Plazi (Reptilia) Milan Dundr
skup.: Blanatí (Amniota) • zárodečné obaly: – vnitřní = amnion (blána ovčí) • tvoří uzavřený váček s tekutinou, která nahrazuje zárodku vodní prostředí
– vnější = seróza (blána klkatá) • mechanicky ochranná funkce
skup.: Blanatí (Amniota) • postupným stravováním žloutkového váčku se z břišní stěny embrya vychlípí třetí obal: allantois – v něm se hromadí produkty metabolismu vyvíjejícího se zárodku – díky bohatému prokrvení plní také funkci dýchacího ústrojí
Třída: Plazi (Reptilia)
Třída: Plazi (Reptilia) • na rozdíl od ostatních blanatých jsou studenokrevní • na souši – během vývoje několikrát pronikli zpět do vody (druhotně – dýchají plícemi)
• jako 1. obratlovci si osvojili létání
Třída: Plazi (Reptilia) • kůže: – rohovatí (šupiny, trny, štíty, drápy) – suchá – neumožňuje kožní dýchání – často barvoměna – svlékání
Třída: Plazi (Reptilia) • kostra: – často hodně žeber, protáhlá – chorda jen ve zbytcích mezi obratli – chrupavčitá tkáň málo
Třída: Plazi (Reptilia) • kostra: – minimálně 2 krční obratle – otáčení hlavy – dolní čelist • kloub se čtvercovou kostí
– tvorba 2. patra • oddělení nosní dutiny
Třída: Plazi (Reptilia) • nervová soustava: – 12 párů mozkových nervů
Třída: Plazi (Reptilia) • smyslová ústrojí: – zrak: • oči s víčky – u hadů průsvitná a srostlá mžurka • u želv a ještěrů – barevné vidění • u některých – temenní oko (haterie)
Třída: Plazi (Reptilia) • smyslová ústrojí: – čich: • Jacobsonův orgán – čich, resp. chemický analyzátor v ústech
Třída: Plazi (Reptilia) • smyslová ústrojí: – sluch: • střední ucho s 1 kůstkou – u hadů chybí • začíná se tvořit hlemýžď
Třída: Plazi (Reptilia) • smyslová ústrojí: – termoreceptory: • v jamkách na hlavě • chřestýš – změny o 0,003C
Třída: Plazi (Reptilia) • trávicí soustava: – dlouhý jazyk (i rozeklaný) – u krokodýlů a hadů – rozlišené zuby – slinné, někdy jedové žlázy – u hadů velmi roztažitelný žaludek – kloaka
Třída: Plazi (Reptilia) • dýchací soustava: – plíce (hrtan, průdušnice, 2 průdušky) – hadi – jen pravá plíce – nemají speciální hlasové ústroje
Třída: Plazi (Reptilia) • cévní soustava: – 2 předsíně – 2 komory • alespoň malým otvůrkem propojené
– 2 aortální oblouky
Třída: Plazi (Reptilia) • cévní soustava: – rozdělení srdce téměř dokončeno u krokodýlů – poprvé v živočišné říši je zde vytvořen vrátnicový (jaterní) krevní oběh!!!
Třída: Plazi (Reptilia) • vylučovací soustava: – jako u všech obratlovců souvisí s rozmnožovací soustavou – urogenitální systém – pravé ledviny (metanefros)
Třída: Plazi (Reptilia) • vylučovací soustava: – želvy a ještěři – močový měchýř – NH3 nebo kyselina močová – kašovitá moč
Třída: Plazi (Reptilia) • rozmnožovací soustava: – párové gonády – vnitřní oplození – vnější pohlavní orgány samců – někdy párové
Třída: Plazi (Reptilia) • rozmnožovací soustava: – vejce: • blanité (kožovité) obaly • nebo vápnité obaly
– vejcorodí – živorodí – často i vejcoživorodí
Třída: Plazi (Reptilia) • rozmnožovací soustava: – vejce většinou na souši • bez péče, nezahřívaná
– u želv trvá vývoj ve vejcích přes rok – u haterie dokonce 1214 měsíců – vývoj přímý (bez larvy)
Třída: Plazi (Reptilia) • chování: – růst celý život – dlouhověcí (želvy, krokodýli) – autotomie = odhazování částí ocasu • je umožněna zvláštní stavbou ocasních obratlů plazů
Třída: Plazi (Reptilia) • chování: – růst celý život – dlouhověcí (želvy, krokodýli) – varovné chování: • syčení • rozprostření krčního štítu
– v chladném období roku – do stavu strnulosti
Třída: Plazi (Reptilia) • chování: – autotomie = odhazování částí ocasu • je umožněna zvláštní stavbou ocasních obratlů plazů – ocas snadno regeneruje (asi 2 mm denně) – odloučená část ocasní páteře je nahrazena pouze vazivem
Třída: Plazi (Reptilia) • fylogeneze: – známi od karbonu – vznikli z krytolebců – druhohory = věk plazů – dnes jen zbytky
Třída: Plazi (Reptilia) • fylogeneze: – therapsidní plazi (Theriodontia): • k savcům • ichtyosauři: – končetiny ve tvaru ploutví
Třída: Plazi (Reptilia) • fylogeneze: – thekodonti (Ornithosuchus): • předci ptakoještěrů, veleještěrů, krokodýlů a ptáků • ptakoještěři
Třída: Plazi (Reptilia)
• fylogeneze: – lepidosauři: • z nich dnešní šupinatí plazi (vývoj od třetihor)
Systém:
Dinosauři • vymřelí: – konec prvohor – celé druhohory (280 – 65 mil. let)
Dinosauři • ryboještěři – ichtyosauři
Dinosauři • ptakoještěři – Pterodactylus – !!! nevyvinuli se z nich ptáci !!!
Dinosauři • suchozemští a vodní ještěři – Stegosaurus – býložravý
Dinosauři • suchozemští a vodní ještěři – Apatosaurus (Brontosaurus) – býložravý
Dinosauři • suchozemští a vodní ještěři – Tyrannosaurus - masožravý
Dinosauři • savcovití ještěři – nenápadní – vyvinuli se z nich savci
ryboještěři
ptakoještěři
Srovnání velikostí
Tyrannosaurus rex
Tyrannosaurus rex
Apatosaurus (Brontosaurus)
Apatosaurus (Brontosaurus)
Brachiosaurus
Brachiosaurus
Podtřída: Haterie (Rhynchocephalia)
Podtřída: Haterie (Rhynchocephalia) • velmi stará skupina (od triasu) • dnes 1 druh na několika ostrůvcích u Nového Zélandu – relikt • přímo na Novém Zélandu byla vyhubena dovezenými psy, kočkami a prasaty
Podtřída: Haterie (Rhynchocephalia) • trnité šupiny • 3. (temenní) oko – zachovalé – překryté pokožkou – má strukturu skutečného oka s čočkou, duhovkou i rohovkou
Podtřída: Haterie (Rhynchocephalia) • noční aktivita • dravec – žere hmyz, měkkýše, červy, možná i vejce a mláďata buřňáků
hatérie novozélandská (Sphenodon punctatus) • v zajetí se dožila i 50 let • aktivní při nižších teplotách – optimum kolem 12C (!)
Podtřída: Želvy (Testudinata)
Podtřída: Želvy (Testudinata) • dvojitý krunýř z kožních kostí – s kostrou srostlý – kostěné desky, kryté rohovitými štíty • srůstají s obratli a žebry
Podtřída: Želvy (Testudinata) • bezzubé – v čelistech jen rohovina – krájí potravu
Podtřída: Želvy (Testudinata) dýchání: zatahování krku a nohou mají nepohyblivou hruď vzduch mohou také polykat
Podtřída: Želvy (Testudinata) na suchu „pláčou“ asi si čistí oči
oko má 2 víčka a mžurku
Podtřída: Želvy (Testudinata) vejce s vápnitou skořápkou do písku
Podtřída: Želvy (Testudinata) člověk pojídá maso, vejce z želvoviny se vyrábí ozdobné předměty, knoflíky dnes vytlačena umělými hmotami
kajmanky • Amerika • vodní želvy • přes 1 m délky • pohyb jazyka – ryba myslí, že je to červ
kajmanky • velmi silné čelisti – může kousnout i člověka, vstoupí-li poblíž ní do vody s bahnem – i mláďata dokáží ukousnout člověku bříško prstu (!)
želva nádherná • Střední a Severní Amerika • vodní • v řece Mississippi se jimi živí aligátoři
želva nádherná • často chována – nenáročná – levná – v zajetí všežravec (hmyz, malé rybky, salát, jablka)
želva nádherná - mutant
želva bahenní (Emys orbicularis) • Afrika, Asie, Evropa – JV Morava a JV Slovensko
• u nás chráněná! • v říjnu zalézá do bahna a přezimuje do března příštího roku
želva bahenní (Emys orbicularis)
želva žlutohnědá (Testudo graeca) • z Jižní Evropy • suchozemská • u nás chovy – přes 1000,- Kč/kus – nutná registrace
• v zajetí se dožívá až 90 let
želva sloní • Galapágy (Los islas Galapágos = želví ostrovy) – ohrožené vyhubením: dovezené druhy savců ničí vejce a mláďata
• až 1,5m • až 250 kg
želva sloní • jejich rasy na Galapágách popsal Darwin • když ji lovci obrátí na záda, umí se (na rozdíl od mořských želv) obrátit zpět na nohy
želva sloní • žerou šťavnaté kaktusy, bobule, lišejníky
želva sloní • lovily se pro maso, tuk
želva sloní • námořníci je živé vozili v podpalubí – živé konzervy • v 19. stol. se z vajec vyráběly pokrmy a olej
želva obrovská (Dipsochelys dussumieri) • Seychellské ostrovy východně od Madagaskaru • podobně velké • také je vozili námořníci jako živé konzervy • v zajetí až 152 let
želva obrovská (Dipsochelys dussumieri)
kareta • nejcennější želvovina • na Čagoských ostrovech (J od Cejlonu): – domorodci jim příšerným způsobem strhávali zaživa krunýře: • posypali je žhavým dřevěným uhlím až se okraje krunýře ohrnuly • pak krunýř odřízli nožem
kareta • nejcennější želvovina • na Čagoských ostrovech (J od Cejlonu): • než vychladl, vložili jej mezi 2 prkna, aby se narovnal • po této barbarské operaci zvíře vypustili zpět do moře
kareta • nejcennější želvovina • na Čagoských ostrovech (J od Cejlonu): • želvě se za čas utvoří nový krunýř – velmi slabý a tenký – zvíře zůstane už slabé a neduživé
kareta • z krunýře se vyrábějí ozdobné předměty jako hřebeny apod. • ohroženy lovem – vynikající polévka z masa
kareta • moře tropů a subtropů • na souš jen ke kladení vajec • až 1,5 m • až 250 kg
kareta obrovská (Chelonia midas)
kareta obrovská (Chelonia midas)
kožatka • největší mořský plaz – přes 2 m – až 450 kg – *popsán exemplář 2,3m a 600 kg
kožatka • všechna tropická moře – občas i ve Středozemním moři apod.
• nutná ochrana vajec – domorodci v Malajsku je pojídají
• vejce ve velkém množství – přežije jen 1% mláďat (!)
kožatka velká (Dermochelys coriacea)
Podtřída: Krokodýlové (Crocodylia)
Podtřída: Krokodýlové (Crocodylia) • srdeční komory téměř oddělené • mezi břišní a hrudní dutinou – bránice (jinak ji mají jen savci)
aligátoři • Severní Amerika, Čína • dlouhý kolem 4 m • úderem ocasu dokáže přerazit nohu
aligátoři 4. zub dolní čelisti zapadá do jamky v horní čelisti • kostěná nosní přepážka
aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis)
aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis)
kajmani • celá Amerika • podobní aligátorům • nemají kostěnou nosní přepážku • loví je i anakondy
kajman (Caiman)
krokodýlové • • • • • • •
celá Amerika Antily (Kuba) Afrika Austrálie JV Asie Nová Guinea v severní části Nilu je už dnes vyhuben (!)
krokodýlové • dlouhý kolem 5 metrů • 4. zub dolní čelisti zapadá do rýhy v horní čelisti a je vidět i při zavřené tlamě
krokodýlové • samci v době páření – souboje – často i vážná zranění
krokodýlové • mláďata výborně šplhají (!) a odpočívají ve větvích stromů – žerou je čápovití ptáci marabu
krokodýlové • menší druhy volavek a kulíků jim chodí po hřbetech a kolem tlamy – vybírají jim pijavky i z čelistí – krokodýlové jim za tuto „péči“ neublíží
krokodýlové krokodýlí soudy: – dříve např. na Madagaskaru – krokodýli = uctívané soudní božstvo – zloděje k nim hodili • když vyvázl, pustili ho • většinou byl ale sežrán
krokodýl nilský (Crocodylus niloticus)
krokodýl čelnatý (Osteolaemus tetraspis)
krokodýl kubánský (Crocodylus rhombifer)
gaviál indický • • • •
existuje jen 1 druh Indie a Horní Barma až 7 m dlouhý velký počet zubů
gaviál indický • úzký dlouhý čenich – na konci zvláštní zduřenina
• člověka nenapadá; jen ryby • polyká kameny, aby se mohl potopit
gaviál indický (Gavialis gangeticus)
Podtřída: Šupinatí (Squamata)
Podtřída: Šupinatí (Squamata) • velké překrývající se šupiny • pohyblivé kosti na lebce • zdvojený pářicí orgán samců
Řád: Ještěři (Sauria) • jedovatí jsou ze 3000 druhů jen dva korovci (Amerika)
VE SVĚTĚ:
gekon • Asie, Středomoří • drobní • mikrochloupky na prstech – pohyb i po stropě hlavou dolů
• aktivní za šera a v noci
gekon
gekon
agamy
• Asie • aktivní ve dne • límce, výrůstky nebo ostny
agamy trnorep • ostny na ocase • Severní Afrika • loven pro chutné maso
agamy moloch • ostny na celém těle • Austrálie • živí se mravenci (!) – zaznamenáno, že za 15 minut jich sežral 675
agamy dráček létavý • žebra s kůží umí roztáhnout a klouzavým letem se přenést ze stromu na strom přes 100m daleko (!)
agamy dráček létavý • „křídla“ rozevírá samec: – při zápasu s jiným samcem – když chce imponovat samičce
leguán • Galapágy • Amerika • Madagaskar
leguán • ti galapážští: – buď žerou kaktusy – nebo se potápějí do moře pro řasy – popsal je Darwin – dlouzí přes 1m
leguán zelený (Iguana iguana)
leguán bazilišek • ze Střední a Jižní Ameriky • i s ocasem 80 cm • indiáni se ho bojí, považují ho za čerta složeného z několika kusů zvířat
chameleon • • • •
Afrika Středomoří Jižní Asie na stromech a křovinách
chameleon • barvoměna (mimetismus) – ovlivňována nervově
• zploštělé tělo z boků
chameleon • ovíjivý ocas • prsty srostlé v klíšťky • vymrštitelný a lepkavý jazyk
chameleon • oční víčka srostlá – jen centrální štěrbina – každé oko pohyblivé samostatně
chameleon • 3 – 30 cm • ti třícentimetroví – nejmenší plazi na světě – často chovy
chameleon (Chamaeleo)
chameleon (Chamaeleo)
varan • • • •
Afrika, Asie 3,1m 135 kg dnes chráněni
varan • pokládáni za draky • draci na ostrově Komodo – kousek od Jávy
varan komodský (Varanus komodoensis)
korovec • jediné 2 jedovaté druhy ze všech ještěrů (!) • přes 0,5 m dlouhý
korovec • rýhované zuby • vyvinuté jedové žlázy – oproti jedovatým hadům je má v dolní čelisti – jed stéká po zubech smíšen se slinami • proto korovec musí kořist chvíli v čelistech podržet
korovec • jed je účinnější než od chřestýše – až smrt
• neurotoxin • velký korovec má ve váčcích jed, který by zabil 12 psů těžších než 10 kg
korovec kousne-li člověka: rychle mu otevřít tlamu a hlavu odtrhnout od rány udělá-li se to rychle, jed se nestačí dostat do rány korovec je pomalý
korovec • průvodní jevy otravy: – silná bolest, která se šíří po celé končetině – silné krvácení rány – šířící se otok – celkové příznaky, které vyvolává neurotoxin
korovec • je zaznamenáno několik úmrtí člověka po kousnutí korovcem • v ocase tukové zásoby • Severní a Střední Amerika
korovec • v Mexiku – lidová slovesnost: – korovec = escorpion – když plivne jed na zem, všechno rostlinstvo v okruhu 1m uschne – indiáni: escorpion při útoku otevře tlamu a pouští z ní černou páru a kouř – zabil prý dítě tím, že mu zasyčel do obličeje
V ČR:
ještěrka obecná (Lacerta agilis) • všude kromě hor
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) • hory, vzácně i nížiny (Mšec)
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
ještěrka zelená (Lacerta viridis) • ve všech teplejších oblastech
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
slepýš křehký (Anguis fragilis) • zakrnělé končetiny nejsou vidět • živorodý • lehce odlomitelný ocas – doroste, ale kratší a pahýlovitý
• v zajetí se dožil 54 let (!)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes)
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes) • vývojově nejmladší skupina plazů • největší rozvoj v třetihorách • kolem 300 nerozlišených obratlů a žeber • páteř pohyblivá • končetiny redukované
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes) čtvercová kost vykloubitelné čelisti polykání velkých soust vcelku díky vzájemné pohyblivosti levé a pravé poloviny čelisti se had na kořist doslova „nasouká“ polykání usnadňuje vylučování slin
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes) • sluch: – redukován
• zrak: – oční víčka srostlá a průhledná – zaostřují pohybem čočky vzad a vpřed
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes) vyvinuta pouze pravá plíce výrazně protažená slouží jako zásobárna vzduchu při polykání kořisti
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes) • svlékání kůže (svlečky vcelku) • rozeklaný jazyk • útrobní orgány protáhlé, často jen jednostranně vyvinuté
ŠKRTIČI:
krajta mřížkovaná (Python reticulatus)
• nejdelší na světě (9,75 m) • pohltila i 0,5q prase • aktivní v noci • JV Asie, Afrika • dožívá se 20 – 30 let
krajta • Malajci postaví bambusovou klec – dovnitř dají selátko – krajta tam vleze – když pozře sele, už neproleze mezi bambusovými tyčemi
hroznýš • při námluvách lechtá samec samici výčnělky • Jižní Amerika • v zajetí až 23 let
hroznýš • domorodci je chovají doma odmalička jako psíky – hroznýši jim pak chrání obydlí
• výborné maso • z kůže kabelky a dámské boty • tuk jako lék
hroznýš královský (Boa constrictor)
anakonda • Jižní Amerika • polovodní – velmi rychle plave
• 2. nejdelší na světě (9,6 m) • nejtěžší na světě (6m/118kg, 8m/150kg)
anakonda • z kůže střevíce a kabelky • lov velkých anakond – alespoň 6 mužů, aby ji přemohli
• může napadnout a pozřít i dítě, ale je to velmi výjimečné
anakonda velká (Eunectes murinus)
anakonda velká (Eunectes murinus)
JEDOVATÍ HADI:
JEDOVATÍ HADI: • kartaginec Hannibal (ve 2. punské válce porazil Římany) – nechal prý do nepřátelských lodí vrhat nádoby plné jedovatých hadů – taktika byla prý velmi úspěšná
kobry Asie:
kobra indická („brejlovec“) /Naja naja/ – J a JV Asie – posvátná kobra – znázorňována ve společnosti různých indických božstev: • Budha – s kobrou, která jej zastiňuje svým rozšířeným hrdlem • Višnu – odpočívá na těle mnohakrké kobry v moři mléka • Šiva – nosí kobry kolem krku
kobra indická („brejlovec“) /Naja naja/ • některé dny v roce v Indii zasvěceny kobrám • některé chrámy tzv. kobřích králů (měli na hlavách vějíř kober = symbol moci)
kobra indická („brejlovec“) /Naja naja/ • fakíři jim trhají jedové zuby • po čase nutno opakovat • jsou hluché – reagují jen na pohyb píšťaly
• na zajetí si dobře zvykají
kobra indická („brejlovec“) /Naja naja/ • člověka napadnou jen tehdy, když se cítí ohroženy – nejprve výhrůžný postoj a sykot – pak ji k útoku vydráždí pohyb • zůstane-li člověk v klidu, nezaútočí
kobra indická („brejlovec“) /Naja naja/ • jed = neurotoxin • had stiskne oběť čelistmi, drží ji a přitom může několikrát vstříknout jed
kobra indická („brejlovec“) /Naja naja/ • je-li dávka smrtelná, příznaky již po několika minutách • pokud vstříkne jed přímo do žíly – smrt do ¼ hodiny
kobry Afrika:
kobra černokrká („plivající kobra“) • vystřikuje jed otvorem na přední straně jedového zubu na vzdálenost 2-4 m • přitom tělo zvedne až 2/3 nad zem, zakloní hlavu dozadu a pak vystříkne jed
kobra černokrká („plivající kobra“) • jed je jemně rozprášen • míří na oči – je zde rychle vstřebán a způsobí oslepnutí • u menších živočichů i smrt
– jinak prudký a velmi bolestivý zánět spojivek a fotofobie • tyto příznaky ale mizí během 2-3 dnů
kobra černokrká („plivající kobra“) o nervový jed o na člověka asi 12 mg o ve žláze kobry je asi 0,2g o tzn., že by vystačil na 10 – 16 osob
kobra černokrká („plivající kobra“) • zásoba 1 kobry stačí asi na 6 plivnutí – obnoví ji za 1 den
• příznaky se projeví za několik minut • smrt nastane asi za ¼ hodiny
korálovci • Amerika • jedovatí, ale ne útoční – při podráždění skrývají hlavu pod tělo
korálovci • závisí na množství jedu a jak hluboko pronikly jeho zuby • úmrtnost 10 – 75% • rána téměř nebolí
korálovci • pestře zbarvení – barevné kroužky: – červený pásek se dotýká žlutého
korálovec (Micrurus)
korálovky • x mimikry 2. řádu: korálovky – nejsou jedovaté – červený pásek se dotýká černých – Mexiko – Severní Amerika
korálovka (Lampropeltis)
korálovka (Lampropeltis)
mamba černá • tropická Afrika („bič Afriky, démon buše“) – uštknutí častá
• až 4,5 m dlouhá
mamba černá nejrychlejší jedovatý had nakrátko až 30 km / hod. běžně je ale plachý, před člověkem se skrývá zůstane-li člověk v klidu, odplazí se
mamba černá • může útočit i ze stromu – je značně nervózní, mrštný a pohyblivý – uštkne velmi prudce a rychle
• velmi účinný jed – 2 kapky usmrtí člověka do 2 hodin • má až 15 kapek
mamba černá bez podání antiséra zabíjí se 100% úspěšností někteří postižení zemřeli už 2 hodiny po uštknutí
černá mamba
chřestýš • termoreceptor mezi okem a nozdrou – sleduje v noci kořist
• chřestýš rohatý se pohybuje skoky stranou (!)
chřestýš chřestivé zrohovatělé články na konci ocasu (nesvlékají se) při každém svlékání se tvoří nový článek nesvědčí to o věku je-li jich přes 8, nejstarší se rozpadají
chřestýš • celá Amerika • neurotoxin • zasáhne-li jed žílu, i úmrtí do 10 minut
chřestýš (Crotalus)
vodnář kobří • Tichý oceán u Austrálie • nejjedovatější had – 100x jedovatější než jiní hadi
• jed způsobí rozsáhlý rozpad příčně pruhovaných svalů
vodnář kobří • při kousnutí jen malá bolest – jako píchnutí špendlíkem
• místo nebolí, žádná lokální reakce, maximálně místo znecitliví • celkové příznaky až po 1,5 hodině
ČESKÁ REPUBLIKA:
užovky: • živí se hlavně ještěrkami, obojživelníky a drobnými rybkami • člověku mohou být i nebezpečné, pokud zadní jedové zuby dosáhnou do rány
užovka obojková (Natrix natrix) • nejběžnější, u vody • při obraně uvolňuje páchnoucí výměšek z kloaky
užovka obojková (Natrix natrix)
užovka obojková (Natrix natrix)
užovka hladká (Coronella austriaca) • všude v teplejších oblastech
užovka podplamatá (Natrix tesselata) • vzácně podél větších řek – Vltava, Berounka, Dunaj
užovka stromová /aeskulapova/ (Elaphe longissima) • u Karlových Var • jinak i J a JV Slovensko
zmije obecná (Vipera berus) • všude kromě nížin • zbarvení šedomodré, hnědavé, červenavé, tmavohnědé až černé • s typickou klikatou čárou na hřbetě – není patrná u černě zbarvených jedinců
zmije obecná (Vipera berus) • jedové zuby v zavřené tlamě sklopeny špičkou dozadu – při otevření se kolmo vztyčí
zmije obecná (Vipera berus) • nejen v suchých oblastech, ale i v rašeliništi apod. • neútočný mírný had • uštkne jen při šlápnutí nebo neopatrném braní do ruky
zmije obecná (Vipera berus) jed někteří odborníci označují za slabý x jiní za nebezpečný 15 mg zabije člověka – to odpovídá jedu kobry ale množství jedu ve žlázách nedosahuje smrtelnou dávku
zmije obecná (Vipera berus) • nebezpečná je zvýšená vnímavost • nervový jed, způsobuje vnitřní krvácení, působí na krevní srážlivost • po uštknutí místo bolí jako žihadlo včely, bolest se zintenzivňuje do okolí
zmije obecná (Vipera berus) • po 20 min. citlivé mízní uzliny a otok, který se šíří a zvětšuje • za několik hodin krevní podlitiny
zmije obecná (Vipera berus) • • • • • • •
pak poklesne tlak studený pot nevolnost zvracení ztráta vědomí rozšířené zornice obtížné a povrchní dýchání
zmije obecná (Vipera berus) • za 6-24 hodin krvácení do zažívacího traktu, z plic a ledvin • na přelomu 19. a 20. stol. se vybíjely ve velkém – i se za ně platilo a popisovaly se jako vraždící hadi
zmije obecná (Vipera berus)
zmije růžkatá (Vipera ammodytes)
Co dělat při otravě: • okamžitě po uštknutí odstranit co největší množství jedu z rány • prodloužit průnik jedu do krve
Co dělat při otravě: • naříznutí kůže – řez rankami po jedových zubech – u tropických hadů až do hloubky 8 mm – ránu nechat volně krvácet – nutno do 30-50 min., pak už je jed vstřebán
Co dělat při otravě: o během prvních 15 min. lze jed odsát o bez většího nebezpečí lze ústy o do slin se dostane jen málo toxinu o jed nadto nemůže projít neporušenou sliznicí a v žaludku je okamžitě rozložen
o ale doporučuje se neriskovat
Co dělat při otravě: • ránu vyplachovat 3% roztokem KMnO4 nebo 3% H2O2 – okysličovadla denaturují toxin
• v nejhorším ránu alespoň vyplachujeme vodou
Co dělat při otravě: o NEPŘÍPUSTNÉ je: o použití krystalků hypermanganu o leptání rány o vypalování rány
Co dělat při otravě: • lze zpomalit vstřebávání jedu aplikací škrtidla – nutno aplikovat hned po uštknutí • za 20 – 25 minut je už pozdě
– jen tak, abychom pod škrtidlem slabě nahmatali tep
Co dělat při otravě: – po 10-20 min. podvaz uvolnit na 2-3 min. – eventuelně posunovat směrem k srdci s postupujícím otokem
• po aplikaci séra škrtidlo odstraníme
Co dělat při otravě: • specifické antisérum – dokud je uštknutý naživu, má být vždy použito – ½ dávky obstříknout kolem rány – druhou ½ nitrosvalově
Co dělat při otravě: • specifické antisérum – pokud aplikujeme později (déle než ½ hod. po uštknutí) • pak celou dávku do svalu • další dávku antiséra za 1-2 hodiny
– objeví-li se lokální reakce • nutno 10-20 ml séra do žíly
Co dělat při otravě: • proti hrozícímu selhání oběhu životně důležitých center lze: – černou kávu – malé dávky alkoholu (0,2 – 0,5 dcl destilátu) – bolesti lze tlumit běžnými léky proti bolestem (acetylsalicyláty apod.)
Co dělat při otravě: • proti hrozícímu selhání oběhu životně důležitých center lze: – pacient má být v naprostém klidu, teple – postižená končetina znehybněna dlahou – transport proveden vleže
Anatomie ještěra
Anatomie hada
následky uštknutí zmijí
