Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
Téma:
Vybraná díla z české literatury
Autor:
Dana Mikulková
Název:
Jaroslav Seifert: Poštovní holub
Datum:
5.12.2013
Cílová skupina:
žák gymnázia
Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura
Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Jaroslav Seifert: Poštovní holub 1. Kdy vyšla sbírka Poštovní holub? Která období tvorby má autor za sebou? 2. Ukázka: Píseň „ Bílým šátkem mává, kdo se loučí, každého dne se něco končí, něco překrásného se končí. ….......................................... Setři si slzy a usměj se uplakanýma očima, každého dne se něco počíná, něco překrásného se počíná.“[1] a) V této básni se objevuje jedno z důležitých témat Seifertovy sbírky. Které téma to je? Která další témata prolínají celou sbírkou? b) Jaké je rýmové schéma v těchto strofách? 3. Které město měl básník velmi rád? Objevuje se ve sbírce? 4. Další motiv, typický pro básníka, je motiv domova. V které básni se tento motiv objevuje? Cituj úryvek. 5. Jaké básnické prostředky jsou ve sbírce užity? Verš, rým, metrum... 6. Jaroslav Seifert je nositelem jedné prestižní mezinárodní ceny. Která cena to je a kdy ji dostal? 7. Seifert je představitelem silné básnické generace, jejíž příslušníci se narodili mezi lety 1900 – 1910. přiřaď k sobě díla a jejich autory: a) Jiří Wolker
( nar. 1900)
I. Jaro sbohem
b) Vítězslav Nezval ( 1900)
II. Znamení moci
c) František Hrubín (1910)
III. Terezka Planetová
d) František Halas
(1901)
IV. Šokovaná růže
e) Jaroslav Seifert
(1901)
V. Romance pro křídlovku
f) Oldřich Mikulášek (1910)
VI. Naše paní Božena Němcová
g) Jan Zahradníček
(1905)
VII. Absolutní hrobař
h) Vladimír Holan
(1905)
VIII. Host do domu
Použitá literatura: [1] SEIFERT, Jaroslav. Ještě jednou jaro, Praha: Československý spisovatel 1961, Klub přátel poezie, str.61
Řešení: 1. Poštovní holub je pátá sbírka básní . Vyšla v roce 1929 v Praze v edici Plejáda. Touto sbírkou začíná období Seifertovy tzv. čisté lyriky, období, které následuje po etapě proletářské poezie a poetismu. Sbírka obsahuje 23 básní, z nichž některé patří k autorovým nejznámějším / Píseň/. 2. a) Hned první báseň s názvem Píseň předznamenává tón této sbírky. Celou knihou se nese vanutí času, pocit pomíjejícnosti všeho, a tudíž také relativnosti všech vjemů. Tento uplývající čas je vnímán tu s nevolí, tu nostalgicky. „… Každého dne se něco končí,/ něco překrásného se končí. … Přesto báseň končí optimisticky „ …každého dne se něco počíná,/ něco překrásného se počíná. …“ Ovšem Svatební píseň tak optimisticky nekončí, převáží hlodající zub času, hlodající zub všednosti. „ …Jak je to hezké,/ když se někdo vdává./ ……Kytice zvadla/ a opadává, / jak je to smutné,/ když se někdo vdává./. Samotné názvy básní napovídají, jak fenomén času a vnímání konečnosti Seiferta fascinovaly - Víno a čas, Nakonec, Za mrtvou, Na věky, Den, noc, čas. Láska je u Seiferta je jedno ze základních témat, toto téma prostupuje celým dílem. V básni Víno dobrodružství slyšíme výše zmíněné dozvuky počátečních sbírek, autorův zájem o společenské dění je ovšem spjat s motivem lásky. „ …Stín světadílu na mne pad, …je lépe jenom lásku milovat /než poznat lásku a nemít lásky. …“ Lyrik miluje více onu hru, okouzlení, rozechvění než konkrétní objekt. Láska v tomto pojetí není jednoduchá úchvatná vášeň. Nelítostný čas ničí i milostný cit, je to „smrt v krásné masce“, ale přece jen je to „sladké povětří, jež obklopuje zemi.“ b) Rýmové schéma je ABBB a CDDD, přičemž rým očima – počíná je spíše asonancí než pravým rýmem. Prostřední strofa, kterou necituji, má schéma EFEF, čili stejné schéma má první a třetí strofa a zdůrazněny jsou zejména opakované výrazy končí-končí, počíná-počíná. Báseň má gradaci k optimistickému vyznění. 3. Poprvé se ve sbírce objevuje majestát Prahy, kterou S. miloval, ale v souvislosti s časem jí autor nedává moc šancí. „….Poslouchejte fanfáry ticha,/ po kobercích vetchých jak stoleté rubáše/ ubíráme se k neviditelné budoucnosti // a Jeho Veličenstvo prach/ usedá zlehka na opuštěný trůn.“ (Báseň Praha). 4. „Moci se navrátit “, „ přivolat si nazpátek ty dávné dny,“ protože „ od té
doby nemiloval sladčeji“. Poprvé tu zaznívá další nový motiv – kouzlo domova, ticho, štěstí láskyplného soužití, doma nacházíme kotvu v rozpoutaném běhu času: „ ...S nadějí i bez naděje/ věčně se vracíme domů..../. 5. Básnická sbírka spadá do období končícího poetismu a začátku autorovy tzv.čisté lyriky a této etapě odpovídá i styl verše. V některých básních se objevuje nerýmovaný verš o nestejném počtu slabik Nakonec , Víno a čas, Mokrý obraz , v některých je už seifertovský typický melodický rýmovaný verš s pravidelným počtem slabik. Metrum bývá trochejské nebo daktylotrochejské, u volného verše je rozložení přízvuků nepravidelné. Mnoho básní má rýmové schéma ABCB / Svatební píseň, Balada /, ABAB /Víno dobrodružství/, ABAD / Za mrtvou/, zajímavé schéma má báseň Mezi řádky – AABAB CCDD EEFEF GHGH IIJJK LL – střídají se pětiveršové a čtyřveršové strofy s různým řazením rýmů. Verše jsou psány s interpunkcí, rozevlátý poetismus je již překonán. 6. Nobelova cena za literaturu z roku 1984. 7. a) – VIII., b) – VII., c) – V., d) – VI., e) – I., f) – IV., g) – II., h) – III.
