Houbovci (Porifera) Milan Dundr
Houbovci • v dospělosti přisedlí • ve vodě (97% v moři) – kolonie nebo jednotlivě
Tělo houbovce • = stavebnice z opakujících se modulů – rozvětvené kanálky a komůrky s límečkovými buňkami (choanocyty)
Tělo houbovce • nemají: – – – – – –
ústní otvor řitní otvor trávicí soustavu svalstvo cévní soustavu nervovou soustavu
Tělo houbovce • nemají tělní symterii (!) – jen larvičky – souměrné podle osy
• voda vstupuje do těla póry – prochází soustavou kanálků – opouští tělo jedním nebo několika otvory (=oskula) = velmi účinný filtrační systém (ojedinělý)
Tělo houbovce
Tělo houbovce • zvenku ektoderm • entoderm vystýlá komůrky uvnitř těla – límečkové buňky (choanocyty) • mají bičík obklopený límečkem
Tělo houbovce • podle umístění límečkových buněk – 3 tělní typy houbovců: – askonní – límečkové buňky v centrální dutině – sykonní – límečkové buňky v postranních dutinách – leukonní – límečkové buňky v komůrkách v rozvětvených a propojených kanálcích
tělní typy houbovců
tělní typy houbovců
Tělo houbovce • mezi ektodermem a entodermem – mezofyl (mezenchym) – = dutina vyplněná kolagenní mimobuněčnou sítí – v ní různé buňky: • kmenové (archeocyty, amébocyty) – z nich gamety – roznášejí potravu ostatním buňkám
mezofyl (mezenchym): astrocyt (amébocyt)
mezofyl (mezenchym):
Tělo houbovce • spongocyty (spongoblasty) – produkují kolagenní vlákna – * spongin = v podstatě bílkovina kolagen s vysokým obsahem jódu
spongin
Tělo houbovce • sklerocyty (skleroblasty) – produkují anorganické jehlice vnější kostry
Tělo houbovce • pohlavní žlázy chybějí • spermie – odvozeny z choanocytů – vypouštěny do okolí oskulem
• vajíčka – odvozena z choanocytů i archeocytů – zůstávají uvnitř mateřského jedince
Tělo houbovce • diferencované buňky houbovce mohou svou diferenciaci snadno ztratit a nahradit jinou !!! • pokud je tělo rozbito, různé buňky se dediferencují v amébovité buňky, ty se slezou a vytvoří nového jedince !!!
Rozmnožování • nepohlavní: – pučení - kolonie
Rozmnožování • nepohlavní: – vnitřní pučení – u sladkovodních hub • • • • • • •
přizpůsobení se změnám podnebí v závěru vegetačního období v mezenchymu – shluky archeocytů bohatých živinami obalí se dvojitou vrstvou sponginu se vzduchovou mezivrstvou výztuž dvojterčovými jehlicemi (amfidisky) v jednom místě tenká blanka po vegetačním období houba odumře, rozpadne se a uvolní se vzniklé gemule (zárodky)
– zjara z gemulí archeocyty do vody – vzniknou z nich nové houby – díky amfidiskům gemule ulpívají na peří vodního ptactva – přenos
gemule
amfidisky
gemule s amfidisky
Rozmnožování • pohlavní: – hermafroditi • pohlavní buňky z archeocytů v mezenchymu • spermie oskulem ven • nasaje je jiná houba – zachytí se na límečkových buňkách – do mezenchymu » zde oplodní zralá vajíčka
pohlavní rozmnožování
Rozmnožování • pohlavní: – zygota – rýhování – larva amfiblastula • ven z těla – volně plave, pak přisedne – z části těla s bičíkatými buňkami – entoderm – z opačného pólu – ektoderm
amfiblastula
Vývojový cyklus • jednoduché planktonní larvy (amfiblastuly) – žloutkožravé – odpovídají blastule – proces vchlipování při sednutí na dno = gastrulace (invaginace) – strukturou larev se podobají ostatním Metazoa více než dospělci
amfiblastula - invaginace
Stáří houbovců • fosilie – hluboko před kambriem
Výskyt a význam • převážně šelfové pásmo moří – i sladkovodní
• proti nepřátelům se chrání jehlicemi – požírá je jen několik specialistů • jehla mořská • někteří mořští plži
jehla mořská
Výskyt a význam • krabi roztrhávají některé houby (mohou je značně zdecimovat) – požírají živočichy, kteří žijí v centrální dutině houby jako příživníci nebo paraziti
• několik druhů s vyvinutými sponginovými vlákny (houba mycí) – mytí – dnes v „přírodních produktech“
houba mycí
Systém houbovců • známo asi 5000 druhů – z toho asi 500 sladkovodních
Třída: Houby vápenaté (Calcispongia) • jen mořské • jehlice z CaCO3 (šumí s HCl) • chladná moře – drobné houby v koloniích
Třída: Houby vápenaté (Calcispongia) • houba voštinatá (Sycon raphanus) – pobřeží evropských moří – šedobílé, 3 cm dlouhé soudečkovité trubice
Třída: Houby křemičité (Silicispongia ) • teplá moře i sladké vody • jehlice z SiO2 – každá vzniká uvnitř jednoho sklerocytu – často je tvoří síťovitý mnohojaderný útvar kryjící povrch těla (místo ektodermu) • např. houba pletená
• žijí jednotlivě
sítě z jehlic
Třída: Houby křemičité (Silicispongia ) • houba pletená /“Venušin koš“/ (Euplectella aspergillum) – pobřeží Filipín a Japonska (v hloubkách od 150m – kostra vypadá jako utkaná ze skelných vláken • (když se dostaly první do Evropy, mysleli, že je to dílo japonských sklářů !!!) • u živé houby je zakryta tkáněmi
– dole křemitá vlákna – upevňují ji v bahně
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
Třída: Houby křemičité (Silicispongia ) • houba pletená /“Venušin koš“/ (Euplectella aspergillum) – ústí na horním konci • mřížka z křemitých vláken – někdy pod ní drobní ráčci – dostali se tam jako malé larvy – pro Japonce toto doživotní vězení bylo symbolem šťastného manželství » pletená houba s vysušeným párem ráčků byla oblíbeným svatebním darem
• mřížka chrání, aby tam nespadli větší jedinci – rozkladnými produkty by houbu zahubili
pletená houba s ráčky
Třída: Houby křemičité (Silicispongia ) • houba domečková (Suberites domuncula) – červené kuličky velikosti míče v rybářských sítích • hry dětí (čekají, až se rozběhnou)
– pobřeží bývalé Jugoslávie – jsou na ulitách, které hostí raka poustevníčka mořského • rakovi poskytuje úkryt a svým „zápachem“ ochranu • rak ji vozí a poskytuje jí CaCO3 z ulity – houba ji časem zcela rozloží, takže rak nakonec sídlí pouze v dutině houby
houba domečková
houba domečková
houba domečková
Třída: Houby křemičité (Silicispongia ) • houba pohárová /“Neptunův pohár“/ (Poterion Neptuni) – Tichý oceán, Indický oceán – až 150 cm (!) vysoká, průměr 80 cm
houba pohárová /“Neptunův pohár“/
Třída: Houby křemičité (Silicispongia ) • houba rybničná (Spongilla lacustris) – sladkovodní • rybníky a mírně tekoucí vody
– gemule bez amfidisků
houba rybničná
houba rybničná
houba rybničná
Třída: Houby křemičité (Silicispongia ) • houba říční (Ephydatia fluviatilis) – sladkovodní – povlaky na ponořených předmětech – gemule s amfidisky
houba říční
houba říční
houba říční
Třída: Houby rohovité (Keratosa, syn. Cornacuspongia) • pouze sponginová vlákna • nemají jehlice • v blízkosti pobřeží se různě loví: – nabodávání na trojzub s velmi dlouhým nástavcem (poškodí se, nutné klidné moře, aby byly vidět) – vlečnou sítí (poškozené)
Třída: Houby rohovité (Keratosa, syn. Cornacuspongia) • nepoškozené – potápěči • dříve přivázáni k lodi • do vody s kamenem v ruce, opásáni sítěným vakem na houby
• nalovené houby se – máčejí (macerace) – podrobují bakteriálnímu rozkladu – podrobují mechanickému zpracování • vyplaví se živá tkáň a zbude jen kostra, která se bělí
• mycí houby používají lidé již od starověku
Třída: Houby rohovité (Keratosa, syn. Cornacuspongia) • houba mycí (Euspongia officinalis) – Středozemní moře • je zde mnohem lepší než stejný druh u Střední a Severní Ameriky
– i leckde jinde v teplejších mořích – kostry obsahují i jód • dříve popel na choroby štítné žlázy • proto jí dal Linné jméno "„officinalis"
houba mycí
houba mycí
houba mycí
houba mycí
houba mycí
Třída: Houby rohovité (Keratosa, syn. Cornacuspongia) • houba koňská (Hippospongia communis) – Středozemní moře – velké bochníkovité mycí houby – hrubší konzistence • méně kvalitní než předchozí • dříve školní tabule (dnes molitan, guma apod.)
houba koňská
houba koňská
Porifera
Porifera
