Žahavci (Cnidaria) Milan Dundr

Žahavci (Cnidaria) Milan Dundr

Žahavci • asi 9000, převážně v moři • základní znak: – žahavé buňky (knidocyty, knidoblasty) • vnitřek odvozen z Golgiho komplexu

Žahavci • žahavé buňky (knidocyty, knidoblasty) • dlouhé duté vlákno vchlípené dovnitř • bičík změněn ve „spoušť“ (knidocil) • jed hypnotoxin (omráčí kořist) • neregenerují, vznikají nově

Žahavci • tři skupiny embryonálních buněk – buňky ektodermálních epitelů – buňky endodermálních epitelů – migrující kmenové buňky

Žahavci • z migrujících kmenových buněk: – – – –

žahavé buňky gamety nervové buňky žláznaté buňky endodermu

Žahavci • „gastrulovitá“ stavba těl: – ektoderm – endoderm – trávicí dutina („láčka“ – láčkovci) • s jediným otvorem (blastoporem) – = zároveň ústní i řitní otvor

Žahavci • mezi ekto- a endodermem vzniká – mezoglea s kolagenními vlákny • vzniká z bazálních lamin obou epitelů • někdy v ní buňky

Žahavci • 2 typy: – polyp • přisedlý • s tenkou mezogleou • s věncem chapadel kolem blastoporu

– medúza • plovoucí • s želatinovou mezogleou

Žahavci • u některých se stadia polypa a medúzy pravidelně střídají – polyp = nepohlavní generace – medúza = pohlavní generace

• u jiných existuje buď jenom polyp nebo jenom medúza

Žahavci • síťovitá (difúzní, rozptýlená) nervová soustava – bez mozkového centra – s prstencovými koncentracemi nervových buněk • kolem ústního otvoru polypů • po obvodu zvonu medúz

síťovitá (difúzní, rozptýlená) nervová soustava

Žahavci • svalová tkáň – některé přetvořené buňky epitelů se svalovými vlákny

Žahavci • pohlavní buňky – většinou z endodermu – u většiny – planktonní klarva „planula“ • obvykle žloutkožravá

– metamorfuje v polypové stádium • přisedne apikálním pólem k substrátu

Žahavci • medúzové stádium: – u medúzovců vzniká strobilací • = odškrcením medúzy z ústní části polypa • jedna za druhou

– u polypovců vzniká • z postranních pupenů polypa

Systém:

Polypovci • Třída: Polypovci (Hydrozoa) – převládá stádium polypa – nožní terč, tělo, chapadla

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – stojaté čisté vody, přisedlý na rostlinách – mívá 6 chapadel – na nich na hrbolcích – žahavé buňky

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – může se pohybovat směrem ke světlu: • leze jako housenka píďalky

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – může se pohybovat směrem ke světlu: • někdy se obrátí ústním otvorem k podkladu a leze pomalu pomocí chapadel

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – schopnost regenerace (proto „nezmar“) – zručný zoolog – vsunováním cizího předmětu do ústního otvoru dokáže nezmara „převrátit naruby“ a propíchnutím jemnou štětinkou zabránit, aby se převrátil zpět – buňky nezmara se dají na pochod a každá se nastěhuje tam, kam patří (ektoderm přeleze na povrch a entoderm zase dovnitř !) – vznikne nový životaschopný nezmar

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – nervová soustava – rozptýlená (difuzní) – síť • reakce na podněty – všesměrná • při podráždění se stáhne do kuličky velikosti špendlíkové hlavičky

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida)

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – svalové buňky • v nich smrštitelná vlákénka (myofibrily)

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – trávení: • láčka – v ní buňky bičíkaté a žláznaté • extracelulární trávení – dokončeno uvnitř buněk • nestrávené zbytky vyvrhovány přijímacím otvorem

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – trávení: • trávicí dutina i s ústy se může hodně rozšířit, takže při větší kořisti vidíme místo obrysu nezmara obrys kořisti, potažené povlakem nezmarovy tělní stěny

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – rozmnožování: • nepohlavní – pučení – na jednom nezmarovi až tři generace zároveň – nejmladší potomci se vyživují z trávicí dutiny matky – starší už také přispívají svými úlovky

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) – rozmnožování: • pohlavní – v různých ročních obdobích – v době pohlavní zralosti se vyrojí semenné buňky do vody a samy si vyhledají neoplozená vajíčka, která sedí na dolní části nezmarova těla

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar obecný (Hydra vulgaris) • někteří nezmaři jsou hermafroditi, jiní gonochoristé

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida)

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar hnědý (Pelmatohydra oligactis) – dlouhá stopka – dlouhá chapadla

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) – max. 10 mm – 8 chapadel

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) – symbióza s řasami rodu Zoochlorella: • řasy zužitkovávají odpadní v tělní šťávě rozpuštěný CO2 • kyslík vzniklý při fotosyntéze řasy využívá nezmar k dýchání svých tkání • oba organismy mohou žít odděleně

Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) • nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) – výskyt: • nejčastěji zjara v čistých tůňkách, které zbudou na lukách po odchodu velké jarní vody

Polypovci Řád: Hydromedúzky (Trachylina) • medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) – jediný náš žahavec s rodozměnou (!!!) – Vltava, přehrady, dřív pilíře pražských mostů – dnes zatopené lomy • nejspíš zavlečena ze Severní Ameriky, patrně s vodním morem kanadským (rostlinou) • v Evropě popsána už 1880

Polypovci Řád: Hydromedúzky (Trachylina) • medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) – polypové stádium: • 2 mm, nemá chapadla • dokáže však udolat i proti němu obrovské nitěnky

Polypovci Řád: Hydromedúzky (Trachylina) • medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) – medúza: • až 2cm • v dospělosti ověnčena 350 až 400 chapadélky

medúzka sladkovodní







Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) • teplá moře • celý trs trubýšů vzniká z larvy zvané planula • mnohotvárné (polymorfní) kolonie • členové propojeni stvolem – v něm trávicí dutina

Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) • pneumatofor – nahoře – hydrostatický ústroj

• medúzomy – pohyb kolonie

Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) • daktylozoidi – se žahavými buňkami – zachycování potravy – koupajícím se lidem mohou být nebezpeční (silně pálí !)

• gonozoidi – rozmnožování (jen pohlavní)

Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) • měchýřovka vznášivá (Physophora hydrostatica) – Středozemní moře, Atlantský oceán – až 20 cm – průhledná, nádherně žlutočervená

měchýřovka vznášivá

Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) • měchýřovka portugalská (Physalia physalis) – nejnebezpečnější ze všech trubýšů – na hladině veliký vzdušný měchýř měňavých barev • pod ním modrá ramena dlouhá až 30 m (!) • na nich velmi účinné žahavé buňky • hrozí utonutí (srdeční komplikace)

Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) • měchýřovka portugalská (Physalia physalis) – rybářské označení: „portugalská galéra“ – houfy až o tisících jedinců • bývají vyvrženy na břeh • pozor, i tam jsou nebezpeční (!)

měchýřovka portugalská „portugalská galéra“



Medúzovci • Třída: Medúzovci (Scyphozoa) – pouze v moři – pravidelně ve vývojovém cyklu střídají stádium polypa a medúzy (rodozměna, metageneze)

Medúzovci • polyp: – do 5 mm – volně

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – průměr zvonu 5 – 60 cm • (největší známá má zvon v průměru 2 m a rozpětí chapadel až 40 m)

– pokročilejší organizace těla než polyp • (odvozeny zkrácením polypa a zmnožením mezogley)

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – část odpovídající nožnímu terči = vypouklá strana zvonu – ústní otvor, chapadla a pohlavní orgány – vespodu

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – gastrovaskulární systém: • trávicí dutina uprostřed – z ní radiálně kanálky – spojené na obvodu okružním kanálkem

• trávení i rozvádění živin

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – pohyb: • reaktivní – vypuzováním vody z prostoru zvonu

• na obvodu zvonu je svalovina

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – smyslová ústrojí: • na obvodu zvonu 8 výběžků (ropálií) – v nich: – statocysta – jamkové oči – chemoreceptory

Medúzovci - ropalia

Medúzovci – ropalia ploché, miskovité a váčkovité oko; statocysta

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – rozmnožování: • gonochoristé • pohlavní buňky do gastrovaskulární dutiny a ústním otvorem ven • oplození ve vodě – zygota – rýhování – obrvená pohyblivá larva planula – za několik dnů přisedne – polyp

Rozmnožování medúzy

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – rozmnožování: • ten se pak množí nepohlavně: strobilací – odškrcují se malé medúzky (efyry) » dorůstají » zdokonalují svoji stavbu » mění se ve skyfomedúzy

Rozmnožování medúzy

Medúzovci • medúza: (tzv. skyfomedúza) – výživa: • jen dravě • kořenoústky filtrují plankton

Systém:

Medúzovci řád: Čtyřhranky – čtyřhranné zvonce – kromě žahavých buněk na ramenech i buňky lepkavé (chytání kořisti)

Medúzovci řád: Čtyřhranky – žahavé buňky mnohem silnější než ostatní žahavci • u člověka otoky, puchýře, svalové křeče • při popálení nutno jít rychle na břeh (utonout lze i v mělké vodě) • jsou doloženy smrtelné případy

Medúzovci řád: Čtyřhranky – jen teplá a teplejší moře – tělo jen několik cm • ale dlouhá ramena

Medúzovci řád: Čtyřhranky – čtyřhranka středomořská (Carybdea marsupialis) • u evropských břehů poblíž Neapole • 4 dlouhá chapadla

Medúzovci řád: Talířovky – chobotovitě prodloužený ústní okraj tvoří 4 velmi protažitelné laloky k lapání potravy a její dopravě do úst – roztažený zvonec – podoba talíře

Medúzovci řád: Talířovky – talířovka ušatá (Aurelia aurita) • nejznámější • 4 prosvítající podkovovité pohlavní žlázy uprostřed (nažloutlé nebo načervenalé) • průměr 5 – 50 cm • polypi v půli léta na chaluhách

Medúzovci řád: Talířovky – talířovka ušatá (Aurelia aurita) • žahavé buňky tak slabé, že je na kůži necítíme – hrají si s ní u moře děti – (žahnutí lze prý cítit na jazyku – neověřeno)

• loví ráčky a rybí potěr

Medúzovci řád: Talířovky • talířovka ušatá (Aurelia aurita) – velmi hojně po celém evropském pobřeží – dokonce i ve východní části Baltského moře, kde je voda velmi málo slaná – jinak téměř kosmopolitní

Medúzovci řád: Kořenoústky • místo zarostlého ústního otvoru na ústních ramenech mnoho drobných otvůrků • potrava buď mikroskopická nebo natrávená vně těla • laločnatě srostlá ústa s rozvětvenou a zkadeřenou ústní trubicí visí dolů a připomínají kořeny rostlin (odtud název)

Medúzovci řád: Kořenoústky • teplá i teplejší moře • ve východní Asii – potrava – nakládají se do soli a kamence – nebo balí do listů některých rostlin – pojídají se uleželé a silně prokořeněné

Medúzovci řád: Kořenoústky • kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo) – až do Severního moře – zkadeřená ramena připomínají plíce nějakého obratlovce – největší známá kořenoústka – průměr až 80 cm

Medúzovci řád: Kořenoústky • kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo) – pohlcuje mořský plankton • ale umí vylít trávicí šťávy i mimo tělo na chycenou kořist a natrávenou ji pak nasát

– v chladnějším ročním období i ve Středozemním moři

Kořenoústka plicnatá



Korálnatci • Třída: Korálnatci (Anthozoa) • potlačena metageneze, není medúza – pouze polyp (!)

• jen moře • většina přisedlá

Korálnatci • kromě sasanek – kosterní útvary z koralinu nebo CaCO3

• mělká teplá tropická moře mezi obratníky

Korálnatci • význam: – geologický • masivy, bradla, ostrovy • útesy (atoly) – vznik atolu – uprostřed laguna – (první možný výklad – už Darwin)

Korálnatci – vznik atolu

Korálnatci – atolu

Korálnatci – atolu

Bikini – nechvalně proslulý atol




Korálnatci • význam: – šperkařství – prodej turistům – jsou ohroženi znečišťováním mořské vody

Korálnatci • rozmnožování: – většinou hermafroditi – nepohlavně – pučení • noví jedinci se neoddělují – kolonie – všichni spojeni společnou trávicí soustavou

Korálnatci • stavba: – válcovitý polyp s příústními chapadly • i několik soustředných věnců

– trávicí dutina rozdělena svislými přepážkami (septy) • na nich buňky produkující enzymy a buňky vstřebávací

Systém

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • 8 chapadel • 8 přepážek • vždy kolonie

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • varhanitka červená (Tubipora hemprichi) – červené trubičky – připomíná píšťaly varhan – v každé trubičce jeden smaragdově zelený polyp – Rudé moře

varhanitka červená



Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • korál červený (Corallium rubrum) – stromečkovité málo rozvětvené červené trsy – v nich bělostní polypi – 20 cm – 1 m v průměru kmene asi 4 cm

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • korál červený (Corallium rubrum) – v hloubce 80 – 200 m • potřebuje klidnou vodu • v mělčích vodách na chráněných místech mezi skalami apod.

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • korál červený (Corallium rubrum) – obtížný lov sítěmi – na nich až 3 m dlouhá dřeva ve tvaru X, zatížená a vlečená po dně – každou chvíli uvízne – též potápěči

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • korál červený (Corallium rubrum) – Středozemní moře (evropské i africké břehy) – naleziště mnohdy zpustošena – nejlepší šperkařská kvalita

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • korál červený (Corallium rubrum) – též u ostrova Madeiry, v Indickém oceánu a Tichém oceánu (u japonského pobřeží) – horší kvalita

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • korál červený (Corallium rubrum) – šperkařství – přírodní nebo broušené – nejvíce ve Francii a Itálii – s korálovými šperky obchodovali již staří Keltové

korál červený

korál červený

korál červený

Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) • pérovník svítivý (Pennatula phosphorea) – podoba ptačích per – osou je hlavní polyp (z planuly)

pérovník svítivý




Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) - chapadel 6 nebo násobky šesti

Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Sasanky (Actiniaria)

• nikdy netvoří kosterní útvary • žijí jednotlivě • často symbióza s korýši – např. s rakem poustevníčkem mořským • rak sasanku vozí z místa na místo • ona ho chrání


• sasanka koňská (Actinia equina) – nejběžnější v evropských mořích – silný nožní terč – snese i několik hodin na suchu při odlivu a příboj • naplní instinktivně trávicí dutinu vodou • zatáhne ramena • přikryje ústní otvor


• sasanka koňská (Actinia equina) – výška až 7 cm – kolem úst 192 ramen v 6 kruzích – nejčastěji jasně červená • ve stínu hnědá až zelená


• sasanka koňská (Actinia equina) – požírá rybky, ráčky a měkkýše – léta vydrží v mořském akváriu (pouze pobledne) • existuje údaj, že jedna strávila v mořském akváriu 66 let (!) • skvělý objekt pro pozorování


• sasanka koňská (Actinia equina) – mají smysl pro čas přílivu a odlivu • i v akváriu se ještě několik dní po přemístění z moře budou pravidelně zavírat a otvírat

– má 24 vychlípenin s modrými žahavými buňkami


• sasanka koňská (Actinia equina) – lezou pomocí vlnivého pohybu spodní přísavky – asi 8 cm za hodinu

sasanka koňská

sasanka koňská

Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Větevníci (Madreporaria)

• teplé mělké pobřežní vody • masivní vápencová vnější kostra • z jedné planuly polyp – z něj pučením mnohamilionová kolonie


- z nich je Velký bradlový útes na SV Austrálie - dlouhý asi 2000 km - široký několik km


• větevník mozkový (Diploria cerebriformis) – budí dojem bohatě rýhovaného lidského mozku – Karibské moře, západoindické ostrovy ??

větevník mozkový

větevník mozkový

větevník mozkový


• houbovník obecný (Fungia fungites) – kostra vypadá jako spodní strana klobouku muchomůrky – v průměru až 25 cm – leží volně na dně • obrátí-li ho vlny vzhůru nohama, je schopen se nabobtnáním zase obrátit


• houbovník obecný (Fungia fungites) – mělčí místa mezi korálovými útesy Indického a Tichého oceánu – nejčastěji barva svítivě zelená nebo zlatohnědá • způsobeno symbiotickými řasami v těle

houbovník obecný

houbovník obecný

houbovník obecný

houbovník obecný


• větevníky – mnoho druhů v oblastech útesů

větevníci

větevníci

větevníci

větevníci

větevníci

větevníci

Žahavci (Cnidaria) Milan Dundr

Recommend Documents