvlášť silné. Souvisí to zejména s národnostně politickým bojem o vedení města v 90. letech 19. století. O důsažnosti a kulturotvorném významu tradic dodnes svědčí názvy nejdůležitějších hradišťských kulturních institucí, spolků, souborů, organizací, ale i četných sportovních aktivit. Tradice od poloviny 19. století nesporně ovlivnila také umělce, kteří zde žili, nebo jen dočasně tvořili a byli tak ovlivněni prostředím a kulturní atmosférou města a jeho okolí. Hradiště takto představuje vzácný fenomén až dodnes. Tradice zde nezanikla pod náporem modernity, ale transformovala se do nových zajímavých podob. Zjevně i proto, že již v období první republiky vyvolávala také určité odmítavé a alternativní kulturní reakce, které ovšem městskou kulturu obohatily a vnesly do ní nový rozměr. I. II. UHERSKOHRADIŠŤSKÁ KULTURNÍ IDENTITA Jak bylo již zmíněno výše, baroko bylo v Hradišti obdobím, kdy se utvářela novodobá kulturní identita města a jeho obyvatel. Rozhodující úlohu hraje jezuitský řád, budující na dnešním Masarykově náměstí svůj areál s klášterem, kostelem, gymnáziem a seminářem. Rekatolizace dosud převážně protestantského města je spojena s rozšiřováním českých náboženských knih. Obřady v kostele se vykonávali v češtině i němčině a do bohoslužeb je zapojován kancionálový a lidový zpěv. Jezuité, spolu s místní farou, františkány, studenty, městem a vojskem pořádali mohutné náboženské slavnosti propagující národní, zemské a městské patrony - zejména sv. Viktorii a sv. Jiří. Procesí a spektakulární podívaná tak lákala do města tisíce návštěvníků z blízkého i dalekého okolí. Do této doby, také prostřednictvím jezuitských klášterů, spadají soustavnější kulturní vztahy se slovenskou Skalicí. Je inscenováno atraktivní pouliční náboženské divadlo. Součástí těchto akcí je vždy celková výzdoba města, přispívající k všeobecné estetizaci a zušlechťování obecného vkusu. Náboženské slavnosti a živé obrazy jsou spojeny s pompézní obřadností, vyvolávající silné emoce. Cítění obyvatel se kultivuje výtvarnou výzdobou kostelů. To vše má následně vliv jako vysoký vzor imitovaný venkovským obyvatelstvem. Tato nápodoba ovlivňuje ráz slováckého folkloru. Jezuité naopak využívají prvků lidové kultury a řeči, aby tak mohli efektivněji působit na obyvatelstvo. Jezuitské gymnázium je ohniskem vzdělanosti a kultury. Působí zde řada národně i evropsky významných osobností (historiků, jazykovědců, přírodovědců, filologů, teologů a filozofů, ale i misionářských cestovatelů). Na gymnáziu a v semináři mohou studovat také chlapci z chudých rodin z okolí i z města. Důležitou součástí výuky je divadlo, které autorsky i herecky tvoří profesoři a žáci. S divadlem je ústrojně spojena hudba, balet a technicky náročné scénografie. Nejdůležitější jsou však témata divadelních her.

3


Příloha č. 2

Nacházíme mezi nimi i zpracované antické látky, ohlasy aktuálních válečných událostí a oslavu národních světců, včetně sv. Cyrila a sv. Metoděje. Ke tvorbě kulturního sebevědomí přispívá překladová, nejen divadelní, literatura v českém jazyce. Přímo v Hradišti vzniká přebásnění německé předlohy, Zdoroslavíček P. Felixe Kadlinského, jeden z vrcholů české barokní literatury, využívající jako materiál právě lidovou řeč. V Hradišti, které zůstává pevností, centrem obchodu i střediskem správním a soudním, žijí vedle českého obyvatelstva také cizinci. Na malé ploše města uzavřeného v hradbách to vytváří zvláštní komunitu měšťanů, šlechticů, duchovních i venkovanů. Vzájemná komunikace se odráží i v místní kultuře. Rekatolizace ve městě je také, byť druhotně, spojena s vytvářením vlasteneckého povědomí, jehož ústředním bodem je samo město a okolí. Vědomí domova se vytváří v polaritě s cizinou. Je výrazně posilováno při obraně města – pevnosti v četných válkách, zejména pokud jsou útočníci jinověrci, respektive nejsou křesťané. Svérázná místní kultura města a jeho okolí prochází určitým útlumem v čase osvícenského absolutismu, který na této úrovni bezohledně prosazují německy mluvící úředníci. I po zrušení jezuitského řádu však ve městě zůstává několik jeho členů a působí zde dál jako faráři a učitelé. Lze logicky předpokládat, že se mezi měšťany udržuje také vztah k hudbě, k divadlu a literatuře. Jezuitské baroko do Hradiště ústy svých kazatelů přináší myšlenky sociální spravedlnosti a kritiku vůči vrchnosti, ale především tu natrvalo takto vzniká určitý moravský lokální patriotismus, na kterém může dál stavět kultura doby národního obrození a národně - politického hnutí. I. III. NÁRODNÍ SEBEUVĚDOMOVÁNÍ A FOLKLORISMUS Nejstarším ryze světským svátkem v Uherském Hradišti jsou tzv. „královské střelby“ střeleckého spolku. Odbývaly se ve Smetanových sadech, v místech kde dnes stojí Slovácké muzeum. Poprvé je svátek doložen ke dni 9. 6. 1711. Prvým čtenářským spolkem ve městě byl německý Gartenverein (1838). V roce 1855 se proměnil na německo – český spolek Kasino. V duchu doby pořádal nejrůznější slavnosti. Z něj se pak pro účely pořádání hudebních produkcí vyčlenil spolek Mannergesangverein. České národně politické uvědomování ve městě souvisí s impulsem revolučního roku 1848. Družina seskupená kolem významného moravského politika JUDr. Aloise Pražáka v té době založila spolek Slovanská Lípa. Ze 40. let 19. století máme poprvé doloženu zprávu o tom, že se tito vlastenci zajímali také o lidovou kulturu. Důležitým nástrojem uvědomování byla distribuce česky psané literatury, kterou ve městě začal masivně šířit Michal Vladyka. V roce 1862 z iniciativy vůdčí osobnosti Národní strany na Moravě JUDr. Františka Šroma vznikl Čtenářský spolek. Čeští intelektuálové pořádali četné koncerty v bývalém jezuitském gymnáziu, později v Měšťanské besedě, budově stejnojmenného spolku, který vznikl v roce 1867. Plesy, bály a koncerty měly silný národně politický akcent, který zdůrazňovala bohatá výzdoba plná alegorických postav a námětů čerpajících z romantické ideologie českého nacionalismu a panslávismu. Na tradici jezuitského divadla navázala představení kočovných divadel. Hry měly často politické konotace, podněcovaly k vlasteneckým aktivitám. Vlastenecké snahy umocnil vznik novin „Moravská Slovač. Politický týdeník věnovaný lidu, jeho zábavě a poučení“. Od roku 1889 vycházející „Slovácké noviny“. V roce 1877 vznikla v Uherském Hradišti tělovýchovná organizace Sokol. Pozoruhodné je, že plně obsáhla celou šíři společenských a uměleckých aktivit, ale především již intenzivně využívala ve svých produkcích prvků lidového umění, zejména hudebního a tanečního folkloru. Samozřejmě se nejednalo o předvádění autenticky lidových projevů, šlo o demonstraci nikoliv "lidových", nýbrž "národních" hodnot a lid byl ztotožněn s národem.

4


Příloha č. 2

Sociolog H. Bausinger tento jev označil jako folklorismus, kdy "projevy lidových tradic jsou vytrženy ze své původní životní souvislosti a prezentovány ve zcela jiném kontextu …". Ostatně stejně tak se jako manifestace národního cítění propagovala móda lidových krojů. Atraktivní pořad v roce 1887 se nesl pod příznačným heslem: „Ve prospěch národního probuzení – zpívejme!“ V roce 1894 byl založen vlastenecký pěvecký sbor Svatopluk a Spolek divadelních ochotníků. Svatopluk se prakticky až do současnosti stal nejvýznamnějším organizátorem hudebního a hudebně dramatického života ve městě. Rychle si získal vynikající renomé. Již název tohoto tělesa upomíná na zvláštní reflektování místních kulturních tradic dovolávajících se starobylé Velké Moravy, jejíž památky a knížecí hroby hledají amatérští archeologové. Ostatně to je příznačné pro kulturní život Hradiště v 90. letech 19. století, kdy se radikální mladočeši snažili převzít otěže poněmčeného města. Důležitým katalyzátorem těchto snah a spolutvůrcem místní kultury se od roku 1884 stali profesoři a studenti gymnázia. Největším impulsem pro rozvoj kulturního života doby se staly přípravy Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. V roce 1894 v Hradišti vznikl Ústřední národopisný Slovácký výbor. Odtud vedla cesta ke vzniku Slováckého muzea v roce 1914. Příznačné je, že otevření muzea bylo spojeno s folklorní slavností, jejíž součástí bylo i předvádění Jízdy králů a zvykoslovný pořad s aktéry z Kunovic. Folkloristický ráz místní kultury se spíše prohluboval i po vzniku první Československé republiky. Zvlášť monumentální v tomto ohledu byly oslavy 50. výročí vzniku uherskohradišťského Sokola v červenci 1922. Dobový tisk ji označil za „všenárodní akademii“, ale mimořádný úspěch této akci předem zaručovala především účast množství vesnických skupin z četných slováckých obcí. Folklorismus se stal také vyhledávaným tématem pro výtvarné umění. Zejména díky časté přítomnosti Jože Uprky a jeho družiny ve městě se tak formoval obecný vkus. Ovšem prosadil se i jako zcela nová možnost pro uplatnění lidových a uměleckých řemesel. Tento velmi specifický výrobní program usměrňovaly odborné instituce družstvo Slovač, družstvo Slovácké lidové umění, Moravská ústředna pro lidový průmysl v Brně, Moravský ústav pro zvelebování živností a konečně i Ústředí lidové a umělecké výroby. I tato tradice vlastně přetrvala až do současnosti. Určitým vyvrcholením všeobecných tendencí byla Výstava Slovácka, uskutečněná v roce 1937. Měla sice zřejmě především demonstrovat rozvoj podnikání, ale do historie vstoupila jako velká folkloristická akce. Stala se i jakýmsi vzorem do budoucna. Od základů položených kdysi v jezuitském gymnáziu se odvíjel divadelní život. Přes hostující profesionální divadla a snahy ochotníků nakonec vyvrcholil vznikem Slováckého divadla. Mělo původně sídlit v Redutě, ale nakonec našlo trvalý stánek v adaptované Sokolovně. Je výmluvné, že pro první zahajovací představení v říjnu 1945 byla zvolena hra Gabriely Preissové Její Pastorkyňa a spoluúčinkovala v ní folklorní skupina z Kunovic. Stejně tak u příležitosti oslav 15. výročí založení divadla Alois Hajda režíroval Mahenova Jánošíka, se scénografií primáše J. V. Staňka a účinkováním jeho Hradišťanu. V rozumné míře respektuje dramaturgie divadla zvláštní zájmy publika až dodnes. Od poloviny 50. let 20. století je Uherské Hradiště místem, kde se v porovnání s městy této kategorie setkáváme s největším počtem folklorních souborů, skupin a významných uměleckých osobností tohoto oboru. Počátky zdejších kroužků a souborů nacházíme již v roce 1912 a ve 20. a 30. letech. Po překonání ideologické deformace tvorby souborů lidových písní a tanců prosazované v duchu socialistického realismu, se v 60. letech obrátila jejich pozornost k pramenům a od té doby vznikají pozoruhodné hudební a taneční umělecké kreace, které trvale ovlivňují vkus publika, spoluutvářejí kulturní identitu města a navíc je nejvíce zviditelňují navenek a v zahraničí.

5


Příloha č. 2

I. IV. ALTERNATIVNÍ KULTURA Folklorismus vyvolával i určité odmítavé a přehodnocující odezvy. Dílčím podnětem k tomu byly přednášky vědců hostujících ve městě na pozvání Okresního osvětového sboru ve 20. a 30. letech 20. století. Mimo jiné mezi nimi byli Emanuel Rádl, Arnošt Inocenc Bláha v Debatním klubu Arne Novák či Albert Pražák. Modernímu umění byli nakloněni někteří členové bibliofilského spolku a Klubu přátel umění, jmenujme alespoň K. J. Obrátila. Z výtvarníků samotných připomeňme, v místě spíše nepochopené, malíře Miloše Boriu a avantgardního fotografa Jindřicha Kocha. Zcela jedinečnou a bezprecedentní byla tvorba malíře, grafika, sochaře a keramika Vladislava Vaculky (1914 - 1977) a jeho manželky Idy - patrně největší moravské keramičky. Jejich tvorba znamenala zcela osobitou syntézu pochopené lidové tradice a směřování soudobého moderního umění. Ateliér Vaculkových se od poloviny 50. let až do smrti obou umělců stal místem, kam velmi často přicházeli naši nejvýznamnější výtvarníci, teoretici, spisovatelé a dramatici. Moderní obzory však rozšiřovaly také střední umělecko - průmyslová škola, která sem byla přenesena z tehdejšího Gottwaldova a výstavní program Galerie Slováckého muzea. Vkladem do architektonické tvářnosti města byly především funkcionalistické stavby Bohuslava Fuchse. Od roku 1945 nacházejí široký ohlas moderní inscenace špičkových režisérů, scénografů, a herců Slováckého divadla. To platí především o stavu po roce 1990, odkdy SD patří k nejprogresivnějším scénám v naší republice. Prvopočátky soustavnějších filmových projekcí ve městě spadají do roku 1915. Od roku 1929 fungovalo Městské kino v Redutě, později v Sokolovně. Městské kino pak pracuje kontinuálně od roku 1954. V roce 1967 bylo zpřístupněno na svou dobu u nás moderní kino Hvězda. V roce 1977 při něm vznikl Filmový klub. S podporou města se v letech 1981 - 1985 a 1993 - 2006 konaly celostátně (a posléze i mezinárodně) významné festivaly Letní filmová škola pod hlavičkou Asociace českých filmových klubů. Díky promyšlené dlouhodobé koncepci Jiřího Králíka, ředitele festivalu, je LFŠ stejně prestižní jako hlavní státní filmové festivaly. Jejich průvodní odborné pořady, ale především četné doprovodné umělecké programy a hudební produkce, lze označit za jeden z vrcholů a stálic české alternativní kultury. Dnes již neexistující uherskohradišťské Studio amatérských filmů (SAF) navazovalo na přelomu 50. a 60. let 20. století na činnost někdejšího Moravskoslezského klubu kinoamatérů. Ve studiu v Lidovém domě natočili množství dokumentů, krátkých hraných filmů a reportáží. V roce 1960, kdy SAF řídil František Postava, byl právě jeho film s ekologicko - ochranářským námětem "Týká se to také tebe“ (TSTTT) oceněn na oblastní soutěži. Tento okamžik se stal přímým podnětem k pravidelnému pořádání přehlídek amatérských filmů s danou tematikou, festivalu TSTTT. Měl zcela unikátní smysl a význam, protože oficiálním sdělovacím prostředkům komunistická cenzura zakazovala ukazovat pravdu o devastaci přírody. Právě toto tabu mohli amatéři snáze obcházet. V Hradišti se tak začali setkávat filmaři, fotografové, umělci, vědci a publicisté s mladými lidmi ze vznikajících ekologických hnutí. K zakladatelům festivalu patřil český publicista a novinář Josef Velek, jehož odkazu a myšlenek spisovatele Ludvíka Vaculíka se festival dovolává dodnes. Pořadatelství festivalu v 90. letech plně převzal Klub kultury. Rozšířily se kategorie soutěžních filmů o zahraniční amatéry a posléze byla zavedena kategorie mezinárodních profesionálních filmů a videoprogramů. Festival doplňuje řada výstav, souběžných projekcí, odborných seminářů a dalších akcí. Má mezinárodní prestiž a delší dobu je spolupořádán Ministerstvem životního prostředí, Zlínským krajem, Českým svazem ochránců přírody, městy Uherské Hradiště a Uherský Brod a Odborovým svazem pracovníků kulturních zařízení. Vítězné a vybrané filmy tvoří dlouhodobě kolekci, kterou využívají školy z celé České republiky pro ekologickou výchovu. Pořadatelé festivalu také úzce spolupracují s evropskými a světovými festivaly tohoto druhu.

6


Příloha č. 2

Ryze alternativní profil činnosti má od roku 1992 Klub Mír představující zvláštní součást příspěvkové organizace Městská kina, zřízené městem k 1. 1. 1991. Navazuje institucionálně na prvotní snahy, které začal prosazovat v roce 1967 svým klubovým divadélkem Origo v Redutě dramatik, spisovatel, a publicista, člen Slováckého divadla, Vojtěch Vacke. V 60. letech 20. století se dovršil i v Uherském Hradišti radikální generační obrat k populární a rockové kultuře. Vznikla celá řada hudebních skupin. Historicky nejvýznamnější byla formace "Bodláci". Sílící poptávka po tomto kulturním produktu umožňovala pořádat i nákladné koncerty předních českých i zahraničních rockových kapel. I. V. INSTITUCE ZAJIŠŤUJÍCÍ POTŘEBY MÍSTNÍ KULTURY Je zřejmé, že kulturní dění ve městě je svázáno jak s tradicemi, tak s alternativními projevy. Úkolem kulturních zařízení je respektovat tyto dvě hlavní tendence, ale stále přitom sledovat své specifické poslání a určení. Po roce 1948, především jako nástroj propagace kulturní politiky KSČ a ideologického ovlivňování zájmové a zájmově - umělecké činnosti vznikaly metodické Okresní domy osvěty, respektive Okresní osvětové domy, posléze Okresní střediska kulturních služeb či Okresní kulturní střediska. Taková instituce zde vznikla v roce 1952 v přízemí Reduty a činnost zahájila v následujícím roce. Paralelně, na místní podnikové úrovni, působil Závodní klub ROH krajského soudu, Závodní klub Strojíren 1. pětiletky, Závodní klub Mikrotechny, Rudý koutek Okresního ústavu národního zdraví a desítky dalších podobných organizací (včetně zvláštní organizace města). V 60. letech se sloučily ve Sdružený závodní klub pracujících, napřed sídlící v bývalém Lidovém domě a od roku 1986 v nově postaveném objektu kulturního domu na Hradební ulici 1198. V závěrečné fázi své existence tato organizace, bez právní subjektivity, spadala do vnitropodnikové struktury Letu Kunovice, jako zařízení Podnikového výboru Odborového hnutí. Klub zřizoval prakticky všechny soubory a kroužky působící na území města a současně zajišťoval širokou nabídku převážně importovaných programů všech žánrů. Disponoval přitom řadou objektů a prostor s příslušným vybavením - mimo jiné Reduta, Lidový dům, Slovácká búda, hlavní budova na Hradební ulici, místní kulturní zařízení v Jarošově a v Sadech a depozit krojů v pronajatých prostorách. V roce 1991 zaniklo Okresní kulturní středisko i sdružený klub pracujících, a od 1. 1. 1992 byl jejich fúzováním vytvořen Klub kultury - příspěvková organizace zřizovaná městem. Do jeho správy byl převeden movitý i nemovitý majetek. Let Kunovice a odbory přitom veškerý inventář sloužící potřebám kultury darovaly městu. Nová organizace prošla personálním zeštíhlením, zavedla efektivní hospodaření, vytvořila si organizační řád odpovídající legislativním změnám a postupně upravila smluvní vztah ke zřizovaným souborům a kroužkům. Od prvopočátku byla působnost této organizace rozšířena na celé území okresu Uherské Hradiště. Především vzhledem k tomu, že po privatizaci připadl objekt kulturního domu na Hradební ulici Okresnímu úřadu, a ten jej právě s touto podmínkou poskytl k užívání formou smluvní výpůjčky. Činnost zařízení byla nově vymezena tak, aby upokojovala potřeby a zájmy všech generací a současně co nejvíce podporovala rozvoj celého neziskového sektoru ve městě a okolí. V rámci rozšířené působnosti se organizace stala buď přímo plně pořadatelskou, nebo exkluzivně servisní organizací pro nadregionální akce, jako byly Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, mezinárodní festivaly TSTTT a Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik - od roku 1990 a v posledních letech především vůbec největší folkloristické akce v regionu - Slováckých slavností vína a otevřených památek.

7


Příloha č. 2

Od roku 2006 se optimalizovala jak dramaturgie a marketing, tak již dosud vysoká míra finanční soběstačnosti. K silným stránkám zařízení patří téměř monopolní pozice provozovatele objektů a prostor sloužících ve městě pro kulturně společenské účely. Zvláštní význam má renovovaný objekt Reduty, kvalifikovaní a zkušení zaměstnanci, kreativní způsob řízení, věrohodnost pro sponzory a poskytovatele grantů, ideální vztahy se zřizovatelem a skutečnost, že s klubem má zvláštní životní zkušenost množství občanů, kteří prošli zdejšími soubory a kroužky - mnozí od dětských let. Zařízení má velmi dobré renomé i v rámci celé České republiky. I. VI. SHRNUTÍ V současnosti je kulturní obraz města mnohotvárný a bohatý. Zcela organicky se utváří jako výsledek činnosti profesionálních městských a krajských institucí, škol, četných souborů a spolků. Na tomto základě, ovšem s nezbytnou otevřeností vnějším pozitivním vlivům, lze koncipovat základní smysl kulturního rozvoje do budoucna. Nemůže jít o nic jiného než o kulturu, která uspokojuje skutečné potřeby a zájmy občanů města, je atraktivní pro návštěvníky, včetně zahraničních, a představuje nesporné hodnoty, kterými se město může důstojně prezentovat v cizině. Je přitom vhodnější uvažovat o „optimalizaci podmínek rozvoje“ než o „řízení“ kultury. Sama kultura se utváří ze svých vnitřních dispozic, z vlastních zdrojů a tradic. Na druhou stranu podléhá také zákonu nabídky a poptávky. Navíc ji utvářejí také zcela jiné faktory – populační vývoj, síť profesionálních kulturních institucí spolu se spolky a privátními subjekty a schopnost jejich vzájemné spolupráce. Dále je to stav, technická a technologická vybavenost objektů a dopravní dostupnost. Neméně důležitá je pak míra dotací a stále více také schopnost získávat si vlastní zdroje. S touto poslední oblastí aktivit je spojen i dokonalý marketing.

II. ŠKOLSTVÍ A KULTURA Kultura ve školství má mnoho podob. Nejvíce se uplatňuje především přímo v učebních osnovách esteticko-výchovných předmětů, v jejich obsahové náplni a zejména pak v jejich zajímavém uplatňování ve vlastním vyučování. Rozhodující roli zde hraje osobnost učitele. Jistou roli hraje také celková vybavenost školy, její úroveň a celkově pozitivní atmosféra. Existuje ale mnoho dokladů, kdy dobrý učitel dokázal odvádět vynikající výsledky i za nepříznivých podmínek. Jako jeden z příkladů lze uvést učitele, který řídil v těžkých padesátých letech vynikající orchestr. Nástroje kupoval dětem sám z uspořených peněz. Druhým důležitým aspektem je pak vztah vedení školy k tradicím a kultuře obecně. Žáci ve škole pod dobrým vedením mohou získat návyky, které uplatňují po celý život. Poznávají literaturu, hudbu, výtvarné umění, divadlo. Prostřednictvím kultury si osvojují společenské normy, pomocí kultury utváří novou osobnost. Již v úvodu lze tedy říct, že práce učitele a školy je v systému městské kultury nezastupitelná. Pro lepší porozumění úloze škol v kulturním vývoji města Uherské Hradiště i jejich postavení v současnosti, je dobré nahlédnout do historie. Zde je možné hledat nejen kontinuitu vývoje, ale i poučení pro současnost. II. I. HISTORICKÝ KONTEXT V polovině padesátých let devatenáctého století bylo Uherské Hradiště z velké části městem německy mluvícího obyvatelstva. Bylo to dáno tím, že se zde postupně přesunovala část úřednictva v důsledku decentralizace státní správy a také tím, že historicky zde byla silná německá menšina. I střední vrstva obyvatel mluvila podivnou směsicí češtiny a hovorové němčiny. Byl cítit velký vliv blízké Vídně. 8


Příloha č. 2

Praha s obrozenci byla příliš daleko. Přestože před lety se v jezuitské koleji udržovala i kultivovaná čeština, v době o které hovoříme bylo Uherské Hradiště bez českého středního školství. Střední vrstvy a zejména mladí intelektuálové, kteří studovali v Praze, ale i ve Vídni u prof. Sembery, velmi usilovali o zřízení českého gymnázia ve městě. Ten úkol byl nesnadný a přešel často v prestižní boj. V první fázi obrody češství v Uherském Hradišti stáli v čele učitelé a pokrokoví faráři. Nejstarším spolkem, kde se čeští intelektuálové scházeli byl spolek Slovanská lípa, který však v r. 1849 za dramatických okolností zanikl a jeho hlavní představitel učitel Melichar Vladyka byl za trest přeložen. Teprve v r. l862 dochází k obnovení těchto záměrů ve Čtenářském spolku, který se schází u Zeleného stromu a zde vzniká pro Uherské Hradiště důležitá organizace, která po mnoho desetiletí, až do druhé světové války, významně ovlivňuje kulturní život města. Je to Měšťanská beseda. I nově založený Hospodářský spolek velehradský se začíná zaměřovat na školství a vypisuje stipendia pro nadané české žáky. To vše ale nemůže nahradit hlavní cíl, vznik střední české školy ve městě. Obrodu češství posiluje i v r. l872 založený Sokol, chybí však stále střední škola. Přestože Slovácko je v drtivé většině české, jsou zde tři německá gymnázia: v Kyjově, Strážnici a Uherském Hradišti, ale ani jedno české. Nadaní žáci tak studují na německých školách a často se natolik sžívají s tímto prostředím, že dochází k jejich odnárodnění. Je jim pak cizí česká kultura, o místní vesnické, odkud většinou pocházejí, ani nemluvě. Snahy o založení českého gymnázia v Uherském Hradišti vrcholí 20. l2. l880 peticí adresovanou ministerstvu kultury a vyučování. Žádá se v ní zrovnoprávnění české a německé výuky na uvedených gymnáziích. Tato petice vzbudila velký odpor v německy ovládané městské radě i v říšské radě ve Vídni. Roku l882 dochází v Uherském Hradišti k založení Ústřední matice školské a ta spolu s dalšími organizacemi svolává na Rochus tábor lidu, kde se sešlo více jak sedm tisíc podpůrců zřízení české střední školy v Hradišti. To už nejsou nějaké ojedinělé akce neuspokojených intelektuálů, jak argumentuje německá strana. Je ustanoven přípravný výbor v čele s velehradským starostou J. Heroldem. Ve výboru jsou zastoupeni i říšští poslanci, mnoho známých osobností z širšího okolí, ale také třeba hrabě Berchtold z Buchlovic. Tento vývoj již nelze pominout, nicméně ani po mnoha peripetiích a jednáních ve Vídni se nepodařilo dosáhnout kýženého cíle. Němci i vedení města tuto myšlenku nadále bojkotovali. Pomoc přišla z Prahy. Ústřední matice školská, ústy svého předsedy dr. Rygra, vzkázala, že Matice školská gymnázium v Hradišti otevře. Toto rozhodnutí vzbudilo na celém Slovácku obrovské nadšení. Dne l5. září l884 bylo přijato do gymnázia ll5 studentů a l6. září za veliké účasti obyvatelstva, duchovenstva, poslanců, úřadů, důstojníků, místní posádky a čestných hostů bylo gymnázium slavnostně otevřeno. Současně začal vycházet první český časopis ve městě, Moravská Slovač. Tento malý historický exkurz, týkající se počátku novodobé české kultury ve městě, je důležitý z hlediska vlivu gymnázia a školství ve městě na další kulturní život města, a to až do let padesátých dvacátého století. Spolky a školy tvořily základ kultury ve městě po mnohá další desetiletí. Hradišťské gymnázium se brzy po svém vzniku stalo státním a jeho situace se zejména ekonomicky zlepšila. Prvním ředitelem byl jmenován Josef Lošťák. I zde mělo město veliké štěstí, protože to nebylo neznámé jméno. J. Lošťák patřil v Praze k zakladatelům spolku Blaník, předchůdci Moravské besedy v jejímž vedení byl krátký čas i mladý prof. T. G. Masaryk. Později z ní vznikl první Slovácký krůžek. Vztah k lidové hudbě a vesnické kultuře se tak přenáší i do Uherského Hradiště. A není sám. Jedním z prvních profesorů gymnázia je i národopisec J. Klvaňa. Za účasti Klvani a Lošťáka se na gymnáziu začíná provozovat mezi studenty zpěv a hudba, patrně lidová i vážná. K nim se přidává prof. Kolman, který sestavuje studentský orchestr a prof. Jansa se svým pěveckým sborem. Zde se počaly tvořit počátky novodobé kultury města.

9


Příloha č. 2

I další školy silně ovlivňovaly kulturní dění ve městě, např. studenti obchodní akademie stáli u zrodu souboru Hradišťan. Za připomenutí stojí, že mezi nimi byl např. známý etnograf K. Pavlištík. Historie uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti by zasloužila samostatnou kapitolu, protože výstavní činností a výchovou nových umělců, z nichž mnozí v regionu zůstali, měla a má na kulturní klima města nepopíratelný vliv. Akademie, školní besídky, majálesy, soutěže, přehlídky, amatérské divadlo, to vše patří do historie i současnosti kulturního života škol. Pěvecké sbory na základních školách tvoří rovněž potenciál kulturní atmosféry ve městě. Základní umělecká škola má své specifické místo v této historii. Zejména pak osobnost jejího učitele J. Čecha žije nadále mnoho let v činnosti jeho žáků. Ojedinělou osobností byli také učitelé Z. Chalabala a O. Halma, za jejichž života byla v Hradišti Slovácká filharmonie, amatérské těleso s profesionální úrovní. I vynikající pěvecký sbor Svatopluk má napojení na školy. V minulosti bylo Uherské Hradiště baštou dechové hudby. V dávnější historii to byla především výborná Padělova dechovka a posádkové hudby vojenské. Až po r. l937 se začínají prosazovat cimbálovky. A to právě i díky pravidelné výchově muzikantů na školách, zejména počátkem padesátých let až dodnes. Tradici mají i hudby taneční a jazzové. Čaje a taneční zábavy v Liďáku a na Koruně patřily vždy neodmyslitelně ke kultuře v Hradišti. Divadlo se hrávalo v minulosti v Redutě. Slovácké divadlo vzniklo rovněž na základě potřeb a tužeb občanů a ne nějakým dekretem shora. Významným subjektem, který stojí za zmínku, je také Měšťanská beseda - dnešní školní družina. To bylo místo kultury nejméně padesát let. Měšťanská beseda sehrávala stejnou úlohu jako nyní Klub kultury. V jejím vedení byli trvale učitelé. Velkým zlomem v pozitivním slova smyslu byla ojedinělá akce přesahující význam regionu a jistém slova smyslu i republiky. Byla to výstava Slovácko l937. Nikdy předtím a nikdy potom už Hradiště takovou velkolepou akci neuspořádalo. V dnešní době výstava splývá především s národopisem. Nebylo tomu tak vždy. V Hradišti a okolí prakticky neexistovala cimbálová muzika, s výjimkou Kunovic a příležitostně v Hradišti. Venkov ovládala dechovka a taneční hudba včetně jazzu. Staré lidové zvyky byly sice předváděny, protože se na vesnicích dodržovaly, ale obnova hudby v poněkud jiné podobě nastává až po výstavě, a to zejména v letech padesátých a šedesátých. Na tomto posunu mají také zásluhu především školy a učitelé. Kultura a školství v Hradišti procházely změnami způsobenými zejména vlivem okolního světa a módy. Město i školy však přijímaly tyto změny tak, že je vstřebávaly, ale stále si udržovaly svůj hradišťský charakter, atmosféru i cosi, co tvoří genius loci tohoto města a je v jiným místech neopakovatelné a nepřenosné. Důležitým okamžikem v životě města bylo i založení Muzejního spolku a následně pak vznik Slováckého muzea. I v současnosti má muzeum velký podíl na kulturním životě města a zejména pak i na spoluúčasti při pořádání větších kulturních akcí ve městě. Jako příklad lze uvést podíl na Dnech vína a otevřených památek, předvádění řemesel, vánočních aktivitách a pod. Muzeum se nezaměřuje pouze na práci vyplývající z jeho zřizovací listiny, ale navíc se podílí na dalších kulturních aktivitách ve městě. II. II. SOUČASNÝ STAV Školy v současné době již nehrají tak význačnou roli v kulturním životě města jako tomu bylo dříve. Určitou dobu byly spolu s některými spolky hlavními nositeli kultury ve městě. Postupně však jejich úlohu přebíraly profesionální instituce. Osvětové besedy, městské kulturní středisko, Slovácké divadlo a zejména Závodní klub, dnešní Klub kultury. Úloha škol se navíc změnila. Je kladen větší důraz na množství informací, škola je administrativně i ekonomicky daleko složitější organismus.

10


Příloha č. 2

Konkurence ve vzdělávání, složitá kontrolní, metodická, poradenská činnost, spousty zbytečné práce zcela změnilo poslání učitele. Celá tato změna má své hluboké příčiny sahající až do padesátých let a zdá se, že z těchto negativních změn jsme se nepoučili, pouze je vedeme v jiném stylu. Nová generace učitelů si bohužel už neměla možnost přičichnout k práci těch prvorepublikových, kteří byli spolutvůrci kultury ve městě. Navíc společenská situace je jiná, děti a mládež jsou formovány stále více médii a vnějšími vlivy, než rodinou a školou. Přes všechny tyto změny a mnohé další, podíl škol a učitelů v Uherském Hradišti na vytváření kulturního života města není zanedbatelný. Zejména pak v estetické výchově, konkrétně ve výtvarné a hudební výchově dosahují někteří učitelé vynikajících výsledků v práci s dětmi. Jejich činnost není příliš vidět, ale činí první kroky, které pak mohou mít velký význam pro orientaci budoucího dospělého, často jej trvale získávají pro kulturu, která se stává nezbytnou součástí jeho života. Zde hraje pak velmi rozhodující roli ZUŠ a hradišťské soubory, Dům dětí a mládeže a zájmové kroužky. • Základní školy Základní školy dělají často neviditelnou, ale velmi užitečnou práci a dělají-li ji dobře, jejím výsledkem je významný přínos pro kulturu. Většina škol má pěvecké sbory, někdy určené pouze k občasným příležitostem, jindy trvale fungující. Často je to dáno osobností učitele, který na škole působí. Některé školy se pouští do divadelních představení, časté jsou školní akademie. Někdy se školy účastní soutěží uměleckého charakteru vypisovaných ministerstvem školství nebo některými zájmovými organizacemi. Volnočasových aktivit organizovaných základními školami je poměrně dost. Běžné jsou kroužky výtvarné, keramické. Návštěvy koncertů a divadelních představení patří k běžnému životu škol. Školy mají mnohé kroužky, které se objevuji někdy i nepravidelně. ZŠ Větrná například národopisný, výtvarný, hudební. Součástí života škol jsou také přednášky, folklórní vystoupení, návštěva výstav, filmů, recitační soutěže. Také spolupráce s knihovnou a galerií. Nebo návštěva archeoskanzenu Modrá, Velkomoravského památníku Staré město /ZŠ –sportovní/. ZŠ v Mařaticích spolupracuje s místním kulturním zařízením zejména při pořádání besed u cimbálu, s divadelním kroužkem nebo při vánočním koledování. Aktivitu v tomto směru vyvíjí kroužek Mařatánek. Základní škola Za Alejí např. pořádá projektový den Uherského Hradiště a okolí. ZŠ Jarošov má kroužek taneční, literárně-dramatický, pěvecký, výtvarný a mediální. ZŠ-východ má kroužky národopisný, keramický, výtvarný a hry na hudební nástroje. Součástí těchto aktivit je i velikonoční a vánoční jarmak. ZŠ - UNESCO má velmi dobrý pěvecký sbor. Uvedené příklady ukazují na bohatý kulturní život základnách škol. Jsou zde ale docela velké rozdíly, patrně je to tím, jak je zaměřeno vedení školy. • Základní umělecká škola Hradišťská základní umělecká škola měla docela štěstí na výborné učitele. Již vzpomínaný J.Čech položil základy lidové hudby a byl příkladem pro další učitele v celém regionu. Dnes poskytuje Základní umělecká škola v Uherském Hradišti základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje pro studium učebních a studijních oborů ve středních uměleckých školách; připravuje také pro studium na vysokých školách s uměleckým a pedagogickým zaměřením. Je školou čtyřoborovou - má obor hudební, taneční, výtvarný, literárně dramatický a výuku v kurzech v rámci jiné činnosti. Škola každoročně pořádá přibližně deset veřejných koncertů žáků i učitelů ve velkém sále Reduty - vánoční, absolventů a souborů, sólistů a komorních souborů, učitelský koncert, tématické koncerty: Rok české hudby (2004), k výročí W. A. Mozarta (2006), Poetické večery k poctě B. Martinů, L. Janáčka, P. Ebena. Kromě dvacítky besídek pořádá i tématické večery – kytarové, jazzové atd. Žáci školu každoročně zastupují v celostátních soutěžích, první místa si přivážejí také z mezinárodních akcí.

11


Příloha č. 2

Ve škole pracují čtyři smyčcové a tři kytarové soubory, taneční orchestr, dva pěvecké sbory a mnoho komorních souborů. Mezi nejúspěšnější tělesa školy patří dlouhodobě cimbálová muzika, jejíž vedoucí Pavel Štulír vychovává pátou generaci – všechny předchozí působí ve městě a okolí samostatně - Dolina, Cifra, Harafica, Cimbálová muzika S. Gabriela, spolupracuje s Hradišťánkem, zúčastňuje se folklorních festivalů. Žáci školy absolvují každoročně mnoho vystoupení na vernisážích a dalších akcích pořádaných různými institucemi města Uherské Hradiště. Škola také každoročně pořádá několik tématických výstav. Jejími výstavními prostorami jsou, kromě celoroční galerie v prostorách školní budovy, například: Slovácké divadlo, Slovácké muzeum - projekty: “Muzeum očima dětí“ atd., Galerie Slováckého muzea, Klub kultury, Reduta, kino Hvězda - černobílá a digitální fotografie. Další aktivitou školy je pak pořádání několika výtvarných seminářů pro učitele celého kraje. Mezi akce školy spadá také každoroční pořádání dvou celovečerních tanečních koncertů ve Slováckém divadle. V rámci svého oboru spolupracuje Taneční studio Laďky Košíkové na akcích mimo rámec města – např. s choreografií Genesis na diecézním setkání ve Zlíně září 2006 v hale Novesta za přítomnosti arcibiskupa, vystoupení v pořadu Cimbál jak ho neznáme s choreografiemi na hudbu L. Janáčka – Ostrava, vystoupení na Konzervatoři v Ostravě – koncert ke 150. výročí L. Janáčka. Nejvýznamnější akcí tanečního oboru v poslední době bylo zpracování hudebně taneční kompozice Rok na vsi, kterou natočila a již několikrát uvedla Česká televize. Dětská divadla a sóloví recitátoři se každoročně účastní národní přehlídky Dětská scéna v Trutnově, divadla poezie a sólisté jezdí na Wolkerův Prostějov nebo mezinárodní přehlídku Moravský podzim ve Valašském Meziříčí, Divadelní soubor „Dohráli jsme“, který vede Hana Nemravová, vystupoval už na různých celostátních festivalech - Divadelní Třebíč, Náchodská Prima sezóna, Šrámkův Písek, Jiráskův Hronov, celostátní kolo ZUŠ Hradec Králové atd. ZUŠ je pravidelným pořadatelem okresních a krajských kol soutěží ZUŠ, pořádá také okresní a krajské přehlídky pro všechny školy a školská zařízení. Například: krajská přehlídka školních pěveckých sborů Zlínského kraje, krajská přehlídka dětských divadel Dětská scéna, krajská přehlídka uměleckého přednesu a divadel poezie -Wolkerův Prostějov v rámci Divadelního festivalu Žebřiňák. V roce 2004 byla pořadatelem celostátního kola soutěže literárně-dramatického oboru ZUŠ. Současná hlavní budova ZUŠ na Mariánském náměstí je v dost špatném stavu a potřebám výuky nevyhovuje. Škole mimo jiné také chybí vlastní koncertní a divadelní sál. O budoucím umístění ZUŠ v Uherském Hradišti se neustále vedou diskuse mezi ZUŠ a představiteli města Uherské Hradiště, jako majitelem budovy. ZUŠ vede s jeho představiteli neustále jednání o možnosti přestěhování do jiných prostor. Nabízí se spolupráce na vzniku budoucího kulturně-vzdělávacího multigeneračního centra v určité modifikované formě uměnovědní vzdělávací instituce. • Gymnázium V kulturních činnostech nemá hradišťské gymnázium srovnání s žádnou jinou střední školou v kraji. Toto odvážné tvrzení je doložitelné, stačí k tomu základní informace. Gymnázium vybudovalo ve vedlejší budově S-klub, kde jsou pořádány pravidelné pořady komornějšího charakteru, od besed, hudebních produkcí, literárních večerů, až po filmový klub. Mediálně i kvalitou práce se patrně nejvíce prosadil pěvecký sbor Svatý pluk, vystupující v mnoha místech mimo region. Gymnázium má i velice dobré jazzové kapely Jazz-swing, Jazzgang a pěvecký kvintet. Vážnějšímu repertoáru se věnuje pěvecký sbor Klíček, který je zaměřen na studenty věkově mladší. Tradicí gymnázia, sahající mnoho desetiletí zpět, je mít dobrou cimbálovou muziku, případně i folklorní soubor. To se dodržuje ve vysoké kvalitě dodnes. Gymnázium má také taneční kroužek, studenti vydávají nepravidelně svůj časopis, zabývají se vlastními literárními aktivitami včetně úspěšné recitační soutěže.

12


Příloha č. 2

Kvalitní je zde po mnoho let výtvarná výchova, aktivní v systému Film a škola je studentský filmový klub. Školní akademie bývají vyvrcholením této bohaté zájmové činnosti. V systému výchovy jsou dobrým příkladem i tradiční taneční pořádané po mnoho generací. I ples gymnázia do těchto kulturních aktivit dobře zapadá. Neorganizovaně ve škole působí stále několik kapel různých žánrů, které sice často zanikají a opět nově vznikají. Dobře organizovaná je i spolupráce se Slováckým divadlem. Studenti patří k jeho pravidelným nadšeným návštěvníkům. • Střední umělecko – průmyslová škola a další střední školy Další střední školy vzhledem ke svému zaměření nehrají už tak rozhodující roli jako gymnázium. Výjimečná je samozřejmě Střední umělecko-průmyslová škola. Nejen výchovou profes.výtvarných umělců, ale i svým nepřehlédnutelným vkladem do kulturního života města. Podílí se na organizaci sympozií a výstav ve městě. Jako příklad takových akcí lze uvést spolupráci na medailérském sympoziu, se Slováckým muzeem, nebo Mezinárodním malířském sympoziu. • Obchodní akademie Obchodní akademie patří k tradičním středním školám. Folklorní tradice jsou zde prezentovány třeba při Tříkrálovém zpívání, kulturní vystoupení studentů jsou uplatňována při slavnostech školy, zejména při ukončení studia. • Střední škola Mesitu Střední škola Mesitu uspořádala výstavu Knihařství v Uherském Hradišti. Zařadila do svého učebního programu obecnou estetickou výchovu, má kroužek dramatické výchovy, Klub přátel slováckého divadla a účastní se projektu Film a škola. Navíc mnozí studenti středních škol jsou členy folklórních souborů regionu. • Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže má silné estetické oddělení, probíhá zde i výuka keramiky a počet kroužků z kulturní oblasti je srovnatelný s podobnými zařízeními ve větších městech. • Vysoké školství Nově se vyvíjející vysoké školství může v budoucnu jistě ovlivnit kulturní atmosféru ve městě. Zkušenosti z vysokoškolských měst ukazují, že studenti vysokých škol přinášejí nové podněty a objevují se nové kulturní aktivity, zejména v oblasti alternativní kultury. Vysokoškolští studenti jsou více otevřeni podnětům, které přicházejí ze světa, někdy však jsou k pomíjivým povrchním, módním prvkům nekriticky obdivní. Je zde určité nebezpečí ohrožení tradic, v Hradišti velmi silně zakořeněných. Síla módy a spotřební kultury je určitým nebezpečím i pro tak kulturní místo, jakým město jistě je. II. III. VEŘEJNÁ ČINNOST, KULTURNÍ AKCE, SOUTĚŽE, PŘEHLÍDKY Veřejná činnost škol je sice bohatá, ale zdá se, že je nerovnoměrná. Jsou školy velmi aktivní, které patří k nositelům kultury v Uherském Hradišti jako je gymnázium a ZUŠ, jsou i školy méně výrazné. Je to samozřejmě dáno podmínkami a obsahovým zaměřením škol. U základních škol se jeví zajímavým podnětem vypracování srovnávací analýzu jejich kulturně-výchovné činnosti. Zdá se, že ve srovnání s dřívější dobou je podíl kultury v těchto typech škol menší než tomu bylo dříve. Zde je patrná určitá rezerva v koncepci kultury města. Je zapotřebí znovu zdůraznit, že práce škol sice není příliš vidět, ale pro budoucnost má docela velký význam. Její zanedbání by mohlo mít velký vliv na vývoj kultury ve městě. Protože podrobné srovnání neexistuje, nelze činit definitivní závěr. Určitá disproporce je ale zřejmá. Možnosti využití kulturní kapacity školství pro potřeby města nebo i širšího okolí nejsou zdaleka vyčerpány.

13


Příloha č. 2

Bylo by dobré, aby odbor kultury měl nejen přehled o souborech a kroužcích na školách, ale aby sledoval i jejich vývoj a kvalitu, protože ta je vzhledem k rychlým výměnám složení těchto kolektivů velmi proměnlivá. Kdo však zná úroveň soutěží škol v uměleckých disciplinách, je překvapen jejich často vysokou úrovní. Větší využití těchto kolektivů může učinit kulturní nabídku v Hradišti ještě bohatší a pestrobarevnější.

III. KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI – VÝVOJ I SOUČASNÝ STAV /FESTIVALY, PŘEHLÍDKY/ Stejně jako ve školství má i město bohatou kulturní minulost. Počeštění města a kultury není historie tak vzdálená. Je to historie posledních ani ne stopadesáti let. Ale je to základ, na kterém je kultura v Hradišti postavena dodnes. Je to téměř nenarušená kontinuita, která není dána každému městu, proto si myslím, že je třeba ji nejen znát, obhajovat, ale stále rozvíjet, což se ve městě s určitými potížemi a problémy bohudík daří. Jak již bylo v kapitole o školství řečeno, nejprve šlo o souboj německého vedení města a nově se rodící, česky mluvící inteligence, pocházející většinou ze středních a nižších vrstev. Po již zmiňovaném spolku Lípa sehrála rozhodující roli Měšťanská beseda, jejíž členové si vystavěli i spolkový dům /dnešní družina/. Kulturní pořady, nejvíce koncerty a divadelní představení, probíhaly také v Sokolovně /nyní Slovácké divadlo/ a Redutě. Německy mluvící občané se scházeli a provozovali kulturu v dnešním Liďáku, jejich spolek se nazýval Gartenverein, později Kasino. Kultura se však odbývala i v některých restauracích a jejich zahradách. Zejména to byly výlety a letní zábavy, společenská setkání, divadlo, koncerty, hudba. Význačné byly v tomto směru restaurace u Holubů /Koruna/a Fojta, později i další. Restauratéři a hoteliéři se v tomto provozování předbíhali. Nešlo jen o přilákání návštěvníků a získání kšeftu, ale tehdejší majitelé těchto zařízení byli jednak vlastenci, měli určitou intelektuální úroveň a kultura jim nebyla cizí. Dá se to doložit také tím, že je vídáme v různých výborech a organizačních štábech významných kulturních akcí. Rozhodující úlohu však mělo vedení města a vedení spolků. Hradiště nemělo v této době prakticky starostu, který by nevykonal nějaký významný kulturní čin. Nezapomenutelná jména by pro všechny obyvatele města by měla být ta, která patřila apoštolům počátků hradišťské novodobé kultury konce devatenáctého a počátku dvacátého století. Připomeňme alespoň redaktora Kretze, lékárníka Štancla a jeho spolupracovníka Nečase. Ti a mnozí další utvářeli atmosféru starého kulturního Hradiště. Za nimi sem jezdili M. Aleš, J. Úprka, Schwaiger, Herben, Machar. Tradice zde tvořená měla následovníky a další pokračování. Nemalou úlohu v hradišťské kultuře sehrávali i Sokoli a Orli. Byly tu i další spolky, mimořádný význam mají třeba hasiči. Veřejná shromáždění, přehlídky, festivaly, setkávání, poutě, tábory slováckého lidu na Rochusu, to vše se odehrávalo za účasti hudebních, divadelních a tanečních skupin z místního obyvatelstva, případně za účasti okolních obcí. Tato ojedinělá tradice se dodržuje dodnes, např. při Slavnostech vína a památek v měsíci září. Snad stojí za to připomenout některé významné akce, které historie zaznamenala a překračují svým významem nejen území města, ale jejich silná ozvěna je slyšet i po mnoha desetiletích. Prvním velkým shromážděním a impulsem byla velkolepá slavnost cyrilometodějská na Velehradě r. l863 a založení Hospodářského spolku velehradského, který sehrál velkou úlohu při vzniku gymnázia v Uherském Hradišti. Druhým velkým shromážděním byl tábor lidu na Rochusu na podporu českého gymnázia za účasti všech okolních obcí.

14


Příloha č. 2

Když se připravovala naprosto ojedinělá akce, národopisná výstava v Praze v roce l895, zůstalo Hradiště poněkud stranou. Nepřesvědčila Hradišťáky ani aktivní účast takových veličin moravské kultury jako byli L. Janáček a F. Bartoš, na přípravách této výstavy. Důvod byl jednoduchý. Hradiště nebylo město nakloněné organizovanému folklóru, fandilo se divadlu, vážné hudbě, sborovému zpěvu, oblíbená byla Padělova městská dechovka, Kněžpolanka, vojenská posádková hudba, kuželky, hasičská cvičení, zahradní výlety. Folklór nebyl v módě. Navíc byla lidová vesnická kultura v odívání a zvycích živá všude kolem. V hudbě vládla ale dechovka. To znamená, že folklór, soubory, cimbálové muziky jsou v kultuře města věcí zcela novodobou, jejíž rozvoj nastal až po roce l937 a zejména pak v padesátých a šedesátých letech. Nic to ale nemění na tom, že je to kultura potřebná, ve městě živá a velmi pro jeho charakter přitažlivá. V dalších desetiletích se objevují pokusy o oživení původní strunné hudby i pro prezentaci lidové kultury ve městě. Tyto snahy vrcholí v roce l9l4. V Hradišti se totiž rozhodli uspořádat Výstavu Moravského Slovácka k padesátému výročí založení Hospodářského spolku velehradského. Je zajímavé sledovat, jak záměry a programové cíle jsou podobné třeba Slavnostem vína a památek, které jsou pořádány v dnešní době. Opět se tak projevuje důležitý prvek hradišťské kultury, který si uvědomujeme už jen podvědomě. Kontinuita vývoje kultury ve městě. Tyto snahy však přerušila první světová válka. Až v roce l922 se konala výstava menšího rozsahu, Slovácký den v Uherském Hradišti. Dobový tisk popisuje krásu krojů a předváděných zvyků. Co je jistě poučné, a navíc to představuje určitou rezervu i pro dnešní dobu, je zmínka o velké návštěvě Francouzů, Angličanů, Holanďanů a dalších národů. Zajímavým podnětem by mohlo být vzít si z této informace poučení a vyvinout větší snahu o kontakt s krajanskými spolky, ambasádami a kulturními centry v zahraničí. Naprosto ojedinělou a do dnešních dnů nepřekonanou akcí nejen v Uherském Hradišti, ale v celém kraji byla Výstava Slovácka l937. Je dodnes natolik inspirativní, že je zapotřebí se o ní zmínit podrobněji. Mnohé postupy mohou být užitečné a použitelné i v dnešní době. Navíc letos je sedmdesát let od jejího uspořádání. Dodnes žijí pamětníci, kteří o této velkolepé akci hovoří s neskrývaným nadšením. Prvním rozdílem, který je zřejmý na první pohled a s dnešním pojetím je poněkud v protikladu, je demokratičnost. Druhým neméně významným, který s prvním souvisí je určitá apolitičnost. Do přípravné fáze slavností a jejich pracovních skupin byli delegováni lidé, nehledě na jejich případné politické přesvědčení či ambice. Důsledně se ctila odbornost. V zastřešujících orgánech pak byli nejvýznamnější političtí představitelé. V podvýborech pak bylo neuvěřitelně vysoké množství odborníků, starostů, učitelů, farářů a dalších profesí. Dosáhlo se tak přirozené ústní propagace po celém regionu. To byla jen jedna z výhod. Osobní angažovanost velkého počtu lidí v takovém projektu hraje mimořádnou roli.

IV. VÝZNAMNÍ NOSITELÉ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI IV.I. KLUB KULTURY UHERSKÉM HRADIŠTI Příspěvková organizace města Uherského Hradiště Klub kultury (KK) vznikla 1. ledna 1992 usnesením Městského zastupitelstva v Uherském Hradišti č. 536/VII. ve znění usnesení Městské rady v Uherském Hradišti č. 463/51 spojením původně státem zřizovaného Okresního kulturního střediska (OKS) a odborového zařízení zřizovaného PVOS Letu Kunovice - Sdruženého klubu pracujících (SKP). Činnosti Klubu kultury (hlavní předmět činnosti dle Čl. II. Zřizovací listiny) tak vyplývají z činností obou dříve samostatných institucí. Z SKP přešly na KK.

15


Příloha č. 2

1. Povinnosti v oblasti kulturně společenských činností Mezi činnosti uvedené v tomto bodu patří mimo vlastních a agenturně zprostředkovaných kulturních a kulturně společenských pořadů také pořádané a spolupořádané plesy (Ples Města Uherské Hradiště, Ples přátel kultury, Ples seniorů, oslavy 750 let UH, Den dětí, Hradišťské kulturní léto...). Vedle toho Klub kultury s mimořádným úspěchem pořádá cyklus koncertů vážné hudby, cyklus jazzových koncertů a letní koncerty u Slovácké búdy (v roce 2006 proběhlo v rámci těchto tří aktivit 10 koncertů s průměrnou návštěvností 90 osob na akci). 2. Správa a provozování kulturně výchovných zařízení V současné době Klub kultury spravuje objekty v Uherském Hradišti: Klub kultury, Hradební 1198, Slovácká búda, Smetanovy sady, Reduta včetně nádvoří, Masarykovo nám. 256). Správa objektů je správně technická činnost bez přímé vazby na kulturní a kulturně společenskou činnost. 3. Povinnosti v oblasti výchovně vzdělávací činnosti Zde jsou zahrnuty semináře, školení, kurzy, výchovně vzdělávací pořady pro děti a mládež. Klub kultury pořádá pravidelně semináře z oblastí daňových, personálních a pracovně právních, změn ostatních zákonů a předpisů apod. Podle aktuálních potřeb pořádá Klub kultury cca 5 seminářů a školení ročně. Každý rok otevírá Klub kultury přibližně 20 jazykových kurzů (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština). Pro děti v předškolním věku a pro děti a mládež ve věku 7 - 18 let pořádá Klub kultury každoročně 8 koncertů a literárně dramatických představení. 4. Publikační činnosti zahrnující vydávání tiskovin, periodik a knižních titulů Klub kultury je vydavatelem Zpravodaje města UH (měsíční náklad 1200 ks), kromě toho se jako příloha Zpravodaje města UH nebo samostatným nákladem vydávají kalendáře, ročenky, přehledy, pohlednice, katalogy, propagační tisky, plakáty apod. Samostatnou kapitolu činnosti tvoří knižní aktivity. V současnosti Klub kultury tvoří publikaci k 750. výročí založení města Uherské Hradiště, v minulosti vydal Knihu o Redutě, vydal sbírku básní O. Horkého, vydal knihu o J. V. Staňkovi apod. 5. Pořádání a odborný dozor nad regionálními a nadregionálními aktivitami v oblasti kulturní a společenské Zde jsou zahrnuty aktivity přesahující hranice města Uherské Hradiště, výstavy, festivaly. Klub kultury se významně spolupodílí na nadregionálních akci Slavnosti Čechů a Slováků na Javořině, Oslavy 28.října, Silvestr na pomezí (Slavnosti přímo organizuje a garantuje a stará se o financování). Další významnou aktivitou je spolupořádání Kopaničářských slavností ve Starém Hrozenkově a spoluúčast na vinobraní na Pražském hradě. Od roku 2006 Klub kultury pořádá mezinárodní malířské sympozium "Hradišťský plenér". Výstavní činnost patří tradičně mezi silné oblasti programové nabídky Klubu kultury. Ve dvou hlavních výstavních prostorách (foyer Klubu kultury a výstavní prostor Reduty) pořádá každoročně 24 výstav. Velice důležitá je přitom orientace na prezentaci děl neprofesionálních (ale i profesionálních) výtvarníků a fotografů v rámci nadregionálních a mezinárodních akcí (Setkání - Stretnutie UH - Trenčín). Tato tradice podpory výtvarníků je v Uherském Hradišti už od roku 1985. Součástí podpory je i tvůrčí dílna a setkávání výtvarníků z České republiky a Slovenska každoročně pořádaná Klubem kultury ve Starém Hrozenkově. 6. Klub kultury dále zajišťuje podmínky pro rozvoj neprofesionální zájmové a zájmově umělecké činnosti Klub kultury zajišťuje služby všem neprofesionálním folklorním souborům a kroužkům v Uherském Hradišti (zkušebny, materiální podpora formou výpůjček krojů a hudebních nástrojů, spolupráce při pořádání představení, vydavatelská a publikační spoluúčast). 16


Příloha č. 2

Celkem se jedná o 7 folklorních souborů (přičemž soubor Hradišťánek má 10 skupin) a 6 dalších uměleckých uskupení (divadlo, hudba, tanec). Klub kultury recipročně využívá souborů ZUČ ve svých pořadech. 7. Činnosti neziskových subjektů Neziskový sektor (např. DDM, Dětský domov, ZUŠ apod.) představuje v současnosti přibližně 30 subjektů, které různým způsobem využívají služeb Klubu kultury pro svou činnost. Ze strany Klubu kultury se jedná o poskytování prostor a zařízení a o přímou organizační spoluúčast při prezentacích jednotlivých subjektů. 8. Vzdělávací a kulturně společenské aktivity pro občany v neproduktivním věku Klub kultury přímo pořádá a organizuje pravidelný cyklus pohádek pro děti, koncertů pro děti a mládež apod. Podpora dětem je následně prováděna formou dotace na cenu vstupenky, takže výsledná cena v průměru nepřesahuje 35,- Kč. Klub kultury pořádá pro volnočasové aktivity seniorů Akademii třetího věku. Celkem 180 seniorů má možnost nejméně 3x týdně navštívit některý jim určený pořad (přednášky, semináře, tvůrčí dílny, poznávací zájezdy apod.) v rámci akademie zdarma (členský příspěvek činí 200,- Kč ročně), nebo jakýkoli pořad pořádaný Klubem kultury s výraznou slevou (až 50 %). Akademie je otevřená všem seniorům. 9. Technické a organizační zabezpečení akcí návštěvností a rozpočtem přesahující běžné kulturně společenské aktivity Jedná se o akce vyžadující zapojení všech organizačních složek Klubu kultury a s celkovou cenou nad 250.000,- Kč za akci. Klub kultury pořádá festival amatérských a profesionálních filmů s ekologickou tématikou Týká se to také tebe, Mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik a Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. 10. Dlouhodobé a krátkodobé pronájmy V současné době Klub kultury doplňuje příspěvek od zřizovatele formou pronájmů. Tato aktivita je nezbytná z hlediska celkového objemu rozpočtu KK a má přímou vazbu na veškerou činnost, funkci a existenci organizace - soběstačnost Klubu kultury dosáhla v loňském roce 50%. IV.I.I. Organizační struktura Klubu kultury V současnosti má Klub kultury 26 zaměstnanců: •

ředitel organizace,

•

programové oddělení (4 zaměstnanci),

•

ekonomické oddělení (3 zaměstnanci),

•

oddělení propagace a marketingu (3 zaměstnanci),

•

provozní oddělení (15 zaměstnanců); z toho 4 zaměstnanci jsou zaměstnáni formou dohod o pracovní činnosti.

Důležitou součástí provozu Klubu kultury je koordinace programových aktivit většího rázu s provozem restaurací a barů, které jsou přímo v objektech Klubu kultury. Bez přímého přístupu k občerstvení by uspořádání některých akcí nebylo možné. Celkový rozpočet (včetně podpory formou dotace ze strany zřizovatele) činí v Klubu kultury přibližně 17.000.000,- Kč ročně. Z toho přibližně polovinu činí příspěvek zřizovatele formou dotace.

17


Příloha č. 2

IV.I.II. Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje A. Nadregionální a mezinárodní akce •

SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK Slavnosti se konají v rámci Dnů evropského dědictví vždy druhý víkend v září. Doposud proběhlo pět ročníků za stále se zvyšujícího zájmu publika, které se sjíždí z celé republiky i ze zahraničí. Největší atrakcí je slavnostní průvod z mařatických vinohradů do centra města, jehož se v roce 2006 zúčastnilo přes 1.300 krojovaných (bylo zapsáno do Knihy českých rekordů) z téměř padesáti obcí a měst. Program slavností již má stabilizovanou náplň. Slavnostní zahájení v Redutě v pátek večer, v sobotu po průvodu se v exteriérech historických památek představují jednotlivé mikroregiony, dále je to přehlídka dětského folkloru a dětských krojů. Hlavní folklorní program se koná odpoledne v prostoru u Slovácké búdy a večer vyhrávají cimbálovky ve vybraných mařatických sklepech. Nedělní pořad tvoří program na jevišti na Masarykově náměstí, koncerty ve vybraných památkách a košt vína mařatických vinařů v Redutě. Po oba dny jsou pro veřejnost otevřeny historické památky. Na přípravě slavností se podílejí zúčastněné mikroregiony. Hlavním sponzorem je Nadace Děti - kultura - sport. Akce má mimořádnou publicitu a je propagována v rámci cestovního ruchu.

•

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ LIDOVÝCH MUZIK Proběhlo již šestnáct ročníků festivalu, jehož první ročníky byly věnovány jednotlivým druhům nástrojů - cimbály, smyčcové, drnkací, gajdy, píšťaly, lidský hlas. Později byla volená různá témata - hudba vinorodých krajů, horské oblasti, láska a vojna atd. Loňský ročník byl věnován odkazu Františka Bartoše u příležitosti 100. výročí jeho úmrtí. Festival se koná první víkend v říjnu, začíná v pátek dopoledne výchovným koncertem, pokračuje večer besedou u cimbálu, obvykle spojenou s křtem odpovídající knihy či publikace, v sobotu jsou dopoledne výchovné koncerty a večer galaprogram. Neděle pokračuje „muzikantskou lodí“ - po Moravě a kanálech se jede z Uherského Hradiště do Strážnice se zastávkou v Uherském Ostrohu, kde je na zámku hudební matiné. Ve strážnickém zámku je pak festival ukončen vzdělávací akcí, besedou s ukázkami apod. Akci pořádá Klub kultury ve spolupráci s městy Uherské Hradiště a Uherský Ostroh, Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici a za podpory Ministerstva kultury ČR, Zlínského kraje, Nadace Děti-kultura-sport a Odborového svazu pracovníků kulturních zařízení Praha.

•

MEZINÁRODNÍ EKOLOGICKÝ FESTIVAL TSTTT V loňském roce se konal již 16. ročník TSTTT (Týká se to také tebe), což je tématický mezinárodní festival a soutěž filmů a videoprogramů - s tématikou ochrany přírody, tvorby životního prostředí a péče o historické památky. Součástí týdenní akce je bohatý doprovodný odborný a kulturně-společenský program - přednášky, diskuse, semináře, konference, prezentace, soutěž dětské kresby, výstavy, setkání s novináři, umělecké programy). Samostatnou akcí je stejnojmenná celostátní soutěž fotografů, která je o tři roky mladší než soutěž filmařů. V uplynulých letech se TSTTT zúčastňovali všichni ministři životního prostředí. Akce byla původně pouze celostátní soutěží amatérských filmů na uvedená témata, která vznikla před 31 lety z iniciativy hradišťského Studia amatérského filmu v době, kdy komunistická cenzura omezovala jakoukoliv kritickou tvorbu a přes ekologii se dalo vyjadřovat k palčivým celospolečenským problémům. Na TSTTT začali přijíždět nevládní ekologické organizace, zejména členové Hnutí Brontosaurus. Propagaci akce a jejímu rozvoji velmi pomáhal za svého života spisovatel a publicista ing. Josef Velek. Jeho jméno nese hlavní cena filmařské soutěže.

18


Příloha č. 2

Pořadatelé již řadu let spolupracují se Světovým festivalem filmů o národních přírodních parcích v italském Bormiu, v rámci programu jsou promítány vítězné snímky z tohoto festivalu. Akce se tradičně koná koncem listopadu, vyhlašují ji Ministerstvo životního prostředí ČR, Zlínský kraj, města Uherské Hradiště a Uherský Brod a Odborový svaz pracovníků kulturních zařízení Praha, organizačně zajišťuje Klub kultury Uherské Hradiště. •

MEZINÁRODNÍ MALÍŘSKÉ SYMPOZIUM HRADIŠŤSKÝ PLENÉR Týdenní akce, jejíž první ročník proběhl v loňském roce a bude se v prázdninových měsících konat pod záštitou města Uherské Hradiště a ve spolupráci se Střední umělecko-průmyslovou školou jako bienále. Prvního ročníku se zúčastnilo osm vybraných autorů, z toho dva ze Slovenska. Z vytvořených prací byla ve foyer Klubu kultury připravena úspěšná výstava a byl vydán obrazový nástěnný kalendář pro rok 2007. Část kolekce byla vystavena v Bzenci. Městu Uherské Hradiště zůstaly v majetku dva obrazy od každého autora pro reprezentační účely a pro vytvoření ucelené sbírky.

B. Akce opakující se periodicky •

NOVOROČNÍ KONCERT S PŘÍPITKEM STAROSTY Koncert vážné hudby ve velkém sále Reduty, koná se většinou 2. ledna.

•

REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ Letos proběhl 16. ročník, ples s bohatým kulturním programem, pořádán ve spolupráci s Městem Uherské Hradiště.

•

PLES PŘÁTEL KULTURY Zahajuje v letošním roce novou tradici.

•

SETKÁNÍ - STRETNUTIE Společná družební výstava výtvarníků a fotografů regionů Uherské Hradiště a Trenčín se každoročně koná od roku 1985. Zúčastňuje se 30 až 40 autorů, výstava je vždy instalována v obou městech. Za slovenskou stranu ji zajišťuje Trenčianske osvetové stredisko. S výstavou souvisí třídenní tvůrčí dílna.

•

VELIKONOČNÍ JARMARK S KULTURNÍM PROGRAMEM NA JEVIŠTI NA MASARYKOVĚ NÁMĚSTÍ Ve spolupráci s městem Uherské Hradiště.

•

SVATOJÁNSKÝ JARMARK NA MARIÁNSKÉM NÁMĚSTÍ Ve spolupráci s městem Uherské Hradiště.

•

MIKULÁŠSKÝ REJ SE SLAVNOSTNÍM ROZSVÍCENÍM VÁNOČNÍHO STROMU NA MASARYKOVĚ NÁM. Ve spolupráci s městem Uherské Hradiště a DDM Šikula.

•

VÁNOČNÍ JARMARK S KULTURNÍM PROGRAMEM NA MASARYKOVĚ NÁMĚSTÍ Spojeno s Ježíškovou dílnou v Redutě. Výroba vánočních ozdob a dárečků pro MŠ, ZŠ a veřejnost. Pořádáno ve spolupráci s Městem Uherské Hradiště a DDM Šikula.

•

HRADIŠŤSKÉ KULTURNÍ LÉTO Seriál kulturních programů v období červen až září, na němž se podílejí všechny kulturní instituce města. Součástí je Hallo jazz veekend, dvoudenní jazzový československý festival, pořádaný agenturou JD Produktion.

•

VÝSTAVNÍ ČINNOST VE FOYER KLUBU KULTURY A V PŘÍZEMÍ REDUTY Ročně je realizováno kolem dvaceti výstav výtvarných prací, fotografií, případně příležitostných výstav k akcím.

19


Příloha č. 2

C. Nadregionální akce, na jejichž realizaci se podílí Klub kultury, ale jsou konány mimo Uherské Hradiště •

KOPANIČÁŘSKÉ SLAVNOSTI VE STARÉM HROZENKOVĚ

•

SLAVNOSTI BRATRSTVÍ ČECHŮ A SLOVÁKŮ NA JAVOŘINĚ

•

OSLAVA VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

•

SILVESTR NA POMEZÍ

D. Významné akce, jejichž část se koná v Uherském Hradišti •

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DĚTSKÉHO FOLKLORU KUNOVSKÉ LÉTO

IV. II. SLOVÁCKÉ DIVADLO Slovácké divadlo bylo založeno v polovině roku 1945 se stěžejním úkolem napomoci kulturní identitě Moravského Slovácka, které bylo známo do té doby snad jen pouze svým výrazným folklórem. Vytvářet zázemí pro divadelní kulturu v regionálním rozsahu je doslova během na dlouhou trať. Za šedesát let své činnosti SD pokrývá nejenom celou oblast Moravského Slovácka – tj. Uherské Hradiště s celou spádovou oblastí (St. Město, Kunovice, Velehrad, Buchlovice a dalších asi 16 obcí), ale také celé uherskobrodsko včetně Lázní Luhačovice, oblast Veselí nad Moravou, Strážnice, Hodonína a Břeclavi. Dalším polem působnosti Slováckého divadla je oblast Hané, tj. počínaje kroměřížskem a konče Prostějovem. Třetím polem působnosti je potom Valašsko, kde nejenom ve Zlíně, ale také ve Vizovicích, Vsetíně a Valašském Meziříčí a i jinde dokazuje Slovácké divadlo svoji regionální působnost v celkové rozloze. Samozřejmě má Slovácké divadlo své aktivity i v celé ČR. Jak dříve působilo SD i v těch nejmenších městech, která měla alespoň náznak „kulturáků“, stává se SD v současné době centrem divadelního dění, kam přijíždějí diváci v podstatě z celého Zlínského kraje. Je to výsledek dlouhodobé kulturní politiky, kdy dramaturgie, resp. management SD, soustřeďuje svůj zájem na každého diváka, obrazně řečeno „od 5 do 95 let“. To je princip mnohaleté výchovy. Ti, kteří se před léty poprvé v útlém věku setkávali s kvalitní produkcí SD, tvoří dnes (mladší a střední generace) nejsilnější diváckou základnu pravidelných diváků. Má-li Slovácké divadlo i nadále zastávat postavení jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí, a to nejenom v pojmu Zlínského kraje, musí být bráno na zřetel, že pracuje v podmínkách, které odpovídají 60. – 70. létům minulého století. IV. III. KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA Úloha a činnost Knihovny BBB v informační společnosti: •

Zlepšit úroveň zpřístupňování informací z oblastí veřejné správy.

•

Více rozvinout spolupráci mezi knihovnou, muzeem a archivem při zpracování, ochraně a zpřístupnění kulturního dědictví s využitím ICT a integrovaného přístupu ke sbírkám, pokusit se vybudovat regionální souborný katalog (v současné době již funguje tzv. RegKat – společný katalog regionálních článků a osobností, který společně spravuje Knihovna BBB a knihovna Slováckého muzea Uh. Hradiště).

•

Vytvořit z knihovny centrum poskytování veřejných informačních služeb ve spolupráci se specializovanými knihovnami a orientovat se na poskytování a aktivní nabídku znalostních informací a poradenských služeb (např. clipping service pro organizace a firmy působící na území města).

•

Více zapojit knihovnu do systému školního a mimoškolního vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání dospělých.

20


Příloha č. 2

•

Podpořit v knihovně dostupnost služeb a prostředků pro podporu vzdělávání na internetu, vytvořit v knihovně multimediální víceúčelové pracoviště, umožňující přístup ke školení a zařízení pro práci s digitálními dokumenty, zajistit dostupnost těchto služeb i pro obyvatele v malých obcích.

•

Pokusit se využít knihovny pro služby e-governmentu.

•

Výrazněji začlenit knihovnu do vzdělávacích a výchovných programů s akcentem na informační výchovu uživatelů, s cílem zvýšení funkční gramotnosti obyvatel a tím i schopností efektivního vyhledávání a využívání informačních zdrojů.

•

Modernizovat nosiče informací.

•

Neustále rozšiřovat nabídku služeb pro nevidomé a zrakově postižené uživatele, s nimiž Knihovna BBB intenzivně spolupracuje.

Charakteristickým rysem současného vývoje je stále rostoucí podíl elektronické komunikace a zvyšující se objem digitálních dokumentů vedle neklesajícího objemu klasické tištěné produkce. Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven. Aby Knihovna BBB mohla uskutečňovat své nové poslání a dále naplňovat očekávání svých uživatelů, musí pokračovat v nastoupené cestě rozšíření služeb s využitím nejmodernějších informačních a komunikačních technologií, která ovšem vyžaduje soustavnou podporu při obnově a rozvoji technické a informační infrastruktury. Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje: •

NOC S ANDERSENEM Čtení a nocování dětí v knihovnách, družinách, školách. Celostátní akce, letos 30. března proběhne sedmý ročník.

•

HRADIŠŤSKÉ SLUNÍČKO Týdenní minifestival k podpoře a propagaci dětského čtenářstva, letos 18. - 22. června.

•

TÝDEN KNIHOVEN Tradiční akce. Knihovna B. B. Buchlovana připravuje na každý den speciální programy. Letos se akce uskuteční 1. - 5. října.

•

SETKÁNÍ BROUČKŮ Proběhne na závěr Týdne knihoven 5. října na Masarykově náměstí jako podzimní lampionové setkání.

•

AKCE K 750. VÝROČÍ ZALOŽENÍ MĚSTA UH.HRADIŠTĚ Dějiny knihovnictví v Uherském Hradišti - výstava ve druhé polovině září. Prošli hradišťskou bránou - akce pro děti, průvod osobností majících vztah k Uherskému Hradišti v dobových kostýmech - 5. října.

IV. IV. MĚSTSKÁ KINA Filmová představení Jsou základním a hlavním předmětem činnosti organizace. MK UH se snaží o pestrou a širokou nabídku v postižení jak (kvalitních) obecně přijímaných filmových titulů, tak také dalších dramaturgicky profilovaných typech (školní představení, ARTkino, Zlatý fond kinematografie, Bijásek). Filmová představení se často stávají kostrou dalších doprovodných akcí. V tomto smyslu má náš program rozhodně nadregionální úroveň. Spolupráce MK UH považují za samozřejmou tvůrčí a hlubokou spolupráci jak se svým zřizovatelem, tak také dalšími kulturními organizacemi na území města se vzájemným efektivním využitím potenciálu a s cílem kvalitní nabídky (nejen) obyvatelům města. 21


Příloha č. 2

Vzhledem ke specifice umístění celorepublikového centra Asociace českých filmových klubů v Uherském Hradišti je dalším prvkem činnosti MK UH i nepominutelnost vazeb k AČFK. Široký rozsah zájmu, otevřený postoj MK UH se v zásadě negativně nevymezují vůči žádným typům či druhům obecné kultury; smyslem je otevřený postoj a vnímavost vůči širokému spektru jevů. Zásadním výběrovým prvkem je pak kvalita, možnosti dialogu, sdělnost, objevnost. Otevřenost, neformálnost Důležitým prvkem a směřováním činnosti MK UH je důraz spíše než na konzervativně odtažité prvky kontaktu s divákem snaha o neformálnost a posílení životných a osobních vazeb. Jak při výběru pořadů, tak také hostů či formálních doprovodných prvků akcí (vernisáž, zahájení, způsob vedení debaty aj.) se snažíme o blízké setkání tvůrců, diváků a pořadatele, o odbourání zažitých stereotypů a nalezení nových kontaktů. O nově otevřenou vnímavost diváka, o překvapení sebe sama. Kontakt s divákem Je udržován adresným a pravidelným předáváním novinek a programu mailem; dále interaktivní a aktuální webovou stránkou; pravidelným tištěným programovým čtrnáctideníkem; MK UH mají zájem na spoluvytváření a ovlivňování programu divákem; vytváříme další zpětná vazby (ankety, diskusní fórum). Záměr a nabídka programů MK UH směřována cíleně zejména na děti, mládež a mladé lidi (což jsou obecně a historicky nejčastější návštěvníci filmových představení) - přes nepominutelný zájem také o jiné věkové vrstvy (rodinné snímky, projekt Malovásek – Bijásek se zapojením rodinných či mezigeneračních vazeb, nabídka Zlatého fondu zdarma také pro seniory aj.). Propojování typů a druhů Na úrovni možností se MK UH snaží o dramaturgické propojování a vzájemné obohacování a doplňování různých podob kulturních druhů (např. film – výstava – hudební vystoupení; filmové pásmo – dětská výtvarná dílna – divadlo – výstava; Zlatý fond kinematografie – ARTkino – výstava – koncert ad.) Nová média, novinky, na tepu doby Přes zájem o kontinuitu a tradice je ve směřování MK UH vždy prostor pro otvírání se novým prvkům a projevům kultury, pro jejich zapojování do programu organizace nebo alespoň o seznamování s nimi diváky a obyvatele města. Prostor kina (a klubu Mír) jako místo setkání – s dílem, tvůrcem, dalšími diváky. K tomu slouží nejen dramaturgický výběr, ale také širší zapojení možností prostor a další nabídka (výstavy, do budoucna ještě lépe spolupracující kavárna, besedy po filmech, autorská setkání ad.) Vnímání daností města a místa MK UH se snaží o aktivní vnímání prvků Uherského Hradiště, potenciálu jeho obyvatel, o zapojení škol a studentů do tvorby a podoby programů. Každý nový podnět nebo potenciál (vznik informačního centra, nový vysokoškolský areál, Slavnosti vína ad.) bereme jako možnost spolupráce a rozvoje naší činnosti k dalšímu zlepšování nabídky a služeb a uspokojování zákazníka, tedy diváka. Významné konkrétní akce, které instituce zajišťuje: •

PROJEKT 100 - 2007 (další ročník již tradiční celostátní akce, která vznikla v Uherském Hradišti s cílem propagovat významné filmy a jednotlivé kinematografie minulosti i současnosti. Putovní přehlídka filmů proběhne v UH v kině Hvězda v měsících lednu a únoru)

22


Příloha č. 2

•

DNY EVROPSKÉHO FILMU (přehlídka nových zajímavých filmů proběhne v kině Hvězda v měsících únor a březen)

•

ČESKÝ LEV A OSCAR 2006 (přehlídka oceněných filmů obou prestižních anket proběhne v kině Hvězda v měsících březen a duben)

•

SEMINÁŘ ARCHIVNÍHO FILMU (tradiční akce, tentokrát věnovaná zlatému fondu španělské kinematografie, ve dnech 3. až 6. května pořádají v kinech Mír a Hvězda Asociace českých filmových klubů a Městská kina)

•

LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA Jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí mezinárodního významu konaných na území města. Letos proběhne již 33. ročník, pořadateli jsou Asociace českých filmových klubů a Město Uherské Hradiště. V průběhu LFŠ je promítnuto kolem 200 celovečerních filmů, 150 krátkometrážních a středometrážních, konají se projekce pro veřejnost ve třech letních kinech, realizovány jsou koncerty, divadelní představení, workshopy, výstavy, setkání se zahraničními i českými významnými tvůrci apod. V minulosti navštívila LFŠ celá řada významných umělců, připomeňme alespoň některá jména - Tom Stoppard, Terry Gilliam, Terry Jones, Allain Robbe-Grillet, Krzystof Zanussi, Souleymane Cissé, Rustam Ibragimbekov, Lindsay Anderson, Peeter Greenaway, Jiří Jasný, Jiří Menzel, Pavel Landovský, Jan Hřebejk, Jan Svěrák a mnoho dalších. LFŠ se koná vždy na přelomu července a srpna.

•

DIVADELNÍ JARMARK Prezentace open-air „pouliční“ kultury - divadlo, hudba, happening, performance, výstavy výtvarných artefaktů a fotografií ve volném prostoru apod. Konání se připravuje v srpnu na Masarykově nám., v bastionu a v dalších exteriérech města.

•

PROGRAMY K 750. VÝROČÍ ZALOŽENÍ MĚSTA Koncert Jaromíra Nohavici a Hradišťanu Jiřího Pavlici, Sbírková a fotografická výstava k 40 letům kina Hvězda.

•

DNY VISEGRÁDSKÉ KULTURY Festiválek filmů, divadla, hudby i gastronomie. Proběhne v říjnu v kině Hvězda a klubu Mír.

•

SEMINÁŘ BRITSKÉHO FILMU Tradiční akce, která je jakýmsi volným pokračováním Letní filmové školy v zimních měsících, pořádají Asociace českých filmových klubů a Městská kina Uherské Hradiště 29. 11. až 2. 12. v kinech Hvězda a Mír.

IV. V. DOPORUČUJÍCÍ ZÁVĚRY A NÁVRHY Některá poučení a doporučení, která se osvědčila již v minulosti, mohou sloužit jako náměty do diskuze. Následuje jejich výčet. •

Snažit se o větší propagaci stěžejních kulturních akcí ve městě. Kromě kvalitní místní propagace a na přehlídkách cestovního ruchu, pokusit se o navázání kontaktů s krajanskými spolky, kulturními centry, ambasádami i jednotlivci v zahraničí.

•

Společné úsilí všech zainteresovaných stran s cílem dotáhnout do realizační fáze záměr vybudování skanzenu v prostoru Rochusu. Tato myšlenka není sice nová, ale celou dobu existence Uherského Hradiště se o ni několik generací pokoušelo. Ať už to byl známý právník a folklorista M. Rutte nebo v r. l937 prof. bratislavské university prof. dr. J.Husek. Tento obnovený nápad by nesmírně pomohl Uherskému Hradišti, protože toto město má co nabídnout. Nabídka hradišťské kultury je i v rámci kraje naprosto ojedinělá. Hradiště by se tak stalo Českým Krumlovem Moravy.

23


Příloha č. 2

•

Tento záměr by měl mít všeobecnou podporu, tak jak tomu bylo u výstavy v roce l937. Ale tak, jako u této mimořádně zdařilé akce, by jednání měla být vedena za účasti všech pracovníků v kultuře, kteří v Hradišti působí. Měly by být ustanoveny jednotlivé odborné sekce, zainteresováni starostové okolních obcí a zejména by to měl být naprosto stěžejní úkol pro hradišťskou politickou reprezentaci a místní úspěšné podnikatele. Úkol nelehký, ale pro budoucnost rozvoje města stěžejní.

•

Mimořádně důležitý pro další nabídku kultury je nový fenomén, který se ve městě objevuje, a to existence vysoké školy. Bude to jistě i impuls pro kulturu. Zejména se objeví nové aktivity, kultura ve městě dostane novou mnohotvárnější podobu. Studenti se budou rádi do města vracet a mnozí zde zůstanou natrvalo, jak to známe z příkladu hradišťské Umprum.

•

Problémem kultury v Hradišti je určitá finanční zátěž, která vznikla rovněž v souvislosti s historickým vývojem. V období počešťování města a vznikem spolků jako byly především Sokol, Orel a další, byla postavena některá zařízení, která nejsou nyní dostatečně využita. V pozdější době tento proces pokračoval a byl ukončen výstavbou Domu kultury, jehož tvář „Hradišťáky“ poněkud irituje. Obojí je problém. Dalším problémem je Slovácké divadlo a jeho vlastnictví Obcí sokolskou. V neposlední řadě je zde nedořešeno využití a oprava další časti jezuitské koleje - Reduty.

•

Kulturní dům Sady a podobná další zařízení. Tyto objekty jsou sice finanční zátěží, ale stále hrají poměrně velkou úlohu pro místní část a její aktivity. Asi bude třeba hledat kombinaci podnikatelských aktivit při zachování aktivit místních.

•

Dům kultury je pro kulturu v Uherském Hradišti nezastupitelný. Musí se však dořešit jeho současná architektonická tvář. Tím se už město a jeho architekti zabývají. Fúzování s městskými kiny bude asi nezbytné, protože současný trend nepřeje tradičním kinům a z ekonomického hlediska bude pravděpodobně současné uspořádání neúnosné.

•

Slovácké divadlo - problém je velmi složitý. Nejlepší a možná i nejlevnější by byla dohoda se Sokoly. Finanční náhrada, nebo náhrada jinou nemovitostí, bude vždy levnější než jiné řešení. Divadlo do budoucna potřebuje menší přístavbu zázemí, jinak je divadlo velice příjemné a pro potřeby regionu nezastupitelné. Nabízí se stavba nového divadla, umístění divadla do druhé části Reduty při její rekonstrukci, eventuelně prověření možnosti přestavby kina Hvězda nebo přestavba objektu Klubu kultury s využitím objektu Měšťanské besedy.

•

Současný stav budovy místní Základní umělecké školy. Budova je ve špatném stavu a je nutno ji opravit. Škoda, že nedošlo k dohodě města a kraje a nebylo využito prostoru v kasárnách. Argument, že poloha školy je mimo střed města, a že se přechází přes křižovatku (světelnou) neobstojí. Bezpečnost dětí je zajištěna, kasárna nejsou nikde na periferii a příklady z jiných měst ukazují, že škola nemusí být nezbytně v centru města. (Zlín, Otrokovice, Brno). Řešení tohoto problému je odvislé od spolupráce s krajem, jako zřizovatelem školy.

•

Dalším problémem přesahujícím však možnosti města je využití uměleckořemeslného potencionálu, který v regionu existuje díky dlouhodobé výchově i díky péči o lidovou výrobu v minulosti. Existovalo zde velmi silné středisko ÚLUV, družstvo Slovač a další aktivity podobného zaměření. Přehnanou a divokou privatizací byly tyto výroby zcela rozrušeny. Do Hradiště mnoho desetiletí tyto aktivity patřily. Pokusy soukromých subjektů za pomoci města o obnovu prodeje lidové umělecké výroby jsou sice záslužné, ale je otázkou zda obnovu spíše nesměřovat ke spolupráci Slováckého muzea, města, kraje a min.kultury na základě vhodného programu evropských fondů. Umělecká řemesla jsou udržována především v okolních obcích, ale bez organizované péče. Jejich současný stav je dobře zmapován ve Slováckém muzeu v rámci programu, který vyhlásilo ministerstvo kultury. Je třeba konstatovat, že jsou to bohužel následné kroky po zbytečném rozbití dobře fungující organizace /ÚLUV/.

24


Příloha č. 2

Tento stav je horší, protože ekonomika diktuje podmínky, které kvalitě této výroby neprospívají. Stát se prakticky vzdal svého vlivu v této oblasti, což má negativní dopady na umělecko-řemeslnou výrobu vycházející z tradic regionu. Je zde předpoklad, že tento stav je nevratný. •

Určitá rezerva pro využití dalších prostor pro kulturu a zejména pro přednáškovou činnost se jeví v nově opraveném objektu Slováckého muzea v areálu kasáren. Besedy, přednášky, nabídka pro školy, kulturní akce komornějšího charakteru, to vše zde bude v blízké době možno realizovat. Zde by mělo dojít i k další popularizaci historie prvního státního útvaru u nás, Velkomoravské říše. V souvislosti s tím lze podotknout, že se pracuje na záměru zpopularizování lokality Sady. Problém je především finanční, ale místo i jeho obsah mohou rovněž obohatit kulturní nabídku města. Záměr, který má město a muzeum, je velkolepý, ale je to úkol velmi náročný. Podobné objekty takovéto nabídky v Evropě známe a jsou velmi atraktivní.

•

Základní umělecké školy prochází ověřováním osnov a nových učebních programů. Měly by více směřovat k modernizaci náplně a větší důraz by měl být kladen zejména k výchově uměním a k praktické činnosti v souborové hře, a to převážně v oblasti zájmových uměleckých činností. Ukazuje se, že profesionálních umělců, zejména hudebníků začíná být nadbytek. Svědčí o tom i úvahy o zrušení některých konzervatoří. O to větší je potřeba výchovy aktivních muzikantů v Uherském Hradišti, protože město má v tomto směru mimořádně bohaté tradice. Tím je myšleno posílení aktivní zájmové činnosti na úkor pasivní, spotřební a mnohdy pokleslé zábavy. Město by prostřednictvím odboru kultury a školství mělo tento problém nejen sledovat, ale prosazovat posílení této funkce ZUŠ. V konečném důsledku to v celém komplexu nabídky může být důležité i pro cestovní ruch.

•

Ne zcela dobře se daří spolupráce škol a všech kulturních institucí ve městě. Zde je možno čerpat z dobrého příkladu v jiných městech třeba ve Zlíně, ale také ze zkušeností Slováckého divadla i některých nabídek Slováckého muzea. Zdá se, že nejsou plně školami využívány.

•

Měl by se zvýšit počet souborů a zájmových kroužků zaměřených na kulturní či umělecké aktivity zejména v základních školách. I některé střední školy by mohly projevit více aktivity v nabídce kultury pro své studenty,zejména podpořit jejich vlastní činnosti. Město a jeho školství má mimořádně silné kulturní tradice i velice dobré kulturní zázemí.

•

Nabídka festivalů, přehlídek, veřejných vystoupení, divadla, hudby a výstav je ve městě skoro nebývalá. To je velmi silný příslib i pro budoucnost.

•

Schází větší koordinovanost mezi školami a kulturními institucemi. Chybí přehled o těchto činnostech, schází evidence o soutěžích a přehlídkách a následně možnosti jejich většího využití pro potřeby města.

•

Není jasné jak využít potencionálu lidových řemesel regionu a jejich centrální nabídky. Město a Slovácké muzeum by měly své plány v tomto směru zkoordinovat na základě podpory ministerstva kultury a jeho programu na obnovu lidových řemesel.

•

Přestože ve městě velmi dobře funguje informační centrum a Region Slovácko, nejsou vyčerpány možnosti propagace směrem ke krajanským spolkům, kulturním centrům na ambasádách, muzeím a kulturním institucím v okolních státech.

•

Velmi dobře si město i organizace vedou při propagaci na festivalech cestovního ruchu. Příkladem může být Region Slovácko, Slovácké muzeum i město samo.

•

Vynikajícím záměrem je příprava možnosti výstavby skanzenu na Rochusu. Bude-li záměr uskutečněn a obsahově i manažersky kvalitně připraven může se město stát Českým Krumlovem Moravy.

25


Příloha č. 2

•

Mimořádným fenoménem je folklor, tradice a soubory. Zde nemá Hradiště srovnání s jinými místy. Aby se tato silná stránka rozvíjela, je trvale nutná spolupráce ZUŠ, Klubu kultury, souborů a základních škol.

•

Určité nebezpečí lze spatřovat v přílišném upřednostňování tradice před ostatními aktivitami. Zejména pro budoucí vysokoškolské studenty by to mohl být problém, jejich zaměření je více multikulturní.

•

Nebude snadné udržet vysokou úroveň Slováckého divadla a tím i zájem školské a studentské mládeže. Divadlo se vždy pohybuje ve vlnách úspěchů a útlumů. Čelit tomu mohou v divadle samotném. V tak živém organizmu by nebylo dobré dělat v případě útlumu zásahy zvenčí.

•

V kraji i některých městech existuje kulturní fond. Jeho finanční prostředky je možno převádět do dalších let a mohou být naplněny i z grantů. Fond má přísná pravidla a jeho návrhy schvaluje rada. Podobný podpůrný prostředek ve městě chybí i když město podporuje kulturu jinými způsoby. Forma fondu se jeví být velmi vhodnou a neměl by být problém po zkušenostech s takovýmto financováním pravidla zpracovat.

•

Podporou kultury a jejich tradičních hodnot se snažit eliminovat negativní komercionalizační vlivy a využít kulturních zájmových aktivit ve větší míře k prevenci sociálně patologických vlivů.

IV. VI. SWOT ANALÝZA Silné stránky: •

Silné historicko-kulturní povědomí obyvatel.

•

Poměrně dobrá vybavenost kulturních zařízení.

•

Dlouhodobě dobře fungující folklórní soubory.

•

Velmi dobrá spolupráce s obcemi regionu.

•

Trvalý zájem představitelů města o kulturu.

•

Velké ztotožnění obyvatel se svým krajem.

•

Vysoký obecný zájem o kulturu.

Slabé stránky: •

Nekoordinované využívání kulturních objektů.

•

Nedořešené vlastnické právo Slováckého divadla.

•

Velká ekonomická zátěž v provozování kulturních zařízení.

•

Upřednostňování v kultuře

•

Příliš konzervativní myšlení obyvatel regionu.

•

Malé využívání možností kulturního života škol v širším slova smyslu.

tradiční

kultury

/folkloru/

před

novými

inspirativními

vlivy

Příležitosti: •

Vzhledem k poloze je možno ve větší míře v grantové politice využít spolupráce se Slovenskem.

•

Bohatý kulturní život nabídnout ve větší míře pro krajanské spolky a kulturní centra v zahraničí.

•

Nahradit bývalý ULUV systémem Centra péče o lidovou kultury.

•

V budoucích letech využít potenciálu vysokých škol.

•

Dlouhodobě se zabývat myšlenkou vybudování skanzenu lidové architektury na Rochusu.

26


Příloha č. 2

Rizika: •

Smělé plány narazí na jejich financování.

•

Příliv vysokoškoláků může změnit kulturní klima ve městě.

•

Není jasno, jak postupovat v koordinaci oprav a úprav některých budov a jejich využití, není jasná koncepce.

V.

DALŠÍ NOSITELÉ KULTURY

V. I. SPOLKOVÁ ČINNOST V.I.I. Historický kontext V rozvoji kulturního a společenského života v novodobých dějinách naší země hrály spolky v 19. století důležitou roli a významným způsobem přispívaly k formování národního uvědomění, uplatnění českého jazyka v kulturním, vědeckém a společenském životě, k šíření české literatury a českého tisku, v neposlední řadě i humanitních principů v širokých vrstvách obyvatelstva měst a zejména venkova. V období samostatného československého státu se řada spolků výrazně angažovala při upevňování a rozvíjení demokratických společenských principů včetně toho, že tyto principy programově uplatňovala při vytváření vlastní organizační struktury a rozvíjení své činnosti. O mohutnosti tohoto pozitivního vlivu na českou společnost svědčí na jedné straně kulturní a společenská úroveň českého národa, na straně druhé pak rasance a bezohlednost s níž totalitní systémy (nacistický i komunistický) likvidovaly spolky všeho druhu. Za nacistické okupace musela značná část spolků svoji činnost přerušit. Úředně byla postupně rozpuštěna většina tělovýchovných spolků. Řada exponovaných funkcionářů byla vězněna a popravena. Jen dobrovolné hasičské sbory si pro jejich nezbytnost nedovolili okupanti zrušit. (Janák: s.86) „Novému poválečnému rozmachu spolkového života zabránil únor 1948. Důsledkem uchopení moci komunistickou stranou v únoru 1948 bylo vydání zákona č. 68/1951 sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, který znamenal naprostou likvidaci všech dosavadních typů spolků a vytváření tzv. dobrovolných organizací„.(Janák: s.86) Zákon nabyl účinnosti 1. říjnem 1951 a provedl ho ministr vnitra se zúčastněnými členy vlády. Zakotvení zásady tzv. demokratického centralismu v tomto zákoně znamenalo, že všechny organizace byly podřízeny v nejvyšší instanci ústřednímu výboru komunistické strany a orgány této strany rozhodovaly o činnosti těchto organizací i o složení jejich výborů, a to od nejnižších složek, jimiž byly výbory místní nebo závodní, přes výbory okresní a krajské, až po výbory ústřední„ (Janák s.87). Až do roku 1989 byla nekontrolovaná činnost jakékoli organizace hrozbou ideologické diverze. V historických studiích, zejména v těch, které vznikly po roce 1989, je dostatek kvalitního a podrobného materiálu, který dokládá věcnost tohoto konstatování. Obecné připomenutí této skutečnosti považujeme, vzhledem k poslání tohoto materiálu, za dostatečné. V.I.II. Současná situace Základní právní normou pro vznik, existenci a činnost spolků v současné době je Zákon o sdružování občanů č.83/1990 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 300/1990 Sb., č.513/1991 Sb., č.68/1993 Sb. a č. 151/2002 Sb. (Právní normy pro sdružování právnických osob obsahuje kapitola „Zájmová sdružení právnických osob“ zákona č. 60/1964 sb.)

27


Příloha č. 2

Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a politických hnutích, k výdělečné činnosti nebo k zajištění výkonu určitých povolání a na sdružování občanů v církvích a náboženských společnostech. Litera tohoto zákona se musí stát jedním ze základních východisek ke všem úvahám o současné i budoucí roli spolků ve společenském a kulturním životě i o možnostech využití této role pro jejich kvalitní rozvoj. V jakýchkoliv projektech zahrnujících využití činnosti spolků a sdružení je nutno bezpodmínečně respektovat, že: •

Občané mají právo se svobodně sdružovat a k výkonu tohoto práva není třeba povolení státních orgánů, na druhé straně nesmí být ke sdružování, k členství ve sdruženích a jejich činnosti nikdo nucen a může z nich svobodně vystoupit, že nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, je členem sdružení, účastní se jeho činnosti nebo stojí mimo ně.

•

Se mohou sdružovat ve spolcích, společnostech, svazech, hnutích, klubech, odborových organizacích a jiných občanských sdruženích (dále jen sdružení), ale cílem jejich činnosti nesmí být popírání nebo omezování politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nesmí rozněcovat nenávist, nesnášenlivost, z těchto důvodů, podporovat násilí nebo jinak porušovat ústavu a zákony.

•

Sdružení vzniká registrací na základě návrhu, který musí mimo jiné obsahovat název sdružení, sídlo, cíl jeho činnosti, orgány sdružení, zásady hospodaření.

Výše uvedenou parafrází některých částí zákona č. 83/1990 sb. chce být zdůrazněno, že základním rysem spolkové činnosti v soudobé demokratické společnosti je důsledné uplatňování principu dobrovolnosti, s níž lidé do spolku vstupují, s níž se ztotožňují s ideovými principy jeho programu a s níž se do všech jeho aktivit zapojují. Odtud motivace jejich členů k neutuchající iniciativě, cílevědomosti a schopnosti překonávat překážky a v neposlední řadě ke smyslu pro týmovou práci, což vše představuje pozitivní vliv na formování osobnosti jedince, na interpersonální komunikaci, na posilování tolerance v osobních i celospolečenských vztazích a na humanizaci společenského života vůbec. Pro rozvoj spolkové činnosti uvedeným směrem je bezpodmínečně nutné, že se tak bude dít ve svobodném, demokratickém společenském prostředí. Uvedená skutečnost je ideovým pilířem úvah o možnostech a potřebě využití činnosti spolků a sdružení při tvorbě koncepčních projektů směřujících k cílevědomé realizaci kulturní politiky ve Zlínském kraji, jejích dlouhodobých, střednědobých i krátkodobých etap. V.I.III. Činnost současných spolků I když vyvrcholení spolkové aktivity u nás představovalo dvacetiletí první republiky, bohužel v důsledku zrušení spolkové statistiky celkové údaje o počtu spolků chybějí (Janák s.84). Jen pro informaci uvádíme, že v roce 1890 jich bylo v českých zemích 15.918 roztříděných podle druhu činnosti do 29 oborových skupin. I v současnosti tvoří spolky a sdružení infrastrukturu místní kultury a společenského života. Mezi hlavní spolky v současné době působící v Uherském Hradišti jako nositelé kultury patří: 1. Hasičské dobrovolné sbory 2. Myslivecká, rybářská a zahrádkářská sdružení 3. Církevní organizace 4. Charitativní, dobročinné a nadační organizace 5. Ekologické a skautské spolky 28


Příloha č. 2

6. Společenské spolky 7. Tělovýchovné a sportovní jednoty 8. Umělecká sdružení (hudební, pěvecké, dramatické, výtvarné, literární, národopisné či folklorní apod.) 9. Kulturní a vzdělávací spolky (muzejní, knihovní apod.) Z uvedeného přehledu lze soudit, že i v současné době budou mít spolky vliv vzdělávací, výchovný i kulturní. Z tradičního charakteru jejich činnosti vyplývá, že ve svém prostředí vytvářejí, rozvíjejí a upevňují vazby k obci, k regionu, k historii obce, k problémům životního prostředí v místě i širším okolí. Dále přispívají k rozvíjení humanitního a charitativního cítění, ke zkvalitňování mezilidských vztahů, k respektování principů demokracie ve veřejné činnosti a k posilování smyslu pro jejich potřebnost. Specifikem spolkové činnosti v českém prostředí je skutečnost, že téměř všechny druhy spolků, vedle své hlavní činnosti, rozvíjí bohatou činnost kulturní a společenskou. Z minulosti postačí připomenout činnost Sokola či Junáka. Zcela zvláštní postavení měly a mají zejména v životě vesnic a venkovských měst Sbory dobrovolných hasičů, které vždy vedle své hlavní činnosti rozvíjely činnost kulturní, vzdělávací, výchovnou a v krizových historických etapách suplovaly tuto činnost spolků zakázaných a pronásledovaných. Mimořádnou roli hrají hasiči už téměř sto let v procesu transformace tradičních zvykoslovných aktivit. AD1) HASIČSKÉ DOBROVOLNÉ SBORY •

Sbor dobrovolných hasičů Jarošov

•

Sbor dobrovolných hasičů Mařatice

•

Sbor dobrovolných hasičů Míkovice

•

Sbor dobrovolných hasičů Vésky

•

Sbor dobrovolných hasičů Uherské Hradiště

Hasičské dobrovolné sbory sehrávají (podobně jako v minulosti) v kultuře zejména místních částí Uherského Hradiště významnou roli. Jsou pořadateli různých druhů lidových zábav a udržovateli tradic (fašanků, hodů, zábav, plesů, dětských karnevalů apod.). AD2) MYSLIVECKÁ, RYBÁŘSKÁ A ZAHRÁDKÁŘSKÁ SDRUŽENÍ •

Českomoravská myslivecká jednota, okresní myslivecký spolek Uherské Hradiště

•

Moravský rybářský svaz, místní organizace Uherské Hradiště

•

Český zahrádkářský svaz, územní rada Uherské Hradiště

Pořadatelé většinou výročních kulturních akcí, především plesů. AD3) CÍRKEVNÍ ORGANIZACE •

Bratři františkáni v Uherském Hradišti (mužský řeholní řád pořádající bohoslužby a náboženská setkání)

•

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uherském Hradišti (sbor pořádající bohoslužby a náboženská setkání)

•

Římskokatolická farnost Uherské Hradiště (pořádá bohoslužby, výuku náboženství, vydává farní časopis, zajišťuje pohřby, svatby a křty, provozuje on-line linku důvěry)

•

Sbor Bratrské jednoty babtistů v Uherském Hradišti

•

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormoni), odbočka Uherské Hradiště

•

Církev československá husitská, Církev adventistů sedmého dne, moravskoslezské sdružení, sbor Uherské Hradiště

•

Pravoslavná církev

•

Náboženská společnost Svědků Jehovových 29


Příloha č. 2

AD4) CHARITATIVNÍ, DOBROČINNÉ A NADAČNÍ ORGANIZACE •

Středisko Diakonie Českobratrské Církve Evangelické – CESTA Adresa: Ředitelka: Tel: E-mail: Web:

Na Stavidle 1266, 686 01 Uherské Hradiště Pavla Blažková +420 572 557 273 [email protected] http://cesta.diakoniecce.cz

Uherskohradišťská Diakonie Českobratrské církve evangelické, středisko CESTA, zahájila činnost 5. ledna roku 1998. Nabízí úlevovou službu rodinám, které mají děti s těžkým postižením a pečují o ně doma. Slouží jako denní stacionář (denní pobytové centrum se zajištěnou odbornou péčí) a určeno je dětem a mládeži z Uherského Hradiště a nejbližšího okolí, které pro svůj handicap nemohou navštěvovat žádné speciální školní zařízení. Od 1. září roku 2000 provozuje středisko také třídu Pomocné školy s individuálním rehabilitačním programem. Dětem poskytuje zdravotní sociální a výchovnou péči. Rodinám poskytuje možnost odborné konzultace s psychologem, možnost odborné konzultace s dětským lékařem, možnost odborné konzultace se speciálním pedagogem a možnost odborné konzultace v oblasti zákonodárství. Stacionář CESTA je součástí Diakonie ČCE, avšak poskytuje služby všem potřebným, bez rozdílu vyznání. Vede jej ředitel, v zásadních věcech správního charakteru však nese zodpovědnost také představenstvo střediska. To je složeno z odborníků, členů městského zastupitelstva a členů sboru ČCE. Provoz stacionáře CESTA jako nestátního neziskového zařízení je financován z dotací ministerstev, z příspěvků krajského, městského úřadu a jiných obecních úřadů, z různých grantů, nadací a darů od sponzorů či rodičů. Výsledky činností a hospodaření stacionáře jsou předkládány ústředí Diakonie ČCE, státním orgánům, rodičům, sponzorům a dalším zájemcům ve formě výroční zprávy. •

Oblastní charita Uherské Hradiště Adresa: Ředitel: Tel.: E-mail: Web:

Velehradská tř. 247, 686 01 Uherské Hradiště Ing. Jiří Jakeš 572 555 783, Tel./Fax: 572 540 723, [email protected] http://www.uhradiste.caritas.cz/

Oblastní charita Uherské Hradiště obnovila činnost v září 1991. Je součástí České katolické charity, která je účelovým zařízením římskokatolické církve (zákon č. 308/91 Sb. §6) a je sdružením diecézních a arcidiecézních charit na území České republiky. Charita v Uherském Hradišti je samostatný právní subjekt a spadá pod Arcidiecézní charitu Olomouc. Charita je nestátní nezisková organizace působící v oblastech sociální, zdravotní a humanitární pomoci. Od počátku své činnosti se Oblastní charita v Uherském Hradišti snaží o plnění svého poslání - péče o nemocné, opuštěné, staré, chudé, tělesně a mentálně postižené, a to bez ohledu na jejich příslušnost k rase, národnosti či náboženství. •

Oblastní spolek Českého červeného kříže Adresa: Tel.:

•

Palackého náměstí 293, 686 01 Uherské Hradiště 572 552 300, tel./fax: 572 552 300

Petrklíč, obecně prospěšná společnost Adresa:

Na Krajině 44, 686 01 Uherské Hradiště

Nabízí azylové ubytování, krizové poradenství a socioterapeutický program.

30

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti •

Příloha č. 2

Nadace pro umění Idy, Betty a Vladislava Vaculkových Adresa: Tel: Fax: E-mail: Web:

Masarykovo nám. 35, 686 01 Uherské Hradiště 572 540 232 572 556 113 [email protected] www.portal.uh.cz

Cílem Nadace pro umění Vaculkových, která byla založena 29. listopadu 1994 majitelem knihkupectví Portal Josefem Janouškem, je prezentovat dílo Idy, Vladislava a Bety Vaculkových, podporovat výrazné pokračovatele jejich odkazu, podněcovat zájem veřejnosti o jejich umění a podporovat důstojné umisťování díla Vaculkových v interiérech i exteriérech města Uherského Hradiště. V neposlední řadě chce nadace také podněcovat místní mladou generaci i návštěvníky města k zájmu o dílo Vaculkových. Cílem nadace je rovněž pod hlavičkou nadace prezentovat jak současné, tak starší výtvarné umění. Základní jmění nadace je v souladu se zákonem pět set padesát tisíc korun. V případě Nadace Vaculkových představuje tato suma kolekci výtvarných děl řady autorů včetně děl Vaculkových. Artefakty pocházejí dílem ze soukromé sbírky Josefa Janouška, dílem z výstav, které pořádá Galerie Portal pod hlavičkou nadace. Každý výtvarník, který vystavuje v Portalu, věnuje jednu svou práci do sbírky nadace. To je nepsané pravidlo výstav v Galerii Portal. Není přitom podmínkou, aby autoři nějak navazovali na umění Vaculkových. Jediným kritériem je kvalita a nápaditost jejich díla. Finanční prostředky získává nadace zejména z činnosti Portalu. •

Nadace Děti – kultura – sport Kontaktní osoba: Markéta Slavíková [email protected] Email: Adresa: Kollárova 447, 686 01 Uherské Hradiště Tel: 572 555 326, 572 555 981, 572 555 982 Fax: 572 555 326 [email protected] E-mail: www.nadacedks.cz Web: Nadace Děti - kultura - sport, jejímž zřizovatelem je pan Ivo Valenta, vznikla v polovině roku 2000 z potřeby pomáhat zejména nemocným ale i zdravým dětem a mládeži. Nadace se zaměřila jak na zabezpečení jejich sociálních a zdravotních potřeb, tak na oblast vzdělávání, sportu, kultury pozitivního osobnostního rozvoje dětí. Snaha nadace aktivně pomáhat všem, kteří mají omezené finanční možnosti, aby mohli realizovat projekty pomáhajícími rozvíjet pozitivní a zdravý vývoj dětí a mládeže, dosáhla nyní ještě širšího naplnění. V únoru 2005 rozšířila Nadace Dětikultura-sport svůj statut za hranice regionu a nad hranici plnoletosti, a pomáhat tak nyní může všude tam, kde si jedinec nebo společnost nevystačí. Svou pomoc nabízí bez ohledu na to, zda jde o oblast zdravotní, sociální, náboženskou, kulturní, sportovní či jinou, bez ohledu na to, zda jde o děti, mladé lidi nebo staré spoluobčany.

AD5) EKOLOGICKÉ A SKAUTSKÉ SPOLKY •

Základní článek Hnutí Brontosaurus Uherské Hradiště – Mařatice Adresa: Kontakt: E-mail: Web:

Šafaříkova 726, 686 01 Uherské Hradiště Petr Hamšík, Milady Horákové 21a, 602 00 Brno [email protected] http://www.brontosaurus.uh.cz

31


Příloha č. 2

ZČ HB Mařatice je nevládní nezisková organizace zaměřující se především na projekt záchrany původních bělokarpatských luk, který byl vypracován Správou chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Cílem je přispět k zachování charakteru biotopů a genofondu rostlin a živočichů typických pro oblast Bílých Karpat. Konkrétní činnost spočívá v sečení a obnově původních luk, mokřadů a pastvin, odstraňování klestí, mapování výskytu ohrožených a chráněných druhů rostlin, výsadbě ovocných stromků místních krajových odrůd a akcí a odborných exkurzích zaměřených na poznávání přírody, místní kultury a krajiny. Práce je prováděna dobrovolníky zejména během letního tábora a víkendových brigád. Je často fyzicky a časově náročná. Pracovní činnost je doplňována a kombinována s pobytem v přírodě, sportem, turistikou, vzdělávacím a kulturním programem zaměřeným na především na ekologickou výchovu, poznávání přírody a dramatickou a hudební oblast místního folklóru. •

Junák, svaz skautů a skautek České republiky, středisko Hradišťská dvojka Adresa: Klubovny:

Modrá 66, VELEHRAD Uherské Hradiště

Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství. Chce vychovávat zdatné, všestranně rozvinuté a vnímavé lidi s úctou k tradičním hodnotám a mravním zásadám. •

Junák, svaz skautů a skautek České republiky, středisko Psohlavci Adresa:

U Moravy 915, Uherské Hradiště-Rybárny, 686 01

Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství. Chce vychovávat zdatné, všestranně rozvinuté a vnímavé lidi s úctou k tradičním hodnotám a mravním zásadám. •

Česká tábornická unie – oblast Chřibsko – karpatská, tábornický klub KLETR Náčelník oblasti: Ivo Vavřina Adresa: Svatoplukova 288, Uherské Hradiště, 686 01 Tel.: 572 555 487 [email protected] E-mail: Web: http://www.tabornici.cz

AD6) SPOLEČENSKÉ SPOLKY •

S. Klub Uherské Hradiště Adresa: Tel: E-mail: Web:

Velehradská tř. 875, Uherské Hradiště, 686 01 572 552 492 [email protected] http://ms.guh.cz/s.klub/index.html

S. KLUB je neziskové občanské sdružení, které vzniklo podle zák. 83/1990 ve znění pozd. předpisů. Cílem sdružení je podpora a rozvoj volnočasových, kulturních a osvětových aktivit, orientovaných především na neorganizovanou mládež v Uherském Hradišti a okolí. Předmětem činnosti S.KLUB je: podpora kulturních aktivit mladých lidí v Uherském Hradišti a okolí, pořádání kulturních akcí (koncerty, filmová představení, divadelní představení, výstavy aj.), osvětová činnost (pořádání přednášek, besed a dalších osvětových a vzdělávacích akcí v oblasti kultury, sociální oblasti, životního prostředí a dalších oblastech), publikační činnost, hospodářská činnost směřující k dosažení vlastních cílů, další volnočasové aktivity.

32


ROSNIČKA-Sdružení pro environmentální výchovu a vzdělávání Adresa: Kontakt: Tel: E-mail:

•

Příloha č. 2

Štěpnická 1188, Uherské Hradiště Šupková Monika 572 564 332 [email protected]

Klub Úplně Fantastické Rekreace (KUFR), občanské sdružení Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Palackého nám. 293, Uherské Hradiště Drahomír Hron (Předseda KUFRu) 572 578 075, 736 680 073 [email protected], [email protected] , http://www.kufr-usvit.cz

Klub Úplně Fantastické Rekreace, občanské sdružení je nevládní nezisková organizace zabývající se náplní volného času dětí, mládeže i dospělých. •

DUHA sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi - dužina Úsvit Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail 1: Web:

Palackého nám. 293, Uherské Hradiště Soňa Hronová 604 604 329, 572 550 430, [email protected] http://www.kufr-usvit.cz

Duha je celostátní organizace zaměřena svou činností především na vytváření a realizaci programů pro děti a mládež. Duha je také organizací otevřenou pro všechny lidi bez rozdílu věku, rasy, vyznání, vzdělání... volně spojuje rozrůzněné. Základními články Duhy jsou kluby nebo dužiny, které jsou roztroušeny po celé republice. Společným cílem všech dužin je kvalitně vyplnit volný čas dětí a mládeže a to nejen dětí z běžných rodin, ale i dětí hendikepovaných, dětí z dětských domovů, romských dětí... Členskou základnu dužiny Úsvit tvoří především děti a mládež ve věku od 6 do 18 let, najdeme však zde i mladší a o něco starší členy. Oddíl je veden zkušeným týmem vedoucích, který připravuje během školního roku 8-10 výprav - jednodenních, víkendových či vícedenních - pro děti a mládež všech věkových kategorií. Hlavním cílem je vést děti k samostatnosti, naučit je vzájemné toleranci a soužití ve smíšeném, věkově různorodém kolektivu, práci v týmu, ukázat jim cestu, jak jinak se dá také žít a trávit volný čas, v neposlední míře je kladen důraz na pohodu a legraci a to, aby se děti vracely z akcí domů spokojené a o něco bohatší. •

Společnost pro trvale udržitelný život – Regionální pobočka Bílé Karpaty Adresa: Tel: E-mail: Web:

Palackého nám. 293, Uherské Hradiště, 68601 572 551 637, 572 551 637 [email protected] http://www.stuz.cz/

STUŽ je dobrovolná nezisková nevládní organizace (občanské sdružení), která vznikla v září 1992 z iniciativy prvního ministra životního prostředí Československa Josefa Vavrouška. Základním cílem Společnosti je hledání cest směřujících k trvale udržitelnému vývoji lidské společnosti, k přibližování se ideálům humanismu a zároveň ideálům harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, s cílem zachovat život ve všech jeho formách a chránit přírodu jako celek, a to s vědomím odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím. Svou činnost zaměřuje na zkoumání a vytváření předpokladů trvale udržitelného způsobu života na místní, regionální, národní i globální úrovni. STUŽ Bílé Karpaty působí jako regionální centrum nadace ECEAT pro jihovýchodní Moravu. Poskytuje tak konzultace zájemcům o ubytování, zajišťuje jejich vyhledávání a zpracování informací o ubytovacím zařízení do katalogu ECEAT. V roce 1999 začala poskytovat službu – rezervaci pro ubytovatele ECEATu v celých Bílých Karpatech. 33


Klub českých turistů Uherské Hradiště Adresa: Tel:

•

Příloha č. 2

Pod Svahy 996, Uherské Hradiště 572 570 684, 596 917 027

Klub Asociace malých debrujárů Uherské Hradiště Adresa: E-mail: Web:

Senovážné náměstí 24, 116 47 Praha 1 [email protected] http://www.debrujar.adam.cz

AD7) TĚLOVÝCHOVNÉ A SPORTOVNÍ JEDNOTY •

Tělovýchovná jednota Orel Adresa: Tel: E-mail: Web:

•

Mariánské náměstí 78, 686 01 Uherské Hradiště 572 553 583 [email protected] http://orel.uhr.cz

Tělovýchovná jednota Sokol Adresa: Tel:

Tyršovo náměstí 113, 686 01 Uherské Hradiště 572 557 711

V TJ Sokol Uherské Hradiště působí loutkové divadlo Marie Kellerové a hudební sbor Radka Dvouletého. •

Tělovýchovná jednota Slovácká Slávia Adresa:

•

Stonky 860, 686 01 Uherské Hradiště

Okresní výbor Českého svazu tělesné výchovy Adresa: Tel: E-mail: Web:

Tyršovo náměstí 440, 686 01 Uherské Hradiště 572 553 454 [email protected] http://www.cstv.cz

AD8) UMĚLECKÁ SDRUŽENÍ (HUDEBNÍ, PĚVECKÁ, DRAMATICKÁ, FILMOVÁ, VÝTVARNÁ, LITERÁRNÍ, FOLKLÓRNÍ APOD.) •

Asociace českých filmových klubů Adresa: Kontakt: E-mail: Tel: Fax: E-mail: Web:

Náměstí Míru 860, 686 01 Uherské Hradiště Ing. Jiří Králík (předseda Rady AČFK) [email protected] 572 501 989 572 501 400 [email protected] http://www.acfk.cz

AČFK sdružuje filmové kluby a jejich členy na celém území České republiky a zastupuje je navenek, např. v Mezinárodní federaci filmových klubů (FICC). AČFK si klade za cíl provádět a koordinovat kulturní činnost zaměřenou na práci s filmem a dalšími audiovizuálními nosiči prostřednictvím šíření filmových a audiovizuálních děl naší a světové kinematografie tak, že: o

pomáhá organizovat filmové kluby včetně filmových klubů dětí a mládeže, koordinuje jejich činnost a metodicky jim pomáhá,

o

vydává lektorské materiály a zabývá se další ediční činností,

o

rozšiřuje odborné znalosti lektorů filmových klubů pořádáním seminářů,

o

provádí nákup promítacích práv filmů určených pro klubotéku, zajišťuje výrobu kopií, distribuuje kopie, kooperuje s dalšími distributory, spolupracuje s Národním filmovým archivem apod.,

34


•

Příloha č. 2

o

zabezpečuje styk s mezinárodními organizacemi podobného programového zaměření,

o

podílí se na dalších aktivitách spojených s šířením filmového a audiovizuálního umění,

o

je pořadatelem Letní filmové školy v Uherském Hradišti.

Filmový klub Adresa: Kontakt: E-mail: Tel: Fax: Web:

Náměstí Míru 951, Uherské Hradiště Josef Korvas [email protected] 572 553 617 572 553 790 www.mkuh.cz

Filmový klub je dobrovolným sdružením zájemců o filmovou kulturu, který vyvíjí v rámci AČFK pravidelnou činnost. Provozovatelem jsou Městská kina Uherské Hradiště. •

Fonoklub Uherské Hradiště Adresa: Tel: E-mail:

Svatováclavská 433. P.O.Box 49, Uherské Hradiště 572 553 131 [email protected]

Fonoklub je dobrovolným sdružením zájemců o tvorbu a zpracováváním různých druhů audiozáznamů (v posledních letech vydal řadu regionálních pověstí na CD). •

Cifra Kontakt: Tel: E-mail: Web:

Ing. Petr Holoubek 777 071 396 [email protected] http://fscifra.cz

Mladá cimbálová muzika vznikla v roce 1991 na půdě ZUŠ v Uherském Hradišti pod vedením Pavla Štulíra. Historie CM CIFRY se začala psát v září roku 1999, kdy se mladí muzikanti rozloučili se ZUŠ. Tentokrát již sami bez cizího vedení otevírají novou kapitolu svého společného muzicírování. CIFRU v té době tvoří devět muzikantů a dvě zpěvačky. Výběru a úpravy skladeb se ujal primáš Petr Číhal. Počáteční problémy s hudebními nástroji, místem pro zkoušení a organizací brzy vystřídaly první úspěchy při četném vystupování na veřejnosti. V květnu roku 2000 získala muzika první místo v celostátním kole dětských cimbálových muzik. Po roce působení CIFRY jako cimbálové muziky došlo k rozšíření o taneční složku. Taneční složka folklorního souboru CIFRA vznikla v srpnu roku 2000 na podnět vedoucího souboru Petra Holoubka. Jedná se tedy o uskupení, které má i přes své mládí za sebou řadu vystoupení. Zpočátku měl soubor sedm tanečních párů, které tvořili především tanečníci, kteří prošli dětským tanečním souborem Hradišťánek. Později se soubor rozšířil na šestnáct tanečních párů. V počátcích si tvořil soubor choreografie samostatně, avšak po pěti měsících se tohoto nesnadného úkolu ujala zkušená tanečnice a choreografka Lenka Kraváčková, která tak přijala roli hlavní choreografky a vedoucí taneční složky. Ve svém repertoáru se soubor snaží obnovovat a rozvíjet poklady tradičního lidového umění Moravského Slovácka, které má tak jedinečnou a bohatou kulturu. Nezůstává však jenom ve svém rodném regionu, ale odvažuje se jít za lidovou písní až za hranice – na Slovensko. Kroje tanečníků udává oblast, kde daný tanec vznikl. Muzika hraje v mařatských krojích.

35


Příloha č. 2

Cimbálová muzika Burčáci Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail:

František Ilík Nám. Míru 590, Uherské Hradiště 572 552 978 [email protected]

CM Burčáci v čele s primášem Františkem Ilíkem hraje v základní sestavě již od roku 1966. Zaměřuje se především na hudební folklor uherskohradišťského a uherskobrodského Dolňácka a Kopanic. Pro hudební styl muziky je charakteristický spontánní přednes a improvizace, to vše obohacované určitou dávkou humoru. Uměleckou tvář kapely ovlivnil zejména cimbalista a autor hudebních úprav Jiří Chovanec a jeho žák Lubomír Valečka, který obohatil repertoár o výrazná cimbálová sóla. CM Burčáci patří k velmi populárním kapelám, vystupuje při nejrůznějších slavnostech, ve vinných sklepech a restauračních zařízeních, na hodech, fašancích, na Jízdě králů ve Vlčnově apod. Od roku 1986 pravidelně doprovází účastníky verbířské soutěže na strážnickém festivalu. •

Cimbálová muzika Hradišťan Kontakt: Tel.: Fax: E-mail: Internet:

David Burda, Českobratrská 3, Olomouc 603 342 880 585 436 598 [email protected] www.hradistan.cz

Cimbálová muzika Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou patří k nejznámějším moravským cimbálovým kapelám. Je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož inspiračním zdrojem se stal folklór. Vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, kde pracovala řada generací hudebníků, zpěváků a tanečníků pod dlouholetým vedením Jaroslava Václava Staňka (20.4.1922 - 28.2.1978). Ten posunul tehdejší chápání prezentace folklóru od volného předvádění hudebních a tanečních čísel směrem k propracovanějším kompozicím, které již snesly měřítka umělecké práce. Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu tvůrčí osobnost houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica. Pod jeho vedením se začal soubor postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu. Vedle společných vystoupení se hudební i taneční složka Hradišťanu ubírají svou vlastní cestou. Jiří Pavlica přivedl muziku Hradišťan k nadžánrovému hudebnímu pojetí a představil ji v desítkách projektů vydaných na zvukových nosičích, v rozmanitých cyklech televizních či rozhlasových nebo každoročně na stovkách živých koncertních vystoupeních. Tanečníci se realizují především na projektech, kde se jako choreografka uplatňuje Ladislava Košíková. Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k ojedinělým tělesům nejen ve svém regionu. •

Cimbálová muzika Jaroslava Čecha Kontakt: Adresa: Tel.: e-mail: web:

Jan Maděrič, Klub kultury, Hradební 1198, 686 60 Uherské Hradiště 572 430 421 [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/cm_jaroslava_cecha.php

Muzika při svém vzniku v r. 1970 navázala na dětskou cimbálovou muziku uherskohradišťské LŠU, kterou vedl Jaroslav Čech. S muzikou vystupuje komorní taneční skupina. Kolektiv získal významná ocenění na soutěžích a festivalech za tematická scénická pásma s využitím sólových výkonů zpěváků a tanečníků. 36


Příloha č. 2

V r. 1990 získal titul Laureát MFF ve Strážnici za mimořádně působivé zpracování lidových balad. Repertoár je tvořen především písňovým materiálem z Dolňácka, Luhačovického zálesí a Kopanic. Ve spolupráci s dalšími kapelami se muzika podílela na natáčení LP Lísteček z javora (Panton 1978), Vyšívané písničky (Supraphon 1981), Moravské vánoce (Panton 1981), Zazpívej, slavíčku (Panton 1984), Nejkrásnější lidové písně z Moravy (Edit 1987) a CD Veselé vánoční hody (Panton 1992). Vedle řady rozhlasových nahrávek je její projev zachycen v televizních pořadech např. Moravské písně milostné, Červená, modrá fiala, Lilium koleda, Písně léta atd. CM Jaroslava Čecha vystupovala na festivalech v českých zemích i v zahraničí (Slovensko, Bulharsko, Polsko, Belgie, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Kuba, Kostarika). Patří k výrazným představitelům folklorního hnutí na uherskohradišťském Dolňácku. •

Cimbálová muzika Josefa Marečka Kontakt: Adresa: Mobil: E-mail: Web:

Josef Mareček Husova 541, 686 01 Uherské Hradiště 776 668 234 [email protected] http://www.cmjm.webz.cz/

Začátky cimbálové muziky Josefa Marečka se tradují kolem roku 1952 – 53 na Velehradě. Jejími členy tehdy byli nadšenci z Velehradu, Tupes a Salaše. Muzika hrávala pravidelně při všech společenských a folklorních akcích v blízkém okolí. Doprovázela také dětské soubory na Velehradě a v Tupesích. Přes 30 let vedl muziku primáš Luboš Abrahám. V devadesátých letech došlo k omlazení muziky. Nejprve ji vedl primáš Jiří Potyka a v současné době vede muziku Josef Mareček ml. Do roku 2004 vystupovala muzika pod názvem Velehradská cimbálová muzika a v roce 2005 došlo, jak ke změně obsazení muziky, tak i ke změně jejího názvu na Cimbálová muzika Josefa Marečka. V posledních letech spolupracovala muzika i s několika soubory a zúčastnila se několika folklorních festivalů doma i v zahraničí – např. Belgie, Francie, Španělsko, Holandsko. V současné době spolupracuje s mužským pěveckým sborem Nedakonice ženským pěveckým sborem Babčice ze Spytihněvi. S těmito sbory a dalšími hosty vydala CM nové CD s názvem: „Vánoce, vánoce skoro-li budete“. Své první CD s názvem: „Od Buchlova k Javořině“ vydala CM v roce 2002. •

Cimbálová muzika Kunovjan Adresa: Kontakt: E-mail: Web: Tel: E-mail:

Hradební 1198, Uherské Hradiště Ing. Jaroslav Zatloukal [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/cm_kunovjan.php 572 551 503 [email protected]

Současná podoba muziky vznikla postupným vývojem z cimbálové muziky Slováckého krúžku v Kunovicích (tehdejší části Uherského Hradiště), který vyvíjel svou činnost již od třicátých let minulého století. V šedesátých letech muzika spolupracovala s dětským souborem Děcka z Kunovic. Od roku 1969 převzal tento "dospívající" soubor název Kunovjan, tedy název po v té době již neexistujícím slováckém krúžku. Kontinuitu zachovala pouze cimbálová muzika s tehdejším primášem Miroslavem Horsákem, která začala doprovázet dětský soubor pod vedením Miloše Plachého. Rokem 1969 je tedy datováno zahájení práce folklórního souboru Kunovjan, s jehož činností je úzce spjat také osud nynější cimbálové muziky. V 80. letech se soubor přemístil do Uherského Hradiště, kde působí dodnes. Folklórní soubor Kunovjan pokračuje spolu s muzikou v této práci dodnes.

37


Příloha č. 2

Hlavním cílem cimbálové muziky Kunovjan je zpracování lidových písní klasickou formou „cimbálové muziky“ s důrazem na zachování původních výrazových hudeckých znaků, ale také formou orchestrálního zpracování, jenž obzvláště vynikne v plném obsazení jedenáctičlenné kapely. •

Cimbálová muzika Mladí Burčáci Kontakt: Adresa: Tel: E-mail:

Zdeněk Stašek Sadová 1025, 686 05 Uherské Hradiště 604 762 083 [email protected]

Vznikla v roce 1996 jako následovníci známé slovácké cimbálové muziky Burčáci a brzy si vytvořila v blízkém i vzdálenějším okolí početnou skupinu příznivců. Primášem muziky je Zdeněk Stašek. Jádro repertoáru kapely tvoří folklor uherskohradišťského a uherskobrodského Dolňácka. Mladí Burčáci vystupují ve vinných sklepech, na besedách u cimbálu, hodových zábavách či na folklorních festivalech, komerční sféře se spíše vyhýbají. V roce 2001 se muzika podílela na nahrávce vánočního CD s názvem Vinšujem Vám. •

Cimbálová muzika Stanislava Gabriela Kontakt: Adresa: Tel: E-mail: Web:

Tomáš Gabriel Kudlovice 278 736 186 917 [email protected] www.cmsg.cz

Byla založena v roce 1992 mladými hudebníky z Uherskohradišťska, kteří usilují o pěstování hudebních tradic slováckého Dolňácka, zejména odkazu slavných cimbálových muzik – Hradišťanu s primášem Jaroslavem Staňkem a strážnické Cimbálové muziky Slávka Volavého. Uměleckým vedoucím a primášem je Stanislav Gabriel, organizačním vedoucím Tomáš Gabriel. Kapela vychází z tradičního folklorního materiálu, ale snaží se i o svůj vlastní muzikantský přínos formou aranžérských úprav, či dokonce skládáním vlastních písní. Uherskohradišťské Dolňácko reprezentuje nejen na domácích scénách, ale také v zahraničí, její hudební projev je zachycen na CD Chodníčky k písni, Hody na Podluží a Na mojém srdéčku. V současné době muzika působí v Babicích u Uherského Hradiště, kde úzce spolupracuje s folklorním souborem Kalina a dětským souborem Kalinka. •

Cimbálová muzika Viléma Zahradníka Kontakt: Tel.: E-mail:

Ivan Kučera, Františka Kretze 1377, 686 05 Uherské Hradiště 602 720 482 [email protected]

Vznikla v roce 1953. Primáše Viléma Zahradníka ze straňanské muzikantské rodiny později nahradil Josef Kučera, který je se svými bratry cimbalistou Ivanem a klarinetistou a zpěvákem Svatoplukem pokračovatelem tradic horňáckých muzikantských rodů Hrbáčů, Šáchů a Kučerů. Vedle Horňácka se kapela orientuje na oblast uherskohradišťského Dolňácka a Kopanic, repertoár obohacuje také o folklor slovenský. Muzika byla častým hostem na různých folklorních festivalech a slavnostech jak doma, tak v zahraničí, účinkovala v rozhlase, v televizi, ve filmu, na profilové desce Vlasta Grycová. Písně moravsko-slovenského pomezí (1985), v Uherském Hradišti připravila řadu úspěšných celovečerních pořadů, např. s detvanskými Hrončekovci, s muzikanty a zpěváky z Horňácka, s Vlastou Grycovou, Dušanem Holým, Miroslavem Horníčkem ad.

38


Příloha č. 2

Hradišťan - taneční složka Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail: Web:

David Burda Českobratrská 3,Olomouc 603 342 880 [email protected] www.hradistan.cz

Soubor písní a tanců Hradišťan vznikl v roce 1950 a patří mezi nejstarší folklórní kolektivy u nás. Po celou dobu své existence patří mezi špičkové soubory, často pověřované reprezentací České republiky v zahraničí. Repertoárově se zaměřuje především na hradišťské Dolňácko a program obohacuje i o další regiony (Strání, Kopanice, Horňácko, Strážnice a další). Z tohoto důvodu má soubor i bohaté krojové vybavení. Svojí uměleckou činností uchovává lidové tradice a v posledních letech je rozvíjí v nových, moderně cítěných, scénicky náročných tvarech. Soubor vystupuje v celé naší republice s celovečerními programy, spolupracuje s Českou televizí, rozhlasem i filmem. Muzika natočila řadu gramofonových desek, MC a CD. Současným uměleckým vedoucím Hradišťanu je pan Jiří Pavlica, choreografkou je paní Laďka Košíková. •

Hradišťánek Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail: web:

Štěpánka Tománková Praporce 1132, Uherské Hradiště - Mařatice, 572 578 171, mobil: 731 48 44 10, [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/hradistanek.php

U zrodu souboru Hradišťánek stál v roce 1955 pan Jaroslav Staněk, který pro práci s dětmi získal členku souboru Hradišťan D. Möllerovou a paní učitelku Konečnou. Hradišťánek tak, spolu se souborem Jasénečka ze Vsetína, zakládá tradici dětských souborů lidových písní a tanců na Moravě. Většina materiálu pro práci byla získávána vlastním sběrem. V roce 1959 soubor natáčí film Jaro na dědině. V 60.a 70. letech následuje spolupráce s televizí, v roce 1967 se uskutečňuje první zájezd do ciziny - NDR. Soubor doprovází cimbálová muzika LŠU. Počet členů souboru narůstá, přichází i nové vedoucí. Od roku 1973 se datují pravidelná premiérová vystoupení, k pravidelným patří i vystoupení na různých slavnostech, spolupráce se Sborem pro obč. záležitosti či vystoupení v domovech důchodců. Úspěšný je i pořad „Hradišťánek uvádí své hosty“. V průběhu své činnosti získává soubor celou řadu významných ocenění. V 90. letech se pak součástí činnosti stávají i zahraniční zájezdy, na nichž je soubor vždy velmi kladně hodnocen. V posledních letech se pak děti z Hradišťánku účastní festivalu Songs of hope v USA. Jako prvnímu z kolektivů se souboru dostalo v Uherském Hradišti v roce 2005 ocenění “Cena města.“ Soubor doprovází cimbálová muzika ZUŠ i muzika Harafica. •

Kunovjan - taneční složka Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Mgr. David Pavlíček 572 549 567 [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/kunovjan.php

Vznikl jako dětský kolektiv na přelomu let 1969 – 1970 v Kunovicích. Z dětského kolektivu vyrostl kvalitní dospělý soubor, který v regionu s bohatou kulturní a folklorní tradicí navázal na činnost slováckého krůžku, jež v obci pracoval už od roku 1929. V současné době je soubor často pověřován reprezentačními úkoly (např. účinkování v rámci hudebního festivalu Pražské jaro 1997, Praha 2000 – evropské město kultury a jiné). 39


Příloha č. 2

V posledních pěti letech se soubor zúčastnil festivalů v Anglii, Rakousku, Thajsku, USA a Egyptě. V rámci světové výstavy reprezentovala cimbálová muzika v německém Hanoveru a v březnu 2002 odjíždí soubor do Maďarska. V letech 1981, 1983, 1986 a 1989 získal soubor ocenění v celonárodních přehlídkách folkloru v Třinci a Košicích, vynikající cimbálová muzika vydala jednu LP desku “Na kunovských lúkách” a tři samostatná CD - Moravské a slovenské lidové písně, Ej, u Hradišťa pršalo, Ej, lásko, lásko”. V posledním desetiletí získal soubor s muzikou řadu ocenění. K nejvyšším patří cena Ministra kultury “Za osobité zpracovávání tradičního lidového umění” v roce 1988. •

Old Stars Hradišťanu Kontakt: Adresa: Tel. a fax: Web:

Milan STAŠEK Na Strnisku 938, Kunovice 572 549 333 http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/old_stars_hradistan.php

Folklorní soubor založila v roce 1998 skupina bývalých tanečníků Hradišťanu, generace sedmdesátých a osmdesátých let, která se občas scházela ve Slovácké búdě, občas připravila program k besedě u cimbálu (fašanky) nebo do pořadů festivalu ve Strážnici. Old Stars interpretuje tance, písně a zvyky především z hradišťského Dolňácka, Zálesí, moravských Kopanic, Horňácka a Kyjovska. Snahou je navazovat a udržovat tvůrčí odkaz Jaroslava V. Staňka a dalších vedoucích a choreografů Hradišťanu. Vystupuje ve staroměstských, bílovských, pozlovských a straňanských krojích. V Uherském Hradišti pořádá soubor pravidelně besedy u cimbálu (fašankové, burčákové, vánoční, mikulášské), vystupuje na festivalech, mimo jiné reprezentoval na festivalu CIOFF v Brazílii. Soubor nabízí celovečerní vystoupení, besedu u cimbálu, hostování v komponovaných pořadech, v rámci prezentace podniků i při nejrůznějších společenských akcích. •

Sadovanka – dechová muzika Adresa:

Solná cesta 311, 686 01 Uherské Hradiště

Dechová muzika hraje k tanci i poslechu od roku 2005 (místní zábavy, hody, fašank apod.). •

Telegraf Kontakt: Adresa: E-mail: Web:

Roman Rathúský Průmyslová 964, Uherské Hradiště [email protected] http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/telegraf.php

Kapela vznikla na přelomu let 1995 a 1996 a původně se věnovala spíše jen hraní pro kamarády na různých oslavách. Postupem času však došlo ke „zúžení hudebního směru“ a výsledkem je současný stav, kdy se kapela programově věnuje stylu „country & bluegrass music“. Za téměř 10 let své činnosti kapela odehrála hodně přes 200 vystoupení – ať už se jednalo o různé oslavy, country bály či přehlídková vystoupení. Kapela také pořádá v Uherském Hradišti (od roku 2001, vždy poslední lednovou sobotu) vlastní, bohatě navštěvovaný, country bál. •

UH Senior Band Kontakt: Adresa: Tel.: Web:

Jan Bednář Za Radnicí 1864, Staré Město 572 543 278 http://www.kkuh.cz/soubory_krouzky/seniorband.php

Velký swingový orchestr byl ustaven v roce 1987 a navázal na tradici orchestrů padesátých a šedesátých let (Stav Klub a Taneční orchestr ZK SPP).

40


Příloha č. 2

Podstatnou část členské základny kapely tvořili muzikanti těchto orchestrů, proto byl zvolen název UH SENIOR BAND. Sestava big bandu - 5 saxofonů, 4 trumpety, 4 trombony, 4 členové rytmické sekce a sóloví zpěváci - byla mezi amatérskými orchestry raritou. Orchestr pravidelně připravoval koncertní vystoupení, spolupracoval s Gustavem Bromem i dalšími hosty. Omlazoval také svoji členskou základnu a od roku 1994 začal pořádat pravidelné nedělní taneční čaje. Koncem roku 2000 převzal dirigentskou taktovku dlouholetý člen orchestru a aranžér Jan Bednář a pod jeho vedením band úspěšně pokračuje ve své činnosti a rozšiřuje řady svých četných příznivců. •

Sbor Svatého Pluka Kontakt: Adresa: Tel.: E-mail: Web:

Jan Gajdošík V Teničkách 958, 686 01 Uherské Hradiště 572 552 788 [email protected] http://www.svatypluk.com

Rockový sbor Svatý Pluk byl založen v roce 1995 z podnětu studentů Gymnázia v Uherském Hradišti jako recese na tamější dlouho trvající sbor Svatopluk, který zpívá skladby klasického charakteru. Sbormistrem se stal Jan Gajdošík, učitel hudební nauky a korepetitor na Základní umělecké škole a Gymnáziu v Uherském Hradišti. V současné době tvoří sbor asi 40 nadšenců, včetně samotného „Otce Pluka“ Jana Gajdošíka. Jejich repertoár čítá přes 170 hitů z let šedesátých a sedmdesátých. Základnou sboru je Gymnázium v Uherském Hradišti, kde sbor vznikl a dodnes pravidelně dvakrát týdně zkouší. Svatý Pluk natočil a vydal tyto CD: Jsme na půl děti (1999), Come Together (2002), Rockové koledy (2003). •

Smíšený pěvecký sbor Svatopluk Kontakt: Adresa: Tel.: Web:

Jana Miklová Štěpnická 1160, Uh. Hradiště, 686 01, 572 562 793, http://svatopluk.unas.cz/

Smíšený pěvecký sbor Svatopluk patří k nejstarším pěveckým sborům v České republice - byl založen v roce 1894 profesorem českého gymnázia v Uherském Hradišti Antonínem Kollmannem. Jeho činnost nebyla nikdy přerušena, a to i díky dlouholetému působení sbormistra, dirigenta a upravovatele lidových písní Oldřicha Halmy, který stál v čele Svatopluku plných 50 let. Po jeho smrti v roce 1985 se sboru na dalších 16 let ujal sbormistr a varhaník Karel Dýnka - sbor se výrazně omladil a začal studovat náročná díla s doprovodem orchestru. V roce 1999 sbor také nahrál své první profilové CD s názvem Kořeny. Od ledna 2002 stojí v čele Svatopluku sbormistr a dirigent Filip Macek. Ten navázal na úspěšnou práci svého předchůdce a za dobu svého působení nastudoval se sborem mimo jiné i několik vokálně-instrumentálních děl. V repertoáru sboru se však nacházejí zejména skladby a capella, zahrnující jak vážnou, tak i moderní vokální hudbu světových i českých autorů, úpravy našich i zahraničních lidových písní a spirituály. Tradičními setkáními Svatopluku s posluchači se staly koncerty „dušičkové“ a vánoční. Od roku 2002 sbor pravidelně účinkuje při každoročních Cyrilometodějských bohoslužbách na Velehradě a v roce 2003 byl přizván k účasti na Koncertě lidí dobré vůle. Sbor koncertuje nejen doma, ale i v zahraničí - např. v Itálii, Belgii, Anglii, Německu, Rakousku, Švýcarsku a Finsku. Po celou dobu své existence patří smíšený pěvecký sbor Svatopluk mezi výrazně pozitivní kulturní aktivity města Uherské Hradiště, jehož duchovní kolorit pomáhá vytvářet. Stejně tak důstojně vždy reprezentoval město v zahraničí.

41


Příloha č. 2

Rudé kostry Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Petr Mores, Vítězslav Chromek 602 318 373 [email protected] http://www.rudekostry.cz

Rudé Kostry, dnes akustický kvartet, urazily od svých thrashmetalových začátků od roku 1996 dlouhou cestu. Po řadě změn v sestavě a vynucených pauz se složení Koster ustálilo na dnešní čtveřici v čele se zpěvákem a basistou Laďou Beránkem, kytaristy Petrem a Pavlem Moresovými a bubeníkem Vlasťou Kozubíkem. Všechny čtyři Rudé Kostry za léta působení i nepůsobení v různých kapelách nepřišly ani o špetku pubertální lásky k tvrdé, energické hudbě, ale ztratily trpělivost s nespočetnými klišé, která dnes metal v nejširším slova smyslu svazují, jako je jednotvárnost, otrocká poplatnost žánru a vzorům "z venku", směšné texty zpívané ještě směšnější angličtinou, strach z "vyměknutí" atd. Aktuálním výsledkem tohoto přístupu je plně akustická sada, která je pokusem o spojení celé šíře hudebních vlivů od Beatles po Panteru. •

Taneční klub Rokaso Uherské Hradiště Kontakt: Adresa: Tel. : E-mail: Web:

Aleš Macháček U Řeky 1415, Uherské Hradiště-Mařatice, 774 876 567 [email protected] http://www.tkrokaso.cz

TK Rokaso je sdružení, které je zaregistrováno u českého svazu tanečního sportu a již pět let se zabývá výukou a tréninkem standardních a latinskoamerických tanců v Uherském Hradišti. Aktivity jsou zaměřeny na výuku sportovního tance, včetně účasti na celorepublikových soutěžích. TK Rokaso se zabývá vedením všech věkových kategorií od nejmladších juniorů až po seniory. Výsledky práce jsou veřejné prezentace formou tanečních vystoupení - plesy, firemní akce, večírky, oslavy. AD9) KULTURNÍ A VZDĚLÁVACÍ SPOLKY (MUZEJNÍ, KNIHOVNÍ APOD.) •

Spolek přátel literatury a Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti Kontakt: Adresa: Tel.: Web:

Ing. Jaroslav Hrabec Velehradská 714, 686 01 Uherské Hradiště 572 55 12 50 http://www.knihovnabbb.cz/cz/o_knihovne/SPLK

Spolek Přátel Literatury a Knihovny je občanským sdružením, které bylo založeno v roce 1997. K jeho cílům patří podpora čtenářství, propagace knihovny a regionální literatury a zejména se snaží navázat na odkaz Bedřicha Beneše Buchlovana v oblasti bibliofilství a sběratelství ex libris. Vyvíjí také publikační a vydavatelskou činnost, úzce zaměřenou na literaturu regionu a od svého vzniku vydalo již několik publikací. Jedná se většinou o bibliofilské reedice knih hradišťských spisovatelů. •

Muzejní spolek v Uherském Hradišti Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště Ing. Ladislav Šupka, PhDr. Blanka Rašticová 572 551 370 [email protected] www.slovackemuzeum.cz

Muzejní spolek v Uherském Hradišti je dobrovolným neziskovým občanským sdružením, zajímajícím se o archeologii, dějiny umění, historii, muzeologii, národopis a vlastivědu.

42


Příloha č. 2

Spolek působí na území celé České republiky, je samostatnou právnickou osobou a je registrován MV ČR. Spolek vyvíjí nepolitickou činnost zaměřenou na uchovávání a popularizaci historických a kulturních hodnot zejména v oblasti jihovýchodní Moravy. Svoje poslání naplňuje spolek plánovitou odbornou, popularizační a výchovnou prací, která není prováděna za účelem výdělečné činnosti. Veškeré případné příjmy z činnosti spolku budou užity výhradně k další činnosti spolku. Činnost spolku se zaměřuje na: o

pořádání přednášek, besed, vzdělávacích kurzů, organizováním vlastivědných vycházek, terénních exkurzí a naučných zájezdů a jiných kulturně výchovných akcí,

o

propagaci a péči o zachování kulturně historického dědictví,

o

vyvíjení vlastní ediční a publikační činnosti směřující k popularizaci historických a kulturních hodnot regionu,

o

spolupráci se sdělovacími prostředky historických a kulturních hodnot regionu,

o

vytváření finančních a materiálních zdrojů pro zabezpečení své činnosti formou získávání sponzorských příspěvků a darů, ucházením se o přidělení grantů a dotací apod.,

o

spolupráci s muzei, galeriemi a dalšími odbornými institucemi.

při

propagaci

činnosti

spolku,

V. II. PROFESIONÁLNÍ NEZISKOVÉ A ZISKOVÉ KULTURNÍ ORGANIZACE A SPOLEČNOSTI V.II.I. Muzea a galerie •

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace Zlínského kraje Zřizovatel: Adresa: Kontakt: Telefon: Fax: E-mail: Web:

Zlínský kraj Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště PhDr. Ivo Frolec, ředitel 572 556 556 572 554 077 [email protected] www.slovackemuzem.cz

Slovácké muzeum patří mezi nejvýraznější regionální muzea v České republice. Instituce byla založena v roce 1914. Jejím hlavním posláním je činnost sbírkotvorná a péče o sbírky, činnost vědecko-výzkumná a metodická a činnost kulturně výchovná. Působnost této organizace není omezena na Zlínský kraj, ale zasahuje celou národopisnou oblast Slovácko (tedy i část Jihomoravského kraje). Muzeum je zařazeno do řady národních a mezinárodních programů, v jejichž rámci plní např. funkci Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje, Archeologického centra Velké Moravy středního Pomoraví a Centra lité medaile, plakety a drobné plastiky. •

Divadelní galerie Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Mariánské nám. 123, Uherské Hradiště František Frýbort 572 553 225 [email protected] www.divadelnigalerie.cz

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. Vznikla před deseti lety. Navazuje na tradici bývalého Díla. Zaměřuje se na prezentaci děl českých a moravských výtvarníků, okrajově vystavuje práce zahraničních autorů a sdružení. Hlavní důraz je kladen na výtvarné umění regionu.

43


Příloha č. 2

Galerie U Sovy Adresa: Kontakt: Tel: E-mail:

Mariánské nám. 46, Uherské Hradiště ing. Leoš Filipi 572 555 273 [email protected]

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. Vznikla v roce 1994. Zaměřuje se na prezentaci současných moderních děl českých, moravských a slovenských výtvarníků. •

“D” galerie – Ludmila Dopitová Adresa: Tel:

Všehrdova 506, Uherské Hradiště 572 540 924

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. •

Galerie Alena Zemanová Adresa: Tel.: E-mail: Web:

Protzkarova 1220, Uherské Hradiště 572 551 821 [email protected] www.borek-zeman.cz

Soukromá komerční galerie výtvarného umění. •

Galerie Nadace pro umění Idy, Betty a Vladislava Vaculkových Adresa: Tel.: Fax: E-mail: Web:

Masarykovo nám. 35, 686 01 Uherské Hradiště 572 540 232 572 556 113 [email protected] www.portal.uh.cz

V.II.II. Divadlo •

Hoffmannovo divadlo Adresa: Kontakt: Tel.: E-mail: Web:

Konečná 983, Uherské Hradiště Karel Hoffmann 572 579 983 [email protected] http://www.hoffmannovodivadlo.uh.cz/

Malé soukromé divadlo pod názvem Hoffmannovo divadlo v Orlovně se nachází v sále uherskohradišťské Orlovny. Záměrem zakladatele Karla Hoffmanna je pokračovat ve stylu svých inscenací z Malé scény Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Tedy pokusit se dát prostor herci a textu, se snahou využívat více texty hudební nebo takové, které umožňují s hudbou (pokud možno živou) pracovat. Rovnocennou součástí produkce jsou dětské tituly, které mají stejnou inscenační filozofii jako hry večerní. Divadlo se aktivně podílí i na řadě jiných kulturních akcí pořádaných v Uherském Hradišti a okolí. Pořádá též karnevaly, v rámci nichž se děti mohou setkat s postavičkami z pohádek, které má divadlo ve svém repertoáru. Čas od času uspořádá i tzv. Večer pod padákem plný zajímavých hostů, zaměřeny pokaždé na jiné téma (komunální politika, hobby atd.) Existence divadla se počítá od ledna 2000, kdy byla 23. 1. uvedena první premiéra a to v uherskohradišťské Orlovně. Jeviště tvořila soustava praktikáblů ohraničených paravány, jednoduché a skromné zázemí i technické a světelné vybavení, které s ochotou poskytla ZUŠ. Židle do sálu zapůjčilo Slovácké muzeum. Od nové sezóny se svépomocí a ve vlastním nákladu upravilo stávající jeviště v Orlovně. Postupně, jak umožňovala finanční situace divadla, bylo vybavováno jeho technické zázemí. Činnost divadla se postupně rozrůstala a tak bylo nutné najít nové prostory. Podařilo se to jen v případě skladů, dílen a zkušebny, a to velmi uspokojivě.

44


Příloha č. 2

Prostory na samotné představení jsou pronajímány v Klubu kultury a na Redutě. Situace se tedy nezlepšila, pouze přechodně vyřešila. Současně došlo k omezení činnosti divadla v samotném Uherském Hradišti. Od svého založení divadlo směřovalo k vlastnímu pojetí her ať formou čistě autorskou nebo autorskými úpravami šitými na možnosti technické i výrazové. Zakladatel divadla pokračuje v tom co už začal na Malé scéně SD. Tedy divadlo oproštěné od technických efektů směřující k prostému divadelnímu projevu. V současné době z mnoha uvedených titulů došlo k postupnému vyeliminování tvaru, který začíná určovat tvář divadla. A to jak u představení večerních, tak a to především, u představení pro mateřské školky, první i druhé stupně základních škol i učně a studenty, kteří se stávají základní cílovou diváckou složkou. V praxi to vypadá tak, že divadlo chystá v podstatě dva druhy představení. Jednak pohádky a pak představení, která mohou přijmout jak dospělí tak i diváci mladší. Základem je srozumitelnost, hravost, fantazie, divadelnost i hudebnost bez vulgarit a dekadence tak častých v moderních hrách. Naší filozofií je radost, smích a hra, teprve přes tento filtr ukazovat problém, zlo, lásku. Učit a nepoučovat. Vzhledem k problémům vlastního jeviště, které byly popsány výše, je divadlo především zájezdové. A tak jeho působení po celé republice se rozrůstá a měst a jejich kulturních zařízení, kde divadlo hraje, přibývá. Soubor je od začátku divadla složen s herců hostujících, kteří jsou angažováni na určité role a to i v alternacích. Z počátku to byli herci Slováckého divadla, herci bez angažmá a herci na konkurz. V současnosti se počet herců ustálil. Většinou jde o herce, které si divadlo vychovalo. Mnohdy i dětské talenty, které se uplatňují zejména ve hrách pro jejich vrstevníky. A v poslední době i několik absolventů Zlínské soukromé odborné školy umění. Vzhledem k tomu, že jde o divadlo soukromé, nedotované a mimopražské a i to, že divadlo slouží převážně dětem a mládeži je stranou zájmu kritiky i festivalů. Jeho soukromým úspěchem jsou ocenění získané od diváků, učitelů, kulturních pracovníků a dramaturgů kulturních zařízení, což se projevuje v zájmu o divadlo v nemalé konkurenci a zejména skutečnost, že mnohá zájezdová místa navštěvuje pravidelně už několik let a hraje ve velkých renomovaných sálech. Dobré jméno divadla získala a udržují pak některá klíčová představení (Kdyby tisíc klarinetů, Vrabčák, který doletěl do nebe, Tak se krotí ženské, Pipi Dlouhá punčocha, Princové jsou na draka, O kočičím zpívání a další), která dosáhla či ještě dosahují mnoha repríz. Pominout se nedá ani fakt, že divadlo se ve statistice Divadelního ústavu objevuje na předních místech tabulek, vedle jiných významnějších. V.II.III. Kulturní agentury •

J.D.Production, s.r.o. Adresa: Tel.: Fax: E-mail: Web:

Mariánské nám. 46, Uherské Hradiště 572 553 181, 572 553 181 [email protected] http://www.jdp.cz/j-d-production/

Společnost J. D. Production, s.r.o. byla založena v květnu 2000. Její hlavní činností je výroba lokálních televizních pořadů a prodej televizní a tiskové reklamy. Společnost provozuje TV studia ve Zlíně, Uherském Hradišti, Veselí nad Moravou, Kyjově a Hodoníně. Zcela výjimečné místo v činnosti společnosti zaujímá CZ&SK Jazz Weekend, který postupně přerůstá ve více žánrové setkání českých a slovenských umělců v Uherském Hradišti. Společnost se nepravidelně věnuje i produkci speciálních programů „na klíč“ pro klienty z regionu i mimo něj.

45


Příloha č. 2

Vítězslav Chromek – VICHR Production Adresa: Tel.: E-mail: Web:

Havlíčkova 3, 686 01 Uherské Hradiště 572 551 851 [email protected] http://www.vichr.cz/info.html

Agentura založená v roce 1998 se snaží přiblížit nové trendy v hudbě (např. world music, jungle,druń bass a další) a zaměřuje se na: o

pořádání a produkce koncertů téměř všech českých a slovenských kapel,

o

pořádání a produkce parties,

o

série party Situation,

o

festival folku,folklóru a rocku - Buchlovská svíca,

o

série koncertů Buchlovské hudební léto,

o

kompletní zajištění firemních akcí /umělci, ozvučení, organizace…./,

o

spolupráce na projektech jiných organizací,

o

zajištění vystoupení umělců na Vaší akce /dle přání/,

o

booking - zastupuje kapelu Rudé kostry.

V.II.IV. Dům dětí •

Dům dětí a mládeže Šikula, příspěvková organizace Zlínského kraje Kontakt: Adresa: E-mail: Tel.: E-mail: Web:

Libuše Srpová Purkyňova ul. 494, 68601 Uherské Hradiště [email protected] 572 551 347 [email protected] www.ddmsikula.cz

Dům dětí a mládeže v Uherském Hradišti je zařízení, které se zabývá zájmovou činností dětí, mládeže a dospělých z Uherského Hradiště a celého regionu. Celoroční práce je rozdělena na pravidelnou, nepravidelnou a táborovou činnost. Dům dětí a mládeže spolupracuje se všemi MŠ v Uherském Hradišti a okolí. Velmi úspěšná je jeho činnost s hendikepovanými dětmi a jejich rodiči. Dobrá spolupráce je také s Městským úřadem Uherské Hradiště a Klubem kultury v Uherském Hradišti, se kterými pravidelně během školního roku připravuje řadu úspěšných akcí. Aby organizace vyšla vstříc dětem a rodičům z Velehradu a Jarošova, vytvořila odloučené pracoviště v těchto obcích. Všechny zájmové útvary probíhají v budově DDM kromě sportovních a tělovýchovných, pro jejichž činnost si musí zařízení pronajímat prostory za úplatu na různých místech města. Toto značně komplikuje práci vedoucí oddělení TV a zatěžuje rozpočet DDM. V. III. ALTERNATIVNÍ KULTURA V UHERSKÉM HRADIŠTI V této sekci analýzy kulturního a společenského života v Uherském Hradišti jsme se zaměřili na ty kulturní projevy, které svou podstatou nezapadají do tradičních kategorií. Exaktní vymezení pojmu „alternativní kultura“ není možné a otázka co je nebo není alternativní, bývá tématem mnohých neformálních ale i odborněji laděných debat a pořadů (např. diskusní televizní pořady Sněží, Katovna či cyklus České televize Alternativní kultura spojený se jmény režiséra Petra Slavíka a znalce alternativní a podzemní kultury Josefa Rauvolfa). Nálepka alternativní mívá zpravidla nádech takových akcí a projektů nebo je typická pro takové umělce, kteří jdou mimo hlavní proudy a více nebo méně záměrně se vyhýbají institucionalizovanosti.

46


Příloha č. 2

Komerční hledisko či maximalizace výnosů při pořádání takových akcí nebývá hlavní prioritou, a tudíž zde neuspějeme s obvyklou marketingovou terminologií ani volbou komunikačních prostředků s potenciálním divákem, které volí agentury zabývající se showbyznysem či masovou zábavou. Návštěvníci alternativně laděných kulturních akcí (hudba, divadlo, výtvarné umění, diskusní večery, přednáškové cykly, filmové přehlídky a festivaly nejrůznějších druhů) jsou lidé různých věkových skupin (odhadem největší podíl tvoří skupina 15-35 let) z celého spektra společnosti, které neuspokojuje nabídka laciné a pasivně přijímané televizní zábavy, ale bohužel ani nabídka mnohých kulturních zařízení financovaných z rozpočtů měst a obcí. Diváci nebo návštěvníci přicházejí za autentickým zážitkem, který je možno sdílet s podobně naladěným publikem, které nemusí být nikterak početné, o to méně bývá svázáno středostavovským konvenčním pohledem na svět a kulturu. Zajímavým rysem rovněž může být ochota nezištně pomáhat s organizací takových akcí, ale ani zde není možno zevšeobecňovat. Pod pojmem alternativní si totiž musíme umět představit např. hudební scénu, která z hlediska žánrů na jedné straně začíná duchovní meditativní hudbou, pokračující přes „obyčejné“ písničkáře s akustickou kytarou a končí u punk-rockových, hardrockových, nebo metalových kapel, jejichž přestavitelé i příznivci bývají zatracováni staršími generacemi již pro svůj odlišný vzhled a hlasitost hudebních produkcí. Pro případ Uherského Hradiště se budeme muset spokojit, že označení alternativní bude mnohdy znamenat jiný než spjatý s Klubem kultury, Slováckým muzeem, Slováckým divadlem nebo tradičními folklórními soubory. Ohlédneme-li se do nedávné minulosti města, zajisté postřehneme některé nezanedbatelné projevy jinakosti ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy centralizovaná státní moc jakékoliv svobodné projevy bedlivě sledovala, mnohdy se jich bála, a tudíž se je snažila eliminovat. Je důležité dodat – pokud se o nich dozvěděla. Bylo totiž obvyklé, že se lidé scházeli na soukromých akcích na chalupách, jezdili trampovat do přírody, věnovali se amatérskému filmu nebo divadlu, případně se scházeli v improvizovaných zkušebnách v řadových garážích bez ambice nazývat své hudební snažení kulturou nebo dokonce uměním. Tam režim dosahoval svou rukou jen obtížně. Tradiční neoficiální událostí, která se dodnes odehrává každou první červnovou sobotu, bylo Giro de Pivko, cyklistický závod s kořeny sahajícími až do šedesátých let, který díky své recesistické povaze (závodníci v pitoreskních kostýmech, konzumace piva v restauracích podél tradiční trasy) prudce kontrastoval s šedivým životem let sedmdesátých a osmdesátých. Dalším důležitým počinem byl koncem 80.let klub UHáčko se sídlem ve Starém Městě, který ač institucionalizován pod hlavičkou Socialistického svazu mládeže, organizoval hudební, divadelní akce a diskusní večery, které suplovaly z médií vyloučenou veřejnou debatu o současných tématech (např. stav krajiny versus zemědělství JZD a pod.). Z kulturních akcí vyčnívaly například koncerty představitelů tehdejší brněnské scény Pavla Fajta, Ivy Bittové či Vladimíra Václavka a mezi vrcholy činnosti UHáčka patřil cyklus Hradišťan s hostem (Jarek Nohavica, AG FLEK, Jan Skácel a další), kdy tradiční folklór opustil své dosavadní hranice. Z dalších aktivit je potřeba zmínit organizovaní Buchlovské svícy (hudební vystoupení Ivana Hoffmanna, undergroundové skupiny Ciment, divadelní představení Matka J.A. Pitínského) a obnovení hradišťského majálesu, což aktivizovalo především středoškoláky k další činnosti. V devadesátých letech alternativnější podoby kultury byly spjaty s klubem Mír (rockové, metalové, jazzové, punkové i folkové koncerty, netradiční divadla, příležitostné výstavy) a kinem Hvězda (systematická prezentace kvalitní filmové tvorby pro klubové i neklubové diváky, později i výstavy ve foyeru kina). Uherské Hradiště se výrazně zviditelnilo jako dějiště Letní filmové školy, která se vrátila do města v roce 1992 (základy byly položeny v 80. letech a vycházely z alternativní kultury) a dále se otevírala širšímu publiku s nabídkou kvalitních filmů, lektorských úvodů, debat s významnými českými i zahraničními hosty (Peter Greenaway, Godfrey Reggio, Ken Loach, Terry Gilliam) 47


Příloha č. 2

a pestrou nabídkou doprovodných programů. Tato přehlídka láká na přelomu července a srpna čím dál větší počet návštěvníků především z Čech a Slovenska a její kdysi komorní rozměr zůstává pouhou vzpomínkou pamětníků. V současnosti můžeme zaznamenat v Uherském Hradišti několik kulturních institucí či jiných projevů, které v dobrém smyslu vykazují rysy jinakosti – alternativy a pomáhají tak kulturní diverzitě na území města. Je nutné zmínit nezastupitelnou roli Městských kin, které nabízí celou škálu aktivit. Klubové projekce ARTkina, projekce Zlatého fondu, školní projekce (projekt Film a škola), spolupráce s Asociací českých filmových klubů na Letní filmové škole, Semináři archivního filmu. Příjemným osvěžením ve foyeru kina Hvězda bývají výstavy, které v ne příliš vyhovujícím prostoru pružněji reagují na poměrně malou frekvenci výstav a jinou programovou skladbu v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Klub Mír je skutečně strategickým místem, kam si již zvykli chodit především příznivci tvrdší hudby a hudebních DVD projekcí, ale nejen oni. Když zalistujeme ve webovém archivu, zjistíme, že žánry jsou zde zastoupeny skutečně pestře: písničkáři, jazzmani, rockové, punkové, metalové, hip-hopové koncerty, elektronická hudba a v poslední době i tzv. VJing (míchání videa na různé hudební motivy). Tato kvalitní programová skladba vychází z osobní angažovanosti zaměstnanců Městských kin, kteří považují svoji práci za více než jen zaměstnání. Čajový sklep Pod kaštany je typickou čajovnou, která v nepravidelném rytmu pořádá komorní koncerty písničkářů, meditativní a etno hudby (např. nástroj didgeridoo). Dále se zde konají projekce fotografií z cest (cestování za východní filozofií). S.KLUB funguje v budově Gymnázia Uherské Hradiště již 6 let a je veřejně přístupným prostorem, který však v převážné míře navštěvují studenti školy. Konají se zde příležitostné přednášky (Hana Librová, Jakub Patočka, cestovatelský cyklus), filmové projekce, výstavy studentských výtvarných prací a v minulosti i koncerty menšinových žánrů (Oldřich Janota, Vojtěch a Irena Havlovi). Klub má potenciál být místem setkání studentů a jejich debat, studovnou, potřebuje však systematické programové vedení. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana pořádá příležitostné přednášky, besedy se spisovateli a již tradiční a velmi oblíbené poslechové večery - tzv. antidiskotéky hudebního kritika Jiřího Černého. Dům knihy Portal disponuje i nevelkým výstavním prostorem, kde dostávají možnost prezentace výtvarníci s regionální i nadregionální působností nebo mladí umělci. Na chodbách lze možno spatřit malířské, grafické a sochařské práce, které patří Nadaci Portal. V současné době se přebudovává nový prostor, v němž vznikne malá literární kavárna. Budou se zde pořádat autogramiády i autorská čtení, které se tak přesunou z prostoru prodejny. V městské části Jarošov (vila keramičky Idy Vaculkové) se v letech 2005 a 2006 odehrály dvě mezinárodní výtvarná sympozia (Villa Media a Aqua Media) organizována studenty vídeňské Akademie umění. Ze strany organizátorů existuje zájem dále v těchto aktivitách pokračovat i do budoucna. Regionální vzdělávací centrum (objekty v bývalých kasárnách). Od září 2007 bude fungovat v budově UH2 galerie, jejíž provoz budou mít na starosti hradišťští studenti Ústavu vizuální tvorby Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati v rámci výuky. Vystavující budou studenti výtvarných škol i profesionální výtvarníci z oblasti volného umění i designu. V těsné blízkosti Sportovní haly se nachází skate park, který si oblíbila komunita tzv. „skejťáků“. Za zmínku stojí fakt, že jízda na skateboardu či snowboardu je dnes víc než jen sezónní sportovní aktivitou. Jedná o poměrně rozšířený životní styl, který se projevuje stylem oblékání a je i velmi úzce spjat se specifickým hudebním žánrem hip-hopem. 48


Příloha č. 2

Tato komunita pořádá na vlastní náklady soutěž, po níž následuje tzv. after party v klubu Mír, kde hraje DJ, popř. koncert hip-hopových kapel. Na organizaci se podílejí lidé z obchodu FREE STYLE SPORT ve Vodní ulici v Uherském Hradišti. Místní příznivce skateboardingu a hip-hopu trápí poměrně malá velikost skate parku, a proto jezdí raději do Veselí nad Moravou nebo do Zlína. Střední uměleckoprůmyslová škola se pravidelně prezentuje v závěru maturitního týdne módní přehlídkou studentských prací 4. ročníků oboru Modelářství a návrhářství oděvů, která se těší stále větší návštěvnosti. Škola a její studenti však mají daleko větší potenciál především ve výstavní činnosti a další komunikací s veřejností. Poměrně neprobádanou a těžko uchopitelnou oblastí jsou hudební skupiny či jiné formace, které vznikají mezi náctiletými studenty. Děje se tak zpravidla spontánně a neorganizovaně. V zemích EU (např. ve Velké Británii) existují projekty, které podporují různá nízkoprahová centra, která mladým lidem nabízejí prostor ke zkoušení a základní zvukovou aparaturu, kterou si adolescenti z finančních důvodů nemůžou dovolit. Stálo by jistě za to, provést průzkum, jestli by něco podobného neocenili a nevyužívali studenti hradišťských středních, vyšších odborných či vysokých škol. Uherské Hradiště je městem s bohatou historickou i kulturní tradicí. V zájmu představitelů města by měla být citlivá podpora těchto alternativně laděných aktivit, které budou vždy spíše pro „menšinového diváka“, nicméně budou nedílnou součástí různorodého kulturního podhoubí, které rozhodně obohatí město jako celek. Je však nezbytně nutné mapovat tuto situaci, provést potřebné neformální i formální průzkumy, navázat komunikaci s lidmi angažující se v této oblasti kultury. V. IV. ANALÝZA SWOT V.IV.I. Spolková činnost Silné stránky •

Velká tradice činnosti spolků a sdružení.

•

Uvědomělé pěstování a rozvíjení tradic.

•

Originalita a specifičnost tradiční lidové kultury v regionu.

•

Vzdělávací, výchovný a kulturní vliv.

•

Velký počet spolků a sdružení.

•

Silná kulturní image města spoluvytvářená spolky a sdruženími.

•

Vytváření, rozvíjení a upevňování vazeb k obci a regionu.

•

Utužování kladných mezilidských vztahů.

•

Rozvíjení individuálních schopností a dovedností.

•

Velmi široký záběr činnosti a plnění řady společenských funkcí.

•

Zapojení řady odborníků do činnosti spolků a sdružení.

•

Prostorové a technické zázemí pro činnost řady kulturních spolků a sdružení (např. Klub kultury, Místní kulturní zařízení, Knihovna B. B. Buchlovana, Slovácké muzeum apod.).

•

Většinou velká finanční soběstačnost cimbálových muzik.

Slabé stránky •

Narůstající časová zaneprázdněnost členů kolektivů – vyšší nároky ve školách a zaměstnáních (ve srovnání s dobou před rokem 1989), větší možnost realizovat i jiné zájmy.

•

Závislost na dotacích a sponzorských darech.

•

Nedostatečná a málo systémová dotační politika ze strany města formou darů.

•

U folklorních souborů značné problémy s obnovou, úložnými prostory, ošetřováním a udržováním krojů (kostýmů). 49


Příloha č. 2

Příležitosti •

Vytvoření jasně koncipovaného a definovaného Fondu kultury, který by podle přesných pravidel finančně podporoval kulturní aktivity.

•

Velmi široké spektrum typů veřejných produkcí: koncerty, plesy, vernisáže, recepce, autorská čtení, doprovod pohybové složky, slavnostní rodinné příležitosti (svatby, jubilea, pohřby), zvykoslovné aktivity, festivaly, vystoupení v médiích, firemní a propagační akce, veletrhy, produkce v restauračních zařízeních.

•

Spolupráce s institucemi typu muzeí, knihoven, kulturních domů.

•

Uplatnění v sektoru cestovního ruchu.

•

Jeden z typů primární prevence sociálně-patologických jevů.

•

Možnost úniku od technizace, globalizace, komercializace.

•

Začlenění folklorních žánrů do výuky jazyka českého, dějepisu, tělesné, hudební, výtvarné výchovy apod.

•

Regionální výchova (soubor informací z regionální historie, geografie, literatury a etnografie) jako doplňkový vzdělávací program pro učitele, popř. jako volitelný předmět na základních a středních školách.

Hrozby •

Snižování kvality činnosti folklorních souborů vlivem problémů s obnovou, úložnými.

•

Prostory, ošetřováním a udržováním krojů (kostýmů).

•

Nivelizace regionální odlišnosti (hudebního i tanečního projevu jednotlivých subjektů) pod vlivem masmédií, přizpůsobování krojů jevišti a současným trendům (proměna či zánik lokálních specifik).

•

Komercializace Klubu kultury a s ní spojené omezení či mizení prostoru pro veřejné akce spolků a sdružení.

•

Nedostatečná a málo systémová dotační politika města pro oblast kultury (mimo vlastní příspěvkové organizace).

•

Zvyšování cen nájmů prostor pro činnost spolků a sdružení.

•

Technizace a globalizace (pasivní trávení volného času u televizorů a počítačových her, jehož důsledkem je odliv návštěvníků společenských akcí, nezájem i neschopnost bavit se ve společnosti, snižující se pohybové i pěvecké schopnosti dětí a mládeže, problémy při integraci do kolektivu).

Doporučení Využití činnosti spolků pro soudobý rozvoj kulturního a společenského života v Uherském Hradišti je reálné a nezpochybnitelné. Je však nutné vnímat skutečnosti, že jakékoliv formy centrálního řízení vždy nakonec dovedly činnost spolků k naprostému zjalovění a ochromení. Zničily vždy základní zdroj životnosti a společenské blahodárnosti jejich existence, jimiž jsou dobrovolné členství, individuální iniciativa a spontánní aktivita. Mezi aktivity, které mohou napomoci využití spolků pro kulturní rozvoj v Uherském Hradišti patří: •

Motivovat kulturní, společenskou, výchovnou a vzdělávací činnost spolků, sdružení a církví vypisováním projektů směřujících k realizaci priorit vytýčených pro rozvoj kulturního a společenského života v Uherském Hradišti. K tomuto účelu zřídit Fond kultury města Uherské Hradiště a zvýšit objem finančních prostředků ročně vkládaných do rozvoje místní kultury.

•

Definovat a zvýhodňovat menšinové žánry (sborový zpěv, vážná hudba, divadlo malých forem apod.).

•

Zpracovat strategii dlouhodobého financování kultury.

50


Příloha č. 2

•

Motivovat spolky, sdružení a církve k soustavné a kvalitní dokumentaci vlastní kulturní činnosti a to např. tím, že povinnou součástí vyúčtování městem dotovaných kulturních a společenských akcí bude jejich základní dokumentace (tiskoviny, fotografie, videozáznam), a že bude v propozicích umožněno začlenit náklady na tuto dokumentaci do vyúčtovatelných nákladů projektu. Takto získanou dokumentaci archivovat ve vhodném zařízení (Slovácké muzeum, Klub kultury apod.).

•

Doporučit archivu a muzeu soustavně dokumentovat činnost spolků a sdružení jejich vlastními specifickými prostředky.

•

Vybudovat databázi spolků a sdružení působících ve městě nebo do života ve městě zasahujících a udržovat ji v aktuálním stavu.

•

Rozvíjet databázi kulturních akcí místních i regionálních a udržovat ji v aktuálním stavu.

•

Využívat k rozvoji turistického ruchu především folklorní, hudební a festivaly, které jsou v regionu pořádány desítky let na vynikající i společenské úrovni, dále rovněž i činnosti spolků, které oživují zvykoslovné a obřadové aktivity spjaté se zvykoslovným kalendářem autenticitě.

filmové kulturní tradiční v nové

V.IV.II. Profesionální neziskové a ziskové kulturní organizace a společnosti Silné stránky •

Velmi široký záběr činnosti a plnění řady společenských funkcí.

•

Uvědomělé pěstování a rozvíjení tradic.

•

Vzdělávací, výchovný a kulturní vliv.

•

Silná kulturní image města spoluvytvářená profesionálními institucemi a subjekty.

•

Velký počet neziskových a ziskových kulturních organizací a společností.

•

Dobrá spolupráce s kulturními institucemi a společnostmi, jejichž zřizovatelem není město.

•

Tradice, význam a dobrá pověst muzea na území města, kraje i republiky. Jeho výrazná celorepubliková profilace prostřednictvím Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje, Archeologického centra Velké Moravy středního Pomoraví a Centra lité medaile, plakety a drobné plastiky. Výrazné rozvojové aktivity instituce.

•

Silná historická i současná pozice profesionálního výtvarného umění.

•

Celostátně a evropsky ojedinělý charakter Letní filmové školy v Uherském Hradišti.

•

Pestrá žánrová nabídka divadelní tvorby.

Slabé stránky •

Nízká podpora činnosti kulturních institucí a společností, jejichž zřizovatelem není město.

•

Nedostatečná a málo systémová dotační politika ze strany města formou darů.

•

Nedostatečné využití nabídky kulturních institucí a společností, jejichž zřizovatelem není město, v oblasti cestovního ruchu.

Příležitosti •

Vytvoření jasně koncipovaného a definovaného Fondu kultury, který by podle přesných pravidel finančně podporoval profesionální kulturní aktivity.

•

Možnost spolupráce s muzeem na rozvojových projektech (Muzeum vinařství Rochus, Muzeum totality, Muzeum Velké Moravy, Cena Vladimíra Boučka apod.).

51


Příloha č. 2

•

Využití odborného potencionálu.

•

Obohacení kulturní nabídky soukromým divadlem se zvláštním zřetelem na děti a mládež.

•

Uplatnění v sektoru cestovního ruchu.

Hrozby •

Snížení aktivit kulturních institucí a společností, jejichž zřizovatelem není město.

•

Snížení činnosti či zánik soukromého divadla prostředků a chybějícího vhodného zázemí.

vlivem

nedostatku finančních

Doporučení Profesionální neziskové a ziskové kulturní organizace a společnosti, které nejsou zřizovány městem, sehrávají v kulturním životě obce významnou roli. Jsou financovány z jiných zdrojů. U neziskových organizací a společností jsou tyto zdroje však většinou nedostatečné a omezují činnost prospěšnou městu. Je proto nanejvýš vhodné a účelné vytvoření jasně koncipovaného a definovaného Fondu kultury, který by podle přesných pravidel finančně podporoval profesionální kulturní aktivity, resp. konkrétní a pro město výhodné či potřebné projekty. Problémem nadále zůstává chybějící prostorové zázemí soukromého divadla, které svými specifickými představeními doplňuje kulturní nabídku ve městě. Zde doporučujeme vytvoření podmínek pro získání potřebného zázemí. V.IV.III. Alternativní kultura v Uherském Hradišti •

Zakotvit podporu alternativní kultury v dlouhodobých záměrech města i regionu.

•

Pokračovat v podpoře aktivit vycházejících z Městských kin a Asociace českých filmových klubů (Letní filmová škola a další).

•

Vyzývat školy ke spolupráci s kulturními zařízeními.

•

Zvážit možnosti investic do rozšíření skate parku a podpory této komunity.

•

Promyslet další možnosti zřízení nízkoprahových center nabízející prostory pro tvořivou činnost školní mládeže a adolescentů (i během víkendů).

•

Nabídnout pomocnou ruku při propagaci všech zmíněných aktivit.

VI.

KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A MĚSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ

VI. I. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Cestovní ruch je jednou z významných oblastí podnikání a pro město představuje významnou možností příjmů. Navíc má cestovní ruch nemalý vliv na další rozvoj města. Rozvoj cestovního ruchu se projevuje v životě všech občanů města. Ti proto musí mít zájem na tom, aby bylo využito veškerého potenciálu, který město má. Velký důraz musí být na něj kladen také na zpracovávání koncepcí rozvoje města. Povinností vedení města pak musí být snaha vytvořit podmínky pro jeho další rozvoj, především tím, že návštěvníkovi nabídneme, kromě kulturního dědictví, také bezpečnost, dopravní infrastrukturu, dobré životní prostředí a kvalitní služby. Město Uherské Hradiště ležící v úrodné nivě řeky Moravy bývá právem nazýváno metropolí Slovácka. V Uherském Hradišti se snoubí zajímavá historie, množství památek, bohatá kulturní tradice, blízkost turisticky atraktivních míst i dosud téměř nenarušená příroda v nedalekém okolí. Zajímavou informaci o turistické významnosti Uherského Hradiště přináší tištění zahraniční turističtí průvodci. Např. průvodce Tschechische Republik (Baedeker 1993) uvádí mezi 68 nejvýznamnějšími turistickými cíli v ČR z oblasti bývalého okresu pouze Uherské Hradiště.

52


Příloha č. 2

Zajímavě vyznívají pro město výsledky marketingových průzkumů v roce 2001 a 2006. Před šesti lety většina respondentů přijela na poznávací dovolenou, milým překvapením pro ně byl střed města a náměstí, lidé, kulturní život a zábava, kašny. Jako zajímavé se respondentům jevilo také např. Slovácké muzeum, park, kino, kostel, sportovní hala, Filmová škola atd. Nejvyšší spokojenost pak projevili respondenti s kulturním vyžitím 42% bylo zcela spokojeno, 30% spíše spokojeno. V roce minulém přijelo více než 70% respondentů v rámci poznání, relaxace a zábavy. Rovněž účel návštěvy byl shodný – architektura, kultura a kulturní akce, folklor a podobně. Je pozitivním faktem, že více než 80% návštěvníků kladně ohodnotilo péči o památky a turistické atraktivity ve městě. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že poměrně příznivé šance má městský turistický ruch spojený s návštěvou kulturně - historických památek, včetně folklórních akcí. Tento je motivován především historickými a kulturními atraktivitami a kvalitou služeb. Velmi vysoký potenciál Uherského Hradiště a přilehlého regionu pro rozvoj cestovního ruchu lze tedy spatřovat v kulturním dědictví, a to v nejširším smyslu tohoto pojmu. Centrum města s řadou historicky cenných objektů a blízké okolí města nabízí hned několik objektů - atraktivit nadregionálního významu, což vytváří vhodné prostředí pro cestovní ruch zaměřený na kulturní památky. K atraktivnímu kulturnímu dědictví patří i tradiční řemesla, výrobky a lidové zvyky. I v této oblasti poskytuje město a jeho okolí rozsáhlou nabídku od vinařství až po unikátní slovácký folklor. Kromě kulturně – historických památek, které jsou popsány v následující kapitole, nabízí Uherské Hradiště další atraktivní aktivity. Mezi nejvýznamnější zde patří: Naučná stezka Rochus Tato stezka propojuje historické a přírodní zajímavosti Uherského Hradiště a jeho okolí. Stezka má 7 zastavení a je vhodná pro pěší. Cyklotrasy Územím města prochází značená nadregionální cyklistická trasa Moravská stezka a především uherskohradišťská vinařská stezka, která je součástí Moravských vinařských stezek. Baťův kanál a jeho infrastruktura, měšťanské vinné sklepy Velkou část území Slovácka integruje turistická vodní cesta Baťův kanál, jejíž význam pro rozvoj cestovního ruchu, resp. růst návštěvnosti Slovácka a zejména pak Uherskohradišťska v posledních letech rychle roste. K projektům s velkou perspektivou v budoucnu by měl patřit záměr vybudovat Turistický terminál Uherské Hradiště v rámci rozvoje turistiky na Baťově kanálu. Tento terminál by umožnil další rozvoj služeb pro cestovní ruch a zároveň vytvořit nové turistické produkty. Součástí terminálu by mělo být přístaviště, přírodní amfiteátr, prodejny místních tradičních výrobku, turistické ubytování apod. Jeho umístění poblíž křižovatky dálkových cyklotras by zároveň také umožnilo vzájemné propojení jednotlivých druhů turistiky. Měl by se stát nástupním prostorem pro zpřístupnění městské památkové zóny a významného areálu měšťanských vinných sklepů ve čtvrti Mařatice. Nejvýznamnější kulturně společenské akce: •

Letní filmová škola

•

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek

•

Festival ekologických filmů Týká se to také tebe (TSTT)

•

Folklórní festival Kunovské léto

•

Mezinárodní festival nástrojů lidových muzik

•

Česko-slovenské jazzové dny.

•

Hradišťské kulturní léto,

•

Čtvrtletní jarmarky uměleckých řemesel

53


Příloha č. 2

Mezinárodní věhlas si během několika let svého trvání získala Letní filmová škola. S mezinárodní účastí probíhá rovněž přehlídka filmů s ekologickou tematikou „Týká se to také Tebe“ a Festival hudebních nástrojů lidových muzik. V současné době mají pro cestovní ruch největší význam Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. Výjimečná je rovněž existence řady uměleckých souborů známých v celé republice (Hradišťan, Kunovjan). Stálá divadelní scéna Slovácké divadlo svým atraktivním repertoárem slaví úspěchy nejen u diváků, ale řady ocenění se jí dostalo i při celorepublikových přehlídkách. Divadelní nabídku doplňuje v posledních letech i soukromé Hoffmanovo divadlo. Zrekonstruované prostory Reduty umožňují ve větší míře konání zejména koncertů vážné hudby. Turisty vyhledávaným cílem je také Slovácké muzeum a galérie a řada dalších kulturních instituci. VI. II. MĚSTSKÝ REGION Existence městského regionu, tvořeného souměstím tří samostatných samosprávných celků Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic – také není příliš obvyklá. Uherské Hradiště je jeho přirozeným centrem, jehož pozice vyplývá z nepřerušeného vývoje, započatého založením královského města Uherské Hradiště Přemyslem Otakarem II. v roce 1257. Uherské Hradiště je především administrativním, obchodním a kulturním centrem městského regionu. Rezidenční, výrobní a rekreační funkce jsou již rovnoměrněji rozloženy. Návštěvník ale při návštěvě městského regionu nevnímá katastrální hranice, proto z hlediska turistické nabídky nemá smysl prezentovat tato města v regionu odděleně. Je nutná spolupráce Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic jako partnerů v městském regionu a dalších sousedících a turisticky atraktivních měst (Buchlovice, Ostrožská Nová Ves, Velehrad). Z těchto principů vychází i současný systém vydávání propagačních materiálů Městským informačním centrem v Uherském Hradišti, které od roku 2000 provozuje pro město sdružení Region Slovácko. Městské informační centrum a o rok později vzniklé Informační centrum pro mládež se výrazně podílí na vytváření image Uherského Hradiště jako atraktivního turistického a kulturního místa. Odbor kultury a cestovního ruchu, založený v roce 2003, by se měl vyprofilovat jako organizační struktura – jako součást městského managementu cestovního ruchu. To by v budoucnu umožnilo plně rozvinout spolupráci uvnitř a vně města – např. v rámci přípravy koncepce využití enormní koncentrace turistických atraktivit na ose Kunovice (adrenalinová turistika, folklor, festivaly), Uherské Hradiště (kromě jiného jediné měšťanské vinné sklepy), Staré Město (Velká Morava), Modrá (Archeoskanzen, Velká Morava), Velehrad (duchovní centrum) a Buchlovice (lázně, zámek, hrad). O provázanosti kultury a cestovního ruchu v minulém období svědčí i tvorba produktů cestovního ruchu, například produkt městský turistický okruh - Vítejte v královském městě Uherské Hradiště, včetně propagačních materiálů, který seznámí návštěvníky dosud především s architektonickými památkami, případně soubor produktů Okolo Hradišťa…. V archivu města leží řada studií s tématikou cestovní ruch a kultura např. v roce 2001 byla prezentovaná kapacitní studie a analýza CHER, dále byla připravena - Marketingová strategie pro produkt cestovního ruchu „To nejlepší z Hradišťa (Hradištěm do Mařackých sklepů)“. Produkt cestovního ruchu „To nejlepší z Hradišťa“ je navržen jako jeden z výchozích projektů pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. VI. III. PERSPEKTIVA Město lze v rámci cestovního ruchu pokládat za kolektivního výrobce. Městský management cestovního ruchu by měl být tvořen řadou subjektů. Činitelé v cestovním ruchu se musí při tvorbě filosofie městské destinace komplexně zabývat otázkami technické infrastruktury, územního plánování, turistických atraktivit, orientačního systému a pod. Zřejmě jedinou možností, jak tyto odborné a komplexní otázky na úrovni města obsáhnout, je týmová práce odborných útvarů městského úřadu a dalších subjektů.

54


Příloha č. 2

Kultura a cestovní ruch na sobě naprosto závisí. Kulturní cestovní ruch poskytuje různé způsoby uspokojování duchovních potřeb člověka (vzdělávání, poznávání, poučení, rozptýlení, zábavu aj.). Realizuje se návštěvou kulturních památek, festivalů, výstav, politických a společenských akcí, přitom se zařazuje do programů organizovaných zájezdů a pobytů. Prostřednictvím kulturního cestovního ruchu se zvyšuje společenská, kulturní a odborná úroveň lidí. Kulturní cestovní ruch se spojuje obvykle s účastí na rekreačním, městském a lázeňském cestovním ruchu, přitom uspokojování duchovních potřeb je určujícím motivem účasti na cestovním ruchu. Obecně lze konstatovat, že k hlavním předpokladům a podmínkám úspěšného cestovního ruchu patří kulturně-historické předpoklady - jsou nezbytné především pro uspokojení duševních potřeb. Jsou to: •

lidmi vytvořené atraktivity - architektonické památky- např. hrady, zámky, zříceniny, památkové rezervace, městská architektura, historické stavby, církevní stavby, památníky apod.,

•

lidové umění - lidová umělecká výroba, lidová architektura, lidová kultura (kroje, tance zpěvy, zvyky, vesnice se zachovalou rustikální architekturou, sociálně-kulturní prostředí apod.,

•

tradiční akce - např. sympozia, filmové, divadelní, hudební festivaly, sportovní akce, výstavy, veletrhy, Akce v regionu – kulturní, sportovní, lidové, pouti, jarmarky apod., •

významná místa - např. rodiště nebo působiště významných osobností, historická bojiště apod.,

•

kalendář kulturních, sportovních a dalších akcí s patřičným předstihem (ročním u opakujících se akcí).

V zemích s rozvinutým cestovním ruchem je velmi důležitá kulturní politika, která zachovává staré zvyky a tradice, zasazuje se o zachování stavebních památek, jakož i o jejich organický rozvoj. Je proto významným faktorem politiky cestovního ruchu. Kulturní politika objevuje také souvislosti mezi cestovním ruchem a různými nositeli kultury jako je náboženství, umění a věda. Díky tomu roste i význam politiky volného času. Tato politika má za cíl zlepšení opatření státních úřadů a institucí, majících vliv na volný čas obyvatelstva nebo jeho jednotlivých skupin. Málokdo si uvědomuje, že k tomu, aby se určité město stalo skutečně přitažlivou turistickou destinací, nestačí jen vytisknout barevné propagační materiály na křídovém papíře, účastnit se několika veletrhů, vyhotovit www stránky. Vybudovat z místa turistickou destinaci není nijak jednoduché. Jedná se o složitou, dlouhodobou práci, jež vyžaduje značné úsilí, schopnost týmové práce, kooperace a koordinace. Kulturní památky tvoří jednu z nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství města. Současně však představují bohatství v nejzákladnějším smyslu. Zájem o návštěvy historických lokalit v celosvětovém měřítku neustále vzrůstá, výnosy z kulturní turistiky tvoří významné procento z veškerých výnosů cestovního ruchu. Je zde i zpětná vazba - cestovní ruch je odvětvím, které může vytvořit největší objem prostředků pro obnovu a revitalizaci památek. Je proto společensky velmi žádoucí, aby se při zachování všech zásad památkové péče a rovnoměrného rozvoje území města, co nejvíce vhodných památek stalo vyhledávanými cíli cestovního ruchu. VI. IV. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Předpokladem úspěšného rozvoje památkových lokalit je pak účinné využití nástrojů územního plánování, tj. územních plánů obcí a zejména regulačních plánů a požadavky cestovního ruchu (plány cestovního ruchu) i dalšími rozvojovými dokumenty města.

55


Příloha č. 2

Kvalitně zpracovaná územně plánovací dokumentace slouží také k regulaci nabídky pro cestovní ruch, kterou nelze realizovat za cenu omezování běžného denního života obyvatel obce. Rozsah vybavení pro návštěvníky i rozsah veškerých zařízení pro ostatní aktivity obce musí být úměrný kapacitě lokality. K velmi precizně definovaným a konkrétním závěrům v oblasti městského cestovního ruchu došla v roce 1999 města sdružená v Eurocitties. Na semináři, který se konal v Lyonu byly zformulovány následující okruhy: 1. Městský cestovní ruch mobilizuje všechny zúčastněné občany i podnikatele k péči o návštěvníky. 2. I přes konkurenční vztahy mezi jednotlivými městy je třeba vytvářet komunikaci a spolupráci (např. společná propagace). 3. Mezi veřejnými institucemi, soukromými hospodářskými organizacemi a občany je třeba vytvářet partnerství. 4. Občané musí pochopit smysl a význam péče o návštěvníky, turisty. 5. Nejsilnější osobní dojmy získává návštěvník již v prvním okamžiku příjezdu. Proto město musí být pro návštěvníky dopravně dostupné a prostorově uspořádané. 6. Město musí návštěvníkem poskytovat pestrou nabídku pro jednotlivé segmenty. 7. Město musí své turistické atraktivity rozvíjet (časově i prostorově), nesmí vytvářet pouze 'turistická ghetta'. 8. S tím souvisí i poskytování kvalitních služeb a zajišťování jejich flexibility s ohledem na specifika konkrétních návštěvníků. 9. Turistická nabídka musí být naprogramována z hlediska obsahového i časového. 10. Turistická nabídka vzrůstá s vícejazyčným značením. 11. Důležitá je prezentace kulturního dědictví prostřednictvím moderně pojatých muzeí (vstupenky pro celou nabídku muzeí). Důležitá je revitalizace a rekultivace budov, které přestaly sloužit původním účelům. Důležité jsou i výjimečné příležitosti a významné kulturní události a festivaly. 12. Uvážlivě rozšířit otevírací dobu obchodů, obchodních center i informačních center. 13. Propagace je nejdůležitější částí marketingového plánu města. Musí informovat o pořádání akcí, oživuje město, informuje sdělovací prostředky, umožňuje lidem o těchto akcích hovořit a po létech na ně vzpomínat. 14. Internet musí umožňovat oboustrannou komunikaci. 15. Rozvoj turistiky ve městě předpokládá propojení, koordinaci a komunikaci zájmů a cílů politických činitelů,ekonomických aktérů i občanů. Zejména na místní úrovni je nutné přesvědčovat o oprávněnosti a návratnosti investic do městského cestovního ruchu. 16. Je třeba sledovat i negativní dopady cestovního ruchu. 17. Je nutné města navzájem porovnávat, sledovat trendy a používat jednotný systém statistického výkaznictví. 18. Evropská města místa spolu soupeří, místo aby vzájemně spolupracovala. VI. V. KULTURNÍ NABÍDKA V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU K naplnění cíle dosáhnout co možná nejširší kulturní nabídky města je třeba koordinace mezi kulturními tvůrci, komunitou a hospodářstvím. Kultura potřebuje veřejný sektor a hospodářství, aby si zajistila svou materiální existenci. Hospodářství chápe kulturu jako možnost prezentace a město staví na kultuře jako na lokalizačním faktoru.

56


Příloha č. 2

Z toho vyplývá řada opatření: •

Rozvoj kulturních projektů, a soukromými firmami.

které

jsou

realizovány

s

veřejnými

investicemi

•

Podpora zajímavých výstav v soukromých i ve veřejných muzeích.

•

Odstranění byrokratických překážek a navázání kontaktů mezi kulturními tvůrci a úředníky jednotlivých odborů.

•

Zprostředkování, resp. umožnění využití ploch a prostor pro kulturní účely.

•

Vytvořit další trasy za poznáním různých stránek historie a kultury města.

•

Zlepšení nabídky pro účastníky kulturního cestovního ruchu (seznam kulturních pamětihodností daného území, doporučené poznávací tematické okruhy.

•

Vybudovat turistickou atraktivitu výrazně nadregionálního formátu, která bude přitahovat velké množství návštěvníků, bude fungovat celoročně a svým zaměřením bude naprosto jedinečná a typická pro celý region.

•

Zpracování strategii využití památek a atraktivních lokalit města, církve a privátního sektoru k větším možnostem využití.

•

Společné usilovat o zápis Velkomoravských tradic a duchovního centra na Velehradě mezi kulturní dědictví UNESCO.

•

Vytvořit koncepci pravidelně se opakujících především nižších forem kongresové turistiky - konferenci, sympozií, kolokvií, seminářů. Tato forma cestovního ruchu by mohla vyřešit otázku využití ubytovacích kapacit mimo hlavní sezónu. Navíc je ekonomickým přínosem i pro další subjekty v rámci doprovodných akcí.

•

Vyprofilování několika vícedenních akcí celostátního významu s účasti většího počtu osob (akce obdobné rozsahu jako LFŠ, Slovácké slavnosti…).

Všech těchto prostředků je nutno využít při budování jednotné osobitosti města ("corporate identity"). Uherské Hradiště má navíc to, co nemá mnoho míst u nás – tedy kouzlo či ducha místa - genius loci, což je „artikl“, bez něhož by cestovní ruch nemohl existovat, protože genius loci je především spjat s kulturním a přírodním dědictvím, ale také se stále přeplněnými předzahrádkami restaurací a kaváren, s lidovou písni nesoucí se tichem z Mařatických vinných sklepů. Současný cestovní ruch je o jedinečnosti, opravdovosti a autentičnosti zážitků. Proto jeden z hlavních úkolů je zajištění trvale udržitelného cestovního ruchu. Pokud má turistický ruch jasně stanovené cíle, stává se zdrojem finančních prostředků pro obnovu a revitalizaci památek, což může pomoci a motivovat Uherské Hradiště. Je proto společensky velmi žádoucí, aby se při zachování všech zásad památkové péče a rovnoměrného rozvoje území co nejvíce vhodných památek stalo vyhledávanými cíli cestovního ruchu. VI. VI. SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ Silné stránky města •

Výrazné centrum celé turistické oblasti, ekonomicky silné město.

•

Počet obyvatel města – zdrojová oblast pro jednodenní a víkendovou turistiku ve městě a okolí.

•

Předpoklady pro rozvoj produktu - kongresová a firemní turistika, tranzit, business turistika.

•

Sport, zábava a kultura, nákupy.

•

Bohatá a zajímavá historie města.

•

Atraktivní městská památková rezervace,architektura a další památky.

•

Bohaté možnosti kulturního a společenského vyžití, významné muzeum a galerie.

•

Atraktivní kulturní nabídka. 57


Příloha č. 2

Podpora kulturního života ze strany města.

•

Malebná a čistá okolní krajina.

•

Prostředí města s osobitou architekturou.

•

Blízké významné atraktivity.

•

Bohatá kulturní a obchodní tradice města.

•

Nejhojnějšími aktivitami návštěvníků města Uherské Hradiště jsou společenský život a zábava, návštěva kulturních akcí a sportovní aktivity (možno využít jako prioritní produkty).

•

Kvalitní image města mezi návštěvníky, město hodnoceno vesměs pozitivně.

•

Existence nedalekých lázní Luhačovice a Ostrožská Nová Ves jako místa s vysokou koncentrací turistů v průběhu celého roku (potenciální prioritní zdrojová oblast pro výlety do Uherského Hradiště).

•

Relativně dobrá struktura současného návštěvníka (stabilní zájem domácích turistů, zvyšující se podíl náročné klientely).

•

Zvyšující se význam města jako univerzitního města, zdroj vzdělání pro oblast cestovního ruchu.

•

Existence kvalitního TIC ve městě.

•

Výhodná cenová hladina služeb pro zahraniční návštěvníky.

•

Existence významných rozvojových projektů města na podporu cestovního.

•

Vysoká marketingová aktivita města.

•

Existence konkrétních oficiálních produktů města.

•

Spolupráce města s profesionálními agenturami – Region Slovácko apod.

•

Úzká spolupráce Městského informačního centra s odborem kultury a cestovního ruchu.

•

Přítomnost institucí poskytujících vzdělání pro oblast cestovního ruchu.

Slabé stránky města •

Zásadní problém s dostupností města, chybí přímé napojení na dálniční systém a rychlostní silnice.

•

Město neleží na hlavní tranzitní ose.

•

Nefunkční letiště.

•

Problémy s parkováním před některými hotely v centru města.

•

Centrum města má poměrně komplikovaný systém silniční dopravy (jednosměrky, problémy s parkováním atd.).

•

Nízký podíl zahraničních návštěvníků.

•

Vysoké procento jednodenních návštěvníků.

•

Malé procento návštěvníků přijíždějících organizovaně (např. prostřednictvím CK nebo CA).

•

Absence hotelů třídy ***** zejména pro potřeby firemní a kongresové turistiky.

•

Absence kvalitního kempu v blízkosti města.

•

Absence ubytovacích zařízení orientovaných na cykloturistiku (zapojení do projektu cyklisté vítáni!).

•

Často kritizovaný navigační systém ve městě.

•

Chybějící atrakce a aktivity pro rodiny s dětmi, návštěvníkům chybí zejména koupaliště, bazény, aquaparky, sportoviště,...

•

Nedostatečný počet turistu mimo turistickou sezonu.

58


Příloha č. 2

Příležitosti •

Uherské Hradiště jako turistické centrum celé oblasti Slovácka.

•

Uherské Hradiště jako centrum kultury a sportovních aktivit.

•

Uherské Hradiště jako cíl kongresové, firemní, business a nákupní turistiky.

•

Vybudovat novou velmi přitažlivou atraktivitu – areál Sady, Rochus – skanzen, Slovácký dvůr.

•

Výrazné rozšíření nabídky produktu relaxace, sportu a zábavy.

•

Využití malebnosti okolní krajiny pro posílení image města.

•

Využití firem pro rozvoj kongresové a firemní turistiky.

•

Všechny vícedenní produkty provázat s nabídkou atraktivního okolí.

•

Využití současných spokojených domácích návštěvníků pro budování dobrého image regionu.

•

Oslovení nových cílových skupin vyžadujících ubytování třídy ****.

•

Oslovení nové cílové skupiny sportovci a sportovní kluby, v tuzemsku i zahraničí.

•

Pokračování kvalitní koncepční práce města v rámci jeho turistického marketingu.

Ohrožení •

Snížení celkové atraktivity města z důvodu přetrvávajících problémů s jeho dopravní dostupností.

•

Poškození image a parkováním.

•

Velký podíl jednodenních návštěvníků bez ubytování.

•

Odliv klientely vyžadující nejvyšší standard ubytování.

•

Nedojde k potřebnému rozvinutí sportovních aktivit a zábavy.

•

Město nebude v budoucnu vnímáno jako turistický cíl nebo zázemí služeb pro celé Slovácko.

•

Absence významných cílových skupin vyžadujících luxusní ubytování, kvalitní kempy a komplexní kvalita služby.

města

přetrvávajícími

problémy

produktů

s nekvalitními

kongresové

a

firemní

službami

turistiky,

VII. PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ VII. I. HISTORICKÝ KONTEXT Oblast Uherského Hradiště, v krajině mezi Velkou Javořinou v Bílých Karpatech a pohořím Chřiby, vstoupila do dějin našich národů zvláště významně v období slovanského osídlení. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence jednoho z největších center Velké Moravy na území dnešního Starého Města a okolí. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple svatého Jiří, která na něm stála. Bohatost nálezů nasvědčuje, že se ve druhé polovině 9. stol. velkomoravská sídlištní aglomerace vyrovnala, ba dokonce předčila, obdobná centra tvořících se feudálních států v západní Evropě. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. O vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí jak nálezy tavících pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperků, tak i pozůstatky zděných církevních staveb, které byly pro svůj nesmírný historický význam vyhlášeny národními kulturními památkami.

59


Příloha č. 2

Po zániku Velkomoravské říše ustupuje oblast tohoto regionu v dějinách státu poněkud do pozadí. Nedostatek písemných pramenů z tohoto období neumožňuje vytvořit přesnější obraz o historii regionu v 10. a 11. stol. V padesátých letech 13. století se v regionu vymezuje významné sídlo. Roku 1257 je založeno Přemyslem Otakarem II. královské město Uherské Hradiště, které od panovníka obdrželo řadu práv. Nově založené město nemělo zpočátku ustálený název, v zakládací listině pojmenováno nebylo. Ve druhé listině, vydané v roce 1258, je nazváno Novým Velehradem. Od tohoto názvu však bylo na konci 13. století upuštěno. V roce 1294 je poprvé pojmenováno Hradištěm. Dobovými prameny byl název často nářečně zkomolen, např. Hradisst, Hradisscze, z českého názvu se vyvinul latinský a německý Radisch. Přívlastek "Uherské" se poprvé objevil v roce 1587, častěji se však užíval na konci 17. a v 18. století. Město se brzy zařadilo mezi nejvýznamnější sídla království. Vzniklo navzájem jasně ohraničené dvojměstí oddělené městským kanálem zvaným Rechla. Obě části měly vlastní tržiště - severní obdélné a jižní lichoběžné. Uprostřed jižní části stávala kaple, od druhé poloviny 14. století pak kostel svatého Jiří, který byl zbořen roku 1785. Opevnění města tvořil zprvu hliněný val, od přelomu 13. a 14. století pak kamenná hradba prostoupená střídavě hranolovými a válcovými věžemi. Z první poloviny 14. století je zatím archeologicky ověřena pouze dnes již zbořená Staroměstská brána ve Vodní ulici. V 15. století město obklopoval věnec kamenného opevnění, jenž bylo podstatně přebudováno po skončení česko-uherských válek na konci 15. století. Také v následujícím období, zejména v 17. století, v době třicetileté války, pokračovaly práce na výstavbě a zdokonalování hradeb. V konečné podobě tvořila fortifikační systém města vnitřní kamenná hradba se sedmi věžemi (tři měly kruhový půdorys, čtyři pravoúhlý), hradební příkop a vnější kamenná hradba s bastiony. V průběhu dalších staletí prodělalo Uherské Hradiště dlouhý a složitý historický vývoj, narušovaný neustálými nájezdy a boji s nepřáteli českého státu. V 16. století odolávalo náporu kumánských hord, v 17. století vojenským střetům v době třicetileté války, na přelomu následujícího století tureckým vpádům a v první polovině 18. věku útrapám spojeným s pruským tažením. Funkci pevnosti přestalo plnit v druhé polovině 18. století, avšak ještě dlouho zůstávalo sevřeno v původních hradbách. Postupné rozrůstání města vně hradeb započalo v závěru 1. poloviny 19. století, výraznější změny nastaly pak v 70. letech, kdy nová výstavba směřovala k rozšíření půdorysu města. Od 70. let 19. stol. vzniká nová zástavba vně hradeb, v 80. letech nové náměstí Palackého a Smetanovy sady. V tomto období byla postavena řada významných budov, např. justiční palác, nová radnice, náměstí F. Palackého. V prvním desetiletí 20. století byla stavební činnost zaměřena na výstavbu několika průmyslových podniků a dostavbu započatých celků. Příznivý vývoj přerušila až 1. světová válka. V meziválečném období zaznamenalo město výrazný vzestup stavební činnosti. Příznivě reagovalo na podněty tehdejší architektonické avantgardy, reprezentované významnými architekty (Vladimír Zákrejs, Bohumil Fuchs). Oba se výrazně zapsali do architektonického vzhledu města zpracováním ideových zastavovacích plánů. VII. II. VÝVOJ ARCHITEKTONICKÉHO FONDU MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ Architektonický fond Hradiště se významněji obohatil ve 14. století. Znamením řádného konstituování organismu středověkého města bylo založení městského špitálu s kaplí svaté Alžběty v roce 1362. Dodnes jsou zbytky gotického slohu zřetelně patrny v presbytáři kaple, která se nachází ve Vodní ulici. Konkrétně se jedná o žebrově zaklenutý pětiboký presbytář. Ve druhé polovině 14. století byl v Hradišti postaven farní chrám sv. Jiří, trojlodní bazilika s pětiboce uzavřeným presbytářem a západní, v horních patrech osmibokou věží.

60


Příloha č. 2

Mezi dochovanými hradišťskými domy nelze žádný zařadit již do doby předhusitské. V pozdním 15. století nastalo období relativního blahobytu, který se projevil i gotickou architektonickou aktivitou. Upravoval se svatojiřský farní kostel. Od druhé třetiny 15. století pak existovala jako význačný symbol městské samosprávy radní budova v místech Staré radnice v Prostřední ulici. Kdy a v jakém rozsahu byla městská radnice postavena, není přesně známo. Nicméně, na nejstarším obraze Hradiště z konce 16. století je zřejmé, že radnice je již bohatě členěná, s gotickou střechou. Na druhém obraze města z roku 1670 je pak zachycena patrová radnice, která je seskupením svých částí podobná nynějšímu stavu. Vlastní stavbu zakryly četné pozdější přestavby. Dnes tato budova představuje nejvýraznější městkou architektonickou dominantu. Nelze pochybovat o tom, že v pozdní gotice byly v Hradišti postaveny i zděné domy. Nedostatek architektonických detailů a zejména krajně omezený počet středověkých sklepů brání zatím přesnějšímu určení rozsahu zděné středověké domovní zástavby hradišťského jádra. Z pozdní gotiky sklonku 15. století pocházejí i zbytky gotických jader měšťanských domů, například domu U Labutě v Havlíčkově ulici, domu č. p. 34 na Masarykově náměstí a jiné. V 90. letech 15. stol. byla zahájena výstavba františkánského kláštera, na kterém je dodnes zachováno pozdně gotické obvodové zdivo kostela Zvěstování Panny Marie. První pokus o založení františkánského kláštera se klade do 14. stol. K vybudování františkánského kláštera s kostelem však došlo až v roce 1491 z podnětu Jana Filipce, velkovaradinského biskupa a rádce uherského krále Matyáše K vybudování františkánského kláštera v Uherském Hradišti došlo po příchodu bratří, kteří byli uvedeni do Uherského Hradiště varadinským biskupem a kancléřem krále Matyáše Korvína Janem Filipcem v r 1491. Do počátku 16. století vyrostl v blízkosti městské hradební zdi klášterní chrám Zvěstování Panny Marie a budova konventu. Tento chrám, se svým dlouhým pětibokým uzavřeným kněžištěm a síňovou trojlodí, je největší středověkou stavbou města. Původní klášterní objekt byl značně poškozen během náboženských bojů ve druhé polovině 16. století i za třicetileté války. Proto v době hospodářského rozvoje města ve druhé půli. 17. a na počátku 18. století došlo k jeho celkové přestavbě do dnešní barokní podoby. V první fázi, v letech 1653 – 1657, proběhla výstavba dnešního západního křídla kvadratury. V roce 1681 vznikl v klášteře požár, jehož následky byly odstraňovány až do roku 1688, kdy byla také dostavěna věž kláštera. V roce 1700 byla zbořena budova starého konventu a na jejím místě se začalo s budováním základů pro nový ambit, kuchyni a refektář. Během pěti let bylo dokončeno severní křídlo kvadratury a kolem r. 1708 pak probíhala stavba nového refektáře, nad níž byla umístěna cela provinciála a knihovna. Nejvýznamnější a velmi reprezentativní částí františkánského kláštera je refektář ve východním křídle budovy, který byl pořízen nákladem buchlovického hraběte A. Petřvaldského. Hlavní výzdobu klenby tvoří velká štuková zrcadla s freskami Zvěstování Panny Marie, sv. Anny, sv. Amanda a sv. Františka z Assisi. Jsou to práce vrcholně barokního charakteru, jejichž iluzivní ráz s barevně světelnými reflexy svědčí o vlivu italské iluzionistické malby. Tuto výzdobu doplňují kartuše s výjevy andílků, nesoucích nástroje umučení a menší oválné kartuše s řádovými světci v polopostavách. Štukatura na klenbě doplňuje freskovou výzdobu zejména na hranách klenebních výsečí, kde se uplatňuje jako široký feston, tvořený bohatou spletí lístků, květů a ovocných plodů. Tyto práce vrcholného baroka jsou dílem významného italského umělce Baltazara Fontany, který k nám přinesl koncem 17. století berniniovské umění přímo z římského centra. Fontanovo hradišťské dílo je významné i dobou svého vzniku, neboť je to jediná jeho práce v období 1704 – 1718, kdy jeho činnost není na Moravě jinak doložena. Vedle této umělecky mimořádné výzdoby je v refektáři ještě dřevěné obložení drobnými olejomalbami s tématikou utrpení řádových mučedníků. Refektář patří k nejvýznamnějším barokním interiérům na Moravě vůbec. 61


Příloha č. 2

V prvním patře kláštera se nachází také Klášterní knihovna, která je opatřena řezbovanými dřevěnými polychromovanými skříněmi a nástropní malbou signovanou J. Herchentherem z roku 1736, představující řádové osobnosti a scénu dvanáctiletého Krista v chrámě. Reliéf Oplakávání z kostela Zvěstování Panny Marie v Uh. Hradišti, který je součástí areálu františkánského kláštera, patří mezi vzácné pozdně gotické památky moravského sochařství. Byl vytvořen na přelomu 15. a 16. století neznámým mistrem. V současné době se nachází ve stálé expozici Starého českého umění v klášteře sv. Jiřího na Pražském hradě, kam byl převezen v souvislosti se zrušením klášterů v roce 1950. Stavební architektonická aktivita pokračovala i ve slohovém období renesančním. Náměstí Masarykovo a Mariánské měla zčásti podloubí, průčelí několika domů vrcholilo cimbuřovitou atikou. Hladina domovní zástavby nebyla tehdy vyrovnána, promíseně zde stály domy přízemní a jednopatrové. Renesanční Hradiště bylo rozhodně výstavným městem. V roce 1618 stálo v Hradišti 180 domů. Již v průběhu české války však bylo město značně zpustošeno, takže k roku 1622 se uvádí, že nepoškozených zůstalo 10 domů. Nespornou zvláštností Hradiště podmíněnou terénní a vodní situací bylo nedostatečné předměstí. V renesanci vznikly jen ojedinělé památky, např. dům č. p. 155 U Slunce a dům č. p. 148/149 – lékárna U Zlaté koruny na Masarykově náměstí. Zcela nejasná je renesanční etapa výstavby radnice, jejíž stopy byly podstatně setřeny velkou úpravou po ohni v roce 1681. Renesanční je v jádru zřejmě pravý díl radnice, objekt fary č. p. 36 na Masarykově náměstí. Důsledky protireformace a nepřímo i třicetileté války se v organismu města projevily značně pronikavě. Již v roce 1654 byla na místě 20 pustých pozemků a 11 domů založena stavba jezuitské koleje. Jezuitský klášter v Uherském Hradišti je situován v jižní části historického jádra města tak, že vstupní fronta s dvouvěžovou dominantou kostela vytváří uzávěr celé jihozápadní strany Masarykova náměstí. V roce 1653 bylo rozhodnuto o stavbě kolejní budovy, dokončovací práce trvaly až do roku 1662. V roce 1670 byl položen základní kámen chrámu sv. Františka Xaverského a byla započata stavba kostela podle projektu pražského architekta Dominika Orsiho. Stavbu, která byla dokončena v roce 1682, vedl J. Canevalle. Projekt kostela vycházel z Vignolova římského chrámu, který byl v projektu redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí. Byla vybudována jednolodní stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, bočními kaplemi, sakristií v ose kněžiště a dvěma věžemi v západním průčelí. Dnes jsou presbytář i kněžiště zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zdobenou bohatým štukovým dekorem. Po stranách lodi je po třech kaplích, otevřených do lodi půlkruhovými arkádami, nad nimi jsou otevřené loggie a kuželkovou balustrádou. Kolem pol. 18. století byl také upraven interiér chrámu. Sochařské práce pocházejí od Ondřeje Schweigla, Františka O. Hiernleho, obrazy od Ignáce Raaba, M. L. Willmana. Obraz Křest indického prince svatým Františkem Xaverským nad hlavním oltářem je dílem pražského malíře Jana Jiřího Heinsche z r. 1689, jednoho z pokračovatelů K. Škréty. Presbyterium je opatřeno iluzivní malovanou architekturou od moravskotřebovského malíře Tadeáše Suppera. Po dostavbě klášterního chrámu v 80. letech 17. století byla od počátku 18. století do konce dvacátých let postupně dostavěna všechna zbývající křídla klášterního souboru. Na jihovýchodní straně kostela se začalo v roce 1724 s přístavbou gymnázia tak, že byly položeny základy dnešního bočního křídla v místě Reduty. Dnešní Reduta byla do barokního křídla vložena až po zrušení jezuitského řádu, zřejmě někdy v poslední třetině 18. století. V současnosti je bývalý Jezuitský klášter s farním kostelem Františka Xaverského v Uherském Hradišti jednou z pohledových dominant města a výrazně se uplatňujě i v prostoru Masarykova náměstí.

62


Příloha č. 2

Z významnějších barokních objektů je třeba jmenovat budovu dnešní Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici. V poměrně bohaté ikonografii Uherského Hradiště je objekt poprvé zmíněn na barokní olejomalbě hradišťské pevnosti z 20. let 18. stol. Výstavba budovy, započatá v roce 1721, byla dokončena v roce 1723. Původní projekt byl realizován v obvodovém zdivu křídla, přiléhajícího ke hradební zdi. Další pokračování stavby se řídilo v podstatě novým projektem. Avšak ani tento projekt nebyl uskutečněn v původní představě a byl zredukován. Po zrušení hradišťské pevnosti za Josefa II. sloužila tato barokní zbrojnice jako c. k. pošta. Z měšťanských domů reprezentuje baroko například lékárna U Zlaté koruny s výzdobou interiéru od J. I. Sattlera z roku 1754, dům č. p. 45 a 46 na Mariánském náměstí a dům č. p. 61 z roku 1711 - U Černého orla. Významným architektonickým prvkem Uherského Hradiště je Mariánský morový sloup, který vévodí Mariánskému náměstí. Sloup byl postaven jako výraz díků za odvrácení morové epidemie v roce 1715. Na místě sloupu původně stávala kašna, která byla přesunuta na své dnešní místo. Barokní kašna je z konce 17. století a jejím tvůrcem byl Karel Josef Rossi. Výstavba města zintenzívněla v devadesátých letech 19. století. Roku 1900 stálo v Hradišti již 382 domů. Postupná přestavba jádra zasáhla větší část jeho historických budov, nové objekty si však udržely přiměřenou výšku, převahou zůstaly v jádru jedno až dvouposchoďové. Barokní opevnění zaniklo takřka beze stop, takže jádro splývá skoro neznatelně s předměstskou zástavbou. V roce 1926 vypracoval arch. Vladimír Zákrejs zastavovací plán města, který se stal podnětem pro rozsáhlou novou výstavbu, zejména ve směru na Kunovice. Převahu zde mají rodinné domky a vilky, vznikly tu i jedno a dvouposchoďové domy činžovní. Do urbanistického i architektonického obrazu města dále zasáhl již před druhou světovou válkou profesor Bohuslav Fuchs, který vypracoval v r. 1941 nový regulační plán. Meziválečné období je dobou velmi usilovné stavební činnosti, která podstatně změnila město. Po srovnání údajů z let 1921 a 1930 lze zjistit, že počet domů vzrostl o 122. Nejrozsáhlejší stavební akcí se stala výstavba obecních nouzových domů. Tři z nich byly postaveny v letech 1924-1926 v Kolárově ulici, další v ulici Všehrdově, Rostislavově a Svatoplukově. Průměrnou úroveň převyšují nájemní domy č. p. 430, 431, 432 a 454. v dnešní Štefánkově ulici, jejichž projekt vznikl nejpozději v roce 1925. Od roku 1923 se na jihozápadním okraji města začala budovat a rozšiřovat Zemská nemocnice. Provoz byl zahájen v lednu roku 1924. Zpočátku byly využívány především objekty dřívější vojenské nemocnice. V roce 1925 vypracoval Josef Hraba, profesor průmyslové školy v Praze, plány pro stavbu sborového domu J.A.Komenského. Nová fara českobratrské evangelické církve byla dokončena v následujícím roce. Z významnějších staveb je třeba uvést také filiálky Národní banky podle návrhu pražského architekta F. Šnajdra. Výstavba rodinných domů pokračovala v této době především v ulici Svatováclavské, Kolárově, Boženy Němcové, Jiřího z Poděbrad a také v západní části města – v okolí ulice Jana Blahoslava. Pro úplnost je třeba zmínit i výstavbu nového vlakového nádraží (19291930) podle projektu architekta Dvořáka. Stavba byla ornamentálně vyzdobena R. Falešníkovou z Tasova. Je zde patrná snaha navázat na lidové stavitelství Slovácka. Tato stavba je svým pojetím ve městě spíše výjimečná. Ve stejné době se také v Uherském Hradišti již hlásí ke slovu nový architektonický názor předznamenávající stavitelské úsilí města let třicátých. Architektem, který do města přináší nové, pro další vývoj jistě zcela zásadní impulzy, je zlínský architekt František L. Gahura.

63


Příloha č. 2

VII. III. STÁVAJÍCÍ STAV V OBLASTI KULTURNÍCH PAMÁTEK V regionu Uherského Hradiště je v současné době evidováno 274 nemovitých kulturních památek, dvě městské památkové zóny – Uherské Hradiště a Uherský Ostroh, dvě ochranná pásma těchto památkových zón a osm ochranných pásem kulturních památek. Mimo jiné jsou zde evidovány čtyři národní kulturní památky. Dále se v regionu nachází cca 2000 chráněných movitých kulturních památek tvořených převážně mobiliárním fondem Státního hradu Buchlov a Státního zámku Buchlovice. Samotné Město Uherské Hradiště dnes představuje, díky svému památkovém fondu, významný soubor urbanistických, architektonických, kulturně – historických, uměleckých a estetických hodnot, jehož význam a potřeba ochrany jsou vyjádřeny existencí památkové zóny a ochranného pásma. Městská památková zóna Uherské Hradiště byla vyhlášena dne 20. 11. 1990 vyhláškou JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny. Na rozloze 40 ha se nachází 209 domů, z toho 40 nemovitých kulturních památek. Dnes představuje Městská památková zóna Uherské Hradiště ucelenou část historického města, která mu dává neopakovatelnou identitu. Ochranné pásmo MPZ Uherské Hradiště pak bylo vyhlášeno rozhodnutím Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 8. 8. 1995. Město Hradiště má zpracovaný místní program regenerace v souladu s usnesením vlády číslo 209 z roku 1992 a je zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V roce 1993 byla např. na stavební obnovu domu č. p. 130 poskytnuta z Programu regenerace částka 500 tis. Kč, v roce 1994 na františkánský klášter to bylo 2,5 mil. Kč, na budovu č. p. 119 (kaple sv. Alžběty) 2,6 mil. Kč. V roce 1995 na domy č. p. 148 a 149 (Stanclova lékárna) a 130 byly vydány 3 mil. Kč, v roce 1996 na domy č. p. 19-20 (městský úřad), 35 (dům Portál) a 155 (hotel Fojta) byly poskytnuty 3,010 mil. Kč. V roce 1997 byl poskytnut příspěvek na dům č. p. 19-20 ve výši 1,282 mil. Kč, na kapli svatého Šebestiána 128 tis. Kč a na městské hradby 290 tisíc Kč. V roce 1998 na dům č. p. 128 bylo vynaloženo 500 tisíc Kč, na radnici pak 1,76 mil. Kč. V roce 1999 byly vydány 2,200 mil. Kč na dům č. p. 35, kostel Zvěstování P. Marie a městské opevnění. V roce 2000 bylo přispěno na městské opevnění 180 tisíc Kč a na budovu č. p. 21 byla vynaložena částka 850 tisíc Kč. V roce 2001 program přispěl na budovu č. p. 714 částkou 670 tis. Kč, na dům č. p. 148-9 pak 70 tisíci Kč. Na kostel Zvěstování Panny Marie byla uvolněna částka 250 tisíc Kč. V roce 2002 získala prostředky z programu budova č. p., a to ve výši 714 330 tisíc Kč. Dále byly uvolněny prostředky ve výši 70 tisíc Kč na dům č. p. 61. Na faru č. p. 36 pak bylo uvolněno 400 tisíc Kč a na kostel Zvěstování Panny Marie 110 tisíc Kč. V roce 2003 byla financována fara č. p. 36 částkou 470 tisíc Kč. V roce 2004 program přispěl na budovu bývalé synagogy č. p. 714 sumou 1,360 tisíc Kč. Konečně v roce 2005 bylo uvolněno na opravu městských hradeb 400 tis. Kč. Celkem se v rozmezí let 1993 - 2005 jedná o částku 26.170.000,-Kč. Dále byly poskytovány příspěvky i z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, z Programu péče o movité kulturní památky, ale i z rozpočtu bývalého Okresního úřadu Uherské Hradiště a od roku 2002 i z rozpočtu Krajského úřadu Zlínského kraje.

64


Příloha č. 2

Přehled evidovaných památek ve městě Uherské Hradiště a jeho městských částech zachycují následující tabulky: UHERSKÉ HRADIŠTĚ - MAŘATICE Číslo rejstříku 3483 3484 3485 3486 3487 3488 3489 3490 3491 3492 3493

Památka kostel Nbvz. P. Marie na městském hřbitově kaple sv. Rocha na návrší mezi Mařaticemi a Jarošovem náhrobek manželů Čunderlových na hřbitově náhrobek na hřbitově poklona na kopci nad obcí sev. od hřbitova boží muka před čp. 244 vinný sklep č. 373 - již neexistuje vinný sklep čp. 260 vinný sklep čp. 244 vinný sklep čp. 381 vinný sklep čp. 247

Umístění Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice Mařatice

UHERSKÉ HRADIŠTĚ - SADY Číslo rejstříku 3494 3495 3496 3497 3498

Památka farní kostel Narození Panny Marie socha sv. Jana Nepomuckého na návsi židovský hřbitov boží muka u silnice vedoucí ke hřbitovu archeologická lokalita Sady

Umístění Sady Sady Sady Sady Sady

65


Příloha č. 2

UHERSKÉ HRADIŠTĚ Číslo rejstříku 47125 / 7-3460 24671 / 7-3455 24583 / 7-3480 21169 / 7-3482 15869 / 7-3472 3473 3481 45321 / 7-3471 35955 / 7-3474 25908 / 7-3479 22317 / 7-3477 21577 / 7-3475 32602 / 7-3457 21441 / 7-3459 28243 / 7-3476 12487 / 7-8595 32602 / 7-3456 29935 / 7-7090 12488 / 7-8594 12489 / 7-8792 19868 / 7-3465 30709 / 7-3466 32975 / 7-3467 12490 / 7-8785 12910 / 7-3468 30377 / 7-3470 11266 / 7-8683 19497 / 7-3462 20020 / 7-3461 33350 / 7-3463 49523 / 7-8787 12491 / 7-8788 22672 / 7-3464 18510 / 7-3469 51044 / 7-8983 12492 / 7-8589 12493 / 7-8590 51047 / 7-8981 12494 / 7-8591 12495 / 7-8789 51040 / 7-8984 51041 / 7-8980 51042 / 7-8982 50711 / 7-8941 51497 / 7-9022

19 21 34 35 36 45 46 61 63 103 119 128 148 153 155 157 158 159 179 201 238 260 264 267 293 306 368 450 534 593

50063 / 7-8851

714

21441 / 7-3458

čp.

Památka kaple sv. Šebestiána městské opevnění boží muka kříž socha sv. Floriána Socha sv. Jana Nepomuckého Kříž u Františkánského kláštera sloup se sochou P. Marie sloup se sochou sv. Rocha pomník obětem II. světové války socha - busta Bedřicha Smetany kašna Farní kostel Sv. Frant. Xaverského Kostel Zvěstování panny Marie kašna radnice Nová a spořitelna klášter jezuitský (Reduta) měšťanský dům činžovní dům fara měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům činžovní dům zbrojnice měšťanský dům s kaplí měšťanský dům měšťanský dům - lékárna radnice měšťanský dům činžovní dům činžovní dům měšťanský dům U labutě muzeum Slovácké měšťanský dům činžovní dům činžovní dům měšťanský dům soud - justiční palác činžovní dům měšťanský dům měšťanský dům banka rodinný dům lázeňský dům synagoga bývalá, dnes Okresní knihovna klášter františkánský

Umístění Palackého nám. Bossiho, Otakarova v Rybárnách při mostě Tyršovo nám., při čp. 363 Mariánské náměstí

Mariánské náměstí Smetanovy sady nám. Míru Smetanovy sady Masarykovo nám. Masarykovo nám. Františkánská Mariánské náměstí Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Mariánské náměstí Mariánské náměstí Mariánské náměstí Mariánské náměstí Otakarova Vodní Prostřední Masarykovo nám. Prostřední Masarykovo nám. Masarykovo nám. Masarykovo nám. Havlíčkova Smetanovy sady Hradební Palackého nám. Palackého nám. ul. Maršála Malinovského Všehrdova Palackého nám. ul. Maršála Malinovského Malinovského Svatováclavská Malinovského Dvořákova Velehradská Mariánské náměstí

66


Příloha č. 2

VII. IV. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY V OBLASTI PAMÁTKOVÉ PÉČE V UHERSKÉM HRADIŠTI Silné stránky •

Zvyšující se zájem města a jednotlivců nejen o zachování, ale hlavně o využívání hmotného kulturního dědictví.

•

Četné vlastní iniciativy města a jeho zapojení do Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v rámci záchrany kulturního dědictví v historických městech.

•

Nahrazení dosavadní anonymní a neadresné zodpovědnosti za státní vlastnictví individuální, jednoznačně pojmenovatelnou a definovatelnou zodpovědností jednotlivých vlastníků památek. V důsledku toho výrazně poklesl počet neudržovaných chátrajících památek jinak odsouzených postupně k zániku.

•

Mnohonásobné zvýšení objemu údržby a obnovy jako projev racionálnějšího a efektivnějšího nakládání s individuálním vlastnictvím.

•

Vyšší profesionální úroveň stavebních a řemeslných prací.

•

Postupné zlepšování zabezpečení objektů s velkou koncentrací movitých kulturních památek.

•

Velmi dobrý potenciál objektů zpřístupněných veřejnosti.

Slabé stránky •

Dosud nepřekonané negativní důsledky deformace vlastnických vztahů z období socialismu, kdy byla dlouhodobě zanedbávána pravidelná údržba a oprava velké části památkového fondu.

•

Stále se plně nedaří rozšířit do povědomí obyvatel, že péče o kulturní dědictví je věcí nás všech a že jakákoliv ztráta je definitivní a nenahraditelná.

•

Vlastníci kulturní památky bývají nezřídka spíše zaskočeni svým vlastnictvím, než aby byli na ně hrdí. Spolupráce s odbornými organizacemi památkové péče je spíše obtěžuje, zdržuje a proto jejich vztah k institucím, které jim mají pomoci v rozhodování jak správně naložit s opravou památky, není mnohdy dobrý.

•

Charakter jednotlivých památek i památkových souborů se negativně proměňuje komerční reklamou, úbytkem historického detailu a nevhodnými architektonickými doplňky.

•

Nedostatečné využívání potenciálu některých nemovitých kulturních památek.

•

Nedostatek doplňkových služeb u některých veřejnosti zpřístupněných nemovitých kulturních památek.

VII. V. PAMÁTKY V UHERSKÉM HRADIŠTI A JEJICH VAZBA NA CESTOVNÍ RUCH Cestování, turistika, cestovní ruch – to jsou magická slova, která mají čím dál větší význam, a to jak v oblasti ekonomické, tak i kulturní. Cestovní ruch zahrnuje navzájem se prolínající aktivity, které se významnou měrou podílejí na výsledné podobě města a služeb, které nabízí. Záleží pak na daném městě, zda dokáže připravit a prezentovat nabídku programu vhodného k aktivnímu provozování domácího i zahraničního cestovního ruchu. Město Uherské Hradiště disponuje nezanedbatelným potenciálem, v podobě historicky vytvořených podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. V této souvislosti se ukazují jako velmi perspektivní kulturní hodnoty a památky nacházející se na území města. Uherské Hradiště zahrnuje ve svém památkovém fondu významný soubor urbanistických, architektonických, kulturně – historických, uměleckých a estetických hodnot, což znamená významnou nabídku, ale také výzvu v této oblasti.

67


Příloha č. 2

Je jasné, že pro budoucnost kulturně poznávacího cestovního ruchu je také důležitý konsenzus mezi památkovou péčí a jednotlivými odvětvími cestovního ruchu. Velký význam tak má vhodná revitalizace památek a jejich propagace pro ekonomické pozvednutí města prostřednictvím cestovního ruchu. Tato revitalizace kontinuálně probíhá prakticky od roku 1990. Památky a pamětihodnosti nacházející se na území města (blíže viz příloha A)mají nezanedbatelný vliv v rámci čistého cestovního ruchu. Dále se jejich podstatná část podílí na skladbě historických urbanistických celků, které jsou vnímány i při návštěvě města za jiným účelem než turistikou. Jsou tedy připraveny na to, aby při vhodné propagaci a zajištění dalších doprovodných služeb, které z jejich existence zpětně profitují, turistický ruch kolem nich dále narostl. Komerční faktor se navíc často stává jednou z pohnutek pro obnovu památek ve městě i ve zdánlivě odtažitých aktivitách jako je prodej zboží nebo poskytování služeb. Umístění obchodu nebo provozovny v pěkném historickém objektu, kterých se na území města nachází celá řada, může být často chápáno jako konkurenční výhoda oproti podniku umístěnému v objektu výrazově bezduchém. Tento faktor sehrává významnou roli zvláště u podniků, které mají sloužit k delšímu příjemnému posezení a zakládají si na vlastní osobité atmosféře. Příkladem mohou být objekty Staré radnice, sklepů jezuitského kláštera a hotelu Slunce. V současnosti lze v rámci aktivit cestovního ruchu v historické části města sledovat následující tři hlavní směry poznávací turistiky: 1. Poznávání historických atraktivit Významnou roli zde sehrává Slovácké muzeum spolu s archeologickými nalezišti nacházejícími se na území města a jeho blízkého okolí – například Památník Velké Moravy ve Starém Městě, archeoskanzen Modrá a jiné. 2. Poznávání architektonických atraktivit Jak již bylo uvedeno výše, město Uherské Hradiště disponuje uceleným souborem architektonických hodnot, které mají potenciál vyhledávaných turistických cílů. 3. Poznávání sakrálních atraktivit V této oblasti cestovního ruchu může Uherské Hradiště nabídnout celou řadu význačných sakrálních staveb. Navíc se v blízkosti města nachází významné historické křesťanské poutní místo Velehrad, pro jehož návštěvníky může být prohlídka Uherského Hradiště vítaným doplněním jejich programu. K posilování možností poznávací turistiky vedou také četné vlastní iniciativy města a jeho zapojení do Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v rámci záchrany kulturního dědictví. Tyto aktivity vedly k záchraně, obnově a smysluplnému využití převážné většiny objektů v centru městské památkové zóny. U významných historických památek je navíc patrný stále se zvyšující zájem města i jednotlivců nejen o jejich zachování, ale hlavně o využívání hmotného kulturního dědictví. Důkazem je opravená, prezentovaná a využívaná převážná část památkového fondu historického jádra. Tyto objekty pak slouží jednak k původnímu účelu, ale také pro účely jiné. Příkladem mohou být kostely a bývalé kláštery – jezuitský, františkánský, měšťanské domy č. p. 35, 45, Galerie Slováckého muzea a samotné Slovácké muzeum, které slouží výhradně pro kulturně společenské aktivity. Z hlediska komerčních nabídek to jsou například hotel Slunce, Stanclova lékárna, měšťanské domy na Palackého náměstí, a jiné. Památková obnova a revitalizace vede k posílení atraktivity historického jádra města a v návaznosti na to také k rozšiřování nabídky zajímavých objektů v rámci prohlídek i vlastního využití.

68


Příloha č. 2

Pozitivně lze také hodnotit postupné nahrazení dosavadní anonymní a neadresné zodpovědnosti za státní vlastnictví individuální formou. To vede k jednoznačně pojmenovatelné a definovatelné zodpovědnosti jednotlivých vlastníků památek. Příkladem může být navrácení objektu Stanclovy lékárny v rámci restitucí. V důsledku toho výrazně poklesl počet neudržovaných chátrajících památek jinak odsouzených k postupnému zániku. Navíc se mnohonásobně zlepšila údržba a obnova památek, což lze vysvětlit racionálnějším a efektivnějším nakládáním s individuálním vlastnictvím. Dalším posilujícím prvkem v rámci cestovního ruchu je velmi dobrý potenciál objektů zpřístupněných veřejnosti, do kterého se navíc promítá významnost historických památek a historicky daná role místa kulturních tradic. Další pozitivum je možné spatřovat ve stále se rozšiřující nabídce významných kulturních a společenských akcí konajících se v památkových objektech jako jsou Reduta, Slovácké Muzeum a jeho Galerie, Portál, Františkánský klášter a hotel Slunce. Za zmínku stojí významná akce, která zpřístupňuje všechny památky na území města široké veřejnosti, a to Den otevřených památek. Nabídku v rámci cestovního ruchu pak dotváří tipy na možné výlety, které jsou aktivně prezentovány. Příkladem je okruh „Královské město Uherské Hradiště“, který tvoří prohlídka města s průvodcem, návštěva Slováckého muzea a ukázka lidové tvorby. Kromě poznávací turistiky se město Uherské Hradiště také snaží o rozvoj dalších směrů rozvoje turistického ruchu jako je: •

Profesní turistika Díky charakteru města a jeho vybudovaného zázemí lze spatřovat budoucnost města také v oblasti profesní turistiky. Navíc se zde otevírá zajímavý prostor díky možným aktivitám vysokých škol (konference apod.), které mají své pobočky zastoupeny na území města. V konečném důsledku by tím byla posilována role města Uherské Hradiště jako přirozeného centra.

•

Nákupní turistika Díky vznikajícím nákupním centrům rozmístěným na území města, je zajímavou myšlenkou, možné spojení nákupů a turistických aktivit. Při této formě zájezdové turistiky je půl dne věnováno nákupům a zbytek prohlídce významných památek na území města. Zde je možné sledovat dva hlavní přínosy. Prvním je zpřístupnění nabídky obchodních center obyvatelům regionu, jejichž dopravní možnosti jsou omezené. Druhým možným přínosem je pak zvýšení atraktivity města a přilákání dalších návštěvníků. Otevírá se zde prostor pro mnohem užší spolupráci města a komerčních subjektů působících na jeho území. Nutnou podmínkou úspěchu takto pojaté turistiky je zpracování analýzy poptávky a vhodné nastavení nabídky. Vhodnou cílovou skupinou by mohl být segment seniorů.

•

Pobyty s aktivním vyžitím Na území města se nachází dostatek subjektů nabízejících atraktivních sportovních, kulturních, společenských, ale i neobvyklých a netradičních zážitků. Je otázkou zda nevyužít této nabídky a formou vhodných spojování jednotlivých možností a vytvářet tak atraktivní produkt orientovaný na náročného klienta.

•

Cestovní ruch mládeže Lze konstatovat, že město Uherské Hradiště vyvíjí aktivity s cílem přilákat více návštěvníků z řad mládeže. Významným nástrojem je zde Letní filmová škola, která představuje týdenní filmový festival. Cílem města by ale mělo být posilování atraktivity nabídky možných aktivit pro tento segment spotřebitelů i v průběhu daného roku. Opět je zde zapotřebí citlivě zmapovat možnou poptávku a v závislosti na ní nastavit vhodné nástroje. Významnou roli zde může sehrávat Informační centrum pro mládež, které vyvíjí své aktivity při Městském informačním centru.

69


Příloha č. 2

Tématické trasy Tato oblast aktivit cestovního ruchu je městem již aktivně řešena. Vznikají jednotlivé značené stezky jak pro pěší, tak i pro cyklisty. Důraz je přitom kladen na využívání tradic, kulturních památek a folklóru. Velkou roli zde také hraje historický význam Velké Moravy a silný image Slovácka.

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je zapotřebí si uvědomit, že sám místní charakter, genius loci, začíná být turistickým magnetem. Ve světě, v němž všechno vypadá čím dál víc stejně, začíná být atmosféra a jedinečnost místa velmi drahocennou surovinou, kterou je třeba spíše chránit a rozumně rozvíjet.

VIII. KULTURNÍ OBJEKTY A PROSTORY NA ÚZEMÍ MĚSTA Městské kulturní objekty a prostory: •

Klub kultury

•

Reduta a nádvoří Reduty

•

Slovácká bůda

•

Slovácké divadlo

•

Malá scéna SD

•

Kino Hvězda

•

Kino Mír

•

Objekt 21 a nádvoří objektu 21

•

MKZ Mařatice

•

MKZ Míkovice

•

MKZ Sady

•

MKZ Vésky

•

MKZ Jarošov

Vnější scény a prostory: •

Masarykovo náměstí

•

Mariánské náměstí

•

Náměstí míru

•

Nádvoří staré radnice

•

Nádvoří Františkánského kláštera

•

Smetanovy sady

•

Park u Bastionu (pódium)

•

Sadská výšina

•

Prostor před zimním stadionem

Zařízení kraje: •

Slovácké muzeum

•

Galerie SM

•

Základní umělecká škola Uherské Hradiště

Ostatní: •

S.klub

•

Orlovna

•

Sokolovna

70


Příloha A k Situační analýze

SITUAČNÍ ANALÝZA PŘÍLOHA A

POPIS VYBRANÝCH VÝZNAMNÝCH PAMÁTEK NA ÚZEMÍ MĚSTA A ATRAKTIVNÍCH MÍST V OKRAJOVÝCH ČÁSTECH MĚSTA

71



FARNÍ BUDOVA Adresa:

Masarykovo náměstí 36 Uherské Hradiště

Rejstříkové číslo: 12489 / 7-8792 Klasifikace:

Kulturní památka

Historie: První zmínka o farní budově v historických pramenech pochází z roku 1466. Původní objekt v roce 1620 vyhořel a grunt zůstal pustý až do roku 1637, kdy byl prodán děkanovi Václavovi Kulíškovi, který v něm zřídil kaplanství a spojil jej s domem sousedním. Oba grunty pak dostaly společné popisné číslo 36. Dnešní podoba fary odpovídá klasicistní úpravě, provedené na počátku 19. století, se zachováním rysů předcházející barokní přestavby, kdy ke dvěma hloubkovým traktům staršího renesančního levého domu byla připojena symetrická část s podélnou nosnou zdí. Z renesančního domu zůstala dodnes zachována místnost s valenou klenbou a olištovanými lunetami při náměstí a podsklepený špýchar v navazujícím dvorním křídle. Ze zbývající pravé části fary odpovídají barokní přestavbě obě místnosti uličního traktu. Klasicistní úpravu dokumentují klenby ostatních místností fary i hospodářského křídla s chlévy. Úpravy patra a fasády byly provedeny v letech 1879 až 1890. Současné využití: Objekt v současnosti plní funkci fary včetně zázemí.

FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER Adresa:

Velehradská 124 Uherské Hradiště


Nemovitá kulturní památka

Historie: Františkánský klášter byl v Uherském Hradišti založen v roce 1491 biskupem Janem Filipcem. Ještě před dokončením kláštera byli mniši donuceni v roce 1542 opustit objekt, který zůstal prázdný až do konce 16. století. Počátkem století následujícího se dostali ke slovu znovu katolíci a usadili v klášteře františkány maďarské. V roce 1646 byl požárem ve městě zasažen i klášter, o rok později došlo vlivem vichřice k dalšímu poškození objektu. K obnově docházelo velmi pomalu a navíc zde byl v roce 1681 úmyslně založen požár, který se rozšířil i na město. Svou barokní podobu klášter získal na počátku 18. století. Po levé straně vchodu do kláštera se nacházela v letech 1716-1876 kaple sv. Rozálie, jejíž zakládací deska je nyní vložena do paty klášterní věže. Po pravé straně kostelní budovy je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která se nacházela původně při řece Moravě u tzv. Hradišťské brány. Z dalších pamětihodností souvisejících s klášterem je nutné jmenovat studnu v nádvoří kláštera, která je nejstarší studní v Uherském Hradišti. Od východní strany se táhla klášterní zahrada, původně městský hřbitov. V době Josefa II. svedl konvent boj proti zrušení kláštera, který byl zachráněn na úkor velehradského kláštera a jezuitského kláštera v Uherském Hradišti. Komplex kláštera prošel nákladnou rekonstrukcí, která byla dokončena na jaře roku 2000. Dnes celému souboru dominuje vysoká klášterní věž zastřešená barokizující bání.

72



Vstupní průčelí kláštera - kvadratury je sevřeno mezi západní průčelí kostela a boční průčelí činžovního domu v ulici Františkánské. Hlavní vchod je orámován portálkem, v jehož tympanonu se nachází boltcová kartuše se znakem uherské františkánské provincie. Fasáda kvadratury je ploše pojatá, vyrůstá z průběžného soklu s obloukovou římskou, nahoře je uzavřena profilovanou římskou korunní. Z jižní strany je vstup s pravoúhlým pískovcovým portálkem s nadsvětlíkem a reliéfní znak biskupa Jana Filipce, který sem byl druhotně umístěn. Západní i severní průčelí je rovněž v barokním stylu. Čtvercové nádvoří kvadratury je lemováno stěnami s vysokým pilastrovým řádem a pětinásobnou půlkruhovou slepou arkaturou ambitu. Celé přízemí je zaklenuto barokními lunetovými klenbami. Pozoruhodný je barokní interiér slavnostního sálu refektáře, v němž jsou ústřední výzdobou klenby štuková oválná zrcadla s freskami Zvěstování Pany Marie a s apotheosou sv. Františka, sv. Amanda a sv. Anny. Plocha klenby je zaplněna těžkým palmetovým ovocným a květinovým štukem i medailony s reliéfními postavami světců a andílků. K provedení této štukové výzdoby interiérů byl povolán Baltazar Fontana. V lunetách jsou olejomalby na plátně, po stranách vestavěné barokní skříně. Severní průčelí sálu je vyplněno obrazem Večeře Páně. Sál se právem řadí k nejlepším dochovaným barokním interiérům na Moravě. Jeho restaurování bylo dokončena v roce 2000. Ve svém souhrnu představuje soubor františkánského kláštera přitažlivou kulturní památku přesahující místní význam. Současné využití: V současné době sídlí v budově Okresní archiv.

HOTEL SLUNCE Adresa:


Rejstříkové číslo: 33350/7-3463 Klasifikace:


Historie: Budova měšťanského domu, ve kterém je dnes umístěn hotel Slunce je jedinou dochovanou renesanční stavbou ve městě. Byla postavena v roce 1578. Nejstarším známým majitelem je v roce 1602 zmiňován Jan Třebícký z Olivové hory. V letech 1629 až 1763 byl dům majetkem velehradského kláštera. Mnichové se sem, pod ochranu městských hradeb, uchylovali hlavně ve válečných dobách. Vybudovali zde velkou komoru pro sklad soli. Od druhé poloviny 19. století budova sloužila jako hostinec a hotel zvaný U zlatého slunce. Na vyobrazení města před požárem roku 1681 je dům zachycen jako patrový se dvěma sedlovými střechami kolmými k průčelí, opatřenému štítem s renesanční vykrajovanou atikou. Tuto úpravu nahradila po požáru barokní mansardová střecha krytá šindelem, jak je zachycena ještě na fotografií z konce 19. století. Při radikální rekonstrukci v roce 1929 podle plánů stavitele Aloise Cvacha došlo k likvidaci renesančních konstrukcí. Majitelé, manželé Čápovi, nechali upravit průčelí a vestavět hotelové pokoje do půdních prostor. Secesní úpravy z roku 1904, které bychom dnes pokládali za hodnotné, byly touto opravou odstraněny. V roce 1936 koupila hotel rodina Fojtova, ale její působení zde bylo v letech 1948 až 1991 přerušeno a dům byl v majetku státu. Restituenti se po navrácení objektu snažili uvést jej do náležitého stavu.

73



V roce 2001 koupila hotel společnost Synot Real Estate, a.s., která byla investorem zatím poslední rekonstrukce, jejímž výsledkem je dnešní objekt hotelu a pasáže Slunce. Současné využití: V současné době je v budově provozována restaurace a hotel.

JUSTIČNÍ PALÁC Adresa:

Všehrdova 267 Uherské Hradiště



Historie: Skutečný počátek intenzivní stavební činnosti mimo obvod bývalé pevnosti přinesla devadesátá léta 19. století. První, několik let trvající, akcí byla výstavba rozměrného souboru budov justičního paláce v letech 1891 až 1897. Stavba si vyžádala značných terénních úprav a spolu se třemi novostavbami z týchž let mezi palácem a městem vytvořila základ budoucího nového náměstí. Výstavba byla velmi obtížná, neboť budovy na severní straně se stavěly na pilotách. Úroveň terénu bylo nutno zvyšovat o dva metry a rovněž otázka odvodnění a kanalizace způsobovala městské radě koncem století značné starosti. Náročně je řešen vstupní vestibul dnešní UMPRUM, který je zaklenut zrcadlovou klenbou s lunetami, strop je vyzdoben alegorickými malbami. Z dalších pozoruhodných interiérů stojí za pozornost sál ve středním křídle a kaple ve vězeňské části. Reprezentativní historizující novorenesanční stavba justičního paláce ovládá okolí svým monumentálním rozsahem. Současné využití: V současné době je v budově provozována Střední uměleckoprůmyslová škola.

KAPLE SVATÉ ALŽBĚTY Adresa:

Vodní 119 Uherské Hradiště



Historie: Nejstarší stavbou nacházející se na území města je gotická kaple svaté Alžběty založená, spolu s bývalým městským špitálem, roku 1362. Iniciátorem byl patrně někdo ze šlechtické rodiny pana Smila z Moravan z rodu pánů z Ladštejna nebo pan Smil sám. Z počátku 15. století se dochoval gotický polygonální presbytář kaple, zaklenutý křížovou klenbou s vnějšími opěrnými pilíři. Z konstrukcí vlastního gotického špitálu se bohužel nedochovalo nic. K roku 1582 se špitál označoval za téměř opuštěný. Ve špitálním kostelíku či kapli se nekonaly bohoslužby a je možné předpokládat špatný stavební stav celého objektu. Roku 1610 byla špitální kaple znovu zařízena pro bohoslužby. Součástí obnovy bylo zřejmě i znovu vyklenutí závěrové části vrcholně gotické klenby presbytáře.

74



V roce 1643 poškodil špitál s kaplí požár města. Odstranění těchto škod spojené s dílčí přestavbou kaple datuje letopočtem 1656 raně barokní portálek, dnes však druhotně osazený v bočním vstupu do lodi, jejíž interiér rozčlenil podle všeho štukový pilastrový řád se slepou arkaturou na zdech. Z velkého požáru města v roce 1681 vyšel špitální kostelík bez úhony. Vážné ohrožení však znamenal výbuch nedaleké prašné Červené věže v roce 1695. Statické poškození špitálu a kaple výbuchem je více než pravděpodobné. Statické poruchy pak zřejmě byly důvodem stržení budovy špitálu a provedení vrcholně barokní novostavby v rozsahu dnešního ponechaného jednotraktového přízemí přední části budovy špitálu. Špitál byl brzo rozšířen o nyní zbořenou zadní část budovy vybavenou rovněž valenými lunetovými klenbami. Stalo se tak v roce 1727, kdy je doloženo zvýšení počtu chovanců z osmi na dvanáct osob. Následující stavební zásahy souvisely s postupným budováním zdejší nemocnice od roku 1797. Impulzem k další závažnější stavební akci byl požár Vodní ulice v roce 1849. Na samém sklonku klasicismu tak bylo hlavní vstupní průčelí budovy kaple po předchozí výstavbě bočních traktů sjednoceno novou fasádou, vykazující již vliv eklektického historismu. Byla položena nová nízká sedlová střecha. Současně byly pořízeny nové střechy budovy špitálu a pod nimi zhotoveny nové ploché stropy v rozsahu celého prvního patra objektu dobudovaného nad barokním přízemím špitálu v předešlých padesáti letech. Osmdesátá léta 20. století datují unáhlené zboření východní části budovy špitálu ale také pokračující chátrání zbylé části souboru, který je neodmyslitelnou součástí historické zástavby města a stěžejním článkem východní fronty Vodní ulice. V devadesátých letech pak došlo k zásadnímu regeneračnímu zásahu. Současné využití: V současné době je v budově provozována lékárna a ordinace praktických lékařů.

KAPLE SVATÉHO ŠEBESTIÁNA Adresa:

Vodní 119 Uherské Hradiště



Historie: Votivní kapli nechala v době moru roku 1715 postavit hradišťská vojenská posádka v prostoru mezi vnějším a vnitřním opevněním před Kunovskou bránou, na nynějším náměstí Palackého. Vysvěcena byla 16. srpna 1716 a později byla na vrcholu štítu osazena plastikou svatého Šebestiána. V lednu 1969 byla kaplička vyzvednuta, posunuta o několik metrů jihovýchodním směrem na zvýšený terén a do konce roku 1971 celkově zrenovována. Poslední rekonstrukcí prošla v roce 1997. Současné využití: V současné době objekt není přístupný.

75



KOSTEL SVATEHO FRANTIŠKA XAVERSKÉHO Adresa:

Masarykovo náměstí Uherské Hradiště



Historie: Kostel svatého Františka Xaverského je součástí komplexu jezuitských budov na Masarykově náměstí. Kostel byl původně vystavěn jako variace římského vzoru jezuitských kostelů. Měl být zasvěcen svatému Františku Xaverskému jako vůbec první řádový kostel v české provincii. Základní kámen byl položen 10. dubna 1670. Stavbu, technicky stejně náročnou jako byla stavba koleje, řídil architekt Jan Jarolím Canevallo. Dospod bažinatého podloží byly uloženy dubové trámy spojené dubovými skobami. Na ně byly postaveny sáh dlouhé olšové kůly a teprve na ně se kladlo zdivo z kamene a vápna. Ještě nehotový kostel byl odevzdán k bohoslužbě 2. července 1677, avšak záhy byl poškozen požárem, a tak mohl být konsekrován olomouckým světícím biskupem až 30. června 1682. Ve stavbě se však nadále pokračovalo do roku 1685, kdy architektonické dílo vyvstalo v plné barokní kráse. K nebi se tyčily dvě věže a na fasádě mezi nimi sála pozlacená socha svatého Františka Xaverského. Vzhledem k tomu, že šlo o jediný chrám s tímto zasvěcením v provincii, nařídila městská rada, aby si všichni občané Hradiště ozdobili domy sochou tohoto světce. Jezuité zřídili před hlavním oltářem v roce 1690 řádovou kryptu. V roce 1692 sem byly slavnostně přeneseny také ostatky zakladatelky koleje Kateřiny Alžběty Zoubkové ze Zdětína a Habrovan. Dnešní vzhled kostel dostal v roce 1755, kdy byly dostavěny a zakončeny obě věže a kostel ozdobila charakteristická fasáda. Současné využití: Budova slouží duchovním účelům.

KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE Adresa:

Františkánská 124 Uherské Hradiště



Historie: Součástí areálu františkánského kláštera je kostel Zvěstování Panny Marie postavený na přelomu 15. a 16. století. Z původní stavby se po radikální přestavbě v 17. a 18. století dochovalo pouze obvodové zdivo lodi a presbytáře. Rozsáhlé opravy kostela, poškozeného při povodni v roce 1997, byly zahájeny v roce 1999. Stavba kostela je v jádře gotická, s bočními kaplemi, zaklenutá v lodi barokními valenými klenbami. Klenba v lodi je zdobena střízlivým štukovým dekorem a pochází zřejmě z poloviny 17. století, doby počátku oprav zničeného objektu. Výzdoba kaplí pochází z dílny B. Fontany. Na restauraci vnitřního zařízení budovy se počátkem našeho století podílel J. Úprka.

76



Po levé straně vchodu do kláštera se nacházela v letech 1716-1876 kaple svaté Rozálie, jejíž zakládací deska je nyní vložena do paty klášterní věže. Po pravé straně kostelní budovy je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého, která se nacházela původně při řece Moravě u tzv. Hradišťské brány. Současné využití: Budova slouží duchovním účelům.

LÉKÁRNA U ZLATÉ KORUNY Adresa:

Masarykovo náměstí Uherské Hradiště



Historie: Dům č.p. 148 na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti má sice některé středověké prvky, ale první zmínka o něm a jeho majitelích je až z roku 1606.Úřední záznam z roku 1689 již uvádí, že zde byla lékárna. V roce 1729 koupil dům Ignác Pilchowitz, který jej v roce 1752 celý přestavěl a dal vyzdobit oficínu nástropními obrazy. Datum přestavby potvrzuje chronogram umístěný na stropě. Klenutý strop je štukou a plastickou malbou rámců členěn v barokně formované pole. V lunetách jsou vyobrazeni slavní antičtí lékaři a lékárníci. Dále zde nacházíme alegorické obrazy: Zkouška a Rozum. Plynoucí čas znázorňují symbolické postavy ročních období. Dominující postavení má centrálně situovaný obraz Herma a Hippokrata. Výzdoba stropu byla v minulosti připisována Ignáci Josefu Raabovi žijícímu na Velehradě, nyní připisují odborníci malby Josefu Ignáci Sadlerovi z Olomouce. Fasáda domu se v průběhu doby měnila. Původní podloubí bylo v roce 1884 zastavěno, čímž byl prostor lékárny zvětšen. Protože majitelé Antonie a Josef Stanclovi zakoupili v roce 1883 i vedlejší dům č. 149, byl současně celý objekt sjednocen novorenesanční fasádou a vyzdoben sgrafity. V letech 1925-1932 byla etapovitě provedena úprava portálů a fasády v přízemí podle návrhu architekta Dominika Feye. Fasáda musela být v průběhu let několikrát renovována, naposled v roce 1993. Poměrně časté střídání majitelů bylo ukončeno přechodem do vlastnictví jedné rodiny v roce 1855, kdy lékárnu koupil František ze Schullernů se svou chotí Františkou. Po smrti svých rodičů a tří bratří se stává jedinou dědičkou jejich nezletilá dcera Antonie. Do doby její plnoletosti vede lékárnu provizor Jan Vyskočil, který si svým nezištným jednáním a ryzím charakterem získává natrvalo úctu celé rodiny. V roce 1877 se Antonie ze Schullernů provdala za lékárníka Josefa Štancla. V té době se stává lékárna také dostaveníčkem národních, kulturních a politických představitelů města a širokého okolí. Josef Štancl je prvním českým starostou královského města Uherské Hradiště, zemským poslancem Moravského sněmu, zakládá průmysl v Mařaticích. Založil také týdeník Slovácké noviny a byl jeho prvním vydavatelem. Po restituci objektu v roce 1991 dochází k rozsáhlým opravám. Od 1. 9. 1993 přebírá od státu zpět provoz Stanclova lékárna, spol. s r. o., která se snaží rekonstrukcí interiéru na základě dochované dokumentace navrátit tomuto klenotu jeho bývalý lesk. Současné využití: V budově je provozována lékárna.

77



MAŘATICKÉ SKLEPY A VINOHRADY Adresa:

Vinohradská ulice Uherské Hradiště

Rejstříkové číslo: Nepřiděleno Klasifikace:

Návrh na kulturní památku

Historie: Vinohrady v Mařaticích se táhnou z údolí na jižním a jihozápadním svahu Rochusu. V malebném, klidném údolí s potokem najdeme řadu historických sklepů. O pěstování révy na Hradišťsku se zasloužili od 12. století velehradští mniši - cisterciáci. Později byli majiteli vinohradů především uherskohradišťští měšťané. Koncem 19. století byly vinohrady zničeny révokazem a pěstování stagnovalo. Teprve po roce 1945 došlo k dalšímu rozvoji a výsadbě vinohradů jak ve vinohradech selských, tak městských. Mařatické vinohrady, sklepy a búdy lákaly významné osobnosti. Navštívili je např. hudebníci Kreutzer, Ondříček, Kubelík, Novák, Suk, literáti Havlíček, Heyduk, Jirásek, Čech, Herben, Durych, Machar, výtvarníci Aleš, Mánes, Slavíček, Kalvoda, Trampota, Uprka, Frolka, Lolek a mnoho dalších. Je škoda, že se nepodařilo zachovat stylovou čistotu celého areálu, narušenou novostavbami rodinných domů. Přesto jsou mařatické vinohrady, nacházející se čtvrt hodiny cesty od centra města, zajímavým a atraktivním exteriérem. Můžeme navštívit několik sklepů, které jsou pro veřejnost v provozu (U Lisu, U Marholtů - vinný sklep 1740, U Tichých, vinný restaurant U Dvořáků). Řada z nich byla doporučena ministerstvu kultury k návrhu na prohlášení za kulturní památku.

NOVÁ RADNICE Adresa:




Historie: Budova nové radnice byla vystavěna v letech 1891-1893 jako městská spořitelna na místě dvou starších měšťanských domů podle plánů brněnských architektů Vojtěcha Dvořáka a Karla Welzla. Novorenesanční průčelí zdobí atlanti od pražského sochaře Antonína Poppa. Zasedací síň vyzdobil Jožka Uprka nástěnnými malbami, které znázorňují založení města Přemyslem Otakarem II. a potvrzení privilegií města Jiřím z Poděbrad. V době svého vzniku byla budova obdivovaným výrazem prosperity města, později však byla považována za hrubé narušení předprostoru osově komponovaného sousedního areálu jezuitského kláštera. Achitektonicky působivá stavba z období historismu s hodnotnými dochovanými interiéry se dnes považuje za neodmyslitelnou součást náměstí.V roce 1997 byla dokončena její rekonstrukce včetně půdní vestavby. Současné využití: Budova slouží jako sídlo Městského úřadu v Uherském Hradišti.

78



MOROVÝ SLOUP Adresa:

Mariánské náměstí Uherské Hradiště



Historie: Morový sloup na Mariánském náměstí patří k památkám upomínajícím na morové epidemie ve městě. Byl postaven v letech 1718 - 1721 z cetechovického mramoru brněnským sochařem Antonínem Rigou. Vrchol sloupu tvoří plastika Immaculaty, na nárožích podstavce jsou umístěny sochy svatého Karla Boromejského, svatého Františka Xaverského, svatého Floriána a svatého Petra z Alcantary, v grotě na čelní straně plastika svaté Rosalie. Na místě sloupu původně stávala kašna, která byla přesunuta na své dnešní místo. Jedná se o hodnotnou barokní památku, výrazně se uplatňující v prostoru náměstí. Současné využití: Sloup dotváří prostor náměstí.

KAŠNA NA MASARYKOVĚ NÁMĚSTÍ Adresa:

Otakarova ulice Uherské Hradiště



Historie: Barokní kašna na Masarykově náměstí byla vytvořena v první čtvrtině 18. století olomouckým sochařem Václavem Renderem. Zdobí ji propletená těla delfínů a nahoře piniová šiška. Originál kašny byl v roce 1979 přemístěn na nádvoří Galerie Slováckého muzea, na jeho místě stojí kopie. Současné využití: Památka dotváří areál náměstí.

MATYÁŠOVA BRÁNA Adresa:

Otakarova ulice Uherské Hradiště



Historie: Zbytky městského opevnění představují obvod historického jádra spolu s barokními bastiony z první poloviny 14. a 17. století. Jedná se o městské opevnění, jednak z doby založení města a jednak ze 17. století.

79



Gotické opevnění z lomového kamene tvořila zeď zpevněná baštami, z nichž se zachovala jediná v Dlouhé ulici, a branami, ze kterých se zachovala pouze výpadová branka v parku u obchodní akademie, tzv. Matyášova brána. Současné využití: Památka dotváří areál parku.

PORTÁL Adresa:

Masarykovo nám. - Zelný trh 35 Uherské Hradiště



Historie: Dům knihy Portal se zachovalým gotickým portálkem v přízemí sídlí v původním měšťanském domě č. p. 35 na Masarykově náměstí. Dnešní šířková dispozice domu se zaklenutím průjezdu pochází z klasicistní přestavby. Podélná střední nosná zeď v pravé části půdorysu protíná barokní klenby staršího hloubkového uspořádání. Z předcházející stavby renesanční je dochována renesanční část portálku složeného z druhotně osazených částí. Přestavba a nadstavba pater s historizující novoklasicistní úpravou fasády proběhla v letech 1879 až 1890. Na počátku 20. století následuje řada úprav týkající se obchodního přízemí z let 1905, 1911 a 1920. Současné využití: V budově je umístěn obchod s knihami.

REDUTA Adresa:

U Reduty 256 Uherské Hradiště



Historie: Prostory městské Reduty představují součást komplexu jezuitských budov na Masarykově náměstí. Základní kámen koleje byl slavnostně položen za rektora P. Tobiáše Geblera 28.června 1659. Jako vzor sloužila řádová kolej v Jihlavě. Technicky šlo o velmi náročnou stavbu v podmočeném bažinatém terénu, nicméně v roce 1662 byla již část koleje využívána. Stavba se postupně vyvíjela, rostla a zdokonalovala až do roku 1738. V letech 1724 - 1729 bylo postaveno nové prostorné gymnázium s velkoryse řešeným divadelním a koncertním sálem, jakým se v té době mohly pyšnit jen koleje ve velkých evropských městech. V místech někdejší kolejní zahrady tak vyrostla stavba, které dnes říkáme Reduta. Po zrušení jezuitského řádu upadl i kulturní význam města, třebaže i pak zůstávalo centrem Slovácka. V roce 1773 připadly prostory gymnázia městu Uherské Hradiště.

80



Osudy jezuitského divadelního a koncertního sálu, který byl architektonickým srdcem gymnázia, naštěstí předurčovaly jeho výrazné kvality. Reduta se po klasicistních úpravách ve druhé polovině 19. století stala ohniskem kulturního a společenského života města i celého kraje. Sem svolal český Čtenářský spolek 3.února 1862 památnou první národní besedu, zde se konaly velkolepé vlastenecké plesy a bály, zde se pořádaly koncerty a hrálo ochotnické i profesionální divadlo. K Redutě se váží počátky zdejšího spolkového života, včetně začátků smíšeného pěveckého sboru Svatopluk. Chátrání objektu vedlo v roce 1980 k omezení kulturního provozu a roku 1986 zde veškeré dění zcela ustalo. Teprve po Listopadu 1989 dochází postupně k zásadnímu obratu. Komplexní obnova Reduty se naplno rozběhla v roce 1996, kterou se v roce 2001 podařilo zdárně dovést do konce. Reduta, její vnější architektonická krása i její vkusně a účelně vybavené interiéry, jsou poctou současnosti barokním tvůrcům celého areálu. Současné využití: V budově probíhají akce Klubu kultury.

SLOVÁCKÉ MUZEUM Adresa:

Smetanovy sady 179 Uherské Hradiště



Historie: Slovácké muzeum bylo otevřeno 1. června 1914, nicméně podnětem k jeho vzniku byla již Národopisná výstava českoslovanská, konaná v Praze roku 1895. Prvním sídlem muzea byla budova někdejší jezuitské koleje na Masarykově náměstí. Po první světové válce bylo muzeum uzavřeno a objekt byl využit jako kasárna. Teprve v roce 1929 byla městem pro potřeby muzea zakoupena budova bývalého městského střeleckého spolku ve Smetanových sadech, v níž muzeum sídlí dodnes. Ve dvou stavebních fázích v letech 1936 a 1940 - 1942 bylo k původní budově přistavěno podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse boční křídlo, v němž jsou umístěny výstavní sály, depozitáře a pracovny. Slovácké muzeum od svého vzniku sehrává v kulturním dění Uherskohradišťska významnou roli. Dnes svým návštěvníkům muzeum nabízí prohlídku stálé národopisné expozice "Slovácko", která zachycuje způsob života a práce lidu na Slovácku. Expozice návštěvníky seznamuje se slavnostním i pracovním oděvem, pracovními nástroji, způsobem bydlení i s obyčejovým rokem v regionu - fašankem, velikonočními zvyky, jízdou králů, dožínkami, vinobraním a hody.Ve dvou dalších výstavních sálech jsou obměňovány výstavy národopisné, historické, archeologické a vlastivědné. Kromě výstav pořádá muzeum pravidelné cykly přednášek a besed s vlastivědnou, přírodovědnou a cestopisnou tématikou. Dvakrát ročně, před Vánocemi a Velikonocemi, se v muzeu koná týden předvádění výroby zvykoslovných předmětů. Současné využití: Muzejní aktivity.

81



STARÁ RADNICE Adresa:

Prostřední 153 Uherské Hradiště



Historie: Stará radnice v Prostřední ulici pochází ze 14. století a je považována za nejhodnotnější architektonickou památku města. Na přelomu 15. a 16. století byla původní stavba nahrazena novou jednopatrovou budovou s věží. Podle popisu v urbáři z roku 1678 bylo v předním traktu sedm velkým místností, v budově do dvora tři místnosti pro služebníky a ve dvoře sýpky, sladovna a stáje. Radnice i s věží vyhořela při velkém požáru města v roce 1681 a v průběhu 18. století byla postupně opravována. Počátkem 19. století věž znovu vyhořela a v roce 1803 na ni byla umístěna báň svatého Rocha. V roce 1812 další požár zničil celou střechu a padající trámy prorazily klenbu prvního poschodí. Obnova byla dokončena až v roce 1820 a roku 1824 byla vyměněna již zchátralá báň na věži. Zajímavostí radniční věže je skutečnost, že je mírně nakloněná. Současné využití: V současnosti jsou v objektu provozovány restaurace, vinárna a obchody.

ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA - KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA Adresa:




Historie: Židovská synagoga byla postavena v roce 1875 a sloužila bohoslužebným účelům početné židovské obce až do druhé světové války. Dne 22. června 1941 byla budova přepadena skupinou gestapa a místních členů Vlajky a totálně zdemolována. Za své vzalo veškeré vnitřní vybavení, varhany, křišťálový lustr, bohoslužebné náčiní, matriky, otlučeny byly židovské symboly. Trosky byly polity benzínem a zapáleny, ale protože se nepodařilo celou budovu vypálit, žhářský pokus byl zopakován 12. srpna. Hasičským sborům nebylo povoleno hořící budovu hasit, a tak vydrancovaná synagoga zůstala v ruinách. V listopadu téhož roku tyto ruiny zakoupilo město za 30.000 korun a určilo je ke zbourání. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto, že budova bude místo zbourání zrekonstruována jako kulturní dům. Sídlit zde měla Slovácká filharmonie, pěvecké sdružení Svatopluk a veřejná knihovna. Rekonstrukci provedli brigádnicky členové těchto organizací. Veřejná knihovna zabírala přízemí budovy a byla otevřena v září 1951. Z původního interiéru synagogy se dochovaly pouze zdobené nosné litinové sloupy. Dne 7. března 1966 celá budova vyhořela. V následujících dvou letech podstoupila další rekonstrukci a od této doby všechny její prostory slouží výhradně veřejné knihovně.

82



Během ničivých povodní v červenci 1997 bylo přízemí knihovny zaplaveno vodou a celá budova utrpěla značné škody. V letech 1998-1999 z tohoto důvodu podstoupila rekonstrukci interiérů. Současné využití: V budově v současnosti sídlí okresní knihovna.

ZBROJNICE - GALERIE SLOVÁCKÉHO MUZEA Adresa:

Otakarova 103 Uherské Hradiště



Historie: Barokní budova staré pošty, ve které je dnes umístěna Galerie Slováckého muzea, byla postavena původně jako císařská zbrojnice v letech 1721 - 1723 podle plánů Jacoba Albla a Leandra Anqisoly. Po zrušení městské pevnosti sloužila jako skladiště, lazaret a poštovní úřad. Vstupní portál je zdobený vojenskými atributy. Budova je doplněna půlkruhovou věží, v jejímž plášti je původní dřevěné schodiště spirálovitě vybíhající přes obě podlaží až do půdních prostor. Další významnou cenností je dochovaná nástěnná kartuše pocházející z dílny Baldassara Fontany. Dokladem řemeslné zručnosti je trámový strop v prvním poschodí pravého křídla a zvláště pozoruhodný je půdní prostor (dnes výstavní sál s expozicí), kde je zachována barokní vazba krovů ve tvaru ondřejských křížů. Původnímu účelu - vojenské zbrojnici - přestala budova sloužit na počátku 80. let 18. století. Po mnoha různých využitích se budova dostala ve druhé polovině 20. století do majetku Slováckého muzea, které zde vybudovalo novou galerii (otevření pro veřejnost - 21. října 1962). Při druhé rekonstrukci v letech 1990-92 byl objekt přizpůsoben současným požadavkům galerijní praxe, přičemž interiér byl vybaven novými technickými prvky. Třetí rekonstrukce v období 1997-98 byla nutností po povodních a stala se symbolem mimořádného úsilí o záchranu celého objektu. Galerie byla nejpoškozenější památkově chráněnou stavbou v oblasti Moravy. Návštěvníci mohou v galerii shlédnout stálou expozici "Výtvarného umění jihovýchodní Moravy", ve třech výstavních sálech jsou pořádány výstavy českých i zahraničních umělců. Nádvoří galerie i výstavní sály jsou využívány k pořádání koncertů a dalších kulturních programů. Současné využití: V budově je provozována galerie Slováckého muzea.

GYMNÁZIUM V UHERSKÉM HRADIŠTI Adresa:


Klasifikace:


Historie: Původně české gymnázium bylo založeno v roce 1884. V následujícím roce dokončil stavitel Josef Schaniak novou budovu, zdobenou sgrafity zpodobňujícími významné představitele vědních oborů 19. století.

83



V letech 1977 - 1979 byla škola rozšířena přístavbou pavilonu s učebnami, propojeného spojovacím krčkem se starou budovou. V roce 1999 byla dokončena stavba tělocvičny. Současné využití: V budově sídlí gymnázium.

SLOVÁCKÁ BÚDA Adresa:

Smetanovy sady Uherské Hradiště

Historie: Na okraji parku stojí tzv. Slovácká búda, která byla postavena jako replika lidového obydlí v době konání Výstavy Slovácka 1937. Po povodni v roce 1997 byla rekonstruována a vyzdobena malbami bretaňského malíře Moarcha (Miška) Evena. Dnes je využívána folklorními soubory, které zde konávají své zkoušky

KAŠNA NA MARIÁNSKÉM NÁMĚSTÍ Adresa:

Mariánské náměstí Uherské Hradiště



Historie: Barokní kašna na Mariánském náměstí pochází z konce 17. století. Jejím tvůrcem byl sochař Karel Josef Rossi.

ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA UHERSKÉ HRADIŠTĚ - SADY "ŠPITÁLKY" Národní kulturní památka "Špitálky" se nachází v dnešní městské části Sady. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit z období Velkomoravské říše. Je tady doložena přítomnost církevního komplexu se čtyřmi zděnými stavbami a komplexem dalších patnáct srubových staveb. Důležitou součást komplexu tvořilo také rozsáhlé pohřebiště. S největší pravděpodobností jde o kapitulní chrám a sídlo arcibiskupa Metoděje. Také hrobka odkrytá v základu chrámu byla pravděpodobně místem arcibiskupova hrobu. Navíc se chrámovém komplexu nachází druhý významný pohřeb. Zde by se s velkou pravděpodobností mohlo jednat o hrob velkomoravského knížete Svatopluka. Tak jako jiné velkomoravské stavby, i tento komplex byl budován z lomového kamene na maltu a byl ve funkci v 9. století. Lze na něm pozorovat stavební etapy, takže byl budován postupně. Kostel byl zničen při zániku velké Moravy na počátku 10. století.

84



KAPLE SVATÉHO ROCHA Na návrší nad Mařaticemi stojí kaple zasvěcená svatému Rochovi, připomínající těžkou morovou epidemii v roce 1680. Základní kámen kaple byl položen 12. 11. 1680, její stavba se však protáhla na sedm let. Příčinou dlouhé výstavby byl velký požár, který v dubnu 1681 zničil velkou část města. Na podzim roku 1687 byla kaple dokončena. Koncem 18. století byla kaple zrušena a město si v jejích zdech zřídilo skladiště prachu pro vojenskou posádku. V 19. století nebyla udržována a značně zchátrala. Teprve ve 20. letech 20. století došlo k její obnově zásluhou arcibiskupa A. C. Stojana.

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – UHERSKÉ HRADIŠTĚ, MAŘATICE Jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště a čtyřbokou věží v průčelí. Pozdně renesanční stavba s některými pokročilými, již raně barokními formami. Datace: 1613 - 1614.

KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE – UHERSKÉ HRADIŠTĚ, SADY Jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem kněžiště, obdélnou sakristií na jižní straně kněžiště a čtyřbokou věží v průčelí, hodnotný, pozdně gotický presbytář. Datace: 18. století.

ROZHLEDNA NA ROVNINĚ Z vyhlídkové plošiny, na niž vede 125 schodů točitého vřetenového schodiště, je výhled do širokého okolí, na východě lemovaným pohořím Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina, na západě pak pohořím Chřiby se známou siluetou hradu Buchlov, kaple sv. Barbory a Holého kopce. Dále panoráma ze severní strany tvoří Napajedelská brána, Hostýnské vrchy a Vizovická pahorkatina.

85


Příloha B k Situační analýze

SITUAČNÍ ANALÝZA PŘÍLOHA B

VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ U VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH INSTITUCÍ VE MĚSTĚ

86



MĚSTSKÁ KINA Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Městská kina Uherské Hradiště, příspěvková organizace příspěvková organizace Uherské Hradiště, nám. Míru č. 951, PSČ 686 01

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je zabezpečovat rozvoj těch forem kulturního vyžití občanů, které přímo souvisejí s filmovým uměním a filmovou kulturou, zejména pořádat pravidelná veřejná filmová představení, zajišťovat specifické výchovně vzdělávací potřeby škol, potřeby zájmových sdružení, organizovat filmové festivaly a tématické přehlídky filmů (včetně naučných). Nedílnou součástí hlavního poslání organizace je vytváření prostoru pro alternativní kulturu jejichž cílovou skupinou je zejména mládež. Hlavním předmětem činnosti je: •

pořádání pravidelných veřejných filmových představení,

•

organizování filmových akcí pro školy a zájmová sdružení, pořádání filmových festivalů, tématických přehlídek filmů, výstav,

•

prodej časopisů, filmové literatury a plakátů,

•

zajišťování krátkodobých nájmů majetku (do 30 dnů), který je jí svěřen do správy,

•

provozování a usměrňování obsahu provozu a činnosti klubu Mír za účelem pořádání koncertů, výstav, divadelních představení, vystupování hudebních i divadelních souborů a dalších akcí, které takto přímo souvisejí s hlavním posláním organizace,

•

publikační činnost – vydávání programového měsíčníku městských kin a klubu Mír, katalogů a propagačních materiálů,

•

spolupráce při akcích zajišťovaných zřizovatelem.

Kapacitní údaje: Prostory

Rozměry (m)

Kapacita (osob)

20 x 25

424

10 x 5

50 - 60

Velký sál Sál Hvězdičky ve foyer

Poznámka Jeviště s oponou a zázemím Sál s elevací a plátnem, bez zázemí

V budově kina se nachází také kanceláře a pronájemní provozy (internetová kavárna, diskotéka). V prostorech vestibulu je umístěn také menší alternativní sál - Hvězdička. Stavebně technický stav objektu: Budova na po celém obvodu popraskaná, stejně tak i místnosti kina. Ochozy taktéž popraskané a vydrolená povrchová vrstva, zatékání do sklepa a bezbariérového vstupu. Stav přístupových schodů povrchově nevyhovující, po dešti a v zimně silně kluzké. Vlivem stáří budovy v zimě velké úniky tepla (nedostatečná stavebně-technická izolace) a jednoduché neizolované velké skleněné tabule ve foyer. Vedle uvedené budovy kina Hvězda organizace vyvíjí činnost v budově Klubu Mír, v prostoru Letního kina. Využití objektu: Způsob využití

Frekvence

promítání

2-3 x denně

školní programy

cca 5x měsíčně

pronájmy

2-3 x měsíčně

Počet představení Počet diváků

2002

2003

2004

2005

597

574

628

756

39 040

42 727

41 228

29 559

87



Potenciál pro cestovní ruch: Zařízení má potenciál pro cestovní ruch. Městská kina jsou jedním z nositelů velkých kulturních akcí, jako je například Letní filmová škola, které přitahují turisty do města. Budoucí záměry, vize a projekty: •

Hlavní sál – dovybavení sálu pro multifunkční využití (osvětlení, zázemí pro účinkující za plátnem, přechod na nejmodernější filmový zvukový systém).

•

Foyer – zateplení oken (zdvojení), zvukové i vizuální oddělení baru a foyer, dobudování venkovního posezení na kopuli.

•

Venkovní vzhled – vytvoření přirozené zeleně na stěnách budovy kina Hvězda (splývavé a popínavé rostliny), oprava nedostatků rekonstrukce povrchové úpravy schodů a ochozu, vybudování amfiteátru za kinem Hvězda (zabudování konstrukce na posezení do zadní stavby kina Hvězda + vybudování stálého pódia za zadní částí kina Hvězda).

Definované problémy: •

Technická úroveň budov

•

Spolupráce organizací Možnost prověřit sdružení vhodných aktivit za všechna zařízení např. propagaci, první pokusy již probíhají.

•

Spolupráce s VŠ Snaha o zapojení místní vysoké školy, která se nachází v blízkosti Městských kin. Rádi by se orientovali i na zahraniční studenty, a to formou českých filmů s anglickými titulky. Dále zajišťují speciální program pro seniory ve vazbě na akademii třetího věku. - Vybudování multifunkčního sálu využitelného i pro univerzitu.

•

Evropské fondy Provozovatel má zájem o problematiku Evropských fondů.

•

Hospodaření s finančními prostředky Větší volnost při rozhodování o peněžních prostředcích, např. v oblasti mezd. – Přelivy peněz mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu. Nastavení nástrojů pro optimalizaci výdajů města, např. v oblasti nevýhodných telefonních smluv apod. Dále zapojení Městských kin do výběrových řízení týkajících se dlouhodobých pronájmů jeho prostor.

•

Foyer kina Jedná se o docela velký prostor. V současnosti zde sídlí kavárna, které končí nájem. Městská kina zde mají problém s vandalismem.

•

Možný prostor pro stěhování divadla Problematickým místem jsou stavební dispozice objektu. Otázkou je reálnost stavebních úprav.

•

Objekt je stále veden jako kryt civilní ochrany

•

Sílící konkurence multikin S tím souvisí návštěvnost kina. Nutnost vybavení kina na standardní úroveň. Jinak hrozí masivní odliv diváků.

88



KLUB KULTURY Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Klub kultury Uherské Hradiště příspěvková organizace

Hradební 1198, Uherské Hradiště,

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je všestranné uspokojování kulturních zájmů a potřeb občanů města a regionu Uherské Hradiště a poskytování veškerých spolupořadatelských služeb ostatním kulturním zařízením, jejichž zřizovatelem je město Uherské Hradiště. Hlavním předmětem činnosti jsou: •

Kulturně společenské činnosti spočívající v provozování kulturních zařízení, v nichž se realizují jak vlastní, tak agenturně zprostředkovaná divadelní, koncertní a audiovizuální představení pro veřejnost. Zejména organizační, pořadatelské a technické zajištění provozu těchto zařízení a poskytování dalších služeb nezbytných v souvislosti s uvedeným účelem provozování těchto zařízení, včetně podpůrné činnosti zvukařů a osvětlovačů, pořádání tanečních zábav a diskoték a provozování zařízení sloužících k zábavě. Zejména vlastní a převzaté agenturní programy, plesy, výchovné koncerty, koncerty artificiální hudby, oslavy, přehlídky a soutěže zájmové umělecké činnosti, festivaly včetně mezinárodního festivalu filmů a videoprogramů ”Týká se to také tebe” a mezinárodního Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik.

•

Výchovně vzdělávací činnosti spočívající v provozování kulturně vzdělávacích zařízení pořádajících semináře, školení, kurzy výuky jazyků, odborné kurzy ke změnám v legislativě České republiky, praktické kurzy a kurzy hygieny a kosmetiky, módy, aktivit volného času, kurzy taneční a společenské výchovy a kurzy cyklického vzdělávání seniorů v rámci Akademie třetího věku. Zejména zajištění organizační, zajištění prostor, přípravy materiálů a podkladů pro školení, zajišťování lektorů a vlastní lektorská činnost. Dále kulturně výchovná činnost publikační, včetně vydávání katalogů, propagačních tiskovin, metodických a příležitostných publikací, prodej produktů souvisejících s těmito činnostmi včetně výstav artefaktů a jejich shromažďování ve sbírkách. Poskytování dalších nezbytných služeb a podpůrných činností v souvislosti s provozováním uvedených zařízení. Jedná se zejména o semináře a jazykové kurzy, kurzy taneční a společenské výchovy, Akademie třetího věku a Zpravodaje města Uherské Hradiště, knižní tituly, katalogy a příležitostné publikace, vydávání fotografií, pohlednic, plakátů (a s tím přímo související korektury a technická redakce). Nahrávání a rozmnožování zvukových a zvukově obrazových záznamů.

•

Správa a provozování kulturně výchovných zařízení za účelem poskytování příležitostných krátkodobých nájmů (nejvýše 30 dnů) speciálně k tomu určených a vybavených nebytových prostor a poskytování s tím spojených kulturních, organizačních a technických služeb. Zejména zajišťování kongresů, velkých společenských akcí, módních přehlídek, firemních prezentací a výstav, akcí komerčního rázu a realizace dalších služeb vyžadovaných v souvislosti s účelem krátkodobého nájmu. Poskytování kulturních služeb, které v podmínkách města Uherské Hradiště nemohou být předmětem soutěže s jinými osobami.

•

Zajišťování podmínek pro rozvoj neprofesionální zájmové a zájmově umělecké činnosti, poskytování smluvně sjednaných služeb souborům a kroužkům, které za tímto účelem uzavřou smlouvu s organizací, přičemž zřizovatelem schválená část nákladů půjde na vrub organizace.

Klub kultury je hlavním nositelem kulturních akcí ve městě Uherské Hradiště.

89



Kapacitní údaje: Prostory

Rozměry (m2)

Kapacita (osob)

1450

1450

515

50 - 60

13 sálů 25 místností

Poznámka Jedná se o celkovou kapacitu za všechny sály Jedná se o celkovou kapacitu za všechny místnosti

Stavebně technický stav objektu: Objekt Klubu kultury byl zkolaudován v roce 1986. Jedná se o multifunkční budovu, kde jsou umístěny, spolu se svým zázemím, sály, kanceláře a restaurace. Hlavní nosnou konstrukci budovy tvoří ocelový skelet. V současné době si objekt vyžádá rozsáhlou rekonstrukci, které podle odborného posudku dosáhnou částky 43 185 000,- Kč. Využití objektu: Způsob využití Různé kulturní akce

Frekvence Průměrně 6,58 akce za den

Potenciál pro cestovní ruch: Zařízení má potenciál pro cestovní ruch. Klub kultury je hlavním nositelem velkých kulturních akcí, které přitahují turisty do města. Definované problémy: •

Technická úroveň budovy

•

Nedostatek financí pro investice Provozovatel má zájem o problematiku Evropských fondů

•

Zastaralost vybavení

•

Potenciální výstavba před objektem

•

Personální Věkové složení kádru, finanční požadavky zaměstnanců.

•

Hospodaření s finančními prostředky Větší volnost při rozhodování o peněžních prostředcích. – Přelivy peněz mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu.

KNIHOVNA B. B. BUCHLOVANA Organizace je zřízena za účelem poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, při zachování rovných podmínek pro všechny občany, uspokojení kulturních a informačních potřeb a k všestrannému napomáhání všem formám vzdělávání občanů. Kapacitní možnosti: •

Hlavní budova knihovny v prostorách bývalé židovské synagogy

•

Pobočka Mařatice

•

Pobočka Jarošov

•

Pobočka Štěpnice

•

Pobočka Hotel Morava

•

Depozitář v prostoru Kasáren

Stavebně technický stav objektu: Objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Potenciál pro cestovní ruch: Zanedbatelný.

90



Potenciál pro školy: Velký, knihovna úzce spolupracují se školami a snaží se vychovat si nové čtenáře. Definované problémy: •

Kapacity knihovny V současné době se knihovna potýká s akutním nedostatkem místa. Díky tomu má v depozitářích umístěny i knihy, které by měly být zařazeny ve výpůjčním fondu. Chybí přednáškový sál. Větší akce se dají dělat až po uzavření knihovny.

•

Nedostatek financí pro investice Provozovatel má zájem o problematiku Evropských fondů – otázkou je, nakolik je schopný je efektivně posoudit.

•

Zastaralost vybavení Vybavení, včetně knih, rychle morálně zastarává a je zapotřebí neustále investovat do jeho obnovy.

•

Hospodaření s finančními prostředky Větší volnost při rozhodování o peněžních prostředcích, např. v oblasti mezd. – Přelivy peněz mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu.

•

Problém s vlastníkem nemovitostí, ve kterém jsou umístěny některé pobočky

•

Spolupráce s VŠ Snaha o zapojení místní vysoké školy. Rádi by zřídili pobočku specializovanou na studenty přímo v Kasárnách. Otázkou je, zda tam nepřesunout všechny aktivity knihovny a vytvořit účinnou tím kooperaci s vysokoškolskou knihovnou.

SLOVÁCKÉ DIVADLO Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Slovácké divadlo příspěvková organizace Tyršovo náměstí 480, Uherské Hradiště

Vymezení aktivit subjektu: Příspěvková organizace se zřizuje ze účelem zajištění veřejných služeb v oblasti kultury a umění. Divadlo je zřízeno za účelem přispívat k hledání společenské a mravní identity člověka, k jeho citovému a myšlenkovému obohacení. Svoje poslání naplňuje prostřednictvím jednotlivých inscenací a v rámci obecného působení jako svébytné kulturní centrum rozvíjející veškeré aktivity, které přímo souvisejí s divadelním uměním. K tomu využívá vlastní i pohostinské produkce. Divadlo má regionální působnost. Kapacitní možnosti: •

Hlavní budova divadla

•

Malá scéna

•

Depozitáře v okolí

Využití objektů: Ukazatel

2002

2003

2004

2005

273

252

266

270

Počet diváků

76904

76929

75699

76210

Počet diváků v UH

52697

51896

56970

58906

214

182

216

225

Počet představení

Počet představení v UH

91



Stavebně technický stav objektu: V současné době sídlí divadlo v technicky nezpůsobilém objektu, který patří organizaci Sokol. Veškeré rekonstrukční zásahy do objektu narážejí na tento problém. Potenciál pro cestovní ruch: Zařízení má potenciál pro cestovní ruch regionálního charakteru. Definované problémy: •

Mzdové prostředky, které jsou dané tabulkově

•

Nedostatek financí pro investice

•

Kapacity skladů

•

Zastaralost vybavení

•

Mobiliář Nestačí jej udržovat, opravovat a inovovat. Je zapotřebí investovat do osvětlení a zvukové techniky. Zastarává také jevištní technika.

Závěry: Nesporným faktem je, že stávající budova není pro moderní divadlo vhodná. Existuje několik variant stěhování divadla. Problém je ten, že divadlo musí být dominantní. Možnost budování multifunkčních sálů se tak zužuje. Jednou z možností je také vybudování jakéhosi Školského uměleckého centra na zelené louce, které by v sobě sdružilo jak divadlo, tak ZUŠ.

MKZ MAŘATICE Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Mařatice Organizační složka Uherské Hradiště, 1. Máje č. 91

Vymezení aktivit subjektu: Posláním organizace je: •

uspokojování kulturních potřeb a zájmů občanů města,

•

organizování a pořádání kulturních akcí pro děti, mládež a dospělé,

•

pořádání přednášek vzdělávacích a jazykových, videopořadů, výstav, besed a kurzů,

•

pořádání akcí zábavného a vzdělávacího charakteru a akcí sportovního charakteru,

•

vydávání jednoduchých propagačních materiálů určených pro pořádané kulturní akce,

•

poskytování kulturních služeb – zejména krátkodobých pronájmů speciálně vybavených místností, půjčování inventáře a technických zařízení sloužících kulturním a propagačním účelům, tedy těch, které v podmínkách čtvrti nemohou být předmětem soutěže s jinými osobami.

Jedná se o cca 100 let starou budovu, v roce 1969 byla přestavěna. Nachází se zde sál – tělocvična s pódiem a oponou, přísálí s kuchyňkou a šatna. Sociální zařízení je umístěno na dvoře objektu. Přestože prošlo rekonstrukcí, je v nevyhovující stavu. Součástí je několik dalších místností po obvodu dvoru, využívaných mimo jiné jako místní pobočka knihovny. Dvůr je přístupný dvorním průjezdem rovnou z ulice. Tento průjezd zároveň tvoří i hlavní vchod. Kapacitní údaje: název Sál

rozměry (m)

kapacita (osob)

poznámka

9 x 18

100

jeviště s oponou

přísálí

5x5

šatny, kuchyň

4x5

92



Stavebně technický stav objektu: Objekt prošel rekonstrukcí (podlaha v sále, úprava šaten, předsálí), avšak ještě vykazuje potřeby celé řady dalších oprav (lakování parket, rekonstrukce střechy, podlaha v přísálí a šatně). Využití objektu: způsob využití

frekvence

počet lidí

cvičení žen

3 x týdně

30

cvičení dětí

1 x týdně

20

teakwondo

3 x týdně

15

ZŠ Mařatice

5 x týdně

20

druh akce Počet celodenních kulturních akcí Počet hlavních večerních programů

poznámka

vždy 4 hodiny po 20 dětech

2002

2003

2004

2005

2006

2

2

2

?

3

24

22

19

?

8

Počet ostatních kulturních programů (dopolední, odpolední, atd.)

5

6

5

?

6

Ostatní akce jiného než kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.)

28

35

31

?

60

0

0

0

?

2

Doprovodné akce (výstavy, atd.)

Potenciál pro cestovní ruch: Není. Budoucí záměry, vize a projekty: Uvažuje se o zastřešení nádvoří, což by pomohlo, jak provozním hlediskům (na WC se chodí exteriérem, tak by napomohlo eliminovat i hlukové problémy. Definované problémy: •

Stížnosti na hluk Problém u některých pořádaných akcí. Objekt stojí v řadové zástavbě.

•

Malý úvazek uklízečky Vzhledem k tomu, že musí uklízet MKZ pro školu, je její pracovní vytížení větší než u ostatních MKZ.

•

Parkovací místa Zde je velký problém. Objekt stojí hned u hlavní cesty a parkovací místa jsou velmi omezena.

•

Mobiliář Nábytek se musí pořád stěhovat, což mu moc neprospívá.

Závěr: Jde o využívané MZK, které stojí v centru čtvrti. Objekt je rekonstruovaný a přiměřeně velký potřebám Mařatic. Škola, která představuje hlavního nájemce stojí hned naproti.

MKZ SADY Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Sady Organizační složka Sady, Solná 311

93





•


•


•


•

vydávání jednoduchých propagačních materiálů určených pro pořádané kulturní akce.

Jedná se o víceúčelové KZ bylo postaveno v roce 1979. Nachází se zde velký sál s jevištěm a přísálím, malý sál, dvě zasedací místnosti - salonky, klubovna, plynová kotelna, kuchyň, v obou patrech i u jeviště záchody, prostorný vestibul se šatnou, oddělená místnost pro bufet. V prostorách KZ se nachází třípokojový byt. Kapacitní údaje: název

rozměry (m2)

kapacita (osob)

Velký sál

2

380 m

400

Malý sál

130 m2

100

zasedací místnost 1

2

20

2

20

36 m

zasedací místnost 2

37 m

Stavebně technický stav objektu: Objekt je ve špatném stavu. Soupis nutných oprav je uveden v expertní zprávě. Využití objektu: způsob využití

frekvence

počet lidí

zkouška dechové hudby Sadovanka

1 x týdně

15

cvičení jóga

1 x týdně

15

aerobic

1 x týdně

30-35

historický šerm

2 x týdně

20

druh akce

2003

2004

2005

2006

Počet celodenních kulturních akcí

3

2

0

0

Počet hlavních večerních programů

6

9

10

10

Počet ostatních kulturních programů (dopolední, odpolední, atd.)

?

7

0

0

18

65

0

0

?

?

2

2

Ostatní akce jiného než kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.) Doprovodné akce (výstavy, atd.)

Potenciál pro cestovní ruch: Není Budoucí záměry, vize a projekty: Je zvažován odprodej budovy a vybudování nového MKZ v přijatelnějších prostorech. Definované problémy: •

Nevyhovující stavební stav Vysoké stropy.

•

Minimální využití

•

Mobiliář Nábytek se musí pořád stěhovat, což mu moc neprospívá. 94



Závěr: Jde o málo využívané MZK, které stojí v centru čtvrti. V tuto chvíli existuje několik scénářů dalšího vývoje, z nichž se nejreálněji jeví odprodej stávajícího zařízení a vybudování nového v přijatelnějších prostorech.

MKZ VÉSKY Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Vésky Organizační složka Nová 92, Uherské Hradiště - Vésky



•


•


•


•


Budova postavená v roce 1950, dnes již vykazuje celou řadu defektů. Kapacitní údaje: název

rozměry (m2)

Sál s přísálím

200 m

sklep

25 m

balkon

kapacita (osob)

2

200/400

2

40+15 stání

2

16+10 stání

13 m

Stavebně technický stav objektu: Stav budovy uvnitř poměrně dobrý, až na některé nedostatky (dlažby atd.). Ve špatném stavu jsou elektrorozvody. Budova zvenku je v horším stavu – stará nedovírající okna, narušena fasáda, nevyhovující svody dešťových vod. Střecha je původní dosud nezatéká. Při silných deštích však zatéká okny v přísálí s možností zatečení na nově renovované parkety. Popraskané sloupy před vchodem. Využití objektu: způsob využití

frekvence

počet lidí

jóga v denním životě

1 x týdně

25

aerobic

1 x týdně

20

4-5 x týdně

50

taneční skupina ROKASO

druh akce

2002

2003

2004

2005

2006

Počet celodenních kulturních akcí

20

10

10

?

10

Počet hlavních večerních programů Počet ostatních kulturních programů (dopolední, odpolední, atd.) Ostatní akce jiného než kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.)

10

4

5

?

5

?

?

?

?

3

40

30

30

?

35

2

1

0

?

0

Doprovodné akce (výstavy, atd.)

Potenciál pro cestovní ruch: Není.

95



Budoucí záměry, vize a projekty: Plánuje se promítání kina, výstava zdejšího akad. Malíře, výstava ručních prací a více akcí pro sport. Není možno zde pořádat akce kulturního charakteru – malý zájem občanů. Největší zájem o dětské akce (Mikulášská nadílka, Karneval, atd.). Možný zájem o posilovnu, plánuje se stolní tenis a cvičení s dětmi. Definované problémy: •

Některé stavební prvky

•

Malý zájem ze strany obyvatel

Závěr: Jde o středně využívané MZK, druhé nejvzdálenější od Uherského Hradiště. Stojí v centru čtvrti. Největším problémem je zde malý zájem občanů a jejich slabá motivace.

MKZ JAROŠOV Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Jarošov Organizační složka Nová 92, Uherské Hradiště - Vésky



•


•


•


•


Subjekt existuje bez vlastních stálých prostor – v případě potřeby si pronajímá prostory tělocvičny v Jarošově, která byla dříve vedená jako MKZ a nyní je přidělená k místní ZŠ. Subjekt je finančně soběstačný – to co vydá za nájem vydělá na vstupném. Větších pořádaných akcí je do 10 ročně, které víceméně souvisí s folkórem. Kromě „Hodů“ je kapacita tělocvičny pro akce plně dostačující. Závěr: Jde o středně využívané MZK, které stojí v centru čtvrti. Škola jim vychází maximálně vstříc. Funguje zde relativně úspěšná symbióza, kdy škola poskytuje prostory a MKZ jim pak zvučí školní akce a pomáhá s přípravou různých slavností.

MKZ MÍKOVICE Zřizovatel: Název: Forma: Sídlo:

Město Uherské Hradiště Místní kulturní zařízení Míkovice Organizační složka Lesní 215, Uherské Hradiště – Míkovice



•


•


•


•

vydávání jednoduchých propagačních materiálů určených pro pořádané kulturní akce. 96



Cihlová budova s plechovou střechou o rozměrech cca 40x15 m. Kapacitní údaje: název

rozměry (m)

kapacita (osob)

12x8

180/300

8x9

35/50

Sál (150 m2) sklep - bar

Stavebně technický stav objektu: Objekt je v poměrně dobrém stavu, kromě jedné boční a zadní stěny - neomítnuty. Využití objektu: způsob využití

frekvence

počet lidí

zkoušky folklórních souborů

2 x týdně

40

knihovna

1 x týdně

20

druh akce Počet celodenních kulturních akcí Počet hlavních večerních programů Počet ostatních kulturních programů (dopolední, odpolední, atd.) Ostatní akce jiného než kulturního charakteru (komerční, prodejní, atd.) Doprovodné akce (výstavy, atd.)

2004 11 14

2005 ? ?

2006 10 2

20

?

4

25 10

? ?

40 2

Potenciál pro cestovní ruch: Není. Budoucí záměry, vize a projekty: Je třeba zlepšit spolupráci při pořádání společenských akcí s místními složkami (hasiči, atd.). Definované problémy: •

Některé stavební prvky, okna, zateplení

•

Osvětlení, ozvučení

Závěr: Jde o středně využívané MZK, nejvzdálenější od centra Uherského Hradiště. Těžiště jeho aktivit spočívá hlavně pronajímání prostor během různých oslav. Srovnatelný prostor v Míkovicích není.

97

KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

Recommend Documents