Klepítkatci Milan Dundr
kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) • končetiny: – 1. pár – přeměněn v klepítka (chelicery) • příjem potravy • zachycují jimi kořist a pomáhají si při jejím pohlcování
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) • končetiny: – 2. pár – přeměněn většinou v makadla (pedipalpy) • hmatová funkce • někdy jimi chytají kořist
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) • končetiny: – na hlavohrudi (cephalothoraxu) – ještě 4 páry kráčivých končetin
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) • končetiny: – zadeček • obvykle nečlánkovaný • bez končetin
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - primitivní formy – mořské - pokročilejší formy – suchozemské
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - dýchací orgány: – u vodních – žábry
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - dýchací orgány: – u suchozemských: • embryonálně se též zakládají žábry • v dalším vývoji se ale nevychlipují, nýbrž vchlipují dovnitř • přeměňují se v plicní vaky – spojené s vnějším okolím otvůrky (stigmaty)
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - dýchací orgány: – u suchozemských: • vzdušnice – v různém stupni vývoje – redukován krevní oběh » nemusí roznášet dýchací plyny
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - dýchací orgány: – u suchozemských: • drobné druhy dýchají celým povrchem těla
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) • nervová soustava: – žebříčková pouze u embryí – ve vývoji pak různý počet párových zauzlin spolu s podhltanovou splývá v jeden celek
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) • gonochoristé – vývoj přímý • jen u některých nepřímý – hrotnatci – nohatky – někteří roztoči
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) Třída: Hrotnatci (Merostomata)
Třída: Hrotnatci (Merostomata) • vyhynulí: – kyjonožci • devonská moře • velcí až 2 m!!! • neměli štít, spíš připomínali štíry • 6. pár nohou veslovitě rozšířen • popsáno asi 200 druhů
kyjonožci
Třída: Hrotnatci (Merostomata) • recentní – ostrorepi (Xiphosura) – živoucí zkameněliny (relikty) – žili již v prvohorních mořích • známi z evropských zkamenělin)
– dnes známo 5 druhů
ostrorepi (Xiphosura) • zahrabáni do dna – loví tam měkkýše a larvy mořských bezobratlých
• mladší jedinci mohou plavat i naznak
ostrorepi (Xiphosura) - tělo dorzoventrálně zploštělé, kryté plochým krunýřem
ostrorepi (Xiphosura) • na hlavohrudi 6 párů končetin: – 1. pár – klepítka (chelicery)
ostrorepi (Xiphosura) - na zadečku - také 6 párů konč. (!! výjimka mezi klepítkatci !!) - 5 z nich má lupenité žábry - vodu k nim přivádějí končetiny stálým pohybem
ostrorepi (Xiphosura) • larvy vzhledem připomínají trilobity • tělo zakončeno dlouhým hrotem (telson)
Zástupci:
ostrorep americký • až 60 cm • mělčiny při pobřeží Mexického zálivu a New Founlandu
ostrorep americký
ostrorep americký • krvomíza s obsahem mědi (hemocyanin) – lékařství • zjišťuje se nezávadnost léků • v látce nebezpečná bakterie - krvomíza se sráží
Třída: Pavoukovci (Arachnida)
Řád: Štíři (Scorpionida)
Řád: Štíři (Scorpionida) • od siluru • stavba těla: – kryto silným chitinovým krunýřem – malé klepítkovité chelicery (1) – mohutné pedipalpy zakončené silnými klepety (2)
Řád: Štíři (Scorpionida) • stavba těla: – 4 páry kráčivých končetin – hruštičkovitě rozšířený přívěsek posledního článku • párová jedová žláza – bodec (8) – hrot může být použit v jakékoli poloze
Řád: Štíři (Scorpionida)
Řád: Štíři (Scorpionida) • dýchací soustava: – 4 páry plicních vaků – 4 páry stigmat na zadečku
Řád: Štíři (Scorpionida) • pohlavní soustava: – páření předcházejí „zásnubní hry“: – sameček uchopí samičku makadly, přetahuje ji dozadu a dopředu • přitom vypouští spermatofor
– samice spermatofor přijme
Řád: Štíři (Scorpionida) • pohlavní soustava: – samečkové bývají delší, ale štíhlejší • někdy se líhnou mladí štírci hned po snesení vajíček • jindy rodí živá mláďata – obojí je vejcoživorodost
Řád: Štíři (Scorpionida) • pohlavní soustava: – mláďata až do 1. svlékání na hřbetě samice – svlékají se pak po celý život
Řád: Štíři (Scorpionida) • výskyt: – suché biotopy – vesměs noční dravci – přes den ve škvírách, pod kameny apod.
Řád: Štíři (Scorpionida) • výskyt: – většina druhů v tropech a subtropech – jen několik druhů v Jižní Evropě – přežijí vysoké dávky radioaktivního záření • nejvíce ze všech živočichů
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: – kořist nehoní – zaregistrují ji, až když se jí dotknou • pak ji uchvátí do klepet pedipalp
– žerou hmyz, stonožky, pavouky, červy
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: – není-li kořist usmrcena klepety, ohnou přes hlavu jedový hrot a bodnou – chelicerami pak vytrhávají kousky měkkých částí – u úst na ně vylučují přívěsky trávicí soustavy enzymy
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: – natrávenou potravu nasávají do hltanu – mohou přijmout hodně potravy (výběžky střeva) – pak vydrží dlouho hladovět
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: – člověka napadnou jen při přišlápnutí nebo jsou-li v oděvu – evropské druhy jsou bolestivé, ale ne nebezpečné • max. křeče a horečka
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: • tropické druhy – pro děti i smrtelné
– průměrná váha suchého jedu v jednom uštknutí = 0,3 mg – tato dávka usmrtí 50 bílých myší – při max. koncentraci může být v jednom uštknutí až 3 mg suchého jedu • teoreticky by stačil na 500 bílých myší
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: – existují séra proti uštknutí • i v ošetřených případech je úmrtnost dětí 2,6%
– děti umírají za 10 – 18 hodin – dospělí čtvrtý den po uštknutí
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: – proti vlastnímu jedu je každý druh štíra imunní (!): • po staletí se v literatuře traduje, že štír obklopený kruhem žhavého uhlí spáchá sebevraždu • je to nesmysl – jen kolem sebe seká bodcem a pak upadne do stavu strnulosti (dělá se mrtvým) • když nebezpečí pomine, procitne a uteče
Řád: Štíři (Scorpionida) • chování: – účinnost jedu není závislá na velikosti druhu
Zástupci:
štír středomořský (Buthus occitanus) • v západním Středomoří • největší evropský druh – až 7 cm • žlutý až hnědý • bodnutí – silné bolesti - 3 hodiny • neohrožuje život
veleštír obrovský (Pandinus imperator) • největší – 18 cm • téměř černý • v zemi chodby o průměru 4 cm • tropická západní Afrika • jeho uštknutí není životu nebezpečné
štír kýlnatý (Euscorpium carpathicus) • nejběžnější evropský druh • 3 – 4 cm • okolí Středozemního moře • u nás byl vysazen na malém území blízko Slapské přehrady (udržel se)
Řád: Pavouci (Araneida)
Řád: Pavouci (Araneida) • asi 20 000 druhů • stavba těla: – hlavohruď a zadeček spojeny stopkou – zadeček není (až na výjimky) článkován – na hřbetní i břišní straně hlavohrudi je štít
Řád: Pavouci (Araneida) • stavba těla: – chelicery (1) • srpovitý tvar • do nich ústí jedová žláza (2)
Řád: Pavouci (Araneida) • stavba těla: – pedipalpy (3) • buď kráčivá funkce • nebo hmatová funkce • někdy ohraničují předústní prostor, ve kterém probíhá vnější trávení • u samců jsou kopulačním orgánem
Řád: Pavouci (Araneida) • stavba těla: – 4 páry kráčivých noh • na konci dva hřebínky s drápky – ke snování pavučin
Řád: Pavouci (Araneida) • stavba těla: – snovací bradavky (18) • zakrnělé a přeměněné končetiny 10. a 11. článku zadečku • na konci jemné otvůrky = ústí snovací žlázy • sekret na vzduchu tuhne ve vlákna (silná až 0,4m)
Řád: Pavouci (Araneida) • trávicí soustava: – štěrbinovitý ústní otvor mezi horním a dolním pyskem – hltan = sací pumpa
Řád: Pavouci (Araneida) • trávicí soustava: – po průchodu stopkou se trávicí trubice bohatě keříčkovitě rozvětvuje • větve vyplňují prakticky celý zadeček • zde též ústí jaterní žláza
– před řitním otvorem – kloaka
Řád: Pavouci (Araneida) • vylučovací soustava: – malpighické trubice ústí do kloaky
Řád: Pavouci (Araneida) • dýchací soustava: – u vývojově starších pavouků 2 páry plicních vaků (14)v zadečku – u vývojově mladších pavouků 1 pár plicních vaků (14) v zadečku – u některých i tracheje
Řád: Pavouci (Araneida) • cévní soustava: – jsou-li plicní vaky, je srdce dlouhé a je i složitý cévní systém – jsou-li tracheje, je obojí kratší a jednodušší
Řád: Pavouci (Araneida) • nervová soustava: – 2 velké zauzliny: • nadhltanová – oči, chelicery • podhltanová – makadla, nohy, vnitřní orgány
Řád: Pavouci (Araneida) • smyslové orgány: – hmat • brvy a tyčinky • tamtéž i chemický smysl
– 8 jednoduchých očí (někdy i 6 nebo 2)
Řád: Pavouci (Araneida) • pohlavní soustava: – gonochoristé – pohlavní dimorfismus • samečkové štíhlejší, menší s delšíma nohama
Řád: Pavouci (Araneida) • pohlavní soustava: – samci: • párová varlata • chámovody • společné ústí dole na zadečku
Řád: Pavouci (Araneida) • pohlavní soustava: – samice: • vaječníky • vejcovody • společný vývod (vagína) dole na zadečku • semenné váčky – ústí do vagíny
Řád: Pavouci (Araneida) • pohlavní soustava: – makadla • pomocné kopulační ústrojí • samec jimi přenáší pohlavní buňky do semenných váčků samice
Řád: Pavouci (Araneida) • pohlavní soustava: – oplozená vajíčka • zámotek (kokon) • někdy i péče o potomstvo
Řád: Pavouci (Araneida) • pohlavní soustava: – často kanibalismus po kopulaci • samička požírá samce
– kopulaci předcházejí zásnubní hry
Řád: Pavouci (Araneida) • výskyt: – od tropů po Arktidu – souš, ale vodouch stříbřitý – pod vodní hladinu
Řád: Pavouci (Araneida) • chování: – většina dělá pavučiny • mohou na nich i létat (babí léto) – ve výšce až 4 km – do dálky až 100 km
Řád: Pavouci (Araneida) • chování: – většinou loví hmyz • ale jeden druh loví rybky, žabky a pulce
– velcí sklípkani loví ještěrky i ptačí mláďata
Řád: Pavouci (Araneida) • chování: – některé druhy jedovaté i pro člověka • u nás jen – zápřednice jedovatá – stepník moravský
• oba jsou vzácní – jižní Morava – zápřednice se v posledních letech občas objeví i jinde
Zástupci:
sklípkani • největší, až 10 cm • živí se: – velkým hmyzem – ptáky – kuřaty apod.
• na stromech v Brazílii – horizontálně doskočí až 0,5 m
sklípkani • jiné druhy v zemi v Austrálii – dokola stébla – reagují na dotyk
• často nesprávně (i ve filmech) označováni „tarantule“
sklípkani • člověku způsobí jen bolestivé kousnutí • indiánské děti je vodí na provázku • králíka zabijí za 4 minuty • Křováci – složka šípového jedu
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • žije na všech kontinentech – známa po celém světě • nejblíže – Středomoří
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • svérázné místní názvy: – Itálie – malmignatto nebo marmignatto (=mramorovaný) – jihoasijské stepi bývalých ruských republik – karakurt (= černý vlk) – Austrálie – jockey spider – Severní Amerika – black widow (= černá vdova) – černě zbarvená samička po kopulaci samečka obvykle sežere, ovdoví – název se ujal i v Evropě: – Německo – schwarze Witwe – bývalá Jugoslávie – crna baba
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • samice i s nohama – až 35 mm • samec mnohem menší a jinak zbarvený • samice černá, na břišní straně zadečku červené skvrny
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • tmavá skrytá místa – pavučina; i lidská obydlí a zahrady • v Americe i v plechovkách od konzerv
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • žijí obvykle v koloniích a sítě staví hustě vedle sebe
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • americká snovačka – sítě pod prkny venkovských záchodů – kousnutí do pohlavních orgánů je pak jedním z nejčastějších poranění
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • známa již Aristotelovi • ve středověku byla středem zájmu tarantule – nebezpečí černé vdovy bylo opomíjeno
• zprávy o otravách po kousnutí – z 18 stol.
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) - zvláště citliví na jed - býložravci (koně, skot, velbloudi)
- pokusně uhynul kůň po dávce jedu z 1 pavouka (!)
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • u lidí: – USA – 1935 – 615 léčených případů – 1948-1953 – přímořské oblasti Jugoslávie – 180 lidí – 1953 – v okolí Říma podlehl mladý muž – 1952 – Almaatské oblasti – potrat ženy po kousnutí karakurtem
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • jedová žláza obsahuje 0,3 – 0,5 mg vazkého žlutého jedu - neurotoxin • poruchy srdeční činnosti až smrt (9%) • kouše jen v sebeobraně
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • dnes sérum • dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba vyvolávalo se hojné pocení: – Řecko, Korsika – nemocný ohříván v pekařské peci – jižní oblasti Ruska – horké lázně – Habeš – tanec až do vyčerpání
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) • dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba vyvolávalo se hojné pocení: – Maroko – kousnutý posazen do vykopané jámy v zemi, která byla předem vyhřáta hořícím dřevem – Jugoslávie – postižený houpán na natažených lanech
křižák obecný • složitá pavučina – svislá
• základní silná nosná vlákna • lepkavá okružní vlákénka
křižák obecný
křižák obecný
křižák pruhovaný - samice
křižák pruhovaný - samec
křižák pruhovaný
pokoutník domácí - vodorovné sítě - v rozích místnosti - v rohu přecházejí v krátkou rourku
vodouch stříbřitý • jediný pod vodou • obklopen bublinou – ta mu adhezí drží na chlupech – několikrát během dne si v ní obnovuje zásobu vzduchu
vodouch stříbřitý • vodorovná pavučina pod vodou – plná vzduchu – stříbřité zvonovité hnízdo • staví ho asi 1,5 hodiny
• umí plavat
vodouch stříbřitý
slíďák tatarský • náš největší pavouk (až 3 cm) • stepní druh • „česká tarantule“
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) - nevinný pavouk - opředený mýtem o jeho jedovatosti a schopnosti vyvolat u člověka záhadnou nemoc, takzvaný „tarantismus“
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) • pověra se objevila ve středověku v jižní Itálii v souvislosti se zvláštní nemocí – křeče – duševní poruchy • nenormální veselost nebo naopak deprese
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) - nebyl žádný lék - nemocný musel do vyčerpání tancovat - hojné pocení - jed měl s potem vystoupit z těla - hudba k tomu hraná na housle se dodnes zachovala - pastorale a tarantola
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) • poté, co tancující vysílením klesl, byl uložen do postele, nechal se vyspat a po probuzení byl vyhojen
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) • 1. případ tarantismu – – – –
1370 v jižní Itálii záznamy o nemoci dalších 300 let až pak prokázáno, že slíďák za to nemůže
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) • různá vysvětlení: – epidemická neuróza • v té době byla v Evropě rozšířena
– mohla to způsobovat snovačka jedovatá (černá vdova) – záchvaty trpěli žebráci a tuláci • místní obyvatelé je v době nemoci ošetřovali a krmili • mohli tedy svou nemoc též předstírat
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) - původ názvu „tarantule“ - nejspíš z názvu města Tarentu v jižní Itálii - v jeho okolí bylo nejvíce případů nemoci
slíďák tarentský – tarantule (Lycosa tarentula) • dodnes v některých oblastech jižní Evropy tato pověra přežívá • ani název „tarantule“ není zapomenut – stal se lidovým označením velkých amerických sklípkanů
běžník květomilný • některé druhy – babí léto
• jiní nestaví vůbec pavučinu • barvoměna
skákavka pruhovaná - kořisti se zmocňuje skokem
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida)
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) • tělo dlouhé několik mm • široký článkovaný zadeček nasedá na hlavohruď • v chelicerách nejsou jedové žlázy
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) • velké klepítkovité pedipalpy – v jejich špičkách jedové žlázy
• 4 páry kráčivých končetin • 2 páry vzdušnic
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) • gonochoristé bez sexuálního dimorfismu • štěrbiny • vlhko – pod kůrou odumřelých stromů – v rostlinném trouchu – v budovách
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) • chytnou se na nohách hmyzu – přenáší je
• v domácnostech, knihovnách a sbírkách užiteční – hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz
Zástupci:
štírek obecný • až 4 mm • napadá jiný hmyz (i štěnice)
štírek knihový • • • • •
menší ve starých knihách ptačích hnízdech stodolách mlýnech
Řád: Solifugy (Solpugida)
Řád: Solifugy (Solpugida) • hlavohruď rozdělena na hlavu s předními hrudními články a zadní hrudní články • článkovaný zadeček
Řád: Solifugy (Solpugida) • chelicery – tvar klepítek – mohutné – nemají jedové žlázy
• pedipalpy – podobné kráčivým nohám
Řád: Solifugy (Solpugida) • složité dýchací orgány – základ = 2 páry dlouhých a rozvětvených vzdušnic • stepi a pustiny teplých krajin – jen v Indii i lesní druhy
Řád: Solifugy (Solpugida) • noční dravci • žerou členovce, menší obratlovce (žáby, ještěrky) • větší druhy mohou člověka chelicerami kousnout až do krve
Řád: Solifugy (Solpugida) • při setkání s protivníkem obranný postoj – přitom třou chelicery – praskavé zvuky
Řád: Solifugy (Solpugida) • asi 570 druhů – v Evropě 6 • největší druhy – až 7 cm
Řád: Solifugy (Solpugida)
Zástupci:
solifuga egejská • 3-4 cm dlouhá • hustě chlupatá
Řád: Sekáči (Opilionida)
Řád: Sekáči (Opilionida) • 3200 druhů • zadeček článkován, nasedá na hlavohruď v plné šíři • hlavohruď rozdělená jako u solifug
Řád: Sekáči (Opilionida) • chelicery dlouhé klepítkovité • pedipalpy se podobají nohám
Řád: Sekáči (Opilionida) • velmi dlouhé kráčivé nohy • umí je oddělit (= autotomie končetin) • ještě asi 30 min vykonává končetina prudké trhavé pohyby („seká“)
Řád: Sekáči (Opilionida)
- jeden pár silně rozvětvených vzdušnic
Řád: Sekáči (Opilionida) • samice – složité kladélko (vajíčka do štěrbin) • samci – často velmi dlouhý penis (obr) (=druhový znak)
Řád: Sekáči (Opilionida) • po celém světě – tropičtí – velmi bizarní tvary
• hlavní orientační smysl = hmat – zrak podřadný
• dravci – loví členovce, měkkýše a červy
• u nás asi 40 druhů
Zástupci:
sekáč domácí • mírný pás – Evropa, Asie, Amerika
• i ve velkoměstech
sekáč rohatý • prosluněné biotopy – zahrady, louky, pole, vrcholky borovic
• rozšíření po světě jako předchozí druh • na chelicerách rohovitý výrůstek
sekáč rohatý
Řád: Roztoči (Acarina)
Řád: Roztoči (Acarina) • asi 10 000 druhů • veliké rozdíly ve stavbě těla • 0,1 mm – několik mm (výj. i cm)
Řád: Roztoči (Acarina) • stavba těla: – hlavohruď a zadeček splývají ve vakovitý útvar – vnější splynutí částí těla provází i splývání vnitřní
Řád: Roztoči (Acarina) • stavba těla: – 4 páry končetin – u pokročilejších rozděleny rýhou na 2 a 2 – někdy oddělena přední část těla s ústním ústrojím
Řád: Roztoči (Acarina) • stavba těla: – chelicery: • klepítkovitá stavba • mnohdy přeměněny v bodací ústroje
Řád: Roztoči (Acarina) • stavba těla: – pedipalpy: • u dravých normální, u ostatních zkrácené
– 4 páry noh – různé přeměny dle způsobu života
Řád: Roztoči (Acarina) • trávicí soustava: – složitý předústní prostor – ústní otvor – sací hltan – střevo s výběžky
Řád: Roztoči (Acarina) • trávicí soustava: – – – –
masožraví býložraví parazité mají v sobě populace bakterií, které jim pomáhají trávit složité látky (např. celulosu)
Řád: Roztoči (Acarina) • vylučovací ústrojí: – malpighické trubice – koxální žlázy – některé střevní buňky
Řád: Roztoči (Acarina) • dýchací ústrojí: – vzdušnice – drobní – celým povrchem těla
Řád: Roztoči (Acarina) • cévní soustava: – otevřená – redukovaná – srdce jen někdy (např. u klíšťat)
Řád: Roztoči (Acarina) • nervová soustava: – koncentrována do nadhltanové a podhltanové zauzliny – ne žebříčková, ale provazcovitá (pásková)
Řád: Roztoči (Acarina) • smyslové orgány: – brvy – mechanoreceptory – na těle i na končetinách • hmat je hlavní smysl • 1. pár noh přebírá funkci tykadel
– vnímají otřesy podkladu i vzduchové proudy
Řád: Roztoči (Acarina) • smyslové orgány: – 1-2 páry velmi primitivních očí – zrak podružný – Hallerův orgán – chemoreceptor – na chodidlech 1. páru kráčivých noh
Řád: Roztoči (Acarina) • pohlavní soustava: – gonochoristé – varlata i vaječníky párové – pohlavní otvor nepárový
Řád: Roztoči (Acarina) • pohlavní soustava: – sameček oplozuje samičku pomocí: • penisu • chelicer • 3. páru noh
– nebo spermatofor samice sbírá pohlavním otvorem
Řád: Roztoči (Acarina) • pohlavní soustava: – někdy samice – kladélko – 4 vývojová stadia, některá mohou chybět
Řád: Roztoči (Acarina) • pohlavní soustava: – často partenogeneze • umožňuje rychle obsadit areál • střídá se s normálním sexuálním rozmnožováním
– často živorodost
Řád: Roztoči (Acarina) • výskyt: – všude po světě – suchozemští, sladkovodní i mořští – často cestují přichyceni na některém hmyzu apod.
Řád: Roztoči (Acarina) • řada adaptací na těle – př.: – půdní • malé okrouhlé tělo – čím hlouběji žijí, tím menší
• krátké nohy
Řád: Roztoči (Acarina) • řada adaptací na těle – př.: – ti, co žijí v peří ptáků a srsti savců • tělo protažené • na končetinách háčky k přidržování se při lezení
Řád: Roztoči (Acarina) • řada adaptací na těle – př.: – vodule • prodloužený poslední pár noh s brvami – k plavání
Řád: Roztoči (Acarina) • význam: – škody na zásobách potravin i na kulturních rostlinách – zdravotnictví – kožní onemocnění • prašivina • svrab
Zástupci:
čmelík kuří • ve dne ve skulinách kurníků • v noci napadá drůbež a saje krev • při silném rozmnožení může ohrozit chov
čmelík kuří - při nedostatku potravy může přejít na savce - koně - dobytek - i člověka
čmelík kuří - je na něm vidět vývoj: - nejprve v hnízdech žral jiné škůdce - pak si cucnul krve a už při ní zůstal
Varroa jacobsoni • krabovitý roztoč, velký jako špendlíková hlavička • zavlečen z Indie (tam na včelách neškodí)
Varroa jacobsoni • čím víc na západ, tím víc na včelách škodí • z vých. Slovenska ho dovezli do vých. Čech • včelstva se musela pálit • dnes už je prostředek proti němu
klíště obecné (Ixodes ricinus) • nasátá samička – až 11 mm • sameček – jen 2 mm – nepřijímá potravu
klíště obecné (Ixodes ricinus) - ústní ústrojí – chobot - na spodní straně četné zahnuté háčky - klíšťkovité chelicery
klíště obecné (Ixodes ricinus) • nařízne pokožku hostitele, v ráně se pevně zachytí • nelze je vytáhnout ani násilím
klíště obecné (Ixodes ricinus) • při sání vypouští do rány výměšek slinných žláz – obsahuje enzym ixodin • zamezuje srážení krve
klíště obecné (Ixodes ricinus) - 4 páry noh - na konci háčky - larva - 3 páry noh
klíště obecné (Ixodes ricinus) - trávicí soustava - přizpůsobena parazitismu - na střevě velké postranní laloky - = zásobárna nasáté krve
klíště obecné (Ixodes ricinus) • dýchá vzdušnicemi – po stranách 4. páru noh je pár stigmat
• cévní soustava – je vyvinuto srdce
• dospělí napadají savce včetně člověka, ptáky
klíště obecné (Ixodes ricinus) • samička naklade na rostliny několik tisíc vajíček • z nich po několika týdnech larvy • vyhledají hostitele (ptáky, ještěrky) • sají 3-5 dnů, pak se pustí
klíště obecné (Ixodes ricinus) • v detritu půdy se přemění v nymfu • vyhledá nového hostitele • saje několik dnů • pak se pustí
klíště obecné (Ixodes ricinus) - změní se v dospělé klíště - samice saje krev 713 dnů - pak klade vajíčka - samec krev nesaje - na jiného živočicha leze za samicí
klíště obecné (Ixodes ricinus) - celý koloběh trvá min. 1 – 1,5 roku - je na 3 hostitelích
klíště obecné (Ixodes ricinus) - samička sedí na trávě - na předních nohách má Hallerův orgán - vnímá teplo nebo chemické látky - CO2
- přední nohy roztažené na „přátelské objetí“ - při dotyku se vrhá na hostitele
klíště obecné (Ixodes ricinus) - přetrhneme-li klíště násilím, může rána zhnisat
klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet encefalitidu - virus (očkování)
klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet lymskou boreliózu - bakterie - Borrelia burgdorferi
klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet i skvrnitý tyf aj. - nová nemoc - ehrlichióza - bakterie Candidatus neoehrlichia mikurensis - u nás vzácně
klíště obecné (Ixodes ricinus) - v přírodě - přenos původce nemoci z nakažených zvířat na zdravá - udržují tzv. ohnisko
klíště obecné (Ixodes ricinus) - na dálném Východě - přenáší i pohlavní choroby
roztočík včelí - škůdce včel – vniká do jejich vzdušnic - „akarinóza“
roztočík včelí
sviluška chmelová • nabodává buňky chmelových rostlin • vysává jejich obsah • hnědé skvrny, které se zvětšují • jiné svilušky v suchých bytech na rostlinách – při ústředním topení
sviluška chmelová • samice klade denně 2/3 své váhy vajíček • odolnost vůči většině pesticidů – i vůči organofosfátům či pyrethroidům
sviluška chmelová • prorezistence = odolnost proti něčemu, co v životě nepotkal • nutno nasadit dravého roztoče
trudník lidský • protáhlé tělo – 0,4 mm
• v mazových žlázách – na čele – na nose – na bradě
trudník lidský - neškodí - masově se množí při trudovině (akné) - nění jasné, je-li prvotní trudovina či trudník
trudník lidský - jiné druhy na různých savcích - u psů způsobují trudníci trudovitost (prokázáno)
sametka • ochlupené tělo • chelicery přeměněny v bodavě savý hákovitý bodec • kožní onemocnění člověka
sametka • koncem léta • drobné šestinohé larvy v ohromném množství na trávu a keře • napadají zvířata i lidi • zavrtávají se do kůže (hlavně tam, kde je jemná) • velmi svědící pupence a vyrážky
sametka • po 3-5 dnech sání opustí hostitele a nepříjemné příznaky zmizí • mohou přenášet bakterie – „letní návratná horečka“
sametka • „letní návratná horečka“ – chřipkové projevy – na travnatých pruzích ve městech • velké nákazy
– v Asii • těžké horečky • zimnice • poruchy nervové soustavy
sametka
sametka
vodule • „přizpůsobeny životu ve sladké vodě • v pobřežních zónách bohatých na vegetaci • 4. pár noh – veslování • obrvené
vodule • nemají ochlupené tělo • tělo kulovité • tělo pestře zbarveno – červeně – žlutě – černě s bílou kresbou
• dospělí 1-8 mm
vodule • v dospělosti dravé – žerou drobné korýšky
• larvy parazitují na: – hmyzu žijícím ve vodě – škeblích • černé tečky na žábrách
skladokaz moučný • 0,5 mm • výskyt: – – – –
sýpky skladiště mouky mlýny spíže
• ničí: – obilí – mouku – kroupy
skladokaz moučný
skladokaz moučný
peříčkovec domácí • žere suchý rostlinný materiál • zcela zničí např. polštářování nábytku, matrace aj.
roztočík (Cheilethus) • dravec • rychle se množí • nasazován proti skladokazům • nakonec se sám zredukuje
roztočík (Cheilethus) - lze zakoupit namnožené a podchlazené v pytlících se salátovými semínky
zákožka svrabová - kožní choroba – svrab - u hygienicky (sociálně) slabších skupin - stále u nás dosti častý
zákožka svrabová • 0,4 mm • dělají si chodbičky v lidské pokožce – denně 0,5 – 3 mm – v nich kladou 20 – 30 vajíček • larvy
zákožka svrabová - hlavně tam, kde je jemná pokožka (mezi prsty rukou, na břiše, na prsou apod.) - nikdy však na obličeji a na krku
zákožka svrabová • vrtání chodbiček vyvolává nesnesitelné svědění • dnes zarudlá pokožka • dříve tzv. „borkový typ“
zákožka svrabová - nákaza: - tělesným stykem s nakaženou osobou - v nečistých noclehárnách - v lázních apod.
zákožka svrabová
Dermatophagoides • chlupatý • v posteli • množí se při vyšších teplotách • žere šupiny opadané kůže a vypadané vlasy
Dermatophagoides • alergie: – lámavé chlupy na těle – bobky s dráždivými látkami – žlázy produkují alergenní látky – lze nadechnout celého roztoče
Dermatophagoides - přímořské oblasti - Holandsko - Austrálie - v Austrálii na to umřely malé děti
lupovka kuří • parazituje na slepicích a jiných ptácích • ptáci hubnou a mohou i uhynout
lupovka kuří • zavrtává se do kůže na běhácích • místa se zanítí • strupy s bílým povlakem – tzv. vápenka
lupovka kuří
vlnovníci • protáhlé tělo • hálky na rostlinách
