Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s. Karlštejn 85, 267 18 Karlštejn T 728 899 224 F 311 681 023 E
[email protected] I www.srck.cz
ANALÝZA ČINNOSTI ENVIRONMENTÁLNÍCH NEVLÁDNÍCH NEZISKOVCH ORGANIZACÍ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI
Zpracovali: Miroslav Lupač RNDr. Štěpán Hřebík prosinec 2005
Zpracovali: Počet stran:
Miroslav Lupač (Agentura Koniklec, o.s.) RNDr. Štěpán Hřebík (Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s.) 24
Při přetisku či citaci publikace si autoři vyhrazují povinnost uvést zdroj. Dokument vznikl jako součást projektu Společného regionálního operačního programu (SROP) Opatření 3.3 s názvem „Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů ve Středočeském kraji“. Tento projekt je v gesci Odboru evropské integrace Krajského úřadu Středočeského kraje. Zhotovitel dokumentu - Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s. (SRČK) - se v roce 2005 stala partnerem I. stupně projektu.
2
OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................................................................................... 4 2. VYMEZENÍ ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE ............................................................................ 5 3. DEFINICE POJMŮ, VYSVĚTLIVKY ZKRATEK A POUŽITÁ TERMINOLOGIE .............................. 6 4. METODIKA SBĚRU DAT A INFORMACÍ ........................................................................................ 9 4.1 Příprava databáze relevantních subjektů............................................................................................ 9 4.2 Strukturovaný průzkum činnosti E-NNO ........................................................................................... 10 5. ANALÝZA ČINNOSTI E-NNO VE STŘEDOČESKÉM KRAJI........................................................ 12 5.1 Základní rozdělení podle příslušnosti NNO k celostátním sítím ....................................................... 12 5.2 Struktura dle právní formy................................................................................................................. 12 5.3 Počet členů E-NNO........................................................................................................................... 12 5.4 Kvantifikace personálního zabezpečení činnosti E-NNO ................................................................. 13 5.5 Poslání organizací............................................................................................................................. 13 5.6 Místní příslušnost a působnost ......................................................................................................... 13 5.7 Charakteristika dle náplně činnosti ................................................................................................... 13 5.8 Charakteristika dle cílových skupin ................................................................................................... 15 5.9 Charakteristika dle produktů ............................................................................................................. 15 5.10 Charakteristika dle pravidelnosti činnosti........................................................................................ 16 5.11 Příklady typických aktivit – projektů ................................................................................................ 16 5.12 Územně - správní zatřídění respondentů........................................................................................ 19 6. STRUČNÁ SYNTÉZA ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ.................................................................................. 20 7. ZÁVĚR............................................................................................................................................ 23 8. POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ A DOKUMENTY........................................................................ 24 9. PŘEHLEDNÝ SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 24
3
1.
ÚVOD
Nestátními neziskovými organizacemi (NNO) rozumíme občanská sdružení, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti (podrobnější definice je uvedena v kapitole 3). Tyto organizace vznikají podle příslušné legislativy za účelem zajištění neziskové činnosti zpravidla buď ve prospěch všeobecně žádoucích společenských procesů, nebo k zajištění zájmové činnosti pro vlastní členy, činnosti spolkové, atd. Důležitým atributem NNO je dobrovolná činnost, altruismus a nezištnost. Prioritním posláním NNO není tvořit zisk jako u firem, ale uskutečňovat všeobecně prospěšnou činnost financovanou zejména z členských příspěvků a státních a nestátních dotací. Změna politického režimu v roce 1989 zahájila do té doby nevídaný rozvoj tzv. občanské společnosti, umožněný zákonem FS ČSFR č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Právě NNO jsou jejím základem. Jejich úkolem je aktivní účast angažovaných občanů ve společenských procesech. NNO jsou základnou nejen pro realizaci zájmových činností, ale také pro účinnou participaci veřejnosti na rozhodování zejména na místní úrovni. Environmentálně zaměřenými NNO (E-NNO) rozumíme takové organizace, v jejichž činnosti převažuje ochrana přírody a krajiny, péče o životní prostředí, problematika environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a problematika udržitelného rozvoje. (vše viz definice v kapitole 3). Tyto organizace tvoří specifickou skupinu v rámci celého spektra. Málokdo si dnes vzpomene, že jedním ze zásadních impulsů pro zahájení procesu společensko-politického uspořádání bývalé ČSSR byly masivní protesty občanů proti trvalému poškozování životního prostředí v severních Čechách. Řada významných osobností, které se podílely na společenské transformaci země, byla úzce spjata s „ekologickými“ kruhy. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vznikl v 70. letech a udržoval si trvale specifické postavení vůči tehdejší Národní frontě. Na rozdíl od jiných organizací (např. chovatelů, rybářů, sportovců, atd.) měly „ekologické struktury“ pověst potenciálně nebezpečné společenské skupiny, protože stále více otevřeně poukazovaly na neudržitelné jednání tehdejšího režimu ve vztahu k životnímu prostředí. Po změně režimu v roce 1989 nově vzniklo několik dalších „střešních“ organizací, které začaly budovat svoje sítě na národní úrovni. Dále vznikala celá řada regionálních a lokálních organizací zabývajících se životním prostředím. Tyto organizace stále zůstávaly ve specifickém postavení. Počátkem 90. let ve společnosti stále přetrvával velký zájem o „ekologii“. Role NNO v procesu vzniku příslušné legislativy a v přípravě konkrétních projektů v oblasti ochrany životního prostředí byla nezpochybnitelná a to na úrovni organizací i na úrovni jednotlivců – odborníků. Míra spolupráce státní správy s NNO byla v prvních letech demokratického režimu v oblasti ŽP velmi intenzivní. Brzy se však začaly ve větší míře objevovat spory a neshody vyplývající z účasti NNO ve správních řízeních zejména v oblasti významných investičních projektů. Část občanů se prostřednictvím tohoto nástroje začala učit bránit své zájmy proti zájmu podnikatelů a politiků. Velké organizace jako např. Greenpeace, Děti Země, apod. zahájily své profilové kampaně, které byly otevřeně zaměřeny proti některým politickým rozhodnutím a projektům na celostátní úrovni. Z mnoha různých důvodů si tak E-NNO často dále nesou stigma „potížistů“ a radikálů, což je v mnoha ohledech přinejmenším nespravedlivé. Hlavní úlohu E-NNO v ochraně životního prostředí a v problematice udržitelného rozvoje lze spatřovat v následujících prvcích činnosti: a) Dobrovolná lokální činnost ve prospěch životního prostředí – organizace dobrovolníků; b) Spolupráce s veřejnou správou a podnikateli a příprava společných projektů; c) Zapojení veřejnosti a propagace environmentálních témat;
4
d) Výchova dětí a mládeže k environmentálně šetrnému chování. Globální strategický dokument Mezinárodní konference o životním prostředí a rozvoji Agenda 21 (definice v kap. 3) v kapitole 27 přisuzuje NNO roli důležitého partnera pro udržitelný rozvoj (definice v kap. 3). Tuto skutečnost reflektuje i Státní politika životního prostředí (kap. VII/7). Právě rámec Agendy 21 a zejména její místní formy – místní Agendy 21 by měl být základem pro spolupráci všech společenských segmentů v zájmu udržitelného rozvoje, jehož nedílnou součástí je ochrana životního prostředí a šetrné nakládání se zdroji. Společný regionální operační program (SROP), který je pro regiony ČR v současné době hlavním zdrojem financování regionálního rozvoje ze strukturálních fondů EU, počítá v příslušných opatřeních s partnerstvím NNO a veřejné správy při realizaci regionálních projektů. Cílem předkládané analýzy je zmapovat stávající stav existence a činnosti E-NNO ve Středočeském kraji. Závěry průzkumu by měly napomoci vytváření žádoucích partnerství a spolupráci mezi Krajem a NNO v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Tato spolupráce je podmínkou pro účelné a smysluplné čerpání finančních prostředků určených pro rozvoj regionu zohledňující ochranu životního prostředí. 2.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE
Středočeský kraj je vyšším územně správním celkem (VÚSC) vzniklým v roce 2000 na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Kraj je po provedení územně - správní reformy dále členěn na 26 obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), jejichž správní obvody v roce 2003 nahradily dosavadní okresní uspořádání. Obcemi s rozšířenou působností kraje jsou: Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice. Středočeský kraj je největším VÚSC České republiky. Rozloha kraje je 11 014 km2 a k 31.3.2005 zde žilo 1.146.343 obyvatel. Z hlediska polohy a územně - správního rozdělení je Středočeský kraj území zcela specifické. Vytváří prstenec kolem velkoměstské aglomerace – hlavního města Prahy. Kraj vykazuje značnou rozmanitost krajiny a místní odlišnosti v kvalitě přírodního prostředí a z těchto odlišností vyplývají i rozdíly v kvalitě života a priorit obyvatel jednotlivých oblastí. Jednotlivé regiony nejsou spolu provázány přirozenými vazbami, jak je tomu obvykle na jiných místech ČR, a to často ani tehdy, když přímo sousedí. Ačkoliv Praha je samostatným krajem ČR, stává se přirozeným centrem Středočeského kraje. Hlavní město přitahuje nejen pracovní síly, ale i iniciativu a finanční prostředky z oblasti Středních Čech. Vzhledem k tomu, že Praha je přirozeným centrem kraje, část pražských nestátních neziskových organizací uskutečňuje významné činnosti ve Středočeském kraji. Naopak některé středočeské organizace vyvíjejí určité činnosti v Praze. Předkládaná analýza se zabývá i organizacemi, které vyvíjejí významnou činnost na území kraje, i když se jejich sídlo nachází v Praze.
5
Orientační mapa Středočeského kraje se znázorněnými hranicemi správních obvodů 3.
DEFINICE POJMŮ, VYSVĚTLIVKY ZKRATEK A POUŽITÁ TERMINOLOGIE
Agenda 21, místní Agenda 21 a místní Akce 21: Agenda 21 je rozsáhlý dokument z Mezinárodní konference o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (1992), který se stal strategickým plánem udržitelného rozvoje společnosti na prahu třetího tisíciletí. Dokument navrhl strategické cíle v různých oblastech (sociální rozdíly mezi bohatým a chudým světem, nedostatky ve zdravotní péči, globální ohrožení životního prostředí, expanze lidských sídel, nárůst populace, atd.) v souladu s principy udržitelného rozvoje. Místní Agenda 21 přímo vyplývá z předchozího dokumentu a představuje nástroj pro vytváření místních příspěvků k udržitelnému rozvoji: "Každý místní úřad by měl zahájit dialog s občany, místními organizacemi a podnikateli a přijmout "místní Agendu 21". Prostřednictvím vzájemných konzultací a snahy o dosažení dohody by se místní úřady měly učit od občanů a místních občanských a komunitních organizací a firem a získávat tak potřebné informace pro přípravu nejlepších strategií. Tento proces by měl zvýšit osvětu domácností o problematice udržitelného rozvoje….“ (kap. 28.3. Agendy 21) Místní Akce 21 je pojem, který je součástí závěrečné deklarace ze Světového summitu o udržitelném rozvoji "Rio +10", který se v roce 2002 uskutečnil v Johannesburgu. Představuje výzvu k přechodu od plánování a diskusí (Agenda 21) k akci – k vytváření konkrétních projektů a opatření v oblasti udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. ČMMJ: Českomoravská myslivecká jednota ČRS: Český rybářský svaz ČSOP: Český svaz ochránců přírody
6
Environmentální: Slovo „environmentální“ je otrockým přepisem anglického slova „environmental“, které znamená „týkající se životního prostředí“. Ačkoliv čeština nedisponuje odpovídajícím termínem, bylo by zavádějící používat náhradní variantu, která je dosud velmi rozšířená, a to sice označení „ekologický“. Ekologie jako vědní disciplína je pouze jedním z východisek environmentální problematiky. Označování členů E-NNO jako „ekologů“ je nejen nepřesné a většinou nepravdivé, ale zároveň zakládá východisko pro nepochopení problematiky širokou veřejností. Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (EVVO): Tento Pojem je institucionálně zakotven ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (SPEVVO) (součást implementace směrnice č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí) schváleném Usnesením Vlády ČR č. 1048 ze dne 23. října 2000. V devadesátých letech začal tento pojem nahrazovat původně používaný termín „Ekologická výchova“. SPEVVO definuje environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu za pomoci citace §16 Zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí: „Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.“ Výše uvedená citace zákona rozšiřuje obsah EVVO nad rámec životního prostředí a označuje takto výchovu v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje (viz dále). Zdůrazňuje tedy její komplexní, systémový charakter a fakt, že EVVO nelze chápat jen jako výchovu k ochraně přírody a životního prostředí. Nadace, nadační fond: Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle zákona 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Obecně prospěšná společnost: je organizace s vlastní právní subjektivitou založená podle zákona č. 248/1995. Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Podle § 2 tohoto zákona jde o organizaci poskytující veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Tyto organizace musí v názvu používat zkratku „o.p.s.“. Občanské sdružení: spolek, společnost, svaz, hnutí, klub či jiné občanské sdružení (§ 2 zák. 83/1990) vzniklé registrací (nikoliv povolením) ministerstvem vnitra na základě zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Církve a politické strany do této skupiny nepatří. Občanská sdružení mají vlastní právní subjektivitu. V rámci „vedlejší činnosti“ může občanské sdružení vyvíjet vlastní hospodářskou činnost. Tvorba zisku však nesmí být posláním sdružení. Ochrana životního prostředí: Tento pojem je definován § 9 zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí jako „činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku“. Přístup k informacím o životním prostředí: Svobodný přístup k informacím o životním prostředí je zakotven ve Směrnici č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím o životním
7
prostředí. Ta ukládá zajistit veřejnosti volný přístup k informacím o životním prostředí v institucích placených z veřejných prostředků. Informace o životním prostředí mají být k dispozici veřejnosti na požádání v určitém termínu. V rámci sjednocování legislativy ČR a EU byl přijat zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, který tvoří národní právní normu odpovídající výše uvedené směrnici. Zde je definován obsah termínu „informace o životním prostředí“. Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí vymezuje příslušné pojmy. Jsou to především informace o stavu životního prostředí a jeho složkách, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, o připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu životního prostředí, o správních řízeních, o ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování, o mezinárodních závazcích atd. Podmínky pro vlastní výkon práva veřejnosti na informace v působnosti veřejné správy upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Udržitelný rozvoj (UR): Principy (trvale) udržitelného rozvoje byly formulovány norskou ministerskou předsedkyní G.H. Brundtlandovou v roce 1987: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Je v podstatě procesem změn, ve kterém jsou využívání zdrojů, orientace vývoje technologií a transformace institucí zaměřeny na harmonické zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb a aspirací.“ (Brundtland G.H.: Our Common Future, Oxford University Press, Oxford, 1987) V českém právním řádu je (trvale) udržitelný rozvoj definován v § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ V současné době se v důsledku dynamické diskuse používá termín „udržitelný rozvoj“ bez atributu „trvale“.
8
4.
METODIKA SBĚRU DAT A INFORMACÍ
Sběr dat pro zpracování analýzy proběhl formou vícestupňového dotazníkového šetření ve Středočeském kraji doplněného analýzou otevřených informačních zdrojů a vyžádaných informací od Krajského úřadu Středočeského kraje. Průzkum probíhal v měsíci listopadu a v první polovině prosince 2005. 4.1 Příprava databáze relevantních subjektů Prvním krokem přípravy podkladů pro analýzu byla příprava databáze relevantních subjektů. Zdroje pro databázi E-NNO ve Středočeském kraji byly následující: a) Primární dotazníkové šetření na obcích III. stupně a zvolených regionálních bodech Cílem zpracovatele bylo získat alespoň základní údaje o maximálním množství subjektů. Obrátili jsme se proto na všech 26 obcí s rozšířenou působností ve Středočeském kraji s primárním dotazníkovým šetřením, ve kterém jsme zjišťovali kontaktní údaje organizací, se kterými obce spolupracují. Dotazník byl směřován tajemníkům úřadů a byl doplněn průvodním dopisem Zpracovatele a Krajského úřadu Středočeského kraje. Kromě toho jsme primární dotazníkové šetření rozšířili o organizace jejichž činnost se úzce dotýká životního prostředí a ochrany přírody a krajiny, působí ve Středočeském kraji a lze předpokládat, že poskytnou relevantní informace o zkoumaných subjektech. Jednalo se zejména o Správy chráněných krajinných oblastí, Lesy ČR, Ústřední články celostátních občanských sdružení a několik dalších specifických subjektů. Jejich adresář tvoří přílohu č. 1 této analýzy. Vlastní dotazník pro primární šetření je v příloze č. 2. Průvodní dopis zpracovatele je v příloze č. 3 a referenční dopis Krajského úřadu Středočeského kraje v příloze č. 4 analýzy. Jak vyplývá z průvodních dopisů a vlastního dotazníku, měly oslovené obce a organizace možnost vyplnit formulář dotazníku také elektronicky na adrese http://www.srck.cz/enno/tip. Uspořádání elektronického dotazníku dokumentuje příloha č. 5 Získané kontaktní údaje jsme zahrnuli do hlavní databáze relevantních subjektů. b) Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ SčK (OŽPZe) zpracovává agendu Fondu životního prostředí Středočeského kraje, který je určen mimo jiné pro podporu „tvůrčího zapojení občanů do aktivní činnosti při tvorbě a ochraně životního prostředí ve Středočeském kraji“. Tento fond je tedy mimo jiné zdrojem pro podporu financování činnosti E-NNO. OŽPZe byl oficiálně požádán o poskytnutí kontaktních údajů NNO, které se zapojily do výběrového řízení Fondu a o informace o dalších subjektech, které OŽPZe eviduje. Získali jsme tak následující podklady: c) 1. Adresář NNO OŽPZe – příloha č. 6 c) 2. Přehled organizací, které se účastnily výběrového řízení Fondu ŽP – příloha č. 7 c) 3. Seznam občanských sdružení a organizací, spolupracujících s obcemi v oblasti ochrany přírody a krajiny ( na základě sdělení obcí ) – příloha č. 8 c) 4. Seznam občanských sdružení, přihlášených za potencionální účastníky správních řízení na území Středočeského kraje – příloha č. 9 Průvodní dopis s žádostí o poskytnutí informací zaslaný na OŽPZe je v příloze č. 10 c) Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí ČR (dále MŽP) vypisuje každoročně výběrové řízení na podporu projektů předložených nestátními neziskovými organizacemi pro rok 2005. Tohoto výběrového
9
řízení se účastní i organizace se sídlem ve Středočeském kraji. Z veřejně dostupných databází jsme do primárního seznamu zahrnuly organizace, které v uplynulých pěti letech uspěly s žádostí o dotaci v tomto výběrovém řízení a současně mají sídlo ve Středočeském kraji. d) Ostatní veřejné informační zdroje – internet Prostřednictvím internetu jsme získali úplné adresáře ze stránek ústředních orgánů sdružení sestávajících ze základních a případně regionálních článků (ČSOP, ČRS, ČMMJ a další) Ze všech výše uvedených zdrojů jsme sestavili hlavní databázi E-NNO ve Středočeském kraji. Tento adresář je v příloze č. 11. Z adresáře jsme v maximální možné míře odstranili duplicitní záznamy. Seznam obsahuje celkem 312 záznamů o organizacích, které splňují kritéria právní formy uvedená v úvodu analýzy, sídlí na území Středočeského kraje, resp. zde mají převažující působiště a v jejich činnosti převládá nebo tvoří významný podíl problematika životního prostředí, ochrany přírody a krajiny a udržitelný rozvoj. Adresář jsme dále použili pro strukturovaný průzkum E-NNO ve Středočeském kraji. 4.2 Strukturovaný průzkum činnosti E-NNO Vlastní strukturovaný průzkum si kladl za cíl zjistit více o činnosti E-NNO ve Středočeském kraji. Kromě přesných kontaktních údajů jsme zjišťovali informace o zaměření činnosti jednotlivých organizací, hlavních cílových skupinách, kterým je tato činnost určena, a typických výstupech. Průzkum byl doplněn dotazem na příklady nejúspěšnějších projektů z poslední doby. V zájmu kompatibility s jinými přehledy jsme kategorie typických činností, cílových skupin a výstupů převzali ze Souhrnného přehledu výsledků projektů nestátních neziskových organizací podpořených dotací Ministerstva životního prostředí v letech 1997 až 2004. Tento přehled slouží veřejnosti na internetových stránkách MŽP (http://www.env.cz/projekty.2001/index.html) a je pravděpodobně nejrozsáhlejším zdrojem informací o činnosti environmentálně zaměřených NNO v České republice. Jeho struktura velmi dobře odpovídá realitě a je pravděpodobné, že bude-li v budoucnosti vznikat celostátní adresář E-NNO, bude se jeho členění od této struktury odvíjet. Strukturovaný dotazník byl rozčleněn na tyto základní kapitoly: I. Identifikační údaje subjektu II. Územní příslušnost a působnost III. Statutární zástupce IV. Kontaktní údaje a sídlo organizace V. Náplň činnosti VI. Cílové skupiny VII. Typické produkty VIII. Pravidelnost činnosti IX. Dosažené úspěchy X. Závěr Vzor strukturovaného dotazníku je v příloze č. 12. Strukturovaný dotazník byl rozeslán ve dvou vlnách na adresy uvedené v primárním seznamu. Zde je zapotřebí podotknout, že jednotlivé místní organizace Českého rybářského svazu nebyly samostatně obesílány a jsou tak zahrnuty pouze do primárního přehledu a základní analýzy, nikoliv do podrobnějšího zkoumání. Dotazník bylo možné vyplnit také na internetových stránkách: http://www.srck.cz/enno/pruzkum. Získané dotazníky byly zpracovány do přehledné
10
tabulky. Ta se nachází v příloze č. 13 (Pouze v elektronické verzi). Jednotlivé záznamy jsou rozepsány v abecedním pořadí podle názvu organizace v příloze č. 14. Vzorek čítá 51 organizací, tj. 16% všech subjektů a z procentuálního hlediska jej lze považovat za reprezentativní.
11
5.
ANALÝZA ČINNOSTI E-NNO VE STŘEDOČESKÉM KRAJI
5.1 Základní rozdělení podle příslušnosti NNO k celostátním sítím Podle výsledků první části průzkumu lze konstatovat, že ve Středočeském kraji existuje zhruba 300 (312 v primární databázi) environmentálně zaměřených NNO. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty místní články ČMMJ, ČZS a ČSV. Činnost zahrádkářů a včelařů je již vyloženě na okraji tématu, a proto pro eventuelní partnerství postačí sledovat jen regionální stupně těchto zájmových organizací odpovídající správním obvodům obcí III. stupně. U České myslivecké jednoty nelze z veřejných zdrojů zjistit kontakty na místní články sdružení, navíc i zde platí totéž, co v předchozích dvou zmíněných případech. Základní články ČRS byly do průzkumu zařazeny všechny. S odkazem na výše uvedené výhrady lze popsat následující základní strukturu E-NNO ve Středočeském kraji: Český rybářský svaz Česká speleologická společnost Českomoravská myslivecká jednota Český svaz ochránců přírody Český zahrádkářský svaz Děti Země Hnutí Brontosaurus Samostatné a nezařazené subjekty CELKEM
106 5 10 67 12 4 2 106 312
Základní rozdělení E-NNO ve Středočeském kraji podle příslušnosti k sítím.
5.2 Struktura dle právní formy Podle výsledků strukturovaného dotazování lze z reprezentativního vzorku 51 organizace odvodit následující strukturu právních forem E-NNO: Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Nadace, nadační fond
94 % 6% 0%
5.3 Počet členů E-NNO Součet počtu členů reprezentativního vzorku 41 organizací (10 organizací uvedlo v dotazu na počet členů irelevantní údaj) je 1306 členů. Na jednu organizaci, která uvedla relevantní údaj tak připadá 31,85 člena. Lze dovozovat, že celkový počet osob angažovaných v environmentálně zaměřených organizacích ve Středočeském kraji se pohybuje kolem 10.000 (1% všech obyvatel kraje). Tento údaj je však zavádějící, neboť nic nevypovídá o skutečné aktivitě občanů. Je také zapotřebí mít na pamětí, že tento vysoký údaj je způsoben vysokým počtem členů velkých celostátních zájmových organizací.
12
5.4 Kvantifikace personálního zabezpečení činnosti E-NNO Informace o počtu osob, které zajišťují činnost E-NNO lze získat ze vzorku 31 organizací, které uvedly relevantní údaje v této kategorii. Podle nich pracuje v E-NNO 31 osob v hlavním pracovním poměru, 5 osob ve vedlejším, 45 osob je trvale honorováno jiným způsobem a ENNO v tomto vzorku disponují celkem 638 dobrovolníky. Na jednu organizaci tak připadá jeden pracovník v HPP. Zajímavý je počet dobrovolníků. I když se tento údaj většinou nadhodnocuje, můžeme dovozovat, že E-NNO ve Středočeském kraji disponují cca 6000 osobami, které vykonávají dobrovolnou činnost v rámci poslání organizací. 5.5 Poslání organizací Celkem 42 organizací uvedlo relevantní odpověď na otázku, jaké je jejich poslání. Z těchto odpovědí lze vytvořit následující orientační přehled struktury vzorku organizací dle hlavního zaměření (uvádějí na prvním místě): Ochrana přírody a krajiny Výzkumná činnost Environmentální výchova Myslivost, péče o zvěř Osvětová činnost Zájmová činnost Ostatní
55% 9% 7% 7% 5% 5% 12%
5.6 Místní příslušnost a působnost Pro určení místní příslušnosti a působnosti vyjdeme ze vzorku 47 organizací, které uvedly relevantní odpověď v této kategorii. Má sídlo v kraji a současně zde vyvíjí činnost Má sídlo v kraji, ale nevyvíjí zde činnost V kraji nesídlí, ale vyvíjí zde činnost
89% 6% 5%
Z hlediska rozsahu a dosahu činnosti lze charakterizovat strukturu organizací takto (V případě tohoto rozdělení nelze dopočítávat do 100%, neboť jedna organizace uvádí většinou více úrovní působení): Organizace má místní působnost Organizace má oblastní působnost Organizace má krajskou působnost Organizace má celostátní působnost Organizace má mezinárodní působnost
70% 53% 13% 15% 2%
5.7 Charakteristika dle náplně činnosti Jak bylo uvedeno výše, struktura kategorií činnosti E-NNO vychází ze Souhrnného přehledu výsledků projektů nestátních neziskových organizací podpořených dotací Ministerstva životního prostředí v letech 1997 až 2004. Tato struktura postihuje většinu typických hlavních oblastí, ve kterých se E-NNO pohybují.
13
Pro účely analýzy náplně činnosti vycházíme z celého vzorku 51 respondentů průzkumu. V tabulce jsou uvedena procenta kladných odpovědí v jednotlivých kategoriích činnosti. Ani v tomto případě nelze dopočítávat do celku 100%. Procenta vyjadřují podíl organizací, které se zabývají příslušným typem činnosti, z celkového počtu 51. Znění otázky: „Co je typickým obsahem vaší činnosti? Na jaká témata se především zaměřujete? Označte libovolný počet položek v následujícím seznamu, ale snažte se vybírat témata, která jsou pro vás opravdu typická.“ V Ý CH O V A, O S V Ě T A O C H R A N A P Ř Í R. U D R Ž I T E L A Ý R O Z V O J
Osvěta veřejnosti ve spolupráci s veřejnou správou (obecní, městské, krajské úřady, ministerstva a jimi zřizované organizace mimo orgány ochrany přírody) Osvěta veřejnosti ve spolupráci s orgány ochrany přírody (správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny) Ostatní osvětová činnost Školní a mimoškolní výchova (vzdělávání) Věda a výzkum a jejich popularizace Naučné stezky Osvěta veřejnosti ve spolupráci se speciálními institucemi (knihovny, muzea, vědecké instituce)
57% 41% 33% 27% 24% 20% 20%
Ochrana volně žijících živočichů Péče o zahrady, parky, městskou zeleň a chráněné stromy Ostatní projekty ochrany přírody Ochrana planě rostoucích rostlin Komplexní péče o ekosystémy (např. management CHÚ) Revitalizace a obnova poškozených území Pozemkové spolky Péče o geologické a speleologické lokality
43% 43% 41% 33% 25% 20% 10% 10%
Právo v životním prostředí, jeho aktivní prosazování Ostatní participace veřejnosti v procesu rozhodování Odpadové hospodářství vč. recyklace, znečištění životního prostředí cizorodými látkami Šetrný turistický ruch, agroturistika Propagace šetrných výrobků, bioproduktů Místní Agenda 21, Místní Akce 21 Propagace environmentálně šetrných technologií a šetrných zemědělských a lesnických postupů Zdroje energie, úspory energie a alternativní energetické zdroje Indikátory udržitelného rozvoje, strategické činnosti v oblasti udržitelného rozvoje Environmentální aspekty dopravy
29% 27% 25%
10% 10% 8%
Účast ve správním řízení Ostatní
49% 14%
18% 14% 14% 10%
Kategorie činností jsou rozděleny do tří hlavních pilířů: Výchova a osvěta, Ochrana přírody a Udržitelný rozvoj. Samostatnou kapitolu tvoří Účast ve správním řízení. V těchto podmnožinách jsou jednotlivé typy činností seřazeny podle četnosti výskytu odpovědi „ANO“.
14
5.8 Charakteristika dle cílových skupin Stejně jako předchozí členění, i rozdělení dle cílových skupin vychází z výše zmíněného přehledu. Nabízené cílové skupiny postihují prakticky všechny myslitelné příjemce výsledků aktivit NNO. Znění otázky: Komu je vaše činnost především určena, případně čemu prospívá? Na koho, resp. na co se především zaměřujete? Označte libovolný počet položek v následujícím seznamu, ale snažte se vybírat skupiny, které jsou pro vás opravdu typické. Široká veřejnost Děti a mládež Příroda mimo zvláště chráněná území Veřejná správa Příroda zvláště chráněných území (velko- i maloplošných) Odborná veřejnost (specificky zaměřené skupiny veřejnosti) Podnikatelé Pedagogové a vychovatelé Zemědělci a lesníci Hendikepovaní živočichové Ostatní
76% 55% 51% 45% 37% 33% 20% 20% 18% 2% 20%
Dotčené cílové skupiny jsou seřazeny podle četnosti odpovědí „ANO“. 5.9 Charakteristika dle produktů Produktem činnosti organizace se rozumí charakteristický typ výstupu této činnosti. Jsou to kvantifikovatelné, hmatatelné výsledky práce. Třídění opět vychází z výše uvedeného přehledu MŽP. Znění otázky: Co je typickým výsledkem vaší činnosti? Zaškrtněte pro vás charakteristické výstupy. Označte libovolný počet položek v následujícím seznamu, ale snažte se vybírat výstupy, které jsou pro vás opravdu typické. Práce v terénu Informační kampaně, práce s veřejností, výstavy Konference, semináře, workshopy, přednášky Poradenská a konzultační činnost Sběr dat, zpracování databází a mapování Odborné a popularizační neperiodické publikace (včetně rukopisů) Informační střediska, ekocentra, odborné knihovny Komplexní výukové, vzdělávací a osvětové programy Strategické plány, koncepce, studie, posudky Pobytové akce v přírodě (kempy, praktika, exkurze) Časopisy a příspěvky do periodických publikací WWW, elektronické publikování, multimédia Technická opatření, technologie Záchranné a odchovné stanice Ostatní
15
51% 47% 33% 33% 33% 29% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 4% 2% 25%
Charakteristické skupiny jsou seřazeny podle četnosti odpovědí „ANO“. 5.10 Charakteristika dle pravidelnosti činnosti Následující tabulka prezentuje rozdělení organizací podle pravidelnosti jejich činnosti. Znění pokynu: „Označte, prosím, JEDNO z následujících slov, které nejlépe vystihuje vaší činnost.“ Pravidelná Každodenní Občasná Nahodilá Formální
46% 26% 24% 4% 0%
Odpovídající typy frekvence činnosti jsou seřazeny podle četnosti označení příslušné kategorie respondenty. 5.11 Příklady typických aktivit – projektů V závěru dotazníku zpracovatel respondenty žádal o uvedení tříd charakteristických projektů (činností), které organizace uskutečnila v posledních třech letech a dobře vypovídají o jejím zaměření. Znění pokynu: „Uveďte názvy a velmi stručnou charakteristiku nejvýše tří pro vás typických projektů nebo akcí, které proběhly v posledních třech letech a dobře vystihují vaši činnost.“ Celkem se takto podařilo získat informace o 99 projektech. Jejich popis je uveden vždy u příslušného záznamu o organizaci v hlavní tabulce (příloha 13), nebo v záznamovém listu organizace (příloha 14). Přehled názvů projektů v abecedním pořadí je uveden v následující tabulce. Přináší zajímavý a relativně výstižný obrázek o charakteru činnosti respondentů, který dobře doplňuje klíčované výpovědi v kapitolách 5.7. – 5.9. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
100 let VVP Mladá 58. ročník MFV - memoriál Františka Vojtěcha 2005 - kynologická akce Agenda 21 pro Lysou n.L. a okolí Celostátní výstava pelargónií, Loděnice, červen 2004 Cyklotrasa Den otevřených jeskyní Dokumentace jeskyně Malá Panama Ekoknihovna Ekoplastik II Entomologický seminář 2005 – Cholín Firma Royal Diamond ve Slavíkách FRAGMENTA IOANNEA COLLECTA Hapeningové akce pro širokou veřejnost Historie a příroda Košátecka
16
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63
Chovatelská přehlídka trofejí s výstavkou o přírodě, rok 2004 Informační akce Informování o záměrech nadnárodní firmy HÜGLY Jednání pléna a funkcionářů ZO ČZS oblasti Mělník Jednání představenstva ÚR ČZS Mělník Konference zlepšovatelů a vynálezců ve včelařství spojená s mezinárodní včelařskou výstavou pořádaná v roce 2002 při výstavě Praga-Agro 2002. Kosení mokřadů Krajská korespondenční přírodovědně-ekologicky-vlastivědná soutěž Křivoklátskem cestou necestou Kurz a zkoušky pro myslivecké hospodáře Kurz pro uchazeče o první lovecký lístek - zkoušky z myslivosti Kynologická akce: Polabské derby ohařů 2002 Kynologické akce Kynologické zkoušky loveckých psů LEADER ČR 2004 LEADER+ Lokality soustavy Natura 2000 v CHKO Český kras Management ZCHÚ v Praze a Středočeském kraji Mapování okolí Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I., II. Naplňování krajské koncepce EVVO Naučná stezka Koukolova hora - Kotýz Návrh na výsadbu lesoparku, žádost o úpravu ÚP Unhošť Nežádoucí podnikatelské záměry italské firmy ICKM Niva Tetín Obnova alejí na Podblanicku Obnova Kmochova náměstí a bažantnice Obnova Naučné stezky Petrovice Obnova studánky Pod viničkami Ochrana cenných biotopů motýlů v bývalém VUP Milovice - Mladá Ochrana části obce Rokytá před výstavbou Ochrana lesních mravenců Ochrana vodních toků Okresní kolo vědomostní soutěže žáků 4. - 9. tříd ZŠ Okresní výstava ovoce a zeleniny, Srbsko, říjen 2004 Osvětová činnost směrem k místním občanům a k vlastníkům pozemků v DP ; komunikace s orgány státní správy Péče o louky Pedagogická konference Středočeského kraje - Výchova a vzdělávání pro život Pomoc při transferu obojživelníků Pomoc při vydání publikace "Střední Brdy" - Cílek a kolektiv Práce diplomantů Práce na zachování genofondu topolu bílého, částečně černého Projekt a realizace Naučné stezky Koukolova hora – Kotýz Projekt Informačního střediska LČR Křivoklát Prosazování jihovýchodního obchvatu silniční komunikace Příbrami Přednášková činnost Přeložka silnice I/38 - obchvat Kolín Přírodní park Čížovky Referendum o výstavbě závodu suchých maltových směsí fy. MAXIT
17
64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99
Regionální environmentální konference Regionální výstava ovoce, Hořovice, Říjen 2004 Regulace řeky Litavky - protipovodňové opatření Rekonstrukce naučné stezky Svatojánský okruh v NPR Karlštejn Řešení dopravní situace v Kolíně v souvislosti s průmyslovými zónami Seminář pro veřejnou správu k problematice Natura 2000. Setkání členů SOM zaměřené na výzkum motýlí fauny Setkání včelařské mládeže ČR a SR Spolupráce s občanským sdružením Červený Újezd, Ptice, Braškov Stanovení dobývacího prostoru Dolní Bousov s následnou těžbou štěrkopísku Stavba limonádovny Veseta Středisko ekologické výchovy Krajinka Topoly ve Slavíkách TPCA Kolín - Ovčáry Tři kampaně - za zdravé životní prostředí Účast na správních řízeních v KÚ Berouna a Králova Dvora Účast na územních a stavebních řízeních a v procesech posuzování ve smyslu zákona 100/2001 Sb. na území celé ČR Účast při ozeleňovacích pracech silničního stromořadí u tří obcí Účast ve správních řízeních Údržba luk v MZCHÚ i mimo ně. Údržba zeleně podél komunikací Úklid spadaného listí z Jírovce maďalu Ukončení devastace lokality "Nebuželka" Úprava projektu a následné stavby silnice II/101 Fialka - Unhošť - Rudná Územní plán Domousnice Všetečník Vyhlášení VKP Výstava ku příležitosti 800 let Týnčan Výstava o činnosti Českého svazu ochránců přírody Výstavní činnost Výukové programy EVVO pro mladší předškolní věk Zachování práce pro přírodu Zachování stromu - Havlíčkův mlýn Zachování vzrostlých lip - Tmaň u rybníka, U kostela Záchranné akce při migraci ropuch obecných v Talichově údolí Zkoušky na první lovecký lístek
Budeme-li posuzovat náplň činnosti E-NNO podle těchto projektů, můžeme snadno identifikovat pět základních kategorií a v nich pak vyjádřit četnost výskytu. Tento postup se promítl do následující tabulky: Projekty výchovy a osvěty Praktické projekty ochrany přírody a životního prostředí (zejména různé práce v terénu) Participativní projekty (účast ve správním a územním řízení) Projekty velmi úzce odborně zaměřené, či určené velmi specifické cílové skupině Ostatní Jednotlivé kategorie jsou seřazeny dle četnosti výskytu.
18
34% 27% 18% 16% 5%
5.12 Územně - správní zatřídění respondentů Následující tabulka obsahuje údaje o počtu jednotlivých respondentů, kteří mají sídlo v příslušném správním obvodě obce s rozšířenou působností. Správní obvod obce s rozšířenou působností Benešov Beroun Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice Mimo území SčK
poč. 2 9 0 0 2 0 1 2 3 5 1 0 1 1 4 1 1 1 0 3 1 0 1 1 2 0 7
% 4% 18% 0% 0% 4% 0% 2% 4% 6% 10% 2% 0% 2% 2% 8% 2% 2% 2% 0% 6% 2% 0% 2% 2% 4% 0% 14%
Z tabulky vyplývá, že většina respondentů pochází z okresu Beroun, na dalším místě jsou správní obvody města Kolína, Mladé Boleslavi a Příbrami. Graficky zpracované rozložení respondentů ve správních obvodech obsahuje příloha č. 15.
19
6.
STRUČNÁ SYNTÉZA ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ
Z analýzy vyplývá, že ve Středočeském kraji pracuje zhruba 300 nestátních neziskových organizací se zaměřením na problematiku životního prostředí v širokém slova smyslu, ochranu přírody a krajiny a udržitelný rozvoj. Do výčtu organizací byly zahrnuty i velké svazy s převážně zájmovou činností, ve které se však nacházejí prvky environmentálního zaměření. Jde zejména o rybáře, zahrádkáře a včelaře. Tyto zájmové svazy však nebyly samostatně detailně zkoumány. Zhruba třetina relevantních subjektů jsou zcela samostatné organizace, zbytek připadá na základní články celostátních organizací (svazů, sítí). Z hlediska právní formy naprosto převažují občanská sdružení (dle zákona 83/1990 Sb.), vyskytuje se několik málo obecně prospěšných společností (dle zákona 248/1995 Sb.). To je zcela jednoznačně podmíněno skutečností, že založení a provoz občanského sdružení je daleko méně administrativně a ostatně i finančně náročný, než provoz o.p.s. Tato skutečnost odpovídá celorepublikovému stavu. Součet počtu členů, který respondenti uváděli, je 1306. Do tohoto vzorku bylo zahrnuto 46 relevantních odpovědí. Výsledek však může být mírně zkreslený, neboť „člen“ nebyl v zadání průzkumu nijak přesně charakterizován. Kdybychom zjištěné číslo považovali za plně validní údaj, mohli bychom z celkového počtu středočeských E-NNO dovozovat, že dohromady sdružují okolo 10.000 členů. Velká část z tohoto počtu však bude představovat členství formální, což nelze prakticky nijak ověřit. Dále lze z průzkumu odvodit že středočeské E-NNO pracují s celkem 6000 dobrovolníky a na jednu organizaci připadá zhruba jeden pracovník v hlavním pracovním poměru. Pokud jde o poslání, tedy hlavní cíl, který si zástupci organizace vytkli při jejím založení, jednoznačně převažuje ochrana přírody a krajiny. Mezi další významná ohraničená a jasně definovaná témata patří vědecká a odborná činnost a environmentální výchova, vzdělávání a osvěta. Naprostá většina organizací, které vyvíjí činnost ve Středočeském kraji zde také sídlí. Jen 5% respondentů má sídlo v kraji, ale nevyvíjí zde činnost. Tato činnost má v naprosté většině případů lokální nebo nejvýše oblastní dosah. Jen 13% organizací uvádí, že působí na celokrajské úrovni a zhruba stejně tolik deklaruje celorepublikovou působnost. To je případ zejména regionálních článků velkých zájmových svazů. Jak bylo již řečeno výše, environmentální NNO ve Středočeském kraji se věnují zejména ochraně přírody a krajiny. V této oblasti činnosti pak převládá ochrana volně žijících živočichů a péče o zeleň. Čtvrtina respondentů také uvádí, že se věnuje komplexní péči o ekosystémy (managementu). Lze dovozovat, že řada E-NNO aktivně participuje na péči o velkoplošná i maloplošná chráněná území. V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty uvádí nadpoloviční většina respondentů jako charakteristickou činnost osvětu ve spolupráci s veřejnou správou a přes 41% respondentů osvětu ve spolupráci s orgány ochrany přírody. To v praxi představuje velmi dobrý signál o existující spolupráci mezi neziskovým sektorem a státní správou na místní úrovni. Pokud jde o aktivity v oblasti udržitelného rozvoje, uvádí na prvním místě téměř třetina organizací aktivní prosazování práva v životním prostředí. Spolu s faktem, že téměř polovina
20
(49%) respondentů uvádí, že se účastní správního (územního, atd.) řízení, lze dovozovat, že ENNO ve Středočeském kraji velmi aktivně vstupují do rozhodovacích procesů. Tomu napovídá i druhá nejčastěji uváděná forma činnosti v této oblasti: Ostatní participace v procesu rozhodování (27%). Jinak ještě poměrně signifikantní počet organizací uvádí jako téma, kterému se věnuje, téma odpadů a také téma šetrné turistiky. Přes třičtvrtě respondentů se ve své činnosti zaměřuje na širokou veřejnost a přes polovinu subjektů na děti a mládež. Taktéž více než polovina organizací uvádí jako hlavní cílovou skupin, resp. objekt své činnosti přírodu mimo zvláště chráněná území. Tento poznatek koresponduje s údaji o poslání a náplni činnosti. Jedná se o organizace, které vznikly za účelem péče o konkrétní lokální část přírody a naplňování tohoto cíle v jejich činnosti převažuje. Více než třetina organizací se zaměřuje na odbornou veřejnost a specificky zaměřené skupiny veřejnosti (kynologové, entomologové, ornitologové, atd.). Otevřenost organizací veřejnosti znamená také dobrou známku pro středočeské E-NNO. Věrohodnost tohoto faktu lze celkem dobře podpořit přehledem projektů realizovaných E-NNO a častému výskytu participativních témat v jejich činnosti. Typickým „produktem činnosti“ středočeské E-NNO je práce v terénu (51%). Tento fakt opět koresponduje s předchozími závěry. Téměř polovina organizací uvádí, že pořádá kampaně, výstavy a obecně akce pro veřejnost. Přes třetinu organizací uvádí, že pořádá konference, semináře a dílny, věnuje se konzultační činnosti a třetina také provádí průzkumy, mapování a dokumentaci. Téměř třetina organizací vydává publikace. Téměř polovina respondentů vyvíjí, podle vlastního vyjádření, pravidelnou činnost. To znamená činnost systematickou a plánovanou. 26% respondentů dokonce vyvíjí činnost každodenní. Čtvrtina respondentů uvádí, že pracuje jen občas a 4% zcela nahodile. Poměry získaného z tohoto vzorku lze pravděpodobně dobře aplikovat na všechny E-NNO ve Středočeském kraji. Lze předpokládat, že zhruba jen polovina ze zjištěných subjektů (tj. cca 150) bude skutečně vyvíjet (v různé míře) pravidelnou činnost. Velmi cennou informaci poskytuje přehled úspěšných projektů organizací za poslední 3 roky. V rámci průzkumu se podařilo získat informace o 99 projektech. Více než třetina z nich spadá do kategorie osvětových akcí a na druhém místě (o něco málo méně než třetina) projekty praktické ochrany přírody. Z popisu projektů, který je k dispozici v hlavní tabulce (příloha 13), vyplývá opět potvrzení předpokladu, že do projektů E-NNO je velmi silnou vazbou zapojována veřejnost. Velmi nápadná je četnost akcí zaměřených na územní a správní řízení a rozhodování v oblasti územního plánování. Analýza subjektů dle územně – správní příslušnosti ukázala, že vzorek je vcelku reprezentativní i z geografického hlediska. Sedm z 26 správních obvodů není v průzkumu zastoupeno alespoň jedním respondentem. Jedná se o podstatnou část východní poloviny kraje, jak ukazuje mapa v příloze č. 15. Profil nestátní neziskové organizace s environmentálním zaměřením ve Středočeském kraji Vezmeme-li v úvahu výše zmíněné skutečnosti a budeme-li na jejich základě formulovat charakteristiku „průměrné“ (typické) environmentálně zaměřené nestátní neziskové organizace ve Středočeském kraji dospějeme k následujícímu profilu: Typická středočeská E-NNO má právní formu občanského sdružení, má cca 10 – 30 členů a bude spíše základním článkem větší organizace, než samostatným subjektem. Organizace má
21
nejméně jednoho placeného pracovníka, ať již v pracovním poměru (bez ohledu na úvazek), nebo v jiném obdobném vztahu (např. ŽL), a disponuje několika desítkami příležitostných dobrovolníků. Sídlo organizace je ve Středočeském kraji a zde se také odehrává veškerá její činnost. Dosah této činnosti je místní, výjimečně oblastní. Organizace se věnuje zejména praktickým projektům ochrany přírody a krajiny, dobře spolupracuje s místní veřejnou správou a pořádá i akce pro veřejnost. Podstatnou část činnosti organizace představuje práce v terénu. Organizace je účastníkem správních řízení, podílí se na rozhodování v oblasti místního rozvoje. Činnost organizace je pravidelná a systematická, nikoliv však každodenní.
22
7.
ZÁVĚR
Omezené zdroje i časové možnosti nedovolovaly delší a hlubší zkoumání „zeleného“ neziskového sektoru ve Středočeském kraji. Přesto je získaný vzorek informací vcelku reprezentativní. Na druhou stranu jsme například vůbec neměli prostor pro zkoumání finanční situace a materiálně technického zabezpečení činnosti E-NNO. Hlavním cílem analýzy však bylo především věrohodně popsat činnost středočeských E-NNO a také sestavit adresář potenciálních partnerů pro projekty v rámci kraje. Tento cíl se podařilo naplnit. Z výsledků průzkumu vyplývá, že je založena dobrá spolupráce E-NNO a veřejné správy na místní úrovni. Tento fundament partnerství je klíčovým východiskem pro projekty na vyšší úrovni. Zpracovatelé doporučují, aby se s výsledky průzkumu seznámily následující subjekty: a) b) c) d) e) f)
Partneři projektu LEADER. Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ Středočeského kraje. Regionální rozvojová agentura Středočeského kraje. Mikroregiony ve Středočeském kraji. Odbory ŽP obcí s rozšířenou působností. Respondenti průzkumu.
Zpracovatelé dále doporučují zaslat adresář relevantních subjektů (příloha 11) všem respondentům průzkumu. Dále zpracovatelé doporučují v následujícím roce provést opakování průzkumu u subjektů, které v rámci stávajícího neodpověděly a postupné ověření a naplnění strukturovaného adresáře E-NNO ve Středočeském kraji. Tento adresář by mohl být v elektronické podobě umístěn na stránkách Krajského úřadu, případně zpřístupněn jiným vhodným způsobem.
23
8. POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ A DOKUMENTY a) Koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty Středočeského kraje v letech 2003 – 2010, ČSOP Vlašim 2003. b) Internetové stránky Středočeského kraje. c) Internetové stránky Ministerstva životního prostředí ČR. d) Internetový portál www.portal.gov.cz. e) Územně identifikační registr ČR. f) Internetové stránky nestátních neziskových organizací. g) Sbírka zákonů ČR. h) Korespondenční dotazníkové šetření. i) Elektronický sběr dat. 9. PŘEHLEDNÝ SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8 Příloha č. 9 Příloha č. 10 Příloha č. 11 Příloha č. 12 Příloha č. 13 Příloha č. 14 Příloha č. 15
Regionální body Dotazník pro primární šetření Dopis pro obce a regionální body Doporučující dopis KÚ Středočeského kraje Vzor elektronického dotazníku pro primární šetření Adresář NNO Odboru ŽP a zemědělství KÚ SčK Účastníci výběrového řízení Fondu ŽP Středočeského kraje Seznam občanských sdružení a organizací, spolupracujících s obcemi v oblasti ochrany přírody a krajiny ( na základě sdělení obcí ) Seznam občanských sdružení, přihlášených za potencionální účastníky řízení Dopis pro Odbor ŽPaZe KÚ Environmentálně zaměřené nestátní neziskové organizace se sídlem nebo převažující působností ve Středočeském kraji Vzor strukturovaného dotazníku Strukturovaný průzkum E-NNO ve Středočeském kraji Záznamové listy organizací Sídla respondentů podle správních obvodů obcí III. stupně
24
