Fakulta mezinárodních vztahů. Obor : Cestovní ruch a regionální rozvoj

¨

Fakulta mezinárodních vztahů Obor : Cestovní ruch a regionální rozvoj

Hodnocení využití potenciálu trasy Zlaté solné stezky Passau - Prachatice pro cestovní ruch Bakalářská práce

Autorka: Michaela Rojová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Prohlášuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a uvedla všechny citace a zdroje využívané pro zpracování této práce.

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své práce Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za vstřícnost a cenné rady při zpracovávání práce. Dále bych chtěla poděkovat přátelům, rodině a všem, kteří mi poskytli důležité informace, nebo psychickou podporu.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 1 1.

2.

Potenciál cestovního ruchu ............................................................................................................. 3 1.1.

Cestovní ruch ........................................................................................................................... 3

1.2.

Typologie cestovního ruchu .................................................................................................... 4

1.3.

Potenciál cestovního ruchu ..................................................................................................... 5

1.3.1.

Lokalizační předpoklady .................................................................................................. 5

1.3.2.

Realizační předpoklady .................................................................................................... 6

1.3.3.

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu......................................................................... 6

1.4.

Atraktivity cestovního ruchu ................................................................................................... 6

1.5.

Produkty cestovního ruchu ..................................................................................................... 7

1.6.

Materiálně technická základna................................................................................................ 7

1.7.

Marketing cestovního ruchu ................................................................................................. 10

Zlatá solná stezka .......................................................................................................................... 11 2.1.

Staré stezky na území Čech a Moravy ................................................................................... 11

2.2.

Zlatá solná stezka .................................................................................................................. 12

2.3.

Prachatická větev - vymezení trasy Zlaté solné stezky .......................................................... 13

2.4.

Historický význam a přínos stezky pro cestovní ruch v minulosti ......................................... 14

2.5.

Současný potenciál Zlaté solné stezky pro cestovní ruch ..................................................... 16

3. Hodnocení současného stavu Zlaté solné stezky na německém území ............................................ 20 3.1. Úsek Passau – Waldkirchen ....................................................................................................... 22 3.1.1. Atraktivity ............................................................................................................................ 22 3.1.2. Produkty cestovního ruchu ................................................................................................. 23 3.1.3. Materiálně technická základna............................................................................................ 24 3.1.4.Marketing, značení, propagace ............................................................................................ 26 3.2. Úsek Waldkirchen - státní hranice.............................................................................................. 26 3.2.1. Atraktivity ............................................................................................................................ 27 3.2.2. Produkty cestovního ruchu ................................................................................................. 28 3.2.3. Materiálně technická základna............................................................................................ 29 3.2.4. Marketing, značení, propagace ........................................................................................... 31 4.

Hodnocení současného stavu Zlaté solné stezky na českém území.............................................. 32 4.1.

Úsek státní hranice – Volary .................................................................................................. 32

4.1.1.

Atraktivity ..................................................................................................................... 33

4.1.2.

Produkty cestovního ruchu ........................................................................................... 34

4.1.3.

Materiálně technická základna...................................................................................... 35

4.1.4.

Marketing, značení, propagace ..................................................................................... 36

4.2.

Úsek Volary – Prachatice ....................................................................................................... 37

4.2.1.

Atraktivity ...................................................................................................................... 37

4.2.2.

Produkty cestovního ruchu ........................................................................................... 39

4.2.3.

Materiálně technická základna...................................................................................... 40

4.2.4. Marketing, značení, propagace ........................................................................................... 42 5. Porovnání rozdílů a celkové zhodnocení ........................................................................................... 45 5.1. Porovnání využívání potenciálu Zlaté solné stezky na jednotlivých úsecích na německém území ........................................................................................................................................................... 45 5. 2 Porovnání využívání potenciálu Zlaté solné stezky na jednotlivých úsecích na českém území . 47 5.3 Porovnání využívání potenciálu Zlaté solné stezky na českém a německém území ................... 49 5.4 Návrhy na zlepšení a celkové zhodnocení stávajícího využití potenciálu ................................... 50 5.5. SWOT analýza ............................................................................................................................. 54

Úvod Tématem této bakalářské práce je cestovní ruch na Zlaté stezce, která je jednou z významných starých obchodních cest, vedoucí z Pasova do Prachatic. Jedná se o aktuální téma, jelikož v současné době se začíná připravovat projekt na zapsání Zlaté stezky jako nehmotné památky do seznamu světového dědictví UNESCO. Cílem této práce je analýza současného stavu cestovního ruchu na trase Zlaté solné stezky vedoucí z Pasova do Prachatic. Práce by měla posoudit využití potenciálu této stezky pro cestovní ruch z hlediska lokalizačních i realizačních předpokladů. Jejím cílem je také porovnat využívání potenciálu na různých úsecích Zlaté stezky a zhodnotit případné rozdíly mezi jednotlivými úseky a také mezi českou a německou stranou. Na každém úseku Zlaté stezky budou vytyčeny 4 klíčové oblasti, které budou v analytické části této práce sledovány, a to atraktivity, produkty cestovního ruchu ve spojení se Zlatou stezkou, materiálně technická základna cestovního ruchu a v neposlední řadě marketingový přístup jednotlivých destinací k propagaci Zlaté stezky. Co se metodologických postupů týče, hlavní metodou bude v této práci metoda analýzy a vyhodnocení aktuálních informací z internetových stránek jednotlivých míst na Zlaté stezce, informací získaných osobní návštěvou informačních center,

informací

vycházejících ze strategických rozvojových dokumentů jednotlivých obcí ležících na Zlaté stezce a statistických zpráv týkajících se ubytovacích zařízení. U kategorií atraktivity a produkty cestovního ruchu bude potenciál jednotlivých atraktivit označen příslušným počtem hvězdiček na základě hladiny významnosti a využitelnosti pro cestovní ruch. U kategorie materiálně technické základny bude využití potenciálu odvozeno na základě statistiky využití kapacity ubytovacích zařízení. Co se marketingu týče, budou stanovena kritéria pro optimální stav a realizaci správného marketingového přístupu, následně bude vyhodnocen současný stav v jednotlivých místech na trase Zlaté stezky a odhadnuto procentní splnění vytyčených kritérií. V závěru práce bude vyhodnoceno využití potenciálu na základě sledování výše zmíněných kritérií a rovněž na základě analýzy dokumentu Ústavu územního rozvoje 1

v Brně – „Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice“. Na základě metody komparace budou porovnány výsledky všech sledovaných kategorií mezi jednotlivými úseky Zlaté stezky vymezenými pro účely této práce. Hypotézou je, že bude zřejmý patrný rozdíl mezi českou a německou stranou ve většině sledovaných kritérií.

2

1. Potenciál cestovního ruchu 1.1. Cestovní ruch

Podle statistik Světové organizace cestovního ruchu UNWTO byl rok 2012, konkrétně 13. prosinec prvním rokem v historii, kdy byl dosažen počet 1 miliardy mezinárodních turistů ročně. Je-li tento údaj porovnáván s rokem 1950, kdy byl roční objem mezinárodních turistů 25 milionů, jedná se o čtyřicetinásobný nárůst počtu mezinárodních turistů. 1 Cestovní ruch je tedy bezesporu rostoucím odvětvím s velkým potenciálem rozvoje do budoucnosti. V této práci je pojem cestovní ruch chápán a pojímán v souladu s definicí Světové organizace cestovního ruchu UNWTO, které vymezila na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v Ottawě v roce 1991 cestovní ruch takto: „Cestovní ruch (tourism) je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Přechodná doba je pro statistické účely vymezena u mezinárodního cestovního ruchu délkou jednoho roku, u domácího cestovního ruchu délkou 6 měsíců. “2 Na této konferenci byly definovány i další pojmy, které jsou používány v této práci. Na základě této definice je pod pojmem turista chápán každý účastník cestovního ruchu, jehož pobyt je delší než 24 hodin, nebo i kratší, zahrnující však alespoň jedno přenocování. Na druhé straně za výletníka je považován jen ten, jehož pobyt je kratší než 24 hodin a nezahrnuje ani jedno přenocování. 3

1

Webové stránky UNWTO, dostupné z (30.1.2013): http://1billiontourists.unwto.org/ Z. Petrů. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. vydání. Praha, Idea Servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5, s. 28 2

3

Podle: Z. Petrů. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. vydání. Praha, Idea Servis, 2007. ISBN 978-8085970-55-5

3

1.2. Typologie cestovního ruchu4 Cestovní ruch je poměrně rozsáhlé odvětví, které má mnoho různých druhů a forem. Klasifikace cestovního ruchu je klíčová pro správný výběr cílové skupiny potenciálních zákazníků a pro zvolení správného marketingového přístupu k oslovení této konkrétní skupiny. V této práci je rozlišován cestovní ruch podle délky účasti na krátkodobý cestovní ruch, kdy délka pobytu nesmí překročit tři přenocování, a dlouhodobý cestovní ruch trvající déle. Dalším kritériem je způsob zabezpečení služeb cestovního ruchu, zde je rozlišován organizovaný cestovní ruch, kdy je pobyt i cesta zajištěna nějakou organizací, nejčastěji cestovní kanceláří, a neorganizovaný cestovní ruch, kdy si účastník pobyt i cestu zařizuje sám. Dále se rozlišuje skupinový cestovní ruch a individuální cestovní ruch, kdy účastník realizuje cestu sám, popřípadě se svou rodinou. Podle způsobu úhrady nákladů je možné cestovní ruch rozdělit na komerční a sociální, přičemž komerčním cestovním ruchem rozumíme takové případy, kdy si účastníci hradí náklady spojené s cestou a pobytem sami, zatímco sociální cestovní ruch je zcela či částečně hrazen ze společenských fondů. Podle motivace účasti na cestovním ruchu jsou rozlišeny následující základní formy cestovního ruchu – rekreační cestovní ruch, kulturně-poznávací, sportovně-turistický a lázeňsko-léčebný a dále specifické formy, například cestovní ruch mládeže, seniorů, rodin s dětmi a další. Dále se v této práci vyskytuje pojem udržitelný cestovní ruch, pod tímto pojmem rozumíme „cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí“,5 ale také na základě ekonomicko-environmentálního vymezení„schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně

4

Z. Petrů. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2.vydání. Praha, Idea Servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5 Pásková, Zelenka. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, s.302 5

4

využívanými destinacemi, přitáhnout první i opakované návštěvy, podržet si kulturní jedinečnost, být v rovnováze s životním prostředím.“6 Pojem agroturismus označuje „turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách, jejichž hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou, přímá spoluúčast na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek.“ 7

1.3. Potenciál cestovního ruchu

Ústředním pojmem bakalářské práce je potenciál cestovního ruchu, pod tímto pojmem se rozumí „současná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu oceněných na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména o špatný stav složek životního prostředí a konfliktní land-use (označení pro všechny lidské aktivity na zemském povrchu) daného území“8. 1.3.1. Lokalizační předpoklady

Klíčová skupina předpokladů pro cestovní ruch jsou tzv. lokalizační předpoklady, tedy „předpoklady cestovního ruchu zahrnující obvykle přírodní předpoklady (reliéf, struktura a přírodní atraktivity, krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita vzduchu) a kulturně-municipální předpoklady (lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění, struktura institucí státní a místní samosprávy)“9.

6

Pásková, Zelenka. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, s.302 7


Pásková, Zelenka. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, s.221 a 156 9

Pásková, Zelenka. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, s.164

5

1.3.2. Realizační předpoklady

Dalšími podstatnými a nutnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou realizační předpoklady. Tento pojem je označením pro „předpoklady cestovního ruchu zahrnující komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a infrastrukturu cestovního ruchu (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení a další)“10. 1.3.3. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu je definováno jako „proces vyhodnocování podmínek daného území pro rozvoj cestovního ruchu.11“ Jedná se tedy o posouzení a zhodnocení určitého území především z hlediska lokalizačních a realizačních předpokladů. Tato práce vychází při hodnocení potenciálu území především z dokumentů Ústavu územního rozvoje v Brně, a to Aktualizace hodnocení potenciálu cestovního ruchu v České republice z roku 2010 a Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice taktéž z roku 2010. Zde je hodnocen celkový i jednotlivé dílčí potenciály obcí z rozšířenou působností (ORP), jednotlivým ORP jsou přiřazovány body a na základě bodového součtu jsou ORP rozděleny z hlediska potenciálu cestovního ruchu do 5 skupin, a to na ORP s velmi omezeným potenciálem, s omezeným potenciálem, se středně velkým potenciálem, s rozsáhlým a velmi rozsáhlým potenciálem.

1.4. Atraktivity cestovního ruchu Atraktivity cestovního ruchu jsou klíčovým prvkem a jedním z hlavních motivů pro účast na cestovním ruchu. Atraktivita cestovního ruchu je označení pro „zajímavou součást přírody a přírodní podmínky (klima, léčivé prameny, krajinnou scenérii, 10



6

jeskyně, moře, ledovce, propasti, vodopády, gejzíry atd.)kulturní, sportovní, společenskou nebo jinou událost, přitahující účastníky cestovního ruchu. Atraktivity lze dělit na přírodní a společenské, na hmotné a nehmotné, na atraktivity mezinárodního, národního a místního charakteru , na atraktivity s potenciálem nižších řádů (využitelné bez dalších investic a na atraktivity s potenciálem vyšších řádů (pro své využití vyžadují další investice do infrastruktury, propagaci atd.)“ 12

1.5. Produkty cestovního ruchu Dalším velmi důležitým pojmem pro rozvoj cestovního ruchu je produkt cestovního ruchu. Jedná se o „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Jedná se o zboží(suvenýry, knižní průvodce, mapy apod.) či služby (ubytování, stravování, doprava, služby průvodců atd). Produkt cestovního ruchu může dosahovat různé úrovně komplexnosti od poskytnutí či zprostředkování jednotlivé služby přes komplex služeb až po destinaci jako ucelenou nabídku atraktivit, služeb a potenciálních zážitků. Z pohledu návštěvníka je produktem cestovního ruchu komplexní zážitek od chvíle, kdy opustil domov, do doby návratu. Při tvorbě produktu cestovního ruchu je nutné vycházet z hodnoty únosné kapacity objektu či území, na kterém má být tento produkt realizován.“13

1.6. Materiálně technická základna Jedním z kritérií, na základě kterých jsou zde potenciál Zlaté solné stezky pro cestovní ruch a jeho využití hodnoceny, je materiálně technická základna. Tímto pojmem označujeme „souhrn hmotných prostředků, které slouží k realizaci účasti na cestovním ruchu a k tvorbě a realizaci služeb pro účastníky cestovního ruchu(ubytovací zařízení,

12



7

stravovací zařízení, terminály, letiště a další dopravní infrastruktura, služby, kulturní, sportovní a zdravotnická zařízení, směnárny, hraniční přechody atd.“14 Podle významnosti můžeme jednotlivá zařízení rozdělit na základní zařízení cestovního ruchu, to jsou taková, bez kterých by nebylo možné cestovní ruch realizovat, tudíž představují nutnou podmínku pro jeho realizaci. Do této kategorie patří především ubytovací, stravovací a dopravní zařízení. Druhá kategorie je tvořena zařízeními doplňkovými, například všeobecně prospěšnými zařízeními, kongresovými halami, nebo sportovně-rekreačními zařízeními. Zařízení poskytující ubytovací služby můžeme rozdělit podle různých kritérií. Prvním hlediskem je, zda se jedná o ubytování v hromadném ubytovacím zařízení (hotely, obdobná zařízení, léčebná zařízení, prázdninové kempy a jiná HÚZ )nebo v soukromí (vlastní příbytek – rekreační chata, pronajímané pokoje v rodinných domech, ubytování zajištěné příbuznými nebo přáteli a další). Dalšími důležitými pojmy týkajícími se ubytovacích zařízení jsou kategorizace a klasifikace ubytovacích služeb. Kategorizace je chápána jako „proces zařazování zařízení poskytujících služby do kategorií podle druhu zařízení, který vychází z typu poskytovaných služeb a způsobu jejich poskytování.“15 Takovými kategoriemi jsou : 

Hotel – „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty a s recepcí, které zajišťuje mimo kompletní stravovací služby i široký sortiment dalších služeb“16



Hotel garni – „ubytovací zařízení, které zabezpečuje rozsah služeb stanovený pro příslušnou třídu hotelu, avšak s omezenou nabídkou stravování“17

14





8



Motel-„ ubytovací zařízení umístěné zpravidla v blízkosti významnější komunikace a sloužící především k přechodnému ubytování motoristů, jimž je umožněno parkování v bezprostřední blízkostii motelu.“18



Botel-„ubytovací zařízení s možností stravování umístěné v trvale zakotvené osobní lodi nejčastěji ve městě“19



Penzion- „zpravidla malokapacitní ubytovací zařízení s klidným a útulným rodinným prostředím, s omezenějším rozsahem a nižší úrovních společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s odpovídající třídou hotelu.“20



Turistická ubytovna-„jednoduše zařízené ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech, často bez celodenního provozu a bez možnosti stravování.“21



Chatová osada – „ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech (zpravidla chatách, bungalovech, srubech) provozovatele na vymezeném území.22



Kemp- „vymezená plocha s hygienickým zařízením pro přechodné ubytování ve vlastních zařízeních hostů (stan, obytný přívěs, karavan), případně i ve zpravidla jednopodlažních ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy apod.)23 Klasifikací ubytovacích zařízení je označováno rozdělení ubytovacích zařízení do jednotlivých tříd podle kvality poskytovaných služeb. Jednotlivé třídy jsou označeny odpovídajícím počtem hvězdiček. ⃰ Tourist ⃰ ⃰ Economy

⃰ ⃰ ⃰ Standard

⃰ ⃰ ⃰ ⃰ First Class

⃰ ⃰ ⃰ ⃰ ⃰ Luxury

18







9

V rámci materiálně technické základny je v této práci analyzována i současná situace zařízení poskytujících stravovací služby, u kterých je posouzováno množství i kvalita poskytovaných služeb. Pro tyto účely jsou stravovací zařízení členěna do kategorií typu: restaurace, bary, bistra, občerstvení, kavárny, vinárny, pizzerie a další. V rámci realizačních předpokladů a hodnocení materiálně technické základny je brán zřetel i na dopravní dostupnost a infrastrukturu. V této části je posouzena možnost dopravy podél Zlaté solné stezky jednotlivými dopravními prostředky. V neposlední řadě je u každého úseku posouzena i vybavenost doplňkovými zařízeními materiálně technické základny.

1.7. Marketing cestovního ruchu Pojem marketing znamená „proces dosažení cílů organizace spočívající ve zjištění potřeb cílového trhu a uspokojení těchto potřeb lépe než konkurence.“24 V cestovním ruchu je klasický marketingový mix zahrnující 4P – product (produkt), price (cena), place (umístění na trhu) a promotion (podpora prodeje), rozšířen o další 4P, a to o people (lidé), programming (vytváření programů), packaging (kompletace služeb), partnership (spolupráce). Při realizaci marketingu destinace se snažíme o zvýšení návštěvnosti a povědomí potenciálních návštěvníků o dané destinaci. V marketingu cestovního ruchu je patrně nejlepší propagovat destinaci jako celek, což by bylo ideální i v případě Zlaté solné stezky. Zavádí se jednotné značení, propagace probíhá pod jedním názvem a všechny produkty jsou označeny stejným logem. Marketing je jedním z klíčových faktorů pro rozvoj cestovního ruchu. Z tohoto důvodu je v této práci zhodnocen i marketingový přístup k Zlaté solné stezce.

24


10

2. Zlatá solná stezka 2.1.

Staré stezky na území Čech a Moravy25

Už od starých dob bylo velmi důležité, aby mezi jednolivými městy a vesnicemi bylo dobré spojení, umožňující vzájemný obchod a spolupráci. Začala tedy postupně vznikat síť stezek, jak dálkových, tak regionálního či lokálního významu. Pro určení trasy, kterou stezka povede, existovalo několik zásad, z nichž asi nejdůležitější je snaha o co nejpřímější spojení a zároveň co možná nejsnáze překonatelnou trasu. V rámci sítě stezek vznikly i významné dálkové stezky zabezpečující spojení i s okolními státy. Mezi významné staré stezky patří například Jantarová stezka, Česká stezka, Vitorazská stezka, Norimberská stezka, Polská stezka a další stezky, které jsou znázorněny v této mapě starých stezek na území Čech a Moravy. 26

Obrázek 1- Staré stezky na území Čech a Moravy

25 26

Podle: J. Andreska. Šumavské solné stezky. Kentaur/Polygrafia, a.s., 1994. ISBN 80-85285-56-8 Zdroj obrázku: http://libice.vladas.cz/uploads/2011/05/stare_stezky_1200x850-300x212.png

11

2.2.

Zlatá solná stezka27 Významnou středověkou obchodní stezkou je zcela určitě Zlatá solná stezka, často označována též pod názvem Zlatá stezka nebo Pasovská stezka. Toto označení se používá pro tři obchodní cesty vedoucí z Pasova na území Čech. První z nich je Kašperskohorská neboli horní stezka, která vznikla ve 14. století. Její trasa vedla z Pasova přes Freyung, Mauth, Horskou Kvildu do Kašperských hor. Prostřední stezkou rozumíme Vimperskou stezku, jejíž počátky se datují v roce 1312. Tato stezka opět začínala v Pasově, dále pokračovala přes Freyung, zde se oddělila od Kašperskohorské a vedla přes Phillipsreut, Strážný, Horní Vltavici, Kubovu Huť až do Vimperka. Nejstarší a pravděpodobně nejdůležitější Zlatou stezkou byla dolní, neboli Prachatická stezka, která je předmětem této bakalářské práce. První doložená zmínka o této Zlaté stezce pochází z roku 1010. Některé prameny však uvádí, že pravděpodobně obchod na této stezce byl realizován i v dobách starších. Této cestě se latinsky říkalo Via Bohemica nebo také Via aurea, což znamená Zlatá stezka. K většímu rozkvětu solného obchodu na této stezce došlo ve dvanáctém a třináctém století, díky čemuž začaly být v té době podél stezky zakládány vesnice a města včetně asi nejvýznamnějšího města Waldkirchen, jehož ubytovací zažízení využívala většina soumarů k přenocování. V 80. letech 11. století věnoval král Vratislav celní výnosy ze solného obchodu Starých Prachatic Vyšehradskému probošství. Tímto krokem získalo městečko Staré Prachatice na svém významu. Mezi Prahou, Vyšehradem a Starými Prachaticemi muselo existovat dobré spojení, a tak vznikla další cesta, v podstatě pokračování Zlaté stezky, která tak prakticky zajišťovala obchod mezi Prahou a Bavorskem. Ve 14. století Staré Prachatice přestávají být kapacitně dostačující pro potřeby rozvíjející se Zlaté stezky, a tak bylo rozhodnuto o založení zcela nového města Prachatice v těsné blízkosti Starých Prachatic. První zmínka o tomto městě, současných Prachaticích, pochází z roku 1323. V tomto roce získalo město i práva na obchodování na Zlaté stezce.

27

Podle: J. Andreska. Šumavské solné stezky. Kentaur/Polygrafia, a.s., 1994. ISBN 80-85285-56-8

12

Konkrétně se jednalo o právo předkupní, na jehož základě měly Prachatice právo na přednostní nákup soli a její rozesílání po Čechách. Dalším právem bylo právo skladní, díky němuž měli obyvatelé Čech a Moravy nakupovat sůl výhradně z prachatického skladu. Posledním z významných práv týkajících se Zlaté stezky bylo právo nucené cesty, podle nějž se musel každý soumar v Prachaticích zastavit a sůl i další převážené zboží proclít. Po období husitských válek, kdy došlo k omezení obchodu na Zlaté stezce, nastalo po roce 1501 nejlepší období v historii Zlaté stezky, kdy objem obchodu a přepravovaného zboží dosáhl svého maxima. S příchodem Habsburků na český trůn však začal být obchod na Zlaté stezce omezován a potlačován. Preferována byla tzv. Gmundenská sůl z Rakouska a na ostatní druhy byla uvalována vysoká cla. Kvůli vyšším cenám došlo k postupnému poklesu obchodu, až byl roku 1706 mandátem císaře Josefa I. zcela zakázán veškerý import cizí soli do Čech. Navzdory těmto skutečnostem obchod na Zlaté stezce zcela nezanikl, jen ztratil na významu. Pokračovalo se totiž nadále v obchodu s jinými komoditami a rozvinul se též černý trh s bavorskou solí. 2.3.

Prachatická větev - vymezení trasy Zlaté solné stezky Trasa Zlaté stezky nebyla vybrána náhodou, ale vznikla a získala významné postavení především kvůli výhodným geografickým podmínkám. Díky řekám Inn a Salzach mohla být do Pasova dopravována dobře těžitelná sůl ze Solné komory v Halleinu a vzhledem k malé vzdálenosti Pasova od českých hranic byl podnícen rozvoj obchodu se solí na mezinárodní úrovni. Nejblíž byly právě Prachatice, odkud bylo dobré spojení dále do Prahy. Proto byla trasa vytyčena takto: Pasov(Ilzstadt)-Grubweg_Salzweg-Leoprechting-Grossthannensteig-SalzgatternDeching-Waldkirchen-

Schiefweg-

Böhmzwiesel-Fürholz-Grainet-

Leopoldsreut-

Bischofsreut-Marchhäuser- hranice Harlanderbrücke-České Žleby-Soumarský mostVolary-Cudrovice-hrad Hus-Albrechtovice-Perlovice-Libínské sedlo-Prachatice28 Pro lepší znázornění je zde přiložena mapka trasy prachatické větve Zlaté stezky.

28

Podle: : M. Sellner. Po stopách soumarů. Historie Zlaté stezky. Místopisná čítanka. První vydání, nadační spolek Muzeum kulturní krajiny a poznávání hranic, Haidmühle, 2010, ISBN 978-3-00-029896-7

13

29

Obrázek 2 - Mapa Zlaté stezky

2.4.

Historický význam a přínos stezky pro cestovní ruch v minulosti30 Existence Zlaté solné stezky byla v minulosti velmi významná. Za velký přínos Zlaté solné stezky je možno považovat vůbec obchod jako takový. Právě díky rozvoji obchodu na této trase mohly obě země a jejich občané získávat důležité komodity. Hlavním obchodním artiklem byla sůl, jak je již patrné ze samotného názvu Zlatá solná stezka. Sůl patřila v této době mezi nejdůležitější zboží vůbec. Průměrná roční spotřeba soli na jednoho člověka činila v tehdejší době 16 kilogramů31. Sůl byla dále využívána ke konzervaci potravin, při výrobě skla, keramiky, předmětů z kůže, při zpracování kovů a ražbě mincí, barvení látek atd.

29

Zdroj obrázku: http://www.goldenersteig.eu/unterer-goldener-steig-bayerischer-wald-wandern.html

30

Podle: J. Andreska. Šumavské solné stezky. Kentaur/Polygrafia, a.s., 1994. ISBN 80-85285-56-8 M. Sellner. Po stopách soumarů. Historie Zlaté stezky. Místopisná čítanka. První vydání, nadační spolek Muzeum kulturní krajiny a poznávání hranic, Haidmühle, 2010, ISBN 978-3-00-029896-7, s. 12 31

14

Sůl ale nebyla jediným převáženým artiklem. Do Čech se dováželo především víno, jižní ovoce, olivový olej, koření, látky, bavlna, papír, pasovské meče a další zboží. Naopak do Německa soumaři přepravovali hlavně obilí, pivo, slad, pálenku, sýr, ryby, sklo, vlnu. Patrná je průřezovost, tedy zastoupení zboží z mnoha různých odvětví a tím pádem i široké a pestré spektrum přepravovaného zboží. S postupným rozvojem obchodu na Zlaté solné stezce docházelo také k rozvoji infrastruktury. Za tu můžeme považovat stezku samotnou, které byla po celé délce vyložena dřevem a široká tak, aby se dva protijdoucí koně mohli bez obtíží vyhnout. Dále byl postaven Soumarský most přes Teplou Vltavu nedaleko Volar. Na trase Zlaté stezky však vznikala i celá města či vesnice, například Waldkirchen na německé straně a Prachatice na českém území. Rozvíjela se i materiálně technická základna cestovního ruchu, podél stezky vznikala ubytovací zařízení, kde mohli soumaři přenocovat, a hostince i další restaurační zařízení nabízející soumarům občerstvení. Dále bylo potřeba připravit a zbudovat adekvátní prostory pro ustájení koní, napajedla a místa vhodná pro bezpečné uskladnění přepravovaného zboží přes noc. S rozkvětem obchodu na Zlaté stezce docházelo i k růstu kriminality. Častá přeprava drahého zboží totiž lákala na stezku početné množství lupičů. Na základě tohoto faktu byla přijata určitá bezpečnostní opatření. Mezi ta nejdůležitější patří vydání Pasovského soumarského řádu v roce 1538, který zakazuje přepravu zboží v noci, a stavba ochranných hradů a strážních věží, příkladem je strážní věž na Stožci, u Bischofsreutu či hrad Hus nad řekou Blanice. Obě tato bezpečnostní opatření představují přínos pro cestovní ruch, protože díky zákazu noční přepravy byli soumaři de facto donuceni k využití služeb některého z ubytovacích zařízení. Vybudováním ochranných hradů a strážních věží vznikly současné atraktivity cestovního ruchu. Zlatá solná stezka měla také svůj ekonomický význam. Jedná se především o příjmy z vybraného cla a také příjmy z cestovního ruchu. Vezmeme-li v úvahu, že soumarů byla přibližně tisícovka a každý z nich vykonal asi 2032 cest ročně a že cesta z Pasova

32

J. Andreska. Šumavské solné stezky. Kentaur/Polygrafia, a.s., 1994. ISBN 80-85285-56-8, s. 51

15

do Prachatic trvala dva a půl dne33, počet přenocování se pohybuje v řádu desetitisíců ročně. Soumaři také čerpali v poměrně velké míře stravovací služby, čímž opět došlo ke zvýšení příjmů z cestovního ruchu. Zlatá stezka tedy představovala významný přínos pro českou i německou ekonomiku, pro provozovatele zařízení cestovního ruchu, pro obchodníky samotné, pro rozvoj regionu i pro občany obcí žijící na trase Zlaté stezky. 2.5.

Současný potenciál Zlaté solné stezky pro cestovní ruch O velkém historickém významu a přínosu Zlaté stezky v minulosti není pochyb, otázkou však zůstává, jaký je současný význam stezky a především, jaký má toto území potenciál pro cestovní ruch. Cílem této podkapitoly a následujících kapitol je proto posouzení potenciálu cestovního ruchu Zlaté stezky a zhodnocení současného stavu cestovního ruchu na jednotlivých úsecích Zlaté stezky. Co se současného potenciálu rozvoje cestovního ruchu na Zlaté solné stezce týče, je tento potenciál poměrně velký, vzhledem k možnosti navázání na minulé zvyky a tradice, především při tvorbě produktů cestovního ruchu. Atraktivnost tohoto území dále zvyšuje fakt, že trasa stezky prochází překrásnou šumavskou přírodou a že se podél stezky vyskytují krásná historická města a městečka. Hodnocením potenciálu cestovního ruchu v České republice se zabýval Ústav územního rozvoje v Brně, především ve svém dokumentu Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice z roku 2010. V tomto dokumentu byl zhodnocen potenciál cestovního ruchu ve všech obcích s rozšířenou působností (ORP) na celém území této republiky. Při hodnocení byl brán zřetel převážně na aspekty, které jsou zásadní pro rozvoj cestovního ruchu, na aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví a projevy aktuální lidské činnosti. Hodnocen byl celkový potenciál a 2 dílčí potenciály, a to za prvé potenciál atraktivit cestovního ruchu, při jehož měření bylo zásadní reálně vyjádřit skutečné cíle návštěvníků. Druhým zkoumaným potenciálem byl potenciál ploch a linií, kde podstatné už nebyly konkrétní objekty, ale důraz byl kladen na posouzení širších

33

M. Sellner. Po stopách soumarů. Historie Zlaté stezky. Místopisná čítanka. První vydání, nadační spolek Muzeum kulturní krajiny a poznávání hranic, Haidmühle, 2010, ISBN 978-3-00-029896-7, s. 26

16

předpokladů území pro rozvoj cestovního ruchu. Hodnocen zde byl krajinný potenciál a poté konkrétní linie – například délka silnic či železnic vypovídající o dostupnosti území. Konkrétní bodové hodnoty jednotlivých atraktivit i ploch a linií jsou k nalezení v příloze číslo jedna. Trasa Zlaté stezky na českém území spadá celá do obce s rozšířenou působností Prachatice. Celkový potenciál této ORP byl kvantifikován vysokým počtem 1775 bodů, čímž se zařazuje spolu s dalšími ORP hned do třetí katagorie po Praze, která získala nejvyšší počet bodů (maximum v České republice – 6120) a Českém Krumlově, který skončil na druhém místě s 2580 body, jak je patrné i z následující mapky. 34

Obrázek 3 - Celkový potenciál cestovního ruchu

1775

Co se týče potenciálu atraktivit cestovního ruchu v jednotlivých obvodech ORP, tento dílčí potenciál činí 1035, což je opět poměrně vysoká hodnota. V celorepublikovém srovnání, patří území, kterým prochází

Zlatá stezka, do čtvrté nejlepší kategorie

z deseti, což se dá opět považovat za dobrý výsledek. Pro lepší srovnání a přehlednost je zde mapa tohoto dílčího potenciálu. 34

Zdroj obrázku: J. Bína. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje. Duben 2010

17

35

Obrázek 4 - Potenciál atraktivit cestovního ruchu

1035

Druhým hodnoceným dílčím potenciálem je potenciál ploch a linií. Hodnota tohoto potenciálu je v ORP Prachatice vysoká - 740 bodů, čímž se zařazuje mezi 8 obcí s rozšířenou působností s nejvyšším potenciálem v celé České republice, viz následující mapa.

35

Zdroj obrázku: J. Bína. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje

18

36

Obrázek 5 - Potenciál ploch a linií

740

Na základě dokumentu Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice je tedy možné usuzovat, že potenciál oblasti, kterou Zlatá stezka procházela, je vysoký a celá oblast je proto velmi vhodná pro rozvoj cestovního ruchu. Tento dokument se sice zabýval pouze hodnocením potenciálu na území České republiky, ale vzhledem k tomu, že charakter krajiny i atraktivit

na německé straně je velmi podobný, dá se

předpokládat, že potenciál německé části Zlaté stezky je s českým srovnatelný, a tudíž se potenciál Zlaté solné stezky jako celku pro cestovní ruch dá označit za vysoký. Analýza současného potenciálu Zlaté stezky pro cestovní ruch je předmětem i následujících kapitol, kde jsou zkoumány jednotlivé faktory ovlivňující velikost potenciálu, je vyhodnocen potenciál cestovního ruchu v jednotlivých částech Zlaté stezky i celkový potenciál Zlaté solné stezky pro cestovní ruch.

36

Zdroj obrázku: J. Bína. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje

19

3. Hodnocení současného stavu Zlaté solné stezky na německém území Cílem této kapitoly je analyzovat a vyhodnotit současný stav cestovního ruchu na německém území. Pro tyto účely byla trasa autorkou práce rozdělena do dvou úseků. První úsek představuje trasa Zlaté solné stezky od Pasova po město Waldkirchen, druhý úsek pak tvoří samotné město Waldkirchen a dále trasa stezky až po státní hranici. Pro hodnocení cestovního ruchu byla v metodice této práce stanovena následující kritéria. Za prvé jsou hodnoceny samotné atraktivity a jejich potenciál pro přilákání návštěvníků. Atraktivity jsou podle svého potenciálu rozděleny do jednotlivých významových kategorií označených příslušným počtem hvězdiček. Pětihvězdičkové atraktivity představují atraktivity světového významu. Atraktivity označené 4 hvězdičkami jsou atraktivity mající mezinárodní charakter. 3 hvězdičkové atraktivity jsou atraktivity, které mají význam v rámci národního cestovního ruchu a také přeshraničního cestovního ruchu. Atraktivity, kterým byly uděleny 2 hvězdičky jsou atraktivity regionálního významu a atraktivity jednohvězdičkové mají pouze lokální význam.

Dále je v praktické části práce analyzována nabídka produktů cestovního

ruchu. V této kategorii je pozornost věnována především produktům cestovního ruchu, u nichž je prokázána přímá souvislost se Zlatou solnou stezkou. Co se obou výše zmíněných kategorií týče, pro účely práce byl vybrán reprezentativní vzorek atraktivit a produktů, na základě kteréhož může být vyhodnocen potenciál Zlaté solné stezky pro cestovní ruch a jeho následné využití. U kategorie produktů jsou informace o produktech čerpány jen z internetových zdrojů a prospektů dostupných v informačních centrech, a to z toho důvodu, že běžný účastník cestovního ruchu jiné zdroje při výběru míst a aktivit, které během cesty podnikne, obvykle nevyužívá. Pokud je tedy v této práci zmíněna absence produktů cestovního ruchu, produkty teoreticky mohou existovat, ale pokud nejsou vhodnou formou propagovány a účastníci cestovního ruchu o nich nejsou informováni na místech, odkud čerpají informace, je možné takové produkty považovat za pro cestovní ruch nevyužitelné a prakticky neexistující. Významnost produktů pro rozvoj cestovního ruchu je opět v souladu s metodikou práce hodnocena pomocí přiřazení jednotlivých hvězdiček. 5 hvězdičkami by mohl být

20

označen produkt cestovního ruchu, který vznikl na mezinárodní úrovni a má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu na Zlaté stezce. 4 hvězdičkami je označen takový produkt, který patří mezi tzv. národní produkty. 3- hvězdičkový produkt, je produkt vzniklý na regionální úrovni, díky němuž by mohlo významně vzrůst využití potenciálu Zlaté solné stezky pro cestovní ruch, 2 hvězdičkami jsou označeny ostatní regionální produkty a jednorázové akce a nakonec 1 hvězdičkou jsou označeny produkty, které mají pouze lokální význam. Třetím z autorkou stanovených kritérií je analýza materiálně technické základny. Při hodnocení je důraz kladen především na základní zařízení cestovního ruchu, a to především analýzu nabídky ubytovacích zařízení, jejich kapacity a celkového využití lůžek v těchto zařízeních. Posledním kritériem pro hodnocení cestovního ruchu na Zlaté solné stezce je marketingové hledisko, především způsob propagace Zlaté stezky a jednotlivých produktů. Hodnocena je vybavenost informačních center propagačními materiály o Zlaté stezce, propagace stezky na webových stránkách a v propagačních filmech jednotlivých destinací. Pro potřeby komparace bylo třeba vytyčit optimální stav – tzv. správný marketingový přístup, za který může být považován efektivně vytvořený a sladěný marketingový mix, který, jak už bylo vysvětleno v první kapitole, v cestovním ruchu obsahuje „8P“. 100% správný marketingový přístup tedy předpokládá nejen existenci kvalitních produktů s adekvátní cenou, volbu správného distribučního kanálu

a dobrou komunikaci se

zákazníkem, ale měla by se zde projevit i tendence k vytváření balíčku produktů, programová specifikace jednotlivých balíčků a tvorba programů na podporu prodeje balíčků, vzájemná spolupráce mezi jednotlivými subjekty a poskytovateli služeb. Rovněž je třeba naplnění i 8.P, které představuje ochotu, komunikativnost a jazykovou vybavenost lidí, především zaměstnanců pracujících v cestovním ruchu a dalších poskytovatelů služeb. V této bakalářské práci je na základě analýzy výše zmíněných kriterií pro správný marketingový přístup odhadem stanoveno procentní naplnění těchto kritérií na jednotlivých úsecích Zlaté stezky a následně toto hodnocení odůvodněno.

21

3.1. Úsek Passau – Waldkirchen Tento úsek začíná ve městě Pasov, jež je jediným městem na Zlaté stezce, které má více než 50 000 obyvatel37. Nachází se zde mnoho atraktivit a toto specifikum se odráží i v přístupu k Zlaté solné stezce. Dalšími místy, kterými Zlatá stezka procházela na tomto úseku, jsou obce Salzberg, Büchlberg, Hutthurm a Röhrnbach. 3.1.1. Atraktivity 38

Při hodnocení atraktivit tohoto úseku jsou na prvním místě zcela určitě atraktivity města Pasov (***), který má turistům a výletníkům opravdu co nabídnout. Velkou část těchto atraktivit můžeme považovat za primární atraktivity schopné nalákat návštěvníky do oblasti, čehož by se dalo využít při tvorbě a prodeji produktů souvisejících se Zlatou stezkou. Mezi nejvýznamnější atraktivity města Pasov patří hrad, pevnost „Veste Oberhaus “ (***) pocházející ze 13. století, který v současné době slouží jako muzeum nabízející svým návštěvníkům expozice o historii a umění Pasova a jeho okolí. Přírodní atraktivitou Pasova je místo soutoku hned tří řek, které Pasovem protékají, a to Innu, Ilzu a Dunaje (**). Nedaleko odtud je situováno Staré město(***), kde se nachází mnoho dalších památek. Asi nejvýznamnější je Dóm Svatého Štěpána, který leží na nejvyšším bodě Starého města a stal se tak jeho dominantou. Jeho dalším „nej“ je, že jsou v něm umístěny největší chrámové varhany na světě. Tyto varhany se skládají ze 17974 píšťal a 233 registrů. 39 Dále ve Starém městě můžeme najít jezuitský kostel svatého Michaela, poutní kostel „Mariahilf,“ budovu radnice a další atraktivity. Pasov je výchozím bodem pro plavby po Dunaji a současně městem kultury. Pravidelně se zde konají různé významné události, jakými jsou například festival „Evropské týdny“, výstavy v Muzeu moderního umění a pevnosti Obernhaus. 37

Webové stránky města Pasov, dostupné z (15.2.2013): http://www.passau.de/Wirtschaft,Marketing,Arbeit/PassauinZahlen/Einwohnerentwicklung.aspx 38 Podle: Brožurka Památky podél Zlaté stezky, Okresní úřad Prachatice, 1999 39

Webové stránky města Pasov, dostupné z (15.2.2013): http://english.passau.de/PassausHighlights/PassausSights.aspx?view=~/custom/steckbrief/detail&orgid={68AB 4FB0-7D5C-43A5-BD49-45A3A140771B}

22

Dalšími atraktivitami tohoto úseku Zlaté stezky jsou historické jádro vesnice Salzweg(*),

přírodní památka „kamenolom“ v Büchlbergu (*) a poutní kostel sv.

Oldřicha na stejném místě, kde se nachází údajně zázračný obraz „Matka boží se skloněnou hlavou,“ a má tak potenciál pro rozvoj cestovního ruchu s náboženskou tematikou(**). Všechny tyto atraktivity dalších obcí na této trase mají spíše charakter sekundárních atraktivit regionálního či lokálního významu ve srovnání s pasovskými atraktivitami, které mají přeshraniční význam. 3.1.2. Produkty cestovního ruchu

Co se produktů cestovního ruchu týče, je pro tento úsek trasy Zlaté solné stezky typická absence produktů cestovního ruchu majících přímou souvislost se Zlatou solnou stezkou. Město Pasov se neorientuje na rozvoj těchto produktů, což vyplývá z analýzy strategických

dokumentů

města.

Ve

strategickém

rozvojovém

dokumentu

„Innenstadtentwicklungskonzept 2030“, který se zabývá otázkou, jak by se měl Pasov do roku 2030 vyvíjet, není Zlatá stezka zmíněna vůbec, stejně tak jako není uvedena v dokumentu „Passau 2014 - Der kulturelle Entwicklungsplan,“ tedy kulturním rozvojovém plánu. Ani webové stránky dalších obcí ležících v tomto úseku nenabízejí produkty cestovního ruchu spojené se Zlatou stezkou. Zajímavým a úspěšným produktem stojícím za zmínku je však produkt Pasovské karty – Passaucard (***). Jedná se o typickou městskou kartu, jejíž držitel může čerpat služby různých poskytovatelů služeb cestovního ruchu zdarma či za zvýhodněnou cenu. Tato karta existuje v různých variantách závisejících na délce pobytu. Účastník cestovního ruchu si může zakoupit 24 hodinovou až 14 denní kartu, jejímž vlastnictvím získá právo na volný vstup do termálních lázní Bad Füssing a Griesbach, bezplatnou dopravu v Pasově, zdarma vstup do muzea Oberhaus i dalších muzeí, dále má možnost zúčastnit se bezplatně projížďky lodí v Pasově, nebo romantické plavby na divokém Innu nebo může využít další nabízené služby. Cena této karty pro dospělého se pohybuje v závislosti na variantě od 16 do 51 EUR.40 Tato karta v současnosti nemá souvislost se Zlatou stezkou, ale představuje velký potenciál do budoucnosti a to v možnosti zahrnutí v budoucnu vytvořených produktů

40

Webové stránky Pasovské karty, dostupné z (15.2.2013): http://passaucard.de/ a dokumentu Preisliste für Sommersaison 2013, dostupné ze stejné stránky

23

na Zlaté stezce do spektra služeb, které může majitel karty zdarma nebo výhodněji čerpat, což zvyšuje zájem a povědomí o daném konkrétním produktu cestovního ruchu. 3.1.3. Materiálně technická základna

Jako první jsou zde v rámci materiálně technické základny analyzovány ubytovací služby, které představují nutnou podmínku pro realizaci cestovního ruchu. Na základě výsledků analýzy statistických měsíčních zpráv „Tourismus in Bayern Juli 2012“ a „Tourismus in Bayern in November 2012,“ tedy zpráv zabývajících se výkony cestovního ruchu v Bavorsku v červenci a listopadu 2012, a webových stránek jednotlivých obcí, kde je rovněž turistům nabízeno ubytování, je možné tvrdit, že nabídka ubytovacích služeb je široká, pestrá a vzhledem k poptávce dostačující. Autorka práce vychází z čísel udávajících počet lůžek a počet přenocování, na jejichž základě dopočetla procentní využití kapacity. Průměrné využití kapacity v tomto úseku v červenci, tedy v době hlavní sezony, se pohybuje kolem 56% a v listopadu - v čase mimo sezonu kolem 31%.

Podrobné údaje o počtu přenocování, počtu lůžek a

ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích jsou v následující tabulce. Tabulka 1- Tabulka ubytovacích zařízení červenec - první úsek41 Obec Passau Salzberg Büchlberg Hutthurm Rohrnbach Celkem

Počet ubytovacích zařízení 41 5 9 4 6 65

Počet lůžek 2929 109 396 108 395 3937

počet přenocování 07/12 53672 1531 7636 932 4565 68336

Využití kapacity v 07/12 59,11 45,31 62,20 27,84 37,28 55,99

41

Údaje převzaty ze statistické zprávy „Tourismus in Bayern (Juli 2012)“, Bayerisches Landesampt für Statistik und Datenverarbeitung, 2012

24

Tabulka 2- Tabulka ubytovacích zařízení listopad - první úsek

Obec Passau Salzberg Büchlberg Hutthurm Rohrnbach Celkem

Počet ubytovacích zařízení 37 5 9 4 5 60

42

Počet lůžek 2652 109 395 108 370 3634

počet přenocování v 11/12 25607 539 1702 615 4951 33414

využití kapacity v 11/12 32,19 16,48 14,36 18,98 44,60 30,65

Nabídka ubytovacích zařízení je široká i vzhledem k velkému počtu nabízených kategorií ubytovacích služeb. Jsou v ní obsaženy v dostatečném počtu všechny kategorie ubytování od čtyřhvězdičkových hotelů po levnější typy ubytování – například kempy. Z tohoto důvodu by nabídka měla uspokojit potřeby poptávky nejen kapacitně, ale i rozsahem svých služeb ve vztahu k ceně. Další výhodou je, že je možné provést rezervaci online. Zařízení poskytující stravovací služby jsou většinou obcí propagována na webových stránkách. Nabídka se opět jeví jako pestrá a dostačující, vzhledem k relativně velkému počtu (asi 60) zde uvedených zařízení. Je zde opět možné najít různé kategorie provozoven od luxusnějších restaurací, restaurací nabízející regionální kuchyni, restaurací specializující se na gastronomii jiných národů, kaváren, bister a různých rychlých občerstvení. Dopravní dostupnost a spojení Pasova s dalšími německými městy je dobrá. Dopravní spojení hromadnou dopravou do České republiky je realizovatelné, ale nekopíruje trasu Zlaté stezky. Pokud se tedy účastník cestovního ruchu chce vydat přesně podél Zlaté stezky je to možné, ale lepší je využít automobil. I tady však narážíme na problémy, ale až v dalších úsecích. Vybavenost doplňkovou materiálně technickou základnou je dobrá, a to hlavně v Pasově. Jsou zde sportovně rekreační zažízení, kulturní zařízení, kongresové hala a další doplňková zařízení.

42

Údaje převzaty ze statistické zprávy „Tourismus in Bayern (November 2012)“, Bayerisches Landesampt für Statistik und Datenverarbeitung, 2012

25

Jako celek by se tedy materiálně technická základna na tomto úseku dala označit za velmi dobrou a rozvinutou. K vylepšení by mohlo dojít jen u dopravních služeb ve spojení se Zlatou stezkou. 3.1.4.Marketing, značení, propagace

V oblasti marketingu a propagace Zlaté stezky jsou na tom jednotlivé destinace na tomto úseku špatně. Marketingový přístup ke Zlaté stezce může být hodnocen maximálně 5 %, a to z toho důvodu, že město Pasov ani další obce tohoto úseku, jak již bylo výše zmíněno, se na marketing ani tvorbu produktů souvisejících se Zlatou stezkou vůbec neorientují. V propagačním filmu Pasova dokonce není Zlatá stezka vůbec zmíněna. Dále se tento trend odráží na webových stránkách jednotlivách míst, kde buď informace o Zlaté stezce chybí úplně, nebo se vyskytují pouze okrajově v nedostatečném množství. Informační centrum Pasova rovněž Zlatou stezku nepropaguje. Navzdory tomu, že v souvislosti se Zlatou stezkou byly vydány různé brožurky a propagační materiály, informační centrum v Pasově jimi není vybaveno a nejsou tak návštěvníkům Pasova k dispozici. Na druhé straně, co se týče značení trasy Zlaté stezky, je na tom tento úsek trasy poměrně dobře, protože, jak je patrné i z fotografie v příloze, silniční ukazatele přímo zobrazují směr, kterým Zlatá stezka vede. Toto je ovšem asi jediným plusem v oblasti marketingu, značení a propagace na tomto úseku.

3.2. Úsek Waldkirchen - státní hranice Druhý úsek Zlaté solné stezky na německém území začíná desetitisícovým a zároveň největším městečkem na tomto úseku- městem Waldkirchen. Trasa stezky dále pokračuje do Fürholzu, Grainetu a poté přes Bischofsreut a Leopoldsreut ke státní hranici s Českou republikou. Obce v tomto úseku mají vesnický charakter, nebo charakter menších měst. Některé z těchto míst včetně největšího Waldkirchenu vděčí Zlaté solné stezce za svůj vznik, což se odráží v přístupu k Zlaté stezce, tvorbě produktů a propagaci. 26

3.2.1. Atraktivity

Mezi nejvýznamější atraktivity tohoto úseku patří atraktivity města Waldkirchen (**). Waldkirchen je historické město obklopené krásnou přírodou. Nachází se zde Muzeum Zlaté stezky(**), tedy atraktivita, která je se stezkou přímo spojená. Nabízí svým návštěvníkům expozici týkající se historie Zlaté stezky, významu soli, způsobu jejího získávání a obchodu s ním. Zajímavými exponáty jsou například model soumarské karavany či městečka Waldkirchen. Muzeum také pořádá různé akce - například muzejní noc. Kromě Muzea Zlaté stezky jsou zde další atraktivity. Jednou z nich je tzv. Rodina kamenných patníků (**) – kamenných soch nacházející se v historickém centru Waldkirchenu. Velké kameny se dávaly na rohy domů z důvodu ochrany zdí před koly povozů, které tudy často projížděly. V 19. století vytesal Matthisas Hausbäck z jednoho takového kamene sochu ženicha. Tímto nápadem se nechal inspirovat waldkirchenský umělec Manfred Werner, který zhotovil další sochy představující různá povolání. Jedna z takových soch představuje postavu soumara. Další atraktivitou je „Zauberwald“ – Kouzelný les (**), neboli „hřiště“ pro děti i dospělé, kde se nachází stezka světla a stínů, kamenný gong, dračí stezka, postavy ze dřeva a kamene a další zajímavosti. Návštěvníky lákají též „Kletterwald“ (*) – lanový park, kde si zájemci mohou projít různé trasy a vyzkoušet překonávání mnohých překážek a aquapark „Karoli“ (**) nabízející bazén s termální slanou vodou, vířivky, venkovní koupaliště, bazének s vodopádem, solárně vyhřívaný bazén a další atrakce. 43 Co se dalších míst na tohoto úseku týče, jedná se o malebné vesnice obklopené přírodou, můžeme zde najít cyklostezky či stezky pro pěší turistiku, rozhledny, historické kostely, avšak žádná z těchto hmotných atraktivit nemá primární charakter. V podstatě většina atraktivit tohoto úseku by se dala označit jako atraktivity lokálního významu. V tomto úseku existují velmi zajímavé atraktivity nehmotného charakteru a to sice Bavorsko-české soumarské slavnosti a soumarské pochody jako takové (***). 43

Podle webových stránek města Waldkirchen, dostupné z(20.2.2013): http://www.waldkirchen.de/

27

Bavorsko-české soumarské slavnosti se každoročně konají třetí červencovou sobotu, letos tedy oslavy připadnou na 20. července. Jedná se o tradiční folklorní slavnost, při které je realizován průvod soumarů - karavana asi šesti až osmi koní haflingerů s dřevěnými sedly a dvěma solnými prosticemi. Dále hraje kapela a vystoupí mnoho účinkujících z Bavorska i z Čech. Soumarské pochody organizují grainetští soumaři i mimo tyto slavnosti.

Vůbec první

pochod se uskutečnil v roce 1992 na trase

Waldkirchen- Volary, první „mezinárodní“ pochod byl usktečněn v roce 1995, tentokrát ještě odděleně na českém a německém území, a to konkrétně z Volar do Prachatic a z Waldkirchenu do Grainetu. Od té doby jsou pochody organizovány v podstatě každoročně. V roce 1999 poprvé došlo k tomu, že soumarská karavana překonala celou trasu prachatické větve z Pasova až do Prachatic, po asi 25 kilometrových etapách. Vrcholem tohoto pochodu byl příjezd na prachatické Slavnosti Zlaté stezky. Největším pochodem byl pochod při oslavách milénia Zlaté stezky v roce 2010, kdy byla sůl opravdu do Prachatic přiivezena až z bavorského Bad Reichenhallu. 44 3.2.2. Produkty cestovního ruchu

Druhý úsek Zlaté stezky nabízí poměrně rozmanitou nabídku produktů cestovního ruchu ve srovnání s předchozím úsekem.

Produkty jsou vytvářeny jak jednotlivými

destinacemi, tak samotnými poskytovateli jednotlivých služeb. Cílem této podkapitoly je seznámení s vybranými produkty a představení typických zástupců. Prvním příkladem produktu cestovního ruchu na této trase je „Putování na sněžnicích po trase Zlaté stezky“ (*). Tento produkt má podobu jednorázové akce, která se konala 20. ledna v Bischofsreutu. Cena produktu je 7 EUR.45 Jedná se o tříhodinové putování na sněžnicích zimní krajinou po stopách Zlaté stezky za účasti průvodce, který účastníkům vypráví napínavé příběhy o soumarech a informuje je o Zlaté stezce. Cílovou skupinou jsou děti, mladí i dospělí.

44

Webové stránky Grainetských soumarů, dostupné z (15.2.2013):

http://cz.saeumer.de/feste.html a http://cz.saeumer.de/saeumerzuege.html 45

Webové stránky Haidmühle,dostupné z (15.2.2013):http://econtent.haidmuehle.eu/Veranstaltungen/Veranstaltungsdetails/tabid/14596/ItemId/6800 21/language/de-DE/Default.aspx

28

Dalším produktem je jízda kočárem či jízda na ponících v rámci akce Koňský den na Zlaté stezce (**) pořádaný ve Waldkirchenu, kdy

návštěvníci mohou obdivovat

přibližně stovku koní a prohlédnout si ukázky kovářského řemesla. Typickým produktem cestovního ruchu je „ Grenzenlos wandern ohne Gepäck auf dem Prachatitzer Steig- Putování po prachatické Zlaté stezce bez hranic a zavazadel (*****)“ Jedná se o zájezd v ceně od 210 EUR46 za osobu zahrnující čtyřikrát ubytování včetně snídaně, 3 denní turistiku po Zlaté stezce a transfer zavazadel. Jako produkt cestovního ruchu související se Zlatou stezkou může být označeno přenocování v apartmánech (prázdninových bytech) ubytovacího zařízení „Gästehaus Zum Goldenen Steig. (**) “ Tento produkt je důkazem toho, že mnozí poskytovatelé služeb cestovního ruchu se hlásí k odkazu Zlaté stezky, a z tohoto důvodu ji uvádí jako součást svého názvu. Konkrétně toto ubytovací zařízeníu nabízí 7 prostorných a útulných apartmánů s balkonem v ceně od 26 EUR za noc.47 Výše zmíněné příklady produktů signalizují, že zde existuje snaha o tvorbu produktů cestovního ruchu v souvislosti se Zlatou stezkou a stávající nabídka produktů cestovního ruchu se jeví jako uspokojivá. 3.2.3. Materiálně technická základna

Je-li analyzována nabídka ubytovacích služeb stejně jako v předchozím úseku na základě výsledků analýzy statistických zpráv „Tourismus in Bayern Juli 2012 a Tourismus in Bayern in November 2012 ,“ výsledkem je, že nabídka ubytovacích služeb je kapacitně dostačující, jelikož v současné době existuje v Grainetu a Waldkirchenu (ostatní malé vesnice na této trase nebyly ve statistice samostatně zahrnuty) 30 ubytovacích zařízení, ve kterých je kapacita v červenci využita průměrně ze 45% a v době mimo sezonu, konkrétně v listopadu 2012 byla využita jen z 22%.

46

Katalog města Waldkirchen, dostupné z (15.2.2013): http://wintopcatalog.wintopservices.de/waldkirchen/files/waldkirchen%202012.pdf 47

http://www.deutschland-tourist.info/fewo/index.php?d=details&id=6410&art=Ferienwohnung

29

Tabulka 3- Tabulka ubytovacích zařízení červenec– druhý úsek

48

Waldkirchen

Počet ubytovacích zařízení 26

Počet lůžek 1541

počet přenocování 07/12 21123

Využití kapacity v 07/12 44,22

Grainet

4

146

2601

57,47

Celkem

30

1687

23724

45,36

počet přenocování v 11/12 9802 1329 11131

využití kapacity v 11/12 21,40 28,77 22,07

Obec

Tabulka 4- Tabulka ubytovacích zařízení listopad druhý úsek

Obec Waldkirchen Grainet Celkem

Počet ubytovacích zařízení 26 4 30

49

Počet lůžek 1527 154 1681

Na základě katalogu „Urlaub in Waldkirchen -Gastgeber 2013“, lze učinit závěr, že nabídka ubytovacích služeb je i dostatečně pestrá. Nalezneme zde 5-hvězdičkové wellness apartmány, hotely různých tříd, penziony, ubytování na statku i další kategorie ubytovacích zařízení. Ve stejném katalogu je propagováno 23 stravovacích zařízení rozličných kategotií, z čehož vyplývá, že i v tomto ohledu je tato část Zlaté stezky dostatečně vybavena, aby mohla uspokojit potřeby účastníků cestovního ruchu. Při hodnocení materiálně technické základny z hlediska dopravní dostupnosti je zde bariéra v dostupnosti na hranicích na trase mezi Bischofsreutem a Českými Žleby. V současné době není možné přímé dopravní spojení mezi těmito místy, tedy přesně po trase Zlaté stezky. Při cestování dopravním prostředkem je nutné využít existující pozemní komunikaci a hraniční přechod Strážný. Tato situace však nemá potenciál pro zlepšení vzhledem k faktu, že se mezi danými místy rozkládá národní park, s čímž jsou samozřejmě spojena mnohá omezení. Situace je patrná z následující mapky.

48

Údaje převzaty ze statistické zprávy „Tourismus in Bayern (Juli 2012)“, Bayerisches Landesampt für Statistik und Datenverarbeitung, 2012 49

Údaje převzaty ze statistické zprávy „Tourismus in Bayern (November 2012)“, Bayerisches Landesampt für Statistik und Datenverarbeitung, 2012

30

Obrázek 6 - Mapa situace Bischofsruet - České Žleby50

Nicméně tento fakt by neměl být příliš velkou bariérou pro rozvoj cestovního ruchu na Zlaté stezce. Cílovou skupinou, která by se chtěla vydat po stopách Zlaté stezky, jsou spíše aktivní lidé, turisté a cykloturisté, kteří mohou daný úsek po vyznačených stezkách bez problémů překonat. Pro ostatní účastníky cestovního ruchu, kteří se po stezce vydají automobilem, by neměl být problém zmíněné místo objet. Ostatní místa na tomto úseku jsou dobře dostupná. Mezi Bischofreutem a Waldkirchenem až Pasovem jezdí velmi často rychlovlak, a tak je i dopravní obslužnost hromadnou dopravou poměrně dobře zajištěna. Jako poslední v této kategorii je hodnocena doplňková materiálně technická základna. Ta je odpovídající charakteru obcí. Město Waldkirchen je dobře vybaveno doplňkovou infrastrukturou, nachází se zde aquapark, lanový park a další sportovně- rekreační i kulturní zařízení. V malých vesnicích nelze očekávat příliš rozvinutou a širokou doplňkovou materiálně technickou základnu. Jsou zde však k nalezení turistické stezky a cyklostezky, které jsou v tomto úseku na velmi dobré úrovni. 3.2.4. Marketing, značení, propagace

Jednotlivé destinace na tomto úseku Zlaté stezky jsou na tom s marketingem ve spojení se Zlatou solnou stezkou velmi dobře. Zlatou stezku propagují velmi dobře jak na svých webových stránkách, tak v různých prospektech a brožurách. 50

Zdroj obrázku:https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl

31

Propagační filmy Waldkirchenu i Grainetu se o Zlaté stezce zmiňují hned v úvodu a hrdě se prezentují jako místa, jež na ní vznikla. Informační centrum ve Waldkirchenu je skvěle vybaveno informačními a propagačními materiály, letáky a brožurami týkajícími se Zlaté stezky. Personál je rovněž informovaný a vstřícný. Z hlediska marketingu, značení a propagace je na tom tento úsek Zlaté stezky velmi dobře. Marketingový přístup jako celek by se dal ohodnotit velmi kladně, existují zde produkty cestovního ruchu s adekvátní cenou, jsou svým potenciálním spotřebitelům vhodně nabízeny, Zlatá stezka je prostřednictvím různých médií propagována. Zaměstnanci infocentra Waldkirchen jsou vstřícní a nápomocní. Z těchto důvodů si Waldkirchen zaslouží 85% ohodnocení splnění všech marketingových kritérií. 15 % bylo sníženo, protože do sledovaných marketingových kritérií patří i spolupráce jednotlivých subjektů, kde ještě existují rezervy. Jednotlivé destinace by měly například spolupracovat a aktivně se podílet na společném produktu Zlatá stezka, který bude popsán v závěrečné části práce. Dalším podnětem pro vylepšení je zavedení značení a tím pádem i propagace Zlaté stezky přímo na silničních ukazatelích, jak tomu bylo v předchozím úseku.

4. Hodnocení současného stavu Zlaté solné stezky na českém území Čtvrtá kapitola se zabývá hodnocením atraktivit, produktů, materiálně technické základny a marketingu na českém území Zlaté solné stezky analogicky jako kapitola předcházející.

4.1.

Úsek státní hranice – Volary

Tento úsek je vymezen od státní hranicí až po Volary včetně. Začíná u hraničního mostu přes Mechový potok, pokračuje kolem Stožecké skály, přes Soumarský most až do Volar.

32

4.1.1. Atraktivity51

První z atraktivit se nachází hned na hranicích. Jedná se o kamenný most a zbytky Zlaté stezky (*) v jeho těsné blízkosti. V době Zlaté stezky zde stával dřevěný most, který byl v roce 1841 nahrazen současným kamenným mostem. Nedaleko od tohoto hraničního přechodu pro pěší se nachází místy až tři metry hluboké úvozové stezky – zbytky Zlaté stezky. Další z atraktivit je Stožecká skála (**), kde v dobách Zlaté stezky býval malý strážní hrádek na ochranu Zlaté stezky. V současné době se pod místem, kde dříve hrádek stával, nachází dřevěná poutní kaple, která je ukázkou lidové řezbářské tvorby. Tato kaple má opět potenciál pro rozvoj cestovního ruchu s náboženskou tematikou, neboť se zde prý nachází léčivý pramen a zázračný obraz Panny Marie. Velmi zajímavou atraktivitou jsou volarské roubené domy postavené v alpském stylu (**). Jedná se o unikátní příklad lidové architektury. Staré město s dřevěnými domy je vyhlášeno jako městská památková rezervace. V jednom z těchto domů se nachází Volarské muzeum, jehož expozice se mimo jiné věnuje i Zlaté stezce a její historii. Ostatní domy jsou většinou v soukromém vlastnictví a slouží buď jako obydlí, nebo jako penziony. Mezi volarské atraktivity patří rovněž asi třicítka dřevěných soch(**), které se nachází různě po celém území Volar a které Volarům byly věnovány od umělců z patnácti zemí světa. 52 V neposlední řadě se ve Volarech nachází kostel svaté Kateřiny(*), který byl na místě původního kostela vystavěn v barokním stylu v 17.století. Zvony tohoto kostela zněly každý večer v deset hodin, aby tak pomohly při orientaci soumarům, kterým se do té doby nepodařilo dostat se do města. Většina atraktivit v této etapě má opět spíše regionální či lokální charakter. Jedinou výjimku celonárodního významu představují Národní park Šumava (***) a Chráněná 51

Brožurka Památky podél Zlaté stezky, Okresní úřad Prachatice, 1999

52

Strategický plán rozvoje města Volary 2007-2013,zpracovatel KP projekt, 2007(online) dostupný z: http://www.mestovolary.cz/fotky/fotos/_c_124fVolary_Str.plan_final86.pdf

33

krajinná oblast Šumava (**), jejichž územím část Zlaté stezky prochází. NP Šumava je největší národní park v České republice s rozlohou 68 064 ha. 53 Toto území je chráněno již poměrně dlouhou dobu, Národní park byl vyhlášen v roce 1991 a CHKO Šumava už v roce 1963. Nachází se zde mnoho přírodních atraktivit, díky nimž je převážná část tohoto území vhodná pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu a dalších forem cestovního ruchu šetrného k životnímu prostředí. 4.1.2. Produkty cestovního ruchu

Na tomto úseku není nabídka produktů cestovního ruchu související přímo se Zlatou stezkou příliš rozvinutá. Za zmínku stojí produkt Českých drah s názvem na kole (**)po trase Zlaté stezky, který nabízí možnost zapůjčit si kolo ve Volarech, vydat se po cyklostezce po trase Zlaté stezky do Prachatic, kde je možno po předchozím objednání kolo vrátit a odcestovat vlakem. 54 Velká část území Zlaté stezky v tomto úseku leží v Chráněné krajinné oblasti nebo Národním parku Šumava, a tak by se dalo využít úspěšného produktu cestovního ruchu – Šumavská karta a zahrnout další služby spojené se Zlatou stezkou do nabídky slev a zvýhodnění, které mohou čerpat majitelé této karty. Šumavská karta (***) je produkt, v jehož rámci může majitel čerpat výrazné slevy a výhody u poskytovatelů jednotlivých služeb cestovního ruchu po celém území Šumavy jak na české straně, tak v Bavorsku. Slevy jsou poskytovány v různých kategoriích od ubytování, stravování, přes dopravní služby, sportovní aktivity, či vstupné do muzeí, na kulturní akce nebo do ostatních atraktivit. Kartu je možné získat v jednotlivých turistických informačních centrech i v některých hotelech. „Šumavská karta existuje v měsíční, půlroční a roční variantě s cenami 200 korun, 400 Kč a 600 korun.“55 V současné době zde však bohužel není zahrnuta žádná nabídka zvýhodnění, která by byla v přímé souvislosti se Zlatou stezkou.

53

Webové stránky Národního parku Šumava, dostupné z (17.3.2013):http://www.npsumava.cz/cz/1261/sekce/zakladni-udaje/ 54

Webové stránky Českých drah, dostupné z: http://www.cd.cz/zazitky/kam-na-vylet/531-na-kole-po-trase-zlate-stezky 55 Webové stránky portálu Kudy z nudy, dostupné z (18.3.2013): http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Sumavska-karta---uzijte-si-Sumavu-naplno.aspx

34

Je-li komplexně hodnocena celková nabídka, dá se spíše hovořit o malém množství nabízených produktů cestovního ruchu, který je zmíněn i ve strategickém rozvojovém plánu města Volary. 4.1.3. Materiálně technická základna

V rámci materiálně technické základny je jako první analyzována nabídka ubytovacích služeb v dané lokalitě. Co se týče statistických údajů, Český statistický úřad nezveřejňuje data tak podrobně jako ten německý, z tohoto důvodu nebylo v této práci možné rozčlenit nabídku ubytovacích služeb pro jednotlivé malé obce. V této první části Zlaté stezky na české straně jsou potřebná data uvedena pouze pro obec Volary. V roce 2009 – tedy v roce, ze kterého bylo možné získat nejaktuálnější úplné údaje, bylo ve Volarech 5 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 116 lůžek. Vzhledem k tomu, že počet přenocování činil 5658, byla kapacita využita pouze ze 13,36% (viz tabulka).

Obec Volary


Počet lůžek 116

počet přenocování 2009 5658

Využití kapacity 2009 13,36

56

Tabulka 5 – Tabulka ubytovacích zařízení třetí úsek Zlaté stezky

Nabídka ubytovacích zařízení se tedy kapacitně jeví jako zcela dostačující. Je však třeba vylepšit kvalitu poskytovaných služeb v některých zařízeních. Tato potřeba vyplývá i ze SWOT analýzy aktuálního Strategického plánu města Volary. Stejně tak je tomu i v případě stravovacích služeb. Webové stránky města Volary uvádějí 4 provozovny, 2 restaurace, soumarskou hospodu a možnost stravování v Hotelu Chata.57 Strategický rozvojový plán opět uvádí potřebu vylepšit kvalitu těchto služeb a potřebu vzniku nekuřáckých provozoven, jako jsou například kavárna nebo cukrárna. 56

Webové stránky Českého statistického úřadu, dostupné z (18.3.2013): http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=654&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz =1&cislotab=CRU9010CU&childsel0=8&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=653&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&druh_1_16= 51&pro_7_29=550671&childsel0=8&childsel0=8&cislotab=CRU9020CU&vo=tabulka&voa=tabulka&str=tabdeta il.jsp 57

Webové stránky města Volary, dostupné z(19.3.2013): http://www.mestovolary.cz/21-Cestovni-ruch/28Ubytovani-stravovani

35

O dopravní dostupnosti a s ní zmíněných problémech na hranicích bylo již pojednáno podrobně v předcházející kapitole. Nabídka doprovodné infrastruktury cestovního ruchu rovněž potřebuje rozšíření a vylepšení kvality poskytovaných služeb. V současné době na této trase nalezneme jeden skiareál v Českých Žlebech, plavecký bazén ve Volarech a bowlingovou dráhu. Tato nabídka doprovodné infrastruktury cestovního ruchu se sportovně zábavní funkcí však není dostačující. To se projevuje tím, že se poptávka v současné době orientuje spíše na jiné lokality dále na Šumavě nebo na Lipensku, což může být i jedním z důvodů pro relativně malé využití ubytovací kapacity. Strategický plán Volar rovněž zdůrazňuje potřebu zřídit turistické informační centrum, které by poskytovalo informace přímo turistům a výletníkům a kde by mohly být propagovány podukty cestovního ruchu. V současné době mohou turisté získat základní informace v pokladně muzea, které je otevřeno pouze v době sezony od května do září. 4.1.4. Marketing, značení, propagace

Marketing může být v této části ohodnocen maximálně 30%. Obce ležící na tomto úseku sice zmiňují Zlatou stezku na svých webových stránkách, ale to pro splnění kritérií efektivity marketingu stanovených pro účely této práce nestačí. V tomto úseku Zlaté solné stezky je patrný nedostatek produktů cestovního ruchu spojených se Zlatou stezkou. Neexistuje-li kvalitní produkt, který je základním stavebním prvkem marketingu, nemohou být splněna ani další marketingová kritéria, především propagace, distribuce, programming a packaging, a proto marketingový přístup je v tomto úseku hodnocen poměrně malým počtem procent. Pro získání lepšího hodnocení a více procent za marketing je v první řadě potřeba vytvořit dobré produkty, které by pak následně mohly být vhodně propagovány a zahrnuty do balíčků služeb cestovního ruchu.

36

4.2. Úsek Volary – Prachatice Posledním úsekem Zlaté stezky je cesta z Volar do Prachatic. Prochází kolem bývalého strážního hradu Hus, dále přes obce Zbytiny a Libínské Sedlo do cílového místa, kterým jsou Prachatice. 4.2.1. Atraktivity 58

Atraktivity jsou zde popsány v pořadí, ve kterém jsou k nalezení, je-li sledována cesta z Volar do Prachatic. První atraktivitou, jejíž vznik je spojen přímo se Zlatou stezkou, je tedy hrad Hus (*) pocházející ze čtrnáctého století. Byl to jeden ze strážních hradů, které byly na stezce postaveny z důvodu zvýšení bezpečnosti soumarů a přepravovaného drahého zboží. Svou funkci plnil jen do roku 1441, kdy byl dobyt a rozbořen. V současné době se tedy jedná o zříceninu a k vidění jsou zde pouze pozůstatky tehdejšího hradu. Nedaleko od obce Zbytiny leží poutní kostel sv. Magdaleny(*), který byl postaven v barokním stylu podle císařského stavitele A. Martinelliho v polovině 18. steletí. Kostel stojí na místě, kde v dobách Zlaté stezky bývala poustevna s kaplí, která byla hojně soumary vyhledávána jako útočiště. Vzhledem k tomu, že se jedná o poutní místo, je zde opět potenciál pro rozvoj cestovního ruchu s náboženskou tematikou. Dále Zlatá stezka pokračovala do obce Libínské Sedlo, kde se nalézá pozdně gotický kostel svaté Anny (*). Nad touto obcí se na vrcholu nejvyšší hory šumavského podhůří Libín tyčí rozhledna (*) z roku 1879, odkud je krásný výhled do celého okolí. V těsné blízkosti rozhledny mohou účastníci cestovního ruchu vyzkoušet některou z aktivit lanového parku (**) Libín, který nabízí svým návštěvníkům 6 tras s více než 80 překážkami, 59 stezku v korunách stromů i možnost nočního lezení. Významnou atraktivitou tohoto úseku je i historické centrum města Prachatice (**). Historické jádro bylo v roce 1981 vyhlášeno městskou památkovou rezervací, a tak

58

Podle: Brožurka Památky podél Zlaté stezky, Okresní úřad Prachatice, 1999

59

Webové stránky lanového parku Libín, dostupné z (18.3.2013): http://www.adrenalin-libin.cz/lanovypark.html

37

Prachatice patří mezi 4060 nejzachovalejších měst v České republice s tímto stupněm ochrany. Město se také pyšní titulem „Historické město roku 2002.“ Mezi hlavní atraktivity v centru Prachatic patří dochovaný hradební systém, gotický kostel svatého Jakuba Většího, náměstí s renesančními domy se sgrafitovou výzdobou – především budova Staré a Nové radnice, Bozkovského dům, Knížecí dům a Sitrův dům, ve kterém sídlí prachatické muzeum. Muzeum Prachatice (**) může být považováno za samostatnou atraktivitu. Pro účely této práce je zajímavá především jeho stálá expozice Zlatá stezka. Jedná se o expozici, která na jednu stranu poskytuje podrobné aktuální informace o Zlaté stezce, na druhou stranu zapojuje moderní technologie a vytváří tak interaktivní expozici. Zajímavým exponátem je dotykový model Zlaté stezky, který návštěvníkům poskytuje základní informace, prezentuje výsledky výzkumů a v neposlední řadě poskytuje i informace hodnotné pro cestovní ruch týkající se například turistického zpřístupnění jednotlivých naučných stezek či značených úseků Zlaté solné stezky. Během prohlídky expozice, jež ukazuje život na Zlaté stezce a jež vyvolává vizuální i pocitové vjemy, má návštěvník možnost se podrobně seznámit se Zlatou stezkou. Kromě tohoto muzea má v Prachaticích sídlo i Muzeum české loutky a cirkusu (***), jehož expozice je jednou z šesti61 mimopražských expozic Národního muzea. První část expozice je věnována historii české loutky, zatímco druhá představuje jediné muzeum cirkusu v České republice. Zajímavým exponátem je například motocykl, na kterém jezdili Medvědi z filmu „Šest medvědů s Cibulkou“. Vzhledem k tomu, že se jedná o expozici Národního muzea, je možné muzeum označit jako atraktivitu národního významu. Tento fakt představuje potenciál pro získání návštěvníků tohoto muzea pro spotřebu produktů cestovního ruchu spojených se Zlatou stezkou či pro návštěvu dalších atraktivit na Zlaté stezce. Zajímavou atraktivitou nehmotného charakteru jsou Slavnosti Zlaté stezky(***) pořádané v Prachaticích pravidelně poslední červnový víkend. Jedná se o typické městské historické slavnosti nabízející svým návštěvníkům historický průvod, příjezd soumarské karavany, ukázku dobových řemesel, trhy, různorodá kulturní vystoupení, večerní koncerty významných osobností a závěrečný ohňostroj. Slavností se pravidelně

60 61

Webové stránky města Prachatice, dostupné z (18.3.2013):http://www.prachatice.cz/n_pamatky_2.html Webové stránky Národního muzea, dostupné z (18.3.2013): http://www.nm.cz/Navstivte-nas/

38

účastní kulturní spolky nejen z jihočeského regionu a dalších měst na Zlaté stezce, ale také z celé České republiky a z partnerských měst v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku, Bělorusku, Litvě a Itálii, což těmto slavnostem dává přeshraniční charakter. Tento úsek je tedy poměrně bohatý na atraktivity, z nichž některé přesahují regionální charakter a mají potenciál přilákat návštěvmíky z celé České republiky, z Bavorska i z dalších zemí. 4.2.2. Produkty cestovního ruchu

Pro účely této práce byly vybrány tři pravděpodobně nejvýznamnější produkty cestovního ruchu vytvořené na tomto úseku Zlaté solné stezky. Prvním z nich je produkt s názvem Tisíc let Zlaté stezky (*****). V roce 2010 slavila Zlatá stezka své milénium. V rámci tohoto mezinárodního projektu a těchto oslav byly pořádány různé jubilejní akce, jejichž koordinátorem bylo město Freyung. To se sice nenachází na prachatické větvi Zlaté stezky, která je předmětem této bakalářské práce, ale vše probíhalo ve spolupráci s hlavním českým partnerem, kterým bylo prachatické muzeum, proto sem tento projekt může být právem zařazen. Vydány byly rovněž různé publikace a vznikly webové

stránky

http://www.zlatastezka.eu/

s německým

ekvivalentem

http://www.goldenersteig.eu . V těchto webových stránkách je možné vidět velký potenciál pro budoucí lepší využívání potenciálu Zlaté solné stezky pro cestovní ruch. V současné době webové stránky podávají v dostatečné míře informace o historii či rozdělení Zlaté stezky. Co se však informací zajímavých z hlediska cestovního ruchu týče, je zde velký prostor pro vylepšení. Hlavní inovací by mělo být pravidelné aktualizování současné sekce Akce a pravidelné podávání informací o plánovaných akcích a dalších produktech cestovního ruchu, protože v současné době je zde poslední informace z roku 2011. Dále je třeba provést korekturu a úpravu českého textu, který byl pravděpodobně přeložen z německého textu a obsahuje pravopisné i stylistické chyby. Zvolené písmo rovněž nepodporuje českou diakritiku, což opět představuje poměrně závažný problém. Tento produkt byl označen 5 hvězdičkami, protože se jedná o produkt na mezinárodní bázi, který představuje velký potenciál pro zlepšení využívání potenciálu Zlaté stezky

39

pro cestovní ruch. V současné době svou roli plní jen částečně, a tak je třeba provést minimálně výše zmíněné úpravy. Dalším produktem je národní produkt „Objevujte královská města Čech (****),“ jehož prostřednictvím se Czech Tourism pomocí portálu kudyznudy.cz snaží propagovat a zvýšit návštěvnost 1062 královských měst v České republice. Jedním z těchto měst jsou i Prachatice, které jsou popisovány jako královské město na Zlaté stezce. Vzhledem k tomu, že se jedná opět o propagaci na celonárodní úrovni, bylo by dobré využít tuto příležitost a tyto návštěvníky Prachatic získat i pro další produkty spojené se Zlatou stezkou. Posledním z analyzovaných produktů na této trase je produkt naučné stezky - Zlatá stezka (***). Jedná se o 33 km63 dlouhou značenou turistickou trasu vedoucí z Prachatic do Českých Žlebů. Trasu je možné projít celou pěšky, nebo jet některý z úseků vlakem. Na této naučné trase je 12 zastavení s informačními tabulemi týkajícími se Zlaté stezky, na kterých je znázorněna silueta soumara vedoucího koně (viz příloha). Cesta je značena žlutou turistickou značkou. Tento produkt představuje dobrý základ pro rozvoj dalších doprovodných služeb cestovního ruchu podél této stezky, které v současné době zatím chybí. 4.2.3. Materiálně technická základna

Co se týče ubytovacích služeb, nabídka je kapacitně zcela určitě dostačující a je plně schopna uspokojit stávající poptávku. Následující tabulka vychází z údajů Českého statistického úřadu v roce 2009. V té době ve městě Prachatice bylo 13 ubytovacích zařízení, s celkovou kapacitou necelých 750 lůžek, která byla využita pouze z 11,4 %

62

Webové stránky portálu Kudyznudy.cz, dostupné z(18.3.2013): http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Kralovska-mesta-Cech.aspx 63 Webové stránky města Prachatice, dostupné z (18.3.2013): http://www.prachatice.cz/n_turistika_stezky_detail.html?SID=4&LANG=1

40

64

Tabulka 6 – Tabulka ubytovacích zařízení čtvrtý úsek Zlaté stezky

Obec Prachatice


Počet lůžek 749

počet přenocování 2009 31134

Využití kapacity 2009 11,39

Nabídka je dostatečná i vzhledem k zastoupení jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení. V Prachaticích se nachází čtyřhvězdičkový hotel Albatros Relax, nabízející i širokou škálu doplňkových služeb jako například wellness, lagunu s protiproudem, squash nebo konferenční prostory, dále je zde v dostatečném množství zastoupena nabídka tříhvězdičkových hotelů, z nichž se celá řada nachází přímo v centru Prachatic. Nabídka zahrnuje i penziony a levné turistické ubytovny, poskytující služby zákazníkům, kteří jsou více cenově citliví. Dostatečná nabídka ubytovacích služeb je i v dalších obcích na této trase. Z hlediska kvality poskytovaných služeb je třeba vylepšit služby poskytované v hotelu Park, jenž je v současné době v katastrofálním stavu. V tomto hotelu se mimo jiné nachází i velký sál, který by měl sloužit a dlouhá léta sloužil pro kulturní účely. V současné době je ale v takovém stavu, že pořadatelé

plesů, koncertů a dalších

kulturních akcí raději volí kapacitně mnohem menší sál Národního domu, což má za následek samozřejmě z kapacitních důvodů sníženou návštěvnost těchto akcí. Přitom při vylepšení kvality poskytovaných služeb a technického zázemí by zde byl potenciál, aby sál sloužil pro konferenční účely a pro pořádání dalších akcí, které by mohly přilákat turisty do Prachatic. Tento problém je velmi aktuální a bude pravděpodobně řešen i vzhledem k tomu, že byl občany města Prachatice označen jako jeden z nejaktuálnějších problémů a podnětů k řešení v rámci fóra Zdravého města Prachatice, které se konalo 14.3.2013 v sále Národního domu.65

64

Webové stránky Českého statistického úřadu, dostupné z (18.3.2013): http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=653&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&druh_1_16= 51&pro_7_29=550094&childsel0=8&childsel0=8&cislotab=CRU9020CU&vo=tabulka&voa=tabulka&str=tabdeta il.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=654&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz =1&childsel0=8&childsel0=8&cislotab=CRU9010CU&pro_7_31=550094&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 65

Osobní návštěva fóra Zdravěho města Prachatice

41

Nabídka stravovací služeb je pestrá a opět dostatečná. Účasníci cestovního ruchu i rezidenti mohou navštívit provozovny specializující se na českou kuchyni i kuchyně mezinárodní, příkladem mohou být italská, indická a čínská restaurace. V Prachaticích se nachází i restaurace nabízející zdravou stravu a jídla vegetariánské kuchyně. V dostatečném množství jsou zastoupeny provozovny kategorie čajovna, kavárna či cukrárna a provozovny orientující se spíše na společensko-zábavní funkci jako jsou například hospoda nebo bar. Dopravní obslužnost tohoto úseku je dobrá, mezi Prachaticemi a Volarami existuje autobusové i železniční spojení, které v podstatě kopíruje trasu Zlaté stezky. Dostupnost vlastním automobilem je rovněž dobrá a existuje zde i naučná trasa pro pěší a cyklisty přímo po trase Zlaté stezky (viz kapitola produkty cestovního ruchu). Je-li analyzována doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, výsledek se dá ohodnotit jako příznivý. Nachází se zde značené naučné stezky, poměrně široká je i nabídka sportovně zábavních aktivit. Důkazem toho je například sportovní stadion, plavecký bazén, hala na squash, lyžařské stopy v zimě či velký lanový park na Libíně. Kulturní služby jsou rovněž na dobré úrovni, v posledních letech bylo nově zrekonstruované divadlo i kino,v Prachaticích mají návštěvníci možnost využít i služeb letního kina nebo navštívit některou z pravidelně pořádaných kulturních akcí a festivalů. Turistické informační centrum v Prachaticích je moderní, dobře vybavené, poskytující svým návštěvníkům kvalitní služby a informace. Kromě klasického informačního centra je v Prachaticích i informační centrum pro mládež, kde se návštěvníci setkají s přátelským, ochotným personálem a službami na velmi dobré úrovni. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu je na tomto úseku Zlaté stezky poměrně rozvinutá a na dobré úrovni. 4.2.4. Marketing, značení, propagace

Marketing na této etapě Zlaté stezky je na dobré úrovni. Město Prachatice disponuje kvalitními informační materiály, které jsou pravidelně aktualizovány. Zlatá stezka je propagována na webových stránkách i pomocí propagačního videa města Prachatice. V novém videu vytvořeném v roce 2012 je zmíněna hned několikrát.66 Slavnosti Zlaté 66

Informace od radní města Prachatice Bc. Andrey Tajanovské, Dis.

42

stezky jsou propagovány i pomocí billboardů. Dále je Zlatá stezka propagována pomocí portálu Czech Tourismu kudyznudy.cz,

v pořadu Toulavá kamera a pomocí

prachatického informačního centra i informačního centra pro mládež, která jsou propagačními materiály dobře vybavena. Cíl profilovat se jako město na Zlaté stezce se odráží i ve strategické vizi města Prachatice pro rok 2010-14. „Prachatice se profilují jako malebné, klidné a bezpečné historické město na Zlaté stezce s bohatou historií a památkami, s kvalitním životním prostředím, město přívětivé k občanům i turistům, poskytující široké spektrum kvalitních služeb a volnočasových aktivit a komunikujícího se všemi složkami svých obyvatel.“67 Druhou prioritní osou totoho plánu, jehož opatření by měla vést k úspěšnému naplnění výše citované vize, je právě cestovní ruch, kde jedním z opatření je i propagace kulturního dědictví. Z toho vyplývá, že propagace města je cílem současného vedení města. Dalším důkazem o tom je projekt na zapsání Zlaté stezky jako nehmotné památky do seznamu historického dědictví UNESCO, který byl dne 25.3.2013 jednohlasně schválen zastupitelstvem města Prachatice. 68 Mělo by se jednat o společný projekt české a německé strany Zlaté stezky, jehož myšlenka vznikla i po konzultacích s Národním památkovým ústavem a dalšími odborníky. Realizátoři projektu se tedy v současné době budou snažit nejprve o zapsání na indikativní seznam UNESCO a pak by Česká republika mohla požádat o zapsání do seznamu UNESCO. Podle některých odhadů by mohlo rozhodnutí padnout už v roce 2016. Pokud by projekt byl úspěšný, Zlatá stezka by se mohla vedle verbuňku, masopustu a sokolnictví stát čtvrtou nehmotnou památkou UNESCO v České republice. Zlatá stezka by pak mohla být propagována pod hlavičkou UNESCA spolu s ostatními památkami i prostřednictvím zahraničních cestovních kanceláří a návštěvnost Zlaté stezky, měst a atraktivit nacházející se podél ní by pravděpodobně několikanásobně vzrostla. 67

Strategický plán města Prachatice na rok 2010-2014, dostupné z (20.3.2013): http://mesto.prachatice.cz/docs/sprm/Strateg_plan_2010_2014.pdf 68 Informace od radní města Prachatice Bc. Andrey Tajanovské, Dis.

43

V současné době jsou kritéria pro efektivní marketing splněna podobně jako

ve

Waldkirchenu přibližně ze 85%. Pro zlepšení a získání maximálního počtu procentních bodů by bylo dobré vytvořit více projektů, spolupracovat na společném projektu Zlatá stezka a celkově zvýšit spolupráci mezi jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu například při tvorbě balíčků služeb vztahujících se ke Zlaté stezce a odstranit nedostatky stávajících produktů (viz podkapitola 4.2.2).

44

5. Porovnání rozdílů a celkové zhodnocení Cílem páté kapitoly je porovnání rozdílů ve využívání potenciálu Zlaté solné stezky pro cestovní ruch na jednotlivých úsecích Zlaté stezky a provedení závěrečného zhodnocení využití tohoto potenciálu na základě vyhodnocení kritérií sledovaných ve třetí a čtvrté kapitole této práce. Dále by zde měly být předloženy návrhy, jejichž implementace a realizace by mohly mít za následek zvýšení využívání potenciálu Zlaté solné stezky pro cestovní ruch.

5.1. Porovnání využívání potenciálu Zlaté solné stezky na jednotlivých úsecích na německém území Mezi jednotlivými úseky Zlaté solné stezky na německém území jsou výrazné rozdíly v přístupu k odkazu Zlaté solné stezky a jejího využití pro cestovní ruch, jak je patrné z následující tabulky. Tabulka 7- Srovnání potenciálu- německá část

Passau-> Waldkirchen

Waldkirchen -> Státní hranice

Atraktivity

Atraktivity Pasova - primární

Bavorsko-české slavnosti(***),

atraktivity (***), ostatní atraktivity

ostatní atraktivity (**/*)

(**/*) Produkty

Materiálně technická základna

Marketing

Absence produktů cr spojených se

Existence zajímavých

Zlatou stezkou

cr spojených se Zlatou stezkou

Rozvinutá infrastruktura, dobrá

Rozvinutá infrastruktura, dobrá kvalita,

kvalita, využití: 56% (sezona), 31%

využití: 45% (sezona), 22% (mimo

(mimo sezonu)

sezonu)

Marketing prakticky není

Velmi dobrý marketingový přístup -

realizován -5%

85%

V první sledované kategorii, jíž jsou atraktivity, je patrný rozdíl ve významnosti jednotlivých atraktivit v těchto etapách. Zatímco v první etapě se vyskytuje několik hmotných atraktivit národního významu, charakter všech hmotných atraktivit v druhé etapě má význam pouze regionální či lokální. Přestože je význam atraktivit ležících podél první etapy Zlaté stezky velký, ve spojitosti se Zlatou stezkou není potenciál 45

zatím příliš využíván. Atraktivity jsou propagovány samostatně a ne „pod hlavičkou“ Zlaté stezky ani nejsou začleněny do žádných produktových balíčků. Na druhou stranu bavorsko-české soumarské slavnosti a soumarské pochody, nejvýznamnější atraktivity druhého úseku Zlaté stezky, které díky společné účasti České republiky i Německa mají přeshraniční charakter, představují atraktivitu, která plně využívá potenciálu Zlaté solné stezky pro cestovní ruch a prakticky navazuje a pokračuje v tradici Zlaté solné stezky. Tím pádem je možné učinit závěr, že potenciál atraktivit je mnohem lépe využíván na druhé etapě Zlaté stezky. Při srovnávání využití potenciálu Zlaté stezky z hlediska tvorby produktů cestovního ruchu existuje diametrální rozdíl mezi jednotlivými etapami. Zatímco v destinacích cestovního ruchu ležících podél druhé etapy Zlaté stezky nalezneme několik zajímavých produktů cestovního ruchu, pro druhou etapu je typická absence produktů cestovního ruchu ve spojitosti se Zlatou stezkou. Nejvýznamnějším produktem cestovního ruchu je „Grenzenlos wandern ohne Gepäck auf dem Prachatitzer Steig- Putování po prachatické Zlaté stezce bez hranic a zavazadel, “ který je popsán ve třetí kapitole. Využití potenciálu Zlaté stezky z hlediska materiálně technické základny může být hodnoceno pomocí využití kapacity ubytovacích zařízení, protože existuje předpoklad, že bude-li vysoký počet přenocování a tím pádem velké využití kapacity ubytovacích zařízení, pak díky multiplikačnímu efektu budou spotřebovány ve větším množství i stravovací a dopravní služby i služby poskytované provozovateli zařízení doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. V prvním úseku Zlaté stezky byla kapacita ubytovacích zařízení využita mimo sezonu z 31% a v hlavní sezoně z přbližně 56%. Ve druhé etapě tyto ukazatele klesly bez ohledu na časový faktor o přibližně 10% na 45% v sezoně a na 22% mimo sezonu. 69 Materiálně technická základna je tedy více využívána v prvním úseku Zlaté stezky. Dá se však říci, že materiálně technická základna je rozvinutá na celém německém území, kudy trasa Zlaté stezky prochází, a že zde existují rozdíly jen v šíři spektra doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, které se odvíjí převážně od velikosti a charakteru jednotlivých obcí. Pro dobré využití potenciálu území jakékoli destinace je velmi důležitý správně zvolený a realizovaný marketingový přístup, především třetí nástroj marketingového mixu, 69

Údaje převzaty ze statistické zprávy „Tourismus in Bayern (Juli 2012)“, Bayerisches Landesampt für Statistik und Datenverarbeitung, 2012

46

kterým je propagace. Jedině díky efektivní a dobře cílené propagaci se účastníci cestovního ruchu zajímající se o Zlatou solnou stezku mohou dozvědět o možnostech využívání potenciálu a o konkrétních produktech. V této oblasti marketingu a propagace se opět projevují výrazné rozdíly v přístupu jednotlivých destinací na Zlaté stezce. Pro druhý úsek Zlaté stezky je charakteristická aktivní propagace Zlaté stezky v informačních centrech, prostřednictvím webových stránek jednotlivých obcí i v propagačních videích a přibližně 85% splnění marketingových kritérií sledovaných v této práci. Naopak destinace ležící na prvním úseku Zlaté stezky splňují marketingová kritéria pouze z 5%, protože Zlatá stezka zde není propagována prostřednictvím žádného média.

5. 2 Porovnání využívání potenciálu Zlaté solné stezky na jednotlivých úsecích na českém území Tato podkapitola podobně jako ta předcházející hodnotí shodné rysy a rozdíly mezi jednotlivými úseky Zlaté solné stezky, tentokrát však na české straně. Pro větší přehlednost a názornost sem byla opět vložena srovnávací tabulka. Tabulka 8 - Srovnání potenciálu - česká část

Státní hranice->

Volary-> Prachatice

Volary

Atraktivity

Národní park Šumava (***),

Slavnosti

Zlaté

stezky

(***),

ostatní atraktivity (**/*)

Muzeum loutek a cirkusu (***), ostatní (**/*)

Produkty

Materiálně technická základna

Nedostatečné množství produktů




Nedostatečně rozvinutá

Rozvinutá infrastruktura, špatná

infrastruktura, nutné vylepšit

kvalita služeb v hotelu Park,

stravovací služby, doplňkovou

využití: 11%

infrastr., kvalitu některých služeb, využití: 13%

Marketing

Málo produktů, tím pádem

Velmi dobrý marketingový

nemožnost splnit další kritéria -

přístup: 85%

30%

47

Je-li pozornost zaměřena na atraktivity, jejich významnost a potažmo využitelnost v cestovním ruchu na Zlaté stezce, nejsou mezi oběma hodnocenými úseky zásadní rozdíly. Velká část území trasy Zlaté stezky vedoucí od hranic až do Volar (tedy prvního úseku) leží v Národním parku Šumava, který je největším národním parkem v České republice, a z tohoto důvodu může být právem zařazen mezi atraktivity s celonárodním významem. V druhém úseku nalezneme kromě celé řady regionálních atraktivit rovněž atraktivity národního či přeshraničního významu, konkrétně se jedná o Muzeum loutek a cirkusu- expozici Národního muzea a Slavnosti Zlaté stezky, které se pravidelně konají v Prachaticích s mezinárodní účastí delegací z partnerských měst Prachatic ze sedmi evropských států. Jsou- li brány v potaz pouze atraktivity mající přímou spojitost se Zlatou stezkou, je na tom druhý úsek o poznání lépe, právě díky již zmiňovaným Slavnostem Zlaté stezky. Při hodnocení vytvořených a nabízených produktů cestovního ruchu v těchto dvou úsecích se začíná projevovat velká rozdílnost mezi nimi. Pro Volarsko je typický spíše nedostatek produktů, na druhou stranu na Prachaticku je produktů celá řada. Velmi zajímavé jsou především produkt naučné stezky kopírující původní trasu Zlaté stezky a projekt Tisíc let Zlaté stezky - především webové stránky, které byly v jeho rámci vytvořeny a které by se měly po aktualizaci a úpravách stát základem společného produktu cestovního ruchu Zlatá stezka, který bude představen v rámci námětů autorky této práce pro zlepšení využívání potenciálu na Zlaté stezce. Je- li hodnocena materiálně technická základna cestovního ruchu, vykazují oba úseky stejné shodné rysy. V obou etapách Zlaté solné stezky stezky je kapacita ubytovacích zařízení dostatečná, avšak velmi málo využitá – v 1.úseku přibližně z 13% a v druhém dokonce jen z 11%.70 Vliv na tento fakt má určitě i nedostatečná kvalita poskytovaných služeb v některých zařízeních (například v hotelu Park v Prachaticích). Zatímco nabídka a šíře spektra stravovacích služeb na Prachaticku je dobrá a dostatečná, na Volarsku je zapotřebí rozšířění poskytovaných služeb hlavně o nekuřácké prostory, například by zde mohly vzniknout provozovny typu kavárna či cukrárna. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu v prvním úseku Zlaté stezky potřebuje zcela určitě rozšíření, naopak

70

Data ČSÚ (viz čtvrtá kapitola)

48

v druhé části Zlaté stezky může být nabídka tohoto typu doprovodné infrastruktury označena za uspokojivou. Z hlediska marketingu a propagace je mezi úseky Zlaté stezky na české straně opět patrný rozdíl. Marketingová kritéria byla v druhé etapě hodnocena 85% především díky aktivní propagaci prostřednictvím různých médií, existenci kvalitních propagačních materiálů, tvorbě produktů a snaze o spolupráci s dalšími destinacemi Zlaté stezky při tvorbě produktových balíčků. Naopak pro Volarsko je typické nedostatečné množství produktů cestovního ruchu, které představují klíčový faktor pro možné navázání dalších nástrojů marketingového mixu. Zlatá stezka je propagována pouze jako celek na webových stránkách, a proto byl v této práci marketingový přístup ohodnocen pouze 30%.

5.3 Porovnání využívání potenciálu Zlaté solné stezky na českém a německém území Tabulka 9 - Celkové srovnání potenciálu Passau->

Waldkirchen ->

Státní hranice->

Waldkirchen

Státní hranice

Volary

Atraktivity Pasova -

Bavorsko-české

Národní park Šumava

Slavnosti Zlaté stezky

primární atraktivity

slavnosti(***),

(***),

(***), Muzeum loutek

(***), ostatní

ostatní

ostatní

atraktivity (**/*)

(**/*)

(**/*)

(**/*)

Absence produktů

Existence

Nedostatečné


cr spojených se

zajímavých

množství produktů cr

cr spojených se Zlatou

Zlatou stezkou

cr spojených se

spojených se Zlatou

stezkou

Zlatou stezkou

stezkou

Rozvinutá

Rozvinutá

Nedostatečně

Rozvinutá

infrastruktura,

infrastruktura,

rozvinutá

infrastruktura, špatná

dobrá kvalita,

dobrá kvalita,

infrastruktura, nutné

kvalita služeb v hotelu

Materiálně technická

využití: 56%

využití: 45%

vylepšit stravovací

Park, využití: 11%

základna

(sezona), 31%

(sezona), 22%

služby, doplňkovou

(mimo sezonu)

(mimo sezonu)

infrastr., kvalitu

Atraktivity

Produkty

atraktivity

atraktivity

Volary-> Prachatice

a cirkusu (***), ostatní

některých služeb, využití: 13%

Marketing

Marketing

Velmi dobrý

Málo produktů, tím

Velmi dobrý

prakticky není

marketingový

pádem nemožnost

marketingový přístup -

realizován -5%

přístup -85%

splnit další kritéria

85%

30%

49

Při srovnávání využití potenciálu z hlediska zkoumaných kritérií na české a německé straně lze dospět k závěru, že se neprojevují až tak výrazné rozdíly mezi českou a německou stranou v kategorii atraktivity, produkty a propagace. Rozdíly jsou spíše na úrovni jednotlivých destinací než na úrovni obou sledovaných zemí, protože v každé z nich jsou místa, která jsou na tom z hlediska využívání potenciálu Zlaté stezky velmi dobře i místa, kde je potřeba provést mnohá opatření, aby se využití potenciálu stezky zvýšilo. Rozdíl mezi oběma státy však stále spočívá v kvalitě poskytovaných služeb a šíři materiálně technické základny.

Jak již bylo v předchozích kapitolách podrobně

rozebráno, je nutné zvýšit kvalitu ubytovacích služeb některých zařízení na české straně, zvýšit šíři stravovacích služeb a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na některých částech Zlaté stezky. Na rozdíl od České republiky byl stav materiálně technické základny na celém německém území vyhodnocen jako dostačující. Tento rozdíl v materiálně technické základně je rovněž zjevný na stavu vozovky, její úpravě a udržování převážně v zimních měsících, kdy je přejezd státní hranice rozpoznatelný bez jakékoliv další identifikace. Pravděpodobně z důvodu lepší kvality materiálně technické základny je její procentní využití vyjádřené pomocí využití ubytovacích kapacit více než dvojnásobně vyšší v Německu než v České republice.

5.4 Návrhy na zlepšení a celkové zhodnocení stávajícího využití potenciálu Cílem této podkapitoly je celkově vyhodnotit všechna v předchozích kapitolách sledovaná kritéria a předložit návrhy, které by mohly v budoucnosti zlepšit stávající situaci a zvýšit využívání potenciálu cestovního ruchu. V kategorii atraktivity na trase Zlaté stezky převažují ty, jež jsou pouze regionálního významu. Samy o sobě tedy většinou nejsou primárním lákadlem určujícím, zda turisté danou oblast navštíví či nikoliv, a proto by bylo dobré je propagovat ne samostatně, jak tomu je u většiny z nich v současnosti, ale pod společným logem Zlaté stezky, což by mohlo zvýšit povědomí o těchto atraktivitách, a tím i jejich návštěvnost. Potenciál těchto atraktivit v současné době není dostatečně využit, pro lepší využití bude třeba provést výše zmíněnou efektivní propagaci a dále by bylo dobré vytvořit různé 50

doprovodné programy a produkty cestovního ruchu, které by rovněž mohly mít za následek zvýšení celkové návštěvnosti, a tím i zvýšení využití potenciálu nejen atraktivit samotných, ale i celé Zlaté stezky jako celku. Co se produktů cestovního ruchu týče, na trase Zlaté stezky sice existuje několik velmi zajímavých produktů cestovního ruchu, avšak vzhledem k velmi rozsáhlému potenciálu oblasti, kterou Zlatá stezka prochází, se ani navzdory jejich existenci nedá hovořit o využívání potenciálu, které by odpovídalo svému rozsahu. Aby mohl být potenciál silněji využíván, bylo by dobré rozšířit nabídku jednotlivých produktů obzvlášť na prvním a třetím úseku Zlaté stezky, které se v současnosti vyznačují nedostatkem až úplnou absencí produktů majících přímou souvislost se Zlatou stezkou. Dále je potřeba vytvořit společný produkt staré obchodní stezky - Zlatá stezka, který by mohl vzniknout na základě spolupráce mezi poskytovateli jednotlivých služeb cestovního ruchu a obcí ležících na Zlaté stezce. Příkladem takto nově vzniklého potenciálního produktu je vytvoření slevové karty Zlatá stezka, která by fungovala jako klasická slevová karta. Majitelé karty by mohli čerpat slevy na ubytování, stravování, dopravu, vstupné do památek, muzeí, dále by zde mohla být zařazena zvýhodnění pro návštěvníky různých zařízení doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, například v Karoli Bad ve Waldkirchenu nebo v lanovém parku na Libíně. Karta by měla zcela jistě obsahovat možnost zlevněného vstupného na Slavnosti Zlaté stezky, Česko-bavorské slavnosti i další kulturní akce. Navíc by bylo dobré zahrnout stávající nabídku produktů spojených se Zlatou stezkou do zaběhnutých produktů – Passaucard (pasovské karty) a Šumavské karty, jejichž majitelé mohou u různých poskytovatelů služeb čerpat slevy a další zvýhodnění, která často aktivně vyhledávají, aby je mohli využít. Dalším produktem, který by se mohl ještě lépe rozvinout, je naučná stezka Zlatá stezka, která je v současné době dlouhá asi 33 km a kde je 12 zastavení s informačními tabulemi71. V současné době tedy jedna taková tabule připadá na 2,75 km, což je poměrně řídké osazení.

Bylo by tedy dobré přidat další informační tabule, stezku

navázat na německé území, zachovat jednotné značení tak, aby stezka co možná nejvíce kopírovala a pokryla celou délku trasy Zlaté stezky. Na cestu by také mohlo být 71

Webové stránky města Prachatice, dostupné z (18.3.2013): http://www.prachatice.cz/n_turistika_stezky_detail.html?SID=4&LANG=1

51

navázáno více doprovodných služeb, například v době sezony mobilní stánky s občerstvením. Dále by zde mohly být vytvořeny různé programy a akce, příkladem takového produktu by mohl být produkt „Staňte se na chvíli soumarem,“ kdy by lidé jdoucí po naučné stezce mohli mít příležitost jet kousek cesty na koni nebo doprovázet soumarskou karavanu, která by mohla být vypravována s větší frekvencí a za větší účasti laické veřejnosti, která by mohla celou cestu s grainetskými soumary absolvovat. Materiálně technická základna zatím rovněž není dostatečně využita. Svědčí o tom nedostatečné využití kapacity ubytovacích zařízení, která jsou v úseku, který je na tom v tomto ohledu nejlépe, využívány v době hlavní sezony pouze z 56% (v dalších úsecích je toto číslo ještě menší, v Prachaticích byla dokonce kapacita v roce 2009 využita jen z 11%)72, což je vzhledem k velkému potenciálu celého území opravdu slabé využití. Toto nízké využití ubytovací kapacity na sebe váže nedostatečné čerpání dalších služeb cestovního ruchu. Tyto ukazatele by mohly být zlepšeny zvýšením kvality posyktovaných služeb, rozšířením doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (hlavně na Volarsku) a především tvorbou různých turisticky přitažlivých produktů nebo pořádáním různých akcí, které by měly za následek zvýšení návštěvnosti regionu Zlaté stezky a zvýšení spotřeby dalších služeb a produktů cestovního ruchu v celé oblasti. Ani marketing dostatečně nepodporuje potenciál, který Zlatá stezka má. Propagace je klíčový faktor pro informování potenciálních návštěvníků a jejich přimění k návštěvě regionu i Zlaté stezky jako takové. Ve dvou etapách (oblast Waldkirchenu a Prachatic) je splnění vytyčených marketingových kritérií poměrně dobré, ale na Volarsku bylo stanoveno pouze na 30% a na Pasovsku bylo vyhodnoceno dokonce jen jako 5%, což opravdu nesvědčí o odpovídající podpoře využití potenciálu, který stezka má. V ideálním případě by Zlatá stezka měla být propagována jako celek pod společným logem, které by mohlo být převzato například z loga produktu Tisíc let Zlaté stezky. V současné době totiž značení Zlaté stezky ani logo v různých propagačních materiálech není jednotné (viz obrazová příloha). Kromě toho je třeba vylepšit webové stránky www.goldenersteig.eu a pravidelně na nich uveřejňovat aktuální informace o pořádaných akcích v jednotlivých místech Zlaté stezky. Propagaci je potřeba zefektivnit po celé délce Zlaté stezky, primárně však na Pasovsku 72

a

Volarsku,

především

vytvářením

nových

produktů,

partnerství,

Viz předchozí kapitoly

52

produktových balíčků a programů na podporu jejich prodeje. Zlepšení může být realizováno i v tzv. „8.P“ marketingového mixu, které představuje lidi pracující v cestovním ruchu, jejichž vstřícnost a přístup k hostům by se v některých zařízeních (například již zmiňovaném hotelu Park) mohl zlepšit. O tom, že potenciál Zlaté solné stezky není dostatečně využit, svědčí i závěrečná zpráva Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice, kterou vydal Ústav územního rozvoje v roce 2010. Z této zprávy vyplývá, že potenciál ORP Prachatice, kudy prochází celá trasa Zlaté stezky na území České republiky, je rozsáhlý. Na druhou stranu je však síla aktivity u sledovaných faktorů spíše slabá. Vzájemným porovnáním velikosti potenciálu a stupněm aktivity, bylo vyhodnoceno využití potenciálu. Z 9 hodnocených kritérií mají je podle této zprávy odpovídající využití pouze u turisticky značených cest, u ostatních kategorií se projevuje spíše slabé až velmi slabé využití tohoto potenciálu. Podrobný přehled sledovaných kategorií a výsledků je zobrazen v následující tabulce. 73

Tabulka 10 – Hodnocení využití potenciálu v ORP Prachatice (podle ÚÚR)

Sledovaný faktor

Turisticky značené trasy Cyklotrasy Rozhledny Kulturní zařízení Sportovně rekreační zařízení Lyžařské vleky a lanovky Turistická informační centra Subjekty pohostinství Ubytovací zařízení

Stupeň potenciálu

Stupeň aktivity

rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál rozsáhlý potenciál

silná aktivita střední aktivita slabá aktivita střední aktivita slabá aktivita slabá aktivita střední aktivita slabá aktivita střední aktivita

Využití potenciálu

odpovídající využití slabé využití velmi slabé využití mírně snížené využití velmi slabé využití velmi slabé využití slabé využití slabé využití mírně snížené využití

73

Podle: J. Bína. Využití potenciálu cestovního ruchu v české republice. Závěrečná zpráva úkolu B.9/cr. Ústav územního rozvoje, 2010

53

5.5. SWOT analýza Tabulka 11 - SWOT analýza

Silné stránky

 

 









Slabé stránky

 Počet a významnost atraktivit Existence atraktivit, které se přímo vážou na Zlatou stezku – Muzeum Zlaté stezky ve Waldkirchenu, Kvalitní a interaktivní expozice v prachatickém muzeu, Slavnosti Zlaté stezky v Prachaticích, Bavorsko-české slavnosti a historické pochody na německé straně Existence zajímavých produktů (Grenzelos Wandern, Tisíc let Zlaté stezky, Naučná stezka...) Kapacitně dostačující nabídka ubytovacích zařízení po celé délce Zlaté stezky Vybavenost doprovodnou infrastrukturou cestovního ruchu v prvním, druhém a čtvrtém úseku Zlaté stezky Velmi dobře fungující informační centra ve Waldkirchenu a v Prachaticích Velmi dobrá propagace v druhém a čtvrtém úseku stezky (Waldkirchen, Grainet, Prachaticko) Existence kvalitně zpracovaných propagačních materiálů

Příležitosti   Zapsání Zlaté stezky jako nehmotné památky do seznamu kulturního dědictví UNESCO  Větší spolupráce jak na regionální, tak mezinárodní úrovni  Tvorba nových společných produktových balíčků cestovního ruch



   

   

„Ignorace“ existence Zlaté stezky a nulový marketing na Pasovsku Malá nabídka doprovodných programů a produktů cestovního ruchu v přímé souvislosti s jednotlivými atraktivitami Nedostatek produktů či úplná absence produktů v některých obcích na Zlaté stezce Špatná kvalita některých ubytovacích zařízení (například hotel Park) Nedostatečná doprovodná infrastruktura cestovního ruchu na Volarsku Nedostatečná úroveň spolupráce mezi jednotlivými destinacemi a provozovateli služeb při tvorbě produktových balíčků Nevybavenost pasovského informačního centra materiály o Zlaté stezce Nejednotnost propagace Špatný překlad a diakritika české verze webových stránek goldenersteig.eu Neaktuálnost informací v sekci akce na stejné webové stránce

Hrozby  Klesající zájem o návštěvu památek a spotřebu tradičních služeb cestovního ruchu  Konkurence dalších destinací  Současná ekonomická krize  Nedostatečný zájem turistů o připravené produkty cestovního ruchu a akce

54

Závěr V závěru by se dalo říci, že cíl bakalářské práce byl splněn, jelikož byla vyhodnocena velikost potenciálu Zlaté stezky pro cestovní ruch s ohledem na lokalizační i realizační faktory a rovněž bylo zhodnoceno i využití potenciálu ve vztahu ke svému rozsahu. Výsledkem tedy je, že potenciál Zlaté stezky je velmi rozsáhlý, jednak díky přírodním podmínkám, atraktivitám, materiálně technické základně i dalším předpokladům a jednak díky existenci možnosti návázání na historické tradice. Zlatá stezka má tedy potenciál

pro

rozvoj

především

sportovně-turistického,

kulturně-poznávacího

cestovního ruchu a udržitelných forem cestovního ruchu. Stezka má potenciál spíše pro rozvoj krátkodobého cestovního ruchu, kromě případu, kdy by si účastník zvolil možnost jít celou trasu stezky pěšky, kdy už by se zcela určitě jednalo o dlouhodobý cestovní ruch. Dále je zde patrný potenciál pro organizovaný i neorganizovaný, skupinový i individuální a komerční i sociální cestovní ruch, kdy by se dalo využít vzájemné spolupráce mezi oběma státy a vytvořit programy pro školy, výměny mládeže a další akce podporované v rámci grantové politiky Evropské unie. Tento rozsáhlý potenciál je však v současnosti využíván slabě. Mezery jsou patrné ve všech sledovaných katerogiích – atraktivitách, produktech cestovního ruchu, materiálně technické základně i marketingovém přístupu ke Zlaté stezce. Hypotéza stanovená na začátku práce se nepotvrdila, jelikož rozdíly jsou spíše mezi jednolivými úseky a ne na úrovni obou států, kterými Zlatá stezka prochází. V České republice i v Německu totiž existují úseky, které by mohly být z hlediska využívání potenciálu cestovního ruchu hodnocen spíše kladně – Waldkirchensko a Prachaticko, na druhou stranu se v obou zemích vyskytují úseky (Pasovsko, Volarsko), kde by využití potenciálu mohlo být hodnoceno spíše negativně. Pro zlepšení stávající situace využití potenciálu cestovního ruchu je potřeba aplikovat a implementovat návrhy na zlepšení popsané v předchozích kapitolách, především zvýšit tvorbu atraktivních balíčků cestovního ruchu, jejich propagaci a pracovat na propagaci Zlaté stezky jako celku pod společným logem a prohloubení vzájemné spolupráce mezi jednotlivými obcemi ležícími podél Zlaté stezky. Velkou příležitostí pro výrazné zlepšení využití potenciálu cestovního ruchu Zlaté stezky ve všech aspektech by byl úspěch nově připravovaného společného projektu 55

české a německé strany na zapsání Zlaté stezky jako nehmotné památky do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tato bakalářská práce bude dána k dispozici Městu Prachatice, které se v současnosti bude věnovat přípravné fázi tohoto projektu, a mohly by mu tak výsledky a zjištění této práce být k užitku.

56

Seznam zdrojů: Knižní zdroje: 1. Z. Petrů. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. Vydání. Praha, Idea Servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5 2. Pásková, Zelenka. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002 3. J. Bína. Využití potenciálu cestovního ruchu v české republice. Závěrečná zpráva úkolu B.9/cr. Ústav územního rozvoje, 2010 4. J. Bína. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje. Duben 2010 5. J. Andreska. Šumavské solné stezky. Kentaur/Polygrafia, a.s., 1994. ISBN 80-8528556-8 6. F. Kubů, P. Zavřel. Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní stezky. Úsek Prachatice- státní hranice. První vydání, Jihočeské muzeum České Budějovice, 2007, ISBN 978-80-86260-62-4 7. M. Sellner. Po stopách soumarů. Historie Zlaté stezky. Místopisná čítanka. První vydání, nadační spolek Muzeum kulturní krajiny a poznávání hranic, Haidmühle, 2010, ISBN 978-3-00-029896-7 8. Brožurka Památky podél Zlaté stezky, Okresní úřad Prachatice, 1999

Dokumenty: 1. Innenstadtentwicklungskonzept 2030, Ziele und Maßnahmen, Stadt Passau, Stadt marketing, September, 2009 (online), dostupný z: http://passau.de/StadtentwicklungVerkehr/Stadtentwicklung/Innenstadtentwicklungs-konzept.aspx 2. Katalog Uralub in Waldkirchen, Touristinfo Waldkirchen(online), dostupný z: http://wintopcatalog.wintopservices.de/waldkirchen/files/waldkirchen%202012.pdf 3. Katalog Urlaub in Waldkirchen, Gastgeber 2013, Toursistinfo Waldkirchen 4. Passau 2014-Kulturelle Entwicklungsplan, Stadt Passau (online), dostupný z: http://passau.de/Kultur,Sport-Freizeit/Kunst-Kultur.aspx 5. Propagační film města Pasov, dostupný z: http://www.tourismus.passau.de/default.aspx?ID={BBDD17A3-6C7A-45BE-995000DD20560B57} 6. Statistische Berichte, Tourismus in Bayern im Juli 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, September 2012, dostupný z: https://www.statistik.bayern.de/veroeffentlichungen/download/G4100C%20201207/G4100C %20201207.pdf 7. Statistische Berichte, Tourismus in Bayern im November 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Januar 2013, dostupný 57

z:https://www.statistik.bayern.de/veroeffentlichungen/download/G4100C%20201211/G4100 C%20201211.pdf 8. Propagační film Města Waldkirchen, dostupné z: http://www.waldkirchen.de/index.php?id=104 9. Propagační film obce Grainet, dostupné z: http://www.grainet.de/grainet-der-film.html 10. Strategický plán rozvoje města Volary 2007-2013,zpracovatel KP projekt, 2007(online) dostupný z: http://www.mestovolary.cz/fotky/fotos/_c_124fVolary_Str.plan_final86.pdf

11. Strategický plán města Prachatice na rok 2010-2014, dostupné z : http://mesto.prachatice.cz/docs/sprm/Strateg_plan_2010_2014.pdf

Elektronické zdroje: 1. Webová stránka Deutschland tourist info:, dostupné z: http://www.deutschland-tourist.info/ 2. Webová stránka Grainetských soumarů, dostupné z: http://cz.saeumer.de/ 3. Webová stránka Jakrmärkte in Deutschland, dostupné z: http://www.jahrmaerkte-indeutschland.de/ 4. Webové stránky Haidmühle, dostupné z: http://www.haidmuehle.eu/ 5. Webové stránky Lanového parku Libín, dostupné z: http://www.adrenalin-libin.cz/ 6. Webové stránky města Grainet, dostupné z: http://www.grainet.de/ 7. Webové stránky města Pasov, dostupné z:http://passau.de/ 8. Webové stránky města Prachatice, dostupné z: http://www.prachatice.cz/ 9. Webové stránky města Volary, dostupné z: http://www.mestovolary.cz/ 10. Webové stránky města Waldkirchen, dostupné z: http://www.waldkirchen.de/ 11. Webové stránky Národního muzea, dostupné z: http://www.nm.cz/ 12. Webové stránky Národního parku Šumava, dostupné z: http://www.npsumava.cz/ 13. Webové stránky obce Büchlberg, dostupné z: http://www.buechlberg.de/ 14. Webové stránky obce Fürholz, dostupné z: http://www.grainet.de/Fuerholz.html 15. Webové stránky obce Hutthurm, dostupné z: http://www.hutthurm.de/ 16. Webové stránky obce Salzweg, , dostupné z: http://www.salzweg.de/ 17. Webové stránky Pasovské karty, dostupné z:http://www.passaucard.de/ 18. Webové stránky portálu Kudy z nudy, dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/ 19. Webové stránky Rohrnbach, dostupné z:http://www.roehrnbach-bayerischer-wald.de/ 20. Webové stránky Šumavské karty, dostupné z: http://www.sumavskakarta.cz/ 21. Webové stránky univerzity Pasov, dostupné z: http://www.geschichtsbausteine.unipassau.de/ 22. Webové stránky UNWTO, dostupné z: http://1billiontourists.unwto.org/ 23. Webové stránky veřejné databáze Českého statistického úřadu, dostupné z: http://vdb.czso.cz/ 24. Webové stránky Zlaté stezky, dostupné z:http://www.goldenersteig.eu/ 25. Webové stránky Google Mapy, dostupné z: https://maps.google.cz/ 26. Webové stránky Českých drah, dostupné z: http://www.cd.cz/ 27. Webové stránky Deutsche Bahn, dostupné z: http://www.bahn.de 28. Webové stránky skiareálu České Žleby, dostupné z: http://skizleby.cz/ 29. Webové stránky muzea Prachatice, dostupné z: http://www.prachatickemuzeum.cz/ 58

30. Webové stránky Zlaté stezky (česká verze), dostupné z: http://www.zlatastezka.eu/

Osobní návštěva: Infocentrum v Pasově, Grainetu, Waldkirchenu, Prachaticích, Informační centrum pro mládež Prachatice, fórum Zdravého města Prachatice, osobní konzultace s radní města Prachatice Bc. Andreou Tajanovskou, Dis

Seznam obrázků v textu práce: Obrázek 1- Staré stezky na území Čech a Moravy................................................................................. 11 Obrázek 2 - Mapa Zlaté stezky .............................................................................................................. 13 Obrázek 3 - Celkový potenciál cestovního ruchu .................................................................................. 17 Obrázek 4 - Potenciál atraktivit cestovního ruchu ................................................................................ 18 Obrázek 5 - Potenciál ploch a linií ......................................................................................................... 19 Obrázek 6 Mapa situace Bischofsruet -Čes. Žleby................................................................................ 31

Seznam tabulek: Tabulka 1- Tabulka ubytovacích zařízení červenec - první úsek............................................................ 24 Tabulka 2- Tabulka ubytovacích zařízení listopad - první úsek ............................................................. 25 Tabulka 3- Tabulka ubytovacích zařízení červenec– druhý úsek .......................................................... 30 Tabulka 4- Tabulka ubytovacích zařízení listopad druhý úsek .............................................................. 30 Tabulka 5 – Tabulka ubytovacích zařízení třetí úsek Zlaté stezky ......................................................... 35 Tabulka 6 – Tabulka ubytovacích zařízení čtvrtý úsek Zlaté stezky ....................................................... 41 Tabulka 7 – Hodnocení využití potenciálu v ORP Prachatice ................................................................ 53 Tabulka 8 - SWOT analýza ..................................................................................................................... 54

Seznam příloh: Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů Obrazová příloha

59

Přílohy: Příloha 1 – Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů

Příloha 2 – Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů

60

Příloha 3 -Obrazová dokumentace: Obrázek 7 Veste Oberhaus

74

75

Obrázek 8 - Staré město Pasov

74

Zdroj obrázku: http://static.panoramio.com/photos/original/8640356.jpg Zdroj obrázku: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Passau_Rathaus_1.jpg/250pxPassau_Rathaus_1.jpg 75

61

Obrázek 9 -Waldkirchen

Obrázek 10 - Museum Goldener Steig Waldkirchen

76

Obrázek 11 - Zauberwald-Kouzelný les

Obrázek 12 - Bavorsko-české slavnosti

77

78

76

Zdroj obrázku: http://www.prachatice.cz/zlata_stezka/fotky/waldkirchen.jpg Zdroj obrázku: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQNPsZebWwbZkmiYLdZHxKxx4LmLKK3m-33PZtEJDm-rmDVqeKk 77

62

Obrázek 13 - Stožecká kaple

79

Obrázek 14 - Typický volarský dům

Obrázek 15 -NP Šumava

80

81

78

Zdroj obrázku: http://www.bayerischer-wald-news.de/bilder/artikel/10044-g.jpg Zdroj obrázku: http://www.portalymest.cz/obrazky/stozecka-kaple-2.jpg 80 Zdroj obrázku: http://www.pf.jcu.cz/others/okoli/images/496.jpg 79

63

Obrázek 16 - Hrad Hus

82

Obrázek 17 - Poutní kostel svaté Magdaleny

Obrázek 18 - Lanový park Libín

83

84

81

Zdroj obrázku: http://www.kcttabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/SumavaNP/img/np_sumava_il_denik_clanek_solo.jpg 82 http://www.castles.cz/getpicl.php?filename=image/pictures/143/opl143_32.jpg&x=330 83 http://volary.eu/wp-content/uploads/2009/04/volary-sv-magdalena-001u.jpg

64

Obrázek 19 - Historické centrum Prachatice

Obrázek 20 - Muzeum Prachatice- expozice Zlaté stezky

86

85

Obrázek 21 - Muzeum loutek a cirkusu

Obrázek 22 - Slavnosti Zlaté stezky Prachatice

87

88

84

Zdroj obrázku: http://test.visitbohemia.cz/img/spr/pi-56-16b.jpg Zdroj obrázku: http://www.zamky-hrady.cz/3/img/prachatice_poz.jpg 86 Zdroj obrázku: http://www.kudyznudy.cz/getmedia/1c197f7c-ae4b-41e4-bf1a3f7ff147b66e/foto.aspx?width=220&height=165&crop=1 87 Zdroj obrázku: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSwBpPxwds-hwNLBa0kwDrYr8tjTfI-2K-TYGJT6JDXstfi6ekEw 85

65

89

Obrázek 23 - logo Zlaté stezky

Gasthof zum Goldener Steig

Obrázek 24 - Zum goldener Steig (vlastní fotografie)

88 89

Zdorj obrázku: http://www.krajempodsumavou.cz/data/editor/48cs_5_big.jpg Zdroj obrázku: http://www.goldenersteig.eu/daten/termine/0000132_th.jpg

66

Obrázek 25 - Säumerherberge Fürholz (vlastní fotografie)

Obrázek 26 - Waldkirchen informační tabule (vlastní fotografie)

67

Obrázek 27 - Začátek Zlaté stezky (naučná stezka) – vlastní fotografie

Obrázek 28 - Propagace "Prachatice - Perla na Zlaté stezce" (vlastní fotografie)

68

Obrázek 29 - Značení Zlaté stezky na silničním ukazateli (vlastní fotografie)

Obrázek 30 - Soumarská karavana

90

90

Zdroj obrázku: http://volary.eu/wp-content/uploads/2009/05/P1130448.jpg

69

Fakulta mezinárodních vztahů. Obor : Cestovní ruch a regionální rozvoj

Recommend Documents