FUNDRAISING A MARKETING VE VYBRANÝCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍCH DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY

FUNDRAISING A MARKETING VE VYBRANÝCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍCH DIPLOMOVÁ PRÁCE

VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: DOC. ING. JAROSLAV JÁNSKÝ, CSC. VYPRACOVALA: BC. MIROSLAVA PROCHÁZKOVÁ BRNO 2007

1

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav podnikové ekonomiky

Provozně ekonomická fakulta 2006/2007

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Řešitelka: Studijní program: Obor: Název tématu:

Bc. Miroslava Procházková Hospodářská politika a správa Veřejná správa

Fundraising a marketing ve vybraných neziskových organizacích

Zásady pro vypracování: 1. Cílem práce je deskripce a analýza marketingu a fundraisingu ve vybraných neziskových organizacích. Analýza a porovnání marketingu a fundraisingu bude provedena ve dvou vybraných občanských sdruženích. 2. Úvod, literární rešerše, cíl a metodika řešení úkolu, výsledky práce a závěr. Rozsah práce:

50

Seznam odborné literatury: REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru : základy ekonomiky, teorie a řízení. 1. vyd. Praha: 1. Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. HANNAGAN, T. J. Marketing pro neziskový sektor. 1. vyd. Praha: Management Press, 1996. 205 s. 2. ISBN 80-85943-07-7. DRUCKER, P. F. Řízení neziskových organizací : Praxe a principy. 1. vyd. Praha: Management Press, 3. 1994. 184 s. ISBN 80-85603-38-1. Datum zadání diplomové práce:

říjen 2006

Termín odevzdání diplomové práce:

květen 2007

2

Abstract This work deals with a question of non-profit organizations, concerning particulary fundraising and marketing matters in two civil associations. Part of a literature search focuses on the non-profit sector uprise in Czech Republic, general characteristics of civil associations and fundraising and marketing theory in non-profit sector. The work itself is aimed at converting theoretical knowledge to practice, or comparison and analysis of two selected associations "Piafa" and Barvínek from the fundraising and marketing point of view. Abstrakt Diplomová práce je věnována problematice neziskových organizací, konkrétně marketingu a fundraisingu ve dvou občanských sdružení. Část literární rešerše se soustředí na historii vzniku neziskového sektoru v České republice, základní charakteristiku občanských sdružení a teorii marketingu a fundraisingu v neziskovém sektoru. Vlastní práce se zaměřuje na převedení teoretické části do praxe, tzn. komparace vybraných sdružení – Sdružení „Piafa“ a Barvínek – z hlediska využívání marketingu a fundraisingu a jejich analýza.

3

Děkuji vedoucímu práce doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc., za profesně vysoce odbornou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.

4

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně za použití uvedených pramenů a literatury.

Ve Vyškově dne 17.5. 2007 …………………

5

OBSAH 1. Úvod ........................................................................................................................... 8 2. Literární rešerše........................................................................................................ 9 2.1. Nezisková organizace – občanské sdružení ......................................................... 9 2.1.1. Historie neziskových aktivit v ČR ............................................................ 9 2.1.2. Nezisková sektor v demokratické společnosti ........................................ 10 2.1.3. Charakteristika neziskové organizace..................................................... 11 2.1.4. Občanské sdružení .................................................................................. 12 2.1.5. Poslání a užitky....................................................................................... 14 2.2. Teorie marketingu.............................................................................................. 14 2.2.1. Marketingový postup .............................................................................. 15 2.2.2. Určení vazby mezi marketingem a strategickým plánem organizace..... 15 2.2.3. Stanovení marketingového cíle............................................................... 16 2.2.4. Marketingový audit................................................................................. 17 2.2.5. Formulace marketingového plánu .......................................................... 17 2.2.6. Vytvoření plánu marketingové komunikace........................................... 18 2.2.7. Zhodnocení dosažených výsledků i postupu, který byl použit ............... 19 2.3. Teorie fundraisingu............................................................................................ 19 2.3.1. Role fundraisingu v neziskových organizacích ...................................... 20 2.3.2. Zdroje financování .................................................................................. 20 2.3.3. Základní metody fundraisingu ................................................................ 22 2.3.4. Fundraiser – dobrovolník nebo profesionál ............................................ 23 2.3.5. Motivace dárce........................................................................................ 25 2.3.6. Potencionální dárci ................................................................................ 26 2.3.7. Konkurence ve fundraisingu ................................................................... 29 3. Cíle a metodika práce ............................................................................................. 30 3.1. Cíl práce ............................................................................................................ 30 3.2. Metodika ............................................................................................................ 30 4. Vlastní práce............................................................................................................ 32 4.1. Základní charakteristika vybraných neziskových organizací ............................ 32 4.1.1. Sdružení „Piafa“ ..................................................................................... 32 4.1.2. Barvínek.................................................................................................. 35 4.2. Marketing........................................................................................................... 42 4.2.1. Sdružení „Piafa“ ..................................................................................... 43 4.2.2. Barvínek.................................................................................................. 48 4.3. Fundraising........................................................................................................ 52 4.3.1. Sdružení „Piafa“ ..................................................................................... 52 4.3.2. Barvínek.................................................................................................. 56 4.4. Komparace vybraných neziskových organizací ................................................. 59 4.4.1. Základní charakteristika.......................................................................... 61 4.4.2. Marketing................................................................................................ 62 4.4.3. Fundraising ............................................................................................. 64 5. Závěr ........................................................................................................................ 67 6. Literatura ................................................................................................................ 69

6

7. Seznam tabulek, grafů a obrázků.......................................................................... 70 7.1. Seznam tabulek .................................................................................................. 70 7.2. Seznam grafů...................................................................................................... 70 7.3. Seznam obrázků ................................................................................................. 71 8. Příloha...................................................................................................................... 72 8.1. Seznam příloh .................................................................................................... 72 Příloha 1: Typologie neziskových organizací..................................................... 72 Příloha 2: Znaky poslání ..................................................................................... 74 Příloha 3: SWOT analýza – Barvínek................................................................. 75 Příloha 4: Pokladní doklad – Sdružení „Piafa“................................................... 76

7

1. ÚVOD V dnešním uspěchaném světě, kdy se lidé honí za penězi, slávou, mocí a nebo jen se snaží uživit. V tom světě plném peněz a zisku, existuje ostrůvek na němž jsou lidé, kteří mají starost i o jiné věci – jak pomoci postiženým lidem, jak zorganizovat volný čas dětí, jak pomoci týraným zvířatům, jak zachránit historické tradice … Tento ostrůvek je tu již od nepaměti (od 13. století vznikaly první nadace). Vznikl na základě potřeb občanů a jmenuje se nestátní neziskový sektor. Národní hospodářství se z hlediska principu financování dělí na ziskový neboli tržní a neziskový čili netržní sektor. Neziskový sektor se dále dělí na veřejný a soukromý. Neziskové organizace bezesporu posilují pocity solidarity a komunity ve společnosti. Pomáhají lidem budovat „sociální kapitál“, povzbuzují procesy vzájemné spolupráce a tvorby důvěry, od kterých závisí fungování trhu i demokracie. Každý druhý občan této země v uplynulých dvou letech opakovaně přispěl na humanitární účely. To znamená, že tento ostrůvek neustále roste a sílí – protože lidé si uvědomují sílu toho, že mohou někomu pomoci – a stává se z něj ostrov. Nestátní neziskové organizace jsou důležitým protipólem státních organizací v každém rozvinutém demokratickém státu. Tyto organizace zde jsou, aby zlepšovaly kvalitu života lidí i zvířat a zaplnili místo na „neziskovém trhu“, které není schopen stát zabezpečit. Proto doufám, že stále větší solidarita občanů povede k zvětšení ostrovu na světadíl. Tato práce je zaměřena na zkoumání dvou občanských sdružení – Sdružení „Piafa“ a Barvínek – která jsou založena za různým účelem a mým úkolem je jejich komparace ze strany marketingu a fundraisingu. Svou prací bych chtěla přispět k tomu, aby tyto neziskové organizace měly účinnější fundraising a mohly tak získat více peněžních prostředků a přispět k efektivnějšímu marketingu a tím k dosažení vytyčených cílů. Dále bych byla ráda, kdyby tato studie přispěla i ostatním neziskovým organizacím k rozšíření svých schopností v oblasti marketingu a fundraisingu. V neposlední řadě by mohla práce sloužit ke studijním účelům pro laiky, které by tato problematika neziskového sektoru zajímala.

8

2. LITERÁRNÍ REŠERŠE Tato část práce je zaměřená na přiblížení neziskového sektoru a občanského sdružení v České republice a objasnění pojmů marketing a fundraising v souvislosti s neziskovými organizacemi.

2.1. NEZISKOVÁ ORGANIZACE – OBČANSKÉ SDRUŽENÍ 2.1.1. HISTORIE NEZISKOVÝCH AKTIVIT V ČR Filantropie má u nás své kořeny v křesťanské filozofii. Je to charitativní činnost, která vycházela z křesťanského učení o lásce k bližnímu a zaměřovala se zejména na péči o chudé, sirotky, staré lidi a zdravotně postižené. Již od 13. století vznikaly nadace, které byly zaměřeny zejména na podporu církví a duchovního vzdělávání. S husitskou revolucí přišlo i první významné oslabení postavení katolické církve na poli filantropie. Posílil se vliv městského stavu a dobročinným aktivitám se významně začaly věnovat řemeslnické cechy. K obnovení dominantní pozice katolické církve došlo po roce 1620 za podpory Habsburků formou tzv. rekatolizace. Pod vlivem myšlenek renesance a humanismu však stát postupně svou moc nad církví upevnil tak, že ji začal ze sociální péče a vzdělávání vytlačovat. V období osvícenství, za vlády Josefa II., byla sociální péče centralizována v rukou státu. Mnoho klášterů bylo zrušeno, jejich vlastnictví zkonfiskováno a předáno do rukou světské charity a nadací založených pro humanitární účely. Nad nadacemi byl stanoven státní dohled zemské vlády. K významnému rozvoji spolkové činnosti došlo v období Národního obrození (r. 1830). Vlastenecké snahy o kulturní a politickou emancipaci s sebou přinesly i nárůst společností, nadací a spolků, které podporovaly rozvoj národní kultury, umění, vědy a vzdělávání. Většina těchto aktivit probíhala odděleně po české a německé linii. Se založením Československé republiky v roce 1918 se spolkové aktivity dále rozvíjely na základě národnostního principu (spolky české, židovské, polské, aj.), ale i dle zahraničního vzoru (USA – YMCA, YWCA). Neziskový sektor prožíval „zlatý věk“. Slibný vývoj v oblasti neziskového sektoru byl však přerušen německou okupací v r. 1938, která vyústila v II. světovou válkou. Okupační režim mnohé nestátní neziskové

9

organizace zrušil, ostatní byly reorganizovány na přísně centralizované instituce sloužící státní moci. Po válce společně s obnovováním demokracie začalo i obnovování neziskového sektoru. Obnovilo se přes 10 000 spolků, některé z těch nejvýznamnějších (např. Sokol) se však dostaly pod silný vliv politických stran. Po roce 1948 byl znovu nastolen totalitní politický systém, který sdružování občanů omezil na centrálně řízené masové organizace. Majetek spolků a církevních organizací byl zkonfiskován a jednotlivé organizace byly sloučeny do jednotných „dobrovolných organizací“ Národní fronty. Služby poskytované nestátními neziskovými organizacemi (NNO) v oblastech školství, zdraví a sociální péče byly zcela nahrazeny státem. Tvrdé omezování občanského života se dařilo komunistické straně udržet do počátku 60. let, kdy nastalo období politického uvolňování, které pokračovalo do období Pražského jara v roce 1968. V tomto období se významně zvýšil zájem občanů o veřejné záležitosti – byla obnovena aktivita několika významných NNO (Junák, Sokol), uspořádány sbírkové akce (Konto SOS) a vznikaly nové politické organizace (KAN, Klub 231), které reagovaly na změnu společenské situace. Toto krátké období aktivní občanské iniciativy bylo násilně přerušeno vpádem vojsk Varšavské smlouvy a následným obdobím „normalizace“. Ojedinělé projevy občanské aktivity (hnutí Charty 77) byly vystaveny tvrdé represi a nebylo jim umožněno získat širší podporu. Situace se začala měnit až v osmdesátých letech, společenské změny vyvrcholily revolucí v roce 1989.1 2.1.2. NEZISKOVÁ SEKTOR V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI Jedním z podstatných rysů polistopadového vývoje České republiky bylo formování rozličných občanských aktivit, které jsou jedním z pilířů standardní demokratické společnosti. V těchto aktivitách nacházejí příslušníci „občanské společnosti“ možnost svobodně se sdružovat, vytvářet organizace a jejich prostřednictvím se podílet na řešení jednotlivých osobních, skupinových či společenských problémů. Nejčastějšími typy takto institucializovaných organizací u nás jsou nadace a nadační fondy, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti. Zejména tyto organizace vytvářejí neziskový sektor. Ve společnosti působí hlavně v sociální, zdravotní, humanitární a kulturní oblasti a často doplňují či nahrazují státní péči. 1

http://www.tretipatro.cz/index.php?cmd=page&id=26

10

V naší společnosti vedle sebe existují tři sektory: 1. Státní – podniky a organizace náležející státu, které jsou státem spravované a financované ze státního rozpočtu. Vedle státních podniků (ziskových), existují i státní neziskové organizace, tzv. rozpočtové a příspěvkové (např. školy, kulturní střediska). 2. Soukromý, ziskový – soukromé podniky, patřící jedincům či akciovým společnostem, které jsou zaměřené na výdělek. 3. Nestátní, neziskový – organizace vznikají na základě potřeb občanů. Jejich zaměstnanci jsou placeni, ale velkou část práce zastávají dobrovolníci bez nároku na finanční odměnu. Pokud organizace získají příjmy z vlastní činnosti, použijí je pro financování svého poslání. Neziskové organizace jsou protiváhou státního a soukromého sektoru a měly by doplňovat nabídku státních a soukromých služeb.2 2.1.3. CHARAKTERISTIKA NEZISKOVÉ ORGANIZACE Nestátní neziskové organizace jsou charakterizovány nejméně těmito pěti kritérii: 1. Organizované – určitým stupněm institucionalizované. Fungují na základě jasně formulované zakládací smlouvy nebo zřizovací listiny, mají svou organizační strukturu, náplň činnosti, apod. 2. Soukromé – institucionálně oddělené od vlády. Tento rys by však neměl být mylně vykládán jako oddělení těchto organizací od veřejných financí, protože ty stále tvoří významnou složku jejich rozpočtů. Nicméně je potřeba rozlišovat organizace, jejichž zřizovatelem je obec nebo kraj, což jsou organizační složky a příspěvkové organizace. 3. Nerozdělují zisk – respektují neziskové přerozdělování finančních prostředků. Eventuální zisk se nedělí mezi vlastníky organizace, ale vrací se zpět do aktivit organizace naplňující její misi. Také český právní řád zohledňuje tuto podmínku v definici organizací založených za jiným účelem, než je podnikání. 4. Samosprávné – mají stanoveny vnitřní řídící a kontrolní mechanismy. 5. Dobrovolné – vychází se z předpokladu, že využívají nějakého dobrovolného elementu ve své činnosti, především dobrovolné práce pro organizaci.3

2

Rektořík, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. 3 http://www.vitaova.cz/transparentnost/clanek.asp?ID=207

11

Každá země má však svou vlastní právní úpravu a pojetí neziskového sektoru, které vychází z odlišných historických a kulturních podmínek. NNO své aktivity směrují do všech oblastí lidské činnosti – zdravotnictví, sociální věci, životní prostředí, menšiny, školství, vzdělávání, kultura, umění a do mnoha dalších. Dle platné české legislativy nabývají NO těchto institucionálních forem – zájmová sdružení právnických osob (PO), nejsou-li zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení vč. odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské PO, obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.4 2.1.4. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ Práce je zaměřena na zkoumání dvou vybraných občanských sdružení, proto je zde podrobnější charakteristika této formy neziskových organizací. V naší společnosti existují tři sektory, jak už bylo řečeno výše. Občanská sdružení jsou součástí 3. sektoru, tzn. nestatní neziskové organizace. Podle typologie patří občanské sdružení do „Typu I. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné“ (podrobně rozepsaná typologie je v Příloze 1).5 Základní legislativa je zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Občanské sdružení musí být zaregistrované u Ministerstva vnitra ČR. Občané mají právo se svobodně sdružovat. K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu. Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů – v politických stranách a politických hnutích, k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církvích a náboženských společnostech. Občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace (např. tělovýchovné jednoty, zahrádkáři, rybářské spolky, chovatelé vč. včelařů, spolky žen, Český červený kříž, myslivecká sdružení a Český myslivecký svaz, Obec architektů, Obec moravskoslezských spisovatelů, Asociace muzeí a galerií, Amatérské kulturní spolky, Rada státních galerií) a sdružovat se v nich.

4 5

Zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, § 18 odst. 8. Jánský, J. Ekonomika a řízení neziskových organizací (přednášky). MZLU Brno, 2006.

12

Členy sdružení mohou být fyzické i právnické osoby. Sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích, ani k účasti na jejich činnosti. Nejsou dovolena sdružení jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení. Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let a k návrhu připojí stanovy, v nichž musí být uveden: název sdružení, sídlo, cíl jeho činnosti, orgány sdružení, atp. Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České republiky. Sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením nebo pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. Zánik sdružení oznámí ministerstvo Českému statistickému úřadu do 7 dnů ode dne, kdy se o něm dozvědělo.6 V České republice je 131 296 neziskových organizací, z toho je v Jihomoravském kraji 13 162 těchto organizací.7 Občanských sdružení je v rámci JMK 5 673 a v okrese Vyškov (z něhož zkoumaná sdružení pochází) tato část činní 354 sdružení.8

Graf 1: Neziskové organizace podle krajů v ČR (k 31. 12. 2005)

Počet neziskových organizací

20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

H l. m

.P ra ha

0

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z ČSÚ. Ekonomické subjekty podle institucionálních sektorů podle krajů k 31. 12. 2005. 6

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, §1-3, §6, §12. ČSÚ. Ekonomické subjekty podle institucionálních sektorů podle krajů k 31. 12. 2005. 8 ČSÚ. Ekonomické subjekty podle okresů k 31. 12. 2005. 7

13

2.1.5. POSLÁNÍ A UŽITKY Jednotlivá občanská sdružení budou charakterizována podle poslání a užitků, proto je zde zařazen krátký výklad těchto pojmů. Poslání má konkrétní charakter ve vztahu k důvodům, proč byla nezisková organizace založena. Na rozdíl od ziskových organizací, které jsou zakládány za účelem podnikání, vyjadřuje poslání modifikaci činností, které realizují neziskové organizace (NO) a jejich zaměření ve vztahu k dosažení předpokládaných užitků. Poslání má být výstižné a formulované tak, aby odlišovalo neziskovou organizaci od jiných podobně zaměřených NO, takové poslání je základním vodítkem pro rozhodování o dlouhodobých cílech a strategii organizace. Znaky poslání jsou obsaženy v Příloze 2. Užitek v ziskovém sektoru je realizován díky poptávce spotřebitele po statku, v neziskovém sektoru tyto principy neplatí a užitek je přiznáván veřejnou volbou (hlavně u statků, které reprezentují veřejnou prospěšnost poslání), příp. volbou, která je iniciována a charakterizována vzájemnou prospěšností (cena zde nemá tu důležitost, jako v ziskovém sektoru), užitkem u neziskové organizace je míra uspokojení potřeby uživatele statku měřená prostřednictvím výkonu a kvality statku (př. základní školy – počet žáků, nemocnice – počet pacientů).9

2.2. TEORIE MARKETINGU V soukromé ziskové sféře je potřeba marketingu vyvolána nerovnocenným postavením výroby a prodeje. Počáteční prodej hlavním zákazníkům lze realizovat celkem snadno, ale rozšiřování prodeje mezi méně přístupné zákazníky může být v souvislosti se stále stoupající konkurencí obtížné. Zde může pomoci marketing tím, že soustředí své úsilí na hlavní zákazníky a bude hledat vhodné způsoby, jak získat méně přístupné skupiny zákazníků. V tomto smyslu je marketing stěžejní metodou v procesu výroby a distribuce. Přesně definuje organizaci z pohledu zákazníků a rozvíjí různé nápady a postupy utvářející její činnost.

9

Jánský, J. Ekonomika a řízení neziskových organizací (přednášky). MZLU Brno, 2006.

14

Peter Drucker definoval marketing „jako podnik viděný z hlediska jeho konečného výsledku, tj. z hlediska zákazníků“, zatímco Philip Kotler jej definuje jako „lidskou činnost zaměřenou na uspokojování potřeb a přání zákazníků prostřednictvím směnných postupů“. Společným prvkem těchto definic je uspokojování potřeb zákazníků. I když se toto hledisko nejčastěji používá v souvislosti s průmyslovými a obchodními podniky, může se plně aplikovat na jakoukoliv organizaci schopnou identifikovat své zákazníky. Pro neziskové organizace je třeba definici marketingu ukončit slovy „uspokojování požadavků zákazníka“, protože tyto organizace nejsou motivovány ziskem. Takové organizace se spíše zabývají poskytováním veřejným služeb a zodpovídají za efektivní využití finančních zdrojů. Ať je motivace organizace jakákoliv, dá se říci, že základním rysem marketingu je určitý způsob myšlení.10 2.2.1. MARKETINGOVÝ POSTUP Uvádí se sedm důležitých kroků, které je třeba učinit při tvorbě a realizaci marketingového plánu. 1. Určení vazby mezi marketingem a strategickým plánem organizace. 2. Stanovení marketingového cíle. 3. Marketingový audit. 4. Formulace marketingového plánu. 5. Vytvoření plánu marketingové komunikace. 6. Zhodnocení dosažených výsledků i postupu, který byl použit.11 2.2.2. URČENÍ VAZBY MEZI MARKETINGEM A STRATEGICKÝM PLÁNEM ORGANIZACE Než NO stráví mnoho času marketingovým postupem (stanovením cílů, analýzou konkurence a brainstormingem), je zásadní si určit, jakou roli bude hrát marketing v naplňování strategického plánu organizace. K tomu je často používána SWOT analýza, která pomáhá zaměřit pozornost na klíčové oblasti v organizaci – budování silných stránek, potlačování slabých stránek, využívání příležitostí a vypořádání se s hrozbami. 10

Drucker, P. F. Řízení neziskových organizací: Praxe a principy. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 184 s. ISBN 80-85603-38-1. 11 Hannagan, T. J. Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80-85943-07-7.

15

Silné stránky – dovednosti pracovních sil, organizace služeb, snadná komunikace a doprava, projekční řešení a vzhled budov, zařízení vysoké technické úrovně, ale také image a pověst organizace či její postavení vzhledem ke konkurentům. Slabé stránky – špatná pověst, špatně organizované služby, obtížné komunikační spojení, špatně zařízené budovy – by se organizace měla snažit napravit. Příležitosti – mohou se naskytnout odhalením slabých stránek, což může být pochopeno, jako příležitost k jejich rozvoji. Odhalovat příležitosti je jeden z úkolů marketingového výzkumu (potřeby a přání klientů, postoje a uznávané hodnoty, efektivita marketingové komunikace, efektivita nabízených služeb, velikost a rozdělení trhu), ten odkryje část dosud nedotčeného potenciálního trhu. Hrozby – nejběžnější hrozbou je konkurence (konkurenční dodavatele zboží a služeb), dále změny v ekonomice (které způsobí snížení darů a výdajů).12

Tabulka 1: SWOT analýza Vnitřní faktory

Vnější faktory

Slabé stránky (W) Silné stránky (S) Využití – využití silných Hledání – překonání slabých Příležitosti (O) stránek využitím příležitostí stránek v prospěch příležitostí Vyhýbaní – minimalizace Konfrontace – využití silných Hrozby (T) slabých stránek a vyhnutí se stránek na odvrácení ohrožení ohrožení Zdroj: Hannagan, T. J. Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996. 2.2.3. STANOVENÍ MARKETINGOVÉHO CÍLE Při určení marketingového cíle je důležité co nejsrozumitelněji vyjádřit, čeho chce organizace prostřednictvím marketingu dosáhnout a jak bude měřit úspěšnost. Existují dva typy marketingových cílů: akční cíle a cíle v oblasti image. Akční cíle – konkrétně, specificky zaměřené a měřitelné výsledky. Většinou se týkají věcí, které lze počítat (např. počet lidí, kteří se zúčastní akce, množství získaných peněz či počet nových členů, které do organizace přilákala každoroční kampaň). Cíle v oblasti image si musí stanovit organizace, která se chce stát známější, nebo která chce změnit stav, jak je okolím vnímána. 12

Hannagan, T. J. Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80-85943-07-7.

16

2.2.4. MARKETINGOVÝ AUDIT Efektivní marketing znamená poskytování programů a služeb, o které mají klienti zájem a které potřebují. Jinými slovy jde o to, poskytnout klientům produkty v pravou chvíli, na pravém místě a za cenu, kterou jsou schopni a ochotni zaplatit. Pokud NO sleduje akční cíle, audit ji pomůže posoudit, zda nabízí správný produkt těm správným lidem a jak určit další komponenty marketingového mixu, aby dosáhla požadovaného výsledku. Pokud si zvolí cíle v oblasti image, audit ji pomůže nalézt odpovídající cílovou skupinu a řekne, jak by měla postupovat, aby si žádoucí image skutečně vytvářela. Obecně řečeno, audit pomůže sladit „pět marketingových P“ – produkt (product), cílovou skupinu (public), cenu (price), místo (place), propagaci (promotion). Odpovídající sladění pěti „P“ znamená, zodpovězení si těchto pár bodů:

produkt – Nabízí NO produkt, službu či program, který naplňuje potřeby klientů?,

cílová skupina – Ví, s kým se chystá směnit svůj produkt a jaký prospěch jí to přinese?,

cena – Odpovídá cena situaci na trhu? – pro NO je to obzvlášť významné, protože pokud nejsou její služby pro klienty dostupné, bude zřejmě muset hledat alternativní zdroje financování prostřednictvím grantů, speciálních akcí apod.,

místo – Je produkt, služba nebo program dostupný?,

propagace – využití postupů k tomu, aby lidé zareagovali,

někdy se uvádí jako šesté „P“ – produkční schopnost – což je schopnost efektivně uspokojit poptávky po produktech, službách nebo programech.13

2.2.5. FORMULACE MARKETINGOVÉHO PLÁNU Marketingový plán dává jistotu, že strategie a postupy jsou jasně vymyšleny. Odpovídá na otázky: Kde se NO nyní nachází (analýza současného stavu)? Kam se chce ubírat (marketingové cíle)? Jak se tam chce dostat (strategie a konkrétní kroky)? Skládá se z několika bodů: realizační shrnutí, analýza stávající situace, marketingové cíle, strategie, způsob uvedení do praxe a rozpočet.

13


17

Realizační shrnutí – postihuje nejvýznamnější body, strategické návrhy a jejich důsledky. Poskytuje stručné shrnutí celého návrhu. Analýza současné situace – hodnotí vnitřní i vnější ukazatele, důležité trendy (např. politické, sociální, demografické, ekonomické) a zahrnuje SWOT analýzu organizace. Popis konkurence, její velikost, podíl na trhu, přednosti a slabiny. Cíle – úplný marketingový program je postaven na cílech nebo žádoucích výsledcích, kterých musí organizace na cestě za naplněním svého poslání dosáhnout. Postup – to je jádro marketingového plánu. Zde je rozebráno „5 P“ marketingu. Tady by měl být diskutován strategický vliv každého „P“ na dosažení plánu. Uvedení do praxe – tzn. jaké lidi pro realizaci marketingového plánu organizace potřebuje. Má takové lidi k dispozici, nebo bude nezbytné je vyhledat? Rozpočet – náklady potřebné na realizaci plánu. Rozpis všech přímých nákladů na marketing, stejně jako odhad nákladů na realizaci programu přesně ukazují, jak budou finanční zdroje organizace využity. Když organizace nabízí nový program nebo službu, musí zde být uvedeny náklady na jeho uvedení na trh, včetně nákladů mzdových, prostorových, podpůrných a všech ostatních nezbytných plateb.14 2.2.6. VYTVOŘENÍ PLÁNU MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE Marketingová komunikační kampaň je mechanismus, který spojuje organizaci s cílovými skupinami. Jedná se o propagační marketingové „P“, popsané již dříve. K vytvoření účinné marketingové propagační kampaně je třeba – ujasnit image, formulovat sdělení, rozhodovat jaké techniky použijeme, plán realizovat. Propagační techniky jsou konkrétní nástroje, jimiž organizace veřejnosti vypovídá o svém image. Existuje mnoho různých propagačních technik, které můžeme využít ve svém „marketingovém mixu“. Bez ohledu na to, zda je naše propagační marketingová kampaň velká nebo malá, nezapomínejme na význam osobního kontaktu s klienty. V marketingové propagační kampani lze použít následující techniky – inzeráty, výroční zprávy, billbordy, brožury, podporu významných osobností, přímé dopisy, přímý prodej, redakční články v novinách, reference („ústní tradice“), veletrhy, plakáty, návštěvní hodiny v kanceláři, nábory, publikování vlastních článků, mimořádné akce, tiskové zprávy, 14


18

veřejná vyprávění (talk shows), marketing po telefonu, oznámení veřejně prospěšných služeb, bulletiny (pravidelně vydávané zprávy úředního rázu či časopis určený pro úzký okruh čtenářů).15 2.2.7. ZHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ I POSTUPU, KTERÝ BYL POUŽIT Aby marketingové aktivity mířily stále tím pravým směrem, musí organizace svojí činnost průběžně hodnotit. To ji dá možnost marketingový program vhodně korigovat. Při hodnocení jí pomohou následující otázky: Zda dosáhla svých akčních cílů a cílů v oblasti image? Co fungovalo dobře / špatně? Co by příště udělali jinak? Co by zopakovali? Nezisková organizace musí zvolit takový způsob hodnocení, aby ji vyhovoval. Některé organizace dávají přednost společné „debatě u kulatého stolu“, jinde využívají raději psaných zpráv. Hodnocení nesmí být chápáno jen jako zakončení určitého cyklu, ale i jako začátek další etapy. Poznatky, které hodnocením získá, ji pomohou ke správnému nasměrování dalších aktivit.16

2.3.TEORIE FUNDRAISINGU Fundraising je převzaté slovo z angličtiny, které zatím nemá vhodný překladový ekvivalent. Jeho význam je získávání prostředků pro zajištění činnosti organizace. Fundraising je však především o lidech. Lidé nedávají organizacím. Nepřispívají na abstraktní koncepty. Dávají, aby pomohli lidem nebo aby přispěli k tomu, že se na světě něco změní k lepšímu. Fundraising je proces o dvou krocích. Prvním krokem je ukázat lidem, že existuje důležitá potřeba a druhým že naše organizace dokáže k jejímu naplnění smysluplně přispívat. Fundraising znamená především prodat dárci myšlenku, že může být užitečný, a ne požádat ho o peníze.17

15

Bučko, M., Gerstley, L. Marketing: Jak na to? USA: The Johns Hopkins University Institut for Policy Studies, 1997. 32s. 16 Hannagan, T. J. Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80-85943-07-7. 17 Ledvinová, J., Pešta, K. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: ICN, 1996. 141 s.

19

2.3.1. ROLE FUNDRAISINGU V NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍCH Každá organizace potřebuje k plnění předmětu činnosti peníze – aby uhradila náklady na projekt, připravila budoucí programy, aby zaplatila své zaměstnance, nájem kanceláře a všechny další potřebné provozní náklady, aby si mohla dovolit nové technické vybavení, atd. Pokud organizace nesežene peníze, nemůže dělat svoji práci. V takovém případě přestává naplňovat společenské potřeby, kvůli nimž existuje. Chce-li být organizace vnímána jako úspěšná nejen v přítomnosti, ale také v budoucnu, je pravděpodobné, že bude muset rozšiřovat a rozvíjet svou činnost. Zlepšit nabízené služby, začít působit v dalších oblastech a regionech, provést výzkum, věnovat se kromě běžného poskytování služeb i kampaním ve prospěch veřejných zájmů, experimentovat a inovovat. To vše vyžaduje více peněz – peněz, které bude třeba sehnat. Nejlepší pro organizaci je více zdrojů, ze kterých dostává prostředky. Řadu organizací však podporuje hlavní dárce, který poskytne většinu potřebných prostředků. Organizace se tak lehce dostává do stavu závislosti, kdy jediná zamítnutá žádost o příspěvek může vyvolat finanční krizi. Rozšíření fundraisingové základny o další dárce takovou závislost omezí. Fundraising není jen o získávání prostředků potřebných k přežití v tuto chvíli. Dotýká se především toho, zda bude organizace životaschopnou a stabilní organizací, která bude trvale udržitelná.18 2.3.2. ZDROJE FINANCOVÁNÍ Zdroje financování tvoří členské příspěvky, příspěvky státních a územních rozpočtů, fondů a nadací (granty), dary od občanů a firem, tržby z vlastní činnosti. Každému z těchto zdrojů odpovídá jiná skupina plátců a jiná veřejnost. K některým zdrojů financování podrobněji. Státní instituce a samospráva – nejdůležitějším zdrojem jsou jednotlivá resortní ministerstva, mají své grantové systémy a pravidelně (1x za rok) vyhlašují soutěž, kde se 18

Ledvinová, J., Pešta, K. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: ICN, 1996. 141 s.

20

občanská sdružení i nadace a obecně prospěšné společnosti mohou ucházet o dotace, některé typy NO mají nárok na státní příspěvek ze zákona (církve a náboženské společnosti, politické strany …), st. fondy a Grantová agentura ČR, podpory od městských a krajských úřadů (např. z jednotlivých odborů či ze zvláštních fondů zastupitelstev). Nadace, nadační fondy – české nadace, kde je možné požádat o finanční pomoc dle jimi stanovených pravidel, ale i několik zahraničních nadací zde založených (Nadace rozvoje občanské společnosti, The Charles Stewart Mott Foundation, Open Society Fund Praha …). Podniky a podnikatelé – některé velké firmy si vybudovaly grantový systém, pokud chce NO požádat o dotaci, musí napsat písemnou žádost s popisem projektu, rozpočtem, posláním a cíli. Žádosti posuzuje skupina lidí složená ze zástupců firmy; u malých firem vše záleží na osobním jednání, není vhodné je žádat jen o peníze, pro většinu z nich je jednodušší poskytnout zdarma své služby nebo výrobky. Individuální dárci – dle statistických údajů USA skupina darů od individuálních dárců ze všech sponzorských darů dosahuje 80 % (např. členové NO, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin, předplatitelé časopisů). Vlastní činnost – prodej vlastních výrobků (chráněná dílna pro tělesně postižené nebo vlastní farma, kde se pěstují zemědělské produkty) a další hospodářská činnost (poradenství, kurzy, služby související s využitím výpočetní techniky), burzy, plesy, aukce, loterie … Členské příspěvky – u NO, které jsou konstituovány na členském principu (občanská sdružení, profesní komory, politické strany, některé církve a náboženské společnosti, družstva) tvoří členské příspěvky pravidelný, předem plánovaný finanční zdroj. Daňové úlevy – systém daňových úlev (fiskální zisk) je pro podmínky v ČR pro NO popsán v daňovém zákoně; obdobně jako v ČR se uplatňují daňové úlevy ve většině zemí, kde funguje občanská společnost.19

19

Rektořík, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6.

21

2.3.3. ZÁKLADNÍ METODY FUNDRAISINGU Osobní setkání – „tváří v tvář“ je prokazatelně nejúčinnější metodou fundraisingu. Fundraiser při něm může využít všech výhod osobní komunikace. Vyžaduje však důkladnou znalost principů úspěšného vyjednávání a dostatek zkušeností. Je časově nejnáročnější metodou ze všech ostatních metod. Sbírka – pokud je dobře naplánovaná a předchází jí propagace, úspěch je zaručen. Například: Pomozte dětem, Světluška apod. Telefonická kampaň – s potenciálním dárcem lze osobně hovořit a tato komunikace má mnoho výhod osobního jednání „tváří v tvář“. Při citlivém zacházení je možné oslovit více lidí, než je možné stihnout osobní navštěvou. Poštovní kampaň – osobní kontakt je navázán pomocí dopisu. Bohužel tak nelze dosáhnout stejného účinku jako při osobním jednání. Na druhé straně ovšem lze oslovit mnohem větší počet lidí. Zastánci tohoto druhu komunikace mají různé metody zefektivňující tento způsob fundraisingu. Může se jednat např. o grafickou úpravu obálky. Pořádání akcí – akce, kde se může fundraiser osobně setkat a pohovořit s potenciálním dárcem. Většinou však, díky velkému počtu účastníků na akci, není čas se dárci věnovat delší dobu. Inzerce, letáky – kontakt mezi dárcem a organizací je anonymní. Výhodou je oslovení velkého počtu lidí, avšak je to nejméně účinná metoda. Benefice – vyžaduje divácky a publicisticky zajímavý program, minimálně 1 známou osobnost v programu, bezchybný průběh akce a dostatečnou prezentaci dobročinného účelu celé akce. Žádost o grant – viz. 2.3.2. Zdroje financování – státní instituce a samospráva. Členské příspěvky – viz. 2.3.2. Zdroje financování – členské příspěvky. Příjmy z vlastní činnosti – viz. 2.3.2. Zdroje financování – vlastní činnost. Závěť – individuální dárce před svou smrtí sepíše závěť, kde odkáže neziskové organizaci určitou část svého majetku – dárce může být bývalý pracovník NO, zákazník NO nebo úplně nezávislá osoba.20

20

Rektořík, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6.

22

2.3.4. FUNDRAISER – DOBROVOLNÍK NEBO PROFESIONÁL Pokud člověk vyniká v psaní projektů, oslnivě umí vyjednávat a práce se mu daří, zvládne pokrýt rozpočet organizace, tak proč se trápit hledáním, školením a prací s dalšími pomocníky?

Více lidí může požádat více dárců o více darů a tudíž více peněz.

Více lidí má kontakty a známé mezi více lidmi a mezi více cílovými skupinami, což je výhodné pro vyhledávání potenciálních dárců.

Z dnešních pomocníků mohou být zítra vůdčí osobnosti, budou schopní sami organizovat fundraisingové akce a to opět znamená více peněz pro vaši organizaci. Nejméně jedna třetina času, který je věnován činnosti a rozvoji organizace by měla

být věnována získávání finančních prostředků – fundraisingu. Druhá třetina by měla patřit řízení organizace, plánování, práci s veřejností, marketingu a jiným ryze manažerským činnostem. A pouze jedna třetina (a v mnoha případech je to méně) času je určena čistě pro poslání. V České republice dnes můžeme najít profesionální poradce, kteří mohou pomoci najít tu správnou cestu, jak z bludného kruhu permanentní přepracovanosti a nejisté budoucnosti ven. Stráví v průběhu několika měsíců pár dnů v organizaci, pomohou naplánovat v týmu co a kdy udělat, pomohou najít cesty k potenciálním dárcům. Poradí, kde je vhodné zariskovat a kde ne. Investice do nich se rozhodně vyplatí. A navíc existuje řada možností, jak získat na tuto poradenskou činnost speciální prostředky. Je pravda, že málo prostředků od dárců bývá určeno na mzdy. Naopak množství z nich si vymiňuje, že jejich příspěvek na mzdy použit nebude (tedy hlavně státní instituce, ale nejen ony). Tak kde sehnat na profesionálního fundraisera? Je to však otázka pouze nedostatku financí? Nehlodá zde také červ pochybností o morálním obhájení fundraisingu, jako priority pro rozvoj organizace? Dobrovolníci – jejich výhodou v oblasti fundraisingu bezpochyby je:

že pracují srdcem a finanční odměna u nich, jako motivační faktor, odpadá, lépe se jim tak žádá o peníze pro svoji organizaci (nemají pocit, že žádají pro sebe osobně),

NO jich může mít tolik, kolik potřebujeme a z různých společenských vrstev a oblastí zájmu, mají tedy různé známé, mohou oslovit podstatně větší množství lidí i cílových skupin než jakýkoli profesionál,

23

mohou pracovat ve velkých závodech a mít spoustu spolupracovníků, kamarádů, které mohou požádat o podporu organizace,

mohou být útočnější ve své žádosti o podporu a mohou lépe získat podporu na platy zaměstnanců organizace,

žádání o peníze je pro každého velkou „zkouškou věrnosti“. Na druhou stranu dobrovolníci:

se mohou velice zdráhat dělat fundraising, možná ho budou nenávidět,

nebudou pravděpodobně mít potřebné znalosti o fundraisingu,

nebudou dopodrobna znát problémy organizace,

nebudou závislí na tom, kolik získají,

jejich fluktuace může být značná a proškolování nových sil je časově i finančně náročné,

budou těžko kontrolovatelní (zda NO postupují všechny kontakty na osoby, které žádali o podporu, s odchodem dobrovolníka se tak ztrácí i cenné kontakty). U profesionálů se nejvýše cení, že:

postupně získají podrobné znalosti o historii i budoucnosti organizace, budou s ní sdílet problémy, společně plánovat a konfrontace cílů organizace s dostupnými zdroji bude mnohem snazší,

mají větší znalosti v oboru fundraisingu a jejich snahou je stále si je zvyšovat,

jsou osobně zainteresováni na tom, zda a kolik získají peněz, konec konců, bude se z nich platit i jejich plat. Jako nevýhody se u profesionálů uvádí, že:

často nemají praktické zkušenosti z programů organizace, nemají pojem o každodenní práci, kterou organizace vykonává,

mohou se cítit nepohodlně, když žádají o podporu lidi s nízkým příjmem,

mohou odmítnout žádat peníze na svůj plat, pak je třeba náklady na ni odečíst z celkové sumy, kterou získali,

když profesionál odejde z organizace, mohou společně s ním odejít i jeho kontakty,

je někdy těžké kontrolovat jejich značně samostatnou práci. Pro úspěšný fundraising každé organizace je třeba individuálně vážit, zda jeho

strategii postavíme na dobrovolnících, profesionálech, nebo na obojím a v jakém složení.

24

Obě skupiny se velice dobře doplňují a dá se říci, že co umí dobrovolník, profesionál někdy nedokáže a naopak. Jestliže profesionál lépe zastane dlouhodobou práci s nadacemi či státními institucemi, dobrovolníci udělají kus práce při různých veřejných akcích. Pokud chce nezisková organizace získávat peníze od jednotlivců, „obyčejných lidí“, pravděpodobně bude lepší vycvičit si na tuto práci skupinu dobrovolníků, kteří k těmto lidem mají blíž. Naopak profesionál může pomoci tyto dobrovolníky proškolit, může je brát sebou na „své akce“ a tak je procvičovat v umění „jak žádat“.21 2.3.5. MOTIVACE DÁRCE Mluvíme-li o motivaci dárců, o tom, proč lidé vlastně dávají peníze neziskovým organizacím, máme sklony k obchodničení. Důvody, které jsou mezi nevýdělečnými organizacemi nejčastěji uváděny jsou: zlepšení postoje veřejnosti k dárci, reklama dárce nebo jeho výrobků, snížení daňového základu, osobní prospěch a sláva, pocit moci, distribuce jinak nevyužitelných výrobků, splnění plánu a povinnosti dávat (nadace, státní zdroje) apod. Často, když NO přichází k dárci s žádostí, snaží se ho přesvědčit o výhodnosti jeho daru, nabízí různé protislužby, reklamu. Přesvědčuje ho o tom, že když ji dá peníze, tak na tom vlastně vydělá. Může to tak opravdu být. Ale většinou po dárci chce organizace podstatně víc, než kolik mu může nabídnout zpět. Většina z neziskových organizací nemá prostředky ani podmínky vyhovět dárci plnohodnotnou protislužbou. Pokud by všichni dárci byli motivováni pouze výše uvedenými důvody, velké množství nevýdělečných organizací u nás i ve světě by nemělo šanci přežít. Naštěstí tomu tak není. Motivy dárců nejsou zdaleka tak jednoznačné. Každý dárce, mimo to, že je třeba obchodník, správce nadace, je především člověk. Má své zájmy, slabiny a silné stránky, rodinu, žije svým životem a jistě má i svůj „žebříček hodnot“. Dávání peněz je radost. Lidé to rádi dělají proto, že jim to dává dobrý pocit, společenskou vážnost nebo to ulehčuje jejich svědomí. Mohou si sami sobě dokazovat, že něco takového dovedou udělat. Nebo jim to prostě umožňuje vyjádřit jejich morální hodnoty a přesvědčení.

21

http://www.fundraising.cz/index.php?show=clanek&id=293

25

Je zajímavé, že pracovníci nevýdělečných organizací často uvádějí, jako svoji motivaci: pocit užitečnosti, radost z dávání, naplnění společných cílů, osobní uspokojení, chuť pomoci jiným, snahu vyřešit problém apod. Tyto lidské motivy někdy však upírají dárcům. A přesto jsou základem pro většinu darů, které NO poskytují. Zlatým pravidlem fundraisingu je, že chce-li organizace od někoho něco získat, musí vycházet z jeho potřeb, snažit se najít společný zájem a uspokojit ho. Uvědomí-li si, jaké požadavky dárců může v rámci své činnosti uspokojit, bude pro ni snazší najít ty skupiny dárců, kteří se pravděpodobně budou o jejich činnost více zajímat.22 2.3.6. POTENCIONÁLNÍ DÁRCI Potenciální dárci se vyskytují všude. Jejich identifikace je důležitou součástí fundraisingu a výrazně zefektivňuje celou činnost získávání finančních prostředků. Nejdříve si dárce rozdělíme podle několika kategorií. Tato dělení jsou důležitá především proto, aby organizace později zvolili správnou metodu „jak na ně“. Okruhy dárců, čistě technicky dělíme na:

nadace,

občanská sdružení, církve a další nevýdělečné organizace,

podnikatele, podniky a obchodní společnosti,

stát a státní správu,

individuální dárce, členy, příznivce, veřejnost … NO by se neměli omezovat na „lov“ dárců pouze v jednom „revíru“, protože šance

na přežití jsou tím větší, čím pestřejší je výčet dárců. Selhání nebo ztrátu zájmu dárců z jednoho okruhu potom máme šanci nahradit jinde. Užitečné je si dárce rozdělit podle toho jestli:

mají vyhrazené nějaké prostředky na bohulibou činnost a poskytují je nevládním nevýdělečným organizacím (většinou to bývají nadace a státní fondy);

prostředky vymezené nemají, ale v případě, že je zaujmou, mohou je poskytnout. Obě skupiny mají své výhody a nevýhody. U první z nich se často setkáváme

s větší „byrokracií“ přidělování finančních prostředků. Proces dávání může být zdlouhavý.

22


26

Ne vždy se zaměření neziskové organizace musí plně shodovat s jejich a pak je NO nucena, v případě, že od nich chce peníze, dělat větší kompromisy. Druhá skupina bývá pružnější a operativnější, je však obtížnější ji přesvědčit, že právě tato NO je ta pravá a že se vyplatí do její činnosti investovat finanční prostředky. Často za „svůj dar“ něco požaduje (ať přímo nebo nepřímo) a vybírá si organizace, které jí to mohou poskytnout. Bohulibost celé akce nemusí vždy být tou první prioritou. Poslední členění je na dárce, kteří: jsou potenciální (ti, o kterých se organizace domnívá, že by jí něco mohli dát), dávají poprvé nebo dali již v minulosti. Toto členění je klíčové pro stanovení strategie, jak s kterým dárcem pracovat. Jestliže potenciálního dárce nebude NO děsit žádostí o okamžitou výpomoc v případě nouze, u dárce, se kterým jsme již v kontaktu nám to může být ku prospěchu. Získávání finančních prostředků je proces směny, který vyžaduje důkladnou znalost celého potenciálního trhu (okruhu dárců) a sil, které v něm působí (prostředí). Jen tak může organizace přinést své poslání úspěšně na trh i s vysvětlením, proč je dobré právě do jejího programu investovat. Obrázek 1: Okruhy dárců Neinformovaní lidé, odpůrci Potenciální členové, dárci, Klienti, dárci, členové

Nezisková organizace

Zdroj: Ledvinová, J., Pešta, K. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: ICN, 1996. 141 s.

Nezisková organizace je přímo ve středu kruh, jsou zde ti, kteří jsou organizaci nejblíže (členové správní rady, výboru, poradního sboru, hlavní dárci a vedoucí činovníci organizace vč. profesionálních pracovníků). Dále od středu jsou aktivní účastníci programů, klienti, členové nebo předplatitelé a samozřejmě dárci. Ve třetím kruhu jsou ti,

27

kteří mají podobné zájmy jako organizace, lidé, kteří by se mohli stát členy či příznivci, potenciální dárci – ti které NO dosud nepožádala, ale myslí si, že by mohli přispět. Vně všech tří kruhů je potom celý „vesmír“, všichni ostatní, kteří zatím neví nic o organizaci, ani organizace o nich. A také „odpůrci“ NO nebo lidé s odlišným názorem. Tyto kruhy fungují jako atom. Střed – jádro – drží organizaci pohromadě. Tato síla slábne směrem od středu. Ti, kdo jsou ve středu, jsou zodpovědní za přitažení těch, kteří jsou ve vnějších kruzích. Existence těchto kruhů nemusí být vždy přirozenou součástí každé organizace, je třeba mít na vědomí to, že NO musí své „kruhy“ vědomě a cíleně budovat a také udržovat. Okruh dárců a příznivců není uzavřený. Celý proces jeho tvorby a existence je dynamický a závislý na mnoha faktorech. Za rok se může vyměnit až 20 % těch, kteří se v kruhu vyskytují (v případě, že se o své „kruhy“ nezisková organizace stará). Úspěšná práce s potencionálními dárci předpokládá porozumění jejich zájmům a názorům. Cílem by mělo být jejich postupné zapojování do užší činnosti organizace. Měli by mít dostatek příležitostí, jak uplatnit své nápady a názory, motivovat je k tomu, že svých osobních cílů mohou dosáhnout pomocí dané organizace. Měli by mít uspokojení z toho, že právě s touto neziskovou organizací spolupracují. Při budování a práci s okruhem dárců je třeba mít na vědomí, že jsou tito lidé ovlivňování řadou faktorů, prostředím, ve kterém žijí, pracují, baví se … Společenské, politické, ekonomické, etnické i geografické vlivy. Klíčovou silou okolního prostředí je konkurence. O tytéž dárce soupeří řada dalších organizací, šíře zájmů členů kruhů NO a jejich uspokojování snižuje množství peněz i času, které daná osoba může věnovat. Dalším mezním faktorem prostředí naší společnosti je i rychlé tempo změn, na které, pokud chce NO uspět, musí umět reagovat tak, aby nenarušily zdárně se vyvíjející vztah s dárcem. Při náhodném oslovování potenciálních dárců se uvádí pravděpodobnost úspěchu mezi 1 a (ve výjimečných případech) 10 %, při práci s dobře vytypovanými potenciálními dárci můžete získat prostředky až od 50 % z nich. 23 23


28

2.3.7. KONKURENCE VE FUNDRAISINGU Veškerá práce na definování poslání organizace a tvorba programových plánů může být zbytečná, pokud nezisková organizace citlivě nereagujete na požadavky a přání trhu. Možná se zeptáte, jakého trhu, když se nacházíme v neziskovém sektoru. Ale i zde existuje trh se zákazníky (ať už jsou to bobři, handicapovaní lidé, děti, příroda …), a dalšími podobně zaměřenými organizacemi. To motivuje k tomu, být lepší a nakonec všechny NO mají stejný prostor pro fundraising a počet dárců není neomezený. K lepšímu vymezení prostoru dané neziskové organizace na trhu nám pomůže odpovědět si na tyto základní otázky: Kdo je naším „majitelem“? Kdo jsou naši příznivci? Kdo jsou naši dárci? Kdo další přispívá k našemu úspěchu? Kdo by byl nešťastný z našeho úpadku? Komu se naše činnost nelíbí? Kdo jsou naši konkurenti? Od koho se můžeme hodně naučit? Dnešní doba dává dobře pocítit, co to je trh, konkurence výrobců, princip nabídky a poptávky, naplnění trhu, krach, bankrot… Již víme, co je trh nevýdělečných organizací, kdo jsou zákazníci, kdo majitelé, kdo dárci a jak vlastně organizace z tohoto pohledu funguje. Aby byl tento model trhu úplný, je třeba do něj zahrnout i jiné organizace podobného, ale třeba i úplně jiného zaměření, uvědomit si, že objem zákazníků a finančních prostředků k jejich uspokojení je omezený a že řady dárců jsou konečné. Konkurence je veliká a nedá se předpokládat, že vyhrají jen ti „dobrotivci“ a poctivci. Je třeba se naučit prosadit se, vybojovat si své místo na slunci.24

24


29

3. CÍLE A METODIKA PRÁCE 3.1. CÍL PRÁCE Cílem práce je deskripce a analýza marketingu a fundraisingu ve vybraných neziskových organizacích. Komparace a analýza bude provedena ve dvou občanských sdruženích – Sdružení „Piafa“ a Barvínek.

3.2. METODIKA Na začátku práce je nutné prostudovat potřebnou literaturu, mezi kterou patří odborné knihy, ale i internetové stránky a přednášky z předmětu Ekonomika a řízení v neziskových organizacích, které pomohou doplnit výklady v odborných publikacích. Po nastudování literatury se vytvoří teoretická část – literární rešerše – diplomové práce, o kterou se následně opírá praktická část – vlastní práce. Pro komunikaci s vybranými neziskovými organizacemi, je důležité si na základě prostudovaných informací vytvořit otázky, jejichž posláním je zjistit to, co je vytyčené v cílech. Tzn. před konfrontací s občanskými sdružení Piafa a Barvínek je nutné si vytvořit dotazník, který bude následně probrán na společném rozhovoru s jednotlivými sdruženími. Používané

otázky

(dotazník)

při

komunikaci

s vybranými

neziskovými

organizacemi: 1. Jaké máte poslání a cíle ve své NO? 2. Jakých dosahujete užitků a efektivnosti v rámci vaší NO? 3. Máte vytvořenou SWOT analýzu? (Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.) 4. Jaké máte marketingové cíle? (Akční cíle a cíle v oblasti image.) 5. Marketingový audit: -

nabízíte produkt, službu či program, který naplňuje potřeby klientů,

-

znáte cílovou skupinu,

-

odpovídá cena situaci na trhu,

-

místo – je produkt, služba nebo program dostupný,

-

propagace – využíváte postupů k tomu, aby lidé zareagovali,

30

-

produkční schopnost – uspokojujete efektivně poptávků.

6. Jakou máte marketingovou komunikaci? 7. Zhodnocení dosažených výsledků. 8. Provádíte ve své NO aktivně fundraising či jde spíše do pozadí poslání organizace? 9. Jaké používáte metody fundraisingu? 10. Kolik máte zdrojů získávání prostředků a jaké? 11. Máte v NO profesionálního fundraisera? Pokud ne, kdo tuto činnost vykonává? 12. Kolik lidí se u Vás věnuje fundraisingu? 13. Jak motivujete své dárce? 14. Máte vytyčený okruh potenciálních dárců? 15. Jak silnou vnímáte konkurenci ve fundraisingu? Když už budou všechny potřebné informace nashromážděny, je zapotřebí je zpracovat a vytvořit tabulky a grafy k finančnímu hledisku. Z toho vyplývá, že ze získaných odpovědí se vytvoří text vlastní práce – charakteristika jednotlivých neziskových organizací z pohledu využívání marketingu a fundraisingu a jejich komparace. Jsou-li informace přehledně uspořádány do vlastní práce, je zapotřebí vše shrnout v závěru.

31

4. VLASTNÍ PRÁCE Převedení teoretické části do praxe – charakteristika Sdružení „Piafa“ a Barvínku z pohledu poslání, cílů a hlavně shrnutí a komparace z hlediska marketingu a fundraisingu.

4.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH NO Stručné popsání Sdružení „Piafa“ a Barvínku a jejich odlišnosti z hlediska poslání, cílů, vzniku organizace, organizační struktury, zázemí, projektů a užitků. 4.1.1. SDRUŽENÍ „PIAFA“ Poslání a cíle Posláním Sdružení „Piafa“ ve Vyškově je pomoc zejména zdravotně či sociálně znevýhodněným osobám při zkvalitňování jejich života a začleňování do společnosti. Cílem Sdružení „Piafa“ ve Vyškově je: zlepšit nebo udržet zdravotní stav uživatelů služeb formou odborných terapií, zlepšit kvalitu života zdravotně handicapovaných nebo jinak znevýhodněných osob a jejich rodin, pomoci začlenit uživatele služeb do běžného života, výchovně působit v oblasti prevence sociálně patologických jevů, umožnit smysluplné využití volného času, vzdělávat a informovat laickou i odbornou veřejnost v oblasti neziskového sektoru a sociálně – zdravotních služeb, spolupracovat při dosahování cílů se všemi institucemi, orgány státní správy a samosprávy, fyzickými a právnickými osobami. Zásadním pravidlem pro všechny činnosti organizace je důraz na odbornost pracovního týmu s individuálním přístupem ke každému klientovi a jeho rodině. Snahou NO je poskytovat sociálně zdravotní služby na základě standardů kvality sociálních služeb. Cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním (tělesné, mentální, smyslové, duševní nebo kombinované postižení) handicapem či jiným znevýhodněním (ohrožené sociálním vyloučením nebo delikvencí) a jejich rodinní příslušníci, bez věkového omezení. Působnost organizace je celostátní, se snahou pomoci každému, kdo se na ni obrátí. Význam je však kladen též na aktivity regionální.25 25

Podrábská, J. Výroční zpráva 2005 – Sdružení „Piafa“. Vyškov, 2006.

32

Vznik organizace Základ byl položen 10. 11. 1994 registrací u Ministerstva vnitra ČR dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů – číslo II/s-OS/1-25809/94-R. Na jaře roku 1995 byl dokončen a zkolaudován areál, sdružení mělo prvního zaměstnance a 2 koně (pronajaté z Národního hřebčína Kladruby). Byl slavnostně otevřen areál pro pomoc handicapovaným formou hipoterapie (který byl pronajat), za účasti představitelů regionu Vyškov. Od nadšené práce několika dobrovolníků se sdružení profesionalizovalo a stalo se neodmyslitelnou součástí života mnoha rodin, kterým pomáhá překonávat nesnáze. Nyní má Piafa 17 zaměstnanců, 5 koní, 18 psů a 1 klauna, kteří se ročně věnují více než 800 dětí i dospělých osob se zdravotním či sociálním znevýhodněním a jejich rodinám. Důležitým prvkem je odbornost poskytovaných služeb a pomoc při integraci těchto osob do běžného společenského prostředí, vč. znovu začlenění do vzdělávacího či pracovního procesu.26 Organizace občanského sdružení Obrázek 2: Organizační struktura Sdružení „Piafa“

Zdroj: Podrábská, J. Výroční zpráva 2005 – Sdružení „Piafa“. Vyškov, 2006. 26


33

Zázemí K zázemí

sdružení

patří

bezbariérová

budova

v centru

města

Vyškov

(Žerotínova 2), do které je soustředěna administrativa a management, canisterapie (aktivity se psem), fyzioterapie, sociální rehabilitace, sociální auto, dobrovolnické centrum, informační středisko a doplňkové programy. Nedílnou součástí je bezbariérový areál pro hiporehabilitaci (Cukrovarská, Vyškov) – stáje, venkovní a krytá jízdárna, sociální zázemí.27 Projekty a jejich užitky Hlavní projekty Sdružení „Piafa“ jsou odborné terapie (hiporehabilitace a canisterapie), které společně tvoří program sociálně zdravotní rekondice pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním, jsou prováděny na základě doporučení odborného lékaře či jiného specialisty a jsou součástí ucelené rehabilitace. Provádí je odborný tým terapeutů (licence – hipolog, canisterapeut, fyzioterapeut, speciální pedagog, psycholog, sociální pracovník apod.). Uživatelé služeb jsou širokého spektra diagnóz a problémů i různého věku. Ostatní služby a činnosti doplňují terapie tak, aby se sociální či zdravotní handicap uživatelů služeb maximálně omezil a zmírnil – sociální auto (asistenční svozová služba), podporované zaměstnávání (sociální rehabilitace), komunikační a integrační programy, informační a poradenské středisko, dobrovolnické centrum.28

Tabulka 2: Služby a jejich užitky poskytované Sdružením „Piafa“ Služba

Hiporehabilitace

Canisterapie

27 28

Specifikace

Dohled 1 vedoucí, 5 pracovníků, odborná léčebná terapie prostřednictvím 2 dobrovolníci, koně 1 supervize a 5 koní 1 vedoucí, 6 pracovníků, odborná terapie prostřednictvím psa 4 dobrovolníci, 1 supervize a 18 psů

Podrábská, J. Výroční zpráva 2005 – Sdružení „Piafa“. Vyškov, 2006. Podrábská, J. Výroční zpráva 2005 – Sdružení „Piafa“. Vyškov, 2006.

34

Užitek službu využilo 127 uživatelů a bylo vykonáno 933 kontaktů službu využilo 414 uživatelů a bylo vykonáno 3745 kontaktů

Dobrovolnické centrum

Komunikační aktivity

9-místný mickrobus pro každodenní asistenční službu při dopravě dětí Sociální auto z Vyškova i okolních vesnic do Speciální MŠ, Stacionáře pro postižené děti, Speciální ZŠ cílem je podpora zaměstnanosti osob ze skupin obyvatelstva ohrožených Podporované sociálním vyloučením na otevřeném trhu zaměstnávání práce (osoby se zdravotním postižením, sociálně znevýhodněné, s kumulací různých znevýhodnění) pravidelný program volnočasových Učíme se aktivit pro děti s komunikačními komunikovat problémy (1x týdně) pro děti zařazené do programu Učíme se Víkendové a komunikovat a se zdravotním týdenní pobyty postižením uspávání pejsků, zahradní párty se Jednorázové Šamšulou, festival dovedností integrační akce (Já + Ty = My) Pojďte si hrát celodenní zábavný program pro s Pomozte dětem veřejnost spojený s celostátní sbírkou Přednášková činnost výchova dětí a mládeže k dárcovství o dobrovolnictví a dobrovolnictví Asistent volného času pro osoby s postižením

1 vedoucí, 2 pracovníci, 1 supervize

službu využilo 19 dětí a bylo vykonáno 3 656 kontaktů

1 vedoucí, 1 pracovník, 1 supervize

službu využilo 28 zájemců a smlouvu o poskytování služby uzavřelo 10 uživatelů 10 dětí

1 vedoucí, 1 klaun

787 dětí

1 vedoucí, 1 přednášející, 1 supervizor

Senior – asistent volného času pro obyvatele ÚSP a DD Vyškov

Pomoc ve službách a aktivitách Sdružení Piafa příprava a koordinace kampaně „30 dní pro NS“, vydání občasníku o NNO Informační a poradenské Neonu, příprava přednášek o NNO, středisko poradenství, odborné konzultace a vzdělávací semináře

85 dětí

v pravidelných programech pracovalo 6 dobrovolníků, min. 1 akce Piafy se účastnilo 34 osob, celkem 799 dobrovol. hodin, přednášky byly odprezentovány 426 studentům

1 vedoucí, 2 pracovníci

Zdroj: Vlastní práce z podkladů výroční zprávy Sdružení „Piafa“ 2005. 4.1.2. BARVÍNEK Poslání a cíle Barvínek sídlí v Podomí na jihovýchodním okraji Drahanské vrchoviny nedaleko Moravského krasu. Působí na celém území ČR, zejména na Drahanské vrchovině. Posláním Barvínku je sdružovat občany, kteří umožňují dětem a mládeži obcí Podomí, Krásensko, Ruprechtov a Senetářov rozvoj osobnosti a vzájemné pospolitosti organizováním zájmových, ekologických, kulturních, regionálně historických a jiných

35

výchovně – vzdělávacích aktivit; rozvíjejí citové vztahy dětí a mládeže k přírodě, regionální historii, etnografickým zajímavostem a lidové tradici; věnují se ochraně přírody a krajiny. Cílem Barvínku je rozvíjet osobnost dětí a mládeže, vytvářet hodnotové orientace s důrazem na nekonzumní oblasti života a dobré mezilidské vztahy; hlavním cílem sdružení je ochrana přírody a krajiny; vychovávat občany ke spoluzodpovědnosti za stav přírody; naplňovat odkaz profesora MUDr. Ervína Černého – Křetínského, DrSc., podomského rodáka, dlouholetého badatele v oblasti historie, tzn. přiblížit mladým lidem minulost regionu a pečovat o kulturně – historické a přírodní bohatství Drahanské vrchoviny; umožnit dětem a mládeži realizovat vlastní náměty v rámci volnočasových aktivit, napomáhat jim při jejich výběru a organizaci, zvláště s ohledem na věkovou přiměřenost a bezpečnost.29 Vznik organizace Vznik Barvínku proběhl podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů. Sdružení bylo registrováno Ministerstvem vnitra ČR dne 10. 4. 1997 pod č. j. II/S – OVS/1 – 32477/97 – R. Založení občanského sdružení iniciovala RNDr. Dagmar Zouharová. Čerpala přitom ze zkušeností, které měla z dlouholeté spolupráce s brněnským občanským sdružením Rezekvítek a Domem ekologické výchovy Lipka. Oslovila pedagogické i správní zaměstnance Základní školy v Podomí, maminky na mateřské dovolené a několik dalších lidí, o nichž byla přesvědčena, že mají rádi rodný kraj a nebude jim na obtíž organizování akcí podporujících pospolitost dětí, mládeže i dospělých. Na ustavující valné hromadě se 24. března 1997 sešlo 12 nadšenců různých profesí a zájmů. Pozvání přijal i významný podomský rodák univerzitní profesor MUDr. Ervín Černý – Křetínský, DrSc., zakladatel vědní disciplíny historická geografie, který byl založením sdružení přímo nadšen. Na prvním sněmu v květnu téhož roku byl zvolen čestným členem sdružení. Název Barvínek symbolicky vyjadřuje úctu členů k jeho životu a dílu. Barvínek je nenápadná rostlina, která si libuje na stanovištích bohatých živinami. Proto se jí daří právě v okolí zaniklých středověkých osad. Pomocí nalezišť barvínku 29

Zouharová, D. Výroční zpráva 2005 – Barvínek. Podomí, 2006.

36

vyhledávají archeologové i stará opuštěná sídliště, která se časem změnila v zalesněný porost. Také profesor Černý nacházel některé zaniklé středověké vesnice podle barvínku, zřejmě právě proto nazval sbírku veršovaných povídek a zkazek z Vyškovska a Blanenska Zelený barvínek. Členové občanského sdružení se snaží navázat na odkaz profesora Černého, který vyjádřil mottem sbírky Zelený barvínek: „Má vesničko, všemi kořeny jsi zarostlá ve mně. Tvou budoucnost vidím v dětech, minulost čtu z polí, luk a lesů ...“. Zpočátku vyvíjel Barvínek aktivity pouze v okolních obcích, dnes jeho působnost mnohdy sahá za hranice regionu. Středem zájmu však i nadále zůstává Drahanská vrchovina.30 Organizace občanského sdružení Orgány Barvínku jsou: Sněm Barvínku, Rada Barvínku, Předseda Barvínku, Místopředseda Barvínku, Správce kanceláře Barvínku, Hospodář Barvínku, Revizní komise Barvínku. Sněm Barvínku je nejvyšším orgánem Barvínku a přísluší mu posuzovat a schvalovat zprávu o činnosti i hospodaření a revizní zprávu za období od předcházejícího sněmu, schvalovat změny stanov, schvalovat plán činnosti a rozpočet na příští období, volit radu a revizní komisi na období do dalšího sněmu, stanovit výši členských příspěvků, schvalovat čestné členy sdružení a schvalovat vyloučení člena. Rada Barvínku řídí a koordinuje činnost sdružení v období mezi sněmy, přijímá nové členy a navrhuje sněmu vyloučení členů, ze svého středu volí předsedu a místopředsedu Barvínku, jmenuje a odvolává správce kanceláře Barvínku a hospodáře Barvínku, vydává organizační řád Barvínku a statut kanceláře, v odůvodněných případech schvaluje úpravy rozpočtu, schvaluje nakládání s nemovitým a investičním majetkem (nákup, prodej, pronájem, zásady provozu), rozhoduje o závazcích Barvínku a o žádostech na projekty ve výši 500 000,- Kč a více a mnohé další. Předseda Barvínku předsedá sněmu a radě, svolává sněm a radu, z pověření rady přijímá a propouští zaměstnance, vykonává funkci zaměstnavatele ve věcech pracovně právních, stanovuje odměny pracovníků, úkoluje a řídí zaměstnance, nese hmotnou 30


37

zodpovědnost za nemovitý, investiční a movitý neinvestiční majetek Barvínku, rozhoduje o využívání finančních prostředků v rámci schváleného rozpočtu, zodpovídá za plnění závazků Barvínku vůči státu (např. daně, pojištění), ředitel může delegovat některé své pravomoci na jiného člena rady nebo pracovníka Barvínku. Místopředseda Barvínku organizuje běžný chod Barvínku v rámci rozhodnutí sněmu a rady, vede evidenci členů Barvínku, vede ostatní administrativu, připravuje zprávu o činnosti Barvínku za uplynulé období, připravuje návrh rozpočtu a návrh činnosti na nadcházející období, provozně a organizačně zabezpečuje jednání sněmu a rady, poskytuje provozní a organizační servis při pořádání akcí a výkonu činnosti Barvínku. Správce kanceláře Barvínku organizuje běžný chod Barvínku v rámci rozhodnutí sněmu a rady, předseda a místopředseda mohou delegovat na správce některé ze svých pravomocí, správce kanceláře musí být u Barvínku zaměstnán minimálně na vedlejší pracovní poměr, správce se řídí statutem kanceláře Barvínku. Hospodář Barvínku vede účetnictví a evidenci majetku Barvínku a připravuje zprávu o hospodaření Barvínku. Revizní komise Barvínku je dozorčím orgánem Barvínku. Zejména: dohlíží na dodržování stanov, organizačního řádu a rozhodnutí sněmu Barvínku při veškeré jeho činnosti a v případě nejasností poskytuje jejich konečný výklad a připravuje revizní zprávu za uplynulé období, podává zprávu sněmu.31 Zázemí Díky zapojení Barvínku do projektu Sítě středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji, který je financován Evropským sociálním fondem, sdružení během roku 2005 zbudovalo první vlastní kancelář v prostorách Obecního úřadu Podomí. Dále zakoupilo vybavení přibližně v hodnotě 200 000 Kč: PC sestava, notebook, tiskárna, řezačka papíru, mobilní telefon, 3 kapesní počítače, GPS systém navigace, poloprofesionální digitální fotoaparát, dataprojektor, radiomagnetofon, 2 flipcharty, křovinořez a motorovou pilu.32

31 32

Zouharová, D. Stanovy Barvínku. Podomí, 2005. Zouharová, D. Výroční zpráva 2005 – Barvínek. Podomí, 2006.

38

Projekty a jejich užitky Obrázek 3: Projekty Barvínku

Zdroj: Zouharová, D. Výroční zpráva 2005 – Barvínek. Podomí, 2006.

Mimoškolní výchova – v oblasti práce s dětmi a mládeží Barvínek působí zejména v regionu, který charakterizují spádové obce (Podomí, Ruprechtov, Senetářov a Krásensko), jejichž děti docházejí do ZŠ Podomí. Protože se jedná o venkovský region, do založení Barvínku tu neexistovala téměř žádná příležitost, jak by děti a mládež mohli trávit volný čas. Barvínek se tedy od svého založení snaží suplovat funkci středisek volného času ve městech a vytvářet tak prevenci sociálně patologických jevů a pozitivní vliv na výchovu dětí. V roce 1997, tedy v roce založení sdružení, byla hlavní náplní Barvínku mimoškolní činnost dětí a mládeže – fungoval výtvarný a sportovní kroužek pro předškoláky, kroužek netradičních sportů pro děti a mládež, klub bojového umění. Významný byl i kroužek divadelní, který vystoupil u příležitosti oslav 650 let od založení obce Podomí. V následujících letech se nabídka rozšířila o keramickou dílnu nejen pro děti a mládež, ale i pro dospělé. V roce 2000 pak vznikl Přírodovědný klub Mraveniště, jehož členové se setkávají přibližně každý měsíc na víkendových akcích či exkurzích, které jsou založeny na přírodovědném, sociálním a historickém poznávání rodného kraje. Během čtyř let narostla mimoškolní činnost do takové šíře, že se předsedkyni Barvínku a řediteli školy podařilo v roce 2001 získat podporu Školského úřadu ve Vyškově, v podomské škole byl zřízen školní klub. Tím se zejména pravidelné mimoškolní aktivity přesunuly z Barvínku pod hlavičku základní školy (výtvarný, keramický, žurnalistický, chovatelský kroužek, kroužky informatiky a cizích jazyků apod.), načež se spolupráce obou organizací ještě prohloubila.

39

V roce 2002 byla založena tzv. „outdoorová“ sekce v oblasti mimoškolní činnosti pro děti a mládež, pod kterou se rozběhly kluby jako vodácký či lanových aktivit. Zájem o tuto činnost v průběhu let výrazně stoupl. Vedoucí klubů postupně získávají i požadované akreditované osvědčení. Barvínek dále nabízí množství vzdělávacích akcí, které jsou určeny nejen dětem a mládeži, ale i veřejnosti. Barvínek se tak snaží rozvíjet v občanech vztah k regionu a tak si vytvářet podmínky pro zavádění principu Místní Agendy 21 a udržitelného rozvoje.

Tabulka 3: Pravidelné a nepravidelné kroužky v Barvínku Kroužek Florbalový Netradiční sporty Pravidelné kluby Fotbalový Cvičení maminek s dětmi Vodácký klub Nepravidelné Lanový klub kluby Klub Mraveniště

Počet dětí / pravidelnost 15 30 12 20 2x za měsíc 1x za měsíc + tábor 1x za měsíc

Vedoucí J. Plodr K. Gregor Z. Zukal M. Sedláková V. Floch V. Floch, F. Zouhar M. Zouharová


Tabulka 4: Zábavné akce pod záštitou Barvínku Akce

Popis Spolupráce sjezd na saních, bobech a stavba OÚ Krásensko Sněhové radovánky sněhuláků a jiných staveb ze sněhu

Místo konání

Účastníci

svahy u Krásenska

50

Lyžařský zájezd

běžkování a sjezdování

ZŠ Podomí

Paprsek v Jeseníkách

45

Dětský karneval

tradiční maškarní ples pro nejmenší děti

ZŠ Podomí

ZŠ Podomí

90

Countryball pro děti i dospělé

výuka coutry tanců

poslech a společné pozpívání cimbálové skupiny zábavné odpoledne pro děti Dny pro zemi (přírodovědná stezka) a dobrovolníky Soutěž kolečkových hokejový turnaj na kolečkových sportů bruslích Den na vodě základní vodácký výcvik Volejbalový turnaj mezivesnický turnaj Sjezd Jihlávky základní vodácký výcvik na řece oživení tradice výroby a pouštění Drakiáda draků vánoční tradice a zvyky, Adventní víkend 20 pracovních dílen Posezení u cimbálu

taneční skupiny sál hospody Na z Vyškova a Brna Bělidle okolní obecní ZŠ Podomí úřady SEV Rychta Krásensko

okolí Krásenska

40 70

OÚ Krásensko, Krásensko Hasiči Krásensko Ruprechtov OÚ Krásensko Krásensko Jihlávka

40 30 15

OÚ Krásensko

Krásensko

20

ZŠ Podomí

ZŠ Podomí

200


40

90

40

Ochrana přírody – občanské sdružení Barvínek prodělalo v oblasti ochrany přírody v roce 2005 řadu změn. Ty vyvrcholily 1. 6. 2005 v prostorách Lesní školy Jezírko u Soběšic, kdy bylo podepsáno rozhodnutí o podpoře dvouletého projektu „Síť středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji“. Převážně ekologické organizace se spojily pod DEV Lipka z Brna a pod vedením hlavního koordinátora Michala Medka vytvořily projekt, který byl vybrán jako první z asi čtyřiceti navrhovaných programů z celé České republiky. Hlavním cílem je zvyšovat odborné znalosti jak pracovníků ekologických organizací, tak také úředníků či učitelů, kteří pak budou schopni ve větší míře a detailněji informovat širokou veřejnost o ekologické problematice. Aktivity vedoucí k většímu ekologickému povědomí a osvětě veřejnosti tak začalo hned vyvíjet 15 organizací Jihomoravského kraje, které za tímto účelem dostaly peníze z Evropské unie (Evropský strukturální fond). Část prostředků fondu je spravována a spolufinancována českým Ministerstvem životního prostředí. Barvínek se zapojil do následujících oblastí činnosti, které vyvíjí hlavně v oblasti mikroregionu Drahanská vrchovina – budování ekologické poradny, práce s veřejností a dobrovolníky, koordinace a aplikace principu Místní Agendy 21 (program rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe). Na tuto činnost Barvínek získal přibližně 1 100 000 Kč, v čemž je zahrnut i plat pro jednoho pracovníka – prvního zaměstnance v historii Barvínku. Péče o chráněné území – Barvínek neustále rozšiřuje svoji péči o chráněné území. Přes veškerou snahu se ovšem nedaří vyřešit problém s úklidem odstraněné biomasy.

Tabulka 5: Činnosti v rámci ochrany přírody Území Studnické louky U Žlíbku Skelná huť Tři smrky

Rozloha 3 ha 0,8 ha 1 ha 0,2 ha

Činnost kosení trávy, odstranění olšin kosení trávy, odstranění smrků kosení trávy kosení trávy, odstranění olšin

Počet dobrovolníků 30 24 3 10

Odpracované dny 7 3 2 1


Ekologická poradna – v budově Obecního úřadu Podomí byla otevřena kancelář Barvínku, která slouží jako zázemí občanského sdružení, ale hlavně jako poradna pro veřejnost především v oblastech: péče o krajinu, ochrana přírody, psaní projektů

41

a získávání dotací, studánková poradna, naučné stezky a cyklostezky, regionální historie, péče o handicapovaná zvířata, domácí ekologie, ekologické zemědělství a biopotraviny, energie a bydlení, dále se lidé mohou obracet i v těchto oblastech – zákony, odpady a recyklace, voda – praní a čištění, péče o zeleň, kontakty na ekologické organizace … Kromě samotné ekologické poradny pracovníci kanceláře pracují i v dalších programech. V rámci programu Veřejnost a ochrana přírody se Barvínek snaží zejména o osvětu v oblasti přírodního a kulturního dědictví Drahanské vrchoviny. Připravuje rozšíření stávající naučné stezky (celkem na 10 tabulí), vydání malého průvodce Drahanskou vrchovinou a „rodinných“ pracovních listů. V roce 2005 byly uskutečněny 4 exkurze pro veřejnost. Také byla zhotovena výstava Studánky mikroregionu Drahanská vrchovina, která měla vernisáž v rámci Dílen vánočních tradic. Dobrovolnictví v ochraně životního prostředí – v oblasti práce s dobrovolníky Barvínek připravil několik pracovních akcí na chráněných územích. Jedno setkání bylo připraveno jako poděkování za hodiny dobrovolnické práce. V dalším roce připravuje cyklus vzdělávacích akcí pro dobrovolníky z mikoregionu. Udržitelný rozvoj – Barvínek je koordinátorem celého programu a snaží se o implementaci principu místní Agendy 21 ve třech regionech Jihomoravského kraje (mikroregiony Hrušovansko, město Boskovice a mikroregion Drahanská vrchovina). Prozatím proběhla jedna pracovní schůzka a jedno školení pro realizátory programu a v roce 2006 se uskutečnily dílčí „kulaté stoly“, které vedou k vytvoření vizí jednotlivých obcí a regionů (spolupráce s MAS Společná cesta).33

4.2. MARKETING Část vlastní práce, která je soustředěna na marketing, pojednává o plnění marketingového postupu ve vybraných občanských sdruženích, který byl rozebrán v části 2.2 Teorie marketingu.

33


42

4.2.1. SDRUŽENÍ „PIAFA“ SWOT analýza Sdružení „Piafa“ dělá různé analýzy, ale nenazývá je přímo SWOT analýzami. Tyto analýzy se vztahují především na dílčí projekty, ne na celou organizaci. Hlavním důvodem analýz jsou žádosti na dotace, neboť si to zákon i poskytovatelé dotací žádají. Tyto analýzy se vpisují do formuláře a nezůstávají tedy ve sdružení. Navíc SWOT analýza celé neziskové organizace se mění i rok od roku, proto upřednostňují raději roční plány před SWOT analýzou. Hodnocení provádějí i sezónně, hodnotí se hlavně po skončení školního roku, jak byly služby využívány a zda se nemá přidat nějaká doplňková služba. Přesto mi v Piafě pomohli s vytvořením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – všechny tyto položky se, ale navzájem prolínají a nelze je přesně od sebe oddělit. Silné stránky jsou v Piafě dlouholetá zkušenost, vysoká odbornost, dobrá dostupnost (Vyškov leží u dálnice D1 na trase mezi Brnem a Olomoucí), moderní vzhled budovy, sdružení má dobrou pověst v celé České republice (je jedním z průkopníků canisterapie u nás), přestěhování do nových bezbariérových prostorů. V neposlední řadě sem patří profesionálně vyškolení pracovníci a jejich specifické metody. Profesionálové se mohou stát i slabou stránkou, pokud nějaký pracovník ze sdružení odejde. Získat nového pracovníka je velmi složité, protože jich je nedostatek a zaškolení pracovníka je na „dlouhé lokty“. Kurzy na tyto specifické metody (tzn. hiporehabilitace, canisterapie a další) se otvírají jednou za rok až za dva roky, podle počtu účastníků. Další slabou stránkou je nedostatek financí, který nelze z velké části ovlivnit, protože Piafa je závislá na příspěvcích od Městského úřadu Vyškov a také Jihomoravského krajského úřadu. Patří sem i potřeba nového sociálního auta, protože stávající je delší dobu poruchové a nové stojí kolem 500 000 Kč a tím jsme se opět vrátili k slabé stránce financí. Příležitosti vidí ve sdružení v získání finanční podpory z fondů Evropské unie a navíc tyto terapie jsou jedinečné, nikdo jiný je v takové míře v České republice nedělá (což dokazují klienti z celé ČR i zahraničí).

43

Hlavní hrozbou je ve Sdružení „Piafa“ to, že jsou zavaleni množstvím administrativy, takže na plnění poslání zbývá méně času. Další hrozbou je konkurence, v podobě sportovních klubů, pro které jsou městští úředníci ochotnější přerozdělit peníze. Marketingové cíle Cílem organizace je to co chce uživatel, tzn. když ve Sdružení „Piafa“ při poskytování služeb zjistí, že klient potřebuje k této službě ještě nějakou doplňkovou, snaží se ji zajistit dle svých možností. Je zde důležité si stanovit o jaké klienty jde, jaký je jejich počet a vývoj (tj. stárnutí populace, jak často se rodí děti s handicapem, příspěvky, které jsou potřební ochotni zaplatit). Cílem je i informovanost uživatelů a široké veřejnosti – letáky, TV přenosy z akcí nebo účasti na různých pořadech s neziskovým podtextem, články v místním a celorepublikovém tisku a další. Ve Sdružení „Piafa“ si dávají samozřejmě pozor na svou image, tzn. aby pracovníci a dobrovolníci dodržovali etický kodex, což je také dáno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Sdružení má také svůj znak, který je nedílnou součástí image Piafy a sídlí v nové moderní budově, což k dobré image také přispívá. Obrázek 4: Znak Sdružení „Piafa“

Zdroj: Podrábská, J. Výroční zpráva 2005 – Sdružení „Piafa“. Vyškov, 2006. Marketingový audit Ve sdružení si nedělají marketingový audit v tom slova smyslu, jak je uváděn v teoretické části, ale pro ně je jakákoliv kontrola od poskytovatelů dotací marketingový audit (tj. Jihomoravský krajský úřad, Městský úřad Vyškov). Všechny kontroly, které jsou prováděny vyplývají ze zákona o sociálních službách a Sdružení „Piafa“ má svůj vnitřní předpis, který obsahuje 17 standardů.

44

Paní ředitelka Podrápská mi však ochotně odpověděla na jednotlivé části marketingového auditu.

Nabízí Piafa produkt, službu či program, který naplňuje potřeby klientů? Ano, samozřejmě se o to snaží a vytváří dle potřeby klientů doplňkové služby.

Zná cílovou skupinu, pro kterou jsou jejich služby určeny? Jistě, bez toho by nemohli vytvořit ty pravé služby pro klienty.

Odpovídá cena za služby situaci na trhu? Ano, jinak to ani nejde.

Místo – aby byl produkt, služba nebo program dostupný? Piafa je v blízkosti dálnice, používá svozové auto, budova je bezbariérová, takže mají splněno.

Propagace – využívá postupů k tomu, aby lidé zareagovali? To je nedílnou součástí jejich práce, podrobněji je to rozebráno v podkapitole „Marketingová komunikace“.

Má Piafa schopnost efektivně uspokojit poptávku po produktech, službách či programech? Odpověď na tuto otázku se vztahuje k bodu jedna.

Plány do budoucna Plány do budoucna vidí ve sdružení, jako snahu udržet kvalitu služeb v organizaci a plnit funkci poskytovatele služeb. Aktuální věcí je splnit registraci Poskytovatele sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ve sdružení chtějí vybudovat nestátní zdravotní zařízení, ale bohužel se zatím nedaří komunikace s pojišťovnou. Krátkodobým cílem je získat peníze na nové svozové auto, to stávající má neustále poruchy a tudíž nemůže dovést klienty za jejich službou. Dalším cílem je obnova stáda, protože stádo koní začíná stárnout. Patří tady samozřejmě i již výše avizované rozšíření služeb dle poptávky uživatelů, tedy flexibilita vůči klientům. Marketingová komunikace Sdružení Piafa má rozsáhlou komunikační kampaň, díky které vstoupila do povědomí nejen ve Vyškově a Jihomoravském kraji, ale také v celé ČR a Rakousku. Do této komunikace patří zejména:

45

srdíčkový ples neziskového sektoru ve Vyškově,

účast na natáčení speciálního vydání pořadu A-Z Kvíz pro kuře (ČT Brno),

výstava „Cesta k dětem“ (Turistické informační centrum Vyškov),

různé prezentace canisterapie (v Ústavu sociální péče Habrovany, ZŠ Morávkova Vyškov, DDM Hustopeče, DD Zlaté Hory, Speciální škole Vyškov, na veletrhu Senior v Lysé nad Labem, na integrační akci Mosty 2005 v Přerově, na Vivat Vita výstaviště Flora Olomouc a Caritas Retz v Rakousku, na Mezinárodním semináři o zooterapiích veletrhu Propet na BVV Brno, v MŠ a ZŠ pro sluchové postižené Kyjov),

odborný seminář „Canisterapie“ a „Hiporehabilitace“,

integrační program k MDD (Zámecká zahrada Vyškov),

rekondiční pobyt ve Vyškově pro rodiny s postiženými dětmi (Sdružení Medvídci Kroměříž),

prezentace projektu „podporované zaměstnávání“ (určený pro instituce poskytující služby sociálně a zdravotně znevýhodněným osobám v sídle Sdružení „Piafa“, pro dobrovolníky, úřad práce ve Vyškově, Bučovicích, Slavkově u Brna, na IX. veletrhu vzdělávání a pracovních příležitostí ve Vyškově, PDA a pro členy pracovní skupiny komunitního plánování v regionu Vyškov),

přednáška s ukázkou polohování v rámci akce Agentury Verema, určené pro veterinární lékaře, Přimda,

prezentace činností Sdružení „Piafa“ (veletrh HospiMedica BVV Brno, „Den otevřených dveří sociálních služeb ve Vyškově“),

„Piafa dětem“ – akce ve spolupráci se supermarketem Hypernova Vyškov,

sbírka „Duhové kolo“ Nadace ČEZ (Invex, BVV Brno),

odborný seminář na téma „Canisterapie v praxi“ (Vyškov),

integrační akce Já + Ty = My 2005 (PDA Vyškov),

„Já a banka“ – výtvarná soutěž ve spolupráci s GE Money Bank Vyškov,

veřejná sbírka pod vánočním stromem na program hiporehabilitace,

„Piafa pro děti“ – vánoční program ve spolupráci se supermarketem Hypernova. To jsou akce, které proběhly v roce 2005. Sdružení „Piafa“ má, ale i další

komunikační aktivity – výroční zprávy, brožury, redakční články ve Vyškovských

46

novinách, mnoho kladných referencí (Speciální škola Vyškov, ÚSP a DD Vyškov, Speciální MŠ Vyškov, MŠ Opatovice Vyškov, ZŠ Tyršova Vyškov, MŠ Hlubočany, ZŠ Vyhlídka Vyškov, MŠ Dražovice, Speciální třídy ZŠ Horníkova – Brno, ÚSP ZP ChrliceBrno, O.s. Práh Brno, DD Nezdenice - Uherské Hradiště, ÚSP RETZ – Rakousko a další), webové stránky (www.piafa.cz), vydávání občasníku Neon. Komunikaci Sdružení „Piafa“ také přispívá členství v různých organizacích – Česká hiporehabilitační společnost, Česká jezdecká federace, Asociace poradenských informačních středisek, Canisterapeutické sdružení Jižní Morava, Canisterapeutická asociace, Česká unie podporovaného zaměstnávání a dále je členem pracovní skupiny NNO pro komunikace s Jihomoravského kraje v oblasti sociálních služeb.34 Dosažené výsledky Výsledky ročního úsilí Sdružení „Piafa“ hodnotí vždy předsedkyně a ředitelka sdružení v jedné osobě Jana Podrápská ve Výroční zprávě. „Rok 2005 byl jedenáctým rokem existence sdružení Piafa. Mnohé se u nás nezměnilo, stále se snažíme být užiteční všem, kteří náš potřebují a pro které jsme již každodenní jistotou. Nutností bylo přestěhování sídla organizace i většiny jejích provozů do bezbariérových objektů, které také přineslo posun kvality nabízených aktivit opět o krok k lepšímu. Největším oříškem bylo získání nových prostor pro hiporehabilitaci – ustájení koní, jejich rekonstrukce a také dostavba sociálního zázemí pro personál i uživatele této služby. Slavností otevření se však mohlo uskutečnit až na jaře roku 2006. Uplynulý rok nastavil změny také v legislativě a financování sociálních služeb. Zapojili jsme se v roli poskytovatele do práce základní triády komunitního plánování sociálních služeb ve Vyškově. Podařilo se nám prokázat kvality naší práce a získat od Jihomoravského kraje osvědčení o akreditaci na služby sociálně zdravotní rekondice. Pracovní tým zahájil vzdělávání pro zavádění standardů kvality sociálních služeb pod vedením inspektora kvality. Za zmínku stojí také to, že již umíme sami vypracovat a podat projekt a žádost o finanční podporu ze zdrojů EU. Omladili jsme také tým našich zvířecích pomocníků a škálu služeb jsme rozšířili o program sociální rehabilitace – podporovaného zaměstnávání. Podařilo se nám tak ještě 34


47

více přispět k integraci znevýhodněných osob a podpořit spolupráci veřejnosti, neziskové a podnikatelské sféry s místní a státní správou. Těší mě, že jsme stále prospěšní nejen lidem z Vyškova a Jihomoravského kraje, ale že naše dovednosti a pomoc vyhledávají i lidé z celé ČR a ze zahraničí.“35 4.2.2. BARVÍNEK SWOT analýza V Barvínku mají vytvořenou SWOT analýzu a používají ji k hodnocení. Zde uvádím ty nejdůležitější body, o které se v Barvínku opírají, celá SWOT analýza je v Příloze 3. Silné stránky:

tradice Barvínku, dobré jméno, důvěryhodnost, kontakty na další instituce,

hodně akcí pro veřejnost a velký výběr,

zkušenosti v organizování a realizaci akcí, psaní projektů,

materiální zázemí a vybavení. Slabé stránky:

pasivita členů,

slabá zapojenost mládeže,

hodně akcí, málo času, Příležitosti:

možnost získávání dotací,

možnost realizace pro děti a mládež,

možnost dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace, Hrozby:

pasivita občanů,

konkurence konzumu (počítače, televize …),

ztráta zájmu členů Barvínku, rozpad, rozpory,

stereotypnost akcí.

35


48

Marketingové cíle Barvínek musí mít své akční cíle, které vyplývají ze závazků stanovených finančními donátory. Cíle v oblasti image jsou ve sdružení prezentovány hlavně vizuální stránkou Barvínku, kterou v organizaci uplatňují poslední dva roky. Promítlo se to do webových stránek, výročních zpráv a dalších drobností. K image Barvínku patří samozřejmě i jeho logo. Obrázek 5: Znak Barvínku

Zdroj: Zouharová, D. Výroční zpráva 2005 – Barvínek. Podomí, 2006. Marketingový audit Marketingový audit se v Barvínku nedělá, ale platí zde to co ve Sdružení „Piafa“, že kontroly jsou zde od poskytovatelů dotací. Plány do budoucna Plány vyplývají ze strategických cílů sdružení, které si každoročně stanovuje sněm sdružení, pro rok 2007 je to hlavně:

pokračovat v projektech – síť EVVO v Jihomoravském kraji, Regionální informační centrum, využití doškové Chaloupky v Ruprechtově,

hledání jednoho stálého pracovníka,

pečovat o chráněná území - Studnické louky, U Žlíbku, Stepní stráň u Komořan,

vyřešit otázku odvozu biomasy,

začít připravovat výstavu 10 let Barvínku,

začít se strategickým plánováním,

uspořádat tradiční akce a rozvinout činnost Barvínku o nové akce,

nakoupit potřebný materiál,

rozšiřovat vzdělání členů Barvínku.

49

Marketingová komunikace Webové stránky (www.barvínek.net) – díky zapojení do projektu „Síť středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji“ Barvínek získal finance pro stálou podporu správce webových stránek. Tím se stal František Zouhar. Barvínek tak získal vlastní doménu, jejíž obsah je rozdělen do dvou sekcí. Jedna se věnuje tradičním akcím Barvínku, včetně aktualizovaného kalendáře akcí, diskusního fóra. Druhá je věnována přímo ekologické poradně a dalším činnostem kanceláře a obsahuje i přímou internetovou poradnu. Kromě internetových stránek Barvínku může zájemce o tento druh činnosti navštívit stránky dvou barvínkovských klubů – Přírodovědného klubu Mraveniště (www.mraveniste.wz.cz) a vodáckého klubu (www.voda.unas.cz). Publikační činnost – během 7 let své existence stihl Barvínek vydat hned několik publikací. Nejvýznamnějším počinem bylo vydání publikace Drahanskou vrchovinou, dále spolupráce při tvorbě Kroniky Podomí a Almanachu školy. Zkušenosti s ekologickou výchovou v Podomí (v občanském sdružení i základní škole) byly shrnuty Dagmar Zouharovou a jsou součástí Manuálu pro koordinátory ekologické výchovy (EV). Výstavy – 30 dní pro neziskový sektor (únor 2005, Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově), Studánky mikoregionu Drahanská vrchovina (prosinec 2005, ZŠ Podomí). V prosinci 2005 byla zveřejněna výstava Přírodní dědictví mikroregionu Drahanská vrchovina – Studánky. Jakub Gottvald během podzimu nafotil na 20 studánek, které byly předchozí rok zmapovány v rámci projektu Zachování a obnova přírodního dědictví mikroregionu Drahanská vrchovina. Spolupráce s médii – Barvínek se snaží o své činnosti pravidelně informovat prostřednictvím různých periodik. Nejvíce spolupracují s regionálními Vyškovskými novinami.

Tabulka 6: Články o Barvínku v periodikách Periodikum Vyškovské noviny Jihomoravské ekolisty Vlastivědný věstník Moravský Rezekvěty Tisková zpráva

Název článku Malé ohlédnutí za událostmi, které se odehrány v roce 2004 na Vyškovsku Barvínek S profesorem Černým Drahanskou vrchovinou Co se dělo na Rychtě Setkání u cimbálu

50

Vyškovské noviny Dnes – Střední Morava Vyškovské noviny Vyškovské noviny Vyškovské noviny Vyškovské noviny MF Dnes Týden u nás Vyškovské noviny Vyškovské noviny Vyškovské noviny

Rybníky studánky a mokřany se možná dočkají obnovení U Protivanova roste vzácný hořeček Sdružení poradí lidem, jak chránit přírodu Žáci si zkusili, jak obstojí v mimořádných situacích Dívka věnuje volný čas ekologii Barvínkovské léto bylo obět bohaté na řadu akcí Borovice v Rakoveckém údolí připomíná vraždu ševcovského učně Šesťáci z Cirsia překročili Rubikon Barvínek uklízel Studnické louky Regiony spojily síly kvůli dotaci Barvínek učil děti tradicím Drahanské vrchoviny

Zdroj: Zouharová, D. Výroční zpráva 2005 – Barvínek. Podomí, 2006. Dosažené výsledky Výsledky činnosti občanského sdružení Barvínek jsou každoročně slovně zhodnoceny ve Výroční zprávě Barvínku jeho předsedkyní Dagmar Zouharovou: „V roce založení (1997) byla posláním Barvínku jen mimoškolní výchova dětí a mládeže. Již o 3 roky později se posláním občanského sdružení stala navíc také ochrana přírody a krajiny. Dobrovolnická práce regionu koordinovaná Barvínkem postupně sklízí nemalé plody – dvě profesionální místa. Z mimoškolní činnosti vyrostl již v roce 2001 školní klub (je provozován při ZŠ Podomí) s placenou vychovatelkou. Od roku 2005 má Barvínek svoji kancelář a finanční prostředky na jednoho zaměstnance Střediska EVVO v Podomí,

které

poskytuje

poradenské

služby

nejen

dobrovolníkům,

místním

samosprávám, ale také veřejnosti. Barvínek mj. usiluje o spolupráci místních samospráv s veřejností na principech místní Agendy 21. Bez ohledu na profesionalizaci je hlavním pilířem činnosti dobrovolnická práce členů i příznivců Barvínku. Zřízení kanceláře a profesionalizace je důležitý posun a příležitost. Příležitost pro mladší členy sdružení, jak převzít „otěže“ do vlastních rukou a podle svých představ osvětou a poradenstvím napomoci udržitelnému rozvoji nejen našich vesnic, ale ve spolupráci s Moravským krasem i celému regionu Drahanské vrchoviny.“36

36


51

4.3. FUNDRAISING Fundraising je o konkrétním získávání peněžních prostředků vybraných občanských sdružení – Sdružení „Piafa“ a Barvínek. Jejich zdrojích, metodách, fundraiserech, motivaci dárců, okruhu dárců a případné konkurenci. 4.3.1. SDRUŽENÍ „PIAFA“ Zdroje získávání prostředků Tabulka 7: Peněžní toky ve Sdružení „Piafa“ (2003 – 2005) Peněžní prostředky (v celých tis. Kč) 2003 2004 2005 871 674 1 241 12 5 10 1 12 2 23 54 99 534 705 1 057 939 1 381 1 645 2 368 2 767 4 130 396 373 408 10 6 10 41 90 276 98 117 108 5 6 5 611 518 813 1 307 1 663 2 058 8 1 1 22 38 26 24 23 312 2 499 2 835 4 040 -131 - 68 90

Ukazatel

Náklady

Výnosy

Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Úroky Jiné ostatní výnosy Tržby z prodeje DHM a DNM Tržby z prodeje materiálu Přijaté příspěvky Provozní dotace z rozpočtu ÚSC Celkem Spotřeba materiálu a energie Prodané zboží Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Ostatní daně a poplatky Dary Pokuty a penále Jiné ostatní náklady Odpisy Zůstatková cena DHM a DNM Celkem Hospodářský výsledek

Zdroj: Vlastní práce na základě podkladů z Výročních zpráv Sdružení „Piafa“ 2003, 2004 a 2005.

Graf 2: Výnosy ve Sdružení „Piafa“ (2003) Graf 3: Náklady ve Sdružení „Piafa“ (2003) Spotřeba materiálu a energie Tržby z prodeje služeb

Prodané zboží Opravy a udržování

Tržby za prodané zboží

Cestovné Náklady na reprezentaci

Jiné ostatní výnosy

Ostatní služby Přijaté příspěvky

Mzdové náklady Ostatní daně a poplatky

Provozní dotace z rozpočtu

Dary

ÚSC

Jiné ostatní náklady

52

Graf 4: Výnosy ve Sdružení „Piafa“ (2004) Graf 5: Náklady ve Sdružení „Piafa“ (2004)

Spotřeba materiálu a energie

Tržby z prodeje služeb

Prodané zboží Tržby za prodané zboží

Opravy a udržování Cestovné


Náklady na reprezentaci Ostatní služby

Přijaté příspěvky

Mzdové náklady Provozní dotace z rozpočtu

Jiné ostatní náklady

ÚSC

Odpisy

Graf 6: Výnosy ve Sdružení „Piafa“ (2005) Graf 7: Náklady ve Sdružení „Piafa“ (2005) Tržby z prodeje služeb Spotřeba materiálu a energie

Tržby za prodané zboží

Prodané zboží Úroky

Opravy a udržování Cestovné


Náklady na reprezentaci Ostatní služby

Tržby z prodeje DHM a DNM Mzdové náklady Pokuty a penále

Tržby z prodeje materiálu

Jiné ostatní náklady Přijaté příspěvky

Odpisy Zůstatková cena DHM a DNM

Provozní dotace z rozpočtu ÚSC

Zdroj (Graf 2-7): Vlastní práce na základě podkladů z Výročních zpráv Sdružení „Piafa“ 2003, 2004 a 2005.

Z Grafu 2, 4 a 6 vyplývá, že největší část rozpočtu tvoří v letech 2003 – 2005 provozní dotace z rozpočtu územně správních celků (ÚSC), dále jsou to tržby z prodeje služeb (tzn. peníze od uživatelů služeb poskytovaných Sdružením „Piafa“) a přijaté příspěvky (dary od nadací, firem, individuálních osob). Dále jsou to již menší částky z prodeje zboží (hospodářská činnost, kterou sdružení podporuje svou hlavní činnost), úroky, ostatní výnosy, tržby z prodeje dlouhodobého hmotného (DHM) a nehmotného majetku (DNM) a tržby z prodeje materiálu. Z Grafu 3, 5 a 7 je zřejmé, že největší část financí Sdružení „Piafa“ vynakládá na mzdové náklady, protože je zde velký počet stálých zaměstnanců (17 zaměstnanců), kteří mají vysokou kvalifikaci a je potřeba je ve sdružení mít, pro velký rozsah služeb, které organizace poskytuje a pro velký počet klientů, které je potřeba zabezpečit. Dalším výrazným nákladem jsou poskytované služby a spotřeba materiálu a energie. V roce 2005 je vidět, oproti minulým létům, že se výrazně zvedly náklady na opravy a udržování, tyto náklady jsou důsledkem přestěhování sídla a hiporehabilitace do nových bezbariérových

53

objektů. Podstatnou částkou je zde i cestovné, což jsou vlastně vynaložené náklady na poskytování služeb sociálního auta. Z Tabulky 7 je jasně patrné, že v roce 2005 bylo Sdružení „Piafa“ oproti předešlým rokům v zisku, i přes velkou peněžní potřebu, kterou si vyžádalo přestěhování sídla a hiporehabilitace. Piafa dosáhla plusového hospodářského výsledku hlavně díky prodeji služeb, které oproti předešlému roku stoupl o skoro 600 tisíc Kč a dále také kvůli členským příspěvkům a provozním dotacím, které každé stouply skoro o 300 tisíc Kč. Dárci, kteří podpořili činnost Sdružení „Piafa“:

státní instituce a samospráva – ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví, JMK, Město Vyškov, ÚP Vyškov, Obec Topolany, Obec Vážany,

nadace a nadační fondy – Nadace Eurotel, Nadace Divoké husy, NROS ze sbírky Pomozte dětem, Olivova nadace, nadace ČEZ, Nadace Gymnázia Vyškov,

podniky a podnikatelé – Jihomoravská plynárenská a.s., Jihomoravské pivovary a.s., Respono a.s., Centrum kultury AČR Vyškov, Vojenské lesy a statky ČR s.p., Vydos Vyškov a.s., Böttcher ČR k.s., Ahold Czech Republic, a mnohé další,

individuální dárci – H. Michlíčková, I. Bárek, M. Kolísková, M. Zourková a další,

členské příspěvky, daňové úlevy a ostatní činnost.37

Používané metody fundraisingu Metody fundraisingu se částečně kryjí s komunikační kampaní, proto jsou zde shrnuty a popřípadě doplněny chybějícími – osobní setkání se zástupci Jihomoravského kraje, Města Vyškov a obcemi Topolany a Vážany, sbírky (Pomozte dětem, Duhové kolo, veřejná sbírka pod vánočním stromem), pořádání akcí (Srdíčkový ples, 30. dní pro NS, prezentace canisterapie, Karneval s pejsky, Uspávání pejsků, výstava Cesta k dětem, víkendové pobyty a další), žádosti o grant (ze zdrojů z EU na Podporované zaměstnávání, z MÚ Vyškov a JMK), členské příspěvky a vlastní činnost (poradenství, praxe a stáže). Kvůli napsání diplomové práce jsem se účastnila konzultace ve Sdružení „Piafa“ i Barvínku. Sdružení „Piafa“ si konzultaci naúčtovala jako poradenskou činnost, doklad o zaplacení je přiložen v Příloha 4.

37


54

Fundraisier V neziskové organizaci nemají profesionálního fundraisera, hlavně z důvodů finančních prostředků. Dotace jsou jen na sociální pracovníky a technické zázemí (účetnictví, vyřízení administrativy …) a ne na fundraisera. To znamená, že fundraiser by musel být placen z poplatků klientů a tyto peníze jsou užitečnější při jiných projektech, které přímo naplňují poslání Sdružení „Piafa“. Práci fundraisera tedy vykonává projektový pracovník (RNDr. Jana Turčanová), v projektech získává Piafa hlavní zdroj financování své organizace. Patří sem samozřejmě i ředitelka Jana Podrápská, která komunikuje se sponzory. Další nedílnou součástí jsou jednotliví vedoucí středisek, kteří si snaží získávat místo peněz krmení pro zvířata (např. canisterapie – krmivo pro psy, hiporehabilitace – seno, sláma pro koně). Paní ředitelka Piafy vidí roli profesionálních fundraiserů spíše ve velkých organizacích a charitách, kde na tuto práci určitě nestačí jeden člověk, ale musí být minimálně dva – fundraiser a projektant. Motivace dárců Motivace dárců je velmi těžká, protože sponzoři raději podporují sportovní organizace, které jsou spíše pro zábavu, než je pomoc handicapovaným. A v tomhle ohledu je ve Vyškově velký počet organizací. Sdružení „Piafa“ nabízí za poskytnuté peníze, předměty nebo služby reklamu. Na marketing mají v Piafě i živnostenské listy – používají se při velkých prezentačních akcích, kde se dárcům reklama vyplatí. Uzavírají se reklamní smlouvy (reklama pak jde do nákladů firem) a darovací smlouvy (díky kterým si můžou dárci snížit základ daně). Další motivace je v tom, že sdružení posílá dárcům výroční zprávy, fotky z projektů, pozvánky na akce, jako je srdíčkový ples a další. Okruh dárců Dary které jsou poskytovány neziskové organizace se dělí na peníze (buď formou daru nebo za reklamu) a na materiál (což je např. krmení). Sdružení „Piafa“ žije hlavně z dlouhodobých dárců, kteří pravidelně poskytují své dary, kam by paní Podrápská zařadila i dotační příspěvky od místní správy a krajského

55

úřadu, dále sem patří soukromé osoby, jako je senátor Ing. Ivo Bárek. Patří sem i pracovnicí Piafy (Ing. Hana Michlíčková, Marcela Zourková). Dále malé obecní úřady jejichž obyvatelé dojíždí do sdružení a využívají jejich služeb. Paní ředitelka přiznává, že hmotné dary (seno, podestýlka, krmivo …) poskytují některé firmy mimo smlouvu, protože se Sdružením „Piafa“ soucítí, nicméně je jejich účetnictví ve ztrátě a v případě přiznání daru by si je „vzal na mušku“ finanční úřad. Konkurence Na jednu stranu ve sdružení tvrdí, že konkurenci nemají, protože v tom co dělají jsou jedineční, ale jedním dechem paní ředitelka dodává, že peníze sponzorů i města se raději soustřeďují na volnočasové aktivity, což jsou hlavně sportovní kluby. Navíc přibývá neziskových organizací – žadatelů o dotace. I malé organizace se profesionalizují a učí se psát projekty. 4.3.2. BARVÍNEK Zdroje získávání prostředků Tabulka 8: Peněžní toky v Barvínku (2003 – 2005)

Náklady

Výnosy

Ukazatel

2003

Ostatní tržby (ples, karneval, keramický kroužek, sběrové akce, prodej publikací, ubytování dětí) Dary od OÚ, fyzických a právnických osob Nadace Gymnázium Vyškov Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina EVVO ČR (Environmentální poradenství pod záštitou Ministerstva ŽP) – dotace z EU Členské příspěvky Úroky z účtu Dotace od KÚ - kosení luk - projekt Drahanská vrchovina Celkem Spotřeba materiálu a energie – provoz sdružení, přírodovědný klub, kroužky Cestovné Služby – kurzy, školení Mzdové náklady (dohody) Projekt Drahanská vrchovina Nákup hmotného majetku

56

Peněžní prostředky (v Kč) 2004 2005

112 950

100 623

56 364

41 970 12 000

4 000 15 000 21 500

35 291

51 300 1 230 222 83 500

305 550 1 405 64 89 000 89 000

303 172

141 500 81 500 60 000 284 028

486 269

52 686

51 149

53 113

5 000 20 039 10 000

23 395

9 576 42 093 3 100

134 068

67 632 49 415

Ostatní náklady (provozní výdaje, kosení luk, …) Poskytnuté příspěvky Projekt EU (materiál, cestovné, služby, DHM, mzdy) Celkem Hospodářský výsledek

20 508 62 852

55 325

3 348

305 153 - 1 981

246 916 37 112

351 102 462 332 23 937

Zdroj: Vlastní práce na základě podkladů z Výročních zpráv Barvínku 2003, 2004 a 2005. Graf 8: Výnosy v Barvínku (2003)

Graf 9: Náklady v Barvínku (2003)

Ostatní tržby


Dary od OÚ, FO a PO

Cestovné

Nadace Gymnázium Vyškov

Služby

EVVO ČR

Mzdové náklady

Členské příspěvky

Nákup hmotného majetku

Úroky z účtu

Ostatní náklady

Dotace od KÚ – z toho

Poskytnuté příspěvky

Graf 10: Výnosy v Barvínku (2004)


Ostatní tržby



Služby

Nadace Gymnázium Vyškov

Projekt Drahanská vrchovina

SSEV Pavučina

Nákup hmotného majetku

Členské příspěvky

Ostatní náklady


Graf 12: Výnosy v Barvínku (2005)


Spotřeba materiálu a energie Ostatní tržby

Cestovné


Služby

Úroky z účtu

Mzdové náklady


Ostatní náklady

Projekt EU (dotace)

Projekt EU

Zdroj (Graf 8-13): Vlastní práce na základě podkladů z Výročních zpráv Barvínku 2003, 2004 a 2005.

Z Tabulky 8 je vidět, že roční příjmy v sdružení Barvínek jsou velmi diferencované – v roce 2003 největší část tvořili tržby z vlastních akcí (Graf 8), v roce 2004 to byly

57

dotace od krajského úřadu (Graf 10) a v roce 2005 to byly dotace z Evropské unie (Graf 12). Všeobecně lze, ale říci že největší část příjmů tvoří většinou výnosy z vlastních akcí a dotace od Jihomoravského kraje, dají se zde zařadit i dary, které jsou však velmi nestabilní a příspěvky od subjektů se zaměřením na environmentální vzdělávání (EV). Získané peněžní prostředky jdou samozřejmě, podle zákona na naplnění poslání (hlavní činnosti) Barvínku – tou jsou mimoškolní aktivity dětí a ochrana přírody. V r. 2003 šla největší částka na nákup hmotného majetku (notebook, ozvučovací aparatura, lyžařské vybavení, vodácké vybavení včetně člunů, horolezecké vybavení a kroj). V r. 2004 byly výdaje rozděleny velmi podobně – na nákup nového hmotného majetku (člun Orinoko, vodácké vybavení, digitální fotoaparát, lezecké vybavení a publikace), spotřebu materiálu, projekt Zachování a obnova přírodního dědictví mikroregionu Drahanská vrchovina, ostatní náklady a patřily sem v menší části služby (provoz kroužků). V roce 2005 padla největší částka, tj. cca 75 % nákladů na zařazení do sítě středisek EVVO v Jihomoravském kraji (ze zdrojů získaných z EU). Barvínek rozděluje své zdroje na tři kategorie, dle povahy poskytnutého zdroje:

spolupráce – firma ATELIER FONTES, členové občanského sdružení Barvínek, firma GES Král Krásensko, p. Klvač, pí Michálková z Podomí, Občanské sdružení Drnka z Drnovic, OÚ Drnovice, OÚ Krásensko, OÚ Podomí, OÚ Ruprechtov, OÚ Senetářov, ředitelství Pivovaru Vyškov, zaměstnanci ZŠ Podomí,

finanční podpora – Evropský sociální fond, Jihomoravský kraj, Nadace Gymnázia Vyškov, Národní síť středisek ekologické výchovy, vzdělání a osvěty, Olomoucký kraj, OÚ Krásensko, OÚ Podomí, OÚ Ruprechtov, ředitelství firmy Z-model Blansko, sponzoři plesu,

materiální pomoc, služby, různé dary a jiné formy spolupráce – ČSOP Prostějov, DEV Lipka z Brna, hasiči z Krásenska, Hnutí Brontosaurus, Lesní správa Rychtářov, Odbor životního prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje a Olomouckého kraje, PS Severka Vyškov, Rezekvítek z Brna, ředitelství ZŠ Podomí, skauti ze Senetářova, spádové obecní úřady, Správa CHKO Moravský kras, Středisko ekologického poradenství Kosenka z Valašských Klobouk a další.38

38


58

Používané metody fundraisingu Osobní setkání s představiteli Jihomoravského kraje, spádových obecních úřadů a různých firemních sponzorů, sbírka, pořádání akcí (plesy, karnevaly, sběry …), letáky, žádosti o grant z Evropské unie (Strukturální fondy – v oblasti environmentální výchovy), členské příspěvky, příjmy z vlastní činnosti (keramická dílna), dotace za kosení luk. Fundraisier Ve sdružení profesionální fundraiser chybí. Momentálně práci vykonává předsedkyně Barvínku paní Dagmar Zouharová, která fundraising koordinuje. Na práci v této oblasti se podílí přípravná skupina, která má 5 členů. Motivace dárců V neziskové organizaci probíhá motivace podle aktivity, na kterou dárci přispívají. Většinou je to podpora akcí pro děti, a to finanční i materiálová (tzn. účast, fotografie, zmínka ve výroční zprávě a další). Na rozdíl od Sdružení „Piafa“, v Barvínku nevyužívají možnost reklamy, tzn. že používají jen dárcovství a ne „peníze za reklamu“. Okruh dárců Dlouhodobý okruh dárců vidí předsedkyně Dagmar Zouharová převážně, na rozdíl od Piafy, v regionálních individuálních osobách, popřípadě drobných firmách (viz. výše), které se podílí na přispívání prostřednictvím akcí Barvínku. Ovšem při pohledu do Tabulky 8, je vidět, že velkou část zde tvoří také dotace od Jihomoravského kraje. Konkurence Barvínek konkurenci nepociťuje, spíše nabídka převyšuje poptávku a sdružení ji neumí využít, tvrdí předsedkyně.

4.4. KOMPARACE VYBRANÝCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Pro větší přehlednost a možnost lepšího srovnání obou sdružení jsou zde fakta o obou NO v přehledné formě seřazena v soustavě tří tabulek.

59

Tabulka 9: Základní charakteristika Sdružení „Piafa“ a Barvínku Typologie Poslání Vznik Působnost Organizace Počet zam. Zázemí

Projekty Klienti Akce

Sdružení „Piafa“ Barvínek Typ I. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné – Občanské sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů Pomoc zdravotně či sociálně Zabývá se mimoškolní výchovou dětí znevýhodněným osobám při zkvalitňování i mládeže a ochranou přírody. jejich života a začleňování do společnosti. 10. 11. 1994 10. 4. 1997 Regionální, hlavně celostátní,ale i zahraniční. Hlavně regionální, ale i celostátní. Složitá struktura – výbor, revizní komise, Sněm, rada, předseda, místopředseda, účetní, management, vedoucí středisek, správce kanceláře Barvínku, hospodář, externí spolupracovníci, dobrovolníci. revizní komise. 17 zaměstnanců 2 zaměstnanci + 1 hledají Bezbariérová budova a bezbariérový areál Vlastní kancelář + vybavení, vybavení pro pro rehabilitaci. Sociální auto a další. kluby lyžařský, vodácky, horolezecký… Hiporehabilitace, canisterapie, sociální auto, Pravidelné kluby (florbal, netradiční sporty, podporované zaměstnávání, komunikační fotbal, cvičení maminek s dětmi), aktivity, dobrovolnické centrum, informační nepravidelné kluby (vodácký, lanový, a poradenské středisko. mraveniště), různé akce a ochrana přírody. > 800 klientů za rok 77 dětí (účastní se kroužků) 787 dětí 730 dětí i dospělých

Zdroj: Vlastní práce z podkladů výročních zpráv Sdružení „Piafa“ a Barvínku z let 2003 – 2005.

Tabulka 10: Marketing ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku Sdružení „Piafa“

SWOT Cíle Audit Plány

Komunikace

Výsledky

Barvínek Nemají. Mají vytvořenou SWOT analýzu. To co chce uživatel, informovanost Akční cíle kvůli donátorům, na image pracují a image. již 2 roky. Nedělají, ale za audit berou jakoukoliv kontrolu od poskytovatelů dotací. Udržet kvalitu služeb a rozšíření služeb. Pokračovat v projektech, získání pracovníka, Splnit registraci Poskytovatele sociálních péče o chr.území, odvoz biomasy, výstava 10 služeb, nestátní zdravotní zařízení, nové let Barvínku, strategické plánování, tradiční svozové auto, obnova stáda. a nové akce, rozšiřovat vzdělání členů. Články v novinách, ples, TV pořady, Webové stránky, publikační činnost, výstavy, prezentace… spolupráce s médii … Poskytování soc. služeb pro lidi z ČR Vybudování dvou profesionálních míst, i zahraničí, přestěhování sídla a provozů školní klub s placenou vychovatelkou, do bezbariérových objektů, umí kancelář s poradenskými službami, vypracovat projekty pro dotace z EU. profesionalizace.


Tabulka 11: Fundraising ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku Hlavní zdroje Hlavní náklady

Sdružení „Piafa“ Dotace z ÚSC, tržby z prodeje služeb, přijaté příspěvky. Mzdy, ostatní služby, spotřeba materiálu a energie.

60

Barvínek Ostatní tržby, dotace od KÚ, projekt EU. Nákup hmotného majetku, spotřeba mat. a energie, služby, projekt Drahanská vrchovina, Projekt síť středisek EVVO.

Metody

Fundraiser Motiv dárců Okruh dárců Konkurence

Osobní setkání, sbírky, pořádání akcí, žádosti o grant, členské příspěvky, informační brožury. Není profesionál, tuto činnost zastupuje projektant (granty), ředitelka (sponzoři) a jednotlivý vedoucí středisek (krmivo). Reklama, výroční zprávy, fotky z projektů, pozvánky na akce. Dlouhodobí dárci – dotační příspěvky, soukromé osoby, příspěvky obcí. Dále jednofázové poskytnutí darů.

Osobní setkání, sbírky, pořádání akcí, letáky, žádosti o grant, členské příspěvky, příjmy z vlastní činnosti, dotace. Není profesionál, ředitelka koordinuje přípravnou skupinu pěti lidí. Podle aktivity, na kterou přispívají – pozvánky, výroční zprávy. Dlouhodobí dárci – regionální soukromé osoby, drobné firmy, obce z regionu. Konkurenci nepociťuje, protože zatím neumí využít všechny nabízející se zdroje.

Silná konkurence o finanční zdroje.


4.4.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Dle typologie jsou zde srovnávány dvě neziskové organizace, které jsou občanskými sdruženími, ale z hlediska poslání se každé sdružení ubírá jiným směrem. Sdružení „Piafa“ slouží pro zdravotně a sociálně znevýhodněné osoby a Barvínek se zabývá volnočasovými aktivitami dětí a ochranou přírody. Piafa je skoro o tři roky déle v neziskovém sektoru, ale nemyslím si, že je v této oblasti Barvínek pozadu, protože obě sdružení jsou tu již déle než deset let a to je, dle mého názoru, dostatečně dlouhá doba na to, aby se v neziskovém sektoru uměli orientovat a navíc to dokazuje, že obě organizace si umí své místo udržet a ještě ho rozšířit o další pole působnosti. Barvínek oslavil letos desátý rok – ale oficiální oslavy jej teprve čekají. Podle organizační struktury jsou obě sdružení velmi odlišná, Barvínek zvolil klasický jednoduchý systém v podobě – sněm, rada, předseda, místopředseda, správce kanceláře, hospodář, revizní komise – který je dán stanovami, zde každý ví komu je odpovědný. Tento způsob bych upřednostnila před složitou organizační strukturou v Piafě. Z druhé stránky, když jsem Sdružení „Piafa“ navštívila, každý člověk věděl co má dělat a byl na svém místě. Navíc vedení Piafy se zdá tato struktura již osvědčená a neuvažuje o restrukturalizaci. Já bych se sice přiklonila k jednoduché struktuře v Barvínku, ale zbytečně bych nekomplikovala situaci změnou struktury v Piafě, protože tak funguje v této neziskové organizaci dobře již dlouhá léta, takže zavádění nové organizační struktury by se mi zdálo kontraproduktivní. Velikost jednotlivých organizací – z hlediska stálých pracovníků je větší Sdružení „Piafa“, které má 17 zaměstnanců (Barvínek má jen 2 a hledá ještě jednoho). Ovšem to je

61

do jisté míry subjektivní hledisko, protože v Piafě je potřeba odborně zaškolených pracovníků, oproti tomu v Barvínku stačí jádro, které zařizuje organizační věci a s ostatním pomohou členové a dobrovolníci organizace. To dokazují i velmi podobné počty účastníků akcí – Piafa 787 dětí, Barvínek 730 dětí a dospělých. Dalším hlediskem je počet klientů, který je u Piafy více než 800 uživatelů ročně, kdežto v Barvínku jen 77 dětí. Barvínek je spíše regionální záležitostí, kdežto Piafa celorepublikovou. Z výše uvedených aspektů vyplývá, že větší organizací je Sdružení „Piafa“. Velikost sdružení, ale i potřeby organizace, se promítli i do zázemí organizací. Piafa je větší dobře zavedené a plně využívané sdružení, které ke své činnosti potřebuje velké zázemí (jako je bezbariérová budova a bezbariérový areál pro hiporehabilitaci). Barvínek si naproti tomu vystačí s jednou kanceláří, křovinořezem a motorovou pilou. Projekty jsou dle zaměření Sdružení „Piafa“ a Barvínku, tudíž jsou velmi diferencované. Piafa se zaměřuje na poskytování služeb handicapovaným lidem, Barvínek na volnočasové aktivity dětí a ochranu přírody – viz. výše. 4.4.2. MARKETING Sdružení „Piafa“ nevytváří SWOT analýzu na celou organizaci. Vysvětlují to již tak přebujelou administrativou, že na takovéto projekty nezbývá čas a navíc, že tuto analýzu provádějí svým způsobem při psaní jednotlivých projektů (ovšem tyto analýzy nijak nevyužívají pro své potřeby). Organizace si je však svých silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb vědoma. I přesto by si SWOT analýzu dle mého názoru měla vytvořit, již kvůli velkému rozsahu své činnosti, protože se zde dozví důležité věci o svém sdružení v kostce a ty ji v přehledné formě pomohou lépe bojovat proti slabým stránkám a hrozbám a pomohou ji využít silných stránek a příležitostí. Na rozdíl od Piafy má Barvínek svou SWOT analýzu vytvořenou a to hodnotím velmi kladně, protože je si vědom její potřebnosti pro marketingové účely. Z hlediska marketingových cílů se obě občanské sdružení snaží si vytyčit jak akční cíle (z důvodů oslovení donátorů, důvěryhodnosti, dobrého jména), tak cíle v oblasti image (obě organizace prokázaly, že jim velmi záleží na jejich prezentaci veřejnosti). V tomto hledisku zřejmě není vážnější problém.

62

Ani Sdružení „Piafa“, ani Barvínek si nedělá marketingový audit. Připadá jim to s již vysokou administrativou zbytečné, neboť nebudou mít již čas na plnění svého poslání. V tomto ohledu si myslím, že je dobré se zamyslet nad tím, zda jejich produkt naplňuje potřeby klientů, znají-li svoji cílovou skupinu, odpovídá-li cena za službu, je-li místo dobře dostupné, zda mají dostatečnou propagaci a produkční schopnost. V plánech do budoucna mají obě občanská sdružení jasně vytyčené konkrétní cíle, co organizace potřebuje, co si klient žádá a čeho chtějí dosáhnout a proto podnikají potřebné kroky. Vzhledem k tomu, že mají vytyčené konkrétní cíle (např. Piafa – nové svozové auto, Barvínek – najít jednoho pracovníka), tak si ze své pozice toto hledisko nedovolím hodnotit, neboť nejsem součástí ani jedné organizace a tak neznám jejich konkrétní potřeby. Piafa má rozsáhlou komunikační kampaň, díky které je v povědomí nejen ve Vyškově a Jihomoravském kraji, ale i v celé ČR a Rakousku. Možná by se mohla pokusit o kontaktování nějaké známé osobnosti, která by jí pomohla při různých beneficích, jinak používají nejširší možnou komunikaci, podle učebnicového příkladu. Barvínek je menší organizací, ale také nezůstává zahanben, kromě webových stránek, je zde publikační činnost, výstavy, spolupráce s médii (tisk, TV). Barvínek má svou regionální hvězdu, kterou je MUDr. Ervín Černý – Křetínský, CSc. (tamní rodák, profesor a badatel v oblasti místní historie). Tady bych vypíchla precizní zpracování webových stránek Barvínku, kde uživatel a potenciální dárce může nalézt všechny potřebné informace o organizaci (historii, řád, stanovy, výroční zprávy), ale navíc i fotogalerii, vzkazovník a různé dokumentace jednotlivých akcí. Není taky divu, protože na vypracování webových stránek dostává správce stránek stálou podporu od Jihomoravského kraje. Naproti tomu Piafa má na svých stránkách jen stručné vyjádření o jednotlivých programech, aktuality a důležité kontakty. Doporučila bych jejich větší profesionalizaci, neboť internet je v této společnosti hlavní komunikační zbraní. Obě organizace se velmi liší v dosažených cílech, ale obecně lze říci, že to co měly vytyčeno splnily, ať už jde o jednofázové či dlouhodobé (dílčí) cíle.

63

4.4.3. FUNDRAISING Tabulka 12: Výsledky hospodaření ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku (2003 – 2005)

Hospodářský výsledek Výnosy Náklady

Sdružení „Piafa“ 2003 2004 2005 -131000 -68000 90000 2 368 000 2 767 000 4 130 000 -2 499 000 -2 835 000 -4 040 000

2003 -1 981 303 172 -305 153

Barvínek 2004 37 112 284 028 -246 916

2005 23 937 486 269 -462 332

Zdroj: Vlastní práce z podkladů výročních zpráv Sdružení „Piafa“ a Barvínek z let 2003 – 2005.

Graf 14: Výsledky hospodaření ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku (2003 – 2005) 5000000 4000000

Hospodářský výsledek Piafa

Peněžní jednotky (Kč)

3000000 2000000

Hospodářský výsledek Barvínek

1000000

Výnosy Piafa

0 -1000000

2003

2004

Výnosy Barvínek

2005

-2000000

Náklady Piafa

-3000000

Náklady Barvínek

-4000000 -5000000 Roky

Zdroj: Vlastní práce z podkladů výročních zpráv Sdružení „Piafa“ a Barvínek z let 2003 – 2005.

Při prvním pohledu na rozpočty obou sdružení (Tabulka 12) je jasně patrné, že Sdružení „Piafa“ operuje s penězi v řádech milionů, kdežto Barvínek v dolní hranici řádů statisíců. To je jasně zřetelné i z Grafu 14, kde výnosy u Piafy jsou kolem 2 až 4 milionů, kdežto v Barvínku výnosy činí maximálně 0,5 mil. Kč. A náklady u Piafy jsou taktéž kolem 2 až 4 milionů a u Barvínku je to opět maximálně do 0,5 mil. Kč. Hospodářský výsledek je u Piafy +/- 100 000 Kč a v Barvínku je výsledek hospodaření maximálně do mínus 2 000 Kč nebo do plus 38 000 Kč. U Piafy se podílí na zdrojích nejvíce tržby z prodeje služeb, dotace a příspěvky. U Barvínku je to vlastní činnost (pořádání akcí), dary a dotace. Náklady jsou velmi rozdílné u obou sdružení – Piafa vydává největší část na mzdy, pak služby a spotřebu

64

materiálu a energií, Barvínek vydává největší částky na dovybavení hmotným majetkem, projekty Drahanská vrchovina a síť středisek EVVO a také na poskytování služeb. Zdroje získávání prostředků (Tabulka 11) se prolínají s okruhem dárců, proto jsou zde shrnuty. Sdružení „Piafa“ je větší, tudíž jeho čerpání zdrojů je více propracovanější. Umí psát projekty a využívá žádosti o granty a dotace, má i vypracované jednání se sponzory. Barvínek využívá spíše regionální individuální dárce a malé firmy, ale sám slouží jako ekologická poradna v psaní projektů a získávání dotací ze zdrojů v ČR i EU. Sdružení „Piafa“ je závislé hlavně na penězích od státních institucí, proto bych doporučila, aby rozšířilo svůj počet pravidelných dárců, kdyby „vyschly“ zdroje ze státu, ať má potřebné finance na krytí provozu. Metody fundraisingu využívají obě organizace v široké škále, nevyužívají však telefonickou a poštovní kampaň k oslovení nových dárců, ale k motivaci již stávajících dárců. Proto bych rozšířila povědomí o obou sdruženích těmito metodami, což by jim mohlo přinést nové finanční možnosti. Žádné z vybraných sdružení nemá profesionálního fundraisera. Ve Sdružení „Piafa“ se již naučili psát projekty a tuto činnost zde zvládá projektantka s ředitelkou. Barvínek sice není veliký, ale zkušenosti s psaním projektů zde mají také, ovšem ví, že v jejich čerpání mají rezervy a neumí využít všechny možnosti, které se jim nabízejí. Barvínku bych doporučila dočasně přijmout zkušeného pracovníka, který jim s fundraisingem pomůže a naučí je jak získávat více zdrojů. Pro Sdružení „Piafa“ bych doporučila přijmout fundraisera, protože přinese do organizace nové kontakty a navíc by se mohl zabývat výše uvedenou telefonickou a poštovní kampaní. Mají-li problém s financováním fundraisera, doporučila bych jeho financování částečně příspěvky od klientů a motivačně % ze získaných peněžních prostředků od dárců. Těchto peněz bych nelitovala, protože dobrý fundraiser přinese organizaci více než jsou jeho náklady. Při motivaci dárců se jeví, že lépe obstálo Sdružení „Piafa“. I když paní ředitelka ví, že konkurence o finanční prostředky je tu silná, snaží se o jejich získání ze všech sil. U Barvínku je tu sice také snaha, ale překvapilo mě, že nevyužívají možnost reklamy, na druhou stranu se to může dostávat do střetu s jejich posláním, kterým je i ekologie, protože reklama vede k zbytečnému plýtvání (nabádá lidi ke koupi předmětů, které nepotřebují).

65

I přesto bych jim reklamu doporučila, protože pomůže získat peněžní prostředky, které mohou využít při ochraně přírody. Z pohledu konkurence jsou tyto organizace rozdílné. Sdružení „Piafa“ vnímá silnou konkurenci v boji o finanční prostředky, protože podporovat handicapované lidi není tak atraktivní, jako sportovní kluby. Barvínek konkurenci nevnímá, vzhledem k tomu, že neumí ještě využít všechny příležitosti, které se nabízí.

66

5. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Literární rešerše je zaměřena na historii neziskových aktivit v České republice a neziskový sektor v demokratické společnosti, na charakteristiku neziskové organizace, občanského sdružení a s tím související poslání a užitky. Dále je zde rozebrána teorie marketingu (marketingový postup, vazby mezi marketingovým a strategickým plánem, marketingové cíle, audit, plán, komunikaci a zhodnocení výsledků) a teorie fundraisingu (role fundraisingu, zdroje financování, metody, fundraiser, motivace dárce, potencionální dárci, konkurence). Cílem práce byla deskripce a analýza marketingu a fundraisingu ve vybraných neziskových organizacích, konkrétně dvou občanských sdružení – Sdružení „Piafa“ a Barvínek – s rozdílným posláním. Obě organizace jsou v neziskovém sektoru již více než deset let, proto mají v této oblasti cenné zkušenosti. Vedení v obou sdruženích dbá na dobrou organizaci, i když v tomto ohledu je organizační struktura ve Sdružení „Piafa“ zbytečně složitá. Sdružení „Piafa“ je větší organizací než Barvínek, to vyplynulo z počtu zaměstnanců, počtu klientů, geografického záběru i zázemí, kterým disponuje. Zajímavé je, že spíše regionálně zavedený Barvínek má vytvořenou SWOT analýzu, oproti Piafě. Sdružení „Piafa“ by mělo analýzu dodělat, neboť z ní může vyčíst cenné informace, které pomohou při efektivnějším vedení sdružení. V oblasti marketingových cílů byly obě organizace bezchybné. Je to dáno i tím, že jsou nuceny vytvářet ze zákona a pro své donátory akční cíle. Sdružení si zakládají i na cílech v oblasti image a s tím spojeným etickým kodexem. Marketingový audit chybí v obou občanských sdruženích, a měli by si jej dodělat, neboť poslouží k efektivnějšímu využívání služeb, popř. doplnění o chybějící služby. Plány do budoucna mají ve Sdružení „Piafa“ i Barvínku konkrétně stanovené a to nelze hodnotit, neboť neznám konkrétní potřeby jednotlivých organizací. Obě neziskové organizace mají precizně vedenou komunikační kampaň, jen u Sdružení „Piafa“ je potřeba zvýšit úroveň webových stránek, protože neposkytují všechny důležité informace o sdružení. Obě organizace by si měly rozšířit okruh dárců, protože jsou finančně závislí na malém okruhu, a kdyby jim tento zdroj vypověděl, mohly by mít vážné finanční potíže.

67

Sdružení „Piafa“ by mohlo přijmout fundraisera, neboť ten má cenné kontakty a navíc by mohl vést chybějící poštovní a telefonickou kampaň. V Barvínku by stačilo najmout profesionálního fundraisera jen krátkodobě, aby ukázal vedení Barvínku další možnosti, které se jim nabízí a také by měli využívat možnosti reklamy za získávání darů. Z hlediska konkurence je Sdružení „Piafa“ jedinečné, ovšem bojuje stejně jako Barvínek, který zatím konkurenci nevnímá o stejné zdroje. A v boji o peníze je rivalita obrovská. Po analýze obou zkoumaných neziskových organizací (Sdružení „Piafa“ a Barvínek) nelze jednoznačně určit, která z organizací je lepší, neboť obě mají někde silnější a jinde zase slabší stránky. Ale lze říct, že obě mají na neziskovém trhu své místo a jsou v něm pevně zakotveny. Za tu dobu co působí v neziskovém sektoru získaly mnoho zkušeností a pomohly mnoha lidem ve zkvalitnění jejich života.

68

6. LITERATURA 1. Rektořík, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. 2. Hannagan, T. J. Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80-85943-07-7. 3. Drucker, P. F. Řízení neziskových organizací: Praxe a principy. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 184 s. ISBN 80-85603-38-1. 4. Bučko, M., Gerstley, L. Marketing: Jak na to? 1. vyd. USA: The Johns Hopkins University Institut for Policy Studies, 1997. 32 s. 5. Ledvinová, J., Pešta K. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: Informační centrum nadací, 1996. 141 s. 6. Růžičková, R. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. 3. vyd. Olomouc: Nakladatelství Anag, spol. s r. o., 2001. 111 s. ISBN 80-7263-080-6. 7. Deverová L. a kol. Průvodce neziskovým právem – I. díl. Praha: ICN, 1996. 8. Debbasch, Ch. Neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Victoria publishing, a. s., 1995. 127 s. ISBN 80-85865-78-5. 9. Jánský, J. Ekonomika a řízení neziskových organizací (přednášky). MZLU Brno, 2006. 10. Podrábská, J. Výroční zpráva 2005 – Sdružení „Piafa“. Vyškov, 2006. 11. Zouharová, D. Výroční zpráva 2005 – Barvínek. Podomí, 2006. 12. Zouharová, D. Stanovy Barvínku. Podomí, 2005. 13. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §18 odst. 8. 14. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, §1-3, §6, §12. 15. ČSÚ. Ekonomické subjekty podle institucionálních sektorů podle krajů k 31. 12. 2005. 16. ČSÚ. Ekonomické subjekty podle okresů k 31. 12. 2005.

Internetové zdroje: 17. http://www.neziskovky.cz/ 18. http://tretipatro.cz/ 19. http://www.vitaova.cz/ 20. http://www.kormidlo.cz/ 21. http://www.neziskovka.cz/cz/

69

7. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ 7.1 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: SWOT analýza....................................................................................... 16 Tabulka 2: Služby a jejich užitky poskytované Sdružením „Piafa“ ........................ 34 Tabulka 3: Pravidelné a nepravidelné kroužky v Barvínku ..................................... 40 Tabulka 4: Zábavné akce pod záštitou Barvínku ..................................................... 40 Tabulka 5: Činnosti v rámci ochrany přírody .......................................................... 41 Tabulka 6: Články o Barvínku v periodikách .......................................................... 50 Tabulka 7: Peněžní toky ve Sdružení „Piafa“ (2003 – 2005) .................................. 52 Tabulka 8: Peněžní toky v Barvínku (2003 – 2005) ................................................ 56 Tabulka 9: Základní charakteristika Sdružení „Piafa“ a Barvínku .......................... 60 Tabulka 10: Marketing ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku ......................................... 60 Tabulka 11: Fundraising ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku....................................... 60 Tabulka 12: Výsledky hospodaření ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku (2003 – 2005)64

7.2 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Neziskové organizace podle krajů v ČR (k 31. 12. 2005)........................... 13 Graf 2: Výnosy ve Sdružení „Piafa“ (2003) ............................................................ 52 Graf 3: Náklady ve Sdružení „Piafa“ (2003) ........................................................... 52 Graf 4: Výnosy ve Sdružení „Piafa“ (2004) ............................................................ 53 Graf 5: Náklady ve Sdružení „Piafa“ (2004) ........................................................... 53 Graf 6: Výnosy ve Sdružení „Piafa“ (2005) ............................................................ 53 Graf 7: Náklady ve Sdružení „Piafa“ (2005) ........................................................... 53 Graf 8: Výnosy v Barvínku (2003) .......................................................................... 57 Graf 9: Náklady v Barvínku (2003) ......................................................................... 57 Graf 10: Výnosy v Barvínku (2004) ........................................................................ 57 Graf 11: Náklady v Barvínku (2004) ....................................................................... 57 Graf 12: Výnosy v Barvínku (2005) ........................................................................ 57 Graf 13: Náklady v Barvínku (2005) ....................................................................... 57 Graf 14: Výsledky hospodaření ve Sdružení „Piafa“ a Barvínku (2003 – 2005) .... 64

70

7.3 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Okruhy dárců ......................................................................................... 27 Obrázek 2: Organizační struktura Sdružení „Piafa“ ................................................ 33 Obrázek 3: Projekty Barvínku.................................................................................. 39 Obrázek 4: Znak Sdružení „Piafa“........................................................................... 44 Obrázek 5: Znak Barvínku....................................................................................... 49

71

8. PŘÍLOHA 8.1 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Typologie neziskových organizací Příloha 2: Znaky poslání Příloha 3: SWOT analýza – Barvínek Příloha 4: Pokladní doklad – Sdružení „Piafa“ PŘÍLOHA 1: TYPOLOGIE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Typ I. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné P.č. 01 02 03 04 05

Název (skupinový) Základní legislativa Občanská sdružení vč. odborových organizací zák. č. 83/1990 Sb. Zájmová sdružení právnických osob zák. č. 40/1964 Sb. Sdružení bez právní subjektivity zák. č. 40/1964 Sb. Komora daňových poradců* zák. č. 523/1992 Sb. Komora auditorů* zák. č. 524/1992 Sb. Česká lékařská komora, Stomatologická komora, 06 zák. č. 220/1991 Sb. Lékárnická komora* 07 Česká advokátní komora* zák. č. 85/1996 Sb. Česká komora architektů a Česká komora 08 autorizovaných inženýrů a techniků činných ve zák. č. 360/1992 Sb. výstavbě* 09 Notářská komora ČR a notářské komory (regionální)* zák. č. 358/1992 Sb. 10 Komora patentových zástupců* zák. č. 237/1991 Sb. 11 Komora veterinárních lékařů* zák. č. 381/1991 Sb. 12 Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR* zák. č. 301/1992 Sb. * Profesní komory, které mohou realizovat i veřejně prospěšnou činnost.

Registrace (zápis) Ministerstvo vnitra Místně příslušný KÚ Sml. o sdružení Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona

Typ II. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné P.č.

Název (skupinový)

Základní legislativa

13

Obecně prospěšné společnosti

zák. č. 248/1995 Sb.

14

Nadace a nadační fondy

zák. č. 227/1997 Sb.

15 16

Politické strany a politická hnutí Církve a náboženské společnosti

zák. č. 340/2000 Sb. zák. č. 3/2002 Sb.

Registrace (zápis) Rejstřík o.p.s. (u rejstříkového soudu) Místně příslušný rejstř. soud Ministerstvo vnitra Ministerstvo kultury

Typ III. Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu P.č.

Název (skupinový)

18

Organizační složky státu a územních samosprávných celků

19

Příspěvkové organizace státní a územních samosprávných celků

72

Základní legislativa zák. č. 218/2000 Sb. zák. č. 219/2000 Sb. zák. č. 250/2000 Sb. organizační složky státu

Registrace (zápis) Úřední věstník Úřední věstník

20

22

Obce Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kraje

23

Svazky obcí

24 25 26 27 28

Akademie věd ČR Vězeňská služba a justiční stráž Grantová agentura ČR Ústavní soud ČR Nejvyšší kontrolní úřad

21

zák. č. 128/2000 Sb.

Ze zákona

zák. č. 201/2002 Sb. zák. č. 129/2000 Sb. zák. č. 128/2000 Sb. zák. č. 250/2000 Sb. zák. č. 283/1992 Sb. zák. č. 555/1992 Sb. zák. č. 300/1992 Sb. zák. č. 182/1993 Sb. zák. č. 166/1993 Sb.

Místně příslušný KÚ Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona

Typ IV. Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace (příklady) Název (skupinový) Český rozhlas Česká televize Státní podnik Vysoká škola Česká národní banka Všeobecná zdravotní pojišťovna Životního prostředí Kultury Na podporu čs. kinematografie Státní zemědělský intervenční fond Národního majetku Pozemkový fond ČR Fond dětí a mládeže Dopravní infrastruktury Rozvoje bydlení

Základní legislativa zák. č. 484/1991 Sb. zák. č. 483/1991 Sb. zák. č. 77/1997 Sb. zák. č. 111/1998 Sb. zák. č. 6/1993 Sb. zák. č. 551/1991 Sb. zák. č. 388/1991 Sb. zák. č. 239/1992 Sb. zák. č. 241/1992 Sb. zák. č. 256/2000 Sb. zák. č. 480/2003 Sb. zák. č. 569/1991 Sb. zák. č. 113/1993 Sb. zák. č. 104/2000 Sb. zák. č. 211/2000 Sb.

Státní fond

P.č. 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

Registrace (zápis) Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Ze zákona Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík

Typ V. Neziskové organizace typu obchodních společností a jim podobných P.č. Název (skupinový) Zřízené za jiným účelem než k podnikání 44 Společnost s ručením omezeným 45 Akciová společnost 46 Družstvo 47 Společenství vlastníků jednotek (bytových)

Základní legislativa zák. č. 513/1991 Sb. § 56 § 105-153 § 154-220 § 221-260 zák. č. 72/1994 Sb.

73

Registrace (zápis) Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík

PŘÍLOHA 2: ZNAKY POSLÁNÍ Uspokojování potřeb občanů, které nemůže zajistit tržní sektor a u státních NO, které nemůže zajistit ani veřejný sektor. Potřeby, které NO zajišťují (vzdělání, kultura, zdravotní a sociální služby, charita, ochrana životního prostředí …), morální zásady a altruistický pohled na svět. Zaměřeno na činnost NO, aby každý zaměstnanec (člen) pochopil, jak jeho činnost přispívá k dosažení cílů NO, musí být natolik konkrétní, aby mohlo být podkladem pro stanovení cílů NO, ke stanovení strategie, dosahování užitků, výkonnosti a tím i efektivnosti. Musí

vycházet

z

prokazatelných

potřeb

stanoveného

segmentu

občanů

(návštěvníků, žáků, pacientů, klientů) a z možnosti zakládané nebo existující NO (počet a kvalita členů, technické podmínky, morálka kolektivu, akceschopnost, chtít se poslání obětovat atp.). Možná i tvorba zisku, umožňuje-li to typ a technické zázemí NO a jde-li zisk na rozvoj NO (daňové plánování ve vztahu k daňové legislativě); zisk je z vedlejších činností NO za účelem naplnění hlavního poslání (např. vysoká škola: hlavní činnost je vzdělání a doplňková je na agronomické fakultě prodej kaprů …). Srozumitelné všem cílovým skupinám a subjektům vnějšího okolí (potenciální dodavatelé finančních zdrojů – subjekty veřejných rozpočtů, donátoři, sponzoři, fondy) a kontrolním orgánům (auditorům, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pracovníkům finančního úřadu, ministerstev …).

74

PŘÍLOHA 3: SWOT ANALÝZA – BARVÍNEK

75

PŘÍLOHA 4: POKLADNÍ DOKLAD – SDRUŽENÍ „PIAFA“

76

FUNDRAISING A MARKETING VE VYBRANÝCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍCH DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents