04 Koncepce rozvoje kultury ve městě Frýdlant nad Ostravicí

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04

Koncepce rozvoje kultury ve městě Frýdlant nad Ostravicí na období 2014 ‐ 2019

1

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Obsah I. Úvod II. Cíle III. Kulturní památky, ostatní památky a válečné hroby 1. Kulturní památky 2. Ostatní památky 3. Válečné hroby IV. Kulturní činnost 1. Podpora kultury 2. Finanční zajištění kulturní činnosti z rozpočtu města 3. Propagace akcí ve městě Frýdlant nad Ostravicí 4. Komise pro kulturu, výchovu a vzdělávání 5. Letopisecká komise a kronika města 6. Městská knihovna 7. Spolupráce s Beskydským informačním centrem 8. Partnerská města V. Ostatní organizace podílející se na kulturní činnosti 1. Základní umělecká škola Leoše Janáčka 2. Kruh přátel hudby 3. Frýdlantský hudební spolek 4. Pěvecký spolek Janáček 5. Pěvecké sdružení ECHO 6. Cimbálová muzika Kotci 7. Frýdlantská chasa 8. Dětský folklorní soubor Malá chasa a chasička 9. Dětský folklorní soubor Lašánek 10. Výtvarná dílna uměleckého smaltu, o.s. 11. Římskokatolická farnost 12. Sbor církve bratrské VI. Analýza spokojenosti občanů města Frýdlantu nad Ostravicí s kulturním děním ve městě 1. Vyhodnocení dotazníků 2. Grafy k jednotlivým dotazníkům 3. Vyhodnocení SWOT analýzy VII. Závěr

2

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 I. Úvod Kultura k obci neodmyslitelně patří. Konání všech jejich občanů by měla provázet slova Karla Čapka: „Z hrsti potřeb a hladů člověk vytvořil obec, společnost, řemesla, umění, vědu i náboženství, to, co nazýváme úrovní života. Kultura je všecko, co má znak zdokonalování, jakosti a řádu. Je to zároveň luxus i ctnost.“ Obec s rozšířenou působností má v této oblasti povinnosti jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. Pro řešení svých záměrů v kultuře si může vytvářet pomocné nástroje, jako je například komise rady, záleží na rozsahu kulturních aktivit, které obec vyvíjí. Každá obec v naší republice má sociokulturní potenciál. Patří sem totiž vše, co může člověka vnitřně obohatit, co tvoří kulturní život celé obce. Mnohdy se stává, že pod tíhou jiných problémů kultura často ustupuje do pozadí. Měla by se ale připomenout vždy při úvahách o plánu rozvoje obce. Spokojenost občanů nezávisí jen na technické infrastruktuře. Obec dělá obcí především její kultura a společenský život. Zákon o obcích říká, že obec v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi vytváří podmínky pro uspokojování potřeby informací, výchovy a vzdělávání a celkového kulturního rozvoje. Kulturu spoluutvářejí i ti, kteří s ní zdánlivě nemají nic společného. Město Frýdlant nad Ostravicí je spojováno s názvem brána Beskyd ‐ je nutné si uvědomit, že nejen každý návštěvník, ale i místní občan, který touto bránou projde, očekává krásné podhorské městečko, s kvalitními službami a možnostmi sportovního a kulturního vyžití. II. Cíle Cílem koncepce rozvoje kultury je:  Zmapovat současný stav a určit priority, kterými se dále v oblasti kultury budeme ubírat a jejichž naplňování napomůže k upevnění pozice města Frýdlantu nad Ostravicí jako kulturního centra mikroregionu Frýdlantsko Beskydy  Vytvářet podmínky pro rozvoj kultury, tzv. kulturního turismu, který povede v konečném důsledku k hospodářskému rozvoji města  Dbát na zachování kulturního a historického dědictví III. Kulturní památky, ostatní památky a válečné hroby 1. Kulturní památky Farní kostel sv. Bartoloměje Nemovitou kulturní památkou od 3. května 1958. Trojlodní longitudinální kostel s půlkruhovým závěrem, v jádru raně barokní architektura z 1. poloviny 17. století,r. 1690 přistavěna kvadratická věž s atikou. V 1. polovině 18. století zaklenuta hlavní loď s bočními loděmi s pavlačemi a přistavěn nový presbytář s bočními útvary sakristie a kaple s oratořemi. Úpravy po požárech r. 1886 a 1906. Hladké

3

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 fasády trojlodí prolomeny okny s půlkruhovým záklenkem, presbytář a přístavky člení pilastry s římsovými hlavicemi, oddělující vpadlé výplně. V závěru presbytáře venkovní reliéf sv. Jana Nepomuckého (18. století) v mělké nice. Vstup do kostela křížově zaklenutým podvěžím (vytažené hrany lunet). Presbytář zaklenut plackou mezi pasy, které(stejně jako v presbytáři) dosedají na úseky římsového kladí neseného kompozitními hlavicemi. V západní části hudební kruchta, nesená pilíři se 3 stlačenými oblouky.V přízemním retabulu hlavního oltáře z poloviny 18. století zasazen obraz Glorifikacesv. Bartoloměje od Ignáce Bergera z r. 1854 a dvojice barokních soch sv. biskupů (pův. údajně z kostela Všech svatých v Místku). V bočních lodích protějškové netabulové oltáře, přenesené z presbytáře v r. 1971. Volně rozmístěné zbytky řezbářské výzdoby zrušených bočních oltářů, hodnotné barokní sousoší P. Marie Karmelské z 2. Čtvrtiny 18. století a Korunování P. Marie (původně součást oltářního nástavce). Hodnotné protějškové poloplastiky sv. Barbory a sv. Rozálie z 3. čtvrt. 18. století. Mezi movité kulturní památky náležejí také barokní plastiky z 18. století: 2 neznámých světců, sv. Kunhuty, sv. Zikmunda, sv. Jana Nepomuckého, Pieta se sv. Janem Evangelistou a sv. Máří Magdalénou a kříž u křtitelnice. Novobarokní litinové rámy křížové cesty dílem místních železáren z 2. poloviny 19. století. Náhrobek rodiny Homoláčovy Zasazen do zdi presbytáře farního kostela sv. Bartoloměje, pozůstatek po hřbitově zrušeném v 1. polovině 19. století. Obdélná deska s mělkou, půlkruhově ukončenou vpadlinou, završen profilovanou konvexně zvlněnou římsou, osazená na nízkém soklu a obdélném profilované podstavci. Na přední straně podstavce v mělké vpadlině čtyřřádkový nápis kapitálou: MODLETE SE ZA NÁS MNOHO ZAJISTÉ [PO]MŮŽE MODLITBA / SPRAVEDLIVÉHO USTAVIČNÁ / JAK. V. G. /. V půlkruhové vpadlině deví řádkový nápis: † VINCENC / 1790 / POLIXINA / 1794 / JAN VINCENC / 1817 / JOHANA / 1808 / HOMOLACS. Kolem epitafu novogotická kovaná mříž se 2 polygonálními kanelovanými sloupky, složená s profilovaných prutů a lomených oblouků zdobených stylizovanými motivy lilie. Výrobek místních železáren. Sloup P. Marie Karmelské Barokní sloup z roku 1731 na náměstí, s kamennou balustrádou, kovanou mříží a trůnící madonou s dítětem, osazenou na dvou kamenných hvězdicovitých stupních, konvexně a konkávně zvlněné soklu, a trojbokém volutovém podstavci ukončeném profilovanou římsou. Mariánská plastika, památka na barokní náboženské bratrstvo P. Marie Karmelské, působící ve Frýdlantě n. O. v l. 1721–1783, má zlacenou kovovou svatozář a žezlo, sedí na oblacích s hlavami andělů a atributu srpu měsíce. Na zadní straně rytý letopočet 1731. Na nároží polygonální kamenné balustrády tvořené pletencem jsou osazeny piniové šišky. Sloup restaurován r. 1958 sochařem Alešem Rozehnalem, také r. 1994. Socha sv. Jana Nepomuckého Kvalitní barokní plastika z roku 1759 u bývalé školy na náměstí, obnovená r. 1799. Osazena na dvou stupních – hranolovém konvexně zvlněném soklu a volutovém podstavci. Znázorňuje světce, klečícího na oblacích s reliéfem 2 hlav andělů a držícího atribut zlaceného kovového kříže. Kolem hlavy sv. Jana Nepomuckého zlacená kovová svatozář s 6 hvězdami. Kompozici doplňují plastiky dvou andělů, osazené na profilované římse. Na přední straně podstavce kartuše se sedmiřádkovým nápisem kapitálou s chronogramem: SWATI / JENE NEPOMVCKI / ORODVG / ZA NAS WSSECKI / NINI / IWZIWOTA / SKONANI (výška písma 3 cm). Na zadní straně letopočet 1799. Socha restaurována r. 1995 B. Najdenovem. Socha sv. Josefa Barokní plastika z 18. století v zahradě Domova důchodců, původně v areálu železáren, z konce 18. století, postavená nákladem Polyxeny Homoláčové. Osazená na hranolovém soklu a volutovém podstavci, ukončeném profilovanou vyloženou římsou. Znázorňuje sv. Josefa Pěstouna Páně, v mírném kontrapostu, s ostře lámanou traktací drapérie, držícího v náručí Ježíška. Na přední straně

4

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 podstavce, s volutovými křídly zdobenými kanelurami, kartuše se špatně čitelným nápisem: Sv. Josefe, oroduj za nás, 1900. Socha restaurována r. 1995 B. Najdenovem. Socha sv. Jana Nepomuckého Barokní plastika z 1. poloviny 18. století, původně osazena na hladkém hranolovém soklu. Znázorňuje klečícího světce v nadživotní velikosti, pravou rukou tisknoucího k prsům biret. Na zadní straně postavce moderní letopočet 1705. Socha sv. Floriána Barokní socha z r. 1752, osazená na hladkém hranolovém soklu, znázorňuje sv. Floriána v podživotní velikosti. Původně stávala za Frýdlantem n. O., u cesty k železárnám, posléze přenesena k č. p. 64. Dnes ji najdeme zahrádce vlevo od hlavního vstupu do farního kostela sv. Bartoloměje. Litinový kříž Před farním kostelem sv. Bartoloměje, původně mezi dvěma lípami. Postaven r. 1832 na místě bývalé márnice. Litý výrobek frýdlantských železáren, které darovaly železo, slévače a montáž zaplatili hutní úředníci. Železárny byly zavázány údržbou kříže. Na hranolovém novogotickém soklu nápisy – z přední strany: Perpetuum honor sita nobis Christo crucifixo. Vzadu: Tento kříž swati gest postawen w Roku 1832. Vlevo: Pomni o křesťane, že na křiži stalo se spasení twé. Vpravo: W zarmutku nezapomeň na ukřižovaného Spasitele sweho. Litinový kříž Na Hlavní třídě, postaven nákladem olomouckého arcibiskupa, kardinála Bedřicha z Fürstenberku, r. 1863 na pozemku starosty Martina Hruboně. Býval zastávkou procesí Slováků putujících do Frýdku a Příbora. Litý výrobek frýdlantských železáren, novogotické tvary. Na přední straně hranolovém soklu nápisy – z přední strany: O Wy všichni kteříž jdete cestau pozorujte a wizte, jestli bolest jako bolest má. Vzadu: W lasce darowane Jeho Milosti knížete Pana arcibiskupa Bedřicha obci Fridlandske w roku 1863. V l. 2007–2008 restaurován nákladem Městského úřadu Frýdlant n. O. Pomník padlých ve 2. světové válce, se sochou partyzána Na bývalém hřbitově vedle Domova důchodců. Nadživotní socha partyzána, osazená na dvou stupních a hranolovém podstavci. Znázorňuje partyzána stojícího ve výrazném kontrapostu, zahaleného do zvlněného pláště a držícího v pravé ruce samopal. Na přední straně podstavce reliéf českého lva, na boční straně letopočet 1939–1945. Dílo sochaře Antonína Ivanského z l. 1949–1950. Hřbitov Založen r. 1900. V smuteční obřadní síni z r. 1975 kamenná mozaika od Jaromíra Fajkuse, před ní alegorická socha Smutku zn. J[aroslav] Jurčák, z r. 1978. Na náhrobku Ferdiše Duši bronzová busta od malíře Josefa Jiříkovského z r. 1936. Městský dům č. p. 3 – budova městského úřadu Eklektická historizující stavba z roku 1923, postavená podle projektu místních stavitelů Julia a Adolfa Vysloužilů, s dochovanou původní fasádou a reprezentačním sálem. Přístavba soc. zařízení z roku 1934 podle projektu Adolfa Vysloužila. Stavební zásahy v 70. letech 20. století. Rodinný dům č. p. 344 Přízemní dům na ul. Jana Trčky, se zahradou, postavený roku 1903, doklad stavebního vývoje města ze začátku 20. století.

5

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Rodinný dům č. p. 611 Volně stojící dvoupodlažní dům na ul. Jana Trčky, situovaný do zahrady se vzrostlou zelení. Hodnotná architektura, realizovaná v roce 1939 přední severomoravskou architektonickou dílnou bratří Lubomíra a Čestmíra Šlapetů, osobitě ztvárňující konstruktivní a funkční prvky moderního obytného rodinného domu. Šlapetova vila č. p. 657 Moderní dvoupodlažní vila na Harcovské ul., postavená podle projektu Lubomíra a Čestmíra Šlapetových místeckým stavitelem Janem Klemou v r. 1941 pro rodinu tehdejšího ředitele firmy Ferrum. Funkcionalistická architektura, ve svém výrazu zčásti inspirovaná regionální stavební tradicí. 2. Ostatní památky Frýdlant nad Ostravicí Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského Jednou z nejcennějších a nejrozsáhlejších architektonických památek Frýdlantu nad Ostravicí je budova kláštera, zvaného také Bedřichův ústav, stojící při hlavní cestě protínající město. Klášter ve Frýdlantě založil v roce 1871 olomoucký arcibiskup kardinál Bedřich (Friedrich) z Fürstenbergu jako ústav, kde budou Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského vychovávat dcery lesníků a arcibiskupských úředníků. Budově se dvěmi bočními rizality vévodí v čele neorománská řeholní kaple, kopie baziliky sv. Pavla v Římě. Zvláště mistrovským dílem je dřevěný strop kaple. Oltář je proveden z mramoru. Socha Panny Marie nad oltářem je z Paříže a všechny ostatní sochy v kapli jsou díla Josefa Mayera z Mnichova. Zajímavými prvky jsou dva alianční znaky na vnější fasádě: kardinála Fürstenberga a olomouckého arcibiskupství. Na přelomu 19. a 20. století byla budova zvýšena o patro. Dnes nově zrekonstruovaná budova slouží jako Domov pro seniory a je chloubou města. Frýdlantské železárny Frýdlantské železárny, jejich historie, velmi úzce souvisí s pozdějším vznikem a rozvojem celého ostravského těžkého průmyslu. Železárny ve Frýdlantě nad Ostravicí vznikly z železných hamrů zpracovávajících místní železnou rudu. Tyto hamry začaly na panství hukvaldském (Frýdlant) i frýdeckém (Staré Hamry, Malenovice) vznikat počátkem 17. století. Největšího rozmachu však dosáhly právě frýdlantské hamry, které se díky velkému zájmu svých majitelů, olomouckých biskupů a arcibiskupů, postupem času přeměnily na věhlasné hutě a železárny. Právě tyto železárny daly vzniknout v 1. třetině 19. století dnes mnohem slavnějším vítkovickým železárnám, když se rozhodlo o vybudování pobočného závodu frýdlantských železáren ve Vítkovicích. Doba největší slávy frýdlantských železáren spojených s olomouckými biskupy a arcibiskupy je již dávno pryč, avšak zachovalo se mnoho hmatatelných i nehmatatelných památek. Jednak místní názvy šachtiska, uhliska, na výsypu a podobně, ale i některé původní stavby pocházející ještě z dob arcibiskupských železáren. Jedná se především o samotný hlavní závod rozkládající se na jižním okraji centra Frýdlantu. Zde se zachovaly některé úřednické objekty, původní haly, ale hlavně vzácná kaple sv. Barbory z roku 1844. Na druhé straně Frýdlantu, v místě zvaném Kuty, se dochovala v areálu kdysi pobočného závodu jedna z hlavních úřednických budov. V neposlední řadě je třeba zmínit i síť několika náhonů, které se bývalými železárnami a celým Frýdlantem vinou, a jejichž vodní energie závody poháněla. Mnoho lidí si dnes bohužel již neuvědomí, že právě tyto, dnes již jinému účelu sloužící stavby a závody, daly podnět k rozvoji a bohaté průmyslové historii celého Ostravska.

6

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Boží muka sv. Františka z Asissi Historie božích muk není zcela jasná a dobu jejich založení neznáme. Jisté je, že koncem 18. století se v těchto místech již boží muka nebo alespoň kříž nacházel. Na mapě 2. vojenského mapování v těchto místech již zděná církevní stavbička při soutoku Hraničního a Hutného potoku existuje. U božích muk bývala stará farská stodola, která dnes slouží jako objekt zahradnictví Vavřík. V 18. a průběhu 19. století se objekt božích muk nacházel takřka osamocen uprostřed polí, vzdálen 600 m severně od centra města. Až koncem 19. století se na severu začíná formovat část města zvaná Kuty, kterou tvoří několik domků starší výstavby. Na přelomu 19. a 20. století dosáhla souvislejší frýdlantská městská zástavba až sem. Kaple na Kamenci budova bez popisného čísla na parcelním čísle: 736 Vlastnické právo: Město Frýdlant nad Ostravicí Kaple sv. Antonína Paduánského, r. 1932 budova bez popisného čísla na parcelním čísle: 3275 Vlastnické právo: Iva Poláčková Mramorový kříž, 1899 parcelní číslo: 2 Vlastnické právo: Římskokatolická farnost Frýdlant nad Ostravicí Dřevěný kříž, 1871 parcelní číslo: 591/12 Vlastnické právo: Město Frýdlant nad Ostravicí Dřevěný kříž na Nové Dědině, 1832 parcelní číslo: 4476 (!) Vlastnické právo: Město Frýdlant nad Ostravicí Mramovorý kříž, 1899 parcelní číslo: 585 Vlastnické právo: Město Frýdlant nad Ostravicí Dřevěná kaplička původně se sochou sv. Jana Nepomuckého parcelní číslo: 836 Vlastnické právo: Město Frýdlant nad Ostravicí Dřevěný kříž v Podlesí parcelní číslo: 3506/2 Vlastnické právo: ČR ‐ Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Malý kovový kříž (dnes zcizeno) parcelní číslo: 1278 (na stromě poblíž domu čp. 365) Vlastnické právo: Moravskoslezský kraj ‐ Správa silnic Moravskoslezského kraje Socha Květ na ulici Poštovní abstraktní plastika stylizující rostlinný motiv z 60. let 20. století, dílo Magdalény Jetelové. Dílo je zhotoveno z režného betonu, na povrchu se uplatňuje struktura hrubozrnné vápencové drti. Rekonstruováno v roce 2009.

7

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Lubno Busta Mistra Jana Husa, 1921 parcelní číslo: 1057/2 Vlastnické právo: Farní sbor českobratrské církve evangelické v Ostravici Dřevěný kříž, 1997 parcelní číslo: 1057/2 Vlastnické právo: Farní sbor českobratrské církve evangelické v Ostravici Dřevěná kaplička se soškou P. Marie (zubožený stav!!!) parcelní číslo: 1226/2 Vlastnické právo: 4 majitelé parcely Nová Ves Kaple sv. Jana Nepomuckého, 1910 parcelní číslo: 632/2 Vlastnické právo: ČR ‐ Pozemkový fond České republiky Obrázek P. Marie parcelní číslo: 247/1 Vlastnické právo: Jana a Vladimír Pudelkovi 3. Válečné hroby Pietní místo obětem 1. světové války na zdi kostela sv. Bartoloměje. Na pomníku je uveden seznam padlých. Pietní místo obětem 2. světové války na městském hřbitově. Na pomníku je uveden seznam padlých. Pietní místo věnované Josefu Bierskému, který padl za 2. světové války. Mosazná deska je umístěna na zdi Základní školy Komenského. Pietní místo obětem 2. světové války, které je umístěno v areálu TJ Sokol. Na kamenné desce je uveden seznam padlých. Pietní místo věnované obětem 1. a 2. světové války, který je umístěn na Lubně u restaurace Tutto. Na mramorové desce jsou uvedeny jména padlých. Pietní místo věnované obětem 1. světové války, které je umístěno u Základní škole na Nové Vsi. Na černé mramorové desce je uveden jmenný seznam padlých. Pietní místo věnované obětem 2. světové války, které je umístěno na Nové Vsi. Na černé mramorové desce je uveden jmenný seznam obětí. Pietní místo věnováno obětem 2. světové války, které je umístěno v areálu společnosti Norma. Odlitá kovová pamětní deska je umístěna na neopracovaném balvanu z beskydského pískovce. Na desce je uveden jmenný seznam obětí.

8

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Pietní místo věnováno obětem 2. světové války, které je umístěno v areálu bývalé společnosti Ostroj. Na přírodním kameni nepravidelného tvaru je upevněna bronzová deska, na které je uveden jmenný seznam obětí. Současný stav: ‐ Kulturní a ostatní památky, včetně válečných hrobů jsou vcelku v dobrém stavu, na jejich údržbu a opravu jsou postupně v rozpočtu vyčleňovány finanční prostředky. ‐ Ve spolupráci s BIC jsou v rámci akce „Den s průvodcem „ o památkách informování i občané Záměr: ‐ Ve spolupráci s příslušnými odbory a letopiseckou komisí zpracovat návrh na opravy uvedených památek a v rámci rozpočtu nebo grantů zajistit jejich opravu a údržbu ‐ Rozšířit jejich propagaci v rámci materiálů města, kulturních aktivit a rozšířením spolupráce s BIC Částečně čerpáno z knihy Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi, autorů: PhDr. Jana AL SAHEBA, Bc. Petra MARŠÁLKA, PhDr. Davida PINDURA, Mgr. Daniela ŠIGUTA, Mgr. et Bc. Lenky VAŠUTOVÉ

IV. Kulturní činnost

1. Podpora kultury Kulturní činnost ve městě je zajišťována jak samotným Městem Frýdlant nad Ostravicí, tak všemi spolky a organizacemi, které buď mají sídlo na území města nebo zde pouze vykonávají své aktivity. Město Frýdlant nad Ostravicí podporuje kulturu několika způsoby: ‐ Vlastním pořádáním a financováním akcí z rozpočtu města ‐ Zřízením a finančním zajištěním příspěvkové organizace Městská knihovna ‐ Spolupořadatelstvím akcí s různými organizacemi a spolky ‐ Výpůjčkami sálu či foyeru kulturního domu ‐ Finanční dotací na opravu kulturních památek ‐ Poskytováním grantů ‐ Získáváním dotací a grantů z jiných subjekt a ) Přehled významných kulturních akcí pořádaných městem Kulturní a společenský život ve Frýdlantě nad Ostravicí je velice pestrý, viz kulturní kalendář za rok 2012 (příloha č. 3) a 2013 (příloha č . 4) . Z kulturních akcí, které se zde pořádají jistě stojí za zmínku :  Svátky hudby ‐ 23.ročník ‐ prezentují se zde všechny místní kulturní spolky  Frýdlantské sportovní hry ‐ 11.ročník – účastní se jich taktéž všechny místní sportovní organizace

9

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04  Sympozium Frýdlantský umělecký smalt‐ 14.ročník akce s mezinárodní účastí  Trhy lidových řemesel ‐ 7.ročník – kromě kulturního programu, je zde každoročně v průměru 45 stánků , kde prodejci prezentují své výrobky  Beskydské folkování – 10.ročník – soutěže se zúčastňuje v průměru 10 kapel z celé republiky  Hovory s….., ‐ od podzimu bude probíhat již 3.ročník těchto besed s velice zajímavými lidmi  Letní kino ‐ v průběhu prázdnin proběhl jeho 3. ročník  Svatováclavský hudební festival – 10.ročník koncertů vážné hudby b) Přehled prostor využívaných pro kulturní akce městem : I. Vlastní  Kulturní dům Město využívalo KD hlavně pro organizaci vlastní kulturní činností, provozovalo zde galerii a dále ho pronajímalo jiným spolkům , sdružením, organizacím a firmám za účelem pořádání např. plesů, konferencí, setkávání spolků a dalších aktivit. Provoz toho zařízení zajišťuje odbor ŠaK. Pracoval zde jeden stálý pracovník a dva na dohodu. Byl zde k dispozici velký sál s kapacitou 500 osob a foyer , kde se pořádaly výstavy. V současné době je mimo provoz, začíná jeho rekonstrukce , kterou dojde k rozšíření prostor a tedy i větší náročnosti provozu.  Janáčková síň Město má k dispozicí dále Janáčkovou síň, která slouží hlavně pro pořádání svatebních obřadů a kulturních akcí pořádaných městem.  Zasedací místnost MěÚ čp. 139 Prostory zasedací místnosti jsou využívány pro akce menšího rozsahu, konaly se zde např. Hovory s..  Kaple a kulturní sál ve Středisku sociálních služeb Sál je využíván pro setkávání spolků, zkoušky , divadelní představení atd. a kaple pro pořádání koncertů a výstav. II. Cizí  Kostel , fara a farní zahrada  Koncertní sál ZUŠ a nádvoří  RS Budoucnost  Colors steak music bar  Koupaliště  Náměstí  Parkoviště  Zahrada hasičské zbrojnice  Sál restaurace Na nábřeží  Venkovní prostory restaurace Park

10

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Současný stav: ‐ Celkově lze hodnotit, že kultura ve městě, s ohledem na personální obsazení a finanční zajištění, je na dobré úrovni. Rozvíjí se spolupráce nejen se spolky, ale i různými kulturními organizacemi. Prostory jsou využívány dle rozsahu a náročnosti akce. ‐ Ne vždy lze zajistit kulturní pořady a akce dle požadavku občanů, a to s ohledem na jejich finanční a organizační náročnost a požadavky na místo konání. Záměr: ‐ Vzhledem k rekonstrukci KD , která bude spočívat v rozšíření jeho provozu a zajištění naplnění podmínek projektu, zřídit příspěvkovou organizaci, která by se zabývala kulturou ve městě. ‐ Vypsat výběrové řízení na ředitele/ku příspěvkové organizace. ‐ Stanovit rozsah činnosti PO a finanční zabezpečení zahrnou do rozpočtu města. ‐ Rozšířit nabídku kulturních akcí , co se týče druhu i množství pro různé věkové kategorie ‐ Zpracovat plán kulturní činnosti pro každý rok . ‐ Zvážit vybudování amfiteátru, zajistit podmínky pro venkovní produkce. ‐ Zadat zpracování projektu na zpracování řešení přemístění Galerie litiny a smaltu a Památníku Ferdiše Duši a zabezpečit jeho financování v rozpočtu města. ‐ ‐ ‐

Zmapovat stav ozvučení a osvětlení současného sálu v KD a navrhnout jeho obnovu, včetně finančních nákladů. Zmapovat a navrhnout obnovu inventáře KD, včetně rozpočtu. Hledat možnost dotačních titulu pro navržená opatření.

2. Finanční zajištění kulturní činnosti  z rozpočtu města Přehled plánovaných finančních prostředků v rozpočtu Města Frýdlant nad Ostravicí na kulturu : Paragraf 3314 3315 3319 3322 3341 3399 3429 celkem

Text Činnosti knihovnické Činnosti muzeí Záležitosti kultury Kulturní památky rozhlas Záležitosti kultury Zájmová činnost

Rok 2011/ Kč 1 859 500 253 000 3 817 500 30 000 11 000 86 500 179 000 6 236 500

Rok 2012/ Kč 1 791 100 263 500 3 395 900 30 000 11 000 86 400 199 000 5 776 900

Rok 2013/ Kč 1 703 000 100 000 2 819 500 50 000 11 000 86 400 219 000 4 988 900

Přehled vyplacených finančních prostředků formou grantů na kulturu: text Granty ‐ kultura

Rok 2011/Kč 103 000

Rok 2012/Kč 105 500

Rok 2013/Kč – I. kolo 111 0

11

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04  z jiných subjektů Odbor školství a kultury vyhledává na podporu kulturních akcí různé dotační tituly a sleduje především následující webové stránky: Česko – německý fond budoucnosti ‐ podpora nejen kulturní spolupráce České republiky a Německa Krajský úřad Moravskoslezského kraje – každoročně je vyhlašován program na podporu aktivit v oblasti kultury Operační programy přeshraniční spolupráce ČR – Polsko, ČR – SR a příslušné fondy mikroprojektů ‐ rozvoj přeshraniční spolupráce a vytváření nových vazeb mezi subjekty, které realizují mimo jiné i kulturní aktivity. Česko‐polské fórum ‐ základním posláním Česko‐polského fóra je podpora rozvoje stávajících a vzniku nových společných iniciativ nevládních subjektů obou zemí Nadace OKD ‐ realizace kulturních projektů v obcích přednostně zaměřené na aktivity, které by bez významného přispění nadace nemohly být realizovány Ministerstvo kultury ČR (nyní jsou dotace v oblasti kultury pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj) Visegrádský fond ‐ fond má přispívat k rozvíjení užší spolupráce mezi členskými státy a posilovat vzájemné vazby v oblasti kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměn mládeže, turismu a přeshraniční spolupráce Přehled o žádaných a získaných grantech Rok

Název projektu

2010

XI. Mezinárodní sympozium Frýdlantský umělecký smalt 2010

2011

2012

2013

Požadovaná výše dotace

Dotační titul

Schváleno/neschváleno

70 000,‐Kč

grantový fond ČSOB a Poštovní spořitelna

neschváleno

5. Trh lidových řemesel

70 000,‐Kč

grantový fond ČSOB a Poštovní spořitelna

neschváleno

Festival smaltu 2011

142 000,‐Kč

Krajský úřad MSK

dotace schválena ve výši 142 000,‐Kč

Beskydské kulturní léto

20 000 eur

Fond mikroprojektů, region Bílé Karpaty Ministerstvo zahraničních věcí ČR, česko‐polské fórum

neschváleno

Poznávání Frýdlantů v rámci Česko‐polské spolupráce

85 000,‐Kč

Poznávání Frýdlantů v rámci česko‐polské spolupráce

86 800,‐Kč

nadace OKD

neschváleno


138 500,‐Kč

Krajský úřad MSK

neschváleno


140 000,‐Kč

Krajský úřad MSK

neschváleno

neschváleno

12

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Ostatní dotační tituly pro konání kulturních akcí město nevyužívá, vzhledem k vysoké částce minimální poskytnuté dotace. Akce konané městem často nejsou rozpočtově tak významné. Jedná se spíše o menší akce, které představují nižší rozpočet.  Kulturní organizace a spolky a jejich financování Odbor školství a kultury telefonicky oslovil místní kulturní spolky a organizace s žádostí o informace týkající se financování jejich činnosti. Oslovené byly tyto spolky – Cimbálová muzika Kotci, Malá chasa a chasička, Frýdlantská chasa, Frýdlantský hudební spolek, Lašánek , Pěvecký spolek Janáček a Pěvecké sdružení ECHO . Zajímalo nás, zda získávají finanční prostředky i z jiných zdrojů, než z grantového systému města. Všechny výše oslovené spolky odpověděly, že nikoliv. Musíme si uvědomit, že tyto spolky ani nemohou žádat o finanční příspěvky v rámci projektů, které vypisuje např. Krajský úřad. Spolky žádají pouze o malé finanční částky, které pokryjí jejich celoroční činnost. Právě na takovéto žádosti, slouží grantový systém města. Jak již bylo řečeno, spolky žádají finanční příspěvky na celoroční činnost. Z těchto peněz zorganizují vystoupení pro rodiče dětí, které ve spolcích vystupují nebo pro obyvatelé města. Projekty které nabízí např. Krajský úřad nepodporují celoroční činnosti spolků či organizací, ale především kulturní akce které by měl takovýto spolek vymyslet a zorganizovat. Na takovouto činnost nemají naše spolky ani zázemí ani personální možnosti. Organizace, působící ve městě Frýdlant n.O. získávají informace na webových stránkách města, kde jsou uveřejněny Zásady o poskytnutí grantu včetně příslušných formulářů. Organizace jsou o možnosti podání grantů informovány v Mikroregionu Frýdlantsko‐Beskydy a rovněž v dopise, v němž jim sdělujeme schválení či neschválení žádosti o grant v předešlém termínu. Spolky jsou s finančními prostředky, které získaly od města spokojené. Většina oslovených spolků nám sdělila, že výše poskytnutých grantů je adekvátní vůči jejich potřebám. Výjimkou je Frýdlantský hudební spolek, jehož celoroční náklady šplhají ke 180 000 Kč. Z grantového systému města jim v roce 2013 bylo v 1. kole grantového systému poskytnuto 20 000 Kč. Odbor školství a kultury dále oslovil spolky, které patří do sociální sféry a to Svaz tělesně postižených, Svaz tělesně postižených civilizačními chorobami , Klub seniorů a Svaz diabetiků. Organizace jsme oslovili s dotazem, zda jsou spokojeni s kulturním děním ve městě a zda existují akce, které jim ve městě chybí. Oslovené organizace uvedly, že jim v kulturním dění ve městě nechybí nic a že si spoustu akcí připravují pro své členy sami, např. smažení vaječiny, výlety po okolí atd. Pouze Svaz postižených civilizačními chorobami uvedl, že by nebylo špatné uspořádat nějaký koncert s posezením, např. v areálu Restaurace Park. Současný stav: ‐ Kulturní činnost města je zajišťována hlavně z jeho rozpočtu. Dosáhnout na granty není vždy jednoduchá záležitost, většinou jsou podporovány nové a finančně hodně náročné akce. ‐ U spolku je situace ještě složitější, většinou potřebují finance na vlastní činnost, a na tu se granty nedávají. Akce většího rozsahu nemají možnost zajistit.

13

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Záměr: ‐ Větší podpora kultury ve městě z rozpočtu města. Zaměřit se opět na sledování možností získávání finančních prostředků v rámci nového projektového období. ‐ Větší podpora spolků v rámci grantů. 3. Propagace akcí ve městě Frýdlant nad Ostravici Odbor školství a kultury zajišťuje propagaci města, propagaci akcí pořádaných odborem ŠaK a místními spolky a organizacemi. Dbáme na to, abychom umožnili přístup k výše zmíněným informacím všem věkovým kategoriím. Propagace města Propagace města probíhá především v tištěných publikacích, kde je inzerce placena. Pravidelně je město propagováno v těchto publikacích:  obrazový atlas Klub českých turistů  časopis Relax  časopis Ateliér  kniha Cestovní informátor V knihách čtenář nalezne základní kontaktní údaje, historii města, současné turistické možnosti a zmínku o nejvýznamnějších akcích konaných ve městě, např. Umělecké sympozium smaltu nebo Trh lidových řemesel. K textu je pak připojeno několik fotografií. Propagace akcí Propagaci vlastních akcí věnujeme maximální pozornost a zajišťujeme ji na několika místech. Mezi základní formy propagace patří výlep plakátů na vylepovacích plochách a rozesílání těchto plakátů do obcí Mikroregionu a škol. Seznam vylepovacích ploch a seznam míst kde jsou plakáty zasílány, viz. příloha č. 1. Obvykle jsou informace o dané akci na dvou plakátech. Nejprve plakát, který je určen k dané akci a pak velký plakát, kde je souhrn všech akcí na daný měsíc. Mezi tištěnou formu propagace počítáme i informace k akcím, které jsou uvedeny v měsíčníku Mikroregion Frýdlantsko‐Beskydy. V roce 2011 připravil odbor školství a kultury pro občany města novinku, která dle našeho názoru zajistila maximální formu šíření informací. Odbor ŠaK začal vydávat kalendárium akcí (dvouměsíčník), které obsahuje čtyři strany informací o akcích konaných ve městě. Tento materiál je následně rozesílán do všech domácnosti města Frýdlant nad Ostravicí. Kalendárium je pak po celou dobu jeho platnosti k dispozici na Městském úřadě, Beskydském informačním centru, Sportovně relaxačním centru Kotelna a v Městské knihovně. Město Frýdlant nad Ostravicí se snaží být moderním městem pro mladé rodiny, a proto bylo nutné rozšířit propagaci akcí i elektronickou formou. V roce 2011 jsme nabídli obyvatelům města, možnost zasílání informací ke kulturním, sportovním a jiným akcím pořádaných ve městě na jejich osobní mail. V současné době čítá adresář 68 mailových adres. Samozřejmostí je pak propagace na webových stránkách města. V současné době rozjíždíme, ve spolupráci s odborem vnitřních věcí, facebookové stránky města. Jednou z dalších možností, jak propagovat nejen akce ve městě, ale i město samotné jsou nabídky jak regionálních a celostátních televizí. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na reklamu pomocí banneru, který je umístěn u vjezdu do města.

14

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Informace o akcích se snažíme rozšířit i mimo město Frýdlant nad Ostravicí. Mailovou formou zajišťujeme propagaci akcí na bezmála 217 adresách, celý seznam adres naleznete v příloze č.2. Informace od nás dostávají tištěná periodika, webové portály, rádia, regionální televize atd. Zde si nemůžeme propagaci našich akcí nikterak nárokovat a ani na ni spoléhat. Jde o neplacenou inzerci a společnosti mají na výběr, kterou z akcí podpoří. Mezi placenou inzerci počítáme výše zmíněné knihy a propagaci na těchto webových portálech:  relax.sk  vyletnik.cz  tipynavylet.cz  rodinnevylety.cz  cestujeme.cz  kdykde.cz Odbor ŠaK zajišťuje také reklamu akcí spolků a organizací, které ve městě působí. Nabízíme propagaci na webových stránkách města a v kalendáriu, bohužel i přes upozorňování, ne všechny spolky této možnosti využívají. Níže uvádíme souhrnný přehled forem propagace:  výlep plakátů k jednotlivým akcím  výlep plakátů se souhrnnými informacemi  rozesílání plakátů na adresy obcí a škol Mikroregionu Frýdlantsko‐Beskydy  rozesílání informací pomocí mailu různorodým organizacím  rozesílání informací pomocí mailu občanům města  propagace v měsíčníku Mikroregion Frýdlantsko Beskydy  banner nad cestou  kalendárium akcí, které vychází jedenkrát za dva měsíce a je rozesíláno do všech schránek ve městě  webové stránky města  facebookové stránky města  TV – regionální, celostátní Usilujeme o to, aby propagace vyhovovala všem generacím a věnujeme ji velkou pozornost. Tuto důležitou část naší práce, se snažíme dělat co nejdůkladněji a jak je v našich, nejen, technických, finančních, ale i personálních možnostech. Současný stav: ‐ Propagace města je zajišťována všemi dostupnými prostředky. ‐ Je zajišťována prostřednictvím města i propagace akcí kulturních, sportovních a zájmových organizací. Záměr: ‐ Rozšířit propagaci pomocí facebookových stránek města. ‐ Pokusit se najít cestu, aby samy spolky měly zájem na propagaci svých akcí. ‐ Zvážit a navrhnout vydávání zpravodaje jen pro město. ‐ Zvážit spolupráci při propagaci města (případně Mikroregionu) s regionální či celostátní televizi. ‐ V rámci pořádání Sympozia smaltu navrhnout ještě jiné výstupy, které by byly zajímavé pro prezentaci města

15

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 4. Komise pro kulturu, výchovu a vzdělávání Komise pro kulturu, výchovu a vzdělávání je poradním orgánem Rady města. Je důležitým partnerem pro odbor ŠaK, vyjadřuje se k materiálům týkajících se kultury, navrhuje a spolupracuje s odborem na akcích města. Ta se schází pravidelně co dva měsíce, v případě potřeby operativně. Současný stav: ‐ Spolupráce odboru ŠaK s komisí je na velmi dobré úrovni, komise se podílí aktivně na realizaci akcí v městě. Záměr: ‐ Udržovat nadále dobrou spolupráci s komisí a využít jejich odborných znalostí ještě ke zlepšení kulturní nabídky a zvýšení kulturnosti všech oblastí života města. 5. Letopisecká komise a kronika města Další komisí, která spolupracuje s odborem Šak je Letopisecká komise. Ta navrhuje osoby na udělení pamětních medailí a čestného občanství, navrhuje a dává podněty ke zpracování publikací týkajících se města Frýdlant nad Ostravicí. Posuzuje a konzultuje s kronikáři koncepty zápisů kroniky města Frýdlant nad Ostravicí a městských části Lubna a Nové Vsi a dbá na to, aby kroniky byly, jako jedny z nenahraditelných dokumentů doby, na odpovídající úrovni. Současný stav: ‐ Taktéž spolupráce odboru ŠaK s letopiseckou komisí je velmi dobrá , jejím hlavním úkolem je dohlížet na úroveň kronik. Záměr: ‐ Konzultace a kontrola zápisů do kronik města, nekompromisně dbát na úroveň zpracování kronik. ‐ Dořešit digitalizaci kronik, které ještě nejsou v okresním archivu. 6. Městská knihovna

zabezpečuje : 

Knihovnickou a výpůjční činnost ‐ zabezpečení doplňování knižního fondu pro Městskou knihovnu a pro knihovny regionu  kulturně výchovná činnost : ‐ příprava a realizace kulturně výchovných akcí pro děti a studenty, ‐výchovný cyklus pro děti předškolního věku ‐ knihovnické lekce pro základní školy a gymnázia ‐ besedy ‐ akce „Pasování na čtenáře“ – pro děti 2.tříd základních škol ‐ Akce Týden knihoven, celorepubliková akce,která se koná vždy první říjnový týden, vyhlašuje ji Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Knihovna se zapojuje různými akcemi.  Poradenská a metodická činnost

16

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Současný stav: ‐ Činnost knihovny je na dobré úrovni ‐ Rezervy v nabídce odborných publikací a nákladnějších publikací, studijního materiálu pro zájmově a odborně vymezené skupiny obyvatel Záměr: ‐ Zahrnout knihovnu jako součást PO kultury ‐ Zabezpečit větší provázanost a spolupráce s BIC a PO kultury v rámci organizace a propagace akcí 7. Spolupráce s Beskydským informačním centrem Důležitou součástí v rámci kulturní činnosti je také dlouhodobá spolupráce s Beskydským informačním centrem. Ta spočívá: a) v propagaci města Frýdlant nad Ostravicí v materiálech, které vydává a distribuuje BIC nejen v rámci mikroregionu a euroregionu, ale také prostřednictvím veletrhů po celé republice a v zahraničí. b) v poskytování informací a služeb nejen turistům, ale také občanům města c) již od roku 2009 jsou ve městě pravidelně organizovány „Dny s průvodcem“. Jedná se o 1,5 – 2 hodinovou prohlídku historické části města spojenou s výkladem. d) v současné době jsme začali spolupráci také se školami, kdy je pro ně připravována akce „Poznej své město“. Zábavnou a naučnou formou je pro ně připravována prohlídka města. Současný stav: ‐ BIC s odborem školství a kultury spolupracuje, ale stává se , že BIC vydá propagační materiál bez prezentace města nebo jeho akcí Záměr: ‐ Zlepšit spolupráci v rámci tisku propagačního materiálu, aby zde bylo prezentováno i město Frýdlant nad Ostravicí ‐ Přestěhováním BIC do prostor KD zajistit provázanost činností. 8. Partnerská města Tak jako spousta okolních měst i město Frýdlant nad Ostravicí má navázanou spolupráci s partnerskými městy, a to: a) Města se současným nebo bývalým názvem Frýdlant: Friedland / Mecklenburg – Vorpommern / Německo Friedland – Niedersachsen/ Německo Friedland/Brandenburg (Niederlausitz)/ Německo Korfantow/ Polsko

17

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Mieroszow/ Polsko Pravdinsk/ Rusko Frýdlant/ Česká republika Debrzno / Polsko Mirosławiec / Polsko b) Další partnerská města Radeburg/ Německo Dravograd/Slovinsko Turzovka/Slovenská republika Spolupráce mezi městy se rozvíjí jak v oblasti školství, tak sportu a kultury. Setkávají se naše děti, žáci, studenti v rámci různých soutěží a výměnných pobytů, různé spolky, úředníci, představitelé měst, konají se soutěže hasičů atd. Setkávání jsou pořádána u příležitosti konání konkrétních akcí, to především z oblasti kultury a sportu, popř. dalších. Současný stav: ‐ Vyhovující v počtu doposud navázaných vztahů, spolupráce s partnerskými městy je na velmi dobré úrovni Záměr: ‐ Prostřednictvím spolupráce se zahraničními partnery šířit dobré jméno města Frýdlant nad Ostravicí mimo hranice státu, ovlivnit tak jeho návštěvnost. ‐ Přebírat dobré zkušenosti ze zahraničí, aplikovat je v místě a posílit tak mj. oblast cestovního ruchu.

V. Ostatní organizace podílející se na kulturní činnosti 1. Základní umělecká škola Leoše Janáčka Základní umělecká škola Leoše Janáčka s kapacitou 585 žáků poskytuje vzdělání v hudebním, literárně dramatickém, tanečním a výtvarném oboru. Připravuje své žáky k profesionálnímu studiu i pro amatérskou uměleckou činnost. Na škole působí školní rocková kapela Humbug , která vznikla v průběhu školního roku 2007/2008 v důsledku nebývalého nárůstu zájmu veřejnosti o výuku hry na elektrickou kytaru, bicí nástroje (soupravu) a později i baskytaru. Kapelou Humbug prošlo během následujících let téměř dvacet žáků v teenagerském věku. Škola pořádá spoustu svých kulturních akcí, ale také spolupracuje s městem. 2. Kruh přátel hudby Je uskupení, které pořádá v našem městě v průběhu roku 7 koncertů klasické hudby. Po několikaleté přestávce, opět zahájilo svou činnost.

18

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 3. Frýdlantský hudební spolek Dechový orchestr, jehož základy sahají až do roku 1920. V průběhu let se zde vystřídalo několik dirigentů, za působení pana Antonína Horáčka založil orchestr tradici známých koncertů s názvem „Letní nokturno“ . Svým dalším vystoupením se také podílí na různých akcích města. 4. Pěvecký spolek Janáček Spolek byl založen v roce 1929 jako mužský pěvecký sbor, který od roku 1936 vystupoval již jako smíšený. Soubor se účastnil různých koncertů i v zahraničí a od roku 1998 navázal spolupráci s mužským oktetem ze Slovinského Dravogradu. V současné době pořádá ročně minimálně 4 koncerty. 5. Pěvecké sdružení ECHO Sdružení vzniklo v roce 2003 jako smíšený sbor. Během své dosavadní existence vystupoval jak v našem městě, tak i v okolí. Tradičně pořádá vánoční koncerty a podnikl i turné do Slovinského Dravogradu. Ve svém repertoáru má světské i duchovní skladby všech hudebních slohů, skladby starých mistrů, experimentální úpravy současných autorů, spirituály, gospely, lidové písně české i zahraniční. 6. Cimbálová muzika Kotci Cimbálová muzika Kotci v podobě, v jaké ji znají současní posluchači, dovršila v roce 2012 40 let své činnosti. Ale kořeny této muziky sahají daleko do minulosti. Předkové současných muzikantů z rodu Kotků (Jiřího, Miroslava a Davida), Ondřej a jeho bratr Ignác, muzicírovali už koncem 19. století. U Ingnáce, který mimo jiné hrával také na cimbál, zapisoval lidové písně světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček. První vystoupení muziky byly spíše pro rodinu a známé, teprve později se konala veřejná vystoupení. Např. prázdninové besedy u cimbálu, Lašské bály s pochováním basy, Krmášová posezení a podobně. Cimbálová muzika Kotci se zúčastnila také několika domácích i zahraničních festivalů, a hrává také na svatbách, rodinných oslavách a při podobných příležitostech. Cimbálová muzika Kotci vydala v roce 2009 CD s názvem „Zvoňa na Beskydě“, které obsahuje nádherné lidové písně téměř výhradně ze zdejšího regionu, včetně písní lidové vypravěčky Františky Pituchové. 7. Frýdlantská chasa Vznik tohoto spolku byl pomalý , první taneční páry se objevuji v roce 1990 – 1992. Zpočátku byly zkoušky nárazové, hlavně před vystoupením. Nacvičování se ujala Věra Šejvlová. V současné době jsou zkoušky pravidelné a spolek má v průměru 15 – 20 členů. 8. Dětský folklorní soubor Malá chasa a chasička Soubor vede od roku 1994 Věra Šimonková a schází se v prostorách školy ZŠ T.G. Masaryka. Má starší a mladší oddělení, zabývá se folklorem a repertoár si rozšířil i o slovenské písně a tance. Mají pravidelné zkoušky, kde se věnují písním, tancům, říkadlům a rytmickým hrám. Vystupují na různých akcích a spolupracují s německým Radeburgem, kde dochází také k výměnným pobytům a se slovenskou Turzovkou.

19

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 9. Dětský folklorní soubor Lašánek Soubor byl založen v roce 1978 při školní družině ZŠ Komenského, kde působí dodnes. Děti zde poznávají písně, tance, hry a zvyky našeho kraje. Zaměřují se hlavně na Lašsko a Moravskoslezské pomezí. Čerpají hlavně z tvorby Vincence Sochy a Františky Pituchové. Pravidelně vystupují v našem městě a také na různých soutěžích a přehlídkách. 10.Výtvarná dílna uměleckého smaltu, o.s. Sdružená Výtvarná dílna uměleckého smaltu o.s. byla založen 2.3.2009 jako další fáze aktivit asociace EMAIL ART ve Frýdku‐Místku a Města Frýdlantu nad Ostravicí. Cílem sdružení bylo získat pracoviště specielně pro výtvarné realizace smaltu, bez ohledu na realizační možnosti podniků, jako tomu bylo doposud. Kontakt s výrobními podniky je však nadále udržován pro speciální akce a akce sympozijní. Zakladatelé občanského sdružení VDUS o.s. byli Petr Bednář, PhDr. Karel Bogar, Ing. Bohumír Dolanský a Eva Kučerová ‐ Landsbergrová. Cílem sdružení je:

- udržovat smaltéřské tradice Pobeskydí ‐ vytvářet vhodné materiální podmínky pro umělecké smaltování – zřízení smaltéřské dílny ‐ iniciiovat školicí činnost, sympozia, workshopy a semináře týkající se uměleckého smaltování ‐ podporovat, doplňovat, popularizovat, propagovat a dotvářet Galerii uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí ‐ podporovat výstavní činnost týkající se uměleckého smaltu a oborů příbuzných ‐ provádět školicí činnost, besedy, pracovní ukázkové setkání dílny pro školy a veřejnost Spolek spravuje dílnu, která je umístěna v zadní části bývalého kláštera, dnes Středisko sociálních služeb v samostatném objektu na okraji krásného parku. Má prostory pro tvůrčí práci, smaltéřskou pec, technické zázemí a společenskou a přednáškovou místnost s příslušenstvím. 11.Řimskokatolická farnost K Římskokatolické farnosti Frýdlant nad Ostravicí patří obyvatelé městské části Frýdlant n. O., Pstruží a Nové Dědiny. Při této farnosti působí soubor „Dětská schola“, který kromě jiného vystupuje i na akcích města, dále Schola mladých, což je zpívající skupina mladých, která na farnosti působí již několik let. V repertoáru mají nejen staré církevní skladby, ale i současnou rytmickou hudbu. Během roku vystupují na různých akcích, např. Svátek matek, Noc kostelů apod. Vybudováním centra volnočasových aktivit „Jsme na jedné lodi“, které bylo spolufinancováno EU, jsou prostory fary i farní zahrady otevřeny všem obyvatelům města Frýdlantu i přilehlých obcí – především rodičům s dětmi, o které se ve spolupráci s farností stará Občanské sdružení NENUDA, na jehož stránkách www.nasnenuda.cz je možno najít přehled nabízených aktivit. 12.Sbor církve bratrské V rámci této církve vznikl Fusion – studentský pěvecký rock popový sbor, jehož součástí je i kapela, divadlo a tanec. Sbor navštěvují i děti našich škol a pořádají veřejná vystoupení.

20

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Současný stav: ‐ Spolky působící na území města se zúčastňují akcí pořádaných městem a také sami si organizují své akce a koncerty Záměr: ‐ Udržovat a rozšiřovat spolupráci mezi městem a občanskými sdruženími a spolky. ‐ Využívat jejich informovanosti, profesní zdatnosti, ochoty k praktické činnosti a rozsáhlých kontaktů k rozšíření a zkvalitnění nabídky kulturního a společenského dění ve městě. ‐ Spoluprací s neziskovými organizacemi usilovat o společné projekty v rámci strukturálních evropských fondů. ‐ Působit na navázání větší spolupráce mezi spolky. VI. Analýza spokojenosti občanů města Frýdlantu nad Ostravicí s kulturním děním ve městě Odbor školství a kultury se v rámci vytváření koncepce kultury na následující období obrátil na občany města, aby pomocí marketingového výzkumu a jeho formy dotazníku, stejně tak jako pomocí marketingové metody SWOT analýzy, vyjádřili své názory na současné kulturní dění ve městě a tím přispěli k předcházení nedostatků a ke zlepšení stávající situace v kulturním dění. 1. Vyhodnocení dotazníku Odbor školství a kultury vytvořil dotazník pro občany města, který se týkal oblasti kulturních akcí ve městě Frýdlant nad Ostravicí (samotný dotazník naleznete na další stránce tohoto dokumentu). Dotazník měl dvanáct otázek. Dotazovatelé hodnotili, jako ve škole, známkami jedna až pět. Otázky jsme sestavili tak, abychom věděli jak občané získávají informace o kulturním dění ve městě a kterým kulturním akcím se věnovat a na které se zaměřit. Dotazník mohli občané města vyplnit elektronicky nebo byli dotázáni přímo na ulici. K tomuto účelu jsme využili praktikanta, který s dotazníky oslovoval občany města např. před obchodním domem OMMA, na koupališti atd. Dotazník vyplnilo 343 osob, z toho 169 mužů a 174 žen. Nejvíce lidí se řadilo mezi pracující, následovali studenti, senioři a děti. Dotazníky jsme hodnotili podle věkových kategorií, které byly rozděleny tímto způsobem:  0‐15 let  16‐25 let  26‐40 let  41‐60 let  60 a více let Výsledky vyplývající z dotazníku lze brát pozitivně. U hodnocení kulturního dění ve městě převládaly pozitivní ohlasy a i akce, které město Frýdlant nad Ostravicí pořádá byly hodnoceny kladným způsobem. Obzvláště Trh lidových řemesel, Letní kino a Beskydské folkování. Z výsledku bylo patrné, že koncerty vážné hudby navštěvuje pouze úzká skupina lidí. Zajímavostí také je, že občané získávají informace především z plakátů, nikoliv z internetu či kulturního zpravodaje. Jak bylo předpokládáno, tak z výsledku dotazníku vyšlo najevo, že nejvíce občanům schází kino, hudební festivaly a koncerty populární hudby. Mladší věkové kategorii pak diskotéky. Podrobnější informace, včetně grafů k jednotlivým otázkám dotazníku, naleznete níže.

21

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Dotazník DOTAZNÍK KE KULTURNÍMU DĚNÍ VE MĚSTĚ FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ PRO OBČANY MĚSTA A OKOLÍ 1. Pohlaví: o muž o žena 2. Sociální status: o dítě o student o pracující o senior 3. Kolik je vám let? o 0 až 15 o 16 až 25 o 26 až 40 o 41 až 60 o 61 a více 4. Jak byste ohodnotil(a) kulturní dění ve městě? o výborně o chvalitebně o dobře o dostatečně o nedostatečně Jak hodnotíte jednotlivé akce konané ve městě? 5. koncerty vážné hudby o výborně o chvalitebně o dobře o dostatečně o nedostatečně o nemohu hodnotit 6. Letní kino o výborně o chvalitebně o dobře o dostatečně o nedostatečně o nemohu hodnotit 7. Trh lidových řemesel o výborně o chvalitebně o dobře

22

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 o o o

dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

8. Beskydské folkování o výborně o chvalitebně o dobře o dostatečně o nedostatečně o nemohu hodnotit 9. Hovory s... o výborně o chvalitebně o dobře o dostatečně o nedostatečně o nemohu hodnotit 10. Odkud získáváte informace o kulturních akcích o internet o mail o měsíčník Mikroregion Frýdlantsko‐Beskydy o kulturní zpravodaj (chodí do schránek 1 x za dva měsíce) o plakáty 11. Chybí vám kulturní akce pro některé věkové kategorie? o děti o mládež o dospělí o senioři o nechybí 12. Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? o divadelní představení o kino o koncerty populární hudby o koncerty vážné hudby o diskusní pořady, besedy, přednášky o trhy a jarmarky v období Velikonoc a Vánoc o volnočasové aktivity pro dospělé (zumba, výuka cizích jazyků, šití na stroji atd.) o prázdninové aktivity pro děti o diskotéky o hudební festivaly o s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a) a další.........................

23

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Zhodnocení jednotlivých kategorií Níže uvádíme zhodnocení odpovědí v jednotlivých věkových kategoriích. Věková kategorie 0‐15 V této kategorii vyplnilo dotazník pouze 14 osob, proto tento vzorek nemůžeme brát jako adekvátní. I přesto oslovená mládež hodnotila akce pořádané městem velmi dobře. Informace o kulturním dění získávají s plakátů. Této věkové kategorii nejvíce schází kino a koncerty populární hudby. počty Otázka odpovědí

1. Jak byste ohodnotil(a) kulturní dění ve městě? výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně

2. koncerty vážné hudby výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

3. Letní kino výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

4. Trh lidových řemesel výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

5. Beskydské folkování výborně chvalitebně

10 0 3 0 1

10 0 1 0 0 3

10 4 0 0 0 0

10 1 1 1 0 1

11 0

24


dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

6. Hovory s... výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

7. Odkud získáváte informace o kulturních akcích internet mail měsíčník Mikroregion Frýdlantsko‐Beskydy kulturní zpravodaj (chodí do schránek 1 x za dva měsíce) plakáty

8. Chybí vám kulturní akce pro některé věkové kategorie? děti mládež dospělí senioři nechybí

0 0 1 1

11 0 0 1 0 1

2 0 0 1 3

3 2 0 0 0

9. Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? divadelní představení 0 kino 4 koncerty populární hudby 4 koncerty vážné hudby 0 diskusní pořady, besedy, přednášky 1 trhy a jarmarky v období Velikonoc a Vánoc 2 volnočasové aktivity pro dospělé (zumba, výuka cizích jazyků, šití na stroji atd.) 1 prázdninové aktivity pro děti 0 diskotéky 3 hudební festivaly 2 s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a) 0 Věková kategorie 16‐25 V této kategorii odpovědělo 118 lidí. Mezi nejlépe hodnocené akce patří Letní kino a Trh lidových řemesel. Informace o kulturním dění získávají především z internetu a plakátů. Lidem v této kategorii nejvíce schází kino, diskotéky a koncerty populární hudby. Třem z oslovených chybí ve městě skatepark.

25


Otázka



5. Beskydské folkování výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

6. Hovory s... výborně chvalitebně dobře

4 19 40 26 29

6 20 20 14 8 50

výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit


3. Letní kino

počet odpovědí

23 22 29 8 16 20

19 21 32 12 6 28

10 14 22 9 8 55

15 17 16

26


dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit



9. Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? divadelní představení kino koncerty populární hudby koncerty vážné hudby diskusní pořady, besedy, přednášky trhy a jarmarky v období Velikonoc a Vánoc volnočasové aktivity pro dospělé (zumba, výuka cizích jazyků, šití na stroji atd.) prázdninové aktivity pro děti diskotéky hudební festivaly s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a)

3 10 57

72 0 18 22 69

20 77 41 11 19

47 88 75 6 18 32 46 38 82 91 4

Věková kategorie 26‐40 V této kategorii vyplnilo dotazník 94 osob. Mezi neoblíbenější akce patří Trh lidových řemesel, Letní kino a Hovory s... Informace o kulturním dění získávají z plakátů a internetu. Také v této kategorii nejvíce schází kino, koncerty populární hudby a prázdninové aktivity pro děti. 1. Jak byste ohodnotil(a) kulturní dění ve městě? výborně 7 chvalitebně 10 dobře 28 dostatečně 16 nedostatečně 33 94 2. koncerty vážné hudby výborně 8

27


chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

3. Letní kino výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit





9 15 14 10 38

25 20 14 8 20 7

25 24 17 9 10 9

17 17 12 3 15 30

30 9 8 4 6 37

60 10 33 36 63

28

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 8. Chybí vám kulturní akce pro některé věkové kategorie? děti mládež dospělí senioři nechybí

9. Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? divadelní představení kino koncerty populární hudby koncerty vážné hudby diskusní pořady, besedy, přednášky trhy a jarmarky v období Velikonoc a Vánoc volnočasové aktivity pro dospělé (zumba, výuka cizích jazyků, šití na stroji atd.) prázdninové aktivity pro děti diskotéky hudební festivaly s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a)

49 52 52 16 12

37 66 49 10 18 38 22 46 28 37 2

Věková kategorie 41‐60 Dotazník v této kategorii vyplnilo 89 lidí. Mezi nejlépe hodnocené akce patří Trh lidových řemesel a Beskydské folkování. Informace o kulturním dění získávají z plakátů a kulturního zpravodaje. Opět se ukázalo, že nejvíce chybí kino, hudební festivaly a divadelní představení. počet Otázka odpovědí



6 16 38 14 15

12 15 23 7 8 24

3. Letní kino

výborně

18

29


chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit






9. Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? divadelní představení

16 11 7 11 26

30 17 10 8 10 14

30 17 10 6 7 19

29 16 5 3 9 27

34 25 40 43 50

29 33 33 20 22

33

30


kino koncerty populární hudby koncerty vážné hudby diskusní pořady, besedy, přednášky trhy a jarmarky v období Velikonoc a Vánoc volnočasové aktivity pro dospělé (zumba, výuka cizích jazyků, šití na stroji atd.) prázdninové aktivity pro děti diskotéky hudební festivaly s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a)

60 28 20 20 27 23 30 18 38 15

Věková kategorie 60 a více Dotazník vyplnilo 28 osob. Nejlépe byl hodnocen Trh lidových řemesel a Beskydské folkování. Informace získávají z plakátů a chybí jim především kino a divadelní představení. počet Otázka odpovědí

1. Jak byste ohodnotil(a) kulturní dění ve městě? výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně 2. koncerty vážné hudby výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

1 9 7 8 3 28

6 1 5 5 2 9

3. Letní kino

výborně chvalitebně dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit

4. Trh lidových řemesel výborně chvalitebně

8 4 4 2 2 8

11 8

31


dobře dostatečně nedostatečně nemohu hodnotit





9. Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? divadelní představení kino koncerty populární hudby koncerty vážné hudby diskusní pořady, besedy, přednášky trhy a jarmarky v období Velikonoc a Vánoc volnočasové aktivity pro dospělé (zumba, výuka cizích jazyků, šití na stroji atd.) prázdninové aktivity pro děti diskotéky

4 2 2 1

7 8 6 3 2 2

5 9 5 1 3 5

6 4 9 14 20

7 6 7 15 8

10 15 7 4 4 8 4 7 0

32


hudební festivaly s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a)

3 6

33

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 2. Grafy k jednotlivým otázkám dotazníku Komentář ke grafu – Jak byste ohodnotil(a) kulturní dění ve městě? 116 občanů z 343 oslovených, hodnotilo kulturní dění ve městě známkou dobře, 81 nedostatečně a 64 dostatečně. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 1. Jak byste ohodnotil(a) kulturní dění ve městě? výborně 10 4 7 6 1 28 chvalitebně 0 19 10 16 9 54 dobře 3 40 28 38 7 116 dostatečně 0 26 16 14 8 64 nedostatečně 1 29 33 15 3 81 Jak byste ohodnotil(a) kulturní dění ve městě? 45

40

35

počty odpovědí

30 Věková kategorie 0-15 Věková kategorie 16-25 Věková kategorie 26-40 Věková kategorie 41-60 Věková kategorie 61 a více

25

20

15

10

5

0 výborně

chvalitebně

dobře

dostatečně

nedostatečně

stupnice hodnocení

34

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Hodnocení koncertů vážné hudby? U těchto kulturních akcí se ukázalo, že jsou zaměřeny pouze na úzkou skupinu lidí, protože 124 osob uvedlo, že tyto akce nenavštěvuje, a proto je nemůže hodnotit. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 2. koncerty vážné hudby výborně 10 6 8 12 6 42 chvalitebně 0 20 9 15 1 45 dobře 1 20 15 23 5 64 dostatečně 0 14 14 7 5 40 nedostatečně 0 8 10 8 2 28 nemohu hodnotit 3 50 38 24 9 124

Koncerty vážné hudby 60

50

počty odpovědí


30

20

10

0 výborně

chvalitebně

dobře

dostatečně

nedostatečně

nemohu hodnotit

stupnice hodnocení

35

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Hodnocení akce Letní kino? Z grafu můžete vyčíst, že je tato akce u občanů města velmi oblíbená a kladně přijímána. Nejlépe hodnocená je tato akce u věkové kategorie 16 až 25 let. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 3. Letní kino výborně 10 23 25 18 8 84 chvalitebně 4 22 20 16 4 66 dobře 0 29 14 11 4 58 dostatečně 0 8 8 7 2 25 nedostatečně 0 16 20 11 2 49 nemohu hodnotit 0 20 7 26 8 61 Letní kino 35

30

počty odpovědí

25

Věková kategorie 0-15 Věková kategorie 16-25 Věková kategorie 26-40 Věková kategorie 41-60 Věková kategorie 61 a více

20

15

10

5

0 výborně

chvalitebně

dobře

dostatečně

nedostatečně

nemohu hodnotit

stupnice hodnocení

36

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Hodnocení akce Trh lidových řemesel? Jde o akci, která je nejlépe hodnocena skrz věkové kategorie. Z grafu můžete vyčíst, že nejlépe je hodnocená u věkové kategorie 41‐60 let. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 4. Trh lidových řemesel výborně 10 19 25 30 11 95 chvalitebně 1 21 24 17 8 71 dobře 1 32 17 10 4 64 dostatečně 1 12 9 8 2 32 nedostatečně 0 6 10 10 2 28 nemohu hodnotit 1 28 9 14 1 53 Trh lidových řemesel 35

30

počty odpovědí

25


20

15

10

5

0 výborně

chvalitebně

dobře

dostatečně

nedostatečně

nemohu hodnotit

stupnice hodnocení

37

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Hodnocení akce Beskydské folkování? Tato akce se v úspěšnosti mezi občany dostala na pomyslnou třetí příčku. Nejlépe ji hodnotí věková kategorie 41‐60 let. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 5. Beskydské folkování výborně 11 10 17 30 7 75 chvalitebně 0 14 17 17 8 56 dobře 0 22 12 10 6 50 dostatečně 0 9 3 6 3 21 nedostatečně 1 8 15 7 2 33 nemohu hodnotit 1 55 30 19 2 107 Beskydské folkování 60

50

počty odpovědí


30

20

10

0 výborně

chvalitebně

dobře

dostatečně

nedostatečně

nemohu hodnotit

stupnice hodnocení

38

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Hodnocení akce Hovory s...? Akci nejlépe hodnotí věková kategorie 41‐60 let. Nejmenší zájem o tuto akci jeví věková kategorie 16 až 25 let. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 6. Hovory s... výborně 11 15 30 29 5 90 chvalitebně 0 17 9 16 9 51 dobře 0 16 8 5 5 34 dostatečně 1 3 4 3 1 12 nedostatečně 0 10 6 9 3 28 nemohu hodnotit 1 57 37 27 5 127 Hovory s... 60

50

počty odpovědí

40 0-15 16-25 26-40 41-60 61 a více

30

20

10

0 výborně

chvalitebně

dobře

dostatečně

nedostatečně

nemohu hodnotit

stupnice hodnocení

39

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Odkud získáváte informace o kulturních akcích? Nejvíce občanů získává informace o kulturních akcích z plakátů, internetu a kulturního zpravodaje, který dostávají občané do svých schránek 1 x za dva měsíce. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 7. Odkud získáváte informace o kulturních akcích internet 2 72 60 34 6 174 mail 0 0 10 25 4 39 měsíčník Mikroregion Frýdlantsko‐ Beskydy 0 18 33 40 9 100 kulturní zpravodaj 1 22 36 43 14 116 plakáty 3 69 63 50 20 205 Odkud získáváte informace o kulturních akcích 80

70

počty odpovědí

60

50


40

30

20

10

0 internet

mail

měsíčník Mikroregion kulturní zpravodaj Frýdlantsko-Beskydy (chodí do schránek 1 x za dva měsíce)

plakáty

možnosti

40

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Chybí vám akce pro některé věkové kategorie? Nejvíce schází akce pro mládež, dospělé a děti. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu.¨ počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 8. Chybí vám kulturní akce pro některé věkové kategorie? děti 3 20 49 29 7 108 mládež 2 77 52 33 6 170 dospělí 0 41 52 33 7 133 senioři 0 11 16 20 15 62 nechybí 0 19 12 22 8 61 Chybí vám kulturní akce pro některé věkové kategorie? 90

80

70

počty odpovědí


50

40

30

20

10

0 děti

mládež

dospělí

senioři

nechybí

možnosti

41

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Komentář ke grafu – Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? Nejvíce občanům schází kino. Z 343 dotázaných to uvedlo 233 osob. Mezi další aktivity, které lidem nejvíce schází se řadí hudební festivaly a koncerty populární hudby. Rozdíly v hodnocení věkových kategorií můžete porovnat v grafu. počty Věková kategorie 0‐15 16‐25 26‐40 41‐60 61 a více odpovědí 9. Které kulturní aktivity vám ve městě chybí? divadelní představení 0 47 37 33 10 127 kino 4 88 66 60 15 233 koncerty populární hudby 4 75 49 28 7 163 koncerty vážné hudby 0 6 10 20 4 40 diskusní pořady, besedy, přednášky 1 18 18 20 4 61 trhy a jarmarky v období Velikonoc a 2 32 38 27 8 107 Vánoc volnočasové aktivity pro dospělé 1 46 22 23 4 96 prázdninové aktivity pro děti 0 38 46 30 7 121 diskotéky 3 82 28 18 0 131 hudební festivaly 2 91 37 38 3 171 s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a) 0 4 2 15 6 27

Které kulturní aktivity vám ve městě chybí?

100


90 počty odpovědí

80 70 60 50 40 30 20 10 s nabídkou kulturních akcí ve městě jsem spokojen(a)

hudební festivaly

diskotéky

prázdninové aktivity pro děti

volnočasové aktivity pro dospělé (zumba, výuka cizích jazyků, šití na stroji atd.)

trhy a jarmarky v období Velikonoc a Vánoc

diskusní pořady, besedy, přednášky

koncerty vážné hudby

koncerty populární hudby

kino

divadelní představení

0

možnosti

42

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 3. Vyhodnocení SWOT analýzy SWOT analýza je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika současných vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu (v našem případě kultura města Frýdlant nad Ostravicí) a možných vnějších budoucích příležitostí a ohrožení jeho rozvoje. Akceptováním silných stránek a naopak důrazem na odstraňování nebo alespoň omezování slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad identifikovaných ohrožení. Výsledky analýz, koncentrované do závěrečné jednotné SWOT analýzy, budou využity pro upřesnění kritických oblastí, jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie kultury města a jako základ pro formulaci strategických cílů a rozvojových priorit, opatření a aktivit. K vyplnění SWOT analýzy byli osloveni všichni zastupitelé města, ředitelé školských příspěvkových organizací a členové komise pro kulturu, výchovu a vzdělávání. Celkově se vrátilo jen 5 vyplněných SWOT analýz. Všeobecně lze za nejsilnější stránku v oblasti kultury města Frýdlant nad Ostravicí na základě zjištěných informací, považovat již zaběhlou tradici místních kulturních akcí (Trh lidových řemesel, svátky hudby, atd). Silnou stránku lze spatřit také v prostorách, kterých má město na pořádání těchto akcí dostatek a také polohu města v centru Beskyd. Za slabé stránky zle považovat především neochota spolků a jednotlivců spolupracovat navzájem, konzervatismus, neochota ke změně, chybějící kino a bezesporu také omezené finanční prostředky. Příležitost lze naopak spatřovat v možnosti spolupráce s i jinými organizacemi a jednotlivci než doposud – možnost otevření nových příležitostí spolupráce s městem pro nové subjekty. Velkou příležitostí bude také otevření zrekonstruovaného kulturního domu. Největší hrozbou je, dle sdělení respondentů, vysoké vstupné na akce, nezájem občanů, nízká informovanost o plánovaných akcích – odliv zájemců o dané akce. Vedle těchto aspektů je to všeobecný vývoj směrem k pasivnímu trávení volného času, ekonomická nestabilita občanů, nezájem kulturní akce navštěvovat. Z daného tedy vyplývá, že stávající situace v kulturním dění města je dobrá, ale jsou zde možnosti, jak kulturu nadále zlepšovat. SWOT analýza kultura města Frýdlant nad Ostravicí

Silné stránky (Strenghts) tradice místních kulturních akcí

Slabé stránky (Weaknesses) ustrnulost, konzervatismus, neochota ke změně

velký kulturní dům, Janáčkova síň, množství nedostatečné technické vybavení ‐ venkovních prostor pro pořádání akcí nefungující kino dobrá pozice v rámci mikroregionu a ORP, spádová oblast

Vnější prostř edí

Vnitřní prostředí

Příležitosti (Opportunities) možnost využití partnerství při realizaci

nedostatek finančních prostředků ‐ vysoké náklady na zajištění akcí

Hrozby (Threats) odliv zájemců o kulturu okolními městy a

43

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 regiony ‐ větší, lákavější, zajímavější nabídky

využití místního folklóru a místní produkce

vývoj směrem k pasivnímu trávení volného času

možnost získání finančních prostředků z národních a evropských zdrojů

ekonomická nestabilita ‐ platební neschopnost občanů

spolupráce s mladými, novými lidmi

spolupráce se stále stejnými agenturami nepřináší oživení, změnu

větší možnost zapojení samotných občanů

vysoké vstupné

spolupráce mezi obcemi mikroregionu, společné plánování akcí a vzájemná účast na nich

nezájem lidí navštěvovat akce, někdy spojené s ostrou kritikou

projektů

VII.

Závěr

V přecházejících částech jsou stručně nastíněny a popsány aktivity, kterou jsou v rámci kulturní činnosti realizovány, abychom si současný stav zmapovali a zároveň jsou zde navrženy záměry, kterými by se mohlo město do budoucna ubírat. Dále zde byly prezentovány výsledky dotazníků a SWOT analýzy. Z dostupných výsledků lze závěrem říci, že stávající dění v kulturní oblasti ve městě Frýdlant nad Ostravicí je respondenty hodnoceno dobře, ale zároveň jsou zde i možnosti, jak ho nadále zlepšovat. Cílem kulturní koncepce je hledat cestu k uspokojování požadavků a potřeb v oblasti kulturního a společenského života u všech věkových a sociálních skupin obyvatel města. Jednou z podmínek dosažení tohoto cíle je určit postoj města k jednotlivým kulturním aktivitám, a tak určit postoj k celé kulturní oblasti a zabezpečit jejich realizaci.

Zpracoval odbor ŠaK Ve Frýdlantě nad Ostravicí dne 29.8.2013

44

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Příloha č. 5 ‐ Významní rodáci a osobnosti Níže je uved seznam některých významných rodáků a osobností spojených s dějinami města Frýdlant nad Ostravicí i obcí Lubna a Nové Vsi. Jsou zde zmíněni Ti, kteří se zapsali do dějin výše zmíněných destinací, a to jak na poli kulturním či společenském, tak také osobnosti, které vynikly ve své činnosti a oboru, třebaže mnohdy za hranicemi své rodné obce. 1. Adamec Josef (*11. 2. 1877 Frýdlant n. O.–†13. 6. 1962 Frýdlant n. O.) 2. por. Bierský Josef (*19. 3. 1920 Lubno–†19. 10. 1944 hora Smrk) 3. JUDr. Břeský Antonín (*22. 5. 1882 Frýdlant n. O.–†1956 Praha) 4. univ. prof. doc. MUDr. Břeský Edvard (*6. 2. 1889 Frýdlant n. O.–†24. 6. 1959 Praha) 5. JUDr. Břeský František (*3. 1. 1883 Frýdlant n. O.–†30. 9. 1941 Brno) 6. Drozd Jan (*10. 1. 1898 N. Ves–†1982 Brno) 7. Duša Ferdinand (*13. 1. 1888 Frýdlant n. O.–† 1. 12. 1958 Frýdlant n. O.) 8. univ. prof. doc. ThDr. Foltýnovský Josef (*9. 3. 1880 Frýdlant n. O.–†31. 8. 1936 Olomouc) 9. z Fürstenberka Bedřich Egon (*8. 10. 1813 Vídeň–†20. 8. 1892 Hukvaldy) 10. Gřunděl František (*25. 3. 1906 Lubno–†12. 10. 1993 Čeladná) 11. Gurecký Eduard (*5. 3. 1913 Prostřední Suchá–†12. 3. 1983 Lubno) 12. P. Halfar František (*29. 3. 1807 Příbor–†22. 1. 1887 Bílovice) 13. Herot Bohumír (*11. 7. 1914 Lubno–†18. 6. 1976 Lubno) 14. Homoláč Jan Václav (*1745 Nové Město na Moravě–†17. 10. 1815 Brno) 15. univ. prof. doc. PhDr. Kabrda Josef, CSc. (*3. 2. 1906 Frýdlant n. O.‐Nová Dědina–† 27. 5. 1968 Ankara, Turecko) 16. Kaděra Jan (*26. 1. 1886 Ostrava‐Vítkovice–† 1950 Valdice) 17. Kadlčák Josef Mnohoslav (*15. 11. 1856 Březnice u Zlína–†24. 4. 1924 Praha‐Strahov) 18. Kašper František (*27. 11. 1879 Frýdlant n. O.–† 5.4. 1956 Kroměříž) 19. Kerlín František (*18. 5. 1850 Frýdlant n. O.–†2. 12. 1926 Frýdlant n. O.)

45

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 20. Kleinpeter František (*21. 7. 1787 Růžová–†3. 10. 1870 Vídeň) 21. Dr. Kleinpeter Jan (*7. 11. 1869 Frýdlant n. O.–†28. 2. 1916 Linz‐Niedernhort, Rakousko) 22. Knopp Josef (*23. 2. 1865 Místek–†26. 1. 1955 Frýdlant n. O.) 23. Kotek Ignác (*2. 7. 1839 Ostravice–†17. 2. 1924 Lubno) 24. Kraut Antonín ml. (*3. 11. 1714 Frýdlant n. O.–†25. 6. 1796 Frýdlant n. O.) 25. Krhut Antonín (*21. 8. 1903 Frýdlant n. O.–†10. 10. 1970 Frýdlant n. O.) 26. Krompolc František (*10. 10. 1923 Frýdlant n. O.–†6.–7. 9. 1996 Roháče, Slovensko) 27. Kudělka František (*30. 12. 1906 Frýdlant n. O.–†3. 5. 1989 Frýdlant n. O.) 28. Kupča Josef (*28. 2. 1906 Lubno–†11. 11. 1942 Osvě m) 29. P. ThDr. Libosvar Zdeněk (*5. 6. 1921 Pržno–†27. 12. 2002 Frýdlant n. O.) 30. Malý Josef (*15. 2. 1885 Frýdlant n. O.–†15. 12. 1979 Ostrava) 31. Masopust František (*1. 1. 1915 Bartošovice–†30. 12. 1995 Frýdek‐Místek) 32. Myslikovjan Karel (*27. 1. 1911 Pstruží–†9. 10. 1961 Frýdlant n. O.) 33. PhDr. Roubínek Otakar (*20. 3. 1934 Frýdlant n. O.–†3. 10. 1992 Praha) 34. Satinský Jan (*10. 12. 1888 Lubno–†22. 3. 1966 Lubno) 35. P. Tagliaferro Jan (*16. 12. 1867 Frýdek–†27. 12. 1922 Cieszyn, Polsko) 36. Bl. P. Trčka Metoděj Dominik, CSsR (*6. 7. 1886 Frýdlant n. O.–†23. 3. 1959 Leopoldov, Slovensko) 37. P. Uhlář Ignác (*1. 8. 1754 Frýdlant n. O.–†1. 5. 1809 Mohelnice) 38. JUDr. Vaněk Karel (*29. 10. 1896 Frýdlant n. O.–†po r. 1965 Praha) 39. Vašek Rudolf (*10. 4. 1896 Frýdlant n. O.–†7. 1. 1969 Ostrava) 40. Vašíček Adolf (*1. 9. 1876 Bartovice–†6. 8. 1933 Lubno) 41. MUDr. Vašíček Vladimír (*25. 6. 1909 Kunčičky u Ostravy–†25. 11. 1983 Frýdlant n. O.)

46

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 42. PhDr. Vindiš Rudolf ml. (*12. 10. 1898 Frýdlant n. O.–†18. 12. 1969 Praha‐Dejvice) 43. P. Wosmanský Antonín Kristián (*1719 Krásno–†2. 2. 1805 Frýdlant n. O.) 44. P. Žídek Karel (*30. 7. 1862 N. Ves–†5. 3. 1896 Malenovice‐Borová)

Čerpáno z knihy Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi, autorů: PhDr. Jana AL SAHEBA, Bc. Petra MARŠÁLKA, PhDr. Davida PINDURA, Mgr. Daniela ŠIGUTA, Mgr. et Bc. Lenky VAŠUTOVÉ

47

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Příloha č. 6 ‐ Čestné občanství Titul česný občan není z těch, který s sebou nese slávu a peníze, uděluje se za zásluhy pro blaho města. Je to možnost, jak může město projevit svou úctu a vděčnost. Čestné občanství bývalo navrhováno a schvalováno obecním, později městským zastupitelstvem. a) Držiteli titulu čestný občan jsou od roku 1885 ‐ 1965: Václav Křifka (*1818 ‐ † Čestný občan od r. 1885 účetní kníže arcibiskupských železáren ve Frýdlantě, starosta městečka Frýdlantu „… bylo mu od obecního výboru čestné občanství propůjčeno.“ Rudolf Steiner (*28.4.1834 Újezd u Brna ‐ † ředitel kníže arcibiskupských železáren ve Frýdlantě, císařský rada, nositel zlatého záslužného kříže s korunou čestný občan od 24. listopadu 1886 Obecní výbor se na tom usnesl pana ředitele Rudolfa Steniera pro jeho výtečné zásluhy o znovuvzdělání pohořelé části Frýdlantu zdati mu čestné občanství městyse Frýdlantu. Čestný diplom budiž v obou jazycích zemských vyhotoven.“ Pavel Kupelwieser (*1.2.1843 Vídeň ‐ † 21.3.1919 Vídeň) generální ředitel vítkovických železáren , technik, podnikatel a manažer Čestný občan od 24. listopadu 1886 „Bylo ujednáno, aby pan generální ředitel Pavel Kupelwieser ve Vítkovicích za jeho zásluhy s těch samých příčin čestné občanství uděleno bylo, a jednohlasně schváleno.“ Stanislav Maslovský okresní hejtman v Místku Čestný občan od 4. listopadu 1890 „…bylo při sezení obecního výboru ze dne 4. listopadu 1890 za jeho přičinlivost a obětavost při požáru 20. srpna 1890 čestného občanství propůjčeno a jemu také čestný diplom doručen“ Josef Mnohoslav Kadlčák (*15.11.1856 Březnice ‐ † 27.4.1924 Praha) ředitel obecné školy, nositel rytířského řádu Františka Josefa I., nositel papežského řádu, zemský a říšský poslanec, člen revolučního národního shromáždění, místopředseda senátu, člen řádu sv. Františka, stařešina a čestný člen Orla Čestný občan od 14. června 1904 „...Především vzdával díky obecnímu výboru za jmenování toho za četného občana ve Frýdlantě; pan nadučitel a výborník Josef Kadlčák“ František Kerlín (*18.5.1850 Frýdlant ‐ † 2.12.1926 Frýdlant) národní učitel, trojnásobný starosta městečka Frýdlantu Čestný občan od 5.února 1911 „... Program: Jmenování p. Františka Kerlína čestným občanem“

48

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Ing. Josef Cikrt ředitel arcibiskupských železáren ve Frýdlantě, císařský rada čestný občan od 1911 „... a přitom navrhnut p. radní [Leopold] Kuchař by zdejší p. ředitel hutí a cís. rada p.Josef Cikrt jmenován byl zároveň s p. farářem zdejším P. Ignácem Janákem čestnými občany, což jednohlasně přijato.“ P. Ignác Janák (*26.9.1862 ‐ † 14.6.1932 Olomouc) farář ve Frýdlantě a místoděkan, prelát v Horních Moštěnicích Čestný občan od 1911 Prof. Tomáš Garrigue Masaryk (*7.3.1850 Hodonín ‐ † 14.9.1937 Lány) prezident Osvoboditel, vědec, filozof, pedagog Čestný občan od 6. března 1935 „...V předvečer pětaosmdesátých narozenin presidenta T. G. Masaryka sešlo se obecní zastupitelstvo k zvláštní slavnostní schůzi s jediným bodem programu: jmenování presidenta T. G. Masaryka čestným občanem městečka Frýdlant n. O. Schůzi zahájil ve ¼ na 1 hodin starosta Rudolf Pajtl ..., ...Jediný návrh na jmenování presidenta T.G.Masaryka čestným členem a občanem schválen a tím schůze ukončena“. Dr. Edvard Beneš (*28.5.1884 Kožlany na Rakovnicku ‐ † 3.9.1948 Sezimovo Ús ) prezident ČSR, politik, diplomat. Čestný občan od 17. srpna 1947. „Ve slavnostní schůzi MNV konané dne 17. srpna 1947 ve dvoraně Národního domu byl po zhodnocení životního díla předsedou [Františkem] Kudělkou, zvolen jednomyslně president republiky dr. Ed. Beneš čestným občanem městečka.“ Gustav Kliment (* 3.8.1889 Třebíč ‐ † 22.10.1953) ministr průmyslu, poslanec ČSR. Čestný občan od 16. července 1949. „...V předvečer slavnosti [povýšení Frýdlantu na město] byl v chatě na Ondřejníku předán ministru Gustavu Klimentovi diplom čestného občanství.“ Petr Bezruč (*15.9.1867 Opava ‐ † 12.2.1958 Olomouc) básník, národní umělec. Čestný občan od 12. září 1952. „…12. září 1952 o 18.30 hod. konalo se slavnostní plenární zasedání MNV v obřadní sňatkové síni za účasti 20 členů MNV a 18 osob z řad občanstva. Hlavním a jediným bodem zasedání bylo jmenování Petra Bezruče čestným občanem města Frýdlantu n. O…“ „… Po skončení celé kulturní vložky sdělil předseda MNV návrh osvětové besedy, aby Národní umělec Petr Bezruč byl jmenován čestným občanem města Frýdlantu n. O. za zásluhy, které si svým celoživotním dílem získal. Osvětová beseda se postará o vyhotovení a doručení čestného diplomu jubilantovi; návrh byl s nadšením schválen. Ferdiš Duša (*13.1.1888 Frýdlant n. O.‐ † 1.12.1958 Frýdlant n. O.) akademický malíř, grafik. Čestný občan od 8. května 1958. „Místní národní výbor ve Frýdlantě, aby vyjádřil svou vděčnost Mistru Ferdišu Dušovi, usnesl se na svém zasedání konaném dne 8.5. 1958 jmenovati jej četným občanem města Frýdlani n. O.

49

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Čestný diplom občanství vypracovaný profesorem Oldřichem Sovjákem, bude mu předán na slavnostním zasedání Místního národního výboru ve Frýdlantě n. O. dne 8.5.1958“. Apet Chačaturovič Mazmaňan, kapitán RA, osvoboditel města Čestný občan od 5. května 1965. b) Držiteli titulu čestný občan jsou od roku 2008 dosud: Wilfried Erwin Otto Block, starosta města Friedland – Mecklenburg, Ralf Rüdiger Hohdahl, bývalý poradce exkancléře Helmuta Kohla, Oba jsou čestní občané od 14.srpna 2008R Rozhodnutím zastupitelstva města č. 12/1.2 dne 14.8.2008 bylo uděleno čestné občanství města Frýdlantu nad Ostravicí dvěma občanům německé národnosti za vznik partnerství mezi městy, která nesla nebo nesou název Friedland a za materiální pomoc pro Domov pro seniory ve Frýdlantě nad Ostravicí.

50

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Příloha č. 7 ‐ Pamětní medaile Uděluje se zastupitelstvem města jako projev úcty a uznání osobám, které se zvlášť zasloužily o rozvoj a šíření dobrého jména Frýdlantu nad Ostravicí ve všech sférách společenského, kulturního a sportovního života. Byly uděleny: Stolním tenistkám Mgr. Marii Hrachové, Renátě Štrbíkové, Haně Bartošové a ing. Libuši Horákové byly uděleny pamětní medaile za získání titulu mistryň České republiky ve stolním tenise družstev žen dne 31.5.2006 v kanceláři starosty města dle rozhodnutí 75. schůze RM ze dne 30. 5. 2006. Paní Ledě Pešatové byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění za celoživotní práci na úseku kultury a umění při příležitosti vernisáže její výstavy a významného životního jubilea dne 24. 11. 2006 v galérii kulturního domu dle rozhodnutí 2. schůze RM ze dne 14.11.2007. Panu Jaroslavu Čechovi byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění za celoživotní práci na úseku kultury a umění dne 21. 12. 2006 v zasedací místnosti budovy MěÚ čp. 139 dle rozhodnutí 2. schůze RM ze dne 14.11.2007. Panu Mgr. Miloslavu Olivovi byla udělena pamětní medaile dle rozhodnutí 2. schůze RM ze dne 14.11.2007, jako projev úcty a ocenění za celoživotní práci na úseku veřejné činnosti, která přispívala k rozvoji města dne 21. 12. 2006 v zasedací místnosti budovy MěÚ čp. 139. Paní Marii Bařinové byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění za celoživotní významnou práci s dětmi a mládeží, především za dlouholeté úspěšné vedení TOM Divočáci dne 27. 6. 2007 v Janáčkově síni dle rozhodnutí 14. schůze RM ze dne 12.6.2007. Paní Františce Pituchové byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění za celoživotní významnou práci v oblasti zachování a šíření lidových tradic lašského regionu a města Frýdlantu nad Ostravicí dne 27. 6. 2007 v Janáčkově síni dle rozhodnutí 15. schůze RM ze dne 26.6.2007. Panu Jaromíru Fajkusovi byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění celoživotní významné práce v oblasti výtvarného umění, především v souvislosti se zachycováním měnící se tváře města Frýdlantu nad Ostravicí při zasedání letopisecké komise dne 10. 10. 2007 v zasedací místnosti budovy MěÚ čp. 139 dle rozhodnutí 19. schůze RM ze dne 11.9.2007. Panu Drahomíru Kyselovskému byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění celoživotní významné práce v oblasti kultury, především v souvislosti s propagací kulturního života ve městě a zvyšováním úrovně vzdělání obyvatel města Frýdlantu nad Ostravicí a okolních obcí. Medaile byla panu Kyselovskému slavnostně předána starostkou města RNDr. Helenou Pešatovou při zasedání letopisecké komise dne 1. 6. 2011 v zasedací místnosti budovy Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí čp. 139, dle schválení Zastupitelstvem města Frýdlantu nad Ostravicí na jeho 4. zasedání dne 28. dubna 2011, usnesením č. 4/3.2 Panu Štěpánu Kotkovi byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění celoživotní významné práce v oblasti kultury, především v souvislosti s propagací hudebního umění a lidové kultury, zvláště lidového folklóru. Medaile byla panu Kotkovi slavnostně předána starostkou města RNDr. Helenou Pešatovou při příležitosti jeho 80. narozenin, dne 10. 12. 2011 v Janáčkově síni ve Frýdlantě nad Ostravicí, dle schválení Zastupitelstvem města Frýdlantu nad Ostravicí na jeho 5. zasedání dne 23. června 2011, usnesením č. 5/3.4.

51

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 1. BFK Frýdlant nad Ostravicí byla udělena pamětní medaile za reprezentaci města na fotbalovém mistrovství Evropy neprofesionálních týmů „Mountain Village European Championship 2012“. Pamětní medaili předala starostka města RNDr. Helena Pešatová do rukou předsedy fotbalového klubu p. Jaroslava Hovjackého dne 9. září 2012 na fotbalovém hřišti ve Frýdlantě nad Ostravicí, před zahájením mistrovského utkání 1. BFK Frýdlant nad Ostravicí s FK Hradec nad Moravicí. Paní starostka zároveň předala jednotlivým členům vedení klubu, členům výboru, realizačního týmu a hráčům Čestné uznání. Oceněni byli: předseda klubu Jaroslav Hovjacký, místopředseda Mgr. David Mareček, členové výboru: Ing. Milan Jež, Jaroslav Rozkydal, Mgr. Ivo Tošenovjan, Jan Žižka, Radomír Fukala, Ing. Bohumil Dolanský, za realizační tým: trenér Josef Sláma, vedoucí mužstva Zdeněk Gamrot, asistent trenéra Oldřich Čunta, masér Jiří Pěgřim, hráči: Jakub Březina, Daniel Fajčák, Zdeněk Jež, Patrik Jucha, Filip Korneta, Šimon Křiva, Ondřej Liška, Michal Němec, Tomáš Němec, Lukáš Papřok, Petr Rybář, Adam Šigut, Pavel Slavík, Michal Střižík, Jakub Ursíni, Tomáš Velička, Tomáš Žáček Udělení pamětní medaile 1.BFK schválilo Zastupitelstvo města Frýdlantu nad Ostravicí na svém 11. zasedání dne 21. června 2012, usnesením č. 11/4.5. Panu Jiřímu Sanitrovi byla udělena pamětní medaile jako projev úcty a ocenění celoživotní významné práce v oblasti rozvoje, propagace a popularizace odborné zahrádkářské činnosti, především v souvislosti s vytvářením podmínek pro rozvoj zahrádkářství, pořádáním a organizací přednášek, výstav, zájezdů a exkurzí. Medaile byla panu Sanitrovi slavnostně předána starostkou města RNDr. Helenou Pešatovou na výroční členské schůzi ZO Českého zahrádkářského svazu ve Frýdlantě nad Ostravicí dne 9. 2. 2013 v Domě zahrádkářů, dle schválení Zastupitelstvem města Frýdlantu nad Ostravicí na jeho 12. zasedání dne 20. 9. 2012, usnesením č. 12/4.2.

52

koncepce kultury odbor ŠaK/ZM/04 Příloha č. 1 Seznam vylepovacích míst Příloha č. 2 Seznam emailových adres Příloha č. 3 Kulturní kalendář 2012 Příloha č. 4 Kulturní kalendář 2013

53

04 Koncepce rozvoje kultury ve městě Frýdlant nad Ostravicí

Recommend Documents