Dějiny sociologie IV. Období velkých výzkumů a velkého hledání, paradigmata sociologie
VY_32_INOVACE_ZSV3r0106 Mgr. Jaroslav Knesl
3. Období velkých empirických výzkumů • Od 20. do 60 let 20 stol. • Bouřlivý rozvoj sociologie v USA pod vlivem pragmatismu • Sociolog vstává od stolu a vychází sbírat data do ulic dotazovat se obyčejných lidí, pozorovat a zkoumat konkrétní problémy. • Nejprve sociálně patologické později také jevy normální • Od problémů makrosociálních k mikrosociálním • Rozvíjejí se výzkumné (kvantitativní) metody. • Velké empirické výzkumy ve všech oblastech společenského života (školky, školy, armáda, továrny….)
3. Období velkých empirických výzkumů: William Isaack Thomas (1863 – 1947) • Dílo : Polský sedlák v Evropě a Americe (1918) • Člověk nejedná podle toho jaký svět je ale jak ho chápe, vidí, jaký se mu jeví, jak si ho pro sebe interpretuje. • To je závislé na významech, které přikládá věcem a událostem, které ho obklopují. • Tyto významy se utvářejí v interakci mezi lidmi jako výsledek střetávání různých pohledů na svět a neustále mění. • Definice situace : Situace definovaná jako reálná se stává reálnou ve svých důsledcích. • Stalo se jádrem pozdější interpretativní sociologie.
Cvičení: Doplňte chybějící části tvrzení • Období velkých empirických výzkumů zahrnuje období od … 20. do …………… 60. let 20. stol. ……… USA • Sociologie se rozvíjí bouřlivě hlavně v ………… výzkumné (kvantitativní) metody. • Rozvíjejí se především ………………….………………………………… • Autorem práce Polský sedlák v Evropě a Americe je William Isaack Thomas ……………………………………… • Podle něj člověk nejedná podle toho jaký svět je, ale jak si ho interpretuje. To je závislé na pro sebe člověk ………………………. významech které přikládá věcem a událostem. Tyto se ……………………., interakci neustále mění a utváří v ……………….. • Teorém definice situace zní: situace definovaná jako reálná se ve svých důsledcích stává reálnou …………………………………
4. Období velkého hledání • Od 60 a 70 let 20 stol. • Šíří se pochybnost o smyslu napodobování exaktnosti přírodních věd. • Ukazuje se nemožnost předpovědět budoucí vývoj, ani léčit společnost. • Ztrácí člověk jako konkrétní aktér jednání. • Klade větší důraz na každodennost konkrétních lidí a na to, jak vnímají svůj sociální svět - interpretativní sociologie.
4. Období velkého hledání • Objevuje se řada nových škol, směrů a osobností : • Strukturální funkcionalismus (Taccot Parsons, Robert King Merton) • Symbolický interakcionismus (Georg Herbert Mead, Charles Horton Cooly, viz. Sociální vztahy) • Fenomenologická sociologie (Alfred Schutz, Peter Berger, Thomas Luckmann) • Etnometodologie (Harold Garfinkel) • Sociologie vědění (Karl Mannheim) • Sociometrie (Jakob Moreno) • Teorie dvojího začlenění (Anthony Giddens)
Cvičení: Přiřaďte směry a jejich představitele 1. 2. 3. 4.
Teorie dvojího začlenění Etnometodologie Sociologie vědění Symbolický interakcionismus 5. Strukturální funkcionalismus 6. Sociometrie 7. Fenomenologická sociologie
A. B. C. D. E. F. G. H. I. J. K.
Taccot Parsons Thomas Luckmann Anthony Giddens Charles Horton Cooly Peter Berger Alfred Schutz Karl Mannheim Jakob Moreno Georg Herbert Mead Robert King Merton Harold Garfinkel
Řešení 1. 2. 3. 4.
Teorie dvojího začlenění Etnometodologie Sociologie vědění Symbolický interakcionismus 5. Strukturální funkcionalismus 6. Sociometrie 7. Fenomenologická sociologie
C. K. G. I. D. A. J. H. B. E. F.
Anthony Giddens Harold Garfinkel Karl Mannheim Georg Herbert Mead Charles Horton Cooly Taccot Parsons Robert King Merton Jakob Moreno Thomas Luckmann Peter Berger Alfred Schutz
Úkol: Rozřaď jednotlivé body do daného období A. Období velkých empirických výzkumů 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
B. Období velkého hledání
Vznik nových škol – sociologie vědění, sociometrie ad. Sociologové vychází do ulic 60. – 70. léta 20. století Pochybování Pragmatismus Od makro k mikro Každodennost konkrétních lidí W. I. Thomas 20. - 60. léta 20. století
Řešení A. Období velkých empirických výzkumů
B. Období velkého hledání
2. 5. 6. 8. 9.
1. Vznik nových škol 3. 60. – 70. léta 20. století 4. Pochybování 7. Každodennost konkrétních lidí
Sociologové vychází do ulic Pragmatismus Od makro k mikro W. I. Thomas 20. - 60. léta 20. století
4 Paradigmata sociologie 1. Objektivistické (konsensuální) Společnost je souborem objektivně existujících stabilních struktur, jimž se jedinec jen pasivně přizpůsobuje. (Durkheim, Comte) 2. Konfliktualistické Společnost nemá žádnou pevně danou strukturu, ale je to permanentní proces utváření střetáváním konfliktních zájmů jedinců a skupin. (Marx)
4 Paradigmata sociologie 3. Interpretativní Spol. struktury uvádějí lidé v život tím, jakým způsobem jim rozumějí, nebo nerozumějí, jaký jim připisují ve svém životě význam, jak si je pro sebe interpretují. Svět není souhrnem daného, ale tím, zač toto dané, lidé jednající v sociálním světě pokládají. (Weber, Symbolický interakcionismus) 4. Strukturálně funkcionální pohlíží na společnost jako na sociální systém (organismus), jehož každá část plní určitou funkci a který má určité systémové potřeby, které musejí být uspokojeny, má-li systém v prostředí přetrvat. (Aristoteles, Spencer, Německá formální sociologie, Strukturální funkcionalismus)
Úkol: K jednotlivým charakteristikám přiřaď názvy paradigmat • Společnost nemá žádnou pevně danou strukturu, ale je to permanentní proces utváření střetáváním konfliktních zájmů jedinců a skupin. Konfliktualistické
• Spol. struktury uvádějí lidé v život tím, jakým způsobem jim rozumějí, nebo nerozumějí, jaký jim připisují ve svém životě význam. Interpretativní • Společnost je souborem objektivně daného, jemuž se jedinec jen pasivně přizpůsobuje.
Objektivistické (konsensuální)
• Pohlíží na společnost jako na sociální systém (organismus), jehož každá část plní určitý úkol a který má určité systémové potřeby. Strukturálně funkcionální
Zdroje a literatura • BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 • BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 • DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203124-4 • KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 • MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. • THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4
