Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře
Bc. Lucie Domorádová
Strategický plán rozvoje kultury ve Slavičíně Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Jan Špaček Brno 2014
1
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci na téma „Strategický rozvoj kultury ve Slavičíně“ vypracovala samostatně, pouze s pouţitím literatury a zdrojů uvedených v seznamu v závěru práce.
V Brně dne 1. 2. 2014 Bc. Lucie Domorádová 2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Janu Špačkovi za vedení diplomové práce a Bc. Zuzaně Ţákové, pracovnici Městského infocentra ve Slavičíně za vstřícnost a poskytnuté materiály.
3
Obsah Úvod .......................................................................................................................... 8 1.
Město Slavičín ............................................................................................... 10 1.1. Obecná charakteristika města .................................................................... 10 1.2. Demografická struktura obyvatelstva ........................................................ 12 1.3. Historie města ............................................................................................ 14
2.
Analýza kulturního prostředí ......................................................................... 15 2.1. Historické památky .................................................................................... 15 2.1.1. Záloţna ................................................................................................ 16 2.1.2. Zámek.................................................................................................. 16 2.1.3. Kostel sv. Vojtěcha ............................................................................. 17 2.1.4. Drobné sakrální stavby........................................................................ 19 2.2. Městský úřad Slavičín ................................................................................ 19 2.3. Městské turistické a informační centrum ................................................... 20 2.3.1. Akce pořádané Městským infocentrem ............................................... 23 2.4. Knihovna .................................................................................................... 25 2.5. Muzeum ..................................................................................................... 27 2.6. Kino ........................................................................................................... 29 2.7. Jan Pivečka a Nadace Jana Pivečky ........................................................... 30 2.7.1. Pivečkův lesopark ............................................................................... 32 2.8. Občanské sdruţení UnArt Slavičín ............................................................ 33 2.8.1. Akce pořádané sdruţením UnArt ........................................................ 34 2.8.2. UnArt Revue ....................................................................................... 35 2.8.3. Nahrávací studio ................................................................................. 35 2.9. ZUŠ Slavičín .............................................................................................. 36 2.9.1. DPS Tučňáci ....................................................................................... 37 2.9.2. Cantare ................................................................................................ 37 4
2.10.
DDM Slavičín ........................................................................................ 37
2.11.
Divadlo ................................................................................................... 38
2.11.1. Divadlo SemTamFór ......................................................................... 38 2.11.2. Divadlo Pařez .................................................................................... 39 2.12.
Folklór .................................................................................................... 39
2.12.1. Slavičánek ......................................................................................... 40 2.12.2. Cimbálová muzika Slavičan.............................................................. 40 2.13.
Výstavy................................................................................................... 40
2.14.
Koncerty a festivaly ............................................................................... 41
2.14.1. Festiválek .......................................................................................... 41 2.14.2. Brutalpop ........................................................................................... 41 2.15.
Ostatní .................................................................................................... 42
2.15.1. Socha na kruhovém objezdu ............................................................. 42 2.15.2. Kruhový objezd ................................................................................. 43 3.
Financování kultury ....................................................................................... 43 3.1. Rozpočet města .......................................................................................... 43 3.2. Příjmy......................................................................................................... 44 3.3. Výdaje ........................................................................................................ 45 3.4. Granty ........................................................................................................ 47
4.
Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011–2013..................................... 49 4.1. Priorita Cestovní ruch ................................................................................ 50 4.2. Priorita Zvýšení kvality ţivota ve městě .................................................... 52
5.
Dotazníkové šetření ....................................................................................... 53
6.
SWOT analýza............................................................................................... 58 6.1. Silné stránky .............................................................................................. 59 6.2. Slabé stránky .............................................................................................. 60 6.3. Příleţitosti .................................................................................................. 61 5
6.4. Hrozby ....................................................................................................... 62 6.5. Plus minus matice SWOT analýzy ............................................................ 63 7.
Návrhová část ................................................................................................ 65 7.1. Vize, přehled prioritních oblastí a cílů....................................................... 66 7.2. Prioritní oblast 1: Kulturní infrastruktura .................................................. 67 7.2.1. Venkovní prostor vhodný k pořádání letních akcí .............................. 67 7.2.2. Hudební klub a Sokolovna .................................................................. 67 7.2.3. Kavárna/čajovna .................................................................................. 70 7.2.4. Revitalizace náměstí ........................................................................... 70 7.3. Prioritní oblast 2: Informovanost a aktivizace obyvatel ............................ 71 7.3.1. Kulturní časopis .................................................................................. 71 7.3.2. Kulturní web ....................................................................................... 71 7.4. Prioritní oblast 3: Cestovní ruch ................................................................ 72 7.4.1. Sochařské sympozium......................................................................... 73 7.4.2. Města dřevěných soch ......................................................................... 75 7.5. Moţnosti financování ................................................................................ 76 7.5.1. Program podpory kultury ve Zlínském kraji ....................................... 76 7.5.2. Dotace z ministerstev .......................................................................... 76 7.5.3. Dotace od Evropské unie .................................................................... 77 7.5.4. Soukromé zdroje ................................................................................. 78
Závěr ........................................................................................................................ 79 Resumé .................................................................................................................... 80 Summary .................................................................................................................. 80 Resümme ................................................................................................................. 80 Bibliografie .............................................................................................................. 81 Seznam tabulek ........................................................................................................ 85 Seznam grafů ........................................................................................................... 85 6
Seznam příloh .......................................................................................................... 85
7
Úvod Slavičín je menší město, které má necelých 7 000 obyvatel a nachází se v jihovýchodní části České republiky, asi 20 km od hranic se Slovenskem. V roce 2006 oslavilo 950 let od první písemné zmínky, ale i přes dlouhou tradici se zde nenachází mnoho historických kulturních památek. Slavičín spravuje několik kulturních organizací (Městské infocentrum, Městskou knihovnu, Městské muzeum a Městské kino). Tyto, ale také jiné organizace, se podílí na pořádání různých kulturních akcí ve městě. Jednotlivé organizace, kulturní akce, i další prvky celého kulturního prostředí budou zmapovány a zanalyzovány v této diplomové práci. Cílem diplomové práce je navrhnout vhodné projekty, které by měly přispět k rozvoji kultury ve Slavičíně. Bude se jednat o návrhy rozvoje kulturní infrastruktury, ale také o jednotlivé kulturní akce. Návrhy budou vycházet z jiţ zmiňované důkladné analýzy kulturního prostředí. „Strategické plánování je proces posuzování situace města a jeho možného vývoje (analýzy, profil města, scénáře atd.) za účelem návrhu vize města a časově ohraničeného souboru cílů (a na ně navazujících aktivit a projektů), indikátorů pro měření cílů, finančních rámců (které odpovídají reálným možnostem) a pravidel pro zavedení strategického plánu do běžného chodu města. Strategický plán by měl obsahovat kromě úvodu a závěru dvě klíčové části – analytickou část a návrhovou část“.1 Tato diplomová práce je proto rozdělena do několika částí. První část poskytuje základní informace o městě Slavičín – obecnou charakteristiku, kde je popsána například geografická poloha, místní části, partnerská města nebo členství v různých sdruţeních regionu. Dále je součástí kapitoly popis demografické struktury a stručná historie. Další část se zabývá analýzou kulturního prostředí. Podrobně jsou zde rozebrány historické památky nacházející se ve městě, kulturní instituce a akce, které pořádá a spravuje město Slavičín. Pozornost je věnována i institucím a akcím, které spadají pod jiná kulturní sdruţení. Následující kapitola obsahuje rozbor financování kultury ve Slavičíně (rozpočet, příjmy, výdaje a granty). Další část je věnována Strategickému plánu rozvoje města Slavičín na léta 20112013, kde jsou popsány projekty související s kulturou. Dotazníková část analyzuje výsledky vyplývající z průzkumu veřejného mínění, provedeném mezi obyvateli a další 1
PŮČEK, Milan a David KOPPITZ. Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Vyd. 1. Praha: Národní síť Zdravých měst ČR, 2012, s. 175-176.
8
část, obsahující SWOT analýzu, mapuje silné a slabé stránky a příleţitosti a hrozby kultury ve Slavičíně. Z výsledků této analýzy, ale také například z dotazníkového šetření poté vychází návrhová část práce. Zde jsou uvedeny návrhy projektů, které by ve Slavičíně mohly být uskutečněny. Poslední část práce se zabývá financováním kultury a tedy moţnými zdroji financování navrhovaných projektů. Realizace navrţených projektů záleţí na finančních moţnostech města nebo jiných subjektů, které by je chtěly uskutečnit. Tento strategický plán pak tedy můţe slouţit jako moţná inspirace.
9
1. Město Slavičín 1.1. Obecná charakteristika města Slavičín leţí na Moravě v jihovýchodní části okresu Zlín a spadá do Zlínského kraje. Katastrální výměra činí 55,84
. Nejvyšší nadmořská výška je 380 m a okolní
krajinu tvoří převáţně listnaté lesy.2 Panorama okolní krajiny určují Vizovické vrchy s nejvyšší horou Klášťov (753 m), Velký Lopeník (912 m) a Bílé Karpaty, kterým na jihu vévodí vrch Velká Javořina (970 m). Bílé Karpaty jsou od roku 1996 hlavně díky loukám, na kterých se vyskytují velmi vzácné rostliny, biosférickou rezervací UNESCO. Na Slavičínsku jsou významné pastviny s výskytem vstavačů, lilie zlatohlavé nebo sněţenky podsněţníku.3 V přilehlých lesích ţije dostatek vysoké zvěře, divokých prasat a na polích zajíců, koroptví a jiných zvířat. Rybařit je moţné v rybníku Slavík. Autorem znaku města, který byl schválen v roce 1970, je Jiří Louda. Zúţené horní modré pole děleného štítu zobrazuje stříbrnou biskupskou mitru se zlatým lemováním a červenou podšívkou na městském znaku. V dolním stříbrném poli je červená vykrajovaná kůţe, na níţ leţí zlaté ozubené kolo (symboly koţedělné a kovozpracující výroby). Biskupská mitra odkazuje na osobnost sv. Vojtěcha (patrona místního kostela). „V roce 985 pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu na území dnešního Slavičína. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát, a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu, jejího náhlého prozření, přijala osada název Slavičín.“4 Město Slavičín se skládá z místních částí Slavičín, Hrádek na Vlárské dráze, Divnice a Nevšová. Nevšová byla ke Slavičínu připojena 1. 1. 1980, leţí asi 4 km severozápadně ve výšce 412 m n. m. a protéká jí potok Nevšovka.5 Hrádek na Vlárské dráze je místní částí Slavičína od roku 1960 a od centra města je vzdálen 2 km, leţí ve výšce 356 m n. m. Jak uţ název Hrádek na Vlárské dráze napovídá, touto místní částí vede 2
Město Slavičín. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011-2013. Geografie a příroda. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-09-21] Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/geografie-a-priroda.html 4 Město Slavičín. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011- 2013. 5 Nevšová. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-09-21] Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/mistni-casti/nevsova/ 3
10
ţelezniční dráha a ţelezniční stanice je zde od roku 1888. Je to jediná zastávka ve Slavičíně a nese také název Slavičín.6 Divnice se staly místní částí roku 1964. Jsou vzdáleny asi 4 km a leţí v nadmořské výšce 352 m.7 I kdyţ tyto části oficiálně spadají pod město Slavičín, kaţdá má svoji samosprávu a také si zachovávají svoji určitou autonomii, zejména v dodrţování zvyků apod. (hody, fašanky). Slavičín náleţí do příhraniční části republiky sousedící na východě se Slovenskem. Logicky se tedy několik slovenských měst stalo pro Slavičín partnerskými městy a je s nimi udrţována přeshraniční spolupráce v různých oblastech. Jsou to obce Nová Dubnica, Uhrovec, Horné Srnie a Horná Súča. Město Slavičín je členem i dalších uskupení, které se sdruţují ke vzájemné spolupráci a rozvoji. První z organizací je Mikroregion Luhačovské zálesí, který se rozprostírá na hranicích regionů Valašska, Slovácka a Hané. Je typickou přechodovou oblastí, ve které se střetávaly prvky lidové kultury horského typu (Valašsko) s vlivy níţinných oblastí Slovácka a Hané, ze kterých vznikla typická lidová kultura, která se v mnohém zachovala dodnes. Etnograficky tak řadíme Luhačovské Zálesí do tzv. subregionu, který je podřazen velkým etnografickým regionům Valašsko, Slovácko a Haná.8 Cílem je společně se podílet na obnově a rozvoji regionu. Sdruţení podporuje například budování turistických a cyklistických tras, inline stezek nebo v zimě udrţování běţeckých stop. Dále je Slavičín členem Sdruţení obcí mikroregionu Jiţní Valašsko, které zahrnuje oblasti Hornolidečska, Luhačovského zálesí, Ploštiny, Vizovicka a Slušovicka. Tyto oblasti spolupracují zejména v rozvoji turistického ruchu. Zdařilým projektem je Trnková stezka, která se prezentuje například motty: „Na počátku byla švestka, na Valašsku trnka“, „Valašská stezka - zážitek všemi smysly“ nebo „Kraj s otevřenou náručí“. Stezka propaguje kouzlo malebných vesniček, klid panenské přírody, typické regionální potraviny (slivovice, kyselice, frgály) a další zajímavosti jako například ozdravné luhačovické
6
Hrádek na Vlárské dráze. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013. [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/mistni-casti/hradek-na-vlarske-draze/ 7 Divnice. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/mistni-casti/divnice/ 8 Profil. Luhačovské zálesí [online]. [cit. 2013-09-30]. Dostupné z: http://www.luhacovskezalesi.cz/mikroregion/
11
prameny, Vizovické trnkobraní nebo Barum rally.9 Propagace regionu jako celku pomáhá i menším městům tohoto sdruţení v rozvoji cestovního ruchu.
1.2. Demografická struktura obyvatelstva Podle statistiky Ministerstva vnitra České republiky byl počet obyvatel ve Slavičíně k 1. 1. 2013 6740 lidí a ţilo zde 3284 muţů a 3456 ţen.10 Na stránkách Českého statistického úřadu můţeme z Databáze demografických údajů za obce ČR vyčíst, ţe za poslední roky (od roku 2002) má počet obyvatel klesající tendenci. Děje se tak zejména kvůli vzrůstajícímu počtu lidí, kteří se z města odstěhovávají. Ve Slavičíně, ale i okolí je poměrně nouze o volná pracovní místa (na konci roku 2012 byla ve Zlínském kraji míra nezaměstnanosti 10,42 %11), proto se hlavně absolventi škol do města zpět nevrací a počet obyvatel klesá.
Tabulka 1: Tabulka přírůstků a úbytků obyvatel 12
Rok
Stav
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
1.1.
Přírůstek
Přírůstek
Přírůstek
Stav
přirozený
migrační
celkový
31.12.
2002
7133
56
45
96
122
11
-25
-15
7118
2003
7118
48
49
104
142
-1
-38
-39
7079
2004
7079
60
59
92
147
1
-55
-54
7025
2005
7025
70
59
68
100
11
-32
-21
7004
2006
7004
55
51
45
112
4
-67
-63
6941
2007
6941
62
45
83
119
17
-36
-19
6922
2008
6922
65
47
107
131
18
-24
-6
6916
2009
6916
55
53
68
139
2
-71
-69
6847
2010
6847
84
56
67
142
28
-75
-47
6800
2011
6835
53
67
63
108
-14
-45
-59
6776
2012
6776
56
54
87
137
2
-50
-48
6728
9
Jiţní Valašsko. Trnková stezka. Propagační materiál, 2011. Počty obyvatel v obcích. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. ©2010 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx) 11 Nezaměstnanost ve Zlínském kraji na konci roku 2012. Český statistický úřad [online]. ©2013 [cit. 201308-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/nezamestnanost_ve_zlinskem_kraji_na_konci_roku_2012 12 Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad [online]. ©2013 [cit. 2013-08-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm 10
12
K sestavení odpovídajícího strategického plánu rozvoje kultury ve městě (ale i jiných oblastí) je zapotřebí znát věkovou skladbu obyvatel, ale například i jejich dosaţené vzdělání. Kaţdá skupina má jiné poţadavky a priority, které je v plánu třeba zohlednit. Z následující tabulky můţeme vyčíst věkové sloţení obyvatelstva. Jedná se o stav v roce 2011, zjištěný při Sčítání lidu, domů a bytů. Nejpočetnější skupinu tvoří věková kategorie lidí od 30-39 let a následuje kategorie 50-59 let.
Tabulka 2: Obyvatelstvo podle věku13
Celkem
Ţeny
6 611
3 230
3 381
0-14
858
452
406
15-19
382
195
187
2-29
910
470
440
30-39
1 023
519
504
40-49
884
458
426
50-59
1 000
480
520
60-64
410
197
213
65-69
331
137
194
70-79
531
216
315
80 a více let
263
95
168
Obyvatelstvo celkem z toho ve věku
Muţi
Další tabulka zohledňuje kritérium vzdělání obyvatel. Nejvíce obyvatel ve městě dosáhlo středního vzdělání bez maturity (asi 35 %), dále pak úplného středního vzdělání s maturitou (asi 28 %). Poměrně velkou skupinu tvoří obyvatelé, kteří dokončili pouze základní vzdělání (asi 18 %) a následuje skupina vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (asi 12 %).
13
Vše o území. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. [cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/
13
Tabulka 3: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání 14
Celkem
Muţi
Ţeny
5 753
2 778
2 975
bez vzdělání
17
6
11
základní včetně
1 037
323
714
2 019
1 166
853
1 616
777
839
nástavbové studium
178
64
114
vyšší odborné
60
20
40
681
353
328
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z
toho
podle
stupně vzdělání
neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou)
vzdělání vysokoškolské
1.3. Historie města První písemná zmínka o městě pochází z roku 1256, avšak důkazy o osídlení této oblasti sahají aţ do pravěkých dob. V místním muzeu můţeme najít doklady mnohem starších kultur nalezených na tomto území (například broušené kamenné nástroje z neolitu, laténskou tuhovou keramiku, fragmenty halštatských nádob nebo různé nálezy ze slovanských mohyl).15 V roce 985 zde při misionářské cestě z Uher na Moravu pobýval sv. Vojtěch. Tato událost podle pověsti souvisí s názvem města. V roce 1256 byla osada dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku věnována jako léno Helembertovi de Turri. V té době zde jiţ stál kostel a fara a Slavičín byl městečkem s trţním, celním a hrdelním právem. Oblast Slavičínska byla ve 13., 17. a 18. století postiţena nájezdy Turků a Kuruců. Obyvatelstvo se tady ţivilo převáţně zemědělstvím. Existovala zde pouze tradiční řemesla, avšak v jednom speciálním řemesle místní lidé vynikali. Řemeslo se nazývalo
14
Vše o území. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. [cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/ CEKOTA, Vojtěch. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 1256-2006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 12-16. 15
14
zvěroklestičství – zvěroklestičům se také říkalo miškáři. Tomuto fenoménu je věnována expozice slavičínského muzea.16 Také další významná událost z historie města je v muzeu zdokumentována. Za 2. světové války se nad Bílými Karpaty, a tedy i nad Slavičínskem odehrála letecká bitva. Dne 29. srpna 1944 němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na místním hřbitově. Hrob je největším hromadným hrobem amerických letců na území České republiky.17 Velký význam měl pro Slavičín rozmach obuvnického a strojírenského průmyslu (oba souvisí se symboly ve znaku města). V roce 1860 zde Josef Pivečka postavil koţeluţnu, která počátkem 20. let přešla na tovární výrobu. Po 2. světové válce se továrna přejmenovala na Japis. Dnes se podnik jmenuje Prabos a vyrábí se zde hlavně pracovní obuv. K rozmachu strojírenství došlo se vznikem závodu Detona v roce 1936, který se později přejmenoval na Vlárské strojírny.18 V devadesátých letech 20. století zde velkého věhlasu dosahoval také zbrojní průmysl. Vojenský technický ústav výzbroje a munice ve městě funguje i dnes.19 Postupem let se ve Slavičíně budovaly nové inţenýrské sítě, stavěly nové domy, sídliště i veřejné budovy. Dnes zde najdeme poštu, zdravotnické středisko, nemocnici, dvě lékárny, poštu, dvě mateřské školy, dvě základní školy, gymnázium, střední odbornou školu, základní školu zvláštní a speciální, městskou polici, hasiče a působí zde mnoho spolků (ochránci přírody, zahrádkáři, Junák atd.).
2. Analýza kulturního prostředí 2.1. Historické památky Přestoţe historie oblasti, kde se dnes Slavičín nachází, sahá aţ do pravěkých dob a první písemná zmínka o městě je z roku 1256, historických kulturních památek na jeho 16
Historie Slavičína. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/historie/clanky-a-dokumenty-o-historii/historieslavicina.html 17 Tamtéţ. 18 Historie a památky Slavičína. Ondrášek [online]. ©2013 [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://www.diatelovo.estranky.cz/clanky/hystory.html 19 Město Slavičín. Slavičín – průvodce městem a okolím. Propagační materiál, 2010.
15
území moc nenajdeme. V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je jich zapsáno pět kostel sv. Vojtěcha, kaple Panny Marie, kříţ, zámek a záloţna.20
2.1.1. Záloţna Budova byla postavena dle návrhu architekta Josefa Schaniaka z Uherského Hradiště. Stavba započala v roce 1893 a po dokončení zde fungovala Rolnická záloţna, zaloţená jiţ v roce 1871. Budova záloţny slouţila také jako středisko kultury. V prvním patře byla umístěna knihovna, pořádaly se zde divadelní představení a vzdělávací přednášky. Také počátky pošty a doručovatelských sluţeb jsou spojeny s touto budovou. V roce 1902 zde vznikla i restaurace. Po únoru 1948 byla budova ve velmi zanedbaném stavu. Město Slavičín budovu záloţny odkoupilo v roce 1992 od podniku Restaurace a jídelny Zlín. V roce 1994 začalo restaurování budovy. Opravena byla okna, fasáda i prostranství před budovou, ale také interiéry - zejména nástropní ornamentální malba doplněná motivy hudebních nástrojů, provedená technikou secco, ve velkém společenském sále v prvním poschodí. Podkladem je vápenný kletovaný štuk, ohraničený štukovou římsou. Vnik malby je datován na přelom 19. a 20. století.21 Dnes se v přízemí nahází restaurace a v prvním poschodí jsou salonky, kde se pořádají oslavy, svatby apod. Záloţna byla prohlášena Ministerstvem kultury České republiky národní kulturní památkou 9. 11. 1998.22
2.1.2. Zámek Archeologický výzkum z roku 1978 potvrdil, ţe na místě dnešní barokní budovy z 18. století dříve stávala dřevěná stavba z konce 14. století, která byla později přebudována na pevnější kamennou budovu. Zámecká budova byla významným objektem v biskupském lénu Slavičín. V roce 1797 bylo léno Slavičín převedeno z rodu Jana Nepomuka 20
Nemovité památky. MonumNet . Národní památkový ústav [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=Kr&HiZe=&VybUzemi=1&sNazSidOb=slavi %E8%EDn&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=29.12.2 013&KodKr=72 21 CEKOTA, Vojtěch. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 1256-2006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 56-57. 22 Nemovité památky. MonumNet . Národní památkový ústav [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=162831&oKodKr=72&oNazSidOb=slavi%E8%EDn&Uz= B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=29.12.2013&Limit=25
16
Podstatského z Prusinovic k uţívání nadporučíkovi manfredského pluku Františkovi Buolovi. Za dobu existence zámku se zde však vystřídalo poměrně mnoho majitelů. Po rodu Buolů to byl baron August Lederer-Trattner, poté jeho vnuk, následoval brněnský velkoobchodník Hugo Ftáčník, poté Adalbert Hugo Renner a rodina Wichterlů. Od roku 1930 byl zámek trvale v nájmu a roku 1948 přešel zámek na stát. V lednu roku 1952 zámek převzala po vyvlastnění Zbrojovka Brno a. s., závod Bohuslavice. V roce 1991 rodina Wichterlů uplatnila restituční nárok a zámek s pozemky k němu náleţícími, jim byl navrácen. Zámek měl první elektrické osvětlení ze všech objektů ve Slavičíně. V budově v průběhu let fungovala scéna pro malé divadelní formy, loutkové divadlo, další místnosti pro zájmové činnosti a kinosál. Od roku 1953 zde bylo v provozu pohostinství a byly pro to upraveny některé místnosti v přízemí.23 K zámku náleţí také anglický park, kde byl v roce 1954 postaven hudební pavilon, dětské hřiště a letní divadelní scéna24, která se dnes vyuţívá zejména pro promítání letního kina. Dětské hřiště i ostatní části parku jsou postupně rekonstruovány. Dále se zde nachází kuţelna a antukové kurty. Zámek je zapsán od 3. 5. 1938 na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod číslem 2071.25 Od roku 1998 do roku 2001 prošla budova postupnou rekonstrukcí. V současné době je v přízemí budovy restaurace, kuchyň, sociální zařízení, kotelna a několik drobných provozoven. Patro tvoří soukromý byt, kanceláře lesní správy W + Š a dva sály pro společenské akce, kde se často konají svatby a oslavy.26
2.1.3. Kostel sv. Vojtěcha Kostel je nejstarší stavbou ve Slavičíně. Literatura udává, ţe jde o stavbu původně románského slohu, není však známo ani datum zaloţení, ani datum vysvěcení kostela. V odborné literatuře se uvádí zaloţení po roce 1095, ale před rokem 1141. V roce 1956 došlo k opravě chrámového zdiva a otloukáním omítky byl zdokumentován stavební vývoj 23
CEKOTA, Vojtěch. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 1256-2006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 54-55. 24 Tamtéţ. 25 Nemovité památky. MonumNet – Národní památkový ústav [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=125249&oKodKr=72&oNazSidOb=slavi%E8%EDn&Uz= B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=29.12.2013&Limit=25 26 CEKOTA, Vojtěch. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 1256-2006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 54-55.
17
kostela. Nejstarší stavba, která zde stála, byla výrazně kratší, neţ je nynější, byla samostatná a bez věţe. Tu nahrazovala dřevěná zvonice, stojící nejspíše před vchodem kostela. Samotný kostel začínal na úrovni dnešního kůru a končil v místech okraje bočních kaplí směrem k hlavnímu oltáři. Dokazuje to vybourané zdivo na půdě. V roce 1668 byly na náklady majitele divnického panství Zdeňka ze Zástřizl, přistaveny obě dnešní boční kaple, a tak mohl kostel pojmout více věřících. V roce 1960 byl přistaven i kůr a věţ na náklady stejného dobrodince. Ke konci 17. století tedy kostel získal v podstatě dnešní architektonický vzhled.27 Do dnešní doby se zachovala pískovcová křtitelnice s letopočtem 1660 a písmeny ZZZ (patrně iniciály Zdeněk Zástřizl ze Zástřizl). V roce 1894 byl pořízen nový dřevěný oltář v secesním slohu, podle návrhu olomouckého řezbáře Františka Cellera. Dominantou oltáře byla aţ do roku 1975 socha sv. Vojtěcha, umístěná v centrální části oltáře, který dosahoval aţ ke klenbě presbytáře. Ve stejném roce došlo k obnově dřevěné kazatelny. Nový liturgický prostor byl upraven roku 1975 a na zadní stěnu presbytáře byl pověšen obraz Josefa Blaţka z roku 1862, na němţ je sv. Vojtěch, jak křtí uherského krále Štěpána. Obraz zde visí dodnes. Kvůli poţáru v roce 1775, a také 1. a 2. světové válce, kdy byly zabaveny kostelní zvony, se v kostele vystřídalo zvonů hned několik. Nyní má kostel zvony čtyři. Zvon sv. Vojtěch, zvon sv. Josef, zvon sv. Jan Nepomucký a nejmladší zvon sv. Radim, který byl vysvěcen v roce 1997 k miléniu sv. Vojtěcha. Dedikace kostela sv. Vojtěchovi do roku 1671 lze vysvětlit jen na základě tradic. Souvisí s tím také místní pověst o sv. Vojtěchovi. Nejstarší zápis o zasvěcení kostela je uveden v nejstarším dochovaném svazku slavičínských matrik z roku 1671. Jako patron kostela je zde uveden sv. Vojtěch (Adalbert) a spolupatronka sv. Cecílie.28 Kostel byl po dobu svého trvání několikrát opravován. V posledních desetiletích bylo například opraveno průčelí kostela a věţe, byly vyměněny lavice v kostele, obloţení stěn a zavedeno plynové topení. Opravovala se také střecha. Kostel sv. Vojtěcha byl zapsán na seznam nemovitých kulturních památek České republiky 3. 5. 1958 pod číslem 2073.29
27
CEKOTA, Vojtěch. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 1256-2006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 47-49. 28 Tamtéţ 29 Nemovité památky. MonumNet – Národní památkový ústav [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=134832&oKodKr=72&oNazSidOb=slavi%E8%EDn&Uz= B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=29.12.2013&Limit=25
18
2.1.4. Drobné sakrální stavby Do této skupiny památek spadají různé kaple, kříţe, sochy svatých, boţí muka atd. Ve Slavičíně a jeho místních částech se těchto staveb nachází několik. Kaplička Panny Marie Sedmibolestné je od roku 1958 památkou a je zapsána na seznamu nemovitých památek.30 Postavena byla na konci 18. století. Mimo jiné interiér zdobí obraz Panny Marie Pomocné a štít nese nápis „Zůstaň stále matkou lidu svému“. V místní části Divnise se nachází kaple Panny Marie Královny míru, vysvěcená v roce 1992. Další kaplička Panny Marie stojí v Hrádku na Vlárské dráze a Kaple Panny Marie Svatohostýnské je v Nevšové. Dále se na území Slavičína nachází kříţe, které se často stavěly jako upomínky na neštěstí, jako poděkování za vyslyšení proseb nebo jako prosba za další pomoc a ochranu. Pískovcový kříţ se nachází před hřbitovní zdí u hlavního vstupu ke kostelu, další stojí od roku 1780 na Šabatci31 a je ohrazen ţelezným plotem. Na zaniklém Cholerovém (v místním podání Morovém) hřbitově je další pískovcový kříţ s postavou Ukřiţovaného Krista a plastikou světice s kříţem na podstavci. Jeden je také umístěn na konci ulice Luhačovská. Před hřbitovní zdí u vchodu ke kostelu stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého a pískovcová socha sv. Floriana je také před farní zahradou, kde dříve stála socha kamenná.32
2.2. Městský úřad Slavičín Městský úřad Slavičín v rámci pověřeného městského úřadu vykonává státní správu pro obce Slavičín, Bohuslavice nad Vláří, Lipová, Petrůvka, Rudimov a Šanov. Obcí s rozšířenou působností pro město Slavičín jsou Luhačovice. Organizační strukturu městského úřadu tvoří úřad starosty, místostarosty, tajemníka, šesti odborů (ekonomický, sociálních věcí, správní, ţivotního prostředí a správy majetku, odbor investic a stavební úřad) a sekretariát. Pod úřad starosty spadá několik organizačních sloţek. Jsou jimi Městská policie a dále pak sloţky v rámci této práce
30
Nemovité památky. MonumNet – Národní památkový ústav [online]. [cit- 2013-12-30]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=136564&oKodKr=72&oNazSidOb=slavi%E8%EDn&Uz= B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=29.12.2013&Limit=25 31 Slavičín se územně člení na čtvrtě: Malé Pole, Hrubé Pole, Vlára, Šabatec, Lukšín, Zahradní čtvrť a Střed 32 CEKOTA, Vojtěch a kol. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 12562006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 49-51.
19
klíčové – Městská knihovna, Městské muzeum a Městské turistické a informační centrum.33
2.3. Městské turistické a informační centrum Infocentrum poskytuje informační sluţby turistům, ale i občanům. Sídlí v centru města, takţe je dobře dostupné. Návštěvníkům je zde k dispozici široká škála propagačních materiálů a literatury o Slavičíně. Poskytují informační broţury o městě a vybraných kulturních institucích (např. muzeum) nebo také o zajímavostech (např. Pivečkův lesopark). Dále zde nabízí různé plány a mapky města, tras cyklostezek, materiály o okolních turistických cílech (např. Hostětín), a také o větších organizačních celcích, kterých je Slavičín členem (Jiţní Valašsko, MAS Luhačovské zálesí, Východní Morava, Zlínský kraj). Infocentrum prodává i upomínkové předměty, jako například pohlednice nebo turistické známky. Návštěvníci se zde dozvědí o připravovaných akcích ve městě i okolí. V prostorách infocentra je k dispozici bezplatný veřejný internet.34 Infocentrum monitoruje svou návštěvnost a vyuţívání jeho sluţeb. Od ledna roku 2011 byl Českou centrálou cestovního ruchu zaveden elektronický systém monitoringu návštěvnosti infocentra. Infocentrum sleduje počty svých klientů (cizinců zvlášť) nebo způsob jednání s nimi (v roce 2011 bylo asi s 80 % klientů jednáno osobně a s 20 % telefonicky nebo emailem). V následující tabulce jsou uvedeny počty obslouţených klientů v letech 2009-2012.35
Tabulka 4: Návštěvnost infocentra v letech 2009-2012, vlastní zpracování36
Celkem Cizinci
2009 6 500 160
2010 5 500 46
2011 8 500 29
2012 7 983 18
33
Organizační struktura. Slavičín – oficiální stránky [online]. ©2000-2013 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mestsky-urad-slavicin/organizacni-struktura.html 34 Městské infocentrum Slavičín. Slavičín – oficiální stránky [online]. ©2000-2013 [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/informacni-centrum/mestske-infocentrum-slavicin.html 35 Městský klub a infocentrum. Hodnocení činnosti za léta 2009-2012. 36 Tamtéţ.
20
Infocentrum je sídlem redakce Slavičínského zpravodaje. Tento měsíčník vychází pravidelně jiţ od roku 1977. Do domácností ve městě Slavičín a jeho místních částech je dodáván zdarma. Poskytuje informace o aktuálním dění ve městě, o místních institucích, přináší zprávy z radnice, obsahuje společenskou kroniku nebo pozvánky na akce pořádané ve městě.37 Zároveň infocentrum rediguje a aktualizuje internetové stránky města www.mesto-slavicin.cz, kde se nachází kompletní informace o Slavičíně. Stránky jsou často aktualizovány a mohou být dobrým informačním zdrojem jak pro občany města, tak i pro turisty. Na úvodní straně se návštěvník dozví aktuality z dění ve městě nebo zde najde pozvánky na připravované akce (nejen akce města, ale i dalších většinou příspěvkových nebo neziskových organizací). Jsou zde i rychlé odkazy na informace o knihovně, informačním centru, muzeu, nemocnici, policii nebo kině. Stránky dále uvádějí základní údaje o městě. Najdeme zde články o historii a geografii, o zastupitelstvu, radě, zveřejněny jsou zde i různé dokumenty o rozpočtu, dotacích atd. Sekce o městském úřadě je uţitečná pro občany města. Obsahuje popis struktury městského úřadu, jeho odborů, seznam kontaktů, různé formuláře a tiskopisy, a také úřední desku. Pod hlavičkou infocentra najdeme informace o turistickém centru, knihovně, muzeu, Sokolovně a jiných kulturních institucích (tato databáze je však poměrně zastaralá a neaktualizovaná). Součástí stránek je také kalendář akcí a fotogalerie. Celkově jsou stránky poměrně přehledné a aţ na nedostatečné aktualizace databází firem a institucí, podávají komplexní informace o městě. V letošním roce infocentrum zaloţilo také svou stránku na sociální síti Facebook, která je v poslední době velmi populární, nejen mezi mladými lidmi. Vkládá sem zejména pozvánky na různé akce a fotografie pořízené během jejich konání. Ve správě infocentra je kulturní dům Sokolovna, který je majetkem města. Postavena byla v roce 1927.38 Konají se zde nejrůznější kulturní, společenské a vzdělávací akce. Pronájem Sokolovny je moţný na základě nájemní smlouvy s Městským klubem. Pro město Slavičín, příspěvkové organizace města a neziskové subjekty v rámci města platí niţší sazba nájemného nebo jsou tyto subjekty od platby nájemného osvobozeny úplně. Mezi akce, které zde pravidelně probíhají, patří plesy. Ty mají ve městě dlouholetou tradici, jsou velmi oblíbené a v masopustním období se jich tu pořádá zpravidla téměř 37
Slavičínský zpravodaj. Slavičín – oficiální stránky [online]. ©2000-2013 [cit. 2012-08-13]. Dostupné z: http://www.mestoslavicin.cz/redakce/index.php?xuser=99529898733582176&lanG=cs&portal=1075&slozka=26489&clanek= 26489 38 Z historie slavičínské Sokolovny. Společnost pro podporu lidí s mentálním postišením v ČR. [online]. ©1998-2013 [cit. 2013-20-08]. Dostupné z: http://www.spmp.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=126303
21
jedna desítka. Kaţdoročně se koná Farní ples, Ples ZUŠ Slavičín, Valašský bál, Ples města, Studentský ples, Maškarní fašankový ples, Sportovní ples, Ples ZUŠ Vlára a Ples po našem. Dále se v Sokolovně pořádají různé koncerty, divadla, besedy, ochutnávky vína a jiných produktů, oslava Svátku matek, Svátku práce, MDŢ, zkoušky divadelních spolků, výprodeje a další akce. V Sokolovně promítá také stálé kino. V roce 2006 byla Sokolovna zrekonstruována v rámci projektu Centrum kulturních a sportovních tradic ve Slavičíně, který byl ze 75 % placen z fondu ERDF Evropské unie z programu Iniciativy společenství INTERREG IIIA, z 5 % Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a ze zbývajících 20 % z rozpočtu města Slavičín. V roce 2013 došlo také k zateplení budovy a celkové renovaci fasády objektu.39 Infocentrum spravuje Městské muzeum, Pivečkův lesopark a prodává vstupenky na akce pořádané ve městě i v okolí. Zajišťuje hlášení městského rozhlasu, který většinou informuje o důleţitých informacích týkajících se například přerušení dodávek elektrické energie, vody apod. Provádí také výlep plakátu na veřejných plakátovacích plochách. Výlep všech pozvánek, aktualit, reklam apod. je zpoplatněn. Výjimku mají organizace zřizované městem Slavičín, které jsou od poplatku osvobozeny.40 Infocentrum má dvě stálé zaměstnankyně, které se starají o chod infocentra, plánují akce atd. Jelikoţ je ale příprava kulturních akcí náročná, a i v průběhu a po jejich skončení je zapotřebí více lidí, infocentrum spolupracuje s pracovníky veřejně prospěšných prací. Tito zajišťují také například technickou výpomoc při vylepování plakátů nebo údrţbě kulturních zařízení.41 Další aktivitou infocentra je koordinace kulturních akcí ve městě. Infocentrum pravidelně sestavuje na svých webových stránkách kulturních kalendář, ve kterém jsou zaznamenány plánované akce. Infocentrum zabezpečuje a pořádá různé městské kulturní akce. Plán akcí se navrhuje rok dopředu a zastupitelstvo poté schválí rozpočet, se kterým bude moci nakládat.42 Pravidelnými akcemi, které infocentrum pořádá, jsou Fašanky, Valašský kumšt pro radosť aj uţitek, Svatovojtěšský jarmark, Park párty, Jak to dělali naši
39
Dotace a granty. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/dotace-a-granty/dotace-od-evropske-unie/ 40 Městské infocentrum Slavičín. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/informacni-centrum/mestske-infocentrum-slavicin.html 41 Městský klub a infocentrum. Hodnocení činnosti za léta 2009-2012. 42 ŢÁKOVÁ, Zuzana. Pracovnice Městského turistického a informačního centra [ústní sdělení]. Slavičín: 11. 11. 2013
22
staříčci nebo Rozsvícení vánočního stromu. Mezi další akce patří různé koncerty, divadla, besedy, oslavy významných svátků apod.
2.3.1. Akce pořádané Městským infocentrem Fašanky Tradiční průvod masek se koná v závislosti na církevním kalendáři kaţdoročně šest týdnů před Velikonocemi. Tradice se zde stále udrţuje a od rána obchází domy ve městě průvod masek a zve obyvatele na večerní Končinovou zábavu, spojenou s pochováváním basy, ukončením masopustu a začátkem Velikonočního půstu. V místních částech Divnice, Hrádek na Vlárské dráze a v Nevšové chodí také samostatné průvody fašanek, většinou pořádané místním dobrovolným sborem hasičů. Peníze, které průvod vybere, jsou poté věnovány potřebným, prostřednictvím místních organizací, jako je Charita svatého Vojtěcha nebo Městská nemocnice.
Valašský kumšt pro radosť aj uţitek Tato akce se koná většinou předposlední pátek před Velikonocemi v místní Sokolovně. Lidoví umělci předvádějí tradiční zdobení kraslic, keramiky, perníčků, výrobu papučí, tkaní na kolovrátku, pletení proutěných košíků a tatarů nebo slaměných ošatek. Návštěvníci se zde mohou inspirovat, zakoupit si produkty, a také se dozvědět více o starých řemeslech. Akce je doprovázena kulturním programem, ve kterém většinou účinkují ţáci místních škol nebo místní folklorní soubor.
Svatovojtěšský jarmark Jarmark se koná v neděli následující po svátku sv. Vojtěcha. Na Horním náměstí probíhá stánkový prodej (v posledních letech se zde ale bohuţel prodává čím dál více oblečení a podobných artiklů, které nemají s řemesly nebo tradicí moc společného). V doprovodném kulturním programu má své místo historická hudba, šerm, kejklíři, předvádění starých řemesel, soutěţe pro děti apod.
23
Park párty Dříve se tato akce konala v měsíci květnu pod názvem Májový den. V roce 2009 byla přesunuta aţ na červenec (na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje). V roce 2012 poprvé současně probíhala i pivní slavnost s ochutnávkami zejména menších pivovarů. Akce se odehrává v zámeckém parku, na letní scéně kina a v přilehlém okolí (fotbalovém stadionu, kuţelně, volejbalových kurtech). V parku jsou postaveny stánky s občerstvením a různým zboţím. Vystupují zde místní zájmové skupiny a spolky (například Junák). Dále jsou na programu estrádní pořady, vystoupení kapel, dětské sportovní soutěţe, atrakce (kolotoče, skákací hrady, jízda na koních), fotbalové, volejbalové a kuţelkářské turnaje, exhibiční vystoupení hasičů, záchranářů, kynologů a motorkářů.
Jak to dělali naši staříčci Tato akce probíhá většinou druhý víkend v měsíci září na Horním náměstí a v Městském muzeu. Jelikoţ se jedná o období ţní nebo těsně po nich, jsou zde prezentovány staré tradice a řemesla. Vystupují zde lidové kapely a krojované soubory.
Rozsvícení vánočního stromu Jiţ tradičně se akce uskutečňuje první pátek v prosinci na Horním náměstí. Dříve byla akce spojena s Dětským jarmarkem Nadace Jana Pivečky, kde se předváděla tradiční řemesla (tvoření svíček z medových pláství, řezbářství, pečení kaštanů, lití olova atd.). Součástí byla i dětská výtvarná soutěţ. Dnes akci provází stánkový prodej (opět ne vţdy s tradičním zboţím nebo zboţím spojeným s adventní dobou, coţ akci ubírá kredity a působí mnohdy spíše jako obyčejná trţnice). Program probíhá uţ dopoledne a vystřídají se v něm účinkující z místních školek, základních i středních škol s pásmy koled, vánočních básní a písní. Dále pak vystupují kapely, které se občas do vánočního programu moc nehodí. Kaţdoročně je zde zařazen proslov starosty města s vánočním přáním a vyvrcholením programu je rozsvícení vánočního stromu a následný ohňostroj.
24
2.4. Knihovna Historie knihovny ve Slavičíně sahá aţ do roku 1897. Počátky jsou spojovány se zaloţením čtenářsko-ochotnického spolku Palacký. Knihovna sídlila nejprve v budově záloţny a půjčovala knihy zdarma, poté se několikrát stěhovala (většinou do nevhodných budov). Sídlila v místní Orlovně, zrušených hostincích nebo bývalé porodnici. V roce 1966 vznikla Knihovna sdruţeného klubu Druţba Slavičín sloučením místní Lidové knihovny a odborové knihovny Svitu (dříve Japis), která byla zaloţena panem Zdeňkem Pivečkou. Knihovna se opět přestěhovala, tentokrát do jednoho křídla slavičínském zámku. V roce 1992 proběhlo předposlední stěhování do uvolněné části hasičské zbrojnice, kde získala výhodnější a větší prostory, dobře umístěné v blízkosti škol a sídlišť. To se odrazilo na návštěvnosti knihovny. Získáním prvního počítače v roce 1994 započala automatizace knihovny.43 Od roku 2001 je zřizovatelem město Slavičín a knihovna byla transformována do organizační sloţky města Slavičín - Městský klub a knihovna Slavičín. V roce 2005 město zakoupilo pro potřeby kulturních a vzdělávacích aktivit dům č. p. 255 Horákovu vilu, pocházející z roku 1936, která se stala od 1. srpna 2011 i novým sídlem knihovny. Rekonstrukce této budovy byla umoţněna díky dotaci Evropské unie z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava. V okolí knihovny byl vybodován menší parčík s posezením a naučnou stezkou. Knihovna má také pobočky v místních částech Nevšová a Divnice.44 Nyní knihovna nabízí oddělení beletrie pro dospělé čtenáře, oddělení naučné literatury a dětské oddělení. Knihovna má svůj on-line katalog, pomocí kterého se čtenář můţe seznámit s knihovním fondem, sledovat stav čtenářského konta nebo rezervovat publikace a dokumenty. Součástí knihovny je i historický kniţní fond, který obsahuje svazky naučné literatury i beletrie vydané v rozmezí let 1777-1945. Tyto vzácné tisky byly městu Slavičín a poté knihovně věnovány spolu se sestavou staroţitného nábytku příbuznými původních majitelů Horákovy vily. Nyní jsou uloţeny v tzv. Horákově
43
CEKOTA, Vojtěch a kol. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 12562006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 105-108. 44 O knihovně – historie a současnost. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-0712]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/informacni-centrum/mestska-knihovna/o-knihovnehistorie-a-soucasnost.html
25
studovně, pojmenované na počest bývalého vlastníka těchto dokumentů - MUDr. Lumíra Horáka.45 Budova disponuje několika sály, klubovnami a výstavní galerií, kde často vystavují místní umělci nebo zde bývají výstavy ţáků mateřských školek a základních škol. Prostory v knihovně vyuţívají ke své činnosti místní spolky, například Klub důchodců, Diaklub, Klub vojenských důchodců, divadelní spolek SemTamFór, sdruţení handicapovaných dětí Přátelé z lásky, místní organizace Českého svazu ochránců přírody, Sdruţení slavičínských výtvarníků, Mateřské centrum a další. Široká veřejnost zde můţe vyuţívat připojení k internetu na 8 počítačích, WI-FI nebo venkovním infoboxu. Kromě výpůjčních sluţeb knihovna také pořádá besedy pro čtenáře i veřejnost, přednášky o historii a osobnostech slavičínského regionu, ochraně přírody, zdraví, přednášky k doplnění výuky literatury, přírodovědy a historie, besedy s významnými osobnostmi i spisovateli, knihovnické lekce pro děti a mládeţ z informatiky, recitačně-hudební a národopisné programy a výstavy. Organizuje akce pro školy, kdy na program zařazuje různé hry, kvízy, výtvarné dílny apod. Knihovna se zabývá i ediční činností, vydala medailony spisovatelů, regionálních osobností z historie spolků nebo články z národopisné oblasti.46 Knihovna získala titul „Knihovna roku 2013 Zlínského kraje“. Akci připravila Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve spolupráci s Odborem kultury Zlínského kraje. Titul získaly čtyři knihovny – za kaţdý okres v kraji jedna. Hodnotil se odborný přístup, schopnost drţet krok s moderními informačními technologiemi, nápaditost při pořádání kulturních akcí a stejně tak i vstřícnost a ochota pracovníků knihoven ke čtenářům.47 Nástrojem, který přehledně zobrazuje portfolio produktů, je matice šíře sortimentu. Jsou v ní uvedeny produkty, které knihovna nabízí svým klientů (ti jsou rozděleni do skupin), získané z kalendáře akcí.
45
O knihovně – historie a současnost. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-0712]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/informacni-centrum/mestska-knihovna/o-knihovnehistorie-a-soucasnost.html 46 Tamtéţ. 47 Kraj ocenil práci veřejných knihoven. Zlínský kraj [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/kraj-ocenil-praci-verejnych-knihoven-aktuality-9175.html
26
Tabulka 5: Matice šíře sortimentu knihovny, vlastní zpracování48
Šíře sortimentu sluţeb Předškolní děti
Školní děti
Studenti
Dospělí
Senioři
Rodiny s dětmi
Ʃ
-
+ + + + +
+ + + + + -
+ + + + + -
+ + + + + -
+ + +
4 4 3 3 5 2 2
Literárně historické toulky Slavičínem Superčtenář Čtenářem od batolete
+
+ + -
+ -
-
-
+ +
3 1 2
Knihovnička skřítka Nezbedníčka Akce pro školy Týden knihoven Kniţní wellness
+ + -
+ + -
+ +
+ +
+ +
+ + -
2 1 6 3
Knihovnické informační kurzy Hloubka produkční řady
3
+ 10
+ 9
+ 8
+ 8
7
4
Segment Výpůjčky knih a časopisů Internet Přednášky a besedy Autorská čtení Výstavy Setkání s tajemnem Pohádkiáda
Z matice šíře sortimentu vyplývá, ţe knihovna nabízí široké spektrum sluţeb všem skupinám návštěvníků. Nejvíce se ale zaměřuje na děti školního věku. Pořádá pro ně řadu jak vzdělávacích, tak i zábavných akcí. Spolupracuje také s místními školami. V rámci těchto aktivit se snaţí děti naučit chodit do knihovny jiţ od útlého věku, aby si ke knihovně vytvořily vztah.
2.5. Muzeum Vznik muzea souvisí s činností Vlastivědného krouţku, později přejmenovaného na Klub přátel historie Slavičínska. Jeho členové za pomoci dobrovolníků shromaţďovali exponáty pro výstavu k výročí 700 let od první písemné zprávy o městě Slavičín. Jednalo se o archeologické, etnografické předměty i výrobky místních továren. První komplexní 48
Kalendář akcí. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-07-12]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/informacni-centrum/mestska-knihovna/kalendar-akci.html
27
výstava nashromáţděných předmětů se konala v roce 1956 ve slavičínské škole, dnešní Městské nemocnici. Poté byly předměty uloţeny v pamětní síni na Horním náměstí. Po zbourání této budovy byla sbírka přemístěna do bývalé hájenky u zámeckého parku. 3. 7. 2002 byl sbírkový fond zapsán do Centrálního fondu evidence sbírek spadající pod Ministerstvo kultury České republiky. Po uplatnění restitučních nároků původních majitelů na budovu hájenky se muzeum přestěhovalo do prostor budov č. p. 102 a 103 na Horním náměstí. Budovy bylo nutné zrekonstruovat, ale jelikoţ na zrealizování nebylo dostatek financí, musela rekonstrukce proběhnout na více etap.49 Slavnostní otevření muzea na Horním náměstí se uskutečnilo v září roku 2003. Rekonstrukce skončila v červenci roku 2006. Investiční akce pod názvem "Muzeum archeologie, tradičních řemesel a letecké bitvy nad moravskoslovenským pomezím v roce 1944" byla realizována za podpory Evropské unie z fondu ERDF z programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA ČR SR.50 Nové prostory byly vyuţity pro umístění archeologických nálezů od nejstarších dob. Exponáty dokreslují obraz doby kamenné, ale jsou zde i nálezy, které jsou poměrně mladší, zejména z období středověku. Vystavené kosterní pozůstatky v nainstalovaném hrobě přibliţují ritus pohřbívání v období silného osídlování tohoto kraje slovanskými rody. Část muzea byla věnována letecké bitvě nad Bílými Karpaty, která se 29. srpna roku 1944 odehrála ve vzdušném prostoru Slavičína a jeho blízkého okolí. Vystaveno je zde mnoho součástek a zbraní z amerických a německých letounů, přímých aktérů tohoto souboje. Vše je doplněno bohatou fotodokumentací, také originálem německého leteckého motoru z letounu Me 109 G6 a spoustou jiných, i osobních věcí pilotů obou bojujících stran. V depozitu muzea je uloţeno mnoho fotografického materiálu, zachycujícího změny v samotném Slavičíně, ale i v okolních vesnicích. „Velmi obsáhle jsou zde zadokumentovány různé sportovní, kulturní a politické akce (staré psané záznamy, fotografie apod.), výstavba města, živelní pohromy a mnoho dalšího. Jsou zde záznamy o starých řemeslech, tradicích a zvyklostech, z nichž mnohé již s odstupem času zanikly.“51 Je to například v našem kraji dříve hojně provozované zvěroklestičství.
49
CEKOTA, Vojtěch a kol. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 12562006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 105-108. 50 Muzeum archelogie, tradičních řemesel a letecké bitvy nad moravskoslovenským pomezím v roce 1944. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.mestoslavicin.cz/cs/mesto-slavicin/dotace-a-granty/dotace-od-evropske-unie/jak-to-delali-nasi-staricci-2010.html 51 Město Slavičín. Městské muzeum Slavičín. Propagační materiál, 2006.
28
V rámci spolupráce s obcí Uhrovec byla v muzeu umístěna expozice přibliţující ţivot dvou významných osobností Uhrovce Ľudovíta Štúra a Alexandera Dubčeka.52 V roce 2010 se podařilo uskutečnit projekt ve spolupráci s městem Horné Srnie „Jak to dělali naši staříčci“, který byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Cílem bylo představit veřejnosti způsob ţivota našich předků, kteří v přeshraničním regionu ţili v období Velké Moravy a poukázat na společné historické události. V areálu Městského muzea ve Slavičíně byla vybudována stálá expozice obce Horné Srnie, kryté zpevněné plochy pro historické exponáty zemědělské činnosti, exponáty historického obydlí, expozice česko-slovenských řemesel v rekonstruované místnosti, provedeny sadové úpravy a doplněno vybavení.53
2.6. Kino První filmové promítání ve Slavičíně proběhlo v roce 1927 a zřizovatelem kina bylo sokolské hnutí. Kino bylo jedním z hlavních motivů pro vybudování Sokolovny, kde se kino promítá dodnes. „S výjimkou 2. světové války, kdy si kino přivlastnila německá Říše, byla zřizovatelem kina TJ SOKOL Slavičín a to do června roku 1946, kdy byla kina znárodněna. Pak se stal zřizovatelem Závodní klub DRUŽBA a to do roku1992. Ve zřizovatelství kina se pak vystřídali Okresní správa kin a Město Slavičín a od roku 1996 je jím soukromá osoba s finanční podporou města.“54 V současné době mají „obyčejná“ kina velkou konkurenci v podobě velkých multiplexů v nákupních centrech, kde mohou návštěvníci nové filmy vidět krátce po světové premiéře za pomoci nejnovějších technologií. Na návštěvnosti kina ve Slavičíně se tento fakt také podepisuje a návštěvníků ubývá. Významný je ale projekt Film a škola. Projekt je realizován od roku 2000 a zapojilo se do něj přes 20 filmových klubů v České republice. Cílem je, aby se zejména studenti seznámili s významnými díly světové i české
52
Expozice muzea. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-07-16]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/dotace-a-granty/dotace-od-evropske-unie/jak-to-delali-nasistaricci-2010.html 53 Jak to dělali naši staříčci (2010). Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-0716]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/dotace-a-granty/dotace-od-evropskeunie/jak-to-delali-nasi-staricci-2010.html 54 80 let kina ve Slavičíně. Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením v ČR [online]. ©1998-2013 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://www.spmp.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=127715
29
kinematografie.55 Ve Slavičíně se projekt realizuje ve čtyřech kategoriích a zahrnuje předškolní i školní mládeţ. Projekce pro mateřské školy je první kategorií. Jednou za měsíc se promítají pásma krátkých filmů s pohádkovou tématikou, určené pro nejmenší diváky. Dále je zde kategorie Bijásek promítající jednou za čtrnáct dní animované i hrané filmy pro děti i dospělé. Třetí kategorií je projekt Film a škola pro ţáky středních škol s projekcí ze "Zlatého fondu světové kinematografie" a čtvrtou kategorií je „Do kina v sobotu“. Kaţdou druhou sobotu se koná promítání klenotů naší i světoví kinematografie, vţdy je zaměřeno na určitou oblast (např. argentinský film, italský apod.) a návštěvníci si mohou sami vybrat ze dvou nabízených filmů.56 Dále pak kino promítá vybrané aktuální a nové filmy nebo filmy v rámci tzv. filmového klubu, kde se uvádí většinou filmy pro náročnější publikum. Letní kino promítá v červenci a srpnu na letní scéně v zámeckém parku (dvakrát - třikrát týdně).
2.7. Jan Pivečka a Nadace Jana Pivečky Jan Pivečka byl významným slavičínským rodákem. Narodil se zde 19. 10. 1919. Navštěvoval Gymnázium v Uherském Hradišti a maturoval na Obchodní Akademii v Brně. Jelikoţ mělo v jejich rodině velkou tradici ševcovství, vyučil se také tímto řemeslem. Pracoval v otcově továrně ve Slavičíně, kde si po Baťově vzoru zaloţil Závodní učňovskou školu a vychoval zde mnoho mladých spolupracovníků pro podnik. Po druhé světové válce se stal prvním předsedou Svazu československého obuvnického průmyslu. Poté přijal práci v Baťově podniku a odcestoval do Indie. Pracoval v Pákistánu, na Ceylonu a v Batávii na Jávě (dnes Srí Lanka a Indonésie). Později pracoval v Tunisu, Alţíru, Maroku, Francouzské západní Africe, Belgickém Kongu, jiţní Africe, jiţní Rhodesii a Keni, kde pomáhal organizovat výrobu. Vedl také továrnu na syntetickou obuv v Německu. Po její likvidaci začal pracovat jako nezávislý poradce pro obuvnický průmysl na různých
55
Film a škola. Asociace českých filmových klubů [online]. [cit. 2013-08-26]. Dostupné z: http://www.filmaskola.cz/ 56 Projekt \"Film a škola\" ve Slavičíně má za sebou již 5 let trvání. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-08-26]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/informacnicentrum/mestske-kino/stale-kino/sobotni-film-a-skola/projekt-film-a-skola-ve-slavicine-ma-za-sebou-jiz-5let-trvani.html
30
projektech obuvnického a koţedělného sektoru ve světě, zejména v rozvojových zemích, mj. jako představitel UNIDO a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.57 Do vlasti se neplánovaně vrátil aţ po 44 letech, kvůli politickým změnám v Československu v roce 1948 a znárodnění rodinného podniku. V roce 1992 inicioval na základech bývalé Baťovy školy práce zaloţení Mezinárodní školy moderního obuvnictví ve Zlíně. Podporoval také ekologické spolky v oblasti Bílých Karpat. V roce 1996 zaloţil Nadaci Jana Pivečky, jejíţ hlavní motto je: „Nikdy se nevzdávej!“.58 Nadace spolupracuje se školami a motivuje ţáky a studenty k aktivitám, jeţ pomáhají k rozvoji talentů a získání zkušeností. Pořádá zejména besedy a přednášky na školách, organizuje studentské soutěţe, umoţňuje studentům účast v mezinárodních soutěţích a na stáţích v zahraničí a úzce spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi, dětskými domovy, městem, institucemi státní správy, regionálními umělci a občany nejen města Slavičín. Jan Pivečka zemřel 5. 1. 2004, jeho nadace však funguje dál a snaţí se jít v jeho stopách. Kromě grantové podpory realizuje vlastní programy ve třech základních oblastech. První je motivace, výchova a vzdělávání mladých lidí a podpora jejich volnočasových aktivit, druhou je rozvoj a vytváření zdravé občanské společnosti a třetí podpora trvale udrţitelného rozvoje. Organizuje kurzy rozmanitého zaměření pro různé cílové skupiny (senioři, nezaměstnaní, matky na mateřské dovolené, studenti atd.). Z její nabídky můţeme jmenovat například počítačové kurzy, finanční a ekonomické nebo výtvarné workshopy, dílny inspirace, DESIGNmánie apod. Kaţdoročně pořádá Pohádkový les v Pivečkově lesoparku, o jehoţ obnovu se zasadil právě pan Pivečka. Další pravidelnou akcí je Helfíkův kotár (soutěţ školních dětí ve znalostech zdravovědy) nebo Vánoční jarmark s tradiční výtvarnou soutěţí.59 Jan Pivečka byl významnou osobností nejen Slavičína, a proto bylo na jeho počest v říjnu roku 2004 přejmenováno místní gymnázium na Gymnázium Jana Pivečky.
57
Jan Pivečka a jeho život plný bot. BataStory.net [online]. ©2005-2011 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://batastory.net/cs/milniky/bata--zivot-plny-bot 58 Tamtéţ. 59 Nadace Jana Pivečky. Nadace Jana Pivečky [online]. [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.pivecka.cz/
31
2.7.1. Pivečkův lesopark Jedním ze zajímavých míst ve městě je Pivečkův lesopark. V tomto smíšeném lese jsou rozmístěny dřevěné sochy zejména zvířat i jiných postav, najdeme zde lavičky, dětské prolézačky nebo ohniště s posezením. Místo slouţí k aktivnímu odpočinku rodin s dětmi, ale i ostatním návštěvníkům. Lesopark vznikl v roce 1940. Zaloţila ho rodina Pivečkových, jako vzpomínku na zesnulou Josefku Pivečkovou. V lesoparku byly vybudovány cestičky, jezírko, studna, instalovány lavičky a sochy Karkulky, vlků a trpaslíků. Pořádaly se zde pikniky, taneční zábavy a výlety. V roce 1948 byl Pivečkův podnik i lesopark znárodněn. Noví majitelé se o lesopark řádně nestarali, a tak začal koncem šedesátých let chátrat. Jezírko i studna byly zasypány, cestičky zarostly, materiál ze zídek byl rozkraden a sochy se také ztratily.60 Kdyţ se Jan Pivečka vrátil po 44 letech z ciziny do Slavičína, rozhodl se lesopark obnovit. Spojil se s místními ochránci přírody a představiteli města a v roce 1997 se začalo s čištěním lesa. Zdeněk Kutra, místní výtvarník, přišel s myšlenkou zde uspořádat sochařské sympozium. Oslovil profesora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kurta Gebauera a postupně zde začaly vznikat dřevěné sochy, které zde zůstaly natrvalo umístěny.61 V současnosti se zde nachází tyto objekty: - symbol času, smečka sedmi vlků a studna (autor Stanislava Konvalinková) - slimák, hlemýţď, píďalka, tuleň, had, milenci (autor Veronika Zapletalová) - most přes jezírko a dřevěný kolotoč (autor Marek Borsányi) - vodník (autor Jaroslav Jeřábek ml.) - ţába (autor Oldřich Karban) - lesní bludiště (autor Lenka Klodová) - lavičky (autoři Marek Rejent a Lenka Klodová) - kondor a stromohřiby (autor Klaus Dobrunz) 60
Pivečkův lesopark. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.mestoslavicin.cz/redakce/index.php?xuser=99529898733582176&lanG=cs&portal=1075&slozka=24914&xsekce= 23714&clanek=24516 61 Tamtéţ.
32
- kamenný Kentaur (autor Marius Kotrba) - skupina hub (autor Oldřich Karban) - šplhadlo a dva monumentální dřevěné poutače, které lákají návštěvníky k návštěvě Pivečkova lesoparku (autor Bára Losíková)62 Lesopark je místem odpočinku a dětských hrátek, ale také se zde konají různé akce. Kaţdoročně je to Pohádkový les, který zde pořádá Nadace Jana Pivečky a do tohoto prostředí se díky sochám opravdu dobře hodí. Ve Strategickém plánu rozvoje města Slavičín jsou zahrnuty projekty na rozvoj Pivečkova lesoparku a budou blíţe popsány v příslušné kapitole. Investice do dalšího rozvoje lesoparku je dle mého názoru velmi vhodná. Jelikoţ je Slavičín poměrně malé město, nenabízí mnoho turisticky atraktivních míst, na rozdíl od nedalekých Luhačovic. Další zvelebení lesoparku můţe přilákat nové návštěvníky a oţivit tak cestovní ruch.
2.8. Občanské sdruţení UnArt Slavičín Občanské sdruţení UnArt patří k organizacím, které se ve městě zasazují o rozvoj kultury, pořádají mnoho akcí a snaţí se kulturu ve Slavičíně udrţet a pozvednou. Za tímto účelem bylo také sdruţení zaloţeno. Jiţ od roku 1997 se snaţila parta přátel pořádat ţivé koncerty, hlavně v místním rockovém klubu Ságo. Z provozních důvodů byl ale tento klub přeměněn na diskotéku a později zanikl úplně. V roce 1998 poprvé stejná parta „nadšenců“ pořádala Festiválek v Rudimově u Slavičína. 28. listopadu 2002 bylo sdruţení UnArt oficiálně zaregistrováno Ministerstvem vnitra České republiky.63 „ Slovní spojení un Art znamená ve francouzštině "nějaké (libovolné) umění". Další význam je UnArt jakožto zkratka anglického United Art (spojené, sjednocené) umění. Poslední možné vysvětlení tohoto názvu vychází ze synonyma Ulanbatar, které se mezi
62
Nadace Jana Pivečky. Pivečkův lesopark…i les může mít srdce. Propagační materiál, 2003. Občanské sdružení UnArt. Občanské sdruţení UnArt [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://www.unart.cz/ 63
33
Slavičany vžilo jako alternativní jednoslovný název Festiválku v Rudimově. V tomto kontextu UnArt znamená Ulanbatar NA Rudimovské Trávě.“64 Kromě podpory umění se sdruţení zabývá poskytováním přístupu k internetu. Uţivatelé této sítě tvoří členskou základu sdruţení. Síť byla původně vybudována jen pro potřeby zakládajících členů. Umoţňovala přístup k internetu a tím tak vzájemné spojení či sdílení informací. Zájemců o tuto sluţbu však přibývalo, síť se tedy začala postupně rozšiřovat. Uţivatelé platí členské příspěvky, a jelikoţ občanské sdruţení nemůţe produkovat zisk, tyto získané prostředky sdruţení investuje do modernizace zařízení a sítě nebo pořádání kulturních akci apod.65 Mezi pravidelné kulturní akce, které sdruţení pořádá, patří Evropský svátek hudby, Štěpánský Kotárfest a Benefice bez bariér.
2.8.1. Akce pořádané sdruţením UnArt Štěpánský kotárfest Kotárfest se koná pravidelně jiţ dvanáct let na Druhý svátek vánoční v Sokolovně. Během večera vystupují místní i jiné kapely.
Evropský svátek hudby Tento mezinárodní svátek připadá na 21. června. Nápad vznikl ve Francii v roce 1982. Úkolem je rozeznít hudbou ulice a náměstí všech evropských měst. Podmínkou je, ţe umělci tento den hrají bez nároku na honorář.66 Ve Slavičíně se akce koná většinou (za dobrého počasí) v altánku v zámeckém parku. Účinkují zejména místní kapely a vstupné je dobrovolné.
64
Co znamená UnArt. Občanské sdruţení UnArt [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://www.unart.cz/ KOSEČKOVÁ, Monika. Řízení kulturních aktivit v Občanském sdružení Unart Slavičín. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2012. Vedoucí bakalářské práce Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D. 66 Pozvánka na Evropský svátek hudby. Turistické informační centrum města Brna [online]. ©2013 [cit. 201311-12]. Dostupné z: http://www.kultura-brno.cz/cs/koncerty-divadla/pozvanka-na-evropsky-svatek-hudby 65
34
Benefice bez bariér Tato akce se koná v měsíci červnu a její výtěţek je věnován handicapovaným lidem. Dopolední a odpolední program je určen především dětem a za dobrého počasí probíhá v okolí Sokolovny, kde na děti čeká trasa s pohádkovými postavami a na stanovištích plní nejrůznější úkoly. Je moţné si zde vyzkoušet psaní na Pichtově stroji, zdolávat trasu na invalidním vozíku nebo za pomoci slepecké hole. Večerní program pokračuje koncertem v Sokolovně a hrají tu jak místní kapely, tak i ty slavnější.
2.8.2. UnArt Revue První číslo tohoto občasníku vyšlo v říjnu roku 2009. Financování projektu bylo zajištěno z členských příspěvků členů sdruţení. Občasník nesl podtitul „revue nejen o kultuře“. Informoval o novinkách a dění ve sdruţení (například rozšiřování internetové sítě apod.), o akcích pořádaných jak sdruţením, tak i jinými subjekty ve městě, ale i o sportu a dalších volnočasových aktivitách a různých zajímavostech. Prozatím vyšla jenom dvě čísla.
2.8.3. Nahrávací studio Studio existuje ve Slavičíně od roku 1999, kdy ve zkušebně kapely HUP proběhlo nahrávání jejich prvního CD. Nahrávalo se pouze za pomoci počítače a několika vypůjčených mikrofonů. V tomto období ve Slavičíně působilo poměrně velké mnoţství kapel, vzhledem k jeho velikosti – cca jedna desítka a CD mezi nimi vyvolalo velkou odezvu. Nahrávala se tedy další CD, avšak akustika místností zkušebny, stav veškerého vybavení a okolí zkušebny (blízko sousedící domy) nevyhovovali, proto bylo nutné studio přemístit. Pro studio byl získán velký podzemní objekt bývalého krytu civilní obrany, který má příznivé zvukově izolační vlastnosti. Zařizování zejména formálních záleţitostí nebylo jednoduché. Bylo nutné získat povolení od různých úřadů, hasičů a civilních obranářů. Mezioborová komise nakonec tento projekt povolila. Od podzimu 2001 zde probíhaly brigády, jelikoţ bylo nutné zrenovovat neútulné a neudrţované prostory krytu. Zapojily se všechny místní kapely a další dobrovolníci (zejména z občanského sdruţení UnArt). Dle finančních moţností se postupně dokupovalo vybavení a v současné době studio slouţí 35
místním i jiným kapelám. Výdělky jsou většinou investovány zpátky do nákupu dalšího vybavení, do energií a nájmu prostor. V krytu se nachází nahrávací místnost, reţie, loţnice pro případný nocleh kapel (jelikoţ je kryt dokonale odhlučněný, je moţné nahrávat i v noci) a dvě zkušebny místních kapel. V nadzemních prostorách má sídlo Charita sv. Vojtěcha Slavičín a Junák Slavičín. Celý areál civilní obrany se tak stal centrem místních neziskových organizací.67
2.9. ZUŠ Slavičín V roce 1965 byla ve Slavičíně zřízena pobočka Lidové školy umění Valašské Klobouky. V roce 1979 se osamostatnila a uţ tehdy se tu vyučovaly tři obory – hudební, výtvarný a taneční. Zpočátku se učilo ve třídách slavičínské základní školy, poté v budově hasičské zbrojnice. Roku 1989 se podařilo od města získat samostatnou budovu, kterou ZUŠ uţívá dodnes. Budova je sice ve vlastnictví města Slavičín, ale to ji ZUŠ poskytuje bezplatně. Od roku 2000 se zřizovatelem stal Krajský úřad Zlínského kraje.68 Zájem o studium výtvarného oboru i oborů hudebních postupně rostl. Přestoţe se jedná o malou školu, její ţáci se pravidelně umisťují na vynikajících místech v krajských i celostátních soutěţích jak sólově, tak i v komorních souborech. V koncertním sále ZUŠ jsou několikrát do roka pořádány koncerty a výstavy ţáků. Absolventské koncerty většinou probíhají v obřadní síni místní radnice. Dále ZUŠ pořádá adventní a vánoční koncerty v kostele sv. Vojtěcha ve Slavičíně. Při škole působí dětský pěvecký sbor Tučňáci, smíšený pěvecký spor Cantare nebo ţákovský orchestr. Orchestr byl zaloţen ve školním roce 2006/2007 a dělí se na tři rozdílná uskupení – big bandový orchestr, bigbeatová kapela a komorní smyčcovo-flétnový orchestr.69
67
Historie. Občanské sdruţení UnArt [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.unart.cz/studio/index.htm 68 Základní umělecká škola Slavičín. Almanach k 30. výročí založení Základní umělecké školy Slavičín. Slavičín: ZUŠ Slavičín, 2009. 69 Tamtéţ.
36
2.9.1. DPS Tučňáci Pěvecký sbor byl zaloţen ve školním roce 1994/1995. Většinou ho navštěvují děti, které v ZUŠ studují i nějaký hudební obor, ale není to podmínkou. Je to další vhodný způsob jak rozvíjet hudební a rytmické cítění. Dá se říct, ţe na pomyslném vrcholu byl sbor asi v roce 2000, kdy jej navštěvovalo téměř padesát dětí. Bylo tedy moţně nacvičovat i náročnější několikahlasý repertoár. V tomto roce také získal od odborné poroty ocenění „Zlaté pásmo“ na Sborových dnech v Uničově. Sbor vystupoval na mnoha koncertech ve Slavičíně i v okolí a účastnil se přehlídek a tradičně účinkuje na adventních a vánočních koncertech.70
2.9.2. Cantare Smíšený pěvecký sbor Cantare byl zaloţen v roce 2000 sbormistryní Annou Frajtovou při ZUŠ Slavičín. V roce 2007 se stal občanským sdruţením. Sbor čítá více jak třicet zpěváků, kteří se této činnosti věnují ve svém volném čase. Velmi častá je spolupráce s orchestrem bývalých ţáků školy nebo dětským pěveckým sborem Tučňáci. S nimi pravidelně vystupují na adventních či vánočních koncertech ve Slavičíně, ale i v okolních obcích. Sbor připravuje vystoupení i ve spolupráci s městem Slavičína a jinými subjekty (například benefiční koncerty). Jiţ tradičně vystupuje s některými spřátelenými sbory z Moravy, Čech i Slovenska nebo se účastní festivalu hudby Festa della Musica Italia – Cervia.71
2.10.
DDM Slavičín
Dům dětí a mládeţe ve Slavičíně je příspěvkovou organizací města Slavičín. Nabízí volnočasové aktivity zejména pro děti školního věku, ale také pro předškolní děti nebo dospělé. V nabídce zájmových krouţků jsou mimo jiné různé taneční, pohybové, tvůrčí a hudební aktivity. Jiţ od mala tedy pomáhá učit, formovat a vést děti k uměleckým a kulturním aktivitám.
70
Základní umělecká škola Slavičín. Almanach k 30. výročí založení Základní umělecké školy Slavičín. Slavičín: ZUŠ Slavičín, 2009. 71 Tamtéţ.
37
Další činností DDM Slavičín je pak pořádání různých akcí pro širokou veřejnost (například Slavičínský šikula, Orient show atd.).
2.11.
Divadlo
Divadelnictví má ve Slavičíně jiţ dlouholetou tradici. Počátky ochotnického divadla se datují přibliţně do roku 1897. Působil zde spolek Palacký a po první světové válce také divadelní odbor místního Sokola a Orla. V roce 1927 byla postavena Sokolovna, kde se jiţ hrálo na elektricky osvětleném jevišti. V roce 1944 byl zaloţen spolek Mladá scéna a také Spolek divadelních ochotníků Slavičín, který byl zaregistrován v rámci Bartošova okrsku Ústřední matice divadelního ochotnictva českého ve Zlíně. Po její likvidaci v roce 1951 přešli ochotníci pod Závodní klub Svit Slavičín jako divadelní odbor. Ten se později rozdělil ještě na divadelní odbor Závodního klubu Valašské strojírny Slavičín. Oba se pak zase spojily do Divadelního odboru ZK ROH Druţba Slavičín. Spolek spolupracoval i s divadly v Uherském Hradišti, tehdejším Gottwaldově nebo na Slovensku. Hrály se i loutkové a maňáskové hry pro děti. Po roce 1968 však ochotnická činnost ve městě prakticky skončila.72 V roce 1994 ve Slavičíně začal působit divadelní soubor Pařez a v roce 2004 soubor SemTamFór. Kulturní kalendář ve městě bývá obohacen nejen o představení těchto souborů, konají se tady i představení hostujících souborů například z Prahy nebo různá představení pro děti.
2.11.1. Divadlo SemTamFór Divadlo SemTamFór o. s. vzniklo v roce 2002. Jak jiţ samotný název tohoto autorského divadla napovídá, bylo ovlivněno autory Suchým a Šlitrem. Soubor hraje zejména komediální repertoár. V současné době působí jako zájezdové divadlo s poloprofesionálním souborem, ve kterém hraje mnoho mladých studentů, z velké části z místního gymnázia. Jiţ od roku 2003 organizují krajskou postupovou přehlídku činoherních a hudebních amatérských divadel a studentského divadla s výběrem pro
72
CEKOTA, Vojtěch a kol. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 12562006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, s. 97.
38
národní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín. Akce se nazývá „Valašské Křoví“ a je pořádána pravidelně na začátku března v místní Sokolovně ve spolupráci s NIPOS-ARTAMOU73. Od roku 2008 také pořádají interní přehlídku divadla SemTamFór o. s. „Slavičínské padající listí“. V létě roku 2013 divadlo během prázdnin odehrálo několik představení na letní scéně kina pod názvem Léto s divadlem.74
2.11.2. Divadlo Pařez Tento divadelní soubor se pravidelně schází od roku 1993. Soubor mívá okolo patnácti aţ dvaceti členů. Nejedná se o profesionální herce, ale o lidi se zájmem o divadlo, kteří participují na vzniku divadelní hry od jejího počátku aţ k samotnému uvedení hry pro širokou veřejnost (přes nastudování hry aţ po výrobu kulis apod.). Divadlo vede Jaroslav Pinďák, který je zároveň reţisérem i autorem scénářů původních her, které soubor hraje. Doposud jich uvedl třináct. Hry mají většinou pohádkově laděný příběh doplněný písničkami, humornými dialogy a poučením nakonec. Soubor vystupuje ve Slavičíně nebo okolních obcích na kulturních, ale i charitativních akcích.75
2.12.
Folklór
Způsob ţivota a zaměstnání ve Slavičíně byl ovlivněn především přírodními podmínkami v kraji. Od toho se odvíjel způsob obţivy, hospodaření nebo například lidový kroj. Slavičín tvořil přechodnou oblast, kde se stýkaly různé vlivy - Slovensko, Valašsko (Vlachovice, Popov, Bohuslavice, Haluzice), Luhačovské zálesí a Slovácko-Horňácko.76 To vše mělo vliv na podobu kroje, hudby i tanců. Lidový oděv v minulosti náleţel k horskému typu a vyuţíval po domácku zpracované materiály jako sukno, konopné a lněné plátno. Postupně přejímal kupované materiály a nové prvky. Součástí svátečního kroje byl v polovině devatenáctého století také modrotisk.77
73
Odborný útvar Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) a zabývá se neprofesionálními uměleckými aktivitami dospělých a estetickými aktivitami dětí a mládeţe. 74 SemTamFór. Divadlo SemTamFór [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.semtamfor.cz/ 75 PINĎÁKOVÁ, G. Divadlo Pařez. Unart revue. 2009, č. 2, s. 30. 76 Oblečení na slavičínsku. Zlínský kraj [online]. [cit. 2013-12-23]. Dostupné z: http://zlinsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=119005 77 Profil. Luhačovské zálesí [online]. [cit. 2013-12-23]. Dostupné z: http://www.luhacovskezalesi.cz/mikroregion/
39
2.12.1. Slavičánek Slavičánek byl zaloţen v roce 1985. Soubor pracuje při Základní škole Vlára ve Slavičíně a navštěvují ho především děti mladšího školního věku. Slavičánek se od roku 1995 pravidelně účastní dětských folklorních přehlídek. V letech 1995 aţ 1997 postoupil do Moravské zemské přehlídky v Kroměříţi a v letech 1999 a 2001 se jako zástupce Valašska zúčastnil Celostátní přehlídky dětských folklorních souborů v Jihlavě. Vystupuje také na různých kulturních akcích ve městě. V souboru se děti hravou formou seznamují s písněmi, tanci, hrami a říkadly, ale zároveň se zvyky a obyčeji Valašska. Cílem činnosti souboru je podporovat nadání dětí a nadále oţivovat valašský lidový tanec, píseň a slovesnost. Soubor doprovází dětská hudecká muzika nebo cimbálová muzika Slavičan.78
2.12.2. Cimbálová muzika Slavičan Cimbálová muzika Slavičan vznikla v roce 2000 pro oţivení folklorních tradic města a jeho okolí. Jelikoţ Slavičín leţí v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na rozhraní několika národopisných oblastí – Moravského Slovácka, Valašska a Hané, soubor čerpá ze všech těchto bohatých zdrojů. Muzika absolvovala desítky vystoupení jak na domácí půdě, tak v zahraničí a účinkovala s mnoha hosty (například Jarmilou Šulákovou nebo skupinou Hradišťan). Soubor iniciuje i další akce podporující místní folklór (např. odhalení pamětní desky primáši Jiřímu Košelkovi, Milanu Švrčinovi nebo Libuši Sušinové). Dále pak kaţdoročně ve městě pořádá Valašský bál a také vystupuje na mnoha kulturních akcích.79
2.13.
Výstavy
Ve městě nefunguje ţádná stálá galerie, ani podobná instituce. Nachází se zde několik prostor, kde se více či méně pravidelně výstavy konají. Jedná se většinou o výstavy místních umělců (například Zdeněk Kutra, František Slovák, Jaroslav Jeřábek, Pavel Piačka a další) nebo výtvorů dětí z místních škol a jiných institucí. 78
Slavičánek. Folklorní sdruţení České republiky [online]. [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/slavicanek 79 Historie a vznik muziky. Cimbálová muzika Slavičan [online]. [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: http://www.slavican.wz.cz/index.php?clanek=2
40
Jedním z výstavních prostor je cukrárna Jasmín, kde jsou díla vystavována přímo v provozu a tím ozvláštňují interiér. Dále se pak výstavy pořádají v galerii místního Gymnázia Jana Pivečky, kde například vystavoval slovenský autor Marius Kotrba. Město Slavičín pořádá výstavy v Městském infocentru nebo na radnici. V Horákově vile, kde sídlí knihovna, se nachází téţ malá galerie. Zde se pořádají výstavy jak známějších umělců, tak zde vystavují i místní školky a školy výtvory svých ţáků. Prezentovány bývají i výrobky z Dílen inspirace slavičínské charity nebo různých dětských akcí pořádaných knihovnou.
2.14.
Koncerty a festivaly
2.14.1. Festiválek První ročník toho festivalu se uskutečnil v roce 1998 v podstatě jako spontánní jednodenní akce. Odehrávala se v krásném přírodním prostředí na louce u lesa v Rudimově, coţ je nedaleko Slavičína. Vystupovalo zde jen několik regionálních skupin. Jelikoţ měla akce velký ohlas, další rok se konala znovu, ale uţ jako dvoudenní. Festival se vyznačoval nezaměnitelnou atmosférou. Nikde nebylo ţádné oplocení, vše se dělalo svépomocí za přičinění mnoha dobrovolníků, kteří pracovali ve svém volném čase a bez nároku na honorář. Postupně se festival rozšiřoval a stal se v okolí velmi oblíbeným a navštěvovalo ho aţ několik stovek lidí. Vystupovaly zde místní i celorepublikově známé kapely, své místo zde měla i elektronická hudba nebo různá divadla a jiný doprovodný program. V roce 2009 se akce přejmenovala na Lebeda festival. Poslední ročník proběhl v létě 2011. Velká konkurence jiných akcí v prázdninovém období a moţná také aţ moc benevolentní a přátelská atmosféra festivalu uškodila. Jelikoţ areál nebyl oplocen, mnoho lidí zde přišlo bez placení a ještě si přineslo vlastní zásoby pití a jídla. I přes všechnu snahu pořadatelů nikdy vlastně nebyl festival výdělečný. Počáteční elán a nadšení vystřídalo spíše znechucení z nevděku.80
2.14.2. Brutalpop První festival Brutalpop proběhl o prázdninách v roce 2006. Jednalo se o jednodenní akci, která se konala na výletiště ve Slavičíně-Hrádku na Vlárské dráze. 80
ČERNÝ, Richard. Lebeda festival 2009. Unart revue, 2009, č. 1, s. 20-22.
41
Skupina asi dvaceti přátel nebyla spokojená s nabídkou kulturních akcí ve městě, proto se rozhodla uspořádat vlastní festival. Akce probíhala od odpoledne do brzkých ranních hodina a na pódiu se vystřídaly jak místní, tak i známější kapely z celé České republiky. Jednalo se převáţně o kapely hrající „tvrdší“ hudbu, jako metal apod. Tento ţánr má v okolí města hodně příznivců. V nedaleké vesnici Bohuslavice nad Vláří se pravidelně koná jednodenní metalový festival Silent Night Fest. Brutalpop se stal oblíbeným moţná i proto, ţe jej pořádá parta nadšených mladých lidí v poměrně malém městě, plném jejich známých. V průběhu let zde vystoupilo mnoho kapel a upustilo se od konceptu, obsazovat pouze „tvrdé“ kapely, i kdyţ ty v programu mají stále významné místo. Program byl také obohacen o druhou stage, která se zaměřuje na elektronickou hudbu. V roce 2012 poprvé akce probíhala dva dny. Osmý ročník, pořádaný v roce 2013, byl zcela inovativní. Kvůli problémům s pronájmem výletiště v Hrádku na Vlárské dráze se muselo najít nové místo pro konání festivalu. Pořadatelé se spojili s některými bývalými členy realizačního týmu jiţ zaniklého festivalu Lebeda a akci uspořádali právě na místě, kde Rudimovský festival Lebeda dříve probíhal. Akce byla dvoudenní a jmenovala se Brutalpop na Lebedě. Realizační tým Brutalpopu také pořádá tzv. Ples po našem v místní Sokolovně. Ve městě sice probíhá mnoho plesů, ale pouze jeden je primárně pro mladé lidi. Proto se pořadatelé rozhodli uspořádat svůj ples (nejen pro mladé) a po svém – oţivený o nové prvky, které na jiných slavičínských plesech nebývají (např. karaoke, půlnoční překvapení v podobě vystoupení druhé alternativní kapely apod.). Ples se setkal s velkým zájmem a na rok 2014 se plánuje jiţ 5. ročník.
2.15.
Ostatní
2.15.1. Socha na kruhovém objezdu Kruhovému objezdu ve Slavičíně dominuje pískovcová socha od Mária Kotrby s názvem Vrstvení času. Socha byla vytvořena k 750. výročí písemné zmínky o městě Slavičín a slavnostně odhalena byla 28. 10. 2007.
42
2.15.2. Kruhový objezd Jednalo se o kulturní a vlastivědnou revue – kulturní občasník, ve kterém byly uváděny příspěvky z kulturního ţivota ve městě. Byl neprodejný a distribuován pro čtenáře zdarma. Revue vydával soukromník za finanční podpory města, dalších sponzorů (slavičínských firem) a projekt byl téţ spolufinancován Evropskou unií z prostředků Fondu mikroprojektů spravovaného regionem Bílé Karpaty. Vyšlo však pouze pět čísel a jedno speciální. První číslo vyšlo v roce 2003, poté aţ do roku 2007 vycházelo kaţdoročně jedno číslo, kromě roku 2004, kdy bylo přidáno navíc speciální číslo k 50. výročí zaloţení Klubu přátel historie. Články se týkaly historie města a budov, kulturních spolků, aktuálních kulturních akcí, ale byly zde uveřejňovány také například medailonky o místních umělcích a významných osobnostech.
3. Financování kultury 3.1. Rozpočet města Finanční hospodaření města se řídí jeho předem schváleným ročním rozpočtem, avšak v průběhu roku mohou být přijímána rozpočtová opatření, která umoţňují jednotlivé poloţky rozpočtu upravovat. V následující tabulce je přehled příjmů a výdajů města Slavičín za poslední čtyři roky. Vidíme, ţe ve všech letech (kromě roku 2010), byly příjmy obce menší neţ její výdaje, prohlubovalo se tak její zadluţení.
Tabulka 6: Výdaje a příjmy města Slavičína v letech 2009–2012, v tis., vlastní zpracování81
Rok
Příjmy
Výdaje
Saldo
2009
109 871 Kč
136 649 Kč
- 26 778 Kč
2010
143 714 Kč
114 687 Kč
29 027 Kč
2011
132 463 Kč
147 711 Kč
- 15 248 Kč
2012
123 847 Kč
127 791 Kč
- 3 944 Kč
81
Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2012, 2011,2010,2009.
43
3.2. Příjmy Příjmy rozpočtu se dají rozdělit na daňové, nedaňové, kapitálové a dotace. Mezi daňové
příjmy můţeme zahrnout daně ze zboţí a sluţeb (tedy DPH), daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, daně z majetku, místní správní poplatky, poplatky a odvody v oblasti ţivotního prostředí nebo poplatky z vybraných činností sluţeb. Nedaňové příjmy tvoří příjmy z vlastní činnosti, splátky půjčených prostředků od různých subjektů, příjmy z pronájmu majetku, výnosů finančního majetku nebo přijatých sankčních plateb. Kapitálové příjmy jsou většinou příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, tedy z prodejů pozemků a ostatních nemovitostí. Dotace se dělí investiční a neinvestiční přijaté transfery z veřejných rozpočtů různých úrovní (státní, krajský apod.). Dále to mohou být transfery získané ze zahraničí od mezinárodních institucí (např. Evropská unie).82 V roce 2012 měly činit schválené příjmy rozpočtu 123 489 000 Kč. Podle výsledku
hospodaření z téhoţ roku se však příjmy nakonec rovnaly 123 847 000 Kč, tedy byly asi o 358 000 Kč vyšší, neţ původní rozpočet předpokládal.83
Graf 1: Příjmy města v roce 201284
Příjmy 2012 Tabulka 7: Příjmy města v roce 2012
Dotace 33,53%
Kapitálové 1,86%
Daňové Nedaňové Kapitálové Dotace
Daňové 46,10%
Příjmy 57 090 880 Kč 22 926 710 Kč 2 301 810 Kč 41 528 060 Kč
Nedaňové 18,51%
82
Jak číst rozpočet obce. Rozpočet obce [online]. [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/585751-slavicin 83 Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2012. 84 Slavičín. Rozpočet obce [online]. [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznamobci/585751-slavicin
44
Největší objem měly daňové příjmy, které z celkové částky tvořily asi 46 %. Dotace dosahovaly asi 33,5 % a nedaňové příjmy 18,5 % z celkových příjmů. Nejmenší podíl činily kapitálové výdaje, které tvořily necelé 2 % z celkových příjmů rozpočtu města.85 Příjmy z kulturního odvětví se rovnaly 715 000 Kč. Podle výsledku hospodaření například knihovna vydělala na poplatcích a platbách regionální knihovny 119 000 Kč a ještě získala finanční dar ve výši 7 000 Kč. Příjem ze vstupného a prodeje reklamních předmětů v muzeu činil 14 000 Kč. Na pořádání kulturních akcí v tomto roce město nic nevydělalo, ale do poloţky 3392 (Zájmová činnost v kultuře) byl zahrnut pronájem Sokolovny, který byl za tento rok 7 000 Kč a taktéţ přijatý finanční dar na Sokolovnu. Z regionu Bílé Karpaty město získalo finanční příspěvek na Památník odboje ve výší 223 000 Kč a 274 000 Kč na projekt Veselo přes Kotáry.86
3.3. Výdaje Výdaje v roce 2012 podle schváleného rozpočtu měly činit 136 438 000 Kč. Konečné výdaje nakonec byly 127 791 000 Kč. Nejvíce město investovalo do průmyslu. Tato poloţka tvořila v rozpočtu téměř 42 %. Následovala veřejná správa, bydlení, komunální sluţby a územní rozvoj. Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky dosahovaly asi 4 % z celkových výdajů.87
Tabulka 8: Výdaje města v roce 2012 podle odvětví 88
Odvětví Zemědělství a lesy Průmysl Vzdělání Kultura církve a sdělovací prostředky Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bydlení, komunální sluţby a územní rozvoj
Výdaje 21 740 Kč 53 253 570 Kč 11 887 530 Kč 5 202 470 Kč 3 809 800 Kč 2 749 290 Kč 17 188 290 Kč
85
Rozpočet obce v roce 2012. Rozpočet obce [online]. [cit. 2013-11-28]. http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/585751-slavicin?rok=2012 86 Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2012. 87 Rozpočet obce v roce 2012. Rozpočet obce [online]. [cit. 2013-11-28]. http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/585751-slavicin?rok=2012 88 Tamtéţ.
45
Dostupné
z:
Dostupné
z:
10 170 250 Kč 450 000 Kč 2 094 170 Kč 20 963 940 Kč
Ochrana ţivotního prostředí Sociální věci Bezpečnost Veřejná správa
Graf 2: Výdaje města v roce 201289
Výdaje v roce 2012 Zemědělství a lesy 0,02% Bezpečnost 1,64% Sociální věci 0,35%
Veřejná správa 16,40% Průmysl 41,67%
Ochrana životního prostředí 7,96% Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 13,45% Zdravotnictví 2,15% Tělovýchova a zájmová činnost 2,98%
Vzdělání 9,30%
Kultura církve a sdělovací prostředky 4,07%
Z výsledku hospodaření za rok 2012 můţeme vyčíst, ţe například výdaje na Městské kino a areál letního kina byly 225 000 Kč, na Městskou knihovnu a Multifunkční kulturní centrum v Horákově vile 671 000 Kč, na podporu kulturní činnosti ve formě grantů 181 000 Kč, opravy památek 137 000 Kč, Městské muzeum 60 000 Kč, zpravodaj a místní rozhlas 170 000 Kč, Sokolovnu 582 000 Kč, Městský klub a infocentrum 110 000 Kč, kulturní a sportovní akce 434 000 Kč a na Komisi pro občanské záleţitosti 97 000 Kč.90
89
Rozpočet obce v roce 2012. Rozpočet obce [online]. [cit. http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/585751-slavicin?rok=2012 90 Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2012.
46
2013-11-28].
Dostupné
z:
Průměrně město Slavičín investuje do odvětví Kultura, církve a sdělovací prostředky asi 6,7 % celkových výdajů rozpočtu. Tento průměr poměrně zvyšuje rok 2011, kdy výdaje na kulturu činily 12,6 % celkových výdajů. V tomto roce bylo vybudováno nové Multifunkční kulturní centrum v Horákově vile, kde se nachází také Městská knihovna. Dále pak v roce 2006 město Slavičín uvolnilo prostředky na kulturu ve výši 13,3 % z celkových výdajů. Proběhla totiţ 2. etapa rekonstrukce Městského muzea na Horním náměstí. Oba tyto projekty byly částečně financovány z dotací, ale významný podíl tvořily i výdaje města.91 Srovnání celkových výdajů rozpočtu a výdajů na kulturu zobrazuje následující tabulka.
Tabulka 9: Tabulka celkových výdajů a výdajů na kulturu, vlastní zpracování92
Rok Celkové výdaje Výdaje na kulturu Procentuální vyjádření Rok Celkové výdaje Výdaje na kulturu Procentuální vyjádření
2012 127 791 050 Kč 5 202 470 Kč 4,10% 2007 83 611 870 Kč 6 667 170 Kč 8%
2011 147 711 330 Kč 18 658 500 Kč 12,60% 2006 118 215 520 Kč 15 779 400 Kč 13,30%
2010 114 687 450 Kč 6 572 810 Kč 5,70% 2005 100 993 430 Kč 6 443 530 Kč 6,40%
2009 136 649 390 Kč 6 160 670 Kč 4,50% 2004 118 693 490 Kč 3 734 210 Kč 3,10%
2008 72 874 890 Kč 5 083 960 Kč 7% 2003 140 456 270 Kč 3 383 970 Kč 2,40%
3.4. Granty O granty si mohou kaţdoročně zaţádat jak fyzické, tak právnické osoby (zejména občanská sdruţení, nadace apod.). Veřejné výběrové řízení vyhlašuje Rada města Slavičín. Jedná se o účelové poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu města na obecně prospěšné činnosti. Granty jsou tematicky zaměřeny na podporu sportovní a tělovýchovné činnosti, oţivení kulturního a společenského ţivota ve městě, podporu mimoškolních aktivit dětí a mládeţe a zkvalitnění ochrany ţivotního prostředí a ekologickou výchovu. Z prostředků poskytnutých na granty ţadatel hradí zejména náklady na svou činnost a provoz nebo na jednotlivé akce v souladu s účelem grantu. Granty nejsou určeny na provozování soukromé ţivnosti, komerční činnosti (například taneční zábavy, zájezdy apod.) a akce investičního
91
Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2012. Rozpočet obce v roce 2012. Rozpočet obce [online]. [cit. http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/585751-slavicin?rok=2012 92
47
2013-11-29].
Dostupné
z:
charakteru. Účel vyuţití prostředků musí ţadatel v ţádosti jednoznačně uvést. Ţádosti posuzuje kulturní a sportovní komise a vypracuje návrh na rozdělení grantů ve výši 90 % z částky určené na granty pro daný rok. Rada města jej poté dopracuje a předloţí ke schválení zastupitelstvu.93 Město Slavičín poskytuje pouze jednoleté jednorázové granty. Velká část příspěvků bývá přidělena na provoz sportovních klubů a na pořádání sportovních akcí. O granty často ţádají mateřské školky, základní i střední školy ve městě, aby získaly finanční prostředky k uspořádání různých sportovních klání, soutěţí, zábavných i vzdělávacích akcí pro své ţáky. Podobně postupuje i Dům dětí a mládeţe, Mateřské centrum Slavičín, Nadace Jana Pivečky a jiné organizace. Dalšími ţadateli jsou zastupitelé místních částí Slavičína. Ţádají o podporu při pořádání většinou tradičních kulturních akcí (například Rozsvěcování vánočního stromu, Fašanky apod.). Tabulka níţe zobrazuje celkové částky přidělených grantů v letech 2008 aţ 2013. V roce 2010 se částka sníţila téměř na polovinu. Tato změna je zapříčiněna tím, ţe jiţ v přehledech o udělených grantech není započítán grant přidělený FC TVD Slavičín, který se pohyboval pravidelně okolo 400 000 Kč.
Tabulka 10: Výše přidělených grantů v letech 2008-2013, vlastní zpracování94
Celková suma přidělených grantů
2008
2009
2010
2011
2012
2013
1 100 000 Kč
1 100 000 Kč
572 500 Kč
673 000 Kč
689 500 Kč
797 000 Kč
V roce 2013 bylo rozděleno mezi ţadatele celkem 797 000 Kč (o 107 500 Kč více neţ v roce 2012).95 V následující tabulce jsou pro ilustraci uvedeny schválené a přidělené granty vybraným kulturním institucím za rok 2013. Jedná se o podporu jiţ tradičních akcí, které se pořádají ve městě pravidelně nebo podporu významných sdruţení. Návrhy na nové akce jsou většinou podpořeny jen symbolicky (například 1 000 Kč). 93
Město Slavičín. Obecná pravidla pro udělování grantů města Slavičín, 2013. Dotace a granty poskytované městem Slavičín. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/dotace-a-granty/dotace-agranty-poskytovane-mestem-slavicin/ 95 Tamtéţ. 94
48
Tabulka 11: Vybrané granty v roce 201396
Instituce UnArt Slavičín SemTamFór SemTamFór Divadlo Pařez ZUŠ Slavičín ZŠ Slavičín – Vlára ZŠ Slavičín – Vlára Pěvecký soubor Cantare při ZUŠ Slavičín
Název akce Evropský svátek hudby 2013 Valašské křoví Celoroční činnost a Slavičínské padající listí Činnost Divadla Pařez v roce 2013 Vánoční koncerty ZUŠ Slavičín Dětský národopisný soubor Slavičánek Cimbálová muzika Festival pěveckých sborů v Kutné Hoře
Přidělená částka 5 000 Kč 25 000 Kč 25 000 Kč 5 000 Kč 12 000 Kč 30 000 Kč 32 000 KČ 16 000 Kč
4. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011–2013 Tento dokument vyjadřuje předpokládaný vývoj rozvoje města v daných letech. Vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města, který je rozebrán v analytické části. Pomocí SWOT analýzy jsou pak dále vyhodnocovány silné a slabé stránky a příleţitosti a hrozby jednotlivých oblastí. Na základě zhodnocení analytických podkladových materiálů, vize a globálních cílů jsou dále definovány prioritní oblasti rozvoje. Jsou jimi Ekonomika a lidské zdroje, Doprava a technická infrastruktura, Rozvoj sociálních a zdravotních sluţeb, Cestovní ruch, Zvyšování kvality ţivota ve městě a Ţivotní prostředí ve městě a okolí.97 Z hlediska rozvoje kultury jsou důleţité zejména dvě poslední jmenované priority. U kaţdé je ve strategické části dokumentu popsána výchozí situace, strategie rozvoje a opatření, pomocí kterých by cílů mělo být dosaţeno.
96
Granty na rok 2013. Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/dotace-a-granty/dotace-a-granty-poskytovane-mestemslavicin/granty-na-rok-2013.html 97 Město Slavičín. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011-2013.
49
4.1. Priorita Cestovní ruch Priorita vychází z toho, ţe se Slavičín nachází v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Návštěvníkům tedy můţe nabídnout čistotu ovzduší, krásnou přírodu i upravenost města. Moţným problémem můţe být dopravní dostupnost. Zejména o víkendech je autobusová doprava nedostatečná, ještě horší situace nastává v zimních měsících, kdy je mnohdy nesjízdná spojovací cesta mezi Slavičínem a Luhačovicemi, případně Zlínem. Turistům je ve městě k dispozici poměrně velké mnoţství restaurací a hostinců. Ubytování je moţné v hotelu Slavičan. Cílem navrţených opatření je vyuţití zejména vzrůstajícího zájmu o rekreační a poznávací pobyty v ČR a zvýšené poptávky po nových produktech cestovního ruchu, jako je venkovská turistika, cykloturistika a pěší turistika. Mezi strategické cíle patří navýšení počtu návštěvníků města, prodlouţení doby jejich pobytu a zvětšení sumy peněz utrácených ve městě, max. vyuţití potenciálu města a okolí, zejména jeho kulturních tradic a památek. Opatření, kterými má být dosaţeno cílů, jsou tyto: - Zviditelnění města Slavičín a jeho propagace - Zvýšení hospodářského významu a přínosu z cestovního ruchu - Zlepšení kvality distribuce produktů cestovního ruchu - Péče o kulturní dědictví - Další etapy budování komunikací pro cyklisty – cyklotrasy a cyklostezky98 Město Slavičín by tedy mělo být více zviditelňováno a propagováno a v souladu s tím by měla být zlepšována péče o kulturní dědictví. Ke zlepšení cestovního ruchu má například také přispět budování komunikací pro cyklisty – cyklotrasy a cyklostezky. Jednotlivá opatření však dále nejsou rozpracována a nejsou navrţeny konkrétní kroky k jejich naplnění. Pouze v příloze dokumentu najde ke kaţdé prioritě přiřazené plánované projekty. Kaţdý projekt je ve stručnosti popsán a jsou uvedeny předpokládané náklady a zdroje financování. Jedná se ale spíše o projekty zajišťující obnovu a rozšiřování
98
Město Slavičín. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011-2013.
50
kulturní infrastruktury. Návrhy k propagaci, zlepšení kvality distribuce cestovního ruchu apod. zcela chybí.
Projekty: Projekt Muzeum raketové techniky Projekt počítá s rekonstrukcí budov a infrastruktury v objektu bývalých vojenských kasáren. Zahrnuje muzeum raketové techniky, muzeum zbraní, historických vozidel, školicí středisko se zaměřením na protidrogovou prevenci a environmentální výchovu či ubytovací a stravovací středisko. Měl by být realizován v rámci programu OPPS SR - ČR – I. 5: Rozvoj přeshraničního turismu a náklady byly vypočítány na 5 500 000 Kč a 90 % pokryjí dotace. Drobné sakrální stavby a kaple v Nevšové V závislosti na přidělených dotacích (Fond kultury ZK, Ministerstvo kultury ČR, Program obnovy venkova MMR, atd.) bude řešena oprava střechy kaple v Nevšové. Náklady budou cca 700 000 Kč a ze 75 % budou zaplaceny z dotací. Dále jsou na programu opravy drobných sakrálních památek (socha sv. Floriána ve Slavičíně, zvonice v Nevšové, pomník padlým v 1. světové válce v Nevšové, pískovcový kříţ nad kaplí v Nevšové, pískovcový kříţ u staré cesty z Nevšové do Slavičína, sochy sv. Jana Nepomuckého v Divnicích, Hrádku a Slavičíně). Projekty budou řešeny jednotlivě dle finančních moţností, ale dotace by měly pokrýt 75 % nákladů. Obnova Pivečkova lesoparku a Chce to trochu vzruchu do cestovního ruchu Obnova lesoparku proběhla v letech 2011-2012, náklady činily 975 000 Kč a z 90 % byly dotovány ze Státního zemědělského intervenčního fondu. V rámci projektu Chce to trochu vzruchu do cestovního ruchu bylo na konci roku 2013 z Fondu mikroprojektů opět revitalizováno prostředí v Pivečkově lesoparku, kde byl vybudován kamenný hrad s menšími herními prvky. V rámci projektu má vyjít také nová propagační informační broţura o Pivečkově lesoparku. Projekt měl stát asi 872 000 Kč a z 85 % ho pokryly dotace.
51
Cyklotrasa Slavičín-Divnice Tento projekt byl realizován v roce 2012. Cílem bylo propojit jiţ vybudované cyklotrasy (Slavičín-Nevšová, resp. Slavičín-Luhačovice) a pokračovat z města Slavičín do Divnic a dále směrem na Štítnou nad Vláří. Úsek je dlouhý cca 2 480 m, byl z 65 % financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury (celkové náklady 14 000 000 Kč). Pěšky nebo na kole, zvládne to i batole Realizace proběhla také v roce 2012 a předmětem projektu byla modernizace drobné infrastruktury cestovního ruchu, turistických cyklostezek a cyklotras, jejich dopravního značení a značení turistických cílů. Došlo k propojení cyklostezky SlavičínHrádek s cyklotrasou Slavičín-Nevšová-Luhačovice. Cyklotrasa vede podél řeky Říky centrem města. Změnilo se dopravní značení a značení cyklotrasy, byl pořízen nový mobiliář (lavičky, odpadkové koše). 85 % ze 400 000 Kč nákladů bylo zaplaceno z Fondu mikroprojektů. Do města i z města, pro cyklistu cesta Tento projekt bude také financován z Fondu mikroprojektů a zaměřuje se na budování cyklotrasy směřující k hranici se Slovenskem (plánovaná cyklotrasa SlavičínŠanov-Horná Súča). Bude vybudována zpevněná plocha o délce 93 km, která je navrţena v původní šířce 2,5 m zpevněné vozovky. Dále se nainstaluje příslušné dopravní značení a osvětlení.99
4.2. Priorita Zvýšení kvality ţivota ve městě Priorita vychází z toho, ţe město Slavičín nabízí širokou nabídku kulturních, sportovních a volnočasových aktivit. Mezi kulturní zařízení patří kulturní dům Sokolovna, Orlovna, letní scéna, Městský klub a infocentrum, Městské muzeum a Městská knihovna. Hlavní sportovní zařízení jsou fotbalový stadion, koupaliště, kuţelna, sportovní hala, tenisový areál Oáza nebo víceúčelové hřiště ve čtvrti Vlára. Cílem je rozšíření a zkvalitnění sportovního, kulturního a společenského vyţití, či podpora činnosti místních zájmových spolků. 99
Město Slavičín. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011-2013.
52
Opatření: - Rozvoj podmínek pro realizaci kulturních a sportovních aktivit - Zlepšit podmínky pro volnočasové aktivity - Výstavba a obnova infrastruktury pro volný čas v obytných zónách - Zapojení škol a zájmových organizací do programu rozvoje sportovní a společenské infrastruktury100 Projekty spadající pod tuto prioritu se zaměřují zejména na rekonstrukci a revitalizaci školních zařízení (také ZUŠ Slavičín), sportovišť (např. koupaliště) a hřišť pro děti (v zámeckém parku). Z hlediska kultury je důleţitý projekt Letní kino – partner pro hezké večery. Projekt jiţ byl realizován a stál 1 090 000 Kč. Podle projektu mělo být 46 % dotováno z programu SZIF – Státní zemědělský intervenční fond. V rámci rekonstrukce se rozšířila zpevněná plocha letního kina – tedy podia. Dále proběhla oprava a nátěry stávajících konstrukcí letního kina - paravánů na podiu či promítací stěny. Strategický plán také počítá s úpravou okolí chrámu sv. Vojtěcha za 300 000 Kč, z 90 % financovanou z Programu rozvoje venkova.
5. Dotazníkové šetření Myslím si, ţe je důleţité do strategického plánu rozvoje kultury zahrnout i preference místních obyvatel. Ve Slavičíně bydlím a z vlastní zkušenosti vím, ţe hodně lidí si na kulturní stav ve městě stěţuje. Proto bylo hlavním cílem dotazníku zjistit, jaké akce postrádají, které by přivítali a jaké jsou jejich případné další komentáře a připomínky ke kultuře ve městě. Vytvořila jsem proto dotazník, který obsahoval celkově 14 otázek. U některých z nich stačilo zaškrtnout odpověď, u některých byl prostor k vyjádření názoru a komentáře respondenta. Základními zjišťovanými údaji jsou pohlaví, věk a vzdělání. Dále jsou pak otázky zaměřeny na výšku úrovně kultury ve Slavičíně, jestli si respondenti myslí, ţe se tady koná dostatek akcí, jestli je navštěvují, jestli jsou o nich dostatečně informovaní a kde informace o chystaných akcí nejčastěji hledají. Další otázky jsou orientovány na vybrané kulturní instituce. Zjišťováno je zda 100
Město Slavičín. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011-2013.
53
respondenti navštěvují Městskou knihovnu a infocentrum, případně jak často a kterých sluţeb vyuţívají nejčastěji. Další otázka mapuje návštěvnost kina. Respondenti poté měli vybrat z nabízených kulturních akcí, konajících se pravidelně ve městě, které navštěvují. Ukázalo se tak, které akce jsou mezi občany nejpopulárnější. Další otázky jiţ respondentům poskytly prostor k vyjádření o památkách a významných místech, které by podle nich mohly být zajímavé pro turisty nebo uvedení, které akce jim ve Slavičíně chybí. Zadání dotazníku je součástí přílohy této diplomové práce. Dotazník vyplnilo 80 respondentů – 39 muţů a 41 ţen. Nejstarší, který dotazník vyplnil, měl 88 let a nejmladší 13 let. Průměrný věk byl zaokrouhlen a činil 35,22 let. 66,25 % dotazovaných tvoří občané se středoškolským vzděláním, asi 18,75 % s vysokoškolským, 11,25 % se základním a 3,75 % otázku nevyplnilo. Většina respondentů si myslí, ţe úroveň kultury ve Slavičíně je průměrná. Tuto odpověď zaškrtlo 63 lidí. Sedm lidí povaţuje úroveň kultury za vysokou a devět za nízkou, jeden člověk neodpověděl. Dva lidé neopověděli na otázku, zda se podle nich ve městě koná dostatek kulturních akcí. 38,75 % z odpovídajících si myslí, ţe se ve městě nekoná dostatek akcí a pro 58,75% lidí je počet akcí dostatečný. V podstatě všichni dotazování navštěvují alespoň občas kulturní akce ve Slavičíně, 11 uvedlo, ţe je navštěvují pravidelně a jeden, ţe je nenavštěvuje z důvodu vysokého věku a špatného zdravotního stavu. 91,25 % respondentů – tedy 73 lidí uvedlo, ţe je o pořádaných kulturních akcích dostatečně informováno. Pouze pro sedm je informovanost nedostatečná. Další otázka zjišťovala, kde se nejčastěji o kulturních akcích občané dozvídají. Mohli zatrhnout i více odpovědí. Nejčastěji uváděli Slavičínský zpravodaj, ve kterém jsou kaţdý měsíc otištěny pozvánky na akce a dále byly nejčastějším zdrojem plakáty. Nejvíce uváděnou kombinací zdrojů se stalo spojení plakátů a zpravodaje a hned poté plakátů, Faceboouk a přátel – těmto respondentům bylo průměrně 26 let.
Graf 3: Zdroje informací o kulturních akcích, vlastní zpracování
Zdroje informací o kulturních akcích 60 40 20
Počet lidí
0 Plakáty a Infocentrum Slavičínský Web města Facebook pozvánky zpravodaj
54
Od přátel
Následující otázky dotazníku se zaměřovaly na návštěvnost vybraných kulturních institucí a kulturních akcí. Na otázku zda občané Slavičína navštěvují místní muzeum, odpovědělo 16 respondentů, ţe expozici navštívili v průběhu posledního roku. Čtyřicet čtyři dotazovaných muzeum navštívilo v průběhu posledních pěti let a 16 jich muzeum nenavštěvuje. Jako důvody proč tomu tak je, udávali, ţe se nezajímají o historii, nemají dostatek času nebo expozici navštívili jednou v rámci školní prohlídky, ale nemají potřebu se sem znovu vracet. Patnáct lidí v dotazníku vyplnilo, ţe knihovnu ve Slavičíně navštěvuje alespoň jednou za měsíc. Třináct jich navštěvuje alespoň jednou za půl roku. Stejný počet dotazovaných knihovnu navštíví alespoň jednou za rok a 39 uvedlo (coţ je 49 %), ţe knihovnu nenavštěvuje. Často zmiňovali, ţe málo čtou, ţe mají jiné zájmy a studenti navštěvují knihovny ve městech, kde studují. Třicet jedna lidí uvedlo, ţe nejčastěji navštěvuje knihovnu kvůli půjčování knih a časopisů, tři lidi jako prioritu povaţují besedy a vzdělávací akce pořádané knihovnou a 14 knihovnu vyuţívá kvůli volnému internetu. Další otázka zjišťovala, jakých sluţeb, které poskytuje Městské infocentrum, lidé nejvíce vyuţívají. Nejvyuţívanější sluţbou je předprodej vstupenek, který v dotazníku uvedlo 55 % lidí. Dvacet pět procent uvedlo, ţe sluţby infocentra nevyhledávají a stejné procento prostřednictvím infocentra získává informace o kulturních, společenských a sportovních akcích ve městě a okolí. Zbylí respondenti do infocentra chodí kvůli volnému internetu nebo například výstavám. V následující otázce měli respondenti vybírat z nabízených kulturních akcí, které navštěvují a mohli jich zaškrtnout i více. Na výběr byly dány tyto akce: Valašské křoví, Slavičínské padající listí, Akce DDM (Slavičínský šikula, Běh naděje atd.), Park párty, Jak to dělali naši staříčci, Svatovojtěšský jarmark, Rozsvícení vánočního stromu, Valašský a slovenský kumšt pro radosť aj uţitek, Akce mateřského centra (Dětský den apod.), Akce Nadace Jana Pivečky (Pohádkový les apod.), Besedy pořádané knihovnou a městským klubem, Zábavy na výletišti (Fokus rock apod.), Plesy, Koncerty ZUŠ, Evropský svátek hudby, Štěpánský kotárfest, Benefice bez bariér, BrutALpOp, Noc kostelů, Výstavy místních umělců, Turistické vycházky a jiné akce. Téměř 23 % respondentů – tj. 73 lidí uvedlo, ţe navštěvuje Rozsvícení vánočního stromu, tato akce je tedy nejoblíbenější. Další nejvíce navštěvovanou akcí je červencová Park párty, kterou navštěvuje si 66 % lidí. Plesy, kterých se ve městě kaţdoročně koná okolo deseti, v dotazníku zaškrtlo 60 % lidí. Následoval Svatovojtěšský jarmark s téměř 59 %. Zábavy na výletišti v dotazníku dostaly 40 %. Návštěvnost dalších akcí je uvedena v grafu níţe.
55
Graf 4: Návštěvnost kulturních akcí, vlastní zpracování
Návštěvnost kulturních akcí 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Turistické vycházky
Akce MC
Jiné
Akce DDM
Noc kostelů
Besedy v knihovně
Slavičínské padající listí
Benefice bez bariér
Výstavy umělců
Akce Nadace J. Pivečky
Koncerty ZUŠ
Valašský kumšt
Evropský svátek hudby
Kotárfest
Jak to dělali naši staříčci
Valašské křoví
BrutALpOp
Zábavy na výletišti
Plesy
Svatovojtěšský jarmark
Park párty
Rozsvicování stromu
Počet lidí
V otázce, která se týkala návštěvnosti promítání kina ve Slavičíně, se ukázalo, ţe 55 % respondentů kino navštěvuje a 45 % ho nenavštěvuje. Asi 70 % z těch, kteří promítání navštěvují, se účastní promítání letního kina, asi 20 % se jich účastní promítání Film a škola a pouze necelých 10 % promítání stálého kina. Respondenti, kteří kino nenavštěvují, nejčastěji uváděli, ţe je to z důvodu vysoké ceny vstupného, pozdního uvádění premiérových filmů nebo navštěvují kino v jiných městech. První otevřená otázka se týkala památek, zajímavých míst nebo akcí ve Slavičíně. Respondenti měli jmenovat ty, o kterých si myslí, ţe by mohly být atraktivní pro turisty. Nejčastěji byl uváděn Pivečkův lesopark, který napsalo 43 lidí, zámecký park a hned poté Městské muzeum a zámek. Dále se umístila červencová Park párty, Svatovojtěšský jarmark, Rozsvícení vánočního stromu, koupaliště a také příroda v okolí Slavičína. Mezi dalšími jmenovanými bylo například letní kino, kostel, slavičínské hospody, rybníky, pivovar Hrádek, turistické stezky a vycházky, lidové tradice, akce na výletišti v Hrádku, BrutAlpOp, Pivečkova vila nebo různé kulturní akce (Štěpánský Kotárfest, Divadelní přehlídky, Evropský svátek hudby, akce DDM, plesy).
56
Graf 5: Atraktivní místa a akce pro turisty, vlastní zpracování
Místa a akce atraktivní pro turisty 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Počet lidí
V další otevřené otázce měli obyvatelé Slavičína moţnost napsat, které kulturní akce jim ve Slavičíně chybí. Ukázala se poměrně velká nechuť k vyjádření názoru, téměř polovina dotazovaných otázku vůbec nevyplnila. Mezi návrhy se nejčastěji objevoval poţadavek více koncertů, zejména mimo letní sezónu. Respondenti jmenovali mnoho ţánrů, které by uvítali – nejvíce jazz, pop, rock, ale i specifičtější ţánry jako reggae, metal, blues, folk nebo swing. S tím souvisí také návrh na vybudování klubové scény nebo jiných vhodných prostor, kde by se daly pořádat menší koncerty ţánrů, které potřebují intimnější atmosféru, neţ je například ve velké Sokolovně. Za tímto účelem byla jmenována také potřeba čajovny nebo kavárny – jakoby protikladu klasické hospody, kterých je ve městě poměrně hodně, kde by se pořádaly poslechové koncerty, vernisáţe, výstavy a jiné akce (například jam session, jelikoţ ve městě působí hodně hudebníků a kapel). Výstavy patřily také mezi nejvíce zmiňované akce, které by si lidé ve městě přáli. Mělo by jich být podle nich více a také by mohly být rozmanitější, aby zde nevystavovali stále jen místní umělci. Více divadelních představení také několikrát respondenti jmenovali. Divadlo zde má tradici, ale přáli si, aby se uvádělo více představení i mimo divadelní přehlídky. Jelikoţ ve městě momentálně nefunguje ţádný podnik provozující diskotéku, objevil se rovněţ návrh na více akcí pro mladé lidi - zábavy a diskotéky. Dále se v návrzích objevily poměrně specifické akce jako slavnosti vína a piva, sběratelské burzy a výstavy nebo výuka společenských tanců.
57
V poslední otázce byl prostor pro další připomínky, komentáře a nápady ohledně kultury ve Slavičíně. Tuto část vyplnilo pouze 9 respondentů. Některé poznámky se soustředily na hodnocení kulturní situace ve Slavičíně a poukazovaly na jeden určitý problém, který si hodně obyvatel uvědomuje. Lidé si zde poměrně často stěţují, ţe se zde nic neděje a nepořádají se ţádné akce, kdyţ se však nějaká nová koná, často se stane, ţe návštěvnost je velmi malá. Tuto situaci zřejmě vystihuje komentář jednoho respondenta: „Na akce ve Slavičíně nechodím, protoţe na ně nikdo nechodí“. Je to tedy takový začarovaný kruh, kdy si lidé přejí něco nového, ale potom z obavy, ţe tam nikdo nebude nebo z obavy zkusit něco nového, na akci raději nepřijdou. Další respondent poukazuje na podobný problém. Dle jeho názoru občané Slavičína plně nevyuţívají kulturní nabídky ve městě. I kdyţ je město Slavičín malé, kulturní akce se zde konají, ale přesto bývá návštěvnost nízká (např. návštěvnost kina). Jednotícím prvkem byla také myšlenka větší podpory kultury od města. Například vlídnější přístup při půjčování prostor atd., ale také finanční podpora. Jeden respondent navrhoval, aby město Slavičín zakoupilo mobilní pódium, které by pouţívalo na svých akcích, ale také by ho půjčovalo pořadatelům jiných kulturních akcí, kteří si takovou velkou investici nemohou dovolit. Město si pódium půjčuje při pořádání akcí na náměstí (například Rozsvícení vánočního stromu) nebo v parku (Park párty), takţe by pódium pravidelně pouţívalo. Půjčování pódia i na jiné akce by zase usnadnilo práci jejich pořadatelům. Dalším tipem bylo, aby se do pořádání kulturních akcí více zapojili mladí lidé a sami se tak podíleli na vytváření kulturních programů, které by je zajímaly a informování o kulturních akcích místním rozhlasem, čímţ by se mělo zvýšit povědomí o nich a tím i jejich návštěvnost.
6. SWOT analýza SWOT analýza je vyuţívána při přípravě nebo změně strategie společnosti, protoţe umoţňuje jednoduše, stručně a přehledně popsat situaci, ve které se firma nachází. Stejně dobře se dá pouţít při plánování strategie města nebo jen určitého projektu. SWOT analýza je vlastně spojením dvou analýz. Jedná se o rozbor vnitřního prostředí (mikroprostředí), tvořeného silnými a slabými stránkami (ty se váţí na současnou situaci) a rozbor vnějšího prostředí (makroprostředí), který určuje příleţitosti a hrozby – vazba na budoucí stav.101
101
ZIKMUND, Martin. Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOT analýza. Businessvize. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swot-analyza
58
6.1. Silné stránky Tabulka 12: Silné stránky kultury ve Slavičíně
S
Strenghts - Silné stránky
S1
Strategický plán rozvoje města
S2
Infocentrum – web, FB
S3
Pivečkův lesopark
S4
Silná folklorní tradice a tradiční akce
S5
Provoz kina
S6
Divadelní tradice
S7
Hodně místních výtvarníků a hudebníků
S8
Příroda a čisté ţivotní prostředí
Slavičín má zpracovaný Strategický plán rozvoje města na léta 2011-2013. Neobsahuje přímo část zabývající se rozvojem kultury, ale priority Cestovní ruch a Zvýšení kvality ţivota ve městě obsahují projekty, které s kulturní oblastí souvisí. Ve městě funguje Informační centrum, které má na starost pořádání a koordinaci kulturních akcí, spravuje některá kulturní zařízení a také se stará o chod webových stránek a profilu na sociální síti Facebook, a tak se informace o kulturních akcích dostanou lépe a rychleji k občanům města. Správa Pivečkova lesoparku spadá také pod infocentrum. Lesopark je ojedinělým a zajímavým místem, atraktivním i pro turisty. I kdyţ ve městě není kinosál, kino pravidelně promítá v místní Sokolovně, je zapojeno do projektu Film a škola a o prázdninách promítá v letním kině v parku. Slavičín má silnou folklorní tradice, takţe se zde koná hodně akcí zaměřených na tradiční řemesla, místní zvyky, hudbu apod. Také divadelnictví má ve Slavičíně kořeny. Místní spolky SemTamFór a Pařez v této tradici pokračují a pořádá se zde hodně divadelních představení, včetně divadelní přehlídky Valašské Křoví.
59
Vzhledem k velikosti města zde působí mnoho místních umělců a také hudebních kapel, s tím v neposlední řadě souvisí činnost ZUŠ Slavičín, která vychovává mladé hudebníky a výtvarníky, kteří mnohdy odchází tyto obory studovat na střední a vysoké školy. Od roku 1979, kdy se pobočka ve Slavičíně osamostatnila od ZUŠ ve Valašských Kloboukách do roku 2009, bylo přijato 35 absolventů hudebního oboru na SŠ či VŠ s hudebním zaměřením a 30 ţáků výtvarného oboru bylo přijato na SŠ či VŠ s výtvarným zaměřením.102 Slavičín leţí v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, a proto v jeho okolí najdeme čistou přírodu a například mnoho druhů vzácných rostlin. Návštěvníci mohou přírodu poznávat pomocí mnoha značených turistických stezek.
6.2. Slabé stránky Tabulka 13: Slabé stránky kultury ve Slavičíně
W
Weaknesses – Slabé stránky
W 1 Absence strategického rozvoje kultury W 2 Málo historických kulturních památek W 3 Absence prostor pro pořádání menších koncertů (klubová scéna) W 4 Absence koncertů některých ţánrů (jazz, swing) W 5 Absence vhodného venkovního areálu pro pořádání akcí W 6 Špatná dopravní obsluţnost
Slavičín nemá v současné době zpracován strategický plán rozvoje kultury nebo cestovního ruchu. Akce pořádané městem se plánují rok dopředu, aby mohl být schválen jejich rozpočet. Tento návrh zpracovává Městské infocentrum, které má akce města na starost. Nachází se zde málo historických památek. Ve městě jsou pouze tři (kostel, záloţna, zámek), dvě z nich slouţí k restauračním účelům a ani kostel nemá potenciál přilákat do města turisty, coţ výrazně limituje rozvoj cestovního ruchu ve Slavičíně. 102
Základní umělecká škola Slavičín. Almanach k 30. výročí založení Základní umělecké školy Slavičín. Slavičín: ZUŠ Slavičín, 2009.
60
Chybí zde vhodný prostor pro pořádání menších koncertů. Jedná se zejména o klubové koncerty různých ţánrů (např. úplně chybí jazzové a swingové koncerty, ty by bylo vhodné pořádat v komornějších prostorech). Je zde pouze Sokolovna, která je pro menší koncerty nevhodná. Problém je také při pořádání letních venkovních akcí. Areál výletiště v Hrádku na Vlárské dráze má ve správě sbor dobrovolných hasičů a je jenom na nich komu umoţní zde akce pořádat. Často dostanou přednost například malé soukromé oslavy, před větší akcí. Potíţe představuje také špatná dopravní obsluţnost o víkendech, kdy do města jezdí málo autobusových linek. V zimních měsících bývá navíc průjezdnost silnic sníţena kvůli počasí.
6.3. Příleţitosti Tabulka 14: Příleţitosti kultury ve Slavičíně.
O O1 O2
Opportunities - Příleţitosti Spolupráce s okolními městy v oblasti turismu Výhodnější pronájmy Sokolovny
O3 O4 O5 O6
Získání dotací, sponzorských darů na kulturu Kulturní revue a kulturní web Výstavba kulturní infrastruktury Vznik nových kulturních akcí
Jelikoţ se ve Slavičíně nenachází atraktivní kulturní památky, bylo by vhodné navázat spolupráci s okolními městy a tím si vzájemně vypomoct, aby se tato oblast stala zajímavější pro turisty. I kdyţ je Sokolovna mnohdy moc velká pro pořádání určitých akcí, v prosinci roku 2012 se změnil ceník nájmu. Došlo k výraznému zlevnění a díky tomu je Sokolovna dostupnější pro pořadatele různých akcí a mohlo by se jich zde konat mnohem víc neţ doposud.
61
K rozvoji kultury je zapotřebí získávat více peněz na její podporu z různých zdrojů (veřejné i soukromé). Město Slavičín a kulturní organizace mají moţnost se ucházet o dotace jak Zlínského kraje, Ministerstva kultury nebo například o dotace z Evropských fondů. Dále by byly vhodnou podporou sponzorské dary od místních firem a podnikatelů. Ti většinou podporují sportovní akce a kluby, ale kulturní počiny jiţ méně. Je tedy zapotřebí v této oblasti zapracovat a například pomocí vhodných fundraisingových metod z těchto zdrojů získat větší podporu. Přínosem by jistě bylo také symbolické navázání na jiţ dříve vydávanou kulturní revue Kruhový objezd. Tento kulturní občasník by informoval o kulturním dění ve městě, případně v širším okolí. Dále by kulturní aktivity ve městě mohly propagovat webové stránky zabývající se místní kulturou. Jelikoţ ve městě chybí některá kulturní zařízení (hudební klub, areál pro letní akce atd.), jejich postupným vybudováním by vznikly nové prostory k pořádání akcí.
6.4. Hrozby Tabulka 15: Hrozby kultury ve Slavičíně
T
Threats - Hrozby
T 1 Nedostatek financí T 2 Konkurence okolních vesnic a měst T 3 Nezájem mladé generace o kulturu, folklor a všeobecně pořádání kulturních akcí T4
Úbytek obyvatel
T5
Jiné volnočasové aktivity
T6
Nedostatek pracovních příleţitostí
Město a jeho příspěvkové organizace závisí na finančních prostředcích přidělených ze státního rozpočtu. Jeho krácení se poté můţe podepsat na rozpočtu kulturních akcí. Další hrozbou představují akce pořádané v okolních vesnicích a městech. Mohou ohrozit návštěvnost akcí pořádaných ve Slavičíně. Platí to zejména pro letní měsíce, kdy se koná více venkovních akcí a akce se mnohdy termínově kryjí. 62
Kulturní akce ve Slavičíně pořádá infocentrum nebo jiné kulturní instituce, ale většinou se jedná o stále stejný okruh lidí. Postupem času se můţe stát, ţe mladá generace ztratí zájem o folklor a akce s ním spojené, a tak tradice těchto akcí vymizí. Jelikoţ populace obyvatelstva stárne a studenti po dokončení studia mnohdy odchází do větších měst, můţe dojít k tomu, ţe jiţ nebude mít kdo nové akce ve městě pořádat. Jiné volnočasové aktivity také ohroţují kulturní akce, pokud by jim občané před nimi dali přednost. Nedostatek pracovních míst a vysoká nezaměstnanost sniţují volné finanční prostředky lidí, které by jinak mohli pouţít na návštěvu kulturních akcí a institucí.
6.5. Plus minus matice SWOT analýzy Organizace by měla s výsledky SWOT analýzy dále pracovat. Jednou z metod slouţících k vyhodnocení tohoto rozboru, která pomůţe určit váhu jednotlivých silných a slabých stránek a také příleţitostí a hrozeb je Plus minus matice SWOT analýzy. Jednotlivé silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby očíslujeme (S1 – Sn, W1 – Wn, O1 – On, T1 Tn) a umístíme je do matice.103 Dále určujeme: - silně oboustrannou pozitivní vazbu: ++ - silně oboustrannou negativní vazbu: -- slabší pozitivní vazbu: + - slabší negativní vazbu: - ţádný vzájemný vztah: 0 Součty řádků a sloupců matice dávají přehled klíčových faktorů, o které by se měly opírat navrhované programy strategie rozvoje města.104
103
ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007, s. 36 – 37. 104 JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing měst a obcí. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, s. 132.
63
Tabulka 16: Plus minus matice SWOT analýzy
O1 S1 0 S2 + S3 0 S4 + S5 0 S6 0 S7 0 S8 0 W1 W2 0 W3 0 W4 0 W5 0 W6 + Ʃ 2 Pořadí 5.
O2 + ++ 0 0 + 0 0 0 0 0 + 0 0 4 4.
O3 + ++ + + + + + 0 0 + + + + 11 1.
O4 0 0 0 0 0 0 + 0 0 0 0 0 0 0 1 6.
O5 + 0 0 0 0 0 + 0 0 ++ 0 ++ 0 5 3.
O6 0 + + + 0 0 + + 0 0 ++ 0 0 6 2.
T1 --0 0 0 ---16 1.
T2 0 0 -0 0 0 0 0 -8 2.
T3 0 0 0 -0 0 0 0 0 0 0 0 -4 5.
é 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 6.
T5 T6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -5 -5 3. - 4. 3. - 4.
Ʃ 1 3 0 -1 -4 -4 3 1 -7 -1 1 1 1 0
Pořadí 3. - 4. 1. - 2. 5. 6. 7. - 8. 7. - 8. 1. - 2. 3. - 4. 1. 2. 4. - 6. 4. - 6. 4. - 6. 3.
Výsledky plynoucí z plus mínus matice SWOT analýzy: Silné stránky Hlavní silnou stránkou je existence a fungování Městského infocentra, které má na starost kulturu ve Slavičíně. Spravuje kulturní instituce a pořádá kulturní akce. Dalším významným aspektem je poměrně velké mnoţství hudebníků a kapel, kteří ve městě působí. Tito lidé se o kulturní situaci zajímají a podporují ji.
Slabé stránky Velký problém pro budoucí rozvoj kultury ve Slavičíně představuje absence Strategického plánu rozvoje kultury města. Tento dokument by mohl pomoct k ucelené koncepci kultury. Dále pak z matice vyplynulo, ţe další slabé místo je malé mnoţství kulturních historických památek ve městě. Slavičín proto není moc atraktivní pro turisty a musí cestovní ruch rozvíjet jinak.
64
Příleţitosti Z tabulky vyplývá, ţe největší příleţitostí pro kulturu ve Slavičíně je získávání dotací, grantů a finančních darů. Dostatek financí umoţní vybudovat nové prostory, kde by se mohly kulturní akce odehrávat a také umoţní vznik nových akcí, na jejichţ pořádání nebylo dříve dostatek financí.
Hrozby Největší hrozbou pro kulturní situaci ve městě je nedostatek financí. Nevznikaly by nové kulturní akce, jiţ tradiční by se také pravděpodobně musely omezit a realizace nových projektů by nebyla moţná. Další důleţitou hrozbou mohou být akce pořádané v okolních městech. Zejména v letních měsících je tento problém znatelný. O víkendech se pořádá hodně akcí, které se mnohdy kryjí a návštěvník si musí vybírat, které akci dá přednost.
7. Návrhová část Návrhová část strategického plánu by se měla skládat z vize, cílů, konkrétních aktivit, opatření, projektů, úkolů nebo akčních plánů, prostřednictvím kterých by těchto cílů mělo být dosaţeno a také finančního rámce.105 Tato část tedy obsahuje návrhy na kulturní akce a jiné počiny, které by mohly obohatit kulturní situaci ve městě Slavičín. Návrhy vychází z výsledků SWOT analýzy, ale také z provedeného dotazníkového šetření mezi občany Slavičína, aby zde byly zahrnuty i jejich preference.
105
PŮČEK, Milan a David KOPPITZ. Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Vyd. 1. Praha: Národní síť Zdravých měst ČR, 2012, s. 85 – 86.
65
7.1. Vize, přehled prioritních oblastí a cílů „Vize shrnuje základní principy, které jsou neměnné bez ohledu na vývoj okolních podmínek. Jde o kombinaci dlouhodobých, nadčasových zásad, strategií a postupů, které se přizpůsobují měnícímu se světu.“106 Aby bylo moţné vizi přiblíţit a naplnit ji, bývá často rozpracována do systému strategických cílů. Cíle spadají pod několik prioritních oblastí, které vychází ze základní vize.
Vize Město Slavičín leţí na pomezí několika kulturně odlišných oblastí a ze všech čerpá to nejlepší, aby vše jedinečně propojilo a bylo tak atraktivním místem pro své obyvatele, ale i turisty.
Přehled prioritních oblastí a cílů Prioritní oblast 1: Kulturní infrastruktura Cíl 1: Venkovní prostor k pořádání letních akcí Cíl 2: Hudební klub a Sokolovna Cíl 3: Kavárna/čajovna Cíl 4: Revitalizace náměstí Prioritní oblast 2: Informovanost a aktivizace obyvatel Cíl 1: Kulturní časopis Cíl 2: Kulturní web Priorita 3: Cestovní ruch Cíl 1: Sochařské sympozium Cíl 2: Města dřevěných soch
106
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 20.
66
7.2. Prioritní oblast 1: Kulturní infrastruktura 7.2.1. Venkovní prostor vhodný k pořádání letních akcí Přímo ve Slavičíně je jeden vhodný prostor k pořádání letních venkovních akcí – je jím letní scéna zámeckého parku. V tomto areálu se nachází velké pódium s promítací plochou a stupňovité hlediště. Prostor však patří městu, které ho spravuje, půjčuje a pronajímá ho zejména svým příspěvkovým organizacím – například ZUŠ Slavičín a Základním školám, které zde pořádají koncerty, přehlídky nebo slavnostní zakončení školního roku. V roce 2013 se na letní scéně konalo šest akcí, kromě pravidelného promítání letního kina. Novinkou byla Grill párty, kterou pořádalo město Slavičín a divadelní představení divadla SemTamFór. Jelikoţ byl tento prostor v loňském roce rekonstruován, domnívám se, ţe by měl být také více vyuţíván. Podobného názoru je dle slov pracovnice infocentra také město Slavičín a hodlá v tomto areálu pořádat mnohem více akcí. Prostor se však hodí zejména ke konání různých přehlídek, koncertů, kde publikum sedí apod. Další nejbliţší venkovní areál – výletiště v místní části Hrádek na Vlárské dráze, je ve správě Sboru dobrovolných hasičů Hrádek. Výletiště sice pronajímají, ale je čistě na jejich rozhodnutí, komu areál zapůjčí. Kaţdoročně se zde pořádá například Dětský den nebo různé zábavy. Stejně tak je ale prostor poskytován pro pořádání soukromých oslav. Jelikoţ se nachází v těsné blízkosti bytových domů, je logické, ţe sdruţení prostor nerado pronajímá k pořádání větších akcí. Hluk a pohyb mnoha lidí ruší lidi, kteří zde bydlí. Vhodné by tedy bylo vybudovat nový areál, kde by bylo moţné pořádat koncerty nebo také menší festivaly. Ten by se měl nacházet na okraji Slavičína, aby se minimalizovalo rušení nočního klidu v době konání akcí. Areál by však neměl být vzdálen moc daleko, jelikoţ by to mohlo odrazovat návštěvníky. Pro potřeby konání koncertů a jiných akcí by zde mělo byt zastřešené pódium a zpevněný povrch před ním jako taneční parket. Dále pak zázemí pro kapely, účinkující a pořadatele, kde by měly být i prostory k prodávání občerstvení. Nezbytnou součástí je sociální zařízení a lavičky. Aby měl areál vyuţití také v zimních měsících, v prostorách zázemí by mohla být vybodována malá zkušebna pro kapely, které by si tyto prostory pronajímaly.
7.2.2. Hudební klub a Sokolovna Z vyplněných dotazníků ohledně kultury ve Slavičíně vyplývá, ţe respondentům ve městě chybí místo nebo podnik, kde by se daly pořádat různé koncerty. Kromě klasických restauračních
67
zařízení se zde nachází pouze budova Sokolovny. Tento prostor je ale k pořádání koncertů některých ţánrů aţ moc velký, lze si však pronajmout pouze jeho část. V tomto ohledu udělalo město Slavičín velmi vstřícný a dobrý krok v prosinci roku 2012, kdy upravilo pravidla pro pronajímání Sokolovny a významně sníţilo výši pronájmu. Dříve bylo moţné si Sokolovnu pronajmout za částku okolo 20 000 Kč, coţ pro soukromníky nebylo výhodné. Dnes je pronájem mnohem dostupnější. Příspěvkovým a neziskovým organizacím v rámci města zůstal navíc pronájem za výhodnější cenu, jako dřív.
Tabulka 17: Ceník pronájmu Sokolovny 107
Nájemce
Částka
Akce
Město Slavičín, příspěvkové pronájem do 4 hodin trvání
100 Kč za akci
organizace města, neziskové pronájem nad 4 hodiny trvání
1 500 Kč za akci
subjekty v rámci města Ostatní
pronájem do 4 hodin trvání
1 Kč/
pronájem nad 4 hodiny trvání
7 000 Kč za akci
/ hod
Výhodného nájmu vyuţívá například Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ KamPak?! V Sokolovně spolupořádá většinou menší komornější koncerty různých kapel. Jedná se mnohdy o zahraniční kapely, které v našem okolí není moc snadné a časté vidět. Přesto většinou na akci přijde poměrně malý počet lidí (průměrně okolo 30 návštěvníků). Jeden z problémů vidím v propagaci akcí. Pozvánky se objevují zejména na sociální síti Facebook. Ta je dnes sice hlavně mladší lidmi hojně vyuţívaná, ale naopak starší generace se dle mého názoru ještě nenaučila plně vyuţívat. V dotazníkovém šetření uvedli pouze tři respondenti ve věku nad 30 let, ţe informace o kulturních akcích ve Slavičíně získávají pomocí Facebooku. Dříve se klubové koncerty konaly v místním A clubu. Tento podnik se skládal z baru a prostoru diskotéky, kde se pořádaly také různé hudební akce. Tento prostor byl však na začátku roku 2013 zrušen. Znovuotevření je na vůli soukromého majitele podniku, avšak určitě by obohatilo kulturní ţivot ve městě. Vybudováním nového klubu by vznikla moţnost ve městě pořádat více koncertů. Klub by neměl být zaměřen na jeden ţánr, jelikoţ by byl jediný ve městě. Měl by poskytovat širokou nabídku akcí pro uspokojení poţadavků různých návštěvníků.
107
Město Slavičín. Ceník za krátkodobý pronájem nebytových prostor v budově čp. 224 ve Slavičíně – Sokolovna.
68
Návrh dramaturgie klubu: Kulturní program by probíhal pouze v pátek a sobotu a pořady by se střídaly.
Jam session Ve městě působí mnoho amatérských kapel a hudebníků a občas se někde sejdou, aby si společně zahráli. Organizované jam session se zde však nepořádají. Ve vyplněných dotaznících od obyvatel Slavičína se právě jam session několikrát objevila jako akce, která jim ve městě chybí. Jamový večer by zahajovali pozvaní hudebníci, ale přidat by se mohli i ostatní návštěvníci. V letních měsících nabízí zámecký park alternativní prostor pro pořádání těchto akcí. Uprostřed se nachází altánek a v blízkosti jsou i lavičky pro posluchače.
Koncerty místních kapel V průběhu těchto večerů by měly moţnost koncertovat skupiny z města a blízkého okolí také začínající kapely, které ještě nemají tolik zkušeností s koncertováním a tímto by je mohly získat.
Tematické večery V rámci tohoto bloku by byly do programu zařazovány různé hudební ţánry. V kulturní nabídce Slavičína například zcela chybí jazzové, bluesové a swingové koncerty.
Diskotéka Jelikoţ ve městě nefunguje ţádný disco club, musí mladí lidé za zábavou tohoto typu dojíţdět do okolních měst. Několikrát do měsíce by tedy byl zařazen disco večer. Opět by se mohly tematicky rozlišovat (např. Oldies hity, České a slovenské hity apod.).
Elektronická taneční hudba V regionu má silnou tradici také elektronická hudba (drum and bass, techno, electro, house, trance, breakbeat, dubstep atd.). Spolupráce by byla moţná například s agenturou JZD promotion,
69
která pod sebou sdruţuje některé DJ's, působící zejména v tomto regionu. Agentura vznikla v roce 1999 a zabývá se pořádáním tanečních párty.108
7.2.3. Kavárna/čajovna Na území Slavičína a Hrádku na Vlárské dráze, jeţ na sebe plynule navazují, se nachází třináct hospod a restaurací. Funguje zde jedna cukrárna, kde se sice pořádají výstavy, ale podnik jinak nefunguje jako místo potkávaní a jisté kulturní centrum. Městu Slavičín dle mého názoru chybí jakoby protipól klasické hospody. Intimnější místo s jedinečnou atmosférou, kde by se pořádaly výstavy, poslechové koncerty, autorská čtení a podobné akce.
7.2.4. Revitalizace náměstí Do současné podoby bylo Horní náměstí zrekonstruováno v roce 1996. Autorem návrhu je Ing. arch. Antonín Bařinka. Náměstí má trojúhelníkový tvar a po stranách je vymezeno silničními komunikacemi. Automobily mohou parkovat ve směru jízdy nebo v horní části náměstí. Pod tímto parkovištěm se nachází zpevněná vydláţděná plocha s několika lavičkami, která při pořádání akcí, slouţí ke shromaţďování lidí. Tyto akce se zde však nekonají příliš často. Plocha je oddělena kamennými dělícími prvky od spodní části náměstí, kde se nachází kašna, lavičky a okrasná výsadba.109 Náměstí by mělo tvořit kulturní a společenské centrum města. Náměstí ve Slavičíně však tento účel nesplňuje. Prostor nefunguje jako místo setkávání, zastavení se a posezení. Není zde ţádná vzrostlá zeleň, takţe je celá plocha otevřená, posezení tady proto není moc příjemné. V letních měsících zde navíc není ţádný stín. Problémem se jiţ zabýval ve své diplomové práci Mgr. et Ing. Zdeněk Kutra – místní umělec a učitel výtvarné výchovy na Gymnáziu Jana Pivečky. Provedl mezi občany dotazníkové šetření a většina dotazovaných se stavem náměstí není spokojena a změnu náměstí by uvítala.110 Ve své práci navrhl nové řešení, jak by se náměstí mohlo změnit. Bylo by tedy výhodné k revitalizaci pouţít jiţ tento existující projekt nebo nechat vypracovat jiný. Vydláţděná plocha ke shromaţďování lidí na akcích zde pořádaných by měla zůstat, avšak v menších rozměrech. Dále by náměstí prospěla výsadba nové zeleně, zejména stromů, nový
108
. Kontakt. JZD promotion [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://jzdpromotion.cz/kontakt/ KUTRA, Zdeněk. Revitalizace Horního náměstí ve Slavičíně. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, 2010. 109 s. Vedoucí diplomové práce Ing. arch. Hana Maršíková. 110 KUTRA, Zdeněk. Revitalizace Horního náměstí ve Slavičíně. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, 2010. 109 s. Vedoucí diplomové práce Ing. arch. Hana Maršíková. 109
70
mobiliář, případně instalace uměleckých děl, coţ by dohromady tvořilo nová a příjemnější zákoutí pro posezení na náměstí.
7.3. Prioritní oblast 2: Informovanost a aktivizace obyvatel 7.3.1. Kulturní časopis Myšlenka vydávat ve Slavičíně kulturní časopis, jakýsi kulturní občasník, zde byla jiţ dříve. V roce 2003 vyšlo první číslo kulturní revue Kruhový objezd. Tento časopis vydával soukromník za finanční podpory Města Slavičín a místních podnikatelů. Vydáno však bylo jen pět čísel – poslední v roce 2007. Také občanské sdruţení UnArt vydávalo revue. Časopis byl sice určen pro členy sdruţení a informoval o dění v něm, ale zabýval se také kulturou ve Slavičíně. Myslím, ţe obnovení této činnosti by bylo přínosné. Dřívější kulturní revue vycházela ve formátu A4 na velmi kvalitním papíře. Tato varianta je zbytečně nákladná, a proto bych navrhovala zmenšit formát na A5. Také papír, na který by se tisklo, bych změnila, stačil by například papír novinový. Aby nebyla produkce časopisu tak drahá, jistě by se musel náklad časopisu sníţit oproti dřívějšímu, kdy byl zdarma dodáván do kaţdé schránky. Výtisky časopisu by byly k dostání na předem daných místech - Městské infocentrum, Městský úřad, Městská knihovna, Městské muzeum a dále by byl distribuován do místních restauračních podniků, kde se setkávají lidé. Časopis by vycházel maximálně čtyřikrát ročně. Bude nutné získat pravidelné, ale i občasné přispěvatele článků, osoby zodpovědné za grafické zpracování, korektury, tiskárnu a v neposlední řadě dostatek finančních prostředků. Pomocí vhodných fundraisingových metod (např. osobní setkání, direct mail nebo telefonická kampaň) by mohli být osloveni místní podnikatelé a firmy. Je obvyklé, ţe přispívají například na sportovní akce, ale na kulturní akce jen velmi sporadicky. Na stránkách časopisu by sponzoři měli prostor k inzerci.
7.3.2. Kulturní web Webová stránka by byla levnější a interaktivní variantou kulturního zpravodajství. Web by měl informovat o kultuře ve Slavičíně, podávat ucelený přehled o kulturních akcích, které se zde i v okolí konají. Měl by ale také aktivizovat obyvatele a zapojit je do plánování, pořádání akcí atd. Webová stránka bude rozdělena na osm částí – rychlé odkazy (Novinky, Kalendář akcí, Kulturní servis, Databáze a kontakty, Burza, Inzerce, Fotogalerie, Diskuze). V sekci Novinky se
71
návštěvník dozví aktuality o kulturních institucích ve městě, o kulturních spolcích, umělcích, informace o připravovaných akcí, zhodnocení jiţ proběhlých akcí. Kulturní kalendář bude poskytovat kompletní seznam akcí, které se ve městě pořádají a základní informace o nich (kdo akcí pořádá, kdy, kde, jaké je vstupné atd.). Další sekce Kulturní servis nabídne informace o akcích pořádaných v okolí Slavičína, ale také tipy a odkazy na akce v širším okolí. V Databázi návštěvníci najdou kontakty na kulturní organizace, zájmové spolky, hudební kapely, jednotlivé umělce i různé pořadatele akcí ve městě a okolí, coţ by mělo všem pořadatelům usnadnit práci při vyhledávání vhodných interpretů i spolupracovníků při plánování akcí. Jelikoţ ve městě působí hodně kapel, hudebníků i výtvarníků, další sekci bude tvořit Burza hudebních nástrojů, aparátů, výtvarných potřeb, kde mohou uţivatelé vkládat své inzeráty s nabídkami k prodeji či výměně. Různé nabídky prostor k pronájmu (například jako zkušeben), poptávka po hudebnících apod. nabídne část Inzerce.
V části fotogalerie budou umisťovány fotogalerie z jednotlivých akcí ve městě. Na
utváření galerie se mohou podílet také uţivatelé, zasíláním svých fotografií a videí z akcí a pozdějším publikováním zde. Veřejné fórum by nabízelo prostor pro připomínky a nápady ohledně kultury ve Slavičíně. Lidé by se zde mohli vyjádřit, jaké akce jim ve Slavičíně chybí, co by uvítali nebo jenom zlepšili. Vyměňovali by si zkušenosti s pořádáním akcí a nové akce by společnými silami mohly vznikat. Webové stránky by měly zapojit obyvatele do kulturního dění ve Slavičíně. Participace při navrhování nových akcí, jejich komentování atd. by měla zvýšit jejich zájem o ně a také jejich návštěvnost. Jelikoţ je Slavičín přece jenom menší město, zavede se nejprve zkušební verzi a po kontrole návštěvnosti a odezvy u uţivatelů, se zhodnotí, zda má úspěch a je přínosná. Platforma by se případně dala rozšířit i na okolní města či region, ne pouze na Slavičín.
7.4. Prioritní oblast 3: Cestovní ruch Ve Slavičíně se nachází pouze málo kulturních památek, ţádná z nich však nemá potenciál, přivézt do města více turistů. Kulturní akce, které se zde pořádají, nemají většinou širší dosah neţ na okolní obce. Je tedy velmi důleţité, aby se Slavičín zapojoval do větších projektů, ve kterých je sdruţeno více měst. Tímto spojením vznikají například naučné stezky a podobné. Tyto větší celky mohou být pro turisty mnohem atraktivnější a do oblasti se vypraví pravděpodobněji neţ do jednotlivého města, kde není tolik zajímavých míst. Obce, které se sdruţují ve větší celky nebo mikroregiony tím posilují svoji konkurenceschopnost vůči větším městům. Vytváří totiţ urbanistické celky rozlohou i počtem obyvatel odpovídající úrovni těchto měst. Společná
72
prezentace a propojení organizace kulturních a společenských akcí, které zde probíhají, můţe přinést mnohem větší efekt neţ roztříštěné samostatné aktivity jednotlivých míst.111
7.4.1. Sochařské sympozium Turisticky nejzajímavějším místem ve Slavičíně je zřejmě Pivečkův lesopark. Vyplývá to také z dotazníkového šetření, kdy si sami obyvatelé města myslí, ţe právě lesopark by mohl být pro turisty ve městě nejatraktivnější. K Pivečkově lesoparku neodmyslitelně patří dřevěné plastiky rozestavěné po celé ploše parku. Tyto sochy vznikly v rámci sochařských sympozií. Sdruţení 4xS pořádalo ve Slavičíně sochařská sympozia od roku 1993 do roku 2000. Plastiky vzniklé v rámci těchto tvůrčích pobytů jsou dnes umístěny právě v Pivečkově lesoparku. Po několikaleté pauze se v letech 2003-2005 pořádaly malířské plenéry zejména v okolí Slavičína a díla zde vzniklá byla prezentována na výstavách. V roce 2006 bylo opět navázáno na tradici sochařských sympozií a byl uspořádán 11. ročník. Výstupem sympozia měla být plastika, která by připomínala 750. výročí první písemné zmínky o Slavičínu. Sochu, která je dnes umístěna na kruhovém objezdu, vytvořil sochař Márius Kotrba.112 V návaznosti na tradici těchto dřívějších sympózií by mohlo vzniknout sympózium nové. Hlavní myšlenkou projektu bude oţivit město uměním, aby po dobu trvání akce uměním ţilo. Po skončení sympózia však odkaz na akci stále zůstane, jelikoţ budou vytvořená díla instalována na území Slavičína. Sympózium bude doprovázeno workshopy, přednáškami a koncerty, tudíţ by mělo být atraktivní i pro širokou veřejnost, ne jenom pro tvořící umělce. Sochařské sympózium by se konalo jednou za dva roky. Základním materiálem sympózia zůstane dřevo, jako tomu bylo u dřívějších ročníků. Tento materiál má v tomto kraji poměrně velkou tradici. Téma prvního ročníku bude navazovat na minulá sympózia. Jelikoţ byly nové sochy v Pivečkově lesoparku umístěny naposled v roce 2000, bude úkolem účastníků sympózia vytvořit do lesoparku nové sochy, které se zde poté nainstalují. Lesopark se tím opět oţiví a získá nové atrakce. Téma dalšího ročníku bude volnější. Ve Slavičíně se jiţ nachází jedna solitérní socha – socha na kruhovém objezdu od Mária Kotrby. Vytvořením dalších soch, které by byly po skončení sympózia rozmístěny ve městě, by tak ve Slavičíně vznikl soubor soch ve veřejném prostoru, který by ho ozvláštňoval a zatraktivňoval.
111
FORET, Miroslav a Jana TURČÍNKOVÁ. Cestovní ruch. Vyd. l. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, s. 93 – 94. 112 Akce II/16 - Sochařské sympozium. Rejstřík [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://rejstrik.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=134453
73
Přípravy Základním předpokladem k uskutečnění sympózia je dostatečný finanční kapitál. Akce nebude primárně výdělečná, jelikoţ vstupné na všechny jeho části bude dobrovolné. Nutné je získat finanční prostředky prostřednictvím různých dotačních programů a sponzorských darů. Dalším podstatným faktorem je také zájem a účast umělců na sympoziu.
Včasná informovanost
potenciálních účastníků je tedy velmi důleţitá. Nejspíše se zúčastní zejména místní umělci a umělci z okolí. Akci mohou propagovat webové stránky města Slavičín, ale i jiných kulturních organizací. Spolupráce bude navázána se Základní uměleckou školou Slavičín a se Střední odbornou školou Luhačovice, kde se vyučuje obor umělecká řemesla – umělecko řemeslné zpracování keramiky, kovů, ale hlavně dřeva. Sympózium proběhne nejlépe poslední nebo předposlední týden v červnu, aby se školy mohly zapojit. Výzva k účasti bude zaslána také na fakulty výtvarných umění vysokých škol. Materiál – tedy dřevo by mělo být získáno za výhodnou cenu nebo jako sponzorský dar od města Slavičín. Je totiţ zakladatelem společnosti Slavičínské lesy s. r. o., kde má majetkovou účast. Základní nářadí (pily, brusky) bude účastníkům zapůjčeno, ostatní nářadí (jako dláta apod.) musí mít vlastní. Pokud by měli účastníci sympózia zájem o ubytování během jeho trvání, bylo by moţné domluvit bezplatný nebo alespoň cenově výhodný nocleh buď v prostorách nahrávacího studia, nebo sportovní haly. Draţší variantou ubytování účastníků je v hotelu Slavičan. Účastníkům dostanou jednou denně teplou stravu, která bude zajištěna prostřednictvím školní jídelny ZŠ Vlára. Realizace Sympózium bude tedy probíhat po dobu jednoho týdne. Plánovaný harmonogram akce je zobrazen v následující tabulce. Tabulka 18: Harmonogram sympózia
Den Činnosti 1. den Příjezd účastníků, rozdělení materiálu a nářadí, prezentace účastníků 2. den Práce, přednáška 3. den Práce, workshop 4. den Práce, přednáška 5. den Práce, koncert 6. den Práce, instalace 7. den Instalace, vernisáţ
74
Zájemci předem potvrdí svou účast na sympóziu, aby bylo moţné zajistit dostatek materiálu, nářadí, ubytování, stravování atd. Po příjezdu a registraci bude účastníkům rozdělen materiál a nářadí. První ročník proběhne v Pivečkově lesoparku a další jiţ po celém městě, vzhledem k tomu, pro jaké místo bude socha tvořena. První večer bude patřit účastníkům sympózia. Budou mít moţnost prezentovat svou dosavadní tvorbu a popsat svůj umělecký záměr na sympóziu, aby s ním obeznámili obyvatele města. Během dalších večerů budou proběhnou doprovodné programy. Přednášky se budou týkat zejména umění v našem regionu. Zaměří se na dva významné architektonické fenomény v okolí Slavičína – Jurkovičova secesní architektura v Luhačovicích a funkcionalistická architektura ve Zlíně. V průběhu workshopu si návštěvníci mohou vyzkoušet tvorbu sošek ze dřeva. Pátečním koncertem vyvrcholí celý doprovodný program. Ten se za dobrého počasí uskuteční v zámeckém parku a v Pivečkově lesoparku, za špatného počasí bude přemístěn do budovy knihovny v Horákově vile. Sympózium zakončí slavnostní vernisáţ, kde budou k vidění díla vzniklá v jeho průběhu (také soušky od účastníků workshopu). Po skončení sympózia bude spuštěno hlasování mezi obyvateli Slavičína, které sochy mají být natrvalo umístěny ve veřejném prostoru.
7.4.2. Města dřevěných soch Tento projekt by byl realizován po uskutečnění několika sochařských sympózií a umístění zde vzniklých dřevěných soch do veřejného prostoru. Jak uţ bylo naznačeno výše, spojování obcí ve větší celky, které spolu spolupracují v určitých oblastech, můţe být velmi výhodné a můţe pomoct cestovnímu ruchu. Obec Hostětín se nachází nedaleko Slavičína a je známá především svým ekologickým zaměřením. V obci, ale i v jejím okolí je však rozmístěno několik převáţně dřevěných soch, které vznikly v rámci česko-slovenského sympózia v roce 2002.113 Blízko vedle sebe by tak existovaly soubory soch ve městě a v krajině. Vhodnou společnou propagací by tato zajímavost byla prezentována a mohla by přivést do obou měst více turistů.
113
Sochy v krajině. Hostětín – oficiální internetové stránky [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://www.hostetin.cz/sochy-v-krajine/d-1053
75
7.5. Moţnosti financování Finance na podporu projektů je moţné čerpat z různých zdrojů. Finanční podporu můţeme získat od jednotlivých organizací ze soukromého sektoru, z obecního rozpočtu (granty), z krajských dotací, z dotačních programů různých ministerstev nebo z programů v rámci fondů Evropské unie.
7.5.1. Program podpory kultury ve Zlínském kraji Tento program je zaměřen na podporu kultury a zachování kulturního dědictví ve Zlínském kraji. Je určen především k rozvoji krajem zřizovaných kulturních institucí, podpoře kulturních aktivit, estetické výchovy dětí a mládeţe, k ochraně kulturních památek a na podporu vydavatelské činnosti. V rámci Programu jsou poskytovány různé formy podpory - příspěvky na provoz, návratná finanční výpomoc a dotace. Hlavním zdrojem financování Programu je rozpočet Zlínského kraje. Dotace jsou poskytovány právnickým nebo fyzickým osobám činným v oblasti kultury ve výši nad 300 000 Kč, jedná se tedy spíše o větší projekty realizující profesionální či amatérskou uměleckou činnost s cílem uchování kulturního dědictví a prezentace kraje doma i v zahraničí.114 Dále je moţné získat dotace z Fondu kultury Zlínského kraje. Z Fondu jsou podporovány zejména kulturní akce místního, regionálního a nadregionálního významu v oblastech estetické výchovy dětí a mládeţe, rozvoje amatérské a místní kultury, zájmové umělecké činnosti, podpory profesionálních kulturních aktivit, podpory lidových tradic a řemesel či výstav. Dotace mohou čerpat projekty na obnovu kulturních památek, nacházejících se ve Zlínském kraji a podporována je také vydavatelská činnost, propagující kulturu Zlínského kraje.115
7.5.2. Dotace z ministerstev Další dotace poskytují jednotlivá ministerstva prostřednictvím dotačních programů. Z hlediska kultury a rozvoje cestovního ruchu jsou důleţité zejména Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.
114 115
Zlínský kraj. Program podpory kultury ve Zlínském kraji. Zlínský kraj. Pravidla pro poskytování a vyúčtování dotací z Fondu kultury Zlínského kraje.
76
7.5.3. Dotace od Evropské unie V období 2007-2013 se v České republice vyuţívalo 26 operačních programů, které byly rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Cíl konvergence byl realizován prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů pro regiony soudrţnosti (NUTS II) a osmi tematických operačních programů. Pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá Hl. m. Praha se dvěma operačními programy a v rámci cíle Evropská územní spolupráce bylo moţné čerpat z devíti operačních programů.116 Zlínský kraj spadá do Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava, který má tři prioritní osy (Doprava, Integrovaný rozvoj a obnova regionu, Cestovní ruch). Ty se dále dělí na oblasti a podoblasti. Z hlediska Strategického plánu rozvoje kultury ve Slavičíně by byla důleţitá oblast Integrovaný rozvoj měst a podoblasti Fyzická revitalizace, Infrastruktura pro rozvoj volnočasových aktivit a celá prioritní oblast Cestovní ruch, odkud by bylo moţné čerpat finanční prostředky.117 Dalším programem, který by se dal vyuţít k financování je Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika. Projekty musí mít přeshraniční dopad a musí spadat pod tyto prioritní osy - Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce a Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a ţivotního prostředí.118 Příprava programového období 2014-2020 je v souladu s nadcházejícím rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF/EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudrţnosti (CF/FS) se souhrnně budou jmenovat Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF). Dalšími fondy budou Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD/EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF/ENRF). Náplň těchto fondů se oproti jejich současnému zaměření příliš nezmění. Konečná podoba finanční alokace pro Českou republiku není v současné době ještě definitivně stanovena. Do současné doby probíhá vyjednávání obsahu jednotlivých nařízení, které za ČR koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Konečná podoba nařízení bude k dispozici pravděpodobně do konce roku 2013.119
116
Programy 2007-2013. Strukturální fondy [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013 117 Regionální operační program NUTS II Střední Morava. Strukturální fondy [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Stredni-Morava 118 Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007–2013. Strukturální fondy [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013/Evropska-uzemni-spoluprace/OP-CR-Slovensko 119 Příprava programového období 2014-2020. Strukturální fondy [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU
77
7.5.4. Soukromé zdroje Reálné naplnění strategických rozhodnutí nemůţe být pouze záleţitostí úředníků a zastupitelů. Nezbytná je také spolupráce a zapojení široké veřejnosti, podnikatelů a jiných subjektů.120 Zájem veřejnosti o náš projekt je spojen se správnou propagací. Sponzorství je součástí komunikačních aktivit s definovanými komunikačními a komerčními cíli. Sponzor pomáhá sponzorovanému uskutečnit jeho projekt a sponzorovaný pomáhá sponzorovi naplnit jeho komunikační cíle. Dárcovství je naopak zaměřeno zejména na společenské či dobročinné aktivity.121 K uskutečnění projektů Strategického plánu je výhodné vícezdrojové financování, proto je vhodné zapojit také zdroje soukromé.
120
Tamtéţ. ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007, s. 108 – 109. 121
78
Závěr Diplomová práce se zabývá kulturní situací ve Slavičíně. V tomto malém městě se nachází několik historických kulturních památek, funguje zde Městské infocentrum, které spravuje kulturní instituce a pořádá akce. Kulturní akce však organizují i jiné instituce a spolky, které ve městě působí. Město Slavičín prozatím nemá vypracovaný Strategický plán rozvoje kultury. Z tohoto důvodu byla provedena důkladná analýza kulturního prostředí (kultura zřizovaná i nezřizovaná městem). Do analýzy byl zařazen také rozbor financování kultury, SWOT analýza a dotazníkové šetření, provedené mezi obyvateli města. Z provedené analýzy kulturního prostředí vyplývá návrhová část diplomové práce, která předkládá několik návrhů, které by mohly oţivit kulturu ve Slavičíně a celkově tak přispět k oţivení cestovního ruchu. Projekty byly rozděleny do tří prioritních oblastí. Priorita Kulturní infrastruktura navrhuje vybudování podniků, které ve městě chybí, priorita Informovanost a aktivizace obyvatel obsahuje návrh na vydávání kulturního časopisu a zavedení kulturních webových stránek. V prioritě Cestovní ruch jsou popsány nové kulturní akce, jejichţ vznikem by došlo k obohacení kultury a také moţnému rozvoji cestovního ruchu. Zlepšení kulturní situace však nezajistí pouze realizace těchto projektů. Bude zapotřebí ucelená koncepce rozvoje kultury ve městě, kterou se bude vedení města řídit. Návrhy zde uvedené pouze ukazují, jakým směrem by mohly směřovat aktivity města nebo dalších subjektů, působících ve městě Slavičín.
79
Resumé Tato diplomová práce s názvem Strategický plán rozvoje kultury ve městě Slavičín se zabývá kulturou v tomto městě. První část podává základní informace Slavičíně (geografická poloha, demografické údaje nebo historie). Další část podrobně analyzuje kulturní prostředí – kulturní historické památky, kulturní instituce, kulturní akce a další kulturní subjekty. Součástí práce je SWOT analýza, analýza financování kultury ve Slavičíně a dotazníkové šetření. Cílem diplomové práce je návrh vhodných projektů, které by přispěly k rozvoji kultury. Tyto projekty obsahuje další část práce, kde jsou jednotlivé návrhy popsány.
Summary This thesis is called Strategic plan for the development of culture in Slavičín and it deals with culture in this town. The first section of work provides basic information about Slavičín (geographic location, demographics or history). The next part analyzes the cultural environment - cultural historical monuments, cultural institutions, cultural events and other cultural entities. This work includes SWOT analysis, analysis of financing culture in Slavičín a survey. The aim of the thesis is to propose appropriate projects that would contribute to the development of culture in Slavičín. These projects are included in the next part, where the individual proposals are described.
Resümme Diese Diplomarbeit wird als strategischer Plan für die Entwicklung der Kultur in Slavičín und beschäftigt sich mit Kultur in Slavičín. Der erste Teil enthält grundlegende Informationen über die Stadt Slavičín (geographischen Lage, Demografie und Geschichte). Der nächste Teil analysiert die kulturellen Umfeld - kulturhistorische Denkmäler, Kultureinrichtungen, Kulturveranstaltungen und andere kulturelle Einrichtungen. Die Diplomarbeit enthält eine SWOT-analyse, eine Analyse der Finanzierung der Kultur und eine Umfrage. Das Ziel der Arbeit ist die Entwicklung von geeigneten Projekten, die zur Entwicklung der Kultur in Slavičín beitragen würden. Diese Projekte umfasst andere Teil, in dem die einzelnen Vorschläge beschrieben.
80
Bibliografie Literatura CEKOTA, Vojtěch. Slavičín v minulosti a současnosti: 750. výročí první písemné zprávy: 1256-2006. Vyd. 1. Slavičín: Město Slavičín, 2006, 219 s. ISBN 80-239-8264-8. ČERNÝ, Richard. Lebeda festival 2009. Unart revue, 2009, č. 1, s. 20-22. FORET, Miroslav a Jana TURČÍNKOVÁ. Cestovní ruch. Vyd. l. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 106 s. ISBN 80-7157-838-x. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing měst a obcí. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 178 s. ISBN 80-7169-750-8. KOSEČKOVÁ, Monika. Řízení kulturních aktivit v Občanském sdružení Unart Slavičín. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2012. Vedoucí bakalářské práce Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D. KUTRA, Zdeněk. Revitalizace Horního náměstí ve Slavičíně. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, 2010. 109 s. Vedoucí diplomové práce Ing. arch. Hana Maršíková. PINĎÁKOVÁ, Gabriela. Divadlo Pařez. Unart revue. 2009, č. 2, s. 30. PŮČEK, Milan a David KOPPITZ. Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Vyd. 1. Praha: Národní síť Zdravých měst ČR, 2012, 198 s. ISBN 978-80-2602788-1. ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007, 214 s. ISBN 978-80210-4292-6.
81
Online zdroje Asociace
českých
filmových
klubů
[online].
[cit.
2013-08-26].
Dostupné
z:
http://www.filmaskola.cz/ BataStory.net [online]. ©2005-2011 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://batastory.net/ Cimbálová
muzika
Slavičan
[online].
[cit.
2013-09-21].
Dostupné
z:
http://www.slavican.wz.cz/ Český statistický úřad [online]. ©2013 [cit. 2013-08-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ Divadlo SemTamFór [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.semtamfor.cz/ Folklorní
sdruţení
České
republiky
[online].
[cit.
2013-09-21].
Dostupné
z:
http://www.folklornisdruzeni.cz/ Hostětín – oficiální internetové stránky [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://www.hostetin.cz/sochy-v-krajine/d-1053 JZD promotion [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://jzdpromotion.cz/ Luhačovské
zálesí
[online].
[cit.
2013-09-30].
Dostupné
z:
http://www.luhacovskezalesi.cz/ Ministerstvo vnitra České republiky [online]. ©2010 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ MonumNet. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/ Nadace Jana Pivečky [online]. [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.pivecka.cz/ Občanské sdruţení UnArt [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://www.unart.cz/ Ondrášek
[online].
©2013
[cit.
2013-12-30].
Dostupné
http://www.diatelovo.estranky.cz/clanky/hystory.html Rejstřík [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://rejstrik.cz/ Rozpočet obce [online]. [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/
82
z:
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. [cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/ Slavičín – oficiální stránky města [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-09-21] Dostupné z: http://www.mesto-slavicin.cz/ Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením v ČR. [online]. ©1998-2013 [cit. 2013-20-08]. Dostupné z: http://www.spmp.cz/ Strukturální fondy [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/ Turistické informační centrum města Brna [online]. ©2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.kultura-brno.cz/ ZIKMUND, Martin. Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOT analýza. Businessvize. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemuvsemu-je-vlastne-swot-analyza Zlínský kraj [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/
Osobní konzultace ŢÁKOVÁ, Zuzana. Pracovnice Městského turistického a informačního centra [ústní sdělení]. Slavičín: 11. 11. 2013
Prameny Jiţní Valašsko. Trnková stezka. Propagační materiál, 2011. Město Slavičín. Ceník za krátkodobý pronájem nebytových prostor v budově čp. 224 ve Slavičíně – Sokolovna. Město Slavičín. Městské muzeum Slavičín. Propagační materiál, 2006. Město Slavičín. Slavičín – průvodce městem a okolím. Propagační materiál, 2010. Město Slavičín. Strategický plán rozvoje města Slavičín 2011-2013.
83
Město Slavičín. Obecná pravidla pro udělování grantů města Slavičín, 2013. Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2009. Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2010. Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2011. Město Slavičín. Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2012. Městský klub a infocentrum. Hodnocení činnosti za rok 2009. Městský klub a infocentrum. Hodnocení činnosti za rok 2010. Městský klub a infocentrum. Hodnocení činnosti za rok 2011. Městský klub a infocentrum. Hodnocení činnosti za rok 2012. Nadace Jana Pivečky. Pivečkův lesopark…i les může mít srdce. Propagační materiál, 2003. Základní umělecká škola Slavičín. Almanach k 30. výročí založení Základní umělecké školy Slavičín. Slavičín: ZUŠ Slavičín, 2009. Zlínský kraj. Program podpory kultury ve Zlínském kraji. Zlínský kraj. Pravidla pro poskytování a vyúčtování dotací z Fondu kultury Zlínského kraje.
84
Seznam tabulek Tabulka 1: Tabulka přírůstků a úbytků obyvatel ..................................................... 12 Tabulka 2: Obyvatelstvo podle věku ....................................................................... 13 Tabulka 3: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání ........................... 14 Tabulka 4: Návštěvnost infocentra v letech 2009-2012 .......................................... 20 Tabulka 5: Matice šíře sortimentu knihovny ........................................................... 27 Tabulka 6: Výdaje a příjmy města Slavičína v letech 2009–2012, v tis.................. 43 Tabulka 7: Příjmy města v roce 2012 ...................................................................... 44 Tabulka 8: Výdaje města v roce 2012 podle odvětví .............................................. 45 Tabulka 9: Tabulka celkových výdajů a výdajů na kulturu ..................................... 47 Tabulka 10: Výše přidělených grantů v letech 2008-2013 ...................................... 48 Tabulka 11: Vybrané granty v roce 2013 ................................................................ 49 Tabulka 12: Silné stránky kultury ve Slavičíně ....................................................... 59 Tabulka 13: Slabé stránky kultury ve Slavičíně ...................................................... 60 Tabulka 14: Příleţitosti kultury ve Slavičíně. .......................................................... 61 Tabulka 15: Hrozby kultury ve Slavičíně ................................................................ 62 Tabulka 16: Plus minus matice SWOT analýzy ...................................................... 64 Tabulka 17: Ceník pronájmu Sokolovny ................................................................. 68 Tabulka 18: Harmonogram sympózia ..................................................................... 74
Seznam grafů Graf 1: Příjmy města v roce 2012 ............................................................................ 44 Graf 2: Výdaje města v roce 2012 ........................................................................... 46 Graf 3: Zdroje informací o kulturních akcích .......................................................... 54 Graf 4: Návštěvnost kulturních akcí ........................................................................ 56 Graf 5: Atraktivní místa a akce pro turisty .............................................................. 57
Seznam příloh Příloha1: Dotazník „Kultura ve Slavičíně“ .............................................................. 86
85
Příloha 1: Dotazník „kultura ve Slavičíně“
86
87
88
