Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy

Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy

Ostrava, prosinec 2008 až březen 2009


1

Obsah 1. 2. 3.

Pojem a postup strategického plánování ............................................................................ 3 Postup tvorby Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy ............................... 5 Popis výchozí situace ......................................................................................................... 6 3.1. Stav nabídky kulturních služeb.................................................................................... 6 3.2. Významné, pravidelně se opakující kulturní akce a aktivity....................................... 7 3.3. Ekonomická analýza subjektů v oblasti kultury .......................................................... 7 3.4. Kulturní politika města ................................................................................................ 8 3.5. Hlavní výsledky sociologických výzkumů.................................................................. 9 4. Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy .................................................... 16 4.1. Mise ........................................................................................................................... 16 4.2. Vize............................................................................................................................ 17 4.3. SWOT analýza........................................................................................................... 18 4.4. Strategické cíle .......................................................................................................... 20 4.5. Vymezení klíčových oblastí ...................................................................................... 21 4.6. Klíčová oblast 1: Komunikace .................................................................................. 22 4.7. Klíčová oblast 2: Infrastruktura................................................................................. 30 4.8. Klíčová oblast 3: Lidské zdroje ................................................................................. 38 4.9. Klíčová oblast 4: Program ......................................................................................... 46 5. Přílohy .............................................................................................................................. 55 5.1. Složení strategického týmu........................................................................................ 55 5.2. Složení pracovních skupin......................................................................................... 56 Pracovní skupina pro klíčovou oblast 1. Komunikace ..................................................... 56 Pracovní skupina pro klíčovou oblast 2. Infrastruktura ................................................... 56 Pracovní skupina pro klíčovou oblast 3. Lidské zdroje ................................................... 57 Pracovní skupina pro klíčovou oblast 4. Program............................................................ 57 5.3. Výsledky brainstormingů .......................................................................................... 58


2

1. Pojem a postup strategického plánování Strategické plánování je dlouhodobé řízení sociálního systému (organizace, instituce, podnik, město apod.) zaměřené na to, aby sociální systém dlouhodobě naplňoval svůj hlavní účel či smysl, pro který vznikl (např. podnik dosahoval maximálního zisku, aby se lidem ve městě dobře žilo apod.). Proto systém mobilizuje a co nejefektivněji využívá všechny vlastní zdroje a včas a správně reaguje na změny v okolním prostředí. Výhody: -

vědomí hlavního účelu a funkce změny v systému; příprava systému na budoucí vývoj; vytváří objektivní základ pro rozhodování o prioritách; učí pracovníky strategicky myslet; odhaluje slabiny sociálního systému; řeší problémy dlouhodobě a komplexně; pomáhá dosáhnout konsenzu ve složitých a rozporuplných problémech; není systému „vnucován“ zvenčí; neodvozuje dlouhodobé cíle od stávající podoby systému; neomezuje se jen na plánování budoucí podoby a cílů systému; kompatibilita s vyššími dokumenty; zvyšuje absorpční kapacitu města z fondů EU.

Logika postupu: -

ujasnění smyslu a cílů; analýza výchozího stavu; cesta k cíli; realizace; dosažení cíle.

Aktéři strategického plánování -

Objednatel – město (ustanovení strategického týmu a pracovních skupin pro jednotlivé prioritní oblasti, poskytování nezbytných podkladů, obsahové vymezení strategie, projednání, připomínkování a schválení výsledného materiálu)


3

-

Strategický tým - klíčoví představitelé (elity) daného sociálního systému (aktivní účast na pracovních seminářích, dodržování pravidel práce, průběžné studium podkladových materiálů, individuální příprava a zpracování zadaných úkolů, práce v realizačním týmu některé z klíčových oblastí)

-

Pracovní skupiny

-

Organizační centrum

-

Poradenská agentura (zpracování projektu, řízení průběhu strategického plánování, metodologická pomoc, stimulace konsensuální týmové práce)

Výstupy vytváří strategický tým a pracovní skupiny na pracovních seminářích, které jsou řízeny poradci podle standardní metodiky. Základem jsou metody skupinové stimulace tvořivého myšlení (braistorming, brainwriting apod.). Nezbytné je vytvoření podmínek pro maximální uvolnění tvořivosti účastníků a jejich koncentraci na řešení problémů. Postup strategického plánování -

Formulace vize (sdílená ideální představa o cílovém stavu); Definice klíčových oblastí (oblastí, které mají klíčový význam pro naplnění vize); SWOT analýza (vnitřní faktory (silné stránky a slabiny) x vnější faktory (příležitosti a hrozby) pro naplnění vize); Formulace generické strategie; Stanovení strategických a globálních cílů (hlavní dlouhodobé tendence města v klíčových oblastech); Stanovení priorit; Formulace specifických cílů (konkretizace strategických cílů); Zpracování Akčního plánu (stanovení konkrétních kroků – projekty).


4

2. Postup tvorby Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy Krok Organizační příprava

1. pracovní schůzka strategického týmu

1. pracovní schůzky pracovních skupin 2. pracovní schůzky pracovních skupin 3. pracovní schůzky pracovních skupin 2. pracovní schůzka strategického týmu

Program Zabezpečení jednotlivých dílčích kroků, vytipování aktérů a jejich oslovení, stanovení termínů a odpovědností Formulace mise, vize, revize SWOT analýzy, stanovení strategických cílů, klíčových oblastí, ustanovení pracovních skupin Formulace vize klíčové oblasti, SWOT analýza, stanovení generické strategie Stanovení priorit, globálních a dílčích cílů klíčové oblasti, představení projektové fiše Představení a zhodnocení akčních plánů klíčových oblastí Finální revize a schválení Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy

Datum září – listopad 2008

3. - 4. prosince 2008

6. - 9. ledna 2009

26. - 30. ledna 2009

3. - 4. března 2009 19. - 20. března 2009


5

3. Popis výchozí situace Popis výchozí situace je shrnutím nejdůležitějších výsledků projektu „Analýza kultury v Ostravě“, který provedla katedra teorie kultury (kulturologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v březnu 2008. Detailní závěry a výsledky průzkumů viz následující dokumenty: • • • • • • • •

Stav nabídky kulturních služeb v roce 2007 Významné, pravidelně se opakující kulturní akce a aktivity Ekonomická analýza subjektů v oblasti kultury zřízené nebo založené městem či městským obvodem Kulturní politika města - srovnání statutárních měst Ostrava, Brno, Liberec a Plzeň Systém podpory kultury ve vybraných evropských zemích Sociologický průzkum problematiky kultury v Ostravě. Obyvatelé Sociologický průzkum problematiky kultury v Ostravě. Odborná veřejnost Výsledky SWOT analýzy

3.1. Stav nabídky kulturních služeb Nabídka kulturních služeb v Ostravě odpovídá svým rozsahem potřebám obyvatel města a spádové oblasti, ale až na malé výjimky není cílem kulturní turistiky. Město Ostrava a subjekty v něm působící mají vytvořenou poměrně stabilní nabídku tradičních kulturních akcí, které jsou oborově a žánrově rozrůzněné. Většina tradičních akcí je svým zaměřením, posláním a mírou atraktivnosti nabídky schopna oslovit pouze dílčí skupiny publika, v případě bilančních přehlídek převážně zúčastněné či odbornou veřejnost. Jako zásadní problém kulturního života v Ostravě se jeví odborné veřejnosti existence velmi početné skupiny populace s minimálními kulturními potřebami, připisovaný především industriální minulosti města. Tradičních akcí, jejichž nabídka je schopna sehrát významnější úlohu v kulturní turistice, tj. přilákat do města návštěvníky tak, aby využili další služby (ubytování, stravování, hromadnou městskou dopravu, další kulturní služby např. navštívili muzea, galerie, knihovny, nakoupili zboží kulturní povahy jakými jsou publikace, katalogy, prospekty, zvukové či obrazové nosiče, pohlednice, upomínkové předměty atp.), je minimum. Rozšíření nabídky pro kulturní turistiku je možné zvýšením počtu významných originálních kulturních akcí (vícedenní, ale zároveň koncentrované festivaly, velké a originální výstavní projekty galerijní nebo muzejní povahy, velké a unikátní jednorázové kulturní akce), využití souborů industriálního kulturního dědictví, trvalými umělecko atrakčními projekty jakými jsou soubory uměleckých děl trvale umístěné ve veřejném prostoru, originální architektonická díla, orloje, fontány atp. Město disponuje infrastrukturou, která v podstatě odpovídá současným a budoucím potřebám kulturního života. Chybí pouze kvalitní a na současné úrovni vybavený koncertní sál, odpovídající prostor pro realizace velkých výstav výtvarného umění (městská galerie), moderní budova Moravskoslezské vědecké knihovny a cenově dostupné prostory pro zájmovou uměleckou i mimouměleckou činnost občanů (ateliéry, zkušebny, dílny, klubovny atp.), zejména dětí a mládeže. Problémem však je morální zastaralost vybavení


6

kulturních domů, které vyžadují modernizaci. S tím koresponduje častý požadavek na vybudování moderního multižánrového centra kultury a zábavy (spojovaného s využitím industriálních kulturních památek v areálu Dolních Vítkovic).

3.2. Významné, pravidelně se opakující kulturní akce a aktivity Pozitivním rysem tradičních kulturních akcí v Ostravě je poměrně vysoké využití lokálního kulturního potenciálu, především interpretů působících ve městě případně v regionu. Minimum tradičních kulturních akcí se váže k nejvýraznějšímu, pro Ostravu významnému, ale z hlediska praktického využití velmi komplikovanému prvku kulturního potenciálu – industriálnímu kulturnímu dědictví.

3.3. Ekonomická analýza subjektů v oblasti kultury Ve všech sledovaných městech (Ostrava, Brno, Plzeň, Liberec) v posledních pěti letech objem prostředků na kulturu vzrostl. Největší nominální i procentuální růst byl zaznamenán v Brně a Ostravě, kde přesáhl růst inflace. Prostřednictvím grantového, tedy soutěžního, systému je rozdělováno ve všech městech kolem 2% prostředků určených na kulturu. Vyšší podíl se objevuje pouze ve městech, která vypisují víceleté granty (Ostrava od roku 2003, Plzeň od roku 2008). V důsledku této praxe roste podíl takto rozdělovaných prostředků na dvoj až trojnásobek. I přes tento nárůst je financování prostřednictvím grantů zajištěno naprosto nedostatečně. Dynamika a diferenciace podpory vlastních kulturních institucí je v jednotlivých městech odlišná. V Brně v zásadě podpora všech organizací založených městem kontinuálně roste. V Plzni roste podpora divadel a knihovny, podpora ostatních institucí spíše stagnuje. V Liberci jsou zřejmé značné výkyvy v podpoře s pozitivní tendencí v posledních letech. V Ostravě soustavně roste podpora, z hlediska podílu na kultuře, servisních organizací (Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, Vítkovice Aréna, Ostravské výstavy). U subjektů, které produkují kulturní služby, dochází po nárůstu v prvních letech sledovaného období v posledním roce nebo posledních dvou letech, k poklesu (s výjimkou Lidové konzervatoře). Rozhodující úlohu ve struktuře nákladů kulturních institucí v Ostravě mají, stejně jako jinde, náklady na práci (tj.mzdy a odvody s nimi spojené). Tento stav je trvalý, i když vzhledem k rychlejšímu tempu růstu cen, jejich podíl stagnuje nebo mírně klesá. Druhou nejvýznamnější nákladovou položkou jsou náklady na služby, jejichž růst lze očekávat i v budoucnu. Vzhledem k tomu, že značná část nakupovaných služeb je zajišťována podnikatelskými subjekty z města nebo regionu, je financování kulturních institucí nepřímou podporou podnikání. Navzdory tomu, že podíl nákladů na služby je vysoký, je zřejmé, že se kulturním institucím nedostávají prostředky na propagaci. Další trvale rostoucí nákladovou položkou jsou provozní náklady. V souvislosti s tempem jejich růstu by bylo žádoucí provedení energetických auditů v kulturních institucích a přijetí opatření, která by přinesla trvalé úspory.


7

Vícezdrojové kooperativní financování je ve městě slabě rozvinuto, podíl Moravskoslezského kraje a státu je nízký. Kulturní instituce až na malé výjimky s největší pravděpodobností nevěnují dostatečnou pozornost fundraisingu, protože jeho prostřednicím získávají minimum prostředků. Město by se mělo stát iniciátorem kultivace sponzorského prostředí ve městě (vydáním katalogu sponzorských příležitostí v kultuře, založením klubů, vzděláváním pracovníků pro fundraising atp.).

3.4. Kulturní politika města Součástí studie bylo porovnání kulturních politik vybraných statutárních měst (Ostravy, Brna, Liberce a Plzně). Plzeň a Brno měli v době zkoumání na rozdíl od Ostravy a Liberce vytvořen koncept podpory a rozvoje kultury. Protože Ostrava v době zkoumání takový dokument neměla, posuzovali jsme postoj města ke kultuře podle Strategického plánu statutárního města Ostravy na léta 2005-2013, financování kultury ve městě a fungování grantového systému. Ve Strategickém plánu města se ke kultuře vztahují poměrně kusé zmínky v pasážích dotýkajících se kvality života. V souvislosti s rozvojem lidských zdrojů a hospodářským rozvojem není prakticky zmíněna vůbec, ačkoliv podle našeho názoru zde představuje jeden z pohotových faktorů pozitivních změn (například v souvislosti s potřebou změnit negativní obraz města, podporou systému celoživotního vzdělávání, rozvojem kreativity, kultivací sociálního prostředí, prevencí sociálně patologických jevů, oživení centra města atp.). Ve SWOT analýze kvality života jsou mezi silnými stránkami uváděny rozvinuté kulturní aktivity, kvalitní divadelní a hudební život, významné kulturní akce a rozvinutá grantová podpora. Velký rozsah industriálního kulturního dědictví, které představuje jeden z významných prvků kulturního potenciálu, je zmiňován jako silná stránka v souvislosti s hospodářským rozvojem, tj. rozvojem cestovního ruchu. V koncepční části dokumentu není využití tohoto potenciálu věnována pozornost odpovídající jeho významu. Koncepční část této pasáže začínající dílčí vizí „multikulturního města přátelského a vnímavého k potřebám svých obyvatel“ spatřuje zásadní problém v nevyvážené nabídce kulturních služeb a aktivit pro volný čas. Přičemž nevyváženost spatřuje především v nerovnoměrném rozmístění nabídky na území města a převažujícím adresováním nabídky na mládež. Domníváme se, že nerovnoměrná dislokace nabídky je přirozeným jevem motivovaným mimo jiného ekonomickými, komunikačními a psychologickými faktory. Existence kulturních center a periférií je přirozeným stavem nabídky kulturních služeb nejen na území jednotlivých států, regionů ale i větších lokalit. Proto považujeme za rozumné řešit tento problém pouze v případě skupin, jejichž mobilita je omezena tj. dětí, seniorů a sociálně či zdravotně hendikepovaných osob. Konstatování, že nabídka ve městě je zaměřena především na mládež, považujeme navzdory jeho omezené a velmi podmíněné platnosti, spíše za pozitivní hodnocení stavu než konstatování problému. Důležitou prioritou je podpora kulturních aktivit na veřejných prostranstvích a do jisté míry i podpora marketingu vybraných kulturních a společenských akcí.


8

3.5. Hlavní výsledky sociologických výzkumů Trávení volného času Manifestované i skutečné způsoby trávení volného času nejsou závislé pouze na zájmech a možnostech obyvatel města, ale také na nabídce příležitostí. I přes řadu výhrad je zřejmé, že Ostrava, jako jedno z regionálních center, nabízí podstatně více příležitostí a možností než většina ostatních měst v České republice. Podle názorů odborné veřejnosti je situace v Ostravě dokonce lepší (zejména v oblasti kultury) než ve většině srovnatelných měst. Jako zásadní problém kulturního života v Ostravě se ale jeví existence velmi početné skupiny populace s minimálními kulturními potřebami, připisovaná především industriální minulosti města. Porovnání účasti obyvatel na kulturních a volnočasových aktivitách podle názorů zástupců odborné veřejnosti s tím, jak svoji vlastní účast vidí obyvatelé sami, naznačuje, že pohled odborníků je optimističtější než je skutečnost. Svým spoluobčanům připisují více zájmů a aktivit, především těch náročnějších, než uvádějí oni sami. Obyvatelé Ostravy vykazují obdobné modely trávení volného času jako obyvatelé jiných, srovnatelných měst. Zřetelné rozdíly v účasti na aktivitách volného času např. mezi mládeží a dospělou populací, mezi pohlavími, v závislosti na dosaženém stupni vzdělání atp. mají logické příčiny a setkáváme se s nimi i jinde. Porovnání mezi skutečnými způsoby trávení volného času a preferencemi většinou potvrzuje kontinuitu stávajícího zájmu a případné změny se dotýkají spíše intenzity. Jistou roli tu patrně hrají ekonomické možnosti a ochota vynakládat prostředky na činnosti volného času. Ta je, pokud se týká účasti na kulturním životě, poměrně nízká a nejnižší v případech, kdy se jedná o aktivní spoluúčast na utváření kulturního života, tj. při zájmové umělecké činnosti. Odborná veřejnost v Ostravě předpokládá růst objemu volného času a zvyšování životní úrovně obyvatel. To se podle ní promítne do trávení volného času zejména zvýšeným zájmem o již rozšířené aktivity, jako jsou rekreační sport, koncerty populární hudby, návštěva pohostinských zařízení, sportovní diváctví, ale také návštěvy divadelních představení a koncertů vážné hudby. U divadelních představení a koncertů vážné i populární hudby je to však podmíněno zvyšováním atraktivity a kvality nabídky. Stejně jako v jiných městech je nejrozšířenější aktivitou obyvatel Ostravy udržování společenských kontaktů, tj. schůzky s příbuznými a známými a návštěvy restaurací či vináren. Tento způsob trávení volného času je charakteristický hlavně pro mladé lidi, s rostoucím věkem jeho intenzita klesá. Pro volný čas mladých lidí je také typická účast na tzv. pop kultuře (hudební kluby, koncerty pop music a diskotéky) a působení v uměleckých souborech.Starší a také vzdělanější lidé se ve svém volném čase věnují více umění (výstavy, muzea a galerie, divadla, koncerty vážné hudby a knihovny). Trvání zájmu o umělecké aktivity je podle části odborné veřejnosti ohroženo nejen nedostatečnou atraktivitou nabídky, ale také nedostatečnou pozorností věnovanou výchově mladého publika ve školách i v činnosti samotných kulturních institucí. Nedostatečná práce s dorostem je příčinou očekávaného poklesu především zájmu o práci ve spolcích a zájmových uměleckých sdruženích. Patrně v souladu zdraví, vzhled i způsobem trávení Také tento trend

se změnou způsobu života, vyvolanou jednak větším zájmem o vlastní kondici, jednak tlakem reklamy na odbyt produktů spojených s tímto volného času, roste význam aktivního, převážně rekreačního sportování. je shodný s tendencemi prokázanými v jiných městech. Fakt, že aktivní


9

sportování je rozšířenější u mužů než u žen, naznačuje, že vedle zdraví, vzhledu a kondice existují i jiné motivy pro aktivní sportování. Značnou část poptávky v tomto směru, především více koupěschopné, pojme nabídka soukromého sektoru. Půjde však převážně o služby, které nejsou investičně a provozně mimořádně nákladné. Pro veřejný sektor naopak zbude uspokojení poptávky komerčně nevyužitelné, to znamená skutečně rekreační sportování, především dětí a mládeže bez ambice profesionalizace ve vrcholovém sportu. Uspokojení této poptávky ovšem často vyžaduje infrastrukturu, s jejímž vybudováním, údržbou a provozem jsou spojeny značné náklady. Proto by bylo žádoucí důkladné zkoumání tohoto jevu, zejména tendencí vývoje, aby bylo možné přijmout racionální strategii. Příznivým zjištěním je, že právě sportovní aktivity patří mezi činnosti, na jejichž náklady jsou občané nejvíce ochotni vynakládat prostředky z rodinného rozpočtu. Ochotnější jsou k tomu více muži a lidé s vyšším vzděláním. Hodnocení nabídky Podle zástupců odborné veřejnosti v Ostravě dobře funguje řada kulturních institucí, občanských sdružení a dalších subjektů, jejichž nabídka pokrývá většinu kulturních potřeb obyvatel i návštěvníků města. Toto obecně pozitivní hodnocení však neplatí pro nabídku kulturních služeb pro děti a mládež. Nejvýznamnější podíl na dobrém stavu mají tradiční umělecké a kulturní instituce financované z veřejných rozpočtů (především z rozpočtu statutárního města Ostravy), které nabízejí největší rozsah kulturních služeb, převážně na vysoké úrovni. Ostatní subjekty tuto nabídku spíše doplňují. Také obyvatelé jsou s fungováním volnočasových zařízení a institucí převážně spokojeni. Nejlépe hodnotí kina a videokluby, zařízení sloužící sportu a rekreaci a divadla. Více než ostatní jsou s nimi spokojení lidé s vyšším vzděláním. O žádném z uvedených zařízení se nedomnívají, že by jim v současnosti neposkytovalo to, co by podle jejich představ mělo. Podle části (pětiny) obyvatel však hůře fungují zařízení pro děti. Hodnocení zařízení korespondují s reálnými i preferovanými aktivitami volného času. Obyvatelé hodnotí lépe ta zařízení, která sami více využívají. Zařízení a instituce zabývající se uměním (muzea a galerie, výstavní síně, organizátoři koncertů vážné hudby a divadla) hodnotí lépe starší lidé, vzdělanější lidé a obyvatelé městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Zařízení využívané více mladými (diskotéky, kina a videokluby, zařízení pro sport a rekreaci a umělecké festivaly) hodnotí nejlépe nejmladší lidé a studenti. Instituce poskytující vzdělávání a informace (vzdělávací střediska, infocentra, knihovny a kulturní domy) hodnotí lépe lidé s vyšším vzděláním a studenti. Ženy v domácnosti hodnotí lépe zařízení, která poskytují služby pro děti, a základní umělecké školy. Nejraději navštěvují obyvatelé zařízení a akce spojené se sportem (dvě pětiny), divadla a společenské akce, jako jsou například plesy. Zařízení a akce spojené se sportem nejraději navštěvují soukromí podnikatelé, mladší lidé, muži a obyvatelé Vítkovic. Divadla navštěvují inejčastěji lidé starší 40 let, ženy a vzdělanější lidé. Společenského a spolkového života se účastní nejraději nejmladší lidé. Zástupci odborné veřejnosti považují za nejlépe fungující zařízení divadla, základní umělecké školy, organizátory koncertního života, informační střediska, knihovny a umělecké festivaly (zejména Colours of Ostrava, Janáčkův máj, Ost-ra-var a Spectaculo Interesse). O žádném zařízení si nemyslí, že nefunguje dobře a neposkytuje obyvatelům Ostravy to, co od něj


10

požadují. Za hůře fungující zařízení ale považují vzdělávací střediska pro dospělé, kulturní domy, diskotéky, tančírny, noční podniky, spolky a zájmová sdružení. Informovanost Celková informovanost obyvatel o dění v Ostravě odpovídá charakteru města a složení jeho populace. Nejvíce (dvě pětiny) lidí podle vlastního soudu o celkovém dění v Ostravě informováno je, ale ne dostatečně. Dostatečně informovaných obyvatel je o něco méně. Lépe jsou informováni vzdělanější lidé a obyvatelé městských obvodů Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz. Nejméně jsou informováni lidé žijící v obvodě Ostrava-Jih. V oblasti kultury a volného času jsou obyvatelé nejlépe informováni o programu kin a o něco méně o programu divadel a sportovních utkání. Nejhůře jsou informováni o náboženských akcích a také o možnostech činnosti v uměleckých souborech a zájmových sdruženích. Informovanost v tomto ohledu odráží především převládající osobní zájmy. Starší lidé mají lepší přehled o činnosti divadla, koncertech vážné hudby, výstavách, muzeích a galeriích, zatímco mladší o programu kin a akcích spojených s populární hudbou, o diskotékách a o sportovních příležitostech. Muži mají více informací než ženy o možnostech sportování a o sportovních akcích pořádaných v Ostravě. Čím jsou lidé vzdělanější, tím lépe jsou informováni o většině uvedených oblastí. Názory odborné veřejnosti na míru informovanosti obyvatel částečně odpovídají míře informovanosti uváděné samotnými obyvateli. Zástupci odborné veřejnosti se domnívají, že obyvatelé jsou nejlépe informováni o koncertech pop music a diskotékách, o sportovních utkáních, o programu kin a o divadelních představeních. Hůře jsou potom informováni o náboženských akcích, o možnostech činnosti ve spolcích a zájmových sdruženích a o možnostech činnosti v uměleckých souborech. O umění a vzdělání (informace o výstavách, muzeích a galeriích, programu divadel, vážné hudbě, knihovnických službách a vzdělávacích akcích) jsou nejlépe informováni lidé s vysokoškolským vzděláním, soukromí podnikatelé a obyvatelé Moravské Ostravy a Přívozu. O sportu a zábavě (informace o diskotékách a populární hudbě, sportovních utkáních, možnostech ke sportování, programu kin, tanečních zábavách a plesech) jsou lépe informovaní mladší lidé do 39 let. O společenských zařízeních a institucích (informace o možnostech činnosti v uměleckých i neuměleckých spolcích a zájmových sdruženích a o náboženských akcích) jsou lépe informováni starší lidé, lidé s vyšším vzděláním a také ženy v domácnosti. Nejčtenějším periodikem v Ostravě je celostátní tisk, obyvatelé čtou také pravidelně Inzertní měsíčník Program a zpravodaje městských obvodů. Čtenost většiny tiskovin (s výjimkou Inzertního měsíčníku Program) se zvyšuje s rostoucím věkem a (kromě Moravskoslezského deníku) vzděláním. Z elektronických médií jsou jednoznačně nejsledovanější české celostátní televizní kanály a dále celostátně vysílající rozhlasové stanice a také regionální soukromá rádia. Se zvyšujícím se věkem a také vzděláním obyvatel stoupá čtenost ostravského tisku (Ostravská radnice, zpravodaje městských obvodů, Inzertní měsíčník Program). Nejvíce ho čtou nejstarší lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním. Starší lidé sledují také více většinu elektronických médií (Televizní infokanál Fabex, Regionální televizní stanice NOE a RTA, celostátní televizní stanice a Český rozhlas Ostrava). Naopak rádia (regionální soukromá rádia i celostátní rádia) poslouchají více mladší obyvatelé.


11

Internet využívají obyvatelé Ostravy především k prohlížení www stránek a k dalším účelům jako je e-mail, bankovnictví, chat a podobně. Nejméně ho využívají k prohlížení stránek, které obsahují informace týkající se dění ve městě. Internet používají více mladší a vzdělanější lidé a také obyvatelé městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Celkově je hlavní překážkou ve využívání Internetu vlastní nezájem (u třetiny z těch, kteří ho nevyužívají) a to, že s ním neumějí pracovat a nevěří, že by se to dokázali naučit. To se týká především starších lidí a lidí s nižším vzděláním. U mladších lidí je největší překážkou využívání Internetu to, že k němu nemají přístup, u vzdělanějších lidí a také u žen v domácnosti technická nedostupnost. Preferovaným zdrojem informací o kulturních, společenských a sportovních událostech v Ostravě je Inzertní měsíčník Program a dále noviny, rádio a televize. Spíše odmítaným zdrojem informací jsou letáky. Preference Internetu jako informačního zdroje o akcích v Ostravě stoupá se vzrůstajícím vzděláním a klesá s rostoucím věkem obyvatel. Preference novin, zpravodajů městských obvodů a Ostravské radnice jako zdrojů informací o kulturních, společenských a sportovních událostech stoupá s rostoucím věkem a také dosaženým vzděláním. Podle zástupců odborné veřejnosti je nejvhodnějším prostředkem pro informování obyvatel (zejména lidí mladšího a středního věku) o nabídce kulturních služeb Internet, a to především v podobě specializovaného informačního serveru, webových stránek kulturních institucí a podstatně méně adresného rozesílání e-mailových informací a pozvánek. Pro nejmladší obyvatele také rozesílání SMS do mobilních telefonů. Významnou úlohu v informování o nabídce služeb v oblasti kultury a volného času přisuzují zástupci odborné veřejnosti vysílání regionálních rozhlasových a televizních stanic a novinám, zejména jejich regionálním mutacím. Adresáty těchto médií je většinová populace, i když rozhlas a zejména tisk mají větší význam pro seniory. Překážky v častějších návštěvách zařízení a akcí Jak nasvědčuje poměrně vysoký deklarovaný zájem o rozmanité způsoby trávení volného času, převážně příznivé hodnocení nabídky služeb pro volný čas ve městě i skutečnost, že část nabídky není částečně využita, je zřejmé, že existují překážky bránící lidem zájmy uskutečňovat a možnosti využívat. V častějších návštěvách kulturních, společenských či sportovních zařízení nebo akcí obyvatelům Ostravy nebrání žádné specifické překážky. Uváděné důvody neúčasti se objevují v podobné míře jako v jiných městech. Hlavními překážkami jsou nedostatek volného času a finančních prostředků. Naopak nevyhovující nabídka akcí v Ostravě vážnou překážkou není. Objektivní překážky (zdravotní problémy, nedostatek peněz, špatná dostupnost a částečně také nezájem) brání intenzivnějším návštěvám kulturních, společenských a sportovních akcí a zařízení zejména nejstarším lidem, lidem s nižším vzděláním (se zvyšujícím se vzděláním váha těchto překážek klesá), ženám v domácnosti a nezaměstnaným. Čas (nedostatek volného času a rodinné povinnosti) je hlavní překážkou pro lidi v produktivním věku, lidi s vyšším vzděláním a ženy v domácnosti. Nabídka a informace (nevyhovující nabídka v Ostravě, nedostatek informací o nabídce a částečně také špatná dostupnost) jsou překážkou jen pro nejmladší obyvatele (15 až 19 let) a studenty.


12

Ve svém rodinném rozpočtu se obyvatelé Ostravy snaží nalézt peníze především na vlastní koníčky a aktivní sport a rekreaci. Nejméně peněz vydávají za zájmovou uměleckou činnost a návštěvy sportovních utkání. Celkově nejsou volnočasové aktivity významnou položkou struktury rodinných výdajů. Ve většině případů klesá ochota utrácet peníze za uvedené aktivity s rostoucím věkem. Výjimkou jsou návštěvy kulturních zařízení a nákup knih a nosičů, za něž jsou ochotni vydávat peníze příslušníci všech věkových skupin v podobné míře. Se zvyšujícím se vzděláním jsou lidé více ochotni utrácet peníze za většinu uvedených kulturních činností. Zástupci odborné veřejnosti uvádějí širší spektrum faktorů, které brání lidem v intenzivnějších návštěvách kulturních a volnočasových aktivit a zařízení, než sami obyvatelé. Větší účast občanů města na kulturním životě je podle nich omezena nedostatkem prostředků některých skupin obyvatel (nezaměstnaní, mladé rodiny, senioři, studenti a osoby s nízkou kvalifikací), minimálními kulturními potřebami a nedostatečnou kulturní kompetencí části obyvatel města. Dále nedostatečným fungováním veřejné dopravy, nekoncepční a roztříštěnou propagací kultury ve městě a do jisté míry i nedostatečnou atraktivitou části nabídky.Tyto problémy doporučují řešit zpružněním cenové politiky (např. výhodné rodinné vstupenky, rozšíření počtu volně přístupných kulturních programů, systém motivačních slev pro hůře situované skupiny), cílenou a ekonomicky zajištěnou výchovou zejména dětí a mládeže k účasti na náročnějších kulturních aktivitách, zlepšením městské dopravy umožňující účast na kultuře občanům okrajových částí města, koncepční podporou jednotné a snadno dostupné propagace nabídky kulturních služeb ve městě i jejich zatraktivněním.

Rozvojové priority Zástupci odborné veřejnosti soudí, že Ostrava disponuje infrastrukturou, která v podstatě odpovídá současným a budoucím potřebám kulturního života. Chybí pouze kvalitní a na současné úrovni vybavený koncertní sál, odpovídající prostor pro realizace velkých výstav výtvarného umění (městská galerie), moderní budova Moravskoslezské vědecké knihovny a cenově dostupné prostory pro zájmovou uměleckou i mimouměleckou činnost občanů (ateliéry, zkušebny, dílny, klubovny atp.), zejména dětí a mládeže. Problémem však je morální zastaralost vybavení kulturních domů, které vyžadují modernizaci. S tím koresponduje rozšířený požadavek na vybudování moderního multižánrového centra kultury a zábavy (spojovaného s využitím industriálních kulturních památek v areálu Dolních Vítkovic). Poměrně velká část obyvatel (třetina) žádný konkrétní požadavek na vybudování, modernizaci nebo lepší vybavení kulturních, společenských nebo sportovních zařízení nemá. U těch, kteří nějaký požadavek mají, se tyto požadavky týkají nejvíce (hlavně u mužů a u nejmladších obyvatel) oblasti sportu a rekreace. Podobně velká část obyvatel (dvě pětiny) neuvedla ani žádný požadavek na konkrétní společenskou, kulturní nebo sportovní akci, která by se v Ostravě měla pořádat především. Požadavky, které se objevily, směřovaly rovněž do oblasti sportu a rekreace a v menší míře se objevily požadavky na pořádání festivalů a přehlídek. Festivaly a přehlídky jsou prioritou především pro studenty a soukromé podnikatele, vysokoškolsky vzdělané lidi, pro mladší lidi a také pro obyvatele městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Velká většina obyvatel (tři čtvrtiny) souhlasí s podporou vybraných společenských, kulturních a sportovních zařízení či určitých akcí z městského rozpočtu. Nejvíce z nich (dvě pětiny)


13

ovšem neuvedlo žádnou konkrétní akci nebo zařízení, které by se měly podporovat. Pětina by podporovala akce a zařízení spojené se sportem a rekreací (více muži a středoškoláci) a stejný podíl uvedl akce či zařízení zaměřené na kulturu obecně. Na konkrétně uvedené investiční záměry si však obyvatelé názory vytvořili. Nejvíce podporují využití průmyslových památek pro kulturní a společenské aktivity a výstavbu zábavního parku. Výstavba zábavního parku je prioritou pro polovinu obyvatel, využití průmyslových památek pro kulturní a společenské aktivity pro dvě pětiny. Nejméně podporují obyvatelé zřízení nové koncertní síně a městské galerie. Vzdělanější lidé podporují více všechny uvedené investiční záměry a akce, s výjimkou výstavby zábavního parku. Tu naopak nejvíce podporují lidé se základním vzděláním.

Záměr získat titul Evropské hlavní město kultury Informovanost obyvatel o záměru ucházet se o získání titulu Evropské hlavní město kultury, je velmi nízká. Přes tři čtvrtiny obyvatel o něm ani neslyšely. Pouze pětina o něm ví, ale nezná podrobnosti. Více jsou o tomto záměru informováni vzdělanější lidé a také soukromí podnikatelé. Z těch, kteří projevili nějaký názor, se většina přiklání k tomu, že Ostrava by se o tento titul ucházet spíše měla. Záměr podporují více starší lidé (mladší spíše zatím názor nemají) a lidé s vyšším vzděláním. Největším přínosem získání titulu by podle obyvatel byly růst cestovního ruchu a zviditelnění Ostravy ve světě a také příliv financí z evropských fondů a zvýšení počtu kulturních akcí. Čím jsou lidé vzdělanější, tím pozitivněji hodnotí přínosy získání titulu. Soukromí podnikatelé považují více než ostatní za pozitivní dopad možný příliv investic do Ostravy. Takřka nikdo z obyvatel neuvedl nějakou konkrétní potřebnou změnu v kulturní infrastruktuře, která by podpořila kandidaturu Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury. Na rozdíl od obyvatel, odborná veřejnost je o záměru ucházet se o titul Evropské hlavní město kultury poměrně dobře informována. Většina se také domnívá, že by se Ostrava o tento titul měla ucházet. Získání titulu by podle ní vedlo hlavně ke zlepšení péče o kulturní dědictví, k doplnění chybějící infrastruktury pro kulturu, zviditelnění Ostravy ve světě, zvýšení počtu kulturních akcí, přílivu financí z evropských fondů a k růstu cestovního ruchu. Předpokladem pro získání titulu je zlepšení infrastruktury pro náročnou a vážnou hudbu, muzea a výstavy, informační a vzdělávací střediska a rekonstrukce nemovitého kulturního dědictví.

Kulturní turistika Vzhledem ke kulturnímu potenciálu města, do jisté míry nevyužité nabídce kulturních služeb a ekonomickým limitům dalšího obohacování nabídky, se jeví podpora kulturní turistiky nebo kultury jako komplementárního prvku jiných typů turistiky či motivů návštěvy města (např. obchodní jednání, kongresová turistika, gastronomická a nákupní turistika) jako jeden z prostředků dalšího rozvoje. Naprostá většina zástupců odborné veřejnosti ovšem považuje Ostravu za turisticky neatraktivní město. Příčinu vidí jednak v jejím negativním obrazu průmyslového města, v nedostatečném nebo málo atraktivním kulturním potenciálu a v „periferní poloze v rámci republiky“. Změnit tento stav je možné vynalézavou a cílenou propagací města zaměřenou Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy

14

na změnu nepříznivého obrazu, rekonstrukcí a využitím kulturních památek industriální povahy, rozšířením počtu atraktivních kulturních akcí a doplněním chybějící infrastruktury. Zkvalitnění propagace města, její propojení s propagací Moravskoslezského kraje a kooperace s významnějšími centry kulturní turistiky v ČR by změně stavu také prospělo.

Podpora rozvoje Více než polovina obyvatel neuvedla, co nebo kdo nejvíce přispívá rozvoji města v oblasti kultury a volného času. Nejvíce lidí (desetina) připisuje v tomto směru zásluhy jednak magistrátu a jednak kulturním a volnočasovým zařízením. Magistrát města uvádějí hlavně starší lidé, kulturní a volnočasová zařízení nejmladší lidé, vzdělanější lidé a obyvatelé městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Naopak rozvoji města v oblasti kultury a volného času podle obyvatel nejvíce brání nedostatek finančních prostředků a v menší míře jednak (hlavně u obyvatel městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz) výskyt sociálně patologických jevů jako kriminalita, vandalství a jednak zkostnatělost a převládající stereotypy. Zástupci odborné veřejnosti většinou oceňují podporu kultury poskytovanou statutárním městem Ostravou a Moravskoslezským krajem, poukazují však na trvale nedostatečné financování kultury a zejména na nedostatečný rozsah grantové podpory i způsob rozhodování o grantech. Existenci grantového systému samotnou hodnotí pozitivně. Jeho fungování však má podle zástupců odborné veřejnosti nedostatky. Největší spočívá v nedostatečné výši rozdělovaných prostředků, nedostatečně jasným stanovením kritérií, podle kterých jsou projekty posuzovány, nedostatečné odborné způsobilosti kulturní komise, která o grantech rozhoduje a administrativní náročnosti spojené s účastí. Jako nedostatečná se jeví sponzorská podpora kultury. Většinu sponzorských prostředků vložených do kultury získávají komerční mediální agentury dovážející do města zábavu. Podpora umění ve městě vypisováním veřejných soutěží, vybavováním veřejných budov uměleckými díly a oceňováním významných tvůrců a organizátorů kulturního života se odborné veřejnosti jeví jako nedostatečná a nekoncepční. Zásadní připomínkou je, že Ostravě (na rozdíl od jiných, srovnatelných měst) chybí koncepční dokument řešící systémově podporu a rozvoj kultury a z něj vyplývající jasně stanovené strategické záměry v této oblasti.


15

4. Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy 4.1. Mise

Smyslem Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy do roku 2020 je: •

rozvoj osobnosti a kultivace společnosti;

•

atraktivní a tvořivé město, posílení soudržnosti a sebevědomí komunity;

•

kultura a vzdělanost jako stěžejní pilíře života a PR města;

•

podchycení, zachování a rozvíjení specifické identity města a jeho tradic;

•

nová budoucnost industriálního dědictví.


16

4.2. Vize

V roce 2020 je statutární město Ostrava v oblasti kultury městem: •

s bohatou strukturovanou nabídkou kvalitních kulturních akcí pro všechny rovnoměrně rozprostřenou do celého roku a přístupnou ve všech částech města;

•

s pestrou nabídkou kvalitních a pravidelných kulturních akcí dovážených ze světa;

•

s aktivní účastí obyvatel na kulturním životě;

•

s emancipovanými obyvateli, kteří se identifikují s městem i jeho historií;

•

s dostatečnou infrastrukturou kulturních institucí i celoevropského významu;

•

se strukturovanou podporou subjektů v oblasti kultury;

•

s živým veřejným prostorem;

•

s významnými a unikátními architektonickými objekty kulturního obsahu.


17

4.3. SWOT analýza Silné stránky (S)

Podpora kultury v obvodech Podpora vzdělanosti Podpora a nabídka kultury Podpora investování/investorů (např. nové pracovní příležitosti, hotely) Spolupráce kulturních institucí, výjimečné propojení divadel Existence standardní nabídky kultury Politická stabilita ve městě Finanční podpora města (investice) Dopravní dostupnost

Slabiny (W)

Ekonomická situace obyvatel města Vybavenost, infrastruktura (např. městská galerie, koncertní sál) Vyprázdnění centra Nedostatek možností propagace Neexistence kulturních regionálních periodik Neexistence koncepce kultury (např. přístup k památkám, absence kulturních komunitních center, spolková činnost) Odliv inteligence Schopnost města zapojit do života města elity Nedostatečné využití památek, zejména technických Nedostatečná informovanost o možnostech infrastruktury Urbánnost Role kulturního managementu a fundraisingu


18

Vnější příležitosti (O)

Průmyslové dědictví Výhodná geografická poloha (ČR, SR, PL) Turistika – Jeseníky, Beskydy Zapojení investorů do financování kulturního života Kvalitní umělecké zázemí Existence významných osobností Existence regionálních mutací médií (rozhlas, noviny, televize) Rozvoj vysokých škol Existence různorodých etnik Vliv rodiny

Hrozby (T)

Stárnutí obyvatel Odliv inteligence Pragocentrismus Postoj médií – centralizace, bulvarizace, ignorace Absence kulturní publicistiky Ekonomická situace – růst životních nákladů Vliv rodiny Decentralizace města Nevyladěnost hejtmanství a magistrátu Malá schopnost čerpat finance ze státního rozpočtu a fondů Trvající negativní obraz Ostravy (mediální) Životní prostředí Neochota přihlásit se k zápisu technických památek do UNESCO

CELKOVÁ GENERICKÁ STRATEGIE : SO


19

4.4. Strategické cíle SC1: Vytvořit živý prostor s kvalitní infrastrukturou1 SC2: Změnit image města SC3: Zajistit špičkové pracovníky v oblasti kultury SC4: Zapojit veřejnost do kulturního života SC5: Vytvořit systém spolupráce kultury, politiky, vzdělávání a podnikatelské sféry

1

V průběhu jednání zazněl požadavek „vytvořit nový kvalitní územní plán, který zohlední požadavky živého veřejného prostoru a bude definovat nové urbanistické a architektonické požadavky města“ jako základní podmínky naplnění SC1.


20

4.5. Vymezení klíčových oblastí

KO1: Komunikace KO2: Infrastruktura KO3: Lidské zdroje KO4: Program


21

4.6. Klíčová oblast 1: Komunikace

VIZE

V roce 2020 je Ostrava z hlediska komunikace v oblasti kultury: •

příkladným sebevědomým evropským městem s kvalitními a strukturovanými komunikačními kanály, které používají kompetentní subjekty, které dovedou zprostředkovat informace o kultuře a kulturu jako takovou na úrovni místní, městské, regionální, státní a mezinárodní se zajištěnou zpětnou vazbou;

•

městem, jehož občané snadno a rychle najdou potřebné informace o kulturním dění ve městě a kulturních aktérech;

•

městem poskytujícím návštěvníkům z regionu, domova a zahraničí kompletní kulturní servis;

•

městem s vybudovanou komunikační platformou pro veřejnou debatu – témat, akcí, osobností.


22

SWOT ANALÝZA Silné stránky (S)

2

Ochota města2 komunikovat Ochota obyvatel přijímat Existence obsahů (památky, festivaly, instituce) Ochota komunikovat novými komunikačními prostředky Odborná veřejnost Vstřícné publikum Dobrá síť komunikátorů – kulturních institucí Kabelové televize Schopnost některých kulturních subjektů kvalitně komunikovat Schopnost vzájemné spolupráce kulturních institucí

Slabiny (W)

Městské informační centrum Web – městské stránky Časopisy – odborné, společenské Měsíční kulturní přehled Neexistence kvalitní reflexe v regionálních médiích Nedostatečná prezentace kulturních aktivit ze strany města – více se pochlubit Malá účast odborníků Nízká publikační aktivita městských kulturních institucí Nízká účast vysokých škol na kulturním dění Zpětná vazba na kulturní dění Nedostatečná prezentace ostravských osobností

město ve významu sociální celek


23


Rozvoj multimediálních technologií Poloha města a regionu Rostoucí význam regionů Rostoucí význam a potenciál moravskoslezského regionu Rozvoj cestovního ruchu Využití renomé kulturních aktivit (aktivní diváci, infrastruktura, osobnosti) Tvůrčí potenciál aktérů (kumulace „talentů“) Industriální dědictví Multietnické obyvatelstvo (spolupráce) Existence vysokých škol Existence regionálních redakcí médií

Hrozby (T)

Rozvoj multimediálních technologií Přesycenost informacemi Ekonomická krize Zpomalení rozvoje a vývoje subjektů komunikace Bulvarizace obsahu komunikace Životní prostředí (image města Ostravy) Politická kultura Kvalita médií

CELKOVÁ GENERICKÁ STRATEGIE : SO3

3

SO - 7x, SW - 2x, OT - 1x


24

PRIORITY P1.1. Využít potřeby města a jeho obyvatel komunikovat a nadstandardně aplikovat multimediální technologie. P1.2. Prostřednictvím odborníků, dobré sítě komunikátorů a zainteresované veřejnosti využít renomé kulturních aktivit a potenciálu aktérů. P1.3. Využít renomé stávajících kulturních aktivit, spolupráci a komunikaci kulturních institucí k růstu významu a potenciálu moravskoslezského regionu a jeho cestovního ruchu. P1.4. Využít ochoty obyvatel identifikovat se s industriálním dědictvím.


25

GLOBÁLNÍ A DÍLČÍ CÍLE: GC 1.1: Vytvořit strukturovanou a interaktivní komunikační síť DC 1.1.1: Vytvořit síť aktivních databázových informačních uzlů (shromažďování, distribuce, tvorba a vyhledávání informací o kultuře) DC 1.1.2: Zajistit technologické zázemí DC 1.1.3: Zabezpečit odpovídající lidské zdroje (poskytovatele, provozovatele, příjemce)

GC 1.2: Vytvořit přístupnou platformu pro veřejnou debatu DC 1.2.1: Poskytovat, přijímat a reflektovat témata k diskusi DC 1.2.2: Vytvořit, poskytovat a rozvíjet organizačně technické zázemí pro fungování veřejné diskuse DC 1.2.3: Zabezpečit odpovídající lidské zdroje

GC 1.3: Zapojit veřejnost do procesu komunikace DC 1.3.1: Vytvořit strukturované formy prezentace informací DC 1.3.2: Nalézt, vytvořit a nabídnout motivační nástroje


26

AKČNÍ PLÁN KLÍČOVÉ OBLASTI Globální cíl 1.1. Vytvořit strukturovanou a interaktivní komunikační síť Dílčí cíl 1.1.1 Vytvořit síť aktivních databázových informačních uzlů (shromažďování, distribuce, tvorba a vyhledávání informací o kultuře) Projekty : Kód Název 1.1.1.1 Světelné informační panely (vitríny) 1.1.1.2 Kulturní web města Ostravy 1.1.1.3 Webová stránka ostravské kultury 1.1.1.4 Síť informačních center

Garant/Instituce Mgr. Jiří Hruška, Educa24 agency, s.r.o. Bc. Ilona Rozehnalová, o.s. Fiducia Mgr. Jiří Hruška, Educa24 agency, s.r.o. Mgr. Filip Rohan, Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava, p.o..

Dílčí cíl 1.1.2: Zajistit technologické zázemí Projekty : Kód Název 1.1.2.1 LCD panely do škol a institucí 1.1.2.2 Prezentace NDM – interaktivní tabule/ LCD obrazovky

Garant/Instituce Mgr. Jiří Hruška, Educa24 agency, s.r.o. Bc. Ivana Petříková, Národní divadlo moravskoslezské

Dílčí cíl 1.1.3: Zabezpečit odpovídající lidské zdroje (poskytovatele, provozovatele, příjemce) Projekty budou doplněny při aktualizaci. Globální cíl 1.2: Vytvořit přístupnou platformu pro veřejnou debatu Dílčí cíl 1.2.1: Poskytovat, přijímat a reflektovat témata k diskusi Projekty : Kód Název 1.2.1.1 Kulturní web města Ostravy

Garant/Instituce Bc. Ilona Rozehnalová, o.s. Fiducia

Dílčí cíl 1.2.2: Vytvořit, poskytovat a rozvíjet organizačně technické zázemí pro fungování veřejné diskuse Projekty : Kód Název 1.2.2.1 Divadla – výcviková centra komunikace a sebeprezentace

Garant/Instituce Bc. Ivana Petříková, Národní divadlo moravskoslezské

Dílčí cíl 1.2.3: Zabezpečit odpovídající lidské zdroje Projekty budou doplněny při aktualizaci.


27

Globální cíl 1.3: Zapojit veřejnost do procesu komunikace Dílčí cíl 1.3.1: Vytvořit strukturované formy prezentace informací Projekty : Kód Název 1.3.1.1 Bedecker Ostrava

Garant/Instituce Ing. Václav Palička, Statutární město Ostrava – Odbor ekonomického rozvoje 1.3.1.2 Aktualizace DVD „Ostrava Multimedia“ Ing. Václav Palička, Statutární město Ostrava – Odbor ekonomického rozvoje 1.3.1.3 Prezentace Ostravy v periodikách s tématikou Ing. Václav Palička, Statutární cestovního ruchu město Ostrava – Odbor ekonomického rozvoje 1.3.1.4 Léto v Ostravě Ing. Václav Palička, Statutární město Ostrava – Odbor ekonomického rozvoje 1.3.1.5 Průvodce po technických památkách Ostravy Ing. Václav Palička, Statutární město Ostrava – Odbor ekonomického rozvoje 1.3.1.6 Přímá prezentace města na domácích veletrzích, Ing. Václav Palička, Statutární workshopech, výstavách a dalších akcích město Ostrava – Odbor obdobného zaměření v oblasti cestovního ruchu ekonomického rozvoje Ing. Václav Palička, Statutární 1.3.1.7 Nepřímá prezentace města na tuzemských a zahraničních veletrzích, workshopech, výstavách a město Ostrava – Odbor dalších akcích obdobného zaměření v oblasti ekonomického rozvoje cestovního ruchu Ing. Václav Palička, Statutární 1.3.1.8 Přímá prezentace města na zahraničních veletrzích, workshopech, výstavách a dalších město Ostrava – Odbor akcích obdobného zaměření v oblasti cestovního ekonomického rozvoje ruchu 1.3.1.9 Národní divadlo moravskoslezské v obrazech Vojtěch Bartek, Národní divadlo moravskoslezské Mgr. Pavla Bittnerová, Odbor 1.3.1.10 Komunikační strategie města ke zlepšení informovanosti obyvatel Ostravy o užití kancelář primátora finančních prostředků v oblasti kultury Dílčí cíl 1.3.2: Nalézt, vytvořit a nabídnout motivační nástroje

Projekty : Kód Název 1.3.2.1 Městské informační plochy pro výlep

Garant/Instituce Mgr. Filip Rohan, Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava, p.o.


28

Projekty do databáze Kód Název D Jednotná informační brána ostravské kultury D

Kulturní program do mobilu

Garant/Instituce Mgr. Miroslava Sabelová, Knihovna města Ostravy Václav Palička, Statutární město Ostrava – Odbor ekonomického rozvoje


29

4.7. Klíčová oblast 2: Infrastruktura VIZE

V roce 2020 je Ostrava v oblasti kultury z hlediska infrastruktury: •

centrem s dobře urbanisticky ztvárněným prostorem s přesahem do příměstské krajiny, s vyřešenou hromadnou a individuální dopravou, včetně dopravy statické a s inspirativní architekturou světových kvalit s výraznou novou dominantou kulturního obsahu;

•

centrem s živými a rekonstruovanými průmyslovými a dalšími památkami prezentující identitu místa;

•

centrem s moderními budovami s excelentním technickým zázemím, které jsou využívané, udržované a jsou energeticky nenáročné, a s doprovodnými službami v celém spektru potřeb;

•

centrem se zajištěným vícezdrojovým financováním provozu a investic.


30


Podpora statutárního města Ostravy Povědomí o průmyslových památkách Povědomí o smysluplném využití volných prostor ve městě (možnost dalšího rozvoje) Možnost přiměřeného komerčního využití infrastruktury (zlepšení finanční situace) Dobrý technický stav některých budov pro kulturu Podpora obyvatel – vytvoření platformy Rostoucí rating města

Slabiny (W)

Nedostatečná vybavenost a modernizace budov (infrastruktury) Nízké využívání financování z fondů a dotací Chybějící kvalitní doprovodné služby Nevyřešené majetkoprávní vztahy Stav údržby památek (některých), zejména průmyslových Nízká podpora firem, podnikatelů – donátorství Využití průmyslových památek


31


Existence průmyslových památek Prostor pro urbanistický rozvoj Trendy v přístupu k památkám a průmyslovému dědictví Strategická geografická poloha místa a sílící význam pojmu „region“ v EU Rostoucí rating Moravskoslezského kraje Kulturní politika EU, státu, kraje Existující infrastruktura kultury Legislativa

Hrozby (T)

Ekonomická krize Energetická krize Stav životního prostředí a jeho vliv na image místa Změny životního stylu Kulturní (ne)politika EU, státu, kraje Legislativa


4

SO 5x, SW 4x


32

PRIORITY P2.1. Za podpory statutárního města Ostravy rozvíjet existující infrastrukturu pro kulturu. P2.2. S podporou obyvatel a statutárního města Ostravy využít průmyslových památek. P2.3. Smysluplně využít volných prostor ve městě pro urbanistický rozvoj. P2.4. S podporou statutárního města Ostravy využít kulturní politiku EU, státu, kraje.


33

GLOBÁLNÍ A DÍLČÍ CÍLE GC 2.1: Regenerovat a rozvíjet stávající infrastrukturu DC 2.1.1: Zmapovat možnosti stávající infrastruktury DC 2.1.2: Zmapovat potřeby uživatelů a aktérů DC 2.1.3: Zajistit optimální stav infrastruktury

GC 2.2: Vystavět infrastrukturu novou DC 2.2.1: Zmapovat potřeby uživatelů i aktérů DC 2.2.2: Zajistit realizaci nové infrastruktury


34

AKČNÍ PLÁN KLÍČOVÉ OBLASTI Globální cíl 2.1: Regenerovat a rozvíjet stávající infrastrukturu Dílčí cíl 2.1.1: Zmapovat možnosti stávající infrastruktury Projekty : Kód Název 2.1.1.1 Uspořádejte svou akci v Ostravě 2.1.1.2 Architektonické a architektonicko – urbanistické soutěže na projekty infrastruktury v rámci Koncepce kultury města Ostravy 2.1.1.3 Systém ateliérů pro mladé výtvarné umělce v Ostravě 2.1.1.4 Dětské muzeum

Garant/Instituce Sylva Kocurová, Kulturní zařízení Ostrava-Jih Ing. arch. Ludvík Grym, Česká komora architektů Jiří Surůvka Jana Praisová, Centrum pro rodinu a sociální péči o.s.

Dílčí cíl 2.1.2: Zmapovat potřeby uživatelů a aktérů Projekty : Kód Název 2.1.2.1 Architektonické a architektonicko – urbanistické soutěže na projekty infrastruktury v rámci Koncepce kultury města Ostravy 2.1.2.2 Uspořádejte svou akci v Ostravě

Garant/Instituce Ing. arch. Ludvík Grym, Česká komora architektů Sylva Kocurová, Kulturní zařízení Ostrava-Jih

Dílčí cíl 2.1.3: Zajistit optimální stav infrastruktury Projekty : Kód Název 2.1.3.1 Revitalizace výstavních prostor Ostravského muzea, Masarykovo nám. 1, Ostrava 2.1.3.2

2.1.3.7

Zateplení, výměna oken a dveří na budově bývalého kina Máj – nyní centrálního depozitáře Ostravského muzea Přímá autobusová linka MHD: centrum Ostravy Dům kultury AKORD Zorientujte se v Ostravě Systém ateliérů pro mladé výtvarné umělce v Ostravě Příprava projektů / Expertní skupina pro začlenění zeleně do urbanistické koncepce města Ostravy Rekonstrukce KD POKLAD Poruba

2.1.3.8

Kino LUNA

2.1.3.3 2.1.3.4 2.1.3.5 2.1.3.6

Garant/Instituce RNDr. Jiřina Kábrtová, Mgr. David Majer, Ostravské muzeum RNDr. Jiřina Kábrtová, Mgr. David Majer, Ostravské muzeum Mgr. Darina Daňková, Dům kultury AKORD Pavel Noga Jiří Surůvka Ivo Kaleta, Občanské sdružení Sv. Václav Ing. Dalibor Kanclíř, MMO – odbor investiční Sylva Kocurová, Kulturní zařízení Ostrava-Jih


35

2.1.3.9

Rekonstrukce budovy Nové radnice

2.1.3.10 Rekonstrukce Domu kultury města Ostravy, a.s. 2.1.3.11 Úprava Slezskoostravského hradu a jeho okolí 2.1.3.12 Rekonstrukce Komenského sadu 2.1.3.13 Objekty pro děti ve veřejném prostoru 2.1.3.14 Zpřístupnění a nové využití NKP VÍTKOVICE 2.1.3.15 Revitalizace Ostravice 2.1.3.16 Vybudování dostatečně dimenzovaných vstupních prostor Hvězdárny a planetária 2.1.3.17 Řešení zcela nevyhovující dopravní dostupnosti Hvězdárny a planetária 2.1.3.18 Dětské muzeum

Ing. Dalibor Kanclíř, MMO – odbor investiční Ing. Jan Vogl, ředitel DKMO Karel Burda, Ostravské výstavy, a.s. Ing. Miroslav Svozil, ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz Dita Eibenová Ing. Jan Světlík, Vítkovice a.s. Ing. Václav Palička, MMO – odbor ekonomického rozvoje RNDr. T. Gráf, Ph.D., Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě, VŠB - TU RNDr. T. Gráf, Ph.D., Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě, VŠB - TU Jana Praisová, Centrum pro rodinu a sociální péči o.s.

Globální cíl 2.2: Vystavět infrastruktutu novou Dílčí cíl 2.2.1: Zmapovat potřeby uživatelů i aktérů Projekty : Kód Název 2.2.1.1 Architektonické a architektonicko – urbanistické soutěže na projekty infrastruktury v rámci Koncepce kultury města Ostravy

Garant/Instituce Ing. arch. Ludvík Grym, Česká komora architektů

Dílčí cíl 2.2.2: Zajistit realizaci nové infrastruktury Projekty : Kód Název 2.2.2.1 Přístavba alternativní scény Divadla loutek Ostrava 2.2.2.2 Architektonické a architektonicko – urbanistické soutěže na projekty infrastruktury v rámci Koncepce kultury města Ostravy 2.2.2.3 Objekty pro děti ve veřejném prostoru 2.2.2.4 Koncertní centrum v Ostravě

2.2.2.5 2.2.2.6 2.2.2.7

Sochy ve městě Inkubátor pro umělce Teenager ve městě

2.2.2.8

Příprava projektů/Expertní skupina pro začlenění zeleně do urbanistické koncepce města Ostravy Městská galerie Ostrava

2.2.2.9

Garant/Instituce JUDr. Jarmila Hájková Divadlo loutek Ostrava Ing. arch. Ludvík Grym, Česká komora architektů Dita Eibenová MgA. Peter Krajniak, Janáčkova filharmonie v Ostravě Robert Buček Marta Pilařová Sylva Kocurová, Kulturní zařízení Ostrava-Jih, Ivo Kaleta, Občanské sdružení Sv. Václav Doc. PhDr. Zbyněk Janáček, Fakulta umění Ostravská


36

2.2.2.10 Mobilní střešní systém s pódiem 2.2.2.11 Dětské muzeum

Projekty do databáze: Kód Název D Průmyslové muzeum, Ostrava (Muzeum techniky, Ostrava) D Továrna D Ústředna + Elektrocentrála (Nová Karolina) D

Ostravský chodník osobností

univerzita Ivana Petříková, Národní divadlo moravskoslezské Jana Praisová, Centrum pro rodinu a sociální péči o.s.

Garant/Instituce PhDr. Pavel Hamza Mgr. Miroslava Sabelová Ing. Václav Palička, MMO – odbor ekonomického rozvoje Mgr. Filip Rohan, Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava, p.o.


37

4.8. Klíčová oblast 3: Lidské zdroje VIZE

V roce 2020 je Ostrava v oblasti kultury z hlediska lidských zdrojů: •

centrem s otevřenými a vnímavými příjemci kulturních aktivit a širokou nabídkou možností jejich dalšího rozvoje;

•

centrem s inspirativními a vlídnými podmínkami pro práci, růst a prezentaci tvůrců;

•

centrem s funkční sítí kvalifikovaných, aktivních a otevřených aktérů.

5

5

Při formulaci vize zaznělo pozitivní hodnocení „Podpora kultury zastupitelstvem města“. Viz SWOT analýza KO.


38


Podpora statutárního města Ostravy Kvalita managementu a personálu jednotlivých kulturních zařízení Žánrová rozmanitost tvůrců Kvalitní tvůrčí potenciál Stabilní klientela Dostatečná nabídka dalšího rozvoje příjemců kulturních aktivit Grantový systém Množství funkčních kulturních institucí

Slabiny (W)

Nízký počet externích subjektů - donátorů Nízké mzdy v oblasti kultury a nižší zájem o práci v ní Velikost množiny stabilní klientely Role kulturního managementu a fundraisingu


39


Geografická poloha Bohatá kulturní tradice Atmosféra místa a hrdost Moravská a slezská nátura Perspektiva města

Hrozby (T)

Ekonomická krize Vzdálenost od Prahy Sociální složení obyvatel Struktura průmyslu Nedostatečná vzdělávací a zaměstnanecká infrastruktura Nedokonalá legislativa6 Image města


6

7

Nekoncepční tvorba a úprava právních předpisů SO 8x


40

PRIORITY P3.1. S využitím podpory statutárního města Ostrava rozvíjet perspektivu lidských zdrojů. P3.2. Žánrovou rozmanitostí tvůrců podpořit atmosféru místa a hrdost a napomáhat rozvoji bohatství kulturních tradic. P3.3. S využitím množství funkčních kulturních institucí rozvíjet bohatství kulturních tradic. P3.4. Vytvořit podmínky pro vznik nového kulturního managementu (projektoví manažeři, produkční, producenti, fundraiseři apod.) a podporovat rozvoj stávajícího..


41

GLOBÁLNÍ A DÍLČÍ CÍLE GC 3.1: Dosáhnout optimálního stavu aktérů z hlediska kvalitativního i kvantitativního DC 3.1.1: Vytipovat, oslovit a získat široké spektrum kvalitních aktérů DC 3.1.2: Zajistit další rozvoj aktérů DC 3.1.3: Vytvořit vhodné podmínky pro činnost a stabilizaci aktérů

GC 3.2: Dosáhnout optimálního počtu příjemců všech oblastí kultury DC 3.2.1: Pozitivně ovlivňovat a získávat široké spektrum příjemců


42

AKČNÍ PLÁN KLÍČOVÉ OBLASTI Globální cíl 3.1: Dosáhnout optimálního stavu aktérů z hlediska kvalitativního i kvantitativního Dílčí cíl 3.1.1: Vytipovat, oslovit a získat široké spektrum kvalitních aktérů Projekty : Kód Název 3.1.1.1 Umělecká sezóna Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě v 2015 3.1.1.2 Umělecké mládí Ostravy a Evropa I.

3.1.1.3 Umělecké mládí Ostravy a Evropa II

3.1.1.4 Internetový Think Tank (líheň nápadů) 3.1.1.5 Stará hudba v nové Ostravě

Garant/Instituce Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Luděk Jičínský Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě

Dílčí cíl 3.1.2: Zajistit další rozvoj aktérů Projekty : Kód Název 3.1.2.1 Hudba sbližuje 3.1.2.2

Vzdělávání pracovníků kulturních domů

3.1.2.3

Gala koncert - Ostrava – město mladé kultury

3.1.2.4

Harfové dny Ostrava 2015

3.1.2.5

Mezinárodní konference na téma Umělecké múzické a výtvarné vzdělávání v Ostravě a Evropa Mladé taneční umění v Národním divadle moravskoslezském

3.1.2.6

3.1.2.7

Producentská kreativní laboratoř

3.1.2.8

Zvyšování adaptability zaměstnanců NDM

Garant/Instituce Igor Vašut, Základní umělecká škola E. Marhuly Mgr. Darina Daňková, Dům kultury Akord, OstravaZábřeh, s.r.o. Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Ada Balová, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Bc. Ivana Petříková, Národní divadlo moravskoslezské, Bc.Ivana Petříková, Národní divadlo moravskoslezské


43

3.1.2.9 Kultura do základních škol 3.1.2.10 Mladí umělci na Slezskoostravském hradě

3.1.2.11 Stará hudba v nové Ostravě

Ing. Szücsová Marta Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě

Dílčí cíl 3.1.3: Vytvořit vhodné podmínky pro činnost a stabilizaci aktérů Projekty : Kód Název 3.1.3.1 Improvizací k dokonalejší komunikaci 3.1.3.2 „Každý měsíc Music Star“ Audiovizuální studio (a) pro amatéry a začínající umělce. 3.1.3.3 Kulturní fórum

3.1.3.4 Tvůrčí dílna pro všechny 3.1.3.5 Mezinárodní konference na téma Umělecké múzické a výtvarné vzdělávání v Ostravě a Evropa 3.1.3.6 Stará hudba v nové Ostravě

Garant/Instituce Mgr. Vladislav Kos, občanské sdružení OSTRUŽINY Bc. Ondřej Vavříček, Astacus Film.com Mgr. Darina Daňková, Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh, s.r.o. Oldřich Pelikán, výtvarník Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě

Globální cíl 3.2: Dosáhnout optimálního počtu příjemců všech oblastí kultury Dílčí cíl 3.2.1: Pozitivně ovlivňovat a získávat široké spektrum příjemců Projekty : Kód Název 3.2.1.1 Mladí umělci na Slezskoostravském hradě

3.2.1.2

Stará hudba v nové Ostravě

3.2.1.3

Ostravané na Egypt, Racibořané na přírodu

3.2.1.4

Den pro rodinu

3.2.1.5

Umělecká sezóna Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě v 2015

3.2.1.6

Umělecké mládí Ostravy a Evropa I.

3.2.1.7

Umělecké mládí Ostravy a Evropa II.

Garant/Instituce Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě RNDr. Jiřina Kábrtová, Ostravské muzeum RNDr. Jiřina Kábrtová, Ostravské muzeum Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková,


44

3.2.1.8

Gala koncert - Ostrava – město mladé kultury

3.2.1.9

Harfové dny Ostrava 2015

3.2.1.10 Mladé taneční umění v Národním divadle moravskoslezském 3.2.1.11 Improvizací k dokonalejší komunikaci 3.2.1.12 „Každý měsíc Music Star“ Audiovizuální studio (a) pro amatéry a začínající umělce. 3.2.1.13 Tvůrčí dílna pro všechny 3.2.1.14 Internetový Think Tank (líheň nápadů)

Nezařazeno: (zařadit spíše do oblasti komunikace) Kód Název Digitalizace archivních divadelních materiálů

Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Ada Balová, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Soňa Javůrková, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Mgr. Vladislav Kos, občanské sdružení OSTRUŽINY Bc. Ondřej Vavříček, Astacus Film.com Oldřich Pelikán, výtvarník Luděk Jičínský

Garant/Instituce Bc. Karolína Pečenková, Národní divadlo moravskoslezské


45

4.9. Klíčová oblast 4: Program VIZE

V roce 2020 je Ostrava v oblasti kultury z hlediska programu: •

pro svou výjimečnou kvalitu, pestrost a různorodost vyhledávána obyvateli města, regionu i zahraničními hosty a kultura se stává nezbytnou součástí jejich každodenních potřeb;

•

vyhledávaným centrem významných a kreativních kulturních osobností a skupin, kde mohou tvořit a prezentovat svá díla a projekty;

•

místem, kde kultura svou vysokou kvalitou a žánrovou pestrostí zviditelňuje město v republice i ve světě;

•

městem, kde je kultura dostupná, ekonomicky zajištěná a využívá kooperativní vícezdrojové financování, které umožňuje její rozvoj;

•

městem objevující a respektující svoji kulturní minulost, kterou tvořivě využívá.


46


Podpora statutárního města Ostravy Tradice Pestrost nabídky Dostatek institucí Existence grantového systému Finanční stabilita Existence kvalitních tvůrčích souborů a jednotlivců Soubory a jednotlivci jsou oceňováni a uznáváni na mezinárodní úrovni Spolupráce kulturních institucí Fungující umělecké školství všech stupňů Možnost prezentace činnosti amatérských umělců a škol Existence renomovaných kulturních aktivit (festivaly) Existence Městského informačního centra

Slabiny (W)

Absence městské galerie, koncertních sálů, atd. Nevyužití průmyslových památek města Málo kultury v ulicích Nedostatečné využití stávajících veřejných prostor Stále stejná skupina návštěvníků kulturních akcí Nedostatek financí na další rozvoj Nepropracovaný systém fundraisingu Nízká úroveň propagace kulturních aktivit a institucí působících na území města Nedostatečné propojení kulturních institucí Problém s propagací ostravské kultury na celostátní úrovni Nízká úroveň doprovodných služeb Stagnace Městského informačního centra Neexistence koncepce kultury Nízká ochota některých příslušníků elit přijmout kulturu jako součást života Ostravy Malá hrdost na místní tvůrce a umělce Nerovnoměrná nabídka pro všechny cílové skupiny Schopnost využívat EU fondy Nízká vnitřní komunikace


47


Fondy EU Poloha Ostravy Evropský region Složení obyvatel – specifický charakter, tolerance Image města - průmysl v kraji Možnost propojení ekonomické sféry s kulturou Existence technických památek – zájem některých majitelů o jejich využití Funkční kulturní zařízení Existence partnerských měst Vytváření kulturních sítí

Hrozby (T)

Špatná legislativa pro fondy EU Ekonomická krize Životní styl – konzum Stav životního prostředí Povědomí o stavu životního prostředí Image města Pražské mediální stereotypy Ohrožení samostatnosti regionálních redakcí médií Dopady ekonomické krize na rozvoj kulturní turistiky Pragocentrismus

CELKOVÁ GENERICKÁ STRATEGIE : SW8

8

SO 5x, SW 7x, OW 3x


48

PRIORITY P4.1. Spoluprací kulturních institucí a pestrou nabídkou programu rozšířit skupinu návštěvníků kulturních akcí s ambicí rozšíření cílových skupin. P4.2. S využitím tradic a stávajících veřejných prostor a za podpory statutárního města Ostravy vyřešit problém absence vhodných platforem pro tvorbu a prezentaci amatérských umělců a škol. P4.3. S podporou statutárního města Ostravy a existujícího grantového systému zajistit dostatek financí na další rozvoj kultury s využitím systému fundraisingu a evropským fondů v souladu se vzniklou koncepcí kultury. P4.4. S ohledem na tradice města a kvalitní tvůrce vyřešit využití průmyslového dědictví města.


49

GLOBÁLNÍ A DÍLČÍ CÍLE GC 4.1: Vytvořit kvalitní a pestrou nabídku kulturních akcí DC 4.1.1: Vytvořit a rozvíjet systém podpůrných programů pro realizaci výjimečných projektů DC 4.1.2: Rozvíjet systém podpůrných programů pro realizaci projektů podporujících každodenní kulturní život

GC 4.2: Rozvíjet stávající obsahy kulturních aktivit DC 4.2.1: Vytvořit a rozvíjet systém podpůrných programů pro výjimečné stávající kulturní aktivity DC 4.2.2: Vytvořit systém monitoringu a podpory stávajících kulturních aktivit


50

AKČNÍ PLÁN KLÍČOVÉ OBLASTI Globální cíl 4.1: Vytvořit kvalitní a pestrou nabídku kulturních akcí Dílčí cíl 4.1.1: Vytvořit a rozvíjet systém podpůrných programů pro realizaci výjimečných projektů Projekty : Kód Název 4.1.1.1 Knihovna soudobé hudební literatury v Ostravě 4.1.1.2 4.1.1.3

Rezidenční pobyty výtvarníků z ČR a zahraničí v Ostravě Stodolní pouliční koktejl

4.1.1.4

Současná hudba a film jako společný jazyk mladých na cestě do srdce Evropy

4.1.1.5

50. let Domu kultury města Ostravy. Je duben, tak slavíme ! Umělecké objekty ve městě

4.1.1.6 4.1.1.7

Informační centrum euroatlantické bezpečnosti (ICEB) 4.1.1.8 Projekt zápisu ostravských průmyslových památek do Seznamu světového dědictví UNESCO (World heritage list-WHL UNESCO) 4.1.1.9 Muzeum městské dopravy (Transport muzeum Ostrava) 4.1.1.10 Cyklus unikátních nadnárodních výstav

4.1.1.11 OSTRAVA!!! NDM 90+

Garant/Instituce Renáta Spisarová, Ostravské centrum nové hudby Jiří Surůvka Mgr. Zlata Holušová, Klub Cesty rytmu, občanské sdružení Mgr. Pavla Kovalová, Základní umělecká škola E. Marhuly, Ostrava – Mariánské Hory Stanislava Golová, Dům kultury města Ostravy, a.s. Sylva Kocurová, ředitelka, Kulturní zařízení Ostrava-Jih Zbyněk Pavlačík, Jagello 2000 PhDr. Pavel Hamza

Ing. Aleš Stejskal, Klub přátel MHD RNDr. Jiřina Kábrtová, Mgr. David Majer, Ostravské muzeum Bc. Ivana Petříková, Národní divadlo moravskoslezské

Dílčí cíl 4.1.2: Rozvíjet systém podpůrných programů pro realizaci projektů podporujících každodenní kulturní život Projekty : Kód Název 4.1.2.1 Slavíme s Akordem aneb 55 let žijeme kulturou 4.1.2.2 Lidový rok 4.1.2.3 Hurá víkend

Garant/Instituce Mgr. Darina Daňková, Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh Sylva Kocurová, ředitelka, Kulturní zařízení Ostrava-Jih Mgr. Darina Daňková, Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh


51

4.1.2.4 Festival ostravských ZUŠ

4.1.2.5 Dětské muzeum 4.1.2.6 Moje Ostrava (putovní interaktivní výstava)

Mgr. Pavla Kovalová, Základní umělecká škola E. Marhuly, Ostrava – Mariánské Hory Jana Praisová, Centrum pro rodinu a sociální péči, o.s. Jana Praisová, Centrum pro rodinu a sociální péči, o.s.

Globální cíl 4.2: Rozvíjet stávající obsahy kulturních aktivit Dílčí cíl 4.2.1: Vytvořit a rozvíjet systém podpůrných programů pro výjimečné stávající kulturní aktivity Projekty : Kód Název 4.2.1.1 Divadelní pouť bez bariér a terapie loutkou 4.2.1.2 4.2.1.3 4.2.1.4

4.2.1.5 4.2.1.6 4.2.1.7 4.2.1.8

4.2.1.9 4.2.1.10 4.2.1.11 4.2.1.12 4.2.1.13 4.2.1.14 4.2.1.15

Mezinárodní festival studentských filmů OstravaPicture 2009-2015 Léto na Jihu aneb Velký kulturní festival Cyklus přednášek, autorských čtení a moderovaných diskusí špičkových českých a zahraničních osobností z oblasti kultury a vzdělávání a cyklus výstav současného výtvarného umění v Klubu Fiducia a Ostravské univerzitě Koncerty Ostravské bandy

Garant/Instituce JUDr. Jarmila Hájková, Divadlo loutek Ostrava Mgr. Jiří Hruška, Educa24 agency, s.r.o. Mgr. Darina Daňková, Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh Bc. Ilona Rozehnalová, o.s. Fiducia

Renáta Spisarová, Ostravské centrum nové hudby Ostravské dny – Institut a festival nové hudby Renáta Spisarová, Ostravské centrum nové hudby Festival Colours of Ostrava Zlata Holušová, Colour production, spol. s.r.o. Klub Templ – vícežánrové multikulturní centrum Lukáš Hradil, DiS., o.s. komunitního setkávání v Ostravě Templ; Mgr. Zlata Holušová, Colours of Ostrava SPECTACULO INTERESSE – mezinárodní JUDr. Jarmila Hájková, Divadlo loutek Ostrava festival loutkového a pouličního divadla Mezinárodní soutěže velkých dechových orchestrů Stanislava Golová, Dům kultury města Ostravy, a.s. FEBIOFEST mezinárodní přehlídka filmů Stanislava Golová, Dům kultury města Ostravy, a.s. Festival dětské tvorby s dílnou ARÉNKA Tomáš Kováč, Ostravská univerzita Folklor bez hranic Ostrava Kateřina Macečková, Lidová konzervatoř, p.o. Ost-ra-var, festival ostravských činoherních Hana Spurná, tajemnice NDM divadel a tajemnice festivalu Ostrava Jazz Night Mgr. Filip Rohan, Centrum


52

4.2.1.16 4.2.1.17 4.2.1.18 4.2.1.19 4.2.1.20

4.2.1.21

4.2.1.22

4.2.1.23

4.2.1.24

kultury a vzdělávání Moravská Ostrava, p.o. Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj Mgr. Jaromír Javůrek, MHF Janáčkův máj, o.p.s. Pocta českým světcům Mgr. Jaromír Javůrek, MHF Janáčkův máj, o.p.s. Česko – korejské dny v Ostravě Stanislava Golová, Dům kultury města Ostravy, a.s. Slavnostní galakoncert Mgr. Jaromír Javůrek, MHF Janáčkův máj, o.p.s. Soutěž a Festival s Mezzo TV (Opera Competition Bc. Ivana Petříková, Národní and Festival with Mezzo Television) – finále divadlo moravskoslezské v Hlavním městě evropské kultury - Ostravě v roce 2015 Festival soudobé taneční tvorby – Tanec Ostrava Ing. Lenka Dřímalová, Taneční sdružení VŠB – TU Ostrava Mezinárodní festival filmů a televizních pořadů Ing. Vladimír Procházka, o technických a průmyslových památkách se ředitel, DK POKLAD, s.r.o. zaměřením na vědeckou spolupráci a cestovní ruch "TECHNÉ OSTRAVA" Hlubší poznání ostravské průmyslové aglomerace Miloš Matěj, Národní s mottem „proč máme být hrdi na své město a co památkový ústav územní bychom chtěli ukázat jeho návštěvníkům“ odborné pracoviště v Ostravě Svatováclavský hudební festival Mgr. Igor Františák, Ph.D., Svatováclavský hudební festival

Dílčí cíl 4.2.2: Vytvořit systém monitoringu a podpory stávajících kulturních aktivit Projekty : Kód Název 4.2.2.1 Ostrava – město festivalů (festivalové město) 4.2.2.2 Internetový Think Tank (líheň nápadů) 4.2.2.3 Dětské muzeum 4.2.2.4 Hlubší poznání ostravské průmyslové aglomerace s mottem „proč máme být hrdi na své město a co bychom chtěli ukázat jeho návštěvníkům“ Projekty do databáze Kód Název D Slavnosti města Ostravy

D

Programové balíčky města Ostravy aneb objevujte Ostravu aktivně, dobrodružně, tradičně i netradičně

Garant/Instituce Mgr. Jaromír Javůrek, MHF Janáčkův máj, o.p.s. Luděk Jičínský Jana Praisová, Centrum pro rodinu a sociální péči, o.s. Miloš Matěj, Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Ostravě

Garant/Instituce Statutární město Ostrava – odbor Kanceláře primátora (je zapotřebí upřesnit garanta akce) Statutární město Ostrava – Odbor ekonomického rozvoje


53

D

Vodárenské muzeum města Ostravy

a Valašské království s.r.o. PhDr. Pavel Hamza, podklady OVAK


54

5. Přílohy 5.1. Složení strategického týmu

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Jméno Doc. PaedDr. Iva Málková, Ph.D. Mgr. Luděk Golat Mgr. Renáta Huserová Mgr. Miroslava Sabelová Marta Pilařová Bc. Ilona Rozehnalová Bc. Radana Zapletalová Mgr. Filip Rohan PhDr. Pavel Hamza Bc. Ivan Krejčí Milan Peša Lukáš Hradil, Dis. Mgr. Jiří Hruška Luděk Jičínský Čestmír Kopecký Mgr. Martin Strakoš Ing. Igor Horváth Bc. Dita Eibenová JUDr. Jarmila Hájková Ing. Václav Palička Ing. Helena Ochmanská Mgr. Pavla Gelnarová Mgr. Bohuslava Dostálová Bc. Naděžda Brožková M.A. Marek Pražák

Instituce Ostravská univerzita v Ostravě Národní divadlo moravskoslezské, p.o Komorní scéna Aréna, p.o. Knihovna města Ostravy, p.o. Česká televize – studio Ostrava o.s. Fiducia Kulturní centrum Poruba, p.o. Centrum kultury a vzdělávání Mor. Ostrava, p.o. člen komise kultury Komorní scéna Aréna, p.o. člen komise kultury Colours of Ostrava Vzdělávací agentura Educa24 Knihkupectví Artforum EHMK Národní památkový ústav Český rozhlas Ostrava manažer projektu EHMK Divadlo loutek Ostrava, p.o. odbor ekonomického rozvoje MMO odbor ekonomického rozvoje MMO odbor ekonomického rozvoje MMO odbor kultury MMO odbor kultury MMO


55

5.2. Složení pracovních skupin Pracovní skupina pro klíčovou oblast 1. Komunikace Vedoucím pracovní skupiny: Mgr. Luděk Golat

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jméno a příjmení Mgr. Luděk Golat PhDr. Pavel Hamza M.A. Marek Pražák Bc. Ilona Rozehnalová Milan Peša Mgr. Filip Rohan

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Bc. Ivan Krejčí Mgr. Jiří Hruška Mgr. Miroslava Sabelová Ing. Igor Horváth Bc. Ivana Petříková Mgr. Pavla Bittnerová Ing. Helena Ochmanská Doc. PaedDr. Iva Málková, Ph.D.

Instituce Národní divadlo moravskoslezské, p.o člen komise kultury o.s. Fiducia člen komise kultury Centrum kultury a vzdělávání Mor. Ostrava, p.o. Komorní scéna Aréna, p.o. Vzdělávací agentura Educa24 Knihovna města Ostravy, p.o. Český rozhlas Ostrava Národní divadlo moravskoslezské, p.o. kancelář primátora odbor ekonomického rozvoje Ostravská univerzita v Ostravě

Pracovní skupina pro klíčovou oblast 2. Infrastruktura Vedoucím pracovní skupiny: Mgr. Martin Strakoš

1. 2. 3. 4. 5.

Jméno a příjmení Mgr. Martin Strakoš Mgr. Luděk Golat Marta Pilařová Bc. Radana Zapletalová Mgr. Filip Rohan

6. 7. 8. 9. 10. 11.

Mgr. Miroslava Sabelová JUDr. Jarmila Hájková Ing. Sylva Kocurová RNDr. Jiřina Kábrtová Mgr. Pavla Gelnarová zástupce MMO

Instituce Národní památkový ústav Národní divadlo moravskoslezské, p.o Česká televize – studio Ostrava Kulturní centrum Poruba, p.o. Centrum kultury a vzdělávání Mor. Ostrava, p.o. Knihovna města Ostravy, p.o. Divadlo loutek Ostrava, p.o. Kulturní zařízení Ostrava-Jih, p.o. Ostravské muzeum, p.o. odbor ekonomického rozvoje Útvar hlavního architekta


56

Pracovní skupina pro klíčovou oblast 3. Lidské zdroje Vedoucím pracovní skupiny: Bc. Radana Zapletalová

1. 2. 3. 4. 5.

Jméno a příjmení Bc. Radana Zapletalová Mgr. Renáta Huserová Luděk Jičínský Mgr. Pavla Kovalová Mgr. Darina Daňková

6. 7. 8. 9.

PaedDr. Ivona Klímová Ing. Tomáš Petřík RNDr. Jiřina Kábrtová Mgr. Soňa Javůrková

10. Ing. Marta Szücsová 11. Bc. Ivana Petříková 12. Ing. Marie Obroučková

Instituce Kulturní centrum Poruba, p.o. Komorní scéna Aréna, p.o. Knihkupectví Artforum ZUŠ E. Marhuly, p.o. Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh, s.r.o. členka zastupitelstva města člen zastupitelstva města Ostravské muzeum, p.o. Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, p.o. odbor školství MMO Národní divadlo moravskoslezské, p.o. odbor ekonomického rozvoje

Pracovní skupina pro klíčovou oblast 4. Program Vedoucím pracovní skupiny: Bc. Ivan Krejčí

1. 2. 3. 4. 5.

Jméno a příjmení Bc. Ivan Krejčí Mgr. Luděk Golat Mgr. Jiří Hruška Marta Pilařová Mgr. Darina Daňková

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Mgr. Zlata Holušová Lukáš Hradil, Dis. Mgr. Renáta Huserová JUDr. Jarmila Hájková PhDr. Pavel Hamza Luděk Jičínský Mgr. Pavla Kovalová Ing. Sylva Kocurová Stanislava Golová Mgr. Jaromír Javůrek

16. Jan Číhal 17. Jana Krajčová

Instituce Komorní scéna Aréna, p.o. Národní divadlo moravskoslezské, p.o Vzdělávací agentura Educa24 Česká televize – studio Ostrava Dům kultury Akord Ostrava – Zábřeh, s.r.o. Colours of Ostrava Colours of Ostrava Komorní scéna Aréna, p.o. Divadlo loutek Ostrava, p.o. člen komise kultury Knihkupectví Artforum ZUŠ E. Marhuly, p.o. Kulturní zařízení Ostrava-Jih, p.o. Dům kultury města Ostravy, a.s. Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, o.p.s. Bíle divadlo odbor ekonomického rozvoje


57

5.3. Výsledky brainstormingů STRATEGICKÝ TÝM MISE Zlepšení, směr, změna, kultivace, udržitelný rozvoj, oživení, prosperita, koordinace, ujasnění, spolupráce, záruka, logika, možnosti, tvořivost, nápady, alternativa, pojmenování, definování, potřeba, sjednocení, priority, nutnost, podmínka, bez které ne, vyčíslení, návratnost, důležitost, nastartování, efektivita, uchopitelnost, náprava, soběstačnost, plodnost, prachy, lidi, prostředí rozvoje, styl života, konkurenční výhoda, superměsto, rozvoj osobnosti, kulturní instituce, černá díra, metropole, identifikace, mládež, odliv mladých lidí, stabilní obyvatelstvo, prestiž, vzdělanost, prostředí, nové možnosti, prostředí pro realizaci rekreace, turismus, volný čas, PR města, estetizace, ekologie, obraz města, duševní zdraví, velký třesk, město, kde chtějí žít všichni, dětský domov, tábor, možnosti, nirvána, místo pro přistání mimozemšťanů, ráj na zemi, publicita, dostupnost, rovné příležitosti, rozmanitosti, konečně vize, výjimečnost, každodenní součást života, úcta k životu, tradice, prachy nejsou všechno.

STRATEGICKÉ CÍLE -

schválení koncepce kultury Zastupitelstvem města identifikace zastupitelů a Magistrátu s koncepcí kultury investice do infrastruktury identifikace vedoucích pracovníků v oblasti kultury s koncepcí kultury mobilizace vedoucích pracovníků v oblasti kultury identifikace obyvatel s koncepcí rozvíjení a kultivace pracovníků v oblasti kultury komunikace na národní a nadnárodní úrovni vytvoření atraktivního prostředí pro příchod osobností definovat optimální standardy kulturní nabídky šance pro začínající umělce podporovat současné umění ve městě definování veřejného prostoru kvalitní územní plán vytvoření systému spolupráce kulturních institucí vložení kulturní koncepce do všech oblastí systém veřejné debaty aktivace obyvatel spojení průmyslu, obce, politiky v oblasti kultury vytvářit novou koncepci reklamy a propagace

Pracovní vymezení pojmu kultura -

hudba kulturní instituce v městě Ostravě


58

-

školy turistické atrakce památky divadlo film ekonomika kultury, rozpočet města Ostravy a obvodů v kapitole kultura umění společenský život akce (events)


59

KLÍČOVÁ SKUPINA 1. KOMUNIKACE PRACOVNÍ VYMEZENÍ OBLASTI - STRUKTURA: •

• •

SUBJEKTY město vedení kraje vedení města, Zastupitelstvo města představitelé organizací řízených městem obvody a jejich organizace školy, univerzita ostatní kulturní organizace média agentury, reklamní agentury skupiny obyvatel sponzoři, donátoři umělci umělecká platforma návštěvníci – domácí, regionální, neregionální, zahraniční infrastruktura policie doprava vlastníci památek památková péče odborná veřejnost sportovní subjekty partnerské subjekty, města ostravský informační systém opinion leadeři rodiče, rodina vrcholové orgány státní správy Evropská unie dobrovolníci komunikační jádra OBSAHY CÍLE


60

SKUPINY SUBJEKTŮ •

MĚSTO (M) Odbory Komise Rada Zastupitelé Městské obvody Městské organizace Organizace městských obvodů Informační systém SPOTŘEBITELÉ Skupiny obyvatel Rodina Studenti Návštěvníci AKTÉŘI Kulturní organizace Školy a vzdělávací instituce Média Agentury Umělci Vlastníci objektů Kulturní občanské instituce (spolky, sdružení) Sponzoři, donátoři Odborná veřejnost Památková péče Opinion leadeři Subjekty cestovního ruchu Partnerské subjekty VEŘEJNÁ A STÁTNÍ SPRÁVA Vláda Parlament Prezident Vedení kraje EU Památková péče UNESCO a jiné Partnerská města Partnerské subjekty

•

•

•

VIZE: Pružná, otevřená, informující, zábavná, komunikující, pravidelná, srozumitelná, kvalitní, zavedená, mnohostranná, fungující, interaktivní, bohatá, osobitá, mezinárodní, využívající všech moderních prostředků, strukturovaná, multikomunikativní, vícezdrojová, aby byla, komunikativní, živoucí, pestrá, širokospektrální, netradiční, adresná, ke každému občanovi, obsažná, inspirativní, multimediální, provokující


61

veřejnou debatu, aktuální, výstižná, současná, on-line, dostupná, dobře sponzorovaná, zaplacená, levná, účinná, efektní, efektivní, provokativní, profesionální, dostupná, přehledná, řízená, udávající tempo, vyživující svým nekonečným potenciálem, kreativní, multiplanetární, flexibilní, laskavá, pozitivní, nekončící, láskavá, silná, srozumitelná, překvapující, ostravská, nezaměnitelná, kolektivní, absolutně individuální, kolektivní, záviděníhodná, léčící ducha i tělo, nerozdrobená, integrovaná, košatá, šokující, kruciální, krucinální, morbidní, sexy, apelová, mezinárodní, barevná, geologická, harmonická, úderná, ideologická, multikulturní, multietnická, velmi barevná, sladká, vibrující, šťavnatá, sprostá, neotravná, ostravská, kostiškrábající, syrová, surová, kultura !!!, rytmická, rytmizovaná, vonící, hektická, neutuchající, ezoterická, zpěvná, vzlínající, potentní, stala se cílem.

PROJEKTY Kulturní webové stránky se zpětnou vazbou, kulturní měsíčník, festival festivalů, galerie současného umění, zapojení MIC, alternativní prostor pro alternativní žánry, koncertní síň, společné informační plochy, zmapování současné situace včetně výstupů, zmapování současné situace umělců a jejich aktivit, analýza poptávky veřejnosti a diváků, více odborníků do odborných komisí, zasíťování vzdělávacích institucí, informační propojení, ostravská mobilní poskytovatelská síť, virtuální rozcestník, ostravské kulturní GSM, zapojení odborníků do dalších strategií, zapojení vysokých škol do kulturních projektů, napojení na vědeckou knihovnu.


62

KLÍČOVÁ SKUPINA 2. INFRASTRUKTURA PRACOVNÍ VYMEZENÍ OBLASTI: Zázemí, technická podpora, institucionální podpora, budovy, místa, vybavenost, přístup k budovám, rozvoj, dostupnost, provázanost, finanční zajištění, památky, historie, služby, majetkoprávní vztahy, investice, legislativní prostředí, lidské zdroje, architektura, urbanismus, krajina, lidé, tradice, inovace, technické a průmyslové památky, doprava, podpora shora, investice a investoři, ubytovací kapacity, restaurace, parkování, babysitting, animositting, gerontositting, pohřebnictví, technické vybavení, veřejná prostranství, stavební firmy, gastroservis.

STRUKTURA OBLASTI • • • •

TECHNICKÉ ZÁZEMÍ URBÁNNOST EKONOMIE PAMÁTKY

VIZE Dostatečná, vyvážená, rozmanitá, skleněná, provázaná, finančně zajištěná, efektivní, funkční, moderní, zajímavá, sexy, dostupná, přitažlivá, mezinárodní, využívaná, inspirující, absolutní, vyhledávaná, rekonstruovaná, záviděníhodná, udržovaná, strukturovaná, autentická, pružně reagující, rozvíjející, dominantní, kladně přijímaná, na úrovni doby, světová, provokující, šokující, kompatibilní s potřebami, s promyšleným spektrem funkcí, multifunkční, podporovaná, snadno dostupná, smysluplná, známá, s příjemným prostředím, přijímaná, renomovaná, energeticky úsporná, ekologická, energeticky nenáročná, vícezdrojová, inovativní, opečovávaná, vyhledávaná, kooperující, ukázková, nadčasová. PROJEKTY Dostavba Domu umění, nová Městská galerie, koncertní síň, nový uzemní plán, továrna pro mladé umělce, rekonstrukce a modernizace prostor muzea, dostavba a přístavba Divadla loutek, dětská hřiště, veřejné kluziště, sochařský park, sochy ve městě, prostory pro umění, městská zeleň, zahrady, pěší zóny, sociologický průzkum potřeb, divadelní inkubátor, konverze průmyslových památek (galerie, muzeum, …), rekonstrukce stávající infrastruktury, městská kavárna, spolkové záležitosti, pasportizace stávající infrastruktury, cyklostezky, rekreační zóny, přírodní rezervace, industriální park, průmyslové muzeum, parkoviště, turistické značení, pamětní desky, památníky, pomníky a jejich údržba, údržba sakrálních staveb, ubytovací kapacity, dětské muzeum, interaktivní, kluby pro teenageři, prostory pro sprejery, umění ulice, instalace, mozaiky, nábřeží Ostravice, život s řekou, letní kina, amfiteátr, ochrana proti vandalismu, regenerace a humanizace sídlišť, odpočinkové zóny, řešení parterů, parky, živé haldy, zelená architektura, vodní plochy ve městě, alternativní využití energií, lázně z třetihorního moře, geopark.


63

KLÍČOVÁ SKUPINA 3. LIDSKÉ ZDROJE PRACOVNÍ VYMEZENÍ OBLASTI: Lidé, vzdělávání, školství, podmínky pro uplatnění, historie, nadšení, erudovaní umělci, organizátoři, příjemci, finance, materiální podmínky, podpora shora, prezentace ven, média, prostory, infrastruktura, obsahy, oslovení, získání (recruitment), získání, namotivování, vytvoření podmínek, zaplatit, zabezpečit další rozvoj ZÍSKÁVÁNÍ

ROZVOJ

UMĚLCI ORGANIZÁTOŘI A DALŠÍ AKTÉŘI PŘÍJEMCI

VIZE: Kultury chtiví diváci, návrat venku studujících domů, lidé zde chtějí studovat, funguje skvělý organizační štáb, dostatek peněz, je kde kulturu dělat, kvalitní umělci všech žánrů, i nad rámec Ostravy, nové formy, osvícení radní, kvalitní infrastruktura, kultura součástí potřeb obyvatel Ostravy, kulturní povědomí, široká nabídka, fungující umělecké školství na všech stupních, fungující i ostatní školy, bohatá mezinárodní spolupráce, spolupráce v rámci Ostravy i republiky, Ostrava se stala Evropským městem kultury 2015, promyšlená propagace, propagace, za kterou není třeba utrácet, propagace jako základ prezentace, osvícení pedagogové, osvícení zastupitelé, setkávání, komunikace, možnost vysvětlovat kroky organizací zastupitelstvu i konzumentům, vysoká úroveň uměleckých a kulturních aktivit, otevřenost, nezávislost na grantech, dobře fungující grantový systém, vícezdrojové financování, donátoři, mecenáši se hrnou, srovnatelní s mecenáši v zahraničí, kvalitní obsazení všech pozic prostředí i umění, dobře placení umělci, podpora rozšíření uměleckého školství, vysoká zaměstnanost, spokojenost se životem ve městě, obyvatelé rádi dávají peníze na kulturu. Klíčová slova pro formulaci globálních cílů Stabilita, rozvoj, kvalifikace, motivace, edukace, spektrum, prezentace.

PROJEKTY Kulturní fórum, vzdělávání zaměstnanců různého typu, školské kulturní centrum, Den pro rodinu, mezinárodní jazzový festival, filmová představení pro děti a školy, zapojení vysokoškoláků (jako publika i aktérů), mezinárodní festival kresleného filmu (scifi a fantasy), kulturní akce (poprvé) zdarma, zvýšit množství různých workshopů, nabídka pro nezaměstnané, mezinárodní sympozia prostorových forem, každé dítě má svůj hudební nástroj, otevřené ateliéry pro veřejnost, nahrávací studio pro teenagery a možnost jejich prezentace.


64

KLÍČOVÁ SKUPINA 4. PROGRAM PRACOVNÍ VYMEZENÍ OBLASTI Činnost kulturních organizací řízených městem a těch, které nespadají pod město, plán akcí, vzdělávací aktivity, spolupráce, struktura programu, vrcholy programu – rozdělení, časová linie programu, zaměření na spektrum příjemců, cílové skupiny, tradice místa, historické souvislosti, rozdělení programu, dovoz programu, zdroje financování, festivaly, pojmenovávání smyslu, selekce, určení priorit programu, seznámení s programem, územní dopad, propagace, prezentace, systémové předpoklady, profesionální program, prostor pro neprofesionální, žánrové rozdělení, vazba na významná výročí, vazba na významné osobnosti regionu a partnerských měst, současné progresivní umění, soutěžní cykly, tvůrčí dílny, kultura v ulicích, přilákání a udržení mladých tvůrců, vytipování prioritních příjemců, pro všechny cílové skupiny a pro některé ještě více, zázemí, transparentnost idejí, nová tvorba a její uplatnění, menšiny, alternativy, vymezení – kultura a živá tvorba.

STRUKTURA • • • •

CÍLOVÉ SKUPINY TVŮRCI OBSAHY EKONOMIKA

VIZE: Zajímavé, atraktivní, pestré, nákladné, kvalitní, přitahující návštěvníky místní, mimoregionální, regionální i zahraniční, nápadité, provokativní, novátorské excelentní, aktivní, tvůrčí, strukturované, ekonomicky zajištěné, mizerné, veselé, podporované politiky, nepodporované politiky, žánrově bohaté, žánry prostupující, inovativní, vyhledávané, plně navštěvované, vyprodané, ostravsky originální, konfliktní, ambiciózní, provokativní, reflektované médii, respektující ostatní kulturní tvůrce, šokující, dlouhodobé, krátkodobé, navštěvované, dlouho zapamatovatelné, dostatečný počet, inspirující, multikulturní, multietnické, koordinované, mezinárodní, menšinové, finančně dostupné, kvalitní, elitní, konkurence schopné, překvapivé, bohaté, pestré, s výraznou účastí nové tvorby, ovlivňující celou společnost, v adekvátním prostředí, objevující nové prostory, využívající stávající kulturní infrastrukturu, přitahující mladé, zapojující co nejmladší, kreativní, inspirativní, zapojující veřejnost, provokující veřejnou debatu, edukativní, podporující cestovní ruch, zábavné, zviditelňující město, s výraznou propagací, větší informovanost, vzdělávající, klubové, integrující, s vazbou na životní prostředí, s vazbou na rozvoj image města, terapeutické, dostupné, rozvíjející zdravý životní styl, pokrývající celé město, respektující lidový rok, mající donátory, komunitě zaměřené, pravidelné, jednotlivé, podporované médii, s dostatkem repríz, s kvalitními doprovodnými službami, s technickým zázemím, komplexní, přesahující, integrující ostravskou veřejnost, vytvářející kulturní nivó v Ostravě, vytvářející tradice, obsahy v rámci volnočasových aktivit, s integrovaným systémem propagace, vytvářející nové kontexty, hledající nový životní styl, vytvářející nový životní styl, pro různé


65

zájmové skupiny, kultura jako přirozená součást každodenního života, vyvážené do zahraničí, podporující občanské a demokratické principy, sexy, apelativní, s aktivním zapojením návštěvníků, svojí úrovní srovnatelné s jinými městy a překonávající ji, vyhledávané a nepostradatelné pro široké okolí, permanentní kultura, zásadní potřeba, pilíř životního stylu, generující osobnosti, kultovní, zvyšující rating města, podporující, amatérské umělce, kvalitní archivace, propojení akcí a souborů, rozvíjející tvořivost obyvatel města a regionu ve všech oblastech, propojující město, venkov, integrující, propojující generace a národy mezi sebou, bitva myšlenek, přeshraniční, meditativní, skandální, hrdé, populárně vědecké, duchovní, metafyzické, relaxační, populární, reflektující tradice, místa a osobnosti, groteskní, oceněné až v budoucnosti, multimediální, ambiciózní, nejlepší, využívající genia loci a ducha místa, zaplňující prázdné, církevní, rouhavé, buřičské, bořičské, revoltující, pornografické, agresivní, konfrontační, recesistické, razovité, hravé, ekonomicky zajištěné, depresivní .

PROJEKTY: Technické a průmyslové muzeum, věda v ulicích, mezinárodní festival pouličního divadla, tvůrčí pobyty pro výtvarníky, Colours of Ostrava, festival čajové kultury, filmový festival, muzeum evropské bezpečnosti, město svou píseň zpívá, jazzový festival, mezinárodní divadelní festival s tvůrčími dílnami, pouliční výstavy, mezinárodní sborový festival, festival nového cirkusu, muzeum totalitních systémů, výchovně vzdělávací projekt – Komenský (vyzpívaná nemoc), festival nové hudby, stávající festivaly, folklór bez hranic, flamengo festival, každodenní soutěž (festival) ostravských ZŠ, podpora soutěže amatérských skupin, terapie loutkou, podpora regionální literatury, podpora vzniku nového kulturního periodika, kulturní webové stránky, program moravské galerie, MIC, podpora volnočasových aktivit mládeže, hudba mezi obrazy, doprovodný program muzeí a galerií, sprejeři mezi obrazy, workshopy a diskusní fóra, muzeum veřejné dopravy, světová soutěž sprejerů za beton krásnější, za beton s lidskou tváří, současný tanec, zápis průmyslových památek do UNESCO, muzeum ostravského vodárenství.


66

Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy

Recommend Documents