MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU
Bakalářská práce
Marek Novotný
Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Iva Živělová, Csc.
BRNO 2006
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „Analýza finanční situace podniku“ vypracoval samostatně za použití literatury uvedené v seznamu.
V Brně 26. 5. 2006 …….………………… podpis
2
Poděkování: Děkuji vedoucí své bakalářské práce prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za ochotu, cenné rady a podnětné připomínky věnované této práci.
3
Abstrakt Cílem bakalářské práce je analýza finanční situace podniku Silnice a.s. v letech 2000 – 2004, odhalení slabých a silných stránek ve finančním hospodaření a návrh opatření pro další vývoj v oblasti finančního hospodaření. První část práce je teoretická. Zde jsou vysvětleny základní pojmy a popsány metody finanční analýzy. Další část je praktická. V ní jsou uplatněny základní metody finanční analýzy jako horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad a predikce finanční tísně. Všechny oblasti hodnocení naznačují, že se jedná o finančně stabilní podnik.
Abstract The aim of this bachelor´s thesis is the financial situation analysis of the Silnice a.s. company during the period 2000 – 2004 and to find out strength and weakness of financial management and to suggest disposals for the further progress in financial management. The first part of this thesis involves the theoretical background. It covers basic topics and defines the methods of financial analysis. The other part is practical. It enforces essential methods of financial analysis like horizontal and vertical analysis, ratio analysis, pyramidal analysis and the financial shortcoming prediction. We can conclude that according to results of analysis which have been used, the financial situation of this company is stable.
4
OBSAH
1.
ÚVOD..............................................................................................................................................................7
2.
LITERÁRNÍ REŠERŠE................................................................................................................................8
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6.
Pojem finanční analýza……………………………………………………………8 uživatelé finanční analýzy…………………………………………………………10 vstupní data pro finanční analýzu………………………………………………….12 metody finanční analýzy…………………………………………………………...17 ukazatele finanční analýzy…………………………………………………………19 analýza finančních ukazatelů ………………………………………………………20
2.6.1 2.6.2 2.6.2.1 2.6.2.2 2.6.2.3 2.6.2.4 2.6.3 2.6.4
Analýza absolutních ukazatelů............................................................................................... ......20 Analýza poměrových ukazatelů.............................................................................................. ......20 Ukazatele rentability.....................................................................................................................21 Ukazatele aktivity..........................................................................................................................22 Ukazatele zadluženosti..................................................................................................................23 Ukazatele likvidity.........................................................................................................................24 Analýza pyramidových soustav ukazatelů.....................................................................................25 Predikce finanční tísně..................................................................................................................26
3.
CÍL PRÁCE A METODIKA ......................................................................................................................28
4.
VLASTNÍ PRÁCE .......................................................................................................................................29
4.1. charakteristika společnosti…………………………………………………………29 4.2. analýza finanční situace podniku…………………………………………………..31 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3.
Horizontální analýza......................................................................................................................31 Vertikální analýza ..........................................................................................................................37 Analýza poměrových ukazatelů ......................................................................................................41
4.2.3.1 4.2.3.2 4.2.3.3 4.2.3.4 4.2.4 4.2.5
Ukazatele rentability .....................................................................................................................41 Ukazatele aktivity.................................................................................................................. ..... .43 Ukazatele zadluženosti ..................................................................................................................44 Ukazatele likvidity.........................................................................................................................45 Analýza pyramidových soustav ukazatelů.....................................................................................47 Predikce finanční tísně..................................................................................................................49
5.
ZÁVĚR .........................................................................................................................................................51
6.
LITERATURA.............................................................................................................................................53
5
1. ÚVOD V důsledku změn, které nastaly po roce 1989, kdy došlo k přechodu od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství, muselo ve všech podnicích dojít k přehodnocení stávajícího systému řízení. Téměř 40 let se vedení podniků nemuselo zabývat záležitostmi jako co vyrábět, za jakou cenu a kde najít pro své výrobky odbyt. Vše bylo stanoveno dopředu pevným plánem. Vzájemná konkurence takřka neexistovala. Dnes je situace zcela jiná. Podniky samostatně vstupují na trh a hledají způsoby, jak ve vysoce konkurenčním prostředí obstát a získat zákazníka. V důsledku toho se zvyšují nároky na vedení a řízení podniku. Podnikoví manažeři se orientují na přístupy finančního řízení, finančního plánování, finanční analýzy. Veškeré rozhodování je nutné přizpůsobit neustále probíhajícím změnám na trhu. Je to jediná šance podniku, jak neztratit vybudované postavení na trhu nebo ho ještě zlepšit a zachovat si konkurenceschopnost. Podnik tak neustále musí přehodnocovat objem výroby, sortiment, prodejní ceny nebo strukturu financování. Musí tedy neustále analyzovat svou činnost a dosažené výsledky, což se děje právě prostřednictvím finanční analýzy. Hlavním úkolem finanční analýzy je hodnotit minulé a současné hospodaření podniku. Finanční analýza je úzce spjata s finančním účetnictvím, z něhož přebírá jednotlivá data a pomocí nich posuzuje finanční situaci a informuje o finančním zdraví podniku. Tato data poskytuje účetnictví prostřednictvím výkazů jako je rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích (cash flow). Samotné výstupy z účetnictví neposkytují ucelený obraz o hospodaření podniku, jeho finanční situaci, stabilitě nebo rizicích. Zde je právě nápomocna finanční analýza, která pomocí různých metod vyhodnocuje získané údaje a zvyšuje tak jejich vypovídací schopnost. V minulosti se prováděním finančních analýz zabývala pouze úzká skupina lidí, takzvaných „top manažerů“. S postupem času se okruh uživatelů finanční analýzy stále rozšiřuje. Dnes již finanční analýzu
vypracovává téměř každá prosperující firma.
Informace z ní získané jsou ale důležité i pro dodavatele, odběratele, banky nebo investory, kteří se rozhodují do kterého podniku vloží svůj kapitál. V následující práci předkládám analýzu finanční situace podniku Silnice a.s.
6
2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1
Pojem finanční analýza Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu
finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je předmětem úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů. Finanční analýza, jako formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout určitá rozhodnutí. Zahrnuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku (VALACH 2003). Systémů hodnocení výrobních podniků a obchodních společností, které hodnotí tyto podniky pouze podle závěrkových výkazů, je celá řada, a je možné proto všechny nazývat bilanční analýza. Některé jsou složité, jiné jednoduché. Praxe však ukazuje, že není ani tak důležité, jaký systém se použije, zda složitý či jednoduchý, nýbrž to, jak pravdivými hodnotami se zvolený systém naplní (DOUCHA 1995). Závěrkové výkazy podávají velké množství informací, které jsou obvykle srozumitelné pouze úzkému okruhu lidí. Rozbory a analýzy pak mají mimo jiné i za úkol množství dat zjednodušit, zpřehlednit a uvézt do tvaru, ve kterém lze podnik a jeho hospodaření porovnávat s jinými podniky nebo jinými způsoby podnikání. Jednoduše řečeno, jde o překlad z jazyka čísel do jazyka srozumitelného široké skupině lidí (DOUCHA 1995). Uspokojivá finanční situace podniku je v anglosaské literatuře označována často jako „finanční zdraví“ podniku. V podmínkách tržní ekonomiky je za finančně zdravý podnik považován takový, který je schopen dosahovat trvalého zhodnocení vloženého kapitálu požadovaného investory (akcionáři) vzhledem k výši rizika, s nímž je příslušný druh podnikání spojen. Zároveň s rentabilitou je nutnou podmínkou finančního zdraví i likvidita, tedy schopnost včas uhrazovat splatné závazky (VALACH 2003). Při diagnóze finančního zdraví management využívá analýzu jednotlivých položek účetních výkazů, jejich časové řady a nejčastěji pak soustavu vybraných ukazatelů, které jsou výsledkem finanční analýzy uplynulých období, pomocí nichž lze snadno
7
a poměrně rychle identifikovat finanční pozici firmy jak pro interní, tak i pro externí potřeby (SEDLÁČEK 1998). Finanční analýza by měla sloužit k ekonomickému hodnocení finanční situace podniku, vychází z účetních podkladů a jestliže budou výsledky správně interpretovány, může hodnocenému subjektu přinést cenné poznatky. Přestože plnohodnotné zvládnutí této problematiky je komplikovanější, měl by tuto problematiku zvládnout každý manager i podnikatel, a být tak schopen používat hlavní nástroje finanční analýzy, aby mohl zpětně vyhodnotit svá rozhodnutí, odhadnout budoucí vývoj a včas reagovat na náznaky blížícího se nebezpečí, která mohou být pro jeho další podnikatelské aktivity životně důležitá (PAULAT 1999). Finanční rozhodování musí být podloženo finanční analýzou, na jejichž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd. Finanční analýzu coby součást řízení podniku provádí finanční manažeři a často celé vrcholové vedení podniku a proto ji můžeme nazvat interní analýza. Vychází z údajů interních, které nejsou běžně dostupné. Existuje však i externí analýza podniku, která je prováděna zvnějšku – bankami, investory, obchodními partnery, konkurenčními podniky. Pramenem údajů jsou běžně dostupné údaje, které poskytují finanční výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o cash flow, výroční zpráva, výroky auditora, popř. další údaje z účetnictví jak finančního, tak manažerského nebo i z různých statistických šetření. Řada ukazatelů i postupů je v externí i interní analýze stejná (SYNEK 2002). Obecně je cílem finanční analýzy provést za pomoci specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít. Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční pozice podniku. Je sice pohledem do minulosti, ale současně i základem, od něhož se odvíjí podnikatelské záměry pro příští období. Z hlediska řídícího cyklu je finanční analýza spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím, ze kterého přebírá potřebné informace a finančním plánováním, které zobrazuje budoucí předpokládaný vývoj podniku. I když je tedy finanční analýza při práci s daty zahleděna od minulosti, její využití je spojeno s řízením budoucího vývoje. To je hlavním úkolem finanční analýzy. Právě tím, že odhaluje slabé i silné stránky finanční situace podniku, umožňuje přijmout pro kratší i delší časový horizont správný podnikatelský záměr a rozpracovat jej do finančního plánu (ŽIVĚLOVÁ 1999). 8
Pohled na podnik jako na něco statického, neměnného, podá pouze omezené informace. Většinu majitelů, konzultantů, investorů i manažerů zajímá především směr, kterým se vývoj stavu majetku i hospodaření ubírá. Manažery pak zajímá ještě jedna informace. Tou je velikost a směr změny po určitém zásahu do chodu podniku. Právě v tomto druhém případě hraje velmi důležitou roli čas (DOUCHA 1995). Při posuzování různých podniků si musíme uvědomit, že každý podnik má různé podmínky pro svou činnost. Není možné proto striktně vyžadovat, aby všechny hodnocené subjekty měly stejnou strukturu zdrojů, majetku, výkonů, nákladů, a proto i stejné výsledky hodnocení. Hodnocení podniku porovnáváním výsledků hospodaření mezi hodnoceným a modelovým podnikem je pouze jednou částí pohledu na tento podnik a je to část spíše orientační. Druhou částí hodnocení je vývoj samotného podniku v závislosti na čase (DOUCHA 1995). Pravidelné provádění finančních analýz je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků, neboť může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Jsou-li včas rozpoznány signály nastupující finanční krize, která je mnohdy provázena problémy výrobními a odbytovými, je možno předejít pozdější celkové krizi podnikatelské jednotky. Je však třeba vzít v úvahu, že finanční analýza je pouze prostředkem k poznání stavu podniku, není prostředkem ke změně tohoto stavu. Nelze očekávat, že pouhé užití metod finanční analýzy přinese očekávané výsledky. Bez kvalifikovaného a komplexního ekonomického posouzení a správné interpretace jsou výsledky finanční analýzy bezcenné, dokonce lze na základě jejich chybné interpretace přijmout chybná rozhodnutí ve finančním řízení firmy a tím prohloubit její finanční problémy (ŽIVĚLOVÁ 1999).
2.2
Uživatelé finanční analýzy Výsledky finanční analýzy slouží různým skupinám uživatelů. (KOVANICOVÁ,
KOVANIC 1997) dělí uživatele na: Interní uživatelé o Management firmy získané informace používá pro krátkodobé a zejména dlouhodobé finanční řízení podniku. Tyto informace umožňují vytvoření zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalosti finanční situace podniku mu umožňuje správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury, včetně výběru vhodných způsobů jeho financování, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku apod. 9
Finanční analýza, která odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, umožňuje manažerům přijmout pro příští období správný podnikatelský záměr rozpracovaný ve finančním plánu. Manažeři mají často zájem o informace týkající se finanční pozice jiných podniků (konkurence, dodavatelé , odběratelé). o Investoři -
Akcionáři (popř. společníci firmy) se zajímají o uložení peněžních prostředků a způsob řízení podniku. Mají zájem o stabilitu, rentabilitu a likviditu a také o celkovou prosperitu podniku. Konkrétním vyjádřením prosperity jsou pak dividendy. Informace mohou být využity při ocenění podniku při případném prodeji, likvidaci, fúzi, akvizici apod.
-
Držitelé úvěrových cenných papírů firmy se zajímají stejně jako akcionáři o likviditu a stabilitu podniku. Právě tyto ukazatele jim dávají najevo, zda jim bude jejich cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši.
-
Potenciální investoři se na základě informací z finanční analýzy rozhodují, zda vloží svoje volné peněžní prostředky do daného podniku
o Zaměstnanci mají zájem o finanční a celkovou stabilitu podniku z hlediska stability zaměstnání, mzdových a sociálních perspektiv. Někdy mohou být i
přímo
zainteresováni
na
prosperitě
podniku
prostřednictvím
zaměstnaneckých akcií. Externí uživatelé o Dodavatelé se zaměřují především na to, zda bude podnik schopen hradit splatné závazky. Jde jim především o jeho krátkodobou prosperitu, jeho solventnost a likviditu. U dlouhodobých dodavatelů se soustřeďuje zájem také na dlouhodobou stabilitu s cílem zajistit svůj odbyt u stabilního zákazníka. o Odběratelé mají zájem na dobré finanční situaci dodavatele zejména v dlouhodobém obchodním vztahu, aby v případě finančních potíží nebo bankrotu dodavatele neměli potíže s vlastním zajištěním výroby (jsou na něm svým způsobem závislí). Potřebují mít také jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát dohodnutým dodávkám. 10
o Banky se rozhodují o tom, zda poskytnou (příp. prodlouží) podniku úvěr nebo záruky na úvěr. Záleží tedy na schopnosti splácet poskytnutý úvěr. V případě neschopnosti podniku dostát svým úvěrovým závazkům se banka zajímá o ocenění podniku (např. formou likvidační hodnoty). V některých případech existuje vazba úvěrových podmínek na konkrétní finanční ukazatele. o Konkurence se zajímá o hospodaření podniku z hlediska jeho porovnání s vlastními výsledky, ať už jde o velikost tržeb, majetek, rentabilitu, solventnost atd. o Stát a jeho orgány se zajímají o finančně-účetní data z mnoha důvodů; např. pro statistiku, pro kontrolu podniků se státní účastí, pro kontrolu plnění daňových povinností, rozdělování finanční výpomoci podnikům (přímá dotace, vládou zaručené úvěry atd.), získání přehledů o finančním stavu podniků se státní zakázkou. Vyžadují informace pro formulování hospodářské politiky státu (finanční, daňové apod.). o Burzovní makléři informace z finanční analýzy používají pro úspěšné obchodování s cennými papíry.
2.3
Vstupní data pro finanční analýzu Zdroje informací pro finanční analýzu lze různými způsoby dělit podle
jednotlivých kriterií do kategorií např. tak, jak je uvádí (SŮVOVÁ 1999): Finanční zdroje informací o Účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy o Vnitropodnikové účetní výkazy o Předpovědi finančních analytiků a managementu podniku o Burzovní zpravodajství o Kurzovní lístky o Vývoj úrokových sazeb o Mediální ekonomické zpravodajství Kvantifikovatelné nefinanční informace o Podniková statistika a další podnikové evidence (personální, výrobní, evidence zakázek apod.) o Prospekty o Interní směrnice 11
o Oficiální ekonomická statistika Nekvantifikovatelné informace o Zprávy vedoucích pracovníků, auditorů o Komentáře manažerů o Komentáře odborného tisku o Nezávislá hodnocení a prognózy o Odhady různých analytiků Není nutné se jednotlivými skupinami podrobněji zabývat, je spíše potřeba si uvědomit, že finančnímu analytikovi při jeho práci nepostačí pouze účetní výkazy, ale měl by čerpat i z jiných zdrojů. Finanční částky, které opisujeme do tabulky vstupních hodnot, jsou informace, ze kterých vychází systém hodnocení. Tyto hodnoty mají ale vypovídací schopnost již tak, jak jsou v této tabulce uvedeny a v průběhu let i ony mohou ukazovat na dobrý nebo špatný vývoj stavu majetku a hospodaření podniku. Mezi aktivy rozvahy to jsou finanční investice, které mohou zejména u holdingových a.s. podávat bez přepočtu důležitou informaci o změnách v objemu tohoto majetku. Informace tohoto druhu budou zajímavé bezesporu i pro majitele akcií investičních fondů apod. Mezi pasivy to pak jsou oba hospodářské výsledky, a to za minulé i běžné období. Jsou zde zejména pro kontrolu. Samostatnou kapitolu by si zasloužily pro svou významnost pohledávky po lhůtě splatnosti, které jsou velmi zvláštní vstupní veličinou. V poslední době, kdy se v naší zemi velmi rozmohl nešvar nazývaný kulantně „druhotná platební neschopnost“, dosahují pohledávky po lhůtě splatnosti mnohdy velkých objemů. Podnikatelé, účtující v podvojném účetnictví, ale ze zákona nepodléhající povinnosti auditorské kontroly, tyto objemy zapisují do výkazu o majetku, tedy do aktiv rozvahy, v původním objemu bez jakékoli korekce. Činí tak i v případě, že je již zřejmé, že některé z těchto pohledávek jim uhrazeny nebudou. Konstatovat budeme pouze to, že účetní výkazy nepopisují v takovém případě věrně stav majetku hodnoceného podniku, konkrétně jeho oběžných prostředků. Velmi často jde o zkreslení výrazné a vzhledem k tomu, že se týká snad nejdůležitější skupiny hodnotících ukazatelů při poskytování úvěrů, ukazatelů likvidity, mohou tato zkreslení napáchat velmi vysoké škody (DOUCHA 1995). Podle (KOVANICOVÉ, KOVANICE 1997) mezi nejdůležitější okolnosti, limitující vypovídací schopnost účetních výkazů, patří např.: 12
Orientace na historické účetnictví o Oceňování majetku a závazků je založeno principu historických cen o Základním nedostatkem je, že nebere v úvahu změny tržních cen majetku podniku, ignoruje změny kupní síly peněžní jednotky, čímž v konečném důsledku zkresluje hospodářský výsledek běžného roku o Tuto skutečnost musí vzít finanční analytik v úvahu zejména v případě, kdy srovnává skutečnosti různého stáří a kdy srovnává různá časová období Změny v ekonomickém prostředí o změny úrokových sazeb o pohyby kurzů cizích měn o změny ve mzdové politice, aj. Změny v legislativě o ve státní fiskální politice o v obchodním právu o ve zdravotním a sociálním pojištění o v celních a devizových předpisech atd. Sezónní a konjunkturální výkyvy během roku o způsobují, že stavové veličiny v rozvaze nezobrazují průměrné celoroční podmínky Chybějící údaje Největší problémy, spojené s použitím zveřejňovaných údajů, vidí (SEKERKA 1996) v tom, že: o údaje se vztahují k minulosti, proto v nich zachycený stav nemusí být aktuální. V této souvislosti je nutné provádět další odhady a formulovat předpoklady
o
změnách,
které
se
vyskytly
po
datu
posledně
publikovaných údajů o pro komparativní analýzu nutné údaje alespoň ze dvou různých časových období. Nutno ověřovat, zda v období nedošlo ke splynutí či oddělení účetních jednotek, výrazné změně výrobního programu apod. o v účetních výkazech nejsou zahrnuty položky, které mají určitou „vnitřní“ finanční hodnotu. Jde např. o lidské zdroje, jejich zkušenosti a kvalifikaci, podpora společnosti významným hospodářským politickým subjektem,
13
postavení subjektu v řetězci dodavatelských a odběratelských vztahů, kapitálové účasti a postavení subjektu v jejich řetězci apod. o vliv inflace, který způsobuje, že účetní hodnoty jsou odlišné od reálných skutečných hodnot. Rozvaha je povinnou součástí účetní závěrky v České republice. Jedná se o výkaz, který poskytuje základní informace o finančním postavení firmy. Rozvaha zobrazuje přehled aktiv a pasiv firmy. Aktiva i pasiva jsou definována mezinárodními účetními standardy. K hlavním nedostatkům účetního výkazu Rozvaha patří při přebírání údajů pro finanční analýzu především: o rozvaha nevyjadřuje přesně současnou hodnotu majetku podniku. Účetní standardy využívají zpravidla jako základ pro ocenění aktiv původní pořizovací cenu, která, i když je pravidelně upravována odpisy, neodráží současnou hodnotu majetku podniku. o Odpisy, které hodnotu majetku snižují vzhledem k jeho opotřebení jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí. Navíc podniky volbou různých metod odepisování v rámci své daňové politiky dosahují rozdílných zůstatkových cen, i když pořizovací cena prostředků mohla být stejná. o Snižování hodnoty odepisovaného investičního majetku je, i když jak bylo právě uvedeno nepřesně, zachyceno. Téměř nikdy však není zohledněno, že důležitým prvkem pro rozhodování může být v některých případech to, že dlouhodobý majetek nesnižuje, ale zachovává, či naopak zvyšuje svou hodnotu v čase. Příkladem je orná půda, lesy, ale i umělecká díla, sbírky a další. o Zásoby jako součást oběžného majetku podniku rovněž nejsou oceněny aktuálními cenami, ale původními pořizovacími cenami, což rovněž zkresluje údaje o jejich prodejnosti a tím celkové aktuální hodnotě majetku podniku. Současně opět podnik volbou způsobu oceňování zásob jejich skutečnou cenu může zkreslit, jak již bylo připomenuto. o Majetek podniku naproti tomu vůbec nezahrnuje taková aktiva, která na efektivní fungování podniku mohou mít podstatný vliv. Jsou to především pracovníci podniku, jejich kvalifikace, znalosti a zkušenosti.
14
Většina uvedených nedostatků účetního výkazu Rozvaha, které nejsou úplným výčtem, ale námětem k zamyšlení, vychází z užívaného ocenění. Cena hraje velmi důležitou úlohu, neboť by měla zohlednit průběh inflace, brát v úvahu i technický rozvoj apod. Proto by ve finančních rozhodováních, odvozených z finanční analýzy, měla být brána v úvahu spíše reprodukční pořizovací cena, což se zpravidla neděje pro náročnost jejího stanovení (ŽIVĚLOVÁ 1999). Výkaz zisků a ztrát je také povinnou součástí účetní závěrky v České republice. Slouží k vyjádření výsledku podnikatelské činnosti firmy. K sestavení výkazu zisků a ztrát existují dva přístupy. Odlišnosti přístupů vycházejí z časového rozdílu mezi výnosem a příjmem peněžních prostředků resp. nákladem a peněžním výdajem. Hospodaření firmy vyjadřujeme: o Na aktuální bázi -
Hospodářský výsledek se vypočte z rozdílu výnosů a nákladů, bez ohledu na to, zda již došlo k transferu peněžních prostředků
o Na bázi peněžních toků -
Hospodářský výsledek se vypočte z rozdílu mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji
Vyjádření hospodářského výsledku pomocí aktuální báze je podstatou účetnictví, naopak v daňové evidenci se hospodářský výsledek zjišťuje na základě peněžních toků. Oba přístupy vyjadřování hospodářského výsledku jsou významným zdrojem informací o hospodaření podniku. Nelze jednoznačně určit, který způsob vyjádření hospodářského výsledku je výstižnější. Aktuální báze je porovnáním dosažených výsledků a vynaloženého úsilí v daném období, nevypovídá však nic o peněžních tocích. Teoreticky se může stát, že podnik, který na aktuální bázi vyjadřuje zisk, bankrotuje proto, že nemá peněžní prostředky k úhradě svých závazků. K hlavním nedostatkům účetního Výkazu zisků a ztrát patří při přebírání údajů pro finanční analýzu především: o Výkaz se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdílu mezi výnosy a náklady podniku. Zisk však není roven hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období. Je pouhou účetní veličinou, ne skutečným hotovostním příjmem. o Výkaz je sestavován na akruální bázi, tzn. že tržby za prodané výrobky či služby zahrnují jak tržby okamžitě uhrazené v hotovosti, tak i prodej
15
odběratelům na úvěr. Naopak do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozích obdobích. o Obdobná situace je i v oblasti nákladů. Náklady běžného účetního období zahrnují položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, i když s běžným účetním obdobím souvisejí. Vedle toho některé nákladové položky vůbec nejsou hotovostním výdajem spojeným s úbytkem peněžních prostředků, např. odpisy, tvorba rezerv apod. o Mimořádné položky uváděné ve Výkazu zisků a ztrát nejsou součástí výsledků běžného období, mohou zjištěné vývojové trendy, užívané pro další rozhodování, zkreslit. Proto by při provádění finanční analýzy neměly být brány v úvahu. Pro potřeby finančního řízení podniku je úprava vstupních údajů přebíraných z účetních výkazů nezbytná, jinak nemá smysl pro potřeby podniku finanční analýzu provádět (ŽIVĚLOVÁ 1999). Optimální délka časové řady pro hodnocení podniku se pohybuje mezi čtyřmi a šesti lety. Když budeme brát v úvahu delší období, musíme si vybavit dosti přesně i ekonomické, ale i např. sociální prostředí doby, ve které výsledky vznikaly. Pouhé hodnocení čísel vytržených ze souvislostí může být zavádějící a interpretace chybná. Neuvědomíme-li si třeba, že zdražení mnoha výrobků bylo výsledkem několikanásobného zdražení ropy v souvislosti s válkou v Perském zálivu, mohou naše záměry, např. ze snížení objemu tržeb, být mylné. Do šesti let zpět jsme vcelku dobře schopni si pamatovat události, jejich důsledky i atmosféru doby, o kterou vlastně jde. Kratší období než čtyři roky může být příliš krátké pro některé periody výroby nebo i jako tvrzení působnosti sezónních vlivů, které jsou v mnoha oborech výrazné (DOUCHA 1995).
2.4
Metody finanční analýzy Základním členěním, uváděným v řadě literárních pramenů, je členění na: o Finanční analýzu fundamentální, která se soustřeďuje na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických znalostech a zkušenostech analytika
16
o Finanční analýzu technickou, která představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat za použití algoritmizovaných matematických metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně Ve finančních analýzách podniků jsou uplatňovány zejména metody technické finanční analýzy, které jsou dále členěny z různých hledisek. První hledisko vychází z úvahy, že z izolovaných hodnot primárních finančních ukazatelů nelze vyvozovat žádné praktické závěry. Informační potenciál ukazatelů lze využít teprve jejich srovnáním s jinými hodnotami. Podle způsobů srovnání hodnot ukazatelů je možno metody finanční analýzy rozdělit na: o Prostorovou analýzu, označovanou i jako analýzu komparativní, jež je založena na srovnání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů v jiných, konkurenčních podnicích o Trendovou analýzu vycházející ze srovnání hodnot ukazatelů v čase o Srovnání s plánem je založeno na porovnání skutečně dosažených hodnot ukazatelů s hodnotami vypočtenými na základě plánovaných vstupních údajů o Srovnání s odhadem experta vychází z odhadu zkušeného analytika a jeho subjektivních představ o tom, jaké by měly být optimální hodnoty ukazatelů v daném podniku Druhé hledisko vychází z použitých matematických postupů a člení metody na: o Elementární metody využívající elementárních matematických postupů, jejichž jednoduchost umožňuje využití širokým okruhem uživatelů o Vyšší matematicko-statistické metody Třetím hlediskem je členění dle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace na: o Horizontální analýzu, která zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období o Vertikální analýzu, označovanou i jako strukturální analýza, která vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu o Analýzu poměrových ukazatelů, která je nejužívanější metodou finanční analýzy. Je založena na využití poměrových ukazatelů, jejichž pomocí
17
jsou postupně zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku o Analýzu pyramidových soustav ukazatelů, jež umožňuje vyjádřit vzájemné souvislosti mezi ukazateli o Predikce finanční tísně podniku umožňuje předvídat budoucí finanční problémy podniku
(ŽIVĚLOVÁ 1999)
Další metody využitelné pro finanční analýzu jsou např. bodové odhady, metody regresního modelování, korelační analýza, faktorová analýza, diskriminační analýza, metody formální matematické logiky, expertní systémy, metody na bázi teorie matných množin, techniky sestavování časových řad, techniky grafických přehledů, výpočet bodu zvratu (VORBOVÁ 1999). Nutno dodat, že žádná z metod finanční analýzy není a nemůže být samospasitelná, a že nelze podceňovat ani nutnost konfrontace výsledků dílčích analýz se závěry získanými jinými postupy, ani nezbytnost syntézy výsledků různorodých metod. Zejména pak je vždy třeba podrobit výsledky technické analýzy kvalifikovanému ekonomickému posouzení. Jen tak lze dospět k použitelné interpretaci výsledků analýz (KOVANICOVÁ, KOVANIC 1997).
2.5
Ukazatele finanční analýzy Základem finanční analýzy jsou finanční ukazatele. Jedná se o údaje zjištěné a
údaje odvozené. Údaje vykazované v účetních výkazech lze proto také označovat jako ukazatele. Rozlišujeme absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele a rychlostní ukazatele (VORBOVÁ 1999). Klasifikace finančních ukazatelů: -
Podle jejich určení o Pro manažery o Pro banky o Pro investory o Pro krátkodobé věřitele
-
Podle používaných výkazů o Bilanční (např. ukazatele solventnosti, ukazatele struktury zdrojů) o Výsledkové (např. ukazatele ziskovosti, ukazatele nákladovosti) o Mezivýkazové (např. ukazatel výnosnosti celkového kapitálu, ukazatel solventnosti z cash flow) 18
-
Podle obsahu o Ukazatele platební schopnosti (solventnosti) o Ukazatele struktury zdrojů (finanční nezávislosti) o Ukazatele ziskovosti (rentability, výnosnosti) o Ukazatele ekonomické aktivity (doby obratu) o Ukazatele cash flow o Ukazatele kapitálového trhu (tržní hodnoty)
Klasifikace podnikových ukazatelů: o Ukazatele zásobování (nákupu) o Ukazatele výrobní o Ukazatele odbytu o Ukazatele personální (VORBOVÁ 1999)
o Ukazatele finanční
2.6
Analýza finančních ukazatelů
2.6.1 Analýza absolutních ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů se využívá tzv. vertikální a horizontální rozbor finančních výkazů. Oba postupy umožňují vidět původní absolutní údaje z účetních výkazů v určitých relacích, v určitých souvislostech. V případě horizontální analýzy se sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období. Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině (např. celková bilanční suma) (KISLINGEROVÁ, HNILICA 2005).
2.6.2 Analýza poměrových ukazatelů Zatímco vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj jedné veličiny – položky rozvahy či výsledovky – v čase nebo ve vztahu k jedné vztažné veličině (celková bilanční suma, tržby), poměrová analýza dává do „poměru“ položky vzájemně mezi sebou. Tím se nám představa o finanční situaci společnosti ukazuje v dalších souvislostech. Postupy poměrové analýzy se nejčastěji shrnují do několika skupin ukazatelů. Hovoříme o soustavě ukazatelů. Je tomu tak proto, že podnik je složitým organismem, k jehož charakteristice finanční situace nevystačíme jen s jedním ukazatelem. Je zřejmé, že k tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen rentabilní, tj. přinášet užitek vlastníkům, ale i 19
likvidní a přiměřeně zadlužený. Jedině tehdy bude splněn předpoklad going concern principu.
2.6.2.1 Ukazatele rentability Ukazatele této skupiny jsou obvykle nejvíce sledovány majiteli podniku. Výsledky v oblasti rentability ukazují na splnění základních cílů, stanovených při zakládání podniku, totiž návratnost investovaných finančních prostředků v určité, obvykle co nejkratší, době (DOUCHA 1995). Nejobecnější tvar tohoto ukazatele tedy je: Výnos/Vložený kapitál Při naplňování čitatele a jmenovatele ukazatele je vhodné se vždy zamyslet nad tím, zda mezi veličinami vstupujícími do čitatele a jmenovatele existuje „rozumný“ vztah, zda jsou obě veličiny konsistentní. Například známý ukazatel rentability celkových aktiv (Return On Assets, ROA) by měl odrážet, jakého efektu bylo dosaženo z celkových aktiv. Proto by i čitatel měl zahrnovat nějakou míru celkového výnosu. Jelikož aktiva zahrnují jak vlastní, tak cizí kapitál, je vhodné do čitatele zahrnout výnos pro vlastníky a věřitele, případně i pro stát – tím je tzv. EBIT (Earnings Before Interests and Tax). Pokud bychom dosadili do čitatele čistý zisk, ukazatel bude silně ovlivněn strukturou financování podniku vzhledem k odpočtu úroků a nebude možné jej použít k vzájemnému porovnávání podniků s rozdílnou kapitálovou strukturou. Naopak budeme-li počítat výnos pro vlastníky rentabilitou vlastního kapitálu (Return On Equity, ROE), je lépe kalkulovat v čitateli s čistým ziskem (Earnings After Tax, EAT), nikoli s EBIT. Ukazatele: ROA = [Z + U(1 – d)] / celková aktiva
Z…zisk po zdanění U…nákladové úroky d…sazba daní z příjmů
ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál ROCE = Z + U(1 – d) / (DZ + VK)
DZ…dlouhodobé závazky VK…vlastní kapitál (Kislingerová, Hnilica 2005)
20
2.6.2.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat vložených prostředků a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv nebo pasiv (SEKERKA 1996). Jelikož aktiva se člení na několik úrovní, tak i ukazatele aktivity mohou být kalkulovány na různých úrovních: např. aktiv celkových, dlouhodobých (stálých) či oběžných. Pro každé odvětví jsou typické jiné hodnoty, a proto zejména u této skupiny ukazatelů platí, že je nutné hodnotit jejich stav či vývoj vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Protože ukazatel poměřuje nejčastěji tokovou veličinu (tržby) k veličině stavové (aktiva), je možné vyjádřit tento ukazatel ve dvou modech: o Obrátkovost (rychlost obratu) – vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli (nejčastěji rok) o Doba obratu – odráží počet dní (příp. let), po který trvá jedna obrátka Ukazatele: Obrat celkových aktiv měří obrat neboli intenzitu použití celkových aktiv. obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem Obrat dlouhodobého majetku (stálých aktiv) je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího dlouhodobého majetku. obrat dlouhodobého majetku = tržby / dlouhodobý majetek v zůstatkových cenách Obrat zásob udává počet obrátek zásob za příslušné období, tedy kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej hotových výrobků a opětovný nákup zásob. obrat zásob = tržby / zásoby Doba obratu zásob říká, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Ukazuje tedy intenzitu využití zásob. doba obratu zásob = 365 / obrat zásob
21
Obrat pohledávek udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. obrat pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek Doba obratu pohledávek, označena též jako průměrná doba splatnosti pohledávek. Ukazatel vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat než obdrží platby od svých odběratelů. doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek (KISLINGEROVÁ, HNILICA 2005)
2.6.2.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti, označované též jako ukazatele řízení dluhu, měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Hodnotí v podstatě finanční strukturu podniku (ŽIVĚLOVÁ 1999). K hodnocení finanční struktury se používá několik ukazatelů zadluženosti, které jsou odvozeny z rozvahy, vycházejí z rozboru vzájemných vztahů mezi položkami závazků, vlastního kapitálu a celkového kapitálu. Ukazatele: Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) udává míru krytí majetku podniku cizími zdroji (celkovými závazky). celková zadluženost = celkové závazky / aktiva celkem Dlouhodobá zadluženost je spolu s ukazatelem krátkodobé zadluženosti analytickým ukazatelem celkové zadluženosti. dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / aktiva celkem Krátkodobá zadluženost krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem
22
Míra samofinancování je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti (společně tvoří 100%). Vyjadřuje míru, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. míra samofinancování = vlastní kapitál / aktiva celkem Dluh na vlastní kapitál má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. Roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. dluh na vlastní kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál Úrokové krytí informuje o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce převyšuje úrokové platby. úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky Ukazatel podkapitalizování. Situace podkapitalizování nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva (VALACH 2003)
2.6.2.4 Ukazatele likvidity Trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku v podmínkách trhu. Pravděpodobnost jejího zachování je proto logicky součástí globální charakteristiky finančního zdraví podniku. Těžištěm likvidity je tedy stálá schopnost podniku plynule uhrazovat běžné závazky a v jejich rámci krátkodobé bankovní úvěry a splátky dlouhodobých půjček (SEKERKA 1996). Za dostatečně likvidní prostředky jsou považována oběžná aktiva. Jednotlivé položky oběžných aktiv vykazují různý stupeň likvidnosti. Podle toho, která část oběžných aktiv je v ukazateli použita, rozlišujeme likviditu běžnou, zahrnující všechna oběžná aktiva, likviditu pohotovou, oproštěnou o zásoby, které představují nejméně likvidní část oběžných
23
aktiv a likviditu hotovostní, která zahrnuje pouze finanční majetek. Rovnice ukazatelů likvidity jsou následující: Běžná likvidita (likvidita 3.stupně) vyjadřuje, kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku, což udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechen svůj krátkodobý majetek v hotovost. běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita (likvidita 2.stupně). V tomto ukazateli je odstraněn vliv nejméně likvidní části oběžných aktiv, tj. zásob a berou se v úvahu jen tzv. pohotová oběžná aktiva. Charakterizuje schopnost podniku krýt svými pohledávkami a peněžními prostředky své běžné potřeby a krátkodobé dluhy (např. splátky krátkodobých úvěrů). pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Hotovostní likvidita (likvidita 1.stupně) charakterizuje platební pohotovost, tj. schopnost podniku krýt svými peněžními prostředky své běžné potřeby. Jde o tzv. placení 'Cash' (hotovými penězi). hotovostní likvidita = krátkodobý finanční majetek / krátkodobé závazky (VALACH 2003)
2.6.3 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pyramidový rozklad bývá často součástí analýzy rentability. Je to rozklad syntetických ukazatelů na ukazatele dílčí. Často bývá nazýván Du Pont analýza podle chemické společnosti, která desagregaci těchto ukazatelů jako první prakticky prováděla (VALACH 2003). Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita celkového vloženého kapitálu, tj. funkce dvou faktorů:
• ziskovosti tržeb
Z + U(1 - d) T
24
Z + U(1 - d) je CA
vyjádřena jako
• obratu celkových aktiv kde
T CA
ZUD = zisk před úroky a zdaněním T
= tržby
CA
= celková aktiva
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu
• čistá ziskovost tržeb
Z je vyjádřena jako funkce tří faktorů: VK
Z T
• obrat celkových aktiv
T CA
• poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu
CA VK
Vliv těchto faktorů bývá vyjádřen rovnicí: Z Z CA CA = : . VK T T VK Poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem je tzv. finanční páka. Tento ukazatel je jednou z forem vyjádření zadluženosti podniku, podílu cizích zdrojů na celkových zdrojích podniku. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páka (VALACH 2003).
2.6.4 Predikce finanční tísně Altmanova formule (Z-skóre) V roce 1968 vytipoval prof. Edvard Altman na základě statistické analýzy souboru firem několik ukazatelů, které statisticky dokázaly předpovídat finanční krach firmy. Odborně řečeno se jednalo o tzv. diskriminační analýzu. Jejím výsledkem je rovnice, do které se dosazují hodnoty finančních ukazatelů a na základě výsledku se o firmě dá pravděpodobnostně předpovídat, zda se jedná o do budoucna prosperující firmu, či o adepta na bankrot (KISLINGEROVÁ, HNILICA 2005).
25
Z skóre = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x5 x1 = pracovní kapitál / CA =(oběžná aktiva – krátkodobé závazky)/CA x2 = nerozdělený zisk / CA = (zisk po zdanění – dividendy)/CA x3 = zisk před zdaněním a úroky / CA x4 = vlastní kapitál / celkové závazky x5 = tržby / CA = (tržby za zboží + tržby za prodej výrobků a služeb) / CA CA ….celková aktiva Z > 2.99 finančně pevný, stabilizovaný podnik Z = 1,81 – 2,99 firma s neurčitou finanční situací Z < 1,81 podnik se špatnou finanční situací – krachující podnik
Index důvěryhodnosti podniku (Index IN) Také v podmínkách České republiky se pokusili finanční analytikové sestavit model pro hodnocení českého podniku. I. a I. Neumaierovi
sestavili tzv. index důvěryhodnosti
českého podniku, zkráceně index IN. Při jeho sestavování vyšli z českých účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR. Model obsahuje 6 vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy (ŽIVĚLOVÁ 1999).
IN = v1* x1 + v2 * x2 + v3 * x 3 + v4 * x 4 +v5 * x5 - v6 * x6
x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x4 = výnosy celkem / celková aktiva x5 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy celkem Závazky po lhůtě splatnosti si stanovíme jako 30% z krátkodobých závazků.
IN > 2,0 finančně zdravý a stabilní podnik IN = 1,0 – 2,0 podnik s neurčitou finanční situací IN < 1,0 finančně neduživý podnik
26
3. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této práce je pomocí provedené finanční analýzy posoudit finanční situaci vybraného podniku, zpracovat analýzu jeho majetkové a kapitálové struktury a zhodnotit jeho výnosnost a finanční stabilitu v letech 2000 – 2004. První část práce je věnována literární rešerši. Zde je nejprve objasněn pojem finanční analýza a její význam, jsou zde uvedeny názory jednotlivých autorů na finanční analýzu jako takovou a nastíněny základní problémy, spojené s prováděním finančních analýz. Dále je zde provedeno rozdělení uživatelů, kteří se z jakýchkoli důvodů zajímají o výsledky finanční analýzy a jsou zde specifikována a podrobně rozebrána vstupní data pro finanční analýzy včetně jejich slabých stránek. Provádění finančních analýz umožňuje použití řady různých metodických postupů a ukazatelů. Blíže je zde rozebrána analýza absolutních ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad vybraných ukazatelů a predikce budoucí finanční tísně. Druhá část je praktická a je označená jako vlastní práce. Na úvod je zde představena společnost Silnice a.s., jejíž účetní výkazy jsou zdrojem pro provedenou finanční analýzu. Ta je rozdělena do následujících kapitol:
o Horizontální analýza (Rozvahy a Výkazu zisků a ztrát) o Vertikální analýza (Rozvahy a Výkazu zisků a ztrát) o Analýza
poměrových
ukazatelů
(rentability,
aktivity,
zadluženosti
a likvidity)
o Analýza pyramidových soustav ukazatelů (rozklad ROA, ROE) o Predikce finanční tísně (Altmanova formule a index důvěryhodnosti IN) Výchozími materiály pro zpracování finanční analýzy společnosti Silnice a.s. jsou: Rozvaha v plném rozsahu k 31.12.2000, 31.12.2001, 31.12 2002, 31.12.2003, 31.12.2004 Výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu k 31.12.2000, 31.12.2001, 31.12 2002, 31.12.2003, 31.12.2004 Dalšími zdroji byly některé výroční zprávy a přílohy k účetní závěrce, které bohužel nebyly k dispozici za celé sledované období.
27
4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1
Charakteristika společnosti
Holdingové uskupení MEDIS představuje uskupení akciových společností, které podnikají v širokém spektru rozmanitých činností. Nosným oborem je oblast silničního a mostního stavitelství, vedle něhož se úspěšně rozvíjí strojírenství, obchod, pozemní stavitelství i výzkum a vývoj nových technologií a zařízení pro chemickou a potravinářskou výrobu. Přes různost výrobních činností je holding jednotné uskupení vystupující při obchodních jednáních s vědomím širokého zázemí všech společností.
Organizační struktura
28
Silnice a.s. Jednou
ze
společností
v holdingovém
uskupení
MEDIS
je
akciová
společnost Silnice a.s. Vznikla v rámci tzv. velké privatizace zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové dnem 1. 5. 1992. Firma navazuje na letitou tradici národního, respektive státního podniku Silnice Hradec Králové. Působnost byla především v oblasti hranic původního Východočeského kraje, dále pak v hlavním městě republiky v Praze, výstavbě prvních úseků dálnice D1, výstavbě a rekonstrukcích komunikací v Krkonoších.
Společnost se především zabývá stavbami a opravami komunikací, ploch všeho typu včetně místních a účelových komunikací. Vlastními prostředky je firma schopna provádět stavby počínaje zemními pracemi, přes inženýrské sítě, mosty až po finální živičný povrch.
Dnes je v akciové společnosti množství moderních strojů určených pro výstavbu silničních staveb. V roce 2004 byla uvedena do provozu moderní obalovna ve Starém Místě. SILNICE a.s. je držitelem Certifikátu dle ČSN EN ISO 9001:2001.
Předmět činnosti: •
Silniční stavby – dálnice, silnice, místní komunikace, parkoviště, polní a lesní cesty, zpevněné plochy včetně navazujících objektů a prací
•
Stavby mostů
•
Provádění zemních prací
•
Provádění technických rekultivací
•
Ekologické stavby
•
Provádění betonových a železobetonových konstrukcí
•
Provádění demolic včetně bourání betonových konstrukcí
•
Rekultivace skládek, pozemků
Výroba a dodávky: •
Betonové směsi
•
Živičné obalované směsi včetně směsí z modifikovaných asfaltů 29
Další obory činnosti: •
Svářečské práce – obloukem a plynem
•
Zámečnické práce – výroba a montáž ocelových konstrukcí pro silniční stavby
•
Projekce silničních staveb
•
Laboratoř s osvědčení o správné činnosti – zkoušky z oblasti pozemních komunikací
4.2
Analýza finanční situace podniku
4.2.1 Horizontální analýza Horizontální analýza sleduje změnu položek jednotlivých výkazů v čase. Při horizontální analýze tedy bereme jednotlivé položky účetních výkazů, jejich hodnoty porovnáváme s hodnotami minulých období a sledujeme tak absolutní, ale i procentní změny těchto položek.
Absolutní změna: hodnota položky n – hodnota položky (n-1) Procentní změna: absolutní změna / hodnota položky (n-1)
Z těchto změn je možné odvozovat i trend vývoje v budoucích obdobích. Je ale nutné mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu se vzájemně srovnatelnými údaji. Jinak nebudou mít dosažené výsledky požadovanou vypovídací schopnost. Při zkoumání rozvahy nám horizontální analýza pomůže objasnit například to, jak se zvýšila, nebo snížila celková aktiva firmy, jak se změnila jejich struktura, zda došlo k nárůstu nebo k poklesu jednotlivých položek majetku, jak se oproti předcházejícímu období změnil objem vlastních a cizích zdrojů a na mnohé další. Ve výkazu zisků a ztrát nám horizontální analýza pomůže zjistit kupříkladu jaká je změna celkových výkonů, výkonové spotřeby a s tím související změna přidané hodnoty, jestli se zvýšil nebo snížil výsledek hospodaření za účetní období a mnohé další potřebné skutečnosti.
30
Horizontální analýza rozvahy V tabulce č.1 jsou uvedeny jak relativní, tak absolutní změny jednotlivých položek výkazu Rozvaha za období 2000 – 2004. Tab. č.1 Horizontální analýza Rozvahy AKTIVA (tis.Kč) AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK DNM DHM DFM OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA PASIVA (tis.Kč) PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL HV minulých let CIZÍ ZDROJE Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
2004
relativní změna 2003 2002
2 004
absolutní změna 2 003 2 002
2 001
6,9% -4,5% -34,3% -4,7% 0,5% 29,5% -48,8% 27,9% 115,2% -34,4% 2004
6,8% -9,2% -41,8% -7,5% -15,3% 16,9% -11,0% 70,8% -42,3% 160,6% 2003
4,0% -8,5% 57,8% -10,7% 1,7% 30,5% 67,5% 23,4% 22,9% 17,9% 2002
-3,3% -6,4% -40,5% -9,8% 49,0% -6,5% 77,5% -23,6% 3,0% 33840,0% 2001
8099 -2658 -273 -2416 31 14339 -3834 9223 8950 -3582 2 004
7480 -5996 -570 -4211 -1215 7050 -970 13704 -5684 6426 2 003
4307 -6038 500 -6672 134 9738 3555 3674 2509 607 2 002
-3684 -4847 -588 -6822 2563 -2221 2299 -4834 314 3384 2001
6,9% 6,6% 9,3% 7,9% 102,8% 5,3%
6,8% 1,1% 105,1% 34,0% -60,3% 43,2%
4,0% 3,6% -24,0% 6,5%
-3,3% 0,7% 16,0% -19,2%
-3,0%
-19,2%
8099 6087 806 2012 694 1318
7480 986 4421 6494 -1026 7520
4307 3146 -1331 1161 1701 -540
-3684 584 763 -4268 0 -4268
2001
Celková bilanční suma vykazuje s výjimkou roku 2001 za celé sledované období růst. Z hodnoty 110 098 tis. Kč v roce 2000 se dostala až na hodnotu 126 300 tis. Kč v roce 2004. Největší růst byl zaznamenán v posledních dvou letech, 6,8% v roce 2003 resp. 6,9% v roce 2004. Tento trend je znázorněn na grafu č. 1. Graf č.1: Vývoj bilanční sumy 130000 125000 tis. Kč
120000 115000 110000 105000 100000 95000 2000
2001
2002
2003
2004
Dlouhodobý majetek vykazuje naproti tomu za celé sledované období pokles. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2002 a 2003. V roce 2002 činil 6 038 tis. Kč, což je pokles o 8,5% oproti roku předcházejícímu, v roce 2003 činil 5 996 tis. Kč, což je 9,2%. Tento pokles je dán především skutečností, že ve sledovaném období docházelo ve vetší míře k vyřazování dlouhodobého hmotného majetku než k jeho pořizování. Dále je nutno zdůraznit nižší vypovídací schopnost ukazatele dlouhodobého majetku z důvodu, že
31
majetek pořízený formou finančního leasingu v rozvaze společnosti prakticky nefiguruje (cena za odkupovaný majetek byla minimální – např. finišer Dynapac nebo válec Dynapac). Vzhledem k poklesu dlouhodobého majetku je zřejmé, že růst celkových aktiv je dán významným růstem oběžných aktiv, což je nejlépe zřetelné z grafu č. 2. Jejich hodnota se za sledované období téměř zdvojnásobila (z 34 104 tis. Kč v roce 2000 na 63 010 tis. Kč v roce 2004). K největšímu růstu došlo v roce 2002 (30,5%). Tento růst je způsoben jednak růstem krátkodobých pohledávek (o 3 674 tis. Kč), jednak růstem zásob (o 3 555 tis. Kč) a dále pak růstem finančního majetku (o 2 509 tis. Kč). V dalším roce (2003) došlo k enormnímu nárůstu krátkodobých pohledávek (na 170,8% hodnoty z předchozího roku), který převážil pokles stavu zásob i finančního majetku. Stav zásob klesal i v roce 2004, tento pokles činil 48,8%. Naopak u finančního majetku došlo k výraznému růstu (o 115,2%), který byl dán růstem položky účty v bankách o 9 224 tis. Kč. U položky ostatní aktiva došlo k největší změně v roce 2001, kdy došlo k nárůstu o 3 384 tis. Kč, což je stav o 33 840% vyšší než v roce 2000.
Graf č.2: Vývoj výše aktiv v tis. Kč 140 000 120 000 100 000
AKTIVA CELKEM
80 000
DLOUHODOBÝ MAJETEK
60 000
OBĚŽNÁ AKTIVA
40 000
OSTATNÍ AKTIVA
20 000 0 2004
2003
2002
2001
2000
Vlastní kapitál je tvořen z největší části základním kapitálem. Od roku 2000 až do roku 2003 činil základní kapitál 76 003 tis. Kč a byl tvořen 76 003 akciemi o nominální hodnotě 1000 Kč. Během roku 2004 došlo ke snížení základního kapitálu o 0,61% z důvodu nakoupení vlastních akcií v hodnotě 467 tis. Kč. Za celé sledované období docházelo k růstu vlastního kapitálu. V roce 2001 byl růst vlastního kapitálu zapříčiněn především růstem hodnoty kumulovaného zisku z předchozích let o 15,98%. Tato položka se naopak v roce 2002 snížila o 24%, aby se hned v následujícím roce dostala na 205,1% své loňské hodnoty. V roce 2002 se na nárůstu hodnoty vlastního kapitálu podílel hlavně výsledek hospodaření běžného účetního období, který se podařilo dostat na hodnotu 5 462 tis. Kč, což je o 413,8% více než v roce 32
předchozím. V roce 2003 naopak tato položka zaznamenala pokles o 67,5%. Hned v roce následujícím se podařilo tento vývoj otočit a společnost vykázala v roce 2004 výsledek hospodaření běžného účetního období ve výši 7 503 tis. Kč, což je o 322,7% více než v období předcházejícím. Co se týče cizích zdrojů, kromě roku 2001 můžeme zaznamenat za celé sledované období rostoucí trend této položky. Růst hodnoty cizích zdrojů v roce 2002 byl dán výhradně skutečností, že společnost poprvé účtovala o odložené dani z příjmů, a to z titulu rozdílné účetní a daňové hodnoty dlouhodobého majetku. Z tohoto titulu vznikl společnosti odložený daňový závazek ve výši 1 701 tis. Kč za předchozí účetní období, což je v tomto roce jediná položka kumulativní položky dlouhodobé závazky. V roce následujícím (2003) se na růstu cizích zdrojů podílí především růst krátkodobých závazků ve výši 43,2%. Ten je dán enormním růstem závazků z obchodních vztahů, které vykazují o 122,6% vyšší hodnotu, než v roce předcházejícím. Vývoj pasiv zachycuje graf č. 3.
Graf č.3: Vývoj výše pasiv v tis. Kč 140 000 120 000 100 000 80 000
PASIVA CELKEM
60 000
VLASTNÍ KAPITÁL
40 000
CIZÍ ZDROJE
20 000 0 2004
2003
2002
2001
2000
Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Výkony společnosti za sledované období od roku 2000 do roku 2004 kolísají. V roce 2001 se oproti roku předcházejícímu zvedly o 8,8%. Na nárůstu celkových výkonů se podílelo hlavně zvýšení výkonů základní stavební výroby, čehož bylo docíleno hlavně díky zvýšené výrobě živičných obalovaných směsí a její pokládce. Hned v roce následujícím nastal propad o 16 557 tis. Kč, což je v relativním vyjádření 9%. Tento propad nastal hlavně z toho důvodu, že se firmě i přes velké úsilí nepodařilo zajistit velkou nosnou zakázku, která by umožnila nárůst výkonů i za pomoci subdodávek. Mírný pokles výkonů pokračoval i v roce 2003 (0,2%). Tento pokles se projevil i u činností navazujících – tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, výkonové spotřeby, spotřeby materiálu a energie, spotřeby služeb. Rok 2004 byl pro společnost v novodobé historii dosud 33
nejúspěšnější. Celkové výkony společnosti se zvýšily o 74 412 tis. Kč, což odpovídá 44,7%. Firma dosáhla rekordního obratu 318 386 tis. Kč, což činí ve srovnání s rokem předcházejícím 153,1%. Tab.č.2 Horizontální analýza Výkazu zisků a ztrát relativní změna Položka
2004
Výkony Tržby za prodej vlastních výr. a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prod. dl. majetku a mat. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní HV Finanční HV Daň z příjmů za běžnou činnost HV za běžnou činnost Mimořádný HV HV za účetní období
2003
44,7% 46,7% 65,7% 28,5% 123,0% -0,3% 4,6% -20,9% 70,5% 73,3% 566,8% 143,0% -85,0% 114,3% 407,1% -24,5% 322,8%
absolutní změna
2002
2001
-0,2% -9,0% -0,1% -8,9% 0,8% -16,8% -1,5% 4,0% 4,7% -37,3% -2,3% 12,8% -2,7% 6,1% 3,2% -2,2% 127,8% 70,2% 227,7% 31,5% -100,0% -78,9% 385,3% -51,2% 533,3% 202,8% 4,2% -57,2% 1316,0% -72,1% 658,2% 0,9% -11,6% -67,5% 413,3%
8,8% 8,1% 9,8% 13,1% 6,7% 6,0% 5,5% 11,6% -41,4% -41,9% -16,8% -39,2% -6,0% -66,8% -38,4% 66,2% -20,0%
2004
2003
74412 75569 74576 19623 54953 -164 1758 -1616 28823 26780 7484 8978 6014 1269 1469 5814 -85 5729
-355 -142 912 -1077 1989 -1267 -1075 239 22929 25382 -5500 -5909 -4407 -1000 -1717 -3690 3 -3687
2002
-16557 -15918 -22716 2676 -25392 6159 2274 -165 7397 2671 5500 5949 7253 -20 2790 4443 -45 4398
2001
14812 13306 12117 7817 4300 2695 1959 794 -7440 -6122 0 -312 -877 30 -426 -421 155 -266
Celkové tržby vykazovaly za celé sledované období růst. Výjimkou byl rok 2002, kdy došlo ve srovnání s rokem předchozím k poklesu. Hlavní komponentu tržeb tvoří tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, jejichž vývoj nejvýznamněji stojí za vývojem tržeb. V roce 2001 došlo k nárůstu těchto tržeb o 8,1%. V dalších dvou letech byl zaznamenán mírný pokles, který vystřídal v roce 2004 prudký nárůst o téměř 47% až na konečných 237 474 tis. Kč. Jak již bylo řečeno, rok 2004 se stal pro společnost rekordním. Ve spolupráci s holdingovým uskupením se ji podařilo získat odpovídající zakázky větších objemů, kdy si úspěšně vyzkoušela zvládnutí těchto zakázek s podstatně větším využitím subdodávek, než tomu byla doposud zvyklá. Další složkou tržeb je položka tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Od roku 2002 vykazují každoročně vysoký nárůst. V roce 2002 činil 70,2%, v roce 2003 127,8% a v roce 2004 70,5%. Vývoj tržeb zachycuje graf č. 4. Graf č.4: Vývoj a struktura tržeb v tis. Kč 350 000 300 000 250 000 200 000
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
150 000 100 000
Tržby za prodej zboží
50 000 0 2004
2003
2002
2001
2000
34
Velmi významnou položkou ve Výkazu zisků a ztrát je přidaná hodnota. Pro každou firmu je žádoucí růst přidané hodnoty v čase. Společnost Silnice a.s. vykazuje v prvních dvou letech sledovaného období růst této hodnoty, ovšem v následujících dvou letech dochází k jejímu poklesu. Tento pokles ale není nikterak dramatický (2,3% resp. 0,3%). Z grafu č. 5 jsou vidět pozitivní tendence v dodržení žádoucí vazby vývoje nákladů a výnosů. Výnosy v převážné části sledovaného období totiž meziročně rostly a to společně s náklady, které ovšem rostly pomalejším tempem. Došlo-li k dočasnému poklesu výnosů (2002), pak celkové náklady většinou klesají také, ale tempem rychlejším než výnosy. Graf č.5 350000 300000 250000 tis. Kč
zisk před zdaň. 200000
přidaná hodnota
150000
nálkady celkem výnosy celkem
100000 50000 0 2000
2001
2002
2003
2004
rok
Osobní náklady, které jsou z velké většiny tvořeny náklady mzdovými, zaznamenaly ve sledovaném období meziroční růst. Výjimku tvoří rok 2003, kde klesly o 2,3%. Tento rostoucí trend je zaznamenán i přes to, že počet pracovníků každý rok klesá. Tato situace poukazuje na nárůst průměrné mzdy v podniku, což je možné připisovat na vrub pozitivních hospodářských výsledků. Provozní výsledek hospodaření za sledované období značně kolísá. V roce 2001 klesl o 39,2%, což bylo způsobeno především snížením tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu o 7 440 tis. Kč. Další rok naopak zaznamenal provozní výsledek hospodaření velmi vysoký nárůst, který činil 7 253 tis. Kč, což je v relativním vyjádření 533,3%. To bylo způsobeno jednak zvýšením přidané hodnoty o 12,8%, jednak se o 70,2% zvýšily tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a dále se zvýšila položka ostatní provozní výnosy na hodnotu 5 500 tis. Kč. Hospodářský výsledek za účetní období (čistý zisk po zdanění) je kromě provozního hospodářského výsledku ovlivněn také finančním hospodářským výsledkem, mimořádným hospodářským výsledkem a samozřejmě daní z příjmu. Finanční výsledek hospodaření je za celé sledované období záporný. Nejvýznamněji ovlivňuje čistý zisk v roce 2003, kdy byla vyčíslena ztráta ve výši 1 493 tis. Kč. 35
Samotná položka daň z příjmů za běžnou činnost nemá velkou vypovídací schopnost; během sledovaného období se měnila (z 31% na 28%). Vývoj jednotlivých kategorií hospodářského výsledku znázorňuje graf č. 6. Graf č.6: Vývoj jednotlivých kategorií hosp. výsledku v tis. Kč PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
12 000 10 000
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
8 000 6 000 4 000
MIMOŘÁDNÝ VÝSL. HOSPODAŘENÍ
2 000 0
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ
-2 000 2004
2003
2002
2001
2000
4.2.2 Vertikální analýza Při vertikální analýze jsou jednotlivé položky rozvahy a výkazu zisků a ztrát vyjádřeny jako procentní podíl jiné položky. Podle toho se tato metoda také někdy označuje výrazem procentní rozbor. V rozvaze se obvykle jako základ zvolí celková bilanční suma. Z toho vyplývá, že jednotlivé položky rozvahy se vyjádří jako procentní podíl celkových aktiv (pasivům). Ve výkazu zisků a ztrát se jako základ obvykle použije velikost tržeb nebo výkonů. Pomocí vertikální analýzy se můžeme dozvědět, zda v rámci sledovaného období docházelo ke změnám ve struktuře aktiv a pasiv, ve struktuře nákladů a výnosů, jestli docházelo ke zvýšení nebo snížení objemu jednotlivých jejich položek, vztažených k celkové bilanční sumě, resp. k tržbám. Značnou výhodou vertikální analýzy, v porovnání s horizontální analýzou, je to, že je nezávislá na meziroční inflaci. Nedochází zde k porovnávání hodnot absolutních ukazatelů (položek výkazů), ale jejich relativního vyjádření. Vertikální analýza je proto vhodná ke srovnávání údajů za více let nebo ke srovnávání společností různých velikostí. Naopak nevýhodou vertikální analýzy je to, že neodhaluje příčiny změn, ale změny pouze konstatuje.
36
Vertikální analýza rozvahy V tabulce č. 3 je provedena vertikální analýza Rozvahy za období 2000 – 2004. Tab.č.3: Vertikální analýza výkazu rozvaha (v %) podíl na bilanční sumě Aktiva
2004
AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK DNM DHM DFM OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA
100,0 44,7 0,4 38,9 5,3 49,9 3,2 33,5 13,2 5,4
Pasiva
2004
PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Hospodářský výsledek minulých let CIZÍ ZDROJE Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
100,0 78,1 59,8 7,5 21,9 1,1 20,8
2003
100,0 50,0 0,7 43,7 5,7 41,2 6,6 28 6,6 8,8 2003
100,0 78,3 64,3 7,3 21,7 0,6 21,1
2002
100,0 58,8 1,2 50,4 7,2 37,6 8 17,5 12,1 3,6 2002
100,0 82,7 68,6 3,8 17,3 1,5 15,7
2001
100,0 66,8 0,8 58,7 7,3 30,0 4,9 14,7 10,3 3,2 2001
100,0 83,1 71,4 5,2 16,9 0,0 16,9
2000
100,0 69,0 1,3 62,9 4,7 31,0 2,7 18,6 9,7 0,0 2000
100,0 79,8 69,0 4,3 20,2 0,0 20,2
Struktura aktiv se za sledované období od roku 2000 do roku 2004 mění, což znázorňuje graf č. 7. V roce 2000 tvořil většinu aktiv dlouhodobý majetek (69%). Oběžný majetek tvořil v tomto roce 31% všech aktiv. Tento poměr se postupně obrací. V roce 2002 tvořil dlouhodobý majetek už pouze 58,8% aktiv a podíl oběžného majetku se zvýšil na 37,6%. Tento trend pokračoval až do roku 2004, kdy jsou aktiva tvořena 44,7% dlouhodobého majetku a 49,9% majetku oběžného. V průběhu sledovaného období se také zvyšuje podíl ostatních aktiv na aktivech celkových. Nejvyšší podíl mají v roce 2003, a to 8,8%. Tato aktiva jsou tvořena výhradně náklady příštích období. Vznik těchto nákladů je možné připisovat skutečnosti, že v roce 2001 firma začala splácet finanční pronájem dlouhodobého hmotného majetku.
tis. Kč
Graf č.7: Vývoj struktury aktiv 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
OSTATNÍ AKTIVA OBĚŽNÁ AKTIVA DLOUHODOBÝ MAJETEK 2004
2003
2002
2001
2000
rok
37
Položka dlouhodobého majetku je z převážné části tvořena dlouhodobým hmotným majetkem. Jeho podíl na dlouhodobém majetku se za sledované období pohybuje kolem 90%. Z toho plyne, že výše popsaný vývoj dlouhodobého majetku je dán právě vývojem dlouhodobého hmotného majetku. V průběhu jednotlivých let docházelo ve společnosti ve větší míře k vyřazování DHM než k jeho pořizování. Co se týče oběžných aktiv, jejich vývoj je dán vývojem krátkodobých pohledávek. Ty jsou tvořeny téměř výhradně pohledávkami z obchodních vztahů. Společnost nemá žádné dlouhodobé pohledávky. Zajímavé jsou poměrně nízké hodnoty zásob. Jejich podíl na celkových aktivech kolísal, nicméně jeho průměrná hodnota činí asi 5%, což je pod oborovým průměrem. Pasiva společnosti Silnice a.s. jsou složena z vlastního kapitálu a cizích zdrojů, přičemž hodnota vlastního kapitálu za celé sledované období několikanásobně převyšuje hodnotu cizích zdrojů, což je nejlépe vidět z grafu č. 8. V roce 2000 jsou pasiva společnosti tvořena z 79,8% vlastním kapitálem a 20,2% cizími zdroji. Tento poměr se v průběhu let příliš nemění. Tato velmi vysoká hodnota vlastního kapitálu vypovídá o stabilitě společnosti, ale zda je tato struktura pasiv optimální by měla napovědět až analýza poměrových ukazatelů. Graf č.8: Vývoj struktury pasiv 140 000 120 000 100 000 80 000
CIZÍ ZDROJE
60 000
VLASTNÍ KAPITÁL
40 000 20 000 0 2004
2003
2002
2001
2000
Vlastní kapitál je tvořen z největší části základním kapitálem, který v roce 2000 tvořil 69% celkových pasiv. Přestože se v absolutní výši nemění, v roce 2004 tvořil už jen 59,8% celkových pasiv, což je dáno rostoucím trendem celkových pasiv. Další složkou vlastního kapitálu je položka rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku, která tvoří v průměru 5% celkových pasiv. Každoročně se zvyšuje položka Nerozdělený zisk minulých let, což pomáhá udržet vysoký podíl vlastního kapitálu. Cizí zdroje jsou tvořeny v prvních dvou letech výhradně krátkodobými závazky. Tyto závazky tvoří hlavně závazky z obchodních vztahů. Dalšími položkami jsou závazky k zaměstnancům nebo závazky ze sociálního pojištění a zdravotního zabezpečení. 38
V účetním období 2002 společnost poprvé účtovala o odložené dani z příjmů, což je do konce sledovaného období jediná položka dlouhodobých závazků. Za celých pět let společnost nečerpá žádné bankovní úvěry. Strukturu cizích zdrojů znázorňuje graf č. 9.
tis. Kč
Graf č.9: Vývoj struktury cizích zdrojů 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky 2004 2003 2002 2001 2000 rok
Vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát V tabulce č. 4 je provedena vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát. Výkony firmy tvoří 102,3% tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2000. V dalších letech se tento poměr výrazněji nemění. Výrazné výkyvy zaznamenává přidaná hodnota. Její poměr k tržbám se za sledované období spíše snižuje, což není příliš pozitivní fakt. Tab.č.4: Vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát (v %) Položka Výkony Tržby za prodej vlastních výr. a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Provozní HV Finanční HV Daň z příjmů za běžnou činnost HV za běžnou činnost Mimořádný HV HV za účetní období
2004
101,4 100,0 79,2 37,3 42,0 22,2 17,0 2,6 29,3 4,3 -0,1 1,2 3,0 0,1 3,2
2003
102,8 100,0 70,1 42,5 27,6 32,6 23,8 4,8 25,2 2,6 -0,9 0,8 0,9 0,2 1,1
2002
102,9 100,0 69,5 43,2 26,4 33,4 24,5 4,6 11,1 5,3 -0,3 1,9 3,2 0,2 3,4
2001
101,5 100,0 74,9 37,2 37,7 26,5 20,7 4,2 5,8 0,8 -0,3 0,1 0,4 0,2 0,6
2000
102,3 100,0 74,9 36,1 38,7 27,5 21,5 4,2 10,9 1,4 -0,3 0,4 0,7 0,1 0,8
Nejdůležitější nákladovou položkou jsou služby a spotřeba materiálu a energie. Další významnou položkou jsou osobní náklady, jejichž podíl na celkových nákladech je v posledním sledovaném roce nižší než v letech předchozích (viz graf č.10).
39
Graf č.10: Náklady
100%
ostatní náklady
80%
úroky 60%
odpisy daně a poplatky
40%
osobní náklady služby
20%
spotřeba mat. a energ.
0% 2004
2003
2002
2001
2000
Provozní hospodářský výsledek kolísá, v roce 2001 je pouze ve výši 0,8% tržeb, zatímco v roce následujícím to je 5,3%. Mínusový, i když pod hranicí 1%, je hospodářský výsledek z finančních operací. Zajímavé je srovnání roku 2002 s rokem 2003. Přestože tržby jsou v obou případech okolo 162 mil. Kč, přidaná hodnota už mluví ve prospěch roku 2002. Provozní hospodářský výsledek je v roce 2002 více než dvojnásobný proti roku 2003. Mimořádný výsledek hospodaření je za celé sledované období zanedbatelný, nedosahuje ani hranice 0,5%.
4.2.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je považována za nejvýznamnější část finanční analýzy. Do vzájemných poměrů jsou zde dávány ty položky účetních výkazů, které spolu logicky souvisí. Podle toho jsou poměrové ukazatele rozčleněny do čtyř základních skupin. Jsou to ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity.
4.2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability (v tab.č. 5) patří k nejdůležitějším ukazatelům, které hodnotí
činnost firmy. Udávají čistý výsledek snažení podniku. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a pomocí zhodnocení vloženého kapitálu dosahovat zisku. Tabulka č.5: Ukazatele rentability (v %) Ukazatele
2004
2003
2002
2001
2000
ROA
6,05
1,63
5,14
1,14
1,44
ROE
7,60
1,92
5,96
1,20
1,51
ROCE
7,64
2,07
6,10
1,37
1,80
40
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) udává výnosnost celkového kapitálu, vloženého do společnosti. Ukazatel je konstruován jako poměr čistého zisku, navýšeného o zdaněné úroky, a celkových aktiv. Při výpočtu je samozřejmě možné použít zisk před zdaněním, pro účely této práce je ale zvolen pohled ze strany vlastníků, proto je použit čistý zisk. Nejlepších hodnot dosáhla společnost v roce 2002 a 2004. Naopak nejnižší hodnota byla naměřena v roce 2001, kde na 1 Kč vloženého kapitálu připadala pouze 1,1 hal. zisku. Tento výsledek nelze považovat za příliš uspokojivý. Vývoj ROA je zachycen na grafu č.11. Blíže je ukazatel ROA rozebrán v kapitole pomocí pyramidového rozkladu.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ukazuje vlastníkům, zda jejich kapitál, který do společnosti vložili, přináší dostatečný výnos a zda je využíván s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika. Tento ukazatel je definován jako poměr čistého zisku a vlastního kapitálu. Jeho vývoj kopíruje trend rentability celkového vloženého kapitálu. Nejvyšší hodnota v roce 2004 nám říká, že 1 Kč vloženého vlastního kapitálu přináší vlastníkům 7,6 hal. zisku. Více je ukazatel rozebrán pomocí pyramidového rozkladu.
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) udává výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu, přičemž tento ukazatel je nejvíce využíván pro mezipodnikové srovnávání. Ukazatel je konstruován jako poměr čistého zisku navýšeného o zdaněné nákladové úroky a součtu dlouhodobých závazků a vlastního kapitálu. Jeho vývoj se nejvíce podobá vývoji ROE, což je dáno tím, že společnost nemá téměř žádné dlouhodobé závazky ani bankovní úvěry. Z grafu č.11 je vidět, že podnik byl nejvíce úspěšný v letech 2002 a 2004, naopak nepříliš příznivé výsledky byly z hlediska rentability dosaženy v letech 2000, 2001 a 2003. Vývoj jednotlivých ukazatelů rentability do značné míry odpovídá vývoji hospodářského výsledku v jednotlivých letech. Graf č.11: Vývoj rentability 8,00% 6,00% ROA 4,00%
ROE ROCE
2,00% 0,00% 2004
2003
2002
2001
41
2000
4.2.3.2 Ukazatele aktivity V tab.č. 6 jsou vypočítané základní ukazatele aktivity. Tabulka č.6: Ukazatele aktivity Ukazatele
2004
2003
2002
2001
2000
Obrat celkových aktiv
1,88
1,37
1,46
1,70
1,50
59,10
20,62
18,37
34,30
55,48
Doba obratu zásob
6,09
17,46
19,60
10,50
6,49
Obrat pohledávek
5,62
4,9
8,38
11,53
8,03
64,09
73,49
42,98
31,23
44,84
Obrat zásob
Doba obratu pohledávek
Obrat celkových aktiv udává, jak efektivně jsou využívána veškerá aktiva v podniku. Obecně se dá říci, že čím rychlejší je obrat celkových aktiv, tím lépe pro společnost. Hodnota 1,88 v roce 2004 nám říká, že veškerý majetek se za rok obrátil 1,88krát v tržbách. Tato hodnota se dá považovat za příznivou. Ukazatel obratu zásob vykazuje velice příznivé hodnoty. Čím vyšší je tento ukazatel, tím lépe pro firmu. Znamená to, že se v podniku nenacházejí nelikvidní zásoby. S ukazatelem obratu zásob úzce souvisí ukazatel doby obratu zásob. Nízké hodnoty znamenají, že zásoby nejsou zbytečně dlouho na skladě. Nejlepší výsledek byl dosažen v roce 2004. Hodnota 6,09 znamená, že oběžná aktiva byla 6,09 dne vázána ve formě zásob. Vývoj tohoto ukazatele znázorňuje graf č.12. Graf č.12: Doba obratu zásob 25,00 počet dní
20,00 15,00 Doba obratu zásob
10,00 5,00 0,00 2000
2001
2002
2003
2004
rok
Doba obratu pohledávek má spíše zhoršující se tendenci. Zatímco v roce 2001 musela firma čekat na uhrazení svých pohledávek v průměru 31,23 dnů, v roce 2004 už to bylo 64,09 dne, což je hodnota více než dvojnásobná. V porovnání s oborovým průměrem to ale nejsou hodnoty nijak vysoké. Prodlužování splatnosti pohledávek je v české
42
ekonomice obecným jevem. Nejedná se ani tolik o neplacení ve sjednané lhůtě jako spíše o to, že si zákazníci prosazují nové smluvní platební podmínky.
4.2.3.3 Ukazatele zadluženosti Udávají vztah mezi vlastními a cizími zdroji financování podniku. Čím vyšší je zadluženost podniku, tím vyšší je hodnota ukazatele. Každá firma se snaží o optimální poměr vlastního a cizího kapitálu. Obecně platí, že vlastní kapitál je dražší než cizí. Cena za použití vlastních zdrojů jsou vyplacené dividendy, u cizích zdrojů jsou to placené úroky, které ale lze zahrnout do daňových nákladů a snížit tak základ daně. Ukazatele zadluženosti jsou v Tab.č. 7. Tabulka č.7: Ukazatele zadluženosti Ukazatele
2004
2003
2002
2001
2000
21,87
21,67
17,27
16,87
20,18
Dlouhodobá zadluženost (v %)
1,08
0,57
1,54
0,00
0,00
Krátkodobá zadluženost (v %)
20,79
21,10
15,73
16,87
20,18
Míra samofinancování (v %)
78,13
78,33
82,73
83,13
79,82
0,28
0,28
0,21
0,20
0,25
54,43
14,78
26,65
6,91
6,35
1,77
1,58
1,43
1,24
1,16
Celková zadluženost (v %)
Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování
Celková zadluženost firmy Silnice a.s. je za celé sledované období na velmi nízké úrovni. U většiny českých stavebních podniků převažují cizí zdroje nad vlastními, čemuž se nejvyšší dosažená hodnota zadluženosti 21,87% ani zdaleka nepřibližuje. Takto nízká hodnota zadluženosti je příznivá pro věřitele, jejichž riziko se měří často právě pomocí tohoto ukazatele. Dosahované hodnoty celkové zadluženosti také svědčí o příznivé finanční situaci podniku. Nicméně není vždy efektivní, aby vlastní zdroje kryly všechny potřeby podniku, dochází tak k překapitalizování a mohla by to být příčina případného poklesu rentability vlastního kapitálu. Celková zadluženost se skládá téměř výhradně z krátkodobé
zadluženosti. Ukazatel Dlouhodobé zadluženosti se objevuje až v roce 2002 a to pouze z toho důvodu, že firma zde začíná účtovat o odložené dani z příjmů. Firma také nemá za celé sledované období žádné bankovní úvěry ani výpomoci. Doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluženosti je míra samofinancování. Jeho vývoj přímo koresponduje s vývojem zadluženosti. Jeho hodnoty se pohybují kolem 80%, což je hodnota nadprůměrná. Vývoj zadluženosti je zachycen na grafu č. 13. 43
Graf č.13: Vývoj a struktura zadluženosti 25,00% 20,00% 15,00%
Dlouhodobá zadluženost
10,00%
Krátkodobá zadluženost
5,00% 0,00% 2004
2003
2002
2001
2000
Dluh na vlastní kapitál je ukazatel, který informuje o tom, kolikrát dluh převyšuje vlastní kapitál. Z předchozího výkladu je jasné, že dluh v žádném roce vlastní kapitál nepřevyšuje, naopak je pouze jeho zlomkem. Vzhledem k tomu, že firma využívá leasingové formy financování, bylo by vhodné přičíst budoucí leasingové splátky k závazkům. Jsou to totiž v podstatě jakési splátky úvěru. Hodnota tohoto ukazatele by se tak zvýšila. Vzhledem k tomu, že předchozí ukazatele neberou v úvahu vliv placených úroků, je zde zařazen ukazatel úrokového krytí. Jeho hodnoty jsou velmi vysoké z toho důvodu, že objem placených úroků je malý v porovnání s dosahovaným ziskem. Zvláště hodnota v roce 2004 (54,43) je vysoce nad průměrem, který se pohybuje kolem 5. Hodnoty ukazatele podkapitalizování se pohybují kolem oborového průměru, pouze v roce 2004 jsou mírně vyšší. Firmě zcela jistě nehrozí podkapitalizování, spíše překapitalizování.
4.2.3.4 Ukazatele likvidity Likvidita je schopnost podniku hradit své splatné závazky. Informace o platební schopnosti mají rozhodující význam především pro peněžní ústavy, obchodní partnery firmy ale i pro firmu samotnou a její konkurenci. Ukazatele likvidity dělíme podle stupně likvidity do tří skupin, a to běžnou likviditu (3.stupně), pohotovou likviditu (2.stupně) a
hotovostní likviditu (1.stupně). Všechny tyto ukazatele jsou vypočítané v tabulce č. 8.
44
Tabulka č.8: Ukazatele likvidity Ukazatele
2004
2003
2002
2001
2000
Běžná likvidita
2,40
1,95
2,39
1,78
1,53
Pohotová likvidita
2,25
1,64
1,88
1,48
1,40
Hotovostní likvidita
0,64
0,31
0,77
0,61
0,48
Ukazatel běžné likvidity je konstruován jako poměr všech oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Je zřejmé, že na dosažené výsledky má zásadní vliv struktura oběžných aktiv, protože každá jejich položka je jinak likvidní. Velmi nelikvidní jsou v případě firmy Silnice a.s. například pohledávky po lhůtě splatnosti. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 2. Z tabulky je patrné, že naměřené hodnoty se této hodnotě velmi blíží. U pohotové likvidity je čitatel snížen o zásoby jako nejméně likvidní složku oběžných aktiv. Velikost pohotové likvidity by se měla pohybovat zhruba v rozmezí od 1 do 1,5. V prvních dvou letech jsou hodnoty optimální, v dalších letech o něco vyšší než optimum. Znamená to, že společnost by neměla mít problémy se splacením svých závazků aniž by musela prodávat své zásoby.
Hotovostní likvidita, též nazývaná okamžitá, dává do poměru finanční majetek (peníze v pokladně a na bankovních účtech) a krátkodobé závazky podniku. Vyjadřuje okamžitou schopnost podniku splatit své závazky. Doporučené hodnoty tohoto ukazatele jsou v rozmezí 0,2 – 0,5. Dosahované hodnoty společnosti Silnice a.s. napovídají o velmi dobré schopnosti krýt své běžné potřeby peněžními prostředky. Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity znázorňuje graf č. 14.
hodnota ukazatele
Graf č.14: Ukazatele likvidity 3,00 2,50 2,00
Běžná likvidita
1,50
Pohotová likvidita
1,00
Hotovostní likvidita
0,50 0,00 2000
2001
2002
2003
rok
45
2004
4.2.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) V následující části je názorně proveden pyramidový rozklad rentability celkového vloženého kapitálu, který blíže zkoumá změnu tohoto ukazatele za poslední sledované období (2004/2003).
∆ROA
∆ ziskovosti tržeb 1. krok
2. krok
∆ obratu celkových aktiv
- rozklad agregovaného ukazatele na součin dvou dílčích ukazatelů ROA2004=
Z + U × (1 − D ) T 7504 + 192 × (1 − 0,28) 237474 × = × = 0,0605 T CA 237474 126300
ROA 2003 =
Z + U × (1 − D ) T 1775 + 222 × (1 − 0,31) 161905 × = × = 0,0163 T CA 161905 118201
- výpočet indexu změn jednotlivých ukazatelů
0,0605 I 2004 / 2003 = ROA 2004 = = 3,7117 ROA2003 0,0163
3. krok
- dosazení hodnot indexu do rovnice rozkladu I 2004 / 2003 ROA = I 2004 / 2003
Z + U × (1 − D) T × I 2004 / 2003 T CA
I 2004 / 2003 ROA = 2,7022 * 1,3727 = 3,7093 4. krok
- zlogaritmování rovnice
log I 2004 / 2003 ROA = log I 2004 / 2003
Z + U × (1 − D) T + log I 2004 / 2003 T CA
log I 2004/2003 ROA = log 2,7022 + log 1,3727 = 0,4317+0,1376 = 0,5693
46
5. krok
- převedení rovnice na společného jmenovatele a vyjádření relativního vlivu dílčích ukazatelů na agregovaný vrcholový ukazatel ROA T Z + U × (1 − D ) log I 2004 / 2003 CA = 0,4317 + 0,1376 T + log I 2004 / 2003 ROA log I 2004 / 2003 ROA 0,5693 0,5693
log I 2004 / 2003 1=
1 = 0,7583 + 0,2417
100 % = 75,83 % + 24,17 %
Z vypočítaných hodnot vyplývá, že na zvýšení rentability celkového kapitálu z roku 2003 na rok 2004 se podílelo ze 75,83% zvýšení ziskovosti tržeb a z 21,17% zvýšení obratu celkových aktiv.
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Pomocí pyramidového rozkladu lze agregovaný ukazatel rentability vlastního kapitálu rozložit na součin dílčích ukazatelů, a to ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a ukazatel finanční páky, což je poměr celkových aktiv a vlastního kapitálu. Pojem finanční páka se užívá proto, že pomocí zvyšování zadluženosti, a tedy zvyšování tohoto ukazatele, lze dosáhnout zvýšení rentability vlastního kapitálu. ROE
∆ ziskovosti tržeb
1. krok
∆ finanční páky
- rozklad agregovaného ukazatele na součin tří dílčích ukazatelů ROE2003=
Z T CA 1775 161905 118201 × × = × × = 0,0192 T CA VJ 161905 118201 92591
ROE 2004=
2. krok
∆ obratu celkových aktiv
Z T CA 7504 237474 126300 × × = × × = 0,0760 T CA VJ 237474 126300 98678
- výpočet indexu změn jednotlivých ukazatelů I 2004 / 2003 =
ROE 2004 0,0760 = = 3,9583 ROE 2003 0,0192
47
3. krok
- dosazení hodnot indexu do rovnice rozkladu I 2004 / 2003 ROE = I 2004 / 2003
T Z CA × I 2004 / 2003 × I 2004 / 2003 T CA VJ
I 2004 / 2003 ROE = 2,8823 * 1,3727 * 1,0026 = 3,9668 4. krok
- zlogaritmování rovnice
log I 2004 / 2003 ROE = log I 2004 / 2003
T Z CA + log I 2004 / 2003 + log I 2004 / 2003 T CA VJ
log I 2004/2003 ROE = log 2,8823+log 1,3727+log 1,0026 =0,4597 + 0,1376 + 0,0011=0,5984 - převedení rovnice na společného jmenovatele a vyjádření relativního vlivu
5. krok
dílčích ukazatelů na agregovaný vrcholový ukazatel ROE T CA Z log I 2004 / 2003 log I 2004 / 2003 CA + VJ = 0,4597 + 0,1376 − 0,0011 T + 1= log I 2004 / 2003 ROE log I 2004 / 2003 ROE log I 2004 / 2003 ROE 0,5984 0,5984 0,5984 log I 2004 / 2003
1 = 0,7682 + 0,2299 + 0,0019
100 % = 76,82 % + 22,99 % + 0,19 %
Z výše uvedeného rozkladu vyplývá, že na zvýšení rentability vlastního kapitálu v roce 2004 oproti roku 2003 se podílelo největší měrou zvýšení ziskovosti tržeb (76,82%), méně se podílelo zvýšení obratu celkových aktiv a téměř vůbec se nepodílelo zvýšení ukazatele finanční páky.
4.2.5 Predikce finanční tísně Altmanova formule (Z-skóre) Tabulka č.9: Z-skóre
Z-skóre
2000
2001
2002
2003
2004
4,13
4,93
4,94
3,97
4,75
Hodnoty Z-skóre jsou po celé sledované období výrazně vyšší než 2,99, což znamená, že se jedná o finančně pevný, stabilizovaný podnik. Na kolik je tento ukazatel věrohodný však není zcela jasné, neboť byl konstruován v 80.letech pro americké podniky.
Česká republika stále ještě patří k transformujícím se ekonomikám a její ekonomické podmínky nejsou zcela srovnatelné s podmínkami v USA. 48
Index důvěryhodnosti IN Graf č.15: Vývoj indexu důvěryhodnosti 10,00 8,82
index
8,00 6,00
5,54
IN
4,00 2,00
2,41
3,38
2,87
0,00 2000
2001
2002
2003
2004
rok
Z předchozího grafu je patrné, že index důvěryhodnosti má za sledované období spíše rostoucí trend, což je pro podnik pozitivní. Jeho hodnoty leží nad hodnotou 2, jedná se tedy o podnik finančně zdravý a stabilní, kterému rozhodně nehrozí bankrot. Vzhledem k tomu, že byl tento ukazatel konstruován specielně pro podmínky českých podniků, je možné z dosažených výsledků činit určité závěry. Není však možné jimi nahradit komplexní finanční analýzu.
49
5. ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo aplikovat teoretické poznatky z hospodaření podniku na konkrétní firmu, v daném případě se jednalo o podnik Silnice a.s. V této práci jsem se zabýval rozborem hospodaření podniku pomocí základních metod, které v současné době finanční analýza používá. Jedná se o horizontální analýzu, vertikální analýzu, analýzu poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad a predikci finanční tísně. Vycházel jsem především z číselných údajů jednotlivých účetních výkazů (Rozvaha, Výkaz zisků a ztrát), ale i z ostatních materiálů, ze kterých jsem čerpal informace o konkrétních aktivitách firmy. Z horizontální analýzy je na první pohled patrný růst celkové bilanční sumy. Naopak dlouhodobý majetek zaznamenal za celé sledované období pokles. Zde je ale nutné zdůraznit nižší vypovídací schopnost ukazatele dlouhodobého majetku z důvodu, že majetek, pořízený formou finančního leasingu, v rozvaze společnosti prakticky nefiguruje. Z poklesu dlouhodobého majetku plyne, že za celé sledované období rostla položka oběžného majetku. Zde je nutné zmínit především růst krátkodobých pohledávek firmy, což můžeme považovat za slabé místo v úvěrové politice firmy. Podnik by se měl snažit o sjednávání výhodnějších platebních podmínek. Z horizontální analýzy Výkazu zisků a ztrát vyplývá, že v novodobé historii firmy je dosud nejúspěšnější rok 2004. Firma dosáhla rekordního obratu 318 386 tis. Kč, což činí ve srovnání s rokem předcházejícím 153,1%. Ve spolupráci s holdingovým uskupením se ji podařilo získat odpovídající zakázky větších objemů, kdy si úspěšně vyzkoušela zvládnutí těchto zakázek s podstatně větším využitím subdodávek, než tomu byla doposud zvyklá. Vertikální analýza nám ukazuje, že se postupem času obrátil poměr dlouhodobého a oběžného majetku, což je dáno již zmiňovaným nárůstem krátkodobých pohledávek. Zajímavé jsou poměrně nízké hodnoty zásob, které jsou ale pro firmu výhodné. Vlastní kapitál ve firmě několikanásobně převyšuje cizí zdroje. Ty jsou tvořeny téměř výhradně z krátkodobých cizích zdrojů. Je zajímavé, že firma za celých pět let nečerpala žádné bankovní úvěry, k čemuž ani neměla důvod. Určité rezervy má firma v přidané hodnotě. Ta zaznamenává výrazné výkyvy a její poměr k tržbám se spíše snižuje, což není příliš pozitivní fakt. Analýza nákladů nám říká, že nejdůležitější položkou nákladů jsou služby, spotřeba materiálu a energie a osobní náklady. Pro zvýšení efektivnosti bych firmě doporučil, aby pečlivě sledovala vývoj na trhu s materiály potřebnými k výrobě. Bylo by vhodné najít dodavatele, který nabídne levnější materiál bez omezení jeho kvality. Co se 50
týče mezd, rozhodně bych nedoporučoval jejich plošné snižování. Naopak je nutné výhodnými mzdovými podmínkami motivovat kvalifikované a zkušené pracovníky, které firma nutně potřebuje. Vývoj ukazatelů rentability značně kolísá. Jak již bylo řečeno, nejúspěšnějším rokem byl pro firmu rok 2004, s čímž souvisí i nejlepší dosažené výsledky rentability. Z pyramidového rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) vyplývá, že její zvýšení bylo způsobeno hlavně zvýšením ziskovosti tržeb, méně pak zvýšením obratu celkových aktiv. Zvýšení rentability vlastního kapitálu (ROE) pak bylo dáno zvýšením ziskovosti tržeb, méně zvýšením obratu celkových aktiv, téměř vůbec se nepodílelo zvýšení ukazatele finanční páky. Hodnoty z roku 2004 lze považovat za uspokojivé na rozdíl od výsledků let 2000, 2001, 2003, kdy nebyl vložený kapitál dostatečně využit. Ukazatele aktivity dosahují ve firmě obecně příznivých hodnot. Nejlepších hodnot dosahuje obrat zásob, resp. doba obratu zásob, což znamená, že firma se svými zásobami dobře hospodaří. Pouze doba obratu pohledávek má spíše zhoršující se tendenci. Vzhledem k tomu, že ale firma nemá žádné problémy s platební schopností, nevidí asi ve zvyšujícím se obratu pohledávek větší problémy. Přesto bych však doporučil být zde opatrnější. Celková zadluženost firmy Silnice a.s. je za celé sledované období na velmi nízké úrovni. Takto nízká hodnota zadluženosti je příznivá pro věřitele, jejichž riziko se měří
často právě pomocí tohoto ukazatele. Dosahované hodnoty zadluženosti také svědčí o příznivé finanční situaci podniku. Nicméně není vždy efektivní, aby vlastní zdroje kryly všechny potřeby podniku, neboť bývají obecně dražší než zdroje cizí. Doporučil bych firmě, aby odvážněji využívala cizí kapitál. Z analýzy vyplývá, že si může dovolit podstoupit větší riziko, čímž by pomohla zvýšit výnosnost vloženého kapitálu. Ze zjištěných ukazatelů likvidity vyplývá, že firma nemá žádné problémy s hrazením svých splatných závazků. Doplňkovou funkci při provádění finanční analýzy plní predikce finanční tísně. Firma Silnice a.s. je hodnocena pomocí obou vybraných ukazatelů (Z-skóre a index důvěryhodnosti IN) jako bezproblémový podnik, kterému určitě nehrozí bankrot. Na závěr je možné konstatovat, že firma Silnice a.s. je stabilní podnik, který má veškeré předpoklady k prosperitě. Existují samozřejmě oblasti, kde má firma určité rezervy. Ty je ale možno, s pomocí pravidelně prováděných finančních analýz a z nich vyplývajících sofistikovaných rozhodnutí, odstranit.
51
6. LITERATURA
1.
DOUCHA, R., Bilanční analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 88 s. ISBN 80-85623-89-7
2.
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3
3.
KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II, Finanční analýza účetních výkazů. 3. přepracované vyd. Praha: Polygon, 1997. 228 s. ISBN 80-85967-56-1
4.
PAULAT, V. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora – I.díl. 1. vyd Praha: Profess Consulting, 1999. ISBN 80-7259-006-5
5.
SEDLÁČEK, J., HAMPLOVÁ, E., ÚRADNÍČEK, V. Finanční analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 190 s. ISBN 80-210-1775-9
6.
SEKERKA, B., Analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Profess, 1996. 152 s. ISBN 80-85235-40-4
7.
SŮVOVÁ, H. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0
8.
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7
9.
VALACH, J. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2003. 324 s. ISBN 80-86119-21-1
10.
VORBOVÁ, H. Výkaz cash flow a finanční analýza. 2. doplňující vyd. Praha: Linde, 1999. 159 s. ISBN 80-86131-09-2
11.
ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1999. 88 s. ISBN 80-7157-369-8
12.
[online]. [cit. 2006-03-17]. Dostupné z: http://old.mendelu.cz/~podeko/
52
