Příloha č P01 KONCEPCE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Příloha č. 0304-09-P01

KONCEPCE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI NA LÉTA 2009-2013

Příloha č. 0304-09-P01

OBSAH

I. ANALYTICKÁ ČÁST 1. ÚVOD ................................................................................................................................... 3 1.1. Současný stav českého kulturního prostředí, očekávané trendy ........................................ 4 1.2. Současný stav kultury ve Zlínském kraji ........................................................................... 5 2. VSTUPNÍ DATA A ANALÝZY .......................................................................................... 7 2.1. Výchozí koncepční dokumenty na národní úrovni ............................................................ 7 2.2. Vyhodnocení Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji ............................................... 9 2.3. Analýza současného stavu místní kultury ve Zlínském kraji - aktéři místní kultury ...... 13 2.4. Analýza současného stavu místní kultury ve Zlínském kraji - akce místní kultury ........ 40 2.5. Analýza systému finanční podpory místní kultury ve Zlínském kraji ............................. 47 2.6. Analýza informačních a propagačních nástrojů místní kultury ve Zlínském kraji .......... 54 3. TEZE A VÝCHODISKA .................................................................................................... 57 3.1. Souhrnná analýza všech segmentů, očekávané trendy ..................................................... 57 3.2. SWOT analýza místní kultury Zlínského kraje ................................................................ 58

II. NÁVRHOVÁ ČÁST 4. VIZE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI ...................................... 63 4.1. Specifické cíle a priority .................................................................................................. 63 4.2. Nastavení systémů finanční podpory rozvoje místní kultury ........................................... 65 4.3. Nastavení podpory propagace a prezentace místní kultury .............................................. 66 5. AKČNÍ PLÁN ..................................................................................................................... 67

Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009-2013

3

1. ÚVOD Předmětem studia analytické části Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009-2013 (dále jen Koncepce) je problematika místní kultury ve Zlínském kraji. K vlastnímu pojmu místní kultura je možno přistupovat z různých pohledů v závislosti na šíři aktivit, které jsou pod tento pojem řazeny. Pro účely Koncepce byla použita definice v souladu s požadavky zadavatele a to jako soubor aktivit neprofesionální1 kultury, která je provozována ve volném čase. Cíle analytické části Koncepce byly formulovány takto:  Zmapovat aktéry místní kultury na území Zlínského kraje  Zmapovat akce místní kultury na území Zlínského kraje  Identifikovat hlavní problémy, s nimiž se aktéři místní kultury na území Zlínského kraje potýkají Z metodologického hlediska byly první dva cíle analýzy realizovány prostřednictvím:  Rešerše dostupných zdrojů informací - mj. databázové zdroje aktérů a akcí místní kultury; internetové stránky měst a obcí Zlínského kraje; internetové stránky aktérů místní kultury; zpravodaje měst a obcí a další  Dotazování relevantních aktérů místní kultury ve Zlínském kraji – mj. odpovědní pracovníci obecních úřadů, knihoven, informačních center jednotlivých měst a obcí; aktéři dlouhodobě působící v oblasti místní kultury a další Získané informace se staly základem pro vytvoření primární databáze aktérů a akcí místní kultury Zlínského kraje pro následující analýzu. Vlastní databázi je ovšem potřeba chápat jako databázi vstupní, která nemusí zahrnovat úplný výčet všech aktérů a akcí místní kultury na území Zlínského kraje. Svým charakterem vytváří databáze předpoklady pro další doplňování a verifikaci dat. Pro naplnění třetího cíle práce bylo realizováno dotazníkové šetření v průběhu měsíců května a června roku 2008 s následnou analýzou odpovědí celkem 94 respondentů.

1

Poznamenejme, že hranice mezi profesionální a neprofesionální kulturou je často neostrá. V některých případech tak autorský tým zahrnuje do analýzy rovněž profesionální aktéry kultury.

Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


4

1.1. SOUČASNÝ STAV ČESKÉHO KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ Současný stav českého kulturního prostředí detailně popisuje Podkladová studie ke státní kulturní politice na léta 2009-2014, která byla zpracována Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s ministerstvem kultury. Za hlavní silné stránky stavu kultury v České republice studie považuje:  Existenci husté sítě organizací zabývajících se kulturou s různorodou strukturou zaměření jejich kulturních aktivit  Existenci jednak dlouhodobě fungujících způsobů ekonomické podpory prostřednictvím dotací z různých zdrojů financování (ministerstvo kultury, kraje, města a obce, Evropská unie) a jednak dalších nástrojů podpory rozvoje kultury  Existenci fungující spolupráce jednak mezi různými skupinami aktérů (kulturní organizace, veřejný sektor, podnikatelé) a jednak napříč různými prostorovými úrovněmi včetně úrovně mezinárodní (spolupráce aktérů lokálních, regionálních, národních i mezinárodních)  Decentralizační tendence s přesunem kompetencí z úrovně m inisterstva kultury na úroveň nižší (kraj, města a obce)  Existenci fungující sítě vzdělávacích zařízení nabízejících široký výběr školních i volnočasových aktivit se vztahem ke kultuře  Využití informačních technologií nabízejících nové možnosti v oblasti informovanosti, propagace a výzkumu Současně však studie připouští existenci problémů, se kterými se česká kultura potýká. Za ty nejzávažnější jsou označovány:  Nízká úroveň provázanosti kulturní nabídky  Nedostatek finančních prostředků na všech prostorových úrovních a ve všech oborech kultury a další problémy spojené s financováním kultury (krátkodobý charakter poskytované podpory, důraz na podporu nejvíce viditelných aktérů kultury, nízký stupeň transparentnosti systému financování bez jasně definovaných cílů a hodnotících kritérií)  Projevy nedokonalé komunikace mezi aktéry místní kultury a nízký zájem mladé generace  Nedostatečný přesun nástrojů a kompetencí v rámci procesu decentralizace  Nedostatek odborníků a nevyhovující legislativní prostředí (např. ochrana duševních práv, vymahatelnost památkového zákona, chybějící zvýhodnění pro případné donátory)  Nízký stupeň modernizace v řadě oborů kultury Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


5

1.2. SOUČASNÝ STAV KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI K typickým znakům současného stavu kultury ve Zlínském kraji, které jsou více méně zmiňovány rovněž v situační analýze Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005, patří:  Existence tří národopisných regionů na území Zlínského kraje (Slovácko, Haná, Valašsko) se specifickými kulturními znaky (např. typ architektury, podoba kroje, vztah k tradicím)  Vysoký stupeň zachování tradic a zvyků (mj. vliv vysokého podílu rodáků a starousedlíků na populaci Zlínského kraje), četné aktivity obyvatelstva v oblasti místní kultury, bohatá spolková činnost, početné akce charakteru místní kultury  Tradičně silné postavení církví v životě obyvatel Zlínského kraje s existencí řady církevních akcí nadregionálního významu pořádané na Velehradě a svatém Hostýnu  Existence několika kulturních atraktivit národního až mezinárodního významu (např. Baťova architektura města Zlína, Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně, památky UNESCO v Kroměříži, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, Filharmonie Bohuslava Martinů, Jízda králů ve Vlčnově)  Existence přirozených kulturních center Zlínského kraje (např. Uherské Hradiště, Kroměříž, Zlín, Luhačovice, Buchlovice, Rožnov pod Radhoštěm a další)  Charakter dopravních vazeb promítajících se ve specifických problémech dojížďky a vyjížďky za kulturou zejména v rámci některých periferních regionů Zlínského kraje (Chřiby, region se spádovým centrem Bystřice pod Hostýnem, česko-slovenské pohraničí) s vytvořením „kulturně znevýhodněných osob“ bez možností individuální dopravy  Existence funkčně provázané sítě institucí aktivních v oblasti místní kultury jako jsou Centrum péče o tradiční lidovou kulturu při Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, síť knihoven s vůdčí rolí krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně a další  Nedostatečné finanční a personální zabezpečení potřeb kultury ve Zlínském kraji: -

Trend zvyšování celkových výdajů kraje, obcí a dobrovolných sdružení obcí na kulturu s výjimkou srovnání let 2006 a 2007 (viz tabulka 1)

-

Postavení Zlínského kraje mezi kraji s nejnižším podílem výdajů na kulturu vzhledem k celkovým výdajům z krajského rozpočtu, i když nikoliv z hlediska celkových výdajů na kulturu z územních veřejných rozpočtů na obyvatele kraje (viz tabulka 2)

 Přetrvávající otázky nejvhodnějšího nastavení Fondu kultury Zlínského kraje  Možnost využít prostředky dotačních titulů Evropské unie a dalších zdrojů financování



6

 Přetrvávající problémy se stavem některých objektů využívaných pro aktivity místní kultury  Rostoucí zájem o provázaní rozvoje kultury s rozvojem cestovního ruchu  Chybějící hodnotící a monitorovací systémy vývoje kultury

Tabulka 1: Vývoj výdajů veřejných územních rozpočtů v oblasti kultury ve Zlínském kraji v letech 20012007 (zaokrouhleno v mil. Kč) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Obce a DSO

413

396

446

591

610

839

762

9

37

99

111

128

147

151

422

433

545

702

738

986

913

Krajský rozpočet Celkem

Zdroj: NIPOS, útvar REGIS

Tabulka 2: Mezikrajské srovnání výdajů v oblasti kultury v roce 2007 Celkové výdaje z veřejných územních Pořadí krajů Pořadí krajů rozpočtů na obyvatele kraje 1. Karlovarský 1940 Kč 1. Plzeňský

Poměr výdajů na kulturu k celkovým výdajům krajského rozpočtu 2,3 %

2. Hl. město Praha

1645 Kč

2. Hl. město Praha

2,2 %

3. Plzeňský

1640 Kč

3. Jihočeský

2,0 %

4. Královéhradecký

1529 Kč

4. Karlovarský

1,8 %

5. Olomoucký

1525 Kč

5. Královéhradecký

1,7 %

6. Zlínský

1522 Kč

6. Ústecký

1,7 %

7. Jihomoravský

1513 Kč

7. Olomoucký

1,6 %

8. Jihočeský

1432 Kč

8. Liberecký

1,5 %

9. Pardubický

1343 Kč

9. Středočeský

1,5 %

10. Moravskoslezský

1309 Kč

10. Vysočina

1,2 %

11. Liberecký

1244 Kč

11. Zlínský

1,0 %

12. Ústecký

1237 Kč

12. Pardubický

1,0 %

13. Vysočina

1187 Kč

13. Moravskoslezský

1,0 %

14. Středočeský

1032 Kč

14. Jihomoravský

0,9 %

Zdroj: NIPOS, útvar REGIS, vlastní výpočty



7

2. VSTUPNÍ DATA A ANALÝZY 2.1. VÝCHOZÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA NÁRODNÍ ÚROVNI Problematika kultury je v České republice řešena na národní úrovni prostřednictvím několika koncepčních dokumentů. Kulturní politika České republiky z roku 1999 zdůraznila:  Potřebu ochrany kulturního dědictví a jeho adekvátní využití v kulturním životě společnosti se zajištěním ekonomické i prostorové dostupnosti  Potřebu efektivního ekonomického zhodnocení kulturního dědictví (takto se problematika kultury dostává rovněž do Strategie hospodářského růstu České republiky, Strategie regionálního rozvoje České republiky nebo Strategie udržitelného rozvoje České republiky např. prostřednictvím využití kulturní infrastruktury pro cestovní ruch)  Potřebu vytváření podmínek nutných k udržení respektive rozšíření nabídky kulturních příležitostí a služeb s oslabováním nežádoucích tendencí komercionalizace  Potřebu rozšiřovat účast veřejnosti na kulturním životě Vlastní kulturní politika přinesla v tomto směru řadu pozitiv. Současně se však setkala s řadou nedostatků, které souvisí s absencí hodnotícího systému, s relativně nízkou mírou znalostí samotného dokumentu mimo pracovníky státní správy a samosprávy, s neschopností dostatečně navýšit finanční prostředky pro naplnění jednotlivých cílů či s neúspěchem při kontinuálním sběru statistických dat o kultuře. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byla 17. října 2008 zaslána k projednání vládou nová Státní kulturní politika na léta 2009-2014. Následující opatření v rámci jednotlivých cílů navrhované kulturní politiky považujeme za nejvíce relevantní pro oblast místní kultury:  V rámci cíle 1. Ekonomická a společenská dimenze opatření Program zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transfer mezinárodních zkušeností (opatření 1.1); Využití metody otevřené koordinace pro účinnější prosazení ochrany kulturních hodnot a rozvoje kulturní rozmanitosti v koncepčních materiálech krajů a obcí (opatření 1.2); Posílení role kultury v politice vnějších vztahů a prosazování hospodářských zájmů v zahraničí (opatření 1.9)  V rámci cíle 2. Občanská dimenze a rozvoj osobnosti opatření Podpora mezinárodní i regionální mobility jednotlivých aktérů v oblasti kultury (opatření 2.2); Posílení výuky znalostí o kultuře a kulturních dovedností ve vzdělávacích zařízeních (opatření 2.4);



8

Posílení dobrovolnických aktivit při ochraně, propagaci a péči o kulturní dědictví (opatření 2.6)  V rámci cíle 3. Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot opatření Vytváření podmínek pro trvalé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů jako důležité složky kulturního dědictví (opatření 3.7); Posilování motivace k soukromé podpoře kultury (opatření 3.12)  V rámci cíle 4. Role státu při tvorbě pravidel opatření Péče o nemateriální kulturní dědictví (opatření 4.2); Nová úprava podmínek pro fungování neziskových organizací v kultuře (opatření 4.10) Při realizaci těchto cílů je kladen důraz na: -

Posílení finančního zajištění - např. nové finanční programy, využití strukturálních fondů Evropské unie, zavádění projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, aktivizace dobrovolnické činnosti

-

Realizaci žádoucích legislativních změn - např. autorský zákon, památkový zákon

-

Zavádění nových informačních nástrojů – např. digitalizace informací a využití elektronických platforem sdílení a propagace informací, posílení tématu kultura ve vzdělávání, vytváření příkladů nejlepší praxe, výzkumná činnost, inovace metodik a hodnotících systémů

-

Nástroje k vyšší motivaci dárců kultury a k vyššímu uznání kulturních aktivit - např. zhodnocení možností daňových úlev, účast na mezinárodních projektech

Vedle vlastní kulturní politiky je v České republice v platnosti několik dalších oborových dokumentů v oblasti kultury. K těm patří:  Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013, která prosazuje zejména nastolení žádoucí proporce mezi podporou ochrany kulturního dědictví na jedné straně a živého umění na straně druhé  Koncepce rozvoje knihoven na léta 2004-2010  Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu, která zdůrazňuje význam tradiční lidové kultury jako součásti kulturního dědictví, jako základu kulturní identity a jako zásadního faktoru ekonomického rozvoje. Koncepce zdůrazňuje roli státu v péči o uchování a rozvoj tradiční lidové kultury. Úkoly koncepce se zaměřují na: -

Identifikaci jevů tradiční lidové kultury s využitím pracovníků státní správy a samosprávy, vědeckých institucí, vysokých škol, dobrovolníků



-

9

Uchování tradiční lidové kultury prostřednictvím výchovně-vzdělávacího procesu, mimoškolních aktivit

-

Šíření, prezentaci a předávání hodnot tradiční lidové kultury prostřednictvím finanční a jiné podpory

-

Podporu mezinárodní spolupráce

Za realizaci Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu je ve Zlínském kraji odpovědné Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje působící při Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, jehož hlavním cílem je popsat a systematicky dokumentovat existující projevy lidové kultury ve Zlínském kraji a zajistit tak jejich prezentaci vůči široké veřejnosti a předávání dalším generacím.  Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2003-2008

2.2. VYHODNOCENÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005 navrhla na základě zpracované SWOT analýzy 5 strategických cílů:  Zvýšení výdajů na financování kultury ve Zlínském kraji  Zapojení kulturního bohatství do aktivit cestovního ruchu  Podpora subjektů v oblasti kultury  Provázání školství a kulturních institucí včetně profesionálních  Zvýšení dostupnosti kultury Naplnění těchto cílů bylo rámcově posouzeno na základě diskuzí se zainteresovanými pracovníky Zlínského kraje a některými místními aktéry, zejména z oblasti veřejné správy. Vzhledem k tomu, že posuzovaná koncepce je pojata bez rozlišení profesionální a místní kultury, byly vyhodnoceny téměř všechny aspekty navrhované v této koncepci s výjimkou pátého cíle formulovaného výhradně ve vztahu k profesionální kultuře. Přitom je třeba vzít do úvahy skutečnost, že podpora jedné oblasti kultury či památkové ochrany determinuje rozsah podpory v dalších oblastech vzhledem k omezenému množství disponibilních finančních prostředků. Takto vzniká úzký provázaný vztah mezi profesionálním a neprofesionálním segmentem kultury.



10

STRATEGICKÝ CÍL 1 – ZVÝŠIT VÝDAJE NA FINANCOVÁNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI V rámci prvního strategického cíle byly formulovány čtyři strategické směry:  Zkvalitnit případně rozšířit institucionální stránku krajských finančních nástrojů v oblasti kultury -

Zdokonalení systému hodnocení žádostí o dotace z Fondu kultury Zlínského kraje – posuzování každé žádosti individuálně v rámci tříkolového systému a s přihlédnutím k cílům Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005

-

Přetrvávající otázky víceletého nastavení finanční podpory (potřeba žádat o dotaci každý rok bez záruky poskytnutí finančních prostředků) respektive financovaných aktivit

 Usilovat o změnu kompetencí v oblasti kultury mezi ministerstvem kultury a kraji s důrazem na finanční toky -

Dochází k přenášení kompetencí a povinností z ministerstva kultury na krajské úřady, ale tento proces není doprovázen přenosem adekvátních nástrojů pro jejich zajištění

-

Aktivní účast zástupců kraje na jednáních asociace krajů, ale s relativně omezenými výsledky (např. vytvoření komise ministerstva kultury pro nakládání s majetkem státu) a s nejasnými dopady do legislativy

 Iniciovat vznik a rozvoj kulturních projektů, umožňujících přilákat vnější i vnitřní zdroje a iniciujících navýšení místních rozpočtů -

Každoročně udělováno ocenění za významný a podstatný přínos kulturnímu rozvoji regionu pod názvem PRO AMICIS MUSAE

-

Iniciována soutěž Lidová stavba roku usilující o podnícení zájmu o obnovu památek lidové architektury

-

Každoročně vyhlašovány osobnosti kultury a ocenění divadelním projektům se zvláštním uznáním hejtmana Zlínského kraje

-

Nebyla realizována aktivita zaměřená na vyhlášení ceny o nejvýznamnějšího sponzora kultury ve Zlínském kraji

-

Uspokojivě probíhající spolupráce odboru kultury a památkové péče s dalšími odbory Zlínského kraje v oblasti vyhledávání vhodných dotačních titulů a zdrojů financování z centrální úrovně pro potřeby tvrdých i měkkých investic v oblasti kultury a památkové péče

 Navýšit výdaje krajského rozpočtu -

Dochází k postupnému navyšování finančních prostředků Fondu kultury Zlínského



11

kraje (pro rok 2008 vyčleněno 4 mil. Kč na kulturní aktivity a 12,8 mil. Kč na obnovu a ochranu památek v kraji) -

Mnohem vyšší objem požadovaných finančních prostředků (kolem 60 mil. Kč ročně)

-

Pokles celkové částky pro oblast kultury a památek přidělovaných formou dotačních titulů z ministerstev

STRATEGICKÝ CÍL 2 – ZAPOJENÍ KULTURNÍHO BOHATSTVÍ DO AKTIVIT CESTOVNÍHO RUCHU V rámci druhého strategického cíle byly formulovány tři strategické směry:  Vytvořit nástroje umožňující existenci aktuálních zdrojů dat o kultuře a provázat je na aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu -

Navázání úzké spolupráce s odborem cestovního ruchu s institucionální garancí radním Zlínského kraje, který má ve své kompetenci jak oblast kultury a památkové péče, tak oblast cestovního ruchu

-

Probíhající tématicky zaměřená setkání starostů obcí Zlínského kraje

-

Samostatný kulturní portál odboru kultury a památkové péče nebyl vytvořen, potřebné informace byly umístěny na internetových stránkách Centrály cestovního ruchu Východní Moravy

-

Nebyl vytvořen systém jednotné informovanosti o kulturních památkách (problém propojení rozdílných informačních systémů na úrovních ministerstva kultury a krajů)

 Prostřednictvím ICCR (Informačních center cestovního ruchu) vést aktivní, ucelenou nabídku k institucím cestovního ruchu -

Za tímto účelem byla založena Centrála cestovního ruchu Východní Moravy

 Vytvořit nástroje na oživení kulturních statků včetně nehmotné kultury k užívání -

Zjednodušení podmínek k užívání kulturních objektů omezeno legislativně, není v kompetenci kraje

-

Existence databáze vhodných kulturních objektů (včetně elektronické podoby), kde může případný zájemce o využití získat veškeré potřebné informace

STRATEGICKÝ CÍL 3 – PODPORA SUBJEKTŮ V OBLASTI KULTURY V rámci třetího strategického cíle byly formulovány čtyři strategické směry:  Vybudovat a zveřejnit systém odborného poradenství v jednotlivých oblastech kultury ve Zlínském kraji -

Poradenská činnost prováděna všemi krajskými příspěvkovými organizacemi a rovněž



12

Centrem péče o tradiční lidovou kulturu -

Pravidelně organizována setkání odborných pracovníků obcí

 Zlepšení komunikace organizací, obcí a odborů Zlínského kraje -

Přibližně dvakrát ročně organizována Odborem kultury a památkové péče Zlínského kraje setkání s aktéry kulturního dění ve Zlínském kraji

-

Permanentní komunikace mezi jednotlivými aktéry kultury Zlínského kraje a to jak na formální, tak na neformální úrovni

 Umožnit poznání a integrovat vlivy vnějšího kulturního prostředí s vazbou na vlastní tvorbu kulturních hodnot -

Koncepce navazování mezinárodních vztahů nebyla vytvořena

-

Existence dlouhodobých mezinárodních vztahů všech příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury a rovněž celé řady aktérů místní kultury

 Podpora projektů zaměřených na sociální integraci -

Nebyla vytvořena metodická pravidla pro institucionální a finanční spolupráci zainteresovaných subjektů

-

Bezproblémová spolupráce mezi odbory krajského úřadu, existence úspěšné spolupráce v oblasti získávání dotačních titulů

STRATEGICKÝ CÍL 4 – PROVÁZÁNÍ ŠKOLSTVÍ A KULTURNÍCH INSTITUCÍ V rámci čtvrtého strategického cíle byl formulován jeden strategický směr  Vytvořit výukové a motivační programy pro školy -

Existence dlouhodobých kontaktů mezi jednotlivými školami a kulturními zařízeními včetně knihoven

-

Závislost na zájmu a angažovanosti konkrétních pedagogů a jejich vstřícnosti

Celkově lze konstatovat, že Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005 je postupně realizována. Největším problémem naplnění některých navržených bodů se jeví nedostatek finančních prostředků na jejich realizaci případně dosažení potřebných legislativních změn.



13

2.3. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI AKTÉŘI MÍSTNÍ KULTURY Tato kapitola podává základní přehled o aktérech místní kultury ve Zlínském kraji. V rámci kapitoly je dodržena následující typologie aktérů místní kultury:  Folklórní soubory a cimbálové muziky  Dechové hudby  Aktéři dalších hudebních žánrů  Pěvecké sbory  Divadelní soubory  Aktéři výtvarného umění  Aktéři lidových řemesel  Organizátoři akcí místní kultury a ostatní aktéři místní kultury Folklórní soubory a cimbálové muziky Zlínský kraj spolu s krajem Jihomoravským a Moravskoslezským patří tradičně k nejvíce folklórním krajům České republiky. Tuto skutečnost je možné dokumentovat na jednoduchém indikátoru Počet souborů uváděných na internetových stránkách Folklórního sdružení České republiky (FOS) podle krajů České republiky. 2 Počet folklórních souborů ve třech výše uvedených krajích výrazně převyšuje počet folklórních souborů z dalších krajů České republiky (viz obrázek 1). Primární databáze vytvořená pro účely zpracování Koncepce identifikovala 144 folklórních souborů a 93 cimbálových muzik. Prostorové rozložení folklórních souborů a cimbálových muzik ze Zlínského kraje zachycují obrázky 2-4, na jejichž základě lze formulovat následující závěry:  Nejvyšší počet folklórních souborů a cimbálových muzik je koncentrován v regionu Slovácka. Typická je přitom přítomnost těchto aktérů místní kultury nejen v hlavních sídlech regionu, ale rovněž v řadě menších obcí.  V dalších regionech Zlínského kraje se folklórní soubory a cimbálové muziky koncentrují vesměs v jejich hlavních sídelních centrech.

2

Poznamenejme, že FOS je nejpočetnější zastřešující organizací zájemců o folklór v České republice.



14

Obrázek 1: Počet folklórních souborů uvedených na internetových stránkách FOS podle krajů ČR

Zdroj: http://www.fos.cz/encyklopedie

Obrázek 2: Počet folklórních souborů v rámci správního obvodu ORP ZK

Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury



15

Obrázek 3: Počet cimbálových muzik v rámci správního obvodu ORP ZK


Obrázek 4: Folklórní soubory a cimbálové muziky ve Zlínském kraji # S # S

S #

Cimbálová muzika Folklórní soubor, který není členem FOS ČR Folklórní soubor, který je členem FOS ČR

S # S # #

# S

# S

#S # #S S ## S S S #

# S # S

S S #

S S# #

# S # S

S ## S S ## S #S # S

# S

# S

S S# # # S

# S

# S # S

# S

# #S S

# S

# S # S

# S # S

# S

# #S S # S

# S

# S

S #

# S

# #S S

# S # S

S #

# S # S # S # S # S

# #S S # S ## # #S S S #S #S S #S #S #S S # # S

SS# #

# S# S SS# S# #

# S # S

S # # S S # # S

#S S # # S

# S ## #S S S

# S # # S S

# # # S # S S S # S # S S # # S # S # S

# S

# S

# S

# S

# S

# S #S S #

#S S # # S

# S # S # S # S

#

#S S

# S # S S #

# S ## S S

# S # S # S

# S

# S

S #

# S

S # # S # # S S # # S S

# S

## S S # S

# S

# S ## S S

# S

# S

S #

# S # S S #

# S

# S # S

# S

S #

# S # S

## #S S #S S # S

# S # S # S

# S

S # # S

S #

# S S # # S S S# #

# S S #

# S # # S #S S # S S S# S# # # # S # # S S S # SS # S # # # S S S SS## # # # S S # #S S

# S

# S #S S #

# # S S # # S S # S

# S # S

# S # S

# S

# #S #S S

# S # S # S # S

S #

# # S S

# S

# S

# S

# S S # # #S S

# S

ORP Zlínského kraje

Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín




16

Dechové hudby Silné postavení Zlínského kraje v segmentu dechové hudby je možné dokumentovat na jednoduchém indikátoru Počet dechových hudeb uváděných na internetových stránkách „Dechová hudba v ČR“ Prezentačního a informačního sdružení na internetu (PISIM o.s.) podle krajů České republiky, který naznačuje vedoucí postavení Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje (viz obrázek 5). Primární databáze vytvořená pro účely zpracování Koncepce identifikovala na území Zlínského kraje 75 dechových hudeb, jejichž prostorové rozložení zachycují obrázky 6 a 7. Na jejich základě lze vyslovit následující závěry:  Nejvyšší počet dechových hudeb je koncentrován v regionu Slovácka a to jak v hlavních sídlech regionu, tak v řadě menších obcí.  V dalších regionech Zlínského kraje se dechové hudby soustředí vesměs v jejich hlavních sídelních centrech. V menších obcích je výskyt aktérů v tomto segmentu místní kultury méně častý s existencí několika výjimek.

Obrázek 5: Počet dechových hudeb uvedených v databázi PISIM o.s. podle krajů ČR

Zdroj: http://www.dechovka.cz/



17

Obrázek 6: Počet dechových hudeb v rámci správního obvodu ORP ZK


Obrázek 7: Dechové hudby ve Zlínském kraji # S

Dechová hudba # S # S

# S

# S

# S # S

# S # S # S # S # S # S

# S # S

# S

# S

# S

# S # S # S

# S # S

# S

# # S# S S # S

# S # S # S # #S S

# S # S # S

# S

# S # S # S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S # S

# S # S # S

# S

# S

# S

# S # S # S


# S

# S # S

# S

# S # S # S

# S

# S S #

# S # S # S # # S S # S S #

# S





18

Aktéři dalších hudebních žánrů Další hudební žánry představují segment místní kultury, který je na území Zlínského kraje zastoupen vysokým počtem aktérů, jejichž nabídka zahrnuje širokou škálu hudebních stylů. Celkový počet aktérů dalších hudebních žánrů je v mezikrajském srovnání zásadním způsobem ovlivněn jinými faktory, než je tomu v případě folklóru, cimbálových muzik a dechových hudeb. Takto se podle indikátoru Počet kapel evidovaných na hudebním portále Bandzone.cz podle krajů České republiky řadí Zlínský kraj do druhé poloviny pořadí, zatímco vedoucí pozici zaujímají kraje nejvýznamnějších sídelních aglomerací České republiky (viz obrázek 8).

Obrázek 8: Počet kapel evidovaných na hudebním portále Bandzone.cz podle krajů ČR

Zdroj: http://bandzone.cz/

V rámci primární databáze aktérů místní kultury vytvořené pro účely zpracování Koncepce bylo identifikováno 492 aktérů dalších hudebních žánrů, z nichž nejvyšší podíl připadá na aktéry zabývající se rockovou hudbou (necelých 30 %) respektive jedním z hudebních stylů metal - hardcore - punk (22 %). Prostorové rozložení aktérů dalších hudebních žánrů na území Zlínského kraje znázorňují obrázky 9 a 10. Prostorový vzorec ukazuje na výraznou koncentraci těchto aktérů do hlavních center osídlení v souladu s republikovým trendem.



19

Obrázek 9: Počet aktérů dalších hudebních žánrů podle správních obvodů ORP ZK


Obrázek 10: Aktéři dalších hudebních žánrů ve Zlínském kraji

# S

Aktér dalších hudebních žánrů # S # S # S

# S

# S

# S # #S S #S S # S # # S

# S

# S

#S # #S S #S #S #S # #S #S S #S ##S #S # S S # #S #S # S #S #S S # S # S # #S # S # #S S # #S S S # #S S # #S S # S #S # S

# #S S S # # S # #S S S # # S #S # S # #S # S S # #S ## S # # S #S # S S ##S S #S #S # S # #S # S SS #S S #S # ## S #S S #S #S ##S #SS ## S #S # # S S ##S ##S S # ##S SS S #S ## S S # # S SS # # SS #S # S S # S ## S # # S S S #S #S #S # S #S ## #S S # S S # #S # S #S #S S S #S #S # S S # # S # # S S # #S S # S # # # # S S S # S # S # ## S # S S # S # S S # S #S S S # # # # S # S S # # S # S S #S ## # S #SS #S S # S S ##S #S S #S #S # ## S #S ## S #S S # S # S # #S #S #S #S # # #S S S # # S ## #S #S #S #S S S S # S #S SS #S # #SS #S # S #S S #S # S # # S # S # # S S # S # # # S S #S #S #S #S S #S #S # #S ## S #S # SS # S S #S #S #S #S # #S S ## S S ##S # S # #S # # S S # S S # S # S S S # # #S S # # S #S S # #S S # S # # S #S S # # S S # # S S # S # S # # S S # S # # # S S # # S S S # # # S S # S # S S # S S # # # # S S S S #S # # # S # S S # S S # # # # S S S #S #S #S # S # S S S #S #S #S # # # S # # S # # # S # # S S S SS #S ##S S #S #S #S # #S #S ##S # S #S #S S S ###S #S # S #S S S ## #S #S SS S # # # S # # S # S S # S #S #S S #S S # S # # # S S # # S # # # S S S # #S #S S # #S S #S # S #S #S S# #S S # # S #S # S #S #S S S #S ## #S # S S # S # S # # # S S # S # #S # S S #S S # S # S # # S S # S #S # #S S S # # # # S S S # # # S # S S # S # S S # S # S # S # S # S # S

# S # S # S

## #S #S S S #S # #S #S ## S #S #S #S #S #S S # S #S #S S S ##S # # #S # #S #SS #S S S #S #S # S # S # S

# #S S # S #S S #S # # S # # SS #S S # #S S # # S

# S # S # S # S

# S

# S

# S # S # S

ORP Zlínského kraje # S

# # S S # #S S # # #S S #S S # S # S # S #S S # # S S # # S # S

# S


# S




20

Pěvecké sbory Vedle dalších hudebních žánrů představují faktory spojené s celkovým počtem obyvatel v území rovněž zásadní aspekt ovlivňující prostorovou distribuci pěveckých sborů. Takto se podle jednoduchého indikátoru Počet pěveckých sborů, které jsou uvedeny v katalogu pěveckých sborů a vokálních ansámblů v ČR na webových stránkách Unie českých pěveckých sborů (UČPS) podle krajů České republiky řadí Zlínský kraj do druhé poloviny pořadí, přičemž první příčky patří populačně silným krajům (viz obrázek 11).

Obrázek 11: Počet pěveckých sborů uvedených v katalogu na webových stránkách UČPS dle krajů

Zdroj: http://www.ucps.cz/portal/cz/02-index.php

V rámci primární databáze vytvořené pro účely zpracování Koncepce bylo identifikováno celkem 110 pěveckých sborů na území Zlínského kraje, jejichž prostorové rozložení zachycují obrázky 12 a 13. V souladu s republikovým trendem je charakteristická koncentrace pěveckých sborů zejména v hlavních centrech osídlení.



21

Obrázek 12: Počet pěveckých sborů v rámci správního obvodu ORP ZK


Obrázek 13: Pěvecké sbory ve Zlínském kraji

# S

Pěvecké sbory

# S # S S # S #S #

# S # S # S

# S # S

# S # S # #S S # # S S # S

# S

# S

# S

# # SS #S S ## # S S # #S S

# S

# S

# S

# S # S # S

# S # S

# S

# S

# S

# S # S # S # # S # S S # S

# S S #

# S # S # S

# S # S # S # # S S

# S # S # S

ORP Zlínského kraje # S

# S

# S # S

# S # S # S # S

# S

# S # S

# S # S # S # S

# S # S

# S

# S # S

# S

# S

# S

# S

## S S # S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S # S

# S # S # S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S # S





22

Divadelní soubory Divadlo patří k dalším odvětvím kultury, kde v republikovém měřítku hrají faktory poptávky spojené s počtem obyvatel vyšší roli než role tradice. Takto se v adresáři divadel a souborů Divadelního ústavu z 557 entit nachází plných 330 na území hlavního města Prahy, 58 na území města Brna, 19 na území města Ostravy a zbývajících 136 mimo tyto tři hlavní centra osídlení České republiky. Rovněž krajské rozložení amatérských divadelních souborů obsažených v publikaci Adresář amatérského divadla v České republice z roku 2001 naznačuje vedoucí postavení populačně silných krajů, i když míra územní koncentrace je v případě tohoto ukazatele mnohem nižší (obrázek 14). Poznamenejme, že amatérské divadlo má na území Zlínského kraje dlouhou tradici. Kořeny řady souborů sahají až do první poloviny 20. století.

Obrázek 14: Počet divadelních souborů uvedených v Adresáři amatérského divadla v České republice dle krajů

Zdroj: Adresář amatérského divadla v České republice (IPOS Praha, útvar Artama, 2001)

V rámci průzkumu realizovaného pro účely zpracování Koncepce bylo na území Zlínského kraje identifikováno celkem 104 divadelních souborů, jejichž prostorové rozložení blíže zachycují obrázky 15 a 16. V souladu s republikovým trendem je možné pozorovat vysoký stupeň koncentrace divadelních souborů v nejvýznamnějších sídelních center. Zároveň je však celá řada amatérských souborů činná rovněž v menších obcích Zlínského kraje.



23

Obrázek 15: Počet divadelních souborů v rámci správního obvodu ORP ZK


Obrázek 16: Amatérské divadelní soubory ve Zlínském kraji

# S

# S # # S S # S

Divadelní soubor # S # S # S

# S # S

# S

# S # S

# S # S

# S

# S

# S #S S # # S # S # S # S # S # S

# S

# S

# S

# S # S

# S # # S S #S # S S # S # # S # S # S

# S

# S

# S ## S S # S

# S

# S #S S # # S

# S

# S # S # S

# S

# S

# S # S

# S

# S

# S

# S

# S # # S # SS S # # ## S S S

# S S # #S S #

# S

# S # S

# # S S

# S # S

# S

# S

#S S #

# S

# S #S S # # S

# S

# S # S

# S # S

#S S #

# S

# S

# S # S # S

# S






24

Aktéři výtvarné scény Výtvarná scéna se řadí k dalším tradičním projevům místní kultury. Pro mezikrajské srovnání počtu výtvarníků byl v tomto případě využit indikátor orientovaný na profesionální výtvarníky, který opětovně ukazuje na rozhodující vliv faktorů spojených s celkovým počtem obyvatel. Takto v krajském srovnání na základě ukazatele Počet profesionálních výtvarných umělců působících na území České republiky zapsaných ve stejnojmenném rejstříku podle krajů České republiky se Zlínský kraj řadí do středu žebříčku, ovšem daleko za kraji největších sídelních aglomerací České republiky - hlavního města Prahy respektive Jihomoravského kraje s metropolí Brnem. Výsledky blíže charakterizuje obrázek 17. V rámci průzkumu realizovaného pro účely zpracování Koncepce bylo na území Zlínského kraje identifikováno celkem 137 aktérů výtvarného umění, z nichž je necelých 30 % zapsáno v rejstříku profesionálních výtvarníků. Vedle jednotlivých umělců byly do databáze zařazeny i sdružení výtvarníků. 3 Prostorové rozložení aktérů výtvarného umění na území Zlínského kraje znázorňují obrázky 18 a 19. Závěry naznačují silné postavení hlavních sídelních center Zlínského kraje, měst Zlína, Kroměříže a Uherského Hradiště.

Obrázek 17: Počet profesionálních výtvarných umělců na území ČR podle krajů

Zdroj: http://www.uvucr.cz/

3

Např. Sdružení přátel výtvarného umění Kroměřížska, Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí, Výtvarná skupina Urgatina, Volné výtvarné sdružení Valašský názor, Sdružení výtvarných umělců a teoretiků jihovýchodní Moravy a další.



25

Obrázek 18: Počet aktérů výtvarného umění v rámci správního obvodu ORP ZK


Obrázek 19: Aktéři výtvarného umění ve Zlínském kraji # S

# S

Aktér výtvarného umění evidovaný jako profesionální Aktér výtvarného umění neevidovaný jako profesionální

# # S S #S S # # S # ## S S S # # S S

# S # S # S S # #S # S S # #S # S # # S #S S # #S # S S

# S # # # S S # S # #S S # S S # SS #S # S # # # S # S # S S # S # S # S # S #S # # S # S S # SS # # # S # # S S S # # S S S # S # # # S S #S # S S # # S # S

# S # S ## # S S # S #S #S #S S # #S #S #S #S S #S S # # S # #S ## S SS

# S # S # S

# S # S

# S # S S # # S

# S

# S


# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S # S

# S

# S # S

# # S # S S # # S # S S # S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S

# S # S

# S # S

# S # #S S # S

# S # S

# S # S

# S

# S # S # S





26

Aktéři lidových řemesel Lidová řemesla představují další ze segmentů místní kultury, kde si Zlínský kraj díky významu tradicí udržel silné postavení v mezikrajském srovnání. Obrázek 20 znázorňuje regionální rozložení zástupců lidových řemesel evidovaných v databázi Národního ústavu lidové kultury (NÚLK), přičemž Zlínský kraj zaujímá první místo mezi všemi kraji České republiky. Rovněž v případě titulu Nositel tradice lidových řemesel bylo ministrem kultury uděleno nejvíce ocenění občanům Zlínského kraje. V rámci průzkumu lidových řemeslníků působících na území Zlínského kraje bylo celkem identifikováno 268 aktérů, jejichž prostorové rozložení zachycují obrázky 21 a 22. Vedle kulturně bohatého Slovácka je vysoký počet lidových řemeslníků soustředěn rovněž na Valašsku. Obrázek 22 rovněž nabízí prostorový vzor aktérů vzhledem k jednotlivým typům lidových řemesel.

Obrázek 20: Počet zástupců lidových řemesel evidovaných v databázi NÚLK podle krajů

Zdroj: http://seznam.lidovaremesla.cz/Default.aspx



27

Obrázek 21: Počet lidových řemeslníků v rámci správního obvodu ORP Z K


Obrázek 22: Lidoví řemeslníci ve Zlínském kraji

# S # S # S

#S S # #S S #

# S #S # S #S # S # #S #S S #S # S # S

# #S# S S # S

# S

# S

# S # S

# S # S

# S

# S

# S # S # S

# S # # S S #S # S # # S S #S # S S #

#S S #

# S # S

# S # S # S # # S S # S # S

# S ## S #S S # S # S

# S # S #S S # # S # S # S # S

# S # S

# S # S # S # S # S # # S S # S S # # S # S S # # # S # S # S S # S # S

# S

# S #S S ## S # # S S # S # # SS S ### # # S SS S S #S S # # # S # # S #S S# # S S # S # S # S SS ## ## S S # # S #S S # S #S # # #S S #S #S#S # #S S S # # S # S S # # # SS # S ## S # S S S # # S S # S # S # # #S S S # S # S # S # # S SS # # S # #S # S S # S # # S S # S # S # S # S # # S S # S

# S # S # S # S

# S

# S # S # S

# S # S

# S # S # S # S

# S # S # S S # # S

# S

# S # S # S # S

# S # S

# S # S # S # #S S # S # S

# S

# # S S # S

# S # S S ## # S S # # S #S S # #S S # S

# S #S #S S # #S S # # S # # S S # S # S # # # S S # S S # S

#S # S # S

Aktér lidového řemesla

# S # #S S # S

# S # S

# S S # #S S #S ## S #S # # #S S #S S # S

# S # S # S # S

# S

Keramika Košíkářství Práce s textilem a kůží Práce se dřevem Výroba kraslic a práce s potravinami Ostatní nebo nezařazeno






28

Ostatní aktéři a organizátoři akcí místní kultury Množina aktérů místní kultury se neomezuje pouze na dříve uvedené segmenty, ale zahrnuje rovněž:  Skupiny historického šermu  Aktéři v oblasti tance mimo již uvedených folklórních souborů  Aktéři v oblasti filmu a fotografie Aktéři těchto segmentů místní kultury, kteří byli identifikováni na území Zlínského kraje, jsou uvedeni v primární databázi vytvořené pro účely zpracování Koncepce. Své pevné místo v udržování a rozvoji místní kultury v obcích mají rovněž žáci základních škol a studenti středních a vysokých škol (např. absolventské koncerty, výstavy a vernisáže, postupové soutěže, kulturní vystoupení pro specifické cílové skupiny). Zásadní roli v tomto směru hrají základní umělecké školy (ZUŠ) a konzervatoře, z kterých se později rekrutují významní aktéři místní kultury. Na školách je rovněž nabízena celá řada zájmových kroužků se vztahem k místní kultuře. Poznamenejme, že nabídka zájmových kroužků pro děti a mládež se neomezuje pouze na činnost základních škol, ale je rovněž nabízena v rámci aktivit zařízení pro trávení volného času dětí – domy dětí a mládeže, střediska volného času a další. Akce místní kultury jsou konečně pořádány rovněž studenty vysokých škol. Okruh aktérů místní kultury ve Zlínském kraji dále zahrnuje celou řadu organizátorů akcí místní kultury, ke kterým patří:  Občanská sdružení a jiné organizace, jejichž role v organizaci místní kultury je v mnoha případech nezastupitelná a zcela zásadní (přehled těchto aktérů místní kultury je uveden v primární databázi aktérů místní kultury)  Církevní organizace včetně církevních mládežnických organizací, které se vedle práce organizační (např. Festival pod věží) věnují rovněž vystupování v rámci aktivit týkajících se jednotlivých segmentů místní kultury  Příspěvkové organizace měst a obcí odpovědné za kulturní dění v místě  Muzea a galerie jako místa pořádání výstav a dalších kulturních akcí  Knihovny jako významný organizátor akcí místní kultury zejména v malých obcích (např. speciální akce pro děti reprezentované např. Nocí s Andersenem, besedy, výstavy)  Sbory dobrovolných hasičů, myslivecké či zahrádkářské spolky a sdružení, tělovýchovné a volnočasové organizace, sdružení žen, organizace zaměřené na seniory, místní občané jako významní organizátoři akcí místní kultury zejména v populačně menších obcích



29

SONDA DO NÁZORŮ AKTÉRŮ MÍSTNÍ KULTURY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Podkapitola shrnuje hlavní poznatky získané dotazníkovým šetřením mezi aktéry místní kultury ve Zlínském kraji, které jsou členěny do čtyř témat. Strukturu respondentů vzhledem k segmentům kultury a vzhledem k místě jejich působnosti podle okresů Zlínského kraje jsou zachyceny v tabulce 3.

Tabulka 3: Struktura respondentů dotazníkového šetření podle segmentů kultury a místa působnosti Uherské Celkový Typ/Okres Kroměříž Vsetín Zlín Hradiště součet 4 9 4 4 Folklórní soubory 21 2 3 3 Cimbálové muziky 8 1 1 1 1 Dechové hudby 4 3 2 3 Aktéři dalších hudebních žánrů 8 5 2 3 4 Pěvecké sbory 14 3 4 3 5 Divadelní soubory 15 3 Aktéři výtvarné scény 3 8 3 5 5 Ostatní aktéři a organizátoři 21 akcí místní kultury Celkový součet 21 24 21 28 94 Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření

Hlavní problémy činnosti aktérů místní kultury  Ačkoliv je financování aktivit respondentů dotazníkového šetření zajištěno z více zdrojů (viz kapitola 2.5.), je nedostatek financí zmiňován jako nejčastější problém spojený s činností aktérů místní kultury (viz obrázek 23). Problematické oblasti financování se mezi jednotlivými skupinami aktérů místní kultury v některých aspektech shodují a v jiných odlišují: -

Nedostatek finančních prostředků na nákup a obnovu krojů je nejčastěji zmiňovaným problémem ze strany folklórních souborů případně dalších aktérů využívajících ke své činnosti speciální typ oděvů. Otázka ceny a pořízení krajů je naléhavá zejména v případě začínajících souborů. Problém možnosti financování pořízení či obnovy krojů spočívá dále v tom, že pořízení kroje není chápáno jako projekt, a je proto obtížné na něj získat prostředky v rámci přímých projektových záměrů. Za alternativní řešení tohoto problému je možno považovat spolupráci mezi folklórními soubory formou zapůjčení krojů.

-

Výjezdy na kulturní akce mimo obec představují důležitý prvek rozvoje aktérů místní kultury. Současně jsou však náklady spojené s těmito výjezdy vysoké a to zejména v případě výjezdů do zahraničí. Výše nákladů pro tyto výjezdy je proto možné vnímat jako limitující faktor rozvoje aktérů místní kultury Zlínského kraje.

-

Nedostatek finančních prostředků byl zmiňován rovněž v souvislosti s potřebou pořízení Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


30

nových audio-nahrávek pro taneční vystoupení, pro pořízení hudebních nástrojů nezbytných pro činnost hudebních aktérů, pro obnovu loutkové výbavy v případě souborů loutkového divadla, pro nákup kulis a kostýmů pro potřeby divadelních souborů nebo pro nákup not a vydání svých písní na hudebním nosiči v případě pěveckých sborů. Podobně jako v otázce krojů i zde naráží možnost financovat tyto nákupy na charakter podporovaných projektů.

Obrázek 23: Hlavní problémy respondentů dotazníkového šetření (N=94)

Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření

 Otázka prostor ke zkoušení případně k pravidelnému vystupování je v řadě případů řešena prostřednictvím bezplatného pronájmu prostor v místním kulturním domě, v tělocvičně školského zařízení či v jiném zařízení nabízejícím dostatečně velké prostory pro nácvik kulturních vystoupení. Pokud však pronájem není bezplatný, vstupuje výše nájmu do hry jako limitující faktor činnosti aktérů místní kultury. V případě některých aktérů místní kultury se vyskytl problém rovněž s kvalitou prostor ke zkoušení či vystupování (např. šatny v případě divadelních souborů, akustika tělocvičen v případě pěveckých sborů).  Jedním z chybějících elementů kulturní infrastruktury zejména z pohledu folklórních souborů a dalších hudebních aktérů je přírodní amfiteátr (letní kino, venkovní podium) pro venkovní vystoupení v případě příznivého počasí (např. v obcích Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Vizovice, Zubří, Valašské Klobouky).



31

 K dalším problémům, které byly zmíněny některými aktéry dotazníkového šetření a které zatěžují činnost aktérů místní kultury, patří rovněž nadměrná administrativa ve vztahu k účetnictví respektive projektové dokumentaci. V tomto směru je potřeba poznamenat, že otázka nadměrné administrativy byla zmiňována relativně zřídka a to ze strany aktérů místní kultury s větším počtu členů.  Zájem mladé generace o aktivity místní kultury se mezi jednotlivými segmenty liší. Nízký se zdá být zájem zejména o segmenty cimbálových muzik, dechových hudeb a pěveckých sborů, zatímco situace se jeví lepší v případě folklóru. Přesto i zde bylo možné v odpovědích respondentů zaznamenat existující konkurenci ze strany jiných možností trávení volného času mladou generací. Poznamenejme, že právě práce s dětmi a mládeži představuje v očích většiny respondentů dotazníkového šetření budoucnost jejich činnosti.  Některé specifické problémy zmiňovali zástupci pořadatelů kulturních akcí. Vedle tradičního nedostatku finančních prostředků se jedná zejména o zájem obyvatel o daný segment místní kultury, omezené možnosti propagace v médiích a časové limity dobrovolníků, kteří se na pořádání akcí podílí. V případě této skupiny aktérů se rovněž častěji objevuje problematika projektové činnosti a hledání cest k využití fondů Evropské unie.  Zejména aktéři z regionu Bystřice pod Hostýnem spatřovali problém v jisté izolovanosti od krajského města Zlína s dopady na informovanost a spolupráci v oblasti místní kultury.  Výjimečně byl jako problém zmíněn rovněž nezájem médií o místní kulturu s preferencí známých tváří a konzumní kultury, spolupráce s rodiči dětí4, či podoba školních kurikul. Motivace činnosti  Je celkem přirozené, že hlavní odměnou pro všechny skupiny aktérů místní kultury je spokojenost a ocenění ze strany diváků s cílem přispívat k zachování tradic pro kulturní vyžití dalších generací. Zaplněná hlediště a pozvánky na kulturní akce jsou s úspěchem aktérů místní kultury nerozlučně spojeny. Současně s tímto oceněním činnosti aktérů místní kultury byl zmiňován rovněž pocit spokojenosti a seberealizace v kolektivu přátel. Na tomto základě je založena i tolerantnost prakticky všech respondentů šetření k jiným  formám kultury, a to zejména kultury amatérské, dělané s nadšením a pro obyčejné lidi. Tato skutečnost vytváří velmi dobré předpoklady pro případnou spolupráci mezi takto uvažujícími aktéry místní kultury. V opačném směru pak působí výpovědi stěžující si na 4

Tento faktor byl více vnímán jako příležitost než jako problém.



32

mentalitu některých lidí, kteří v případě jakýchkoliv nedostatků vždy „přesně vědí, co se mělo dělat, ovšem pomoci by nám nikdy nešli“.  Pro vedoucí dětských folklórních souborů, cimbálových muzik či dechových hudeb má stejně velký (ne-li větší) význam než potlesk diváků nadšení a ocenění ze strany samotných dětí, případně jejich rodičů. Tyto poznatky je možné považovat za důležité, neboť v případě vyprchání této „odměny“ by byla ohrožena vlastní podstata fungování aktérů místní kultury jako nedílné součástí společenského života. Tuto skutečnost vystihl jeden z vedoucích dětského folklórního souboru vyjádřením: „Když budou mít děti zájem nacvičovat, budu tam pro ně. Když ne, budu někde jinde.“ Spolupráce s aktéry veřejné správy  Spolupráce aktérů místní kultury s městskými (obecními) úřady byla hodnocena v jednoznačně pozitivním směru. Například v případě měst Bystřice pod Hostýnem, Uherský Brod, Staré Město u Uherského Hradiště, Valašské Meziříčí, Vizovice, Hulín, Morkovice-Slížany či Bojkovice panovala ze strany respondentů dotazníkového šetření spokojenost se spoluprací s městským úřadem.  Podpora ze strany měst a obcí je založena na řadě nástrojů, které zahrnují finanční dotace, bezplatný pronájem prostor ke zkouškám či vystoupením, podporu spoluorganizování místních kulturních akcí, možnost propagace na internetových stránkách města či obce, eventuálně jiné formy spolupráce.  Spolupráce dotazovaných aktérů místní kultury se Zlínským krajem se týkala zejména spolupráce v oblasti projektové (grantové) činnosti v podobě podpory pořádaných akcí, popřípadě pozvánky na některé kulturní akce kraje. Vysoký počet respondentů dotazníkového šetření se vyslovil v tom smyslu, že nezná možnosti podpory, které Zlínský kraj nabízí, včetně toho, jakým způsobem je nastaven Fond kultury Zlínského kraje.  Očekávání vzhledem k činnosti Zlínského kraje zahrnovala následující tématické oblasti: -

Finanční podpora

Požadavky na finanční podporu kopírovaly výše uvedené problémové oblasti financování aktivit jednotlivých skupin aktérů místní kultury a týkaly se zejména podpory v oblasti obnovy krojů a nástrojů respektive podpory (zahraničních) výjezdů.



-

33

Podpora v oblasti projektového managementu

Problematika projektového managementu úzce souvisí s problematikou financování. Koordinační role Zlínského kraje v oblasti projektového managementu, včetně informování o dotacích z nejrůznějších zdrojů financování, je možné považovat za jedno z možných řešení ke zvýšení disponibilních prostředků pro rozvoj místní kultury. -

Organizace metodických setkání zástupců místní kultury

Organizace metodických setkání nebyla očekávána ze strany tradičních a úspěšných aktérů místní kultury, kteří byli schopni si zajistit metodické vedení sami podle vlastních potřeb popřípadě se na metodických setkáních nedovídali nic podstatného. Metodická setkání tak mají zřejmě vyšší význam pro aktéry místní kultury pohybující se na místní či regionální úrovni, u kterých jsou možnosti inovace vlastní kulturní činnosti limitovány časovými možnostmi. Takto se očekávání metodické podpory v případě jednoho ze zástupců folklórních souborů orientovala na metodické materiály v oblasti zpěvníků či historických sbírek písní, her a pověstí, které z časových důvodů nemá možnost sbírat a připravovat v dostatečné míře. Zmiňován byl i námět školení divadelních ochotníků ze strany divadelních profesionálů s koordinační rolí kraje. Při případné organizaci metodických setkání je ovšem potřeba vzít do úvahy časové možnosti aktérů místní kultury vzhledem k jejich stálému zaměstnání. -

Podpora propagace, vydávání informačních materiálů

Čtvrtou oblastí očekávání aktérů místní kultury vzhledem k činnosti krajského úřadu je podpora zvyšování jednak informovanosti o jednotlivých segmentech místní kultury (např. informace o dalších aktérech místní kultury, možnosti zahraniční spolupráce) a jednak koordinace aktivit aktérů místní kultury v oblasti propagační. Zmiňována byla rovněž očekávání vyšší iniciativnosti a zájmu ze strany Zlínského kraje. Současně je však potřeba uvést, že řada aktérů místní kultury pohybujících se výlučně na místní úrovni, neměla od spolupráce se Zlínským krajem žádná očekávání a ani jakoukoliv formu spolupráce neplánovala.

KULTURA V OBCÍCH S POVĚŘENÝM ÚŘADEM

Z POHLEDU ODPOVĚDNÝCH ZAMĚSTNANCŮ

Tato podkapitola doplňuje pohled místních aktérů poznatky dotazníkového šetření, jež bylo realizováno s odpovědnými zaměstnanci úřadů či jiných relevantních institucí v obcích s pověřeným úřadem. Celkem byly analyzovány odpovědi 22 respondentů.



34

Organizace kulturního života Z hlediska organizace kulturního života jsou v obcích sledovány dva základní přístupy. První přístup je založen na existenci příslušného odboru kultury (pod různým názvem a často spojený s odborem školství), který zodpovídá za činnosti v oblasti kultury - Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Počet pracovníků odborů kultury dosahuje nejvyššího počtu osmi osob ve městech Zlín a Kroměříž. Odbor kultury úzce spolupracuje a metodicky řídí příspěvkové organizace města v oblasti kultury. Druhý přístup, který není spojen s existencí odboru kultury, je založen přímo na příspěvkové organizaci města (obce), jejíž náplní činnosti je organizace kulturního života ve městě - Brumov-Bylnice (Městské kulturní středisko), Hulín (Kulturní klub), Chropyně (Městské kulturní středisko), Napajedla (Klub kultury), Koryčany (Městské kulturní a informační středisko), Rožnov pod Radhoštěm (T-Klub), Slavičín (Městský klub), Valašské Klobouky (Kulturní a vzdělávací středisko), Valašské Meziříčí (Kulturní zařízení) a Vizovice (Kulturní dům). V případě menších obcí s pověřeným úřadem spadá organizace kulturního života v obci pod různé institucionální složky zahrnující kulturní komisi (např. Karolinka, Slavičín, Staré Město), místní informační centrum (např. obec Karolinka) nebo knihovnu (např. Karolinka, Slavičín). Ve všech sledovaných obcích s pověřeným úřadem jsou odpovědné instituce organizátory či spoluorganizátory řady kulturních akcí a úzce spolupracují se zdejšími aktéry místní kultury včetně škol a to formou finanční podpory (grantová schémata), zvýhodněného pronájmu prostor ve vlastnictví města, zapůjčení městského movitého majetku, podpory propagace (zpravodaj, místní rozhlas, internetové stránky města, publikace) nebo v roli spolupořadatele. Rozšířená je rovněž spolupráce s aktéry profesionální kultury ve Zlínském kraji (např. Krajská knihovna Františka Bartoše, Muzeum jihovýchodní Moravy, Krajská galerie výtvarného umění a další). Prostory využívané ke kulturním aktivitám se mezi jednotlivými obcemi s pověřeným úřadem liší a zahrnují:  Dům kultury – např. Bojkovice, Brumov-Bylnice, Bystřice pod Hostýnem, Hulín (Kulturní klub), Chropyně (Městské kulturní středisko), Kroměříž, Napajedla (Klub kultury), soukromý kulturní dům Koryna v Koryčanech (město si pronajímá), Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín (kulturní dům Sokolovna), Staré Město u Uherského Hradiště (Sportovní a kulturní centrum), Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí (Kulturní zařízení), Vizovice a další  Prostory hradu nebo zámku – např. hrad Brumov-Bylnice, zámek v Holešově, zámek v Kroměříži, hrad Cimburk v Koryčanech a další Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


35

 Muzeum – např. Bojkovice, Brumov-Bylnice, Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Napajedla, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Staré Město u Uherského Hradiště (Památník Velké Moravy), Uherský Brod, Valašské Klobouky a další  Kino – např. Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Napajedla, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Staré Město u Uherského Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí a další

Tabulka 4: Nedostatky v oblasti kulturní infrastruktury z pohledu odpovědných zaměstnanců v obcích s pověřeným úřadem Zlínského kraje (N=22) Obec s pověřeným úřadem

Nedostatky

Bojkovice

Chybějící přírodní amfiteátr, nedokončená plynofikace kulturního domu

Brumov-Bylnice

Zastaralost kulturního domu, primárně potřeba elektrifikace

Bystřice pod Hostýnem

Chybějící menší společenské prostory pro nácvik spolků a menší kulturní akce

Holešov

Chybějící společenský sál (připravuje se v zámku) a kryté venkovní pódium

Hulín

Chybějící divadlo, malá kapacita sálu v Kulturním klubu

Chropyně

Spokojenost snad s výjimkou chybějícího kina

Karolinka

Chybějící mobilní venkovní podium

Morkovice-Slížany

Chybějící kulturní dům, v současnosti nahrazuje sokolovna ve velmi špatném technickém stavu

Napajedla

Zastaralost veškeré kulturní infrastruktury

Slavičín

Zastaralost stavu zateplení Sokolovny

Staré Město

Chybějící mobilní venkovní podium

Uherský Brod

Nedostatečné venkovní podium včetně zastřešení

Uherské Hradiště

Rekonstrukce a modernizace objektů kulturní infrastruktury na špičkové parametry

Valašské Klobouky

Chybějící letní amfiteátr v centru města

Valašské Meziříčí

Nedostatečná velikost víceúčelového sálu

Vizovice

Chybějící sál pro malá divadla, špatná kvalita vnitřního prostředí kulturního domu

Vsetín

Chybějící divadelní sál se stupňovitým hledištěm

Zlín

Chybějící hudební klub pro střední generaci, amfiteátr, reprezentativní taneční sál




36

Samozřejmostí v obcích s pověřeným úřadem jsou knihovny a využívány jsou rovněž další objekty případně venkovní prostory. V případě menších obcí stačí k realizaci akcí místní kultury rovněž sál v knihovně jako je tomu v obci Horní Lideč nebo prostory kulturního sálu ZUŠ a soukromý divadelní sál (Valašské národní divadlo) jako je tomu v obci Karolinka. V případě obcí Morkovice-Slížany a Slavičín je pro kulturní účely využívána zejména místní sokolovna. Hlavní problémy obcí z hlediska kulturní infrastruktury shrnuje tabulka 4. Zdůrazněme dva četně uváděné problémy:  Zastaralost kulturního zařízení – z výpovědí respondentů se situace jeví jako kritická zejména v obci Morkovice-Slížany  Chybějící prvek kulturní infrastruktury a to zejména pro venkovní vystupování v letních měsících (např. kryté přenosné venkovní podium, které by bylo možné využít ve více obcích při různých příležitostech) Hlavní problémy činnosti dotazovaných institucí Nejvýznamnější problémy týkající se činnosti dotazovaných institucí podle četností odpovědí shrnuje obrázek 24. Podobně jako aktéři místní kultury vnímají rovněž zástupci veřejného sektoru nedostatek finančních prostředků jako nejzávažnější problém své činnosti, který se následně projevuje v těchto oblastech:  Nedostatečná podpora činnosti spolků včetně příspěvků na zahraniční výjezdy a pořádání kulturních akcí (zmiňováno celkem ve dvanácti případech)  Nedostatečné investice do kulturní infrastruktury včetně přenosného pódia, rekonstrukcí a podobně (zmiňováno celkem ve dvanácti případech)  Nedostatečné zdroje pro adekvátní personální zajištění (zmiňováno třikrát)  Překážka dalšího zkvalitnění nabízených služeb včetně nákupu nových knih, vybavení informačních center a podobně (zmiňováno dvakrát) Někteří z respondentů poskytli rovněž svou představu o míře poddimenzovanosti svých rozpočtů, přičemž toto číslo se pohybuje od dvojnásobku po osminásobek. K dalším problémům negativně ovlivňujících pracovní činnost respondentů dotazníkového šetření patří:  Nedostatečné personální zajištění výkonu všech činností  Problémy s kulturní infrastrukturou  Nedostatečná propagace V případě první odpovědi je potřeba zdůraznit, že tato odpověď má dva rozdílné aspekty.



37

První aspekt zdůrazňuje nedostatek zaměstnanců v rámci dotazované instituce. Druhý aspekt pak vyzdvihuje klesající zájem dobrovolných organizátorů kulturního dění. Konečně uveďme, že ojediněle byly jako zásadní problémy místní kultury zmíněny rovněž:  Nadměrná administrativa  Neoptimální termínový kalendář kulturních akcí, kdy v jednom dni jsou najednou čtyři kulturní akce a v dalším měsíci žádná  Hygienické normy týkající se povolené hladiny hluku  Lidská závist, hloupost a sobectví

Obrázek 24: Hlavní problémy činnosti vyjádřené odpovědnými zaměstnanci úřadů či jiných relevantních institucí v oblasti kultury v obcích s pověřeným úřadem (N=22)


Potenciál místní kultury do budoucna, role Zlínského kraje Při

hodnocení

současných

vývojových

trendů

deklarovalo

devět

respondentů

dotazníkového šetření zlepšování stavu místní kultury v obci a pouze tři (Hulín, Chropyně, Uherský Brod) hovořili o úpadku tradiční kultury v důsledku přechodu na masový typ profesionální kultury. Hrubé představy o možnostech zlepšení stavu místní kultury v jednotlivých obcích s pověřeným úřadem poskytuje tabulka 5. Spektrum odpovědí se pohybuje od zlepšování stavu kulturní infrastruktury, přes posílení lidských zdrojů v oblasti kultury, podněcování stávajících obyvatel ke zvýšené kulturní činnosti, až po propagaci, kulturní vzdělávání a spolupráci.



38

Tabulka 5: Zhodnocení budoucnosti kultury v obcích s pověřeným úřadem ze strany respondentů dotazníkového šetření (N=22) OPÚ

Perspektivní typ místní kultury

Budoucnost kultury

Bojkovice

Místní kultura, letní akce

Kulturní výchova

BrumovBylnice

Každá kultura, která osloví občany

Posílení počtu pracovníků v kultuře, propagace

Bystřice pod Hostýnem

Folklór, vážná hudba, loutkové divadlo, výstavy

Jak zapojit mládež!?

Holešov

Církevní potenciál, židovství, stávající společenské akce

Rekonstrukce zámku

Horní Lideč

Stávající kulturní aktivity

Zlepšení nabídky a prostředí knihovny

Hulín

Hudební oblast, obnova tradic včetně folklóru

Posílení počtu pracovníků v kultuře, propagace

Chropyně

Folklór (festival), kulturní vystoupení dětí

Posílení počtu pracovníků v kultuře

Karolinka

Divadlo, koncerty, výstavy, akce pořádané pro děti a mládež, přednášky a besedy

Spolupráce s okolními obcemi včetně příhraničí

Koryčany

Kulturní aktivity pro mládež (zábavy)

Zřízení muzea a domu kultury

Kroměříž

Vážná hudba, festivaly a zájmová umělecká činnost – důraz na tradice

Tradice

MorkoviceSlížany

Pěvecký sbor, řemesla a každý druh dobře organizované kultury

Podněcovat zájem místních občanů

Napajedla

Loutkové divadlo, klasická hudba, výtvarnictví a všechny ostatní

Zlepšení propagace kultury, digitalizace kina

Rožnov pod Radhoštěm

Pestrá nabídka kulturních aktivit

Dostavba objektů kulturní infrastruktury (multifunkční centrum)

Slavičín

Lidové tradice a místní kultura

Podpora kultury městem

Staré Město

Folklór, ale i další spolky

Více času pro amatérské umělce

Uherský Brod

Celá řada odvětví tradiční kultury

Zvýšit počet pracovníků v kultuře, podněcovat zájem občanů

Uherské Hradiště

Mimořádně silné kulturní postavení v řadě odvětví

Naplnění Koncepce rozvoje kultury města

Valašské Klobouky

Řemesla, folklór, tradice, dechové orchestry, cimbálové muziky

Podněcovat zájem místních občanů

Valašské Meziříčí

Celá řada kulturních oborů, důraz na pestrost

Kulturní výchova od mladé generace

Vizovice

Divadlo, výstavy, literární večery, řemesla

Posílení počtu pracovníků v kultuře

Vsetín

Folklór, galerie, fotoklub

Koncepce jak dál

Zlín

Funkcionalistická architektura, filmový festival, FEDO, Zlínské besedování, rozvoj jazzové, rockové a folkové scény ve vazbě na vnímatele z řad studentů a pedagogů UTB Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření

Dostavba objektů kulturní infrastruktury (Kongresové centrum, amfiteátr, žánrové kluby)

Spolupráce se Zlínským krajem byla respondenty dotazníkového šetření hodnocena pozitivně. Výjimku v tomto směru představovaly některé obce s horší dopravní dostupností Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


39

do krajského města Zlína (např. Morkovice-Slížany). V tomto směru se objevily úvahy o potřebě zlepšit informovanost a komunikaci s periferními oblastmi Zlínského kraje. Celkově pak role přisuzovaná Zlínskému kraji zůstává podobná jako v případě aktérů místní kultury a lze ji rozdělit do tří okruhů:  Finanční podpora -

Zvýšení objemu finančních prostředků poskytovaných Zlínským krajem

-

Rozšíření poradenské činnosti v oblasti projektů (tipy na granty)

-

Náměty na úpravu nastavení finančních mechanismů ve směru zohlednění potřeb aktérů místní kultury

 Metodická pomoc a vzdělávání V případě metodické pomoci se někteří zástupci obcí s pověřeným úřadem vyslovili v tom směru, že taková pomoc není potřebná (např. Bystřice pod Hostýnem, Horní Lideč, Staré Město). Naopak zástupci jiných obcí (např. Vizovice, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Napajedla) by setkávání a metodickou podporu respektive vzdělávání pracovníků v kultuře přivítali. Zájem v tomto směru je zejména o oblast legislativní a výměnu praktických zkušenosti. Ze strany jednoho z respondentů padl v tomto směru námět na shromažďování nejlepších příkladů praxe v oblasti místní kultury.  Koordinační role v oblasti propagace Zástupci Napajedel, Morkovic-Slížan a Karolinky zdůraznili potřebu rozšířit systém propagace místní kultury na krajskou základnu. Byla zmíněna potřeba vytvořit databázi místních umělců pokrývající území Zlínského kraje a současně databázi akcí, která by následně byla propagována v jednotlivých obcích Zlínského kraje.



40

2.4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI AKCE MÍSTNÍ KULTURY Tato kapitola podává základní přehled o akcích místní kultury ve Zlínském kraji a to v následujícím oborovém členění:  Folklór  Hudba a zpěv  Divadlo  Výstavy  Další akce

FOLKLÓR Lidové zvyky a tradice představují dobře zachovalý projev místní kultury v řadě měst a obcí Zlínského kraje s velmi silným postavením zejména regionu Slovácka. Lidové zvyky a tradice zahrnují:  masopust, fašank, vodění medvěda, pochování basy, ostatky, končiny  velikonoční zvyky jako je pletení korbáče, malování kraslic, klapotání  pálení čarodějnic (Filipojakubská noc)  stavění máje  hody  dožínky Zcela jedinečným projevem místní kultury na území Zlínského kraje je tradiční Jízda králů ve Vlčnově, pořádaná Klubem sportu a kultury jako příspěvkové organizace obce Vlčnov a spolupořádaná občanským sdružením Společnost Jízdy králů. Unikátní zachování Jízdy králů v původním provedení zvyku je motivací k přípravě návrhu pro zapsání této akce místní kultury na seznam kulturního dědictví UNESCO. Současně je na území celého Zlínského kraje pořádána řada dalších folklórních akcí. Přehled nejvýznamnějších z nich je zachycen na obrázku 25. Další folklórní akce konané na území Zlínského kraje jsou uvedeny v primární databázi akcí vytvořené pro účely zpracování Koncepce.



41

Obrázek 25: Významné folklórní akce ve Zlínském kraji

Jarní valašská liga S# S# Babí léto O valašského primáška # S # # Rožnovská Valaška S S Jánošíkův dukát # Podhostýnské září #S S Poslední májové odpoledne # Mezinárodní folklórní festival na Rynku Hanácké slavnosti S # plné figurálních tanců a písní S Vsetínský krpec S# # S # Kosení luk na Soláni S Hudecké a gajdošské slavnosti # # Mezinárodní dětské folklórní dny S S Slavnost královniček # S Mezinárodní folklórní festival Liptálské slavnosti # JIhoafrický folklór S # S Folklórní setkání tří národů Mez. festival dechových a folklórních souborů # S # S # Zlínské besedování S Festival mužáckých sborů # # S S Moravské chodníčky Kosení bělokarpatských luk Setkání pod Lipů # S Zpívání o víně # Písní a tancem S # S # Setkání dětských folklórních souborů S Hradní slavnost S# S# Tři pruty Svatoplukovy Luhačovice Kostelní cyklus S# S# S# Festival česneku # S # Jak to dělali naši staříčci S Kosecké písně # Festival hudebních nástrojů lidových muzik S Jízda králů S# S# S# Slovácké slavnosti vína a otevřených památek # Kunovské léto # S S # Uherskobrodsko v písni a tanci S # Jízda králů S # S # S Dolňácké slavnosti písní a tanců Galuškovo Slovácko # Kopaničářské slavnosti S # S

Folklórní akce

ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice

Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín

Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod

Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze akcí místní kultury

HUDBA A ZPĚV Hudební a pěvecké akce místní kultury jsou pořádány ve dvou tradičních podobách:  Koncerty

a

pěvecká

vystoupení

jednotlivých

aktérů

organizovaná

nejčastěji

příspěvkovými organizacemi měst a obcí případně soukromými subjekty  Hudební a pěvecká vystoupení vyššího počtu aktérů místní kultury na jednom místě a v jednom čase Obrázek 26 zachycuje prostorové rozložení nejvýznamnějších hudebních akcí druhého typu na území Zlínského kraje. Typickým znakem v tomto směru je vůdčí postavení hlavních center osídlení. Celkový přehled hudebních akcí na území Zlínského kraje je součástí primární databáze vytvořené pro účely zpracování Koncepce.



42

Obrázek 26: Významné hudební akce ve Zlínském kraji # S

S #

Hudební akce nepodpořené Fondem kultury Zlínského kraje v roce 2007 Hudební akce podpořené Fondem kultury Zlínského kraje v roce 2007

# S

# S

# S

# S

# S # S

# S

SS# # S #

# S

# S

# S

# S

# S # S # S

# S # S

# S

# S

# S

# S

# S S S # # #S S #S #

# # S S

# S

# S

# S

# S

S # # S

# S

# S

S #

# S

S #

# S

# S

SS# # S #

# S

# S # S

# S

# S

S #

# S # # S S # S

S #

# S

# S

# S

# S # S S # # S # S

# S

# # S S

# S

# S

S #

S #

# S

# S

# S

# S


S #

# S

# S

# S

# S

# S

# S # S

# S

# S

S #

S #

# S

S #

S S# # S #

S ## S

# S

# S

# S # S # S

# S

# S # S

# #S S # S # S # S # # S S # S # S # S

# S

SS# # # S

# S

# S # S

S # # #S S

# S S #

# S S # S #

# S

# S # S

# S

S #

S #

# S

# S S # # S # S

# S # S # S

S #

# S # S S #

S #

# S #S # S # S # S

S #

S #

Pěvecké soutěže a přehlídky

# S

# S

# S

# S # S


S S# #


DIVADLO V případě divadla lze rovněž identifikovat akce dvojího druhu:  Divadelní vystoupení jednotlivých souborů organizovaná nejčastěji příspěvkovými organizacemi měst a obcí případně soukromými subjekty (viz tabulka 6)  Divadelní přehlídky vyššího počtu aktérů místní kultury na jednom místě a v jednom čase Obrázek 27 zachycuje prostorové rozložení nejvýznamnějších divadelních akcí druhého typu na území Zlínského kraje.

Tabulka 6: Přehled nejvýznamnějších míst ve ZK, kde jsou pořádány vystoupení divadelních souborů Obec Místo Bojkovice Kulturní dům Brumov-Bylnice Kulturní dům Bystřice pod Hostýnem Kinoklub Sušil Holešov Objekty Městského kulturního střediska (Kino Svět) Hvozdná Divadlo Hvozdná – Kroužek divadelních ochotníků Hulín Objekty Kulturního klubu Chropyně Objekty Městského kulturního střediska Karolinka Valašské Národní divadlo Kroměříž Objekty Domu kultury (Starý pivovar) Luhačovice Luhačovické divadlo Městský dům kultury Elektra, Kino Elektra



43

Tabulka 6: Přehled nejvýznamnějších míst ve ZK, kde jsou pořádány vystoupení divadelních souborů Obec Místo Otrokovice Otrokovická Beseda Rožnov pod Radhoštěm T-Klub – kulturní agentura Slavičín Kulturní dům Sokolovna Staré Město Sportovní a kulturní centrum Uherský Brod Dům kultury Uherské Hradiště Slovácké divadlo Objekty Městských kin (Kino Mír) Objekty Klubu kultury Valašské Klobouky Kulturní dům Klobučan Valašské Meziříčí Kulturní zařízení (M-Klub) Vsetín Dům kultury Lidový dům Zlín Městské divadlo Malá Scéna Academia Centrum UTB Masters of Rock Café

Obrázek 27: Významné divadelní akce ve Zlínském kraji # S

Divadelní akce # S

Setkání divadel malých jevištních forem Pohádková Krajská přehlídka Kroměříž Pohádková # S amatérských divadelních souborů Hulínské pohádkové jaro # # S S podzámecká zahrada S# # Hradní kulturní odpoledne S Divadelní festival S# Malý svět divadel S# Ludmily Cápkové # Dny valašského divadla S Měšec plný pohádek Forbína # S # S # S Zlín sobě S# Setkání 2008 Stretnutie Naráz S# # S

Divadelní festival Napajedla Divadelní Buchlovské srpen S# divadelní léto Divadelní Luhačovice # S # #S # S # Valašské křoví S # Na stejnú nitečku S S # S Divadelní festival Letní divadelní sezóna Žebřiňák # Brodské kulturní léto S # S

Divadelní dílna # S

Zámecký divadelní víkend

# S

Nezdenské skály




VÝSTAVY Výstavy jako nedílná součást kulturního života řady obcí jsou charakteristické svým dlouhodobým charakterem trvání a umístěním do lokalit nabízejících kulturní objekty pro pořádání těchto výstav. Tabulka 7 uvádí nejvýznamnější místa pořádání výstav na území Zlínského kraje.



44

Tabulka 7: Přehled vybraných míst pořádání výstav na území Zlínského kraje Obec Místo pořádání výstav Bojkovice Muzeum Bojkovska (zámek Nový Světlov) Brumov-Bylnice Městské muzeum Buchlovice Státní zámek Buchlovice Hrad Buchlov Muzeum Podhradí Bystřice pod Hostýnem Městské muzeum – muzeum keramiky (zámek Bystřice pod Hostýnem) Dolní Němčí Muzeum na Mlýně Hluk Muzeum – Tradiční život vesnice Holešov Městské muzeum a galerie Šachova synagoga Huštěnovice Muzeum archeologických nálezů Chropyně Muzeum Kroměřížska – zámek Chropyně Jasenná Mikuláštíkovo fojtství Karolinka Sklárny Galerie na Soláni Komňa Památník J. A. Komenského Kroměříž Arcidiecézní muzeum Art design Galerie Galerie Artizóna Galerie Mazur Galerie Orlovna Muzeum Kroměřížska Restaurace a kavárna Scéna Kunovice Letecké muzeum Luhačovice Art Gallery Galerie Elektra Muzeum Luhačovické Zálesí Hala Vincentka Napajedla Muzeum Nivnice Nivnická izba Nový Hrozenkov Památník A. Strnadela Podhradní Lhota Stálá expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského v místní škole Popovice Potomákovo muzeum lidových krojů Rožnov pod Radhoštěm Valašské muzeum v přírodě Zvonařský ateliér Tkadlec Rusava Památník obce Rusava Slavičín Slavičínské městské muzeum a army park Galerie radnice Staré Město Památník Velké Moravy Slovácký dvůr Bonsai centrum a muzeum Isabella Štítná nad Vláří – Popov Minimuzeum Gabry a Málinky Šumice Muzeum – život předků Tupesy Muzeum Tupeské keramiky Uherský Brod Muzeum Jana Amose Komenského Dům kultury (Galerie v Pánském domě) Uherské Hradiště Slovácké muzeum Galerie Slováckého muzea Objekty Klubu kultury (Reduta, Klub kultury) Valašské Klobouky Muzeum Valašské Meziříčí Galerie Sýpka Muzeum regionu Valašsko – zámek Kinských



45

Tabulka 7: Přehled vybraných míst pořádání výstav na území Zlínského kraje (pokračování) Obec Místo pořádání výstav Velké Karlovice Karlovské muzeum Valašský ateliér u Hofmanů na Soláni Galerie pod Soláněm Vizovice Zámek Vizovice Vlčnov Galerie Měšťanka Vsetín Muzeum regionu Valašsko Galerie Stará radnice Výstavní síň městského úřadu Zlín Alternativa – kulturní institut Zlín Hrad Malenovice Chráněné pracoviště Charita Zlín Krajská galerie výtvarného umění Muzeum Jihovýchodní Moravy Muzeum historických vozidel Muzeum obuvi Městské divadlo Zlín Galerie pod Radnicí Krajská knihovna Fr. Bartoše Budova 21, sídlo Zlínského kraje Budova 12 Budova 42 – galerie Kabinet T Radnice statutárního města Zlína – Galerie ve 3. patře Zubří Muzeum Zubří

DALŠÍ AKCE MÍSTNÍ KULTURY Nabídka dalších akcí místní kultury je přirozeně mnohem širší a zahrnuje:  Multioborové kulturní akce kombinující hudební, folklórní, divadelní a jiná vystoupení s výstavami a dalšími akcemi místní kultury  Filmové festivaly, které v případě Zlínského kraje zahrnují národně až mezinárodně významné akce jako je: -

Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež pořádaný ve Zlíně

-

Letní filmová škola pořádaná v Uherském Hradišti

-

Filmový festival Týká se to také tebe pořádaný v Uherském Hradišti

-

Filmový festival Jeden svět pořádaný v Rožnově pod Radhoštěm

 Jarmarky řemesel  Taneční přehlídky  Vystoupení aktérů historického šermu  Literární akce  Dětské dny a bambirádu5  Dětské karnevaly, maškarní bály, lampiónové průvody, tříkrálové sbírky

5

Ve Zlínském kraji je bambiriáda pořádána v krajském městě Zlíně a ve městě Uherské Hradiště



46

 Pohádkový les  Rozsvěcování Vánočního stromu  Den matek  Zábavy, koncerty v době svátků (Velikonoční zábavy, Štěpánské besedy a další)  Plesovou sezónu na začátku roku  Besedy s důchodci  Hubertovy jízdy  Drakiády  Recesistické kulturní akce



47

2.5. ANALÝZA SYSTÉMU FINANČNÍ PODPORY MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Kapitola 2.4. poukázala na nedostatek finančních prostředků jako významný problém aktivit v oblasti místní kultury. Tato kapitola se blíže věnuje systému financování místní kultury ve Zlínském kraji.

FINANCOVÁNÍ AKTÉRŮ MÍSTNÍ KULTURY - HLAVNÍ ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Financování činnosti všech skupin aktérů místní kultury je založeno na více zdrojích. Vedle vlastního financování v podobě členských příspěvků či vstupného za představení jsou nejčastějším zdrojem prostředků granty od měst a obcí v rámci jejich dotačních titulů, které se v případě respondentů dotazníkového šetření pohybovaly v rozpětí od cca 5.000 do 40.000 60.000 Kč za rok. Tyto finanční prostředky byly příjemci využity jednak na vlastní činnost a jednak na krytí nákladů konkrétních kulturních akcí. Dalším zdrojem financování respondentů dotazníkového šetření byly drobné sponzorské příspěvky. Ostatní zdroje financování činnosti folklórních souborů byly zmiňovány méně často a zahrnují prostředky od nadací (zejména nadace Děti-Kultura-Sport, dále nadace Jana Pivečky a další), Zlínského kraje, ministerstva kultury a církve. Financování činnosti z fondů Evropské unie bylo respondenty dotazníkového šetření zmíněno jen ve dvou souvislostech:  Financování aktivit pěveckých či jiných zájmových kroužků realizovaných na místních základních či středních školách respektive střediscích volného času s potenciálem zapojit tyto aktivity místní kultury do projektů v rámci širší spolupráce škol a volnočasových institucí  Příprava žádostí o financování projektů z fondů Evropské unie ze strany organizátorů kulturních akcí Obrázek 28 dokresluje výše uvedenou skutečnost. Jednoznačně nejvyšší počet respondentů (celkem 63 respondentů) deklaroval finanční podporu ze strany města (obce), následován sponzorskými příspěvky (celkem 31 respondentů). Necelých 15 respondentů pak uvedlo jako zdroj financování své činnosti dotace Zlínského kraje respektive nadace.



48

Obrázek 28: Zdroje financování činnosti respondentů (N=94)


Analýza příjmové struktury rozpočtů vybraných akcí místní kultury předkládaných v podobě projektové žádosti do Fondu kultury Zlínského kraje přinesla závěry shrnuté v tabulce 9. Tato poukazuje na velký význam krajských a městských/obecních dotací ve finančních plánech pořadatelů akcí místní kultury. Struktura výdajové části rozpočtů těchto akcí je zhodnocena v tabulce 10. Podle finanční náročnosti jsou nejvýznamnějšími položkami náklady na honoráře, cestovné a ubytování, respektive propagaci.

Tabulka 8: Příjmová struktura rozpočtů vybraných projektů předkládaných v projektové žádosti do Fondu kultury Zlínského kraje (N = 33) Typ příjmu Aritmetický průměr Směrodatná odchylka Příjmy ze vstupného a jiného prodeje 15,1 % 0,155 Účastnický poplatek 1,4 % 0,040 Vlastní finanční vklad 11,1 % 0,148 Členské příspěvky 2,3 % 0,058 Dotace – ústřední orgány 5,0 % 0,108 Dotace – jiné orgány státní správy 29,1 % 0,164 Dotace – samospráva 14,6 % 0,163 Sponzoři 15,5 % 0,167 Zahraniční zdroje 1,7 % 0,066 Jiné 4,4 % 0,090 Pozn.: Zahrnuje výši požadavku na krajskou dotaci Zdroj: Interní materiály Odboru kultury Zlínského kraje, zpracování ÚRVP



49

Tabulka 9: Výdajová struktura rozpočtů vybraných projektů předkládaných v projektové žádosti do Fondu kultury Zlínského kraje (N = 33) Typ příjmu Aritmetický průměr Směrodatná odchylka Materiální náklady 10,8 % 0,121 Ceny 4,0 % 0,085 Nemateriální náklady 65,7 % 0,201 Nájemné 8,4 % 0,073 Cestovné 13,2 % 0,135 Propagace 12,6 % 0,076 Mzdové náklady 20,1 % 0,202 Zdroj: Interní materiály Odboru kultury Zlínského kraje, zpracování ÚRVP

FINANCOVÁNÍ KULTURY Z ROZPOČTŮ OBCÍ S POVĚŘENÝM ÚŘADEM Rozpočty měst a obcí představují vedle vlastních zdrojů nejčastější zdroj finančních prostředků pro aktivity aktérů místní kultury. Tabulka 11 podává přehled o výši a původu finančních prostředků vydávaných v obcích s pověřeným úřadem, které úzce souvisí s činnosti aktérů místní kultury. I v tomto případě je možno identifikovat více zdrojů financování, které zahrnují vedle rozpočtů měst a obcí rovněž finanční prostředky nadací, granty Zlínského kraje respektive ministerstva kultury, sponzorské dary a prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie.

Tabulka 10: Základní charakteristika rozpočtů obcí s pověřeným úřadem OPÚ Částka věnovaná na kulturu Zdroje Rozpočet města (největší podíl); nadace Děti-Kultura-Sport; grant Zlínského kraje; Bojkovice dar města Uherské Hradiště pro knihovnu; dar Zevety Bojkovice 4 mil. Kč – Městské kulturní středisko Brumov(2 mil. Kč; Kulturní dům 900.000 Kč; hrad Rozpočet města; sponzoři při větších akcích Bylnice 400.000 Kč) Bystřice pod Rozpočet; granty města; sponzoři; snaha 1 mil. Kč z rozpočtu města Hostýnem získat dotace z fondů EU Rozpočet města (největší podíl); granty Holešov Zlínského kraje; sponzorské dary většinou ve formě naturálií; rezervy v čerpání grantů 320.000 Kč z rozpočtu obce; 20.000 Kč Rozpočet obce; sponzoři; využití prostředků Horní Lideč sponzorské dary EU k vytvoření kulturního sálu v knihovně Rozpočet města; granty Zlínského kraje; Hulín sponzorské dary Rozpočet města; granty Zlínského kraje; Chropyně sponzorské dary 280.000 Kč z rozpočtu města – 50.000 Kč na Karolinka Valašské národní divadlo a 230.000 Kč na Rozpočet města; sponzorské dary kulturní akce a činnost spolků 500.000 Kč z rozpočtu města (příspěvek města na provoz KD Koryna 12.500 Kč); Rozpočet města; granty Zlínského kraje; Koryčany 25.000 Kč dotace ze Zlínského kraje; sponzorské dary klesající zájem sponzorů



50

Tabulka 10: Základní charakteristika rozpočtů obcí s pověřeným úřadem Kroměříž Rozpočet města; granty Zlínského kraje MorkoviceRozpočet města Slížany cca 5,5 mil. Kč z rozpočtu města a další Napajedla Rozpočet města; granty Zlínského kraje 1 mil. na údržbu Rožnov pod 400.000 Kč grantový systém města; další Rozpočet města; granty Zlínského kraje; Radhoštěm zdroje příspěvkové organizace sponzorské dary Granty 280.000 Kč, kulturní akce 550.000 Rozpočet města; nadace Děti-Kultura-Sport; Slavičín Kč, další prostředky na provoz Sokolovny a granty Zlínského kraje; granty ministerstva kina kultury; fondy EU 1 mil. Kč z rozpočtu města (kulturní akce, Staré Město Rozpočet města; nadace Děti-Kultura-Sport činnost spolků) Uherský Brod Rozpočet města; granty Zlínského kraje; sponzorské dary 4,4 mil. Kč na kulturní aktivity, další zdroje Uherské Příprava vlastního Fondu kultury na podporu pro příspěvkové organizace v oblasti kultury Hradiště vybraných kulturních aktivit a cestovního ruchu Valašské Rozpočet města; granty Zlínského kraje; Meziříčí granty ministerstva kultury; sponzoři a jiné Vizovice Rozpočet kulturního domu cca 1,8 mil. Kč Rozpočet města; ministerstvo kultury Rozpočet města; granty Zlínského kraje; Vsetín granty ministerstva kultury rozpočet města Zlína, dotace ministerstva 4,6 mil. Kč z Kulturního fondu města Zlína; kultury - obě jsou pohyblivé částky; další Zlín dotace 5,9 mil. Kč z rozpočtu města na výdaje na památkovou péči a provozní vybrané akce; 100.000 Kč dar firmy Pozimos příspěvky organizacím v oblasti kultury Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření

Vlastní výdaje měst a obcí, které mají vztah k rozvoji místní kultury pak nabývají různých podob:  Investiční akce spojené s novou výstavbou či modernizací kulturní infrastruktury ovlivňují ty aktéry místní kultury, kteří využívají tyto prostory ke své činnosti (zkoušky, vystoupení).  Dotace aktérům místní kultury mohou být směřovány jednak na jejich běžnou činnost a jednak na kulturní akce, na nichž vystupují nebo je přímo pořádají. V obou případech představuje finanční podpora měst a obcí významný prvek, který v řadě případů umožňuje zajistit pokračování činnosti aktérů místní kultury nebo zachování tradice kulturní akce.

FOND KULTURY ZLÍNSKÉHO KRAJE Fond kultury Zlínského kraje byl založen v roce 2001 jako účelový fond podle zákona 129/2000 Sbírky o krajích a v souladu se zákonem 250/2000 Sbírky o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje jsou rozděleny do dvou oblastí:  Podpora kulturních aktivit a akcí regionálního a celostátního významu zaměřených Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


51

zejména na estetickou výchovu dětí a mládeže, rozvoj amatérské a místní kultury, podporu uměleckých řemesel a lidových tradic, výstavy a prezentační akce, podporu vydavatelské činnosti  Obnova kulturních památek a to včetně památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Pro rozvoj činnosti aktérů místní kultury má zásadní význam zejména první oblast zaměření Fondu, pro kterou probíhají třikrát do roka výběrová řízení na poskytnutí dotací a to s termíny uzávěrek v lednu, dubnu a červenci příslušného kalendářního roku. V roce 2008 bylo podáno celkem 315 žádostí v první oblasti Podpora kulturních aktivit a akcí regionálního a celostátního významu. Výše přiznané dotace pro jednoho aktéra se pohybovala v rozmezí od 3.000 do 160.000 Kč. Poznamenejme, že vybrané akce místní kultury (např. Jízda králů ve Vlčnově, filmový festival Týká se to také tebe a další) byly finančně podpořeny rovněž přímo z rozpočtu Zlínského kraje. Dotazníkové šetření s aktéry místní kultury a zástupci obcí s pověřeným úřadem se rovněž věnovalo spokojenosti a případným problémům s nastavením Fondu kultury Zlínského kraje, přičemž náměty ke změnám nastavení Fondu se týkaly zejména dvou oblastí:  Účelové zaměření jen na vybrané akce bez možnosti financovat např. pořízení krojů  Zpětné financování nákladů neřešící otázku, kde vzít finanční prostředky předem Názor zástupců obcí s pověřeným úřadem vůči Fondu kultury Zlínského kraje byl vesměs pozitivní. Speciálně byla oceněna jednoduchost formuláře a podpora obnovy památek nespadajících pod ústřední seznam, transparentnost a kontrolovatelnost Fondu. Případné náměty pro změnu nastavení Fondu se týkají opětovně zpětného proplácení nákladů, rozšíření možností hradit i další náklady jako je cestovné, honorář a další a zejména pak navýšení objemu finančních prostředků.

DALŠÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vedle rozpočtů měst a obcí, Fondu kultury Zlínského kraje, nadací a sponzorů existuje řada dalších možností, jak získat finanční prostředky pro financování činnosti aktérů místní kultury. V první řadě se jedná o možnosti čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Z jednotlivých operačních programů v programovacím období 2007-2013 mají pro podporu rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji nejvyšší význam:  Integrovaný operační program zejména prostřednictvím své prioritní osy 5 – Národní podpora územního rozvoje a oblasti intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


52

kulturního dědictví. V rámci této oblasti intervence jsou podporovány aktivity v oblastech zakládání a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví, realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu České republiky, zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou.  Program rozvoje venkova zejména prostřednictvím své osy III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Tématicky se tato podpora týká obnovy kulturních památek.  Regionální operační program Střední Morava zejména ve vztahu k prioritní ose 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionů a prioritní ose 3 – Cestovní ruch v obou případech zejména ve vztahu k obnově kulturní infrastruktury a využití kultury ve vazbě na cestovní ruch.  Operační program přeshraniční spolupráce ČR-Slovensko a to zejména na společné projekty spolupráce partnerů z příslušných regionů, v případě kultury nejlépe ve vazbě na cestovní ruch. Ve všech těchto případech je pro možnost využít finanční prostředky z výše uvedených operačních programů žádoucí široká spolupráce aktérů místní kultury. Poznamenejme, že pro rozvoj místní kultury může mít vliv i celá řada dalších oblastí podpory ze strukturálních fondů, které se mohou týkat např. modernizace veřejné správy prostřednictvím budování databázových informačních systémů místní kultury nebo podpory cestovního ruchu. Další zdroje financování mohou být získány rovněž ze:  Státního fondu kultury České republiky s podporou určenou rovněž na pořádání kulturních festivalů, přehlídek a podobných kulturních akcí, podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit nebo propagaci české kultury v zahraničí  Programu Kultura v gesci ministerstva kultury, který je zaměřen na propagaci nadnárodní mobility kulturních aktérů, nadnárodní mobility uměleckých děl a kulturních produktů a na podporu mezikulturního dialogu  Programu Media rovněž v gesci ministerstva kultury, který je zaměřen na podporu činností spojených s tvorbou audiovizuálních děl a jejich uplatněním v kulturním životě  Mezinárodního fondu na podporu kultury v gesci UNESCA, který je určen mj. na organizování kulturních výměn a rozvoje sítí  Finančního

mechanismu

Evropského

hospodářského

prostoru

a

Norského

finančního mechanismu, který zahrnuje podporu ochrany a obnovy movitého



53

i nemovitého kulturního dědictví  Mezinárodního visegrádského fondu, který je zaměřen mimo jiné na podporu úzké spolupráce zemí Visegrádské čtyřky v oblasti kulturních projektů



54

2.6. ANALÝZA INFORMAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH NÁSTROJŮ MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Oblast propagace představuje významnou příležitost rozvoje místní kultury. Tato kapitola se věnuje analýze informačních a propagačních nástrojů místní kultury ve Zlínském kraji.

HLAVNÍ NÁSTROJE PROPAGACE AKTÉRŮ MÍSTNÍ KULTURY Četnost nástrojů propagace své činnosti ze strany aktérů místní kultury participujících na realizovaném dotazníkovém šetření shrnuje obrázek 29. Nejčastějšími formami propagace jsou levné a nejlépe dostupné prostředky v podobě internetu a tradičních tištěných reklamních materiálů (letáčky, plakáty). Vedle těchto propagačních nástrojů využívají aktéři místní kultury ke svému zviditelnění rovněž reklamu či upoutávky v místních zpravodajích respektive místním a regionálním tisku. Naopak přístup do masových médií – rozhlasu a televize – je omezený a zužuje se na místní rozhlas respektive místní televizní kanály. Stejně tak je relativně méně využívána propagace prostřednictvím knižních publikací nebo reklamních CD. Specifickým a velmi osvědčeným způsobem propagace pak jsou osobní pozvánky respektive osobní setkání při vystoupeních aktérů místní kultury.

Obrázek 29: Hlavní nástroje propagace deklarované aktéry místní kultury (N=94)




55

Obrázek 30 shrnuje hlavní způsoby propagace kulturní činnosti obcemi s pověřeným úřadem a to na základě odpovědí respondentů dotazníkového šetření. Podobně jako v případě aktérů místní kultury zahrnuje městská/obecní propagace kultury tyto nástroje:  Místní a regionální tisk Jedním ze základních nástrojů propagace místní kultury je místní zpravodaj vesměs distribuovaný zdarma eventuálně za minimální poplatek do schránek obyvatel měst a obcí. Zpravodaje běžně informují o akcích, které byly v přehledu kulturních akcí v kapitole 2.4. označeny jako ostatní (např. pohádkový les, drakiáda a další). Současně města a obce využívají k propagaci svých významnějších kulturních akcí regionální noviny. V tomto směru byly uvedeny například periodika Dobrý den s Kurýrem, Jalovec, Kroměřížský deník, Valašský deník a Zlínské noviny. Celostátní tisk byl zmíněn pouze minimálně, a to konkrétně deníky Mladá Fronta Dnes a Právo.  Plakáty Plakátování představuje tradiční způsob informování o kulturních akcích, který byl zmíněn všemi zástupci obcí s pověřeným úřadem.  Internet Internetové stránky měst, příspěvkových organizací měst odpovědných za kulturu, informační portály Zlínského kraje jsou v současnosti již neodmyslitelnou součástí propagace kultury a kulturních akcí. Vedle umístění informací přímo na internetové stránky je pro účely propagace využívána rovněž emailová korespondence.  Rozhlas Využití rozhlasu bylo pro účely propagace aktérů místní kultury a kulturních akcí vesměs omezeno na místní rozhlasové stanice. Regionální či celostátní rádia byly zmíněny minimálně, konkrétně se pak jednalo o Rádio Zlín, Kiss Publikum, Rock Max, Rádio Čas, Rádio Apollo a Český rozhlas.  Televize Televize patří k prakticky nevyužívaným nástrojům propagace místní kultury ze strany obcí s pověřeným úřadem. V rámci odpovědí respondentů dotazníkového šetření byla zmíněna pouze ve třech případech, přičemž se vesměs jednalo o místní či regionální televizní systém (TV Beskyd) nebo zpravodajství. Zástupce města Rožnova pod Radhoštěm v tomto směru zmiňoval zájem o vyšší zapojení veřejnoprávní televize do propagace kulturního dění v regionu.



56

 Přímé pozvánky Poslední okruh nástrojů propagace kulturního dění deklarovaný zástupci obcí s pověřeným úřadem zahrnuje přímé pozvánky na akce místní kultury distribuované jednak do schránek místních obyvatel a jednak žákům a studentům škol. Další z uváděných možností propagace místní kultury v tomto směru je distribuce kulturního kalendáře na celý rok opět do schránek místních obyvatel. Moderní metodou propagace tohoto typu je pak přímý mailing zájemcům o informace o kulturním dění.

Obrázek 30: Hlavní nástroje propagace deklarované zástupci obcí s rozšířenou působností (N=22)


V rámci shrnutí poznatků dotazníkového šetření obou skupin respondentů je možno formulovat následující náměty ke zlepšení propagace místní kultury ve Zlínském kraji:  Další zlepšování propagaci akcí nad-místního významu v rámci krajské koordinace těchto aktivit6  Lepší proniknutí do celostátních médií, kde má krajská úroveň k problému blíže než úroveň lokální  Posilování spolupráce aktérů místní kultury (např. společná vystoupení v rámci výměnných pobytů, výměna zkušeností a námětů pro tvorbu nových kulturních produktů) 6

Jedním z nedávno realizovaných kroků pro naplnění tohoto cíle bylo založení již zmiňované Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.



57

3. TEZE A VÝCHODISKA Třetí kapitola shrnuje teze a východiska pro návrhovou část koncepce a to prostřednictvím shrnutí hlavních závěrů analytické části a s využitím SWOT analýzy.

3.1. SOUHRNNÁ ANALÝZA VŠECH SEGMENTŮ, OČEKÁVANÉ TRENDY Díky své bohaté historii a poloze na rozhraní Slovácka, Hané a Valašska disponuje Zlínský kraj dobrými předpoklady pro rozvoj místní kultury na svém území. V mezikrajském srovnání drží Zlínský kraj přední místo zejména v oblastech:  Folklóru včetně dechových hudeb  Lidových řemesel Vedle těchto tradičních segmentů přitahují pozornost aktérů rovněž moderní formy místní kultury jako jsou další hudební žánry, tanec, film a další. Zlínský kraj přitom disponuje širokou nabídkou akcí nejen lokálního, ale i regionálního a nadregionálního významu. Takto může být rozvoj místní kultury Zlínského kraje postaven na existujících kulturních kapacitách a strukturách, které zde byly historicky vytvořeny. Hlavním předpokladem dalšího rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji bude podle zpracovatelského týmu Koncepce nalezení souladu mezi třemi faktory, které považujeme za klíčové: 1. Navýšení finančních prostředků plynoucích do kultury (např. prostřednictvím krajského rozpočtu, využití existujících dotačních titulů a další) respektive prostřednictvím hledání cest minimalizace nákladů (např. využití práce dobrovolníků) 2. Vytvoření systému sběru dat pro sledování probíhajících procesů v oblasti místní kultury, včetně možnosti analyzovat a identifikovat příklady nejlepší praxe (např. vytvoření adresáře internetových stránek, které budou pravidelně sledovány a zaznamenávány do databáze aktérů a akcí místní kultury; vytvoření sítě spolupracujících institucí v tomto směru) 3. Zajištění odpovídajícího institucionálního zajištění pro koordinaci aktérů a akcí místní kultury na bázi široké spolupráce a to s využitím stávajících institucí respektive pracovníků v oblasti kultury Formulace těchto tří faktorů rozvoje místní kultury je plně v souladu jak s problémy deklarovanými respondenty realizovaného dotazníkového šetření, tak s jejich očekáváními vůči činnosti Zlínského kraje. V tomto směru byly zdůrazněny následující tři okruhy:



58

 Finanční podpora (prvek finanční) -

Zvýšení objemu finančních prostředků poskytovaných Zlínským krajem

-

Rozšíření poradenské činnosti v oblasti projektů (tipy na granty)

 Metodická pomoc a vzdělávání a to zejména v oblasti legislativní a výměny praktických zkušeností (prvek institucionální na bázi spolupráce)  Koordinační role v oblasti propagace (prvek informovanosti) Formulace tří faktorů rozvoje místní kultury je rovněž v souladu s cíli připravované kulturní politiky ČR respektive s cíli dalších relevantních koncepčních dokumentů v oblasti místní kultury.

3.2. SWOT ANALÝZA MÍSTNÍ KULTURY ZLÍNSKÉHO KRAJE Silné stránky  Pestrost nabídky místní kultury plynoucí z historických předpokladů a z hraniční polohy kraje vůči třem různorodým národopisným regionům  Existence přirozených kulturních center na mapě místní kultury Zlínského kraje s bohatou nabídkou aktérů a akcí místní kultury  Vysoký počet aktérů místní kultury v mezikrajském srovnání v oblastech folklóru, dechových hudeb a lidových řemesel  Vysoký podíl starousedlíků dbajících na zachování projevů místní kultury  Silné postavení církví v kraji  Koncepční přístup k rozvoji místní kultury a postupné naplňování strategických cílů, směrů a aktivit  Existence finanční podpory aktérů místní kultury z více zdrojů (Fond kultury Zlínského kraje, obecní a městské rozpočty, nadace Děti-Kultura-Sport, sponzoři a další)  Neustálý proces precizace podmínek pro poskytování dotací z Fondu kultury Zlínského kraje  Stále silnější zájem o propojení projevů místní kultury s ekonomickými aspekty, zejména v oblasti cestovního ruchu (např. zřízení Centrály cestovního ruchu Východní Moravy)  Existence kulturních atrakcí národního až mezinárodního významu s možností jejich napojení na nabídku místní kultury  Existence systému setkávání zaměstnanců veřejného sektoru pracujících v oblasti místní kultury mezi sebou a rovněž se samotnými aktéry místní kultury  Existující systém metodické pomoci kraje a jeho příspěvkových organizace



59

 Široké mezinárodní kontakty velkého počtu aktérů místní kultury  Široká nabídka kroužků se vztahem ke kultuře na školách  Základní umělecké školy jako „inkubátory“ významných aktérů místní kultury  Existence soutěží a přehlídek v rámci jednotlivých segmentů místní kultury Slabé stránky  Existence míst na mapě místní kultury Zlínského kraje s nižší nabídkou aktérů a akcí místní kultury  Nedostatečné plnění některých cílů, priorit a opatření v rámci krajského koncepčního dokumentu  Nedostatek finančních prostředků pro místní kulturu na lokální i regionální úrovni  Nejistota jednoročního poskytování dotací z hlediska dlouhodobějších rozpočtových záměrů  Slabá orientace aktérů místní kultury v otázkách projektového managementu  Nedostatečné personální zajištění veřejných institucí v oblasti místní kultury  Nevyhovující stav kulturní infrastruktury pro zkoušky a vystoupení aktérů místní kultury v některých městech a obcích  Chybějící infrastruktura pro letní venkovní vystoupení v některých městech a obcích  Roztříštěnost informací o aktérech a akcích místní kultury  Chybějící hodnotící a monitorovací systém vývoje místní kultury  Nižší zájem mladých o některé obory místní kultury  Místní kultura jako téma s nízkou politickou váhou  Nezájem médií o místní kulturu, neschopnost proniknout do celostátní televize či tisku Příležitosti  Zpracování Koncepce v souladu s cíli Státní kulturní politiky na léta 2009-2014 a dalšími koncepčními materiály; využití výhod, které nová kulturní politika má potenciál přinést  Posílení a diverzifikace zdrojů financování místní kultury ve Zlínském kraji  Podpora rozvoje dovedností aktérů místní kultury v otázkách projektového managementu  Vyšší využití prostředků strukturálních fondů Evropské unie  Rozvoj kultury prostřednictvím cestovního ruchu a naopak (např. hledání dalších možnosti propagace napojením na agenturu CzechTourism)  Podpora dobrovolnické činnosti v oblasti pořadatelství místních kulturních akcí Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně


60

 Politický lobbying za zájmy místní kultury  Identifikace problémů jednotlivých měst a obcí v oblasti kulturní infrastruktury a podpora řešení nevyhovujícího stavu  Vytvoření databáze aktérů a akcí místní kultury na území Zlínského kraje jako základny pro hodnotící a propagační aktivity na poli místní kultury  Vytvoření monitorovacího a hodnotícího systému stavu místní kultury na bázi moderních IT technologií a ve spolupráci s dalšími institucemi v kraji  Podpora zefektivnění platforem vzájemné komunikace aktérů místní kultury a dalších relevantních osob mezi sebou s koordinační rolí na úrovni kraje  Zavádění a zlepšování společné propagace místní kultury s krajskou koordinací a využitím moderních nástrojů propagace (produktové balíčky a podobně)  Podpora zahraniční prezentace aktérů místní kultury jako možnosti rozvoje partnerských vztahů mezi městy a obcemi  Vyšší zapojení aktérů místní kultury do výchovně-vzdělávací činnosti na školách  Identifikace a šíření příkladů dobré praxe v oblasti místní kultury  Posílení prestiže místní kultury prostřednictvím nových nástrojů uznání a ocenění  Uznání aktérů místní kultury jako významných reprezentantů Zlínského kraje doma i v zahraničí Ohrožení  Zvyšující se odcizení dopravně periferních oblastí Zlínského kraje od rozvoje místní kultury  Kulturní politika státu a Koncepce jako strategické dokumenty, u nichž není možné politicky prosadit jejich cíle  Snížení objemu finančních prostředků alokovaných do oblasti místní kultury na národní, krajské i obecní úrovni  Zvyšující se zastaralost infrastruktury využívané pro kulturní účely  Rostoucí finanční náročnost obnovy tradičního vybavení místní kultury (kroj, nástroje a další)  Neschopnost aktérů místní kultury připravit projekt pro čerpání finančních prostředků z jiných zdrojů  Nevyužití potenciálu rozvoje vztahů kultura-cestovní ruch



61

 Neschopnost aktérů místní kultury spolupracovat (například - kolize termínů kulturních akcí)  Další přesun kompetencí z ministerstva kultury na kraj bez adekvátního doplnění o finanční zabezpečení  Místní kultura nadále jako politická priorita nízkého významu  Pokračující či prohlubující se nezájem médií o místní kulturu  Prohlubující se nezájem mladé generace o místní kulturu s hrozbou jejího úpadku



62

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ IPOS. Adresář amatérského divadla v České republice. Praha: IPOS, 2001. JVM-RPIC. Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji. Zlín: JVM-RPIC, 2005. UK PRAHA. Podkladová studie ke státní kulturní politice na léta 2009-2014. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2007. Elektronické databáze se vztahem k problematice místní kultury Internetové stránky ministerstva kultury, Krajského úřadu Zlínského kraje, měst a obcí Zlínského kraje a další Zpravodaje měst a obcí Zlínského kraje

SEZNAM ZKRATEK DSO – Dobrovolné sdružení obcí FEDO – Festival dechových a folklórních souborů FOS – Folklórní sdružení České republiky Koncepce - Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009-2013 IPOS – Informační a poradenské středisko pro místní kulturu NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu NÚLK – Národní ústav lidové kultury OPÚ – Obec s pověřeným úřadem ORP – Obec s rozšířenou působností PISIM – Prezentační a informační sdružení na internetu UČPS – Unie českých pěveckých sborů ÚRVP – Ústav veřejné správy, regionální rozvoje a práva ZLK – Zlínský kraj ZUŠ - Základní umělecká škola



63

4. VIZE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Zlínský kraj se vyznačuje jedinečným bohatstvím tradiční i současné místní kultury a bude v dlouhodobém časovém horizontu usilovat nejen o zachování bohatství své místní kultury, ale především o její trvalý rozvoj ve všech jejích formách a projevech a současně i o zapojení stále vyššího počtu svých obyvatel do aktivit s místní kulturou souvisejících. Zlínský kraj takto propojí sociální a ekonomickou dimenzi v souladu s principy udržitelného rozvoje a využije přitom všech vnitřních i vnějších faktorů, které k naplnění vize mohou přispět.

4.1. SPECIFICKÉ CÍLE A PRIORITY Pro naplnění vize rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji byly formulovány specifické cíle v návaznosti na schválenou Koncepci rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005: 1. Optimalizovat výdaje a usilovat o navýšení výdajů na financování místní kultury ve Zlínském kraji. 2. Zvýšit zapojení aktérů a akcí místní kultury do aktivit cestovního ruchu. 3. Zvýšit podporu aktérů v oblasti místní kultury. 4. Zlepšovat provázání činnosti škol a aktérů místní kultury.

Pro jednotlivé specifické cíle byly formulovány následující priority s popisem hlavních aspektů jejich realizace.  Pro specifický cíl 1 1.1. Zhodnotit možnosti změn v nastavení financování z Fondu kultury Zlínského kraje: -

ideové zaměření fondu – důraz na reprezentanty a akce s nad-regionálním dopadem

-

obsahové zaměření podporovaných projektů – zejména možnost financování výjezdů aktérů místní kultury s reprezentací kraje

-

zohlednění kulturně méně rozvinutých částí Zlínského kraje (např. bodové zvýhodnění v systému hodnocení projektů).



64

1.2. Usilovat o navýšení finančních prostředků pro kulturu z krajského rozpočtu a dalších zdrojů prostřednictvím iniciace a vzniku kulturních projektů; -

monitoring dotačních schémat případně aktivní zapojení do přípravy či realizace projektů předkládaných v rámci strukturálních fondů Evropské unie, dotačních schémat ministerstva kultury či jiných;

-

pokračování v a případně vytvoření nových soutěžních projektů s cílem přilákat donátory v oblasti místní kultury;

-

využití služeb dobrovolníků (např. spolupráce se studenty vysokých škol);

-

lobbying v rámci relevantních institucí a osob na navyšování rozpočtů místní kultury.

 Pro specifický cíl 2 2.1. Vytvořit nástroje umožňující existenci aktuálních informací o místní kultuře: -

vedení a aktualizace databáze aktérů a akcí místní kultury jako základu propagačního respektive hodnotícího systému na poli místní kultury a to ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi kraje v oblasti kultury respektive aktéry místní kultury samotnými;

-

vytvoření a aktualizace mailing listů pro rychlé a levné informování o aktivitách místní kultury.

2.2. Provázat aktuální informace o místní kultuře na aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu: -

propagace aktérů a akcí místní kultury na internetových stránkách Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, případně zvážení samostatného portálu s možností diskusního fóra;

-

posilování vazeb místní kultury na oblast cestovního ruchu (např. identifikace prostorově a časově blízké akce místní kultury a jejich společná propagace v rámci atrakce turistů; zařazení akcí místní kultury do produktových balíčků cestovního ruchu).



65

 Pro specifický cíl 3 3.1. Posilování vzájemné komunikace a spolupráce aktérů místní kultury: -

koordinační role v oblasti metodické a organizační ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi kraje v oblasti kultury

-

spolupráce s aktéry daného segmentu místní kultury při organizaci a realizaci odborných seminářů, tvůrčích dílen a jiných setkání s cílem posílit vzájemnou výměnu zkušeností na poli místní kultury

-

vytvoření a propagace příkladů dobré praxe v oblasti místní kultury.

 Pro specifický cíl 4 4.1. Vytvořit výukové a motivační programy pro školy: -

spolupráce při organizování a realizaci krajských soutěží v různých segmentech místní kultury;

-

podpora talentované mládeže;

-

podpora spolupráce aktérů daného segmentu kultury při činnosti zájmových kroužků.

4.2. NASTAVENÍ SYSTÉMŮ FINANČNÍ PODPORY ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY Stěžejním prvkem systému finanční podpory rozvoje místní kultury zůstane i nadále Fond kultury Zlínského kraje. V rámci jeho nastavení doporučujeme financovat zejména projekty, které svým významem přesahují místní význam a současně zohlednit faktory:  populační velikost obce  kulturní rozvinutost jednotlivých oblastí Zlínského kraje Zásadním prvkem systému finanční podpory rozvoje místní kultury prostřednictvím Fondu kultury Zlínského kraje bude dále neustálá snaha o navýšení disponibilních finančních prostředků s využitím veškerých nástrojů politického lobbyingu, které se v tomto směru nabízí. Stěžejním prvkem systému finanční podpory rozvoje místní kultury je rovněž neustálá snaha identifikovat a využít další zdroje financování místní kultury, které se v tomto směru nabízí.



66

Na tomto základě bude probíhat monitoring existujících dotačních schémat, o kterých budou následně informováni relevantní aktéři působící v oblasti místní kultury. Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje bude rovněž aktivně participovat prostřednictvím poradenství případně přímého zapojení na vytváření projektů, které budou do grantových schémat předkládány. Třetím pilířem finanční podpory rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji bude snaha nalézat cesty minimalizace nákladů prostřednictvím dobrovolnické či polo-dobrovolnické práce. Jednou z možností v tomto směru je využití studentů při zpracování jejich závěrečných prací nebo při absolvování studijních praxí.

4.3. NASTAVENÍ PODPORY PROPAGACE A PREZENTACE MÍSTNÍ KULTURY Systém podpory propagace a prezentace místní kultury na krajské úrovni bude primárně založen na vytvoření databáze akcí a aktérů místní kultury, která se následně stane základem pro zvyšování informovanosti o kulturním dění v území v rámci její pravidelné aktualizace. Databáze poskytne informace o:  Kontaktech na aktéry místní kultury ve Zlínském kraji s následnou tvorbou mailing listů v jednotlivých segmentech místní kultury.  Akcích místní kultury s možností identifikovat akce v daném území a v daném čase pro případnou tvorbu produktových balíčků. Vlastní systém propagace místní kultury bude následně založen na co nejširší platformě nástrojů propagace a to zejména:  Uveřejnění stále vyššího počtu akcí místní kultury na internetových stránkách Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.  Přímá informovanost aktérů místní kultury prostřednictvím mailing listů případně dalších způsobů komunikace.  Publikace článků týkající se místní kultury v masmédiích, zejména v regionálním tisku, televizním zpravodajství a internetových portálech.  Zahrnutí stále vyššího počtu akcí místní kultury do propagačních materiálů v oblasti cestovního ruchu.



67

5. AKČNÍ PLÁN Pro realizaci cílů a priorit návrhové části Koncepce rozvoje místní kultury Zlínského kraje byly navrženy následující aktivity s jejich bližším popisem.

Aktivita 1

Zhodnocení a realizace změn v nastavení Fondu kultury Zlínského kraje

Napojení na prioritu 1.1. Kroky k realizaci

- Analýza předkládaných projektů do Fondu kultury - Iniciace diskuse změn v nastavení Fondu kultury Zlínského kraje na začátku roku 2009 s důrazem na témata – význam podporované akce, diferenciace podpory podle velikostní kategorie obcí a podle regionálních

rozdílů,

okruh

podporovaných

aktivit,

víceleté

financování - Promítnutí závěrů do nastavení Fondu kultury Zlínského kraje od roku 2010 Časový

V roce 2009, realizace případných návrhů změn od roku 2010

harmonogram Garant

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ve spolupráci s Odborem kultury a památkové péče Zlínského kraje; zapojení dalších aktérů místní kultury ve Zlínském kraji

Náklady

Náklady realizace aktivity je možno považovat za nízké, neboť její realizaci lze s výhodou spojit s realizací aktivit zaměřených na vybrané aktivity strategického cíle 3

Hodnotící ukazatel

Závěrečný materiál z diskuse nad změnami v nastavení Fondu kultury Zlínského kraje



Aktivita 2

68

Pravidelný monitoring dotačních schémat v oblasti místní kultury a iniciace vybraných projektů


- Výběr osoby odpovědné za monitoring soukromých, nadačních, národních a nadnárodních dotačních schémat v oblasti místní kultury - Vytváření informačních materiálů k problematice dotačních schémat v oblasti místní kultury s následným šířením těchto materiálů mezi aktéry místní kultury prostřednictvím dostupných nástrojů komunikace - Iniciace projektů a propojení existujících projektů v oblasti místní kultury na základě identifikovaných dotačních schémat a zájmu aktérů místní kultury

Časový

Průběžně v období platnosti koncepce

harmonogram Garant

Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje ve spolupráci s Odborem řízení dotačních titulů a aktéry místní kultury

Náklady

Náklady realizace aktivity je možno považovat za nízké vzhledem k možnosti využít spolupráci mezi pracovníky odborů Zlínského kraje v oblasti kultury a dotačních schémat


Třikrát ročně aktualizace webové prezentace dotačních schémat v oblasti místní kultury, iniciace projektů v oblasti místní kultury



Aktivita 3

69

Vyhlášení soutěže o nejlepšího donátora kraje v oblasti místní kultury


- Vytvoření pravidel soutěže včetně rozhodnutí o charakteru ocenění - Vytvoření komise hodnotitelů

Časový

Vytvoření a vyhlášení soutěže v roce 2010, následně průběžně

harmonogram

v době platnosti vlastní koncepce

Garant

Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje ve spolupráci s odborem kanceláře hejtmana

Náklady

Náklady realizace aktivity je možné považovat za nízké, neboť vlastní charakter ocenění vůči donátorům lze koncipovat spíše v rovině symbolické než finanční.


Vytvořená pravidla soutěže Jedenkrát za dva roky realizace vlastní soutěže Počet participujících soutěžících



Aktivita 4

70

Vytvoření a aktualizace databáze akcí a aktérů místní kultury a precizace nástrojů propagace akcí a aktérů místní kultury

Napojení na priority 2.1. a 2.2. Kroky k realizaci

- Vytvoření pravidelně aktualizované databáze akcí a aktérů místní kultury na základě jednoznačně definované metodologie - Zhodnocení nejoptimálnější podoby vlastní databáze s důrazem na vhodný interaktivní systém vkládání dat přes administrátora v reálném čase pro všechny subjekty; zvážení vytvoření speciálních internetových stránek věnovaných místní kultuře - Identifikace a kontaktování osob spolupracujících na aktualizaci databáze a to jak z hlediska regionálního, tak z hlediska oborového (např. osoby odpovědné za vkládání akcí místní kultury v daném regionu); vytvoření sítě spolupracovníků - Vytvoření mailing listů se zohledněním dimenze regionální a dimenze oborové - Snaha o propojení databáze s oficiálním portálem cestovního ruchu Zlínského kraje a zahrnutí co nejvyššího počtu aktérů a akcí místní kultury do komplexní propagace cestovního ruchu

Časový harmonogram

Průběžně v období platnosti koncepce

Garant

Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy, Centrem péče o tradiční lidovou kulturu, příspěvkovými organizacemi kraje a dalšími relevantní institucemi v oblasti místní kultury

Náklady

Náklady realizace aktivity je možné považovat za středně vysoké s ohledem na časovou náročnost vlastní aktivity při shromažďování dat s potřebou personálního zaštítění vlastní aktivity.

Zdroj financování

Rozpočet Zlínského kraje


Vytvoření databáze akcí a aktérů místní kultury, její aktualizace desetkrát v období platnosti koncepce



Aktivita 5

71

Organizace pravidelných setkání aktérů místní kultury


- Uspořádání seminářů (workshopů) za účasti aktérů místní kultury Zlínského kraje – diskuse odborných a metodických otázek, výměna zkušeností a další

Časový

Od roku 2009 průběžně během období platnosti koncepce

harmonogram Garant

Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje ve spolupráci s Centrem péče o tradiční lidovou kulturu a příspěvkovými organizacemi kraje v oblasti kultury

Náklady

Náklady realizace aktivity je možné považovat za středně vysoké s ohledem na pokrytí veškerých nákladů souvisejících s pořádáním konferencí.

Zdroj financování

Rozpočet Zlínského kraje Sponzorské příspěvky


Patnáct realizovaných seminářů (workshopů) za účasti aktérů místní kultury



Aktivita 6

72

Vytvoření a propagace příkladů dobré praxe v oblasti místní kultury ve Zlínském kraji


- Identifikace příkladů dobré praxe v oblasti místní kultury ve Zlínském kraji - Zpracování analytické studie příkladů dobré praxe v oblasti místní kultury - Šíření poznatků příkladů dobré praxe s využitím nástrojů propagace místní kultury ve Zlínském kraji

Časový

V průběhu let 2009-2010 a dále podle úspěšnosti ohlasů

harmonogram Garant

Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje ve spolupráci s UTB Zlín

Náklady

Náklady realizace aktivity je možné považovat za nízké. S výhodou lze v tomto směru využít spolupráci se studujícími vysokých škol, kteří zpracovávají své diplomové a bakalářské práce.


Čtyři vytvořené studie příkladů dobré praxe v oblasti místní kultury



Aktivita 7

73

Precizace nástrojů stimulace zájmu dětí a mládeže o obory místní kultury


- Spolupráce pracovníků odboru kultury a památkové péče při organizaci

krajských

soutěží

a

přehlídek

dětí

a

mládeže

v jednotlivých segmentech místní kultury (např. poradenská činnost, účast v hodnotících komisích, krajská záštita) Časový

V průběhu období platnosti koncepce

harmonogram Garant

Odbor kultury a památkové péče ZK ve spolupráci s Odborem školství, mládeže a tělovýchovy ZK (např. ZUŠ) a dalšími aktéry v oblasti místní kultury

Náklady

Náklady realizace aktivity je možné považovat za nízké

Zdroj financování

Rozpočet Zlínského kraje


Dvacet osm podpořených akcí s účastí zástupců Zlínského kraje


Příloha č P01 KONCEPCE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Recommend Documents