Třída: Mlži (Bivalvia) Milan Dundr

Třída: Mlži (Bivalvia) Milan Dundr

Mlži • stavba těla: – ze stran zploštělé – bez zřetelné hlavy – kryto dvouchlopňovým pláštěm • vylučuje 2 lastury spojené vazem

Mlži • stavba těla: – tělní svalovina v noze • zpevňuje se krví (erekce)

– někdy noha zaniká (ústřice)

Mlži • trávicí soustava: – na užším konci těla (např. škeble) • spodní otvor přijímací – voda s mikroskopickou potravou nasávána do plášťové dutiny

Mlži • trávicí soustava: – nad ním horní otvor vyvrhovací • odvádí vodu a nestrávené zbytky z prostoru kloaky

Mlži • trávicí soustava: – ústní otvor • na opačném konci těla než přijímací otvor (!)

– jícen – vakovitý žaludek • obklopen žlutým hepatopankreate m – ústí do žaludku

Mlži • trávicí soustava: – kličky střeva – konečník prochází osrdečníkem a srdeční komorou (!) • ústí do kloakálního prostoru

Mlži • cévní soustava: – srdce v osrdečníkovém vaku na hřbetní straně těla – 1 komora – 2 předsíně • přivádějí okysličenou krev z žaber

Mlži • cévní soustava: – z komory jedinou aortou vystřikována dopředu – po odkysličení nabírána kapilárními cévkami do sběrných žil a jimi do žaber

Mlži • cévní soustava: – otevřený cévní systém – v krvi krevní tělíska – je-li barvivo – namodralý hemocyanin v plazmě

Mlži • vylučovací soustava: – před vstupem do žaber projde odkysličená krev ledvinami a zbavuje se odpadních produktů

Mlži • vylučovací soustava: – přesněji jde o pár metanefridií ve spojení s dutinou osrdečníku • vyúsťuje do plášťové dutiny

– stěny osrdečníku též mohou vylučovat

Mlži • dýchací soustava: – žábry • voda vtéká do žaberní dutiny přijímacím otvorem • většinou párové

Mlži • nervová soustava: – gangliová – dvoustranně souměrná

Mlži • nervová soustava: – mozkové zauzliny spojeny stopkou nad hltanem (1) – v noze je též pár propojených zauzlin(3) – další propojený pár útrobních zauzlin je pod konečníkem (5)

Mlži • smyslová ústrojí: – čichový ústroj (osfradium) – pár statocyst

Mlži • smyslová ústrojí: – hmatové buňky po celém těle • zvláště na: – příústních plachetkách – konečníku – tykadlových výběžcích na okraji pláště

Mlži • smyslová ústrojí: – CHYBÍ: • oči (většinou) • hlavová tykadla

Mlži • rozmnožování: – gonochoristé (výjimečně hermafroditi) – pohlavní žlázy párové • otevírají se poblíž vyústění metanefridií do plášťové dutiny

Mlži • rozmnožování: – spermie nasávány do plášťové dutiny jiného jedince • oplodní vajíčka

Mlži • rozmnožování: – vývoj nepřímý – mořské druhy larvu jako veliger

Mlži • rozmnožování: – sladkovodní druhy larva glochidie (škeble) • glochidie = vnější parazit, ektoparazit • na ploutvích nebo kůži ryb • má příchytné trny (a)

Mlži • rozmnožování: – sladkovodní druhy larva glochidie (škeble) • živí se ze zhnisaného váčku, který vzniká v místě ranky • po nějaké době klesnou ke dnu • dospějí

Zástupci:

škeble rybničná (Anodonta cygnea) • sladkovodní, ČR, stojaté vody • dospívá v 5 letech

škeble rybničná (Anodonta cygnea) • v symbióze s ní ryba hořavka duhová – její samičky kladou do plášťové dutiny škeble jikry

velevrub malířský (Unio pictorum) • potoky a řeky • protáhlejší lastury s výrazným zámkem na vnitřní stěně

velevrub malířský (Unio pictorum) - jeho bílé misky používali dříve malíři k míchání barev

perlorodka říční (Margaritana margaritifera) • • • •

čisté potoky (Šumava) tlusté misky tvoří perly chráněna zákonem

perlotvorka mořská (Meleagrina margaritifera) • Indický oceán • v plášťové dutině vytváří perly kolem dovnitř vniklých cizích tělísek • asi po 150 letech lesk perel zmatní (perly „oslepnou“)

perlotvorka mořská (Meleagrina margaritifera)

vznik perly

srdcovka jedlá (Cardium edule) • mělčiny všech evropských moří • pojídána ve Francii, Itálii

zéva obrovská (Tridacna gigas) • největší – až 1,3 m dlouhá a 5 q těžká (!) • na korálových útesech Indického a Tichého oceánu

zéva obrovská (Tridacna gigas) - rozevřenými miskami obrácena ke světlu (symbiotické řasy v krvi)

zéva obrovská (Tridacna gigas) - jako nalíčená železa na zvěř - šlápne-li do ní potápěč, sevře skořápky – nelze uniknout

zéva obrovská (Tridacna gigas) - okrajem misek dokáže přeseknout lodní lano jako sekyrou

zéva obrovská (Tridacna gigas)

střenka jedlá (Solen vagina) • lastury připomínají uzavřený kapesní nůž • ryje v bahně a písku

sášeň lodní (Teredo navalis) • zavrtává se do dřeva ponořeného v mořské vodě • vypadá jako 20 cm dlouhý červ

sášeň lodní (Teredo navalis) - malé nenápadné skořápky na předním konci těla - působí jako pilník - vrtá ve dřevě - piliny stráví spolu s planktonem - chodbu za sebou vystýlá CaCO3

sášeň lodní (Teredo navalis) - prožírá vše dřevěné ve vodě do hloubky 0,5 m pod hladinou

hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus) • největší z evropských druhů • používána též při servírování

hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus) - miska hřebenatky = značka petrolejářské firmy Shell

ústřice jedlá (Ostrea edulis) • chována např. při pobřeží jižní Francie • chuťově nejkvalitnější mlž

ústřice jedlá (Ostrea edulis) • jí se živé, syrové, trochu pokapané citrónem • evropská moře (kromě Baltského a Černého)

slávka jedlá (Mytilus edulius) • evropská moře (i Baltské) • asymetrická lastura

slávka jedlá (Mytilus edulius) • přilepena vlákny k podkladu • v evropských kuchyních se spotřebuje 100 000 tu slávek ročně (!)