Bankovnictví A - 1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva SOS Dětské vesničky ČR, člen KDI
Bankovnictví A - 1 Obsah: 1. Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989, 2. Banka jako podnikatelský subjekt
Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989 Po roce 1989 došlo k naplnění jiţ dříve předpokládaného oddělení obchodní činnosti bank od její emisní činnosti. K 1. lednu 1990 se ze SBČS odčlenilo pět peněţních ústavů: - Komerční banka, - Investiční banka, - Všeobecná úvěrová banka, - Investičná a rozvojová banka, - a zbytek Státní banky československé.
Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989 Rychle začaly vznikat nové banky pod dozorem SBČS, některé se transformovaly na státní akciové společnosti (např. ČS, SSP…). Činnosti zahájily nové bankovní domy se speciálními úkoly (např. ČEB nebo Konsolidační banka). Bankovní soustava čítala cca v polovině devadesátých let 20. stolení více neţ 50 bankovních domů. Řada z nich ale také brzy skončila (např. Banka Skala, Bohemia Bank, Pragobanka, Ekoagrobanka, později Agrobanka…..Union Banka…).
Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989 Po rozdělení ČSFR na ČR a SR došlo také k rozdělení SBČS na Českou národní banku a Národnou banku Slovenska. Koncem devadesátých let byl zahájen proces privatizace bankovního sektoru a tím se dostaly všechny banky na území ČR do rukou zahraničního kapitálu. Dnes je „českou“ bankou v podstatě Banka Fio a bylo zahájeno řízení o licenci PPF banky.
Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989 Bankovní soustava - v uţším slova smyslu, - v širším slova smyslu V kaţdém případě se jedná o systém bank a dalších finančních institucí jim podobných (např. spořitelní a úvěrní druţstva) působící na určitém teritoriu, které jsou vzájemně propojeny danými mechanismy a vztahy.
Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989 Bankovní soustava je tvořena tzv. „subsystém“: • centrální bankou, • souhrnem banka a jim podobných institucí, • vztahy mezi centrální bankou a ostatními bankami, • vztahy mezi ostatními bankami, • vztahy bank na nebankovní okolí.
Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989 Universální bankovní systém – je tvořen bankami s universální licencí Oddělený bankovní systém – přísné oddělení komerčního a investičního bankovnicitví (např. USA), Smíšený bankovní systém – oddělení komerčního a investičního bankovnictví s moţností „nepřímého“ podnikání v druhé oblasti (např. přes dceřinnou společnost).
Bankovní soustava jako pojem, vznik a vývoj bankovní soustavy po r. 1989 Jednostupňový bankovní systém vs. dvoustupňový Regulovaný vs. neregulovaný bankovní systém, Soukromý vs. státní vs. kombinovaný…..
Náboţenský bankovní systém (např. islámské bankovnictví).
Struktura bankovní soustavy ČR Centrální banka (emisní banka – někdy také „banka bank“….) - její úkoly jsou zejména národohospodářské (viz. další přednášky, např. cílování inflace…) Banky komerční, Banky specializované (investiční, stavební spořitelny, hypotéční banky…)
Struktura bankovní soustavy ČR Pět typů finančních konglomerátů: 1. společnosti v něm obsaţené vlastní významné podíly v ostatních společnostech dané skupiny, 2. v čele stojí licencovaná holdingová společnost, která je nadřazena ostatním, 3. v čele je nelicencovaná holdingová společnost, nadřazena ostatním, 4. společnosti jsou vysoce integrovány, 5. jiné uspořádání za splnění podmínky konglomerátu.
Struktura bankovní soustavy ČR Bankovni skupina – tvořena „matkou“ a dcerami stejného nebo podobného zaměření, doma či v regionech…. Finanční konglomerát – jedná se o skupinu společností pod společnou kontrolou, jejíţ činnosti spočívají v poskytování sluţeb v alespoň dvou finančních sektorech (např. bankovnictví a pojišťovnictví….).
Banka jako podnikatelský subjekt Banku lze charakterizovat jako subjekt finančního zprostředkování, jehoţ hlavní činnost je zajistit pohyb peněţních prostředků mezi jednotlivými subjekty, které jsou tohoto zprostředkování účastny. Právní vymezení banky je dáno výčtem jejich činností.
Banka jako podnikatelský subjekt Banka vykonává zejména následující činnosti: • přijímá vklady, • poskytuje úvěry, • provádí operace platebního styku, • investuje do CP na vlastní účet, • finanční pronájem (leasing), • vydává a spravuje platební prostředky, • poskytuje záruky, • otevírá akreditivy a obstarává inkasa,
Banka jako podnikatelský subjekt Banka vykonává zejména následující činnosti: • poskytuje investiční sluţby stanovené v licenci, • finanční makléřství, • můţe být depozitářem, • směnárenskou činnost, • obchodování na vlastní účet, • poskytování bankovních informací atd.
Banka jako podnikatelský subjekt Banka je akciovou společností s minimálním kapitálem 500 mil. Kč, který nesmí klesnout pod tuto hranici. Banka se zapisuje do OR jako kaţdá jiná právnická osoba. Vytváří orgány – valná hromada, představenstvo, dozorčí rada. Organizační struktura – centrála, pobočky.
Banka jako podnikatelský subjekt Na základě jednotné evropské licence můţe banka podnikat se svolením ČNB na území hostitelského studu v rámci zemí EU (bude věnována samostatná přednáška). Základní rozdělení bank je z pohledu šíře nabízených produktů na banky universální a banky specializované.
Banka jako podnikatelský subjekt Universální banky jsou takové, které na základě obecné bankovní licence nabízejí a poskytují veškerou škálu bankovních sluţeb, které umoţňuje obecně platný právní předpis (viz činnosti uvedené výše). Specializované banky jsou takové, které nabízejí jen určitou část produktů nebo dokonce jen několik z nich, jeţ mají uvedeny v licenci. Jedná se o stavební spořitelny, hypotéční banky, druţstevní banky a dále v ČR o Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a Českou exportní banku.
Banka jako podnikatelský subjekt Další rozdělení bank podle různých kritérií: • vlastnických vztahů – soukromé, státní a smíšené, • rozsahu bankovní licence (viz. výše), • převaţujícího předmětu činnosti – zemědělské, průmyslové, investiční, rozvojové apod. • výše kapitálu nebo obratu – malé, velké, střední, • povaha bankovních operací – maloobchodní, velkoobchodní, smíšené, • typu klientely – korporátní, retailové, SME, • vnitřní organizace – centralizované, decentralizované, • komunikace s klientem – tradiční, elektronické (internetové), • vlastník – tuzemské (domácí), zahraniční, • teritorium – regionální, celostátní, přeshraniční, kontinentální nebo světové, • právní forma – akciová společnost, druţstvo, státní peněţní ústav.
Banka jako podnikatelský subjekt Ţádost o licenci: Předkládá se na formuláři stanovené ČNB. V souladu s obecně platnými právními předpisy ţadatel musí splňovat následující podmínky: • průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba, • splacení základního kapitálu v plné výši, tj. nejméně ve výši 500 mil.Kč,
Banka jako podnikatelský subjekt • důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky, • důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných na výkonné řídící funkce, s nimiţ je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami – tzv. vedoucí zaměstnanec banky, • technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky , • obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podloţený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
Banka jako podnikatelský subjekt • průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou, • úzké propojení v rámci skupiny nebrání výkonu bankovního dohledu, • ve státě, na jehoţ území má skupina úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu, • Sídlo budoucí banky musí být na území České republiky. Česká národní banka je oprávněna vyţádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky.
Banka jako podnikatelský subjekt Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodrţela postup stanovený právem Evropské unie.
Banka jako podnikatelský subjekt Česká národní banka můţe v pobočkách zahraničních bank, které mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehoţ členem je zahraniční banka, provést kontrolu na místě, je-li o to poţádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky můţe po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky nebo ve finanční instituci.
Banka jako podnikatelský subjekt Banky se sídlem na území členského státu mohou vykonávat na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky jednotné evropské licence. Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůţe banka nebo finanční instituce, která nepoţívá výhody jednotné licence.
Banka jako podnikatelský subjekt Banky nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti: a) přijímání vkladů od veřejnosti, b) poskytování úvěrů, c) finanční pronájem (finanční leasing), d) poskytování platebních sluţeb a vydávání elektronických peněz, e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliţe se nejedná o poskytování platebních sluţeb,
Banka jako podnikatelský subjekt f) poskytování záruk, g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta 1. s nástroji peněţního trhu, 2. s peněţními prostředky v cizích měnách, 3. futures, opcemi a nástroji, jejichţ hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu , 4. s investičními cennými papíry, h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících sluţeb,
Banka jako podnikatelský subjekt i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách (oblast fůzí a akvizicí) j) peněţní makléřství, k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství, l) uloţení a správu cenných papírů, m) poskytování bankovních informací, n) úschovu cenností, o) poskytování investičních sluţeb a činností.
Banka jako podnikatelský subjekt Banka, která hodlá zaloţit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace: a) na území kterého členského státu hodlá zaloţit pobočku, b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností, c) organizační strukturu pobočky, d) adresu v hostitelském státě, na které bude moţno získat dokumenty, e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
Banka jako podnikatelský subjekt Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky nebo finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců od obdrţení informací tyto informace spolu s údaji o výši kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o její kapitálové přiměřenosti, podrobnostmi o pojištění vkladů hostitelskému orgánu dohledu, o čemţ informuje i banku. Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdrţení informace připraví na dohled nad bankou nebo finanční institucí.
Banka jako podnikatelský subjekt Je-li to nutné, sdělí jí ustanovení svých právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu. Po obdrţení informací nebo po marném uplynutí 2 měsíců můţe banka nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.
Banka jako podnikatelský subjekt Dohled nad pobočkou banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Dohled nad likviditou pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým evropskou centrální bankou. Tato opatření nesmějí být diskriminační.
Banka jako podnikatelský subjekt Pokud orgán dohledu hostitelského stádu zjistí neplnění stanovených povinností, upozorní na tuto skutečnost pobočku banky v hostitelské zemi. Neučiní-li banka potřebná opatření, poţádá příslušný orgán hostitelského státu orgán dohledu domovského státu, který neprodleně přijme potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich příslušný orgán hostitelského státu. V případě odnětí licence informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
Banka jako podnikatelský subjekt Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu. Licence zaniká dnem, a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí povolení licence, b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací, c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence, d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace.
Banka jako podnikatelský subjekt Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněţ dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky, a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.
Banka jako podnikatelský subjekt Organizace banky Statutární orgán banky musí být nejméně tříčlenný a musí být sloţen z vedoucích zaměstnanců banky. Statutárním orgánem je představenstvo. Člen statutárního orgánu banky a zaměstnanec banky nesmí být současně statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo členem dozorčího orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem. Jsou tam ale výjimky (např. v případě osob v rámci finančního konglomerátu, který je součástí konsolidovaného celku).
Banka jako podnikatelský subjekt Členové statutárního orgánu banky, kteří porušili své povinnosti z titulu člena statutárního orgánu banky vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, ţe v důsledku porušení povinnosti těmito členy statutárního orgánu banka není schopna plnit své splatné závazky. Kontrolním orgánem je dozorčí rada (nejméně tříčlenná). Nejvyšším orgánem je pak valná hromada banky.
Banka jako podnikatelský subjekt Velký důraz je kladen na vytvoření řídicího a kontrolního systému banku. Musí obsahovat: • předpoklady řádné správy a řízení banky, • systém řízení rizik, • systém vnitřní kontroly
Banka je povinna ve stanovách upravit také a) strukturu a organizaci banky; b) pravomoc a odpovědnost vedoucích zaměstnanců; c) pravomoc a odpovědnost dalších zaměstnanců ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů; • d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
Banka jako podnikatelský subjekt Banky a pobočky zahraničních bank se zapisují do obchodního rejstříku a jsou povinny uloţit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku. Provozní poţadavky: Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a sluţeb a o své účasti v platebních systémech.
Banka jako podnikatelský subjekt Banka nebo pobočka zahraniční banky je povinna na ţádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její ţádosti o úvěr. Banka a pobočka zahraniční banky poskytne písemné vysvětlení úvěrového hodnocení, jestliţe o to osoba, jíţ se úvěrové hodnocení týká, poţádá. Banka a pobočka zahraniční banky má vůči ţadateli nárok na náhradu přiměřených nákladů spojených s poskytnutím vysvětlení úvěrového hodnocení.
Banka jako podnikatelský subjekt Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup pro vyřizování stíţností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehoţ území působí, informovat ve svých provozních prostorách. Informační povinnosti banky. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepoţívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, uveřejňuje základní údaje o sobě, o sloţení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehoţ je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
Banka jako podnikatelský subjekt Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se povaţují: a) členové statutárního orgánu a vedoucí zaměstnanci banky; b) členové dozorčí rady banky; c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob; d) osoby blízké členům statutárního orgánu, dozorčí rady, vedoucím zaměstnancům banky a osobám ovládajícím banku; e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených výše kvalifikovanou účast; f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná; g) členové bankovní rady České národní banky; h) osoby, které banka ovládá.
Banka jako podnikatelský subjekt Banka můţe vydávat akcie, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované. Kromě akcií, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.
Banka jako podnikatelský subjekt Bankovní účetnictví a výroční zpráva musí projít externím auditem. Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdrţení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora. Banka si můţe zvolit auditora jen ze seznamu auditorů, které uveřejňuje ČNB. Ověření skutečností nesmí v bance vykonávat auditor, který má k bance zvláštní. Totéţ platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
Banka jako podnikatelský subjekt Banka zajistí, aby auditor provedl a) ověření účetní závěrky banky, b) ověření řídícího a kontrolního systému banky, přičemţ banka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají, c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; banka předloţí tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance, d) ověření povinně uveřejňovaných údajů.
Banka jako podnikatelský subjekt Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou a konsolidovanou výroční zprávu, má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichţ součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněţ předloţí výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.