Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes) Milan Dundr
Ploštěnci • dorzoventrální zploštění těla – z břišní a hřbetní strany
• pouze ektoderm a entoderm – mezi nimi řídké parenchymatické pletivo omývané tělními tekutinami • v něm vnitřní orgány
Ploštěnci • vylučování: – protonefridie
Ploštěnci • vylučování: – plaménkové buňky
Ploštěnci • rozmnožování: – téměř vždy hermafroditi • vývoj nepřímý
– u parazitických druhů složité vývojové cykly
Ploštěnci • rozmnožování: – téměř vždy hermafroditi • vývoj nepřímý
– u parazitických druhů složité vývojové cykly
Ploštěnci • fylogeneze: – vznikli z plazivých bentických žebernatek – z ploštěnek se vyvinuly motolice a tasemnice; vývoj končí slepě
Systém:
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • smysly: – na hřbetu přední části těla • hmatové buňky • párové miskovité oči
– na přední části těla čichové laloky
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • nervová soustava: • v přední části těla prstencovitě propojené nervové zauzliny (mozková zauzlina) – z nich nervy k čichovým lalokům a k miskovitým očím
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • nervová soustava: – dále z nich vedou dva hřbetní a dva břišní postranní pruhy nervů do těla
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • povrch těla: – jednovrstevná pokožka – většinou s pigmentem – pokožka z řasinkového epitelu – pohyb
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • povrch těla: - pohyb též díky podkožnímu svalovému vaku (svaly okružně, podélně a příčně)
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • potrava: – dravci – vakovitá trávicí dutina • má slepá ramena • začíná uprostřed těla na břišní straně – zároveň i rozvod živin = gastrovaskulární soustava
– přijímací otvor je zároveň i vyvrhovací
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • dýchání: – celým povrchem těla
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • vylučování: – protonefridie – plaménkové buňky – vylučovací kanálky
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • vylučování: – ve vodě rozpustné odpadní látky proniknou difúzí do plaménkové buňky – v ní vířící brvy – tekutinu posunují do kanálků – ústí 8 páry otvorů na hřbetní straně
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • rozmnožování: – hermafroditi – nakladená vajíčka po několika do kokonů – přilepují na kameny ve vodě
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • rozmnožování: – sladkovodní – vývoj přímý (!) – mořské – vývoj nepřímý
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) • rozmnožování: – vyvinutá schopnost regenerace
Zástupci:
ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum) • bílá • sladkovodní (potoky, říčky – pod kameny)
ploštěnka potoční (Planaria gonocephala) • kopinatá příď těla • sladkovodní
ploštěnka černá (Polycelis nigra) • větší počet očí na přední části těla • černá • sladkovodní
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Třída: Motolice (Trematoda)
Třída: Motolice (Trematoda) • cizopasní – dospělci parazitují na obratlovcích – jejich vývojová stádia na bezobratlých – často střídají hostitele • složité vývojové cykly
Třída: Motolice (Trematoda) - nečlánkované tělo
Třída: Motolice (Trematoda) • díky parazitickému způsobu života potlačeny některé orgány: – smyslové ústrojí – pohybové ústrojí
Třída: Motolice (Trematoda) • naopak vytvořena ochranná ústrojí: – kutikula – přísavky
Třída: Motolice (Trematoda) • vysoce výkonné pohlavní ústrojí
Zástupci:
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • stavba těla: – protáhle lupenovité, ke koncům sbíhavé – dospělé – 3 cm dlouhé, 1,5 cm široké
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • stavba těla: – na břišní straně přední části těla 2 přísavky • uprostřed přední z nich je ústní otvor
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • povrch těla: – jednovrstevná pokožka vylučuje ochrannou kutikulu • proti trávicím šťávám hostitele
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • trávicí soustava: – ústní přísavka s ústním otvorem – svalnatý hltan • nasává živiny z těla hostitele
– jícen • větví se a nakonec člení na hustou gastrovaskulární síť
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • vylučování: – protonefridie • od plaménkových buněk rozmístěných v parenchymu – kapiláry – spojují se v silnější trubičky – do hlavních kanálků » 1 nebo 2 – do močového měchýře – otvorem na zadním konci těla ven
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • dýchání: – anaerobní – jsou-li vnější parazité (ektoparazité) • dýchají celým povrchem těla
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • nervová soustava: – oproti ploštěnkám mnohem jednodušší: – u předního konce párová „mozková“ zauzlina
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • nervová soustava: – z ní krátké provazce k přednímu konci, zejména k ústní přísavce – z ní též 3 páry dlouhých provazců směřujících dozadu a propojených navzájem příčnými spojkami
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – vyplňuje téměř celé tělo – párová varlata, nepárový vaječník
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – proterandričtí hermafroditi • první dozrávají spermie
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – vajíčka oplodní spermie jiného jedince – vyplavována žlučovody – s výkaly opouštějí tělo (ovce)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – dostanou-li se do vody – larva miracidium (obrvená, pohyblivá)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – během 24 hodin musí proniknout do plášťové dutiny plže bahnatky malé – v jejím hepatopankreatu (slinivkojaterní žláze) se mění ve vakovitou sporocystu
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – rýhováním uvnitř sporocysty – protáhle vakovitá larva redie
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – uvnitř redie – pohyblivé larvy s přísavkami – cerkárie
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – cerkárie opustí tělo bahnatky – pohybuje se ve vodě – zacystuje se na zatopené trávě
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – po opadnutí vody spase trávu i se zacystovanými cerkáriemi hostitel (např. ovce)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – v žaludku hostitele cysta praskne – larva pronikne do jater • dospěje v motolici
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • pohlavní soustava: – v tomto cyklu je mnoho faktorů, které ho mohou přerušit – proto motolice velmi plodné s nadprodukcí potomstva
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • význam: – – – –
působí: těžké trávicí poruchy nízkou užitkovost či dokonce úhyn napadených zvířat (ovce, skot, volně žijící přežvýkavci)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) • význam: – lze přenést i na člověka (okusování stébel trav) – vážná onemocnění žlučníku a jater
motolice střevní (Fasciolopsis buski) • JV a V Asie – střevo člověka (někdy i koz, prasat aj.)
• bolesti břicha, průjmy, závratě
motolice střevní (Fasciolopsis buski) • silné napadení (popsáno přes 3000 kusů u 1 pacienta) – smrt • mezihostitel = plž
motolice střevní (Fasciolopsis buski) - larvy zacystovány na vodních rostlinách - na plodech kotvice plovoucí nebo lotosů (v JV Asii se pojídají syrové)
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) • způsobuje nemoc billharziózu: (= též egyptská nebo močová bilharzióza) • těžké záněty močového měchýře
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) • samice klade hrotitá vajíčka • protrhávají stěnu kapilár močového měchýře • způsobují krvácení močových cest
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) • vajíčka pak s močí do vody a způsobí sekundární infekci přes vodního plže
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) • z plže se uvolňují tisíce cerkárií s ocáskem • plavou, aktivně vyhledávají člověka, zavrtávají se mu do kůže a krevním oběhem se přemisťují na oblíbená místa
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) • v oblastech, kde se pěstuje rýže • choroba často končí celkovou sešlostí a smrtí • Egypt (Středomoří), Afrika, J a JV Asie
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) • vajíčka se našla i v ledvinách staroegyptských mumií z 2. tisíciletí př.n.l. • v Evropě v některých částech Portugalska
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - krev v moči - častá komplikace = rakovina močového měchýře
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - na rozdíl od většiny motolic je odděleného pohlaví (!)
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - silnější a širší sameček (délka 1,5 cm) - neustále přidržuje delší, ale štíhlejší samičku ve své břišní rýze a průběžně ji oplodňuje
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - v Americe a Asii i další podobné druhy
Třída: Tasemnice (Cestoda)
Třída: Tasemnice (Cestoda) - zcela přizpůsobené životu uvnitř těla hostitele - v dospělosti ve střevech obratlovců
Třída: Tasemnice (Cestoda) - larva = onkosféra – do krevního oběhu – do svalů – přeměna v larvocystu = klidové stádium (boubel)
Třída: Tasemnice (Cestoda) - některé druhy i v játrech nebo mozku obratlovců, či v těle korýšů
Třída: Tasemnice (Cestoda) • stavba: – hlavička (skolex) – velikost špendlíkové hlavičky – na zúženém konci věnec příchytných háčků (rostelum) = určovací znak
Třída: Tasemnice (Cestoda) • stavba: – krček – za ním ploché články (proglotidy) – postupně se rozšiřují a prodlužují – tělo až několik metrů
Třída: Tasemnice (Cestoda) • stavba: – jednovrstevná pokožka – kutikula (ochrana) – pod pokožkou redukovaný podkožní svalový vak – pohyb
Třída: Tasemnice (Cestoda) • stavba: – zralé články se na konci těla odtrhují a s výkaly opouštějí tělo hostitele
Třída: Tasemnice (Cestoda) • dýchání: – anaerobně
• trávicí soustava: – chybí – živiny vstřebává celým povrchem těla
Třída: Tasemnice (Cestoda) • vylučování: – protonefridie
Třída: Tasemnice (Cestoda) • nervová soustava: – slabě vyvinuta – v hlavičce je párovitá uzlina
Třída: Tasemnice (Cestoda) • nervová soustava: – z ní podélné nervové pruhy, spojené navzájem příčnými spojkami; dva po stranách těla jsou silnější
Třída: Tasemnice (Cestoda) • rozmnožování: – proterandričtí hermafroditi – poslední články vyplněny oplozenými vajíčky
Třída: Tasemnice (Cestoda)
Třída: Tasemnice (Cestoda) • příznaky: – chronický střevní katar – cítí v dolní části těla pohyby cizího živočicha – nucení ke zvracení – často bolestivé průjmy
Třída: Tasemnice (Cestoda) • příznaky: – pacient hubne – nervové příznaky • závrati • epileptické záchvaty
Třída: Tasemnice (Cestoda) • příznaky: – max. po 3 měsících se ve stolici objeví odcházející články tasemnice
Zástupci tasemnic:
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) • v tenkém střevě člověka • na hlavičce 4 přísavky a věnec přichycovacích háčků • 2-3 m
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) • prase sežralo články z lidských výkalů (dříve při chovu běžně)
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) • larva (onkosféra) – krevním oběhem do svalu – bělavé váčky = boubele
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) • nedokonalá tepelná úprava vepřového masa – do žaludku člověka – boubel
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) • vychlípí hlavičku – zachytí se ve sliznici tenkého střeva – vytváří články s vajíčky
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) • • • • •
bolesti břicha nechutenství průjmy nebo zácpa nervové obtíže změny krevního obrazu
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) • díky přechodu na velkochovy prasat se výskyt potlačil
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) • až 2000 článků • délka i 10m
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - hlavička nemá věnec příchytných háčků, jen 4 přísavky
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - do člověka při konzumaci syrového hovězího (tatarský biftek)
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - nebo při konzumaci špatně tepelně zpracovaného hovězího z dobytka, který se pase na lukách hnojených fekáliemi ze septiků nebo kanalizace
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - v ČR častější
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) • velmi nebezpečný • tělo 6mm dlouhé, pouhé 4 články (!)
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) • v dospělosti ve střevě šelem • mezihostitel: srnčí zvěř, ovce, kozy, skot, člověk
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - onkosféra – v játrech nebo plicích - zde vytváří boubele velikosti až kedlubnu (průměr až 15 cm) - v nich mnoho hlaviček
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - protržení boubele – tekutina – alergický šok až smrt
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - u člověka: -
kopřivka bolesti v jaterní krajině zvětšení jater žloutenka kašel astma někdy až smrt
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - kosmopolitní; v Evropě nejčastěji na Balkáně, v ČR vzácně
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - léčit lze pouze chirurgicky !!! - na obr. cysta v mozku
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) • až 4000 článků • až 12 m, šířka 1,5 cm
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - na hlavičce 2 přísavné rýhy (botridie)
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) • larvální vývoj – 3 stádia: 1. v buchance
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) • larvální vývoj – 3 stádia: 2. v rybě (okoun, štika nebo losos sežere infikovanou buchanku) – ve svalstvu, pak v játrech
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) • larvální vývoj – 3 stádia: 3. v konečném hostiteli (tuleň, pes, vlk, kočka, liška, medvěd, člověk)
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - člověk se může infikovat už tím, když kuchá rybu a neumyje si ruce - v lidském střevě povyroste denně až o 8 cm (!)
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - u člověka: - poruchy střevní funkce - chudokrevnost - někdy zvětšení jater a sleziny
škulovec široký (Diphyllobothrium latum)
- může dosáhnout stáří až 35 let (!), pokud mezitím člověk neumře
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - mírný pás na severní polokouli – všude, kde se konzumují ryby (Pobaltí, Sibiř, Skandinávie, Dálný východ, Severní Amerika)
řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - ve střevech racků a volavek
řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - mezihostitelé: buchanky a ryby - napadené ryby mají namnoženými řemenatkami (dlouhými až 50 cm) deformované břicho
