Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
Téma: Vybraná díla ze světové literatury
Autor: PaedDr. Soňa Cupáková Název: Samuel Beckett – Čekání na Godota Datum: 16. 9. 2013 Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura
Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Samuel Beckett – Čekání na Godota 1. Samuel Beckett Samuel Beckett se narodil r. 1906 v Dublinu. Již na základní škole se začal věnovat francouzštině a ve studiu pokračoval na střední škole a následně i na univerzitě. Během svého pobytu ve Francii navázal přátelství s Jamesem Joycem, které pokračovalo až do smrti Joyce v r.1941. Do Francie se také později i přestěhoval. Do literatury vstupuje ve 30. letech. Píše eseje, vydává romány, nejprve v angličtině, později ve francouzštině. Čekání na Godota a Šťastné dny patří mezi divadelní hry, z románové tvorby je to např. Malone umírá. Dnes nejznámější práce Čekání na Godota však nebyla během jeho života nikdy uveřejněna a byla vydána až po jeho smrti v r. 1989. Roku 1969 bylo Beckettovo dílo oceněno Nobelovou cenou za literaturu. Vyznač nesprávné tvrzení. 2. Nobelova cena za literaturu Nobelova cena za literaturu je jednou z 5 cen, které jsou udělovány Švédskou akademií již od r. 1901. V 60. letech ji získal např. J. Steinbeck, J.P.Sartre nebo S.Beckett. Kterému z našich spisovatelů byla v r. 1984 Nobelova cena za literaturu udělena? ………………………………………………………………………………………………….......... 3. Absurdní drama (z lat. absurdum = nesmyslný, nejapný) – termín, jímž bývá od padesátých let 20.století označována dramatická forma, která porušuje ustálené požadavky kladené na divadelní hru a vytváří vlastní, odlišné pojetí dramatické struktury. Základní námět a.d. tvoří pocit metafyzické úzkosti, pramenící z absurdnosti lidského postavení v měšťácké společnosti v okamžiku, kdy si člověk uvědomuje své odtržení od jistot, které až dosud tvořily jeho hierarchii hodnot. A.d. staví svou novou poetiku víc na radikální proměně dramatické struktury než na tématu, chybí tu zpravidla souvislý děj, často i zápletka, takřka je pomíjena charakteristika postav a motivace jejich jednání, nenajdeme zde jasně rozvedené téma a tím méně jeho → rozuzlení v závěru hry. A.d. směřuje k devalvaci jazyka….[1] Vlastními slovy vysvětli základní rysy absurdního dramatu. ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… 4. Představitelé absurdního dramatu S.Beckett není jediným představitelem absurdního dramatu 20. století. Doplň jména dalších autorů, popřípadě i názvy jejich her. ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… 5. Čekání na Godota V divadelní hře vystupují dvě rozdílné dvojice postav, Vladimír a Estragon a Doplň jména dalších aktérů hry. ………………………………………………………………………………………………………… Jaká je základní tematika hry Čekání na Godota? …………………………………………………………………………………………………………
6. Charakteristika postav Úryvek č. 1 Estragon (laskavě) Chtěl jsi mi něco říct? Vladimír neodpovídá. Estragon postoupí o krok. Nechtěls mi něco říct? Ticho. Estragon postoupí o krok. Dando… Vladimír(aniž se otočí) Nemám, co bych ti řekl. Estragon (krok k Vladimírovi) Ty se zlobíš? (Pauza. Krok.) Promiň.(Pauza. Krok. Dotkne se Vladimíra na rameni) No tak, Dando.(Pauza) Podej mi ruku. Obejmi mě. [2] Pozzo (se širokým gestem) Nemluvme už o tom.(Škubne provazem) Vstávej! Lucky se nepohne. Pokaždé, když upadne, usne.(Škubne provazem) Vstávej, zdechlino! Lucky se lomozně zvedá a sbírá náklad. Pozzo škubne provazem. Zpátky! Lucky zacouvá. Stát! Lucky se zastaví. Čelem vzad………………….. Na! (podává Luckymu bič) Lucky přistoupí, a protože nemá volné ruce, skloní se a vezme bič do zubů. Ustoupí zpátky. [3] Ve hře vystupují dvě odlišné dvojice, pokus se po přečtení úryvků o jejich bližší charakteristiku. ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… Úryvek č. 2 Pozzo (břitce) Kdo je to Godot? Estragon Godot? Pozzo Pokládali jste mně za Godota. Vladimír Ach ne, pane, to v žádném případě. Pozzo Kdo je to? Vladimír Jeden ……….náš známý. Estragon Známý, vždyť ho sotva známe. Vladimír To ano…to ne…moc dobře ho neznáme… nanejvýš.. Estragon Co se mě týče, ani bych ho nepoznal. Pozzo Myslel jste, že jsem to já. Estragon Totiž…. To šero…únava….slabost ..to čekání..fakt je, že mě napřed napadlo….[4] Pokus se po přečtení hry charakterizovat postavu tajemného Godota. ……………………………………………………………………………………………………….. Úryvek č.3 První dějství Venkovská cesta, strom. Večer. Estragon sedí na kameni a zouvá si botu. Heká, pomáhá si oběma rukama. Vyčerpán ustane, těžce oddychuje, začne znovu. Táž hra.Vstoupí Vladimír. [5]
Druhé dějství Nazítří. Táž doba, stejné místo. Poblíž rampy Estragonovy boty, podpatky u sebe, špičky od sebe. Luckyho klobouk na témže místě. Na stromě několik listů…..[6] Jaké informace nám podává autor ve svých scénických poznámkách? …………………………………………………………………………………………………...........
Úryvek č. 4 Vladimír O čem jsem to mluvil? Mohli bychom začít u toho. Estragon Kdy? Vladimír Úplně na začátku. Estragon Na začátku čeho? Vladimír Na začátku večera. Říkal jsem…říkal jsem něco… Estragon To po mně chceš moc. Vladimír Počkej …objali jsme se…políbili…byli jsme rádi…co budeme dělat, teď když jsme rádi…čekat…no tak…už to skoro mám…čekat…teď když jsme rádi…čekat…počkej…aha! Strom! Estragon Strom? Vladimír Koukni se na něj. Estragon (dívá se na strom) A co? Vladimír Ještě včera byl celej černej, a úplně holej, jak kostlivec.A dnes celej bují. Estragon Bují? Vladimír Za jedinou noc. Estragon Asi je jaro. [7] Na úryvku vysvětli - devalvace jazyka. ………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………
Použitá literatura [1] VLAŠÍN, Štěpán a kol. Slovník literární teorie. 2.vydání. Praha: Československý spisovatel, 1984. s. 10. ISBN 22-141-84. [2] BECKETT, Samuel. Čekání na Godota. 1.vydání. Praha: Odeon, 1986. s.39. [3] BECKETT, Samuel. Čekání na Godota. 1.vydání. Praha: Odeon, 1986. s.48. [4] BECKETT, Samuel. Čekání na Godota. 1.vydání. Praha: Odeon, 1986. s.47. [5] BECKETT, Samuel. Čekání na Godota. 1.vydání. Praha: Odeon, 1986. s.2. [6] BECKETT, Samuel. Čekání na Godota. 1.vydání. Praha: Odeon, 1986. s.93. [7] BECKETT, Samuel. Čekání na Godota. 1.vydání. Praha: Odeon, 1986. s.103.
Řešení Úkol č. 1 Dnes nejznámější práce Čekání na Godota však nebyla během jeho života nikdy uveřejněna a byla vydána až po jeho smrti v r. 1989. Úkol č. 2 Jaroslav Seifert Úkol č. 4 E.Ionescu (Plešatá zpěvačka, Židle, Nosorožec) E.Albee (Kdo se bojí Virginie Wolfové) V.Havel (Audience, Vernisáž, Zahradní slavnost) Úkol č. 5 Pozzo a Lucky Základní tematikou hry Čekání na Godota je odcizení člověka, pocit tragičnosti, bezvýchodnosti, osamocenosti……… Postavu Godota nelze jednoznačně charakterizovat. Pro dvojici tuláků představuje někoho tajemného, kdo ukončí jejich tulácký život, má tedy smysl na něho čekat. Úkol č. 6 Úryvek č. 1 Vladimír a Estragon tvoří dvojici tuláků, klaunů, kteří jsou svobodní, nenacházíme u nich vztah podřízenosti a nadřazenosti. Můžeme je považovat za přátele, mají podobný osud…… Pozzo a Lucky jsou k sobě přivázáni provazem a smyčkou. V prvním jednání se jedná o nesvobodným vztah pána a otroka, v druhém jde Pozzo tam, kam ho táhne Lucky. Jejich vztah je ale mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá. Úryvek č.2 Ze scénických poznámek nelze zjistit místo ani dobu děje. Cesta = symbol možnosti. Poznámky na úvod prvního i druhého jednání jsou podobné, opět stejné místo, stejná doba, čekání. Postavy se dostávají do časového kruhu, z kterého není úniku. Úryvek č.3 Postavu Godota nelze jednoznačně charakterizovat. Pro dvojici tuláků představuje někoho tajemného, kdo ukončí jejich tulácký život, má tedy smysl na něho čekat. Úryvek č.4 Devalvace jazyka – jazyk nemá sdělovací funkci, banální dialogy – tlachání, opakování slov – vyjádření nemohoucnosti, bezútěšnosti, snaha zaplnit čas.
