MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Analýza finanční situace podniku
Autorka: Vedoucí práce: Akademický rok:
Andrea Pacalová prof. Ing. Iva Živělová, CSc. 2005/2006
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
V Brně, dne 22. května 2006 Andrea Pacalová
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za ochotu, pomoc a cenné rady, které mi poskytovala v průběhu zpracování bakalářské práce. Zároveň děkuji Ing. Ostrému, jednateli analyzované společnosti za podporu a poskytnuté interní informace o společnosti.
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy finanční situace vybraného podniku a identifikace faktorů, které největší mírou vývoj finanční situace podniku ve sledovaných letech ovlivnily. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část definuje pojem finanční analýza a její nejčastěji používané metody. V praktické části jsou použity pro zhodnocení finanční situace základní techniky finanční analýzy – vertikální a horizontální analýza, analýza poměrových ukazatelů (zadluženost, likvidita, aktivita a rentabilita), analýza pyramidových soustav ukazatelů a modely predikce finanční tísně. Pomocí sledovaných postupů bylo zjištěno, že podnik je finančně zdravý.
ABSTRACT The target of this bachelor thesis is an elaboration of an analysis of a particular company’s financial situation and an identification of factors which mostly affected the evolution of its financial situation. The work is divided into two parts – the theoretical and the practical one. The first one defines the term financial analysis and its most used methods. In the practical part there are for an evaluation used basic methods of the financial analysis – the vertical and horizontal analysis, analysis of debt, liquidity, aktivity and profitability ratios, analysis of pyramidal dissiciation of indicator’s system and model for company distress prognoses. It was proved by the monitored processes that the company is financially healthy.
OBSAH: 1 2
3 4
5 6 7 8
Úvod.......................................................................................................................................... 6 Přehled současného stavu řešené problematiky ................................................................... 7 2.1 Úloha finanční analýzy ve finančním řízení podniku ....................................................... 7 2.2 Finanční analýza ............................................................................................................... 7 2.3 Zdroje vstupních dat ......................................................................................................... 8 2.3.1 Rozvaha...........................................................................................................9 2.3.2 Výkaz zisků a ztrát ...........................................................................................9 2.3.3 Výkaz o peněžních tocích .................................................................................9 2.4 Slabé stránky účetních výkazů........................................................................................ 10 2.5 Uživatelé finanční analýzy ............................................................................................. 11 2.6 Metody finanční analýzy ............................................................................................... 12 2.7 Členění finanční analýzy ................................................................................................ 13 2.7.1 Analýza trendů (horizontální analýza) ..............................................................13 2.7.2 Procentní analýza komponent (vertikální analýza) ............................................13 2.7.3 Analýza poměrových ukazatelů .......................................................................14 2.7.3.1 Ukazatele zadluženosti ...................................................................................... 14 2.7.3.2 Ukazatele platební schopnosti (likvidity) .......................................................... 17 2.7.3.3 Ukazatele aktivity .............................................................................................. 18 2.7.3.4 Ukazatele rentability.......................................................................................... 20 Analýza pomocí pyramidových soustav ukazatelů ............................................21 2.7.4 2.7.5 Predikce finanční tísně podniku .......................................................................23 Cíl práce a metodika ............................................................................................................ 27 Vlastní práce .......................................................................................................................... 29 4.1 Charakteristika společnosti............................................................................................. 29 4.1.1 Identifikační údaje ..........................................................................................29 4.1.2 Popis společnosti ............................................................................................29 4.2 Horizontální analýza....................................................................................................... 31 Horizontální analýza aktiv...............................................................................31 4.2.1 4.2.2 Horizontální analýza pasiv ..............................................................................32 4.2.3 Horizontální analýza Výkazu zisků a ztrát ........................................................33 4.3 Vertikální analýza........................................................................................................... 35 4.3.1 Vertikální analýza aktiv ..................................................................................35 4.3.2 Vertikální analýza pasiv ..................................................................................36 4.3.3 Vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát............................................................38 4.4 Analýza poměrových ukazatelů...................................................................................... 39 4.4.1 Analýza zadluženosti ......................................................................................39 4.4.2 Analýza platební schopnosti (likvidity) ............................................................42 4.4.3 Analýza aktivity ............................................................................................44 4.4.4 Analýza rentability .........................................................................................47 4.5 Analýza pomocí pyramidových soustav ukazatelů......................................................... 49 4.5.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) .................................49 4.5.2 Rozklad rentability vlastního vloženého kapitálu (ROE) ...................................50 4.6 Predikce finanční tísně podniku...................................................................................... 52 4.6.1 Altmanova formule bankrotu (Z-skóre model) ..................................................52 4.6.2 Index IN99 (INEVA) .........................................................................................53 Závěr....................................................................................................................................... 54 Použité zkratky...................................................................................................................... 57 Seznam literatury .................................................................................................................. 58 Přílohy .................................................................................................................................... 59
5
1 Úvod Klíčovou charakteristikou postavení každého ekonomického subjektu na trhu je jeho
finanční
situace,
která
je
výsledkem
působení
mnoha
ekonomických
i neekonomických faktorů. Teprve jejich analýzou a vyhodnocením příčin a vzájemných souvislostí získáme informace o reálném finančním postavení podniku. A k tomu účelu nám slouží finanční analýza. Finanční analýza by měla být prvním krokem pro správné rozhodování. Je to nástroj představující významnou součást podnikového řízení. Získává informace z účetních výstupů pro sestavování jednotlivých ukazatelů, které ve správném složení a aplikaci vytváří obraz o ekonomickém stavu zkoumaného podniku. O takto sestavený profil finančního zdraví společnosti by se mělo opírat další rozhodování managementu. Finanční analýza není pouze důležitým nástrojem pro zkoumání okamžitého nebo minulého ekonomického stavu, ale je i vhodným nástrojem pro předvídání budoucího vývoje. Napomáhá tím snižovat možná rizika i neurčitosti a dává tak možnost připravit se na eventuální situace. K finanční analýze je třeba přistupovat obezřetně s předem stanoveným cílem zkoumání. Je velké množství různých soustav ukazatelů a metod, které je možno aplikovat, ale pouze správně zvolené metody a výběr potřebných ukazatelů vedou k efektivnímu využití těchto nástrojů a k získání co nejvěrohodnějšího obrazu o zkoumaném celku. V opačném případě je možný nesprávný výsledek analýzy, od kterého se může odvíjet nevhodné rozhodování.
6
2 Přehled současného stavu řešené problematiky 2.1 Úloha finanční analýzy ve finančním řízení podniku Úkolem finančního řízení podniku je poskytovat přehled o finanční situaci a finančních souvislostech hospodaření firmy. Život firmy je plný proměnlivých situací a složitých problémů. Pro porozumění finančnímu řízení je třeba vědět, čím se podnik zabývá, jaké jsou jeho trhy, kdo jsou jeho klienti, dodavatelé, konkurenti, jaká je kvalita jeho výrobků, jaké jsou jeho budoucí cíle atd. Jedním z nástrojů identifikace podniku je finanční analýza. Finanční analýza může odpovědět na mnohé otázky týkající se pohybu kapitálu ve firmě, kvality jeho řízení a vlivu firemního hospodaření na její postavení na trhu [1]. Finanční řízení se opírá o výsledky finančních analýz, neboť teprve podrobné ověření dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které tyto výsledky podmínily a jejich systematické hodnocení ve vzájemných souvislostech může odhalit reálné finanční postavení podniku a může sloužit pro konkrétní rozhodování jak v oblasti podnikových financí, tak v oblasti věcného rozhodování [9]. Jakékoli finanční rozhodování musí být podloženo finanční analýzou, na jejíchž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd. Jejím hlavním úkolem je poskytovat informace o finančním zdraví podniku [7].
2.2 Finanční analýza V odborné literatuře existují různé definice finanční analýzy, které se v zásadě liší šíří svého pojetí. Podle Valacha [8] je účelem a smyslem finanční analýzy provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření. Sekerka [5] uvádí, že finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat obsažených zejména v účetních výkazech, rozbor jednotlivých jejich položek, rozbor agregovaných dat a rozbor vztahů a vývojových tendencí. Finanční analýza určitého objektu
je
metoda
získávání
souhrnných,
ucelených
informací
o
stavu
a vývoji objektu analýzy v minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti, metoda
7
identifikace problémů, silných a slabých stránek objektu, metoda získání doporučení pro rozhodnutí o dalším postupu. Analýza je první krok k moudrému rozhodování [1]. Poslání a využívání finanční analýzy lze shrnout do tří vzájemně propojených úkolů [4]: -
Zjišťovat pozitivní a negativní trendy firmy, poskytovat zpětnou vazbu o naplňování strategických cílů především vrcholovému vedení.
-
Odhalit příčiny negativního či pozitivního vývoje, neboť samotný výpočet ukazatelů nabízí pouze jeho symptomy.
-
Stanovit aktivity, které podpoří pozitivní vývoj a změní negativní výsledky.
Pravidelné provádění finančních analýz je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků, neboť může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Jsou-li včas rozpoznány signály nastupující finanční krize, která je mnohdy provázena problémy výrobními a odbytovými, je možno předejít pozdější celkové krizi podnikatelské jednotky [9].
2.3 Zdroje vstupních dat Každá metoda finanční analýzy musí vycházet z ekonomických a finančních dat, z nichž těží určitou informaci. Data můžeme čerpat z mnoha informačních zdrojů, které můžeme různým způsobem třídit. Rozlišujeme tři hlavní skupiny informačních zdrojů [6]: 1. finanční zdroje informací: -
účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy,
-
vnitropodnikové účetní výkazy,
-
předpovědi finančních analytiků a managementu podniku,
-
burzovní zpravodajství,
-
kurzovní lístky, vývoj úrokových sazeb,
-
mediální ekonomické zpravodajství.
2. kvantifikovatelné nefinanční informace: -
podniková statistika a další podnikové evidence
-
prospekty, interní směrnice,
-
oficiální ekonomická statistika.
8
3. nekvantifikovatelné informace: -
zprávy vedoucích pracovníků, auditorů,
-
komentáře manažerů,
-
komentář odborného tisku,
-
odhady různých analytiků.
2.3.1 Rozvaha Rozvaha je základním účetním výkazem, který ukazuje finanční situaci firmy, zachycuje stav majetku v podniku na jedné straně a zdrojů jeho krytí na straně druhé. Údaje zjištěné z rozvahy mají charakter stavových ekonomických veličin (zachycují výsledek k určitému datu, okamžitý stav). Základní rovnice rozvahy je tedy: Aktiva = Pasiva Levá strana rozvahy ukazuje aktiva společnosti, uvádí přehled toho, co podnik vlastní (např. hotovost, zásoby) a co mu dluží další ekonomické subjekty (pohledávky, majetkové účasti). Aktiva jsou sestavena od těch, která jsou vázána nejdéle, tj. jsou nejméně likvidní, až po ta, která jsou vázána jen krátce, tj. jsou nejvíce likvidní. Pravá strana rozvahy ukazuje, jakým způsobem jsou aktiva firmy financována. Jde o pasiva společnosti, tzn. co firma dluží jiným ekonomickým subjektům (bankovní půjčky) a vlastní jmění (majetek akcionářů). Podle tohoto kritéria rozlišujeme zdroje vlastní a cizí. 2.3.2 Výkaz zisků a ztrát Účet zisků a ztrát (též výsledovka) je výkaz o pohybu peněz za určité období (finanční rok) a charakterizuje výsledky činnosti podniku. Podává přehled o: -
nákladech, tj. kolik peněz firma vydala během určitého období (za platy zaměstnanců, za materiál, režii, daně),
-
výnosech, tj. kolik peněz firma získala během určitého období z prodeje svých výrobků a služeb.
Samotnou podstatu výkazu bychom mohli vyjádřit vztahem: Výnosy (tržby) – Náklady = Hospodářský výsledek (zisk/ztráta) Rozdíl mezi výnosy a náklady vytváří zisk, resp. ztrátu za běžné finanční období. 2.3.3 Výkaz o peněžních tocích Výkaz o peněžních tocích (cash flow) doplňuje rozvahu a výsledovku o další rozměry, a to o informaci o pohybu peněžních prostředků a o „reálnosti“ dosaženého
9
hospodářského výsledku. Zatímco v rozvaze se porovnávají aktiva a pasiva, u výsledovky náklady a výnosy, ve výkazu o peněžních tocích se porovnávají příjmy a výdaje [6]. Sestavení výkazu lze provést metodou přímou nebo metodou nepřímou. Přímá metoda je založena na sledování jednotlivých pohybů na účtech peněžních prostředků v průběhu celého účetního období a nepřímá metoda vychází ze zisku společnosti, který je upravován o náklady a výnosy, které nejsou spojeny se změnou peněžních prostředků.
2.4 Slabé stránky účetních výkazů Hlavním nedostatkem při vyvozování závěrů z informací uváděných v účetních výkazech je fakt, že účetní výkazy vykazují údaje, které se vždy vztahují k minulosti, což s sebou nese riziko, že stav, zachycený ve výkazech a aplikovaný na dnešní stav, nemusí již být aktuální [9]. Účetní výkazy samy mají i některé slabé stránky, kterých by si měl být finanční analytik při jejich analýze vědom [6]. K hlavním nedostatkům účetního výkazu Rozvaha patří: -
rozvaha nevyjadřuje přesně současnou hodnotu podniku,
-
k určení realistické hodnoty některých rozvahových položek musí být použit odhad,
-
odpisy, které hodnotu majetku snižují vzhledem k jeho opotřebení jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí,
-
zhodnocování aktiv se na druhou stranu téměř nikdy nebere v úvahu,
-
v účetních výkazech nejsou vůbec zahrnuty mnohé položky, které mají určitou „vnitřní“ finanční hodnotu (např.: kvalifikace zaměstnanců).
K hlavním nedostatkům účetního Výkazu zisků a ztrát patří: -
výkaz se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdílu mezi výnosy a náklady podniku a nevyčísluje tak skutečný hotovostní příjem,
-
výnosy a náklady se objevují v účetních výkazech i přesto, že v daném období nemuselo dojít k žádnému pohybu hotovosti,
-
některé náklady zahrnuté v účtu zisků a ztrát vůbec nejsou hotovostním výdajem (např.: odpisy, tvorba rezerv),
-
mimořádné položky uváděné ve Výkazu zisků a ztát nejsou součástí výsledků běžného období, mohou zjištěné vývojové trendy, užívané pro další rozhodování zkreslit [1].
10
2.5 Uživatelé finanční analýzy Z pohledu uživatelů výsledků finanční analýzy je možno finanční analýzu rozdělit do dvou oblastí: -
externí finanční analýzu, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací,
-
interní finanční analýzu, při které jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku.
Externí finanční analýzu využívají zejména externí uživatelé, ke kterým patří: -
Obchodní partneři firmy, kteří zahrnují jak odběratele, tak dodavatele. Odběratelé firmy, tzn. zákazníci mají zájem především na dlouhodobé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. Dodavatelé si na základě znalosti finanční situace potenciálních zákazníků vybírají nejvhodnější odběratele. Prostřednictvím finanční analýzy si ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv.
-
Banky, příp. jiní věřitelé, kteří sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků.
-
Držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splácen včas a v dohodnuté výši.
-
Investoři, kteří se rozhodují do kterého podniku vložit svůj kapitál. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj.
-
Burzovní makléři, kteří informaci o finanční situaci podniku potřebují průběžně pro rozhodování o obchodech s cennými papíry.
-
Konkurenční firmy, které využívají získaných informací pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu.
-
Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků.
11
-
Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku, kteří prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy.
Jako interní uživatele, kteří užívají interní analýzu, chápeme především: -
Majitele firmy, kteří si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány.
-
Manažery firmy, kteří informace užívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodnutí o podniku.
-
Zaměstnance podniku, kteří mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením [9].
2.6 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy je možno rozdělit z různých pohledů. Při hodnocení finanční výkonnosti a situace firmy se užívají dva základní přístupy: -
Fundamentální souvislostech
analýza mezi
provádí
rozbory
ekonomickými
a
založené
na
vzájemných
mimoekonomickými
jevy,
na zkušenostech odborníků a jejich subjektivních odhadech. Zpracovává tedy spíše údaje kvalitativní povahy, kvantitativní informace využívá bez algoritmizovaných postupů. -
Technická analýza se naproti tomu opírá o použití algoritmizovaných (např. matematických,
matematicko-statistických,
ekonometrických
aj.)
metod
ke kvantitativnímu zpracování dat s následným kvalitativním posouzením výsledků [3].
Oba přístupy k analýze mají své příznivce i kritiky. V dalším výkladu se budu zabývat technickou analýzou, neboť přes své nedostatky se již stala nezbytným nástrojem finančního řízení firem v tržních ekonomikách. Druhé ze základních hledisek členění metod finanční analýzy vychází z použitých matematických postupů a člení metody na [6]: -
elementární (základní),
-
a vyšší.
Elementární metody jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli, tj. vystačíme s elementární matematikou a procentním počtem. Její výhodou je 12
jednoduchost a nenáročnost výpočetního zpracování. V mnoha případech tato analýza plně postačuje a v praxi je značně rozšířená. Pod ukazatelem rozumíme číselnou charakteristiku ekonomické činnosti firmy, založenou na datech postačujících k danému účelu analýzy, jakož i údaje z charakteristik odvozené. Nejčastěji se vyskytují ukazatele: stavové, tokové, absolutní, rozdílové i poměrové, vycházející z dat z účetních výkazů a účetních knih, resp. z externích zdrojů [4]. Vyšší metody vyžadují náročnější matematické úvahy
a postupy. V praxi je
nejčastěji užíváno regresní diskriminační analýzy a výpočtu korelačních koeficientů.
2.7 Členění finanční analýzy Finanční analýzu můžeme třídit podle různých hledisek. Nejpoužívanějším hlediskem členění finanční analýzy je členění podle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace a to na [9]: -
horizontální analýzu,
-
vertikální analýzu,
-
analýzu poměrových ukazatelů,
-
analýza pyramidových soustav ukazatelů,
-
predikce finanční tísně.
2.7.1 Analýza trendů (horizontální analýza) Je založena na porovnání změn ukazatelů v časové řadě. Vychází z dat obsažených v účetních výkazech firmy a ve výročních zprávách, kde jsou uvedeny finanční položky za předcházející období. Při analýze bereme v úvahu jak změny absolutní hodnoty, tak i procentní změny jednotlivých položek výkazů, po řádcích, tj. horizontálně. Z těchto údajů je již možné zkoumat průběh změn a odhadovat dlouhodobé trendy podstatných položek. Absolutní změnu zjistíme jako rozdíl hodnot v čase: absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t – 1; t - příslušný rok Procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní: procentní změna = absolutní změna / ukazatel t – 1 * 100
2.7.2 Procentní analýza komponent (vertikální analýza) Při vertikální analýze posuzujeme jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv. strukturu aktiv a pasiv firmy. Při rozboru výkazu zjišťujeme procentní podíl dané položky
13
účetního výkazu ze stanoveného základu. Výhodou vertikální analýzy je, že umožňuje srovnatelnost výsledků analýzy z různých let, neboť nezávisí na meziroční inflaci a je především vhodná pro porovnání v prostoru, tj. různých firem navzájem. 2.7.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrová analýza je nejběžnějším nástrojem finanční analýzy. Je založena na využití poměrových ukazatelů. Finanční poměr je možné získat vydělením kterékoliv položky anebo souboru položek z rozvahy anebo výkazu zisků a ztrát jakoukoliv jinou položkou. Důvodem, který vedl k širokému používání poměrových ukazatelů, je skutečnost, že: -
Umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy (tzv. trendovou analýzu).
-
Jsou vhodným nástrojem prostorové (průřezové) analýzy, tj. porovnávání více podobných firem navzájem (komparativní analýza).
-
Mohou být používány jako vstupní údaje matematických modelů umožňujících popsat závislost mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika i předvídat budoucí vývoj.
Nevýhodou je nízká schopnost vysvětlovat jevy [4]. Pro posouzení jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku jsou ukazatele rozčleněny do následujících skupin: -
ukazatele zadluženosti,
-
ukazatele platební schopnosti,
-
ukazatele aktivity,
-
ukazatele rentability.
2.7.3.1 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování firmy, měří rozsah, v jakém firma používá k financování dluhy (tedy zadluženost firmy). Zadluženost není pouze negativní charakteristikou firmy. Její růst může přispět k celkové rentabilitě a tím i k vyšší tržní hodnotě firmy, avšak současně zvyšuje riziko finanční nestability [4]. Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se u různých podniků různí. Závisí na odvětví ve kterém podnik pracuje (v průmyslových podnicích většinou převládá vlastní
14
kapitál, u obchodních je poměr cca 50 : 50, u peněžních podniků výrazně převládá kapitál cizí), na struktuře majetku (čím vyšší podíl dlouhodobého majetku, tím vyšší podíl vlastního, resp. dlouhodobého cizího kapitálu), na subjektivním postoji podnikatele nebo manažerů, na úrokové míře bank, na výnosnosti podniku (čím je vyšší výnosnost podniku, tím větší cizí kapitál a vyšší úrokovou míru si může dovolit), na stabilitě tržeb a zisku (podnik s rostoucími tržbami a ziskem si může dovolit větší zadlužení, naopak podnik s odbytovými potížemi musí další úvěr pečlivě zvážit) [7]. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje finanční strukturu podniku, je cena používaných finanční zdrojů. Cena finančních zdrojů přestavuje náklad spojený s jeho pořízením. Je udána úrokovou mírou placenou za použití cizích finančních zdrojů nebo výnosem, který je placen vlastníkům podniku např. ve formě dividend či podílů na zisku podniku. Hlavní motiv k tomu, aby podnik při financování své činnosti využíval i cizí zdroje, vyplývá z jejich relativně nižší ceny ve srovnání se zdroji vlastními. Obecně platí, že optimální finanční struktura je taková, při níž jsou náklady na její tvorbu minimální a finanční struktura přispívá k maximalizaci tržní hodnoty firmy [9]. Celková zadluženost Za základní ukazatel zadluženosti je zpravidla považován poměr celkových závazků k celkovým aktivům, tedy: celková zadluženost =
celkové závazky * 100 aktiva celkem
Věřitelé podniku dávají přednost nižšímu zadlužení, neboť pro ně představuje nižší riziko, vlastníci podniku naopak chtějí využít finanční páky [7].
Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost jsou analytickými ukazateli k celkové zadluženosti. Vyjadřují jaká část aktiv je financována dlouhodobými a jaká část krátkodobými zdroji. dlouhodobá zadluženost =
dlouhodobé závazky * 100 aktiva celkem
krátkodobá zadluženost =
krátkodobé závazky * 100 aktiva celkem
15
Míra samofinancování Míra samofinancování je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti. Udává jakým procentem jsou aktiva společnosti financována penězi vlastníků. Vyjadřuje finanční nezávislost firmy.
míra samofinancování =
vlastní kapitál
* 100
aktiva celkem
Finanční páka Převrácená hodnota míry samofinancování bývá označována jako finanční páka. finanční páka =
celková aktiva vlastní kapitál
Finanční páka má velký význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů.
Dluh na vlastním jmění Tento ukazatel udává, kolik cizích zdrojů připadá na jednotku vlastního kapitálu.
Čím větší je tento ukazatel, tím více cizích zdrojů podnik využívá a možnost získání dalších cizích zdrojů tím klesá. dluh na vlastním jmění =
celkové závazky vlastní kapitál
Úrokové krytí Ukazatel informuje o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Literatura uvádí jako postačující, jsou-li úroky pokryty ziskem 3* až 6* [4]. úrokové krytí =
zisk před zdaněním a úroky celkové úroky
* 100
Čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je schopnost podniku splácet úvěry, resp. možnost čerpat nový úvěr.
Ukazatel podkapitalizování Ukazatel
nám
určuje,
zda
podnik
není
překapitalizován
nebo
naopak
podkapitalizován. Oba tyto jevy nejsou pro podnik příznivé. Překapitalizování je stav, při němž podnik nedostatečně využívá cizích zdrojů a tím udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu. Opakem překapitalizování je podkapitalizování podniku, které je pro podnik daleko nebezpečnější, neboť nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního
16
jmění neodpovídá rozsahu provozní činnosti. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1 [9]. podkapitalizování =
( dlouhodobé závazky + vlastní kapitál ) stálá aktiva
2.7.3.2 Ukazatele platební schopnosti (likvidity) Odpovídají na otázku, zda je podnik schopen včas splatit své krátkodobé závazky. Ukazatele likvidity vysvětlují vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky a ukazují schopnost společnosti dostát včas svým finančním povinnostem [1]. V souvislosti s platební schopností je možné setkat se s pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Obvykle se vymezují takto [8]:
Solventnost je obecná schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků. Lze ji chápat jako relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků podniku.
Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti.
Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Vyjadřuje míru obtížnosti transformovat majetek do peněžní podoby. Čím větší tuto schopnost majetek má, tím je likvidnější. Obecně platí, že z hlediska (zejména krátkodobých) věřitelů je zájem na vyšších hodnotách ukazatelů likvidity. Z hlediska podniku a obecně svědčí likvidita dosahující dlouhodobě vysokých hodnot o neproduktivním vázání prostředků v hotovosti a o narušení provozního cyklu podniku [6]. Ukazatele likvidity poměřují to, čím je možno platit (čitatel), tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel). Zabývají se nejlikvidnější částí aktiv společnosti a rozdělují se podle likvidnosti položek aktiv dosazovaných do čitatele z rozvahy [4].
Běžná likvidita Ukazuje kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky společnosti. Znamená to, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila veškerá svá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovost. Doporučená hodnota pro zabezpečení budoucí solventnosti firmy je alespoň 1,5. běžná likvidita =
oběžná aktiva krátkodobé závazky 17
Pohotová likvidita Pohotová likvidita se snaží eliminovat nedostatky předchozího ukazatele, proto z oběžných aktiv vylučuje zásoby a ponechává v čitateli jen peněžní prostředky (v hotovosti a na bankovních účtech), krátkodobé CP a krátkodobé pohledávky. Doporučovaná hodnota by pro zachování solventnosti neměla klesnout pod 1. pohotová likvidita =
(oběžná aktiva – zásoby) krátkodobé závazky
Okamžitá likvidita (hotovostní) Měří schopnost firmy hradit právě splatné dluhy. Do čitatele se dosazují peníze (v hotovosti a na běžných účtech) a jejich ekvivalenty (volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, splatné dluhy, směnečné dluhy a šeky). Likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2 [4]. okamžitá likvidita =
finanční majetek krátkodobé závazky
2.7.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity, označované též jako ukazatele obratovosti nebo vázanosti kapitálu, měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více než je účelné, vznikají zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat [4]. Hodnotí přiměřenost výše jednotlivých druhů aktiv k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám podniku. Ukazatele aktivity vyjadřují [6]: -
buď rychlost obratu, tj. počet obrátek za stanovený časový interval, např. 1 rok,
-
nebo reciprokou veličinu, dobu obratu, tj. doba vázanosti aktiva v určité formě, vyjádřenou obvykle v počtu let nebo dní.
Obrat celkových aktiv Měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. Výše ukazatele se podstatně mění podle oboru činnosti. obrat celkových aktiv =
tržby aktiva celkem
18
Obrat hmotného dlouhodobého majetku Je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího hmotného dlouhodobého majetku, proto bývá označován i jako produktivnost fixních aktiv. obrat hmotného dlouhodobého majetku =
tržby hmotný dlouhodobý majetek v zůstatkových cenách
Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Pokud ukazatel vychází ve srovnání o s oborovým průměrem vyšší, znamená to, že firma nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Přebytečné zásoby jsou samozřejmě neproduktivní a představují investici s nízkým či dokonce nulovým výnosem. obrat zásob =
tržby zásoby
Doba obratu zásob Udává průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje. U zásob výrobků a zboží je ukazatel rovněž indikátorem likvidity, protože udává počet dnů, za něž se zásoba promění v hotovost nebo pohledávku. doba obratu zásob =
365 obrat zásob
Obecně platí, čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe.
Obrat pohledávek Udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku. obrat pohledávek =
tržby pohledávky
19
Doba obratu pohledávek (průměrná doba splatnosti pohledávek) Ukazatel vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. doba obratu pohledávek =
365 obrat pohledávek
Doba obratu závazků Udává, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům [9]. doba obratu závazků =
závazky vůči dodavatelům denní tržby na fakturu
2.7.3.4 Ukazatele rentability Rentabilita představuje dosahování zisku. Obvykle se však pod tímto pojmem ve finančních učebnicích rozumí tzv. míra rentability, tj. poměr zisku k nějaké základně, s jejíž pomocí bylo zisku dosaženo. Ukazatele rentability, označované též jako ukazatele výnosnosti, vycházejí z různých forem míry zisku. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisky použitím investovaného kapitálu [9].
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Ukazatel ROA poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována. Udává kolik korun zisku připadá na 1 Kč vloženého kapitálu.
Nezdaněná verze Ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků. Je užitečný při porovnávání firem s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. ZUD ROA = celková aktiva
Zdaněná verze Ukazatel poměřuje vložené prostředky nejen se ziskem, ale i s úroky, jež jsou odměnou věřitelům za jimi zapůjčený kapitál. Fiktivní zdanění úroků pak vyjadřuje skutečnou cenu cizího kapitálu [4]. ROA =
Z + U (1 - D) celková aktiva
20
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu, jinak označovaná jako výnos na vlastní kapitál, vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda se využívá s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika. ROE =
zisk po zdanění vlastní kapitál
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu [9]. ROCE =
Z + U (1 – D) DZ + VK
2.7.4 Analýza pomocí pyramidových soustav ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů se využívají k hledání příčin vývoje finanční situace konkrétního podniku. Tyto soustavy ukazatelů jsou obvykle graficky uspořádány do tvaru pyramidy, která obsahuje tzv. vrcholový ukazatel, který se postupně rozkládá do dalších podrobnějších ukazatelů. V soustavách ukazatelů se za vrcholový ukazatel obvykle považuje rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) nebo rentabilita vlastního kapitálu (ROE) [6]. Pyramidová soustava ukazatelů musí splňovat dva základní požadavky: -
vycházet z existence syntetického ukazatele, který tvoří vrchol pyramidy ukazatelů a je významově nadřazen všem ostatním ukazatelům soustavy,
-
uspořádání ukazatelů v rámci soustavy musí být založeno na matematických vazbách, odvozených z věcně opodstatněných ekonomických souvislostí mezi ekonomickými jevy či procesy.
a) Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA): ZUD ZUD T = * CA T CA Uvedený rozklad je zpravidla základem všech běžně užívaných pyramidových soustav ukazatelů. Bývá označován jako Du Pontova rovnice.
ZUD / T – ziskovost tržeb (Zisková marže, ziskové rozpětí, rentabilita tržeb)
21
Udává, jak úspěšně uplatnila firma své produkty na trhu. Současně je i měřítkem efektivnosti využívání vstupů do výroby a jejich hospodárného vynakládání.
T / CA – obrat celkových aktiv Druhým ze základních faktorů ovlivňujících rentabilitu celkového vloženého kapitálu je obrat celkových aktiv. Význam tohoto ukazatele byl popsán u ukazatelů aktivity.
b) Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE): je výsledkem působení tří faktorů: Z Z T CA = * * VK T CA VK Z / T – čistá ziskovost tržeb Má obdobnou vypovídací schopnost jako ziskovost tržeb u rentability vloženého kapitálu. Zisk po zdanění je použit z toho důvodu, aby bylo možno v dalším kroku vyjádřit i vliv míry zdanění podnikových příjmů na rentabilitu vloženého kapitálu.
T / CA – obrat celkových aktiv CA / VK – finanční páka Tento ukazatel odráží změny finanční struktury podniku, neboť při zvýšení podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře hodnota ukazatele roste a naopak. Finanční páku je třeba chápat jako možnost zvýšení rentability vlastního kapitálu v důsledku zvýšení zadluženosti podniku. Je-li úrok placený za použití cizího kapitálu nižší než je rentabilita celkového kapitálu, roste rentabilita vlastního kapitálu a je žádoucí rozsah cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku zvyšovat.
Ziskový účinek finanční páky ROE ZD CA nebo * ROA ZUD VK Tento ukazatel vyjadřuje, jak se odrazí navýšení cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku na ukazateli rentability vlastního kapitálu. Pokud je hodnota ukazatele větší než 1, pak zvyšování podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, v opačném případě ji ovlivňuje negativně [9].
22
2.7.5 Predikce finanční tísně podniku Predikce finanční tísně, jinak také systémy včasného varování, umožňují zjistit, zda se podnik v budoucnu bude potýkat s finančními problémy. Slouží pro rychlou orientaci investorů a věřitelů, resp. pro roztřídění firem podle jejich kvality, tj. výkonnosti a důvěryhodnosti. Nejpoužívanější modely je možno rozdělit do dvou základních skupin, a to [9]: -
bonitní modely,
-
bankrotní modely.
Bonitní modely Jde o diagnostické modely, které odpovídají na otázku, zda jde o dobrou, anebo špatnou firmu. Mají schopnost ohodnotit firmu jedním koeficientem (syntetickým ukazatelem) na základě účelového výběru ukazatelů, které nejvýstižněji přispívají k její klasifikaci [4]. Patří sem např.: -
Argentiho model.
-
Kralickuv quicktest.
-
Tamariho model.
Kralickuv quicktest je založen na rychlém posouzení základních oblastí finanční analýzy, tzn.
finanční
stability
a
výnosové
situace
podniku,
pomocí
čtyř
ukazatelů.
Pro vyjádření finanční stability jsou užívány ukazatele míra samofinancování a cash flow v % z výnosů. Pro posouzení výnosové situace potom rentabilita celkového kapitálu a doba splácení dluhu v letech. Celkové hodnocení podniku je průměrnou známkou ze všech uvedených ukazatelů, získanou prostým aritmetickým průměrem [9]. Výhodou bonitních modelů je, že vedle stanovení diagnózy firmy umožňují stanovit také její pozici v rámci konkrétního odvětví nebo oboru [4].
Bankrotní modely Mají informovat své uživatele o tom, zda firmě hrozí v blízké budoucnosti bankrot. Byly odvozeny na základě skutečných dat u firem, které v minulosti zbankrotovaly, nebo naopak dobře prosperovaly.
Modely jsou dvojího typu [9]: -
jednorozměrné,
-
vícerozměrné.
23
Jednorozměrné modely Jejich sestavováním se zabýval finanční analytik Beaver, který postupně vyčlenil 4 ukazatele, které vykazovaly výrazný rozdíl mezi bankrotujícími a finančně zdravými podniky. Byly to ukazatele: -
rentabilita vlastního kapitálu,
-
zadluženost,
-
běžná likvidita,
-
podíl pracovního kapitálu z celkových aktiv.
Nevýhodou jednorozměrných modelů je, že podle jednotlivých ukazatelů může být podnik hodnocen pokaždé odlišně, a tedy nepodává komplexní informaci o stavu jeho hospodaření. Tento nedostatek se snaží odstranit vícerozměrné modely.
Vícerozměrné modely Jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situace podniku. Nejznámější z těchto modelů je Altmanův (Z-skóre) model a v prostředí české ekonomiky potom tzv. index důvěryhodnosti.
Altmanova formule bankrotu, nazývaná i
Z-skóre, vychází z diskriminační
analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Profesor Altman stanovil diskriminační funkci vedoucí k výpočtu-skóre diferencovaně pro firmy s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a zvlášť pro předvídání finančního vývoje ostatních firem. Různě stanovil i hranice pásem pro predikci finančního vývoje firmy [4]. Protože společnost Agados, spol. s r.o., která je předmětem analýzy vlastní práce, patří mezi podniky nekótované na kapitálovém trhu, má rovnice následující tvar:
Z = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,420 * D + 0,998 * E A = pracovní kapitál / celková aktiva B = zisk po zdanění / celková aktiva C = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva D = základní kapitál / celkové dluhy E = celkové tržby / celková aktiva
24
Hranice pro předvídání finanční situace jsou v tomto případě následující: Z > 2,9 1,2 < Z ≤ 2,9 Z ≤ 1,2
můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci tzv. „šedá zóna“ nevyhraněných výsledků firma je ohrožena vážnými finančními problémy
Index IN95, jehož autory jsou čeští ekonomové Inka a Ivan Neumaierovi, byl sestaven s ohledem na specifika české ekonomiky v roce 1995.
IN95 = V1 * A + V2 * B + V3 *C + V4 * D + V5 * E – V6 * F A = celková aktiva / cizí kapitál B = EBIT / nákladové úroky C= EBIT / celková aktiva D = tržby / celková aktiva E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky F = závazky po lhůtě splatnosti / tržby V1 až V6 = váhy jednotlivých ukazatelů
Váhy se vypočtou jako podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele, kterou je vážený aritmetický průměr hodnot tohoto ukazatele v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Významnost byla vypočtena ze srovnávacích analýz. Váhy byly stanoveny pro celou ekonomiku i pro jednotlivá odvětví. Pouze váhy V2 a V5 jsou stejné pro všechna odvětví [9]. Hodnoty vah stanoveny pro jednotlivé obory národního hospodářství
najdeme
v tabulce OKEČ, která je k dispozici např. v literatuře [2]. Vzhledem k hodnotám indexu důvěryhodnosti dělíme podniky do tří skupin [4]: IN > 2 ............. můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci 1 < IN ≤ 2…... „šedá zóna“ nevyhraněných výsledků IN ≤ 1 ……… firma je ohrožena vážnými finančními problémy
25
Index IN99 (INEVA) rozděluje podniky do skupin, které vyjadřují, zda podnik tvoří či netvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Tento ukazatel vychází z toho, že existuje korelace mezi tvorbou hodnoty a vybranými kvantitativními proměnnými, které byly určeny pomocí diskriminační analýzy, na základě údajů z 1 689 českých průmyslových podniků [4].
INEVA = 0,017 * A + 4,573 * B + 0,481 * C + 0,015 * D A = celková aktiva / cizí zdroje B = EBIT / celková aktiva C = výnosy celkem / celková aktiva D = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
Podle vypočtené hodnoty indexu INEVA lze charakterizovat firmu následovně: IN ≥ 2,070……………podnik tvoří hodnotu 1,42 ≤ IN < 2,070…….spíše tvoří hodnotu 1,089 ≤ IN <1,420……nelze určit (šedá zóna) 0,684 ≤ IN <1,089……spíše netvoří hodnotu IN < 0,684……………podnik netvoří hodnotu
Při hodnocení získaných výsledků je třeba vzít v úvahu, že žádný index nemůže nahradit komplexně provedenou finanční analýzu. Slouží však k ověření, zda naše závěry z jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku byly správné [9].
26
3 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční hospodaření podniku Agados, spol. s r.o. v letech 1999 až 2004 a identifikovat hlavní činitele, které nejvíce ovlivnily hospodaření společnosti ve zkoumaném období. Toto hodnocení bude provedeno na základě elementárních metod finanční analýzy. Z výsledků finanční analýzy bude zjištěno, v kterých oblastech finanční činnosti má podnik slabiny, a budou navrhnuta opatření, které by měly vést k jejich nápravě. Základními zdroji informací o společnosti byly účetní výkazy sestavené vždy k 31.12. daného roku. Jedná se o rozvahu a výkaz zisků a ztrát, které jsou uvedeny v přílohách. Doplňkové informace byly čerpány z výročních zpráv a vnitropodnikových materiálů společnosti. Ke zpracování této bakalářské práce je využito teoretických znalostí získaných vysokoškolským studiem, znalostí získaných studiem odborné literatury dostupné na našem knižním trhu. Odborné publikace, ze kterých bylo čerpáno, jsou uvedeny v kapitole „Seznam literatury“. Hodnotné rady jsem také získala od jednatele společnosti. Ve své práci jsem využívala základních metod finanční analýzy jako jsou: 1) Horizontální analýza -
horizontální analýza aktiv,
-
horizontální analýza pasiv,
-
horizontální analýza VZZ.
2) Vertikální analýza -
vertikální analýza aktiv,
-
vertikální analýza pasiv,
-
vertikální analýza VZZ.
3) Analýza poměrových ukazatelů -
ukazatele zadluženosti,
-
ukazatele likvidity (platební schopnosti),
-
ukazatele aktivity,
-
ukazatele rentability.
4) Analýza pyramidových soustav ukazatelů -
analýza rozkladu ROA,
-
analýza rozkladu ROE. 27
5) Predikce finanční tísně -
Altmanova formule bankrotu,
-
index IN99.
V poslední části práce jsem zhodnotila celkovou situaci podniku na základě dílčích analýz a navrhla některá možná řešení problematických oblastí podniku.
28
4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika společnosti 4.1.1 Identifikační údaje Název společnosti:
Agados, spol. s r.o.
Sídlo:
Karlov 1398, 594 19 Velké Meziříčí
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání:
výroba a prodej přívěsných vozíků
Platný výpis z obchodního rejstříku je uveden v příloze č. 13.
4.1.2 Popis společnosti Výrobní podnik Agados, spol. s r.o. se sídlem ve Velkém Meziříčí vznikl odpojením jedné z divizí závodu Agrostroj Pelhřimov, který se zabýval výrobou rozmetadel a jiných zemědělských strojů. Agados, spol. s r.o. byl založen 31.12.1991 několika společníky, kteří v tomto podniku pracovali. Základní kapitál činil 100 000 Kč. Nový management změnil výrobní sortiment firmy na výrobu přívěsů za osobní a nákladní automobily v celkové hmotnosti od 300 do 3 500 kg. V roce 1996 byla od podniku Agados oddělena část výrobní kapacity a vytvořil se tak nový podnik Vezeko s.r.o., který sídlí rovněž ve Velkém Meziříčí. V současné době je jedním z největších konkurentů pro společnost Agados. Vezeko s.r.o. se zaměřuje rovněž na výrobu přívěsů za osobní i nákladní automobily do 3 500 kg. Agados založil v roce 1997 dceřinnou společnost v Německu ve městě Schöneberg. Společnost nese název Agados Anhänger Handrle GmbH a je zaměřena pouze na obchodní
činnost. Tato společnost dodává přívěsy několika desítkám prodejců, kteří jsou rozmístěni po celém Německu. V roce 2000 založil Agados druhou dceřinnou společnost, a to na Slovensku, ve městě Pezinok. Agados Slovakia s.r.o., jak se tato společnost jmenuje, koncem roku 2001 přesídlila do města Modra. Až do 30.9.2004 byl Agados Slovakia pouze obchodní společností, ale od 1.10.2004 tam byla přemístěna část výroby i výrobní kapacity z mateřské společnosti Agados, spol. s r.o. Důvodem přesunu výroby byla poptávka převyšující výrobní kapacitu společnosti Agados. V roce 2003 se společnosti podařilo získat certifikát ČSN EN ISO 9001:2000.
29
V současné době patří Agados k největším tuzemským výrobcům přívěsů za osobní a nákladní automobily v celkové hmotnosti od 300 do 3500 kg. Každým rokem se zvyšoval jak počet vyrobených přívěsů, tak i objem tržeb společnosti, což bylo zapříčiněno neustále rostoucí poptávkou po přívěsech. Dle hesla firmy "S námi převezete všechno a všechny" je strategií firmy uspokojit co nejvíce zákazníků, a proto si spotřebitelé mohou vybrat přívěsy z široké palety vyráběných bržděných a nebržděných typů různého použití, rozměrů, použitého materiálu a bohatého příslušenství. Zákazník může mít k přívěsům Agados blíže přes širokou dealerskou síť při stejných cenách v celé České republice. Firma působí nejen na trhu
České republiky, ale i na trzích Evropské unie, Švýcarska, Norska, Japonska a Izraele. Snahou firmy je, aby přívěs zákazníkovi sloužil po dlouhá léta, a proto firma samozřejmě zajišťuje i kompletní servis a prodej náhradních dílů i na starší typy přívěsů. Finanční analýzu budu zpracovávat pro mateřskou společnost Agados, spol. s r.o. v České republice.
30
4.2 Horizontální analýza Prvním krokem finanční analýzy bude srovnání absolutních ukazatelů finančních výkazů, tzn. výpočet jejich absolutních rozdílů a relativních změn. Tabulky horizontální analýzy uvádím v přílohách.
4.2.1 Horizontální analýza aktiv Z tabulky výsledků uvedené v příloze č. 4, je patrné, že u celkových aktiv můžeme pozorovat rostoucí trend, přičemž k největšímu nárůstu (o 22,87 %) došlo v roce 2002, a to zejména vlivem růstu stálých aktiv, což bylo způsobeno především nákupem stavebního pozemku. Tempo růstu aktiv bylo však určováno ve větší míře procentním růstem oběžných aktiv. Graf č. 1: Vývoj stavu oběžných a stálých aktiv (v tis. Kč) 80 000 70 000 60 000 50 000
Stálá aktiva
40 000
Oběžná aktiva
30 000 20 000 10 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Stálá aktiva U stálých aktiv pozorujeme kromě posledního roku rostoucí tendenci (viz graf č. 1). Největší nárůst vidíme v roce 2002, a to v absolutním vyjádření o 8,8 mil. Kč, což je způsobeno především již zmiňovaným nákupem pozemku. V dalším roce je růst mírnější, a to o 18,32 % a v posledním roce zaznamenala stálá aktiva dokonce pokles o 3,9%, který byl způsoben především poklesem ocenitelných práv a snížením stavu dlouhodobého finančního majetku. Dlouhodobý nehmotný majetek vykazuje největší nárůst v roce 2001, který je způsoben nákupem softwaru téměř za 250 tis. Kč. V dalších letech se tempo růstu zpomaluje.
Oběžná aktiva Celková suma oběžných aktiv narůstala ve všech analyzovaných letech. Její vývoj byl ve společnosti Agados nejvíce ovlivňován objemem krátkodobých pohledávek.
31
Objem zásob zaznamenal v prvních třech sledovaných letech rostoucí tendenci. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v roce 2002 především v důsledku navýšení rozpracované výroby. V následujícím roce se podniku podařilo lépe řídit výrobu a i přes nárůst tržeb dokázala podstatně snížit celkovou hodnotu nedokončené výroby, hotových výrobků i zboží. V posledním analyzovaném roce však došlo k opětovnému velmi výraznému růstu objemu zásob (o 42%), při nižším tempu růstu tržeb (25 %). Podnik by se tedy měl snažit o lepší skladovou politiku. Krátkodobé pohledávky zaznamenávají spíše rostoucí tendenci. V roce 2000 byl prudký nárůst ovlivněn především růstem pohledávek za odběrateli. Pozitivní bylo, že se podniku v dalším roce i přes růst tržeb podařilo snížit stav této položky. Ovšem v roce 2002 a 2003 vykazovaly krátkodobé pohledávky negativní vyšší tempo růstu než tržby. V posledním roce se však společnosti podařilo udržet pohledávky na téměř stejné výši i přes vysoké tempo růstu tržeb.
Ostatní aktiva Ostatní aktiva nejvíce vzrostla v roce 2001 vlivem nárůstu nákladů příštích období a kursových rozdílů aktivních. V následujících letech docházelo k poklesu této položky. Až v posledním roce tato položka opět vzrostla.
4.2.2 Horizontální analýza pasiv Z tabulky, uvedené v příloze č. 5, můžeme pozorovat ve všech sledovaných letech rostoucí trend celkových pasiv. Největší procentní nárůst zaznamenáváme v roce 2002 a to o 22,87%. Graf č. 2: Vývoj objemu vlastního kapitálu a cizích zdrojů (v tis. Kč) 80 000 70 000 60 000 50 000 Vlastní kapitál
40 000
Cizí zdroje
30 000 20 000 10 000 0 1999
2000
2001
2002
2003
32
2004
Vlastní kapitál Vlastní kapitál má po celé sledované období rostoucí tendenci. Nejvyšší procentní nárůst zaznamenal vlastní kapitál v prvních dvou letech, kdy rostl meziročně přibližně o 50%. V absolutní míře to znamená navýšení vlastního kapitálu o 4,3 mil. Kč a o 6,6 mil. Kč. V dalších letech roste vlastní kapitál již pomaleji.
Cizí zdroje Hodnota cizích zdrojů po celé sledované období roste. Největší tempo růstu zaznamenáváme v roce 2002, kdy výrazně vzrostly především krátkodobé bankovní úvěry určené zejména k profinancování v tomto roce zakoupeného stavebního pozemku. V posledních dvou letech se tempo růstu pozvolna zpomaluje. Tempo růstu vlastního kapitálu je však oproti tempu růstu cizích zdrojů ve všech sledovaných letech větší, a proto se podíl cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku snižuje.
Ostatní pasiva Ostatní pasiva mají kromě roku 2000, kdy byl výrazný nárůst dohadných účtů pasivních, klesající trend.
4.2.3 Horizontální analýza Výkazu zisků a ztrát Z horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát (viz příloha č. 6) je možno pozorovat nejednoznačný vývoj výsledků hospodaření. Největší vliv na jeho vývoj mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a výkonová spotřeba.
Výkony a výkonová spotřeba V minulých letech vykazovaly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vysoké tempo růstu. Toto tempo bylo podpořeno neustále rostoucím trhem, kde poptávka převyšovala nabídku a také růstem cen přívěsu v důsledku růstu vstupních nákladů. K poklesu objemu tržeb došlo pouze v roce 2002 a to o 4%, což bylo způsobeno špatnou obchodní politikou. V posledním roce byl zaznamenám velmi vysoký nárůst tržeb, který byl způsoben nabídkou přívěsů za akční ceny. Poptávka po produktech společnosti byla natolik vysoká, že podnik při svém jednosměnném provozu nebyl schopen plnit včas své dodací lhůty. Společnost tedy zavedla dvousměnný provoz a část své produkce přesunula na svou dceřinnou společnost na Slovensku. Výkonová spotřeba rostla s tím, jak rostly tržby, avšak v roce 2000 a 2004 rostla rychleji. Tento vývoj by byl v dlouhodobém horizontu neudržitelný. V roce 2001 se firmě
33
podařilo zvýšit tempo růstu tržeb oproti tempu růstu nákladů, a tak by se firma měla pokusit o totéž i v roce 2005.
Osobní náklady V nemalé výši vývoj hospodářského výsledku ovlivňují i osobní náklady, které po celé analyzované období rostou. Největší nárůst osobních nákladů zaznamenáváme v roce 2000. V prvních třech letech bylo tempo růstu osobních nákladů vyšší než tempo růstu tržeb, v roce 2002 zaznamenávají tržby dokonce již zmiňovaného poklesu. Avšak v posledních dvou letech se vývoj obrátil, tržby rostly rychleji než osobní náklady, což je pro podnik příznivé. Je zde také vhodné zmínit, že v celém sledovaném období pozvolna stoupal i počet zaměstnanců (v roce 1999 byl průměrný počet zaměstnanců 126 v roce 2004 již 150).
Rezervy Na konečnou výši hospodářského výsledků mají vliv i zákonné rezervy. V minulosti společnost tvořila zákonné rezervy, které v roce 2001 a především v nepříznivém roce 2002 rozpustila do výnosů. A proto v roce 2002 nebyl pokles hospodářského výsledků tak výrazný. V posledních dvou letech společnost již žádné rezervy netvořila.
Finanční výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření dosahuje v celém sledovaném období záporných hodnot, což způsobují především nákladové úroky a ostatní finanční náklady. Ostatní vykazované položky nemají na vývoj hospodářského výsledku tak významný vliv.
Výsledek hospodaření za účetní období V důsledku vývoje výše zmiňovaných položek účetních výkazů hospodářský výsledek vykazuje kromě roku 2001 a 2004 klesající trend.
34
4.3 Vertikální analýza Tabulky vertikálních analýz uvádím rovněž v přílohách.
4.3.1 Vertikální analýza aktiv Z grafu č. 3 je patrné, že ve všech sledovaných letech převažovala ve struktuře aktiv oběžná aktiva nad dlouhodobým majetkem, ale jejich procentní výše k celkové sumě aktiv se snížila. Graf č. 3: Struktura aktiv (v %)
100% 80% Ostatní aktiva
60%
Oběžná aktiva 40%
Stálá aktiva
20% 0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Dlouhodobý majetek Ve struktuře dlouhodobého majetku výrazně převažuje majetek hmotný, což je patrné z grafu č. 4. K výraznému nárůstu došlo v roce 2002 vlivem zmíněného nákupu pozemku. Vykazovaná účetní hodnota staveb se udržuje na konstantní úrovni. Samostatné věci movité a soubory movitých věcí vykazovaly spíše klesající trend. Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek tvoří nepatrnou část dlouhodobých aktiv. Avšak v roce 2003 byl výrazně zvýšen objem dlouhodobého finančního majetku, což bylo zapříčiněno poskytnutím půjčky dceřinné společnosti. Graf č. 4: Struktura dlouhodobého majetku ( v %)
100% 80%
Dlouhodobý finanční majetek
60%
Dlouhodobý hmotný majetek
40%
Dlouhodobý nehmotný majetek
20% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004
35
Oběžná aktiva Jak již bylo dříve uvedeno, největší položku tvoří aktiva oběžná, která jsou téměř ze 60% tvořena krátkodobými pohledávkami, z 35% zásobami a zbytek tvoří krátkodobý finanční majetek (viz graf č. 5). Zásoby jsou tvořeny převážně materiálem, nedokončenou výrobou a výrobky. Podíl ostatních složek je zcela zanedbatelný. Na krátkodobých pohledávkách se významněji podílí pohledávky z obchodního styku. Z vývoje finančního majetku je patrné, že podnik má své finanční prostředky uloženy převážně na bankovních účtech. Graf č. 5: Struktura oběžných aktiv (v %) 100% 80% 60%
Finanční majetek Krátkodobé pohledávky
40%
Zásoby
20% 0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Ostatní aktiva Ostatní aktiva se na celkových aktivech podílí zanedbatelně. Významnější roli hrají pouze v roce 2001 a to v důsledku vývoje aktivních kursových rozdílů.
4.3.2 Vertikální analýza pasiv Z vertikální analýzy pasiv (příloha č. 8) jasně vyplývá, že na celkových pasivech se podílí převážně cizí zdroje. Míra zadlužení se ve sledovaných šesti letech snížila asi o 10 % na současných 70%. Nelze však opomenout, že v minulosti byla výše cizího kapitálu ovlivněna tvorbou rezerv. Pokud bychom tedy z cizího kapitálu vyloučili rezervy, zadlužení by se v těchto letech spíše snížilo.
36
Graf č. 6: Struktura pasiv (v %)
100% 80% Ostatní pasiva
60%
Cizí zdroje 40%
Vlastní kapitál
20% 0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Vlastní kapitál Z grafu č. 6 je patrné, že podíl vlastních zdrojů na celkovém kapitálu každoročně roste. Výše vlastních zdrojů je ovlivněna zejména hodnotou hospodářského výsledku z minulých let, ve kterém se kumulují zadržené zisky podniku. Společnost většinu svého zisku využívá k financování provozu podniku za účelem posílení své finanční stability.
Cizí zdroje Cizí zdroje jsou největší položku celkových pasiv, jejich podíl se pohybuje v rozmezí 70% - 85%. Ty jsou z největší části tvořeny krátkodobými závazky, ve kterých hrají nejvýznamnější roli závazky z obchodních vztahů. Nezanedbatelnou roli hrají také bankovní úvěry a výpomoci. Podnik využívá převážně krátkodobých bankovních úvěrů. Jejich celková výše se v jednotlivých letech měnila v závislosti na potřebě dodatečného kapitálu k profinancování podnikových aktiv. Struktura pasiv je v prvních 3 sledovaných letech výrazně ovlivněna tvorbou rezerv, které tvoří téměř 18% z cizích zdrojů. Graf č. 7: Struktura cizího kapitálu 100% 80% Bankovní úvěry a výpomoci
60%
Krátkodobé závazky 40% Rezervy 20% 0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
37
Ostatní pasiva Ostatní pasiva mají na celkovém objemu pasiv zcela nepodstatný vliv.
4.3.3 Vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát Jako základ pro vertikální analýzu VZZ jsem si zvolila tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a tržby za prodej zboží. Z vertikální analýzy je patrné, že nejobjemnější část z tržeb tvoří tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb a to téměř 99,8%. Dále vidíme, že výkonová spotřeba vykazuje kolísavý trend. V posledním sledovaném roce však objem výkonové spotřeby na tržbách vzrostl a to na 80,5%. Hospodářský výsledek se vyvíjí vzhledem k tržbám spíše negativně, poněvadž kromě roku 2001se jeho podíl na tržbách zmenšuje.
38
4.4 Analýza poměrových ukazatelů Jednotlivé finanční oblasti analyzuji pomocí poměrových ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti, aktivity a rentability.
4.4.1 Analýza zadluženosti Vývoj zadluženosti v podniku posuzuji podle vybraných ukazatelů, které jsou zobrazeny v následující tabulce. Tabulka č. 1: Ukazatele zadluženosti Ukazatel celková zadluženost dlouhodobá zadluženost krátkodobá zadluženost míra samofinancování finanční páka dluh na vlastním jmění úrokové krytí ukazatel podkapitalizování
1999
2000
70,9% 6,4% 64,4% 14,2% 7,03 4,98 4,67 0,99
61,6% 4,7% 56,9% 18,7% 5,35 3,30 4,66 1,21
2001 59,8% 8,8% 51,0% 25,1% 3,99 2,39 8,30 1,87
2002 70,5% 6,7% 63,8% 27,5% 3,64 2,56 8,04 1,24
2003 70,0% 4,9% 65,2% 29,6% 3,38 2,36 4,28 1,13
2004 69,2% 7,4% 61,8% 30,7% 3,25 2,25 5,01 1,40
Celková zadluženost Z tabulky č.1 je zřejmé, že se výše celkové zadluženosti podniku ve sledovaném období pohybuje kromě roku 2000 a 2001 kolem 70%. Takto vysoké procento zadlužení by v dalších letech mohlo mít na fungování podniku velký vliv, protože by v budoucnu těžko získával cizí kapitál nebo jen s dodatečnými náklady ve formě vyššího úroku. Při hodnocení musíme vzít v úvahu i tvorbu rezerv v letech 1999 až 2002. Vzhledem k tomu, že jsem do výpočtu rezervy nezahrnovala, je nutné si uvědomit, že v těchto letech by se zadlužení zvýšilo. V letech 2000 a 2001 se podniku podařilo snížit výši celkového zadlužení na přibližně 60%, což bylo způsobeno zejména díky většímu růstu celkových aktiv oproti růstu závazků. Avšak v roce 2002 se závazky výrazně zvýšily a to především nárůstem krátkodobých úvěrů téměř o 20,6 mil. Kč, a tak zadluženost opět vzrostla. Z výše uvedeného vyplývá, že podnik svoji činnost financuje převážně cizími zdroji, což vítají vlastníci, neboť tak mohou využít kladný účinek finanční páky, aby znásobili svoje výnosy (viz. kapitola 4.5.2). Od roku 2003 se podniku dařilo celkovou zadluženost mírně snižovat.
39
Graf č. 8: Ukazatele zadluženosti ( v %) 80% 70% celková zadluženost
60% 50%
dlouhodobá zadluženost
40% 30%
krátkodobá zadluženost
20% 10% 0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost Celkovou zadluženost je možné dále rozčlenit na zadluženost krátkodobou a dlouhodobou. Z výše uvedeného grafu vidíme, že celková zadluženost je tvořena převážně krátkodobými zdroji, jejíž výše se ve sledovaném období pohybuje kolem 60%. Krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý kapitál, což hovoří pro jeho větší používání. To však zvyšuje riziko platební neschopnosti, protože tento kapitál musí být splácen v poměrně krátké době a firma by to měla zohlednit při svém rozhodování.
Míra samofinancování Míra samofinancování je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti. Vzhledem k tomu, že do ukazatele celkové zadluženosti nezahrnuji rezervy a ostatní aktiva, nedává součet celkové zadluženosti a míry samofinancování rovných 100%. Z vývoje míry samofinancování v jednotlivých letech je patrné, že se podíl vlastního kapitálu na financování činnosti podniku navyšuje, čímž se zvyšuje finanční nezávislost firmy. V roce 1999 je míra samofinancování pouhých 14,2%, kdežto v roce 2004 je výše této hodnoty 30,7 %, což už je přijatelnější, ale ne zcela ideální stav.
Čím větší je podíl vlastního kapitálu, tím větší je bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů v případě likvidace.
Finanční páka Převrácená hodnota ukazatele míry samofinancování se označuje jako finanční páka. K efektu finanční páky a ke struktuře zdrojů se ještě vrátím v kapitole 4.5.2.
40
Dluh na vlastním jmění Má stejnou vypovídací schopnost jako celková zadluženost. Oba rostou s tím, jak roste proporce dluhů ve finanční struktuře. V posledním sledovaném roce, tedy roce 2004, má podnik na korunu vlastního kapitálu 2,25Kč dluhu.
Úrokové krytí Vývoj ukazatele svědčí o tom, že firma Agados je schopna hradit své závazky z úroků. Výsledek vyjadřuje kolikrát zisk převyšuje placené úroky. Literatura uvádí postačující, jsou-li úroky pokryty ziskem 3* až 6*, což se firmě Agados po celé sledované období podařilo. V letech 2001 a 2002 převyšuje zisk placené úroky dokonce 8*, což je spojeno s relativně vyšším ziskem a nižšími placenými úroky. V roce 2003 ukazatel skokově poklesl na hodnotu 4,3, což je způsobeno významným snížením zisku v tomto roce.
Ukazatel podkapitalizování Ukazatel podkapitalizování v letech 1999 – 2004 dosahoval hodnot vyšších nebo rovných 1, což znamená, že stálá aktiva nejsou financována z krátkodobých závazků a podnik tak respektuje pravidlo správného financování, kdy je dlouhodobý majetek kryt dlouhodobými zdroji financování. Z toho vyplývá, že podnik není podkapitalizován.
41
4.4.2 Analýza platební schopnosti (likvidity) Pro hodnocené oblasti platební schopnosti podniku jsem vybrala 3 nejpoužívanější ukazatele likvidity, které jsou uvedeny v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Ukazatele likvidity Ukazatel
1999
běžná likvidita pohotová likvidita hotovostní likvidita
2000
1,21 0,77 0,09
1,35 0,91 0,11
2001 1,45 0,93 0,14
2002 1,07 0,66 0,06
2003 1,04 0,72 0,06
2004 1,14 0,69 0,03
Graf č. 9: Ukazatele likvidity 2,0 1,5 běžná likvidita 1,0
pohotová likvidita hotovostní likvidita
0,5 0,0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Všechny ukazatele různých stupňů likvidity vykazují po celé sledované období nízké hodnoty a od roku 2002 se ještě výrazně snížily. Důvodem je především nákup stavebního pozemku v tomto roce a také navýšení podnikových zásob a krátkodobých pohledávek. Nárůst těchto aktiv musel být profinancován krátkodobými bankovními úvěry, které se v tomto roce zvýšily téměř o 21 mil. Kč.
Běžná likvidita Ve všech sledovaných letech je hodnota tohoto ukazatele pod doporučeným optimem 1,5, což svědčí o nedostatečném pokrytí krátkodobého cizího kapitálu oběžnými aktivy, tedy likvidnější částí aktiv. V roce 2002 v důsledku vývoje již zmiňovaných krátkodobých závazků hodnota ukazatele prudce klesla na 1,07. V roce 2003 hodnota ukazatele dále klesala, zejména díky poklesu podnikových zásob, což považuji za pozitivní jev, protože jsou v nich zbytečně vázány peněžní prostředky, které by firma mohla využít efektivněji, například vhodnou investicí. V posledním sledovaném roce se podniku podařilo zvýšit hodnotu tohoto ukazatele, avšak zejména v důsledku opětovného nárůstu zásob. Toto zvýšení nemusí vůbec znamenat zlepšení platební schopnosti, protože zásoby se vyznačují nižším stupněm likvidnosti než zbývající složky oběžných aktiv.
42
Ukazatel běžné likvidity má jisté nedostatky, ke kterým bychom při hodnocení a následném plánování měli přihlížet. Patří k nim např. neposuzování struktury oběžných aktiv z hlediska likvidnosti, krátkodobých závazků z pohledu jejich splatnosti a struktury pohledávek vzhledem k jejich nesplacení ve lhůtě splatnosti či nedobytnosti. Tabulka č. 3: Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti ( v tis. Kč) 1999 2000 2001 pohledávky po lhůtě splatnosti závazky po lhůtě splatnosti
1 820 389
8 412 1 548
* *
2002
2003 * *
7 254 1 487
2004 8 264 2 214
Pozn.: * značí nezjištěné údaje
Vzhledem k tomu, že u firmy Agados tvoří pohledávky po lhůtě splatnosti nemalou
částku, která je v roce 2004 téměř 8,2 mil. Kč (viz tabulka č. 3), je tuto skutečnost nezbytné zohlednit při dalším plánování, neboť by se firma mohla ocitnout v obtížné finanční situaci.
Pohotová likvidita Pohotová likvidita se snaží odstranit nedostatky předchozího ukazatele a to tím, že pro posouzení podnikové likvidity vyloučí vliv zásob. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 1. Z grafu je patrné, že Agados tuto úroveň ani v jednom roce nedosáhl. Dále vidíme, že hodnoty v prvních čtyřech sledovaných letech kopírují vývoj předchozího ukazatele. Odlišný vývoj je ale v posledních dvou sledovaných letech, což poukazuje na to, že běžná likvidita byla v těchto letech nejvíce ovlivněna vývojem podnikových zásob.
Hotovostní likvidita Měří schopnost podniku splácet své právě splatné dluhy. Doporučená hodnota ukazatele je alespoň 0,2. V prvním roce je ukazatel roven 0,09. V dalších dvou letech jeho hodnota roste, ale tento nárůst je velmi pozvolný. Od roku 2002 má hotovostní likvidita klesající tendenci a v roce 2004 dosahuje dokonce jen 0,03. Z těchto dosažených výsledků usuzuji, že hotovostní likvidita Agadosu je bohužel v posledních letech velmi nízká. Společnost by měla stavu peněžních prostředků a krátkodobých závazků věnovat větší pozornost, protože takto nízké hodnoty by mohly pro podnik znamenat velké ohrožení. I když ukazatel nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku k určitému datu, jeho nedostatkem je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti. Ve své práci jsem jeho hodnotu vypočítala z poskytnutých podnikových výkazů. Pro lepší vypovídací schopnost by však bylo žádoucí, použít ve jmenovateli pouze okamžitě splatné závazky. Z tohoto důvodu bychom měli tyto výsledky přijímat velmi rezervovaně.
43
4.4.3 Analýza aktivity Vývoj aktivity v podniku posuzuji podle vybraných ukazatelů, které jsou zobrazeny v následující tabulce. Tabulka č. 4 : Ukazatele aktivity Ukazatel
1999
obrat CA obrat DHM obrat OA obrat zásob doba obratu zásob splatnost pohledávek doba splatnosti pohledávek doba obratu závazků
2000
2,92 14,66 3,75 10,43 35 7,10 51 36
3,03 16,85 3,94 12,05 30 6,68 55 34
2001
2002
2,89 18,51 3,92 10,90 33 7,38 49 45
2,23 9,90 3,25 8,46 43 6,12 60 48
2003 2,42 11,86 3,57 11,53 32 5,90 62 60
2004 2,81 14,27 4,01 10,18 36 7,46 49 46
Obrat celkových aktiv Ve všech sledovaných letech podnik dosahuje velmi příznivých hodnot obratu celkových aktiv, které ani v jednom roce neklesly pod doporučenou hodnotu 1, což je patrné z grafu č. 10. I v porovnání s odvětvovými průměry dosahuje podnik vysokých čísel (viz příloha
č.12). Vysoký obrat aktiv považuji za jednu ze silných stránek společnosti. V roce 2001 dosahuje obrat celkových aktiv dokonce hodnoty 3. V následujícím roce došlo k výraznému snížení této hodnoty, které bylo způsobeno významným poklesem tržeb a nárůstem především dlouhodobých aktiv. I přesto však podnik obrátil celková aktiva v peněžní prostředky přibližně 2,23 krát, což je velice uspokojivý výsledek. V následujících letech se společnosti podařilo hodnotu obratu aktiv opět zvýšit v důsledku rychlejšího tempa růstu tržeb oproti podnikovým aktivům. Z vypočtených výsledků lze usuzovat, že Agados využívá veškerá svá aktiva efektivně. Graf č. 10: Ukazatele aktivity 20 16 obrat CA
12
obrat DHM 8
obrat OA
4 0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
44
Obrat dlouhodobého hmotného majetku Hodnota obratu dlouhodobého hmotného majetku dosahovala vynikajících výsledků, což vypovídá o velice efektivním a intenzivním využívání budov, strojů, dopravních prostředků a dalšího dlouhodobého hmotného majetku. V roce 2001 se dlouhodobý hmotný majetek obrátil v tržbách dokonce 18,5 krát. V roce 2002 skokově klesl důsledkem nákupu pozemku. V následujících letech hodnota ukazatele opět rostla. Obrat dlouhodobého hmotného majetku má velký význam při rozhodování o tom, zda pořídit další produkční investiční majetek. Při rozhodování je ovšem nutné zohlednit také ocenění aktiv v účetním výkazu rozvaha, poněvadž inflace způsobuje, že cena mnoha aktiv pořízených v minulosti je silně podhodnocena. Vzhledem k dosahování takto vysokých hodnot obratu dlouhodobého hmotného majetku a jeho růstu v posledních letech si myslím, že by pro firmu bylo příznivé takovéto investice realizovat.
Obrat oběžných aktiv Vývoj obratu oběžného majetku je pozitivní, protože v posledních dvou letech jeho hodnota narůstala, což znamená, že se společnosti podařilo udržet nižší tempo růstu oběžného majetku než bylo tempo růstu tržeb.
Obrat zásob Dalším důležitým ukazatelem aktivity podniku je obrat zásob. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve sledovaných letech kolísal v rozmezí od 8,4 do 12,1. Tyto hodnoty můžeme považovat za dostatečně vysoké a značící, že podnik nemá zbytečně vázaný kapitál ve formě zásob. V roce 2002 ukazatel dosahuje nejnižší hodnoty, což je způsobeno především výrazným snížením tržeb a k tomu neúměrným navýšením podnikových zásob. V dalším roce tržby významně vzrostly a podnik výrazně zredukoval objem zásob, což se projevilo na jejich obratu, který opět vzrostl na hodnotu 11,5. V posledním roce klesl a to zejména z důvodu opětovného navýšení zásob.
Doba obratu zásob Pomocí ukazatele doby obratu zásob můžeme říct, že podnik má vázána oběžná aktiva ve formě zásob zhruba 35 dní. Nejrychleji přeměnil své zásoby na tržby v roce 1999, a to za 30 dní a nejpomaleji v roce 2002, kdy to bylo 43 dní.
45
Graf č. 11: Ukazatele aktivity (ve dnech) 70 60 50 40
doba obratu pohledávek
30
doba obratu závazků
20 10 0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Doba splatnosti pohledávek a doba obratu závazků Do výpočtu těchto dvou ukazatelů jsem zahrnula jen ty pohledávky a závazky, které vznikly z obchodních aktivit podniku. Z porovnání doby obratu pohledávek a závazků je zřejmé, že podnik platí své závazky v průměru dříve než inkasuje pohledávky (viz graf
č. 11). Je to způsobeno zejména špatnou platební morálkou odběratelů. Podnik by proto měl zaměřit zejména na řízení stavu pohledávek. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že podnik má problémy s likviditou, nemůže si dovolit dlouhé doby splatnosti a prodej nesolventním zákazníkům. Pozitivem je, že se podniku podařilo dobu obratu pohledávek v posledním roce znatelně snížit. Při sestavování ukazatele by bylo přesnější, kdyby tržby nezahrnovaly prodej za hotové, neboť z něho nevznikají pohledávky. Vzhledem k obtížnosti tohoto zjišťování je zpravidla uvažováno s tržbami celkem. Finanční manažer by při svém rozhodování měl vzít tuto nepřesnost v úvahu.
46
4.4.4 Analýza rentability Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že v posledních třech letech jednoznačně dochází k poklesu u všech vypočtených ukazatelů. K tomuto vývoji přispěly různé důvody, které v jednotlivých letech působily s rozdílnou intenzitou. Tabulka č. 5: Ukazatele rentability Ukazatel 1999 ROA - zdaněná verze ROA - nezdaněná verze ROE ROCE
11,04% 16,69% 60,32% 53,44%
2000
2001
2002
2003
2004
8,43% 12,25% 35,44% 36,04%
9,86% 15,76% 34,10% 29,11%
7,05% 10,52% 22,34% 20,60%
5,17% 7,65% 13,29% 14,99%
4,81% 6,66% 12,53% 12,60%
Graf č. 12: Ukazatele rentability 70% 60% 50%
ROA - nezdaněná verze
40%
ROE
30% ROCE
20% 10% 0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Za ukazatel s lepší vypovídací schopností považuji rentabilitu celkového vloženého kapitálu v nezdaněné verzi, která není nijak ovlivněna kapitálovou strukturou podniku a mírou zdanění zisku, vypovídá tedy o skutečné schopnosti podniku produkovat zisk s danými aktivy. Budu se tedy věnovat především tomuto ukazateli. Dle vývoje sledovaných šesti let je patrné, že kromě roku 2001 se významně snižuje schopnost podniku využívat vložený kapitál. V roce 2001 došlo k růstu tohoto ukazatele především díky dosažení vysokého provozního výsledku hospodaření oproti předešlému roku. V roce 2002 hodnota ukazatele klesá, tento rok je poznamenán špatnou obchodní politikou, při které se prodalo menší množství přívěsů, a zároveň se nepodařilo snížit ve stejné míře náklady výkonové spotřeby. Avšak vlivem významného rozpuštění vytvořených rezerv se podařilo účetně snížit jinak výrazný pokles hospodářského výsledku. Významný vliv má i velký nárůst celkových aktiv v tomto roce. V roce 2003, kdy již nepůsobí účetní snížení nákladů ve formě rezerv, hospodářský výsledek opět klesá, což má vliv i na pokles tohoto ukazatele.
47
V posledním roce výsledek hospodaření opět mírně klesl a zvýšila se hodnota celkových aktiv, a tak hodnota ROA opět klesá. V tomto roce připadla na 1 Kč vloženého kapitálu 0,0666 Kč zisku.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu je měřítkem pro vlastníky podniku a vypovídá o tom, jak byly jimi vložené prostředky zhodnoceny. Rentabilita vlastního kapitálu je v prvním roce relativně vysoká, 60%. Je to dáno tím, že podnik měl velmi nízký objem vlastního kapitálu, což je patrné z vertikální analýzy. Hodnota tohoto ukazatele v dalších analyzovaných letech výrazně poklesla. Na tento vývoj působí nejen výše zmíněné vlivy, ale také míra zadlužení podniku. Vzhledem k tomu že v průběhu let podíl vlastního kapitálu na pasivech vzrůstal, nehodnotím pokles rentability vlastního kapitálu negativně. Neboť podnik se tak stane méně závislým na externích zdrojích financování, a tím zvýší svoji finanční stabilitu.
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitulu poměřuje zisk po zdanění a zdaněné úroky s dlouhodobými zdroji a vlastním kapitálem. Vzhledem k tomu, že podnik ve velké míře nevyužívá dlouhodobé cizí zdroje, je vývoj tohoto ukazatele podobný s vývojem rentability vlastního kapitálu.
48
4.5 Analýza pomocí pyramidových soustav ukazatelů Rozklad podílu vlivu dílčích ukazatelů na procentní i absolutní změnu vrcholového ukazatele jsem vypočítala pomocí logaritmické metody. Výsledky všech vypočtených hodnot uvádím v přílohách č. 10 a 11.
4.5.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Z rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu můžeme analyzovat, jak se na změně rentability podílela ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv (viz tabulka č. 7). Tabulka č. 6: Vývoj ukazatelů rozkladu ROA hodnoty 1999 2000 ROA 0,167 0,122 ziskovost tržeb 0,057 0,040 obrat CA 2,915 3,029
2001 0,158 0,054 2,893
2002 0,105 0,047 2,231
2003 0,077 0,032 2,421
2004 0,067 0,024 2,815
01/00
02/01
03/02
04/03
100,0% 118,2% -18,2%
100,0% 35,8% 64,2%
100,0% 125,6% -25,6%
Tabulka č. 7: Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROA 00/99
ROA ∆ ziskovosti T ∆ obratu CA
100,0% 112,4% -12,4%
100,0% 208,2% -108,2%
Z tabulky č. 6 je zřejmé, že kromě roku 2001 ukazatel ROA vždy klesal. V roce 2000 byl pokles ROA (v absolutním vyjádření -4,4%) způsoben zejména nepříznivým vývojem ziskovosti tržeb, která se na tomto stavu podílela 112%. V roce 2001 rentabilita celkového vloženého kapitálu vzrostla v absolutním vyjádření o 3,5%. Na tomto nárůstu se pozitivně podílela pouze změna ziskovosti tržeb (tj. 118,2%), naproti tomu vliv obratu celkových aktiv na vývoji ROA byl negativní.V roce 2002 dochází k výraznému poklesu ROA, kdy je tento stav způsoben převážně snížením obratu celkových aktiv. V dalších dvou letech dochází k opětovnému poklesu ROA. Na tomto stavu se naopak podílí především snižující se rentabilita tržeb. Graf č. 13: Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROA 250% 200% 150% 100% ziskovost tržeb
50%
obrat CA
0% -50%
00/99
01/00
02/01
03/02
-100% -150%
49
04/03
Vzhledem k tomu, že ROA v posledních letech klesala, přičemž se na tomto poklesu v posledních dvou letech podílí zejména ziskovost tržeb, bylo by pro podnik výhodné zaměřit se v budoucnu právě na ni.
4.5.2 Rozklad rentability vlastního vloženého kapitálu (ROE) Vlivem nízkého objemu vlastního kapitálu, dosahuje ROE v prvním roce vysoké úrovně. V dalších analyzovaných letech rentabilita výrazně klesá, v důsledku navyšování vlastního kapitálu. Tabulka č. 8: Vývoj ukazatelů rozkladu ROE hodnoty 1999 2000 ROE 0,6032 0,3544 ziskovost tržeb 0,0294 0,0219 obrat CA 2,9153 3,0291 finanční páka 7,0295 5,3539
2001 0,3410 0,0296 2,8928 3,9874
Tabulka č. 9: Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROE 00/99 01/00 ROE 100,0% 100,0% ∆ ziskovosti T 56,0% -781,3% ∆ obratu CA -7,2% 119,1% ∆ finanční páky 51,2% 762,2%
2002 0,2234 0,0275 2,2312 3,6352
02/01 100,0% 16,7% 61,4% 21,9%
2003 0,1329 0,0163 2,4207 3,3762
03/02 100,0% 101,5% -15,7% 14,2%
2004 0,1253 0,0137 2,8149 3,2544
04/03 100,0% 294,1% -256,5% 62,4%
V roce 2000 zaznamenáváme nejvýraznější pokles ROE, a to v absolutním vyjádření o 25%. Na tomto snížení se podílelo zejména negativní působení rentability tržeb a finanční páky (viz tabulka č. 9). V dalších letech klesala rentabilita vlastního kapitálu již mírněji. Na tomto poklesu se podílel zejména vliv finanční páky. V roce 2002 jde o pokles o 11,8%, na němž se podílel negativní vývoj všech třech dílčích ukazatelů. Z 61% to bylo způsobeno negativním vývojem obratu aktiv. V posledních dvou letech byl hlavní příčinou snížení ROE pokles rentability tržeb a v menší míře i růst vlastního kapitálu. Proti tomuto vývoji působil rostoucí obrat aktiv, ale jeho vliv na vrcholový ukazatel nebyl tak výrazný, aby zabránil poklesu ROE.
50
Graf č. 14: Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROE 800% 600% 400% 200%
ziskovost tržeb
0% -200%
obrat CA 00/99
01/00
02/01
03/02
04/03
finanční páka
-400% -600% -800%
Vzhledem k tomu, že obrat aktiv dosahuje uspokojivé výše, měl by se management zaměřit především na zvyšování rentability tržeb. Ukazatel finanční páky v posledních letech také působí proti růstu ROE. Jenomže tento ukazatel roste s tím, jak roste zadlužení podniku. Určitá výše zadlužení je pro firmu užitečná, avšak příliš velká páka zvyšuje finanční riziko společníků, protože podnik je příliš zatížen splácením úroků příp. i dluhů a snadno se dostane do nepříznivé finanční situace. Proto i přes jeho negativní působení na ROE hodnotím jeho vývoj v těchto letech pozitivně, neboť snížení zadluženosti sleduje vyšší cíl, a to posílení stability podniku.
Ziskový účinek finanční páky Tabulka č. 10: Vývoj ziskového účinku finanční páky 1999 2000 2001 Ziskový účinek finanční páky 5,53 4,21 3,51
2002 3,18
2003 2,59
2004 2,61
Při pyramidovém rozkladu ROE můžeme zjistit i ziskový účinek finanční páky, tj. možnost zvýšení ROE v důsledku zvýšení zadluženosti podniku. Z výše uvedené tabulky je patrné, že ve všech sledovaných letech jsou hodnoty ukazatele ziskového účinku finanční páky větší než 1. Z čehož vyplývá, že převažuje zhodnocení každé koruny dluhu nad růstem úroků, a proto by navýšení podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře Agadosu mělo pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Podnik by se však neměl rozhodovat jen na základě ziskového účinku finanční páky. Měl by vzít v úvahu především finanční stabilitu podniku. Vzhledem k vysoké míře zadlužení by měl podnik každý další dluh pečlivě zvažovat.
51
4.6 Predikce finanční tísně podniku Pro predikci finanční tísně podniku jsem zvolila Altmanův Z-skóre model a index IN99.
4.6.1 Altmanova formule bankrotu (Z-skóre model) Podle tabulky č. 11, ve které jsou uvedeny hodnoty Z-skóre pro jednotlivá období, můžeme hodnotit finanční zdraví podniku jako dobré. S výjimkou roku 2002 a 2003 je dosažené skóre nad hranicí 2,9, nad kterou se předvídá uspokojivá finanční situace. Ale i v již zmiňovaných letech 2002 a 2003 dosahovaly hodnoty výše jen o něco málo nižší než je 2,9 a neklesly pod hranici 1,2, která je považována za nepříznivou. Příjemným zjištěním je skutečnost, že se hodnota Z-skóre v posledním sledovaném roce opět výrazně zvýšila. Na výsledné hodnotě Z-skóre se podílí zejména poměr celkových tržeb k celkovým aktivům, tedy celkový obrat aktiv, jehož výsledky jsou pro firmu velice pozitivní. Tabulka č. 11: Vývoj Altmanova Z-skóre modelu Ukazatel
1999
0,717 * (pracovní kapitál / celková aktiva) 0,847 * (zisk po zdanění / celková aktiva) 3,107 * (ZUD / celková aktiva) 0,420 * (základní kapitál / celkové závazky) 0,998 * (celkové tržby / celková aktiva) Z-skóre
2000
2001
2002
0,143 0,056 0,381 0,005 3,165
0,163 0,072 0,490 0,005 2,997
0,034 0,052 0,327 0,033 2,330
0,019 0,033 0,238 0,031 2,536
0,061 0,033 0,207 0,029 3,009
3,70
3,75
3,73
2,78
2,86
3,34
4,0 3,5 3,0
Z-skóre
2,5 finančně zdravý podnik
2,0 1,5
velmi špatná finanční situace
1,0 0,5 0,0 2000
2001
2002
2003
2004
0,095 0,073 0,519 0,005 3,009
Graf č. 15: Altmanův Z-score model
1999
2003
2004
52
4.6.2 Index IN99 (INEVA) Tento vícerozměrný model byl sestaven na základě hodnocení finančního zdraví
českých podniků. Je proto vhodné zhodnotit finanční zdraví firmy Agados právě tímto modelem. Tabulka č. 12: Vývoj indexu IN99 Ukazatel 0,017 * (celková aktiva / cizí kapitál) 4,573 * (EBIT / celková aktiva) 0,481 * (výnosy / celková aktiva) 0,015 * (oběžná aktiva / krátkodobé závazky) IN99
1999
2000
2001
2002
2003
2004
0,020 0,763 1,499 0,018
0,022 0,560 1,543 0,020
0,023 0,721 1,457 0,022
0,024 0,481 1,160 0,016
0,024 0,350 1,219 0,016
0,025 0,304 1,481 0,017
2,30
2,15
2,22
1,68
1,61
1,83
Z grafu č.16 je zřejmé, že podnik se v prvních třech letech sledovaného období řadí mezi podniky tvořící ekonomickou přidanou hodnotu. V dalších dvou letech hodnota tohoto indexu klesá a podnik se tak zařazuje do skupiny podniků, které spíše tvoří ekonomickou přidanou hodnotu. V posledním sledovaném roce je patrný rostoucí trend. Celkově lze zhodnotit výsledky toho ukazatele jako uspokojivé. Při hodnocení získaných výsledků je ale třeba brát v úvahu, že žádný index nemůže nahradit komplexně provedenou finanční analýzu. Graf č. 16: Index IN99 3
IN99
2
podnik tvoří hodnotu podnik spíše tvoří hodnotu
1
šedá zóna 0
podnik spíše netvoří hodnotu
1999 2000 2001 2002 2003 2004
53
5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snažila pomocí elementárních metod finanční analýzy zjistit finanční situaci podniku Agados, spol. s r.o. a poukázat na slabiny v jeho hospodaření. V současné době patří Agados k největším tuzemským výrobcům přívěsů za osobní a nákladní automobily v celkové hmotnosti od 300 do 3500 kg. Každým rokem se zvyšoval jak počet vyrobených přívěsů, tak i objem tržeb společnosti, což bylo zapříčiněno neustále rostoucí poptávkou po přívěsech. Součástí analýzy je rozbor rozvahy a výkazu zisků a ztrát v horizontální a vertikální analýze. Tyto metody umožnily odhalit vývojové trendy u jednotlivých položek výkazů. Ve sledovaném období dochází k neustálému zvyšování hodnoty celkových aktiv. K největšímu nárůstu došlo v roce 2002 a to zejména vlivem růstu stálých aktiv, což bylo způsobeno především nákupem stavebního pozemku. Tempo růstu aktiv bylo však určováno ve větší míře procentním růstem oběžných aktiv, neboť ve všech analyzovaných letech oběžná aktiva ve struktuře převažovala. V kapitálové struktuře převažují v celém sledovaném období cizí zdroje. Podíl vlastních zdrojů na celkovém kapitálu však každoročně roste. V roce 1999 tvoří vlastní kapitál 14,2% a v roce 2004 již 30,7%. Z rozboru položek výkazu zisků a ztrát vyplývá, že ve všech sledovaných letech společnost dosahovala zisku. Celkový hospodářský výsledek je tvořen zejména provozním hospodářským výsledkem, ten je pak snižován ve všech obdobích záporným finančním hospodářským výsledkem z titulu nákladových úroků. Mimořádný hospodářský výsledek je v poměru k celkovému zanedbatelný. Nedílnou součástí finanční analýzy je analýza poměrových ukazatelů. V souladu s výsledky vertikální analýzy i ukazatele zadluženosti naznačují, že podnik svoji činnost financuje především z cizích zdrojů. Hodnoty celkové zadluženosti se v průběhu sledovaných let pohybují kolem 70%. Takto vysoká úroveň zadluženosti byla způsobena velkým objemem především krátkodobých cizích zdrojů a také malým pokrytím
činnosti podniku vlastním kapitálem. Avšak z vývoje míry samofinancování v jednotlivých letech je patrné, že se podíl vlastního kapitálu na financování činnosti podniku navyšuje,
čímž se zvyšuje finanční nezávislost firmy.
54
Z dosažených výsledků ukazatelů likvidity lze usoudit, že podnik měl ve všech sledovaných letech problémy v oblasti platební schopnosti. Ovšem v posledním roce se hodnota ukazatele pohotové a hotovostní likvidity nepatrně zvýšila, a tak by se měl podnik zaměřit na udržení tohoto pozitivního vývoje. Výsledky ukazatelů aktivity sledovaného podniku hodnotím velice pozitivně. Obrat celkových aktiv se pohybuje kolem hodnoty 2,5 a zásoby se přemění v tržby zhruba za 35 dní. Tyto dobré výsledky ukazatelů aktivity přičítám tomu, že podnik přívěsy nejen vyrábí ale rovněž si i sám organizuje obchodní politiku. Jedinými neuspokojivými výsledky, na které by se měl podniku v budoucnu zaměřit, je doba splatnosti pohledávek. Odběratelé zaplatí podniku vzniklou pohledávku po více jak měsíci a z porovnání doby obratu pohledávek a závazků je zřejmé, že podnik platí své závazky v průměru dříve než inkasuje pohledávky. Pozitivem je, že se podniku podařilo dobu obratu pohledávek v posledním roce znatelně snížit. Poslední skupinou poměrových ukazatelů jsou ukazatele rentability. V posledních třech sledovaných letech jednoznačně dochází k poklesu u všech vypočtených ukazatelů rentability. Tento vývoj je způsoben tím, že zisk v těchto letech klesá, přičemž neúměrně k tomu rostou celková aktiva. Podnik by se tedy měl pokusit o změnu tohoto vývoje. Vypočtený ziskový účinek finanční páky podniku naznačuje, že zvýšení zadluženosti povede ke zvýšení rentability vlastního kapitálu. S ohledem na vývoj ukazatelů zadluženosti a likvidity by však měl podnik každý další dluh pečlivě zvažovat. Podle dosažených hodnot ukazatelů Altmanova modelu i indexu IN99 podnik řadíme mezi podniky finančně zdravé a pravděpodobnost bankrotu v horizontu 3 let je u něj velice nízká. Celkově bych podnik Agados hodnotila jako podnik finančně stabilní. Doporučení pro podnik Agados, spol. s r.o.: -
zaměřit se na zlepšení platební schopnosti, která se výrazně snížila v roce 2002 vlivem nárůstu krátkodobých bankovních úvěrů,
-
snažit se udržet dobré výsledky v oblasti aktivity,
-
urychlit inkaso pohledávek (možnost zavedení sankcí v případě pozdního placení),
-
udržovat zásoby jen v takové výši, která mu umožní plynulý průběh výrobního procesu při nejnižší vázanosti finančních prostředků,
-
zaměřit se na ukazatele rentability (pokusit se o jejich zvýšení za pomoci zvýšení zisku nebo snížení aktiv).
55
Jeden ze strategických plánů podniku v budoucnu je přesídlení této firmy do nové haly, která má být postavena na již zakoupeném pozemku v průmyslové zóně ve Velkém Meziříčí. Tato investice si vyžádá téměř 100 milionů korun, kdy 20 procent této částky bude kryto vlastními zdroji a zbylých 80 procent bude financováno úvěry. Výrazně vyšší celkové zadlužení a zvýšené riziko úpadku způsobené touto investicí je z globálního pohledu přijatelné, pokud vezmeme na vědomí, že se podnik snaží o modernizaci zastarávajícího dlouhodobého majetku a také s ohledem na vynikající výsledky aktivity dlouhodobého hmotného majetku. Po zvážení všech pozitiv hodnotím toto rozhodnutí jako správné, ale jen za předpokladu, že si bude vedení firmy vědomé rizik a podle toho bude i nadále rozhodovat. Nové prostředí muže být pro podnik velkou výhodou, neboť i okolí, ve kterém se zákazník nachází, může být impulsem pro jeho rozhodnutí, jestli nakoupí zde nebo u konkurence. Neopomenutelný je také fakt, že firma Vezeko, jakožto největší konkurent Agadosu, sídlí rovněž ve Velkém Meziříčí na dobrém strategickém místě, v nové a moderní hale a řekla bych s výrazně lépe propracovanou propagací. V dnešním světě propojených trhů a rostoucí konkurence je stále obtížnější konkurovat výrobkem, a proto se firma musí náležitě snažit o získání nových zákazníků. Důraz bych také kladla na propagaci této firmy. Je velkou škodou, že například internetové stránky Agadosu postrádají moderní vzhled a funkčnost, kdy působí celkově velmi zanedbaným dojmem a obsahují nedostatečné informace. Doufám, že podnik nepoleví ve svém úsilí a vybuduje si na trhu ještě lepší pozici.
56
6 Použité zkratky CA – celková aktiva D – sazba daně z příjmů DHM – dlouhodobý hmotný majetek DZ – dlouhodobé cizí zdroje EBIT – zisk před úhradou všech úroků a daně z příjmu OA – oběžná aktiva ROA – rentabilita celkového vloženého kapitálu ROCE – rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROE – rentabilita vlastního kapitálu T – tržby U – úroky z použitých úvěrů VK – vlastní kapitál VZZ – Výkaz zisků a ztrát Z – zisk po zdanění ZD – zisk před zdaněním ZUD – zisk před zdaněním a úroky
57
7 Seznam literatury 1. BLAHA, Z. S. – JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví podniku:
Finanční analýza pro investory, bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. vydání. Praha: Management Press, 1995. ISBN 80-85603-80-2. 2. KISLINGEROVÁ, E. – NEUMAIEROVÁ, I. Vybrané příklady firemní výkonnosti
podniku. 1.vydání. Praha: VŠE, 1996. ISBN 80-7079-641-3. 3. KOVANICOVÁ, D. – KOVANIC, P. Podklady skryté v účetnictví, DÍL II: Finanční
analýza účetních výkazů. 3. vydání. Praha: Polygon, 1997. ISBN 80-85967-07-3. 4. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2. vydání. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. 5. SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 1. vydání. Praha: Profess,1996. ISBN 80-85235-40-4. 6. SŮVOVÁ, H. a kolektiv. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-027-0. 7. SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: GRADA, 2003. ISBN 80-247-0515-X. 8. VALACH, J. a kolektiv. Finanční řízení podniku: 1. díl. 1. vydání. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 80-901991-6-X. 9. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1.vydání. Brno: MZLU v Brně, 2001. ISBN 80-7157-339-6.
Internetové zdroje 10.
http://www.Agados.cz/
11.
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=sear chSubject
12.
http://www.mpo.cz/dokument3060.html
13.
http://www.vezeko.cz/
58
8 Přílohy Příloha č. 1: Rozvaha za sledované období (aktiva) Příloha č. 2: Rozvaha za sledované období (pasiva) Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztrát za sledovaném období Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv Příloha č. 6: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv Příloha č. 9: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát Příloha č. 10: Rozklad ROA Příloha č. 11: Rozklad ROE Příloha č. 12: Odvětvové průměry vybraných ukazatelů Příloha č. 13: Výpis z obchodního rejstříku pro Agados Pozn.:
Pro větší přehlednost nezobrazuji řádky výkazů, které nemají obsahovou náplň. U horizontálních a vertikálních analýz značí prázdná pole, že výpočet příslušné hodnoty nelze provést či taková hodnota nedává smysl.
59
Příloha č. 1: Rozvaha za sledované období (aktiva) Rozvaha (tis. Kč)
1999
2000
2001
2002
2003
2004
AKTIVA CELKEM
54 893
64 772
73 200
89 943
96 336
104 305
B.
Stálá aktiva
11 450
12 524
13 284
24 912
29 476
28 325
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
269
308
1 155
1 782
1 915
1 936
B.I.2.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
0
0
0
0
0
56
3.
Software
269
100
350
173
242
263
4.
Ocenitelná práva
0
208
805
1 609
1 279
830
7.
Poskytnuté zál. na dl. nehm. majetek
0
0
0
0
394
787
10 915
11 643
11 443
20 271
19 666
20 580
408
558
558
9 358
9 358
9 358
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
B.II.1.
Pozemky
2.
Stavby
6 107
8 690
8 277
8 356
8 642
9 385
3.
Samost. movité věci a soubory mov. věcí
4 284
2 341
2 554
2 504
1 625
1 832
7. B.III.
Nedokončený dl. hmotný majetek
116
54
54
53
41
32
Dlouhodobý finanční majetek
266
573
686
2 859
7 895
5 809
0
0
0
2 859
3 018
2 351 1 081
B.III.1. Podílové CP a vklady v podn. s rozh. vl. 3.
Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
266
573
686
0
0
4.
Půjčky podnikům ve skupině
0
0
0
0
4 877
0
5.
Jiný dlouhodobý finanční majetek
0
0
0
0
0
2 377
C.
Oběžná aktiva
42 655
49 794
53 996
61 674
65 321
73 215
C.I.
Zásoby
15 346
16 282
19 431
23 727
20 229
28 836
C.I. 1.
Materiál
8 825
8 831
11 558
12 324
12 801
17 235
2.
Nedokončená výroba a polotovary
3 947
3 890
4 266
6 733
3 926
6 229
3.
Výrobky
2 551
3 306
3 549
4 182
3 459
4 692
5.
Zboží
23
255
58
488
43
680
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
0
0
0
40
0
0
C.III.
Krátkodobé pohledávky
24 189
29 417
29 342
34 182
41 429
42 345
22 529
29 382
28 689
32 796
39 538
39 347
22
0
0
250
0
113
1 469
35
606
951
119
1 685
0
406
C.III.1. Pohledávky z obchodního styku 2.
Pohledávky ke společníkům a sdružení
4.
Stát - daňové pohledávky
8.
Ostatní poskytnuté zálohy
9.
Jiné pohledávky
C.IV.
Finanční majetek
C.IV.1. Peníze 2.
Účty v bankách
169
0
47
185
1 772
794
3 120
4 095
5 223
3 725
3 663
2 034
175
291
33
823
323
210
2 945
3 804
5 190
2 902
3 340
1 824
D.
Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv
788
2 454
5 920
3 357
1 539
2 765
D.I.
Časové rozlišení
764
2 454
5 920
3 357
1 539
2 765
D.I.1.
Náklady příštích období
728
2 454
3 305
2 362
1 448
2 765
2.
Příjmy příštích období
0
0
0
1
91
0
3.
Kurzové rozdíly aktivní
36
0
2 615
994
0
0
Dohadné účty aktivní
24
0
0
0
0
0
D.II.
Příloha č. 2: Rozvaha za sledované období (pasiva) Rozvaha (tis. Kč) PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk z minulých let A.V. Hosp. výsledek běžného úč. Období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.III.1. Závazky z obchodního styku 2. Závazky ke společníkům a sdružení 3. Závazky k zaměstnancům 4. Závazky ze sociálního zabezpečení 5. Stát - daňové závazky a dotace 9. Krátkodobé přijaté zálohy 10. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Krátkodobé bankovní úvěry C Ostatní pasiva-přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení C.I.1. Výdaje příštích období 3. Kurzové rozdíly pasivní C.II.
Dohadné účty pasivní
1999 54 893 7 809 500 500 0 143 2 456 2 456 4 710 46 752 7 842 0 20 375 15 693 873 1 433 621 1 755
2000 64 772 12 098 500 500 0 143 7 167 7 167 4 288 49 640 9 722 0 20 858 18 040 251 1 443 571 541
2001 73 200 18 358 500 500 4 500 1 000 6 098 6 098 6 260 53 816 10 017 0 31 351 26 096 909 1 631 754 1 948
2002 89 943 24 742 5 000 5 000 0 1 000 13 214 13 214 5 528 64 437 994 0 30 315 26 289 522 1 601 838 981 84 33 128 6 038 27 090 764 626 0 626
2003 96 336 28 534 5 000 5 000 0 1 000 18 742 18 742 3 792 67 456 0 15 41 148 38 552 0 1 615 935 0 0 46 26 293 4 670 21 623 346 0 0 0
2004 104 305 32 050 5 000 5 000 0 1 000 22 034 22 034 4 016 72 151 0 9 48 388 36 958 8 124 2 207 1 094 0 46 -41 23 754 7 729 16 025 104 104 104 0
0 18 535 3 535 15 000 332 211 0 211
12 19 060 3 060 16 000 3 034 0 0 0
13 12 448 6 448 6 000 1 026 702 0 702
121
3 034
324
138
346
0
Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztrát za sledovaném období Výsledovka (tis. Kč) I. A.
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Tržby za prodej zboží
285
384
325
355
1 111
3 230
Náklady vynaložené na prodané zboží
260
356
671
279
804
2 804
25
28
-346
76
307
426
+
Obchodní marže
II.
Výkony
162 775
196 599
212 173
203 427
228 558
293 910
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
159 743
195 819
211 430
200 327
232 088
290 374
3 013
698
619
4 000
-3 530
3 536
II.1. 2. 3.
Změna stavu zásob vlastní činnosti
19
82
124
0
0
0
B.
Výkonová spotřeba
120 130
155 053
162 643
159 628
177 280
236 257
B.1.
Spotřeba materiálu a energie
100 133
129 954
131 066
121 210
138 958
184 326
B.2.
Aktivace
Služby
19 997
25 099
31 577
38 418
38 322
51 931
Přidaná hodnota
42 670
41 574
49 184
43 875
51 585
58 079
C.
Osobní náklady
23 943
29 516
32 854
39 084
39 519
46 491
C.1.
Mzdové náklady
17 334
21 457
23 926
28 562
28 844
33 424
C.3.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
6 338
7 822
8 695
10 269
10 392
12 734
C.4.
Sociální náklady
271
237
233
253
283
333
D.
Daně a poplatky
616
130
219
253
208
171
E.
Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku
3 557
2 986
3 538
3 322
3 205
3 691
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
5 479
9 200
8 036
9 330
11 567
20 907
369
5 763
11 198
15 144
8 777
15 928
58
3 969
+
III.
III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku III.2. Tržby z prodeje materiálu F.
Zůstatková cena prodaného dlouh.majetku a materiálu
F.1.
Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku
F.2.
Prodaný materiál
G.
Změna stavu rezerv a OP v prov. oblasti a kompl. N. p.o.
IV. H. * M. X. N. XI. O. *
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti
4 280
6 639
6 069
7 304
8 719
11 959
5 714
1 570
-2 110
-6 294
-37
-22
56
69
154
1 038
284
40
446
882
693
680
468
763
9 649
9 120
16 111
9 894
11 222
12 004 0
0
158
2 457
-2 615
0
Výnosové úroky
15
13
20
9
4
6
Nákladové úroky
1 960
1 702
1 391
1 176
1 722
1 385
Ostatní finanční výnosy
2 482
1 457
1 074
2 730
2 588
3 009
Ostatní finanční náklady
2 992
2 404
3 213
5 696
6 583
8 076
-2 455
-2 794
-5 967
-1 518
-5 713
-6 446
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
2 492
1 943
3 888
2 755
1 858
1 542
Q.1.
- splatná
2 492
1 943
3 888
1 939
1 803
1 548
Q.2. **
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
- odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost
VIII. Mimořádné výnosy
0
0
0
816
55
-6
4 702
4 383
6 256
5 621
3 651
4 016
102
2
4
0
141
0
R.
Mimořádné náklady
94
97
0
93
0
0
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
0
0
0
0
0
0 0
*
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
8
-95
4
-93
141
W.
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
0
0
0
0
0
0
***
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
4 710
4 288
6 260
5 528
3 792
4 016
Výsledek hospodaření před zdaněním
7 202
6 231
10 148
8 283
5 650
5 558
Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv 2000 Položka AKTIVA CELKEM B. Stálá aktiva B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I.2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva 7. Poskytnuté zál. na dl. nehm. majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1. Pozemky 2. Stavby 3. Samost. movité věci a soubory mov. věcí 7. Nedokončený dl. hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III.1. Podílové CP a vklady v podn. s rozh. vl. 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 4. Půjčky podnikům ve skupině 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I.1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 5. Zboží C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.III.1. Pohledávky z obchodního styku 2. Pohledávky ke společníkům a sdružení 4. Stát - daňové pohledávky 8. Ostatní poskytnuté zálohy 9. Jiné pohledávky C.IV. Finanční majetek C.IV.1. Peníze 2. Účty v bankách D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení D.I.1. Náklady příštích období 2. Příjmy příštích období 3. Kurzové rozdíly aktivní D.II. Dohadné účty aktivní
Absolutní změna 9 879 1 074 39 0 -169 208 0 728 150 2 583 -1 943 -62 307 0 307 0 0 7 139 936 6 -57 755 232 0 5 228 6 853 -22 -1 434 0 -169 975 116 859 1 666 1 690 1 726 0 -36 -24
2001
Změna v % 18,00 9,38 14,50 -62,83
6,67 36,76 42,30 -45,35 -53,45 115,41 115,41
16,74 6,10 0,07 -1,44 29,60 1008,70 21,61 30,42 -100,00 -97,62 -100,00 31,25 66,29 29,17 211,42 221,20 237,09 -100,00 -100,00
Absolutní změna 8 428 760 847 0 250 597 0 -200 0 -413 213 0 113 0 113 0 0 4 202 3 149 2 727 376 243 -197 0 -75 -693 0 571 0 47 1 128 -258 1 386 3 466 3 466 851 0 2 615 0
2002
Změna v % 13,01 6,07 275,00 250,00 287,02 -1,72 0,00 -4,75 9,10 0,00 19,72 19,72
8,44 19,34 30,88 9,67 7,35 -77,25 -0,25 -2,36 1631,43
27,55 -88,66 36,44 141,24 141,24 34,68
Absolutní změna 16 743 11 628 627 0 -177 804 0 8 828 8 800 79 -50 -1 2 173 2 859 -686 0 0 7 678 4 296 766 2 467 633 430 40 4 840 4 107 250 345 0 138 -1 498 790 -2 288 -2 563 -2 563 -943 1 -1 621 0
2003
Změna v % 22,87 87,53 54,29 -50,57 99,88 77,15 1577,06 0,95 -1,96 -1,85 316,76 -100,00
14,22 22,11 6,63 57,83 17,84 741,38 16,50 14,32 56,93 293,62 -28,68 2393,94 -44,08 -43,29 -43,29 -28,53 -61,99
Absolutní změna 6 393 4 564 133 0 69 -330 394 -605 0 286 -879 -12 5 036 159 0 4 877 0 3 647 -3 498 477 -2 807 -723 -445 -40 7 247 6 742 -250 -832 0 1 587 -62 -500 438 -1 818 -1 818 -914 90 -994 0
2004
Změna %
v
7,11 18,32 7,46 39,88 -20,51 -2,98 0,00 3,42 -35,10 -22,64 176,15 5,56
5,91 -14,74 3,87 -41,69 -17,29 -91,19 -100,00 21,20 20,56 -100,00 -87,49 857,84 -1,66 -60,75 15,09 -54,16 -54,16 -38,70 9000,00 -100,00
Absolutní změna 7 969 -1 151 21 56 21 -449 393 914 0 743 207 -9 -2 086 -667 1 081 -4 877 2 377 7 894 8 607 4 434 2 303 1 233 637 0 916 -191 113 1 566 406 -978 -1 629 -113 -1 516 1 226 1 226 1 317 -91 0 0
Změna %
v
8,27 -3,90 1,10 8,68 -35,11 99,75 4,65 0,00 8,60 12,74 -21,95 -26,42 -22,10 -100,00 12,08 42,55 34,64 58,66 35,65 1481,40 2,21 -0,48 1315,97 -55,19 -44,47 -34,98 -45,39 79,66 79,66 90,95 -100,00
Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv 2000 Položka A.
Absolutní změna
2001 Změna v%
Absolutní změna
2002 Změna v%
Absolutní změna
2003 Změna v%
Absolutní změna
2004 Změna v%
Absolutní změna
Změna v%
PASIVA CELKEM
9 879
18,00
8 428
13,01
16 743
22,87
6 393
7,11
7 969
8,27
Vlastní kapitál
4 289
54,92
6 260
51,74
6 384
34,78
3 792
15,33
3 516
12,32
A.I.
Základní kapitál
0
0,00
0
0,00
4 500
900,00
0
0,00
0
0,00
A.I.1.
Základní kapitál
0
0,00
0
0,00
4 500
900,00
0
0,00
0
0,00
A.II.
Kapitálové fondy
0
-4 500
-100,00
0
A.III.
Fondy ze zisku
A.IV.
Hospodářský výsledek minulých let
A.IV.1. Nerozdělený zisk z minulých let
4 500
0
0
0,00
857
599,30
0
0,00
0
0,00
0
0,00
4 711
191,82
-1 069
-14,92
7 116
116,69
5 528
41,83
3 292
17,56
4 711
191,82
-1 069
-14,92
7 116
116,69
5 528
41,83
3 292
17,56
A.V.
Hosp. výsledek běžného úč. období (+/-
-422
-8,96
1 972
45,99
-732
-11,69
-1 736
-31,40
224
5,91
B.
Cizí zdroje
2 888
6,18
4 176
8,41
10 621
19,74
3 019
4,69
4 695
6,96
B.I.
Rezervy
1 880
23,97
295
3,03
-9 023
-90,08
-994
-100,00
0 -6
-40,00
2,37
10 493
50,31
-1 036
-3,30
10 833
35,73
7 240
17,60
2 347
14,96
8 056
44,66
193
0,74
12 263
46,65
-1 594
-4,13
-622
-71,25
658
262,15
-387
-42,57
-522
-100,00
8 124
B.II.
Dlouhodobé závazky
0
B.III.
Krátkodobé závazky
483
B.III.1.
Závazky z obchodního styku
2.
Závazky ke společníkům a sdružení
3.
Závazky k zaměstnancům
4.
Závazky ze sociálního zabezpečení
5.
Stát - daňové závazky a dotace
9.
Krátkodobé přijaté zálohy
10.
Jiné závazky
B.IV.
0
0
15
10
0,70
188
13,03
-30
-1,84
14
0,87
592
36,66
-50
-8,05
183
32,05
84
11,14
97
11,58
159
17,01
-1 214
-69,17
1 407
260,07
-967
-49,64
-981
-100,00
0
0
0
12
1
8,33
71
0 546,15
-38
0 -45,24
-87
46 -189,13
Bankovní úvěry a výpomoci
525
2,83
-6 612
-34,69
20 680
166,13
-6 835
-20,63
-2 539
-9,66
B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé
-475
-13,44
3 388
110,72
-410
-6,36
-1 368
-22,66
3 059
65,50
Krátkodobé bankovní úvěry
1 000
6,67
-10 000
-62,50
21 090
351,50
-5 467
-20,18
-5 598
-25,89
C
2.
Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv
2 702
813,86
-2 008
-66,18
-262
-25,54
-418
-54,71
-242
-69,94
C.I.
Časové rozlišení
-211
-100,00
702
-76
-10,83
-626
-100,00
C.I.1.
Výdaje příštích období
0
0
3. C.II.
Kurzové rozdíly pasivní Dohadné účty pasivní
0 -211
-100,00
702
2 913
2407,44
-2 710
-89,32
0
104 104
-76
-10,83
-626
-100,00
0
-186
-57,41
208
150,72
-346
-100,00
Příloha č. 6: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát 2000 Položka I. A. + II. II.1. 2. 3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.3. C.4. D. E. III. F. G. IV. H. * M. X. N. XI. O. * Q. ** * ***
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh.majetku a materiálu Změna stavu rezerv a OP v prov. oblasti a kompl. N. p.o. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním
Absolutní změna 99 96 3 33824 36076 -2315 63 34 923 29821 5102 -1096 5573 4123 1484 -34 -486 -571 3721 2359 -4144 13 436 -529 158 -2 -258 -1025 -588 -339 -549 -319 -103 -422 -971
2001 Změna v% 34,74 36,92 12,00 20,78 22,58 -76,83 331,58 29,07 29,78 25,51 -2,57 23,28 23,79 23,41 -12,55 -78,90 -16,05 67,91 55,12 -72,52 23,21 97,76 -5,48
Absolutní změna
2002 Změna v%
Absolutní změna
2003 Změna v%
Absolutní změna
2004 Změna v%
-15,36 88,48 -1335,71 7,92 7,97 -11,32 51,22 4,90 0,86 25,81 18,30 11,31 11,51 11,16 -1,69 68,46 18,49 -12,65 -8,59 -234,39 123,19 -21,43 76,66 1455,06 53,85 -18,27 -26,29 33,65 -113,56 100,10 42,73 104,21 45,99
30 -392 422 -8746 -11103 3381 -124 -3015 -9856 6841 -5309 6230 4636 1574 20 34 -216 1294 1235 -4184 884 -13 -6217 -5072 -11 -215 1656 2483 4449 -1133 -635 -97 -732
9,23 -58,42 121,97 -4,12 -5,25 546,20 -100,00 -1,85 -7,52 21,66 -10,79 18,96 19,38 18,10 8,58 15,53 -6,11 16,10 20,35 -198,29 574,03 -1,88 -38,59 -206,43 -55,00 -15,46 154,19 77,28 74,56 -29,14 -10,15 -2425,00 -11,69
756 525 231 25 131 31 761 -7 530 0 17 652 17 748 -96 7 710 435 282 123 30 -45 -117 2 237 1 473 6 257 -754 -212 1 328 2 615 -5 546 -142 887 -4 195 -897 -1 970 234 -1 736
212,96 188,17 303,95 12,35 15,85 -188,25
-13,33 -13,16 -41,30 -19,65 -13,81 -22,03 -6,78 -1287,50 -8,96
-59 315 -374 15574 15611 -79 42 7590 1112 6478 7610 3338 2469 873 -4 89 552 -1164 -570 -3680 85 -189 6991 2299 7 -311 -383 809 -3173 1945 1873 99 1972
-13,48
3917
62,86
-1865
-18,38
-2 633
Absolutní změna
Změna v%
11,06 14,64 -0,25 17,57 1,11 0,99 1,20 11,86 -17,79 -3,52 23,98 20,17 99,41 -72,64 -31,18 13,42 100,00 -55,56 46,43 -5,20 15,57 -276,35 -32,56 -35,05 251,61 -31,40
2 119 2 000 119 65 352 58 286 7 066 0 58 977 45 368 13 609 6 494 6 972 4 580 2 342 50 -37 486 9 340 7 151 15 -244 295 782 0 2 -337 421 1 493 -733 -316 365 -141 224
190,73 248,76 38,76 28,59 25,11 200,17
50,00 -19,57 16,27 22,68 -12,83 -17,01 10,00 -100,00 5,91
-31,79
-92
-1,63
33,27 32,65 35,51 12,59 17,64 15,88 22,54 17,67 -17,79 15,16 80,75 81,47 40,54 -85,92 63,03 6,97
Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv 1999 Položka AKTIVA CELKEM B. Stálá aktiva B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1. Pozemky 2. Stavby 3. Samost. movité věci a soubory mov. věcí 7. Nedokončený dl. hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III.1. Podílové CP a vklady v podn. s rozh. vl. 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 4. Půjčky podnikům ve skupině 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I.1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 5. Zboží C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.III.1. Pohledávky z obchodního styku 2. Pohledávky ke společníkům a sdružení 4. Stát - daňové pohledávky 8. Ostatní poskytnuté zálohy 9. Jiné pohledávky C.IV. Finanční majetek C.IV.1. Peníze 2. Účty v bankách D.
Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv
Absolutní částka 54 893 11 450 269 10 915 408 6 107 4 284 116 266 0 266 0 0 42 655 15 346 8 825 3 947 2 551 23 0 24 189 22 529 22 1 469
2000 %
Absolutní částka 64 772 12 524 308 11 643 558 8 690 2 341 54 573 0 573 0 0 49 794 16 282 8 831 3 890 3 306 255 0 29 417 29 382 0 35
169 3 120 175 2 945
100,0% 20,9% 0,5% 19,9% 0,7% 11,1% 7,8% 0,2% 0,5% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% 77,7% 28,0% 16,1% 7,2% 4,6% 0,0% 0,0% 44,1% 41,0% 0,0% 2,7% 0,0% 0,3% 5,7% 0,3% 5,4%
788
1,4%
2001 %
Absolutní částka 73 200 13 284 1 155 11 443 558 8 277 2 554 54 686 0 686 0 0 53 996 19 431 11 558 4 266 3 549 58 0 29 342 28 689 0 606
0 4 095 291 3 804
100,0% 19,3% 0,5% 18,0% 0,9% 13,4% 3,6% 0,1% 0,9% 0,0% 0,9% 0,0% 0,0% 76,9% 25,1% 13,6% 6,0% 5,1% 0,4% 0,0% 45,4% 45,4% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 6,3% 0,4% 5,9%
2 454
3,8%
2002 %
Absolutní částka 89 943 24 912 1 782 20 271 9 358 8 356 2 504 53 2 859 2 859 0 0 0 61 674 23 727 12 324 6 733 4 182 488 40 34 182 32 796 250 951
47 5 223 33 5 190
100,0% 18,1% 1,6% 15,6% 0,8% 11,3% 3,5% 0,1% 0,9% 0,0% 0,9% 0,0% 0,0% 73,8% 26,5% 15,8% 5,8% 4,8% 0,1% 0,0% 40,1% 39,2% 0,0% 0,8% 0,0% 0,1% 7,1% 0,0% 7,1%
5 920
8,1%
2003 %
Absolutní částka
2004 %
Absolutní částka
%
185 3 725 823 2 902
100,0% 27,7% 2,0% 22,5% 10,4% 9,3% 2,8% 0,1% 3,2% 3,2% 0,0% 0,0% 0,0% 68,6% 26,4% 13,7% 7,5% 4,6% 0,5% 0,0% 38,0% 36,5% 0,3% 1,1% 0,0% 0,2% 4,1% 0,9% 3,2%
96 336 29 476 1 915 19 666 9 358 8 642 1 625 41 7 895 3 018 0 4 877 0 65 321 20 229 12 801 3 926 3 459 43 0 41 429 39 538 0 119 0 1 772 3 663 323 3 340
100,0% 30,6% 2,0% 20,4% 9,7% 9,0% 1,7% 0,0% 8,2% 3,1% 0,0% 5,1% 0,0% 67,8% 21,0% 13,3% 4,1% 3,6% 0,0% 0,0% 43,0% 41,0% 0,0% 0,1% 0,0% 1,8% 3,8% 0,3% 3,5%
104 305 28 325 1 936 20 580 9 358 9 385 1 832 32 5 809 2 351 1 081 0 2 377 73 215 28 836 17 235 6 229 4 692 680 0 42 345 39 347 113 1 685 406 794 2 034 210 1 824
100,0% 27,2% 1,9% 19,7% 9,0% 9,0% 1,8% 0,0% 5,6% 2,3% 1,0% 0,0% 2,3% 70,2% 27,6% 16,5% 6,0% 4,5% 0,7% 0,0% 40,6% 37,7% 0,1% 1,6% 0,4% 0,8% 2,0% 0,2% 1,7%
3 357
3,7%
1 539
1,6%
2 765
2,7%
Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv 1999 Položka PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk z minulých let A.V. Hosp. výsledek běžného úč. období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.III.1. Závazky z obchodního styku 2. Závazky ke společníkům a sdružení 3. Závazky k zaměstnancům 4. Závazky ze sociálního zabezpečení 5. Stát - daňové závazky a dotace 9. Krátkodobé přijaté zálohy 10. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Krátkodobé bankovní úvěry C Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení C.I.1. Výdaje příštích období 3. Kurzové rozdíly pasivní C.II.
Dohadné účty pasivní
Absolutní částka 54 893 7 809 500 500 0 143 2 456 2 456 4 710 46 752 7 842 0 20 375 15 693 873 1 433 621 1 755
2000 %
Absolutní částka 64 772 12 098 500 500 0 143 7 167 7 167 4 288 49 640 9 722 0 20 858 18 040 251 1 443 571 541
0 18 535 3 535 15 000 332 211 0 211
100,0% 14,2% 0,9% 0,9% 0,0% 0,3% 4,5% 4,5% 8,6% 85,2% 14,3% 0,0% 37,1% 28,6% 1,6% 2,6% 1,1% 3,2% 0,0% 0,0% 33,8% 6,4% 27,3% 0,6% 0,4% 0,0% 0,4%
121
0,2%
2001 %
Absolutní částka 73 200 18 358 500 500 4 500 1 000 6 098 6 098 6 260 53 816 10 017 0 31 351 26 096 909 1 631 754 1 948
12 19 060 3 060 16 000 3 034 0 0 0
100,0% 18,7% 0,8% 0,8% 0,0% 0,2% 11,1% 11,1% 6,6% 76,6% 15,0% 0,0% 32,2% 27,9% 0,4% 2,2% 0,9% 0,8% 0,0% 0,0% 29,4% 4,7% 24,7% 4,7% 0,0% 0,0% 0,0%
3 034
4,7%
2002 %
Absolutní částka 89 943 24 742 5 000 5 000 0 1 000 13 214 13 214 5 528 64 437 994 0 30 315 26 289 522 1 601 838 981
13 12 448 6 448 6 000 1 026 702 0 702
100,0% 25,1% 0,7% 0,7% 6,1% 1,4% 8,3% 8,3% 8,6% 73,5% 13,7% 0,0% 42,8% 35,7% 1,2% 2,2% 1,0% 2,7% 0,0% 0,0% 17,0% 8,8% 8,2% 1,4% 1,0% 0,0% 1,0%
324
0,4%
2003 %
Absolutní částka
2004 %
Absolutní částka
%
84 33 128 6 038 27 090 764 626 0 626
100,0% 27,5% 5,6% 5,6% 0,0% 1,1% 14,7% 14,7% 6,1% 71,6% 1,1% 0,0% 33,7% 29,2% 0,6% 1,8% 0,9% 1,1% 0,0% 0,1% 36,8% 6,7% 30,1% 0,8% 0,7% 0,0% 0,7%
96 336 28 534 5 000 5 000 0 1 000 18 742 18 742 3 792 67 456 0 15 41 148 38 552 0 1 615 935 0 0 46 26 293 4 670 21 623 346 0 0 0
100,0% 29,6% 5,2% 5,2% 0,0% 1,0% 19,5% 19,5% 3,9% 70,0% 0,0% 0,0% 42,7% 40,0% 0,0% 1,7% 1,0% 0,0% 0,0% 0,0% 27,3% 4,8% 22,4% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0%
104 305 32 050 5 000 5 000 0 1 000 22 034 22 034 4 016 72 151 0 9 48 388 36 958 8 124 2 207 1 094 0 46 -41 23 754 7 729 16 025 104 104 104 0
100,0% 30,7% 4,8% 4,8% 0,0% 1,0% 21,1% 21,1% 3,9% 69,2% 0,0% 0,0% 46,4% 35,4% 7,8% 2,1% 1,0% 0,0% 0,0% 0,0% 22,8% 7,4% 15,4% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0%
138
0,2%
346
0,4%
0
0,0%
Příloha č. 9: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát 1999 Položka I. A. + II. II.1. 2. 3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.3. C.4. D. E. III. F. G. IV. H. * M. X. N. XI. O. * Q. ** * ***
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh.majetku a materiálu Změna stavu rezerv a OP v prov. oblasti a kompl. N. p.o. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním
Absolutní částka 285 260 25 162 775 159 743 3 013 19 120 130 100 133 19 997 42 670 23 943 17 334 6 338 271 616 3 557 5 479 4 280 5 714 56 446 9 649 0 15 1 960 2 482 2 992 -2 455 2 492 4 702 8 4 710 7 202
2000 % 0,2% 0,2% 0,0% 101,7% 99,8% 1,9% 0,0% 75,1% 62,6% 12,5% 26,7% 15,0% 10,8% 4,0% 0,2% 0,4% 2,2% 3,4% 2,7% 3,6% 0,0% 0,3% 6,0% 0,0% 0,0% 1,2% 1,6% 1,9% -1,5% 1,6% 2,9% 0,0% 2,9% 4,5%
Absolutní částka 384 356 28 196 599 195 819 698 82 155 053 129 954 25 099 41 574 29 516 21 457 7 822 237 130 2 986 9 200 6 639 1 570 69 882 9 120 158 13 1 702 1 457 2 404 -2 794 1 943 4 383 -95 4 288 6 231
2001 % 0,2% 0,2% 0,0% 100,2% 99,8% 0,4% 0,0% 79,0% 66,2% 12,8% 21,2% 15,0% 10,9% 4,0% 0,1% 0,1% 1,5% 4,7% 3,4% 0,8% 0,0% 0,4% 4,6% 0,1% 0,0% 0,9% 0,7% 1,2% -1,4% 1,0% 2,2% 0,0% 2,2% 3,2%
Absolutní částka 325 671 -346 212 173 211 430 619 124 162 643 131 066 31 577 49 184 32 854 23 926 8 695 233 219 3 538 8 036 6 069 -2 110 154 693 16 111 2 457 20 1 391 1 074 3 213 -5 967 3 888 6 256 4 6 260 10 148
2002 % 0,2% 0,3% -0,2% 100,2% 99,8% 0,3% 0,1% 76,8% 61,9% 14,9% 23,2% 15,5% 11,3% 4,1% 0,1% 0,1% 1,7% 3,8% 2,9% -1,0% 0,1% 0,3% 7,6% 1,2% 0,0% 0,7% 0,5% 1,5% -2,8% 1,8% 3,0% 0,0% 3,0% 4,8%
Absolutní částka 355 279 76 203 427 200 327 4 000 0 159 628 121 210 38 418 43 875 39 084 28 562 10 269 253 253 3 322 9 330 7 304 -6 294 1 038 680 9 894 -2 615 9 1 176 2 730 5 696 -1 518 2 755 5 621 -93 5 528 8 283
2003 % 0,2% 0,1% 0,0% 101,4% 99,8% 2,0% 0,0% 79,5% 60,4% 19,1% 21,9% 19,5% 14,2% 5,1% 0,1% 0,1% 1,7% 4,6% 3,6% -3,1% 0,5% 0,3% 4,9% -1,3% 0,0% 0,6% 1,4% 2,8% -0,8% 1,4% 2,8% 0,0% 2,8% 4,1%
Absolutní částka 1 111 804 307 228 558 232 088 -3 530 0 177 280 138 958 38 322 51 585 39 519 28 844 10 392 283 208 3 205 11 567 8 777 -37 284 468 11 222 0 4 1 722 2 588 6 583 -5 713 1 858 3 651 141 3 792 5 650
2004 % 0,5% 0,3% 0,1% 98,0% 99,5% -1,5% 0,0% 76,0% 59,6% 16,4% 22,1% 16,9% 12,4% 4,5% 0,1% 0,1% 1,4% 5,0% 3,8% 0,0% 0,1% 0,2% 4,8% 0,0% 0,0% 0,7% 1,1% 2,8% -2,4% 0,8% 1,6% 0,1% 1,6% 2,4%
Absolutní částka 3 230 2 804 426 293 910 290 374 3 536 0 236 257 184 326 51 931 58 079 46 491 33 424 12 734 333 171 3 691 20 907 15 928 -22 40 763 12 004 0 6 1 385 3 009 8 076 -6 446 1 542 4 016 0 4 016 5 558
% 1,1% 1,0% 0,1% 100,1% 98,9% 1,2% 0,0% 80,5% 62,8% 17,7% 19,8% 15,8% 11,4% 4,3% 0,1% 0,1% 1,3% 7,1% 5,4% 0,0% 0,0% 0,3% 4,1% 0,0% 0,0% 0,5% 1,0% 2,8% -2,2% 0,5% 1,4% 0,0% 1,4% 1,9%
Příloha č. 10: Rozklad ROA hodnoty
1999
2000
2001
2002
2003
2004
ROA
0,167
0,122
0,158
0,105
0,077
0,067
ziskovost tržeb
0,057
0,040
0,054
0,047
0,032
0,024
obrat CA
2,915
3,029
2,893
2,231
2,421
2,815
indexy
00/99
01/00
02/01
03/02
04/03
IROA
0,734
1,287
0,667
0,728
0,870
Iziskovosti T
0,706
1,348
0,865
0,671
0,748
Iobratu CA logaritmy
1,039 00/99
IROA
-0,134
Iziskovosti T Iobratu CA
0,955 01/00
0,771 02/01
1,085 03/02
1,163 04/03
0,110
-0,176
-0,138
-0,061
-0,151
0,130
-0,063
-0,173
-0,126
0,017
-0,020
-0,113
0,035
0,066
Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROA 00/99
01/00
02/01
03/02
04/03
ROA
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
∆ ziskovosti T
112,4%
118,2%
35,8%
125,6%
100,0% 208,2%
∆ obratu CA
-12,4%
-18,2%
64,2%
-25,6%
-108,2%
Podíl dílčích ukazatelů na absolutní změně ROA 00/99
01/00
02/01
03/02
04/03
ROA1 - ROA0
-4,4%
3,5%
-5,2%
-2,9%
-1,0%
ziskovost tržeb
-5,0%
4,2%
-1,9%
-3,6%
-2,1%
0,5%
-0,6%
-3,4%
0,7%
1,1%
obrat CA
Příloha č. 11: Rozklad ROE hodnoty
1999
2000
2001
2002
2003
2004
ROE
0,6032
0,3544
0,3410
0,2234
0,1329
0,1253
ziskovost tržeb
0,0294
0,0219
0,0296
0,0275
0,0163
0,0137
obrat CA
2,9153
3,0291
2,8928
2,2312
2,4207
2,8149
finanční páka
7,0295
5,3539
3,9874
3,6352
3,3762
3,2544
indexy
00/99
01/00
02/01
03/02
04/03
IROE
0,5876
0,9621
0,6552
0,5948
0,9429
I ziskovosti T
0,7425
1,3527
0,9318
0,5903
0,8412
I obratu CA
1,0391
0,9550
0,7713
1,0849
1,1628
I finanční páky
0,7616
0,7448
0,9117
0,9287
0,9639
logaritmy
00/99
01/00
02/01
03/02
04/03
IROE
-0,23088
-0,01679
-0,18362
-0,22563
-0,02554
I ziskovosti T
-0,12928
0,131192
-0,03068
-0,22892
-0,07511
I obratu CA
0,016639
-0,02
-0,11278
0,035397
0,065519
I finanční páky
-0,11825
-0,12799
-0,04015
-0,03211
-0,01595
01/00
02/01
03/02
04/03
Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROE 00/99 ROE
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
56,0%
-781,3%
16,7%
101,5%
294,1%
∆ obratu CA
-7,2%
119,1%
61,4%
-15,7%
-256,5%
∆ finanční páky
51,2%
762,2%
21,9%
14,2%
62,4%
∆ ziskovosti T
Podíl dílčích ukazatelů na absolutní změně ROE 00/99
01/00
02/01
03/02
04/03
ROE1 - ROE0
-24,9%
-1,3%
-11,8%
-9,1%
-0,8%
ziskovost tržeb
-13,9%
10,5%
-2,0%
-9,2%
-2,2%
1,8%
-1,6%
-7,2%
1,4%
1,9%
-12,7%
-10,2%
-2,6%
-1,3%
-0,5%
obrat CA finanční páka
Příloha č. 12: Odvětvové průměry vybraných ukazatelů Ukazatel
2002
2003
míra samofinancování
0,280
0,391
ROA - nezdaněná verze
0,150
0,046
běžná likvidita
1,400
1,270
úrokové krytí
7,790
3,240
doba obratu zásob obrat CA doba inkasa pohledávek
18
30
2,240
1,870
30
38
Pozn.: Odvětví DM 34.2 (Výroba karoserií, přívěsů a návěsů) podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), zdroj: http://www.mpo.cz/dokument3060.html.
Příloha č. 13: Výpis z obchodního rejstříku pro Agados Datum zápisu:
31.prosince 1991
Obchodní firma:
AGADOS, spol. s r.o.
Sídlo:
Velké Meziříčí, Karlov 1398, PSČ 594 19
Identifikační číslo:
433 78 391
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání: - zámečnictví - kovoobrábění - silniční motorová doprava nákladní - práce mechanizačními prostředky - nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy - velkoobchod - specializovaný maloobchod - pronájem a půjčování věcí movitých Statutární orgán: jednatel:
ing. Petr Ostrý, r.č. 660313/1194 Velké Meziříčí, Čechova 1727/36, PSČ 594 01
Způsob zastupování: Oprávněn jednat jménem společnosti je jeden jednatel. Jednatel jedná jménem společnosti a podepisuje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. Dozorčí rada: člen:
Ing. Jiří Doležal, r.č. 501026/236 Velké Meziříčí, Oslavice 20
člen:
Jiří Kolouch, r.č. 530115/232 Uhřínov, Frankův Zhořec 25
Společníci: ing. Jiří Doležal, r.č. 501026/236 Velké Meziříčí, Oslavice 20, PSČ 594 01 Vklad: 900 000,- Kč Splaceno: 900 000,- Kč Obchodní podíl: 18% Jiří Kolouch, r.č. 530115/232 Uhřínov, Frankův Zhořec 25, PSČ 594 41 Vklad: 800 000,- Kč Splaceno: 800 000,- Kč Obchodní podíl: 16 % Josef Michal, r.č. 690930/4820 Lavičky, Závist 10 Vklad: 800 000,- Kč Splaceno: 800 000,- Kč Obchodní podíl: 16 % Stanislav Navrátil, r.č. 540903/2211 Velké Meziříčí, Čechova 1666/9, PSČ 594 01 Vklad: 850 000,- Kč Splaceno: 850 000,- Kč Obchodní podíl: 17 % Ing. Petr Ostrý, r.č. 660313/1194 Velké Meziříčí, Čechova 1727/36, PSČ 594 01 Vklad: 850 000,- Kč Splaceno: 850 000,- Kč
Obchodní podíl: 17 % Zdeněk Štěpánek, r.č. 550408/2133 Velké Meziříčí, Lavičky 95, PSČ 594 01 Vklad: 800 000,- Kč Splaceno: 800 000,- Kč Obchodní podíl: 16 % Základní kapitál: 5 000 000,- Kč
